ZÁKLADY TYPOGRAFIE PRO POČ ÍTAČ OVOU GRAFIKU

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA

ZÁKLADY TYPOGRAFIE PRO POČÍTAČOVOU GRAFIKU

PAVEL NOGA

OSTRAVA 2003

Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií a českým státním rozpočtem Recenzenti: PhDr. Eliška Čabalová – Střední umělecká škola Ostrava a PdF Ostravské univerzity doc. RNDr. Jana Kapounová, CSc. – Pedagogická fakulta Ostravské univerzity

Název: Autor: Vydání: Počet stran: Náklad: Tisk:

Základy typografie pro počítačovou grafiku Mgr.A. Pavel Noga první, 2003 50 35 Ediční středisko CIT OU

Studijní materiály pro distanční kurz Základy typografie pro počítačovou grafiku Jazyková korektura nebyla provedena, za jazykovou stránku odpovídá autor. Určeno výhradně pro kurzy Celoživotního vzdělávání Moravskoslezka Vydavatel a tisk: Ostravská univerzita v Ostravě, Systém celoživotního vzdělávání Moravskoslezka © Mgr.A. Pavel Noga © Ostravská univerzita v Ostravě ISBN 80-7042-916-X

OBSAH 1. Od Guttenberga po digitální písmo ........................................................ 7 2. Typografické názvosloví ...................................................................... 10 3. Konstrukce písma ................................................................................ 13 4. Rodina písma ........................................................................................ 16 5. Typometrick˘ systém............................................................................ 19 6 Klasifikace tiskov˘ch písem ................................................................ 21 7. Times a Helvetica ................................................................................ 26 8. Pravidla sazby ...................................................................................... 30 9. VyplÀování fiádkÛ.................................................................................. 37 10. ¤ádkov˘ proklad .................................................................................. 40 11. Zarovnání textu .................................................................................... 43 12. Hladká a smí‰ená sazba ........................................................................ 48 13. Seznam studijní literatury .................................................................... 50

Vysvûtlivky k textu

Uãební opora pro distanãní studium je koncipována jako uãebnice pro samostatné studium. Snahou autora bylo zvolit co moÏná nejsrozumitelnûj‰í formu vysvûtlení odborn˘ch pojmÛ a pomocí kontrolních otázek na konci jednotliv˘ch kapitol nabídnout ãtenáfii – studentovi také moÏnost ovûfiit si právû získané vûdomosti. Kromû otázek k textu se na konci nûkter˘ch kapitol vyskytují i tzv. „korespondenãní úkoly“. âtenáfi – student tyto úkoly vyfie‰í a za‰le (proto název korespondenãní úkol) buì elektronickou nebo bûÏnou po‰tou svému lektorovi a na základû splnûní tûchto korespondenãních úkolÛ získá také závûreãné osvûdãení o úspû‰ném absolvování kurzu. BliÏ‰í podrobnosti – jméno lektora, adresu a zpÛsob odevzdávání úkolÛ se studenti dozví pfii zahájení kurzu.

Orientaãní ikony

V‰echny studijní materiály na‰eho projektu Systém celoÏivotního vzdûlávání Moravskoslezska pouÏívají systému ikon, kter˘ studentÛm umoÏÀuje lep‰í orientaci v uãebním textu – ikony uvozují vÏdy jeho urãitou ãást a pravidelnû se v jednotliv˘ch kapitolách opakují.

Pfiehled ikon

Pojmy k zapamatování

Pfiíklad

Úkoly k zamy‰lení

Kontrolní otázky k textu

PrÛvodce studiem

N E

W S

Literatura

Úkoly k textu

Krespondenãní úkoly

Shrnutí

Testy a otázky

5

Za posledních tfiináct let do‰lo ve v‰ech oblastech Ïivota u nás k boufilivému rozvoji poãítaãov˘ch technologií. Z pÛvodnû v˘luãnû odbornû profesní záleÏitosti se postupnû stala bûÏn˘m Ïivotním standardem schopnost „vládnout“ alespoÀ nûjakému poãítaãovému programu. VÏdyÈ napsat dopis nebo si na internetu najít potfiebnou informaci dnes zvládne skuteãnû kdekdo. V‰ichni dobfie víme, Ïe s jídlem roste chuÈ, a proto se moÏná fiada rychle „zauãen˘ch“, ale pfiitom dostateãnû nepouãen˘ch absolventÛ kursÛ práce na PC nebo „domácích ãtenáfiÛ manuálÛ“ zaãíná vydávat za odborníky – typografy a pfiitom jimi ani zdaleka nejsou. Je tfieba v˘raznû rozli‰ovat znalost konkrétního grafického programu a umûní tento program správnû vyuÏít. Cílem této publikace je pfiinést základní seznámení s problematikou typografie bûÏn˘m uÏivatelÛm textov˘ch editorÛ. Na kaÏdého adepta typografického umûní ãíhá spousta úskalí a zdánlivû nûfie‰iteln˘ch problémÛ, které by pomocí této uãební opory mohl pojmenovat, tím je lépe pochopit a následnû i vyfie‰it. PfiestoÏe mi ‰lo pfiedev‰ím o sdûlení informace, dá se ãásteãnû mluvit i o jakési kuchafice typografa-amatéra, kter˘ by rád pfii‰el vûcem na kloub, ale pfiitom je na nûj profesionální odborná literatura pfiíli‰ sloÏitá. Samozfiejmû jsem se také snaÏil problematiku typografie alespoÀ trochu pfiiblíÏit tûm z vás, ktefií doposud netu‰ili, Ïe jde o samostatn˘ profesní obor, kter˘ vyÏaduje specializované odborné vzdûlání. Sám se ve své praxi ãasto setkávám s nepochopením a pfiezíráním práce typografa ze strany zákazníkÛ (zadavatelÛ), ktefií ãasto na‰i práci zlehãují a sv˘mi neodborn˘mi zásahy ji komplikují a znesnadÀují. VÏdyÈ grafice rozumí kaÏd˘. Pokud se tûmto problematick˘m zákazníkÛm pokazí auto, pozvou si na jeho opravu automechanika, kdyÏ je rozbolí zub, urãitû s ním nepÛjdou za gynekologem, ale kdyÏ potfiebují vytvofiit inzerát, pozvánku, plakátek nebo bilbord, povaÏují se za dostateãnû odbornû erudované, aby se do tak vysoce specializované práce pustili sami. Byl bych rád, kdyby tato studijní opora vyvrátila tyto v‰eobecnû vyznávané m˘ty o snadnosti grafické práce, tolik pfiiÏivované dnes zcela dostupnou poãítaãovou technikou a softwarem. KdyÏ si koupíte závodního konû, samo o sobû to z vás v˘borného Ïokeje neudûlá a pokud máte doma skvûle vybaven˘ poãítaã, neznamená to, Ïe uÏ jste zároveÀ s jeho koupí získali patent na rozum v oboru typografie. Mojí snahou bylo odkr˘t pro vás nov˘ svût. Poznáte jej sice jenom v letu, ale umoÏní vám to základní orientaci a moÏná si nakonec dokáÏete i prakticky poradit s grafickou úpravou va‰eho dopisu nebo tfieba pozvánky na rodinnou oslavu. Pavel Noga

1. OD GUTTENBERGA PO DIGITÁLNÍ PÍSMO

7

1. OD GUTTENBERGA PO DIGITÁLNÍ PÍSMO V této kapitole: • velmi zjednodu‰enû nahlédneme do v˘voje v˘roby tiskov˘ch písem od kovov˘ch liter aÏ do digitálního písma souãasnosti Budete schopni vysvûtlit: • jak se vyrábûla tisková písma dfiíve a jak nyní • rozdíl mezi ruãní kovovou sazbou a sazbou na poãítaãi Klíãová slova: • knihtisk • kovová sazba • fotosazba • digitální sazba • ofsetov˘ tisk PrÛvodce studiem V úvodu jsem zmínil technologickou revoluci poãátku devadesát˘ch let minulého století, která k nám donesla v dostateãné mífie osobní poãítaãe. Podobnou revolucí, i kdyÏ ne stejnû rychlou, bylo i objevení knihtisku v polovinû 15. století. Vynález znamenal prÛlom v rychlosti ‰ífiení informací a komunikaci mezi cel˘mi národy. Podobnou informaãní explozi zaÏíváme také v dne‰ní dobû digitální sazby na poãítaãích a také díky internetu.

N E

W S

Za jeho vynálezce je v‰eobecnû povaÏován Johann Gensfleisch zvan˘ Guttenberg. Knihtisk s sebou pfiinesl moÏnost pouÏít jednotlivé kovové (speciální slitina) litery, které bylo moÏno libovolnû sestavovat do sazby, potfiít barvou, vytisknout, po tisku je opût rozebrat a pfií‰tû zase znovu pouÏít. Pro zhotovení liter (písmen) byly do kovu vyryty razníky s obrazem písma a z nich vyraÏeny matrice. RovnûÏ bylo vyrobeno slévadlo, ve kterém se z matric odlévaly jednotlivé litery (viz obr. na dal‰í stranû). Tento zpÛsob v˘roby a tisku kovové sazby pfietrval prakticky aÏ do poloviny 20. století. Pfies mnohá vylep‰ení (napfi. vynálezem fiádkového sázecího stroje Linotype na konci 19. století) byla v˘roba a tisk z kovové sazby velmi pracná.

Knihtisk

Poãátkem 60. let 20. století se zaãaly pouÏívat fotosázecí stroje, které pracovaly na principu fotografického zvût‰ováku. Matrici tvofiil pérov˘ negativ zalisovan˘ do plexisklové li‰ty, z nûhoÏ se písmena kopírovala na fotopapír. S nástupem fotosazby se také zaãal místo knihtisku mnohem více prosazovat ofsetov˘ tisk.

Fotosazba

Zatím jsme si povídali o knihtisku, typickém pfiedstaviteli tzv. „tisku z v˘‰ky“ (tisknoucí prvky jsou vÏdy vyv˘‰eny nad netisknoucí místa formy). Ofset je naproti tomu nejroz‰ífienûj‰í polygrafickou technologií „tisku z plochy“ (tisknoucí i netisknoucí místa jsou ve stejné v˘‰ce a samotn˘ tisk je umoÏnûn díky vzájemné odpudivosti mastnoty a vody – tisknoucí místa pfiijímají barvu, netisknoucí vodu). Pro ofset se nevyrábí kovová sazba. Jako podklad pro tisk zde slouÏí prÛhledné ãernobílé filmy, které se fotocestou pfiená‰ejí pfies kovolisty na gumov˘ válec tiskafiského stroje, a ten teprve tiskne. Knihtisk se v dne‰ní dobû témûfi nepouÏívá, ofset jej uÏ plnû nahradil.

Ofsetov˘ tisk


8

Pfiíprava písmového návrhu

V˘tvarná pfiíprava návrhu písma b˘vala uÏ od Guttenbergov˘ch dob velmi nároãná. KaÏdá litera musela b˘t provedena tu‰í ve velikosti okolo 30 cm. Pro kaÏd˘ fiez písma (fiez písma viz kap. 2) bylo tfieba nar˘sovat okolo 150 velmi pfiesn˘ch kreseb, které se pak mechanicky (pomocí pantografu) zmen‰ovaly na matrici. SloÏit˘ pracovní postup pfii konstrukci písma pomohl typografÛm zjednodu‰it aÏ pfiechod na poãítaãové zpracování vyuÏití tzv. Bézierov˘ch kfiivek.

• kovová litera

• Bézierova kfiivka spojuje

(písmová kuÏelka)

dva koncové body (kotvy)

se zobrazen˘m

a její prÛbûh je popsán

schematem

jedním nebo více ovládacími body

tisku z v˘‰ky

Digitální písmo

V prÛbûhu 70. let 20. století zaãal francouzsk˘ matematik Pierre Bézier vyuÏívat strojovû zpracovatelné plynulé kfiivky, a tím poloÏil základy v‰ech poãítaãov˘ch vektorov˘ch systémÛ. Softwarová firma Adobe pozdûji vyvinula jazyk Postscript, kter˘ právû Bézierov˘ch kfiivek vyuÏívá.

Zjednodu‰en˘ postup pfii digitalizaci písma

V˘tvarník – typograf nejprve jednotlivé litery nakreslí na papír, odtud je pomocí skeneru pfienese do poãítaãe a ve speciálním grafickém programu (napfi. FontStudio nebo Fontographer) uÏitím Bézierov˘ch kfiivek vytvofií drátûn˘ obrys písmene – ten se následnû vygeneruje do postscriptového fontu, kter˘m jiÏ lze bûÏnû sázet v poãítaãi. Tady je tfieba upozornit, Ïe kaÏd˘ operaãní systém (aÈ uÏ tfieba Windows nebo MacOs) má svou normu naloÏení znakové sady a tu je tfieba respektovat – znakové sady vytvofiené pro Macintosh nefungují na PC a naopak.

• postup pfii v˘robû digitáního písma: nejprve typograf písmo nakreslí, potom naskenuje do poãítaãe, pomocí Bézierov˘ch kfiivek v pfiíslu‰ném grafickém programu vymezí pfiesn˘ (drátûn˘) obrys písmene a ten se následnû vygeneruje do postscriptového fontu.

| • zleva: naskenované písmeno, drátûn˘ obrys a hotov˘ postscriptov˘ font


A pak uÏ zb˘vá pouze sednout si pfied obrazovku monitoru a psát (podobnû jako na psacím stroji), a uÏívat si pohodlí digitální sazby. Na rozdíl od sazby kovové nemusíme nakonec sazbu pracnû rozebírat a vracet zpátky do kasy (název tiskárenské schránky, ve které je sazba uloÏena), pokud se spleteme nebo nûco opomeneme, není problém textem pfiesunovat a rÛznû manipulovat. A od klávesnice poãítaãe se vût‰inou neu‰piníme...

9

Digitální sazba

Vysvûtlete vlastními slovy v˘znam vynálezu knihtisku a srovnejte ho s vynálezy moderních technologií dne‰ní doby a jejich dopadem na kaÏdodenní Ïivot. Dozvûdûli jsme se, Ïe s vynálezem knihtisku bylo najednou moÏné pouÏít jednotlivé litery a libovolnû je sestavovat do sazby, vytisknout, po tisku je opût rozebrat a pfií‰tû zase znovu pouÏít. Princip knihtisku byl tak pfievratn˘ objev, Ïe nám dobfie slouÏil více neÏ pût století. A také jsme zjistili, Ïe za posledních deset let k nám nastoupily úplnû nové moderní technologie tisku, a Ïe vlastnû kaÏd˘ z nás, uÏivatelÛ osobních poãítaãÛ je tak trochu digitální sazeã. Kapitola vûnovaná vysvûtlení principu v˘roby a uÏití kovové sazby, fotosazby i sazby digitální byla samozfiejmû znaãnû zjednodu‰ena. Tato uãební opora totiÏ nemá ambice vychovávat odborníky pro polygrafick˘ prÛmysl. Mûla by v‰ak slouÏit jako informativní pfiíruãka pro zájemce z fiad bûÏn˘ch uÏivatelÛ osobních poãítaãÛ a zejména textov˘ch editorÛ (coÏ b˘vají vût‰inou v‰ichni uÏivatelé). ZároveÀ si myslím, Ïe krátké ohlédnutí do historie sazby textÛ mÛÏe b˘t i pouãné pro pochopení souãasné techniky i textov˘ch softwarÛ. • K ãemu slouÏí Bézierovy kfiivky a kde se s nimi mÛÏeme setkat? • Z jakého dÛvodu ofsetov˘ tisk postupnû nahradil knihtisk? • Jak se jmenuje jazyk pro popis tiskové stránky, kter˘ vyvinula firma Adobe? • Popi‰te princip tisku z v˘‰ky a uveìte pfiíklad této tiskové techniky.

N E

W S

2. TYPOGRAFICKÉ NÁZVOSLOVÍ

10

2. TYPOGRAFICKÉ NÁZVOSLOVÍ V této kapitole: • zjistíte, Ïe bez znalosti odborné terminologie se dále neobejdete, proto bude nezbytné vysvûtlit si nûkolik základních pojmÛ Budete schopni: • napfi. vysvûtlit, co to jsou verzálky a k ãemu slouÏí písmová osnova Klíãová slova: • znak, akcentovan˘ znak • verzálky, minusky, kapitálky • písmová osnova, úãafií, pfietah Znaky

Prohlédnûte si klávesnici svého poãítaãe, v‰e, co na ní najdete vyobrazeno, jsou znaky: písmena, interpunkãní a diakritická zmanénka, symboly... Anglicky se znak fiekne „type“ – odtud pochází i v hovorové ãe‰tinû ãasto pouÏívan˘ v˘raz „typovat“ – nebo-li vyÈukávat na klávesnici. Ze znakÛ vyobrazen˘ch na klávesnici nás zajímá pfiedev‰ím abeceda – jednotlivá písmena pak ve spojení s diakritick˘m znaménkem vytváfií akcentovan˘ znak (v ãe‰tinû napfi. Ï, ‰, ã, é, û, Û...). Poãet kombinací písmen s diakritick˘mi znaménky je vût‰í neÏ rozsah klávesnice. Postup, jakou kombinací kláves lze dosáhnout toho kterého akcentovaného znaku b˘vá u rÛzn˘ch klávesnic a programÛ rÛzné.

Verzálky a minusky

Slovní spojení „velká písmena“ nebo „hÛlkové písmo“ jistû znáte z kaÏdodenního Ïivota. Tyto v˘razy jsou v typografii vyjádfieny v˘razem „verzálky“ a malá písmena se naz˘vají „minusky“. Pro snadnou orientaci uvádíme pfiíklad: TOTO JE NAPSÁNO VERZÁLKAMI a tento text zase minuskami.

Písmová osnova

Pro lep‰í orientaci si ukáÏeme „písmovou osnovu“. Je to pomyslná soustava vodorovn˘ch „dotaÏnic“, které jsou velmi dÛleÏité pfii konstrukci písma. Podle písmové osy urãujeme v˘‰kové proporce písma a také umísÈujeme akcenty. Pro abecedy nakreslené ãesk˘mi písmafii je obvykle charakteristické, Ïe verzálky jsou niÏ‰í neÏ horní dotahy minusek, aby diakritická znaménka nepfiesahovala pfies kuÏelku písma (tuto vlastnost pÛvodních ãesk˘ch písem oceníte zejména v situaci, kdy se rozhodnete pouÏít uÏ‰í proklady mezi fiádky). Na obr. ã. 1 vidíte vlevo poãe‰tûnou Helveticu s dodateãnû nakreslenou diakritikou a vpravo originální ãeské písmo Pentagramme (od písmafie Franti‰ka ·torma) s niÏ‰ími verzálkami.

Obr. ã. 1

ÁV˘k ÁV˘k

akcentová dotaÏnice horní dotaÏnice stfiední v˘‰ka písma

úãafií dolní dotaÏnice pfietah

Proporcionální rozvrÏení písmové osnovy je u kaÏdého typu písma jiné a vtiskuje mu osobit˘ charakter. Obrázek ã. 2 nám ukazuje písmovou osnovu nar˘sovanou podle písma na obr. ã. 1 (Helvetica). Do této osnovy jsme


11

vkreslili ukázky z jin˘ch písem (Franklin Gothic a Avant Garde). Vidíte, Ïe ani jedno z tûchto písem nemÛÏe pouÏívat písmovou osnovu od Helveticy.

ÁV˘ ÁV˘

akcentová dotaÏnice horní dotaÏnice stfiední v˘‰ka písma

Obr. ã. 2

úãafií

Rozdílné proporce zobrazen˘ch písem mají samozfiejmû vliv na ãitelnost tûchto písem. Nejlépe se to pozná pfii v˘raznûj‰ím zmen‰ení. KaÏdé písmo se tudíÏ hodí pro jiné uÏití. Jiné písmo pouÏijeme pfii tvorbû v˘straÏn˘ch cedulí a jiné pfii sazbû knihy.

Úãafií a pfietah

Obrázky ã. 1 a 2 názornû dokumentují v˘znam jednotliv˘ch dotaÏnic. Základní dotaÏnicí je „úãafií“ – na nûm sedí jednotlivá písmena a tvofií fiádek, v˘‰ka minusek je vymezena stfiední dotaÏnicí (stfiední v˘‰kou písma), v˘‰ka verzálek vût‰inou horní dotaÏnicí, umístûní verzálkov˘ch akcentÛ akcentovou dotaÏnicí a dolní dotahy napfi. „p nebo y“ konãí na dolní dotaÏnici. Oblá písmena dotaÏnice pfiesahují (viz obrázek na pfiedchozí stranû). Tomuto pfiesahu se fiíká „pfietah“. Tímto pfietahem písmafii korigují optick˘ klam, kter˘ by nastal, pokud by oblá písmena nepfiesahovala dotaÏnice – oblá písmena by pak vypadala opticky men‰í. Zvlá‰tû pfii studiu technické literatury se ãasto setkáte s verzálkami kreslen˘mi na v˘‰ku stfiední dotaÏnice. Takov˘m zmen‰en˘m verzálkam se fiíká „kapitálky“.

Pivo PIVO

pfietahy

kapitálky pfietahy

Názornû si ovûfite rÛznou stfiední v˘‰ku písma i rozdíln˘ pomûr stfiední v˘‰ky a horních dotahÛ u dvou typÛ písma – Helvetica a Futura. Upozornûní! Obû písma mají stejnou velikost i kdyÏ to tak na první pohled nevypadá!

ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ abcdûfghijklmnopqr‰tÛvwx˘z1234567 890 Helvetica ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZab cděfghijklmnopqrštůvwxýz1234567890 Futura

Kapitálky


12

Neoãekávám, Ïe po pfieãtení prvních dvou kapitol se z vás stanou typografové nebo písmomalífii, ale myslím si, Ïe základní terminologie se vám postupnû zaãíná vyjasÀovat. Ukázali jsme si, Ïe písmová osnova b˘vá u rÛzn˘ch písem rÛzná. Proto nelze zkonstruovat Ïádnou univerzální písmovou osnovu a zároveÀ to potvrzuje mnohost tvarÛ a proporcí rÛzn˘ch písem a pro vás – pro uÏivatele je to první upozornûní, Ïe pokud se písma li‰í v proporcích, znamená to, Ïe se také li‰í ve vhodnosti pouÏití pro rÛzné úãely. O tom si budeme podrobnûji povídat pozdûji. MoÏná, Ïe vám z va‰eho slovníku pomalu vymizí termíny „velká a malá písmena“, také „kapitálky“ vám nebudou pfiipomínat bankovnictví a tfieba si i nûktefií z vás zaãnou v‰ímat jemn˘ch typografick˘ch detailÛ – jako jsou napfiíklad pfietahy... • Co znamená v˘raz akcentovan˘ znak? • Co je to úãafií? • Jak˘ optick˘ klam by nastal, kdyby oblá písmena nepfiesahovala dotaÏnici? • Které z následujících slov je napsáno kapitálkami?

MASO. mofie. RYBA.

3. KONSTRUKCE PÍSMA

13

3. KONSTRUKCE PÍSMA V této kapitole: • dozvíme se nûco o struktufie písmene – to nám umoÏní pochopit nûkteré jeho konstrukãní zákonitosti Budete schopni vysvûtlit: • z jak˘ch ãástí se skládá kaÏdé jednotlivé písmeno • dozvíte se dal‰í dÛleÏité pojmy z typografické terminologie Klíãová slova: • dfiík, serif, stínování, tah písma • druh písma, typ písma Písmeno jako základní kámen typografie má své pfiesnû pojmenované ãásti, ze kter˘ch se skládá. Celé písmové abecedy zase mÛÏeme zafiadit podle rÛzn˘ch kritérií do skupin a podskupin. Pro mûfiení v˘‰ky písma pouÏíváme speciální typometrické míry. MoÏná si fieknete, k ãemu nám to v‰echno je, kdyÏ v bûÏném textovém programu vystaãíme se dvûma typy písma, s jednou velikostí a k ãemu nám je znalost stavebních prvkÛ písma, kdyÏ se jeho tvorbou tfiejmû nikdy nebudeme zab˘vat? Pokud jste studijní oporu doãetli aÏ sem, pfiedpokládám, Ïe máte o typografii skuteãn˘ zájem a tûch nûkolik nutn˘ch pojmÛ dokáÏete „vstfiebat do krve“. Za ãasÛ Guttenberga se pfii tvorbû nov˘ch písem vycházelo z odkazÛ ruãnû psan˘ch abeced, v dne‰ní dobû, kdy uÏ je ruãní sazba skoro muzeální záleÏitostí a zab˘vá se jí pouze hrstka typografick˘ch zasvûcencÛ zase nelze opomíjet staletími provûfiené zku‰enosti a vyzkou‰ené postupy ruãní sazby pfii tvorbû písma digitálního – ve velké mífie dochází právû k digitalizaci klasick˘ch „kovov˘ch“ písem. Celkov˘ obraz písmov˘ch znakÛ pochází z pÛvodních ruãnû psan˘ch vzorÛ, hovofiíme proto také o kresbû písma. Ta je vyjádfiena hlavními a vedlej‰ími tahy. Hlavní pfiím˘ tah (ne v‰ak obl˘) s naz˘vá „dfiík“ písmene. Dfiíky mohou b˘t svislé nebo ‰ikmé.

N E

W S

Dfiík

VÍÍKO vííko • ‰edû jsou vyznaãeny dfiíky, vpravo vidíte ukázku dolního serifu

Nûkteré tahy písmen b˘vají zakonãeny „serify“. Serify jsou v rámci druhu písma jednotné a zpÛsobem, kter˘m se na tahy písma napojují, utváfiejí jeho originální charakter. RÛzné tvary serifÛ v˘raznû ovlivÀují ãitelnost písma. Serify se ãasto nesprávnû naz˘vají „patkami“. Skuteãnou patkou písmene je dolní zakonãení dfiíku minusek „a, b, d a u“(viz obr. na násl. stranû). Samozfiejmû existují také písma bezserifová, napfi. Helvetica (viz klasifikace tiskov˘ch písem na str. 21).

Serify


14

Struktura písmene

Pro zajímavost uvádíme slovníãek struktury písmene. Pozdûji v textu se budeme odvolávat na jednotlivé detaily ve stavbû písmene, proto je vysvûtlující obrázek tak podrobn˘. (V‰imnûte si v˘‰ky verzálky „A“ – je stejnû vysoká jako minuska „l“. Z toho jiÏ mÛÏete odvodit, Ïe nejde o pÛvodní ãeské písmo.

Stínování písmene

Zesilování ãástí nebo cel˘ch tahÛ písmene, zvlá‰tû u dfiíkÛ a obloukÛ, naz˘váme stínování. ZpÛsob stínování obloukÛ je charakteristick˘ znak pro klasifikaci písma (viz dal‰í kapitola). • dvû abecedy rÛzn˘ch typÛ písma (Garamond a Bodoni) s odli‰n˘m stínováním písmov˘ch tahÛ

abcdûfghijklmnopqr‰tÛvwx˘z abcděfghijklmnopqrštůvwxýz Typ písma nebo druh písma?

V˘raz „typ písma“ mÛÏeme pochopit dvûma zpÛsoby. âasto se nesprávnû pouÏívá pro pojmenování písmov˘ch skupin – napfi. serifové nebo bezserifové písmo. V tomto pfiípadû bychom ale správnû mûli fiíci „druh písma. „Typ písma„ je naproti tomu oznaãení pro zcela konkrétní písmo charakteristické kresby a pojmenované vlastním názvem. Jednotlivé typy písma se oznaãují jmény autorÛ nebo originálnímy názvy, jimiÏ je autofii pojmenovali.


15

• tento obrázek zobrazuje druhy písma

bezserifové písmo serifové písmo

psané písmo

písmo psacího stroje • stejná písma s konkrétními názvy písem, tzn. jednotlivé typy písma

Helvetica Garamond

Kuenstler script Courier

Mezi nejpouÏívanûj‰í typy písma patfií Times a Helvetica (bude jim dále vûnována samostatná kapitola). Dá se fiíci, Ïe vût‰ina dodavatelÛ latinkov˘ch písem je má zahrnuty ve své základní sadû. KvÛli licenãním právÛm se v‰ak ãasto jmenují rÛznû. Helvetica po svûtû putuje napfi. pod názvy Claro, Swiss, Switzerland, Aristocrat nebo Vega. Kromû jména se ãasto li‰í tvary jednotliv˘ch znakÛ i ‰ífikov˘ch proporcí. Mnohdy korekturní zásah do proporcí písma sice odvrátí hrozící soud kvÛli autorsk˘m právÛm, ale uÏivateli nabízí pouze zmrzaãen˘ „odlesk“ originálního písma. Námitku, Ïe to bylo za v˘hodnou cenu nechávám na posouzení vám.

Jaké je „rodné“ jméno va‰eho písma?

UÏivatelé nejroz‰ífienûj‰ích textov˘ch editorÛ mohou nabídnout, Ïe písmo Helvetica není obsaÏeno v jejich programu nebo se skr˘vá pod jin˘m jménem. A nûkdo by mohl rovnou fiíci, Ïe pouÏívá písmo Arial a s Helveticou se nikdy pfii práci na poãítaãi nesetkal. K tomu chci podotknout, Ïe písmo Helvetica v této uãební opofie pouÏívám zámûrnû jako urãit˘ obecn˘ vzor, na nûmÏ lze dobfie vysvûtlit typografickou terminologii. Písmo Arial se od Helveticy li‰í jen v drobn˘ch detailech – pro bûÏného uÏivatele naprosto nepostfiehnuteln˘ch. Písmo Helvetica je zároveÀ pro typografa takov˘m pojmem, jak˘m jsou pro milovníky aut napfi. znaãky Mercedes nebo Jaguár...

Helvetica nebo Arial?

Jak se jmenuje Helvetica ve va‰em poãítaãi? Neskr˘vá se pod jin˘m jménem?

ABCDEFGHIJKLMNOPQ RSTUVWXYZabcdûfghijk lmnopqr‰tÛvx˘z1234567 890 Helvetica??? • Jak˘ typ písma máte právû nastaven˘ ve va‰em textovém programu? • Kde najdete u písmene serif a co je to patka? Existují i písma bezserifová?

4. RODINA PÍSMA

16

4. RODINA PÍSMA V této kapitole: • se dozvíte, co to je „písmo základní“, co písmo vyznaãovací a jak˘ je jejich vzájemn˘ vztah. Pochopení tûchto vztahÛ vám umoÏní vhodnûji vyuÏívat jednotlivé fiezy písma. ZároveÀ se dozvíte o nûkter˘ch záludnostech sazebnû poãítaãov˘ch úprav. Klíãová slova: • rodina písma, fiez písma, vyznaãovací fiez • duktus, kurzíva, písmo zúÏené N E

W S

Jistû to znáte z vlastní zku‰enosti: pí‰ete dopis v bûÏném textovém editoru a máte potfiebu nûkteré vûty ãi nadpisy zv˘raznit, odli‰it od ostatní sazby. Nabízí se vám nûkolik moÏností, jak danou situaci vyfie‰it. MÛÏete tfieba na zv˘raznûní nadpisÛ pouÏít jin˘ typ písma a na „vypíchnutí“ dÛleÏit˘ch slov pouÏít je‰tû dal‰í – úplnû odli‰n˘. KdyÏ budeme takto pokraãovat dál, hrozí nám nebezpeãí, Ïe ná‰ dopis znepfiehlední velk˘m mnoÏstvím rozdíln˘ch typÛ písma a místo zv˘raznûní dosáhneme pravého opaku. Pokud v‰ak chceme dosáhnout jednotného vzhledu sazby, je lep‰í pouÏít nûkterou z tzv. vyznaãovacích verzí – „fiezÛ“ daného písma – napfi. kurzívy.

¤ez písma

Kresebná varianta základní verze urãitého typu písma. Nadpisy na okraji na‰eho textu jsou vysázeny z vyznaãovacího fiezu písma Times – (v tomto pfiípadû kurzívy) Times Italic.

Základní písmo

Písmo stojaté, obyãejné (angl. roman, regular), jehoÏ znaky jsou vzpfiímené. Tento text je napsán základním písmem typu Times.

Rodina písma

Skupina fiezÛ jednoho typu odvozen˘ch ze základního písma tvofií písmovou rodinu. V písmové rodinû se nachází základní písmo a jeho vyznaãovací verze, fiezy písma stojatého a kurzíva. Mnohé rodiny písma existují ve velkém mnoÏství (napfi. Helvetica), jiné typy rodiny netvofií, protoÏe jsou nakreslena pouze v jednom fiezu (napfi. Zapf Chancery). Obvyklou rodinu písma tvofií ãtyfii fiezy (obyãejné (základní) písmo, kurzíva, tuãné, a tuãná kurzíva.

Times Roman Times Italic Times Bold Times Bold Italic Vyznaãovací fiez

základní písmo - obyãejné vyznaãovací fiez - kurzíva vyznaãovací fiez - tuãné vyznaãovací fiez - tuãná kurzíva

- je kresebná varianta základního písma (kurzíva, polotuãné, tuãné, velmi tuãné, tuãná kurzíva a kapitálky). PouÏívá se ke zv˘raznûní dÛleÏit˘ch slov nebo cel˘ch ãástí textu. Pozor! NadúÏívání vyznaãovacích fiezÛ písma v textu mnohdy nevede k vût‰ímu zdÛraznûní dan˘ch ãástí sazby. Jako typick˘ pfiíklad nevhodnû pouÏit˘ch

4. RODINA PÍSMA

17

vyznaãovacích fiezÛ bych uvedl sazbu sportovní rubriky nûkter˘ch novin. Mám na to osobní vzpomínku z doby, kdy jsem se podílel na grafické úpravû jednoho deníku. Svádûl jsem vûãn˘ boj se sportovními redaktory, ktefií ve snaze co nejvíce zv˘raznit sportovní v˘sledky najednou nebyli schopni se rozhodnout, zda ztuãnit názvy sportovních klubÛ nebo dosaÏené body nebo radûji poãet vstfielen˘ch branek. V pfiehr‰li tuãnû vyznaãen˘ch slov se úplnû ztratila pÛvodnû vyznaãovací funkce tuãného fiezu písma a ãtenáfii se takto vysázená strana slila do jednoho tuãného mofie. Podobnû neprakticky si poãínají nûktefií tvÛrci inzerátÛ – tím, Ïe v‰e ztuãní, poti‰tûná plocha se slije a ãtenáfiovo oko na niãem v˘raznûji neulpí... S vyznaãovacími fiezy písma je tfieba pracovat citlivû, aby neztratily svou pÛvodní funkci! Vyznaãovací fiez s mírn˘m sklonem se naz˘vá kurzíva. Nehodí se pro sazbu del‰ích textÛ, protoÏe je o nûco hÛfie ãitelné neÏ základní písmo. Pomocí poãítaãe mÛÏete v textov˘ch programech ãasto naklánût i písmo, které originální kurzívu neobsahuje. Tato nepfiirozenû naklonûná kurzíva ãasto deformuje tvar písma a navíc zhor‰uje jeho ãitelnost. Omezte proto takové umûlé naklánûní písma na minimum!

Kurzíva

originální kurzíva kurzíva vytvofiená naklonûním v poãítaãi

Tlou‰Èku písmov˘ch tahÛ naz˘váme „duktus“. Je to dÛleÏit˘ znak písmové kresby, vyjádfien˘ pomûrem tlou‰Èky tahÛ k v˘‰ce písmen. Duktus ovlivÀuje v˘raznost a ãitelnost písma. Písma zesíleného duktu (polotuãné, tuãné, velmi tuãné) mají v‰echny tahy oproti základnímu fiezu zesíleny a vysazen˘ text pak pÛsobí opticky tmav‰í. Existuje také opaãná varianta, kdy je duktus oproti základnímu fiezu písma zeslaben˘ (tenké, slabé). Vysazen˘ text je pak pochopitelnû opticky svûtlej‰í. Podívejme se nyní na písmovou rodinu Frutiger, kde se jednotlivé fiezy li‰í právû rozdíln˘m duktem:

Duktus

4. RODINA PÍSMA

18

Kapitálky

Mezi vyznaãovací písma patfií také „kapitálky“ – jsou to vlastnû verzálky kreslené na stfiední v˘‰ku písma (viz. také na str. 7). Pravé kapitálky si musíte koupit ve zvlá‰tním písmovém souboru a vût‰ina bûÏnû dostupn˘ch abeced pravé kapitálky neobsahuje. Textové programy obvykle obsahují funkci, která umoÏÀuje vytvofiit nepravé kapitálky – verzálky umûle zmen‰ené na stfiední v˘‰ku písma. Poznáte je podle zeslabeného duktu oproti minuskám základního písma. Zeslaben˘ duktus mÛÏe zpÛsobit tzv. propadání sazby. • nepravé kapitálky poznáte podle zeslabeného duktu

Novare NOVARE Písmo zúÏené a roz‰ífiené

Od základního písma je odvozeno i písmo zúÏené (condensed) a roz‰ífiené (extended). Nûkteré rodiny písem obsahují také tyto zúÏené (popfi. roz‰ífiené) fiezy. Zejména zúÏená písma nacházejí ãasté uplatnûní vût‰inou tam, kde potfiebujeme na malém prostoru umístit co nejvíce informací (jízdní fiády, telefonní seznamy). Zde je tfieba upozornit, abyste si nepletli písmo zúÏené, které je originálnû vytvofieno jako zúÏené od písma, které si ve vût‰inû textov˘ch programÛ mÛÏete sami zúÏit nebo roz‰ífiit. Pokud zrovna nemáte k dispozici zúÏen˘ fiez urãitého písma a pfiistoupíte k umûlému zúÏení, vyhnûte se vût‰ímu zúÏení neÏ je 10 %. ZuÏováním písma totiÏ dochází k deformaci svisl˘ch tahÛ písma, zatímco vodorovné zÛstávají beze zmûny.

Helvetica Condensed Bold Helvetica Bold umûle zúÏená Eurostyle Regular Eurostyle Regular nahofie vidíte písmo Eurostyle v základním fiezu, uprostfied poãítaãovû nepfiirozenû roz‰ífiené a úplnû dole písmo originálnû roz‰ífiené pfiímo jeho tvÛrcem

Eurostyle Extended • Podívejte se do sportovní pfiílohy novin, jak se sazeãi urãitého deníku vypofiádali se sazbou sportovních v˘sledkÛ. • V‰ímejte si inzertních stran – jak jsou voleny fiezy písma do inzerátÛ? • Zkuste odhadnout, zda-li jsou novinové titulky ve „va‰ich“ novinách zúÏované nebo roz‰ifiované. • PouÏíváte ve va‰em textovém editoru originální kurzívu nebo umûle poãítaãovû upravenou?

5. TYPOGRAFICK¯ MùRN¯ SYSTÉM

19

5. TYPOMETRICK¯ MùRN¯ SYSTÉM V této kapitole: • zjistíte, Ïe v typografii existuje svérazn˘ svût, kterého se nijak nedotklo témûfi celoevropské sjednocení a zavedení metrické soustavy • zároveÀ se dozvíte, Ïe rÛzné mûrné jednotky se mohou jmenovat stejnû, ale zároveÀ mohou ukazovat nûco jiného! Klíãová slova: • DidotÛv mûrn˘ systém, DidotÛv bod, cicero • systém pica, angloamerick˘ bod - point UÏ nûkde v úvodních kapitolách jsem zdÛrazÀoval, Ïe tato kniha nemá ambice vychovávat profesionální typografy a na zaãátku kapitoly vûnované typometrickému systému mi nezb˘vá, neÏ svá slova zopakovat. ZároveÀ vás pfiedem upozorÀuji na sloÏitost následující problematiky a také na mé rozhodnutí v‰e vám krajnû zjednodu‰it, aniÏ bych vás samozfiejmû pfiipravil o informace potfiebné k bûÏné sazbû v textov˘ch editorech.

N E

W S

V ãem tkví sloÏitost a tak trochu i nepfiehlednost dané problematiky? Jednoznaãnû v odli‰n˘ch neÏ metrick˘ch jednotkách. Aby to nebylo málo sloÏité, existují navíc vedle sebe systémy francouzské (evropské) a angloamerické. Trochu se nám navíc spolu bije tradice a poãítaãová souãasnost. Koncem 18. století zavedl francouzsk˘ knihtiskafi F. A. Didot systém na mûfiení velikosti písma. Jako základ mu poslouÏila pafiíÏská stopa (324,8 mm).

Systém Didot

Základní mûrnou jednotkou je typografick˘ bod – ve zkratce „b“ (0,3759 mm), dvanáct bodÛ tvofií tzv. „cicero“ (4,513 mm). V bodech se mûfiila velikost písma, v cicerech zase rozmûry stránek, sloupcÛ, odstavcÛ a obrázkÛ. Pro jednotlivé stupnû velikosti se zaÏily pÛvodní francouzské názvy a sazeãi je dokonale ovládali: 6 b nonpareille 12 b cicero 7 b kolonel 14 b stfiední 8 b petit 16 b tercie 9 b borgis 24 b dvojcicero 10 b garmond 36 b trojcicero

Bod (b), cicero (c)

Tato mûrná soustava nám slouÏila více neÏ 200 let a dodnes je základním evropsk˘m mûrn˘m systémem. Tento systém „nekompatibilní“ s okolním metrick˘m svûtem se udrÏel tak dlouho pfiedev‰ím díky obrovskému fondu knihtiskové kovové sazby, která se postupnû nasbírala. V ‰edesát˘ch letech 20. století s nástupem fotosazby (viz. kapitola ã.1) byly uãinûny pokusy pfievést typografii do metrické soustavy. Z té doby nám zÛstalo mûfiení rozmûrÛ stránek, sloupcÛ, odstavcÛ a obrázkÛ v milimetrech, písmo se v‰ak dodnes mûfií v typografick˘ch bodech. TakÏe dvojí mûfiení – dvojí komplikace. Do jednoho metru se vejde 2660 typografick˘ch bodÛ. V dobû pfied nástupem poãítaãÛ se metrick˘ systém moc neprosazoval, sazeãi nadále vût‰inou pouÏívali zaÏitá cicera. A tak se stávalo, Ïe zadat v tiskárnû zakázku b˘vala pro nezku‰eného ãlovûka pûkná fu‰ka!

5. TYPOGRAFICK¯ MùRN¯ SYSTÉM

20

Systém pica [pajka]

Jak uÏ to na svûtû chodí, to, co platí v Evropû, v konzervativní Anglii mÛÏe b˘t jinak, fiadu vynálezÛ objevili ostrované sami a po svém. RovnûÏ jejich typografick˘ systém se odvíjí od jiného základu – od men‰í – anglické stopy mûfiící 304,7 mm (viz srovnej s francouzskou stopou).

Bod (pt)

Základní mûrnou jednotkou je rovnûÏ typografick˘ bod (v tomto pfiípadû pouÏíváme zkratku „pt“). ProtoÏe vychází ze stopy anglické, je men‰í neÏ DidotÛv, mûfií jen 0,3528 mm (viz srovnej s Didotov˘m bodem), dvanáct bodÛ (points) je 1 pica = 4,23 mm. Tabulka pfievodu ze systému Didot na systém pica vypadá následovnû: 4 b > 4,3 pt 9 b > 9,7 pt 5 b > 5,4 pt 10 b > 10,7 pt 6 b > 6,4 pt 11 b > 11,8 pt 7 b > 7,5 pt 12 b > 12,9 pt 8 b > 8,6 pt 14 b > 15,0 pt ! Není dÛleÏité, abyste se nauãili pfievádût typografické jednotky mezi sebou, to je problém pro profesionální sazeãe (operátory). Ti musejí obãas fie‰it zadání, Ïe jim v˘tvarník pfiedepí‰e sazbu v didotech, ale vût‰ina sázecích programÛ byla vyvinuta v anglofonní oblasti (pfiedev‰ím v USA), tudíÏ poãítají v systému pica! Proto ta fieã o pfievodech. Vás, bûÏné uÏivatele tento problém nemusí trápit a i kdyÏ z nejvût‰í pravdûpodobností máte na svém poãítaãi textov˘ software „made in USA“ a on vám ukazuje míry v pica, i kdyÏ místo „pt“ je za ãíslem oznaãujícím velikost napsáno „b“ (neznamená to „didotovsk˘“ – evropsk˘ bod, n˘brÏ americk˘). Tato skuteãnost komplikuje práci pouze zmínûn˘m sazeãÛm, protoÏe vám k napsání dopisu nebo sestavení úãetní tabulky mÛÏe b˘t jedno, jestli vám vá‰ poãítaã ukazuje v didotech nebo v pica. • Ve kterém století se v Evropû zaãal zavádût typometrick˘ systém, z jaké délkové míry byl odvozen a co je základní jednotkou? • V jak˘ch typometrick˘ch mírách parcují textové poãítaãové programy vyvinuté v USA? • PouÏívá se v typografii rovnûÏ metrická soustava a jestli ano, tak co se pomocí milimetrÛ mûfií?

6. KLASIFIKACE TISKOV¯CH PÍSEM

21

6. KLASIFIKACE TISKOV¯CH PÍSEM V této kapitole: • dozvíte se, do jak˘ch „‰katulek“ a podle jak˘ch typick˘ch znakÛ se dûlí tisková písma Klíãová slova: • dynamická písma, statická písma • antikva • lineární písma Od Guttenbergov˘ch ãasÛ se nám po celém svûtû nahromadilo obrovské mnoÏství latinkov˘ch písem (je‰tû se pravdûpodobnû setkáte také s nelatinkov˘mi písmy pravosmûrn˘mi – napfi: azbuka, fiecké písmo).

N E

W S

Pravosmûrné písmo je takové, které se ãte a pí‰e zleva doprava. Samozfiejmû existují také nelatinková písma levosmûrná (orientální) anebo písma exotická. Pfiedstavte si, Ïe byste mûli napsat dopis tfieba v japon‰tinû! Takov˘mi pfiípady se zab˘vat nebudeme. Vûfiím totiÏ, Ïe v bûÏném Ïivotû se vût‰inou setkáte pouze s písmy latinkov˘mi. V této kapitole se dozvíte, jak se mÛÏete v tom obrovském mnoÏství písem zorientovat a kam jednotlivá písma máte zafiadit. Tato znalost vám nakonec pomÛÏe i pfii v˘bûru urãitého písma pro va‰i konkrétní potfiebu. Ne kaÏdé písmo se totiÏ hodí pro úplnû kaÏdou pfiíleÏitost! Nûkolikrát jsem zdÛrazÀoval, Ïe tato uãební opora není urãena pro typografy profesionály, a proto se nûkterá vysvûtlení snaÏím co nejvíce zjednodu‰it. Nejinak tomu je i s klasifikací tiskov˘ch písem. Od konce 70. let 20. století se u nás ustálilo rozdûlování písem podle dvou základních kriterií: Tím prvním je princip dynamick˘, takto vypadající písma vycházejí z písem ruãnû psan˘ch ploch˘m písafisk˘m nástrojem. Rozdíly mezi slab˘mi a zesílen˘mi tahy (stínování) písma jsou ménû v˘razné a osa stínování je ‰ikmá.

Dynamická písma

Statick˘ princip – písma vycházející z konstruovan˘ch návrhÛ. Pfiechody mezi jednotliv˘mi tahy jsou velmi v˘razné a osa stínování je svislá.

Statická písma


22

Nyní bude následovat pfiehled jednotliv˘ch klasifikaãních skupin latinkov˘ch písem vÏdy s uveden˘m vzorem: DYNAMICKÁ ANTIKVA

ABCDEFGHIJKLMNOPQRST UVWXYZabcdûfghijklmnop qr‰tÛvx˘z1234567890 Garamond dal‰í pfiíklady dynamické antikvy: Times, Palatino, Caslon P¤ECHODOVÁ ANTIKVA

ABCDEFGHIJKLMNOPQR STUVWXYZabcdûfghijklm nopqr‰tÛvx˘z12345 6 7890 New Baskerville dal‰í pfiíklady pfiechodové antikvy: Century, T˘fova antikva STATICKÁ ANTIKVA

ABCDEFGHIJKLMNOPQRST UVWXYZabcděfghijklmnopqr štůvxýz1234567890 Bodoni dal‰í pfiíklady statické antikvy: Walbaum, Fenice LINEÁRNÍ SERIFOVÉ PÍSMO

ABCDEFGHIJKLMNOPQ RSTUVWXYZabcděfghij klmnopqrštůvxýz1234 567890 American Typewriter dal‰í pfiíklady lineárního bezserifového písma: Clarendon, Memphis, Serifa


LINEÁRNÍ BEZSERIFOVÉ STATICKÉ PÍSMO

ABCDEFGHIJKLMNOPQR STUVWXYZabcděfghijkl mnopqrštůvxýz12345678 90 Univers dal‰í pfiíklady písma lineárního bezserifového statického: Helvetica, Franklin Gothic, Folio LINEÁRNÍ BEZSERIFOVÉ KONSTRUOVANÉ PÍSMO

ABCDEFGHIJKLMNOPQR STUVWXYZabcdûfghijklm nopqr‰tÛvx˘z1234567890 Avant Garde Gothic dal‰í pfiíklady písma lineárního bezserifového konstruovaného: Futura, Bauhaus, Eurostile LINEÁRNÍ BEZSERIFOVÉ DYNAMICKÉ PÍSMO

ABCDEFGHIJKLMNOPQRS TUVWXYZabcděfghijklm nopqrštůvxýz1234567890 Frutiger dal‰í pfiíklady písma lineárního bezserifového dynamického: Gill Sans, Antique Olive, LINEÁRNÍ ANTIKVA

ABCDEFGHIJKLMNOPQRS TUVWXYZabcdûfghijklmn opqr‰tÛvx˘z1234567890 Optima dal‰í pfiíklady lineární antikvy: Copperplate, Friz Quadrata

23


24

KALIGRAFICKÁ PÍSMA

ABCDEFGHIJKLMN OPQRSTUVWXYZabcdûfg hijklmnopqr‰tÛvx˘z1234567890 Kuenstler Script dal‰í pfiíklady kaligrafického písma: Zapf Chancery VOLNù PSANÁ PÍSMA

ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ abcdûfghijklmnopqr‰tÛvx˘z1234567890 Freestyle Script dal‰í pfiíklady volnû psan˘ch písem: Mistral, Tekton LOMENÁ PÍSMA

ABCDEFGHIJKLMNO PQRSTUVWXYZabcděfg hijklmnopqrštůvxýz123456 7890 Fette Fraktur dal‰í pfiíklady lomen˘ch písem: Chaucer, Alte Schwabacher Antikva

Ve v˘ãtu písem se nûkolikrát objevil název „antikva“. Jde o základní formu latinkového písma. První tisková antikva vznikla v polovinû 15. století. Typick˘m znakem je rozdíl v tlou‰Èce mezi hlavními a vedlej‰ími tahy a ukonãení konstrukce písma serify (viz kapitola ã. 3). Ve svém pfiehledu jsem se omezil na pouhou ukázku jednoho písma v rámci urãité kategorie. Ke kaÏdé kategorii by se samozfiejmû daly podrobnû popsat nejdÛleÏitûj‰í a nejtypiãtûj‰í atributy dané kategorie. Rozhodl jsem se nezabíhat do podrobností. Tato kapitola má totiÏ pfiedev‰ím seznamovací charakter – na jaká písma mÛÏete narazit a s jak˘mi mÛÏete pfii práci poãítat. ZároveÀ nebylo m˘m zámûrem vytváfiet vám vzorník písma, pfii obvyklé práci s textov˘m editorem stejnû narazíte jen na nûkolik málo písem, nejspí‰ na Times, Helveticu, Arial nebo Courier. Proto je dÛleÏité, abyste vûdûli, Ïe existují také i jiná písma... V kaÏdodenním Ïivotû se ãasto setkáte s nevhodn˘m uÏitím písma. Napfiíklad


zkuste nûkdy projít va‰e mûsto se zdviÏenou hlavou a v‰ímejte si v˘vûsních ‰títÛ nad obchody. Zjistíte, Ïe nûkdy ani z nejbliÏ‰í vzdálenosti nejste schopni rozlu‰tit nápis, kter˘ by vás mûl pfiitahovat uÏ z dálky. Bylo to pravdûpodobnû zpÛsobeno pouÏitím nûjakého komplikovanû ornamentálního písma, které není dostateãnû ãitelné, nûkdy se zase setkáte s písmem, které se nehodí pouÏít na urãitou historickou budovu. Jiné písmo pouÏívejte na psaní osobního dopisu nebo dopisu, kter˘ by mûl mít oficiálnûj‰í charakter (nûkteré písmo antikvové – napfi. Times, Garamond, Palatino) a jiné písmo pouÏívejte napfi. v drobném textu na vizitce (nejlépe lineární a bezserifové – Helvetica, Univers, Gill). Pfii v˘bûru byste mûli mít na zfieteli také úãelnost pouÏití – napfi. písma antikvová nejsou v pfiíli‰ drobném textu dobfie ãitelná, neboÈ pfii ãetbû opticky „vypadávají“ tenké tahy písmen. Písma antikvová není vhodné pouÏívat rovnûÏ pro vyuÏití v orientaãních systémech, naopak jejich slavnostnûj‰í ráz a pfiíjemná ãitelnost v urãité velikosti (8–12 b) je pfiedurãuje pro vyuÏití v osobních sdûleních nebo pfii sazbû knih a novin. • Vysvûtlete rozdíl mezi dynamick˘m a statick˘m principem konstrukce písma. • Jaké písmo byste pouÏili k oznaãení místností ve va‰i firmû?

25

7. TIMES A HELVETICA

26

7. TIMES A HELVETICA V této kapitole: • zjistíte, Ïe Times a Helvetica patfií mezi celosvûtovû nejroz‰ífienûj‰í písma • dozvíte se, co znamená slovo logo, ãastokrát pouÏívané „zaklínadlo“ dne‰ní doby Klíãová slova: • logotyp N E

W S

Times (New Roman)

MoÏná jste tím bohat˘m v˘ãtem písem trochu unaveni, a tak trochu i vydû‰eni tolika moÏnostmi kombinací, která písma si vÛbec vybrat. Ve vût‰inû pfiípadÛ za vás tyto pfiípady vyfie‰il obchodník, kter˘ dával dohromady balík písem k va‰emu operaãnímu systému. Pokud totiÏ nejste grafici-typografové, s nejvy‰‰í pravdûpodobností s tím bohatû vystaãíte. A zároveÀ si mÛÏete b˘t jistí, Ïe se v tom va‰em základním „balíku“ písem nejspí‰ setkáte s písmy Times a Helvetica (nebo jejich velmi podobn˘mi klony viz kapit. ã. 3). Jde totiÏ o dvû svûtovû moÏná nejroz‰ífienûj‰í latinková písma. A proto jim chci vûnovat samostatnou kapitolu. Písmo vytvofiil Stanley Morison ve spolupráci s Victorem Lardentem v letech 1930–32 pro britsk˘ deník The Times. Cel˘ v˘voj pojali velice peãlivû a neponechali nic náhodû. Nové písmo mûlo b˘t maximálnû ãitelné, souãasnû i do krajnosti úsporné v sloupcové sazbû. Oba autofii kreslili, fiezali, pfiefotografovávali a odlévali abecedy, poté jednotlivá písmena i jejich alternativy. Písmo Times New Roman bylo poprvé uÏité ve vydání TimesÛ 3. fiíjna 1932. Vzniklo písmo, které má krátké horní i dolní pfietahy. Je to moderní typ s úzkou kresbou. Je písmem v˘razn˘m, v˘bornû ãiteln˘m, a to i v mal˘ch stupních. Od té doby anglická písmolijna The Monotype Corporation zaãala odlévat fiadu variant tohoto písma pro ‰iroké úãelové vyuÏití. V dne‰ní dobû se na celém svûtû nacházejí stovky variant pÛvodního Timesu od rÛzn˘ch „písmolijen“ (dneska se uÏ písma samozfiejmû neodlívají, ale firmy vyvíjející písma se tak tradiãnû stále je‰tû naz˘vají). Mimochodem, i text této uãební opory je vysázen Timesem. Na‰e verze písma Times je od firmy Linotype:

ABCDEFGHIJKLMNOPQR STUVWXYZabcdûfghijklmn opqr‰tÛvx˘z1234567890 Times • Times ve variantû nelatinkové - fiecké písmo:

ΑΒΧ∆ΕΦΓΗΙϑΚΛΜΝΟΠΘ ΡΣΤΥςΩΞΨΖαβχδφγηιϕκλ µνοπθρτ⌠ϖξζ1234567890


27

Písmo Times patfií mezi nejroz‰ífienûj‰í novinová písma. Na obrázku vidíte jeho vyuÏití v nejvût‰ích holandsk˘ch novinách – de Volkskrant.:

Písmo Helvetica vzniklo koncem padesát˘ch let minulého století ve ‰v˘carském Curychu. Jeho autorem je Max Miedinger, typograf, v té dobû pracující pro písmolijnu Haas’sche Schriftgiesserei v Basileji. Jeho fieditel, Eduard Hoffmann ho povûfiil vytvofiením nového písma. Bylo pfiedstaveno v roce 1957 a pÛvodnû se jmenovalo Neue Haas Grotesk a teprve v roce 1960 bylo pfiejmenováno na Helvetica. Max Miedinger je typick˘m tvÛrcem, kter˘ byl za svého Ïivota naprosto neznám˘ a teprve po smrti dosáhl mezinárodního uznání a dnes je povaÏován za jednoho z nejv˘znamûj‰ích typografÛ v‰ech dob. Zajímavé je, Ïe jeho Helvetica se uÏ v dobû jeho Ïivota stala jedním z nejpouÏívanûj‰ích latinkov˘ch písem na svûtû. Zatímco Times na‰el vyuÏití pfiedev‰ím v novinách a sazbû knih, Helvetica se uplatnila v informaãních systémech, v technické literatufie v sazbû drobn˘ch textÛ a také se hojnû vyuÏívá pfii tvorbû logotypÛ (viz dále). Na‰e verze písma Helvetica je od firmy Linotype:

ABCDEFGHIJKLMNOPQR STUVWXYZabcdûfghijklm nopqr‰tÛvx˘z1234567890 • Helvetica ve variantû nelatinkové - ruská azbuka:

Helvetica


28

Logotyp

Termín „logotyp“ pÛvodnû znamenal „dvû nebo více písmen na jednom odlitku (pro urychlení ruãní sazby – viz kap. ã. 1). Tak postupnû vznikaly i první znaãky nebo-li loga – typograficky upravené shluky písmen. âasto se jedná o zkratku nebo zkratkové jméno firmy (napfi. adidas – Adi Dassler.), která teprve ãasem dostala svou grafickou podobu. Loga firem ãasto podléhají dobovému vkusu, takÏe spoleãnosti ãasto pfiistupují k jejich inovaci. Opravdu málo znaãek je tak nemûnn˘ch jako napfi. Coca-Cola (od r. 1887). Následuje ukázka nûkter˘ch svûtoznám˘ch znaãek, vytvofien˘ch z Helveticy:


Úmyslnû jsem zafiadil do této kapitoly ukázky rÛzn˘ch svûtoznám˘ch znaãek (logotypÛ), abyste si lépe dokázali pfiedstavit skuteãn˘ rozsah pouÏívání písma Helvetica. Zkuste se také vy podívat dobfie kolem sebe a zjistíte, Ïe neudûláte po va‰em mûstû ani krok, abyste nûkde na Helveticu nenarazili (v˘vûsní ‰títy obchodÛ, jízdní fiády, orientaãní systémy vefiejn˘ch budov, dopravní znaãení...). Shrnutí kapitoly Kapitola byla vûnována písmÛm Times a Helvetica. Na tûchto dvou pfiíkladech lze velmi dobfie demonstrovat celou ‰ífii problematiky, kterou se odbornû zab˘vá typografie. Kapitola byla mínûna jako urãité odlehãení v mofii informací, kter˘mi jste dosud byli zavaleni. ZároveÀ mûla za cíl „otevfiít vám oãi“ pfii pohledu na kaÏdodenní informace, které jsou vám prostfiednictvím urãitého písma pfiedkládány. Jiné písmo objevíte pfii snídani na s˘rové etiketû, jin˘m budou vysázeny va‰e oblíbené noviny, jiné vás upozorní z dopravní znaãky o zmûnû prÛjezdnosti ulice a jiné se pravdûpodobnû bude vyskytovat na svatebním oznámení va‰ich pfiátel. Ve v‰ech tûchto pfiípadech by se dalo pouÏít nûkteré ze dvou blíÏe pfiedstaven˘ch písem. A moÏná byste nyní byli schopni vybrat si z nich vÏdy to, které se pro dan˘ úkol hodí více. • Bylo písmo Times vytvofieno speciálnû pro ‰v˘carské noviny Das Neue Zeitung? • Jak dlouhé serify mÛÏete najít na písmu Helvetica? • Je Helvetica písmo antikvové? • Co si pfiedstavujete pod slovem „logotyp“?

29 N E

W S

8. PRAVIDLA SAZBY

30

8. PRAVIDLA SAZBY V této kapitole: • zjistíte, Ïe (na‰tûstí) i sazba má svoje léty ovûfiená pravidla a vy se máte pfii práci ãeho „chytit“ • koneãnû zjistíte, jak se správnû pí‰í pfiedloÏky, zkratky, ãísla, data, penûÏní hodnoty, interpunkãní znaménka, apostrofy, pomlãky, uvozovky, závorky procenta, stupnû a také jak se správnû dûlí slova... Klíãová slova: • hladká sazba, v˘chodov˘ fiádek, zaráÏka, ãtverãík N E

W S

Asi jste v‰ichni zaÏili situaci, kdy jste pfii psaní nûjakého tfieba úfiedního dopisu pocítili nejistotu. Napfi. „najednou jste si nebyli jistí, jak rozdûlit slovo nebo ãíslo, jak správnû ukonãit stránku a jak na nové zaãít...“. Na zaãátku vás musím upozornit, Ïe typografická pravidla jsou právnû nevynutitelná. Oborové normy totiÏ pfiestaly platit 31. 12. 1994 a Ïádné nové dosud nevznikly a asi ani nevzniknou. Normy âSN stále platí, ale od roku 1999 nemají právní vynutitelnost. Pfiesto vám radím, abyste si pravidla v‰típili do pamûti, protoÏe jsou to zku‰enosti nasbírané za více neÏ 500 let existence sazby jako specializovaného oboru. Nelze pfiedpokládat, Ïe by se vám podafiilo vymyslet pravidla nová a lep‰í – proto se snaÏte za pomocí pravidel stávajících vytvofiit krásnû upraven˘ dopis, leták, pozvánku, kniÏní stránku...

Hladká sazba

Hladká sazba je sazba z jednoho stupnû druhu a fiezu písma sázená na stanovenou ‰ífiku. Skládá se z odstavcÛ, které obvykle zaãínají zaráÏkou, ale mohou b˘t sázeny i bez zaráÏky – rozhodující je celková grafická úprava, a jsou ukonãeny v˘chodovou fiádkou.

Odstavcová zaráÏka (odsazení)

Nejãastûji se pouÏívá na zaãátku prvního fiádku. BûÏnû se pouÏívá zaráÏka jeden aÏ dva ãtverãíky. Vût‰í zaráÏka pfiiná‰í následné problémy s v˘chodov˘mi fiádky, které musí b˘t vÏdy del‰í neÏ zaráÏka následujícího odstavce.

âtverãík (em)

Je dÛleÏit˘ typografick˘ pojem vycházející z kovové sazby. V následujících pravidlech se s ním budete potkávat, proto vám pfiedkládám velmi zjednodu‰ené vysvûtlení. Vût‰ina písem, se kter˘mi se v poãítaãi mÛÏete psát jsou písma tzv. proporcionální* – tzn. Ïe jednotlivá písmenka jsou rÛznû ‰iroká. Nej‰ir‰ím písmenem je písmeno „M“, které tím, Ïe je vlastnû „do ãtverce“ má stejnou v˘‰ku a ‰ífiku. Pokud máme v˘‰ku písma 12 bodÛ, je ‰ífika jednoho ãtverãíku také 12 b. TakÏe pokud se nûkde setkáte s v˘razem – zarovnat nûco na ‰ífiku dvou ãtverãíkÛ – pouÏijte jako míru dvû písmenka „MM“ vedle sebe nebo 2x v˘‰ku va‰eho písma.. PouÏívají se i pÛlãtverãíky, ãtvrtãverãíky – vÏdy jde o dûlení písmene „M“ = dûlení v˘‰ky písma. * kromû písma Courier a jemu podobn˘m písmÛm, která napodobují sazbu na psacím stroji a jsou neproporcionální. Vût‰inou u je nich ‰ífika v‰ech písmen stejná.

proporcionální písmo neproporcionální písmo

8. PRAVIDLA SAZBY

V˘chodov˘ fiádek je neúpln˘ fiádek na konci odstavce, pro jehoÏ úpravu platí následující pravidla:

31

V˘chodov˘ fiádek

1) musí b˘t vÏdy del‰í neÏ odstavcová zaráÏka. Pokud je v˘raznû krat‰í, je tfieba jej odstranit – vrátit slovo na pfiedchozí fiádek (zúÏením mezislovních nebo mezipísmenn˘ch mezer). Dal‰ím moÏn˘m fie‰ením je pfiidat do v˘chodového fiádku ãást textu a protáhnout jej aÏ za ‰ífiku zaráÏky (tentokrát nám pomÛÏe roz‰ífiení mezislovních nebo mezipísmenn˘ch mezer v pfiedchozím textu). Pfiíklady: • ‰patné fie‰ení:

V rámci v˘zkumu bylo fie‰eno ãtrnáct úkolÛ bez chyb a pût bylo s chybou. • správné fie‰ení:

V rámci v˘zkumu bylo fie‰eno ãtrnáct úkolÛ bez chyb a pût bylo s chybou. • správné fie‰ení:

V rámci v˘zkumu bylo fie‰eno ãtrnáct úkolÛ bez chyb a pût bylo s chybou. 2) v˘chodov˘ fiádek musí b˘t na konci fiádku krat‰í alespoÀ o jeden ãtverãík neÏ pln˘ fiádek. Pokud je krat‰í jen o pÛl ãtverãíku nebo popfi. ãtvrtãtverãíku, je tfieba jej buì zkrátit více (opût zúÏením mezer) anebo rozpálit (roztáhnout) aÏ na plnou ‰ífiku sazby. Pfiíklady: • ‰patné fie‰ení:

Chceme, aby jednotlivé problémové oblasti byly fie‰eny systematicky a daly záruku postupné kompletace informací o dal‰ím pfiípadném zájemci o práci. • správné fie‰ení:

Chceme, aby jednotlivé problémové oblasti byly fie‰eny systematicky a daly záruku postupné kompletace informací o dal‰ím pfiípadném zájemci o práci. • správné fie‰ení:

Chceme, aby jednotlivé problémové oblasti byly fie‰eny systematicky a daly záruku postupné kompletace informací o dal‰ím pfiípadném zájemci o práci. Jednohláskové neslabiãné pfiedloÏky K, k, S, s, V, v, Z, z. slabiãné O, o, U, u, a spojky I, i, A, nesmûjí b˘t na konci fiádku. V˘jimku tvofií spojka a (ne v‰ak verzálka). U ostatních pfiedloÏek jsou moÏné v˘jimky pouze v úzké sazbû (do 25 liter).

PfiedloÏky

Zkratky slov, v˘razÛ akademick˘ch titulÛ apod. se pouÏívají jen u vÏit˘ch v˘razÛ a vût‰inou konãí teãkou. Ta se sází tûsnû za zkratkou. Pfiíklady:

Zkratky

aj., apod., atd., DrSc., CSc. / t.ã., t.r., t.m. Následuje-li za zkratkovou teãkou dvojteãka, sází se také bez mezery, pfiímo za teãku. U spojen˘ch zkratek se sází mezislovní mezera.

8. PRAVIDLA SAZBY

32

Na zaãátku vûty se spojená zkratka nahrazuje cel˘m v˘razem. Iniciálové zkratky (tj. zkratky z velk˘ch poãáteãních písmen spojen˘ch slov názvÛ, organizací a rÛzn˘ch institucí) se sázejí verzálkami bez teãky. Pfiíklady:

M

MHD, DPH, PNS, ODS âísla

M

NiÏ‰í ãíselné údaje se vyjadfiují v sazbû slovnû. V˘jimku tvofií pouze letopoãty, data a spojení ãísel se zkratkami. Mezi ãíslicí a zkratkou musí b˘t mezera. Pfiíklady:

10 m, 15 m Telefonní ãísla

M M

Sázejí se ve skupinách po 2–3 ãíslech. Zásadnû se nesmûjí dûlit do dvou fiádek. Pfiíklady:

trojmístné 222, ãtyfimístné 22 22, pûtimístné 222 22, ‰estimístné 22 22 22, série 22 22 22 22 2 Datum

M

Den je vÏdy vyjádfien arabskou ãíslicí, mûsíc buì slovnû nebo arabskou ãi fiímskou ãíslicí s teãkou, letopoãet se zásadnû sází cel˘, bez vynechávání prvního dvojãíslí, v˘jimku tvofií pouze urãitá spojení. Pfiíklad:

olympiáda 04. Datum vyjádfiené pouze ãísly se nesmí dûlit do dvou fiádek. Pfiíklad:

M

2. 1. 2004 âas

Hodiny a minuty jsou oddûleny od sebe teãkou bez mezer. Pfiíklady:

10.25 h, 12.00 hodin Sekundy se oddûlují od minut dvojteãkou, desetiny sekund od cel˘ch sekund ãárkou vÏdy bez mezer. Mezera je aÏ mezi ãíslem a zkratkou. Pfiíklad:

10:15,1 min.

M

U sportovních v˘konÛ vyjádfien˘ch ãasem se hodiny od minut a minuty od sekund oddûlují dvojteãkou. Pfiíklad:

20:31:12 hodin

M PenûÏní hodnoty

Znaãky penûÏních mûn Kã (Kã vût‰inou aÏ za ãíslo sumy), DM apod. se sázejí pfied ãíslo sumy, je-li uvedeno s desetinn˘m ãíslem. Pokud je ãíslo celé, klade se znaãka mûny za ãíselné oznaãení nebo se dává pfied oznaãení cel˘ch penûÏních ãástek s desetinnou ãárkou a pomlãkou. Pfiíklady:

cena Kã 10,40; cena 100 Kã; cena Kã 100,–

8. PRAVIDLA SAZBY

PouÏívá se k oznaãení dûlení slov nebo jako spojovací znaménko ve sloÏen˘ch v˘razech. Pfii dûlení se sází tûsnû k poslednímu písmenu první ãásti dûleného slova. Pfii pouÏití jako spojovací znaménko se sází bez mezer. Pfiíklady:

Praha 9-Vysoãany, Hana Procházková-Dlouhá, slovník ãesko-italsk˘

33

Spojovník

ã ã

Teãka, ãárka, dvojteãka, stfiedník, vykfiiãník a otazník se sázejí tûsnû za poslední písmeno slova.

Interpunkãní znaménka

Oznaãuje se jím vypu‰tûní, odsunutí nûjaké hlásky, zejména na konci slova, a sází se zásadnû znakem apostrofu, nikdy ne obrácenou ãárkou! Pfiisazuje se tûsnû ke slovu. Nûkdy se také apostrof pouÏívá k oznaãení zkráceného letopoãtu, a to v novoroãních blahopfiáních, na plakátech, popfi. jin˘ch pfiíleÏitostn˘ch tiskovinách jako souãást typografické úpravy. Pfiíklady:

Apostrof (odsuvník)

d’Artagnan, Mam’zelle Nitouche, rok’04

ã

Pomlãka naznaãuje vût‰í pfiestávku v fieãi nebo od sebe v˘raznû oddûluje ãásti textu. V˘znamovû je rovna ãárce, a tedy i vloÏená ãást vûty se jimi dá oddûlit. Sází se s mezerami z obou stran a zÛstává vÏdy na konci fiádku, nov˘ fiádek jí nesmí zaãínat (v˘jimku tvofií pfiímá fieã). PouÏívá se tehdy,

Pomlãka

• má-li naznaãit, Ïe vûta není ukonãena. Pfiíklad:

Dej si pozor, nebo – ; KdyÏ ty jsi taková – ; • ve zkratkov˘ch vûtách, heslech, nadpisech apod. Pfiíklad:

Kdo ‰etfií – má za tfii! V následujících pfiípadech se neoddûluje od slov mezerou a nesmí zÛstat na konci fiádku ani se pfiená‰et na zaãátek fiádku následujícího. (Je-li dûlení nevyhnutelné, nahrazuje se pomlãka slovním vyjádfiením) • jako spojovník ve v˘znamu „a“, „aÏ“, „od do“. Pfiíklad:

2–3 hodiny; od 8–12 hodin • jako valenãní ãára v sazbû chemick˘ch vzorcÛ • pfii oznaãení cel˘ch mûnov˘ch hodnot (Kã 45,–) • pfii sportovních zápasech ve v˘znamu proti (versus). Pfiíklady:

Sparta–Slavia, âR–USA Nesprávné je pouÏití pomlãky místo znaménka minus, protoÏe obraz pomlãky neodpovídá ‰ífice znaménka plus (+).

8. PRAVIDLA SAZBY

34

Upozornûní: Lidé si ãasto pletou pomlãku se spojovníkem. Ten je na klávesnici umístûn pod znakem obecnû povaÏovan˘m za pomlãku. PouÏíváte-li pfii sazbû jenom tuto klávesu, sázíte pouze spojovníky. • v‰imnûte si rozdílu v délce:

Uvozovky

pomlãka – - spojovník

Uvozovky se sázejí tûsnû k v˘razu nebo vûtû, které uvozují. V ãe‰tinû a sloven‰tinû se pouÏívají uvozovky „“ nebo »« vÏdy jednotnû v celém díle, ãlánku apod. V cizojazyãné sazbû je nutné dbát pravidel pfiíslu‰ného jazyka. Ve smí‰ené sazbû se fiez uvozovek fiídí podle fiezu prvního slova. Pokud je uvozena celá vûta, sází se teãka pfied uvozovku, v pfiípadû, Ïe se uvozuje pouze jedno slovo nebo ãásti vûty, sází se teãka za uvozovkou. Pfiíklady:

„Já se vrátím.“ Nav‰tívili jsme „FaustÛv dÛm“. Ve vûtû, kde je tfieba uvozovat vícekrát, je pofiadí uvozování následující:

Nakonec dodal: „AÏ dojdete k ,Oku‘, rozhlédnûte se kolem.“ Závorky

Paragraf (§)

Dávají se do nich ãásti textu, které jsou do vûty volnû vloÏeny a nejsou její pfiímou souãástí. V hladké sazbû se pouÏívají závorky oblé (), hranaté [] a vyjímeãnû sloÏené {}. Dává-li se do závorek celá vûta, sází se teãka uvnitfi závorek, pokud je v závorce pouze ãást vûty, sází se teãka aÏ za závorku. Sází se bez teãky a oddûluje se od ãísla zúÏenou mezerou. UPOZORNùNÍ: V TEXTU SE OBâAS DOâTETE, ÎE NùJAKÁ MEZERA JE POLOVIâNÍ. TENTO POKYN JE URâEN PRO PROFESIONÁLNÍ SAZEâE, KTE¤Í MAJÍ K DISPOZICI PROFESIONÁLNÍ SÁZECÍ SOFTWARE (napfi. QuarkXpress, Adobe InDesign, Adobe Page Maker atd.) A MOHOU KORIGOVAT ·Í¤KU MEZER. PRO BùÎNÉ UÎIVATELE TEXTOV¯CH EDITORÒ PLATÍ PRAVIDLO, ÎE TAM, KDE SE HOVO¤Í O PÒLMEZE¤E POUÎIJÍ MEZERU CELOU.

Znak & (et)

PouÏívá se ve firemním oznaãení, kde je obyãejnû spojkou dvou jmen ve v˘znamu spojky a. Z obou stran se oddûluje zúÏenou mezerou.

Hvûzdiãka a kfiíÏek

Znaménka pro narození a úmrtí (hvûzdiãka se pouÏívá téÏ pfii odvolání v textu), se od letopoãtu, popfi. od jména oddûluje zúÏen˘mi mezerami. Pfiíklady:

* 1900, † 2005 100 % – sto procent, 100% – stoprocentní

* 190 Procento

Oddûlují se od slova zúÏenou mezerou, pokud jde o samostatn˘ v˘raz. V pfiípadû spojení slova s ãíslem do jednoho v˘razu sázejí se tyto znaãky bez mezery. Pfiíklady jsou uvedeny nad tímto odstavcem.

8. PRAVIDLA SAZBY

35

StupeÀ v oznaãení teploty se sází:

StupeÀ

a) -10 ° (minus deset stupÀÛ: minus a ãíslice 10 dohromady, stupeÀ je oddûlen mezerou b) -10 °C (minus deset stupÀÛ Celsia: stupeÀ Celsia se sází jako jeden v˘raz dohromady a od ãísla musí b˘t oddûlen mezerou StupeÀ alkoholu se sází jako jeden v˘raz bez mezer: 10° pivo Oznaãení úhlu: stupnû, minuty a vtefiiny se sázejí bez mezery: 15°20’40’’

Oznaãení úhlu

Slova se dûlí podle pravopisn˘ch pravidel a podle estetick˘ch zásad. Poãet dûlení nemá pfiesáhnout poãet tfií a nesmí b˘t vût‰í neÏ ‰estkrát pod sebou. Za dûlení se povaÏují i fiádky zakonãené interpunkãními znaménky (teãka, ãárka, stfiedník a dvojteãka), jelikoÏ prav˘ okraj sazby je jimi naru‰en stejnû jako spojovníkem.

Dûlení slov

Dvouslabiãná slova se mohou dûlit pouze v pfiípadû, Ïe druhá ãást má alespoÀ tfii písmena (v˘-tah, ses-tra). Víceslabiãná slova se dûlí podle slabik, pfiiãemÏ je vÏdy rozhodující základ slova, slabiãná pfiedpona a pfiípona. Pokud stojí vedle sebe uprostfied slova dvû souhlásky, nechává se jedna na prvním fiádku, druhá se pfievádí na fiádek následující. Slova sloÏená se dûlí, pokud je to moÏné, na ãásti sloÏeniny (ãesko-slovensk˘, zemû-koule). DùLIT SE NESMÍ: • tak, aby na konci fiádku zÛstalo pouze jedno písmeno: (místo dûlení pro názornost vyznaãuji v následujících fiádcích lomítkem)

o/pice, u/pamatovat se • zkrácen˘ titul a pfiíjmení:

dr./Mal˘, ing./Novák • zkrácené jméno a pfiíjmení:

St./Mafiík, J./Polák • zkratky: t./r.,

l./p.

• ãíslice a název poãítaného pfiedmûtu ãi jevu

100/km, 100/Kã • datum 30./ãervna

2002

8. PRAVIDLA SAZBY

36

ALE! není-li vyhnutí, vyjadfiuje se mûrová jednotka na zaãátku druhého fiádku slovy

I./kapitola, 100/kilometrÛ je moÏné dûlit jen den s mûsícem od letopoãtu

12. 6./2007, 12. ãervna/2007 DùLIT SE ROVNùÎ NESMÍ: v pfiípadû, Ïe se do druhého fiádku pfiená‰ejí pouze dvû písmena, anebo pokud rozdûlením slova vzniknou v˘razy neÏádoucí nebo zvulgarizovaného v˘znamu. Pfiíklady:

pravid/lo, vyli/la, spisova/tele, tlu/moãit Dozvûdûli jste se, Ïe existují nûjaká pravidla sazby, s nûkter˘mi z nich jste se setkali jiÏ dfiíve v pravidlech ãeského pravopisu, jiná vás moÏná pfiesvûdãila, Ïe kvalitní sazba není jenom bezmy‰lenkovité maãkání klapek na poãítaãi, ale Ïe to chce také urãité zku‰enosti. Abyste ty zku‰enosti nemuseli pracnû a dlouhodobû získávát metodou pokusu-omylu, je moÏná lep‰í si pravidla sazby „vr˘t tro‰ku do pamûti“. Nepfiedpokládám, Ïe si po pfieãtení této kapitoly ihned zapamatujete v‰echny podrobnosti. Cílem bylo vytvofiit vám jakousi kuchafiku, ve které mÛÏete kdykoliv nalistovat vá‰ konkrétní problém a pomocí jednoznaãné „pouãky“ ten problém i vyfie‰it. V podobném duchu budou následovat také dal‰í kapitoly. MoÏná jste si v‰imli urãit˘ch typografick˘ch specialit jako napfi. pouÏívání terminologie odvozené od kovové sazby. Mám na mysli „ãtverãíky, pÛlãtverãíky, ãvrtãverãíky, pÛlmezeru atd.“ Nûkolikrát jsme v pfiedchozích kapitolách narazili na problém, kter˘ svou odborností pfiekraãoval „mantinely“ této knihy urãené pfiedev‰ím pro bûÏné uÏivatele jednoduch˘ch textov˘ch editorÛ a nikoliv pro odborníky v oboru typografie (sazeãe, zlomafie, grafiky). Nelze se ale vyhnout fiadû speciálních odborn˘ch termínÛ neboÈ jsou nezbytné pro porozumûní textu. • Jak vypadá hladká sazba? • Jak byste vysvûtlili ‰ífiku jednoho ãtveãíku? • Jak poznáte v˘chodov˘ fiádek? • Vytvofite si v poãítaãi nov˘ dokument velikosti A4 a na tuto stránku napi‰te popis nûjaké události (v˘letu, náv‰tûvy úfiadu, svatby), a pfiitom vyuÏijte pravidla z této kapitoly: pravidlo o ‰ífice zaráÏky a v˘chodového fiádku, o ‰ífice mezery na konci v˘chodového fiádku, pouÏívejte správné rozdûlování a ãíslice a data pi‰te v náleÏitém tvaru. Rozsah textu – nejménû jedna strana velikosti A4. Prakticky si tak ovûfiíte smysl této kapitoly. Hotov˘ dokument za‰lete na adresu, kterou se dozvíte od lektora va‰eho kurzu.

9. VYPL≈OVÁNÍ ¤ÁDKÒ

37

9. VYPL≈OVÁNÍ ¤ÁDKÒ V této kapitole: • Zjistíte, Ïe vyplnit fiádek textem tak, aby to vypadal hezky a byl zároveÀ i dobfie ãiteln˘ není vÛbec jednoduché. • UkáÏeme vám, jak na to. Klíãová slova: • prostrkání sazby, • rozpálení a staÏení sazby, • rozpaly, fieky V následujícím textu se dozvíte dal‰í zpÛsoby práce se sazbou, ov‰em fiadu z tûchto postupÛ nebudete moci u bûÏn˘ch textov˘ch editorÛ uplatnit, neboÈ textov˘m editorÛm chybûjí ovládací funkce umoÏÀující tyto zásahy. Pfiesto si myslím, Ïe byste si následující fiádky mûli pfieãíst kvÛli zaji‰tûní jakéhosi celkového typografického povûdomí, o které mi v této uãební opofie pfiedev‰ím jde. O nûkter˘ch pfiedem nastaven˘ch funkcích by vás moÏná nenapadlo uvaÏovat, Ïe byste je mûli vÛbec mûnit.

N E

W S

Napfiíklad vzdálenost mezi slovy. Grafické programy vût‰inou pracují se základní mezislovní mezerou, která je tfietinou stupnû písma (tfietinou ãtverãíku, u dvanáctibodového písma je to ‰ífika 4 body).

Vzdálenost mezi slovy

Zmûnou vzdáleností mezi jednotliv˘mi znaky mÛÏeme zlep‰it ãitelnost, ovlivnit prostor, kter˘ vyti‰tûn˘ text bude zabírat, a také zabarvení vyti‰tûného dokumentu. KdyÏ se fiekne „prostrkej tento fiádek“, myslí se tím, Ïe se zaãne manipulovat s mezerami mezi jednotliv˘mi písmeny v fiádku. Pokud mezery zvût‰ujeme, fiíkáme, Ïe fiádek „rozpalujeme“ (jednotlivé mezery mezi písmeny pak naz˘vame rozpaly). V pfiípadû, Ïe mezery zmen‰ujeme, fiíkáme, Ïe fiádek stahujeme. V obou pfiípadech je tfieba se mít na pozoru a nic nepfiehnat. Oba extrémy by mohly zapfiiãínit ztrátu ãitelnosti textu. Pfiíklady:

Volba prostrkání

•

standardní prostrkání aneb základní nastavení programu pfiímo od v˘robce

V ústavu také dochází k postupné personální v˘mûnû a celkovému sníÏení vûku zejména odborn˘ch pracovníkÛ. Pokraãovalo doplÀování v˘poãetního a fotografické techniky. Na rozdíl od pfiedchozích let se podafiilo dosáhnout vyrovnaného rozpoãtu a hospodafiení roku 2002 skonãilo kladn˘m v˘sledkem. Hlavní pfiíãinou dosaÏení tohoto v˘sledku byly vysoké trÏby, a to jak na zpfiístupnûn˘ch objektech, tak u útvaru fyzioterapie. •

v tomto pfiípadû jsou mezery staÏeny na naprosto nepfiijatelnou mez, kdy text ztrácí ãitelnost

V ústavu také dochází k postupné personální v˘mûnû a celkovému sníÏení vûku zejména odborn˘ch pracovníkÛ. Pokraãovalo doplÀování v˘poãetního a fotografické techniky. Na rozdíl od pfiedchozích let se podafiilo dosáhnout vyrovnaného rozpoãtu a hospodafiení roku 2002 skonãilo kladn˘mv˘sledkem.HlavnípfiíãinoudosaÏenítohotov˘sledkubylyvysokétrÏby,atojaknazpfiístupnûn˘chobjektech,takuútvarufyzioterapie.


38 • fiádky rozpáleny s tak velk˘mi mezerami, Ïe text opût balancuje na hranici ãitelnosti, uvnifi textu se nám navíc zaãínají vytváfiet „fieky“ – velké mezery projevující se v fiádcích pod sebou vytváfiejí nehezké svûtlé fleky, na nûkteré fieky ukazují ‰ipky

V ústavu také dochází k postupné personální v˘mûnû a celkovému sníÏení vûku zejména odborn˘ch pracovníkÛ. Pokraãovalo doplÀo vání v˘poãetního a fotografické techniky. Na rozdíl od pfiedchozích let se podafiilo dosáhnout vyrovnaného rozpoãtu a hospodafiení roku 2002 skonãilo kladn˘m v˘sledkem. Hlavní pfiíãinou dosaÏení tohoto v˘sledku byly vysoké trÏby, a to jak na zpfiístupnûn˘ch objektech, tak u útvaru fyzioterapie. Vidíte, Ïe nûkdy se mÛÏete nechat okouzlit moÏnostmi sázecích programÛ a tím si i zpÛsobit komplikace. Práce s „rozpaly“ vyÏaduje totiÏ urãité zku‰enosti. Kromû cel˘ch fiádkÛ samozfiejmû mÛÏeme korigovat mezery mezi písmeny i v jednotliv˘ch slovech. Je to potfieba pfiedev‰ím u v˘razn˘ch titulkÛ a samostatnû stojících názvÛ. Na zaãátku kapitoly jsem se zmínil o snaze typografa pomocí úpravy prostrkání prosvûtlovat nebo ztmavovat celkov˘ vzhled sazby. Zkuste si pfiivfiít oãi a podívejte se na pfiíkladové texty na pfiedchozí stranû. S pomocí pfiipfien˘ch oãí si snáze v‰imnete barevné nevyrovnanosti spodního hodnû staÏeného prostrkání. Naproti tomu standardnû nastavené prostrkání prvního pfiíkladu vytváfií pomûrnû jednolitou ‰edivou plochu. Pokud se vytváfií titulek, obzvlá‰tû pokud je sázen˘ ve vût‰í velikosti, je tfieba si speciálnû pohrát s jednotliv˘mi mezerami mezi písmeny: • varianta 1)

K AMIONY KAMIONY KAMIONY • varianta 2)

• varianta 3)

Pozornû si prohlédnûte varianty prostrkání jednotliv˘ch písmen ve slovû „kamiony“. PokaÏdé je jiné a jen to spodní by se dalo pouÏít. Postupnû si podrobnû vysvûtlíme rozdíly mezi variantami.


Varianta ã.1) znázorÀuje typick˘ pfiíklad, jak ãasto postupují lidé, ktefií o typografii nic nevûdí. Rozhodnou se správnû rozpálit slovo a svoji správnost postaví na naprosto stejn˘ch mezerách mezi jednotliv˘mi písmeny. V˘sledek nejlépe ohodnotíte, kdyÏ pfiivfiete oãi. Místo jednolitû vysázeného fiádku nám pfied oãima poskakuje nûkolik shlukÛ. V˘raznû odskakuje „k“ a také písmeno „y“, uprostfied slova je shluk „mio“ a písmena „a“ i „n“ jakoby nepatfiila nikam. V˘sledkem je ‰patnû prostrkané slovo ztrácející i svou ãitelnost. Takto nikdy nepostupujte! Jednotnû dodrÏované mezery vám nikdy nezajistí správné prostrkání slova! Varianta ã.2) zobrazuje prostrkání takové, jaké vytvofií automaticky sázecí program poãítaãe. V pfiípadû v˘skytu takto rozpáleného slova uprostfied hladké sazby by nemûlo cenu se tímto problémem zab˘vat. Slovo není správnû rozpálené, ale v drobném textu to nebude vidût. Hor‰í uÏ je jeho vyuÏití napfi. ve znázornûné velikosti. Písmeno „k“ i tady odskakuje a uprostfied je shluk písmen „mi“. Varianta ã.3) ukazuje korekci pÛvodního poãítaãem provedeného prostrkání. „K“ se pfiesunulo na dotek písmene „a“, které bylo do „k“ dokonce lehce zapu‰tûno, zvût‰ila se mezera mezi „m“ a „i“ a také „y“ bylo pfiisunuto. Celkov˘ dojem z prostrkání tohoto slova je nyní klidnûj‰í a vyrovnanûj‰í, nikde se netvofií shluky písmen, slovo je nyní pfiipraveno fungovat i ve vût‰í velikosti. Umût správnû „rozpálit“ text (v na‰em pfiípadû slovo) patfií k základní v˘bavû kaÏdého typografa. Je velmi pravdûpodobné, Ïe by stejné slovo dva rÛzní typografové rozpálili kaÏd˘ trochu jinak, ale rozhodnû by se oba shodli na tom, Ïe jejich hlavní snahou je pravidelnû rozloÏené „svûtlo“ mezi jednotliv˘mi písmeny. UÏ jsem vám radil, abyste si pfii této práci obãas pfiivfieli oãi a pozornû sledovali, zda-li je „svûtlo“ správnû rozloÏeno a zda-li nevznikají nûkde tmavé shluky písmen nebo naopak pfiíli‰ svûtlé plochy. V pfiípadû, Ïe ve svém poãítaãi máte nainstalovan˘ pouze bûÏn˘ textov˘ editor, mÛÏete si cel˘ proces správného prostrkání slova zkusit následujícím zpÛsobem. Vysázejte si své jméno ve velikosti alespoÀ 70 bodÛ, vytisknûte si ho a vystfiihnûte jednotlivá písmena. Na bílé podloÏce va‰e jméno pak zkou‰ejte s pfiivfien˘ma oãima správnû „vysázet“. Pokud nemáte tiskárnu, vystfiihnûte si va‰e jméno z velk˘ch ãasopiseck˘ch nebo novinov˘ch titulkov˘ch písem (musí b˘t stejného fiezu a velikosti) a sázejte z nich. V˘slednou „sazbu“ nalepte na bíl˘ papír. Hotové dílo za‰lete na adresu, kterou se dozvíte od lektora va‰eho kurzu.

39

10. ¤ÁDKOV¯ PROKLAD

40

10. ¤ÁDKOV¯ PROKLAD V této kapitole: • si uvûdomíte, jak mÛÏe fiádkov˘ proklad v˘raznû ovlivnit ãitelnost sazby Klíãová slova: • fiádkov˘ proklad • automatick˘ fiádkov˘ proklad • kompaktní sazba ¤ádkov˘ proklad

¤ádkov˘ proklad v˘raznû ovlivÀuje pomûr poti‰tûné a nepoti‰tûné plochy stránky. Spoãívá ve zvût‰ování nebo zmen‰ování mezer mezi fiádky a má v˘razn˘ vliv na ãitelnost textu. V jednoduch˘ch textov˘ch editorech a v písafiské praxi se mu fiíká fiádkování. Mezi typografy byste s tímto pojmenováním neuspûli. PouÏívejte proto vÏdy v˘raz fiádkov˘ proklad. Volba správného fiádkového prokladu ovlivÀuje celkov˘ dojem ze stránky, její tmavost nebo svûtlost a také rovnomûrné vybarvení (podobnû jako prostrkání písma). •

na celé dvoustranû vidíte ukázky rÛzného fiádkového prokladu. VÏdy za nadpisem „Ukázkov˘ text“ vidíte, jak˘ proklad je v kaÏdém sloupci nastaven

Ukázkov˘ text 12/11 V ústavu také dochází k postupné personální v˘mûnû a celkovému sníÏení vûku zejména odborn˘ch pracovníkÛ. Pokraãovalo doplÀování v˘poãetního a fotografické techniky. Na rozdíl od pfiedchozích let se podafiilo dosáhnout vyrovnaného rozpoãtu a hospodafiení roku 2002 skonãilo kladn˘m v˘sledkem. Hlavní pfiíãinou dosaÏení tohoto v˘sledku byly vysoké trÏby, a to jak na zpfiístupnûn˘ch objektech, tak u útvaru fyzioterapie. Optimalizace provozních a podpÛrn˘ch procesÛ pro podporu klíãov˘ch procesÛ pfii souãasném zvy‰ování efektivity (nalézání optimálního organizaãního zaãlenûní tûchto procesÛ, zaji‰tûní navázání na jiné procesy i oboustranné propojení mezi jednotliv˘mi procesy, posouzení nákladÛ a identifikace potenciálu sniÏování nákladÛ).


Pfii zadávání stupnû písma a fiádkového prokladu se pouÏívají ãíselné hodnoty oddûlené lomítkem, napfi. 12/14: znamená to, Ïe v˘‰ka písma je 12 bodÛ a hodnota prokladu je 14 bodÛ. Sázecí programy i textové editory umoÏÀují pouÏívat (pouÏívají) automatick˘ fiádkov˘ proklad, jehoÏ hodnota obvykle b˘vá o 2 aÏ 2,5 bodÛ vût‰í neÏ je v˘‰ka písma. Pozornû si prohlédnûte pfiíklady


41

rÛzn˘ch nastavení prokladÛ. Na první pohled je patrné, Ïe okouzlení z moÏností, které nám poãítaã nabízí sebou mnohdy pfiiná‰í nevhodné aplikace programov˘ch funkcí. To, co by v minulosti sazeã z kovové sazby nevysázel (a neudûlal by chybu), protoÏe by mu vadila v˘‰ka kovové kuÏelky, dne‰ní doba s poãítaãov˘m nastavením velikosti prokladu umoÏÀuje. Jistû si sami v‰imnete, Ïe ukázka s prokladem 12/11 bodÛ je díky velké hustotû fiádkÛ ‰patnû ãitelná. Navíc se v nûkter˘ch fiádcích pfiekr˘vají horní i dolní dotahy písmen. Dal‰í ukázka 12/12 bodÛ uÏ je o nûco lépe ãitelná, také písmena se uÏ témûfi nepfiekr˘vají, ale tento zpÛsob se vyuÏívá opravdu jenom tam, kde je tfieba v˘raznû ‰etfiit písmem: v drobn˘ch inzerátech nebo v telefonních seznamech. Takovému zpÛsobu sazby se fiíká „kompaktní sazba“. Nejlépe se ãtou varianty 12/14 (ta témûfi odpovídá automatickému fiádkovému prokladu, kter˘ b˘vá jiÏ standardnû v programech nastaven) a také 12/16. Tyto proklady jsou pro oãi pfiíjemné a proto se i tímto zpÛsobem vysázené texty lépe ãtou.



Kompaktní sazba


42 N E

W S

Vidûli jste, Ïe pro bûÏné uÏívání (psaní dopisÛ, úfiedních tiskovin...) korigovat proklady ani nepotfiebujete. Nûkdy je lep‰í „nevrtat“ pfiíli‰ do nastavení va‰eho programu a spolehnout se na léty provûfiené zku‰enosti a nevydávat se na nejistou dráhu typografa-amatéra-experimentátora. Ona je to totiÏ vûda správnû rozpálit fiádek a rozhodnout se pro správné proklady. Pokud vytváfiíte pouze inzerát, kter˘ je v novinách jenom jeden, mÛÏe se vám stát, Ïe jeho neãitelnost mÛÏe b˘t pfiedností, protoÏe pfiíli‰ná hustota textu pÛsobí na jinak decentnû vyrovnanû „jednobarevné“ stranû natolik ru‰iv˘m dojmem, Ïe ihned pfiitáhne pozornost ãtenáfie. Pokud by byly tímto zpÛsobem vysázeny celé noviny, brzy by asi ztratily ãtenáfie... Na závûr je‰tû jednu dÛleÏitou radu. POKUD SE CHYSTÁTE SÁZET NùJAK¯ DEL·Í TEXT, SNAÎTE SE VÎDY DODRÎOVAT V CELÉM JEHO ROZSAHU (âLÁNKU, POP¤. CELÉ PUBLIKACI) STEJNÉ NASTAVENÍ PROSTRKÁNÍ I PROKLADU. POKUD SE SNAÎÍTE POMOCÍ ZHU·TùNÍ PROKLADÒ DOSTAT NA STRÁNKU VÍCE TEXTU, NEVYPADÁ TO HEZKY A JSTE IHNED P¤ISTIÎENI VE SVOJÍ BEZRADNOSTI! • Zjistûte, zda-li ve va‰em textovém editoru lze nastavovat hodnotu prokladu. • Najdûte v novinách pfiíklady kompaktní sazby.

11. ZAROVNÁNÍ TEXTU

43

11. ZAROVNÁNÍ TEXTU V této kapitole: • uvidíte rÛzné zpÛsoby, jak se vyrovnat se zarovnáním textu Klíãová slova: • odstavec, odstavcová znaãka • zarovnání do bloku, na praporek, na stfiední osu • asymetricky uspofiádan˘ text Následuje velmi dÛleÏitá kapitola, kterou byste rozhodnû nemûli vynechat. Hned na zaãátku vás chci upozornit na jeden velmi roz‰ífien˘ ne‰var roz‰ífien˘ mezi lidma jako dÛsledek zautomatizovan˘ch pohybÛ pfii psaní na stroji. Doufám, Ïe se ho buì odnauãíte anebo mu ani nestihnete propadnout... Odstavec je skupina slov nebo vût ukonãen˘ch odstavcovou znaãkou. Tu vloÏíte do textu kaÏd˘m stisknutím kláves „enter“, a pokud jste v reÏimu zpracování textu se zapnut˘m zobrazením netisknoucích znakÛ, zobrazí se speciálním znakem podle typu editoru. •

N E

W S

Odstavec, odstavcová znaãka

odstavcové znaãky

Lidé zvyklí z psacích strojÛ na manuální návrat vozíku po kaÏdém fiádku se vût‰inou snaÏí tímto zpÛsobem pracovat i na poãítaãi a neustále pfii ukonãení fiádku maãkají klávesu enter. V textov˘ch editorech ale pracujete v textovém rámeãku, kter˘ automaticky na konci fiádku vá‰ kurzor pfieskoãí na fiádek nov˘ a nemusíte pfiitom maãkat klávesu enter! Poãítaãi zkrátka nemusíte manuálnû pomáhat a zároveÀ je va‰e sazba bez pouÏívání entrÛ variabilnûj‰í pro pozdûj‰í úpravy. • Prohlídnûte si pozornû vá‰ textov˘ editor a v‰imnûte si, jakou odstavcovou znaãku pouÏívá. V sazbû pouÏíváme nûkolik základních zpÛsobÛ vyznaãování odstavcÛ. Nejãastûj‰í je odstavcová zaráÏka (odsazení) na prvním fiádku odstavce, zpravidla jeden aÏ dva ãtverãíky. Ve vztahu k velikosti odstavcové zaráÏky musíme vÏdy sledovat v˘chodov˘ fiádek odstavce. (viz kap. ã. 8)

Odstavcová zaráÏka, v˘chodov˘ fiádek (viz kap. ã. 8)

Témûfi kaÏd˘ textov˘ procesor nabízí ãtyfii základní moÏnosti zarovnání textu: do bloku, na lev˘ praporek, na prav˘ praporek a na stfiední osu. MoÏná jste uÏ nûkdy váhali, jakou moÏnost zvolit a nebyli jste si jistí, zda-li zrovna vámi zvolen˘ zpÛsob je pro danou pfiíleÏitost tím nejvhodnûj‰ím. Následující ukázky jsou doprovázeny vyjmenováním v˘hod a úskalí, které by vám mohly pomoci pfii va‰em rozhodování.

Jak zarovnat text?

âasto jsem sl˘chával zvlá‰tní radu: „kdyÏ neví‰, jak urãit˘ text upravit, pouÏij moÏnost sazby na stfiedovou osu, tím nemÛÏe‰ nic pokazit.“ S tímto tvrzením se ale nedá úplnû souhlasit. Pfiesvûdãte se sami na následující stranû.


Sazba do bloku

44

Sazba do bloku má odstavce se zarovnan˘m lev˘m i prav˘m okrajem, v‰echny fiádky jsou tedy stejnû dlouhé. Je to nejãastûji pouÏívaná grafická úprava, zejména u novin, knih a ãasopisÛ, která vyÏaduje pfii stejné délce rukopisu ménû volného prostoru neÏli text nezarovnan˘. Sází se zpravidla s odstavcovou zaráÏkou a s dûlením slov. Pfii zarovnané sazbû peãlivû zvaÏujte správnou volbu stupnû písma v pomûru k ‰ífice odstavce. Pokud má b˘t pfiíli‰ úzk˘ (ménû neÏ 25 znakÛ na fiádku), je vhodnûj‰í pouÏít jin˘ zpÛsob úpravy. Zarovnanou sazbu umoÏÀuje automatická úprava vzdáleností mezi slovy. KaÏd˘ fiádek písma tak vyplní celou zadanou délku, kromû posledního v˘chodového fiádku ukonãujícího odstavec. UdrÏení rovnomûrné ‰ífiky mezislovních mezer je v sazbû do bloku nároãné. JelikoÏ se vyplnûní fiádku provádí rozloÏením potfiebného mnoÏství volného místa do mezer mezi jednotliv˘mi slovy, platí, Ïe ãím je více slov na fiádku, tím spí‰e se ztratí rozdíly v ‰ífice mezislovních mezer mezi jednotliv˘mi fiádky. Proto je moÏné vyrovnané mezislovní mezery pfii blokovém zarovnání textu zachovat pouze v fiádcích na 30 znakÛ – u krat‰ích je nezbytné dûlení slov. Slova se dûlí samozfiejmû i u fiádkÛ po 30ti znacích, ale teprve, kdyÏ se dostaneme pod 25 znakÛ, musíme dûlit prakticky v kaÏdém fiádku, a to je uÏ pro typografa neúnosné. Pozornû si prohlédnûte pfiíklady ukázkov˘ch textÛ.

Ukázkov˘ text (1) V ústavu také dochází k postupné personální v˘mûnû a celkovému sníÏení vûku zejména odborn˘ch pracovníkÛ. Pokraãovalo doplÀování v˘poãetního a fotografické techniky. Na rozdíl od pfiedchozích let se podafiilo dosáhnout vyrovnaného rozpoãtu a hospodafiení roku 2002 skonãilo kladn˘m v˘sledkem. Hlavní pfiíãinou dosaÏení tohoto v˘sledku byly vysoké trÏby, a to jak na zpfiístupnûn˘ch objektech, tak u útvaru fyzioterapie. Optimalizace provozních a podpÛrn˘ch procesÛ pro podporu klíãov˘ch procesÛ pfii souãasném zvy‰ování efektivity (nalézání optimálního organizaãního zaãlenûní tûchto procesÛ, zaji‰tûní navázání na jiné procesy i oboustranné propojení mezi jednotliv˘mi procesy, posouzení nákladÛ a identifikace potenciálu sniÏování nákladÛ). •

porovnejte oba ukázkové bloky textu, u pravého (2) si mÛÏete v‰imnout, jaké problémy vznikly tím, Ïe je ‰ífika sloupce pfiíli‰ úzká (na fiádku je ménû neÏ 25 znakÛ). Témûfi v kaÏdém fiádku musejí dûlit slova (coÏ je v tak ãastém opakování typograficky nepfiípustné) a mezi nûkter˘mi slovy nám vznikají nehezké fieky bílého místa.

Ukázkov˘ text (2) V ústavu také dochází k postupné personální v˘mûnû a celkovému sníÏení vûku zejména odborn˘ch pracovníkÛ. Pokraãovalo doplÀování v˘poãetního a fotografické techniky. Na rozdíl od pfiedchozích let se podafiilo dosáhnout vyrovnaného rozpoãtu a hospodafiení roku 2002 skonãilo kladn˘m v˘sledkem. Hlavní pfiíãinou dosaÏení tohoto v˘sledku byly vysoké trÏby, a to jak na zpfiístupnûn˘ch objektech, tak u útvaru fyzioterapie. Optimalizace provozních a podpÛrn˘ch procesÛ pro podporu klíãov˘ch


45

Nezarovnan˘ text je takov˘ zpÛsob úpravy sazby, kdy jeden okraj odstavce je nezarovnan˘. Písmo je vysázené tak, Ïe fiádky mají rozdílnou délku a rovnomûrné mezery mezi slovy. Nezarovnan˘ text je druh˘m nejbûÏnûj‰ím zpÛsobem uspofiádání sazby a jeho hlavní v˘hodou je stejná vzdálenost mezi slovy a tím vyváÏené zabarvení textu, takÏe sazba pÛsobí klidnûj‰ím dojmem.

Nezarovnan˘ text

Je to zároveÀ vhodná metoda pro sazbu úzk˘ch sloupcÛ i tam, kde mal˘ formát nedovolí správné vyrovnání sazby a také v poznámkách a popiscích. Bez ohledu na ‰ífiku sloupce budou mezery i prostrkání stále stejné. Je moÏné sázet bez dûlení slov s voln˘mi v˘chodov˘mi fiádky (u sazby pozor na dodrÏení logického ãlenûní textu), které mohou b˘t krat‰í, neÏ je celková ‰ífika odstavce. Sazba na praporek je jedním z nejãastûj‰ích zpÛsobÛ této úpravy odstavcÛ, kde je buì zarovnan˘ lev˘ a nezarovnan˘ prav˘ okraj (sazba na lev˘ praporek) nebo zarovnan˘ prav˘ a nezarovnan˘ lev˘ okraj (sazba na prav˘ praporek). Mezi nepsaná typografická pravidla patfií snaha dosáhnout pokud moÏno pravidelného stfiídání dlouhého a krátkého fiádku. Rozhodnû by pod sebou nemûly b˘t více neÏ tfii stejnû dlouhé fiádky. •

ukázkov˘ text ã. 3 vyuÏívá dûlení slov a tím dochází ke zmen‰ení rozdílÛ v délce fiádkÛ. Porovnejte z ukázkou ã. 4, kde je vylouãeno dûlení a rozdíly mezi fiádky jsou nûkdy u dost v˘razné. Ukázku zarovnání na prav˘ praporek mÛÏete vidût na následující stránce

Ukázkov˘ text (3) V ústavu také dochází k postupné personální v˘mûnû a celkovému sníÏení vûku zejména odborn˘ch pracovníkÛ. Pokraãovalo doplÀování v˘poãetního a fotografické techniky. Na rozdíl od pfiedchozích let se podafiilo dosáhnout vyrovnaného rozpoãtu a hospodafiení roku 2002 skonãilo kladn˘m v˘sledkem. Hlavní pfiíãinou dosaÏení tohoto v˘sledku byly vysoké trÏby, a to jak na zpfiístupnûn˘ch objektech, tak u útvaru fyzioterapie. Optimalizace provozních a podpÛrn˘ch procesÛ pro podporu klíãov˘ch procesÛ pfii souãasném zvy‰ování efektivity (nalézání optimálního organizaãního zaãlenûní tûchto procesÛ, zaji‰tûní navázání na jiné procesy i oboustranné propojení mezi jednotliv˘mi procesy, posouzení nákladÛ a identifikace potenciálu sniÏování nákladÛ).

Ukázkov˘ text (4) V ústavu také dochází k postupné personální v˘mûnû a celkovému sníÏení vûku zejména odborn˘ch pracovníkÛ. Pokraãovalo doplÀování v˘poãetního a fotografické techniky. Na rozdíl od pfiedchozích let se podafiilo dosáhnout vyrovnaného rozpoãtu a hospodafiení roku 2002 skonãilo kladn˘m v˘sledkem. Hlavní pfiíãinou dosaÏení tohoto v˘sledku byly vysoké trÏby, a to jak na zpfiístupnûn˘ch objektech, tak u útvaru fyzioterapie. Optimalizace provozních a podpÛrn˘ch procesÛ pro podporu klíãov˘ch procesÛ pfii souãasném zvy‰ování efektivity (nalézání optimálního organizaãního zaãlenûní tûchto procesÛ, zaji‰tûní navázání na jiné procesy i oboustranné propojení mezi jednotliv˘mi procesy, posouzení nákladÛ

Sazba na praporek


Sazba na stfiední osu

46

Sazba na stfiední osu (na stfied) je dal‰í, pomûrnû ãasto pouÏívan˘ zpÛsob uspofiádání textu. Stfiedy jednotliv˘ch, nestejnû dlouh˘ch fiádkÛ jsou sefiazeny na jedné ose, oba okraje textu, lev˘ i prav˘, jsou nezarovnané. Centrovan˘ text má stejnomûrné mezislovní mezery i odstupy jednotliv˘ch písmen. Pfii pouÏití centrované sazby vypadá zajímavûji, kdyÏ jsou okraje dostateãnû rozdílné, vzniká pak ãlenitûj‰í silueta. Rozdûlování textu na jednotlivé fiádky musí ctít logické ãlenûní textu. Sazba na stfiední osu je vhodná spí‰e pro krat‰í texty slavnostního charakteru nebo pro sazbu poezie. Rozsáhlé texty by byly obtíÏnû ãitelné. •

na ukázkovém textu ã. 5 si v‰imnûte hor‰í ãitelnosti zarovnání na prav˘ praporek, navíc je prav˘ zarovnan˘ okraj v pfiípadû, Ïe pfiipustíte rozdûlování slov, naru‰en˘ spojovníky. Text pak opticky skáãe. ukázka ã. 6 zobrazuje zarovnání na stfiedovou osu

Ukázkov˘ text (5) V ústavu také dochází k postupné personální v˘mûnû a celkovému sníÏení vûku zejména odborn˘ch pracovníkÛ. Pokraãovalo doplÀování v˘poãetního a fotografické techniky. Na rozdíl od pfiedchozích let se podafiilo dosáhnout vyrovnaného rozpoãtu a hospodafiení roku 2002 skonãilo kladn˘m v˘sledkem. Hlavní pfiíãinou dosaÏení tohoto v˘sledku byly vysoké trÏby, a to jak na zpfiístupnûn˘ch objektech, tak u útvaru fyzioterapie. Optimalizace provozních a podpÛrn˘ch procesÛ pro podporu klíãov˘ch procesÛ pfii souãasném zvy‰ování efektivity (nalézání optimálního organizaãního zaãlenûní tûchto procesÛ, zaji‰tûní navázání na jiné procesy i oboustranné propojení mezi jednotliv˘mi procesy, posouzení nákladÛ a identifikace potenciálu sniÏování nákladÛ). Asymetricky uspofiádan˘ text

Ukázkov˘ text (6) V ústavu také dochází k postupné personální v˘mûnû a celkovému sníÏení vûku zejména odborn˘ch pracovníkÛ. Pokraãovalo doplÀování v˘poãetního a fotografické techniky. Na rozdíl od pfiedchozích let se podafiilo dosáhnout vyrovnaného rozpoãtu a hospodafiení roku 2002 skonãilo kladn˘m v˘sledkem. Hlavní pfiíãinou dosaÏení tohoto v˘sledku byly vysoké trÏby, a to jak na zpfiístupnûn˘ch objektech, tak u útvaru fyzioterapie. Optimalizace provozních a podpÛrn˘ch procesÛ pro podporu klíãov˘ch procesÛ pfii souãasném zvy‰ování efektivity (nalézání optimálního organizaãního zaãlenûní tûchto procesÛ, zaji‰tûní navázání na jiné procesy i oboustranné propojení mezi

Asymetricky uspofiádan˘ text je pomûrnû málo vyuÏívaná a komplikovaná úprava sazby, kdy je kaÏd˘ úsek vysázen asymetricky. Pfii dobrém návrhu to mÛÏe b˘t vizuálnû zajímavé, ale rozhodnû je to vÏdy obtíÏnû ãitelné, proto tento zpÛsob sazby pouÏívejte jen pro omezen˘ rozsah textu (napfi. sazbu básní).

11. ZAROVNÁNÍ TEXTU •

na ukázkovém textu ã. 7 je krásnû vidût nevhodnost vyuÏití asymetricky uspofiádaného textu pro bûÏné texty komisního charakteru. Je to ‰patnû ãitelné a zároveÀ i nesmyslné podobné texty takto sázet

Ukázkov˘ text (7) V ústavu také dochází k postupné personální v˘mûnû a celkovému sníÏení vûku zejména odborn˘ch pracovníkÛ. Pokraãovalo doplÀování v˘poãetního a fotografické techniky. Na rozdíl od pfiedchozích let se podafiilo dosáhnout vyrovnaného rozpoãtu a hospodafiení roku 2002 skonãilo kladn˘m v˘sledkem. Hlavní pfiíãinou dosaÏení tohoto v˘sledku byly vysoké trÏby, a to jak na zpfiístupnûn˘ch objektech, tak u útvaru fyzioterapie. Optimalizace provozních a podpÛrn˘ch Vidûli jste sami, Ïe zfiejmû neexistuje univerzální zpÛsob sazby, kter˘ by vyhovoval v‰em pfiípadÛm vyuÏití. VÏdy je lépe trochu promyslet úãel a zamûfiení textu dfiíve, neÏ si vyberete konkrétní styl sazby. Jako dokonal˘ vzorník v‰ech ne‰varÛ, ke kter˘m mÛÏe v sazbû dojít doporuãuji sledovat denní tisk, noviny se mnohdy tvofií ve spûchu, a proto se tam mÛÏete bûÏnû setkat s fiekami, ‰patnû rozdûlen˘mi slovy a nûkdy (z nedostatku místa) i minusov˘mi proklady o ‰patn˘ch rozpalech titulkÛ ani nemluvû. • Porovnejte zpÛsob sazby nûjakého celostátního deníku s inzertním ãasopisem nebo telefonním seznamem. • Podívejte se, jak jsou vysázeny beletristické kníÏky a jak vûdecká literatura. • a) Zkuste napsat dopis nebo jak˘koliv del‰í text a upravte ho do dvou sloupcÛ a ty zarovnejte na lev˘ praporek. Dávejte si pozor na pokud moÏno pravidelné stfiídání krátkého a dlouhého fiádku. Podmínkou je dodrÏení rozsahu nejménû jedné stránky formátu A4. b) Stejn˘ text zarovnejte do jednoho sloupce a do bloku. V‰imnûte si, kter˘ zpÛsob úpravy vám na stránce zabere více místa. c) Najdûte v dennním tisku pfiíklady ãlánkÛ s nesprávnou volbou ‰ífiky sloupce a velikosti písma, které mají za následek dûlení slov v kaÏdém fiádku, vystfiihnûte a nalepte je na ãist˘ papír (nebo okopírujte). Splnûné úkoly a, b, c, za‰lete na adresu, kterou se dozvíte od lektora va‰eho kurzu.

47

12. HLADKÁ A SMÍ·ENÁ SAZBA

48

12. HLADKÁ A SMÍ·ENÁ SAZBA V této kapitole: • se dozvíte je‰tû jednou o sazbû, nûco si zopakujeme a k tomu pfiidáme je‰tû nûco navrch Klíãová slova: • hladká sazba, smí‰ená sazba • parchant Hladká sazba

Hladká sazba pfiipomíná vodní hladinu, mÛÏe b˘t klidná, zvlnûná, rozboufiená, svûtlá i tmavá, ale stále je to pfiedev‰ím písmo, text urãen˘ pro lidské oãi. Nejãastûji je tímto zpÛsobem sázen základní text (tzv. chlebov˘): ãlánky, broÏury, knihy, kladoucí na ãtenáfiovo soustfiedûní zv˘‰ené nároky. Pokud je sazba dobfie provedena, poznáte mimo jiné také podle toho, Ïe vás ani po pfieãtení dlouhého textu nebolí oãi. Hladká sazba je vysazena z jednoho druhu, fiezu a stupnû písma. Prakticky to znamená, Ïe vÏdy pouÏijete základní písmov˘ fiez, a to stejného stupnû, prostrkání i fiádkového prokladu. MoÏnosti dne‰ních textov˘ch editorÛ ãasto lákají k zuÏování ‰ífikov˘ch proporcí písma. Pokud uÏ to pouÏijete, tak v‰ude stejnû! Nenechejte se okouzlit tímto zpÛsobem deformace písma, pokud zuÏujete, tak stfiídmû (maximálnû do 95 % ‰ífiky písma a rozhodnû se vyhnûte roz‰ifiování – tím písmo ztrácí eleganci a hlavnû, pozná to i nezku‰en˘ laik.

Parchant

KdyÏ jsme si povídali o odstavcovém uspofiádání, nezmínil jsem se o jednom ne‰varu, vídaném zejména v novinách (zpÛsobeném ãasto ãasovou tísní sazeãe). Tím ne‰varem je parchant – neúpln˘ fiádek textu, kter˘ se vyskytuje tam, kde nemá. Jde o v˘chodov˘ fiádek pfiedcházejícího odstavce na zaãátku nového sloupce nebo stránky (viz pfiíklad A). ParchantÛ je tfieba se vÏdy zbavit. Napfi. rozpálením mezer mezi písmeny v celém textu a tím i protaÏením délky fiádku. •

Parchant (pfiíklad A) – v tomto pfiípadû se mu také fiíká „sirotek“

Ukázkov˘ text V ústavu také dochází k postupné personální v˘mûnû a celkovému sníÏení vûku zejména odborn˘ch pracovníkÛ. Pokraãovalo doplÀování v˘poãetního a fotografické techniky. Na rozdíl od pfiedchozích let se podafiilo dosáhnout vyrovnaného rozpoãtu a hospodafiení roku 2002 skonãilo pfiekvapivû kladn˘m

v˘sledkem. Optimalizace provozních a podpÛrn˘ch procesÛ pro podporu klíãov˘ch procesÛ pfii souãasném zvy‰ování efektivity (nalézání optimálního organizaãního zaãlenûní tûchto procesÛ, zaji‰tûní navázání na jiné procesy i oboustranné propojení.

Parchant mÛÏe b˘t i první fiádek nového odstavce se zaráÏkou „zapomenut˘“ na konci sloupce nebo stránky. V této podobû b˘vá obãas tolerován (viz pfiíklad B), av‰ak pouze v pfiípadû, kdy nejde o nadpis. Nûkdy to je slu‰n˘ hlavolam, jak pfiemístit parchanta, aby nevadil nebo, aby rovnou zmizel.

12. HLADKÁ A SMÍ·ENÁ SAZBA •

49

Parchant (pfiíklad B) – v tomto pfiípadû se mu také fiíká „vdova“

Ukázkov˘ text V ústavu také dochází k postupné personální v˘mûnû a celkovému sníÏení vûku zejména odborn˘ch pracovníkÛ. Pokraãovalo doplÀování v˘poãetního a fotografické techniky. Na rozdíl od pfiedchozích let se podafiilo dosáhnout vyrovnaného rozpoãtu a hospodafiení roku 2002 skonãilo pfiekvapivû kladn˘m v˘sledkem. Optimalizace provozních a podpÛrn˘ch

procesÛ pro podporu klíãov˘ch procesÛ pfii souãasném zvy‰ování efektivity (nalézání optimálního organizaãního zaãlenûní tûchto procesÛ, zaji‰tûní navázání na jiné procesy i oboustranné propojení mezi jednotliv˘mi procesy, posouzení nákladÛ a identifikace potenciálu sniÏování nákladÛ). Mezi jednotliv˘mi procesy, posouzení nákladÛ a identifikace potenciálu sniÏování nákladÛ). Pokraão-valo doplÀování v˘poãetního

Smí‰en˘ text, na rozdíl od textu hladkého, obsahuje je‰tû písma jin˘ch fiezÛ, kter˘mi jsou vyznaãovány (zdÛrazÀovány) nûkteré ãásti textu (slova, vûty, odstavce). K vyznaãování pouÏíváme fiezy písma odli‰né od základního, vÏdy v‰ak z téÏe písmové rodiny: kurzívu, polotuãn˘ a tuãn˘ fiez a kapitálky. Jen ve zcela v˘jimeãn˘ch pfiípadech vyznaãujeme prostrkáním základního písma. Stfiední v˘‰ka a úãafií vyznaãovacího písma se musí shodovat s písmem základním. Smí‰ená sazba vÏdy pÛsobí neklidnû oproti sazbû hladké, proto je nutno vyznaãovat umírnûnû a s citem. • Najdûte v novinách nebo ãasopisech alespoÀ jednoho parchanta.

Smí‰en˘ text

13. SEZNAM STUDIJNÍ LITERATURY

50

13. SEZNAM STUDIJNÍ LITERATURY • • • • • •

Hlavsa, O., Wick, K. Typographia. Praha: SNTL, 1976 Hlavsa, O., Wick, K. Typographia (2). Praha: SNTL, 1981 Hlavsa, O. Typographia (3). Praha: SNTL, 1986 BlaÏej, B. Sazba 1. Praha: SPN, 1984. BlaÏej, B. Grafická úprava tiskovin. Praha: SPN, 1990. Dusong, J.-L., Siegwartová, F. Typografie, od olova k poãítaãÛm. Praha: Svojtka a Va‰ut, 1997. • Beran, V. & kolektiv. Aktualizovan˘ typografick˘ manuál. Praha: Kafka design, 2000. • Koãiãka, P., BlaÏek, F. Praktická typografie. Brno: Computer Press, 2000. • Müller, L. Hommage to a Typeface Helvetica. Baden: Lars Müller Publishers, 2002.

ISBN 80-7042-916-X

ZÁKLADY TYPOGRAFIE PRO POČ ÍTAČ OVOU GRAFIKU

Recommend Documents