Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Ústeckého kraje v roce 2008

Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Ústeckého kraje v roce 2008

Úvod Regionální statistika Českého statistického úřadu je zaměřena spíše na zachycení strukturálních změn v čase než na konjunkturální ukazatele, i přesto však existuje poměrně široká nabídka ukazatelů, které jsou publikovány čtvrtletně či dokonce měsíčně (souhrnně vydávané ve Statistickém bulletinu Ústeckého kraje) a které poskytují obraz o vývoji regionu z krátkodobého pohledu. Některé z nich dokonce můžeme považovat za určitý ekvivalent konjunkturálních indikátorů používaných na celorepublikové úrovni. Nabídka krátkodobých regionálních ukazatelů je sice menší než za celou ČR, při jejich hodnocení je nutné mít na paměti, že mohou být více ovlivněny náhodnými výkyvy a jejich vypovídací schopnost může být omezena systémem a metodikou statistického zjišťování 1 , přesto jsou významným zdrojem informací o regionu, neboť jsou dostupné ve velmi krátkém čase po skončení sledovaného období. Například Statistický bulletin s prvními souhrnnými údaji o vývoji za celý rok 2008 vyšel již 90 dní po skončení roku. Nejnovější údaje za vybrané ukazatele o Ústeckém kraji naleznete také na webových stránkách ČSÚ Ústeckého kraje v sekci Nejnovější údaje. Co tedy prozrazují první dostupné údaje za rok 2008 o Ústeckém kraji?

Základní tendence 2 Demografický vývoj

• • • •

Ekonomický vývoj

Vývoj na trhu práce

Počet obyvatel rostl jak díky přirozenému, tak migračnímu přírůstku. Stejně jako v celé České republice, i v Ústeckém kraji se zvyšuje porodnost (převážně v důsledku vlivu věkové struktury populace). Poprvé se v kraji narodilo více dětí mimo manželství než v manželství. I nadále pokračuje příznivý trend klesající úmrtnosti (vč. kojenecké a novorozenecké).

•

V hlavních ekonomických odvětvích pokračoval v první polovině roku vývoj předchozích let – tj. relativně výrazný hospodářský růst. Druhá polovina roku však již byla poznamenána prudkým poklesem převážně zahraniční poptávky, což výrazně ovlivnilo údaje za celý rok (celkově však méně než ve zbytku ČR).

•

Tržby v průmyslu v běžných cenách meziročně rostly, taženy však byly pouze chemickým průmyslem a výrobou optických přístrojů. Stavebnictví a bytová výstavba stagnovaly.

•

Převážně z důvodu výrazného propadu ve 4. čtvrtletí se vývoz v běžných cenách zvýšil meziročně jen velice mírně.

•

Trh práce byl výrazně ovlivněn vývojem v hospodářství. Zatímco v první polovině roku nezaměstnanost ještě klesala, v druhé polovině roku již začala růst. Přesto ke konci roku bylo ještě nezaměstnaných o téměř 9 % méně, než ve stejném období roku 2007.

•

Přestože průměrné mzdy nominálně rostly poměrně výrazně, kvůli růstu cen reálně spíše stagnovaly.

1

Statistická zjišťování jsou v mnoha případech primárně sestavována s cílem zachytit vývoj v České republice jako celku, nikoliv v jednotlivých regionech. Výběrová šetření tak nemusí (či nemohou) vždy zohledňovat regionální hledisko. Mnoho regionálních ukazatelů z ekonomické oblasti je například publikováno podle tzv. podnikové metody, kdy je podnik zařazen do toho regionu, kde má registrované sídlo, nikoliv tam, kde skutečně působí, což značně omezuje vypovídací schopnost ukazatele na regionální úrovni.

2

Většina údajů za rok 2008, které jsou v této analýze využity, byly zatím publikovány pouze jako předběžné. Informace o předběžnosti či definitivnosti jednotlivých ukazatelů naleznete ve Statistickém bulletinu Ústeckého kraje a dalších produktech, na něž analýza v jednotlivých kapitolách odkazuje.

www.ustinadlabem.czso.cz www.czso.cz

1


1. Demografický vývoj Počet obyvatel i nadále Ke konci roku 2008 měl Ústecký kraj 835 891 obyvatel, což je o 4,7 tisíce osob více než v roce 2007. Rok 2008 byl již druhým rokem s poměrně vysokým rostl… přírůstkem obyvatel. Ústecký kraj se tak dostal téměř zpět na počet obyvatel z konce 80. let 20. století 3 . Celkový přírůstek obyvatelstva za rok (5,6 ‰) je nejvyšší od roku 1976 (pokud nebudeme uvažovat rok 2007 4 ). V 70. letech 20. století však byla situace opačná, přirozený přírůstek byl mnohonásobně vyšší než přírůstek migrační. … díky přirozenému přírůstku

Již třetím rokem v řadě se na celkovém přírůstku obyvatel kladně podílel přirozený přírůstek. V loňském roce se v Ústeckém kraji narodilo o 1 222 dětí více než kolik obyvatel kraje v tomto roce zemřelo. Lepší výsledek byl v Ústeckém kraji naposledy v roce 1988. Tento trend probíhá v celé České republice.

…i migračnímu přírůstku.

Poměrně velký byl i přírůstek obyvatel migrací. Do kraje se přistěhovalo celkem 12 606 lidí, z nichž téměř 53 % bylo ze zahraničí. Z kraje se vystěhovalo 9 117 obyvatel, 17 % z nich se stěhovalo do zahraničí, což představuje spolu s Jihočeským krajem nejvyšší podíl ze všech krajů v ČR.

Graf 1 Počet obyvatel, přirozený a migrační přírůstek v Ústeckém kraji 840 000

836 311

Počet obyvatel k 31.12.

835 000

835 891

830 000 825 000 820 000 815 000 810 000 9 000

1990* 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000* 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

7 000

Migrační přírůstek obyvatel Přirozený přírůstek obyvatel

5 000 3 000 1 000 -1 000 -3 000

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 * v údajích nejsou promítnuty výsledky Sčítání lidu, domů a bytů, které proběhly v následujícím roce

Porodnost se dále zvyšovala…

Zdroj: ČSÚ

V roce 2008 se v kraji narodilo 10 031 dětí, což představuje porodnost okolo 12 ‰. Jedná se o nejvyšší úroveň od roku 1994 (doby, kdy začala obecná míra porodnosti prudce klesat). Více než 44 % narozených bylo v pořadí prvním dítětem matky, což je podíl, který se v předchozích letech, stejně jako v roce 2008, mírně snižoval ve prospěch podílu druhorozených dětí ( necelých 38 %).

3

Zde je však nutné upozornit na to, že v letech 1991 a 2001 proběhla Sčítání lidu, domů a bytů, při nichž došlo ke korekci počtu obyvatel.

4

Do údajů o celkové migraci za rok 2007 byly promítnuty zpřesněné údaje o migraci cizinců, proto tento rok v našem hodnocení neuvažujeme.


2


…a je již třetím rokem vyšší než úmrtnost.

Úmrtnost (měřena obecnou mírou úmrtnosti) dlouhodobě mírně klesá, rok 2008 nebyl výjimkou. V roce 2008 zemřelo v Ústeckém kraji 8 809 obyvatel. Více než 49 % zemřelo na nemoci oběhové soustavy, okolo 27 % na zhoubné novotvary.

Pokračuje pokles novorozenecké i kojenecké úmrtnosti.

Dále se snižuje i úmrtnost v nízkém věku. Novorozenecká úmrtnost se pohybovala okolo 3 ‰ a kojenecká úmrtnost mírně nad 4 ‰. Přestože obě míry úmrtnosti v kraji dlouhodobě klesají, pohybují se stále vysoko nad republikovým průměrem a Ústecký kraj tak dosahuje nejhorších výsledků ze všech regionů.

Graf 2 Porodnost a úmrtnost v Ústeckém kraji (v ‰) 14,0

v promile

13,0 12,0

12,8

porodnost úmrtnost

12,0

12,2

11,0 10,0

10,6

9,0 8,0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 14,0

12,3

12,0

v promile

10,0

kojenecká úprtnost novorozenecká úmrtnost

8,5

8,0 6,0

4,2

4,0 2,0

3,0

0,0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Zdroj: ČSÚ

Poprvé je více než polovina narozených mimo manželství.

V roce 2008 pokračoval dlouhodobý růst počtu (a podílu) dětí narozených mimo manželství 5 . Poprvé však překročil 50 %. Jedná se spolu s Karlovarským krajem o nejvyšší podíl mezi všemi kraji ČR.

Graf 3 Podíl narozených mimo manželství v Ústeckém kraji (v %) 60,0

v procentech

50,0 40,0 30,0

20,7

23,2

27,5

28,3

1994

1995

31,6

32,4

1996

1997

34,8

36,4

1998

1999

39,0

40,0

42,1

2000

2001

2002

45,6

47,4

48,0

48,3

49,6

50,2

2003

2004

2005

2006

2007

2008

20,0 10,0 0,0 1992

1993

Zdroj: ČSÚ

5

Z dostupných údajů ovšem nelze zjistit, kolik z dětí narozených mimo manželství se skutečně narodilo svobodným matkám žijícím v domácnosti bez partnera a kolik jich žije v úplných rodinách bez uzavření sňatku.


3


Průběh vývoje počtu narozených i zemřelých v roce 2008 se od zkušeností posledních let výrazně nelišil: nejvíce dětí se narodí v letních měsících či ke konci jara, nejvíce lidí zemře v průběhu zimy. Přesto, zatímco počty narozených ve všech měsících loňského roku přesahovaly průměr posledních let, počty zemřelých se od tohoto průměru výrazně nelišily.

Narození a zemřelí v průběhu roku jako každý rok.

Graf 4 Narození a zemřelí podle měsíců v Ústeckém kraji

počet narozených

narození průměr 2001-2008

narození v roce 2008

1 000 800 600 400 200 0 leden

únor

březen

duben

červen

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

zemřelí průměr 2001-2008

zemřelí v roce 2008

1 000 počet zemřelých

květen

800 600 400 200 0 leden

únor

březen

duben

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

Zdroj: ČSÚ

Sňatečnost i rozvodovost bez velkých změn…

Počty sňatků i rozvodů v kraji v posledních letech víceméně stagnují. Výjimkou byl rok 2007, kdy se počet sňatků krátkodobě zvýšil. Projevila se tzv. příznivá „konstelace šťastných čísel“ a například 7. 7. 2007 (připadající na sobotu) bylo v kraji uzavřeno více než 10 % všech sňatků za rok (510). V loňském roce se však počet sňatků vrátil na předchozí úroveň, tj. pod 4,5 tisíce. Pro zajímavost: v loňském roce bylo nejvíce sňatků uzavřeno 8. 8. 2008, a to 303 (srpen se tak stal měsícem s největším počtem sňatků, stejně jako v roce 2007 červenec).

…a nad průměrem České republiky.

Stejně jako v předchozích letech se míry sňatečnosti (5,4 ‰) a rozvodovosti (3,5 ‰) pohybovaly nad celorepublikovým průměrem (5,0 ‰ a 3,0 ‰).

Graf 5 Sňatečnost a rozvodovost v Ústeckém kraji (v ‰) 10,0

v promile

8,0

sňatečnost

9,7

rozvodovost 5,4

6,0 4,2

4,0 3,5

2,0 0,0

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Zdroj: ČSÚ


4


Potratovost stagnuje, Ústecký kraj je stále nejhorší.

Míra potratovosti v posledních letech v kraji stagnuje a výjimkou nebyl ani rok 2008. Dlouhodobě v kraji kolísá okolo 5,5 ‰ (v roce 2008 to bylo 5,6 ‰). Přesto lze říci, že rok 2008 se zdá být určitým mezníkem. Zatímco od roku 1990 docházelo k poklesu celkového počtu potratů převážně díky poklesu umělých přerušení těhotenství, v posledních letech se tento pozitivní vliv již vytrácí a rok 2008 je prvním rokem, kdy tyto potraty dokonce výrazněji vzrostly (o 4,8 % oproti roku 2007). K podobné změně vývoje dochází v celé ČR 6 (potratovost je zde celkově ovšem okolo 4 ‰).

Graf 6 Počet potratů a potratovost v Ústeckém kraji (v ‰) 16,0

14,8

14 000

umělá přerušení těhotenství

14,0

12 000

ostatní potraty

12,0

10 000

potratovost

10,0

8 000

5,6

6 000

8,0 6,0

4 000

4,0

2 000

2,0

0

potratovost v promile

počet potratů

16 000

0,0

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Zdroj: ÚZIS, výpočty ČSÚ

Podrobnější údaje k demografickému vývoji Ústeckého kraje v roce 2008: Statistický bulletin Ústeckého kraje Demografická ročenka krajů 1998-2008 (vyjde 15. 7. 2009) Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 2008

6

Zda skutečně dochází v roce 2008 k významné dlouhodobé změně ve vývoji potratovosti bude možné posoudit až s delším časovým odstupem. Z doposud dostupných údajů se zatím zdá, že počet potratů dosáhl v ČR i v Ústeckém kraji svého minima v průběhu let 2005-2007.


5


2. Ekonomický vývoj Ke konci roku 2008 mělo v kraji registrováno své sídlo 175 521 ekonomických subjektů, což představuje nárůst o více než 2 % oproti předchozímu roku. Od roku 2004, kdy došlo k výraznému zpomalení růstu počtu ekonomických subjektů, se jedná opět o relativně významný nárůst (obdobně jako v ČR celkem, byť mírněji).

Počty ekonomických subjektů

Graf 7 Počet ekonomických subjektů v Ústeckém kraji k 31. 12. 200 000 169 083

171 940

175 521

2001

166 219

2000

163 874

1999

163 393

145 010

1996

140 366

102 443

1995

113 647

90 220

25 000

75 333

50 000

98 088

75 000

76 739

100 000

122 600

125 000

133 811

150 000

156 185

175 000

2003

2004

2005

2006

2007

2008

0 1992

1993

1994

1997

1998

2002

Zdroj: ČSÚ

Průmysl: Tržby velkých průmyslových podniků rostly rychleji než v ČR.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy (v běžných cenách) vzrostly v roce 2008 ve velkých podnicích 7 o 9,4 % (v ČR o 0,1 %). K tomuto růstu nejvíce přispěl chemický průmysl8 (9,0 p. b.) a výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení (3,5 p. b.). Ve většině ostatních odvětví tržby v běžných cenách buď klesaly nebo rostly relativně mírně, což vzhledem k jejich menšímu podílu na celkových tržbách znamenalo jen malý příspěvek k celkovému růstu.

Mírný růst počtu zaměstnanců v průmyslu.

Za celý rok 2008 vzrostl průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslových podnicích s 20 a více zaměstnanci o 2,2 %. V ČR za stejné období došlo k poklesu o 0,1 %, který byl způsoben hlavně ekonomickým zpomalením v 2. polovině roku. Počet zaměstnanců začal v kraji klesat (oproti stejnému měsíci roku 2007) až v listopadu, což bylo spolu s Moravskoslezským krajem nejpozději ze všech krajů (v ČR jako celku začal tento pokles již v srpnu).

Graf 8 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy*) v Ústeckém kraji v roce 2008 v procentech

15,0

růst (pokles) tržeb odvětví 5,8

5,0

140,7

-1,6

-1,9

-15,0

10,0

4,6

4,8

7,7

7,3

-2,4 -10,9

-56,6

20,0

16,8

10,0

-5,0

-25,0 v procentech

20,9

-21,6

47,6

87,1

5,6 1,4

-18,3 podíl odvětví na tržbách 6,2

4,1

5,8

5,6

5,4

1,5

1,0

0,7

0,0 *)

C D DA DB DE DF+DG DH v podnicích se 100 a více zaměstnanci se sídlem v Ústeckém kraji

DI

DJ

DK

DL

DM

DN

E Zdroj: ČSÚ

7

Podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji

8

Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy a výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (DF+DG)


6


Na rozdíl od let 2006 a 2007, kdy stavební práce9 podniků sídlících v Ústeckém kraji výrazně rostly, téměř celý rok 2008 byl ve znamení poklesu. Stavební práce klesly za celý rok o 2,9 %, základní stavební výroba o 1,1 %.

Stavebnictví: výrazně zpomalilo.

Na snížení stavebních prací se nejvíce podílel 5,4% pokles nové výstavby, Růst inženýrského stavitelství kompenzoval modernizací a rekonstrukcí. Ten byl způsoben téměř třetinovým výpadkem pozemního stavitelství, které bylo jen zčásti kompenzováno 45% růstem propad pozemního. inženýrského stavitelství. Stavební práce v zahraničí se oproti roku 2007 propadly téměř o jednu pětinu. Stavební práce v tuzemsku a zahraničí. Na celkový pokles stavebních prací (o 2,9 %) to však mělo jen nepatrný dopad (pokles o 0,5 p. b.), protože v celkovém objemu stavebních prací tvoří práce v zahraniční zhruba jen 2-3 %. Naopak relativně mírný pokles prací v tuzemsku (o 2,4 %) přispěl k celkovému poklesu stavebních prací 2,4 procentními body. Graf 9 Růst (pokles) stavebních prací dle dodavatelských smluv*) v Ústeckém kraji (v %)

v procentech

50,0 40,0

oproti stejnému čtvrtletí předchozího roku

30,0

roční průměr

20,0 10,0 0,0 -10,0

2002 *)

2003

2004

2005

v běžných cenách v podnicích s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji

Počet stavebních povolení a ohlášení se stabilizoval.

2006

2007

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

-20,0

2008 Zdroj: ČSÚ

Stavební úřady vydaly v roce 2008 na území Ústeckého kraje 6 761 stavebních povolení (a ohlášení), což představuje meziročně nárůst o 2,1 %. Zastavil se tak dlouhodobě sestupný trend v Ústeckém kraji, a to přesto, že ve 4. čtvrtletí došlo k významnému poklesu vydaných povolení (téměř na úroveň 1. čtvrtletí, které je dlouhodobě obdobím s nejnižším počtem stavebních povolení a ohlášení v roce). K růstu celkového počtu stavebních povolení a ohlášení došlo i přes značný pokles nové výstavby v bytových i nebytových budovách (a změny dokončených staveb), která je tradičně největším zdrojem stavebních povolení. Naopak vzrostl počet povolení u staveb na ochranu životního prostředí a hlavně ostatních staveb10 .

Vyšší hodnota povolených staveb.

9

10

Přestože počet vydaných stavebních povolení a ohlášení rostl jen velmi mírně, celková orientační hodnota staveb, na něž byla stavební povolení a ohlášení v roce 2008 vydána, výrazně stoupla (o více než 40 %). Průměrná hodnota na jedno stavební povolení a ohlášení tak vzrostla o téměř 1 mil. Kč (na 3,6 mil. Kč). K takto dramatickému nárůstu došlo hlavně díky růstu průměrné orientační hodnoty staveb na ochranu životního prostředí a již výše zmiňovaných ostatních staveb (významně souvisí s intenzivnější výstavbou dopravní infrastruktury v regionu).

Stavební práce dle dodavatelských smluv „S“ v podnicích s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji v běžných cenách (dále jen „stavební práce“) Např. stavba komunikací, mostů, kabelizací, billboardů apod.


7


3 000

8 170

7 795

7 470

7 831

7 354

počet za čtvrtletí

2 500

9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0

6 761

6 624

2 000 1 500 1 000

počet stavebních ohlášení a povolení - čtvrtetí

500

počet stavebních ohlášení a povolení - rok

2002

2003

2004

2006

2007

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

2005

25

2008

růst (pokles) oproti stejnému čtvrtletí předchozího roku

20

růst (pokles) za rok

15 v procentech

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

0

počet za rok

Graf 10 Počet stavebních ohlášení a povolení v Ústeckém kraji a jeho vývoj (v %)

10 5 0 -5 -10 -15

2002

2003

2004

2005

2006

2007

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

-20 2008

Zdroj: ČSÚ

V kraji byla zahájena stavba 1 829 bytů, což znamenalo meziroční pokles o 4,4 %. I přesto se však počet zahájených bytů drží na relativně vysoké úrovni od svého nárůstu před třemi lety. Hlavním důvodem meziročního poklesu bylo snížení počtu zahájených bytů ve stavbách pro bydlení (jak v rodinných, tak bytových domech). Naopak počet bytů v domech s pečovatelskou službou a v nebytových stavbách a prostorech se zvyšoval (jejich podíl na celku je však menší než jedna pětina, takže jejich růst nestačil kompenzovat pokles staveb pro bydlení). Na rozdíl od ČR jako celku, kde došlo v 2. pololetí k 12% poklesu počtu zahájených bytů (resp. meziročnímu propadu o 19,1 % ve 4. čtvrtletí), zaznamenal Ústecký kraj ve stejném období výrazný růst (v 2. pol. o 17,5 %, resp. ve 4. čtvrtletí 22 %).

Bytová výstavba: Pokles zahájených…

počet zahájených bytů - čtvrtetí 1 600

2004

2005

2006

2007

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

3Q

1Q

4Q

3Q

4Q

2003

2Q

počet za čtvrtletí

2Q

2Q

2002

1 385

1 262

1 129

1Q

2 200 2 000 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0

1 829

počet zahájených bytů - rok 1 406

2001

1 913

1 798

2Q

1 000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0

počet za rok

Graf 11 Zahájené byty v Ústeckém kraji

2008 Zdroj: ČSÚ

… i dokončených bytů.

Dokončených bytů bylo v kraji 993, což bylo o 13,9 % méně než před rokem. Propad byl zaznamenán ve všech čtvrtletích roku 2008. Jedním z důvodů tohoto propadu mohla být skutečnost, že v roce 2007 bylo z důvodu připravované změny www.ustinadlabem.czso.cz www.czso.cz

8


DPH k 1. 1. 2008 uspíšeno dokončení většího počtu bytů. Ke konci roku 2008 bylo v kraji rozestavěno 8 910 bytů, tj. o 10,4 % více než v roce 2007. Graf 12 Dokončené byty v Ústeckém kraji 700 počet za čtvrtletí

1 600

počet dokončených bytů - čtvrtetí počet dokončených bytů - rok

600

979

1 226

852

500

1 400

1 153

1 119

1 042

1 200

993

888

1 000

400

800

300

600

200

400

100

200

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

0 1Q

0

počet za rok

800

2008 Zdroj: ČSÚ

Vývoz z Ústeckého kraje vzrostl v roce 2008 o 1,5 % (v ČR jako celku pokles Zahraniční obchod: mírný růst i přes pokles o 0,6 %). První polovina roku byla sice velmi úspěšná (červen byl dokonce měsícem s nejvyšší hodnotou vývozu za 5 let sledování vývozu z krajů), ovšem na konci roku. pokles zahraniční poptávky na konci roku vedl ve 4. čtvrtletí k dramatickému propadu (meziročně o 15,8 %) a celkový roční růst vývozu tak byl velmi nevýrazný. Graf 13 Růst (pokles) vývozu z Ústeckého kraje (v % z b. c.) 20,0

15,9

15,0 10,0 v procentech

13,5

12,0

11,1 8,0

5,7

4,6

5,0

9,6

9,0

11,1 5,8

6,7

9,1

9,0 3,3

0,0 -5,0 -10,0 -15,0 -15,8

-20,0 1Q

2Q

3Q 2005

4Q

1Q

2Q

3Q

4Q

1Q

2006

2Q

3Q 2007

4Q

1Q

2Q

3Q 2008

4Q

Zdroj: ČSÚ

K celkovému ročnímu růstu vývozu nejvíce (tj. 5,2 p. b.) přispěl vývoz minerálních Propad vývozu všech paliv a maziv (vzrostl meziročně o více než 88 %) a posílil tak svůj podíl významných složek 11 na krajském vývozu z 5,8 % na 10,8 %. Naopak většina ostatních skupin zboží buď s výjimkou minerálních stagnovala či mírně rostla (chemické výrobky o 1,8 % a stroje a dopravní paliv…. prostředky o 0,1 %) nebo výrazně klesala (polotovary o 8,5 % a průmyslové spotřební zboží o 9,9 %). …ale až v posledním čtvrtletí.

11

Hodnota vývozu jak polotovarů, tak spotřebního zboží klesala v průběhu všech čtvrtletí roku 2008 a pokles zahraniční poptávky na konci roku tento propad pouze prohloubil. Ovšem v případě strojů a dopravních prostředků (tvoří zhruba třetinu krajského vývozu) pokračoval v 1. polovině roku ještě výrazný růst z konce roku 2007 (o 17,5 %) a výrazný propad přišel až v posledním čtvrtletí roku 2008 (meziročně pokles o téměř 29 %).

V roce 2008 tvořil vývoz minerálních paliv (SITC 3), chemických výrobků (SITC 5), polotovarů (SITC 6), strojů a dopravních prostředků (SITC 7) a průmyslového spotřebního zboží (SITC 8) přes 93 % celkového vývozu z Ústeckého kraje.


9


Graf 14 Vývoz z Ústeckého kraje dle vybraných skupin SITC (v mil. Kč b.c.)

7 000

SITC 3 minerální paliva, maziva

SITC 5 chemické výrobky

SITC 6 polotovary a materiály

SITC 7 stroje a dopravní prostředky

SITC 8 průmyslové spotřební zboží

celková hodnota vývozu

16 000 14 000

6 000

12 000

5 000

10 000

4 000

8 000

3 000

6 000

2 000

4 000

1 000

2 000 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

0

celková hodnota vývozu (v mil. Kč)

hodnota vývozu vybraných skupin SITC (v mil. Kč)

8 000

2004

2005

2006

2007

2008

Zdroj: ČSÚ

Rok 2008 byl pro zemědělskou produkci velmi příznivým rokem. Oproti roku 2007 se zvýšily hektarové výnosy téměř všech plodin (obzvláště obilovin) a dostaly se tak na svá maxima od začátku 90. let.

Zemědělství: úrodný rok 2008.

Celková sklizeň obilovin se zvýšila o téměř čtvrtinu na 592,7 tis. tun (při růstu sklizňových ploch pouze o 0,3 %). O více než 17 % více bylo proti předchozímu roku sklizeno chmele, a to i přes mírný pokles plodících ploch chmelnic (dosažený výnos z hektaru byl meziročně téměř o 19 % vyšší). Ze sledovaných plodin výrazně klesla sklizeň luskovin (o více než 37 % vlivem více než 41% poklesu ploch), sklizeň brambor (o více než pětinu, při proporcionálně téměř stejném poklesu ploch), sklizeň ovsa (o více než 23 % při poklesu ploch o téměř 40 %) a zhruba o pětinu se snížila i sklizeň vína (při poklesu jak sklizňových ploch, tak hektarového výnosu). Graf 15 Sklizně, osevní plochy a hektarový výnos obilovin v Ústeckém kraji 700

476

2002

455

2001

2006

2007

371

418

1997

407

1996

356

1995

274

1994

404

1993

394

1992

380

200

347

300

333

400

407

523

500

593

608

sklizeň obilovin celkem

314

v tisících tun

600

100 0 1999

2000

2003

2004

2005

osevní plochy v tisících ha

8,0

100

7,0

80

6,0 5,0

60

4,0

40

3,0

20 0

2008 9,0

osevní plochy obilovin

2,0

hektarový výnos obilovin

1,0

hektarový výnos v tunách .

1998

120

0,0 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Zdroj: ČSÚ


10


V roce 2008 klesl počet hostů v hromadných ubytovacích zařízení Ústeckého kraje Cestovní ruch: méně hostů, více lůžek. o 2,6 %. V prvních dvou čtvrtletích návštěvnost meziročně rostla, ale v letních a podzimních měsících počet hostů oproti roku 2007 výrazně klesl (o 6,5 %). Na celkovém poklesu se nejvíce podílel výpadek zahraničních hostů (pokles ve všech čtvrtletích – celkově o 12,5 % oproti roku 2007). V roce 2008 vzrostl počet pokojů v hromadných ubytovacích zařízení o 3,3 % a lůžek o 4,4 % Graf 16 Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízení Ústeckého kraje (v tis.) 392 388 385 204

za měsíc v tisících

60

400

376 140

385 056

366 350

355 225

390

50

380

40

370

30

360

20

350 počet hostů za měsíc (v tis.) počet hostů za rok (v tis.)

10

za rok v tisících

70

340 330

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

Zdroj: ČSÚ

Ceny: Od prosince 2007 do prosince 2008 vzrostly spotřebitelské ceny v České republice o 3,6 %.

Vývoj cenové hladiny vyjádřený indexem spotřebitelských cen není v regionálním členění v České republice publikován12 . Přesto je zde účelné, pro dokreslení základních tendencí ekonomického vývoje Ústeckého kraje, uvést alespoň údaje České republiky jako celku. Meziroční míra inflace dosahovala v prosinci roku 2008 hodnoty 3,6 %. Průměrná roční míra inflace, v níž se odráží vývoj cenové hladiny nejen v průběhu roku 2008, ale i dramatického roku 2007, činila 6,3 %.

Graf 17 Průměrné spotřebitelské ceny másla, chleba a mléka v Ústeckém kraji (v Kč) 40,0

máslo čerstvé (250 g)

35,0

chléb konzumní kmínový (1 kg)

30,0

mléko polotučné trvanlivé (1 l)

v Kč

25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 3

6

9 2004

12

3

6

9 2005

12

3

6

9

12

3

2006

6

9 2007

12

3

6

9

12

2008 Zdroj: ČSÚ

Podrobnější údaje k ekonomickému vývoji Ústeckého kraje v roce 2008: Statistický bulletin Ústeckého kraje Průmysl České republiky v prosinci 2008 Stavebnictví za prosinec 2008 Přehled vydaných stavebních ohlášení a povolení v lednu až prosinci 2008 Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin za rok 2008 Zahraniční obchod ČR v roce 2008 Časové řady – cestovní ruch 12

V regionálním členění jsou vydávány pouze průměrné ceny vybraných výrobků a služeb (viz Statistický bulletin Ústeckého kraje).


11


Vývoj na trhu práce Rok 2008 je rokem s historicky nejnižší mírou nezaměstnanosti od poloviny 90. let (7,9 %13 ). Ve 2. a 3. čtvrtletí roku dosáhla míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji dokonce 7,4 % (stejně jako na konci roku 1995). Zpomalení dynamiky hospodářského růstu ve 2. polovině roku se projevilo pouze v mezičtvrtletním porovnání (ve 3. čtvrtletí se dlouhodobý pokles počtu nezaměstnaných zastavil a ve 4. čtvrtletí začal výrazněji růst14 ), meziročně však míra nezaměstnanosti poklesla o 2 p. b.

Na trhu práce stále převládaly pozitivní tendence

Graf 18 Obecná míra nezaměstnanosti a změna počtu nezaměstnaných v Ústeckém kraji (v %) 18,0 14,6

v procentech

16,0

15,2

15,7

14,0

15,1 13,3

13,2

12,0

12,3

12,0

9,3

10,0

8,3 obecná míra nezaměstnanosti (čtvrtletní)

8,0 6,0

1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

50,0 Změna počtu nezaměstnaných oproti stejnému čtvrtletí předchozího roku

40,0

v procentech

30,0 20,0 10,0 0,0 -10,0 -20,0 -30,0 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q

-40,0

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008 Zdroj: ČSÚ

Pokles ekonomické aktivity se zastavil…

Přestože míra ekonomické aktivity klesla v roce 2008 meziročně o 0,3 p. b. na 57,2 %, zastavil se předchozí relativně prudký pokles probíhající od druhé poloviny roku 2006 (v roce 2007 klesla míra ekonomické aktivity meziročně o 3,0 p. b.).

…růst počtu zaměstnaných byl vyšší než pokles nezaměstnaných.

Zatímco v roce 2007 klesal jak počet nezaměstnaných tak zaměstnaných (pracovní síla poklesla o 19,2 tis. osob), v roce 2008 se tento trend změnil. Přírůstek zaměstnaných činil meziročně 2,9 % a v počtu osob byl dokonce vyšší než o kolik se snížil počet nezaměstnaných. Pracovní síla se tak stabilizovala na 404,2 tis. (o 0,6 % více než v roce 2007) a míra zaměstnanosti se zvýšila na 52,6 % (přesto však zůstává jednou z nejnižších v celé České republice).

13 14

Podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Zde je však nutné upozornit, že růst počtu nezaměstnaných ve 4. čtvrtletí je standardním sezónním jevem. V roce 2008 však byl tento nárůst výrazně vyšší než v předchozích letech.


12


Méně nezaměstnaných na Úřadech práce.

Ke konci roku 2008 bylo na Úřadech práce registrováno 45 657 uchazečů o zaměstnání, což je o 8,5 % méně než před rokem. Ve 2. polovině roku se dlouhodobý klesající trend zastavil, od června do října počet nezaměstnaných stagnoval a v posledních dvou měsících začal po dlouhé době opět výrazně růst.

Volná pracovní místa ke konci roku prudce klesla.

Na poptávkové straně trhu práce byl přelomovým měsícem už srpen, kdy počty volných pracovních míst dosáhly svého maxima (téměř 7 tisíc). Zaměstnavatelé se na očekávaný pokles hlavně zahraniční poptávky začali připravovat v předstihu a nabídka volných pracovních míst začala klesat ještě dříve než nezaměstnanost začala růst. V posledních čtyřech měsících roku 2008 počty volných pracovních míst na Úřadech práce klesly až o 35,5 % (meziročně o 30,6 %).

Mírně poklesl počet dlouhodobě nezaměstnaných.

Dlouhodobá nezaměstnanost je v Ústeckém kraji jednou z nejvyšších v České republice. Stejně tak tomu bylo i v roce 2008. Podle údajů Úřadů práce bylo na konci roku bez práce déle než jeden rok 38,0 % uchazečů o zaměstnání. Oproti roku 2007 tento podíl klesl o 11,4 procentního bodu.

Graf 19 Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v Ústeckém kraji 70 000

registrovaná míra nezaměstnanosti 49 894

60 000 50 000

14 000 45 657

12 000 10 000

40 000

8 000

30 000

6 000

20 000

4 000

10 000

2 000 0

0 31.1. 29.2. 31.3. 30.4. 31.5. 30.6. 31.7. 31.8. 30.9. 31.10. 30.11. 31.12. 31.1. 29.2. 31.3. 30.4. 31.5. 30.6. 31.7. 31.8. 30.9. 31.10. 30.11. 31.12. 31.1. 29.2. 31.3. 30.4. 31.5. 30.6. 31.7. 31.8. 30.9. 31.10. 30.11. 31.12.

počet uchazečů o zaměstnání

počet volných pracovní místo

63 652

počet volných pracovních míst

16 000

80 000

2007

2008

30,0 25,0

počet uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo

20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 31.1. 29.2. 31.3. 30.4. 31.5. 30.6. 31.7. 31.8. 30.9. 31.10. 30.11. 31.12. 31.1. 29.2. 31.3. 30.4. 31.5. 30.6. 31.7. 31.8. 30.9. 31.10. 30.11. 31.12. 31.1. 29.2. 31.3. 30.4. 31.5. 30.6. 31.7. 31.8. 30.9. 31.10. 30.11. 31.12.

počet uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo

2006

2006

2007

2008

Zdroj: MPSV

Počet cizinců na trhu práce se i nadále zvyšuje...

Stejně jako v předchozích letech, i v roce 2008 pokračoval výrazný růst počtu cizinců v postavení zaměstnanců (registrovaných na ÚP) a podnikajících na základě živnostenského oprávnění. Ke konci roku bylo v kraji více než 15,6 tis. zaměstnaných cizinců, což bylo o 17,8 % více než před rokem.

…i zde se však projevilo hospodářské zpomalení na konci roku.

Pokud uvažujeme údaje ke konci roku 2008, pak zcela opačně než v předchozích letech poprvé přibylo více podnikatelů než zaměstnanců. Na těchto výsledcích (hodnocených k 31. 12.) se ovšem výrazně podepsalo právě hospodářské zpomalení ve 3. a 4. čtvrtletí roku 2008, které se výrazně odrazilo právě v počtech cizinců zaměstnanců Ještě v červnu byl jejich počet meziročně vyšší o téměř www.ustinadlabem.czso.cz 13 www.czso.cz


cizinců-zaměstnanců. Ještě v červnu byl jejich počet meziročně vyšší o téměř 49 %, ale ke konci roku to bylo již jen o 16 %. Počet cizinců-zaměstnanců v kraji se totiž začal výrazně snižovat už v říjnu oproti pravidelně se opakujícímu sezónnímu poklesu na začátku zimy. V roce 2008 dosáhla průměrná měsíční mzda15 v Ústeckém kraji hodnoty 20 962 Kč. Nominálně tak vzrostla o 6,9 % oproti roku 2007. Reálně však kvůli poměrně vysoké míře inflace vzrostla pouze o 0,6 %.

Mzdy vzrostly reálně pouze o 0,6 %.

V prvním čtvrtletí rostly průměrné mzdy ještě o 8,8 %, což bylo způsobeno nejen pokračujícím vlivem růstu mezd z předchozího roku, ale také zavedením stropů na odvody na sociální a zdravotní pojištění od 1. 1. 2008. Ve 2. a 3. čtvrtletí ovšem růst mezd mírně zpomalil (reálné mzdy tak dokonce klesaly) a zrychlil se opět až ve 4. čtvrtletí (8,0 %), kdy díky souběžnému poklesu míry inflace výrazně vzrostly i reálné mzdy (o 3,2 %). Graf 20 Průměrná měsíční mzda*) v Ústeckém kraji (v Kč) 24 000 20 000 13 437

v Kč

16 000

17 113

16 345

15 322

14 286

20 962

19 606

18 100

12 000 8 000 průměrná měsíční mzda - průměr čtvrtletí 4 000

průměrná měsíční mzda - roční průměr

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

0 2008

*)

Graf 21 Růst (pokles) nominálních a reálných mezd v Ústeckém kraji (v %) 10,0

v procentech

8,0

9,1 8,1 7,8

6,7 7,0 5,5

6,0

6,4

6,9

6,4

8,2 8,2

8,0

7,7 6,4

7,1

6,9

6,5

6,1 5,0

4,2

5,5

4,0

8,8

8,6

8,0

7,5

7,1 5,1 5,3 5,3

4,7

5,5

2,6

2,0 0,0 nominální růst oproti stejnému čtvrtletí předchozího roku

-2,0

reálný růst oproti stejnému čtvrtletí předchozího roku

2001 *)

2002

2003

2004

2005

Průměrná mzda fyzické osoby, v podnicích s 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji

2006

2007

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

4Q

3Q

2Q

1Q

-4,0 2008 Zdroj: ČSÚ

Podrobnější údaje k vývoji na trhu práce Ústeckého kraje v roce 2008: Statistický bulletin Ústeckého kraje Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 4. čtvrtletí 2008 Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil - roční průměry 2008 Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy v ČR za 1.- 4. čtvrtletí 2008

15

Měsíční průměrná mzda počítaná na 1 fyzickou osobu evidenčního počtu zaměstnanců v podnicích s 20 a více zaměstnanci se sídlem v Ústeckém kraji


14

Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Ústeckého kraje v roce 2008

Recommend Documents