Základní škola, Hradec Králové, Bezručova 1468
KLASIFIKAČNÍ ŘÁD
Vypracoval: František Obr, ředitel školy Projednáno na pedagogické radě dne: 31. srpna 2006 Platnost: od 1. září 2006
Obsah: 1. 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5
Hodnocení a klasifikace žáka Stupně klasifikace Celkový prospěch Hodnocení práce v zájmových útvarech Postup do vyššího ročníku Výstupní hodnocení
2. 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8
Metodický pokyn pro hodnocení a klasifikaci Obecné zásady Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci Klasifikace žáka Slovní hodnocení Informace rodičů o prospěchu a chování Klasifikace v předmětech s převahou teoretického zaměření Klasifikace v předmětech s převahou praktického zaměření Klasifikace v předmětech s převahou výchovného zaměření
3. Hodnocení a klasifikace chování žáka 3.1 Obecné zásady 3.2 Výchovná opatření 3.3. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování 4. 4.1.
Specifické poruchy učení Hodnocení a klasifikace žáků s vývojovými poruchami
5.
Klasifikace žáka – obtíže
6. 6.1. 6.2. 6.3. 6.4
Komisionální přezkoušení Mimořádně nadaný žák Pochybnosti o správnosti klasifikace Opravné zkoušky Zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území České republiky
7.
Osvobození od výuky
8. 8.1 8.2 8.3
Vyplňování vysvědčení Poznámky k vyplňování vysvědčení Poznámky k hodnocení a klasifikaci Způsob vyplňování
2
1.
Hodnocení a klasifikace žáka
1.1
Stupně klasifikace
1.2
Celkový prospěch
1.3
Hodnocení práce v zájmových útvarech
1.4
Postup do vyššího ročníku
1.6
Výstupní hodnocení
viz Vyhláška 291/1991 Sb., o základní škole, § 10
V jednotlivých vyučovacích předmětech je prospěch žáka klasifikován stupni : 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 – nedostatečný Při hodnocení prospěchu je u žáků prvního ročníku použito širší slovní hodnocení.
Žák je hodnocen: v prvním až devátém ročníku školy: prospěl s vyznamenáním prospěl neprospěl nehodnocen Žák je hodnocen stupněm a) prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném povinném a volitelném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než "chvalitebný", průměr z těchto předmětů není horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré; b) prospěl, není-li v žádném z povinných a volitelných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "nedostatečný"; c) neprospěl, je-li v některém povinném či volitelném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "nedostatečný" nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí, d) „nehodnocen“, není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.
Výsledky práce žáků v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito výrazy: pracoval úspěšně pracoval
Do vyššího ročníku postupuje žák, který při celkové klasifikaci na konci druhého pololetí nebo po opravných zkouškách dosáhl stupně hodnocení alespoň "prospěl".
Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Dále výstupní hodnocení žáka osahuje vyjádření o: možnostech žáka a jeho nadání, předpokladech pro další vzdělávání nebo uplatnění žáka, chování žáka v průběhu povinné školní docházky, dalších významných skutečností ve vzdělávání žáka.
3
Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi také v pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. Výstupní hodnocení škola vydá do 10 pracovních dnů po odevzdání přihlášky ke vzdělávání ve střední škole, nejdříve však na konci prvního pololetí a nejpozději 5 pracovních dnů po posledním dni stanoveném pro odevzdání přihlášky. V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena talentová zkouška, vydá škola žákovi výstupní hodnocení do 10 pracovních dnů po odevzdání přihlášky ke vzdělávání ve střední škole, nejdříve však 30. října a nejpozději 5 pracovních dnů po posledním dni stanoveném pro odevzdání přihlášky.
2.
Metodický pokyn pro hodnocení a klasifikaci
2.1
Obecné zásady
2.2
Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci
Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen "učitel") musí uplatňovat přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věku žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin: - předměty s převahou teoretického zaměření - předměty s převahou praktických činností - předměty s převahou výchovného zaměření. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.
Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: - soustavným diagnostickým pozorováním žáka - soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování - různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) - didaktickými testy - kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami - analýzou výsledků činnosti žáka - konzultacemi s ostatními učiteli, dle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáka s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami - rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka Žák 4. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Ústní zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek si rozvrhne učitel každého předmětu rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. O termínu písemné zkoušky, která bude dle předpokladu trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem, nejméně však jeden týden před jejím konáním. Ostatní vyučující o tom je povinen informovat formou zápisu do třídní
4
knihy také nejméně týden před termínem zkoušky. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. Třídní učitelé jsou povinni pravidelně seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a ke způsobu získávání podkladů pro klasifikaci. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů na pedagogické radě. Třídní učitel zároveň je povinen upozornit na případné problémy při plnění individuální smlouvy uzavřené s rodiči integrovaných dětí.
2.3
Klasifikace žáka
Při průběžném zkoušení učitel je povinen oznámit žákovi výsledek každé klasifikace, poukázat na klady a nedostatky jeho projevů, výkonů a výtvorů. Po ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek, prací a praktických činností oznámí učitel žákovi nejpozději do 14 dnů. Každé hodnocení, které má vliv na pololetní klasifikaci musí učitelé jednotlivých předmětů zapsat do žákovské knížky. Pokud tak nelze učinit ihned, je třeba zápisy doplnit a zkontrolovat. Vyučující dodržují při zkoušení zásady pedagogického taktu, musí dbát na to, aby zejména neklasifikovali žáky ihned po jejich návratu do školy po nezaviněné nepřítomnosti. Zároveň nesmí žáky nutit dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací. Účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotiti to, co umí. Učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné. Před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva. Žáci se klasifikují na konci každého pololetí ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se přitom neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají ve čtvrtletní pedagogické radě. Pokud je klasifikace převážně stanovována na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat – tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin. V případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. 10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání rodičů i jim k nahlédnutí, ve škole. Čtvrtletní kontrolní práce má vyučující předmětu uloženy po dobu školní docházky žáka. Pokud dojde ke změně vyučujícího je jeho povinností tyto materiály svému nástupci předat. Na konci klasifikačního období, v termínu určeném ředitelem školy, /nejpozději však 24 hodin před zahájením pedagogické rady/, zapíši učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do klasifikačního archu. Ten bude uložen v třídním výkaze po dobu jednoho školního roku. Svůj zápis musí každý pečlivě zkontrolovat, pod sloupec předmětu svou parafou kontrolu potvrdí. Konečnou verzi klasifikace třídní učitel okopíruje a kopii odevzdá řediteli školy. Zároveň si třídní učitelé pro jednání pedagogické rady připraví návrhy na organizaci a zabezpečení opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod. Třídní učitel plně zodpovídá za to, že klasifikaci uvedená na klasifikačním archu bude po pedagogické radě bezchybně přepsána do katalogového listu a následovně i na vysvědčení. To platí i pro případ zpracování vysvědčení pomoci počítače. Přechází-li žák do jiné školy, zašle zástupkyně ředitele na školu, kam žák přechází, kopii katalogového listu a kopie další dokumentace o žákovi. Zároveň k tomu bude i přiložen záznam o jeho chování a prospěchu za neukončené klasifikační období, který připraví třídní učitel.
5
Přechází-li žák do jiné školy po 15. listopadu nebo 15.dubnu, dokumentace odesílaná naší školou musí obsahovat navíc návrh klasifikace chování, průběžné hodnocení a klasifikaci v jednotlivých předmětech jako podklad pro celkovou klasifikaci žáka na konci pololetí.
2.4 Slovní hodnocení
U žáka 1. – 3. ročníku může být použito širší slovní hodnocení ve všech vyučovacích předmětech, u žáka 4. a 5. ročníku ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření. U žáka 1. – 9. ročníku s prokázanou specifickou poruchou učení nebo chování může být použito širší slovní hodnocení ve vyučovacím předmětu, k němuž se porucha vztahuje. Širší slovní hodnocení je na škole používáno na I. stupni v I.a II. třídách a dále u některých žáků s diagnostikovanou poruchou učení. Slovní hodnocení povoluje ředitel školy na základě žádosti rodičů v předmětech, ke kterým se porucha vztahuje. Nutným podkladem pro povolení je doporučení kvalifikovaného odborníka. Slovní hodnocení užívané na I. stupni má charakter osobního sdělení učitele dítěti. Třídní učitel musí být veden snahou po objektivním hodnocení práce dítěte po celé období. Celkový dojem musí alespoň v části vyznít kladně, s perspektivou, s určitým východiskem i u problémových žáků. Text hodnocení má být výstižný, nápaditý, velmi pečlivě a citlivě sestavený. Jeho návrh musí třídní učitel prokonzultovat se zástupkyní ředitele školy. U žáků s vývojovou poruchou učení, kde ředitel školy povolil slovní hodnocení, měl by učitel využít možnost objasnit přístup i výsledky žáka u konkrétních jevů. Hodnocení má být objektivní s přihlédnutím k poruše, snaze žáka a k jeho možnostem. Je nutné přitom vyhledat momenty pozitivní, využít možnosti relativního vyjádření ke zlepšení v určité oblasti, naznačit perspektivu
2.5 Informace rodičů a zákonných zástupců o prospěchu a chování
Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka učitel sděluje rodičům prostřednictvím zápisu do žákovské knížky. Ústní sdělení zástupcům žáka o klasifikaci a hodnocení chování sděluje učitel jim přímo, v žádném případě veřejně. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování třídní učitel či učitel jednotlivých předmětu převážně na informačních dnech. Pokud zákonný zástupce žáka projeví zájem o informace v jiný termín, je každý učitel povinen domluvit si s ním schůzku na dobu pro oba přijatelnou. Vznikne-li ze strany učitele potřeba mimořádně oslovit zákonné zástupce žáka, využije k tomu žákovské knížky, v případě nezájmu rodičů pak doporučený dopis. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka učitel sděluje rodičům prostřednictvím zápisu do žákovské knížky. Pokud je informuje ústně, podává učitel informaci jim přímo, v žádném případě veřejně. Učitel je povinen těmto zástupcům sdělit všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci. V případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo při závažném prohřešku chování, informuje rodiče učitel nebo třídní učitel bezprostředně a prokazatelným způsobem. Po ukončení čtvrtletní pedagogické rady jsou učitelé všech předmětů povinni, do termínu stanoveného ředitelem školy, zapsat průběžnou klasifikaci žáka do žákovské knížky. V tomto případě je výjimečně povoleno uvádět i znaménko mínus k odpovídajícímu vyjádření hodnocení žáka, případně i nerozhodná klasifikace dvěma známkami s lomítkem. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,…). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.
2.6 Klasifikace v předmětech s převahou teoretického zaměření
Převahu teoretického zaměření mají v učebním plánu matematika a předměty jazykové, společenskovědní, přírodovědné a matematika. Při klasifikaci výsledků v těchto vyučovacích předmětech vychází vyučující z požadavku učebních osnov a standardu základního vzdělání. Zejména se sleduje: - ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů - kvalitu a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti - schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí
6
- kvalitu myšlení, především jeho logiku, samostatnost a tvořivost - aktivitu v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim - přesnost, výstižnost a odbornou i jazykovou správnost ústního a písemného projevu - kvalitu výsledků činností, - osvojení účinných metod samostatného studia.
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kriterií: Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.
7
2.7
Klasifikace v předmětech s převahou praktického zaměření. Převahu praktické činnosti mají na základní škole pracovní činnosti, praktika, informatika, základy techniky, domácí nauky. Při klasifikaci v těchto předmětech vychází z požadavku učebních osnov a standardu základního vzdělání. Sleduje se zejména: - vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, - osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, - využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, - aktivitu, samostatnost, tvořivost, iniciativu v praktických činnostech, - kvalitu výsledků činností, - organizaci vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, - dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí, - hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci, - obsluhu a údržbu laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kriterií: Stupeň 1 (výborný) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, ke spolužákům, k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák projevuje kladný vztah k práci, ke spolužákům a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele. Stupeň 3 (dobrý) Žák projevuje vztah k práci, ke spolužákům a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, ke spolužákům a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životním prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.
8
Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci, nemá vztah k ní, ani ke spolužákům i k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.
2.8
Klasifikace v předmětech s převahou výchovného zaměření
Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova, rodinná výchova a občanská výchova. Při klasifikaci se v těchto v předmětech v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: - stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, - osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, - poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, - kvalita projevu, - vztah žáka k činnostem a zájem o ně, - estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti, - v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka a k jeho dispozicím všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a hlavně relativní zlepšení, Pokud je žák zařazený pouze do zdravotní tělesné výchovy, je z ní klasifikován. Navštěvuje-li žák předmět tělesná výchova a zároveň i zdravotní tělesná výchova /třeba jen s výběrem činností/, hodnotí se z obou předmětů. Z tělesné výchovy je hodnocen jako v povinném předmětu, ze zdravotní tělesné výchovy jako v předmětu nepovinném.
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně, podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební, branné a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku, brannost a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
9
Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
3. Hodnocení a klasifikace chování žáků
viz Vyhláška č. 291/1991 Sb., o základní škole, § 10 Chování žáka je klasifikováno těmito stupni: 1 – velmi dobré 2 – uspokojivé 3 – neuspokojivé Chování žáka se klasifikuje samostatně i v případě použití širšího slovního hodnocení.
3.1 Obecné zásady
Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání se všemi učiteli, kteří ve třídě vyučují, ale i s ostatními. Rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování ve smyslu vnitřního řádu školy během klasifikačního období. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. K uděleným opatřením k posílení kázně v průběhu hodnoceného období se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. Za chování žáka mimo školu plně odpovídají jeho rodiče. Škola hodnotí a klasifikuje žáky především za jejich chování ve škole. V takových případech, kdy jsou závažné a prokazatelné důvody udělit žákovi výchovné opatření vedoucí k posílení kázně, lze přihlédnout i k chování žáka mimo školu, pokud se škola přímo účastní projednávání.
3.2 Výchovná opatření
Výchovná opatření jsou na jedné straně pochvaly a jiná ocenění, na druhé pak opatření k posílení kázně /důtky a napomenutí/. Třídní učitel případně ředitel školy může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit za dlouhodobou úspěšnou práci, reprezentaci školy či konkrétní záslužný čin pochvalu. Ústní nebo písemnou pochvalu uděluje žákovi před kolektivem třídy nebo školy třídní učitel nebo ředitel školy. Písemná pochvala se uděluje zpravidla formou zápisu do žákovské knížky, výjimečně v doložce na vysvědčení. Pochvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do katalogových listů. Opatření k posílení kázně žáků se ukládá za závažné nebo opakované provinění proti školnímu řádu. Toto opatření předchází zpravidla před snížením stupně z chování. Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření: napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy. Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku; udělení důtky neprodleně oznámí řediteli školy. Ředitel školy uděluje svou důtku po projednání v pedagogické radě. Napomenutí a důtky se udělují před kolektivem třídy nebo školy. Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření písemně prokazatelným způsobem zástupci žáka. Opatření se zaznamenává do katalogového listu žáka, nezaznamenává se na vysvědčení. Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně.
3.3
Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování:
Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení vnitřního řádu školy. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle.
10
Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Dopouští se závažnějšího přestupku, nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Nepřispívá aktivně k upevňování kolektivu. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 3 (neuspokojivé) Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo vnitřního řádu školy; zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravném chování.
4.
Specifické poruchy učení
viz Vyhláška 291/1991 Sb., o základní škole U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. U žáka prvního až devátého ročníku s prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování rozhodne ředitel školy o případném použití širšího slovního hodnocení na základě žádosti zástupce žáka. viz Pokyn MŠMT ČR č. j. 23 472/92-21, specifické vývojové poruchy Zjišťování vědomostí a dovedností žáka se specifickou vývojovou poruchou je obtížné, musí být respektovány následující zásady. Pro zjišťování úrovně žákovských vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. Jde např. o hlasité čtení před celou třídou nebo přemíru psaní (přepisování) u dysgrafiků. Jindy můžeme posuzovat výkon, který dítě podalo v daném časovém limitu, a to, co nestačilo, nehodnotíme – např. v diktátu nebo v pětiminutovce U žáků s vývojovou poruchou je žádoucí klást důraz na ten druh projevu (písemný nebo ústní), ve kterém má předpoklady podávat lepší výkony. Za obecně platnou je třeba pokládat zásadu, že při klasifikaci nevycházíme z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. V některých případech nás nesmí zmýlit zjištění, že žák sice určitou dovednost zvládl (např. analýzu slov), ale přesto při zkoušce selhává. Každá zkouška totiž představuje komplexní situaci, při které se vždy uplatňují obavy, strach, vyšší tempo, nutnost soustředit se na větší počet jevů – např. kvalitu písma, aplikace pravidel; nepříznivě působí minulé selhání, obava z trestu apod.
4.1 Hodnocení a klasifikace žáků s vývojovými poruchami
U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci nutné přihlédnout k charakteru postižení. Dětem s diagnostikovanou specifickou vývojovou poruchou učení je nezbytné po celou dobu školní docházky věnovat speciální pozornost a péči. Pokud jsou navrhována pedagogická opatření, všechna je nutno projednat s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor brát v úvahu. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. Klasifikace jako jedna z forem hodnocení na kvantifikující stupeň umožňuje snadnější srovnání výkonů. U těchto žáků se vyžaduje, aby i klasifikace byla provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat, jak dále prohlubovat úspěšnost apod. Jestliže v některých případech nebude žák klasifikován, neznamená to, že by mělo být současně omezeno jeho hodnocení. Zejména u těch žáků, kteří nejsou klasifikováni, je na místě hodnotit co nejčastěji a mít na zřeteli motivační a diagnostickou funkci hodnocení i jeho funkci regulativní.
11
Děti, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být se souhlasem rodičů během celého jejich vzdělání (nejen na základní škole), hodnoceny z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně (a to jak v průběhu školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení). U dětí s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Kromě slovního hodnocení v jazycích a matematice, lze u dětí se specifickými poruchami učení hodnotit dítě slovně (průběžně i na vysvědčení) po dohodě s rodiči a odborníkem prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Užití tohoto postupu závisí na konkrétním dítěti i na metodách, užívaných při výuce, které mohou některé dítě znevýhodňovat. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci. Za určitých okolností může být pro dítě výhodnější klasifikace známkou s tím, že se specifická porucha dítěte vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce (o jeden stupeň i o několik stupňů). Při uplatňování všech těchto možností je třeba postupovat velmi individuálně, s využitím všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření, podpořit jeho možnosti být úspěšný (jedna z podstatných podmínek pro zdravý rozvoj osobnosti). Každé dítě se specifickou poruchou učení musí mít vypracován individuální výukový plán. Individuální plány mají charakter smlouvy mezi vedením školy, vyučujícími a rodiči dítěte, musí být podepsán do konce září v každém školním roce. Za jeho vypracování zodpovídá třídní učitel, který při jeho tvorbě spolupracuje s ostatními vyučujícími hlavně s učiteli hlavních předmětů. Individuální plán vypracuje třídní učitel žáka na formuláři připraveném výchovným poradcem školy, kontroluje potom průběžně jeho plnění.
5.
Klasifikace žáka – obtíže
6.
Komisionální přezkoušení
viz Vyhláška 291/1991 Sb., o základní škole, § 11 Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí neklasifikuje. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do l5. října. Do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák, který nemohl být ze závažných objektivních, zejména zdravotních důvodů klasifikován ani v náhradním termínu, opakuje ročník.
viz Vyhláška č.291/1991 Sb., o základní škole, § 4, 11 a 12) V některých situacích je dána možnost žáka komisionelně přezkoušet. V případě mimořádně nadaného žáka a při pochybnosti o správnosti klasifikace se tak děje na žádost rodičů.
6.1 Mimořádně nadaný žák
Pokud zákonný zástupce mimořádně nadaného žáka souhlasí, může být žák ředitelem školy přeřazen do vyššího ročníku, a to bez absolvování předchozího ročníku. K tomuto rozhodnutí je potřebný úspěšný výsledek komisionálního přezkoušení, vyjádření lékaře a pedagogicko-psychologické poradny.
6.2 Pochybnost o správnosti klasifikace
Pokud má zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního či druhého pololetí, může do tří dnů ode dne vydání vysvědčení žákovi požádat o jeho komisionální přezkoušení. Ředitel školy oprávněnost žádosti posoudí, své rozhodnutí sdělí neprodleně žadateli. Tříčlennou komisi jmenuje ředitel školy – předsedou je obvykle sám ředitel nebo jím pověřený učitel, garant předmětu. Přísedící mají mít příslušnou nebo příbuznou aprobaci. Klasifikační stupeň je určen po posouzení výkonu žáka většinou hlasů. O průběhu přezkoušení nutné pořídit protokol na příslušném formuláři.
12
Komise žáka přezkouší neprodleně, nejdéle do deseti dnů od podání žádosti. Ze závažných důvodů může ředitel školy výjimečně stanovit k přezkoušení i pozdější termín. Výsledek přezkoušení sdělí ředitel školy prokazatelným způsobem zástupci žáky, proti jeho výsledku není opravný prostředek. V případě, že zástupce žádá přezkoušení z předmětu, kde vyučujícím byl ředitelem školy, postupuje se stejným způsobem. Kompetence ředitele však v tomto případě přebírá školní inspektor.
6. 3. Opravné zkoušky
Opravné zkoušky má právo vykonat žák šestého až devátého ročníku školy, který byl na konci roku klasifikován nedostatečnou z jednoho či dvou předmětů. Termín zkoušek stanoví ředitel školy, musí proběhnout v době hlavních prázdnin. Opravné zkoušky jsou zkoušky komisionelní, komisi stanoví ředitel školy ve smyslu článku 7. 2. V jednom dni může žák skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Nemůže-li se žák z vážných důvodů dostavit k opravným zkouškám a řádně se omluví, umožní mu ředitel školy je vykonat nejpozději do 15. září, do té doby žák podmíněně navštěvuje vyšší ročník. Nedostaví-li se žák na opravnou zkoušku ve stanoveném termínu bez řádné omluvy, je kvalifikován z příslušného předmětu stupněm nedostatečný.
6. 4 Zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území České republiky Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole, koná zkoušku ve spádové škole nebo jiné škole zapsané ve školním rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, nebo ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky (dále jen „zkoušející škola“):
- ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,
- v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,
- na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis, stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušku z každého předmětu uvedeného v příslušných ročnících školního vzdělávacího programu zkoušející školy. Obsahem zkoušky je vzdělávací obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docházku v zahraničí. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející školy. Se stanoveným obsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky. Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků. Žák, který plní docházku v zahraniční škole, nekoná zkoušku, pokud je žákem zahraniční školy, v jejímž vzdělávacím programu je v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo na základě mezinárodní smlouvy zařazen vzdělávací obsah vzdělávacích oborů, ze kterých se vykonává komisionální přezkoušení a žák je z těchto vzdělávacích obsahů zahraniční školou hodnocen v příslušném období na vysvědčení. V tomto případě ředitel spádové školy nebo jiné školy zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, vysvědčení žákovi za příslušné období nevydává.
Zkouška je komisionální. Komisi jmenuje ředitel zkoušející školy. Komise je tříčlenná a tvoří ji: předseda, kterým je ředitel zkoušející školy, popřípadě jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
13
-
přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
Termín konání zkoušky dohodne ředitel zkoušející školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedojde-li k dohodě mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelem zkoušející školy, stanoví termín zkoušky ředitel zkoušející školy. Není-li možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitel zkoušející školy náhradní termín zkoušky tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se koná. Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku, předloží zástupce žáka potvrzení zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku a jeho překlad do českého jazyka. Pro stanovení stupně celkového hodnocení žáka devátého ročníku na konci školního roku je rozhodný výsledek zkoušky a vyjádření zahraniční školy, že žák úspěšně ukončil devátý ročník základního vzdělávání. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním. Výsledek zkoušky se vyjádří slovním hodnocením podle nebo stupněm prospěchu. Ředitel zkoušející školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. Po vykonání zkoušek vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text: „Žák (yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona“. V případě, že zákonný zástupce má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení. Vykonal-li žák zkoušku ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, zašle ředitel této školy řediteli spádové školy kopii vysvědčení a výpis z dokumentace školy s údaji o žákovi.
7.
Osvobození od výuky
8.
Informace k vyplňování vysvědčení
viz Vyhláška č.91/1991 Sb., o základní škole, § 4, 11 Osvobodit od výuky lze ze zdravotních a jiných vážných důvodů, většinou se to týká předmětů s převahou tělesného nebo praktického zaměření (tělesná výchova, praktické činnosti). V ostatních předmětech se klasifikuje s přihlédnutím – viz specifické poruchy učení. Je-li žák osvobozen od výuky, jedná-li se o první nebo poslední hodinu vyučování a požádá-li rodič žáka písemnou formou, může být žák uvolňován z vyučování této okrajové hodiny.
viz Informace MŠMT, čj. 25806/2001-22
Na ZŠ Bezručova jsou pro vysvědčení schváleny a používány následující tiskopisy: SEVT 49 212 0 – pro I. – V. ročník, hodnocení prospěchu klasifikačními stupni SEVT 49 216 0 – pro I. – III. ročník, hodnocení prospěchu širším slovním hodnocením (s linkami, bez rubrik pro předměty) SEVT 49 217 1 – pro I. – V. ročník, hodnocení prospěchu v některých předmětech širším slovním hodnocením (dvojlist s rubrikami pro předměty, uvnitř širší slovní hodnocení) SEVT 49 219 1 – pro VI. – IX. ročník, hodnocení prospěchu v některých předmětech širším slovním hodnocením (dvojlist s rubrikami pro předměty, uvnitř širší slovní hodnocení) SEVT 49 232 1 – pro VI. – IX. ročník, hodnocení prospěchu klasifikačními stupni
14
8.1
Poznámky k vyplňování vysvědčení
První a druhý řádek pod nápisem ČESKÁ REPUBLIKA
Uvede se název školy (podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 291/1991 Sb., o základní škole, ve znění vyhlášky č. 225/1993 Sb. (dále jen vyhláška) vypsáním nebo otiskem podlouhlého razítka. Druhý řádek se vyplňuje pouze v případě, že vysvědčení ve 2. pololetí vydává jiná škola. Přesný název školy zní: Základní škola a Mateřská škola, Hradec Králové, Bezručova 1468
IZO
049 333 852
Znamená identifikační znak organizace, u naší školy je :
Třída
Označuje se římskou číslicí s tečkou; pokud je v ročníku více tříd, připojí se za číslici velké písmeno (§ 2, odst. 6 vyhlášky) např.: VI. C
Číslo v třídním výkazu
Uvede se arabskou číslicí bez tečky.
17
např.:
Školní rok
Uvede se arabskou číslicí ve čtyřciferném tvaru
2006/2007
např.:
Jméno a příjmení:
V případě, že žák změní během II. pololetí školního roku příjmení, bude mu na konci II. pololetí vydáno nové vysvědčení, kde budou rubriky za I.pololetí proškrtnuty. Zároveň mu bude vydáno původní vysvědčení za I. pololetí, kde budou proškrtnuty rubriky pro II. pololetí.
Datum narození: Měsíc se vypíše slovem; název měsíce se uvede v prvním pádě, nebo se den i měsíc uvede číslicí, např.
např.:
25. duben 1990 25. 4. 1990
Místo narození
Uvede se název obce (podle rodného listu žáka, u dětí cizinců podle cestovního nebo jiného dokladu). Hradec Králové např.: Pokud se žák narodil v cizině, uvede se do závorky zkratka cizího státu – viz příloha 2 např.: Warszawa (POL)
Rodné číslo
Vyplní se bez mezer či jiných znaků, mezi oběma číselnými údaji rodného čísla je lomítko. Pokud se jedná o cizince, který nemá přiděleno rodné číslo, rubrika se proškrtne. např.: 900425/3462
Zameškané hodiny:
Uvádí se vždy arabskou číslicí, pokud žák nezameškal žádnou hodinu, vyplní se:
Celkový prospěch
74 „0“ prospěl s vyznamenáním prospěl neprospěl
Vyplní se podle § 10 odst. 3 a 4 vyhlášky, možnosti :
Pochvaly a významná ocenění
Uvádějí se jen pochvaly a ocenění za skutečně mimořádné úspěchy a skutky. Text musí být stručný a výstižný, třídní učitel ho navrhne na pedagogické radě.
15
Doložka
Údaj se uvádí základní číslovkou a vypíše se slovem např.:
Žák splnil devět let povinné…. ………. Žákyně splnila tři roky povinné .....…….
Nehodící se výraz se neškrtá.
Výuka probíhala podle učebních dokumentů (č.j., název)
Uvedou se učební dokumenty, podle kterých byl žák vyučován, tzn.:
12035/97-20, Obecná škola 16847/96-2, Základní škola
Pokud žák ve 2. pololetí přestoupil na základní školu, kde se vyučovalo podle jiného vzdělávacího programu, uvede se číslo jednací a název našeho vzdělávacího programu na další řádek s uvedením data přestupu, např.:
16 847/96-2, Základní škola, od 14. 2. 2000
Potvrzení vysvědčení
Při uvedení data je název měsíce vypsán slovem ve 2. pádě. Uvádí se datum posledního vyučovacího dne v daném pololetí (podle § 2 odst. 5 vyhlášky č. 362/91 Sb., o organizaci školního roku v základních školách, středních školách a speciálních školách), mimo dále uvedených výjimek. Podpisy jsou vlastnoruční, nelze je vypsat psacím strojem nebo použít razítka apod. Nehodící se výraz se neškrtá. Pokud je žák hodnocen v náhradním termínu (§ 11 vyhlášky), uvede se datum termínu, ve kterém je žák hodnocen. Pokud nemohl být žák hodnocen ani v náhradním termínu (§11 odst. 1 a 2 vyhlášky), uvede se datum stanovené pro náhradní termín. Pokud žák koná opravné zkoušky (§ 12 vyhlášky), uvede se datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí. Pokud ředitel vyhlásí na poslední vyučovací den/dny daného pololetí volný den/volné dny (podle § 4 odst. 1 vyhlášky č. 362/91 Sb.), na vysvědčení se uvede datum posledního dne, ve kterém se v daném pololetí skutečně ve škole vyučuje. Příklad: 2. pololetí končí v úterý 30. června, ředitel vyhlásí na pondělí 29. června a na úterý 30. června volné dny. Vysvědčení se předává v pátek 26. června a toto datum je uvedeno i na vysvědčení. např. 31. ledna 2000
8.2 Poznámky k hodnocení žáků základní školy
Pod pojmem hodnocení je míněno závěrečné hodnocení na vysvědčení, nikoliv průběžná nebo jednotlivá hodnocení žáka. Použití širšího slovního hodnocení
Formulace k vyjádření širšího slovního hodnocení žáka nejsou jednotně stanovené. Při použití širšího slovního hodnocení se chování žáka hodnotí samostatně, a to vždy podle § 10 odst. 2 vyhlášky, tj. klasifikačním stupněm.
Pro hodnocení žáka ve všech předmětech širším slovním hodnocením lze použít pouze oficiální tiskopisy SEVT – 49 216 0, SEVT – 49 218 0, SEVT – 49 222 0.
Při hodnocení prospěchu žáka 1. – 9. ročníku v některých předmětech klasifikačními stupni a v ostatních předmětech širším slovním hodnocením (podle § 10 odst. 2 a 7 vyhlášky) lze použít pouze oficiální tiskopisy SEVT – 49 217 1, SEVT – 49 219 1. Klasifikační stupně se zapisují do příslušných rubrik na 1. straně tiskopisu. Do rubrik předmětů, ze kterých je žák hodnocen širším slovním hodnocením, se uvede “hodnocen (a) slovně” a hodnocení se zapíše na 2. resp. 3. stranu tiskopisu. Škola může společně s vysvědčením nebo i v kratších intervalech, vydávat žákovi další, podrobná slovní hodnocení jeho činnosti v daném období. Forma a podoba takových hodnocení není stanovena, má charakter školního hodnocení, kterým se žákovi a jeho rodičům poskytují rozšiřující informace o žákovi. Hodnocení nemůže být zapsáno na oficiálních tiskopisech vysvědčení.
16
Změna způsobu hodnocení během školního roku: Pokud je žák za 1. pololetí hodnocen širším slovním hodnocením a v průběhu 2. pololetí přejde na jinou základní školu, doporučujeme na konci 2. pololetí použít také širší slovní hodnocení. Pokud však bude použito na konci 2. pololetí hodnocení klasifikačními stupni, bude: a) vydáno žákovi nové vysvědčení, kde budou údaje za 1. pololetí proškrtnuty (v případě tiskopisů SEVT – 49 216 0, SEVT – 49 218 0, SEVT – 49 222 0) nebo b) hodnocení bude zapsáno do původního vysvědčení s předcházející školy, část určená pro širší slovní hodnocení bude proškrtnuta (v případě tiskopisů SEVT – 49 217 1, SEVT – 49 219 1). Pokud je žák za 1. pololetí hodnocen klasifikačními stupni a v průběhu 2. pololetí přejde na jinou základní školu, kde bude na konci 2. pololetí hodnocen širším slovním hodnocením, bude vydáno žákovi nové vysvědčení, kde budou údaje za 1. pololetí proškrtnuty. Spolu s novým vysvědčením se žákovi na konci 2. pololetí vydá vždy (kromě výše uvedeného případu b) i vysvědčení z předchozí školy s hodnocením za 1. pololetí, kde budou údaje za 2. pololetí proškrtnuty. Vysvědčení si školy předají spolu s ostatní povinnou dokumentací o žákovi. Ke změně způsobu hodnocení může v průběhu 2. pololetí dojít i z důvodů diagnostikování některé specifické poruchy učení nebo chování. Při vydávání vysvědčení se postupuje stejně, jak je popsáno výše, s výjimkou předávání povinné dokumentace mezi školami.
Uvolnění z výuky, nehodnocení
Jestliže je žák z výuky některého předmětu v 1. nebo ve 2. pololetí uvolněn (podle § 4 odst. 1 vyhlášky), rubrika se neproškrtává, ale vyplní se „uvolněn (a)“. Nelze-li žáka v 1. nebo 2. pololetí klasifikovat ani v náhradním termínu (podle § 11 odst. 1 a 2 vyhlášky), vyplní se „nehodnocen (a)“. Důvody pro uvolnění nebo nehodnocení žáka se uvedou v katalogovém listu žáka.
Komisionální přezkoušení při pochybnostech o správnosti hodnocení Rozhodne-li komise pro komisionální přezkoušení žáka při pochybnostech zástupce žáka o správnosti hodnocení v jednotlivých předmětech o změně hodnocení (§11 odst. 1 a 2 vyhlášky), vydá se žákovi nové vysvědčení. Datum vydání vysvědčení je datum konání komisionální zkoušky. Hodnocení žáka v náhradním termínu Pokud ředitel školy určil pro hodnocení žáka náhradní termín (§ 11 odst. 1 a 2 vyhlášky), je žákovi na konci pololetí vydán výpis z katalogového listu. Hodnocení prospěchu žáků v některých předmětech a)Vyučovací předmět ......... jazyk Doplní se název cizího jazyka, kterému se žáci učí, např.
německý
b)Vyučovací předmět Zdravotní tělesná výchova Navštěvuje-li žák pouze zdravotní tělesnou výchovu, není hodnocen z tělesné výchovy, ale ze zdravotní tělesné výchovy, a do povinných předmětů se na vysvědčení v tomto případě uvede pod rubriku Tělesná výchova (rubrika se proškrtne) název předmětu Zdravotní tělesná výchova. Navštěvuje-li žák předmět Zdravotní tělesná výchova i Tělesná výchova (i třeba jen výběr činností), bude hodnocen z obou předmětů. Zdravotní tělesná výchova bude v tomto případě považována jako nepovinný předmět, proto bude uvedena na druhé straně c) Vyučovací předměty Praktické činnosti, Pracovní vyučování, Pracovní výchova Tyto předměty se klasifikují v rubrice Pracovní činnosti bez ohledu na to, jak se předmět nazývá v příslušném vzdělávacím programu (název vychází z názvu vzdělávací oblasti obecně platného Standardu základního vzdělávání). Vyučuje-li se ve škole podle vzdělávacího programu Obecná škola, rubrika se proškrtne.
17
d) Předměty speciálně pedagogické péče Tyto předměty (např. individuální logopedická péče, komunikační dovednosti apod.) nejsou pro svůj specifický charakter hodnoceny a neuvádí se na vysvědčení. Volné rubriky
Rubriky pro hodnocení vyučovacích předmětů, kterým se žák v daném pololetí nevyučoval, se proškrtnou, proškrtnou se i ostatní volné rubriky (rubriky předmětů až v 2. pololetí). Názvy povinných a volitelných předmětů, které nejsou na tiskopisu předepsány, se uvádějí do volných rubrik (v pořadí povinné – volitelné). Názvy nepovinných předmětů a zájmových útvarů se uvádějí do příslušných rubrik tiskopisu (v pořadí nepovinné předměty – zájmové útvary).
Nepovinné předměty a zájmové útvary
Názvy nepovinných předmětů a zájmových útvarů je třeba volit co nejkratší a nejvýstižnější. V nutných případech je možné v rozumné míře používat zkratky.
Klasifikace v 1. ročníku ZŠ
V 1. ročníku může učitel v 1. pololetí klasifikovat žáky za práci v povinných předmětech souhrnně jedním stupněm, v tom případě se chování samostatně neklasifikuje a rubrika se proškrtne (viz Opatření ke klasifikaci žáků 1. ročníků základní školy v 1. pololetí, čj. 10 868/95-22). Od ledna 2001 školy oznamují využití tohoto opatření referátu okresního úřadu či odboru školství magistrátu. Využití opatření školy neoznamují každoročně, ale pouze jedenkrát na počátku období, ve kterém budou opatření využívat.
Stupnice pro hodnocení
Při hodnocení chování a prospěchu žáka v povinných, volitelných a nepovinných předmětech a zájmových útvarech klasifikačními stupni se zásadně využívá pouze stupnice hodnocení uvedená v § 10 vyhlášky. Chování žáka se klasifikuje samostatně, a to i v případě použití širšího slovního hodnocení. Nepovinný předmět Náboženství se neklasifikuje, místo hodnocení prospěchu se uvede formulace “účastnil (a) se” (viz Pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR k náboženské výchově v základních, středních a speciálních školách, čj. 36 318/97-22–23) Hodnocení integrovaných předmětů Pokud škola zařadí do učebního plánu integrovaný předmět, který nahrazuje jiné povinné předměty (např. integrovaný předmět Poznávání přírody, který nahrazuje předměty Přírodopis a Fyzika), uvede se název integrovaného předmětu do volné rubriky a původní předměty se proškrtnou. Tento postup platí pro všechny vzdělávací programy.
Hodnocení celkového prospěchu
a) při hodnocení prospěchu pouze klasifikačními stupni: průměrný prospěch se vypočítá ze samostatných povinných předmětů, z nichž byl žák na vysvědčení hodnocen klasifikačními stupni. Za povinný se považuje i volitelný předmět b) při hodnocení prospěchu pouze širším slovním hodnocením: průměrný prospěch nelze vypočítat, uvede se hodnocení podle § 10 odst. 3 a 4 vyhlášky, které bude adekvátní k hodnocení žáka v jednotlivých předmětech c) při kombinaci hodnocení klasifikačními stupni a širšího slovního hodnocení: průměrný prospěch se vypočítá ze samostatných povinných předmětů, z nichž byl žák na vysvědčení hodnocen klasifikačními stupni. Pokud by ale širší slovní hodnocení nebylo adekvátní pro hodnocení prospěl(a) s vyznamenáním, nelze tento stupeň použít, i když jsou pro něj (resp. pro předměty hodnocené klasifikačními stupni) splněny podmínky podle § 10 odst. 4 bod a) vyhlášky. Obdobně se postupuje i při použití stupně prospěl(a). Upozorňujeme, že podle platného znění vyhlášky (§ 10 odst. 3) je v 5. ročníku možno použít i stupeň prospěl(a) s vyznamenáním, pokud jsou pro to splněny podmínky dané § 10 odst. 4 písm. a). Na tiskopisech vysvědčení pro 1. – 5. ročník však informační stupnice hodnocení chování a prospěchu, uvedená na 2. (resp. 4.) straně, tuto možnost neuvádí (bylo by třeba zvláštních tiskopisů pouze pro 5. ročník). To však není důvodem pro nepoužití stupně prospěl(a) s vyznamenáním
18
Pokud žáka nelze pro závažné objektivní příčiny hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu (§ 11 odst. 1 a 2 vyhlášky), a to z několika nebo ze všech předmětů, celkový prospěch se neuvádí a rubrika se proškrtne (s výjimkou dále uvedeného případu). Při hodnocení cizinců (viz Pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR ke vzdělávání cizinců v základních školách, středních školách a vyšších odborných školách, včetně speciálních škol, v České republice, čj. 21836/2000-11) se závažné nedostatky v osvojených vědomostech z předmětu český jazyk považují za objektivní příčinu (§ 11 odst. 1 a 2 vyhlášky), pro kterou žák nemusí být v průběhu prvního roku docházky ve škole v České republice z předmětu český jazyk hodnocen. V tomto případu se ale celkový prospěch uvádí, a to podle výše popsaných pravidel a) – c).
Doložka
Pokud žák splnil devět let povinné školní docházky v nižším než devátém ročníku a ředitel školy mu povolil pokračování v docházce do školy (podle § 3 odst. 10 vyhlášky), tzn., že v průběhu povinné školní docházky opakoval některý ročník, chodí do základní školy desátým (a dalším) rokem. Do rubriky Doložka se však v těchto případech vždy uvádí, že žák splnil devět let povinné školní docházky. Údaj v této rubrice se týká pouze povinné školní docházky, nikoliv celkové délky školní docházky konkrétního žáka.
Hodnocení mimořádně nadaného žáka
Pokud ředitel školy přeřadí mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku (viz § 4 odst. 3), uvádí se v rubrice Doložka skutečný počet let povinné školní docházky. V 9. ročníku základní školy nebo odpovídajícím ročníku víceletého gymnázia nebo konzervatoře se tedy uvede, že žák splnil osm let povinné školní docházky a v rubrice Výuka probíhala podle učebních dokumentů (č.j., název) se pak kromě označení vzdělávacího programu dále uvede ”Žák(yně) splnil(a) povinnou školní docházku dříve než za devět let podle § 42 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů.”. Za neabsolvovaný ročník žákovi nebude vydáno vysvědčení.
Vydávání vysvědčení při plnění školní docházky zvláštním způsobem
Postupuje se podle příslušných ustanovení § 18 vyhlášky. Pokud žák koná zkoušku za období dvou let, bude mu vydáno pouze jedno vysvědčení za tuto dobu. Jako datum vydání vysvědčení se uvede datum konání zkoušky. Na vysvědčení se vyplňuje hodnocení pouze z těch předmětů, ze kterých ák vykonal zkoušku. Hodnocení z předmětů, které žák absolvoval v zahraniční škole, se z vysvědčení zahraniční školy do vysvědčení vydaného českou školou neopisují.
8.3
Způsob vyplňování hodnocení
Veškeré údaje se na tiskopisech vysvědčení vyplňují zásadně trvalým způsobem. Na vysvědčení není přípustné provádět opravy zápisu. Při chybně vyplněném záznamu je nutno vysvědčení vyplnit znovu. Vysvědčení je možné vyplňovat rukou, psacím strojem nebo tiskem pomocí počítačové tiskárny. Při vyplňování údajů plnicím perem je třeba použít dokumentační inkoust. Je nepřípustné vydávat žákům na konci I.pololetí výpisy z vysvědčení nebo katalogového listu místo oficiálního tiskopisu vysvědčení. Škola musí při vydávání vysvědčení respektovat §2 odst.5 vyhlášky č.362/1991 Sb. o organizaci školního roku.
Hradec Králové, 31. VIII. 2006
František Obr ředitel školy
19
Příloha 1
Zkratky států, používaných na vysvědčení
Uvedené třípísmenné zkratky států jsou v souladu s ČSN EN ISO 31661:1997. Změny a doplňky jsou uveřejňovány ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Český název Zkratka Islámský stát Afgánistán AFG Albánská republika ALB Alžírská lidová DZA demokratická republika Americká Samoa ASM Americké Panenské VIR ostrovy Andorrské knížectví AND Angolská republika AGO Anguilla AIA Antarktida ATA Antigua a Barbuda ATG Argentinská republika ARG Arménská republika ARM Aruba ABW Austrálie AUS Ázerbájdžánská AZE republika Bahamské společenství BHS Bahrajnský stát BHR Bangladéšská lidová BGD republika Barbados BRB Belgické království BEL Belize BLZ Běloruská republika BLR Beninská republika BEN Bermudy BMU Bhútánské království BTN Bolivijská republika BOL Republika Bosna a BIH Hercegovina Botswanská republika BWA Bouvetův ostrov BVT Brazilská federativní BRA republika Britské indickooceánské IOT území Britské Panenské VGB ostrovy Brunej Darussalam BRN Bulharská republika BGR Burkina Faso BFA Burundská republika BDI
Cookovy ostrovy Republika Côte d'Ivoire (Republika Pobřeží slonoviny) Čadská republika Česká republika Čínská lidová republika Dánské království Dominické společenství Dominikánská republika Džibutská republika Egyptská arabská republika Ekvádorská republika Eritrea Estonská republika Etiopská federativní demokratická republika Faerské ostrovy Falklandy (Malvíny) Fidžijská republika Filipínská republika Finská republika Francouzská republika Francouzská Guyana Francouzská jižní území Francouzská Polynésie Gabonská republika Gambijská republika Ghanská republika Gibraltar Grenada Grónsko Gruzie Guadeloupe Guam Guatemalská republika Guinejská republika Republika GuineaBissau Guyanská republika Haitská republika Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy Honduraská republika
20
COK CIV TCD CZE CHN DNK DMA DOM DJI EGY ECU ERI EST ETH FRO FLK FJI PHL FIN FRA GUF ATF PYF GAB GMB GHA GIB GRD GRL GEO GLP GUM GTM GIN GNB GUY HTI HMD HND
Hongkong Chilská republika Chorvatská republika Indická republika Indonéská republika Irácká republika Íránská islámská republika Irsko Islandská republika Italská republika Izraelský stát Jamajka Japonsko Jemenská republika Jihoafrická republika Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy Jordánské hášimovské království Svazová republika Jugoslávie Kajmanské ostrovy Kambodžské království Kamerunská republika Kanada Kapverdská republika Stát Katar Republika Kazachstán Keňská republika Kiribati Kokosové ostrovy Kolumbijská republika Komorská federativní islámská republika Konžská republika Konžská demokratická republika Korejská republika Korejská lidově demokratická republika Kostarická republika Kubánská republika Kuvajtský stát Kyperská republika
HKG CHL HRV IND IDN IRQ IRN IRL ISL ITA ISR JAM JPN YEM ZAF SGS JOR YUG CYM KHM CMR CAN CPV QAT KAZ KEN KIR CCK COL COM COG COD KOR PRK CRI CUB KWT CYP
Republika Kyrgyzstán Laoská lidově demokratická republika Lesothské království Libanonská republika Liberijská republika Libyjská arabská lidová socialistická džamáhírije Lichtenštejnské knížectví Litevská republika Lotyšská republika Lucemburské velkovévodství Macao Madagaskarská republika Maďarská republika Makedonská republika Malajsie Malawská republika Maledivská republika Maliská republika Maltská republika Marocké království Republika Marshallovy ostrovy Martinik Mauricijská republika Mauritánská islámská republika Mayotte Menší odlehlé ostrovy USA Spojené státy mexické Federativní státy Mikronésie Moldavská republika Monacké knížectví Mongolsko Montserrat Mosambická republika Myanmarský svaz Namibijská republika Nauruská republika Spolková republika Německo Nepálské království Nigerská republika Nigerijská federativní republika Nikaragujská republika Niue
KGZ LAO LSO LBN LBR LBY LIE LTU LVA LUX MAC MDG HUN MKD MYS MWI MDV MLI MLT MAR MHL MTQ MUS MRT MYT UMI MEX FSM MDA MCO MNG MSR MOZ MMR NAM NRU DEU NPL NER NGA NIC NIU
Nizozemské Antily Nizozemské království Norfolk Norské království Nová Kaledonie Nový Zéland Sultanát Omán Pakistánská islámská republika Palauská republika Panamská republika Papua Nová Guinea Paraguayská republika Peruánská republika Pitcairn Polská republika Portoriko Portugalská republika Rakouská republika Réunion Republika Rovníková Guinea Rumunsko Ruská federace Rwandská republika Řecká republika Saint Pierre a Miquelon Salvadorská republika Nezávislý stát Samoa Sanmarinská republika Saúdskoarabské království Senegalská republika Společenství Severních Marian Seychelská republika Republika Sierra Leone Singapurská republika Slovenská republika Slovinská republika Somálská demokratická republika Spojené arabské emiráty Spojené království Velké Británie a Severního Irska Spojené státy americké Srílanská demokratická socialistická republika Středoafrická republika Súdánská republika Surinamská republika
21
ANT NLD NFK NOR NCL NZL OMN PAK PLW PAN PNG PRY PER PCN POL PRI PRT AUT REU GNQ ROM RUS RWA GRC SPM SLV WSM SMR SAU SEN MNP SYC SLE SGP SVK SVN SOM ARE GBR USA LKA CAF SDN SUR
Svalbard a ostrov Jan Mayen Svatá Helena Svatá Lucie Svatý Kryštof a Nevis Svatý stolec (Vatikánský městský stát) Demokratická republika Svatý Tomáš a Princův ostrov Svatý Vincenc a Grenadiny Svazijské království Syrská arabská republika Šalamounovy ostrovy Španělské království Švédské království Švýcarská konfederace Republika Tádžikistán Sjednocená republika Tanzanie Thajské království Tchaj-wan, čínská provincie Tožská republika Tokelau Království Tonga Republika Trinidad a Tobago Tuniská republika Turecká republika Turkmenistán Turks a Caicos Tuvalu Ugandská republika Ukrajina Uruguayská východní republika Republika Uzbekistán Vánoční ostrov Vanuatská republika Venezuelská republika Vietnamská socialistická republika Východní Timor Wallis a Futuna Zambijská republika Západní Sahara Zimbabwská republika
SJM SHN LCA KNA VAT STP VCT SWZ SYR SLB ESP SWE CHE TJK TZA THA TWN TGO TKL TON TTO TUN TUR TKM TCA TUV UGA UKR URY UZB CXR VUT VEN VNM TMP WLF ZMB ESH ZWE
Příloha 2 Pro základní školy jsou vydavatelstvím SEVT vydávány tyto tiskopisy vysvědčení: tiskopis SEVT - 49 212 0 - 1. – 5. ročník ZŠ SEVT - 49 216 0 SEVT - 49 218 0 SEVT - 49 222 0 SEVT - 49 217 1 - 1. – 5. ročník ZŠ
SEVT - 49 219 1 - 6. – 9. ročník ZŠ
SEVT - 49 232 1 - 6. – 9. ročník ZŠ SEVT - 49 233 0 - 6. – 9. ročník ZŠ SEVT - 49 220 0 SEVT - 49 221 0
určení hodnocení prospěchu žáka 1. - 5. ročníku klasifikačními stupni hodnocení prospěchu žáka 1. - 3. ročníku širším slovním hodnocením ve všech předmětech; (s linkami, bez rubrik pro předměty) hodnocení prospěchu žáka v 1. - 3. ročníku širším slovním hodnocením ve všech předmětech; (bez linek, bez rubrik pro předměty) hodnocení prospěchu žáka v 1. - 3. ročníku širším slovním hodnocením ve všech předmětech; (dvojlist bez linek, bez rubrik pro předměty) hodnocení prospěchu žáka 1. - 5. ročníku v některých předmětech širším slovním hodnocením (podle § 10 odst. 2 a 7 vyhl. č. 291/1991 Sb., o základní škole ve znění vyhl. č. 225/1993 Sb.), v ostatních předmětech klasifikačními stupni; (dvojlist s rubrikami pro předměty, uvnitř pro širší slovní hodnocení) hodnocení prospěchu žáka 6. - 9. ročníku v některých předmětech širším slovním hodnocením (podle § 10 odst. 2 a 7 vyhl. č. 291/1991 Sb., o základní škole ve znění vyhl. č. 225/1993 Sb.), v ostatních předmětech klasifikačními stupni; (dvojlist s rubrikami pro předměty, uvnitř pro širší slovní hodnocení) hodnocení prospěchu žáka 6. - 9. ročníku klasifikačními stupni hodnocení prospěchu žáka 6. - 9. ročníku klasifikačními stupni pro třídy s rozšířenou výukou jazyků hodnocení frekventantů kurzu k doplnění základního vzdělání denní studium hodnocení frekventantů kurzu k doplnění základního vzdělání individuální studium *)
22
