ZÁKLADNÍ TENDENCE DEMOGRAFICKÉHO, SOCIÁLNÍCH A EKONOMICKÉHO VÝVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE V ROCE 2009 1. Demografický vývoj 1.1 Počet obyvatel Od roku 2004 se počet obyvatel v kraji neustále zvyšuje, nejvyšší meziroční nárůst zaznamenal kraj v roce 2008 (+8 553 obyvatel). V roce 2009 se zvýšil počet obyvatel o 2 236 na 571 863, toho bylo 289 015 žen. Nárůst obyvatel ovlivňují počty přistěhovalých, kterých bylo celkem 6 484, z toho 2 130 cizinců. Nejvíce cizinců se přistěhovalo se Slovenska, Ukrajiny a Vietnamu. Naopak 4 801 obyvatel se z kraje vystěhovalo do jiných částí České republiky a ciziny. Do ciziny odešlo 1 068 občanů, z toho nejvíce se jich vystěhovalo na Slovensko. Jediný okres v kraji, který vykázal v roce 2009 pokles počtu obyvatel je okres Tachov (-169). Kladný (+553) byl v kraji i přirozený přírůstek.
počet obyvatel v kraji trvale roste
Obyvatelstvo v Plzeňském kraji k 31. 12. 575 000 570 000 565 000 560 000 555 000 550 000 2007
2008
2009
2007
2008
2009
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
545 000
Přirozený a migrační přírůstek obyvatel 10 000 přirozený přírůstek
8 000
přírůstek stěhováním
6 000 4 000 2 000 0
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
-4 000
1992
-2 000
1.2 Narození, zemřelí, sňatky, rozvody nepatrně vzrostl počet narozených dětí
V kraji se narodilo (6 412) dětí, což je nejvyšší absolutní počet od roku 1992. Počet narozených dětí proti předchozímu roku vzrostl jen nepatrně. V přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu počet narozených dětí mírně poklesl z 11,3 dětí na 11,2. To naznačuje, že i v Plzeňském kraji „babyboom“ končí. Mimo manželství se rodí dvě pětiny dětí, přitom na Tachovsku podíl dosáhl pětapadesáti procent. 1
Podíl narozených dětí v Plzeňském kraji mimo manželství 45,00 40,00
procenta
35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
0,00
nejvíce umíráme na nemoci oběhové soustavy a novotvary
V absolutním i relativním vyjádření vzrostly proti předchozímu roku počty zemřelých. Z 5 859 zemřelých v roce 2009 zemřelo 1 615 obyvatel na novotvary a 2 888 na nemoci oběhové soustavy. Nejčastější příčinou úmrtí na novotvary je zhoubný novotvar průdušek a plic (303 úmrtí) a tlustého střeva (128 úmrtí).
poklesly počty sňatků a rozvodů
V kraji uzavřelo manželství nejméně párů od roku 1965. Počet sňatků v roce poklesl na 2 528, což je o 235 méně než v předchozím roce. Rozvedeno bylo 1 543 manželství, nejméně od roku 2000.
8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0
sňatečnost
1,0
rozvodovost
2
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
0,0 1992
počet sňatků (rozvodů) na 1 000 obyvatel středního stavu
Sňatečnost a rozvodovost v Plzeňském kraji
1.3 Věková struktura struktura věkových skupin doznala změn
Od roku 2000 dochází k postupnému snižování věkové skupiny 0-14 let, naopak zastoupení věkové skupiny 65 a více let se zvyšuje. Zatímco v roce 2000 činil podíl předproduktivní věkové skupiny z celkového počtu obyvatel v kraji 15,7%, v roce 2009 tvořila tato skupina 13,9%, přičemž mezi roky 2008 a 2009 se podíl mírně zvýšil o 0,1 procentního bodu. Nepatrný nárůst byl ovlivněn počtem narozených dětí v kraji v roce 2009. Podíl poproduktivní věkové skupiny vzrostl ze 14,3% v roce 2000 na 15,6% v roce 2009. Ani do budoucna není vývoj optimistický a nadále se bude zvyšovat podíl poproduktivní věkové struktury, tj. obyvatel nad 65 let.
Vývoj věkové struktury obyvatelstva Plzeňského kraje v letech 2000-2009 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Celkem v tom věková skupina:
551 281
549 600 549 374
550 113 549 618
551 528 554 537
561 074 569 627
571 863
0-14 15-64 65+
86 686 385 663 78 932
84 914 83 516 385 792 386 831 78 894 79 027
81 848 80 199 388 931 389 337 79 334 80 082
79 032 78 308 391 166 393 643 81 330 82 586
78 533 78 805 398 284 404 068 84 257 86 754
79 631 402 844 89 388
Muži v tom věková skupina:
270 012
269 194 268 949
269 342 269 155
270 421 272 423
276 348 281 627
282 848
0-14 15-64 65+
44 544 194 186 31 282
43 559 42 836 194 251 194 633 31 384 31 480
41 953 41 124 195 658 195 924 31 731 32 107
40 570 40 246 197 015 198 630 32 836 33 547
40 310 40 353 201 573 205 528 34 465 35 746
40 778 205 048 37 022
Ženy v tom věková skupina:
281 269
280 406 280 425
280 771 280 463
281 107 282 114
284 726 288 000
289 015
0-14 15-64 65+
42 142 191 477 47 650
41 355 40 680 191 541 192 198 47 510 47 547
39 895 39 075 193 273 193 413 47 603 47 975
38 462 38 062 194 151 195 013 48 494 49 039
38 223 38 452 196 711 198 540 49 792 51 008
38 853 197 796 52 366
index stáří je vyšší než celorepublikový průměr (107,0)
Index stáří vyjadřující poměr poproduktivní věkové skupiny na 100 dětí ve věku 0-14 let dosáhl v kraji v roce 2009 hodnoty 112,3 za obě pohlaví, zatímco u mužů hodnotu 100 dosud nepřekročil (90,8), u žen dosáhl úrovně 134,8. Index stáří žen je ovlivněn vyšším věkem. Zatímco u žen přesahuje ve všech okresech (vyjma okresu Tachov) hodnotu 100, u mužů přesahuje tuto hodnotu pouze okres Plzeň-město. Nejpříznivější hodnoty z regionálního pohledu vykazuje okres Tachov, kde žije nejmladší obyvatelstvo kraje a kde průměrný věk zatím nepřekročil 40,0 let (39,0 let). Průměrný věk obyvatel kraje se každoročně zvyšuje. Hranice 40 let byla překročena v roce 2004, v roce 2009 byl průměrný věk za obě pohlaví 41,0 let. V okrese Plzeň-město činil průměrný věk 41,9 let, přičemž u žen průměr dosáhl 43,4 let. U mužů hranice 40 let je překročena zatím v okrese Plzeň-město (40,4) a Rokycany (40,2).
Průměrný věk v okresech Plzeňského kraje v roce 2009 Plzeňský kraj
Domažlice
Klatovy
Plzeň-město
Plzeň-jih
Plzeň-sever
Rokycany
Tachov
Obě pohlaví
41,0
40,3
41,3
41,9
40,8
40,0
41,5
39,0
muži
39,6
39,0
39,9
40,4
39,6
38,9
40,2
37,9
ženy
42,3
41,5
42,7
43,4
42,1
41,1
42,8
40,2
3
2. Sociální vývoj 2.1 Nezaměstnanost hospodářská krize měla Počet uchazečů o zaměstnání v průběhu roku 2009 trvale rostl, pouze negativní dopad na v měsíci říjnu zaznamenaly úřady práce nepatrný pokles, ale nezaměstnanost v regionu v následujícím měsíci došlo opět k nárůstu. Ke konci roku 2009 bylo evidováno v kraji 26 802 uchazečů o zaměstnání a proti stejnému období předchozího roku byl zaznamenán nárůst o šedesát procent. Nejvyšší nárůst nezaměstnaných (o 98%) zaznamenal okres Plzeň-jih. Dosažitelní uchazeči tvořili 97,8% všech evidovaných uchazečů. Z celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání tvořily ženy 50,7% (stav k 31. 12. 2009). Celkem 9 897 osob (téměř 37%) pobíralo příspěvek před nástupem do zaměstnání. Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v Plzeňském kraji 30 000 25 000 20 000 15 000
počet uchazečů
10 000
volná pracovní místa
prosinec 09
listopad 09
říjen 09
září 09
srpen 09
červenec 09
červen 09
květen 09
duben 09
březen 09
únor 09
leden 09
prosinec 08
0
listopad 08
5 000
zvýšila se registrovaná míra nezaměstnanosti
Mezi roky 2008 a 2009 se registrovaná míra nezaměstnanosti zvýšila v kraji o 3,13 procentního bodu, z toho nejvyšší nárůst zaznamenaly okresy Tachov a Domažlice. Již poměrně vysoká míra registrované nezaměstnanosti vzrostla v okrese Tachov z 9,25% v roce 2008 na 13,43% v roce 2009. Procento nezaměstnaných mužů se zvýšilo z 8,10% na 11,84%, u žen z 10,91% dokonce na 15,58%. Vysokou míru registrované nezaměstnanosti u žen koncem roku 2009 evidovaly také úřady práce v okresech Domažlice, Klatovy a Rokycany, zde překročila hranici deseti procent.
počty volných pracovních míst trvale klesaly
Zatímco koncem roku 2008 bylo podle úřadů práce v nabídce 7 562 volných pracovních míst, v následujícím roce se počet míst snížil na 2 078. Nepříznivá situace s umisťováním nezaměstnaných byla v okrese Tachov, kde na 1 volné pracovní místo připadalo 37,8 osob. Obdobná situace byla i v okrese Domažlice, kde podíl nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo činil 33,4.
počet dlouhodobě nezaměstnaných roste
Nárůst počtu dlouhodobě nezaměstnaných byl nejvyšší od roku 2000. Na konci roku 2009 bylo v kraji 5 262 osob bez práce déle než jeden rok, z toho čtvrtinu evidoval úřad práce v Tachově.
4
2.2 Zaměstnanost průměrná hrubá měsíční mzda rostla i v roce 2009
Průměrná hrubá nominální mzda na plně zaměstnané činila v roce 2009 v Plzeňském kraji 22 147 Kč, což bylo o 5,3% více než v předchozím roce. Po Hlavním městě Praha (29 726 Kč) a Středočeském kraji (22 779 Kč) dosáhla třetí nejvyšší hodnoty. Ve srovnání s průměrnou mzdou v České republice byla nižší o 1 451 Kč, nutno podotknout, že průměrná mzda za celou Českou republiku je ovlivněna výší mzdy v Hl. městě Praha. Počet zaměstnanců (na plně zaměstnané) poklesl proti roku 2008 o 5,0% na 184,7 tis. osob.
Průměrná hrubá měsíční mzda v krajích ČR v roce 2009 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000
Moravskoslezský
Zlínský
Olomoucký
Jihomoravský
Vysočina
Pardubický
Královéhradecký
Liberecký
Ústecký
Karlovarský
Plzeňský
Jihočeský
Středočeský
0
Hl. město Praha
5 000
2.3 Ekonomická aktivita míra ekonomické aktivity oproti roku 2008 poklesla
Na základě výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) bylo v roce 2009 v průměru v kraji 274,8 tisíc zaměstnaných osob. Největší početní skupinou byli zaměstnaní ve věku 30-44 let, kteří tvořili 40,4% všech zaměstnaných. Nezaměstnaných bylo za celé loňské období 6,7% z pracovní síly, přičemž nejvyšší počet byl zaznamenán ve 3. čtvrtletí 2009 (20,9 tisíc). Nejohroženější početní skupinou nezaměstnaných jsou mladí lidé do 24 let. Roční průměrná obecná míra nezaměstnanosti vzrostla v roce 2009 proti předchozímu roku u žen o 2,89 a u mužů o 2,58 procentního bodu. Průměrná roční obecná míra nezaměstnanosti
% 10,00 9,00
Česká republika
8,00
Plzeňský kraj
7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2000
2001
2002
2003
2004
5
2005
2006
2007
2008
2009
2.4 Kriminalita nejvíce trestných činů bylo Téměř polovina všech zjištěných trestných činů celkové kriminality v kraji zaznamenáno v okrese připadá dlouhodobě na okres Plzeň-město. V přepočtu na 1 000 obyvatel Plzeň-město se počty případů za poslední dva roky sice snížily, přesto byly vyšší než podíly za Českou republiku. V kraji bylo v roce 2009 spácháno 14 296 trestných činů, což je druhý nejnižší počet od roku 2000. Objasněnost se pohybuje mezi 42% až 53%, z toho nejmenší podíl vykazuje okres Plzeň-město, kde se podíly mezi roky 2000 až 2009 pohybovaly mezi 31% až 43%. Celkem 70% trestných činů připadalo v roce 2009 na obecnou kriminalitu, přičemž tento podíl se od roku 2000 postupně snižoval.
Kriminalita celková - zjištěné trestné činy v roce 2000
Kriminalita celková - zjištěné trestné činy v roce 2009
7,5%
10,6% 6,4%
7,9%
9,4% Domažlice
14,3%
6,8%
11,0%
Klatovy Plzeň-město
9,6%
Plzeň-jih
10,0%
Plzeň-sever Rokycany
8,2%
Tachov
9,6%
46,8%
42,0%
2.5 Sociální zabezpečení starobní důchody vzrostly oproti roku 2008 v průměru o 4,2%
Z důchodového pojištění se poskytují starobní, invalidní, sirotčí a vdovské důchody. V roce 2009 činila průměrná výše důchodu v kraji 9 817 Kč, tj. o 373 Kč více než v předchozím roce. Mezi okresy se rozdíly pohybují ve stovkách korun, nejvyšší důchody se vyplácejí v okrese Plzeň-město, naopak nejnižší důchody v okrese Tachov. Z celkového počtu příjemců důchodů připadá polovina na příjemce starobních důchodů, jejichž výše činila v kraji v roce 2009 v průměru 10 009 Kč, přičemž ženy pobíraly o 1 993 Kč nižší částky než muži.
Výše starobního důchodu v okresech Plzeňského kraje 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 muži
ženy
muži
2005 Domažlice
ženy
muži
ženy
2006 Klatovy
2007 Plzeň-město
Plzeň-jih
6
muži
ženy
muži
2008 Plzeň-sever
ženy 2009
Rokycany
Tachov
3. Ekonomický vývoj 3.1 Ceny spotřebitelské ceny Průměrnou roční míru inflace vyjádřenou jako podíl dvou klouzavých vzrostly v roce 2009 o 1% průměrů za posledních 12 měsíců proti předchozím 12 měsícům je vhodné uvést, přestože jsou data k dispozici za Českou republiku jako celek. Tento ukazatel vyjadřuje míru znehodnocení měny. Průměrné spotřebitelské ceny v České republice v období let 1999 až 2009
rok 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999
1,0% 6,3% 2,8% 2,5% 1,9% 2,8% 0,1% 1,8% 4,7% 3,9% 2,1%
0,0%
1,0%
2,0%
3,0%
4,0%
5,0%
6,0%
7,0% procento
3.2 Organizační statistika počty ekonomických subjektu vzrostly, 90% nemá zaměstnance nebo počet neuvádí
V Plzeňském kraji vzrostl počet ekonomických subjektů v roce 2009 o 3 685, tj. o 2,7%. Přestože 74,0% tvoří fyzické osoby, jejich počet meziročně poklesl o 0,4%. Celkem 126 656 ekonomických subjektů počet pracovníků neuvedlo nebo nemá zaměstnance. Subjektů zaměstnávajících více jak 1 000 zaměstnanců působí v kraji jen dvacet, z toho 17 v okrese Plzeň-město a 3 v okrese Plzeň-jih.
Ekonomické subjekty v Plzeňském kraji v letech 2000 až 2009 160 000 140 000 120 000
140 383
2004
136 698
2003
132 217
2002
129 639
125 065
2001
127 341
123 475
40 000
117 566
60 000
107 761
80 000
111 961
100 000
2005
2006
2007
2009
2009
20 000 0 2000
7
3.3 Bytová výstavba počty dokončených bytů poklesly o 23%
Na základě definitivních výsledků bylo v Plzeňském kraji v roce 2009 dokončeno celkem 2 051 bytů, tj. o 612 méně než v předchozím roce. Z celkového počtu bylo 782 bytů dokončeno v okrese Plzeň-město. Po vyloučení čtrnácti obcí náležící okresu Plzeň-město bylo v samotné Plzni dokončeno 676 bytů, z toho 237 bytů v rodinných domech.
více jak polovinu tvoří byty Nových bytů v rodinných domech se v kraji dokončilo 1 201, což byl v rodinných domech vůbec nejvyšší počet od roku 2000. Bytová výstavba rodinných domů je dlouhodobě nejintenzivnější v okrese Plzeň-město a přilehlých okresech Plzeň-jih a Plzeň-sever. V uvedených třech okresech bylo v roce 2009 dokončeno celkem 739 bytů, tj. 61,5%. Výstavba bytových domů se soustřeďuje především do krajského města Plzně, kde bylo dokončeno 344 bytů, tj. 64,7% všech dokončených bytů v bytových domech v kraji. poklesl i počet zahájených bytů
Celosvětová krize ovlivnila v roce 2009 i počty zahájených bytů v kraji, jejichž počet proti předchozímu roku poklesl o 15,2% na 2 084 bytů, z toho téměř polovina se má postavit v okrese Plzeň-město.
Intenzita bytové výstavby v okresech Plzeňského kraje v letech 2000 až 2009 dokončené byty na 1 000 obyvatel
6,00 5,50
Domažlice
5,00
Klatovy
4,50
Plzeňměsto Plzeň-jih
4,00 3,50 3,00 2,00
Plzeňsever Rokycany
1,50
Tachov
2,50
1,00 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
3.4 Stavební povolení, ohlášení počty poklesly ne však ve všech okresech
V pěti okresech kraje se v roce 2009 počty stavebních povolení (včetně stavebních ohlášení) vydaných stavebními úřady proti předchozímu roku snížily. Okresy Plzeň-sever a Rokycany zaznamenaly nárůst, v prvním jmenovaném byly počty od roku 2006 nejvyšší. Naopak nejvyšší meziroční propad téměř o čtvrtinu zaznamenal okres Plzeň-město. Celkem bylo vydáno v roce 2009 v kraji 7 076 stavebních povolení a ohlášení. Polovina všech povolení a ohlášení byla vydána na stavby budov (3 633), pětinu tvoří povolení na ochranu životního prostředí (1 213) a zbývající podíl tvoří ostatní stavby (2 230).
8
Vydaná stavební povolení a ohlášení v okresech Plzeňského kraje
počet
3 000 2 500
2000
2 000
2009
2005
1 500 1 000 500 0 Domažlice
Klatovy
Plzeňměsto
Plzeň-jih
Plzeňsever
Rokycany
Tachov
3.5 Stavebnictví celosvětová krize zasáhla i stavebnictví
Ve 39 stavebních firmách s 50 a více zaměstnanci působících v Plzeňském kraji pracovalo 3 657 zaměstnanců, což bylo o 2,7% méně než v předchozím roce. Průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla v kraji o 5,7% na 25 023 Kč a byla pod úrovní republikového průměru (28 091 Kč). Nejvyšší mzdu ve stavebnictví vykazuje Hl. m. Praha s 32 987 Kč, naopak nejhůře mezi kraji jsou na tom zaměstnanci v Karlovarském kraji, kde hrubá mzda v roce 2009 činila 19 834 Kč.
stavební firmy vykázaly pokles „ZSV“
Objem základní stavební výroby „ZSV“ celorepublikově poklesl o 0,3%, v Plzeňském kraji byl meziroční propad ve stavební výrobě vysoký a představoval 14,0%. Pokles ZSV mezi kraji byl nejvyšší právě v Plzeňském kraji. Šest krajů České republiky naopak zaznamenalo meziroční nárůst. Objem ZSV v kraji dosáhl hodnoty 5 888 mil. Kč b. c.; podíl z celkového objemu prací v ČR představoval pouze 2,9%. Z celkového objemu ZSV připadalo 28,5% na pozemní stavitelství a 71,5% na inženýrské stavitelství. Zatímco produktivita práce ze ZSV v průměru za ČR byla s minulým rokem téměř shodná (index 99,9), v kraji poklesla o 11,6%.
3.6 Zemědělství hospodářská zvířata trvale klesají stavy
K 1. 4. 2010 činily stavy skotu v Plzeňském kraji 155 450 kusů, což bylo o 273 kusů více než v předchozím roce, v porovnání se stavy před deseti lety počty poklesly o deset procent. Proti roku 2000 poklesly stavy prasat na polovinu (141 938 – stav k 1. 4. 2010), počty drůbeže zůstaly přibližně na stejné úrovni (2 509 575 – stav k 1. 4. 2010), z toho došlo během deseti let k poklesu slepic o třetinu na 466,9 tisíc v roce 2010. Naopak se zvýšila téměř o třetinu průměrná roční dojivost 1 krávy a o pětinu průměrná snáška vajec na 1 slepici.
v průběhu deseti let klesaly sklizňové plochy obilovin a brambor
Sklizňové plochy obilovin byly v roce 2009 nejnižší za posledních pět let, ze všech sledovaných plodin byly meziročně vyšší pouze sklizňové plochy ovsa. Zatímco zemědělci sklízeli brambory v roce 2000 z 3 389 ha, v roce 2009 poklesly plochy pouze na 979 ha. Výnosy obilovin se meziročně snížily o 0,23 tun z ha, brambor o 0,1 tun z ha; nárůst vykázal kraj u olejnin (o 0,24 t/ha), pícnin na orné půdě (o 0,38 t/ha) a kukuřice na zrno a siláž (2,99 t/ha). 9
Výnosy obilovin v Plzeňském kraji v letech 2000 až 2009 6,00 pšenice ječmen žito oves
5,50 5,00 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 2000
2001
výroba masa meziročně poklesla
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Výroba masa v jatečné hmotnosti představovala v roce 2009 celkem 27 307 tun masa (bez drůbežího), z toho 20 169 tun bylo maso vepřové a 7 119 tun maso hovězí. Meziročně byl zaznamenán celkový propad výroby masa o 11,8%. Obdobná situace byla ve všech krajích České republiky.
3.7 Průmysl krize zasáhla průmyslové podniky
Ve 165 průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci bylo zaměstnáno v roce 2009 celkem 51 910 zaměstnanců, což je o 12,5% méně než v předchozím roce. Pokles zaměstnanců vyjma Hl. města Prahy zaznamenaly všechny kraje České republiky. Počet velkých průmyslových podniků poklesl v kraji meziročně o 5,2%, tj. o 9 podniků. Průměrná hrubá nominální mzda dosáhla v kraji výše 24 170 Kč, přičemž vzrostla o 3,7%. V mezikrajském srovnání byla mzda čtvrtá nejvyšší za Hl. městem Prahou (32 356 Kč), Středočeským (27 035 Kč) a Ústeckým krajem (24 288 Kč). Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy poklesly proti roku 2008 o 15,7% a dosáhly v kraji objemu 153 613 mil. Kč. Na celkovém objemu tržeb se kraj podílel 6,4%. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb byly nejnižší od roku 2006.
10
