Josef VONDRÁK Ladislav POTUŽÁK
ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA BUDOUCÍ PROSTŘEDKY DĚLOSTŘELECKÉHO PRŮZKUMU Recenzent Jozef VAĽKO Abstract: This article presents a new role of the artillery reconnaissance system. In accordance with new procedures of combat employment, basic principles of assignment of the artillery reconnaissance assets are determined. The controversial fields of artillery reconnaissance system are discussed based on comparison of required and true capabilities. ÚVOD Na přelomu 20. a 21. století procházela AČR řadou změn, které se dotýkaly organizační struktury jednotek a útvarů i jejich výzbroje. Před zahájením reformy ozbrojených sil v roce 2003, mělo dělostřelectvo ve své organizaci ještě průzkumný dělostřelecký oddíl, organizačně začleněný v dělostřeleckém pluku. Každý oddíl mechanizované brigády měl baterii dělostřeleckého průzkumu a 46. do měl kromě toho navíc družstvo hloubkového průzkumu, družstvo radiolokačního průzkumu a četu zvukoměrného průzkumu. Podstata systému řízení palby dělostřelectva spočívala v tom, že dělostřelecký velitel na stupni baterie a oddíl měl své stanoviště na pozorovatelně, odkud řídil činnost prostředků dělostřeleckého průzkumu, které mu byly podřízeny a současně i palebné jednotky v palebných postaveních. Průzkum řídil přímo a se svojí palebnou jednotkou měl zpravidla radiové spojení. Vyhodnocení průzkumné činnosti prováděl dělostřelecký velitel přímo na pozorovatelně na základě podkladů, které získal od podřízených i osobním pozorováním v terénu. Průzkumné prostředky nadřízeného vedly průzkum samostatně a palebná jednotka pro vedení palby na zjištěný cíl byla přidělena nadřízeným. Vyhodnocování průzkumových zpráv prováděla místa řízení průzkumu, umístěná na velitelských stanovištích počínaje dělostřeleckým oddílem výše. Tento systém (na stupni baterie a oddíl umožňoval okamžitou reakci palebných jednotek dělostřelectva na vzniklou bojovou situaci, avšak vylučoval možnost palby jiné než přímo podřízené palebné jednotky. V průběhu transformace AČR při současné neujasněnosti doktríny AČR docházelo k prosazování individuálních požadavků útvarů a svazků, jejichž důsledkem byla různá organizační struktura dělostřeleckých průzkumných jednotek dělostřeleckých oddílů i zavádění nových prostředků dělostřeleckého průzkumu jako náhrady za zastaralé a dosluhující prostředky. Za podmínek neustálých úprav koncepcí dělostřelectva nebylo možné se zabývat otázkami, zda nové prostředky dělostřeleckého průzkumu jsou schopny zcela doplnit škálu senzorů dělostřeleckého průzkumného systému. Proto je nutné všechny současné prostředky dělostřeleckého průzkumu vyhodnotit jako součásti dělostřeleckého průzkumného systému a vyvozovat závěry ve smyslu optimalizace činnosti celého systému. Při definování nových požadavků na prostředky dělostřeleckého průzkumu je rovněž potřebné vycházet ze změn, ke kterým v průběhu reformy AČR docházelo v rámci 41
celého dělostřeleckého průzkumného systému a z požadavků, které jsou na něj kladeny v souvislosti s jeho novými funkcemi. Vstup AČR do NATO a s tím spojené zavádění standardizačních dohod do bojové činnosti AČR vyvolalo několik zásadních změn v bojovém použití jednotek AČR. Jednotky AČR budou působit v rámci úkolových uskupení (ÚU), jejichž jádro budou tvořit mechanizované, tankové nebo výsadkové mechanizované (bojové) jednotky podporované jednotkami ostatních druhů vojsk (podpůrnými jednotkami), poskytujících palebnou a jinou podporu. Uskupení bojových jednotek má vlastní autonomní systém velení, stejně jako podpůrné jednotky. Podstatou a hlavní výhodou systému je možnost vyřazování cíle, zjištěného jakýmkoliv průzkumným prostředkem (senzorem), takovým prostředkem vyřazení (efektorem), který je v dané situaci nejefektivnější. Na rozhodovacím procesu se účastní velitelé a funkcionáři koordinace palebné podpory od stupně, který cíl zjistil až po stupeň v jehož podřízenosti je stanovený efektor. Nevýhodou systému je vysoký počet stupňů velení, podílejících se na rozhodovacím procesu výběru prostředku k vyřazení cíle. Tento způsob uskupování jednotek a realizace palebné podpory si vynutil změny v systému řízení palby dělostřelectva. Zcela nové vazby vznikly mezi systémem velení úkolového uskupení a systémem řízení palby dělostřelectva. Kromě toho, bylo potřebné vytvořit pracoviště, která zabezpečí efektivní palebnou podporu úkolového uskupení. Tyto dvě nové funkce plní nový dělostřelecký průzkumný systém. Dělostřelecký průzkumný systém tedy v současné době plní celkem tři hlavní funkce: - zjišťování a vyhodnocování průzkumových údajů o nepříteli; - propojení systému velení úkolového uskupení a systému řízení palby oddílu; - plánování, organizace a řízení palebné podpory úkolového uskupení. Z toho je zřejmé, že požadavky na budoucí prostředky dělostřeleckého průzkumu se netýkají pouze prostředků pro zjišťování cílů, ale i prostředků zabezpečení velení a spojení. Prostředky pro zabezpečení velení a spojení jsou řešeny v rámci automatizovaného systému velení a řízení. Mezi stěžejní charakteristiky, které musí dělostřelecký průzkum z hlediska první uvedené funkce splňovat patří jeho nepřetržitost a včasnost, hodnověrnost, přesnost a úplnost jeho výsledků1. Tyto charakteristiky jsou v podstatě odrazem dvou skupin základních požadavků na dělostřelecký průzkum: - požadavky na dobu činnosti dělostřeleckých průzkumných jednotek a prostředků; - požadavky na zjištění a předání průzkumových údajů. 1
POŽADAVKY NA DOBU ČINNOSTI DĚLOSTŘELECKÝCH PRŮZKUMNÝCH JEDNOTEK A PROSTŘEDKŮ
Doba vedení průzkumu je závislá na technických parametrech přístrojů a na schopnostech obsluh. Obecně lze říci, že přístroje by měly splňovat požadavek bojeschopnosti po celou dobu plánované bojové činnosti. V činnosti vždy budou přístroje, které budou působit ve prospěch prvosledových úkolových uskupení. Střídání sledů při vedení bojové činnosti se bude řídit záměrem velitele a konkrétní situací. Lze však říci, že aktivní bojová činnost bude nejčastěji probíhat po dobu, řádově, hodin až dnů. Z toho vyplývá potřeba životnosti přístrojů a zvláště kapacity zdrojů elektrické energie, která se v tomto ohledu jeví kritickou. 1
MO ČR. Dělostřelecký průzkum topograficko-geodetická a meteorologická příprava dělostřelectva přímé palebné podpory. Děl-6-3. Praha: 1994. 267s.
42
Přestože činnost všech prostředků dělostřeleckého průzkumu nebude vždy nepřetržitá, pro spolehlivé zabezpečení průzkumné činnosti je nutné, aby přístroje byly vybaveny zdroji elektrické energie na dobu nejméně jednoho až dvou dnů. U výnosných souprav je potřebné zajistit průběžné dobíjení a výměnu akumulátorových baterií. Proto je z organizačních důvodů žádoucí, aby zdroje vydržely nejméně dva dny. Toho lze dosáhnout vybavením přístrojů zdroji s dostatečnou kapacitou nebo dostatečným počtem akumulátorových baterií. U přístrojů zabudovaných do samohybných podvozků je možné řešit napájení přístrojů z náhradních zdrojů (podvozku) a případně dobíjení elektrocentrálou. Elektrocentrála však, kromě zásobování elektrickou energií, musí splňovat další podmínky. Musí být dokonale odhlučněna, aby hlukem nerušila činnost obsluhy a, zvláště v noci, neprozrazovala stanoviště prostředku dělostřeleckého průzkumu. Tepelná izolace musí zabezpečit minimální tepelné vyzařování. Elektrocentrála rovněž musí být zabudována do prostředku tak, aby nevyžadovala zdlouhavou manipulaci při zaujímání a opouštění stanoviště. Kapacitní možnosti zdrojů energie v integrovaném průzkumném systému (IPzS) LOS a průzkumném a pozorovacím kompletu (PzPK) SNĚŽKA vyplývají z takticko technických parametrů techniky a to jak podvozku tak elektrocentrál. Lze konstatovat, že z hlediska možností doplňování pohonných hmot je provoz prostředků dělostřeleckého průzkumu omezen pouze životností přístrojů. Kritickou se jeví životnost chlazených termovizních kamer, které mohou pracovat do výměny chladícího média 3 000 hodin. Dobu činnosti obsluh ovlivňují především vnější vlivy prostředí. Výzkumy, zabývající se vlivem prostředí na pracovní výkonnost prokázaly, že při vysokých teplotách (přibližně nad 30o C) a odpovídající relativní vlhkosti vzduchu se snižuje pracovní výkon člověka (až na 30 %) a vzrůstá počet chyb, kterých se při práci dopouští (jedinec se začíná dopouštět chyb při 30o C přibližně po 2 hodinách činnosti a při 33o C již v první hodině). Obdobně se pracovní výkonnost snižuje při nízkých teplotách (pod 10o C)2. Organizace dělostřeleckých průzkumných družstev a družstev technického průzkumu neumožňuje plnohodnotné střídání obsluh. V případě, že se bojová činnost povede řádově ve dnech, je možné vést průzkum pouze jedním členem obsluhy. V tom případě se družstvo nemůže účastnit spolupráce při řízení palby ve stanovených časových normách. Technika do jisté míry poskytuje obsluze pohodlí, díky němuž se prodlužuje doba vedení průzkumu bez střídání. Na základě pozorování v praxi je možno konstatovat, že soustředění na vedení průzkumu se u jednotlivce snižuje přibližně po dvou hodinách, což odpovídá výše uvedeným výsledkům výzkumu. V případě vedení bojové činnosti nepřetržitě družstvem se celková únava organismu projevuje po třech dnech, přičemž už po prvním dnu se výsledky průzkumu znatelně zhoršují. Uvedené orientační normy ovlivňují další okolnosti např. klimatické podmínky (horko, zima, vlhko, déšť, atd.), fyzické a psychické předpoklady jednotlivce (odolnost proti únavě, nedostatku spánku, stresu, hladu, žízni, apod.). Dobu vedení průzkumu ovlivňuje především úroveň schopností obsluh ať již z hlediska fyzických nebo psychických kvalit. Tyto kvality lze rozvíjet vhodným výcvikem a volbou metod jeho provádění. Zaměřením výcviku na vytrvalost, psychickou a fyzickou odolnost se časové možnosti průzkumu budou zvyšovat.
2
Matoušek,O., Růžička, J. Psychologie práce. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1965. 286 s.
43
2 POŽADAVKY NA ZJIŠTĚNÍ A PŘEDÁNÍ PRŮZKUMOVÝCH ÚDAJŮ Průzkumové údaje jsou zprávy o nepříteli, které umožňují naplánovat nebo realizovat palbu na cíl. Jsou to následující údaje: číslo cíle, druh cíle, poloha cíle, tvar, rozměry a orientace skupinového cíle a ráz činnosti cíle3. Číslo cíle. Číslo cíle přidělí zpravidla velitel dělostřeleckého průzkumného družstva (dpzdr) (bude-li mu přidělen interval číslování cílů) nebo náčelník MKP v souladu s pravidly stanovenými předpisem Pravidla střelby a řízení palby pozemního dělostřelectva. Druh cíle. Optickými a optoelektronickými přístroji lze zjistit druh cíle v mezích jejich technických možností. Radiolokátorem PzPK SNĚŽKA není možné spolehlivě stanovit o jaký cíl se jedná. Radiolokátor ARTHUR je schopen určit druh střílejícího zbraňového systému a orientačně i ráži (malá, střední, velká). Poloha cíle. Všechny uvedené prostředky dělostřeleckého průzkumu umožňují určit polohu cíle s přesností uvedenou v předpisu Pravidla střelby a řízení palby pozemního dělostřelectva, tabulka T-2.1. V závislosti na přesnost připojení vlastního stanoviště zjišťují prostředky dělostřeleckého průzkumu souřadnice cílů s přesností vyžadující nebo nevyžadující zastřílení před zahájením účinné střelby. Tvar, rozměry a orientace skupinového cíle. Optickými a optoelektronickými přístroji je možné, v mezích jejich technických možností, získat podklady, na jejichž základě lze určit tvar, rozměry a orientaci skupinového cíle. V případě zjištění cíle radiolokátorem je možné vypočítat rozměry cíle z rozmístění zjištěných jednotlivých (elementárních) cílů. Ráz činnosti cíle. Optickými a optoelektronickými přístroji lze popsat činnost cíle. Radiolokátorem PzPK Sněžka je možné detekovat pouze pohybující se cíle. Radiolokátor ARTHUR je schopen určit polohu pouze cíle, který vede palbu. Důležitým údajem sloužícím k vyhodnocení splnění palebného úkolu je vyhodnocení účinku palby. Vyhodnotit účinnou střelbu je možné pouze na základě pozorování optickými nebo optoelektronickými přístroji, tzn. prostředky dělostřeleckého základního průzkumu. Prostředky radiolokačního průzkumu lze zjistit pouze zda objekt pokračuje v činnosti či nikoliv. Zjištěné údaje je nutné v reálném čase předat na stanovená pracoviště. Při dodržování taktických norem může vzniknout potřeba předávat průzkumové zprávy na vzdálenost až 15 km. Technická dokumentace uvádí průměrný dosah radiové stanice RF-13 se závěsnou anténou ve středně zvlněném a zalesněném terénu až 15 km. Praxe však potvrzuje, že rádiové stanice, které mají 25 W zesilovač (pouze u IPzS LOS a PzPK Sněžka), při nepříznivých podmínkách nezaručují 100% spolehlivý přenos informací dokonce ani na vzdálenosti kolem 5 km. Stávajícími rádiovými stanicemi není možný současný hlasový a analogový přenos informací. Průzkumné prostředky musí být vybavovány spolehlivými radiovými stanicemi, schopnými současného hlasového i datového přenosu na vzdálenost nejméně 15 km bez nutnosti instalování závěsné antény. 3
GŠ AČR. Pravidla střelby a řízení palby pozemního dělostřelectva (dělo, četa, baterie, oddíl). Pub-74-01-1. Praha: 2003. 261 s.
44
ZÁVĚR Dělostřelecké průzkumné jednotky dělostřelectva AČR jsou průběžně vybavovány moderními prostředky dělostřeleckého průzkumu. Směry dalšího vývoje je potřebné vytyčovat v souvislosti se změnou úkolů dělostřeleckého průzkumného systému a s možnostmi a perspektivou současných prostředků dělostřeleckého průzkumu. Vstupem AČR do NATO došlo ke změnám úkolů, které plní dělostřelecký průzkumný systém v rámci palebné podpory boje úkolového uskupení. Nejde již pouze o zjišťování a vyhodnocování údajů o objektech nepřítele, ale rovněž o koordinaci vyřazování cílů zjištěných všemi prostředky úkolového uskupení (ÚU) a propojení systému velení ÚU se systémem řízení palby dělostřelectva. Doba bojové činnosti dělostřeleckých průzkumných družstev bude značně proměnlivá a bude záviset především na bojovém úkolu a konkrétní situaci. Dělostřelecká průzkumná družstva nemají organizační strukturu, která by umožňovala vést průzkum ve směnách. Při dlouhodobém vedení bojové činnosti (několik dnů) se omezujícím prvkem stává člověk, jehož pozornost se při dlouhodobé činnosti a také v nepříznivých podmínkách snižuje a obsluha se dopouští chyb. Výsledky průzkumné činnosti pak nebudou věrohodné. Z uvedeného vyplývá potřeba vytvoření co největšího pohodlí pro osádky prostředků dělostřeleckého průzkumu, aby byly co nejvíce eliminovány nepříznivé vlivy okolí na jejich činnost. Časové možnosti dělostřeleckého průzkumu rovněž příznivě ovlivní možnost vést průzkum ve směnách. Dobu vedení a spolehlivost dělostřeleckého průzkumu mohou rovněž pozitivně ovlivnit automatizované sledovací prostředky, jejichž činnost není závislá na schopnostech ani fyzických možnostech obsluhy. Zdroje elektrické energie pro napájení přístrojů, zvláště u výnosných souprav jsou značně limitujícím faktorem doby vedení průzkumu. Zkušenosti z praxe potvrzují, že kapacita zdrojů postačuje řádově pouze na několik hodin činnosti a navíc se snižuje s poklesem okolní teploty, se stářím akumulátorů a při vedení průzkumu v noci. Požadavkem je zabezpečení elektrickou energií až na několik dnů. U výnosných prostředků je potřebné zaměřit vývoj na zvyšování kapacity akumulátorových baterií a na organizaci jejich výměny a dobíjení v průběhu bojové činnosti. Samohybné prostředky je potřebné vybavit takovými elektrocentrálami, které nebudou demaskujícím příznakem a neovlivní bojovou činnost osádek. Prostředky technického průzkumu nelze spolehlivě zjistit druh cíle. Průzkumným a pohyblivým kompletem SNĚŽKA lze zjistit pouze činnost pohybujícího se cíle a radiolokátorem ARTHUR pouze střílejícího cíle. Vyhodnocení účinků palby prostředky technického průzkumu je možné pouze ověřením, zda cíle pokračují ve zjištěné činnosti či nikoliv. Při rozvoji prostředků dělostřeleckého průzkumu je nutné věnovat pozornost i spojovacím prostředkům a jejich možnostem předávat zjištěné údaje na potřebnou vzdálenost a v požadovaném formátu. Uvedené závěry lze využít při zpracovávání podkladů pro zadávání požadavků při zavádění nových nebo modernizaci stávajících prostředků dělostřeleckého průzkumu. Přitom je potřebné prosazovat obsah požadavků před formou naplňování.
45
LITERATURA: [1] GŠ AČR. Pravidla střelby a řízení palby pozemního dělostřelectva (dělo, četa, baterie, oddíl). Pub-74-01-1. Praha: 2003. 261 s. [2] Matoušek,O., Růžička, J. Psychologie práce. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1965. 286 s. [3] MO ČR. Dělostřelecký průzkum topograficko-geodetická a meteorologická příprava dělostřelectva přímé palebné podpory. Děl-6-3. Praha: 1994. 267s.
46
