Odůvodnění územního plánu Chožov
ZÁKLADNÍ ÚDAJE Pořizovatel Územního plánu Chožov: Městský úřad Louny Úřad územního plánování
Zpracovatel Územního plánu Chožov: Ing.arch. Jitka Fikarová Kojetice 56, 400 02 Ústí nad Labem
Schvalující orgán: Zastupitelstvo obce Chožov
Pověřený zastupitel: Miroslav Kačírek a Miroslava Otoupalová – starostka obce
Zastupitelstvo obce Chožov dne 16.3.2010 v souladu s ustanovením § 6 odst. 5 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů rozhodlo o pořízení nového Územního plánu Chožov. Dne 11.10.2011 určilo jako zastupitele pro pořízení ÚP pana Miroslava Kačírka. Pro zpracování územního plánu byla vybrána projektantka Ing. arch. Jitka Fikarová, č. autorizace ČKA 00 810. Průzkumy a rozbory byly předány v prosinci 2011. Na základě zpracovaných průzkumů a rozborů byl Městským úřadem Louny, Stavebním úřadem jako úřadem územního plánování (dále jen „pořizovatel“), ve spolupráci s určeným zastupitelem obce zpracován návrh Zadání územního plánu Chožov. Průzkumy a rozbory a návrh zadání jsou umístěny na webové stránce ÚÚP Louny www.mulouny.cz/uup/.
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Strana 1 (celkem 45)
Odůvodnění územního plánu Chožov
Důvody pořízení ÚP a hlavní cíle Důvodem pořízení nového územního plánu Chožov je zajistit územně plánovací dokumentaci, v souladu s § 43-55 a § 188 odst.(1) zákona č.183/2006 Sb. (stavební zákon), a jeho prováděcí vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. a č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využití území, v platném znění. Cílem řešení územního plánu je vytvořit předpoklady pro udržitelný rozvoj území obce, vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel obce. Územní plán Chožov (dále jen ÚP) je zpracován na základě Zadání, které sumarizuje požadavky obce i vlastníků pozemků na změny využití stávajících zastavitelných ploch a na rozvoj obce.
Vymezení řešeného území Do správního území obce Chožov náleží místní části Mnichovský Týnec a Třtěno. Chožov (kód k.ú. 653659) ..........................rozloha 806,87 ha Mnichovský Týnec (kód k.ú. 771155) .......rozloha 526,80 ha Třtěno (kód k.ú. 771163) ......... ................ rozloha 795,00 ha Celková rozloha řešeného území činí 2128,67 ha, celkový počet obyvatel 606 osob. Obec Chožov je sídlem obecního úřadu, sídlem stavebního, matričního i finančního úřadu pro řešené území je okresní město Louny. Hranice obce jsou vymezeny hranicemi se sousedními k.ú. : ze severu: Libčeves, Židovice, Hnojnice z východu: Děčany, Vojničky, Koštice z jihu: Orasice, Počedělice, Vršovice ze západu: Nečichy, Chraberce, Charvatce
Vymezení zastavěného území: Vymezení zastavěného území jednotlivých sídel je v rámci návrhu územního plánu Chožov provedeno ke dni 1.9.2012 dle současného stavu a v souladu s §58 stavebního zákona. Hranice zastavěného území je vyznačena ve všech výkresech grafické části územního plánu. Rozloha zastavěného území jednotlivých částí obce: Chožov 27,804 ha Třtěno 16,543 ha Mnichovský Týnec 17,0759
Strana 2 (celkem 45)
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Odůvodnění územního plánu Chožov
A - VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM A.1 Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje ČR: (schválenou usnesením vlády č. 929 ze dne 20.7.2009) Na území obce Chožov nejsou kladeny specifické požadavky vyplývající z návrhu Politiky územního rozvoje České republiky (PÚR ČR). Obecně pro území obce platí republikové priority požadující zachování a rozvíjení civilizačních a kulturních hodnot, včetně urbanistického a architektonického dědictví i kulturní krajiny, nebo vytváření předpokladů pro zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury a vytváření preventivní ochrany území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území. Řešené území se nachází mimo rozvojové oblasti a osy vyplývající z PÚR ČR. Územím neprocházejí koridory dopravní infrastruktury mezinárodního a republikového významu. ÚP Chožov zohledňuje tyto hlavní priority PÚR ČR: • (14) Chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického a architektonického dědictví. Zachovává ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. • (16) Dává přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhorší stav i hodnoty území. • (17) Vytváří v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí formou drobných živností a obnovou zaniklého výrobního areálu. • (18) Podporuje polycentrický rozvoj sídelní struktury posílením rozvíjejícího se menšího sídla. • (19) Vytváří předpoklady pro polyfunkční využití opuštěného zemědělského areálu. Hospodárně využívá zastavěné území. • (20) Rozvojové záměry jsou umísťovány do co nejméně konfliktních lokalit a následně jsou navržena kompenzační opatření formou veřejné a ochranné zeleně, je respektován územní systém ekologické stability a vytvářeny podmínky pro ochranu krajinného rázu. • (21) Pozemky souvislých ploch veřejně přístupné zeleně jsou vymezeny a chráněny. • (22) Obnova a návrh nových pěších cest a cyklostezek vytváří podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu. • (25) Jsou navrženy podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území. Návrhem ploch pro vodní nádrže Chožov a Košťany jsou vytvářeny podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu. • (27) Návrh vytváří podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporuje její účelné využívání v rámci sídelní struktury
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Strana 3 (celkem 45)
Odůvodnění územního plánu Chožov • (28) Pro zajištění kvality života obyvatel jsou zohledněny nároky dalšího vývoje území a řešeny ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. • (30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávka vody a zpracování odpadních vod je koncipována tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti ÚP Chožov zohledňuje PÚR ČR vymezený koridor technické infrastruktury v oblasti elektroenergetiky a dálkovodů: (149) E10 - Koridor pro vedení 400 kV Výškov–Chotějovice–Babylon, resp. zdvojení stávajících vedení 400 kV v trasách V 450 Výškov–Babylon. Územní ochrana koridoru a umožnění připojení nové elektrické stanice Chotějovice a tím zajištění vyvedení výkonu z nových plánovaných zdrojů (elektráren) do přenosové soustavy ČR s cílem zvýšení spolehlivosti systému v oblasti severních Čech.
(162) DV1- Koridor pro zdvojení potrubí k ropovodu Družba CTR Nelahozeves– Litvínov. Územní ochrana koridoru pro zabezpečení přepravy strategické suroviny pro ČR a tím zajištění navyšování přepravy ropy z Ruska do ČR (možné zvyšování zpracování ropy v rafinérii Litvínov a Kralupy). Jedná se o nezávislou přepravu různých typů rop (REB, MND, kaspické ropy) vč. diverzifikace přepravy ropy přes území ČR.
Strana 4 (celkem 45)
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Odůvodnění územního plánu Chožov
A.2 Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem (Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje (dále ZÚR ÚK), vydané dne 5.10.2011, na základě usnesení Zastupitelstva Ústeckého kraje č.23/25Z/2011 ze dne 7.9.2011 nabyly účinnosti dne 20.10.2011.) Území obce Chožov není součástí žádné vymezené rozvojové oblasti dle ZÚR ÚK. Územní plán Chožov vychází ze základních priorit ZÚR ÚK, které jsou obecně platné jako základní principy územního plánování. Lze konstatovat, že ÚP Chožov: (1) Vytváří nástroji územního plánování na území ústeckého kraje předpoklady pro vyvážený vztah mezi třemi pilíři udržitelného rozvoje: požadovaný směr hospodářského rozvoje, úroveň životního prostředí srovnatelná s jinými částmi ČR a standardy EU a zlepšení parametrů sociální soudržnosti obyvatel kraje. (2) Stanovuje a dodržuje limity rozvoje pro všechny činnosti které by mohly přesahovat meze únosnosti území (tj. podmínky udržitelného rozvoje), způsobovat jeho poškození a nebo bránit rozvoji jiných žádoucích forem využití území. (4) Pokračuje v trendu nápravy v minulosti poškozených a narušených složek životního prostředí (voda, půda, ovzduší, ekosystémy) a odstraňování starých ekologických zátěží v narušených partiích Ústeckého kraje. Zlepšení stavu složek životního prostředí v řešeném území je považováno za prvořadý veřejný zájem. (5) Územním plánem Chožov jsou chráněny nezastupitelné přírodní hodnoty zvláště chráněných území (CHKO), vytvářené soustavy chráněných území NATURA 2000 (EVL a PO), obecně chráněných území (PPk, ÚSES). Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Strana 5 (celkem 45)
Odůvodnění územního plánu Chožov (6) Územní plán posiluje význam vodních toků. Eliminací vtoku splaškových vod, novými výsadbami zeleně a celkovou revitalizací toků lze dosáhnout výrazného zlepšení kvality vody v tocích. (8) Návrhem transformované plochy pro novou výrobu v území jsou vytvořeny podmínky pro transformaci ekonomické struktury, charakterizované větší odvětvovou rozmanitostí a zvýšeným podílem progresivních výrob a služeb odpovídající současným ekonomickým a technologickým trendům. (11) Nedostatečně využité a zanedbané části zemědělských areálů a ploch jsou navrženy k asanaci a celkové revitalizaci. (14) ÚP Chožov usiluje o redukci rozsáhlých omezení územního vyplývající z vyhlášeného dobývacího prostoru (DP) a chráněného ložiskového území (CHLÚ) a negativního vlivu kamenolomu Chraberce na osídlení Chožova. (25) ÚP respektovat rozvojové záměry na modernizaci a dostavbu tepelných elektráren na území kraje vymezením a zpřesněním energetického koridoru ER6. (31) Územní plán Chožov navrhuje nový systém odvádění a čištění odpadních vod v menších sídlech (do 2000 EO) ve venkovském prostoru. (36) Územní plán Chožov doplňuje stávající sít cyklostezek a turistických cest na území obce o nové trasy. (40) Územní plán Chožov přispívá návrhem zastavitelných ploch pro bydlení,vybavenost a výrobu k řešení problematiky zhoršených sociálních podmínek obce a vysoké míry nezaměstnanosti, návrhem ploch pro rekreaci na plochách přírodního charakteru přispívá k eliminaci zhoršených parametrů zdravotního stavu obyvatel. (44) Územní plán Chožov respektuje zájmy obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva na území kraje uvnitř zájmového území armády ČR Lažany. (45) Územní plán Chožov respektuje trasy nadmístních vedení inženýrských sítí a produktovodů a situováním zástavby mimo ochranná a bezpečnostní pásma minimalizuje rozsah možných materiálních škod a ohrožení obyvatel z havarijních situací vyplývajících z provozu technické infrastruktury. Návrh ÚP respektuje zpřesnění ploch a koridorů technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu vymezené v PÚR ČR : • ZÚR ÚK zpřesňují koridor E10 pro vedení V 450 Výškov – Babylon. Na území obce Chožov se jedná o územní ochranu koridoru pro zdvojení stávajícího vedení 400 kV TR Výškov -TR Babylon. Koridor je sledován jako územní rezerva ER6. Původní šířka koridoru dle ZÚR 400m v souběhu se stávajícím vedením je ÚP Chožov zpřesněna a v souladu s vyjádřením ČEPS a.s. vymezena v šíři 200m. ZÚR ÚK zpřesňují koridor DV1 pro zdvojení potrubí k ropovodu Družba CTR Nelahozeves - Litvínov, podchycený v PÚR 2008. ZÚR ÚK zpřesňují v úseku na území Ústeckého kraje koridor DV1 centrální tankoviště ropy Nelahozeves - Litvínov, zpřesněný koridor je sledován jako územní rezerva DVR1. Původní šířka koridoru dle ZÚR 600m v souběhu se stávajícím vedením potrubí je ÚP Chožov zpřesněna a v souladu s vyjádřením MERO a.s. vymezena v šíři 300m.
Strana 6 (celkem 45)
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Odůvodnění územního plánu Chožov
Návrh ÚP respektuje a na území obce Chožov zpřesňuje podmínky koncepce ochrany a rozvoje přírodních hodnot území dle ZÚR: • Plochy ÚSES - Nadregionální biocentrum NRBC 18 (Oblík, Raná) zasahuje do k.ú. Mnichovský Týnec rozlohou 60,36 ha, což je zhruba 6 % celkové rozlohy biocentra 1000m2. • Prvky soustav chráněných území Evropsky významné lokality systému NATURA 2000 CZ0424039 „Oblík, Srdov, Brník“ a CZ0420406 „Křížové vršky, Malý vrch, Šibeník“ v k.ú. Mnichovský Týnec a CZ0420460 „Třtěnské stráně“ v k.ú. Třtěno. • CHKO České středohoří - část území obce Chožov spadá do IV. zóny ochrany CHKO, malý výběžek, kterým od západu zasahuje úpatí kopců Oblík a Srdov, je v I.zóně ochrany CHKO. • Chráněné území Přírodní památka Třtěnské stráně a její ochranné pásmo.
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Strana 7 (celkem 45)
Odůvodnění územního plánu Chožov
Území obce Chožov je součástí vymezených cílových charakteristik krajiny KC CHKO České středohoří – Lounské středohoří (5b) a KC 13 Severočeské nížiny a pánve. • Cílové charakteristiky KC CHKO České středohoří – Lounské středohoří (5b): Krajina výrazných, převážně odlesněných vrcholů (kuželů, kup), zemědělsky využívaná (tradice ovocnářství), s malými sídly s koncentrovanou zástavbou, krajina unikátních přírodních, krajinných a estetických hodnot, krajina venkovská (rurální) se zachovanými a rozvíjenými typickými znaky. Návrh ÚP Chožov: - preferuje ochranu a konzervaci dochovaných hodnot (způsoby a formy ochrany i rozvoje těchto hodnot jsou určeny zákonem, vyhlašovacím předpisem a plánem péče o chráněnou krajinnou oblast), - stabilizuje obyvatelstvo ve stávajících sídlech, mj. cestou uvážlivé podpory cestovního ruchu, turistiky, rekreace, v souladu s veřejným zájmem na ochraně přírody a krajiny, - podporuje vhodné tradiční formy zemědělství (ovocnářství, pastevectví), - záměry územního plánu neovlivňují negativně krajinný ráz, je hledáno řešení s ohledem na potřebu uchování vysoké hodnoty krajinného rázu s harmonickým zastoupením složek přírodních a kulturních, - nepředpokládá otevření nových lokalit těžby nerostných surovin (vulkanity),
Strana 8 (celkem 45)
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Odůvodnění územního plánu Chožov - ÚP svými regulativy zamezuje umísťování vizuálně výrazně působících vertikálních staveb nadmístního významu, zejména v pohledově exponovaných lokalitách (elektrické vedení, telekomunikační zařízení, větrné elektrárny apod.). • Cílové charakteristiky KC 13 Severočeské nížiny a pánve: Krajina nížin, širokých niv velkých vodních toků (Labe, Ohře) a severočeských pánví, lokálně s kužely (kupami) třetihorních vulkanitů, převážně intenzivně zemědělsky využívaná, se strukturou menších a středních sídel, často vysokých urbanistických a architektonických hodnot. Návrh ÚP Chožov: - respektuje zemědělství jako určující krajinný znak krajinného celku, lokálně s typickým tradičním zaměřením (chmelařství, vinařství, ovocnářství, zelinářství), - napravuje narušení krajinných hodnot způsobené velkoplošným zemědělským hospodařením, přičemž prioritně je třeba realizovat nápravná opatření směřující k obnově ekologické rovnováhy (ÚSES), - předpokládá postupné snižování zatížení území těžebními aktivitami kamenolomu Chraberce a rekultivaci narušené krajiny postižené těžbu v k.ú. Mnichovský Týnec, - stabilizuje venkovské osídlení významné pro naplňování cílových charakteristik krajiny, - rozvoj výrobní funkce je navržen výhradně na stávajících plochách k tomuto účelu tak, aby nedocházelo k negativním změnám přírodního a krajinného prostředí, - vymezením a regulací nezastavěných a nezastavitelných ploch zamezuje takovým změnám v území, které by mohly poškozovat krajinný ráz.
A.3 Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů: Obec Chožov leží ve východní části okresu Louny, cca 6km od Loun, v malebné krajině Českého středohoří, v území historicky zaměřeném na intenzivní zemědělskou výrobu. Obec má přirozenou vazbu na město Louny, představující centrum veškeré občanské vybavenosti i cíl vyjížďky za prací. Územím neprochází žádný nadřazený dopravní tah, místní komunikační sítˇ má obslužnou funkci, kterou zajišťují komunikace III. třídy. Hlavními přístupovými komunikacemi do Chožova z Loun jsou silnice III/2462 (Vršovice – Chožov) a III/2461 (Nečichy – Chožov). Území leží z větší části uvnitř IV. zóny Chráněné krajinné oblasti České středohoří, do k.ú. Mnichovský Týnec svým okrajem zasahuje I. zóna CHKO. Toto území je zároveň chráněno jako Evropsky významná lokalita systému NATURA 2000 „Oblík, Srdov, Brník“ Majoritní část řešeného území však tvoří zorněná krajina. Přílišné zornění má za důsledek nedostatek ploch veřejné zeleně, krajina má bezlesý charakter. Všechny tři sídla leží na úpatí svého vrchu (Chožovská hora, Brník, Týnecký chlum, Syslík). Vrch Týnecký chlum je téměř odtěžen. Nachází se zde výhradní ložisko čediče s dobývacím prostorem č.700266 Chraberce. Těžba kamene nadále probíhá a je doprovázena rozlehlými manipulačními plochami kamenolomu s deponiemi různých frakcí vytěžené suroviny. Provoz kamenolomu svým hlukem a znatelnými otřesy půdy nepříznivě ovlivňuje životní prostředí nejen obce Chraberce, ale i část řešeného území v k.ú. Mnichovský Týnec. Vrchy Chožovská hora a Syslík představují nejcennější krajinné zázemí řešeného území. Samotná sídla mají zachovaný původní vesnický charakter, z něhož se utvářelo půdorysné uspořádání i vzhled staveb. Problémem je částečně zchátralý stavební fond dříve bohatých a prosperujících vsí. Navržená urbanistická koncepce respektuje prostorové uspořádání Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Strana 9 (celkem 45)
Odůvodnění územního plánu Chožov řešených sídel, jejich historické dominanty i vymezená veřejná prostranství. V současné době žije v obci Chožov 578 obyvatel. Pozitivním ukazatelem je nárůst počtu obyvatel, kde za posledních 10 let o došlo k nárůstu počtu obyvatel o 55 osob. V obcích je evidována pouze drobná občanská vybavenost (obchod se smíšeným zbožím, restaurace, knihovna, sbor církve husitské). Děti dojíždějí do základních škol v Černčicích a Dobroměřicích. Silné stránky: - území patří k úrodným částem republiky, - bývalé velké statky v Chožově a ve Třtěně, evidované jako kulturní nemovité památky představují stavební potenciál pro rozvoj rekreace a agroturistiky, - dochované uspořádání protáhlých návsí v Chožově a ve Třtěně se štítovým uspořádáním původních stavení je místem krajinného rázu, - blízkost okresního města umožňuje dostupnost vybavenosti a služeb města, - dostatek ploch, vhodných pro rozvoj obytné funkce uvnitř i vně zastavěného území, - výskyt lokalit s vysokou krajinářskou a ekologickou hodnotou (Třtěnské stráně, Syslík, Chožovská hora) Slabé stránky: - převažující vyjížďka do zaměstnání mimo území obce v důsledku nedostatku pracovních příležitostí v obcích, vysoká nezaměstnanost, - nadměrné zornění, přerušení a rozorání původních polních cest, - deficit srážkových a povrchových vod, - nízké procento pozemků lesa, - intenzivní využívání orné půdy (nadměrné zornění) má za důsledek nízkou ekologickou stabilitu území. Územní plán Chožov (dále jen ÚP) zohledňuje prvky nadmístního významu, vymezené nadřazenou územně plánovací dokumentací. Z ÚPD Politika územního rozvoje ČR a Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje se jedná v oblasti technické infrastruktury, resp. elektroenergetiky a dálkovodů, o Koridor E10 pro vedení 400 kV Výškov–Chotějovice–Babylon, resp. zdvojení stávajících vedení 400 kV v trasách V450 Výškov–Babylon a o územní rezervu pro Koridor DV1 pro zdvojení potrubí k ropovodu Družba CTR Nelahozeves–Litvínov. V oblasti ochrany a rozvoje přírodních hodnot území ÚP respektuje a zohledňuje nadregionální biocentrum NRBC 18 (Oblík, Raná), Evropsky významné lokality systému NATURA 2000 CZ0424039 „Oblík, Srdov, Brník“ a CZ0420406 „Křížové vršky, Malý vrch, Šibeník“ v k.ú. Mnichovský Týnec a CZ0420460 „Třtěnské stráně“ v k.ú. Třtěno, polohu obce uvnitř Chráněné krajinné oblasti České středohoří a přírodní památku Třtěnské stráně. Návrh rozvoje dle ÚP Chožov nebude mít z hlediska širších územních vztahů dopad na koncepci osídlení mimo řešenou obec. V ÚP je nově navržena koncepce likvidace splaškových vod novou kanalizační sítí s převedením splašků z řešených sídel Chožov, Mnichovský Týnec a Třeno na novou centrální čistírnu odpadních vod v Chožově, do které budou zároveň svedeny splašky ze sousední obce Chraberce.
B – VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ Strana 10 (celkem 45)
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Odůvodnění územního plánu Chožov
(Zadání ÚP, zpracované pořizovatelem, bylo schváleno Zastupitelstvem obce Chožov dne 17.4.2012 usnesením č.299/12.) ÚP je v souladu s požadavky zadání včetně dodatečného požadavku dle usnesení č. 299/12 a respektuje závěry průzkumů a rozborů, zpracovaných pro řešené území v r. 2011. ÚP Chožov zohledňuje tyto požadavky zadání: • ÚP respektuje vesnický charakter sídel, navržené plochy pro rozvoj obytné funkce mají charakter ploch smíšených obytných (umožňujících např. chov zemědělských zvířat nebo provozování drobné zemědělské výroby), stávající zemědělské areály jsou návrhem ÚP respektovány a zbořeniště bývalého areálu kravína je vedeno jako plocha přestavby V1 pro výrobu a skladování. • Celkový rozvoj obce bude mimo jiné umožněn realizací navržené technické infrastruktury, zejména výstavbou centrální čistírny odpadních vod v Chožově a systému gravitační a tlakové kanalizace pro likvidaci splaškových vos z řešených obcí. • Zahrnuje do řešení uspořádání území systém ekologické stability, který je na úrovni ÚP vymezen s přesností pozemkových parcel do katastrální mapy. • ÚP zahrnuje výhledová opatření, vedoucí k revitalizaci říčních systémů a zabránění rychlému odtoku srážkových vod z území vymezením ploch voní plochy – vodní nádrže Chožov a Koštice v k.ú. Chožov. • ÚP respektuje veškerou stávající vzrostlou zeleň v sídlech i v krajině a navrhuje liniovou zeleň podél vodotečí, cest a komunikací v rámci prvků ÚSES i mimo ně. • Částečně devastované plochy v Mnichovském Týnci a ve Třtěně jsou navrženy k rekultivaci a navrženy pro rekreaci na plochách přírodního charakteru, zahrnující veřejnou zeleň, travnatá hřiště, plochy pro táboření apod. • Rozvoj vybavenosti pro cestovní ruch je umožněn na plochách smíšených obytných vesnického charakteru, které mohou zahrnovat i objekty pro vybavenost a služby. • ÚP předpokládá rozvoj agroturistiky v území zejména ve spojení s provozovaným areálem v Chožově, orientovaným na chov jezdeckých koní, případně obou památkově chráněných velkostatků v Chožově a ve Třtěně. • Stávající chatová a zahrádkářská osada ve stráních na východním okraji obce Chožov je územním plánem z důvodu obtížného přístupu k parcelám ponechána pro stávající účely. Jsou stanoveny základní regulativy pro plochy individuální rekreace v této lokalitě. • Zastavěné území je územním plánem vymezeno v souladu se současným stavem v území. • ÚP navrhuje nové zastavitelné plochy smíšené obytné v Chožově, Mnichovském Týnci i ve Třtěně. • ÚP navrhuje novou místní obslužnou komunikaci na severním okraji Mnichovského Týnce a obnovu pěších a účelových komunikací v krajině. Základní podmínky pro rozvoj obce jsou stanoveny s ohledem na životního prostředí i na ochranu kulturních a historických hodnot území. Možnost nových zastavitelných ploch je na území obce částečně limitována ochrannými pásmy nadmístních koridorů technické infrastruktury a vymezenými prvky ochrany přírody a krajiny (EVL, CHKO, PP, NR ÚSES), které územní plán respektuje.
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Strana 11 (celkem 45)
Odůvodnění územního plánu Chožov Původní požadavky zadání na nové zastavitelné plochy bylo nutno s ohledem na limity využití území a požadavky CHKO CS, vznesené po společném jednání o návrhu ÚP částečně upravit. Navržené zastavitelné plochy jsou situovány uvnitř zastavěného území obce, nebo na něj přímo navazují. ÚP respektuje tyto limity využití území: • Přírodní památka „Třtěnské stráně“ a ochranné pásmo PP. • Nemovité kulturní památky (viz str. 8). • Evropsky významné lokality systému NATURA 2000 CZ0424039 „Oblík, Srdov, Brník“, CZ0420460 „Třtěnské stráně“, CZ0420406 „Křížové vršky, Malý vrch, Šibeník“. • CHKO České středohoří, IV. a I. zóna ochrany CHKO. • Lokality výskytu chráněných rostlin a živočichů. • Územní systém ekologické stability. • Výhradní ložisko č. B3020200, s dobývacím prostorem č. 700266 Chraberce • Prognózní zdroj - ložisko č. P9048700, jílovité vápence v k.ú. Třtěno • Prognózní zdroj - ložisko č. P9048802, jílovité vápence v k.ú. Třtěno • Chráněné ložiskové území CHLÚ 22890000 Podsedice – polodrahokamy v k.ú. Třtěno • Chráněné ložiskové území CHLÚ 10900001 Orasice – vápenec zasahuje okrajem jižní hranici k.ú. Chožov, • Sesuvná území Aktivní sesuvné území č. 469 na hranici k.ú Mnichovský Týnec a Charvatce Aktivní sesuvné území č. 6389 v k.ú. Třtěno Potenciální sesuvné území č. 458 v k.ú. Mnichovský Týnec Potenciální sesuvné území č. 518 v k.ú. Chožov Potenciální sesuvné území č. 519 v k.ú. Chožov Potenciální sesuvné území č. 525 v k.ú. Chožov • Ochranná pásma komunikací III. třídy • Ochranná pásma vodovodů • Ochranná a bezpečnostní pásma vysokotlakých plynovodů. • Ochranná a bezpečnostní pásma dálkovodů ethylenu a etylbenzenu a frakce C4. • Ochranná a bezpečnostní pásma ropovodů. (CHLÚ č. 31090000 Koštice – Slavětín, uvedené v zadání, do území obce Chožov nezasahuje.) • Ochranné pásmo pěchotní střelnice Vršovice • Zájmové území AČR Lažany Limity využití území jsou v grafické části znázorněny ve výkrese 2O- Koordinační výkres, který je přílohou Odůvodnění ÚP.
Strana 12 (celkem 45)
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Odůvodnění územního plánu Chožov
C - VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§43 ODST. (1) STAVEBNÍHO ZÁKONA), S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ Územní plán Chožov nevymezuje záležitosti nadmístního významu nad rámec Zásad územního rozvoje ÚK.
D - VYHODNOCENÍ SOULADU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNAS POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ D.1 Vyhodnocení návrhu územního plánu s požadavky na ochranu a rozvoj hodnot v území: D.1.1 Ochrana a rozvoj kulturních a historických hodnot: V řešeném území jsou ve státním Seznamu kulturních nemovitých památek zapsány tyto objekty:
Chožov: Číslo rejstříku 42671 / 54865 53975 / 51152 53971 / 51154 42444 / 51153 103656
uz
Název okresu
Sídelní útva Část obce r
S
Louny
Chožov
Chožov
S
Louny
Chožov
Chožov
S
Louny
Chožov
Chožov
S
Louny
Chožov
Chožov
P
Louny
Chožov
Chožov
čp.
Památka jiná sportovní stavba - místo dělnických srazů a slavností socha p. Marie socha sv. Mikuláše - jen povalený sokl
čp.22
zemědělský dvůr sbor a fara Církve čp.115 československé husitské
42444 / 5-1153 – bývalá barokní usedlost čp.22 s branou a štítem z 18.stol. Areál statku čp.22 v Chožově je částečně využíván pro zemědělské účely, v areálu je postavena nová Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Strana 13 (celkem 45)
Odůvodnění územního plánu Chožov skladová hala. Barokní sýpka je zachována. Kulturní památka se nachází na pozemku st. parc. č.3/1. Pod rejstříkovým číslem č. 42444/5–1153 jsou dále vedeny stavby : o st. p. č. 3/1 – obytné stavení – 1153/1 o st. p. č. 3/1 – sýpka – 11153/2 o st. p. č. 3/1 – hospodářské stavení – 1153/3 o st. p. č. 3/1 – ohradní zeď – 1153/4 103656 - areál sboru (kostela) a fary Církve československé husitské Na pozemku st. parc. č.134, 133 a na parc. č.2/3, 3/3, 1/6 a 1/7. Pod tímto rejstříkovým číslem jsou dále vedeny stavby: o st. p. č. 134 – sbor (kostel) o st. p. č. 133 – fara čp. 115 o st. p. č. 133 – hospodářská budova o parc. č. 2/3 – farní zahrada, o parc. č. 3/3 – brána o parc. č. 1/6 – předzahrádka s oplocením o parc. č. 1/7 – litinový krucifix 42671/5–4865 kulturní památka: jiná sportovní stavba – místo dělnických srazů a slavností. Na pozemku st. parc. č. 185 (bez stavby) a parc. č. 701/18, 701/22, 701/23, 701/25, 701/26. 53975 / 5-1152 - socha p. Marie 53971 / 5-1154 - socha sv. Mikuláše - jen povalený sokl.
Třtěno: Číslo rejstříku uz 43387 / 5-1455 S 42422 / 5-1454 S
Název okresu Louny Louny
Sídelní útvar Část obce Třtěno Třtěno
Třtěno Třtěno
čp.
čp.22
Památka socha sv. Jana Nepomuckého venkovská usedlost - Hüttichův statek s kaplí
42422/5–1454 - kulturní památka bývalá venkovská usedlost Hüttichův statek s kaplí. Pod tímto rejstříkovým číslem jsou dále vedeny stavby : o st. parc. č. 53 – chlév – 1454/02 o st. parc. č. 53 – stodola – 1454/03 o st. parc. č. 53 – ohr. zeď – 1454/04 V současné době probíhá rekonstrukce obytného stavení čp.22. Objekt nemá střechu, při obnově památky došlo k požáru a zrekonstruovaná střecha shořela. Obytný objekt je původně barokní, jednopatrový, původně členěný římsami, pilastry, obdélnými okny se štukovým dekorem, v patře opatřenými vypouklými mřížemi. V místnostech v přízemí bývala valená klenba s lunetami, v patře stropy se štukovými rámci. Památkově chráněný Hüttichův statek je v soukromém vlastnictví (p. Kazinczy). Zemědělská výroba zde není provozována, vlastník má záměr zde vybudovat rekreační středisko. 43387/5-1455 - socha sv. Jana Nepomuckého. Kromě nemovitých památek, zapsaných v státním seznamu, se v území nachází řada dalších kulturních hodnot v podobě jednotlivých statků a staveb, malebných kompozic původních vesnických štítů z druhé pol. minulého stol. Strana 14 (celkem 45)
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Odůvodnění územního plánu Chožov
D.1.2 Místa o oblasti krajinného rázu : (dle §12 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb.) Území obce Chožov je součástí krajinného celku CHKO České středohoří – Lounské Poohří, kde Chožov, Třtěnské stráně a Syslík jsou součástí krajinných vedut. Hodnotné prvky přírody a krajiny na území obce podléhají ochraně v rámci CHKO, systému NATURA 2000 a chráněného území PP. Vymezení zastavitelných ploch respektuje požadavek CHKO České středohoří aby uvnitř hranice CHKO nepřekročil rozvoj zastavěného území 10%. Zastavitelné plochy jsou na území CHKO navrženy v tomto rozsahu: Chožov 1,94 ha, t.j. 6,9 % zastavěného území obce Třtěno 0,47 ha, t.j 2,8 % zastavěného území obce Mnichovský Týnec 1,15 ha, t.j. 6,7 % zastavěného území obce. V krajině je preferován bezlesý charakter (stepní lada) a podporovat členění polí, zejména v úpatí pólů, včetně horizontálních mezí s doprovodnými porosty. Vhodné je pěstování tradičních ovocných dřevin, nejlépe formou vysokokmenných ovocných sadů. Jako místo krajinného rázu jsou územním plánem vymezeny plochy návsí v Chožově a ve Třtěně. Hodnotou krajinného rázu je v tomto případě zachované původní půdorysné uspořádání centrálních částí sídel s orientací štítových stěn jednotlivých stavení do návsi, charakteristické venkovské uspořádání obytných a hospodářských stavení propojených vjezdem s bránou, rozlehlé plochy zeleně na návsi s řadou hodnotných starých stromů, situování kaplí a drobných vodních ploch.. Návrh ÚP svými regulativy požaduje zachování prostorových kompozic obou návsí včetně požadavku na dodržování uliční fronty a základních architektonických principů původní vesnické zástavby – viz kap. f) „Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití“ textové části návrhu ÚP.
D.1.3 Ochrana životního prostředí: Ovzduší: V souladu s požadavky zákona č. 201/1012 Sb., o ochraně ovzduší, kterým se vymezují požadavky na ochranu ovzduší budou v nově navrhovaných lokalitách pro výstavbu pro vytápění použity ekologické zdroje. V obcích není k dispozici zemní plyn. Pro vytápění nové zástavby použít LTO, elektrickou energii nebo lokální vytápění, splňující požadavky na ekologické spalování dřeva a uhlí. Hluk: Na území obce Chožov není evidována hluková zátěž z dopravních staveb. Územím prochází pouze málo frekventované silnice III. třídy. Zdrojem hluku je provoz kamenolomu Chraberce, hluková zátěž z odstřelů v kamenolomu dopadá zejména na obec Mnichovský Týnec. V obci nebylo dosud provedeno měření hluku, obyvatelé si stěžují kromě hluku i na otřesy půdy. Pro další postup je potřebné provést měření hluku a následně požadovat opatření k jeho eliminaci za strany provozovatele kamenolomu. Ochrana vodních zdrojů: Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Strana 15 (celkem 45)
Odůvodnění územního plánu Chožov Na území obce Chožov se nenachází zdroj pitné vody, ani do něj nezasahuje ochranné pásmo vodního zdroje. Artézká studna ve Třtěně zůstane zachována a může být využívána jako zdroj užitkové vody. Hydrologické (odtokové) poměry, vodní toky: Řešené území náleží do povodí Ohře, je odvodňováno Chožovským potokem a Dobročkou, které jsou levostrannými přítoky Ohře. • Chožovský potok - číslo hydrologického pořadí 1-13-04-022 pramení východně od Chožova, protéká pod obcí západním směrem do Ohře, kam se vlévá pod Orasicemi. Tok je ve správě SMS Ústí n.L. V řešeném území je koryto v celém úseku upraveno. Profil koryta je lichoběžníkový, upevněný dlažbou na kapacitu Q10. Úprava koryta je z let 1969 75 včetně přítoků. Nejvýznamnější přítok je HMZ Chraberce, které bylo upraveno v roce 1971. Všechna koryta jsou zarostlá, průchodnost je omezena. • Dobročka (Třtěnský potok) - číslo hydrologického pořadí 1-13-04-030 pramení severně Mnichovského Týnce, protéká pod jižním okrajem Třtěna směrem nad Koštice, kde se vlévá do Ohře. Dobročka - tok je ve správě Státní meliorační správy Ústí n.L. Koryto je v řešeném území upraveno, je lichoběžníkové, zemní, ve dně a v bocích upevněné betonovými deskami na kapacitu Q2. Propustky v polní trati jsou dimenzovány na Q10, v obci na Q25. HMZ Mnichovský Týnec je v části zatrubněno, v části otevřeno. Území je charakteristické malým úhrnem ročních srážek (v průměru 500 mm/rok) a malým průměrným koeficientem odtoku (0,17 - 0,19). Tyto výchozí fyzikální podmínky určují to, že toky jsou v průměru málo vodné, v suchých obdobích zcela vysychají. Průtoky jsou značně rozkolísané, nadprůměrný je poměr maximálních a minimálních průtoků. Voda v obou recipientech je velmi silně znečištěná, což je důsledek vypouštění nečištěných vod z obcí a splavování nečistot z intenzivně obhospodařovaných pozemků do málo vodných vodotečí. Ke zlepšení poměrů by měla přispět realizace nové splaškové kanalizace v obcích a zamezení vypouštění splašků do recipientů. V území byly v minulosti prováděny rozsáhlé technické meliorace zemědělských pozemků. Meliorace byly provedeny návazně na úpravy Chožovského potoka a Dobročky, které byly využity jako páteře odvodňovacího systému. Přes nesporný kladný význam pro zúrodnění pozemků mají meliorace vliv na rychlý odtok vody z území a větší přísun znečištění do povrchové vody v tocích. Pro zlepšení vodohospodářských poměrů jsou v ÚP jako výhled navrženy plochy pro nové vodní nádrže Chožov a Koštice a pro dva suché poldry v k.ú. Třtěno. Návrh vychází ze zpracované dokumentace „Revitalizace říčních systémů Chožovského potoka a Dobročky“. Vodní nádrže jsou navrženy s ohledem na nedostatek vody v území a mají převládající funkci retenční a krajinotvornou. Všechny vodní toky a plochy jsou návrhem ÚP respektovány. Dle zákona 254/2001 Sb. (vodní zákon) §49 je třeba zajistit správcům toku užívání pozemků sousedících s korytem vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků. U drobných toků jde o pás v šíři do 6m od břehové čáry a u významných vodních toků 8m od břehové čáry. Pro navržené zastavitelné plochy obecně platí povinnost respektovat vyhlášku 501/2006 Sb., kdy na pozemcích musí být vyřešena retence dešťových vod. Je nutné respektovat zásadu, aby při zástavbě nedocházelo ke zvyšování povrchového odtoku po srážkách a tání oproti současnému stavu. Strana 16 (celkem 45)
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Odůvodnění územního plánu Chožov U lokalit určených pro výstavbu rodinných domů se doporučuje u každého domu vybudovat domovní retenční nádrž pro podchycení dešťových vod a zachycenou srážkovou vodu likvidovat na vlastním pozemku. Pro umožnění zasakování u staveb pro bydlení je nutné respektovat vyhlášku 501/2006 Sb. §21 odst.3, aby poměr části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činil v případě a) samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,4 b) řadového rodinného domu a bytového domu 0,3 U rozvojových obytných a smíšených obytných ploch přilehlých k vodotečím je možné zaústění dešťových vod do těchto vodotečí při splnění podmínek vyhlášky 501/2006 Sb., kdy má být zadržen objem dešťových vod o kapacitě 20 mm denního úhrnu srážek před svedením do vodního toku. Záplavové území: Záplavová území ani aktivní zóny povodní nejsou na území obce Chožov vyhlášena. Vodní plochy: Ve všech řešených sídlech jsou v centrech drobné vodní plochy, mající mimo jiné význam jako akumulace protipožární vody. • Chožov - návesní rybník, je na pozemku parc.číslo 97 k.ú. Chožov. Nádrž je víceúčelová, v dobrém stavu. Plocha 180 m2. Zdrojem je studna situovaná pod nádrží. • Chožov - závlahová nádrž na Chožovském potoce na pozemku parcelní číslo 870/2 má plochu 12.111 m2. Nádrž je průtočná. Nutná je oprava výpustného zařízení. • Třtěno - Nádrž na návsi na pozemku parcelní číslo 53 má plochu 521 m2. Nádrž je víceúčelová, z betonu a v dobrém stavu. Zdrojem je studna v nedaleké nemovitosti. • (Třtěno – východně od obce bývala na Dobročce průtočná nádrž (na pozemku p.č.308), která je z důvodu průchodu dálkovodu dlouhodobě vypuštěná. Nádrž o ploše 17.333 m2 měla funkci retenční a sloužila i k chovu ryb. • Mnichovský Týnec - nádrž na pozemku parcelní číslo 66 má plochu 355 m2. Nádrž je víceúčelová, betonová, stavebně v dobrém stavu. Zdrojem vody je místní výron. V Úp jsou výhledově navrženy : • vodní nádrž Chožov, cca 12,02 ha, • vodní nádrž Koštice, cca 9,29 ha.
D.2 Komplexní zdůvodnění návrhu územního plánu: D.2.1 Odůvodnění koncepce rozvoje jednotlivých sídel: ÚP posiluje obytnou funkci řešených sídel Chožova, Mnichovského Týnce a Třtěna revitalizací osídlení uvnitř zastavěného území a návrhem nových zastavitelných obytných ploch v jeho návaznosti. Návrh vychází z reality dnešního stavu, respektuje veřejná prostranství a vesnický charakter obcí. Územní plán vymezuje pro celé území obce plochy s rozdílným způsobem využití území, pro které jsou stanoveny základní regulační podmínky. Koncepce rozvoje je zaměřena nejenom na posílení a zkvalitnění obytné funkce území, ale také na obnovu hydrologických poměrů a ekologických prvků v krajině včetně prvků ÚSES a ploch veřejné zeleně.
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Strana 17 (celkem 45)
Odůvodnění územního plánu Chožov V oblasti technické infrastruktury je navrženo odkanalizování všech částí obce, t,j, sídel Chožov, Mnichovský Týnec a Třtěno s převedením splašků na novou centrální čistírnu odpadních vod v obci Chožov. ÚP Chožov navrhuje nové zastavitelné plochy pro bydlení zejména v Chožově, okrajově i v Mnichovském Týnci a ve Třtěně. Navržené plochy mají charakter ploch smíšených obytných¨vesnického charakteru. Jsou navrženy asanace ploch v krajině, zdevastovaných černými skládkami. Novým prvkem v území jsou v těchto lokalitách navrženy plochy rekreace na plochách přírodního charakteru (k.ú. Mnichovský Týnec a Třtěno). Pro rozvoj výroby a skladování je možné využít rezervy uvnitř ploch stávajících zemědělských areálů, nový výrobní subjekt lze situovat v rámci plochy přestavby V1 (bývalý kravín) při silnici III/2495 na Libčeves v k.ú. Mnichovský Týnec. Zapojení krajiny do života obyvatel je posíleno novými plochami veřejné zeleně, obnovou zaniklých cest a revitalizací zeleně v krajině. Chožov: Půdorys obce je rozložen kolem průjezdní komunikace, která se uprostřed obce rozšiřuje do obdélné návsi. Vybavenost obce je vesměs soustředěna do prostoru návsi. V horní (severní) části návsi se nachází prodejna potravin a restaurace, kaplička a drobná vodní plocha (požární nádrž). Do návsi je v její jižní části orientován objekt Obecního úřadu Chožov a obchod se smíšeným zbožím. Většinu zástavby tvoří původní, často poměrně velké venkovské usedlosti. Původní zástavbu doplňují dva bytové domy v horní části obce a lokalita řadových domů na západním okraji obce z pozdější doby. V obci je řada objektů ve velmi špatném technickém stavu a novější výstavba na stavebních parcelách po demolicích v některých případech nedodržuje uliční čáru ani architektonické tvarosloví původní venkovské zástavby, což je na škodu celkového vzhledu obce. K hodnotám obce patří stávající vzrostlé stromy, lemující oboustranně náves. Náves je vymezena jako místo krajinného rázu. Územní plán v Chožově vymezuje tyto zastavitelné plochy a plochy přestavby: • • • • • •
•
Plochy smíšené obytné vesnického charakteru (BV): BV1 (0,24ha) – proluka v zástavbě na jižním okraji obce jižně od silnice III/2464, max. 3 RD. BV2 (0,24ha) – proluka v zástavbě na jižním okraji obce severně od silnice III/2464, max. 3 RD. BV3 (0,15ha) – proluka v zástavbě v centru obce, max. 2RD. BV4 (0,12ha) – nová plocha na severním okraji obce v návaznosti na zastavěné území, max. 2 RD. BV5 (0,97ha) – nová plocha ve svahu na severovýchodním okraji obce v návaznosti na zastavěné území, částečně na stávajících zahradách. Max. 9 RD. Záměr je podmíněn rozšířením a celkovou rekonstrukcí stávající obslužné komunikace. BV6 (0,44ha) – plocha přestavby části stávající zahrádkářské a chatové kolonie, max. 8 RD. Zástavba je dostupná po stávajících komunikacích. Vzhledem k pohledově dominantní poloze je podlažnost omezena na 1,5 nadzemních podlaží (přízemí + využitelné podkroví). Objekty budou situovány ve spodních částech parcel. BV7 (2,49ha) – nová plocha na západním okraji obce, severně od silnice III/2464, částečně na stávajících zahradách, částečně vně zastavěného území. Max. 22 RD.
Strana 18 (celkem 45)
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Odůvodnění územního plánu Chožov
• •
Součástí plochy je vymezené veřejné prostranství charakteru veřejné zeleně ZV2 o ploše 0,13 ha. Nutno respektovat stávající dálkový kabel sdělovací techniky, případně navrhnout jeho přeložku. Záměr je podmíněn rozšířením, zpevněním a celkovou rekonstrukcí stávající cesty a realizací technické infrastruktury k zásobení nové výstavby. Podkladem o rozhodování změn funkčního využití území na této ploše bude územní studie, která bude řešit parcelaci plochy včetně návrhu dopravní a technické obsluhy jednotlivých stavebních parcel. Součástí řešení studie bude návrh úprav stávající nezpevněné cesty a veřejné prostranství, resp. veřejná zeleň VZ2 o ploše 0,13 ha, vymezená územním plánem. Plochy občanského vybavení (O) O1 (0,16 ha) - proluka v centru obce. Rozšíření ploch pro potřeby obecního úřadu. Plochy technické vybavenosti (T) T1 (0,18ha) – plocha pro umístění centrální čistírny odpadních vod obce.
Třtěno: Sídlo je umístěno uprostřed intenzivně obhospodařovaných polí, z nich vybíhají pouze enklávy zeleně vrchů Syslík a Krušina. Zástavba je rozložena kolem rozlehlé nepravidelné trojúhelné návsi s kaplí, vodní plochou a hřištěm. Směrem do návsi jsou orientované štíty a hlavní vstupy jednotlivých usedlostí včetně několika původních větších zemědělských statků. Náves je vymezena jako místo krajinného rázu. Památkově chráněný „Huttichův statek“ je v soukromém vlastnictví. Objekt je postupně rekonstruován. Pohledovou dominantou Třtěna ve směru od Chožova však tvoří technologické stavby zemědělského areálu (linka na sušení cibule, sklady). Areál je provázen devastovanými plochami, užívanými jako odkladiště nefunkční zemědělské techniky. Část ploch je návrhem ÚP vymezena jako plocha asanace s cílem navrátit dotčené parcely do ZPF jako trvalé travní porosty. Obec má velký kulturní dům s restaurací a obchod se smíšeným zbožím. Územní plán ve Třtěně vymezuje tyto zastavitelné plochy a plochy přestavby: Plochy smíšené obytné vesnického charakteru (BV): BV9 (0,08 ha) – proluka v zástavbě pro 1 RD v západní části obce. BV10 (0,08ha) – proluka v zástavbě pro 1 RD ve východní části obce. BV11 (0,29ha) – proluky v zástavbě ve východní části obce severně od silnice III/2491, max. 4 RD. • BV12 (0,22ha) – plocha na východním okraji zástavby obce, max. 3 RD. • BV13 (0,09ha) – plocha na severním okraji obce pro 1 RD. • BV14 (0,11ha) – plocha na východním okraji obce pro 1 RD. • BV15 (0,14ha) – plocha na jižním okraji obce pro 1 RD. Mnichovský Týnec: Zástavba obce je nepravidelně uspořádána kolem průjezdní komunikace Dobroměřice - Chožov a kolem zhruba trojúhelníkové návsi, na které stojí kaple sv. Václava, menší vodní nádrž a objekt kulturního domu. Charakter obce předurčuje její poloha ve poměrně prudkém svahu pod bývalým vrchem Týnecký chlum s převýšením na území obce cca 35m. Uliční čáru, vymezující jižní stranu návsi ovlivnila přeložka průjezdné obslužné komunikace (odstraněním objektů došlo k propojení původně dvou prostorů v centru).
• • •
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Strana 19 (celkem 45)
Odůvodnění územního plánu Chožov Komunikační řešení uvnitř obce je z důvodu velkého převýšení komplikované. Týnecký chlum je zlikvidován těžbou v kamenolomu Chraberce. Dopady těžby kamene na životní prostředí obce se stupňují s postupující těžbou, kdy v současné době je těžen čedič pod úrovní terénu a obec trpí odstřely, které způsobují hluk a otřesy půdy. V obci se nachází řada demolic a opuštěných objektů, zejména v severovýchodní části obce. Řada objektů je opravena, nicméně stav některých usedlostí je havarijní. Severně od osídlení se nachází devastované plochy bývalého areálu kravína navržené k novému využití jako plocha přestavby pro výrobu a skladování V1. Rozvoj obce je do značné míry podmíněn realizací nové obslužné komunikace po severním okraji obce. Komunikace je v ÚP označena jako D2 a je vedena jako veřejně prospěšná stavba. Územní plán v Mnichovském Týnci vymezuje tyto zastavitelné plochy a plochy přestavby: Plochy smíšené obytné vesnického charakteru (BV): BV16 (0,09 ha) – proluka v zástavbě v centru obce pro 1 RD. BV17 (0,06 ha) – proluka v zástavbě pro 1 RD. Podmínkou pro výstavbu je realizace nové obslužné komunikace D2 po severním okraji obce. • BV18 (0,24 ha) – stávající zahrady na severním okraji obce, max. 3RD, vázané na novou obslužnou komunikaci D2 po severním okraji obce. • BV19 (0,73 ha) – stávající zahrady na severozápadním okraji obce, na plochách zaniklých statků. Plocha je vhodná pro umístění max. 3 větších stavení spojených s drobnou živočišnou držbou, popř. agroturistikou. Podmínkou pro výstavbu je realizace nové obslužné komunikace D2 po severním okraji obce a komunikace D3 pro obsluhu plochy. Plocha se nachází v sousedství ploch, vymezených pro rekreaci na plochách přírodního charakteru, proto je zde vhodné i umístění zařízení a služeb spojených s rekreací. V případě využití plochy pro bydlení v rodinných domech lze umístit max. 7 RD. • BV20 (0,13 ha) – stávající zahrady na severním okraji obce, max.4 RD. Podmínkou pro výstavbu je realizace nové obslužné komunikace D2 po severním okraji obce a obslužné komunikace pro řešenou plochu D4. Plochy občanského vybavení (O) O2 (0,35 ha) – plocha na jižním okraji obce pro výstavbu myslivny místního mysliveckého sdružení. Plochy výroby a skladování (V): • V1 (2,54 ha) – plocha bývalého kravína, situovaná severně od zástavby obce při silnici III/2495. Jedná se o plochu přestavby pro potřeby výroby a skladování, zejména spojené s výrobou zemědělskou. V případě umístění zařízení a činností spojených s výrobou a skladováním nezemědělského charakteru je záměr podmíněn zpracováním územní studie, která bude zohledňovat vliv tohoto záměru na životní prostředí, krajinu a nedaleké osídlení. • •
D.2.2 Odůvodnění koncepce systému sídelní zeleně: Veřejná zeleň zahrnuje parkové úpravy uvnitř sídel a ochrannou zeleň sloužící jako pohledová clona na okrajích zástavby obcí nebo k odclonění zemědělských a výrobních
Strana 20 (celkem 45)
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Odůvodnění územního plánu Chožov areálů. V řešených sídlech jde obvykle o náves, drobné parkové úpravy, okolí kapliček apod. a liniovou zeleň podél komunikací nebo po okrajích zástavby. Stávající struktura sídelní zeleně odpovídá typu vesnických sídel. Obce Chožov a Třtěno mají rozlehlé návsi vybavené hodnotnou vzrostlou zelení v podobě starých stromů, zejména lip, travnatých prostranství a předzahrádek do návsí orientovaných. Náves v Mnichovském Týnci původní stromovou výsadbu postrádá, dominantním stromem je javor u kapličky, celkově je zde nedostatek stromů. Třtěno má kromě travnaté návsi s vodní plochou lemovanou mohutnými starými vrbami další plochu zeleně před bývalým velkostatkem. Z původní aleje topolů v travnaté ploše zůstalo několik osamocených stromů, plocha vyžaduje dosadby. Vyhraženou zeleň představují hřiště, hřbitovy oplocené parky a jiné sadové úpravy vyhražené určitým účelům. Všechny tři obce mají vlastní hřbitov. Vyhraženou zeleň obce představuje travnaté fotbalové hřiště v Chožově a plochy v jeho okolí (cca 1.5 ha) a hřbitovy ve všech řešených sídlech (Chožov cca 0.2 ha, Mnichovský Týnec cca 0.1 ha a Třtěno cca 0.1 ha). Soukromá zeleň představovaná soukromými zahradami u rodinných domů a chat je v řešeném území dostačující. Jedná se o nosnou složku sídelní zeleně řešených obcí. Stávající prvky zeleně, požívající ochrany dle zák. č.114/1992 Sb. nejsou návrhem ÚP dotčeny. ÚP respektuje a v grafické části vymezuje stávající plochy zeleně uvnitř zástavby i v otevřené krajině. Navržené plochy veřejné sídelní zeleně mají funkci veřejných prostranství, ochranné zeleně nebo soukromých zahrad. Územní plán vymezuje tyto nezastavitelné plochy veřejné a ochranné sídelní zeleně (ZV) a plochy soukromých zahrad (ZS): k.ú. Chožov: • ZV1 (0,17ha) – veřejná zeleň na severozápadním okraji obce jejíž součástí je stávající nezpevněná cesta. ZV1 tvoří přechod zástavby obce do krajiny, k výsadbě možno použít i místně obvyklé ovocné stromy. • ZV2 (0,13 ha) – veřejná zeleň parkového charakteru, která je součástí plochy smíšené obytné BV7. • ZV3 (0,13 ha) – veřejná a ochranná zeleň v prostoru mezi zemědělským areálem a plochou pro centrální čistírnu odpadních vod. • ZV4 (0,05 ha) – veřejná zeleň při křižovatce silnic III/2462 a III/2461. na západním okraji obce. Lokalita vhodná pro umístění výtvarného prvku. • ZV5 (0,06 ha) – veřejná a ochranná zeleň na východním okraji obce lemující prostor výběhu koní. k.ú. Třtěno: • ZV6 (0,15 ha) – veřejná zeleň na pozemku pod artézkou studnou • ZV7 (0,19 ha) – veřejná a ochranná zeleň jižně od zemědělského areálu • ZV8 (0,10 ha) – veřejná a ochranná zeleň po západním okraji zástavby obce • ZV9 (0,35 ha) – veřejná zeleň v prostoru před hřbitovem • ZS1 (0,11 ha) – zahrada u plochy BV15. k.ú. Mnichovský Týnec: • ZV10 (0,13 ha) – veřejná a pohledová zeleň na východním okraji zástavby obce, lemující ploch pro rekreaci ZR2 • ZV11 (0,09 ha) – veřejná a ochranná zeleň jižně od zemědělského areálu
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Strana 21 (celkem 45)
Odůvodnění územního plánu Chožov • •
ZV12 (1,16 ha) – veřejná zeleň v jihozápadní části obce. ZV13 (0,94 ha) – veřejná a ochranná zeleň po východním okraji plochy přestavby V1 pro výrobu a skladování.
Soukromá zeleň v podobě okrasných i užitkových zahrad je samozřejmou součástí všech nových zastavitelných ploch smíšených obytných. Jejich podíl na celkové ploše jednotlivých parcel je dán min. velikostí parcel a jejich zastavitelností (viz kap. f Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití).
D.2.3 Zdůvodnění vymezení ploch s rozdílným funkčním využitím a jejich regulace Podmínky na provedení změn v území jsou stanoveny s ohledem na ochranu stávajících historických, kulturních, urbanistických a přírodních hodnot území obce a při respektování limitů využití území. V ÚP Chožov jsou vymezeny tyto plochy s rozdílným funkčním využitím:
• •
Zastavěné a zastavitelné plochy: Plochy bydlení (B) Plochy smíšené obytné vesnického charakteru (BV) Plochy rekreace - individuální rekreace (OR) Plochy občanského vybavení (O) Plochy občanského vybavení pro sport a sportovní zařízení (OS) Plochy občanského vybavení – hřbitov (OH) Plochy výroby a skladování, převážně zemědělského charakteru (V) Plochy technické vybavenosti (TR-transformační stanice, ČS-čerpací stanice odpadních vod, ČOV-čistírna odpadních vod, BUS-zastávka, P-parking, G-garáže) Plochy veřejných prostranství (včetně dopravních staveb na nich umístěných) Plochy těžby nerostů – kamenolom
• • • • • • • •
Nezastavěné a nezastavitelné plochy: Rekreace na plochách přírodního charakteru (ZR) Plochy soukromých zahrad a zahrádkářské kolonie (ZS) Plochy veřejné a ochranné zeleně (ZV) Plochy zemědělské – ovocný sad Plochy zemědělské – orná půda Plochy zemědělské – trvalé travní porosty Plochy lesní – PUPFL (L) Plochy vodní a vodohospodářské – vodní plochy a toky
• • • • • • • •
• • •
Plochy specifické: Plochy přírodní – ÚSES Plochy přírodní – I.zóna CHKO, evropsky významné lokality, přírodní památky a jejich ochranná pásma Plochy těžby nerostů – dobývací prostory, chráněné ložisková území
Strana 22 (celkem 45)
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Odůvodnění územního plánu Chožov •
Plochy asanace – asanace s následným převedením ploch do ZPF (A)
Lokalizace zastavitelných ploch je součástí grafické části ÚP, jejich regulace se váže na jejich funkční využití. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití včetně podmínek jejich prostorového uspořádání je dané kap. f) textové části ÚP. Převážná většina zastavitelných ploch má charakter ploch smíšených obytných vesnického charakteru, které umožňují v takto vymezených plochách situovat kromě bydlení i vybavenost, drobné provozovny řemesel a služeb drobné zemědělské držby.
D.2.4 Odůvodnění koncepce technické infrastruktury D.2.4.1 Odůvodnění dopravního řešení Území v dopravním systému, silniční síť: Území obce Chožov s částmi Mnichovský Týnec a Třťěno má přímou vazbu na síť silnic třetí třídy, která se napojuje na nadřazené vnější komunikační tahy regionálního charakteru druhé třídy. Severovýchodní částí obce prochází silnice druhé třídy II/249, vedená od křižovatky se silnicí I/28 přes Libčeves do Koštic. Má místní význam s funkcí silniční spojky mezi trasami první třídy a pooherským tahem. Obec Chožov s jejími částmi je z dopravního hlediska sídlem, kde rozhodujícím dopravním prvkem jsou průtahy silnic třetí třídy. Dopravní systém je utvářen historickým vývojem a s ohledem na krajinu se zdá být stabilizován. Soustava silnic III. třídy a komplex místních komunikací doplňuje základní silniční skelet v dostatečné míře a obsluhuje všechna centra osídlení řešeného prostoru. V řešeném území je zastoupena kategorie silnic III. třídy (silnice druhé třídy II/249 se prostoru pouze dotýká při jeho severovýchodní hranici.): • Z dopravního hlediska nejvýznamnějším tahem silnice III/2462 Vršovice-ChožovMnichovský Týnec. Trasa je součástí systému místních vnějších tahů s lokálním významem. Na řešené území vstupuje v jeho jižní části. Na trase prochází sídly Chožov a Mnichovský Týnec. Zpevněná část vozovky silnice dosahuje 5-6m. Je evidována v kategorii S7,5/60, současné šířkové parametry této skutečnosti odpovídají. Tah je podle celostátního sčítání dopravy z roku 1990 charakterizován nízkými dopravními zátěžemi avšak s vysokým podílem nákladní dopravy. V území má převahu zemědělská doprava. • Silnice III/2495 Nečichy-Mnichovský Týnec-Libčeves je vedena celá na katastru části obce Mnichovský Týnec. Trasa má přístupový charakter. Hlavní dopravní zátěž je směrována od Chraberců na Louny (provoz vázaný na kamenolom), trasa vedená přes Mnichovský Týnec je méně exponována. • Silnice III/2491 křiž. se sil. III/2462-Třtěno-křiž. se sil. II/249 má spojovací funkci a napojuje část obce Třtěno na nadřazenou a lokální silniční síť. V extravilánu má šířku zhruba 5-6m a na trase nevykazuje výrazné dopravní závady. • Silnice III/2461 Chožov - Nečichy má obdobnou funkci jako předešlé tahy. Vzájemně propojuje jednotlivé sídelní útvary a na trase nevykazuje dopravní závady.
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Strana 23 (celkem 45)
Odůvodnění územního plánu Chožov •
Silnice III/2492 křiž. se sil. II/249 - Děčany je v řešeném území vedena ve velmi krátkém úseku na hranici s obcí Děčany. Pro řešený sídelní útvar nemá podstatný význam.
Navržené místní komunikace: ÚP řeší nepříznivé dopravní poměry v obci Mnichovský Týnec, dopravní napojení nových zastavitelných ploch v Chožově a obnovu účelových komunikací mezi Mnichovským Týncem, Třtěnem a Chožovem. V ÚP je navrženo: • Místní komunikace D1 v severní části Chožova, v délce cca 338m, zpřístupňující zastavitelné plochy BV6 a BV8. Komunikace je vedena prostorem stávající zahrádkářské kolonie, která je zadáním ÚP požadována vymezit pro bydlení, dále vedena zhruba po vrstevnici a napojena na místní komunikaci na Chraberce. • Místní komunikace D2 (dtto VPS 1) v délce cca 275m po severním okraji obce Mnichovský Týnec, napojena na silnici III/2495. Obec Mnichovský Týnec je situovaná v prudkém svahu a zástavba v severní části obce je auty v zimních měsících téměř nedostupná. Navržená komunikace D1 má funkci „severního obchvatu obce“, zlepšuje dopravní poměry a umožňuje vznik nových zastavitelných ploch na severním okraji zástavby. • Místní komunikace D3 v Mnichovském Týnci, v délce cca 38m, je prodloužením stávající komunikace po severovýchodním okraji zástavby a slouží pro dopravní napojení zastavitelné plochy BV19. • Místní komunikace D4 v Mnichovském Týnci, v délce cca 70m, slouží pro dopravní napojení zastavitelné plochy BV20. Komunikace bude ukončena obratištěm s parametry pro otáčení vozidel včetně vozidel svozové služby. • Rozšíření a celková úprava místní komunikace v severovýchodní části Chožova, zpřístupňující zastavitelnou plochu BV5. • Rozšíření, zpevnění a celková úprava místní komunikace vedené z centra Chožova na silnice III/2461 pro zpřístupnění zastavitelných ploch BV8 a BV7 na západním okraji obce. • Rozšíření, zpevnění a celková úprava místní komunikace z Chožova směrem na Chraberce včetně doprovodné jednostranné aleje. Kategorizace a šířkové uspořádání navržených místních komunikací (D1-D4) odpovídá jejich účelu. Jsou navrženy místní obslužné komunikace s parametry funkční skupiny „C“ se šířkou vozovky 6m, odpovídající požadavkům na typ dvoupruhových místních komunikací směrově nerozdělených. Komunikace budou doplněny chodníky o šířce 2m nebo zeleným pásem o šířce 2 m a budou splňovat požadavky pro průjezdnost požárních vozidel a vozidel pro svoz TKO. Železniční síť: Územím obce neprochází železniční trať.
Plochy klidové dopravy: Parkovací plochy v obci Chožov jsou soustředěny v centru pro potřeby vybavenosti (OÚ, obchod) a u bytovek. Parkovací plocha je k dispozici také u místní komunikace pod hřištěm. Objekty řadových RD mají v přízemí garáže. Obec postrádá parkovací plochu u hospody v horné části návsi. Ve Třtěně je zřízena parkovací plocha před kulturním domem. Pro parking je možné dále využít některé volné plochy podél komunikací v prostoru návsi. Strana 24 (celkem 45)
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Odůvodnění územního plánu Chožov Mnichovský Týnec nemá vlastní parkovací plochy, vozidla jsou odstavována na místních komunikacích. Řešené území nemá výrazný kolizní prvek dopravního charakteru, který by negativně ovlivňoval rozvojové potřeby sídelního útvaru. V ÚP jsou v grafické části vyznačeny lokality pro parkování osobních automobilů stávající i navržené (označeno písmenem „P“). Parkování vozidel v navržených zastavitelných plochách bude řešeno v rámci těchto ploch, s tím, že parkování u rodinných domů bude řešeno uvnitř jednotlivých stavebních parcel. Hromadná doprava: Vnější autobusová doprava, kterou provozuje ČSAD Louny, je vedena po silniční síti a vzájemně propojuje sídla v celém zájmovém území. Slouží zejména k odvozu obyvatel za prací a dětí do škol jak v rámci spádového území obce, tak i mimo něj. Autobusové zastávky jsou umístěny v centrech sídel. Chožov má dvě zastávky situované v dolní a horní části, Třtěno jednu na návsi a Mnichovský Týnec dvě zastávky v centru a na průtahu silnice na Nečichy. Počet zastávek kapacitně vyhovuje i do výhledu. Hlavní přepravní tahy jsou vázány okresní město Louny. Účelové komunikace, polní a pěší cesty: V bezprostředním okolí obcí je provozována zemědělská doprava. Využívá jednak neveřejných účelových tras a jednak silnic a místních komunikací. Celý řešený prostor je zemědělsky exponován, častým jevem jsou vyježděné cesty pře ornou půdu. Původní zemědělská cestní síť je částečně zlikvidována a vyžaduje obnovení. V ÚP je navržena obnova některých původních cest, resp. účelových zemědělských komunikací: • Účelová komunikace C1 (dtto VPS 2) propojuje sídla Mnichovský Týnec a Třtěno. Je vedena v původní trase cesty, součástí výstavby bude jednostranná alej vzrostlých stromů. Stávající vyježděná cesta bude zrušena. • Účelová komunikace C2 propojuje sídla Třtěno a Chožov. Komunikace bude vedena v trasách stávajících cest, součástí výstavby bude jednostranná alej vzrostlých stromů. Podél této komunikace je rovněž vedena navržená tlaková kanalizace k přečerpání splašků z Třtěna na centrální ČOV v Chožově (VPS 4). Výstavba účelové komunikace bude provedena následně po realizaci kanalizační stoky. Kategorizace, šířkové uspořádání Účelové cesty C1a C2, které budou využívány i pro zemědělskou dopravu, budou v min šíři 2,8m a budou lemovány alejemi vzrostlých stromů. Pěší a cyklistické trasy: Na území obce Chožov nejsou zřízeny zvláštní stezky pro cyklisty. V řešeném prostoru jsou vytyčeny trasy probíhající po stávajících místních komunikacích a silnicích třetí třídy. Jsou vedeny po silnicích III/2461, III/2462, III/2491 a II/249 ve směru Nečichy, Chožov, Třtěno a Libčeves. V ÚP je navrženo: • Pěší cesty v Mnichovském Týnci po obvodu navržené plochy pro rekreaci ZR2 s napojením na komunikaci D3, navrženou cestu do Třtěna C1 a stávající cestní síť v obci. • Cyklistická stezka z Mnichovského Týnce na Charvatce, vedená po severním úpatí vrch Brník po stávající cestě.
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Strana 25 (celkem 45)
Odůvodnění územního plánu Chožov Plochy dopravní vybavenosti: V Chožově, Třtěně ani v Mnichovském Týnci nejsou zastoupeny zařízení a objekty, sloužící motoristům. Nebližší vybavenost včetně čerpacích stanic pohonných hmot je v okresním městě Louny. Letecká doprava: Do katastrálního území Chožov zasahuje plocha ochranného pásma letiště Vršovice.V širším ochranném pásmu letiště se nachází celé řešené území. OP letiště návrhem ÚP respektováno, jedná se převážně o obhospodařované pozemky orné půdy. Veškerá činnost ve vyznačeném vnitřním ochranném pásmu musí být projednána s VUSS Praha.
D.2.4.2 Odůvodnění koncepce vodního hospodářství Zásobování pitnou vodou: Zdrojem pitné vody pro všechny tři řešené obce Chožov, Mnichovký Týnec a Třtěno je vodárenská soustava Severní Čechy, resp. napojení na skupinový vodovod Kozly Libčeves v Mnichovském Týnci, kde jsou příhodné tlakové poměry pro gravitační zásobování obcí. K zajištění potřebné akumulace slouží stávající vodojemy Chraberce (30m3, 307,7/305,2 m n.m.) a Chožov (100m3, 283,0/280,0 m n.m.). Akumulace těchto vodojemů přesahuje 100% průměrné denní spotřeby vody v obou obcích, vodu není nutno čerpat. Voda je do území přivedena potrubím DN110 od redukční šachty před Mnichovským Týncem do vodojemu Chraberce, který slouží jako přerušovací komora pro přivaděč DN90 do vodojemu Chožov. Vlastníkem sítí je Severočeská vodárenská společnost a.s. Teplice, provozovatelem SčVaK Teplice a.s. Teplice. Navržené zastavitelné plochy budou na stávající systém rozvodů pitné vody napojeny. Nové trasy vodovodů budou v max. možné míře zokruhovány. V ÚP je navrženo: • V Chožově jsou navrženy nové trasy pitných vodovodů pro zásobení ploch BV5 (cca 260m) a BV7 (284m). Návrhem vznikají dva nové okruhy vodovodní sítě k bezpečnému zajištění dodávek pitné vody pro novou zástavbu. Ostatní zastavitelné plochy budou napojeny na stávající vodovody v obci. • V Mnichovském Týnci je navržen nový vodovodní okruh v trase nové místní komunikace D2 při severním okraji zástavby. Nový vodovod je na stávající síť napojen ve dvou bodech: v dolní části návsi a při průjezdní silnici nad plochou BV16 (cca 400m). Novým vodovodním řadem budou zásobeny plochy BV16, BV 17, BV18, BV19 a BV20. • Ve Třtěně lze navržené zastavitelné plochy napojit na stávající rozvody pitné vody. Je navrženo prodloužení vodovodního řadu do plochy BV12 na východním okraji zástavby (cca 100m). Užitková voda: Historicky byly obce zásobovány vodou z místních studen. Přestože voda ze studen odpovídá kvalitou pouze užitkové vodě, měly by studny zůstat zachovány. Zejména artézký zdroj ve Třtěně by mohl být potenciálním zdrojem pro místní využití. Místní užitkový vodovod je u hřiště v Chožově pro postřik. Strana 26 (celkem 45)
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Odůvodnění územního plánu Chožov
Požární voda: Vodovod v obcích dimenzí řadů, počtem požárních hydrantů a akumulací ve stávajících vodojemech odpovídá nárokům ČSN 730873 “Zásobování požární vodou”. Voda je rovněž akumulována v požárních nádržích, umístěných v centrech návsí všech tří sídel. Návrh ÚP nevyvolává potřebu užitkové a požární vody. Odkanalizování a čištění odpadních vod Splašková kanalizace: V obcích Chožov, Mnichovský Týnec a Třtěno je v současnosti částečně vybudovaná jednotná kanalizační síť. Splaškové vody od obyvatel jsou zachycovány v septicích, přepady ze septiků jsou zaústěny do stávající kanalizace. Návrh ÚP předpokládá v souladu se zpracovanou dokumentací (PD ke stavebnímu povolení, PROVOD-inženýrská společnost s r.o.) výstavbu nové splaškové kanalizace ve všech obcích včetně stavby centrální čistírny odpadních vod v obci Chožov pro 900 OE. Splašková stoková síť bude tvořena třemi čerpacími stanicemi ČS 1, ČS2 a ČS3 a stokami gravitační a tlakové kanalizace. Čištění odpadních vod bude probíhat na nové ČOV v obci Chožov. Do ČOV Chožov budou rovněž svedeny splaškové vody z obce Chraberce výtlačným řadem DN 80 vedeným podél účelové komunikace mezi obcemi Chraberce a Chožov. Navrhované hydraulické zatěžovací parametry pro ČOV Chožov: Qdp = 193,1 (m3.d-1) = 2,2 l/s Průměrná denní produkce splaškových vod Průměrná roční produkce splaškových vod Qrp = 70 481,5 (m3.rok-1) Dimenze kanalizačního potrubí je navržena DN 250 při min. spádu 6,5 % a dimenze výtlačného řadu DN 80 a DN 100 při spádu 3%. Všechny části navrženého kanalizačního systému pro odkanalizování obcí Chožov, Mnichovský Týnec a Třtěno včetně centrální čistírny odpadních vod v Chožově jsou vymezeny jako veřejně prospěšné stavby VPS4 a VPS3. Dešťová kanalizace: Po realizaci navrženého systému likvidace splaškových vod lze stávající jednotnou kanalizaci využít pro svedení dešťových vod z komunikací a zpevněných ploch do stávajících vodotečí. Veškeré dešťové vody v navržených zastavitelných plochách budou likvidovány uvnitř těchto ploch zasakováním. Podél nových komunikací budou v zeleném pruhu vybudovány zasakovací příkopy.
D.2.4.3 Odůvodnění koncepce energetiky: Elektrická energie: PŘENOSOVÁ SOUSTAVA 400 KV, 220 KV - VELMI VYSOKÉ NAPĚTÍ Územím prochází mezi obcemi Chožov a Třtěno volné nadzemní vedení přenosové soustavy VVN 400 kV, provozované ČEZ, a.s. Praha. Pro posílení přenosové schopnosti vedení a zvýšení spolehlivosti soustavy plánuje majitel vedení ČEPS, a.s. v této trase výstavbu dvojitého vedení 400 kV v úseku stávajících stožárů č.35 až č.213. Výstavba bude situována v trase stávajícího jednoduchého vedení 400 kV. Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Strana 27 (celkem 45)
Odůvodnění územního plánu Chožov Tento záměr je v nadřazené ÚPD vymezen jako územní rezerva ER6 koridoru republikového významu E10 v trase TR Výškov - TR Babylon. Na základě pořizovatelem vyžádaného vyjádření ČEPS a.s. je tento koridor vymezen v ÚP s šíří ochranného pásma 200m. Při výstavbě se v max. míře předpokládá zachování stávajících stožárových míst. Trasa tohoto vedení je ZÚR ÚK vymezena jako územní rezerva ER6, přičemž vedení jsou součástí koridoru republikového významu E10 v trase TR Výškov - TR Babylon. Šířka koridoru 400m. Pod obcí Chožov prochází volné nadzemní vedení přenosové soustavy 220kV(OP 60m) Územím neprochází žádné distribuční vedení 110 kV. DISTRIBUČNÍ VEDENÍ 22 KV - VYSOKÉ NAPĚTÍ
Toto vedení je hlavním napáječem elektrické energie pro odběratele všech kategorií v území. Vedení vysokého napětí 22 kV (OP 17m) je v celém rozsahu vybudováno jako volné, na stožárových podpěrách betonových a příhradových. Prochází územím ve směru od jihu k severu na Libčeves. Z vedení jsou vybudovány tři odbočky pro obec Chožov, dvě odbočky pro obec Třtěno, dvě odbočky pro obec Mnichovský Týnec a Chraberce. Stávající vedení vysokého napětí umožní pokrýt běžné požadavky na zvyšování odběru. Stav sítě odpovídá průměrné době životnosti, celková rekonstrukce není předpokládána. TRANSFORMAČNÍ STANICE
V území jsou dle poskytnutých ÚAP tyto distribuční transformační stanice 22 kV/0,4 kV: Chožov - Obec, zděná, věžová Chožov - Rodinné domky, kompaktní, zděná, betonová Chožov - M Š, příhradová,stožárová Třtěno - Obec, zděná věžová Třtěno - Obec 2, příhradová,stožárová Mnich.Týnec - Obec 1, zděná, věžová Mnich.Týnec - Obec 2, stožárová (OP transformačních stanic je 7 metrů od obvodu základů.) DISTRIBUČNÍ SÍTĚ NÍZKÉHO NAPĚTÍ
Chožov - síť nízkého napětí od distribučních transformátorů je převážně provedena volným vedením na sloupových podpěrách, konzolách i střešnících. Kabelová vedení nízkého napětí jsou vyvedena z TS - Obec do bytových jednotek nad silnicí, které jsou vytápěny elektřinou. Kabelovým vedením je vyveden výkon do volného vedení z TS - MŠ. Třtěno - síť nízkého napětí od distribučních transformátorů je převážně provedena volným vedením na sloupových podpěrách, konzolách i střešnících. Kabelová vedení nízkého napětí jsou vyvedena z TS - Obec 2 do dvou větví rozvodného vedení. Mnichovský Týnec - síť nízkého napětí je provedena volným vedením. Vedení je po rekonstrukci. V ÚP je navrženo: V Chožově: • Přívodní podzemní kabel vedení VN 22 kV v Chožově od TS Chožov – rodinné domky k nové TS „Chožov – rozvoj“ v západní části obce. Kabel je vedený podél komunikací.
Strana 28 (celkem 45)
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Odůvodnění územního plánu Chožov •
Nová transformační stanice „TS Chožov – rozvoj“ pro zásobení zastavitelných ploch BV7 na západním okraji zástavby obce elektrickou energií. Nová TS bude situována na p.č. 801/34 v těžišti navržené zástavby. V Mnichovském Týnci: • Přívodní podzemní kabel vedení VN 22 kV od TS Mnichovský Týnec – Obec 2 vedený podél silnice do prostoru plochy přestavby pro výrobu a skladování V1. • Nová transformační stanice TS – „Výrobní areál“. Ostatní navržené zastavitelné plochy budou napojeny na stávající rozvody NN v obcích.
Zásobování plynem: Do katastru obcí Chožov, Mnichovský Týnec a Třtěno není zavedena vysokotlaká ani středotlaká přípojka zemního plynu určená pro zásobování obyvatelstva nebo organizací a podnikatelských subjektů jako odběratelů. Nejbližší možnost přístupu k vysokotlakému řádu zemního plynu, který umožní dodávku potřebného množství plynu o nutném provozním tlaku, je ve stávající trase potrubí světlosti DN 300, vedené v souběhu se silnicí ve směru od obce Kozly do Loun. Stávající vysokotlaká přípojka ukončená v obci Černčice světlosti DN 100 již nedovolí odběr potřebného hodinového množství o potřebném provozním tlaku. TRANZITNÍ PLYNOVODY Jižně pod Chožovem prochází tranzitní koridor, v němž jsou uloženy tři provozované tranzitní plynovody o průměrech 2x900 a 1x1000mm (OP 200m od krajního potrubí). Jedná se o plynovody s provozovaným velmi vysokým tlakem zemního plynu, které neslouží pro zásobování odběratelů. Z tranzitních plynovodů jsou v tlakových stanicích plněny vysokotlaké zásobovací řády plynárenských společností, které jsou autorizovanými provozovateli a dodavateli zemního plynu pro všechny odběratele. Tlaková stanice příslušná danému území je v Bylanech u Mostu. V souběhu s tranzitním plynovodem je položen doprovodný dálkový telekomunikační kabel. Produktovody: V tranzitním koridoru jižně pod Chožovem je uložen mezinárodní ropovod společnosti a MERO, Kralupy nad Vltavou světlosti DN 500. Ropovod je dle ZÚR ÚK součástí koridoru DV1 pro zdvojení potrubí k ropovodu Družba CTR Nelahozeves - Litvínov, podchyceného v PÚR 2008. ZÚR ÚK vymezují koridor jako územní rezervu DVR1. Na základě pořizovatelem vyžádaného vyjádření MERO ČR a.s. je tento koridor vymezen v ÚP s šíří ochranného pásma 300m. V souběhu s ropovodem je uložen dálkovod ropy provozovatele ČEPRO Roudnice nad Labem světlosti DN300 spolu s doprovodným dálkovým telekomunikačním kabelem. (OP 150 metrů na obě strany pro objekty bytových staveb, BP 70 metrů pro umísťování stohů, silážních jam a drobných zemědělských staveb. Do vzdálenosti 30 metrů nelze provádět vrty a jiné zemní práce. ) Ve stejném energetickém koridoru je v souběhu je uloženo několik dalších produktovodů podniku CHEMOPETROL Litvínov. Dle poskytnutých ÚAP se jedná o: • dálkovod C4 frakce, DN 150 • dálkovod etylénu , DN 250
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Strana 29 (celkem 45)
Odůvodnění územního plánu Chožov • potrubí nefunkčního dálkovodu etylbenzenu 2x DN200+1xDN300. (Potrubí je asanováno plněním sazovou vodou.) • dálkovod etylbenzenu (Syntos Kralupy n.V.) V souběhu s potrubími je uložen doprovodný dálkový telekomunikační kabel. Za hranicí katastru Chožov, podél silnice směrem z Chožova na Nečichy, je umístěna tlaková nadzemní stanice na produktovodech etylénu a frakce C4. • Jižně pod obcí Třtěno prochází dálkovod etylbenzenu, provozovatele CHEMOPETROL Litvínov ve dvou uložených potrubích světlosti DN 80, DN 100. V souběhu s potrubím je uložen dálkový telekomunikační kabel. Trasa vede podél obce Třtěno v blízkosti obytného území a přes plochu rybníka Třtěno, který je v důsledku ochranných pásem produktovodu dlouhodobě vypuštěný. Jedná se o střet zájmů v území. Stanovení ochranných pásem dle ČSN 65 0204 lze dodržet pouze přeložením potrubí. Provozovatel s ní uvažuje v dlouhodobých výhledech. Omezení v ochranném pásmu potrubí etylénu Ochranné pásmo pro potrubí etylénu je řízeno rozhodnutím bývalého KNV č.j.OVÚP 937/77/ČA/MR, pro potrubí frakce C4 ČSN 65 0208. OP pro podzemní potrubí je 300 metrů na obě strany. OP pro nadzemní tlakovou stanici je 400 metrů od oplocení stanice. Přesto, že tlaková stanice je situována mimo katastr obce Chožov, její ochranné pásmo do katastru zasahuje. Přípustná pásma pro stavby obytných budov a občanských staveb jsou za hranicí 200 metrů, drobné zemědělské stavby za 75 metry, stohy, skládky zemědělských produktů za 20 metry. Omezení v ochranném pásmu potrubí etylbenzenu: OP je 300m na každou stranu, zabezpečovací pásmo v němž nelze provádět žádné hloubkové zemní práce 4m na každou stranu a bezpečnostní pásmo 150m, v němž lze připustit stavbu samostatných obytných budov za 70m, zemědělské stavby a sídlištní celky za 150 m, stohy, seníky, zemědělské skládky za 25m.
Zásobování teplem: V obcích není provozováno centrální zásobování teplem ani společné tepelné hospodářství. Výroba tepla pro vytápění je v zásadě lokální, převážně tuhými palivy, doplňkově dřevem. K přechodu na ekologičtější způsoby vytápění je k dispozici elektrická energie, příp. zásobníkové zdroje energie (propanbutan, lehké topné oleje). V případě zachování lokálních topidel je nutný přechod na ekologický způsob spalování.
Spoje a spojová zařízení: MÍSTNÍ TELEFONNÍ SÍŤ Telefonní ústředna v Chožově je napojena optickým kabelem z Loun přes Chožov do Libčevsi. Telefonní provoz okrajového místního telefonního obvodu Chožov zajišťuje zařízení RSU umístěné v objektu knihovny. Zařízení RSU je účastnickým přípojným uzlem pro metalická vedení v obcích Chožov, Třtěno, Mnichovský Týnec, Chraberce. V Chožově je dokončena pokládka kabelové místní telefonní sítě, která umožňuje provoz telefonních stanic v každém domě a bytě. Stupeň telefonizace je vyšší než 100 %. V nových kabelových rozvodech v obci jsou dostatečné reservy pro pozdější připojení nových staveb samostatnými přípojkami kabelem uloženým v zemi. Strana 30 (celkem 45)
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Odůvodnění územního plánu Chožov Ve Třtěně a Mnichovském Týnci jsou přívodní kabely ukončeny v síťových rozvaděčích na okraji obce. Účastníci jsou připojeni závěsnými kabely. DÁLKOVÉ KABELY SDĚLOVACÍ TECHNIKY Územím obce Chožov vedou tyto dálkové kabely sdělovací techniky: • Dlouhodobě provozovaný dálkový koaxiální kabel přenosové techniky SPT Telecom Žatec je uložen v souběhu s dálkovodem etylbenzenu pod Třtěnem. • Optický dálkový kabel vedený podél silnice od Nečich, středem obce Chožov, podél silnice k Mnichovskému Týnci, nad obcí pak odchází podél silnice do Libčevse. • Dálkové telekomunikační kabely provozované v souběhu s jednotlivými produktovody vedenými energetickým koridorem jižně od Chožova. (OP dálkových kabelů je šíře 3m). RADIORELEOVÉ TRASY Nad územím katastru obcí neprochází žádné radioreléové trasy.
D.2.4.4 Odůvodnění koncepce nakládání s odpady Hospodaření s odpady podléhá zákonu č. 185/2001 Sb. o odpadech. Na území obce Chožov se nenachází skládka tuhého komunálního odpadu. V současné době je ukončena skládka inertního odpadu ve Třtěně a je plánována její asanace výsadbou veřejné zeleně. Plocha je navržena k zalesnění. V k.ú. Mnichovský Týnec je obyvateli provozována skládka inertního odpadu severovýchodně od zástavby. Záměrem obce je zamezit dalšímu ukládání odpadu a sanace plochy pro veřejnou zeleň a hřiště – viz plochy ZR2. Produkce komunálních odpadů není velká a je likvidována dodavatelským svozem firmou Marius Pedersen, a.s. Odpad je odvážen na skládku CELIO Kopisty. Jsou používány popelnice o objemu 110 litrů, v centrech obcí jsou umístěny kontejnery na tříděný odpad. Tříděny jsou plasty, sklo a papír. Zemědělské podniky likvidují svůj odpad na základě vlastních plánů likvidace odpadu. Likvidace odpadů z navržených zastavitelných ploch bude připojena na stávající způsob třídění a svozu odpadů obce.
D.2.5 Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability: Na území obce Chožov jsou vymezeny tyto plochy, podléhající ochraně přírody a krajiny: • CHKO České středohoří, IV. a I. zóna ochrany CHKO, Chožov je součástí vymezené cílové charakteristiky krajiny krajinného celku CHKO České středohoří – Lounské středohoří (5b). Krajina výrazných, převážně odlesněných vrcholů (kuželů, kup), intenzivně zemědělsky využívaná, s malými venkovskými sídly s koncentrovanou zástavbou. • Evropsky významná lokalita systému NATURA 2000, kód č. CZ0424039 „Oblík, Srdov, Brník“ zasahuje do k.ú. Mnichovský Týnec je do evropského seznamu zařazena Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Strana 31 (celkem 45)
Odůvodnění územního plánu Chožov Přílohou nařízení vlády ČR 132/2005 Sb. podle §45a odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Lokalita má rozlohu 335,16 ha. Typy přírodních stanovišť: Vápnité nebo bazalické skalní trávníky. Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích. Extenzivní sečené louky nížin až podhůří. Vápnité sutě pahorkatin. • Evropsky významná lokalita systému NATURA 2000, kód č. CZ0420460 „Třtěnské stráně“ v k.ú. Třtěno je do evropského seznamu zařazena Přílohou nařízení vlády ČR 132/2005 Sb. podle §45a odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Lokalita má rozlohu12,56 ha. Typy přírodních stanovišť: Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích. • Evropsky významná lokalita systému NATURA 2000, kód č. CZ0420406 „Křížové vršky, Malý vrch, Šibeník“, velmi malou částí zasahující do k.ú. Mnichovský Týnec. • Přírodní památka „Třtěnské stráně“ ev. č. 2213 a ochranné pásmo PP. Lokalita severovýchodně od obce Třtěno, opuková stráň s teplomilnou květenou (dtto Natura 2000). • Lokality výskytu chráněných rostlin a živočichů (Chazara briseis – motýl, okáč skalní). Lokality se nacházení uvnitř vymezené I. zóny CHKO a nadregionálního biocentra a v prostoru severně od Chožova v lokalitě Bílé stráně u Chožova. ÚP respektuje v území chráněné prvky přírody a krajiny a specifický krajinný ráz Českého středohoří a vymezuje v krajině nové plochy zeleně, liniovou zeleň podél cest a silnic a výhledově plochy pro dvě nové vodní nádrže. Devastované plochy v Třtěně jsou navrženy k asanaci a k následnému navrácení do ZFP ve formě trvalých travních porostů a zahrad. Drobné skládky jsou navrženy k asanaci. V ÚP je navrženo: Nezastavitelné plochy rekreace na plochách přírodního charakteru (ZR): ÚP vymezuje na plochách přírodního charakteru plochy rekreace, určené pro pobyt a aktivity v přírodě. Plochy rekreace jsou navrženy ve Třtěně a v Mnichovském Týnci, zejména na plochách v minulosti částečně dotčených černými skládkami, které jsou navrženy k asanaci. k.ú. Třtěno: • ZR1 (0,29 ha) – plocha severně od Třtěna při cestě ke hřbitovu pro drobné travnaté hřiště a odpočinkové prvky. k.ú. Mnichovský Týnec: • ZR2 (0,77 ha) – plocha v severovýchodní části obce v současné době sloužící k deponii sutí a stavebního odpadu. Plocha bude využita pro sportovní a rekreační účely obyvatel Chožova - travnaté hřiště, pobytová louka s možností táboření nebo společenských akcí obce. Součástí realizace úprav bude asanace skládky a výsadba zeleně. •
Plochy asanací s převedením ploch do ZPF A1 (0,85 ha): plocha asanace devastovaných ploch v k.ú. Třtěno za zemědělským areálem s následným převedením plochy do ZPF jako trvalé travní porosty.
Strana 32 (celkem 45)
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Odůvodnění územního plánu Chožov • •
A2 (0,17 ha): plocha asanace devastovaných ploch v k.ú. Třtěno na severním okraji zástavby s následným převedením na plochy soukromých zahrad. A3 (0,01 ha) – asanace objektu drůbežárny s následným převedením plochy do ZPF
Prostupnost krajiny, vyhlídkové body , pěší a cyklistické stezky Veškeré stávající cesty, t.j. cyklistické trasy, turistické trasy a pěší cesty i účelové zemědělské a lesní cesty jsou zachovány a chápány jako veřejná prostranství - veřejné cesty. V ÚP jsou navrženy k obnově či celkovým úpravám cesty mezi Mnichovským Týncem a Třtěnem a mezi Třtěnem a Chožovem a rozšíření a zpevnění cesty mezi obcemi Chožov a Chraberce. Podél cest a silnic III. třídy je navržena liniová zeleň v podobě jednostranných alejí. V ÚP je navrženo: • Obnovení účelové komunikace C1 mezi Mnichovským Týncem a Třtěnem v původní trase cesty. • Celková rekonstrukce účelové komunikace C2 mezi Třtěnem a Chožovem, vedené zemědělskou krajinou západně od obcí. Liniová zeleň je navržena v rámci biokoridorů místního systému ÚSES. Podél stávajících i navržených komunikací a cest jsou navrženy aleje: ÚP navrhuje: • Jednostrannou alej vzrostlých stromů podél cesty C1 mezi Mnichovským Týncem a Třtěnem, navržené k obnově jako VPS 2. • Jednostrannou alej vzrostlých stromů podél cesty C2 mezi Třtěnem a Chožovem, navržené k obnově. • Jednostrannou alej vzrostlých stromů podél stávající cesty ze Třtěna směrem na Koštice. • Jednostrannou alej vzrostlých stromů podél silnice III/2462 z Chožova směrem na Vršovice. • Doplnění stávající liniové zeleně podél silnice III/2491. • Doplnění stávající liniové zeleně podél silnice III/2462 mezi Chožovem a Mnichovským Týncem. •
Výhledové plochy pro nové vodní plochy v krajině: ÚP navrhuje dvě výhledové plochy pro vybudování záchytných vodních nádrží. Jedná se nádrž Chožov, situovanou východně od Chožova o rozloze 12,02 ha a nádrž Koštice v k.ú. Třtěno o rozloze 9,29 ha.
Územní systém ekologické stability (ÚSES): Územní systém ekologické stability představuje účelové propojení ekologicky stabilních částí krajiny do funkčního celku s cílem zachovat biodiverzitu přírodních ekosystémů a stabilizačně působit na okolní antropicky narušenou krajinu. ÚSES je postupně navrhován ve třech navzájem provázaných úrovních – nadregionální, regionální a místní. Místní (lokální) ÚSES v sobě zahrnuje i systémy nadřazené, až na místní úrovni však lze síť navzájem propojených ekologicky cenných částí přírody považovat za skutečný systém.
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Strana 33 (celkem 45)
Odůvodnění územního plánu Chožov Vymezení nadregionálních prvků ÚSES je provedeno v nadřazené dokumentaci ZÚR ÚK. Podkladem pro zapracování místních prvků ÚSES do územního plánu byl generel místního ÚSES (zpracovaný Ing. Rothbauerem, Ústí nad Labem, 1992). Území obce Chožov vykazuje nadměrné zornění, jsou zde však zachovány plochy s výjimečně vysokými přírodními hodnotami. Tyto cenné plochy umožňují lokalizaci funkčních prvků ÚSES. Vzhledem k velké zátěži dané okolními zemědělsky využívanými plochami zasluhují prvky ÚSES mimořádnou ochranu a zvýšenou péči. V ÚP jsou vymezeny prvky ÚSES na nadregionální a místní úrovni: Nadregionální prvky ÚSES: • Nadregionální biocentrum NRBC 18 (Oblík, Raná) zasahuje na území obce Chožov do k.ú. Mnichovský Týnec. Celková rozloha biocentra na území obce činí 60,36 ha, což je zhruba 6 % z celkové rozlohy biocentra 1000 ha. Většina rozlohy biocentra leží mimo řešené území. NRBC 18 zasahuje do katastrálních území: Charvatce u Loun, Libčeves, Chraberce, Raná u Loun, Mnichov u Loun, Lenešice, Hrádek u Loun a Břvany. Západně od obce Chožov, mimo řešené území prochází dva nadregionální biokoridory NRBK K13 „Vědlice (3) – Oblík, Raná (18)“ a NRBK K21 „Oblík, Raná (18) Pochvalovská stráň (21)“, teplomilných doubrav zasahuje do k.ú. Mnichovský Týnec a Chožov. Lokální prvky ÚSES: Lokální systém ÚSES se opírá o funkční biocentra LBC1 - Libčeveský a Přední vršek, LBC2 - Bílé stráně u Třtěna, LBC 3: Syslík a LBC 6 - Chožovská hora. Ostatní lokální biocentra jsou navržena a je třeba je postupně vytvořit, LBC 4 - Týnecký chlum je zlikvidováno těžbou čediče kamenolomu Chraberce. Propojující biokoridory jsou převážně málo funkční až nefunkční a je třeba je rovněž postupně vytvořit. Biocentra lokálního významu (LBC): • LBC1: Libčeveský a Přední vršek - 11.7ha - funkční. Dvě návrší z čedičového tufu navazující na Bílé stráně u Třtěna, částečně zalesněná, částečně s iniciálními skalními společenstvy. V návrhu je propojení vršků (zábor cca 0.5 ha) • LBC 2: Bílé stráně u Třtěna - 26.8ha - funkční. Opukové svahy, v minulosti navazující na Libčeveský a Přední vršek s cennými až vzácnými bylinnými společenstvy (společenstva opukových strání a u vývěrů společenstva halofyt). V návrhu propojení s LBC1 bez zalesnění. • LBC 3: Syslík - 18.8ha - funkční. Dvouvrší sopečných kuželů v minulosti částečně zalesněné akátem. Dochované xerotermní společenstvo je nyní ohroženo expanzí akátu. V návrhu omezení až odstranění akátů. • LBC 4: Týnecký chlum - 12.5ha - nefunkční. Kamenolomem Chraberce vytěžená čedičová kupa, postupující likvidace posledních zbytků lesa. Požadavek na lesní rekultivaci. • LBC 5: V hlínách – 3ha- funkční, částečně nefunkční. Opukový výchoz v polích, charakterem shodný s Bílými stráněmi. V návrhu zabránit přiorávání, naopak rozšířit na požadované 3ha a biokoridorem propojit s Libčeveským vrškem a Křížovými vrchy. • LBC 6: Chožovská hora - 65.5ha- funkční. Sopečná kupa zalesněná z velké části akátem, méně jasan, habr, dub. Po obvodu louky a orná půda, na vrcholu cenná kamenná step. V návrhu náhrada akátu směrem ke xerofilní doubravě, zvýšení podílu luk po obvodu. Strana 34 (celkem 45)
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Odůvodnění územního plánu Chožov • LBC 20: Pod Třtěnem – 3,6ha- nefunkční. Orná půda částečně sezónně zmáčená při Dobročce v těžišti bývalé lokality rákosin a halofytů. V návrhu lužní les s dubem letním, zábor 5.6 ha. • LBC21: V pustých – 3,2ha- nefunkční. Orná půda, v návrhu listnatý lesík charakteru dubohabrového háje. • LBC 24: Draha - 3.2ha- nefunkční. Orná půda, biocentrum leží na biokoridoru Chožovského potoka. V návrhu vícedruhový listnatý lesík, zábor 3.1 ha. • LBC 25: Rovina – 4,4ha- nefunkční. Orná půda, v prostoru připojení svodnice HMZ do Chožovského potoka. V návrhu vícedruhový listnatý lesík, zábor 3.9 ha. Biokoridory lokálního významu (LBK): V území jsou vymezeny lokální biokoridory, které nejsou v generelu ÚSES číslovány a jejichž součástí jsou i doprovodné interakční prvky. Funkční lokální biokoridory představují křovinaté meze, pěšiny a umělé vodní toky s vegetačním doprovodem. V těchto částech je nutno respektovat stávající charakter plochy (nelze např. odstranit mez která je součásti LBK). Nefunkční lokální biokoridory jsou navrženy k vybudování v min. šířce 15m. Navržené LBK jsou trasovány převážně při potocích a kanálech hlavních melioračních zařízení. V těchto částech by měla být provedena řídká výsadba vlhkomilných stromů a keřů (vrby, olše, dub letní). Část biokoridorů je trasována podél stávajících cest. Zde mohou být vysazovány lípy, javory, habry a další listnaté domácí stromy a keře včetně tradičních ovocných stromů. Biokoridor propojující LBC č. 1 a LBC č. 2. by měl být ponechán pouze travnatý.
Dobývání nerostů, nepříznivé geologické poměry: V řešeném území je evidováno: • výhradní ložisko č. B3020200, s dobývacím prostorem č. 700266 Chraberce o ploše DP 11.20 ha firmy Tarmac Severokámen a.s.Liberec, povrchový lom se stávající těžbou stavebního kamene převážně na území k.ú. Chraberce, částečně zasahuje do k.ú. Mnichovský Týnec • prognózní zdroj - ložisko č. P9048700, jílovité vápence v k.ú. Třtěno • prognózní zdroj - ložisko č. P9048802, jílovité vápence v k.ú. Třtěno • chráněné ložiskové území CHLÚ 22890000 Podsedice – polodrahokamy v k.ú. Třtěno • chráněné ložiskové území CHLÚ 10900001 Orasice – vápenec zasahuje okrajem jižní hranici K.ú. Chožov • Sesuvná území V řešeném území je evidováno: • Aktivní sesuvné území č. 469 na hranici k.ú Mnichovský Týnec a Charvatce • Aktivní sesuvné území č. 6389 v k.ú. Třtěno • Potenciální sesuvné území č. 458 v k.ú. Mnichovský Týnec • Potenciální sesuvné území č. 518 v k.ú. Chožov • Potenciální sesuvné území č. 519 v k.ú. Chožov • Potenciální sesuvné území č. 525 v k.ú. Chožov Pro další postup je nutno respektovat příslušná ustanovení horninového zákona č. 44/1988 Sb. Při vydávání územního rozhodnutí je třeba postupovat podle §13 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích. Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Strana 35 (celkem 45)
Odůvodnění územního plánu Chožov
Poddolovaná území: Nejsou na území obce evidována. Civilní ochrana obyvatel: Celé území obce Chožov je součástí zájmového území AČR Lažany. Do jižní části k.ú. Chožov zasahuje ochranné pásmo letiště Vršovice. Veškerá činnost v ochranném pásmu musí být projednána s VUSS Praha. Na území obce Chožov se nenachází žádný objekt civilní ochrany, ani objekt, zapojený do záchranného systému.
D.2.6 Zdůvodnění vymezení ploch a koridorů územních rezerv, vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií jako podmínka pro rozhodování, vymezení veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací Územní rezervy: ÚP nevymezuje územní rezervy. ÚP respektuje zpřesnění ploch a šířek koridorů technické infrastruktury ER6 pro zdvojení vedení 400 kV Výškov–Chotějovice–Babylon a koridor DVR1 pro zdvojení potrubí ropovodu Družba CTR Nelahozeves – Litvínov. Dle stanoviska správců obou sítí k upřesnění šíře ochranného pásma obou koridorů jsou ochranná pásma koridorů v ÚP vymezena v šíři ER6 200m a DVR1 300m.
Zdůvodnění uložení prověření změn využití ploch územní studií jako podmínka pro rozhodování: Prověření změny využití ploch územní studií je uloženo v lokalitách, kde je předpokládaný větší rozsah zástavby vyžadující koordinaci a koordinovanou přípravu veřejné infrastruktury, kde není dostatečně znám záměr nebo kde výstavba vyvolává zásadní změnu stávající parcelace plochy. Povinnost prověřit změnu využití území územní studií platí pro zastavitelné plochy smíšené obytné BV 7 v Chožově a pro plochu přestavby pro výrobu a skladování V1v Mnichovském Týnci: • Plocha BV7 o rozloze 2,49 ha na západním okraji obce a související úprava a rozšíření místní obslužné komunikace. Plocha je vymezena pro max. 22 RD. Územní studie bude řešit parcelaci plochy, rozšíření a úpravy stávající obslužné komunikace pro obsluhu jednotlivých stavebních parcel a veškerou technickou infrastruktury pro zásobení nové zástavby. Parcelace bude vymezovat kromě veřejných ploch pro komunikace také veřejné prostranství o rozloze 0,13 ha charakteru parkových úprav, vymezené v územním plánu jako plocha veřejné zeleně ZV2 (v souladu s Vyhláškou č.269/2009, kterou se mění vyhláška č.501/2006Sb., o obecných požadavcích na využívání území). • Plocha přestavby bývalého kravína V1 o rozloze:2,54 ha: územní studie bude požadovány v případě záměru na situování výroby nebo činnosti nezemědělského charakteru. Studie bude řešit využití plochy pro konkrétní záměr a navrhne související dopravní a technickou infrastrukturu. Strana 36 (celkem 45)
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Odůvodnění územního plánu Chožov Lhůta pro pořízení územních studií, jejich schválení pořizovatelem a vložení do dat evidence územně plánovací činnosti se stanovuje na 15 let.
D.2.7 Zdůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb (VPS), veřejně prospěšných opatření (VPO) a asanací: Veřejně prospěšné stavby a opatření jsou podmínkou pro realizaci požadovaných záměrů obce. V souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu lze práva a povinnosti k pozemkům a stavbám dotčených veřejně prospěšnými stavbami vyvlastnit. Na základě doporučení pořizovatele obec Chožov upustila od požadavku uplatnit na nich předkupní právo Obce Chožov. ÚP vymezuje: Veřejně prospěšné stavby: • VPS 1: Místní komunikace – „severní obchvat“ obce Mnichovský Týnec – tato komunikace umožňuje obnovit plnohodnotné využití staveb a hospodářství v severní části obce. Toto území je komunikačně napojeno pouze prudkým stoupáním na silnici III/2495, v zimních měsících při sněhu a náledí je dopravně nedostupné. Nová komunikace je podmínkou pro rozvoj v této lokalitě, zpřístupňuje rozvojové plochy BV17, BV18, BV19 a BV20. • VPS 2: Obnova účelové komunikace mezi Mnichovským Týncem a Třtěnem v původní trase cesty včetně výsadby jednostranné aleje – jedná se o obnovení zaniklé cesty.mezi obcemi. Kromě využití pro zemědělskou techniku může sloužit i jako rekreační trasa pro pěší nebo cyklisty. Komunikace přispívá k požadovanému členění krajiny, vnáší do ní liniový prvek zeleně. • VPS 3 výstavba centrální čistírny odpadních vod v Chožově. • VPS 4: kanalizační stoky pro likvidaci splaškových odpadních vod obcí Chožov, Mnichovský Týnec a Třtěno. Veřejně prospěšná opatření se týkají nefunkčních prvků nebo částí prvků ÚSES a výsadby liniové zeleně v krajině. ÚP vymezuje: • VPO 1: Realizace nefunkčních vymezených lokálních biocenter. • VPO 2: Realizace nefunkčních částí vymezených lokálních biokoridorů. • VPO 3: Výsadba aleje podél účelové komunikace C2 mezi Třtěnem a Chožovem. K výsadbě j je vhodný dub letní, lípy, javory, případně habry. Plochy pro asanace a asanační úpravy: • A1 (0,85 ha): Asanace devastované nevyužívané plochy zemědělského areálu ve Třtěně s cílem navrátit plochy do ZPF jako trvalé travní porosty • A2 (0,17 ha) Asanace devastované plochy na severním okraji zástavby obce na soukromé zahrady. • A3 (0,01 ha): Asanace objektu bývalé drůbežárny v Chožově
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Strana 37 (celkem 45)
Odůvodnění územního plánu Chožov
D.2.8 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch: ÚP Chožov vymezuje celkem 10,11 ha zastavitelných ploch, Z toho 4,26ha, t.j. 42% tvoří plochy uvnitř zastavěného území. Jedná se o proluky (BV1, BV2, BV3, BV4, BV9, BV10, BV11, BV16, BV17, BV18 nebo o plochy přestavby pro výrobu a skladování (V1). Zastavitelné plochy vně zastavěného území o rozloze 5,85ha činí 58% návrhu. Vně zastavěného území jsou navrženy plochy smíšené obytné (BV5, BV6, BV7, BV12, BV13, BV14, BV15, BV19 a BV20), plocha pro výstavbu centrální čistírny odpadních vod v Chožově (T1) a plocha pro myslivnu v Mnichovském Týnci (O2). Návrh ploch pro občanskou a technickou vybavenost (O1, O2, T1) je vyvolán konkrétními záměry obce a mysliveckého sdružení. Plocha přestavby pro výrobu (V1) vytváří předpoklad pro nové pracovní příležitosti na území obce a v souvislosti s tím potřebu nových ploch obytných. Rozsah navržených zastavitelných ploch pro bydlení (BV) činí 1,56ha v prolukách a 5,32 ha vně zastavěného území. Z toho marginální část (3,9ha) rozvoje obce na úkor krajiny je situována v Chožově. Odborný odhad potřeby zastavitelných ploch pro bydlení: Demografický vývoj počtu obyvatel obce Chožov: v r. 1900: 1369 osob. v r. 1930: 1290 osob. v r. 1950: 899 osob. v r. 1991: 513 osob. v r. 1995: 535 osob. v r. 2012: 578 osob Z dlouhodobého vývoje počtu obyvatel je zřejmé, že kapacita obce bývala na přelomu 19. a 20. stol. téměř trojnásobná oproti stavu současnému. Rovněž je patrný stoupající nárůst obyvatel obce od r. 1990. Procento přirozeného nárůst obyv. za posledních 20 let činí 8%, což je jedno z nejvyšších v republice. Za předpokladu tohoto trendu by bylo možné očekávat nárůst obyv. přirozeným vývojem do r. 2020 očekávat přibližně o 50 až 60 osob. Další faktory včetně vlivu návrhu ÚP Chožov na demografický vývoj obce: • Zvýšení počtu obyv. v důsledku rozvoje zemědělské výroby v obcích a chovatelské farmy koní v Chožově - předpoklad 20 osob. • Zvýšení počtu obyv. v důsledku navržené plochy pro výrobu a skladování V1 v Mnichovském Týnci 35 osob • Zvýšení počtu obyv. důsledku migrace obyv. s převažující tendencí decentralizace obyvatelstva (nárůst obyvatel na venkově na úkor větších měst) a nabídky zastavitelných ploch dle ÚP 80 osob. Celkem při naplnění uvedených maximálních předpokladů je potřeba nárůstu obyvatel tato: 60 + 20 +35 + 80 = 195 obyv.
Strana 38 (celkem 45)
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Odůvodnění územního plánu Chožov Potřeba plochy pro 1 rodinný dům je v prolukách cca 800m2, v plochách vně zastavěného území, jejichž součástí jsou i plochy související dopravní a veřejné infrastruktury a veřejná prostranství je v typicky venkovském prostoru obce Chožov 1.200m2. ÚP Chožov vymezuje zastavitelní plochy smíšené obytné: • v prolukách 1,56 ha , t,j 15.000 : 800 = cca 21 RD) • vně zastavěného území 5,32 ha, t.j. 53.200 : 1200 = cca 45 – 50 RD Celkem jsou navrženy plochy pro cca 71 RD. Navržené zastavitelné plochy vytváří za předpokladu koeficientu 3osoby/RD nárůst počtu obyvatel obce o 213, z toho 141 v Chožově, 33 ve Třtěně a 39 v Mnichovském Týnci. Závěr: Územní plán vymezuje zastavitelné smíšené obytné plochy o rozloze 6,88 ha pro cca 213 obyvatel, z toho v prolukách 1,56 ha pro 63 obyv a v navržených plochách vně zastavěného území 6,32 ha pro 150 obyv. Vymezené zastavitelné plochy mírně překračují odhad potřeby rozvoje obce o 18 obyvatel.
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Strana 39 (celkem 45)
Odůvodnění územního plánu Chožov
E VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Údaje o pozemcích zemědělského půdního fondu (ZPF), dotčených návrhem ÚP Chožov: ÚP Chožov navrhuje na území obce Chožov na plochách ZPF zastavitelné plochy smíšené obytné vesnického charakteru (označené BV), plochu pro myslivnu v k.ú. Mnichovský Týnec (O2) a plochu pro centrální čistírnu odpadních vod v Chožově (T1). Dále na jsou na ZPF zčásti navrženy nezastavitelné plochy, určené pro veřejnou zeleň (ZV), soukromou zahradu (ZS) a pro rekreaci na plochách přírodního charakteru (ZR). Předpokládaný zábor ZPF v ha činí: v k.ú. Chožov: 4,46 ha, z toho 2,71 ha orné půdy pro zastavitelné plochy 0,38 ha, z toho 0,13 ha orné půdy pro veřejnou zeleň celkem 4,84 ha, z toho 2,84 ha orné půdy v k.ú Třtěno:
celkem
0,97 ha, z toho 0,63 ha orné půdy pro zastavitelné plochy 0,76 ha, z toho 0,11 ha orné půdy pro veřejnou zeleň a pro rekreaci 1,73 ha, z toho 0,74 ha orné půdy
v k.ú. Mnichovský Týnec: 1,53 ha, z toho 0 ha orné půdy pro zastavitelné plochy 0,90 ha, z toho 0 ha orné půdy pro rekreaci celkem 2,43 ha, z toho 0 ha orné půdy
Předpokládaný zábor ZPF pro celé území obce: 6,96 ha, z toho3,34 ha orné půdy pro zastavitelné plochy 2,04 ha, z toho 0,24 ha orné půdy pro veřejnou zeleň a rekreaci celkem 9,00 ha, z toho 3,58 ha orné půdy Zemědělský půdní fond, dotčený návrhem ÚP je tvořen především ornou půdou (9,00 ha), částečně se jedná o trvalé travní porosty (2,56 ha) a poměrně značnou část tvoří stávající zahrady (2,86 ha). Z celkového rozsahu 9,00 ha půd ZPF je pouze 5,89 ha situováno vně stávajícího zastavěného území obcí. Zbývajících 3,11 ha dotčených půd leží uvnitř zastavěného území. Dále je třeba uvést, že půdní fond, dotčený návrhem nezastavitelných ploch není zemědělsky obhospodařován. ÚP Chožov kromě záborů navrhuje i návrat některých ploch zpět do ZPF. Jedná se o částečně devastované a neužívané plochy v k.ú. Chožov a Třtěno, které jsou navrženy k Strana 40 (celkem 45)
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Odůvodnění územního plánu Chožov asanaci s následným převodem pozemků do ZPF. Předpokládaný návrat ploch do ZPF v ha činí: v k.ú. Chožov 0,01 ha v k.ú Třtěno 1,02 ha. Celkem 1,03ha Celkový rozsah a struktura ZPF, dotčeného návrhem ÚP je zřejmá z tabulek Sumář předpokládaného záboru ZPF pro zastavitelné plochy, Sumář předpokládaného záboru ZPF pro nezastavitelné plochy, Sumář předpokládaných asanací s následným převodem ploch do ZPF a ze souhrnných tabulek pro jednotlivé katastry.
Zemědělství: Zemědělství představuje významnou složku ekonomické základny obce Chožov. Na převážné části ploch hospodaří zemědělské družstvo vlastníků ZD Orasice. Jen malá část zemědělské půdy je v majetku Pozemkového fondu ČR, který ji dále pronajímá. Část polí je obhospodařována soukromými zemědělci (Chožov cca 135 ha, Mnichovský Týnec 50 ha, Třtěno cca 220 ha). Rostlinná výroba je zaměřena na pěstování obilovin, cibule, krmných a technických plodin. V živočišné výrobě se uplatňuje drobný chov vepřů v menších zařízeních klasického stelivového provozu. Strukturu ZPF v % udává následující přehled: Druh pozemku
Podíl zastoupení pozemku /%/ v ZPF Chožov Mnichův.Týnec Třtěno
zeměď.půda orná půda zahrady sady louky pastviny
100.00 92.73 1.04 3.11 0.08 3.04
100.00 82.93 0.88 11.48 0.20 4.51
100.00 96.42 0.42 0.09 0.41 2.66
Jak je patrné z rozborové tabulky, je téměř celá výměra zemědělské půdy zorněna. Ostatní kultury jsou přítomny na skutečně nepatrné rozloze.
Zemědělské areály: V Chožově jsou lokalizována dvě větší zařízení zemědělské výroby a zařízení pro chov jezdeckých koní: • statek Zemědělského družstva ORASICE – provozována rostlinná zemědělská výroba • bývalý velkostatek (památkově chráněný statek. čp. 22), areál je soukromém vlastnictví. • areál pro jezdecké koně s výběhy a novou halou, využívanou jako jízdárna. Obnovený statek provozuje pí Andreasová, v současné době cca7 koní. V obci jsou tři významnější soukromí zemědělci provozující rostlinnou i živočišnou výrobou v rámci rodinných farem (10ks, 6+6ks, 6ks hovězího dobytka) a řada drobných soukromých zemědělců chovajících 1 až 3 kusy dobytka.
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Strana 41 (celkem 45)
Odůvodnění územního plánu Chožov V Mnichovském Týnci se severně od obce nachází devastované plochy bývalého areálu kravína. Plochy jsou v soukromém vlastnictví, územním plánem jsou navrženy k asanaci a novému využití pro zemědělskou výrobu, případně pro výrobu jiného charakteru nebo skladování. Plocha je vedena jako plocha přestavby pro výrobu skladování V1. Drobnou rostlinou výrobu a rozptýlený chov provozují soukromí zemědělci v některých původních usedlostech obce. V obci Třtěno jsou provozovány tyto zemědělské areály: • zemědělský areál provozovaný Zemědělským družstvem ORASICE na západním okraji obce. Areál zahrnuje posklizňové linky na úpravu cibule a posklizňové linky na úpravu obilí. V areálu jsou rovněž garáže a sklady. Západní část areálu tvoří nevyužívané plochy, které jsou územním plánem určeny jako plochy přestavby A1 s cílem navrácení těchto ploch do ZPF jako trvalé travní porosty. Na areál ZD ORASICE navazují plochy soukromých hospodářů (p. Richter, p. Vainert). zaměřené na rostlinnou výrobu. • Bývalý velkostatek ve východní části obce čp.12 a čp.13, vrácený v restituci soukromému vlastníkovi (p. András), má v pronájmu ZD ORASICE, které zde chová 110 ks vepřů. Památkově chráněný Hüttichův statek čp.22 je v soukromém vlastnictví (p.Kazinczy). Zemědělská výroba zde není provozována, hlavní objekt je po požáru v rekonstrukci, vlastník má záměr zde vybudovat rekreační středisko. Dále v obci hospodaří několik menších rodinných statků, zaměřených na rostlinnou i drobnou živočišnou výrobu.
Údaje o zařazení zemědělské půdy do BPEJ a tříd ochrany: Jsou zastoupeny zejména tyto bonitační typy půd: HPJ: 06 - černozemě typické, karbonátové a lužní na slínitých a jílovitých substrátech, těžké půdy s lehčí ornicí - a těžkou spodinou, občas převlhčované HPJ: O8 - černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraších, středně těžké HPJ: 20 - rendziny, rendziny hnědé a hnědé půdy na slínech a jílech, těžké až velmi těžké, málo vodopropustné HPJ: 28 - hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na bazických a neutrálních vyvřelinách, středně těžké, kamenité, převážně s dobrými vláhovými poměry HPJ: 37 - mělké hnědé půdy na všech horninách, lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 0.3 m pevná hornina, výsušné HPJ: 39 - nevyvinuté půdy na všech horninách s velmi mělkou humusovou vrstvou (do 0.1 m) na málo zvětralé skále, většinou výsušné HPJ: 41 - svažité půdy (nad 12o) na všech horninách, středně těžké až těžké, s různou štěrkovitostí až kamenitostí, vláhové poměry závislé na srážkách HPJ: 62 a 63 - lužní půdy glejové na nivních uloženinách, spraši, jílech a slínech, těžké, dočasně zamokřené až zamokřené HPJ: 64 - glejové půdy a oglejené půdy zbažinělé, avšak zkulturněné, na různých horninách, středně až velmi těžké, příznivé pro trvalé travní porosty HPJ: 68 - glejové půdy úzkých údolí, obvykle lemující malé vodní toky, středně až velmi těžké, zamokřené, i po odvodnění vhodné pouze na louky.
Strana 42 (celkem 45)
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Odůvodnění územního plánu Chožov
Údaje o uskutečněných investicích do půdy: V území byly v minulosti provedeny rozsáhlé technické meliorace zemědělských pozemků. Meliorace navazovaly na úpravy Chožovského potoka a Dobročky, které byly využity jako páteře odvodňovacího systému. Přes nesporný význam pro zúrodnění pozemků mají meliorace vliv na rychlý odtok vody z území a větší přísun znečištění do povrchové vody v tocích. V současné době jsou částečně nefunkční a nepředpokládá se jejich plošná obnova. Zastavitelné plochy jsou navrženy mimo realizovaná odvodnění.
Zdůvodnění navrhovaného řešení Zemědělský půdní fond je dotčen návrhem ploch smíšených obytných vesnického charakteru (BV), částečně plochou vybavenosti (O2 - myslivna Třtěno) a plochou pro výstavu centrální čistírny odpadních vod v Chožově (T1). Plochy smíšené obytné vesnického charakteru jsou vymezené v souladu s požadavky obce Chožov a se zadáním územního plánu byly po společném jednání na základě požadavku CHKO ČS částečně upraveny na stávající stav.. Zastavitelné plochy jsou navrženy uvnitř zastavěného území a v jeho přímé návaznosti. Chráněné půdy jsou návrhem dotčeny minimálně, návrh nepředstavuje velké omezení zemědělského potenciálu obce. Největší podíl navržených ploch je v obci Chožov. Obec je položena v obytně příznivé poloze v dojezdové vzdálenosti Loun a OÚ eviduje zájemce o výstavbu nových rodinných domů. V ÚP jsou pro výstavbu vyhledány proluky uvnitř stávající zástavby, kde je výstavba možná okamžitě. Nové zastavitelné plochy vně zastavěného území jsou podmíněny zpracováním územní studie a realizací nových dopravních a technických opatření k zajištění výstavby a tím i většími investičními náklady. Jako zábor ZPF jsou vykázány i pozemky vedené Katastrem nemovitostí jako zahrady. Plocha přestavby BV6 je v současné době užívána jako zahrádkářská kolonie, na pozemcích se nachází různě velké stavby. Zároveň je třeba konstatovat, že jako ZPF jsou Katastru nemovitostí vedeny pozemky uvnitř obcí, které jsou dlouhodobě zastavěny.
Pozemky plnící funkci lesa (PUPFL): Vzhledem k minimální rozloze lesů není lesní hospodářství v řešeném území podstatné. Lesní plochy se nalézají v pásmu ohrožení C (s maximálním dožitím smrku 60 let). Lesy spadají pod správu Lesního závodu Litoměřice, polesí Budyně. Veškeré plochy lesů tvoří jediné lesní oddělení č.330. Jde o lesy zvláštního určení s funkcí půdoochrannou. O volně žijící zvěř v řešeném území pečuje Myslivecká společnost Chožov. ÚP Chožov nenavrhuje nové plochy lesa s přihlédnutím na vyjádření CHKO ČS, které požaduje zachovat v území bezlesý charakter ploch typu stepní lada.
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Strana 43 (celkem 45)
Odůvodnění územního plánu Chožov
F - INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SPOLU S INFORMACÍ, ZDA A JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, POPŘÍPADĚ ZDŮVODNĚNÍ, PROČ TOTO STANOVISKO NEBO JEHO ČÁST NEBYLO RESPEKTOVÁNO. Dokumentace Vyhodnocení vlivu ÚP Chožov na udržitelný rozvoj území a Vyhodnocení vlivu na životní bude zpracována v samostatné příloze, bude-li KÚ ÚK požadována.
Strana 44 (celkem 45)
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Odůvodnění územního plánu Chožov Obsah textové části: Základní údaje str.1 - 2 A - Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, A.1 Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje ČR str.3 - 5 A.2 Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem str.5 - 9 A.3 Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů str.9 - 11 B - Vyhodnocení splnění požadavků zadání str.11 - 12 C – Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§43 odst. (1) stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení str. 13 D - Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu zastavěného území D.1 Vyhodnocení návrhu územního plánu s požadavky na ochranu a rozvoj hodnot v území str.13 - 17 D.2 Komplexní zdůvodnění návrhu územního plánu str.17 – 20 D.2.1 Odůvodnění koncepce rozvoje jednotlivých sídel str. 21 – 22 D.2.2 Odůvodnění koncepce systému sídelní zeleně D.2.3 Zdůvodnění vymezení ploch s rozdílným funkčním využitím a jejich regulace str. 22 – 23 D.2.4 Odůvodnění koncepce technické infrastruktury D.2.4.1 Odůvodnění dopravního řešení str. 23 – 26 str. 26 – 27 D.2.4.2 Odůvodnění koncepce vodního hospodářství str. 28 – 31 D.2.4.3 Odůvodnění koncepce energetiky: D.2.4.4 Odůvodnění koncepce nakládání s odpady str. 31 D.2.5 Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability str. 32 - 36 D.2.6 Zdůvodnění vymezení ploch a koridorů územních rezerv, vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií jako podmínka pro rozhodování, vymezení veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací str. 36 – 37 D.2.7 Zdůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb (VPS), veřejně prospěšných opatření (VPO) a asanací str. 37 – 38 D.2.8 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch str. 38 – 39 E - Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa str. 40 – 43 F – Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelná rozvoj území str. 44 Přílohy textové části: Tabulky předpokládaných záborů ZPF Tabulky prvků ÚSES Samostatné grafické přílohy: 1O – Výkres širších vztahů měř. 1 : 25.000 2O – Koordinační výkres měř. 1: 5.000 3O – Výkres předpokládaných záborů ZPF měř. 1 : 5.000
Ing. arch. Jitka Fikarová - 9/2013
Strana 45 (celkem 45)