UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Fakulta tělesné kultury Katedra aplikovaných pohybových aktivit
BĚLA HRAZDILOVÁ III. ročník - prezenční studium Obor: Učitelství pro mateřské školy
ZÁKLADY ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU V MŠ Bakalářská práce
Vedoucí práce: doc. Mgr. Ludmila Miklánková Ph.D.
OLOMOUC 2012
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury.
V Olomouci dne ----------------------------------------------
Ráda bych poděkovala doc. Mgr. Ludmile Miklánkové, Ph.D. za odborné vedení mé bakalářské práce, za vstřícný přístup a poskytování velmi cenných rad a připomínek. Rovněž děkuji všem učitelkám a ředitelkám mateřských škol, které vyzkoušely mnou vypracované metodické náměty, napsaly hodnocení a vyplnily dotazníky.
Obsah Úvod .............................................................................................................................................. 6 1 Charakteristika dětí předškolního věku ...................................................................................... 8 1.1 Anatomická specifika dětí předškolního věku v kontextu pohybových aktivit .................... 8 1.2 Fyziologická specifika ........................................................................................................ 10 1.3 Psychologická specifika ..................................................................................................... 12 1.4 Sociální specifika................................................................................................................ 14 2 Pohybový režim dítěte v mateřské škole .................................................................................. 16 2.1 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání v kontextu podpory zdraví dítěte .................................................................................................................................................. 19 2.2 Možnosti aplikace výchovy ke zdravému životnímu stylu do školních vzdělávacích programů................................................................................................................................... 23 3 Diagnostika efektů výchovy ke zdraví ..................................................................................... 26 3.1 Monitorování úrovně pohybové aktivity dětí ..................................................................... 30 3.2 Zdravotní benefity pohybových aktivit a doporučení pro pohybovou ............................... 34 4 Cíle a úkoly bakalářské práce .................................................................................................. 37 5 Metodika .................................................................................................................................. 38 5.1 Charakteristika výzkumného souboru ................................................................................ 38 5.2 Design výzkumu ................................................................................................................. 38 5.3 Zpracování výsledků šetření ............................................................................................... 39 6 Výsledky a diskuze .................................................................................................................. 40 6.1 Metodické náměty .............................................................................................................. 40 6.1.1 Námět č. 1 – pracovní listy ......................................................................................... 40 6.1.2 Námět č. 2 – pracovní listy ........................................................................................... 44 6.1.3 Námět č. 3 – pracovní listy ........................................................................................... 46 6.1.4 Námět č. 4 – ranní cvičení ............................................................................................ 48 6.1.5 Námět č. 5 – ranní cvičení ............................................................................................ 50 6.1.6 Námět č. 6 – hry ............................................................................................................ 52 6.1.7 Námět č. 7 – hry ............................................................................................................ 53 6.1.8 Námět č. 8 – hry ............................................................................................................ 56 6.1.9 Námět č. 9 – hry ............................................................................................................ 57 6.1.10 Námět č. 10 – hry ........................................................................................................ 59 6.1.11 Námět č. 11 – hry ........................................................................................................ 60 6.1.12 Námět č. 12 – hry ........................................................................................................ 62
6.1.13 Námět č. 13 – pohybové skladby ................................................................................ 63 6.1.14 Námět č. 14 – pohybové skladby ................................................................................ 64 6.1.15 Námět č. 15 – pohybové skladby ................................................................................ 66 6.1.16 Námět č. 16 – sportovní odpoledne ............................................................................ 67 6.2 Evaluace námětů ................................................................................................................. 76 6.2.1 Námět č. 1 – pracovní listy ........................................................................................... 76 6.2.2 Námět č. 2 – pracovní listy ........................................................................................... 76 6.2.3 Námět č. 3 – pracovní listy ........................................................................................... 77 6.2.4 Námět č. 4 – ranní cvičení ............................................................................................ 77 6.2.5 Námět č. 5 – ranní cvičení ............................................................................................ 78 6.2.6 Námět č. 6 – hry ............................................................................................................ 78 6.2.7 Námět č. 7 – hry ............................................................................................................ 79 6.2.8 Námět č. 8 – hry ............................................................................................................ 79 6.2.9 Námět č. 9 – hry ............................................................................................................ 79 6.2.10 Námět č. 10 – hry ........................................................................................................ 80 6.2.11 Námět č. 11 – hry ........................................................................................................ 80 6.2.12 Námět č. 12 – hry ........................................................................................................ 81 6.2.13 Námět č. 13 – pohybové skladby ................................................................................ 81 6.2.14 Námět č. 14 – pohybové skladby ................................................................................ 81 6.2.15 Námět č. 15 – pohybové skladby ................................................................................ 82 6.2.16 Námět č. 16 – sportovní odpoledne ............................................................................ 82 6.3 Vyhodnocení naplnění kognitivních cílů RVP PV v kontextu očekávaných výstupů. ...... 83 6.4 Vyhodnocení zdravotních cílů RVP PV v kontextu očekávaných výstupů........................ 86 6.5 Vyhodnocení z pohledu otázky socializace dítěte .............................................................. 89 6.6 Vyhodnocení z pohledu využitelnosti v praxi .................................................................... 91 Závěry ......................................................................................................................................... 93 Souhrn ......................................................................................................................................... 95 Summary ..................................................................................................................................... 97 Seznam literatury ........................................................................................................................ 99 Přílohy ....................................................................................................................................... 105
Úvod Téma bakalářské práce jsem si vybrala na základě svého zájmu o zdravý životní styl z hlediska sportovní aktivity a vhodných stravovacích návyků. V minulých dobách se zdravému životnímu stylu nemuselo přisuzovat tolik zájmu jako v dnešní době - neexistoval počítač, internet, ve většině domácností televize a lidé si obdělávali své zahrady, pěstovali zeleninu a ovoce. To vyžadovalo hodně fyzické práce a fyzické zdatnosti a rodiny často do obstarávání majetku zapojovaly i nejmladší děti. Děti tedy měly dostatek pohybu a dostatek zdravé a vyvážené stravy, jako je ovoce, zelenina, maso z dobytka, drůbeže a mléko. Děti neměly problémy s příjmem potravy a nemoci jako je obezita neměly důvod vznikat. Při své roční praxi v mateřské škole jsem zaznamenala značný nárůst nadváhy předškolních dětí, která je mnohdy důsledkem špatných stravovacích návyků a malé fyzické aktivity. Důležitým preventivním krokem je, aby si děti důležitost zdravého životního stylu uvědomovaly v co nejnižším věku. Vzhledem k tomu, že mnohdy tráví většinu dne v mateřské škole, rozhodla jsem se prevenci zaměřit právě na tato zařízení. Bakalářská práce je rozdělená do dvou celků, což je teoretická a praktická část. V první části se zabývám poznatky o vývojových aspektech dětí předškolního věku z hlediska fyziologického, psychického, sociálního a anatomického. Záměrem bylo popsat dítě ve věku 3 – 6 let, jednotlivé aspekty, život v rodině, život v mateřské škole, stravování, pohybové aktivity atd. K popisu jsem využila velkého množství odborné literatury, porovnávala jsem názory odborníků na toto téma a srovnávala je. Jelikož i mateřská škola je součástí života většiny dětí, do teoretické části jsem zařadila kapitolu zabývající se zdravým životním stylem dětí mateřské školy v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání. Kapitola se současně zabývá důležitostí pohybových aktivit a vhodného stravování v jednotlivých programech škol a jejich organizace. Cílem bakalářské práce je vytvořit a zhodnotit efekty metodických námětů zaměřených na podporu zdravého životního stylu začleněním pohybových aktivit do denního režimu dítěte v mateřské škole. Proto jsem v rámci druhé části vytvořila 16 metodických námětů pro práci s dětmi na téma zdravý životní styl. Metodické náměty jsem distribuovala do 30 oddělení mateřských škol. V závěru jsem pomocí
6
anonymního dotazníku, který učitelky mateřských škol vyplnily, tyto metodické náměty zhodnotila dle oblastí RVP PV v oblasti kognitivní, zdravotní, sociální a z hlediska využitelnosti v praxi.
7
1 Charakteristika dětí předškolního věku Předškolní věk je období mezi třetím rokem života a nástupem dítěte do základní školy. Některé děti začínají povinnou školní docházku až po šestém roce, proto předškolní období není omezeno věkem. V období před nástupem dítěte do základní školy se utváří osobnost dítěte, což vede k jeho sebeuvědomování. Velmi významné a také charakteristické jsou změny v tělesných a pohybových funkcích, ve společenském a citovém vývoji, v poznávacích Z vývojových
procesech.
proměn
stojí
za
připomenutí
růst
obratnosti,
pokroky v myšlení, rozvoj výtvarného projevu, proměny v sociálním životě, hry na sociální role a vytváření základů morálních postojů (Klindová & Rybárová, 1974; Helus, 2009). Pohybová aktivita zaujímá v životním způsobu dětí významnější roli, než je tomu v životním způsobu u dospělého jedince. Slouží jako prostředek k uspokojení zvídavosti vlastní aktivitou, pro získání zkušeností, učení se a poznávání. Přemíra pohybu však děti neunavuje, podvědomě totiž zatěžují různé svalové skupiny. Pro děti je specifické rychlé střídání činností, kdy po sobě následují pohybové aktivity střední či vyšší intenzity s krátkým intervalem odpočinku (Miklánková, 2007; Kuklová, 2011).
1.1
Anatomická
specifika
dětí
předškolního
věku
v kontextu
pohybových aktivit Růstem dítěte dochází k postupnému vyzrávání jednotlivých tkání, což se týká nejen jejich funkčních vlastností, ale i jejich anatomických změn. Změny jsou rozlišné pro jednotlivá období vývoje dítěte. Od počátku čtvrtého roku se mění tempo růstu a vývoje dítěte. Toto tempo je pravidelné a plynulé a je typické pro celé předškolní období, mladší školní věk i počátek puberty. Růstem rozumíme kvantitativní přibývání hmotnosti celého organismu nebo jeho částí. Vývoj jsou kvalitativní změny spojené s dozráváním a diferenciací tkání jednotlivých systémů s následným rozvojem jejich činnosti. Obě tyto části spolu úzce souvisí, vzájemně se podmiňují a prolínají se. Nejintenzivnější růst jedince probíhá v nitroděložním vývoji a v pubertě. Růst dítěte v předškolním období je však ze všech období nejpomalejší. Dítě přibere na váze za rok
8
cca 2 – 3 kg a vyroste ročně cca o 5 – 10 cm. Mezi chlapci a dívkami však nejsou ve výšce a hmotnosti žádné větší rozdíly. Chlapci jsou průměrně o půl kilogramu těžší a o jeden centimetr vyšší než dívky (Dylevský, 2000; Zahálková, 2000; Machová, 2005). Předškolní období je známé jako období laxnosti pohybového aparátu. Kloubní pouzdra jsou volnější a obsahují prostornější štěrbiny. Děti díky tomuto zpevnění mohou provádět pohyby ve větším rozsahu, který se v pozdějších letech stává patologickým. Dětský kloub je oproti kloubu dospělých lidí mohutnější a méně zpevněný. Postupně dochází ke zpevňování, kostní tkáň získává určitou trámčitou strukturu (Dylevský, 2000; Miklánková, 2009). Nastává také vývoj kostí – rostou a postupně se osifikují kostní tkáně, následuje strukturální přestavba. Vzniká lameózní uspořádání kompaktních kostí a vzniká spongiózní architektonika. Osifikace zápěstních kůstek podporuje vývoj jemné motoriky prstů. Další oblastí přestavby kostí jsou místa úponů šlach a kloubní pouzdra, mohutní cévní řečiště kostí a probíhá modelace kloubních zakončení kostí (Miklánková, 2007). Na postavě dítěte předškolního věku můžeme pozorovat odstupující lopatky a břicho, které vyčnívá dopředu. To vše je způsobeno vlivem málo vyvinutého svalstva zad a břicha. Trup má podobu válce, v pase není zúžený. Dětské svaly v období kolem 2 – 4 let nejsou díky tukovému polštáři, který je obklopuje, plně vyhraničené. Toto období se nazývá období první tělesné plnosti. Na celkové hmotnosti dítěte se podíl svalové hmoty postupně zvyšuje. Vývoj je však individuální.
Jako první
se začínají vyvíjet velké svalové skupiny, v ohybačích převažuje napětí, které se kolem šestého roku dítěte postupně vyrovnává. V tomto období nejsou zcela zřetelné intersexuální rozdíly. Rozložení tuku, stavba kostí a svalů je stejná jak u dívek, tak i chlapců. Zpomaluje se růst kostry, kosti však dosud nejsou plně osifikovány a páteř má již dvojesovité zakřivení jako v dospělosti. První proměny postavy nastávají až v 5. – 6. roku života. Výsledkem je změna v proporcích dětského těla. Na ročním přírůstku výšky se méně podílí růst trupu a hlavy, více však dolní končetiny. U šestiletého dítěte již hlava tvoří jednu šestinu těla oproti jedné sedmině, jak to bylo v nižších letech. Vlivem změn proporcionality se začíná ztenčovat vrstva tuku v podkoží. Vlivem všech těchto změn se dítě dostává z období první tělesné plnosti do období první vytáhlosti (Machová, 2005).
9
Ve třetím roce života má dítě úplný první mléčný chrup, dítě má již 20 zubů, které začínají vypadávat kolem 6. roku. Mléčný chrup je nahrazován chrupem definitivním. Obvykle nejdříve narůstají stoličky umístěné za stoličkami mléčnými. Stoličky mají šesté pořadí a mají význam pro postavení konečného chrupu. Nesprávnou výživou dítěte ve 3. – 4. roku s přemírou cukrů, sladkostí a s nedostatkem potravin, u kterých je potřeba žvýkat a řádně kousat, jsou dětské zuby často vystaveny defektům a kazům. Důležité je, aby dítě o svůj chrup dostatečně pečovalo již od ranného dětství, protože předčasná ztráta mléčných zubů narušuje i vývoj definitivního chrupu. Vzniká tak vadné postavení jednotlivých zubů nebo celého zubního oblouku (Mečíř, 1971).
1.2 Fyziologická specifika Z fyziologického hlediska se rozvíjejí schopnosti, které jsou nezbytné k dalšímu životu – především ke zvládání povinné školní docházky. Mezi tyto schopnosti zařazujeme motoriku, zručnost, kresbu, řeč, myšlení a další poznávací procesy. Rozvoj hrubé a jemné motoriky souvisí s určením laterality. Funkční lateralita je závislá na stupni vyzrání centrálního nervového systému a jeho nervových drah. Lateralita se nejdříve projevuje koncem prvního roku, ale do pěti let je velmi kolísavá. Asi 30% dětí používá již jen pravou nebo levou ruku, zbytek dětí ruce střídá (ambidextrie). V pěti letech se pak lateralita s konečnou platností vyhraňuje – 50% dětí se projevují jako praváci, 10% jako leváci a 40% jako ambidextrilní. Většina ambidextrilních dětí pak později tíhne rovněž k praváctví (Machová, 2005). Motorika navazuje na základy, které byly položeny již v batolecím období – dítě má plně rozvinutou chůzi, umí běhat, chodit po schodech nahoru a dolů, zvládá nerovnosti terénu, zvládá jízdu na tříkolce, chytá míč. V oblasti jemné motoriky dítě dokáže stavět kostky na sebe, umí postavit i složitý most, používá pastelky, čmárá po papíře, zvládá osobní hygienu, jako je oblékání, pití z hrníčku, mytí se, atp. (Švingalová, 2006). V předškolním období pozorujeme vývoj schopností v oblasti jemné motoriky u jednoduchých staveb z kostek nebo u kresby lidské postavy, která je postupem věku dítěte stále diferencovanější, reálnější, propracovanější a detailnější. K jejímu rozvoji napomáhá manipulace se stavebnicemi, plastelínou a kreslícími nástroji (Švingalová, 2006; Skorunková, 2007) 10
Hrubou motoriku u dětí předškolního věku rozvíjíme nejrůznějšími hrami s míčem, tanečky, skoky do výšky, přeskakováním, prolézáním průlezek, honičkami, hrami na schovávanou, atp. Ve čtyřech letech se u dětí zlepšuje ladnost a jistota pohybu při běhání, děti se postupně naučí házet horním obloukem, zatloukat hřebíky, stříhat nůžkami, zavazovat tkaničky (Kohoutek, 2008). Dítě je rychle unavitelné, protože reaguje na všechny předkládané podněty velmi vzrušivě. Důležité je, abychom dětem předkládali činnosti, které se dynamicky střídají. Funkce kardiovaskulárního systému se u předškolního dítěte v několika oblastech odlišují. Dítě má nižší krevní tlak, klesá klidová srdeční frekvence (v klidu 80 – 120 tepů/min,
při
zátěži
130 – 180 tepů/min)
a
klidová
dechová
frekvence
(Miklánková, 2009). Oběhová soustava dítěte je labilní a reakce na fyzickou zátěž jsou intenzivnější, do normálu se navrací rychleji. Dýchací systém je doposud také nedokonalý, převažuje spíše povrchní dýchání, které je kompenzované zvýšenou dechovou frekvencí (20 – 23 dechů/min), dívky mají dechovou frekvenci nižší. Děti se spíše nadechují do hrudníku než do břicha. Rozvojem svalstva hrudníku a zvětšováním objemu plic se způsob dýchání mění. Prvním a také velice důležitým předpokladem tělesného a duševního zdraví dítěte je jeho životospráva, která je zároveň i souhrnem podmínek a opatření určujících způsob života člověka. U dítěte je to jídlo, pobyt na čerstvém vzduchu a slunci, tělesný pohyb, hra a ostatní způsoby zaměstnání, odpočinek, spánek, ochrana před nemocemi. Dodržování správné životosprávy udržuje dítě v dobrém tělesném stavu a zdravé. Aby se dítě vyvíjelo správným směrem, je pro něj velice důležitý dostatek volného pohybu, který působí příznivě na vývoj dítěte a podporuje správný rozvoj orgánů. Pohyb upevňuje fyziologické funkce organismu, je základem pro jeho správné fungování, zvyšuje tělesnou zdatnost a působí příznivě proti stresové zátěži. Velmi důležité je uvědomit si další hodnoty pohybových aktivit, proto na něj nemůžeme nahlížet pouze jako na prostředek, který ovlivňuje fyzické zdraví a kondici (Machová, 2009). Pohyb
má
kromě
účinků
socializačních
a
komunikačních
i
účinky
psychoregenerační, psychoregulační a psychorelaxační. Je důležitý z hlediska odbourávání stresu a civilizačních chorob – zejména obezity, vzniku infekcí a neuropsychické zátěže. Kompenzuje jednostrannou zátěž vytvořenou dlouhým
11
sezením a vytváří návyky pro správnou pohybovou aktivitu v dospělosti (Havlínová, 2006). Nedostatek pohybu vede ke vzniku svalové dysbalance a vývoji ortopedických potíží ve vyšším věku. Při nedodržování zásad zdravého pohybu dochází k závažným zdravotním problémům, které jsou problémem dětí v mladším školním věku a mnohdy i v předškolním věku (Mužík, 2007). Proto je důležité vést děti už od útlého věku ke správnému životnímu stylu a utvářet
prostředí
a
příležitosti
k pohybové
činnosti
jak
ve
školách,
tak i v rodinách dětí. Školy by měly mít dostatek prostoru, aby dětem mohly poskytnout dostatečný pohyb. Prostory heren a tělocvičen v mateřských školách by měly být dle možností každé školy vybavit náčiním, jako jsou prolézačky, trampolíny, lana, míče, atp. Veškeré náčiní a nářadí by mělo být uzpůsobeno tělesným rozměrům dětí v předškolním věku. Stejným způsobem je nutné vybavit i školní hřiště, protože i pohyb na čerstvém vzdychu je velice důležitý. Při pohybových aktivitách je nezbytné pedagogické a psychologické vzdělání učitelek. Nutností je respektování individuálních možností dětí, schopností dětí, potřeby odpočinku a spánku.
1.3 Psychologická specifika V psychologické oblasti se u dětí předškolního věku rozvíjí učení, city, vnímání, čití, představivost, paměť, myšlení a řeč. Do počátku předškolního období patří vzdorovité období. Dítě odmítá poslušnost, vzteká se a prosazuje jen to, co samo požaduje od ostatních. Období prvního vzdoru se považuje za projev, při kterém se formuluje vlastní vůle, sebevědomí, jenž se dostává do sporu s vůlí a autoritami (Machová, 2005). Pro citovou rovnováhu dítěte má důležitou funkci hračka. Dítě si ke své oblíbené hračce vytváří vztah kolem 2. roku a dříve. Můžeme hovořit o důvěrném přátelství mezi hračkou a dítětem. U některých dětí se tento vztah udržuje i do dospělého věku. Podle toho, jak se dítě k hračce chová, můžeme rozpoznat v jakém je rozpoložení. Agresivní chování k hračce může být důsledkem negativního citového zážitku (Kohoutek, 2008).
12
Kolem čtyř let pak dochází k vývoji myšlení, kdy se mění úroveň předpojmová (symbolická) na úroveň názornou. Myšlení ale stále plně nerespektuje zákony logiky, dítě dokáže rozeznat čeho je více a čeho méně. Tyto úsudky jsou závislé na vnímání tvaru a velikosti. Zhruba do pěti let děti věří tomu, že změna tvaru vede i ke změně množství. V pěti letech dítě dokáže třídit věci na kratší, delší, lehčí, těžší a je schopno rozlišovat jak doplňkové barvy (růžová, fialová, oranžová), tak i různé zvuky a chutě. Rozpoznávání věcí a poznávání nového dítě uplatňuje především hmatem, kterým dokáže rozlišit a pojmenovat vlastnosti předmětů (např. hladké, drsné, měkké, hebké, atd.). Dále je schopné sdělit svůj věk, jméno a bydliště. V šesti letech již rozliší pravou a levou stranu, ví, zda je dopoledne, odpoledne, večer, apod. Dítě také vydrží déle u rozdělané práce a dokončí ji (Skorunková, 2007; Machová, 2005; Plevová, 2006). Výrazným znakem myšlení je egocentrismus. Děti všechny vnímané skutečnosti posuzují ze svého pohledu. Myšlení je antropomorfické, kdy dítě vše polidšťuje a artficialistické (myšlení dítěte je závislé na vykonávané činnosti) (http://www.slovnikcizich-slov.cz/arteficialismus.html - 20.12.2011; Švingalová, 2006). Kolem třetího roku života se obohacuje slovní zásoba dítěte, která se rozšiřuje velice rychle. Dítě používá stále delší a složitější věty, je schopno opakovat kratší říkanky a básničky. Základem rozvoje slovní zásoby je dostatek podnětů a volba interpersonální komunikace mezi dospělými a dítětem. Televize či počítač tuto komunikaci v žádném případě nenahradí a nevedou k aktivnímu rozvoji řeči. V průběhu předškolního věku však mohou vznikat různé odlišnosti ve vyslovování hlásek, jako je třeba patlavost (dítě nedokáže vyslovovat některé hlásky). Existuje však vývojová patlavost, která se do nástupu k povinné školní docházce upraví. Pokud by však přetrvávala, je důležitá korekce na logopedii. Dalším problémem může být koktavost, která se vykytuje spíše u chlapců než u dívek (v poměru 3:1) (Machová, 2005). V předškolním věku si můžeme u dětí povšimnout i živé, svěží, neotřelé a tvořivé fantazie. Fantazie se zčásti vrací i v období druhého vzdoru – puberty a po ní, když se jedinec zamiluje. Fantazie dělá dítěti svět srozumitelný a přijatelný. Projevuje se ve hře, kresbě i vyprávění. U dětí tohoto věku se ve větší míře objevují lži, které jsou nezáměrné, nepravé. Jedná se o tzv. smyšlenky (konfabulace), což jsou jakési kombinace vzpomínek a fantazie. Dítě je na rozdíl od pravé lži o pravdivosti svého tvrzení pevně přesvědčeno. S fantazií velmi úzce souvisí i představivost. 13
Fantazijní představy se objevují ve výtvarném a často i pohybovém projevu. Díky představivosti vzrůstá zájem o pohádky, proto je velmi přínosné a pro děti zajímavé veškeré činnosti v mateřské škole motivovat určitým tématem (budeme si hrát na pohádkové postavy, na zvířátka, atd). Představivost se uplatňuje i při námětových hrách (Matějček, 1986; Švingalová, 2006; Plevová, 2006). Předškoláci mívají poměrně dobrou mechanickou paměť, jsou schopni se naučit velké množství říkanek a písniček. Rozvíjí se paměť slovně logická. Základním znakem paměti je však neustále mimovolnost. Objevuje se i paměť úmyslná. Se zvyšujícím se věkem jsou děti schopné udržet paměť čím dál delší dobu. To je velice důležité pro zvládání práce ve škole (Plevová, 2006).
1.4 Sociální specifika Do tří let dítěte je nejdůležitějším prostředím rodina, která uspokojuje jeho potřeby a tím formuluje utváření osobnosti. V rodině má dítě své pevné místo, citové zázemí, což je jedna z nejdůležitějších potřeb. Probíhá důležitý úsek sociálního chování, dítě si osvojuje vzorce chování v různých situacích, například styk s jinými dětmi a dospělými. Učí se spolupracovat, soutěžit, podřídit se, apod. Dítě se učí zapojit do života společnosti. V šesti letech je dítě zpravidla připraveno na zahájení povinné školní docházky. Pro dítě je to veliká změna, na kterou se připravuje již v mateřské škole (Machová, 2005). V mateřské škole zastává několik sociálních rolí, které jsou rovněž součástí jeho identity. Přibývají role mimo rodinu, kde dítě zastává roli syna či dcery, bratra, sestry, vnučky, vnuka, atd. V mateřské škole dítěti náleží role, jako jsou role žáka mateřské školy a vrstevnická role v dětské skupině (Skorunková, 2007). Tímto se i děti začínají do jisté míry emočně osamostatňovat, vrůstají do skupiny svých vrstevníků a mnohdy jim dávají přednost před rodiči. Vznikají tedy city ve vztahu k dospělým
a
k vrstevníkům.
Na
začátku
dominují
city
k dospělým,
postupně pak k vrstevníkům, protože si dítě při své hře s dospělými nevystačí. Hra rovněž rozvíjí sociální dovednosti, dítě má potřebu si hrát „spolu“ s vrstevníky – ne vedle nich. Tato potřeba vzniká od 3 let dítěte. Pro úspěšnost kooperativní hry
14
je velice důležitá schopnost komunikace, spolupráce, sebeprosazování zdravým a nenásilným způsobem (Kohoutek, 2008; Plevová, 2006; Skorunková, 2007). Předškolní děti si rovněž začínají uvědomovat rozdíly mezi oběma pohlavími (žena, muž) a rovněž znají obsah chlapecké a dívčí role (Švingalová, 2006). Důležitou činností dítěte, ve které se objevují intersexuální rozdíly, je hra a v ní také vzniká určitý proces socializace. Při sociálních hrách vznikají dětské skupinky, které jsou nahodilé. Náměty her se střídají a spolupráce dětí je jen povrchní. U her rozpoznáváme různé typy dětí – submisivní (podřídivé) a dominantní (vůdcovské) typy dětí. Hry mají také situační charakter a děti se jimi učí prosadit to, co si přejí a uznávat ostatní členy ve skupině (Plevová, 2006; Kohoutek, 2008).
15
2 Pohybový režim dítěte v mateřské škole Pohyb je velice důležitý pro zdravý vývoj dítěte. V mateřské škole jím udržujeme aktivitu dětí, předcházíme degenerativním onemocněním v pozdějším věku, zdokonalujeme různé složky pohybového ústrojí, jako je například svalová síla, vytrvalost, hbitost, rychlost, obratnost, ladnost pohybu a tělesná rovnováha. Jeho součástí je také uvolnění svalového napětí. Přispívá k účinnosti odpočinku a uklidnění,
zajišťujeme jím
také správné
držení
těla a správné dýchání.
Děti vychováváme k tomu, aby měly pohyb rády, potřebovaly ho, prováděly jednotlivé úkony uvědoměle a dokázaly se kontrolovat. Posilujeme odvahu dítěte, ukázněnost, spolupráci s ostatními dětmi. Pohybová výchova je rovněž prevencí poruch chování, protože dítě přebytek energie ventiluje právě do pohybových aktivit. Pohyb by měl být intenzivní, ale nesmí dítě unavit (Mečíř, 1971). Důležité je umožnit dítěti vydatný pohyb na místech, kde má možnost se proběhnout. Nejlepším místem je dětské hřiště, školní zahrada, kde má dítě i přísun čerstvého vzduchu, může využít nejrůznějších prolézaček, překážek, pískovišť, brouzdaliště, bazénku, jednotlivých náčiní, jako je třeba balon, lehká břemena, trojkolky, sáně, dětské lyže, apod. (Mečíř, 1971). Zdravé předškolní dítě se bez pohybu neobejde, a pokud mu nebude umožněno se hýbat, projeví se to na jeho chování. Při dlouhodobější pohybové deprivaci vznikají nevratné změny jak ve fyziologické úrovni organismu, tak i v psychice jedince a jeho sociálních vztazích (Dvořáková, 2002). V mateřské škole bývá zpravidla velmi dobře dodržován pohybový režim. Jelikož dítě potřebuje pohybovou aktivitu až šest hodin denně, v mateřské škole se pohyb zařazuje ve většině aktivit nebo se používá jako kompenzace sedavých aktivit, kdy se děti něco učí, kreslí, atd. Pro děti je specifické velmi rychlé střídání aktivit, kdy po sobě následují pohybové aktivity střední či vyšší intenzity a platí, že čím je dítě starší, tím vydrží u aktivity déle. V mateřské škole se využívá v těchto blocích – dopolední pohybové chvilky, zdravotní cvičení, procházka na čerstvém vzduchu nebo pobyt venku (na školní zahradě, hřišti, apod.), odpolední neřízené hry. Spontánní pohyb by měl být v mateřské škole oproti základní škole rovnoměrně rozložen do celého dne. V základní škole ho pak nahrazují spíše sedavé aktivity, kdy je potřeba, aby dítě ve vyučovací hodině udrželo pozornost (Kuklová, 2011).
16
Existuje dlouhá řada pohybových her, které jsou určené pro děti ve věku 3 – 6 let. Děti zde uplatňují potřebu sociálního kontaktu, uznání ostatních, určitou formu svobodného myšlení (Dvořáková, 2009). Kvalita pohybu v mateřské škole by se měla postupně zvyšovat a dítě by se mělo učit pohyby od nejméně složitých k těm, které vyžadují složitější provedení, jako je například bruslení, plavání, lyžování, apod. „Pro pohybové aktivity u dětí ve věku 3 – 6 let platí:
Rychlé střídání pohybových aktivit.
Děti upřednostňují dynamické pohyby před statickými prácemi tj. děti nepostojí
a zaujme je spíše běhání než sezení na místě.
Děti těžko snášejí jednotvárné činnosti.
Děti jsou soutěživé a preferují fyzickou výkonnost, proto je možné je dobře
motivovat.
Děti se snaží napodobovat sportovní aktivity dospělých, ale zde je třeba hlídat
možná rizika úrazů.
Dospělí mají zásadní vliv na pohybový rozvoj a výchovu dítěte“ ( http://www.vyzivadeti.cz/pohyb/sportovni-aktivity-podle-veku - 28.12.2011). Při cvičení či případném zlepšování kondice je velice důležité upřednostnit hru
a cviky, které jsou všeobecně rozvíjející. Od cviků, které jsou úzce specializované na jednotlivé oblasti, bychom měli raději upustit. Důležitou složkou v pohybové aktivitě však není jen mateřská škola a učitelky, ale dítě by mělo najít podporu ke sportu i v domácím prostředí u rodičů. Rodiče mohou dítěti
nabídnout
paletu
nejrůznějších
sportů,
které
třeba
sami
provozují
dle svých možností (jízda na kole, kolečkových i ledních bruslích, lyžích, míčové hry, hry s jiným sportovním načiním – tenisové a pingpongové rakety, apod.). Dítě si později samo vybere, které aktivity se mu nejvíce líbí. Pokud děti sportovní nadšení nevidí v rodině, málokdy si ke sportu naleznou sami cestu. Někteří rodiče si totiž neuvědomují, že dítě je potřeba „zvednout ze židle“ a přimět ho k pohybové aktivitě. V pozdějším věku bude dítě kopírovat návyky z dřívějška a statických aktivit, jako
je
například
učení
či
sezení
u počítače
bude
jen
přibývat
(http://www.vyzivadeti.cz/pohyb/sportovni-aktivity-podle-veku/ - 28. 12. 2011). 17
Již Jan Ámos Komenský vytyčil pět didaktických zásad výchovně vzdělávacího procesu. Tyto zásady jsou známé po celém světě a v mateřské škole by se také neměly opomíjet. Mezi tyto didaktické zásady patří:
Zásada uvědomělosti a aktivity -
děti se zapojují do činnosti aktivně. Učí
se pozorovat, přemýšlet a rozpoznat vlastní chyby.
Zásada názornosti – využíváme přímé i nepřímé prostředky pro vytvoření správné
představy o pohybu, jako je přímé provedení cviku učitelkou, obrázky, video, apod.
Zásada soustavnosti – učitelka má promyšlený krátkodobý i dlouhodobý plán
vedoucí k návaznosti naučených dovedností v ucelený systém od nejjednodušších ke složitějším dovednostem a od známých dovedností k dovednostem pro děti neznámým.
Zásada přiměřenosti – obsah i rozsah zatížení, obtížnost a způsob cvičení musejí
odpovídat stupni psychického rozvoje dítěte, jeho tělesným schopnostem. Vše by mělo být přiměřené věku dítěte a individuálním zvláštnostem.
Zásada trvalosti – její podstatou je, aby si dítě zapamatovalo vědomosti,
dovednosti a schopnosti a mohlo si je kdykoliv vybavit a použít. Učitelka by měla dodržovat další tři základní priority trenéra dětí:
Nepoškodit
děti
nevhodným
zatížením,
které
může
vést
k fyzickému
i psychickému poškození.
Vytvořit u dětí vztah ke sportu – naučit děti vnímat sport jako příjemnou aktivitu
a nepostradatelnou součást běžného života, která nám pomáhá bojovat proti chorobám.
Vytvořit základy pro pozdější trénink a zvládání základních dovedností, techniky
pohybů a činností dané sportovní disciplíny, na které je možné později navázat (Perič, 2008). Všechny tyto zásady spolu velmi úzce souvisí a dohromady tvoří celek. Jejich plnění výrazným způsobem ovlivňuje a zefektivňuje celou jednotku tělesných aktivit v mateřské škole (Perič, 2008).
18
2.1 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání v kontextu podpory zdraví dítěte Rámcový vzdělávací program je kurikulární dokument státní úrovně, který vydává MŠMT. Obecně platí pro určitou úroveň vzdělávání. V souladu s RVP škola zpracovává a realizuje svůj školní vzdělávací program. Jelikož pojem tělesná výchova je název pro obor vzdělávání a název předmětu vzdělávání na všech stupních škol, v mateřské škole předmět tělesná výchova neexistuje a název se neobjevuje ani v rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání (Smolíková, 2006). Pohybové činnosti a hry jsou však základní potřebou dětí a nezbytnou součástí dětského režimu dne. Učitelé mateřských škol by měli být v oboru tělesná výchova také vzděláváni.
Získávají
obecnější
poznatky
z oboru
pedagogika,
vývojová
psychologie, vývojová biologie, anatomie a fyziologie. Učitelé mateřských škol musí respektovat potřeby dětí a pohybem podpořit tělesný, psychický a sociální rozvoj dítěte. Dále je žádoucí, aby znali specifika dětského věku, možnosti vývoje, zatěžování, řízení a organizace i konkrétní metody nácviku. Učitelé tyto poznatky realizují v konkrétních pohybových činnostech, v částečně i zcela řízených kratších a delších celcích, i v činnostech spontánních, pro něž vytvoří podmínky (Dvořáková, 2006). Cílem výchovy od nejnižšího věku dítěte je postupně získávat znalosti, dovednosti, zkušenosti, hodnoty a postoje potřebné pro celý život. Říká se jim životní kompetence. S formulací životních kompetencí se setkáváme v návrhu Rámcového vzdělávacího programu předškolního vzdělávání. Rámcový vzdělávací program je rozdělen do několika vzájemně se prolínajících a ovlivňujících se oblastí. Jednotlivé oblasti vzdělávání jsou zpracovány tak, aby byly srozumitelné pro pedagoga a s jejich obsahem mohl pracovat. Každá z oblastí má své dílčí cíle (záměry), vzdělávací nabídku a očekávané výstupy, což jsou předpokládané výsledky vzdělávání. Předpokládanými výsledky rozumíme souhrn vědomostí a dovedností, které by dítě mělo v průběhu předškolního vzdělávání získat. Mezi těmito vědomostmi a dovednostmi má důležitou úlohu i pohyb. Oblastmi Rámcového vzdělávacího programu jsou:
Biologická oblast (Dítě a jeho tělo)
Psychologická oblast (Dítě a jeho psychika)
Interpersonální oblast (Dítě a ten druhý) 19
Sociokulturní oblast (Dítě a společnost)
Enviromentální oblast (Dítě a svět) (Dvořáková, 2001; Smolíková, 2006) V jednotlivých oblastech rámcového vzdělávacího programu se dítě učí:
Biologická oblast (Dítě a jeho tělo)
-
uvědomovat si své tělo
-
rozvíjet pohybové schopnosti a zdokonalovat dovednosti v oblasti hrubé i jemné
motoriky, jako je koordinace a rozsah pohybu, dýchání, koordinace ruky a oka, apod. Dále ovládat pohybový aparát a tělesné funkce. -
rozvíjet a užívat všech smyslů
-
rozvíjet fyzickou i psychickou zdatnost
-
osvojovat si praktické dovednosti přiměřené věku
-
osvojovat si poznatky o těle a jeho zdraví, pohybových činnostech a jejich kvalitě.
Osvojovat si poznatky a dovednosti důležité k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody a pohody prostředí -
vytvářet zdravé životní návyky a postoje jako základy zdravého životního stylu.
Psychologická oblast (Dítě a jeho psychika) Jazyk a řeč
-
rozvíjet řečové schopnosti a jazykové dovednosti, jako je vnímání, naslouchání,
porozumění, výslovnost, vytváření pojmů, mluvní projev, vyjadřování -
rozvíjet komunikaci verbální i neverbální a kultivovaný projev
-
osvojovat si některé poznatky a dovednosti předcházející čtení a psaní, rozvíjet
zájem o psanou podobu jazyka a další formy sdělení (výtvarné, hudební, pohybové, dramatické) Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace -
rozvíjet, zpřesňovat a kultivovat smyslové vnímání od konkrétně názorného
k pojmovému, rozvíjet paměť a pozornost, přecházet od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným, rozvíjet kultivaci představivost a fantazie -
rozvíjet tvořivost
-
posilovat zvídavost, zájem, radost z objevování apod.
20
-
vytvářet pozitivní vztah k intelektuálním činnostem a k učení, podporovat
a rozvíjet zájem o učení -
osvojovat si elementárních poznatky o znakových systémech a jejich funkci
-
vytvářet základy pro práci s informacemi Sebepojetí, city, vůle
-
poznávat sebe sama, rozvíjet pozitivní city ve vztahu k sobě
-
získávat relativní citovou samostatnost
-
rozvíjet schopnosti sebeovládání
-
rozvíjet schopnosti citové vztahy vytvářet, rozvinout je a city plně prožívat
-
rozvíjet poznatky, schopnosti a dovednosti umožňující pocity, získané dojmy
a prožitky vyjádřit -
rozvíjet a kultivovat mravní i estetické vnímání, cítění a prožívání
-
získat schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci
Interpersonální oblast (Dítě a ten druhý)
-
seznamovat se s pravidly chování ve vztahu k druhému
-
osvojovat
si
elementární
poznatky,
schopnosti
a
dovednosti
důležité
pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem -
posilovat prosociální chování ve vztahu k ostatním lidem
-
vytvářet prosociální postoje
-
rozvíjet interaktivní a komunikativní dovednosti verbální i neverbální
-
rozvíjet kooperativní dovednosti
-
ochraňovat osobní soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými
Sociokulturní oblast (Dítě a společnost)
-
poznávat pravidla společenského soužití a jejich spoluvytváření v rámci
přirozeného sociokulturního prostředí, porozumět základním projevům neverbální komunikace obvyklým v tomto prostředí -
rozvíjet
schopnosti
žít
ve
společenství
ostatních
lidí,
pomáhat k tomuto společenství (ke třídě, k rodině, k ostatním dětem), vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané
21
-
rozvíjet základní kulturně společenské postoje, návyky a dovednosti dítěte,
rozvíjet schopnosti projevovat se autenticky, chovat se autonomně, prosociálně a aktivně se přizpůsobovat společenskému prostředí a zvládat jeho změny -
vytvářet povědomí o mezilidských morálních hodnotách
-
seznamovat se se světem lidí, kultury a umění, osvojovat si základní poznatky
o prostředí, v němž žije -
vytvářet povědomí o existenci ostatních kultur a národností
-
vytvářet základy aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivních vztahů
ke kultuře a umění, rozvíjet dovednosti umožňující tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat -
rozvíjet společenský i estetický vkus
Enviromentální oblast (Dítě a svět)
-
seznamovat se s místem a prostředím, v němž žije, a vytvářet pozitivní vztah
k němu -
vytvářet elementární povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém
prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách -
poznávat jiné kultury
-
pochopit, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit
a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit -
osvojit si poznatky a dovednosti potřebné k vykonávání jednoduchých činností
v péči o okolí při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí a k ochraně dítěte před jeho nebezpečnými vlivy -
rozvíjet úctu k životu ve všech jeho formách
-
rozvíjet
schopnosti
přizpůsobovat
se
podmínkám
vnějšího
prostředí
i jeho změnám -
vytvářet povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou a neživou přírodou,
lidmi, společností, planetou Zemí (Smolíková, 2006) Všechny tyto vědomosti a dovednosti vyjmenované výše určitým způsobem souvisejí se zdravým životním stylem. Učitelka by měla být schopna je při učení dětí vmísit do nejrůznějších aktivit (např. pohybové, hudební, atd.).
22
2.2 Možnosti aplikace výchovy ke zdravému životnímu stylu do školních vzdělávacích programů Výchova ke zdravému životnímu stylu patří do mateřské školy stejně neodmyslitelně jako například hudební činnosti, dramatické, výtvarné apod. Někdy je však obtížné, aby pedagogové přistupovali k tomuto tématu stejně zodpovědně jako k ostatním. Výchova ke zdraví je nedílnou součástí gramotnosti člověka a jeho výchovy. Z tohoto důvodu také existuje několik projektů, které podporují zdraví v mateřských i základních školách (http://www.vychovakezdravi.cz/clanky/zdrava-skola.html - 30.12.2011). Nejrozšířenějším
programem
podporujícím
zdraví
v mateřských
školách
je v dnešní době projekt Zdravá škola. Cílem tohoto programu je rozvíjet životní kompetence každého žáka tak, aby k jeho životním prioritám patřila úcta ke zdraví a schopnost chovat se zodpovědně ke zdraví svému i zdraví ostatních. Zdravá mateřská škola funguje na základě své vlastní filozofie, principů a zásad. Mezi tyto zásady patří:
Učitelka podporující zdraví – učitelka má své kvality a je jednotícím činitelem
celé mateřské školy. Je dětem dobrým vzorem.
Věkově smíšené třídy – pro děti je přirozené žít v prostředí, ve kterém skupinu
lidí tvoří věkově smíšené skupiny. Děti se potřebují učit z podmínek socializace, protože je hlavním přínosem dítěte v mateřské škole.
Rytmický řád života a dne – dodržování pravidelného uspořádání dne, aby mohly
být uspokojovány individuální potřeby dětí a byl zde prostor pro pružné rozhodování, vzájemnou informovanost a komunikaci s rodiči.
Tělesná pohoda a volný pohyb – v mateřské škole musí mít dítě dostatek pohybu.
Pohyb je nepostradatelný pro zdravý vývoj, působí příznivě na tělesnou i duševní pohodu.
Zdravá výživa – správná výživa je důležitá pro růst, vývoj, psychickou i fyzickou
výkonnost a obranyschopnost.
Spontánní hra – hra je jednou z přirozených potřeb dítěte, proto mateřská škola
musí dětem nabídnout prostor, čas a prostředky pro realizaci spontánní hry.
23
Podnětné věcné prostředí – prostředí mateřské školy ovlivňuje jak děti, pedagogy,
tak i veškeré zaměstnance. Prostředí musí být vstřícné, podnětné a hygienické.
Bezpečné sociální prostředí – prostředí musí být bezpečné, musí v něm existovat
sociální klima na základě vzájemné důvěry, úcty, empatie, solidarity a spolupráce.
Participativní a týmové řízení – styl řízení mateřské školy je založen na participaci
a kooperaci všech zúčastněných.
Partnerské vztahy s rodiči - vzájemné vlivy rodiny a mateřské školy jsou založeny
na toleranci, partnerství a otevřenosti.
Spolupráce mateřské školy se základní školou - mateřská škola musí vytvářet
podmínky pro plynulý a nestresující přechod dětí z mateřské školy do 1. ročníku škol základních.
Začlenění mateřské školy do života obce – mateřská škola se musí podílet
na životě a rozvoji obce na základě pozitivních vztahů uvnitř školy, mezi školou a rodiči. Obohacuje tím kulturní a duchovní život obce. (http://www.program-spz.cz/co-je-program-skola-podporujici-zdravi
-
30.12.2011;
Havlínová, 2006) V rámci výchovy ke zdraví se učitelky mateřských škol mohou opřít o materiály, projekty a programy, kterých je v české republice relativně velké množství. Většinou se však zaměřují na konzumaci vyvážené stravy. Mezi tyto programy v rámci české republiky patří:
Pyramidáček – edukační materiál pro učitelky mateřských škol zaměřený
na systematickou výuku správné výživy, podpoře a rozvoji pohybové aktivity formou her, soutěží, pohádek, výtvarných aktivit, atd. Je zaměřen na primární prevenci obezity u dětské populace. Materiál obsahuje pomůcky a návody pro vedení hodin s tématikou zdravého životního stylu, obzvláště pak výživy (http://www.vychovakezdravi.cz/clanky/vyziva/doporucene-metodiky.html; http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipracovnici/kabinetpro1stupenzsamaterskeskoly/ metodickematerialyvyukoveprogramy/25925.aspx - 30.12.2011).
Přijmi a vydej – soutěžní kampaň, kterou každý rok vyhlašuje v letních měsících
Státní zdravotní ústav za podpory ministerstva zdravotnictví. Cílem je zvýšit motivaci lidí, aby zlepšili své stravovací návyky a pohybové aktivity. Ty by měly vést 24
k rovnováze mezi energetickým příjmem a výdejem. Podstatnou částí kampaně je motivační soutěž, v níž účastníci po dobu několika dnů sledují vlastní energetický příjem z potravy a energetický výdej pohybem (http://www.vychovakezdravi.cz/clanky/vyziva/doporucene-metodiky.html
-
30.12.2011).
Výživa hrou aneb s Danem jíme zdravě – interaktivní program určený pro děti
předškolního a mladšího školního věku. Program je na nosiči CD a je doplněný o pracovní listy. Je doporučován Státním zdravotnickým ústavem v rámci sítě Škol podporujících
zdraví
(http://www.vychovakezdravi.cz/clanky/vyziva/doporucene-
metodiky.html - 30.12.2011).
Hravě žij zdravě - čtyřtýdenní internetový kurz zdravého životního stylu pro děti.
Celorepublikový projekt oslovující rodiče, děti a školy. Pomáhá jednotlivcům s pomocí odborníků upravit pohybové a stravovací návyky tak, aby celkově zkvalitnili svůj život a dokázali si úbytky na váze udržet (http://www.hravezijzdrave.cz/ - 30.12.2011).
Vanda a Standa – hudebně zábavné programy pro děti ve věku 4 – 10 let.
Vychovávají ke zdravému životnímu stylu. Jsou zaměřené například na biopotraviny, ekologické produkty, zdravé stravování a hygienu při něm, atd. (http://www.vandaastanda.cz; http://www.vychovakezdravi.cz/clanky/vyziva/doporucene-metodiky.html
-
30.12.2011)
Zdravá abeceda – vzdělávací program určený mateřským školám. Podporuje
zdravé návyky dětí předškolního věku. Je to komplexní metodika věnující se zdravé výživě, pohybu, prostředí a vnitřní pohodě. Aktivizuje děti, učitele a rodiče v rozhodování se pro zdraví v běžných situacích. Vychází z RVP PV, principů školy podporující zdraví, využívá pedagogiky Montessori, Začít spolu a globální výchovy (http://www.vychovakezdravi.cz/clanky/vyziva/doporucene-metodiky.html 30.12.2011).
25
-
3 Diagnostika efektů výchovy ke zdraví Výchova ke zdraví u dítěte předškolního věku je také zaměřená na prevenci zubního kazu. Preventivní prohlídka u dětí předškolního věku probíhá dvakrát ročně a je spojena s vyšetřením vývoje orofaciální oblasti a stavu chrupu, paradontu, stavu sliznic, měkkých tkání, anomálií v postavení zubů a čelisti. Stomatolog dítě a rodiče poučí o významu prevence stomatologických onemocnění a provede instruktáž o udržování správné hygieny dutiny ústní. K hodnocení zdravotního stavu dítěte se využívá spektrum škál a testů a některé z nich jsou využitelné i ve školní praxi (Barna, Filipová, Žejglicová & Kratěnová, 2003). K nejčastěji využívaným testům správného držení těla v terénu patří tyto níže uvedené testy (Šeráková, 2006):
Test držení těla podle Mathiasse - tento test je dle Barny (2003) pro využití
v praxi jednoduchý a spolehlivý. Dítě je vyzváno, aby stálo minimálně 30 sekund vzpřímeně
s předpaženými
pažemi.
Pokud
má
dítě
správné
držení
těla,
postoj se výrazně nemění. Chybné držení těla se projevuje posunem pánve, přemísťováním trupu vzad a prohlubováním lordózy. V případě změny postavení během testu lze mluvit o posturálním oslabení. U výrazně vadného držení těla dítě nedokáže zaujmout původní postoj. Test lze provádět u dětí od 4 let.
Adamsův test - při předklonu dítěte se prokazují trupové asymetrie. Při pohledu
ze strany se zvýrazňuje zakřivení páteře (Švecová, 2010).
Hodnocení držení těla podle Kleina a Thomase, modifikováno Mayerem (1978) -
dle tohoto druhu hodnocení lze držení těla rozdělit na výtečné, dobré, chabé a špatné držení těla (Šeráková, 2006). Další
poruchou,
kterou
lékaři
u
dětí
sledují,
je
vznik
obezity.
Obezita je metabolická porucha charakterizovaná nárůstem tělesného tuku ve vztahu k ostatním tkáním v organismu. Vznik obezity závisí na genetických predispozicích a faktory zevního prostředí (Hainerová, 2009). Lékaři proto u dětí hodnotí tělesnou hmotnost, protože je nutné identifikovat příčiny a rizikové faktory obezity, které mohou vzniknout (Pařízková, 2007). 26
Obezita jako rizikový faktor vede k rozvoji závažnějších metabolických onemocnění. Proto je důležité, aby se jí již v nízkém věku dítěte věnovala zvýšená pozornost. Lékaři se při jejím vzniku zaměřují na rodinnou anamnézu z hlediska výskytu obezity, kardiovaskulární onemocnění a diabetes mellitus. V osobní anamnéze se pak zjišťuje porodní váha dítěte, vývoj v perinatálním období, růst dítěte, informace o váhových přírůstcích a stravování v kojeneckém období a časném dětství, stravovací návyky, fyzickou aktivitu, dlouhodobou medikaci a její dávkování, spánkový režim, atd. (Kytnarová, 2002). Posuzování obezity:
Dle hmotnostních indexů – využívá se index BMI (body mass index, kg/výška2
v m). Hmotnost dítěte se vždy vztahuje k výšce. Na rozdíl od dospělých lidí se častěji než BMI využívá zhodnocení prostého poměru hmotnosti k výšce dítěte, jeho věku a pohlaví. V dětském věku se BMI mění. Dle percentilových grafů sestavených na základě národních studií platí, že údaje lze hodnotit jako přiměřené, když se percentil nachází v rozsahu 10 – 90. Klesne–li hodnota percentilu pod 10, jedná se o dítě hypotrofické (s nižšími nutričními rezervami). V případě, že je výsledná hodnota pod bodem 2 - 3, uvažujeme o významné hypotrofii dítěte. V opačném případě percentil vyšší než 90 znamená pro dítě, že má nadváhu. Obezita znamená, že percentil je vyšší než 97 - 98 (http://www.vyzivapacientu.cz/cz/odborna-verejnost/posouzeni-nutricnihostavu/nutricni-vysetreni/antropometrie/ - 5.1.2011)- viz. tabulka 1, tabulka 2.
Tabulka 1
Tabulka 2
BMI u chlapců ve věku 0 – 18 let
BMI u dívek ve věku 0 – 18 let
27
Stanovení procenta tělesného tuku pomocí antropometrických ukazatelů – měření
tloušťky kožních řas a využití tělesných obvodů (pas, boky).
Bioelektrická impedance - měří se odpor těla při průchodu proudu s nízkou
amplitudou a vysokou frekvencí. Hodnotí se tři tělesné kompartmenty – tuk, beztuková tkáň a voda (http://petrhavlicek.cz/net/index.php?option=com_content&view=article&id=63:copovaujeme-za-idealni-vahu&catid=61:co-byste-mli-vdt&Itemid=137 – 8. 1. 2011). Další metody hodnocení tuku v organismu se vzhledem k jejich dostupnosti využívají spíše v epidemiologických studiích, jako jsou např. hydrodenzitometrie, CT, NMR, duální rentgenová absorpciometrie (Kytnarová, 2002). Dále se dítě se již od prvních týdnů života u lékaře setkává s testy, které hodnotí jeho psychickou úroveň. Psychika je rovněž velice důležitá pro zdravý životní styl. Účelem základního psychologického vyšetření nejsou odpovědi dítěte na jednotlivé otázky či posouzení vyšetření pro různé účely, ve struktuře vyšetření se věnuje pozornost těmto oblastem:
Vlivy okolí – prostředí, ve kterém dítě žije
Chování dítěte
Intelektuální faktory
Neuropsychický stav
Úspěšnost dítěte
Osobnost dítěte – sociálně afektivní faktor Existuje velké množství metod, kterými psycholog dítě zkoumá a třídění těchto
metod je také mnoho. Z vědeckého hlediska však kategorizace psychologických diagnostických metod není podstatná, přisuzuje se jí spíše didaktický význam. Svoboda, Krejčířová a Vágnerová (2001) dělí metody na:
Klinické metody – pozorování, rozhovor, anamnéza, analýza spontánních
produktů
Testové metody – vývojová diagnostika, testy inteligence, testy speciálních
schopností, neuropsychologické metody, projektivní metody (verbální, grafické, metody volby), kresebné metody (kresba jako měření úrovně rozumových schopností, kresba 28
jako měření úrovně senzomotorických dovedností, kresba jako projektivní metoda, kresebné testy kreativity), dotazníky (jednodimenzionální, vícedimenzionální, dotazníky pro rodiče a vychovatele), objektivní testy osobnosti, posuzovací škály (Svoboda, Krejčířová & Vágnerová, 2001) Nejlepší cestou k poznání psychiky dítěte je kresba. S pohybem se totiž kresba řadí mezi základní aktivity dítěte. Pomocí kresby dítě neverbálně vyjadřuje své pocity, přání, obavy a jeho vlastní představy. Činnost, kdy dítě kreslí, vypovídá o různých faktorech, proto se jí přisuzuje vyšší význam. Kreslení souvisí s motorickým vývojem dítěte, rozumovým vývojem, emocionální zkušeností dítěte, apod. a je svázáno s celým duševním životem. Při psychologickém vyšetření dítěte je důležitý jak produkt, který nám může o dítěti mnohé prozradit, tak i celý proces kresby, jako je držení kresebného nástroje, způsob jak dítě kreslí, jak sedí, délka kreslení, používání gumy, atd. (ŠimíčkováČížková, 2003). „Vývoj kresby lidské postavy postupuje od nereálné kresby ve třech letech, přes znázornění hlavonožce ve čtyřech letech a dvojdimenzionální obrysovou kresbu v pěti letech, až k profilovému zachycení postavy. V šesti letech se mění lineární znázornění, proporce kresby se harmonizují a postupně mizí nápadné disproporce. Kresba postavy se vyznačuje určitými symbolizujícími detaily, prvky oděvu s vyznačením pasu, knoflíků atd. Projevuje se již záměrnost v označení odlišnosti pohlaví muže a ženy“ (Třesohlavá, Kňourková & Černá, 1990, 47). Při posouzení dítěte pro vstup do základní školy se využívá kresba mužské postavy. Je jednou z úloh orientačního grafického testu školní zralosti, který vytvořil Jaroslav Jirásek v 60. letech 20. století (Dittrich, 1992). Pro hodnocení Jiráskových úkolů se původně využívala tříbodová stupnice, dnes je změněna na pětibodovou. Hodnocení mužské postavy v Jiráskově orientačním testu školní zralosti: Počet bodů, které dítě může
Hodnocení kresby
získat 5 bodů
Nakreslená postava má hlavu, trup, ruce a nohy. Mezi hlavou a trupem je krk, který není větší než trup. Na hlavě jsou
29
vlasy (mohou být zakryté čepicí nebo kloboukem) a uši. V obličeji se nacházejí oči, nos a ústa. Paže jsou zakončeny rukou s pěti prsty. Nohy jsou dole zahnuté. Postava je „oblečená“ do mužských šatů a je nakreslená tzv. syntetickým způsobem. Chybí syntetický způsob zobrazení. Pokud je postava
4 body
namalována syntetickým způsobem zobrazení, mohou být prominuty tři chybějící části - krk, vlasy, jeden prst ruky, nikoli však část obličeje. Kresbě nechybí hlava, trup a končetiny. Končetiny jsou
3 body
nakresleny dvojčarou. Může chybět krk, uši, vlasy, oděv, prsty a chodidla. Kresba je primitivní. Obsahuje trup a končetiny (stačí nohy
2 body
nebo ruce) jsou vyjádřeny jako jednoduché čáry. Na kresbě není jasně zobrazený trup (jde o hlavonožce
1 bod
nebo překonávání hlavonožce) nebo oba páry končetin. Dalšími úkoly v Orientačním testu školní zralosti jsou:
napodobení psacího písma
opis skupiny bodů Úkoly se rovněž hodnotí na pětibodové stupnici (Dittrich, 1992).
3.1 Monitorování úrovně pohybové aktivity dětí V současné době se řada odborníků a odborných pracovišť zabývá monitoringem pohybové aktivity dětí. Pohybová aktivita je také obsahem vědních oborů, jako jsou například kinantropometrie, medicína, informatika, matematika, atd. Monitoring pak nese významnou roli v nejrůznějších výzkumech, což jsou výzkumy pohybových činností, výchovný proces ve školách či tréninkový proces. Dále se využívají v preventivní medicíně či při onemocnění dítěte (Mužík, 2009).
30
Pohybovou aktivitu monitorujeme dvěma způsoby:
Kvantitativní způsob monitoringu pohybové aktivity – tímto způsobem
monitoringu je myšleno měření energetického výdeje, měření srdeční frekvence, počet vykonaných kroků, apod.
Kvalitativní způsob monitoringu pohybové aktivity – zahrnuje správné provedení
pohybové aktivity. Vhodnými nástroji pro kvalitativní způsob monitoringu jsou dotazníky a obrazové techniky. Při monitorování však vznikají problémy, které nám mohou ztížit práci. Těmito problémy jsou nesystematičnost (šetření v epizodách), nepřesnost (musíme počítat s chybou kolem 10 %), sledovaní jedinci v nás mohou mít nedůvěru, úkoly mohou být složité či nesrozumitelné, náročné na materiál a čas (Mužík, 2009). Přístroje pro monitorování kvantitativním způsobem monitoringu:
Akcelometr Caltrac – přenosný třídimenzionální akcelometr, který se nosí
na opasku a poskytuje informace o intenzitě a kvalitě pohybu. Používá se k hodnocení kalorického výdeje jako funkce klidového metabolismu, který se vypočítá počítačovým čipem. Jednotkami pro výpočet jsou věk, hmotnost, výška a pohlaví sledované osoby při pohybové aktivitě (http://ktl.lf2.cuni.cz/med_sport/med_sport_1997_vol_6/4/Vyuziti_pohybovych_senzor u_v_mereni_energetickeho_vydeje_pro_potreby_pohybove_terapie.pdf
-
6.1.2012;
Radvanský, 1999).
Pedometr – pedometr změří počet vykonaných kroků a zaznamená celkovou
vzdálenost, kterou jedinec překoná během určitého časového intervalu. Dále zaznamenává poskoky a změny polohy (Korvas & Cacek, 2009).
Přenosné EMG – využívá se ke zmapování elektrické aktivity svalů
(http://www.nemocnice-vs.cz/?sekce=oddeleni&text=interniobory&podtext=neurologicke-oddeleni – 6. 1. 2012).
GPS (Global Positioning Systém)
(Mužík, 2009)
31
Dotazníky pro kvalitativní způsob monitoringu:
MABC (Movement Assessment Battery for Children) – MABC je jeden
z nejznámějších testů, který hodnotí pohybové dovednosti dětí. Studie se zabývaly postiženými dětmi i dětmi bez postižení a výsledky sloužily jako norma pro srovnání motorických dovedností u dětí s pohybovými problémy. Výsledky testu, ať už u dětí postižených či bez postižení, slouží k určení přítomnosti vývojové poruchy koordinace dětí. Hodnocení poskytuje údaje o výkonu dítěte odpovídající jeho věku (http://ajp.physiotherapy.asn.au/AJP/52-
1/AustJPhysiotherv52i1Watter.pdf
-
6.1.2012). Při testování děti plní v každé subškále tři úkoly a za jejich plnění jsou hodnoceny čísly 0 – 5. Výsledné skóre se potom hodnotí pomocí percentilových tabulek. Testové úlohy:
Manuální zručnost
Vhazování šesti mincí do otvoru - dítěti se měří doba, kdy započne vhazovat
mince do otvoru až po vhození poslední mince. Testují se obě ruce.
Navlékání korálků – cílem je navléci co nejrychleji 6 – 12 korálků na provázek.
Dítě si samo volí, na který konec provázku bude navlékat, a kterou rukou bude korálky držet.
Cyklistická stezka – úkolem dítěte je nakreslit souvislou linii. Nesmí přetáhnout
čáru, po které kreslí, smí zvednout tužku, ale musí pokračovat znovu ze stejného místa. Při tomto úkolu je hodnocen počet chyb.
Míčové dovednosti
-
Chytání míčku – dítě chytá oběma rukama míček ze vzdálenosti 6 metrů.
Na chytání má dítě 10 pokusů a hodnotí se, kolikrát dítě míček chytne. -
Kutálení míče do cíle – ze vzdálenosti 6 metrů dítě hází míč do branky. Míč
se musí pohybovat jen po zemi (nesmí letět vzduchem). Hodnotí se, kolikrát dítě trefí branku.
Statická rovnováha –
-
Balancování na jedné noze – dítě stojí 20 sekund na jedné noze ve volném
prostoru, kde nemá možnost se opírat. Volná noha by měla být v koleně ohnuta dozadu. Testují se obě nohy a hodnotí se, jak dlouho dítě vydrží stát na jedné noze. 32
Dynamická rovnováha –
-
Přeskakování šňůry – šňůra je umístěna v poloze, kde je nejnižší bod kolene
dítěte. Čtyřleté dítě má povoleno skákat způsobem, který si samo zvolí, pětileté a šestileté děti musí mít kolena u sebe. Dítě má jeden pokus. -
Chození po patách – dítě chodí podél čáry na podlaze. Musí mít zvednuté špičky
ze země. Test není časově náročný, pro posouzení jednoho dítěte stačí 20 – 40 minut. Je důležité, aby bylo
dítě testováno v přirozeném prostředí, kde si hraje.
Spolupráce dítěte je nadmíru důležitá. Plnění úkolů je organizováno do věkových skupin (Balaban, 2011).
Studie LSAC (The Longitudinal Study of Australian Children) - rozsáhlá studie
australských dětí zaměřená na vývoj 10 000 dětí a rodin z celé Austrálie. Studie byla zahájena v roce 2004 u dětí ve věku 4 – 5 let a u dětí ve věku 0 – 1 rok. LSAC shromažďuje velké množství informací o vývoji dětí, jejich zdraví a duševní pohodě.
Pro
účely
výzkumu
je
zapotřebí
informací
o
dětech
z oblasti
sociodemografické, geografické, apod., které se mohou při sledování v průběhu času měnit. Tým LSAC vytvořil indexy pro děti čtyř až pětileté a roční (http://www.aifs.gov.au/growingup/conf/2011/ - 6.1.2012). Silnou stránkou LSAC je, že sběr dat se týká všech aspektů fungování dětí (chudoba, život v neúplné rodině, apod.). Aspekty fungování dítěte jsou úzce propojeny a zahrnují tyto oblasti: - zdravý tělesný rozvoj - sociální funkce - emocionální funkce - učení Klíčové prvky z těchto oblastí slouží k vytvoření skóre, jehož výsledkem je index pozitivních a negativních funkcí, které vznikají. Indexy nesou některé podobnosti s indexy NLSCY, což je kanadská společnost. V indexech NLSCY se však objevily určité nedostatky (http://fahcsia.intersearch.com.au/jspui/handle/10620/3141 - 6.1.2012). 33
Test pohybové způsobilosti – Test sestavil Vladimír Janda v roce 1981 a vychází
ze zhodnocení určitých pohybových úkonů, které jsou odstupňované podle obtížnosti a rozdělené dle šesti pohybových komponent: – statická koordinace – dynamická koordinace rukou – celková dynamická koordinace – rychlost pohybu – současnost pohybu – mimika Rozdělení nám slouží v celku k hodnocení pohybové způsobilosti dítěte v každé z jednotlivých oblastí a díky výsledkům pak určujeme opoždění či urychlení pohybového věku vůči věku kalendářnímu (Janda, 1981).
3. 2 Zdravotní benefity pohybových aktivit a doporučení pro pohybovou úroveň dětí předškolního věku Zdravotními benefity pohybových aktivit se zabývají lékaři. Výsledky šetření pak slouží kinantropologům, učitelům tělesné výchovy, trenérům, atd. Doktoři také doporučují pohybové aktivity, které by měly přinášet žádoucí zdravotní benefity. Problematika se vztahuje k dětem a dospívajícím (http://www.health.gov/paguidelines/guidelines/default.aspx - 7.1.2011). Vše, co nevychází z tělesné potřeby dítěte, do čeho se dítě musí nutit a je nuceno dlouhodobě opakovat, může dítěti ublížit. Běžné pohybové aktivity, které se střídají, nemají negativní účinek. Existuje řada takzvaných „zakázaných cviků“, které ve své publikaci vyjmenovává Berdychová v roce 1973. Těmito polohami a pohyby jsou visy a vzpory prosté, hluboké záklony, kroužení trupem, široké stoje rozkročné, doskoky na tvrdou podložku, kotoul vzad, přetahy, přetlaky a nošení břemen těžších než jsou 2kg. Dnes však nemůžeme hovořit o cvicích nevhodných pro daný věk, je totiž důležité provádění cviku (dynamicky – staticky, pomalu – švihem, opakovaně – s výdrží). Také musíme volit správné polohy a provedení u pohybů, např. volit nízké polohy (sed, 34
leh) pro cvičení horní části těla, při zpevňování břišních svalů pokrčení nohou, volné tempo, výdrž v polohách, omezení hmitů. Omezení vycházejí z ohledů na tělesný vývoj dítěte a z biomechanické analýzy svalové činnosti při zaměřeném pohybu. Těmto cvikům bychom se v tělesné výchově měly vyhýbat nebo vytvořit vhodnou dopomoc (nadlehčení dítěte, doskok na měkkou podložku, atd.). Musíme si všímat rizik při pohybu obecně a vyvarovat se jim. Hrozícími riziky jsou:
nedokončená osifikace kostí
nedokončený vývoj kloubů
nízká kapacita laktátového metabolismu
nedostatečná termoregulace
vyšší dechová a srdeční frekvence (je důležité, aby dítě dýchalo pravidelně,
nekašlalo, nepopadalo dech) (Dvořáková, 2007) Děti ve věku 3 – 6 let zvládnou úkoly, které jsou pro daný věk charakteristické a doporučené k tomu, že by je dítě mělo zvládnout. Musíme však respektovat individuální zvláštnosti jednotlivých dětí. Dítě ve věku 3 – 4 let by mělo umět:
V oblasti jemné motoriky – stříhat papír nůžkami, pracovat s plastelínou (vytvářet
a lepit válečky a kuličky), kreslit (kroužky, tečky, linky), opakovat
V oblasti hrubé motoriky – skákat snožmo po dvou nohách, házet a chytat míč,
držet rovnováhu při přecházení desky, která je položená na zemi, znát pravidla osobní hygieny, hýbat se v rytmu hudby Dítě ve věku 5 – 6 let by mělo zvládat:
V oblasti jemné motoriky – mít uvolněnou a obratnou ruku (ovlivňuje výkony
při psaní, výtvarné i tělesné výchově), zavazovat tkaničky, zapínat zip, zapínat knoflíky, používat příbor, umýt se, vyčistit si zuby, učesat se, obléknout se, stavět kostky, oblékat panenky, stavět bábovičky
na písku, trhat a stříhat papír, modelovat, pracovat
35
s různými materiály (muchlat papír, navlékat korálky, apod.), při výtvarných činnostech zapojovat jak dlaně, tak i prsty.
V oblasti hrubé motoriky – zvládat souhru pohybu s kontrolou zraku a myšlením,
používat tělo koordinovaně jako celek, házet a chytat míč, překonat určitou vzdálenost, překonat přeskokem překážku, udržet rovnováhu (při přecházení po provaze položeném na zemi, hra na sochy), skákat po jedné noze, skákat přes švihadlo, zvládnout jednoduchý rytmický pohyb spojený s říkankou či hudbou (http://www.predskolaci.cz/?p=12013 – 7. 1. 2011).
36
4 Cíle a úkoly bakalářské práce Hlavním cílem bakalářské práce je vytvořit a poté zhodnotit efekty metodických námětů zaměřených na podporu zdravého životního stylu začleněním pohybových aktivit do denního režimu dítěte v mateřské škole. Ze stanoveného cíle vyplynuly následující úkoly: 1.
Studium a zpracování rešerše.
2.
Stanovení cílů práce a vytvoření designu výzkumu.
3.
Vytvoření výzkumného souboru, aplikace statistických metod.
4.
Sběr dat a jejich vyhodnocení.
5.
Zpracování bakalářské práce. V kontextu cíle práce jsme se zaměřili na tyto problémové otázky:
1.
Naplňují předložené metodické náměty kognitivní cíle RVP PV v dané oblasti?
2.
Naplňují metodické náměty zdravotní cíle v dané oblasti RVP PV?
3.
Podporují nově koncipované metodické náměty socializaci dítěte v dané oblasti
RVP PV? 4.
Jsou náměty využitelné v praxi?
37
5 Metodika 5. 1 Charakteristika výzkumného souboru Výzkumného šetření se účastnilo 30 učitelek z mateřských škol v průměrném věku 42 let. 7 učitelek má vysokoškolské vzdělání, z toho 4 dosáhly magisterského titulu a 3 učitelky mají titul bakalářský. 23 učitelek má středoškolské vzdělání. Všechny učitelky mají průměrnou praxi v oboru 21 let. Metodické listy byly distribuovány na 30 školách, 14 škol je vesnických a 16 škol městských. Učitelky pracovaly se 723 dětmi ve věku 3 – 6 let, z toho bylo 9 dětí integrovaných. Mezi dětmi bylo 359 chlapů (z toho 6 integrovaných chlapců) a 364 dívek (z toho 3 integrované dívky).
5.2 Design výzkumu Na základě studia odborné literatury a sledování dětí v mateřské škole bylo vytvořeno 15 metodických listů a jeden návrh na uskutečnění sportovního odpoledne. Tyto metodické listy jsou určeny pro vzdělávání dětí v oblasti zdravého životního stylu v pedagogické praxi mateřských škol. Ke každému balíčku metodických listů náleží jeden hodnotící list. Učitelky mateřských škol měly za úkol metodické listy vyzkoušet ve svých odděleních a do hodnotících listů zaznamenat práci s metodickými listy (pro jakou věkovou kategorii metodický list použily, úskalí metodických listů, klady, zápory a využitelnost v mateřské škole). K evaluaci nově vytvořených metodických námětů byl rovněž použit dotazník k diagnostice vyučovací jednotky TV určený pro učitele (Frömel et all,1994). Dotazník slouží k získání informací o vyučovací jednotce v mateřské škole. Je charakterizován jako anonymní dotazník tvořen 24 otázkami, které se sdružují do 6 dimenzí a jedné doplňující dimenze:
1.
Vzdělávací (kognitivní)
2.
Emotivní 38
3.
Zdravotní
4.
Sociální (interakční)
5.
Vztahová
6.
Kreativní
7.
Role žáka (doplňující dimenze) Otázky v otazníku byly uzavřené, učitel mohl odpovídat pouze ANO x NE.
Současně s odpověďmi na otázky v dotazníku byl také zjišťován typ školy, věk učitele, počet dětí, počet chlapců a dívek, pohlaví učitele, počet roků praxe, dosažené vzdělání. Doba pro vyplnění dotazníku se pohybovala od 4 do 6 minut. Jako výzkumný soubor bylo zvoleno 30 mateřských škol v regionu Haná se snahou o stratifikaci s tím, že do souboru byly zapojeny jak městské, tak vesnické školy. Výběr mateřských škol byl nezáměrný, snažila jsem se však o to, aby mateřské školy byly pro mě přístupné z místa bydliště – autobusem, pěšky či na kole. Od začátku června 2011 do začátku září 2011 jsem balíčky metodických listů po předchozí telefonické domluvě s ředitelkami roznášela do jednotlivých mateřských škol. Učitelé měli na vypracování metodických listů čas do konce listopadu 2011, popřípadě do začátku ledna 2012, kdy jsem si metodické listy opět po domluvě z mateřských škol vyzvedla.
5. 3 Zpracování výsledků šetření Výsledky
bakalářské
práce
byly
zpracovány
percentuálně
i
graficky.
Ke zpracování všech dat byl využit počítač Acer Aspire 5738/5338 s Windows 7. Grafická data byla zpracována v programech Microsoft Office Word 2007, Microsoft Office Excel 2007. Podkladem pro zpracování dat byly poznatky učitelek, které hodnotily metodické listy po stránce využitelnosti, kladů a záporů. Veškeré postřehy učitelek jsou uvedeny ve výsledcích bakalářské práce. Výsledky hodnocení metodických listů byly porovnány s výsledky dotazníku k diagnostice vyučovací jednotky TV. Díky šetření jsem byla schopná odpovědět na všechny výzkumné otázky, které byly stanoveny v úvodu k vypracování bakalářské práce. 39
6 Výsledky a diskuze 6. 1 Metodické náměty 6.1.1
Námět č. 1 – pracovní listy
40
41
42
Věková skupina – všechny věkové skupiny Pomůcky a nářadí – Materiál – počet tužek stejný s počtem dětí ve třídě Vymezený prostor k aktivitě – třída Organizace – skupinová práce s individuálním dohledem Počet dětí ve skupině – 4 – 5 dětí ve skupině Metodická doporučení – s dětmi si před začátkem vyplňování metodického listu zodpovíme názvy všech jídel a aktivit, aby se názvy ujednotily a počínání dětí bylo co nejsprávnější.
43
6. 1. 2 Námět č. 2 – pracovní listy
Pracovní postup – 1. Děti vystříhají obrázky pod dvěma holčičkami. 2. Obrázky se zdravými potravinami nalepíme k holčičce ve žlutém poli se žlutým usměváčkem. 3. Obrázky s nezdravými potravinami nalepíme k holčičce v modrém poli s červeným vykřičníkem. Věková skupina – 5 – 6 let Pomůcky a nářadí – nůžky Materiál – lepidlo Vymezený prostor k aktivitě – třída Organizace – práce jednotlivců, skupinová práce Počet dětí ve skupině – 2 děti ve skupině
44
Metodická doporučení – S dětmi vedeme rozhovor a snažíme se dbát na to, aby se do rozhovoru zapojilo každé Závěr – Dětem pokládáme otázky – Jaký je rozdíl mezi dvěma holčičkami? Proč si myslíte, že je holčička v modrém poli smutná? Proč se holčička v modrém triku drží za bříško? Proč je holčička s fialovým trikem tak veselá? Metodická doporučení – Správnost jídel u dvou holčiček musíme s dětmi zkontrolovat. Před aktivitou musíme s dětmi projít názvy všech jídel, aby si děti jídla nepletly.
45
6. 1. 3 Námět č. 3 – pracovní listy
Děti, co vidíte na obrázku? Podívejte se, jak je kluk skrčený, je to zdravé? Bude mít kulatá záda. Dokonce nosí i brýle. Co mohlo způsobit, že je nosí? Podívejte se, jak venku krásně svítí sluníčko, kluci mají kraťasy a trika a náš chlapeček je celý oblečený. Je mu zima z toho, že se nehýbá a celý den sedí u televize. Podívejte, co kluk u televize jí. Je to dobře? Za oknem je druhý chlapec, který ho asi volá, aby si s ním šel hrát. Náš chlapeček ani neslyší. Na co si myslíte, že se dívá? Věková skupina – všechny věkové skupiny Pomůcky a nářadí – Materiál – 46
Vymezený prostor k aktivitě – herna, třída Organizace – skupinová práce Počet dětí ve skupině – 4 – 5 dětí ve skupině Metodická doporučení – S dětmi vedeme rozhovor a snažíme se dbát na to, aby se do rozhovoru zapojilo každé dítě. Děti by měly mít vlastní názor na obrázek.
47
6. 1. 4 Námět č. 4 – ranní cvičení 1. Rozcvička č. 1 – Polámal se mraveneček 1) Polámal se mraveneček, (úklony hlavy do boku – 2x) 2) ví to celá obora. (kroužíme rukama dozadu – 3x) 3) O půl noci zavolali (kroužíme rukama dopředu – 3x) 4) mravenčího doktora. (ruce za hlavou, otáčíme se v trupu – 4x) 5) Doktor klepe na srdíčko, (držíme se za srdíčko a ukláníme se – 4x) 6) potom píše recepis. (kroužíme celým trupem -1x) 7) „Třikrát denně prášek cukru, bude chlapík jako rys.“ (kroužíme nohou v oblasti kyčle – 3x P, 3x L) 8) Dali prášek podle rady, mraveneček stůně dál. (sedy a lehy, ruce za hlavou – 4x) 9) Celý den byl jako v ohni, celou noc jim proplakal. (leh na břiše, kopeme nohama a kmitáme rukama) 10) Čtyři stáli u postýlky, pátý těšil: “Neplakej! (kolébka) 11) Pofoukám ti na bolístku, do rána ti bude hej.“ (rukama postupně dosahujeme na špičky chodidel) 12) Pofoukal mu na bolístku, pohladil ho po čele. (ze sedu se pomalu zvedáme do vzpažení) 13) Hop a malý mraveneček, ráno skáče z postele. (skáčeme jako panák) (Kožíšek, 2010, 3 - 12)
48
1)
2)
3)
4)
5)
6)
7)
8)
9)
10)
11)
12)
49
6. 1. 5 Námět č. 5 – ranní cvičení 2. Rozcvička 2. – Opičí
1)
Opička právě vstala a protahuje se. (Sed skřižmo, střídavě upažit dlaněmi vzhůru a skrčit připažmo, propínání paží do upažení.)
2)
Opička se rozhlíží, kde má banán. (Sed skřižmo, záda vzpřímená, ruce položené na kolenou, Procvičování prsních svalů –
3)
úklony hlavou, rotace hlavy o 90 stupňů.
Opička banán našla a před slupnutím protahuje i zádíčka. (Klek vzpormo, vyhrbit záda, hlavu dolů.)
4)
Teď má plné bříško, proto se převaluje. (Převaly – leh na břicho, vzpažit, otočit na záda a dál ještě na břicho, zpět do původní polohy. POZOR! – Ruce i nohy musí být natažené!)
5)
Opičce nemá kdo vybrat blešky, proto se ohání. (Leh na břiše, střídavě kopeme do hýždí pravou a levou patou. Čelo hlavy opřeno o složené ruce.)
6)
Protahuje si dlaně a prsty, aby mohla začít skákat. (Ve stoji vzpaž, stoj na špičkách, protahování – dosahování střídavě levou a pravou rukou co nejvýše.)
7)
Zkouší, jestli ji poslouchají nožky. (Chůze po vnějších a vnitřních hranách chodidla.)
8)
A už skáče jako pravá opice. (Výskoky obounož – stoj spatný, 2x výskok nízký a 1x vysoký.)
9)
Opička se nám unavila a odpočívá. (Leh na zádech, uvolněné tělo – při nádechu a výdechy nafukujeme břicho.)
50
1)
2)
3)
4)
5)
6)
7)
8)
9)
51
6. 1. 6 Námět č. 6 – hry 1. Nákup Věková kategorie – 3 – 6 let Pomůcky a nářadí – dětský nábytek, dětské nákupní košíky (popř. igelitové tašky či plátěné pytlíky) Materiál – velké množství obalů od potravin, obrázky ovoce a zeleniny, umělé plody, apod. Vymezený prostor k aktivitě – herna Organizace – skupinová práce dětí Počet dětí ve třídě – pracujeme s celou skupinou dětí ve třídě Popis aktivity – 1. Poprosíme rodiče dětí, aby s dětmi sbírali obaly od potravin a nejlépe týden před aktivitou je nosili do školy. 2. Všechny obaly od potravin (můžeme využít i pravé ovoce, umělohmotné ovoce, výstřižky potravin z letáků, apod.), rozprostřeme v herně (vytvoříme si improvizovaný obchod). Pokud máme možnost využít dětský nábytek a vyrobit tako regály v obchodě, můžeme ho využít, aby se dětem v „obchodě“ lépe orientovalo. 3. Dětem rozdáme dětské nákupní košíky. 4. Na základě motivace se vypravíme s dětmi do supermarketu na nákupy. 5. Děti mají za úkol „nakoupit“ jídlo na jeden den. Závěr – S dětmi společně zhodnotíme, jestli nakupovaly zdravé potraviny a správné množství potravin. Zeptáme se dětí i na jejich zážitky z nakupování, a jestli jejich maminky také takto nakupují. Metodická doporučení – Je dobré si před touto aktivitou s dětmi rozdělit obaly a obrázky jídel do skupin jako – ovoce, zelenina, sladkosti, apod. Orientace v „obchodě“ bude pro děti snazší.
52
6. 1. 7 Námět č. 7 – hry 2. Výživová pyramida 1 (povídání o zdravých jídlech) Věková kategorie – 5 – 6 let Pomůcky a nářadí - obrázek výživové pyramidy Materiál – Vymezený prostor k aktivitě – herna, třída Organizace – frontální výuka Počet dětí ve skupině – neomezený Popis aktivity – Aktivita je upravenou přednáškou pro dětské publikum, aby si děti uvědomily, jaké potraviny by měly ve svém jídelníčku upřednostňovat. Na tuto přednášku navazuje aktivita - Výživová pyramida 2. 1. Ve třídě či herně si do oblouku nachystáme židličky, před dětmi sedí paní učitelka. 2. Před děti nachystáme plakát s výživovou, která má stejné rozmístění jako pyramida na obrázku (pyramidu můžeme buď nakreslit nebo vyznačit na koberec pomocí papíru, kruhů, provazu či náplasti a vyskládat nasbíranými obaly od potravin, ovocem, potravinami z umělé hmoty, apod.). 3. Dětem povídáme o výživové pyramidě. Jednotlivé části pyramidy dětem ukazujeme. Přednášku doplníme o otázky.
(http://www.fit-kul.cz/10-nejvetsich-mytu-o-diete - 5. 1. 2011)
53
Výživová pyramida se skládá z šesti polí, ve kterých se nacházejí potraviny. A čím výše jsou na pyramidě, tím méně bychom jich měli jíst. - Která jídla se nacházejí ve spodním řádku? Těmto jídlům se říká PŘÍLOHY. Patří tam pečivo, těstoviny, obiloviny, rýže. - Víte, co to jsou obiloviny? Může to být třeba müsli, ovesné vločky, čočka, ovesná kaše, apod. - Proč je ten řádek největší? Jsou to jídla, kterých můžeme sníst hodně – to je 3 – 6 kousků denně, což je třeba 1 krajíc chleba (60g), 1 rohlík či houska, 1 kopeček vařené rýže
či
vařených
těstovin (125g), 1 miska ovesných vloček nebo müsli. - Jaká jídla najdete ve druhém řádku od spodu? Na pravé straně je ovoce a na levé straně zelenina. - Jaká jídla patří do zeleniny? Jaká do ovoce? Zeleniny můžeme denně sníst 3 – 5 porcí a ovoce můžeme sníst 2 – 4 porce. To proto, že ovoce obsahuje více cukru, než zelenina. Zelenina je tedy zdravější. - Teď mi řekněte, jaká jídla se nacházejí o patro výš. - Dám vám další složitou otázku - Jaké maso je zdravější? Rybí nebo vepřové? Samozřejmě rybí – obsahuje velké množství vitamínů a hlavně jodu. Denně můžeme sníst 1 – 3 porce těchto jídel (vejce, miska sojových bobů, porce rybího masa, atd.). Ve druhém políčku se nacházejí mléčné výrobky. - Proč jsou pro nás mléčné výrobky důležité? Obsahují hodně vápníku a ten se stará o to, abychom měli zdravé kosti, vlasy, nehty a aby naše tělo správně rostlo. Denně můžeme sníst 2 – 3 porce těchto výrobků (sklenice mléka, jogurt, sýr, atd.). Vrchní políčko se vám asi bude líbit nejvíce, tady se nacházejí potraviny, které vám určitě nejvíce chutnají. Je to třeba čokoláda, hranolky, chipsy, máslo, olej, bonbony, dort, atd. Jsou to potraviny, kterým bychom se měli pokud možno vyvarovat. Nejvíce můžeme sníst 2 porce. Raději bychom je ale měli vyměnit třeba za potraviny z 2 řádku. Jsou skoro stejně sladké, jako tabulka čokolády. Potraviny z prvního řádku obsahují 54
hodně energie, kterou ale nemůžeme využít. Proto se nám pak ukládá do bříšek a do zadečků. (http://zdravi.foodnet.cz/cze/pages/potravinova-pyramida – 5.1.2011)
55
6. 1. 8 Námět č. 8 – hry 3. Výživová pyramida 2 Věková kategorie – 5 – 6 let Pomůcky a nářadí – magnetická tabule, magnety Materiál – křídy, nejrůznější obaly od potravin, obrázky potravin Vymezený prostor k aktivitě – herna, třída Organizace – skupinová práce Počet dětí ve skupině – pracujeme s celou skupinou dětí ve třídě Popis aktivity – 1. Na tabuli nakreslíme obrysy výživové pyramidy – trojúhelník, rozdělený na 4 stejně široké řádky, 3 řádky od spodu jsou horizontálně rozděleny na 2 stejné poloviny. 2. Děti si postupně vybírají obaly od potravin a umisťují je magnety na výživovou pyramidu dle přednášky viz. výživová pyramida1. Závěr – Dětem dáváme doplňující otázky typu: Kolik čokolády bychom měli denně sníst? Jsou ryby zdravé? Máte rádi hranolky? Proč máme pít mléko? Co je obsaženo ve vajíčkách? Proč nejsou cukrovinky zdravé? Víte, co to jsou cukrovinky?
56
6. 1. 9 Námět č. 9 – hry 4. Příprava zdravé svačinky Věková kategorie – 4 – 6 let Pomůcky a nářadí – misky, prkénka, dětské nožíky nebo příborové nože, vařečky na míchání Materiál – jídlo (rohlíky, plátky chleba, pomazánková másla, zelenina, sůl, pepř, sýry tavený i cihlu, …) Vymezený prostor k aktivitě – třída nebo školní kuchyně (pokud svolí paní kuchařky) Organizace – skupinová práce dětí Počet dětí ve skupině – pracujeme s celou skupinou dětí ve třídě, kterou při větším počtu dětí můžeme rozdělit na dvě poloviny. Popis aktivity – 1. Je dobré domluvit se s kuchařkami školní jídelny, že dnes dětem nebudou připravovat ranní svačinku a místo toho do třídy přinesou jen suroviny na jednu či dvě zdravé pomazánky, zeleninu či ovoce. 2. Děti seznámíme s jednotlivými surovinami, které nám kuchařky donesly. 3. Děti rozdělíme do dvou skupinek a zadáme jim úkoly – míchání pomazánky, krájení sýra, krájení zeleniny, strouhání, mazání na rohlíky, zdobení zeleninou, pokládání na talířky, atd. Závěr – Vše s dětmi sníme. Vykládáme si o tom, jak tato příprava děti bavila, jestli pomáhají doma, jaké pomazánky připravují maminky, atd. Recepty na pomazánky pro děti: Cottage s tuňákem – Suroviny: jsou orientační, záleží na počtu dětí sýr COTTAGE plechovka tuňáka ve vlastní šťávě asi 3 lžíce pomazánkového másla vlašské ořechy jarní cibulka i s natí
57
sůl pepř Postup: Cottage smícháme s tuňákem (šťávu slijeme, aby to nebylo moc řídké), pomazánkovým máslem, nasekanými vlašskými ořechy a nakrájenou cibulkou. Promícháme, přidáme sůl, pepř, případně oblíbené bylinky, dochutíme podle své chuti. Mažeme na pečivo, nebo jíme samostatně jako salát. (http://www.toprecepty.cz/recept/10856-cottage-s-tunakem/ - 5.1.2011) Jednoduchá a rychlá pomazánka z rybiček Suroviny: 1 krabička libovolných olejovek 100 g sýra taveného (dobře roztíratelného) bez příchuti 1 střední cibule – nakrájet drobně sůl podle potřeby Postup: Rybičky i s olejem dáme do misky, vidličkou rozmělníme a vmícháme sýr a cibuli. Pomazánku mažeme na veku či chleba a zdobíme podle chuti, např. kroužky cibule, plátkem
vajíčka,
plátkem
rajčete,
kouskem
papriky,
kolečky
pórku
apod.
(http://www.toprecepty.cz/recept/17196-jednoducha-a-rychla--pomazanka-z-rybicek/ 20.1.2011) Metodická doporučení – Pro bezpečnost dětí je dobré používat pro krájení potravin příborové nože. Je nutné dbát na alergie dětí a pomazánky vybírat dle jejich chutí.
58
6. 1. 10 Námět č. 10 – hry 5. Závody Věková kategorie – 3 – 6 let Pomůcky a nářadí – obaly od potravin popřípadě obrázky potravin, obrázky ovoce a zeleniny nebo pečiva, misky Vymezený prostor k aktivitě – herna Organizace – skupinová práce dětí Počet dětí ve skupině – pracujeme s celou skupinou dětí ve třídě Popis aktivity – 1. Děti rozdělíme do skupinek, které budou obsahovat nejvíce 6 dětí. 2. Děti se seřadí do řad ke startovní čáře, kterou vyznačíme na podlaze. 3. Asi dva metry od startovní čáry rozprostřeme na zem obaly od potravin, obrázky potravin, ovoce, zeleniny a pečiva. 4. Na startovní čáru vedle každého družstva umístíme misku. 4. Děti mají za úkol po jednom vybíhat a mezi obrázky a obaly hledat vše, co se týká jen zdravých potravin (Ovoce, zelenina, těstoviny, tmavé pečivo, chléb, obiloviny, …) a vkládají je do misek. Další dítě vždy vybíhá v okamžiku, kde dítě před ním běžící vloží obrázek či obal do misky. Závěr – Vyhrává družstvo, které nasbírá nejvíce obalů a obrázků ze zdravých potravin. Jako motivaci můžeme dětem jako výhru připravit talíř ovoce. Metodická doporučení – Je důležité si před aktivitou s dětmi jednotlivé potraviny prohlédnout, pojmenovat si je a vysvětlit si, které musíme ve svém jídelníčku omezit (sladkosti, tučná jídla, atd.) a která omezovat nemusíme.
59
6. 1. 11 Námět č. 11 – hry 6. Zdravá a nezdravá jídla Věková kategorie – 5 – 6 let Pomůcky a nářadí - lepidlo nůžky plastové nádobky nebo výkresy A2 Materiál – reklamní letáky z velkoobchodů typu Albert, Lidl, Kaufland, .. Vymezený prostor k aktivitě – herna i třída Organizace – skupinová práce Počet dětí ve třídě – 4 – 6 dětí Popis aktivity – 1. Výkresy, popřípadě plastové misky rozdělíme ke stolečkům ve třídě. Ke každému stolečku náleží 2 výkresy nebo 2 misky, které viditelné označíme vykřičníkem (nezdravá jídla) a usměváčkem (zdravá jídla) 2. Děti rozdělíme nejméně do 4 stejně početných skupinek. Skupinky můžeme určovat dle různých kritérií – děti stejného věku - děti s rozsáhlejšími vědomostmi - věkově smíšené skupinky - věkově homogenní skupinky - zajímavé je rozdělit děti do skupinek dle pohlaví 3. Na viditelný prostor ve třídě rozprostřeme reklamní letáky 4. Každému dítěti ve skupince rozdáme nůžky a dle potřeby i lepidlo 5. Děti mají za úkol z časopisů vystřihovat všechny potraviny (cca. 5 minut) 6. U stolečků pak potraviny třídí do misek na zdravé a nezdravé nebo je nalepují na výkresy (cca. 3 minuty). Závěr - po ukončení činnosti s celou třídou dětí zkontrolujeme počínání jednotlivých skupinek. S dětmi usuzujeme, jestli volily správně. - hru lze pojmout i soutěživým způsobem, kdy na konci činnosti spočítáme množství zdravých a nezdravých jídel v miskách nebo správné úsudky dětí. Metodická doporučení – Dětem musíme zřetelně vysvětlit význam symbolů usměváček a vykřičník. 60
- je potřeba dbát na to, aby se do aktivity zapojily všechny děti. - děti v jednotlivých skupinkách si mohou radit – pracují jako skupina, ne jako jednotlivci.
61
6. 1. 12 Námět č. 12 – hry 7. Oblíbená jídla Věková kategorie – 5 – 6 let Pomůcky a nářadí – nůžky, lepidlo, 2 obruče Materiál – pastelky, výkresy A4 nebo A5 nebo A6, výstřižky jídel z časopisů Vymezený prostor k aktivitě – herna i třída Organizace – skupinová práce dětí Počet dětí ve třídě – 4 – 5 dětí Popis aktivity – 1. Pokud máme větší výkresy, rozstříháme je na formát A6 (není potřeba velkých výkresů) 2. Každému dítěti rozdáme 2 kartičky výkresu a pastelky. 3. Děti mají za úkol na jednu kartičku namalovat jeho oblíbené jídlo, o kterém si myslí, že je zdravé a na druhou kartičku mají za úkol nakreslit jídlo, o kterém si myslí, že je nezdravé. U mladších dětí raději volíme variantu, že jídla vybírají z hromádky obrázků jídel, které jsme si dopředu připravili. Pro lepší orientaci je dobré označit kartičky symboly: usměváček (zdravé jídlo), vykřičník (nezdravé jídlo) 4. Do herny rozprostřeme obruče, které rovněž označíme symboly usměváček a vykřičník. 5. Děti svá nakreslená jídla na kartičkách umisťují do obručí, do kterých tato jídla náleží. Závěr – s dětmi si nejdříve vysvětlíme, která jídla namalovaly. Potom budou mít za úkol správně umístit jídla a tím opravit své kamarády, pokud si počínaly špatně. S dětmi společně zhodnotíme jejich úsudky a vysvětlíme si, proč jsou některá jídla zdravá a některá nezdravá. Metodická doporučení – Pro lepší orientaci v jídlech je lepší pracovat se skupinou jídel, která jíme např. jen ke snídani, k obědu, apod.
62
6. 1. 13 Námět č. 13 – pohybové skladby 1. Básnička s aerobikem – Opička 1) Cvičím jako opička, (2x straddle march + úklony do boku) 2) mám ohebná zádíčka. (2x jack + úklon dolů) 3) Hop a skok a do kaluže, (3x poskoky viz. obr.) 4) tváře máme jako růže. (March – hladíme se po tvářích) 5) Tváře jako růžičky, (2x grapewine + rukama děláme oblouk) 6) cvičí všechny dětičky. (běh na místě) (Toufarová, 2003, 47) 1)
2)
3)
4)
5)
6)
63
6. 1. 14 Námět č. 14 – pohybové skladby 2. Pohybová básnička – Tancovala žížala 1)
Tancovala žížala (ruce v bok, do rytmu otáčíme pánev do stran)
2)
na zahrádce polku, (L chacha + mambo, P chacha + mambo)
3)
čmelákovi, že jí hrál, (během se otáčíme vlevo – ruce v bok)
4)
dala půlku vdolku. (chůzí se otáčíme vpravo – ruce v bok)
5)
Pojďte, pane slimáčku, (chůze dopředu, ruce v bok)
6)
taky na taneček! (chůze dozadu, rukama lákáme)
7)
Čmelák dostal, že jim hrál, (během se otáčíme vlevo – ruce v bok)
8)
sladký lívaneček. (chůzí se otáčíme vpravo – ruce v bok)
9)
Potom jí vzal dokola (V step dopředu, otočka, V step dozadu)
10)
hrobaříček malý, (ruce v upažení, dřep, ruce dolů)
11)
čmelák dostal za tanec (během se otáčíme vlevo – ruce v bok)
12)
kousek čokolády. (chůzí se otáčíme vpravo – ruce v bok)
13)
Tancovala žížala (L grapewine + skok – ruce v bok)
14)
od večera k ránu, (P grapewine + skok – ruce v bok)
15)
čmelák dostal k snídani (během se otáčíme vlevo – ruce v bok)
16)
kousek marcipánu. (chůzí se otáčíme vpravo – ruce v bok)
17)
Při poslední písničce (L double step touch + rukama děláme oblouky)
18)
čmelák točí basou, (P double step touch + rukama děláme oblouky)
19)
radostně se usmívá nad veselou chasou. (jogging a rukama děláme oblouky)
20)
Když byl tanec u konce, (jack, ruce ve vzpažení)
21)
zabalil své noty, (dřep + skulíme se do klubíčka)
22)
rozešli se v náladě všichni do roboty. (pochodujeme)
(http://www.emimino.cz/diskuse/pisnicka-tancovala-zizala-9313/ - 5.1.2011)
64
1)
2)
3)
4) 5) 6) 7) 8)
9)
10) 11) 12)
13)
14) 15) 16) 17)
18)
19)
20)
21) 22)
65
6. 1. 15 Námět č. 15 – pohybové skladby 3. Básnička s aerobikem – Houpy (umisťujeme nejlépe na závěr cvičení) 1)
Houpy, houpy, (L double step tou + úklony v bok – ruce v bok)
2)
kočka snědla kroupy. (P double step tou + úklony v bok – ruce v bok)
3)
A koťata jáhly, (jack – rukama děláme oblouk)
4)
po peci se táhly. (march + natahujeme se – ruce ve vzpažení)
5)
Dotáhly se k rybníčku, (grapewine – rukama děláme vlnky)
6)
chytaly tam rybičku. (step touch – rukama nahazujeme prut)
7)
Rybička se nedala, (2x straddle march – rukama děláme ne ne)
8)
Hop do vody skočila. (hops) (http://www.moje-rodina.cz/rikanky?page=0,3 – 5. 1. 2011)
1)
2)
3)
4)
5)
6)
7)
8)
66
6. 1. 16 Námět č. 16 – sportovní odpoledne Sportovní odpoledne Věková kategorie – 3 – 6 let Pomůcky a nářadí – lavičky, lana, kužely, matrace nebo žíněnky, švédská bedna (krabice od lednice, látkový tunel, apod), obruče, menší kruhy, křídy nebo látkový skákací panák, papíry, pastelky Vymezený prostor k aktivitě – školní zahrada, třída Organizace – frontální výuka, skupinová práce dětí s individuálním přístupem Počet dětí ve skupině – pracujeme s celou skupinou dětí ve třídě, ke každému dítěti však přistupujeme individuálně. Popis aktivity – 1.
V ranních činnostech, kdy se děti scházejí do MŠ, si děti vyberou báseň, která se jim nejvíce líbí (viz. básničky o sportu). Tuto báseň se děti s paní učitelkou naučí. Použijeme ji jako pokřik celého dopoledne.
2.
Děti si vyplní pracovní list se sportovci a paní učitelka dětem bude vyprávět o jednotlivých sportech – běh, skok daleký, hod míčem, jízda na kole/koloběžce, fotbal. S dětmi vedeme diskusi o tom, jaký sport znají, jaký se jim líbí, jaký by jednou chtěly dělat, proč je dobré sportovat, apod.
3.
Po svačince se s dětmi vypravíme na školní zahradu nebo hřiště, kde jsme si již dopředu připravili stanoviště – hod míčkem, skok do dálky, chůze po rovné čáře (může být i lano), jízda na koloběžce (starší a zkušenější děti na kole), běh na 50 metrů, opičí dráha (viz. opičí dráha).
4.
Hned na začátku je důležité si s dětmi procvičit celé tělo (viz. „sportovní“ rozcvička), aby byl organismus zahřátý a nepřivodili jsme si úraz.
5.
Děti se rozdělí do několika skupin – dle počtu učitelek, které budou přítomny v mateřské škole. S dětmi obcházíme jednotlivá stanoviště a plníme úkoly.
6.
Na závěr celého dopoledne dětem připravíme malé občerstvení v podobě ovoce a zeleniny.
7.
Dětem rozdáme papíry a pastelky. Mají za úkol nakreslit jeden sport, který se jim líbil nejvíce.
67
Metodické doporučení – Ve sportovním odpoledni nesbíráme body, protože každé dítě (zvláště ve věku 3 – 5 let) nemá ve velké míře rozvinuty pohybové předpoklady, aby každou disciplínu zvládalo na výbornou. Děti se snažíme celou dobu motivovat básničkami a povzbuzovat. Snažíme se, aby se zapojily všechny děti. Je důležité dbát na bezpečnost dětí – při opičí dráze, jízdě na koloběžce, apod.
68
Sportovní rozcvička 1) Aby nás nebolelo za krkem, musíme ho jako všichni sportovci dobře procvičit. (kroužíme celou hlavou doprava a doleva, ruce v bok) 2) Hokejisté nosí vyztužené dresy v ramenou. (zvedáme ramena k uším) 3) Plavci plavou kraul. (rukama plaveme kraul) 4) Ale umějí plavat i prsa. (plaveme prsa) 5) Baletky se před představením musejí protáhnout. (úklony vpravo a vlevo – při úklonu vlevo, pravá ruka vzpažená, dlaň směřuje dolů, při úklonu vpravo, levá ruka vzpažená, dlaň směřuje dolů) 6) Musejí také trénovat nohy, protože pak skoro celé představení hodí po špičkách. (střídáme špičky – levá noha, pravá noha, ruce v bok) 7) Fotbalisté zase hodně běhají. (běh na místě) 8) Ale to takoví gymnasté, ti musejí být ohební. (střídavě se ukláníme v pravé a levé noze) 9) A dosáhnou až na zem. (snažíme se dosáhnout celými dlaněmi na zem, nohy natažené) 10) A my jsme také velice šikovní. (skáčeme panáka)
69
1)
10)
2)
3)
4)
5)
6)
7)
8)
9)
70
Opičí dráha
71
Básničky o sportu Olympiáda zvířátek Přiběhl k nám pes, měl sportovní dres. Za ním skákal klokánek, že by chtěl hrát fotbálek. Pak přiběhli krokodýli, že by také soutěžili. Zvířátka- a sportovat? No to není jenom tak. Chtějí také své hry mít, nebaví je líně žít.
Tak se spolu domluvili, ve všech sportech soutěžili. A tak vyhrál každý z nich, kdo nedopřál tělu klid. (http://www.detskestranky.cz/clanek/1774-olympiada_zviratek.htm - 5. 1. 2011) Jarní výlet Nemusíme už jít pěšky, máme nové koloběžky. Máme také nová kola, tenhle kopec každý zdolá. Každý, kromě naší kočky, ta prý půjde radši pěšky. (http://www.detskestranky.cz/clanek/429-basnicka_jarni_vylet.htm - 5. 1. 2011) 72
O míči Já sportuji hrozně rád, s míčem jsem vždy kamarád. Tenis, fotbal, odbíjená, to je pro mne dovolená. S míčem já si poradím a jenom vám prozradím, že hrozně rád sportuji. Míč já prostě miluji. (http://www.detskestranky.cz/clanek/1829-o_mici.htm - 5. 1. 2011)
73
Pracovní list – najdi každému sportovci cestu k věci, která mu patří.
74
Návrh rozmístění stanovišť se sportovními disciplínami
75
6. 2 Evaluace námětů
6.2.1 Námět č. 1 – pracovní listy
Klady pracovního listu – Počet řad a obrázků je vhodný, děti se v řadách dobře
orientují. Pro děti byl list atraktivní, vyplňování je bavilo. Po pojmenování všech potravin děti zvládaly vyřadit nesprávné jídlo.
Zápory pracovního listu – Obrázky jsou velmi malé a špatně rozpoznatelné. Výběr
potravin ve 2., 3., 5. a 6. řadě je sporný. Ve druhé řadě děti jako nevhodný nápoj místo pití Jupík vybírají mléko (není to nápoj) nebo čaj (neznají ho v podobě na obrázku), ve 3. a 5. řadě se děti domnívají, že hranolky nebo chipsy se vyrábějí z brambor, proto jsou zdravé, v řadě číslo 6 se děti i učitelky domnívají, že se u každého obrázku jedná o pečivo. Na některých obrázcích nejde určit, o které jídlo se jedná (1. a 3. obrázek ve 3. řadě)
Doporučení – Pro 3 – 4 leté děti zvolit menší počet řad. U obrázků by byl
vhodnější větší kontrast u nezdravých jídel. Učitelky doporučovaly větší velikost obrázků (4 x 8 cm). Metodický list použít pro individuální práci s dítětem nebo pro menší počet dětí při opakování vědomostí.
6. 2. 2 Námět č. 2 – pracovní listy
Klady pracovního listu – Aktivita je vhodná pro děti předškolního věku (5 – 6 let)
i z toho důvodu, že třídění patří do předmatematických představ. Obrázky jsou i přes malou velikost dobře rozpoznatelné a děti správně určovaly, která jídla jsou vhodná a nevhodná pro konzumaci. V metodickém listu jsou dobře zvoleny doplňující otázky.
Zápory pracovního listu – Mezi holčičkami na obrázcích není skoro žádný rozdíl.
Pro děti ve věku 3 – 4 let je velice obtížné vystřihnout obrázky. Název „zdravá“ a „nezdravá“ jídla je poněkud zavádějící, protože název zdravé a nezdravé jídlo neexistuje – nezdravé je pouze množství, ve kterém se určitá jídla konzumují.
Doporučení – Učitelky si mohou vyrobit obrázky holčiček ve větší velikosti
a jako potraviny využít výstřižky z letáků. 76
6. 2. 3 Námět č. 3 – pracovní listy
Klady metodického listu – O pracovním listu dokážou vykládat jak mladší děti (3
– 4 roky), tak i starší děti (5 – 6 let). Obrázek děti (až na některé výjimky) zaujal. Učitelky se dozvěděly mnoho věcí o dětech a o trávení jejich volného času.
Zápory metodického listu – Obrázek je příliš malý pro větší skupinu dětí. Otázka,
která se týká brýlí, je špatná. Mnoho dětí nosí brýle i z jiných důvodů, než je přemíra sledování TV. Některé momenty v obrázku jsou špatně rozpoznatelné. Mladší děti nejsou schopné si cíleně povídat o obrázku.
Doporučení – Bylo by vhodnější rozdělit obrázek do dvou částí – děj v místnosti
a děj za oknem a tyto dva děje porovnat. Zvolit větší formát obrázku. Na závěr aktivity zařadit rozcvičku.
6. 2. 4 Námět č. 4 – ranní cvičení
Klady metodického listu – Děti milují spojení pohybu s básničkou. Ze spojení
básně POLÁMAL SE MRAVENEČEK s rozcvičkou měly radost. Základní cviky byly úměrné věku dětí a pro většinu byly i snadno zapamatovatelné, protože odpovídaly textu v básničce. Kladně bylo hodnoceno i to, že při básničce si děti systematicky procvičí celé tělo.
Zápory pracovního listu – Rozcvička je určena spíše pro starší děti, protože menší
děti (3 – 4 roky) nedokážou skloubit pohyb s básní. Pro děti zde byly náročné cviky (sedy – lehy) a i časté střídání poloh těla děti nezvládaly. Dětem také dělalo problém dodržet tempo s rytmem básně – básnička při cvičení ztrácela kontext.
Doporučení – Naučit se básničku a potom si zacvičit jako mraveneček
nebo se nejdříve
naučit
cviky
a
skloubit
je
s básničkou.
Většina
učitelek
také doporučuje, aby bylo v rozcvičce zařazeno méně obměn, např. na dvě sloky stejný cvik.
77
6. 2. 5 Námět č. 5 – ranní cvičení
Klady metodického listu – Metodický list byl pro učitelky srozumitelný. Zvolené
cviky na sebe navazovaly a učitelky je mohly přizpůsobit reakcím dětí. Toto cvičení je vhodné i pro malé děti ve věku 3 – 4 let. Kladně byla hodnocena i relaxační část v závěru cvičení.
Zápory metodického listu – Nelogické střídání poloh těla. Podle učitelek
je vhodné, aby průpravné cviky začínaly ve stoji spatném, ze kterého se přechází do sedu.
Doporučení – Dát dětem možnost vymýšlet další cviky pro opičku, po cvičení
zařadit opičí dráhu nebo hru na opičky. Je vhodné pracovat s menším počtem dětí, protože při cvičení je důležité dbát na správné držení těla.
6. 2. 6 Námět č. 6 – hry
Klady metodického listu – Aktivita vzbudila u dětí veliký zájem a udržely
při ní po dobu hraní pozornost. Jedná se o prožitkové učení, které splňuje všechny pedagogické zásady, uplatnění společenských návyků, kompetence komunikativní a řešení problémů. Učitelky také kladně hodnotily zapojení rodičů do aktivity při sbírání obalů.
Zápory metodického listu – U dětí chybí zkušenost nakupování na jeden den,
protože většina rodin jezdí nakupovat potraviny na delší časové období. Aktivita je velice náročná na čas při shánění obalů od potravin. Jedna učitelka uvedla, že zde chybí cíl hry.
Doporučení – Dětem musíme vysvětlit rozdíl mezi surovinou a potravinou.
Jelikož děti nemají zkušenost s nakupováním, bylo by lepší určit nákup třeba jen ke snídani či obědu. Je vhodné děti rozdělit do skupin a rozdat jim úkoly (prodavač, zásobovatel obchodu, apod.) a úkoly v průběhu hry měnit. Děti budou mít ze hry větší prožitek, když si sami vyrobí rekvizity (regály, peníze, plakáty, cenovky, atd.) a hru doplní o návštěvu skutečného obchodu.
78
6. 2. 7 Námět č. 7 – hry
Klady metodického listu – Metodický list je dobře zpracovaný s velkým
množstvím kvalitních informací. Učitelky mají možnost z něj čerpat a využít ho i v budoucnosti. Vhodné je zapojení dětí do přednášky v podobě otázek. Při krátkém povídání, kdy děti udrží pozornost je tato aktivita vhodná jako úvod do problematiky zdravé výživy.
Zápory metodického listu – Povídání o výživové pyramidě je náročné pro děti
ve věku 3 – 4 roky. Pro tyto děti je i forma frontální výuky nezajímavá. Většina potravin, které jsou „zdravé“, dětem nechutnají. Je nutné dětem vysvětlit rozdíl mezi surovinou a potravinou, protože surovina může být „nezdravá“ v její úpravě.
Doporučení – Důležitá je motivace - využít obaly od potravin, makety ovoce
a zeleniny, pyramidu poskládat ze stavebnice, apod. Při dlouhém povídání je vhodná kompenzace pohybem. Učitelky by měly být kreativní a pyramidu si překreslit a využít i jiných materiálů.
6. 2. 8 Námět č. 8 – hry
Klady metodického listu – Aktivita je doplněním přednášky o výživové pyramidě.
Děti si upevnily vědomosti, které si z povídání zapamatovaly a ujasnily si, na jaké místo v potravinové pyramidě patří jejich oblíbená jídla. Pro děti je také zajímavá práce ve skupině při vytváření koláže výživové pyramidy (kooperující skupina).
Zápory metodického listu – Metodický list je nevhodný pro děti ve věku 3 – 4
roky (ve smíšených odděleních). V metodickém listu chybí vhodná motivace.
Doporučení – Dětem se budou lépe určovat potraviny, když do políček pyramidy
vložíme jednoho zástupce z jídel.
6. 2. 9 Námět č. 9 – hry
Klady metodického listu – Učitelky hodnotí přípravu zdravé svačinky
jako zdařilou akci. Děti si osvojily jednoduché pracovní dovednosti a vlastnoručně 79
vyrobená svačinka dětem lépe chutnala. I když některé děti odmítaly jíst pomazánku, tak je spolupráce s ostatními bavila.
Zápory metodického listu – Většina dětí mateřských škol má odpor k rybí
pomazánce. Ve většině mateřských škol je špatná domluva s jídelnou, protože se jídla dováží. U přípravy je nutnost dbát na hygienu a bezpečnost.
Doporučení – Aktivitu zpracovat v týdenním plánu, kdy děti rozdělíme do skupin,
které každý den připravují jídlo pro ostatní. Místo výroby pomazánek zvolit míchání ovocného salátu či výrobu ovocné šťávy. Ze zdravých svačinek připravit raut pro děti z ostatních oddělení MŠ.
6. 2. 10 Námět č. 10 – hry
Klady metodického listu – Pohybově dovednostní hry jsou u dětí velice žádané,
protože rády porovnávají síly.
Zápory metodického listu – Závody jsou pro děti mateřské školy nevhodné. Děti
měly strach z prohry, a proto nechtěly závodit. Pro mladší děti je zařazování potravin náročné, je nutné hru zjednodušit (ovoce, sladkosti, atd.).
Doporučení – Volit různé obměny hry (skupiny dívek, skupiny chlapců, smíšené
skupiny). Hru nehrát jako závod, ale pouze jako vědomostní hru, kde děti vybírají „zdravé“ a „nezdravé“ potraviny.
6. 2. 11 Námět č. 11 – hry
Klady metodického listu – Děti vypracovaly krásné koláže, propojení prožitkové
a pracovní činnosti je velice bavilo. Práce na úkolu ve skupinách starším dětem nečinilo problémy.
Zápory metodického listu – Práce není určená pro nižší věkovou kategorii dětí.
Nutná je bezpečnost při stříhání letáků. Soutěž při plnění úkolu odvádí pozornost od správného plnění. Čas 5 minut na stříhání je nedostačující.
80
Doporučení – Dát dětem možnost opravy nesprávné volby. V každé skupince dětí
zvolit „komunikanta“, který jako jediný po domluvě ve skupině může komunikovat s učitelkou a radit se s ní.
6. 2. 12 Námět č. 12 – hry
Klady metodického listu – Aktivita prozradí mnoho věcí o stravování dětí
mimo mateřskou školu a o rodině dětí. I když práce byla zdlouhavá, děti bavila a dokázaly zdůvodnit výběr jídel, které nakreslily.
Zápory metodického listu – Práce je velice dlouhá a pro děti je složité nakreslit
jídlo, jak vypadá v reálném životě. Většina jídel, která děti nakreslily, měly problém rozpoznat.
Doporučení – Děti si takto mohou vytvořit i vhodné didaktické pomůcky.
6. 2. 13 Námět č. 13 – pohybové skladby
Klady metodického listu – Pro děti byla báseň atraktivní. Cviky ladí s básní.
Zápory metodického listu – Pro mladší děti jsou jednotlivé cviky náročné, děti
jsou nekoordinované a nedokážou skloubit pohyb nohou a paží. Učitelky neznají aerobik a jeho názvosloví. Obrázky v metodickém listě jsou pro učitelky nepřehledné. Je důležitá dlouhá příprava na nácvik kroků. Chybí zde motivace.
Doporučení – Děti si mohou vyrobit masky opiček, ve kterých mohou cvičit
například při besídce. Básničku využít spíše u starších dětí (6 let).
6. 2. 14 Námět č. 14 – pohybové skladby
Klady metodického listu – Hezká a atraktivní básnička. Děti mají rády spojený
pohyb s básní.
81
Zápory metodického listu – Báseň i kroky jsou velice složité. Délka básničky
odvádí pozornost od správně provedeného kroku. Existuje mnoho obměn. Děti mají problém se zvládáním pravolevé orientace. Učitelky neznají aerobik a jeho názvosloví.
Doporučení – Zvolit nahrávku či hru na klavír, u které děti budou cvičit.
6. 2. 15 Námět č. 15 – pohybové skladby
Klady metodického listu – Básnička s pohybem je vhodná i pro mladší děti.
Básnička není náročná k zapamatování a je motivující. Kroky se hodí ke slovům.
Zápory metodického listu – Obrázky jsou příliš malé a nepřehledné. Učitelky
neznají aerobik a jeho názvosloví.
Doporučení – Zvolit pomalejší tempo a menší počet kroků, nezapojovat ruce
a nohy současně.
6. 2. 16 Námět č. 16 – sportovní odpoledne
Klady metodického listu – V metodickém listě je zvolená vhodná motivace.
Pohyb na čerstvém vzduchu v příznivém počasí je zdravý a děti ho mají rády. Sportovní odpoledne je velice zdařilý nápad a dětem se velice líbil.
Zápory metodického listu – Je důležitý větší počet pedagogických pracovníků.
Většina škol má nedostatečné vybavení sportovním náčiním. Pro některé děti byly úkoly složité, je nutné dbát na individualitu dětí.
Doporučení – Nejdříve děti naučit jednotlivé dovednosti (skákání panáka, válení
sudů). Zvolit mezi dětmi jednoho vedoucího, který děti bude hlídat a bude s nimi absolvovat
jednotlivá
stanoviště.
Učitelka
bude
v pozici
pozorujícího
na bezpečnost. Děti si vymyslí pokřik a za absolvování získají medaile.
82
dbát
6. 3 Vyhodnocení naplnění kognitivních cílů RVP PV v kontextu očekávaných výstupů. Ve všech případech práce s metodickými listy učitelky dětem stanovují cíl, ke kterému budou společně směřovat. Tento výsledek není nijak překvapující, protože všechny učitelky by měly mít na paměti, čeho chtějí s dětmi dosáhnout a veškeré cíle byly v metodických listech stanoveny. Většina dětí (Obrázek 1) dostala prostor pro samostatné řešení zadaného úkolu, k čemuž jsem také v metodických listech směřovala. I dle RVP PV by děti měly mít možnost se sami rozhodovat o tom, co chtějí dělat a jakým způsobem.
Obrázek 1 – Vytvořila učitelka dětem prostor pro samotné a tvořivé řešení nějakého úkolu? (A = 26, N = 4) Metodické listy byly dle výsledků pro mateřské školy přínosem. Pouze jedna učitelka udává, že se děti v hodině nedozvěděly nic nového. Tento výsledek (Obrázek 2) ale přisuzuji tomu, že ne všechny učitelky přistoupily k práci s metodickými listy tak zodpovědně, jak by se od učitelek mateřských škol očekávalo.
Obrázek 2 – Dozvěděly se děti v hodině něco nového? (A = 29, N = 1) 83
V mateřské škole je také důležité dávat dětem možnost volby aktivit a způsobu plnění úkolů. Proto bylo pro mě překvapujícím zjištěním, že 17 % učitelek (Obrázek 3) dětem volnost při řešení problémů nedalo. Při práci s metodickými listy je důležitá jak kreativita učitelek, tak i samostatnost dětí a způsob, jakým budou úkoly plnit.
Obrázek 3 – Mohly se děti v hodině alespoň jedenkrát svobodně rozhodnout, co nebo jakým způsobem budou dělat? (A = 25, N = 5) Potěšujícím zjištěním naopak bylo, že si děti díky mým metodickým listům osvojily nebo zdokonalily určité pohybové dovednosti. Pouze u dvou případů (Obrázek 4) učitelky udávají, že si děti žádnou pohybovou dovednost nezdokonalily. Metodické listy
však
nebyly
přímo
zaměřeny
na
zdokonalování
pohybových
aktivit,
ale na položení základů zdravého životního stylu v mateřských školách, proto mě tento výsledek nepřekvapil.
Obrázek 4 – Osvojily si děti nebo zdokonalily se v nějaké pohybové dovednosti? (A = 28, N = 2)
84
Mrzí mě však, že mnou vymyšlené aktivity nezaujaly děti natolik, aby při jejich konání udržely pozornost. Učitelky uvádějí, že děti musely při konání aktivit často usměrňovat a řídit. Hodnocení dotazníkem (Obrázek 5) je však komplexní na celý balíček metodických listů. Je možné, že kdyby učitelky vyplňovaly dotazníky k jednotlivým aktivitám, výsledek by byl jiný.
Obrázek 5 – Musela učitelka děti v průběhu hodiny často usměrňovat a neustále řídit? (A = 13, N = 17) Z výsledků (Obrázek 6) vyplynulo, že mateřské školy navštěvuje velké množství pohybově nadaných dětí (55%). Ve větší polovině školek učitelky svolily, aby úkony, které samy neovládají, předváděly děti. Tento poznatek mě příjemně překvapil.
Obrázek 6 – Prováděl někdo z dětí v průběhu hodiny ukázku pro ostatní? (A = 16, N = 14) V 70 % (Obrázek 7) byly učitelky překvapeny reakcí dětí.
85
Obrázek 7 – Vyskytl se v hodině moment překvapení nebo něco nového? (A = 21, N = 9) V kontextu očekávaných výstupů RVP PV v oblasti kognitivní učitelky díky práci s metodickými listy splnily u dětí tyto cíle: -
Děti se naučily krátké i delší texty básniček Houpy, houpy; Opička; Tancovala
žížala a sportovní básničky. -
Děti jsou schopny popsat situaci na obrázku.
-
Děti se naučily nová slova v oblasti zdravého životního stylu, jako jsou názvy
jednotlivých potravin, názvy sportů, apod. -
Děti samostatně a smysluplně vyjadřují myšlenky, nápady a úsudky.
-
Děti jsou schopny rozlišit obrazné symboly, jako je například vykřičník
a usměváček v kontextu zdravých a nezdravých jídel. -
Děti vnímají, že je zajímavé dozvídat se nové věci a těchto zkušeností využívat
k učení. -
Děti si uvědomily nebezpečí, se kterým se mohou setkat ve svém okolí. Mají
povědomí o tom, jak se prakticky chránit. -
Děti mají povědomí o významu aktivního pohybu a zdravé výživy.
-
Děti se zaměřují na to, co je z poznávacího hlediska důležité (odhalují podstatné
znaky, vlastnosti předmětů, nacházejí společné znaky, podobu a rozdíl, apod.).
6. 4 Vyhodnocení zdravotních cílů RVP PV v kontextu očekávaných výstupů S prací s metodickými listy bylo správně dosáhnuto toho, že ve všech případech (obrázek 8) měla práce s metodickými listy relaxační a regenerační efekt. Cílem 86
metodických listů totiž nebylo děti unavit, ale ukázat jim správné trávení volného času pomocí pohybové aktivity a správného stravování.
Obrázek 8 – Měla hodina relaxační a regenerační efekt? (A = 28, N = 2)
Aktivity měly uvolňující efekt i na učitelky. Z 80 % (Obrázek 9) uvádí, že po hodině nebyly unaveny. Cíl metodických listů byl tedy splněn.
Obrázek 9 – Byly učitelky po hodině unavené? (A = 6, N = 24) Skvělým výsledkem, který jsem zjistila z dotazníkového šetření také je, že všechny učitelky u žáků zaznamenaly rozvoj kondice. Sportovní aktivity v metodických listech totiž nejsou přímo zaměřeny na rozvoj síly a vytrvalosti, jsou spíše zaměřeny na seznámení s pohybovými aktivitami. Výsledek, který jsem nepředpokládala (Obrázek 10) je, že většina učitelek při rozcvičkách nemusela opravovat držení těla a protahovat zkrácené svalové partie. Obávám se totiž, že učitelky pohybovým aktivitám a rozcvičkám v mateřských školách 87
nevěnují mnoho pozornosti a nepřisuzují jim větší význam. Učitelky totiž v hodnocení metodických listů uváděly, že většina rozcviček a pohybových aktivit je pro děti (zejména děti ve věku 3 – 4 let) příliš složitá, proto se domnívám, že oprava držení těla by v tomto případě měla být na místě.
Obrázek 10 – Musely děti alespoň jednou opravit držení těla a protáhnout zkrácené svalové partie? (A = 27, N = 3) V kontextu očekávaných výstupů RVP PV v oblasti zdravotní splnily učitelky díky práci s metodickými listy u dětí tyto cíle: -
Děti při cvičení zachovávají správné držení těla při rozcvičkách.
-
Děti zvládnou základní pohybové dovednosti, prostorovou orientaci a běžné
způsoby pohybu v různém prostředí, to vše díky překážkám ve sportovním odpoledni, závodům a cvičení. -
Díky pohybovým básničkám děti zvládnou koordinovat lokomoci a další polohy
a pohyby těla a současně sladit pohyb s rytmem. -
Dle vzoru děti zvládnou vědomě napodobit jednoduchý pohyb a přizpůsobit ho
dle pokynu. -
Děti si uvědomují nebezpečí, se kterým se mohou ve svém okolí setkat a mají
povědomí o tom, jak se chránit (vědět, jak se nebezpečí vyhnout, kam se obrátit o pomoc).
88
6. 5 Vyhodnocení z pohledu otázky socializace dítěte Kladným zjištěním je, že všechny učitelky jsou během práce k dětem přátelské, což by mělo být samozřejmostí ve všech mateřských školách. Děti by z učitelky neměly mít strach a měly by se cítit v mateřské škole bezpečně. Každé dítě se projevuje určitým způsobem a je fyziologické, že v předškolním věku je mnoho dětí neposedných. Děti chtějí upoutat pozornost učitelky i ostatních, přičemž na ně působí velké množství rušivých elementů. Nepřekvapilo mě proto, že dvě třetiny učitelek (Obrázek 11) přiznává u dětí projevy nekázně.
Obrázek 11 – Vyskytly se v hodině projevy nekázně? (A = 20, N = 10) Děti jsou rovněž zvídavé, předškolní věk je dobou poznávání světa a sebe sama, proto mě nezaskočil ani výsledek (Obrázek 12), že ve více než dvou třetinách testovaných školek měly děti dotazy ke zjišťovaným a prověřovaným oblastem u konkrétních metodických listů.
Obrázek 12 – Ptaly se děti v průběhu hodiny na něco? (A = 22, N = 8) 89
Je potěšující, že v polovině školek (Obrázek 13) se děti zapojují do opravování chyb, které většinou probíhá formou komunikace a interakce mezi dětmi. Předpokládám,
že
veškeré
opravování
proběhlo
přátelskou
formou
a
dítě,
které chybovalo, nenabylo dojmu méněcennosti.
Obrázek 13 – Zapojily se děti vzájemně do opravování chyb? (A = 15, N = 15)
V kontextu očekávaných výstupů RVP PV v oblasti socializace dítěte učitelky díky práci s metodickými listy splnily u dětí tyto cíle: -
Děti zvládají samoobsluhu a uplatňují základní kulturně hygienické a zdravotně
preventivní návyky (př. přijímání stravy a tekutin, umění stolovat a postarat se o sebe a své věci). -
Děti se snaží záměrně soustředit na činnost a udržet při ní pozornost.
-
Děti prožívají radost ze zvládnutého a poznaného, jsou schopny přijímat pozitivní
ocenění i svůj případný neúspěch, umí se se vším vyrovnat. Děti se postupně učí hodnotit svoje osobní pokroky. -
Děti spolupracují s ostatními a ve skupině uplatňují své individuální potřeby,
práva a přání s ohledem na druhé. -
Děti uplatňují návyky v základních formách společenského chování ve styku
s dospělými i s dětmi (např. při hře na nákup). -
Děti vyjednávají s dětmi i dospělými ve svém okolí, umějí se domluvit
na společném řešení. -
Děti jsou schopny dodržovat pravidla her a jiných činností, jednají spravedlivě.
90
6. 6 Vyhodnocení z pohledu využitelnosti v praxi Přestože mnoho učitelek mělo k vypracovaným metodickým námětům výhrady (aktivita je složitá pro děti ve věku 3 – 4 roky, aktivita je pro děti nesplnitelná, apod.), byly všechny spokojeny s pohybovou aktivitou dětí a kromě jedné učitelky (Obrázek 14) uvádějí, že by podobné nebo stejné aktivity ještě někdy do výuky zařadily. Většina metodických námětů dle mého názoru nebyla pro děti složitá a i výsledek dokazuje, že úkoly byly splnitelné. Dvě třetiny učitelek (Obrázek 15) také uvádí, že by ve volném čase nezařadily jinou aktivitu, než byla zvolená v metodických námětech.
Obrázek 14 – Zařadily by učitelky tuto aktivitu i jindy? (A = 29, N = 1)
Obrázek 15 – Zařadily by učitelky místo této aktivity jinou? (A = 9, N = 21) Příjemným zjištěním pro mne bylo, že i přestože se v mateřských školách objevovalo mnoho projevů nekázně, atmosféra při plnění úkolů byla pohodová. Taková atmosféra by se však v mateřské škole měla objevovat každý den. Kromě jedné učitelky, všechny ostatní uvedly, že se při výuce zasmály (Obrázek 17) a všechny učitelky děti při konání aktivit chválily. Smích, úsměvy a chvála směrem k dětem jsou 91
také velmi důležité k udržení dobrého klimatu mezi dětmi a přátelské atmosféry v mateřské škole. Z výsledků dotazníkového šetření tak vyplynulo, že mnou zvolené aktivity v metodických listech byly nejen pro učitelky, ale také pro děti atraktivní. Většina učitelek (Obrázek 18) uvádí, že by si místo těchto aktivit nezvolily jinou a všechny učitelky se shodly na tom, že byly s průběhem hodiny práce s dětmi spokojeny.
Obrázek 17 – Zasmály se učitelky v hodině? (A = 29, N = 1)
Obrázek 18 – Vyučovaly by učitelky místo této hodiny jinou? (A = 4, N = 26)
92
Závěry Hlavním cílem bakalářské práce bylo vytvořit a zhodnotit efekty metodických námětů zaměřených na podporu zdravého životního stylu začleněním pohybových aktivit do denního režimu dítěte v mateřské škole. Na základě toho bylo vytvořeno 16 metodických námětů, které vyzkoušelo v praxi 30 učitelek mateřských škol. Učitelky navržené aktivity s dětmi vyzkoušely a poté provedly jejich vyhodnocení. Zároveň vyplnily dotazník k diagnostice vyučovací jednotky tělesné výchovy. Na základě hodnocení a odpovědí v dotazníku k diagnostice vyučovací jednotky tělesné výchovy jsem byla schopna odpovědět na výzkumné otázky, které byly stanoveny v kontextu cíle práce. Těmito otázkami byli: 1.
Naplňují předložené metodické náměty kognitivní cíle RVP PV v dané oblasti?
2.
Naplňují zdravotní cíle v dané oblasti RVP PV?
3.
Podporují nově koncipované metodické náměty socializaci dítěte?
4.
Jsou náměty využitelné v praxi? Díky spolupráci učitelek a ředitelek mateřských škol jsem získala potřebné údaje
ke zhodnocení mnou vytvořených metodických námětů. Všechny údaje jsem zpracovala do podoby grafů. Po vyhodnocení všech dat jsem dospěla k těmto závěrům: Metodické náměty naplňují kognitivní cíle RVP PV v oblasti biologické, psychologické i sociální. Náměty jsou zpracovány tak, aby se dítě dozvědělo nové věci, které jsou využitelné v praxi. Na základě šetření bylo zjištěno, že metodické náměty naplňují zdravotní cíle v oblastech - biologická, psychologická i sociální v RVP PV. Nově koncipované metodické náměty podporují socializaci dítěte. Vytvořené metodické náměty jsou využitelné v praxi. Všechny předem stanovené cíle byly splněny.
93
Z výsledků jsem zjistila, jak málo dětí má povědomí o zdravém životním stylu, vyváženém stravování a pohybu. Bohužel také většina učitelek do režimu dětí nezařazuje dostatek pohybu. Doporučila bych, aby byl v mateřských školách zařazován pohyb v co nejvyšší míře za předpokladu, že také učitelky budou znát nejrůznější pohybové aktivity, jako je velké množství pohybových her (pro veškerá roční období), aerobik, bruslení, plavání, apod. V rámci stravování by děti měly mít výběr z jídel, která jsou pro ně přijatelná. Neměly by být nuceny k jídlu, které jim nechutná, přičemž by se učitelky měly snažit dětem ukázat kompromis nebo dát možnost si jídlo upravit dle svého. Do jídelníčku by se mělo zařadit více ovoce, zeleniny, obilnin, apod. Není také na místě se vyhýbat sladkostem. Vše by ale mělo být v přiměřeném množství a za podmínky, že vše je vyváženo pohybem. V neposlední řadě je velice důležitá spolupráce s rodiči.
94
Souhrn Téma bakalářské práce ovlivnil můj zájem o zdravý životní styl. I díky pozorování dětí předškolního věku, jejich pohybových aktivit a stravovacích návyků jsem dospěla k nápadu dětem zdravý životní styl nenásilnou cestou přiblížit. Bakalářská práce pojednává o zdravém životním stylu předškolních dětí. V kapitolách jsem se zaměřila na specifika dětí v anatomické, fyziologické, psychologické a sociální oblasti. Na základě znalosti těchto oblastí se můžeme dále zabývat otázkou zdravého životního stylu u dětí ve věku 3 – 6 let. Zabývala jsem se jednotlivými testy, kterými se hodnotí pohybová aktivita dětí. Zmínila jsem se také o dovednostech, které by mělo zvládat zdravé dítě ve věku 3 – 6 let. Jelikož zdravý životní styl nepramení jen z rodinného prostředí dítěte, zjišťovala jsem rovněž, jaký pohybový režim a stravování dětem zajišťují mateřské školy. Při pohybovém režimu je velice důležité dodržování určitých zásad. Tyto zásady jsou v práci zmíněny a popsány. Protože se veškeré vzdělávání ve všech typech škol řídí RVP a v mateřské škole RVP PV, vyhledala jsem jednotlivé body ve všech oblastech, které souvisí se zdravým životním stylem. Je zřejmé, že i RVP PV je zaměřený na zdravý životní styl v mateřské škole a děti by měli mít o zdravém životním stylu širší povědomí. Existuje také mnoho programů, které děti vychovávají ke zdravému životnímu stylu. Těmto programům jsem ve své práci věnovala jednu kapitolu. Cílem mé bakalářské práce bylo vytvořit a zhodnotit efekt metodických námětů zaměřených na podporu zdravého životního stylu začleněním pohybových aktivit do denního režimu dítěte v mateřské škole. V bakalářské práci byly stanoveny čtyři otázky, na které jsem pomocí hodnotících listů a dotazníku odpověděla. Otázkami vztahujícími se k RVP PV bylo sledováno, zda mnou vytvořené metodické náměty naplňují kognitivní a zdravotní cíle RVP PV. Dále jsme se zaměřili na otázku podpory socializace dítěte metodickými listy a využitelnost metodických listů v praxi. Výzkumným souborem pro mou bakalářskou práci bylo 13 mateřských škol, kde s metodickými listy pracovalo dohromady 30 učitelek. Tyto školy navštěvuje 369 chlapců a 364 dívek. Průměrný věk učitelek byl 42 let a délka praxe 21 let. 7 učitelek má vysokoškolské vzdělání, 23 učitelek má středoškolské vzdělání. Mateřské školy se nacházejí v Olomouckém kraji – 6 škol je vesnických a 7 městských. 95
Každá ze zúčastněných učitelek obdržela balíček šestnácti mnou vytvořených metodických listů, které měly za úkol vyzkoušet. Metodické náměty měly u dětí úspěch, ale i tak některé z učitelek našly nedostatky. Bohužel jen přibližně polovina učitelek k práci s metodickými listy přistoupila zodpovědně a zhodnotila všechny metodické listy, které měly k dispozici. Po jejich zhodnocení jsem dospěla k názoru, že nedostatečný rozvoj pohybových aktivit dětí není vinou rodin, ze kterých děti pocházejí. Také učitelky by měly mít povědomí o významu aktivního pohybu a zdravé výživy, což udávají i očekávané výstupy RVP PV. V řadě případů jsem se setkala s tím, že učitelky neznají základní kroky aerobiku, mají problém se střídáním poloh těla při cvičení, apod. Nejlépe hodnoceným metodickým námětem byla hra Nákup. Je zde využito situačního učení, které má u dětí velký úspěch. Děti zde také uplatnily návyky chování ve společnosti. Některé učitelky v rámci této hry navštívily i obchod s potravinami, což hodnotím jako dobrý námět, který bych doporučila do další praxe s metodickými listy. Na všech metodických listech však učitelky našly klad, který vytyčily. Zpracování metodických listů učitelky hodnotily jako zdařilé a velmi atraktivní pro děti. Dětem se také velice líbily básničky, v nichž pohyb spojujeme s textem básně. Zvolené básničky jsou u dětí oblíbené. Nejhůře hodnocenými metodickým listy pak byly pracovní listy, kde jsem zařadila velice nepřehledné obrázky. Učitelky ale i tak u těchto pracovních listů kladně hodnotily nápad a děti jejich vypracování bavilo. Kvůli nepřehlednosti však děti nezáměrně chybovaly. Dále učitelky záporně hodnotily pohybové skladby, kde bylo využito aerobiku. Myslím si, že skladby byly pro zvládnutí jednoduché, problém je však v tom, že učitelky aerobik neznají, a proto jej nemohou do cvičení zařadit. Souhlasím však s nimi, že zde bylo využito mnoho obměn. Do praxe s těmito metodickými náměty tedy doporučuji jednodušší kroky, jejichž obtížnost lze zvyšovat, pokud je děti budou ovládat. Díky hodnocení učitelek a dotazníkového šetření jsem si ověřila, že všechny metodické náměty jsou využitelné v praxi a naplňují cíle kognitivní, zdravotní a socializační z očekávaných výstupů RVP PV.
96
Summary I chose the theme of my bachelor thesis thanks to my interest in a healthy lifestyle. And owing to my observation of the preschoolers, their motoric activities and eating habits I came to the idea to outline by unforced way the healthy lifestyle to the children. My bachelor thesis deal with the healthy lifestyle of preschoolers. In the chapters I focused on children specifics in anatomical, physiological, psychological and social sphere. Thanks to the knowledge of those spheres we can further pursue the question of the healthy lifestyle of children at the age of 3 – 6 years. I dwelled upon individual tests, that measure the motoric activity of children. I also mentioned the abilities, that should the healthy child at the age of 3-6 manage. Because the healthy lifestyle does not come only from the family enviroment of the child, I also surveyed the motoric regime and alimentation provided to the preschoolers in the nursery schools. It is very important to keep some rules during the motoric regime. These rules are in my work mentioned and described. Because entire education in all types of schools is controled by RVP and in the nursery school by RVP PV, I found out individual points in all spheres, that are related to the healthy lifestyle in the nursery school and children should have wider awareness of the healthy lifestyle. There are a lot of programmes too, that bring up children to the healthy lifestyle. I dedicated one chapter of my work to these programmes. The aim of my bachelor thesis is to form and eveluate effect of the methodical subjects directed at support of the healthy lifestyle by intergration of the motoric activities to the daily regime of the child in the nursery school . We determined four questions in my bachelor thesis, that where answered by evaluating sheets and surveys. By the questions refering to RVP PV we studied, if the methodical subjects I made fulfill cognitive and health aims of RVP PV. Further we focused on the question of support of socialization of the child with methodical sheets and application of the methodical sheets in practise. Research set for my bachelor thesis was formed of 13 nursery schools, where in total 30 teachers worked with the methodical sheets. These schools are attended by 369 boys and 364 girls. The average age of the teacher was 42 years and the lenght of praktice was 21 years. 7 teachers have academical education, 23 teachers have
97
secondary education. The nursery schools are situated in Olomouc region– 6 schools are rural and 7 schools are urban. Each of the teacher obtained a packet of 16 methodical sheets I made and they have a task to try them. The methodical subjects were appreciated by children, but most teachers found the imperfections. Unfortunately only aproximately the half of teachers worked with methodical sheets responsibly and evaluated all of them. As well I came to the opinion, that lacking development of the motoric activities is not fault of the children families. Also the teachers should have awareness of importace of active execise and healthy nutrition, that is stated in expected outputs of RVP PV. I encoutered, that the teachers does not knot the basic step sof aerobic have difficulties with the changing of body position, etc. The best approved methodical subjekt was the game Shopping. There is used the situation teaching, that is greatly successful by children. Cildren also apllied then behavior routines in society. Some teachers also visitek the grocery store under the terms of the game. In all methodical sheets found the teachers the positive, that was marked out. The teachers evaluated the formulation of methodical sheets as successful and very attractive for preschoolers . Children liked greatly the poems, where motion is connected with text of the poem. The chosen poems are children's favourite. The worst evaluated methodical sheets where those, where I included not clearly arranged pictures. The teachers however positively evaluted the idea and children enjoyed working-out these tasks. Because of chaotic arrangement made children unintentionally the mistakes. Further the teachers appraised negatively the motoric compositions, where aerobic was used. In my opinion the compositions where not difficult but the teachers does not knot aerobic and for that reason they can not use it in exercise I do agrese with them about the fact that they used a lot of modifications. Anyway for practise I recommend to use simpler steps and to increase the diffuculty gradually, so that children can master it. Thanks to the teacher's evaluation and survey examination I verified that all of the methodical sheets are usable in practise and they do fulfill the cognitive, health and socialization aims from expected outputs of RVP PV.
98
Seznam literatury BERDYCHOVÁ, Jana. Tělesná výchova pro studující učitelství 1. - 5. ročníků ZDŠ [základní devítiletá škola] na pedagogických fakultách. Praha: SPN, 1973. DITTRICH, Pavel. Pedagogicko-psychologická diagnostika. Praha: H & H, 1992. ISBN 80-85467-69-0 DVOŘÁKOVÁ, Hana. Pohybem a hrou rozvíjíme osobnost dítěte. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-693-4. DVOŘÁKOVÁ, Hana. Didaktika tělesné výchovy nemladších dětí. Praha: Pedagogická fakulta UK, 2007. ISBN 978-80-7290-298-9 DVOŘÁKOVÁ, Hana. Sportujeme s nejmenšími dětmi. 2. vydání. Praha: TeMi CZ, 2009. ISBN 978-80-87156-26-1 DVOŘÁKOVÁ, Hana. Tělesná výchova v rámcovém programu - základní motorika ke vzdělávání učitelů základních škol. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2001. ISBN 80-7290-067-6 DVOŘÁKOVÁ, Hana. Základní motorika. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. ISBN 80-7290-259-8 DYLEVSKÝ, Ivan. Somatologie. 2. vydání. Olomouc: EPAVA, 2000. ISBN 8086297-05-5 FRÖMEL, Karel at all. Kreativ orientierte Sportuterricht an der Grundschullen. Olomouc: Fakulta tělesné kultury (pp. 5–27), 1994. HAINEROVÁ, Irena. Dětská obezita: průvodce ošetřujícího lékaře, Praha: Jessenius, 2009. ISBN 978-80-7345-196-7 HAVLÍNOVÁ, Miluše. Program podpory zdraví ve škole: rukověť projektu zdravá škola. 2. vydání. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-059-3 HELUS, Zdeněk. Osobnost a její vývoj. 2. vydání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2009. ISBN 978-80-7290-396-2 HOLOUŠOVÁ, Drahomíra a Milena KROBOTOVÁ. Diplomové a závěrečné práce. 2. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. ISBN 80-2441237-3 JANDA, Fantišek. Hygiena dětí a dorostu. Učebnice pro lékařské fakulty. Praha: Avicenum, 1981. KLINDOVÁ, Ľuboslava a Eva RYBÁROVÁ. Vývojová psychologie: Učebnice pro 3. Ročník pedagogických škol. Praha: SPN, 1974. ISBN 14-344-8 99
KOHOUTEK, Rudolf. Psychologie duševního vývoje. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. ISBN 978-80-7375-185-2 KORVAS, Pavel a Jan CACEK. Integrovaná výuka a tělesná výchova na základní škole. Brno: Masarykova univerzita, 2009. ISBN 978-80-210-4988-8 KOŽÍŠEK, Josef. Polámal se mraveneček. Praha: XYZ, 2010. ISBN 978-807388-410-9 MACHOVÁ, Jitka. Biologie člověka pro učitele. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-7184-867-0 MACHOVÁ, Jitka. Výchova ke zdraví. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 97880-247-2715-8 MATĚJČEK, Zdeněk. Rodiče a děti. Praha: Avicenum, 1986. ISBN 08-056-89 MEČÍŘ, Miloslav. Výchova a péče o dítě od 3 do 6 let. Praha: Avicenum, 1971. ISBN 08-019-71 MIKLÁNKOVÁ, Ludmila. Enviromentální stimuly v pohybové aktivitě dětí předškolního věku. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. ISBN 978-80244-2331-9 MIKLÁNKOVÁ, Ludmila. Předplavecká příprava dětí předškolního věku a vybrané determinanty její úspěšnosti. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. ISBN 978-80-244-1674-8 MUŽÍK, Vladislav a Vladimír SÜSS. Tělesná výchova a sport mládeže v 21. Století. Brno: Masarykova univerzita, 2009. ISBN 978-80-210-4858-4 MUŽÍK, Vladislav. Výživa a pohyb jako součást výchovy ke zdraví na základní škole: příručka pro učitele. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-156-0 PAŘÍZKOVÁ, Jana. Obezita v dětství a dospívání: terapie a prevence. Praha: Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-466-9 PERIČ, Tomáš. Sportovní příprava dětí. 2. vydání. Praha: Grada, 2008. ISNB 978-80-247-2643-4 PLEVOVÁ, Irena. Kapitoly z vývojové psychologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. ISBN 80-244-1412-0 RADVANSKÝ, Jiří. Zátěžové testování dětí a adolescentů s vrozenými srdečními vadami. Praha: Akát, 1999. ISBN 80-238-4204-8 SKORUNKOVÁ, Radka. Úvod do vývojové psychologie. 2. vydání. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007. ISBN 978-80-7041-956-4
100
SMOLÍKOVÁ,
Kateřina.
Rámcový
vzdělávací
program
pro
předškolní
vzdělávání. Praha: TAURIS, 2006. ISBN 80-87000-00-5 SVOBODA, M., D. KREJČÍŘOVÁ a M. VÁGNEROVÁ. Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-545-8 ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, Jitka. Přehled vývojové psychologie. 2. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. ISBN 80-244-0629-2 ŠVINGALOVÁ, Dana. Úvod do vývojové psychologie. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2006. ISBN 80-7372-057-4 TOUFAROVÁ, Hana. Aerobik s dětmi plus. Olomouc: Hanex, 2005. ISBN 8085783-42-8 TŘESOHLAVÁ, Z., M. KŇOURKOVÁ a M. ČERNÁ. Dříve než půjde do školy: Lehká mozková dysfunkce v předškolním věku. Praha: Avicenum, 1990 (pp. 47). ISBN 80-201-0015-6 ZAHÁLKOVÁ, Milada. Pediatrie pro speciální pedagogy. 2. vydání. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2000. ISBN 80-210-2327-9
Internetové zdroje Antropometrie [online].
MZČR,
2010
[cit.
2012-01-05].
Dostupné
z:
http://www.vyzivapacientu.cz/cz/odborna-verejnost/posouzeni-nutricnihostavu/nutricni-vysetreni/antropometrie AUSTRALIAN
INSTITUTE
OF
FAMILY
STUDIES. Growing
Up
in
Australia: The Longitudinal Study of Australian Children[online]. Australia, Melbourne VIC
3000,
2011,
2012
[cit.
2012-06-01].
Dostupné
z:
http://www.aifs.gov.au/growingup/conf/2011/ BALABAN, Ljiljan. Difference of motor skills development between one grade school children assessed by Janda's methods and ABC - movement methods [online]. Olomouc,
2011
[cit.
2011-30-06].
http://theses.cz/id/f5sm7l/Final_Version_MasterThesis.pdf.
Dostupné Diplomová
z: práce.
Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury. Vedoucí práce Hana Válková. BARNA, V., V. FILIPOVÁ, ŽEJGLICOVÁ, K., J. KRATĚNOVÁ. Manuál k vyšetření pohybového aparátu dítěte v ordinaci u praktického lékaře [online], Praha: 101
SZÚ,
2003
[cit.
30.
12.
2011].
Dostupné
z WWW:
BAUDYŠOVÁ, Veronika. Co by mělo umět dítě: Co by mělo umět dítě, které jde v
září
do
školy? [online].
26.8.2010
[cit.
2012-01-07].
Dostupné
z:
http://www.predskolaci.cz/?p=12013 FRÖHLICHOVÁ, Linda. Co je program Škola podporující zdraví? [online]. Národní program zdraví - Projekty podpory zdraví 2010, projekt č. 9942 Rozvoj programu Škola podporu. Praha: Státní zdravotní ústav, 2010 [cit. 2011-30-12]. Dostupné z: http://www.program-spz.cz/co-je-program-skola-podporujici-zdravi HANKAPU. Cottage s tuňákem [online]. Olomouc, 2010 [cit. 5. 1. 2011]. Dostupné z: http://www.toprecepty.cz/recept/10856-cottage-s-tunakem/ HAVEL, Jiří. Vanda a Standa: Hudební pořady pro děti [online]. Praha, 2008 [cit. 2011-30-12]. Dostupné z: http://www.vandaastanda.cz/ HAVLÍČEK, Petr. Co považujeme za ideální váhu? [online]. Praha, 2010 [cit. Dostupné
2012-01-08].
z:
http://petrhavlicek.cz/net/index.php?option=com_content&view=article&id=63:copovaujeme-za-idealni-vahu&catid=61:co-byste-mli-vdt&Itemid=137 HUBÁČKOVÁ, Jitka. Výukový program Pyramidáček podporuje zdravý životní styl
dětí [online].
Brno,
2008
[cit.
2011-30-12].
Dostupné
z:
http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipracovnici/kabinetpro1stupenzsamaterskeskoly/ metodickematerialyvyukoveprogramy/25925.aspx HUDEČEK, Pavel a Alice KRISTKOVÁ. 9 největších mýtů o dietě: Potravinová pyramida [online]. 2011 [cit. 5.1.2011]. Dostupné z: http://www.fit-kul.cz/10nejvetsich-mytu-o-diete Jednoduchá a rychlá pomazánka z rybiček [online]. Olomouc, 2011 [cit. 20.1.2011]. Dostupné z: http://www.toprecepty.cz/recept/17196-jednoducha-a-rychla-pomazanka-z-rybicek/ JOHNSTON, Leanne a Pauline WATTER. Movement Assessment Battery for Children: Movement ABC [online]. Australia: Australian Physiotherapy Association, 2006, 1 s. [cit. 2012-01-06]. Dostupné z: http://ajp.physiotherapy.asn.au/AJP/521/AustJPhysiotherv52i1Watter.pdf KLINDEROVÁ PÍCHOVÁ, Jana. Hravě žij zdravě [online]. 2008-2010 [cit. 2011-30-12]. Dostupné z: http://www.hravezijzdrave.cz/
102
KLOFANDA, Martin a Iva RECOVÁ. POTRAVINÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY. Potravinová pyramida [online]. Praha 10, 2011 [cit. 5.1.2011]. Dostupné z: http://zdravi.foodnet.cz/cze/pages/potravinova-pyramida KUKLOVÁ, Lenka. Pohybová aktivita dětí mladšího školního věku jako součást výchovy
ke
zdraví [online].
Brno,
2011
[cit.
2012-28-01].
Dostupné
z:
http://is.muni.cz/th/208960/pedf_m/Diplomova_prace_-_Lenka_Kuklova.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Vladislav Mužík. KYTNAROVÁ, Jitka. Doporučené postupy pro praktického lékaře: Prostá obezita u dětí [online]. Praha, 2002 [cit. 2012-02-26]. ISSN 1802-1891. Dostupné z: http://www.cls.cz/seznam-doporucenych-postupu. Projekt MZ ČR zpracovaný ČLS JEP za podpory grantu IGA MZ ČR 5390-3. Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně. MOJE-RODINA.CZ. Říkanky: Houpy,
houpy
II [online].
2005-2008
[cit.
5.1.2011]. Dostupné z: http://www.moje-rodina.cz/rikanky?page=0,3 NEDBALOVÁ. Výživa: Doporučené metodiky [online]. Pardubice, 2009 [cit. 2011-30-12]. Dostupné z: http://www.vychovakezdravi.cz/clanky/vyziva/doporucenemetodiky.html NEDBALOVÁ. Zdravá škola: záměr programu [online]. Pardubice, 2009, 2011 [cit. 2011-30-1]. Dostupné z: http://www.vychovakezdravi.cz/clanky/zdrava-skola.html O. LEAVIT, Michael. 2008 Physical Activity Guidelines for American: For policy makers and health professionals [online]. Washington D. C: 2008 Physical Activity Guidelines
for
American,
Oct.
2008
[cit.
2012-01-07].
Dostupné
z:
http://www.health.gov/paguidelines/pdf/paguide.pdf RADVANSKÝ, J., L. NEČASOVÁ a MATOUŠ, M. Využití pohybových senzorů v měření energetického výdeje pro potřeby pohybové terapie [online]. Praha: Klinika tělovýchovného
lékařství,
1997,
5
s.
[cit.
2012-01-05].
Dostupné
z:
http://ktl.lf2.cuni.cz/med_sport/med_sport_1997_vol_6/4/Vyuziti_pohybovych_senzoru _v_mereni_energetickeho_vydeje_pro_potreby_pohybove_terapie.pdf RYCHLÍKOVÁ, Blanka. Neurologické oddělení: Co u nás léčíme [online]. Vsetín, 2006 - 2012 [cit. 2011-01-06]. Dostupné z: http://www.nemocnicevs.cz/?sekce=oddeleni&text=interni-%20obory&podtext=neurologicke-oddeleni SANSON, A. a S. MISSON. Summarising children's wellbeing: the LSAC Outcome Index the LSAC Outcome Index [online]. Australia, 2005, 29 s. [cit. 2011-0107]. Dostupné z: http://fahcsia.intersearch.com.au/jspui/handle/10620/3141 103
Slovník cizích slov: Význam slova arteficialismus [online]. Best One Service s.r.o. 2005,
2012
[cit.
2011-20-12].
Dostupné
z:
http://www.slovnik-cizich-
slov.cz/arteficialismus.html Sportovní aktivity podle věku: Pohyb v předškolním věku (3-6 let) [online]. 2011 [cit. 2011-28-12]. Dostupné z: http://www.vyzivadeti.cz/pohyb/sportovni-aktivitypodle-veku/ ŠERÁKOVÁ,
Hana. Aktuální
poznatky
k
problematice
vadného
držení
těla [online]. Součást výzkumného záměru "Škola a zdraví pro 21. století". Brno: Pedagogická
fakulta
MU,
2006,
9
s.
[cit.
2011-30-11].
Dostupné
z:
http://www.ped.muni.cz/z21/2006/konference_2006/sbornik_2006/pdf/059.pdf ŠVECOVÁ, Jitka. Vliv pohybové aktivity na modelaci osového orgánu u morbus scheuermann [online].
Olomouc,
2010
[cit.
http://theses.cz/id/6qw56h/116149-788373706.pdf.
2012-28-01]. Bakalářská
Dostupné
práce.
z:
Univerzita
Palackého v Olomouci, Fakulta zdravotnických věd, Ústav fyzioterapie. Vedoucí práce Tomáš Zemánek. Tancovala žížala [online]. Praha 1: Webdio, 2006 [cit. 5.1.2011]. Dostupné z: http://www.emimino.cz/diskuse/pisnicka-tancovala-zizala-9313/ VYSOKÁ, Dagmar. ZDENĚK VAŠÍČEK. Básnička: Jarní výlet [online]. Praha, 2007
[cit.
5.1.2011].
Dostupné
z:
http://www.detskestranky.cz/clanek/429-
basnicka_jarni_vylet.htm VYSOKÁ, Dagmar. ZDENĚK VAŠÍČEK. O míči [online]. Praha, 2010 [cit. 5.1.2011].
Dostupné
z:
http://www.detskestranky.cz/clanek/1829-o_mici.htm%20-
%205.%201.%202011 VYSOKÁ, Dagmar. ZDENĚK VAŠÍČEK. Olympiáda zvířátek [online]. Praha, 2010
[cit.
5.1.2011].
Dostupné
z:
olympiada_zviratek.htm
104
http://www.detskestranky.cz/clanek/1774-
Přílohy
Příloha 1 - Dotazník k diagnostice vyučovací jednotky tělesné výchovy pro učitele
105
Příloha 1 - Dotazník k diagnostice vyučovací jednotky tělesné výchovy pro učitele Škola:______________________
Třída (počet dětí):_________________ CH,
Věk učitele: __________________
D, CH+D
Pohlaví: M, Ž
Počet roků praxe:__________________ Znač: X
1. Uvedl/a jste v úvodu cíl hodiny nebo dílčí cíl v průběhu hodiny? 2. Byl/a jste spokojen/a s pohybovou aktivitou dětí? 3. Měla hodina relaxační (uvolňovací) a regenerační (obnovení sil) efekt? 4. Byl/a jste k dětem v průběhu hodiny přátelský/á a kamarádský/á? 5. Zařadíte rád/a někdy později stejnou nebo podobnou aktivitu? 6. Vytvořil/a jste dětem prostor pro samostatné a tvořivé řešení nějakého úkolu? 7. Dozvěděly se děti v hodině něco nového? 8. Byla v hodině dobrá učební atmosféra, dobré klima a "pohoda"? 9. Jste po hodině unaven/a? 10. Vyskytly se v hodině projevy nekázně? 11. Ve volném čase bych zajistil/a dětem lepší cvičení než v této hodině. 12. Mohly se děti v hodině alespoň jedenkrát svobodně rozhodnout, co nebo jakým způsobem budou dělat? 13. Děti si osvojily nebo zdokonalili se v nějaké pohybové dovednosti (cvičení). 14. Zasmál/a jste se v hodině? 15. Podpořila hodina rozvoj kondice (síly, vytrvalosti) dětí? 16. Zeptal se Vás v průběhu hodiny na něco někdo z dětí? 17. Raději bych vyučoval/a místo této hodiny jiný vyučovací předmět. 18. Děti jsem musel/a v průběhu hodiny často usměrňovat a neustále řídit. 19. Prováděl někdo z dětí v průběhu hodiny ukázku pro spolužáky?
ANO NE
20. Pochválil/a jste nějaké dítě? 21. Musely děti alespoň jedenkrát opravit držení těla a protáhnout zkrácené svalové partie? 22. Zapojily se děti vzájemné do opravování chyb? 23. S průběhem hodiny jsem byl/a spokojen/a. 24. Vyskytl se v hodině moment překvapení nebo něco nového? (Frömel et all, 1994)
ANOTACE Jméno a příjmení:
Běla Hrazdilová
Katedra:
Katedra aplikovaných pohybových aktivit
Vedoucí práce:
doc. Mgr. Ludmila Miklánková, Ph.D.
Rok obhajoby:
2012
Název práce:
Základy zdravého životního stylu v mateřské škole
Název v angličtině:
The principles of healthy lifestyle in the nursery school
Anotace práce:
Bakalářská práce je zaměřena na vytvoření souboru metodických námětů pro výchovu základů zdravého životního stylu v mateřské škole a jeho ověření v praxi. Učitelky náměty vyzkoušely a vyhodnotily je pomocí upraveného dotazníku. Tyto výsledky byly zpracovány na počítači do grafů. Tímto výzkumem byly uvedené náměty vyhodnoceny jako vhodné pro praktické využití v mateřských školách.
Klíčová slova:
Základy zdravého životního stylu, mateřská škola, předškolní věk, pohyb, správné stravování.
Anotace v angličtině:
The bachelor thesis is focused on develop a file of methodical subjects for edukation of healthy lifestyle in the nursery school and its verification in a practice. Teachers tried out ideas and evaluated them using the modified questionnaire. These results have been processed on a computer in the graphs. The ideas have been throughout this research evaluated as suitable for practical use at the nursery schools.
Klíčová slova
The principles of healthy lifestyle, nursery school, pre-
v angličtině:
school age, movement, healthy rating.
Přílohy vázané v práci:
Příloha 1 - Dotazník k diagnostice vyučovací jednotky tělesné výchovy pro učitele
Rozsah práce:
105 stran
Jazyk práce:
Český jazyk
