Základní komplementární vyšetření v intenzívní péči. Mgr. Olga Škaroupková

Základní komplementární vyšetření v intenzívní péči

Mgr. Olga Škaroupková

Obsah:  Přehled vyšetření a odběrů biologického materiálu  Preanalytická, analytická a interpretační fáze odběrů  Biologické faktory ovlivňující výsledky vyšetření  Zásady pro odběry biologického materiálu  Mikrobiologické, biochemické, hematologické,   

 

virologické a toxikologické vyšetření a jeho zásady Manipulace s biologickým materiálem Identifikace biologického materiálu Přehled jednotlivých odběrů, hodnoty Laboratorní a přístrojová technika na ARO, JIP Biochemické soupravy POCT

Přehled vyšetření a odběrů biologického materiálu 1. Biologický materiál = tělesné tekutiny a výměšky

Makroskopické

Mikroskopické

 hodnocení materiálu se

 Laboratorní metody

zapojením smyslů

Viditelné znaky: hmota, příměs, barva, tvar, konzistence

 Materiál nativní nebo speciálně

upravený

Vyšetření:  Hematologie

    

Moč Stolice Zvratky Sputum Sekrety

 Biochemie  Mikrobiologie  Sérologie

 Toxikologie  Cytologie  Funkční vyšetření

Přehled vyšetření biologického materiálu 2  Biochemie –zjištění změn ve vnitřním prostředí  Hematologie –vlastnosti krve a její složení  Mikrobiologie –přítomnost patogenních 

   

mikroorganismů v těle Sérologie –přítomnost protilátek proti patogenům Toxikologie – průkaz toxického agens Morfologicko-cytologické vyš. –vyšetření buněk, na sklíčko Histologie – přítomnost patologických buněk a tkání Funkční vyšetření –reakce organismu na zátěž (OGTT)

Vyšetření krve  Kapilární krev – glykémie, astrup, krvácivost  Venózní krev – FW, KO+Dif., srážlivost, koagulační

vyšetření, biochemické vyšetření, KS, KP, hemokultura  Arteriální krev - astrup

 Srážlivá krev - oddělení séra od krevních elementů CB, U, Kr, glykémie, cholesterol,minerály, enzymy, lipidy  Krev s protisrážlivým prostředkem -3,8%citronan sodný,

heparin, šťavelan draselný

 FW, tromboplastinový test, protrombinový komplex, aPTT

 Plná krev- plasma +krvinky KS

Vyšetření moči  Mikroskopicky –ery, leuko, epitelie, válce Jednorázový vzorek, nebo promíchaná sbíraná moč

 Chemicky – bílkovina, glukóza, urobilinogen,

bilirubin, ketolátky, krev, pH Čerstvá nesterilní moč

 Mikrobiologicky (bakteriologicky) –hodnocení typů

a množství bakterií, a citlivost na ATB Sterilní moč -uricult

Vyšetření stolice  Mikroskopicky –hlen, buněčné elementy,    



nestrávené zbytky Vyšetření na zbytky -3dny Schmidtova dieta(bílkoviny, cukry, tuky) Chemicky -kvasné a hnilobné produkty, žlučová barviva, bílkoviny a krev Okultní krvácení – 3dny dieta bez Fe+ Mikrobiologicky- sterilní výtěry na K+C Parazitologicky –přítomnost parazitů

Vyšetření sputa, výtěry  Sputum - 1.)Mikroskopicky – cytologie

2.) Mikrobiologicky- K+C Při odsávání se sterilně odstřihne konec cévky, případně se odsává do uzavřeného systému  Výtěry – z nosu, nosohltanu, konečníku,

spojivkového vaku, rány, kůže K+C – štětička se dotýká pouze cílových míst

Vyšetření zvratků, žaludečních a duodenálních šťáv  Zvratky –toxikologie  Žaludeční šťáva

1.) mikroskopicky –buněčné a nebuněčné elementy 2.) chemicky- pH, HCL, kyselina mléčná 3.) toxikologicky –zjištění toxické látky  Duodenální šťáva 1.) mikroskopicky a chemicky 2.) mikrobiologicky 3.) vyšetření enzymů 4.) parazitologické vyšetření

Vyšetření punktátu Punkce – diagnostický x terapeutický účel  Makroskopicky -množství, vzhled, zákal, čirost,

hustota zápach  Mikroskopicky – K+C, cytologie, histologie, sérologie, biochemie  Punkce orgánů, punkce výpotku ( kostní dřeň, játra, klouby, ledviny, mízní uzliny) Příprava pacienta, sterilní pomůcky, sterilní stolek, poloha nemocného, kontrola, klid po výkonu

Zásady pro odběr biologického materiálu 1.

2. 3. 4. 5.

6. 7. 8.

Dodržet předepsaný postup odběru –pokyny laboratoře a standardy Dodržet asepsi a sterilitu při odběru Sestra používá ochranné prostředky a oděv Zajistit materiál před znehodnocením či zdrojem nákazy Označit –štítek, průvodka - datum odběru, čas, jméno, příjmení, datum narození, ev. rodné číslo, kód odd., pojišťovna, na průvodku jméno lékaře Materiál označit STATIM Dodržet a kontrolovat omezení u nemocného před odběrem Výsledky ihned zaznamenat a sdělit lékaři

Zásady odběru krve pro hematologii a biochemii Části vyšetření 

Preanalytická fáze příprava nemocného před vyšetřením, odběr materiálu, uložení, transport do laboratoře Strava, lačnění, dieta úprava léčby, nekouřit, nepít alkohol při odběru z CVK 20min. před odběrem zastavit vak, odtáhnout krev před vlastním odběrem, označit na žádankuodběr z CVK požadavek na vyšetření, typ vyšetření, statim, způsob odběru, odběrová nádoba (typy)

Chyby při odběru krve:  





Dlouhé zatažení paže –vzestup K+ Hemolytická plazma –vlhká odběrová souprava, tenká jehla, prudké vstříknutí, zchlazení, nesprávná koncentrace protisrážlivých přípravků : Dlouhá doba od odběru ke zpracování (max. do 1hod) Nevhodné třepání

Transport a předzpracování vzorku  Transport –způsob, teplota, čas  Předzpracování – stáčení, tepelná úprava, izolace, ředění

Analytická fáze 

analýza, výpočet, ověřování, odeslání



Vlastní stanovení –analýza (kalibrace přístrojů, měření kontrolních vzorků, vlastní měření, záznam)



Výpočty – správný výpočet, zaokrouhlení



Oznámení – zvažovat citlivost metodik, specifitu vyšetření, biologickou variabilitu materiálu

Interpretační fáze Skutečná informace = výsledek  hodnocení ke vztahu k fyziologickým hodnotám  k hodnotám dříve provedeným  k předpokládanému onemocnění

 k jiným vyšetřením v souboru  Přihlédnutí ke skutečnému stavu pacienta

Výpověď laboratorních vyšetření  Biochemie  Hematologie  Imunologie

60-70% 10-20% 5-10%

 Mikrobiologie  Cytologie  Histologie  Cytogenetika  Radioizotopové

0-5%

Výsledky ovlivňuje:  Faktory: odběr, zpracování, onemocnění  Biorytmy: věk, pohlaví, hormony, vitamíny, 

   

fyziologické kolísání, cyklické změny Tělesný stav v době odběru: lačný/ po jídle/dieta, zátěž, horečka, stres, poloha při odběru-v sedě/leže Zevní vlivy: kouření, alkohol, drogy, léky, výživa Kvalita odběru: desinfekce, zatažení paže, prokrvení periferie, hemolýza, infúze, kanyla Místo odběru: tepna, žíla, kapilára, sérum, plasma Označení materiálu, uchování a transport, genetikahemofilie

Identifikace biologického materiálu Odběrová nádoba s materiálem

Průvodka

 Zajištěna proti poškození

 Odesílatel, razítko, podpis

 Rychlý transport

 Datum odběru



 Jméno a příjmení



 Datum narození



 Označení materiálu



 Pracoviště



 Případně název ATB a den



 

lékaře Jméno a příjmení klienta Rodné číslo Zdravotní pojišťovna Dg.podle MKN Datum odeslání Léčba ATB, den Druh materiálu, způsob odběru Požadované vyšetření

Mikrobiologické vyšetření  Umožňuje stanovit přesnou etiologickou příčinu

onemocnění  Určuje příslušnou léčbu  Určuje profylaktická a preventivní opatření  Spolehlivost vyšetření - závislé na správném

odběru infekčního materiálu, manipulaci, zaslání vzorku a správné dokumentaci

Zásady mikrobiologických odběrů  Odběr do sterilních nádob sterilními postupy a nástroji  Pozor na kontaminaci vzorku!!!  Vzorek dobře označit  Uvést léčbu ATB  Opakované odběry – vyšší pravděpodobnost     

zachycení infekčního agens Hodnocení sérologických výsledků –titry protilátek Odběr krve na hemokulturu (opakovaně 3-5x) Uložení materiálu v termostatu +4°C Materiál na virologii-se ukládá do suchého ledu Ochrana personálu při odběru

Přehled jednotlivých odběrů 1.  Výtěry z tonsil – ráno nalačno  Výtěr z nosohltanu (nasofaryngu)  Výtěry z hrtanu  Odběry sputa – nemocný vykašle do sterilní nádobky  Odběry bronchiálního sekretu – při odsávání z DC

 Výtěry ze zevního zvukovodu, ze spojivkového vaku,

stěry z kůže, sliznic, ran, výtěry z konečníku  Odběr z močové trubice, odběry moče  Odběr hnisu, punktátu, exsudátu (při podezření na anaeroby-zkumavka na hemokulturu, nebo na stříkačku dát jehlu s gumovou zátkou)  Odběr materiálu z popálenin – filtrační papír, po 30s se přenese na agar

Přehled jednotlivých odběrů 2.  Odběr mozkomíšního moku – na průvodku popsat vzhled likvoru

a tlak pod jakým vytéká  Odběr krve na kultivaci (hemokultura) Indikace: klinické a laboratorní příznaky sepse, TT >38°C, nebo nižší než 36°C, leukocytóza, nebo granulocytopenie PŘI ODBĚRU: 1. STĚR Z KŮŽE 2. DEZINFEKCE MÍSTA VPICHU 3. ODBĚR KRVE 4. DEZINFEKCE ZÁTKY ODBĚROVÉ NÁDOBY 5. KREV VSTŘÍKNOUT DO LAHVIČKY STERILNÍ JEHLOU 6. DO ODESLÁNÍ ULOŽIT DO TERMOSTATU NA 37°C 7. Stěr z kůže se posílá s hemokulturou a bere se jen při 1.odběru, vyplněné průvodky

Hemokultura Dospělí  10ml krve z kubitální jamky  Odebíráme po 30minutách 2-3odběry  V dalších dnech se bere HK dle ordinace lékaře

Děti  Odebírá se 1-2,5ml krve Novorozenci  Malé množství z vpichu se naočkuje přímo na kultivační půdu

Virologické a imunologické vyšetření  Imunologie – zp. odběru se řídí typem metody

Př. Vyšetření buněčné imunity –krev s protisrážlivým prostředkem Krev na sérologii – srážlivá (HBsAg)  Virologie –pravidla stejná jako mikrobiologie Materiál se odebírá štětičkou a vkládá do média, médium se uchovává v mrazáku -20°C, rozmrazuje se krátce před odběrem Odebíraný materiál: výtěr z nosu, výtěr z nasofaryngu, odběr tekutin z pustul a vezikul, vzorky stolice, moč, likvor, venózní krev –nesmí zmrznout, vychladnout při pokojové teplotě Po odběru .v lednici +4°C, rychlý transport v nádobě s kostkami ledu V laboratoři –uchování virů v tekutém dusíku(-196°C), nebo suchý led (-70°C)

Mykologické vyšetření  Potřeba rychlé diagnostiky k vyloučení nemykotické

etiologie  Přesná druhová identifikace druhového průvodce/kvasinky/ pro nasazení adekvátní terapie  Odběr se řídí obecnými pravidly  Odebíraný materiál: krev na hemokultivaci, serologii, moč, likvor, sputum, BAL, exudáty, hnis, bioptický materiál, kožní deriváty-šupiny, vlasy, nehty –odběr pomocí skalpelu, pinzety, kličky, rohovka, stěry-rektum, jazyk, spojivkový vak, pochva, zevní zvukovod  Skladování a transport: krátkodobě při +4°C, rychlé a bezpečné odeslání materiálu

Toxikologie  Identifikace toxické látky  Zásady: info od doprovodu, anamnéza, zbytky

léků, zbytky potravin  Odebíraný materiál Krev na alkohol –dezinfekce nesmí obsahovat alkohol!! Moč Zvratky Žaludeční obsah- laváž  Transport materiálu, komunikace s laboratoří a toxikologickým informačním střediskem

Toxikologické informační středisko (TIS)  Na bojišti 1, Praha 2, 128 08  tel:02/24919293, 02/24915402  e-mail:tis mbox.cesnet.cz  Informace lékařům o průběhu a léčení akutních

otrav a laikům o první pomoci při akutních otravách.

Toxická agens  Rostliny –alkaloidy, glykosidy, phytotoxiny, saponiny,   

    

oxaláty Houby Alkohol Methylalkohol Benzín, petrolej Kyanidy Oxid uhelnatý, oxid uhličitý Léky –barbituráty, saliciláty, halucinogeny, amfetaminy, opiáty, marihuana, heroin, Umělá hnojiva, postřiky proti škůdcům

Laboratorní a přístrojová technika na ARO a JIP Krev  acidobazické analyzátory (astrup)  Analyzátory iontů  Glukometr  Hemochron (hemochronový čas)-koagulační parametr, měří se u kontinuální dialýzy Moč  Diagnostické proužky (Hb, ery, ketolátky, Bilirubin, pH, glykosurie, CB, dusitany, kyselina askorbová, osmolalita)

Novinky ve STATIM diagnostice  Využití v emergency a PNP, v zahraničí v letadlech,

při turistických pobytech mimo civilizaci), nebo v nemocnici, kde nelze výsledků klasicky docílit do 60ti minut  Biochemické soupravy POCT (Point of care testing)kit  Poruchy metabolismu glukózy, ABR, ionty  Kardioenzymy – CKMB, myoglobin, troponin I.  Diagnostické proužky k chemickému vyšetření moče  Intoxikace drogami – aplikace moče Dg. souprava má testovací plotnu s vyvíjecím činidlem, jsou monofunkční nebo polyfunkční – lze více drog najednou, nebo jsou semikvantitativní –odlišují koncentraci

Acidobazický analyzátor

Hemochron

Biochemické vyšetření 1. Vyšetření podle Astrupa

vyšetření

parametr

Vyšetření pH

Alkalóza/acidóz a

Hodnota krevních plynů

O2 - artérie O2 - kapilára

CO2 – arterie/kapilára Množství HCO3-

Aktuální /standartní

Buffer Base

Všechny komp. mechanismy

Base Excess

rozdíl

hodnoty 7,36 - 7,44 10 – 13,3 kPa 8 -9 kPa

4,8 -5,8 kPa 25 mmol/l

46 – 52 mmol/l -2 - +2

Biochemické vyšetření 2. Bílkoviny Celková bílkovina

Stav výživy a hydratace

60 – 80 g/l

Mukoproteiny

Zvýšení u akutních zánětů

Albumin

Váže vodu, důležitý 35- 45 g/l pro udržení objemu v cévách, nedostatek alb. = otoky

CRP

Zvýšení při zánětu

0-5 g/l

Biochemické vyšetření 3  Dusíkaté látky – ketolátky – vyšetření ledvin a míry katabolismu,

zvýšená hodnota svědčí pro poškození nebo selhávání ledvin  Krev parametr

hodnoty

Urea

2,0 – 8,3 mmol/l

Kreatinin

50 – 120 mmol/l

Kyselina močová

166 – 420 mmol/l

 Hodnocení z moči – sběr moči/24 hod, na žádanku množství

moči

Biochemické vyšetření 4.  Minerály – pozor na hemolýzu séra, zkreslení! Hodnota moč

Parametr

Hodnota krev

Natrium =Na+

135 – 144 mmol / l 3 - 6 g / l

Kalium =K+

3,5 – 5,5 mmol/l

2 – 4 g / den

Chloridy = Cl-

95 – 107 mmol / l

100 - 250

Calcium = Ca+

2 – 2,9 mmol / l

Fosfor =P+

0,7 – 1,7 mmol /l

Laktát (Sůl kyseliny mléčné, narůstá při hypoxii, hyperventilaci, šokových stavech)

0,6 – 2,5

Na, K, Cl, Ca, P, Mg- vyšetření v séru Hypernatremie-nad150mmol/l  sek.aldosteronismus/ snížený intravas. objem/  poškození hypothalamu  hypertonická hyperhydratace  diabetes insipidus  smrt mozku  kontaminace při odběru /ATB, chemo/

Na, K, Cl, Ca, P, Mg- vyšetření v séru Hyponatremie-pod 130mmol/l  únik Na do třetího prostoru-ascites, výpotek  srdeční selhání-zvýšený objem ECT  aplikace bezelektrolytových roztoků  Nepřiměřená sekrece ADH-retence vody  Hypokortikalismus krev/moč /substituce

Na, K, Cl, Ca, P, Mg- vyšetření v séru Hyperkalemie-nad 5,0-5,5mmol/l-hodnocení závisí na pH, při poklesu pH o 0,1 vzestup K o 0,6 mmol/l  akutní renální selhání  rozpad tkání  výrazná akutní acidóza  masivní přívod K

Na, K, Cl, Ca, P, Mg- vyšetření v séru Hypokalémie-pod 3,5mmol/l  zvracení, průjmy  K+ nešetřící diuretika  Chemoterapie, antimykotická terapie  anabolismus  hyperaldosteronismus  výrazná akutní alkalóza

Iontový soubor Na, K, Cl, Ca, P, Mg v plasmě  Mg - 50% absorbce v tenkém střevě, vyluč.ledvinami 

  

podle plasmat. hladiny a filtrace Mg význam pro metabolismus K, Ca, deplece Mg zhoršení sekrece a působení PTH, zvýšení renálních ztrát K+ bez Mg se K+ nedostane do buněk Poškození tub.bb-zvýš.Mg urie-cis platina,amfoB Příčiny - malnutrice, dlouhodobá PN, malabsorbce, GIT ztráty, kličková diuretika

Biochemické vyšetření 5.  Jaterní testy

Parametr

Hodnoty

Poznámka

Bilirubin nepřímý

4 – 25

Zvýšení –prehepatální ikterus

Bilirubin přímý (konjugovaný)

0 -5

Zvýšení – hepatální ikterus, obstrukce vývodných žl. cest

Alaninaminotransfer áza (ALT)

< 0,8

Zvýšení při poškození jaterní buňky

Aspartaminotransfer < 0,8 áza (AST)

AST je
Alkalická fosfatáza (ALP)

Enzym produkovaný v tenkém střevě, v játrech – zvýšení: onemocnění jater, obstrukce, ikterus

< 0,8

Thymolova zákalová < 6 reakce (TZR)

Dnes nahrazeno elektroforézou

Biochemické vyšetření 6.  Enzymy –stanovení enzymatické aktivity, jednotkou 1katal, normální je

nízká aktivita v séru, vzestup značí zánět, ischémii, nebo nekrózu ALT, AST, ALP

Viz jaterní testy

Slide 35

LD (laktátdehydrogenáza)

2 - 7,5

Zvýšení při onemocnění srdce

CK (kreatinfosfokináza)

0,17 – 1,34

Včasná dg. AIM Specifikum pro srdeční sval

CK-MB AMS ( S-amyláza) v séru

0,1 – 3,7

Zvýšení při ac. pankreatitis

AMS (U- amyláza) v moči

0,1 - 25

Zvýšení při onem. slinivky

MB (myoglobin) Troponin

1

Vysoké hodnoty při AIM, postižení kosterních svalů

GMT (gama glutamyl transferáza)

<1,8

Biochemické vyšetření 6.  Lipidy poznámka

parametr

hodnota

cholesterol

3,7 - 5 mmol/l Nalačno, po několika denní stravě chudé na tuky

triacylglyceroly 0,48 – 1,9

Zvýšení spojeno s rizikem vzniku aterosklerózy

Biochemické vyšetření 7.  Glycidy Glykémie

3,6 – 5,6 mmol/l

Glykemický profil, stav glycidového metabolismu

Glykovaný hemoglobin

Fyziologické hodnoty:

≤ 4,0 %

Kompenzova ný DM:

≤ 5,0 %

Potřeba změny terapie:

≥ 6,0 %

Fyziologické hodnoty:

205–285 μmol/l

Dobrá kompenzace DM:

285–320 μmol/l

Uspokojivá kompenzace DM:

321–370 μmol/l

Špatná kompenzace DM:

nad 370 μmol/l

Glykovaný protein

Průměr glykémie za poslední měsíc

Průměr glykémie za posledních 14dní

Hematologické vyšetření 1.  Sedlivost červených krvinek (sedimetace, FW)

Rychlost sedimetace ovlivňují:  Složení bílkovinného spektra krevní plazmy, zrychluje ji fibrinogen a

cholesterol, zpomaluje zvýšená hladina žlučových barviv  Rychlost závisí na velikosti erytrocytů, zvětšené ery sedimentují rychleji,

zvýšené množství ery sedimentaci zpomaluje, anémie ji zrychluje  Sedimetaci zrychluje zvýšená teplota, stojan nesmí být umístěn u

tepelného zdroje, na slunci, u lampy, sedimentační trubice musí být ve svislé poloze, odečet za 1 a 2hodiny  Zrychlené měření – stojany v šikmé poloze 45°, odečet za 7 a 10minut

muži

3 - 9 / 1hod

5 – 18 / 2hod

ženy

6 – 11 / 1hod

8 – 20 / 2hod

Hematologické vyšetření 2. •Krevní obraz

•Diferenciál –rozpočet druhů

leukocytů Hemoglobin M 140 - 180 g/l Ž 120 – 160 g/l Hematokrit

Erytrocyty

Leukocyty

Trombocyty

0,36 – 0, 49 %

M 4,5 - 5,9 x10 na12/1 Ž 4 - 5,2 x 10 na 12/1

Neutrofilní segmenty

40 – 75%

Tyče

=5%

Eosinofily

=5%

Basofily

=1%

Monocyty

=3-9%

Lymfocyty

= 15-45%

4 – 9 x 10 na 6/1

130- 400 x 10 na 9/1

Hematologie 3.  Hemokoagulační vyšetření Vyšetření doby krvácivosti

Hluboký vpich do prstu, stopkami se měří čas krvácivosti

Do 5 minut

Provádí TF, před kolonoskopií

Vyšetření doby srážlivosti krve

Do stříkačky se nasaje 3ml srážl. krve, zmáčknou se stopky, krev se rozdělí do 3zk, dá se to teplé lázně 37°C, až lze zk obrátit a krev neteče, zaznamená se čas

Do 10 minut

-“-

aPTT

Kontrola při léčbě heparinem

35 – 55 s

Snížení –hyperkoagulabilita, zvýšení při léčbě heparinem

Quick – protrombino vý čas

Funkce koagulačních faktorů, odběr u warfarinizovaných pac.

0,8 - 1

Zvýšení –hyperkoagulace, snížení –při léčbě farmaky na bazi antagonistů vit. K

INR

0,7-1,2

Trombinový čas

12-18 s

fibrinogen

2-4

D-dimery

<0,25, <0,5/l

AT III.

75-125 %

Důležitý antikoagulant, snížení AT zvyšuje riziko rozvoje TEN

D-dimery hodnocení  Test negativní, pokud je c D-dimerů nižší

než 0,25 mg/L nebo 0,5 mg/L FEU -vylučuje hlubokou žilní trombózu a plicní embolii. Negativní výsledek znamená, že v těle se ve zvýšené míře nevytváří a neodbourávají krevní sraženiny.  Pozitivní test není pro trombózu tak specifický a vyšetření D-dimerů

pak jen přispívá k potvrzení diagnózy těchto onemocnění. Pozitivní výsledek znamená, že se vytvořily významné fibrinové sraženiny a ty se nyní odbourávají. Už ale není jasné, kde se vytvořily a co bylo příčinou. 

Důvody vedoucí ke zvýšení koncentrace D-dimerů jsou např.: nedávný chirurgický zákrok, těhotenství, jaterní onemocnění, vysoká koncentrace reumatoidního faktoru, zánět, nádorové onemocnění, trauma, vyšší věk.

 Zvýšené/vysoké koncentrace D-dimerů – i při AIM, nestabilní AP a

u DIC.(nutné ještě plicní scinti, CT, UZ DKK)  V případě DIC se D-dimery vyšetřují společně s protrombinovým

časem, aPTT, koncentrací fibrinogenu, počtem trombocytů a vyšetření se pravidelně opakuje pro zjištění vývoje a úspěšnosti léčby onemocnění

Antitrombin  Zvýšená hladina –není problém

Výskyt: Po transplantaci ledvin, u akutní hepatitis, léčba warfarinem (někdy), deficit vitamínu K  Dočasné nebo chronické snížení – výskyt při DIC –

pacient krvácí nebo má trombózu, HŽT, onemocnění jater, nefrotický syndrom, hypoproteinémie, PE, novorozenci v prvních dnech života, léčba estrogeny, heparinem  Užívání HAK, Leidenská mutace a nedostatek

proteinu C, S, + snížení hladiny AT - výrazně zvyšuje riziko trombózy

Hematologie 4  Imunohematologické a isoserologické vyšetření

krve KS, Rh faktor, Křížová zkouška  Provádí se před každým krevním převodem  Chyba při těchto vyšetřeních ohrožuje na životě

Mikrobiologie 1.Hemokultivace 2.Serologie  BWR – Bordet Wasermanova reakce  Vidalova reakce  Paul-Bunnelova reakce  ASLO  LATEX fixační test  CRP  HbsAg –australský antigen  PCT – prokalcitonin (zánět) 3. Mykologie, 4.Virologie

Toxikologie  Krev na alkohol – dezinfekce bez alkoholu!!  Při otravě léky – moč, krev, zvratky na toxikologii  Otrava houbami – moč, zvratky, průjmovitá

stolice, dialyzát  Eventuálně žaludeční obsah z laváže (dle

ordinace lékaře)

Laboratorní vyšetření moče 1. Fyzikální vyšetření  Diuréza: v odměrném válci, výsledek v ml  Hustota: měříme ve válci urinometrem, nesmí se vytvořit pěna, urinometr se nesmí dotýkat stěn  pH moče: indikátor PHAN namočíme a přiložíme ke stupnici  Vzhled: barva, zápach, zákal, pěna, drtě..

Laboratorní vyšetření moče 2. Biochemické vyšetření

 Kvalitativní

Pomocí indikátorů

 Kvantitativní

Sběr moči za určitý časový úsek

Kombinované –tetraphan, pentaphan, hexaphan Jednoduché –Albuphan, Glukophan, Hemophan, Ketophan, Biliphan, Ubgphan, Nitrophan apod

Odpady v moči/24hod

Vzorek moči z první ranní moči, 10-15ml

Vzorek promícháme, nalejeme do zkumavky se štítkem

Hamburgerův sediment

Vyšetření moči 3. Mikroskopické vyšetření

Mikrobiologické vyšetření

 Vyšetření močového

 Hodnotí se typ a

sedimetu

 Epitelie, erytrocyty,

válce, leukocyty

množství bakterií, citlivost na ATB a CHMT  Moč vycévkovaná, nebo

střední proud, urikult

Laboratorní vyšetření stolice Biochemické

Mikrobiologické

 Mikroskopické –základní

 Při průjmech –vyšetření na

hmota, hlen, buněčné elementy  Chemické –hnilobné procesy, žlučová barviva, bílkoviny, krev  Vyšetření stolice na zbytkySchmidtova dieta 3dny, odběr 4den  Vyšetření na okultní krvácení – 3dny před vyšetřením dieta bez masa, zeleniny, minerálních Fe vod

bacilonosičství

Parazitologické  Větší množství stolice do

širší zkumavky s lopatkou v zátce  Zjištění lamblií, vajíček, tasemnice, škrkavky, roupi

Další vyšetření Vyšetření sputa

Odběr zvratků

 Speciální široké zkumavky,

 Intoxikace

sterilní  Na ARO,JIP laváž, nebo konec cévky do sterilní zk

 Speciální široké sterilní zk

Výtěry

Odběr potu

 Mikrobiologicky

 U dětí při podezření na

 Ze změněných sliznic nebo

mukoviscidózu  Odběr na sterilní filtrační papír do sterilní zk, připravuje laboratoř

kožních ploch

 Při výplachu –první porce na

toxikologii

Použitá literatura  Biochemie, Mikrobiologie, materiály pro Bc. Studium, UK LFHK, 2006  Larsen R. Anestezie, Grada Praha, vyd.1, 1998

 http://www.wikiskripta.eu/index.php/Biochemick%C3%A9_markery_AIM

#Troponiny  http://www.dialab.cz/k198-laboratorni-medicina-bezpecnostni-system-

pro-odber-krve-a-moci-odbery-venozni-krve-odberove-zkumavkyvacuette-zkumavky  J. Masopust: Požadování a hodnocení biochemických vyšetření I,II.

Účelová publikace ministerstva zdravotnictví ČR, sv. 216 a 217, Avicenum, Praha 1991

Děkuji Vám za pozornost!