ZÁKLADNÍ ŠKOLA, BRNO, KAMÍNKY 5 Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“
Brno 2006
Obsah
1. část – Východiska k tvorbě Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ Odborná literatura 2. část – Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ Charakteristika školy Charakteristika ŠVP 3. část – Vzdělávací období základního vzdělávání a učební plán Učební plán pro 1. – 3. ročník ZV Učební plán pro 4. – 5. ročník ZV Učební plán pro 6. – 9. ročník ZV 4. část – Klasifikační řád Základní školy, Brno, Kamínky 5 5. část – Vzdělávání žáků se spec. potřebami a žáků mimořádně nadaných a talentovaných
3 8 10 11 12 35 41 94 148 317 330
Platnost dokumentu:
od 1. 9. 2006, č.j.: 266/2006
Upraveno: Upraveno:
k 1.9.2009 vzhledem ke skutečnostem, které vyvstaly v průběhu realizace k 1.9.2010 vzhledem ke skutečnostem, které vyvstaly v průběhu realizace a vzhledem k poznatkům ČŠI
Upraveno:
k 1.9.2011 vzhledem ke skutečnostem, které vyvstaly v průběhu realizace a vzhledem k projektu EU Peníze do škol
Upraveno:
k 1. 3. 2014 vzhledem ke skutečnostem, které vyvstaly v průběhu realizace a vzhledem k poznatkům ČŠI, projednáno na ped. radě dne 10. 2. 2014 a projednáno na jednání školské rady dne 29. 4. 2014
Mgr. Pavel Petr ředitel školy
2
1. část Východiska k tvorbě Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ „Ve škole nejde jen o to, aby poskytovala co nejvíce vědomostí, ale také hlavně o to, aby navykla žáka přesnosti, pozornosti, metodičnosti; učme žáky tak, aby uměli pozorovat přírodu, život a dovedli tvořivě a správně řešit úkoly a úkolky, kdy a kdekoliv se k nim dostanou.“ (T. G. Masaryk) Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ rozpracovává Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Zaměřuje se na uplatnění principů českého činnostního učení ve vzdělávacím procesu, a tím navazuje jak na Komenského tradice v naší zemi, tak na vynikající snahy českých reformních škol a jejich učitelů. J. A. Komenský již v roce 1631 připravoval plán školské reformy v českých zemích a psal: „Vyučovati mládež není přednášeti jim z rozličných spisů hromady slov, způsoby mluvení, průpovědi smyslů všelikých a tím je vycpati, ale otvírati jim rozum, aby z něho samého jako z pupence listí, květ, ovoce, ratolestky vyrůstaly a druhý rok opět z pupenců každé ratolestky tolikéž a tak pořád až do vzrostu dokonalého.“ Přirozená výchova Komenského odmítala učení slov, vět, pouček a nahrazovala je seznámením se s věcmi. Mnohé z jeho velkolepých myšlenek nebyly dosud realizovány. Na Komenského myšlenky navazovali ve 30. letech 20. století ředitelé reformních škol 1. republiky, např. J. Úlehla, S. Vrána; ústřední inspektoři té doby, např. Dr. O. Kriebel, Dr. V. Beneš. Formulovali důvody pro změny školy a upozorňovali, že žák ve škole vysedává celé hodiny, aby pasivně naslouchal slovům učitelovým. Společně uvažovali, jak dosáhnout toho, aby se děti ve škole učily samostatné práci, aby se učily spoléhat na vlastní síly a důvěřovat vlastnímu rozumu. Uvažovali a pokusili se realizovat školy, které žáky vedly k samostatnému myšlení a činnosti. Vedli učitele k tomu, aby si nutnost změny uvědomovali a volili činnostní formy a metody práce žáků přiměřené jejich rozumovým schopnostem a věkovým zvláštnostem. Varovali před přetěžováním žáků a zdůrazňovali, že se má žák naučit přemýšlet, tvořit a chápat, nikoli jen si osvojit značnou sumu poznatků. Výchovně vzdělávací proces byl chápán jako komplexní působení na žáka, na jeho osobnost a jeho rozvoj. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ využívá námětů z reformních plánů inovace základního vzdělávání na reformních školách v 1. polovině 20. století, využívá zkušeností a rad tehdejších pedagogů činných škol. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ realizuje požadavky Národního programu rozvoje vzdělávání v ČR, (Bílá kniha), kde se uvádí: „Dosud převažující snahy o výkonnost a rychlý postup v učení, založené na ustáleném modelu vyučovací hodiny, na předávání hotových poznatků, na vynucené kázni, na vzájemné soutěži a úspěchu na úkor druhých, na dominantním postavení učitele, na neustálém vedení a přílišném ochraňování žáků, musí být nahrazeny větším důrazem na činnostní učení (včetně rehabilitace hry a hravých činností), na kombinování aktivit uvnitř a vně budovy školy s důrazem na činnosti v přírodním prostředí, které žákovi umožňují získat zážitky a zkušenosti, jež nemohou být předány jinou cestou, na variabilitu vyučovacích metod, při nichž žáci hledají, ptají se, projevují vlastní názory, chybují, tvoří, objevují a nalézají, na komunikaci a spolupráci mezi žáky i mezi žáky a učitelem, na konkrétní dílčí úkoly, odpovídající možnostem žáků, na pomoc a podporu při řešení problémů i na celkové pozitivní ladění hodnotících soudů.“ Rámcový vzdělávací program vytváří prostor pro tvořivou práci škol, možnosti změn v atmosféře školy a uplatňování inovačních záměrů škol na základě týmové práce pedagogických kolektivů ve prospěch rozvoje každého žáka školy.
3
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ vznikl společným úsilím učitelů, kteří se rozhodli jít českou inovační cestou, kteří chtějí víc než dosud respektovat přirozené potřeby žáků i individuální úroveň jejich zrání a učení. Program vznikl spoluprací všech učitelů našeho pedagogického sboru, jehož snahou je vytvořit ve své škole pro žáky radostné pracovní prostředí. Vznikl pro takové učitele, kteří se snaží, aby si děti ze školy odnášely jak potřebné trvalé vědomosti a kompetence, tak pozitivní motivaci pro celoživotní vzdělávání. Vznikl pro takové učitele, kteří si uvědomují, že současná doba potřebuje lidi tvořivé, iniciativní, schopné se rychle rozhodovat a orientovat v problémech a řešit je, lidi s netradičním myšlením, kteří jsou schopni komunikace a práce v týmu, lidi, kteří jsou si vědomi své vlastní ceny. Vznikl pro takové učitele, kteří chtějí svým žákům dát potřebné základy k tomu, aby se takovými lidmi stali. Atmosféra školní práce z pohledu Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ Atmosféra školní práce zdůrazňuje především pozitivní vztah mezi učitelem a žákem. Žák je aktivním subjektem výchovně vzdělávacího procesu, ve kterém vždy sledujeme dva základní cíle – výchovný a vzdělávací. Cílem výchovným je naučit žáka eticky nejlepším způsobem jednat a dát mu prostor pro osvojení si souboru potřebných kompetencí pro takovéto jednání. Vzdělávacím cílem je dosáhnout, aby si žák osvojil soubor základních vědomostí ve vzájemných vazbách, při zdůraznění jejich aktivního logického a správného používání v široké praxi a při řešení problémů. Příznivé atmosféře vyučovacího procesu napomáhá schopnost učitele docílit, aby: činnosti při vyučování měly klidný průběh; žák pracoval svým tempem a postupně je podle svých maximálních možností přizpůsoboval tempu třídy; žáci neprožívali pocity úzkosti, strachu, křivdy aj.; zpětná vazba „žák – učitel“ byla využívána v každé vyučovací hodině, neboť upozorňuje na prvopočáteční problémy žáka, které je možné řešit vhodnou diferenciací průběžně a individuálně přímo ve vyučování; žáci dostávali dostatečný prostor na pochopení učiva a jeho procvičení. Pozitivní změny v atmosféře školy vyžadují od vyučujících zamýšlet se nad svojí výchovnou prací a formulovat svou pedagogickou činnost z různých pohledů: Přístup učitele k žákovi: ke každému je třeba přistupovat s úctou, s náklonností, s vírou v jeho síly a možnosti, s patřičnou pozorností se zásadovostí v případě, že se v chování žáka objeví odchylky od běžných norem Je třeba tedy dodržovat úctu a požadavky zároveň Příznivé mikroklima ve třídě se utváří: příchodem učitele, tónem, jakým třídu osloví řečí učitele – je-li klidná, ale bez lhostejnosti schopností vést žáky tak, aby se nebáli zkoušení a sami své vědomosti prezentovali tím, že žák dostává možnost vyjádřit se k učenému a že je mu dáván prostor ukázat to, co si sám připravil Máme-li dítě naučit dobrým způsobům jednání, musíme je průběžně vést k poznání základních etických principů. a) Uvědomme si, že ze zkušenosti víme, že každé dítě usiluje o pěkné citové zážitky (např. večerníčky nebo pohádky). b) Uvědomme si, že si dítě vybírá ty hodnoty, které jsou pozitivní, nechce představovat při hře zlou postavu, raduje se z toho, když všechno dobře dopadne.
4
c)
Uvědomme si obsah citového života dítěte a co je mu způsobeno, když se malé dítě setkává s hrubostí a násilím, které vítězí. d) Uvědomme si, že člověk ve svém mládí vstřebává náladu okolí a nese ji dále svým životem. Psychologie dokládá, že u člověka trvají ty formy cítění, které u něho převažovaly v době prepubertální, pubertální i postpubertální. Dokážeme-li dát žákům ve škole mnoho zážitků citově kladné povahy, jak si to většina z nich žádá, přispějeme k tomu, že v celkovém charakteru cítění dítěte nabudou převahu tendence tvůrčí – optimismus, radost, jistota. Ve tvořivé škole musí být ve vyučování i mimo něj prostor pro dostatek dětské radosti. Chceme-li vést výchovu a výuku v radostných náladách vyžaduje to znalost, jak co dělat v různých obdobích vývoje žáka. Předpokládá to, zamýšlet se nad způsoby práce a vhodně je volit i se zpětnou vazbou k žákovi. Ve tvořivé škole učitel zná materiály, se kterými pracuje, vyučování má činnostní charakter a žák se v něm může aktivně projevovat činností, tvorbou, nápady, schopností spolupracovat apod. V osobním vztahu jdeme k žákovi blíž. Dáváme mu šanci učivo pochopit i zvládnout, poskytujeme mu prostor na učení, dovedeme do výuky zapojit žáky různě nadané. Učitel se stává dirigentem, oporou, dovede dát najevo očekávání dobrých výkonů. Obecná charakteristika Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ navazuje na tradice české činné školy a pozitivní zkušenosti ze současného vzdělávacího programu Základní škola č.j.: 16 847/96-2 vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání zdůrazňuje činnostní ráz vyučování používá takové činnosti, které na základě pozorování a hovoru o pozorovaném vedou žáky k objevování poznatků a vztahů, k řešení problémů předkládá jasné možnosti mezipředmětových vztahů řadí poznatky do systému, dbá na návaznost učiva a jeho propojování dává žákům příležitost aktivně se podílet na vlastním vzdělávání zdůrazňuje orientaci na osobnost žáka, přirozeně vede k diferenciaci ve vyučování vede žáky k samostatnému projevu, k získání nových vědomostí vlastní činností dává žákům možnosti využívat při práci samoučení a samokontrolu zdůrazňuje komunikaci a spolupráci mezi žáky vede k projektovému a skupinovému vyučování umožňuje žákům využívat při učení své zkušenosti a praktické situace ze života mimo školu pokládá za základní vědomosti ty, kterých se dá prakticky využívat, které jsou potřebné k dalšímu vzdělávání, dbá na jejich zvládnutí všemi žáky podporuje ty postupy a formy práce, které umožňují žákům maximálně využívat vlastních zkušeností, užívat zdravý rozum vyžaduje provádění jednoduchých demonstrací a pokusů, které umožňují žákům přijímat učivo více smysly, rozumět mu, zvládnout probíranou látku jako základ k dalšímu učení předpokládá přirozený rozvoj ekologického cítění žáků umožňuje realizaci diferencované a individualizované výuky pro všechny žáky, tj. jak pro žáky zdravotně či sociálně znevýhodněné, tak pro žáky talentované a žáky s hlubším zájmem o některou oblast směřuje k poznávání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ je založený na provázaném a uceleném systému metod, forem práce, učebnic, pomůcek, metodik, vzdělávání učitelů pro inovaci výuky. Systém vychází ze zkušeností našich i ostatních českých učitelů a je ověřený často jejich mnoholetou praxí. Při dodržování základních principů činnostního učení program zajišťuje naplnění jeho výchovně vzdělávacích cílů. 5
Vzdělávací program ve shodě s RVP ZV zdůrazňuje aspekty vzdělávání, které jsou určující pro život v moderní multikulturní společnosti. Hlavními záměry Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ jsou: výchova kulturního člověka, kterému bude záležet na kvalitě jeho života, který se dokáže v životě uplatnit a dokáže najít své místo v sjednocující se Evropě výchova člověka komunikativního a tvořivého, schopného spolupráce výchova ekologicky myslícího, tvořivého a mravně odpovědného člověka výchova člověka odpovědného, chápajícího hodnotu zdraví a aktivně usilujícího o jeho upevňování a ochranu výchova člověka zvídavého, sebezdokonalujícího se, rozumně a citlivě reagujícího v konkrétních praktických životních situacích výchova člověka hledajícího, svobodně jednajícího, s touhou dále se vzdělávat a zlepšovat kvalitu svého života příprava na celoživotní vzdělávání Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ není zaměřen na formální úpravy vzdělávacího systému škol, ale na tzv. proměnu jejich vnitřní atmosféry. Nejedná se tedy o program zevně organizační, pořádkový, ale vnitřně metodický, psychologický. Ráz tvořivé školy závisí primárně na způsobu vyučování. Naším hlavním úkolem je utvářet samostatně myšlení žáků, jejich vůli a schopnosti. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ je koncipován jako model použitelný v každé vyučovací hodině po celé období povinné školní docházky. Program je určený pro základní školy, od kterých se očekává plošná a každodenní transformace založená na využití stávajících zdrojů. Jeho zavádění do praxe školy nevyžaduje žádnou zásadní změnu vnitřní organizace školy.
6
Základní didaktické zásady zdůrazňované ve Školním vzdělávacím programu pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ Za základní didaktické zásady programu lze považovat: probouzení zájmů žáka o vzdělávací činnost a poznávání podněcování aktivní účasti žáka činnostmi ve vzdělávacím procesu využívání zkušeností žáka a vytváření kompetencí pro užití osvojovaného učiva v běžné životní praxi 1. Probouzet zájem žáka znamená vyučovat zajímavě. Toho dosáhneme, bude-li vyučování: a) názorné Největší hodnotu má přímý názor v rukou každého žáka. Přímým názorem jsou např.: skutečné předměty kreslené názory modely náčrty a diagramy demonstrační obrazy, mapy aj. K názoru je třeba se vracet a stále se přesvědčovat o porozumění učivu žáky. b) pochopitelné Vyučování bude pochopitelné, když žák všemu učivu správně porozumí. Je třeba vhodně volit obsah učiva a způsob práce ve škole. Je třeba zůstávat u prvopočátků učiva, až je řádně pochopeno. Totéž učivo se opakovaně probírá v nových situacích a s různými činnostmi. Je třeba: – postupovat zvolna, – stále se přesvědčovat, jak žáci nové učivo pochopili a jak ho zvládají, – abstraktní pojmy objasňovat názorem a příkladem. c) odpovídající příslušnému stupni vývoje žáka. Je třeba znát psychický vývoj dítěte a respektovat ho. 2. Činnostmi podněcovat aktivní účast žáka v procesu vzdělávání: a) dítě se aktivně účastní vyučování, b) využíváme zkušeností žáků, c) vyhýbáme se dlouhým výkladům, d) neděláme nic z toho, co mohou udělat žáci sami, e) dopřejeme žákům radost z úspěchu při vlastní práci, f) v tvořivé škole se snažíme o to, aby žáci sami poznatky objevovali. 3. Vytvářet kompetence pro praxi: a) pří výuce využívat zkušeností žáků ze života, učit žáky, aby poznatky a dovednosti získané v jednom vyučovacím předmětu uměli využít i v jiných vyučovacích předmětech, informovat žáky, jak lze získané poznatky využít v praxi. Didaktikou Školního vzdělávacího programu prolínají další zásady: Vyučování zakládáme na přirozených situacích a učební látce potřebné v životě k dalšímu vzdělávání a uplatnění se. Vyučování přizpůsobujeme individualitám žáků. Chceme docílit toho, aby naše škola umožňovala individuální uplatnění každému žákovi. 7
Vyučování je založeno na samostatné činnostní práci žáků, učitel je žáku rádcem a oporou, pomáhá jim překonávat nesnáze. Vyučování má charakter nejen vzdělávací, ale i výchovný. Vycházíme ze zájmů žáků motivovaných pro dobrou školní práci, podněcovaných ke snaze se co nejlépe připravit do života. Snažíme se uchovat ty hodnoty, které vyrostly v našem českém prostředí, jsou ověřeny zkušenostmi mnoha vynikajících pedagogů i vědeckým bádáním. Chceme mít školu založenou na radostné žákovské práci. Její hybnou silou bude vzbuzování zájmu žáků o učení. Naši tvořivou školu orientujeme na všestranný rozvoj osobnosti žáka, rozvoj jeho zděděných i získaných dispozic. Přitom dbáme, aby žáci nebyli ve škole přetěžováni. Víme, že dítě je proto dítětem, aby se připravilo na život dospělého člověka. V dětské psychologii je často zdůrazňováno: „Čím déle žák zůstává dítětem, tím úplnějším se stane jeho vývoj.“ Pro zdravý psychologický vývoj žáků je třeba, aby neprožívali školní léta jen přepínáním paměti a přemírou povinností. V naší tvořivé škole dbáme na dětské zájmy, vycházíme z nich a využíváme je. Dětský zájem ukazuje, jak co na dítě působí, jak chce dítě reagovat. Kdybychom na zájmy dětí nedbali, naše výchovné snahy by nebyly úspěšné. Dbát na dětské zájmy ale neznamená vyhovovat každému nápadu. Dětské touhy je třeba usměrňovat, probouzet vztah k pozitivním hodnotám a tím dítě vychovávat a zdokonalovat. Žákům necháváme vždy prostor k tomu, aby mohli zaujímat svá stanoviska i řešit různé opravdové životní situace. Školní práci přizpůsobujeme fyziologii a psychologii dítěte. Motivace a účelnost učení jsou charakteristickými znaky tvořivé školy. Materiály připravené na pomoc realizaci Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ na naší škole: Malá didaktika činnostního učení (připravili odborní lektoři Tvořivé školy) učebnice a pracovní sešity připravené lektory Tvořivé školy pro činnostní učení, vydává učitelské nakladatelství Nová škola Brno pomůcky pro činnostní učení – připravují nakladatelství Nová škola a Tvořivá škola; učebnice, pomůcky a metodiky pro tvořivé učení angličtině na činnostním principu, připravilo nakladatelství Angličtina Expres Praha Analytická didaktika J. A. Komenského (vychází po 50 letech za účelem realizace myšlenek Komenského ve Tvořivých školách) didaktické filmy s ukázkami činnostní výuky v jednotlivých ročnících (ukázky činnostních metod a postupů z různých škol ČR). Odborná literatura: VÚP Praha: Národní program rozvoje vzdělávání v ČR VÚP Praha: Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání VÚP Praha: Vzdělávací program Základní škola J. A. Komenský: Didaktika velká J. A. Komenský: Analytická didaktika J. A. Komenský: Didaktické spisy O. Chlup: Několik statí k základnímu učivu O. Kriebel: Činná škola J. Linhart: Psychologie učení J. Kozlík: Aktuální historie J. Kozlík: Směřování k základní škole zítřka J. Průcha: Učitel M. Vágnerová: Kognitivní a sociální psychologie žáka základní školy 8
J. Pelikán: Výchova jako teoretický problém J. Maňák: Nárys didaktiky J. Maňák a kol.: Alternativní metody a postupy D. Kutálková: Logopedická prevence D. Kutálková: Průvodce vývojem dětské řeči E. Škodová, I. Jedlička a kol.: Klinická logopedie L. Kollmanová: Jak porozumět cizí řeči C. Lynch, J. Kidd: Cvičení pro rozvoj řeči Několik citací z díla J. A. Komenského, které můžeme chápat jako filozofický základ k inovaci vzdělávacího procesu u nás a citáty starověkých filozofů, které se objevují v díle Komenského: „Vzdělávání ať tříbí člověku rozum, jazyk i ruku, aby dovedl všechno užitečné rozumně pozorovat, vyjadřovat a konat.“ „Žákovu práci usnadníš, jestliže mu ve všem, čemu ho budeš učit, ukážeš, jak se to užívá v denním životě.“ „Zdržení, které se věnuje náležitému upevňování začátků, není zdržením, nýbrž znamenitou oporou, aby se všechno následující zmohlo snadno, rychle a bezpečně“. „Budiž učitelům zlatým pravidlem, aby všechno bylo předkládáno všem smyslům, kolika možno“. „Světlem učení je pozornost, při níž žák přijímá všechno myslí přítomnou a jakoby otevřenou“. „Ve školách vše sloužiti má i pomáhati budoucímu životu.“ „Výběr učiva má se státi z věcí opravdových, užitek celému životu nesoucích.“ (J. A. Komenský) „Víc je svědek očitý, nežli deset slyšících.“ (Plautus) „Žák není nádoba, kterou je potřeba naplnit, ale pochodeň, kterou je potřeba zapálit.“ (Sokrates)
9
Část 2 Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“
e školy
1. Název vzdělávacího programu Oficiální název:
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ Předkladatel: Základní škola:
Základní škol, Brno, Kamínky 5
IČO: IZO: DEDIZO:
48511226 600108376 600108376
Ulice, č.p., č.o.:
Kamínky 368 / 5
PSČ, město:
634 00 Brno
Jméno ředitele:
Mgr. Pavel Petr
Kontakty:
tel: 547 422 772, email:
[email protected]
Platnost dokumentu:
od 1. 9. 2006, č.j.: 266/2006
Zřizovatel školy: Název:
Statutární město Brno, MČ Brno – Nový Lískovec
Adresa: Kontakty:
Oblá 75a, 634 00 Brno 547 211 333,
[email protected]
10
2. Charakteristika školy a)
Charakteristika školy a její priority
Úplná škola: škola jako celek sdružuje základní školu, školní družinu a školní jídelnu. ZŠ Kamínky 5 byla zařazena do sítě škol 25. 3. 1996 Dle projektové dokumentace se jedná o 16ti třídní základní školu. Maximální kapacita školy je po úpravách dle zařazení do sítě škol pro školní rok 2013-2014 následující: ZŠ 540 žáků, ŠD 200 dětí, ŠJ 600 jídel Profilace a zaměření školy, vzdělávací nabídka žákům: výuku cizích jazyků: anglický, německý, francouzský, ruský možnosti využití počítačů sportovní aktivity organizace volného času žáků organizace kulturních programů školy v přírodě informační středisko lyžařské výcvikové kurzy kroužky hokejbalu kroužky korfbalu další
b)
Skladba pedagogického sboru
pedagogický sbor do 30 pedagogických pracovníků, složení odpovídá skladbě pro I. a II. stupeň, aprobovanost a kvalifikovanost je na velmi dobré úrovni, také zabezpečení výuky cizích jazyků je na výborné úrovni, všichni pedagogové se průběžně vzdělávají ve svých aprobacích. Sbor tvoří ředitel, zástupkyně ředitele, 20 učitelů včetně dvou výchovných poradců (odděleně pro I. a pro II. stupeň) a 6 vychovatelek školní družiny, Dále je ve sboru ICT správce, ŠMPA. Sbor je smíšený s velkou převahou žen, věkově je pestrý – od mladých spolupracovníků až po zkušené kolegy. Ve sboru jsou zastoupeni i pedagogové s kvalifikací pro dyslektickou péči o žáky, a to především na 1. stupni. Doposud se daří zabezpečit téměř plnou aprobovanost pedagogického sboru. prioritou školy je vzdělávání a výchova žáků podle poznatků o psychosomatickém vývoji dětí a mládeže, tudíž je velký důraz kladen na další vzdělávání pedagogických pracovníků. Prioritními oblastmi DVPP jsou psychologie, pedagogika, osobnostní a sociální výchova, moderní metody zejména v didaktice předmětů a v neposlední řadě i práce s výpočetní a komunikační technikou. Všichni PP prošli základním školením práce na PC, mnoho dalších si tyto znalosti doplňuje o kurzy počítačové grafiky, práce s digitálními fotografiemi aj. Cílem je rutinní práce na počítači, komunikace prostřednictvím elektronické pošty a využívání výpočetní, komunikační a prezentační techniky v činnosti školy i ve výuce žáků vedení školy v současné době neuvažuje o výměně vedoucích pracovníků, jsou však vytipovaní pracovníci, kteří by se v dalším období mohli připravovat na práci ve vedoucích funkcích kolektiv pedagogických pracovníku spolupracuje velmi těsně (I. stupeň + II. stupeň + školní družina), na zásadních záležitostech se bezproblémově domluvil na všech věcech při tvorbě koncepčních materiálů, také na všech detailech a podrobnostech
c)
Vybavení školy
11
škola má k dispozici 22 učeben, z toho je 17 kmenových, 3 učebny VT, 2 tělocvičny, má plně vybavenou školní dílnu, od července 2011 rekonstruovaný sportovní areál s víceúčelovým hřištěm (futsal, basketbal, odbíjená), s hřištěm na tenis, s běžeckou dráhou, se sektorem pro vrh, se sektorem pro skok daleký, s hokejbalovým hřištěm. z odborných učeben máme samostatnou pouze učebnu chemie a fyziky, ostatní učebny jsou „poloodborné“ – jsou používány současně jako kmenové učebny (Hv, Vv, Př), dále máme 3 učebny pro výuku cizích jazyků, jednu učebnu s interaktivní tabulí. školní družina je provozována ráno před vyučováním a po vyučování, celkem 6 oddělení ŠD má k dispozici 3 vlastní místnosti a jako další 3 místnosti jsou odpoledne využity učebny.
d)
Skladba žáků
škola má předběžně ve školním roce 2013/2014 349 žáků, na I. stupni 240, na II. stupni 109; je otevřeno 18 tříd, průměr žáků na třídu činí 19,4 žáci zaujímají všechny sociální vrstvy, školu navštěvují i žáci národnostních menšin a děti cizinců
2.3.Projekty školy
e)
Spolupráce školy s rodiči a veřejností
v oblasti spolupráce rodičů žáků se školou jsou ještě rezervy, na škole pracuje školská rada, třídní schůzky se konají čtyřikrát za školní rok a dle sdělení rodičů je to dostačující; škola má funkční webové stránky, které slouží ke sdělování informací;
f)
Spolupráce se školskými poradenskými zařízeními a ostatními institucemi
spolupracujeme s PPP Hlinky a PPP Zachova, dále s SVP Kamenomlýnská, se sociálními odbory péče o mládež dle trvalého pobytu žáků, máme velice dobré kontakty se zřizovatelem – MČ Brno – Nový Lískovec, spolupracujeme s MŠ v rámci městské části, spolupracujeme s UP při rozhodování žáků osmých a devátých tříd o volbě povolání. Zároveň zástupci středních škol Brna a okolí přijíždí každým rokem na naši školu se svým školním programem a provádějí nábory. spolupracujeme jak s Městskou policií, tak Policií ČR na nejrůznějších projektech a přednáškách, např mladý cyklista, Empík naděluje apod.
g)
Spolupráce školy s rodiči a veřejností
ředitelství školy podporuje aktivitu učitelů při podávání projektů. Škola získala roce 2006 dotace na realizaci počítačové učebny a vytvoření portálu „Učitel matematiky“. v roce 2013 jsme dokončili projekt EU peníze do škol dále jsme zapojeni do projektů „Zdravé zuby“, „Mléko do škol“, „Ovoce do škol“
12
3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1. Základní filozofie programu Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ naplňuje výchovné a vzdělávací cíle RVP ZV. Program je založen na principech činnostního učení. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ vychází v souladu s RVP ZV z poznatků, že: v základním vzdělávání jde o to, aby si žáci osvojili základní poznatky o životě kolem sebe, (nelze naučit vše, k čemu lidstvo v poznání došlo); k učení lze žáky motivovat a učinit je zajímavým a přiměřeným jejich věku; nejlepších a trvalých výsledků lze dosáhnout na základě porozumění určitému jevu, toho lze dosáhnou tehdy, když žák zapojí do učení co nejvíc smyslů, když bude provádět činnosti, pozorovat, hovořit o nich, vyslovovat závěry – objevovat; chceme-li dosáhnout dobrých výsledků u všech žáků, musíme jim dát prostor pro učení, protože stejných výsledků nelze dosáhnout u všech žáků za stejnou dobu; kvalitu vzdělávání neurčuje množství poznatků, ale jejich propojenost, smysluplnost a použitelnost pro život; efektivitu vzdělávání nelze založit jen na posuzování chyb žáků a na přípravě (připravenosti) pro přijímací zkoušky, ale je nutné využít nové mechanismy k hodnocení výsledků vzdělávání postavené na průběžném hodnocení činností žáků, na ověřování schopnosti řešit problémy komplexně a na celkovém posunu žáka nejen v kvalitě vědomostí a rozvoji dovedností, ale zejména v komplexním rozvoji osobnosti žáka; pozitivně laděné hodnotící soudy, užívané průběžně, mají vyšší motivační hodnotu a vedou k celkově dobrému zvládání učiva. Činnostní učení vede žáky ke spolupráci, podnikavosti a vynalézavosti. Učí je, že trvalých vědomostí lze nabývat hlavně na základě vlastní činnosti. Tvořivá škola nepředkládá žákům zpravidla hotové výsledky a poznatky k osvojení, ale vede je k tomu, aby vše nové, pokud to lze, získávali na základě činností, pozorování, pokusů – na základě objevování. Nezaměstnává jednostranně rozum a paměť žáků, ale působí také na jejich city a vůli. Nehromadí jen množství vědomostí místo jejich kvality, ale snaží se rozvíjet schopnosti žáků a seznamovat je s pracovními metodami a postupy. Tyto metody a postupy si žáci osvojují tak, aby je uměli uplatnit v životě a mohli se sami dál vzdělávat. Činnostní učení je založené na metodě objevování. Žáci objevují principy a zákonitosti jevů a problémů sami, na základě kroků určených učitelem. Manipulací s pomůckami a vlastní činností si žáci poměrně rychle a především trvale osvojují praktické zkušenosti, poznávají k čemu nový poznatek a dovednost slouží. Učivo se procvičuje na konkrétních příkladech a situacích, které přináší každodenní život kolem nás, a tak má pro žáky osobní smysl, a zároveň se zaměřuje na zvládnutí podstatných jevů. Činnosti s konkrétními věcmi a pokusy učí žáky vnímat učení jako činnost důležitou pro vlastní život i existenci okolního světa. V průběhu vzdělávacího procesu je žák veden k sebekontrole, sebehodnocení a samostatnému rozhodování. Učí se pracovat sám i spolupracovat v týmu. Základní metoda činnostního učení – metoda objevování – staví do popředí význam otázek žáků ve vyučování. Je-li dítě schopno k určitému jevu položit otázku, je to znamení, že o pozorovaném jevu přemýšlí, hledá vysvětlení, je schopno mu porozumět a na otázku najít správnou odpověď. V pokládání otázek pomáhá žákům hlavně pozorování určité prováděné činnosti. Úloha učitele spočívá v tom, aby žákům několik „žákovských otázek“ formuloval sám, aby je povzbuzoval, aby jim dával dostatek příležitostí k vzájemnému kladení otázek, aby pozitivně podpořil i otázky neobratně formulované. Učitel brzy pozná, že se žáci ve formulaci otázek lepší, že jsou stále obratnější a pohotovější. Schopnost ptát se je jedním z klíčů k úspěšnému učení a získává se hlavně cvikem. Otázky kladené žáky ke kterýmkoli partiím učiva provokují myšlení žáků, vedou je k hledání vysvětlení, výrazně napomáhají k učení. 13
Pro žáky je vždy při probírání nové látky nejdůležitější vytvořit si prostřednictvím činností představu o jevech, kterým chceme učit, a naučit se tyto jevy vnímat. Průběžně musíme žáky nechat o pozorovaných jevech hovořit, a tím se u nich postupně vytváří jejich věku přiměřený odborný slovník. Až po dokonalém zvládnutí prvních dvou kroků všemi žáky přichází na řadu automatizace – procvičování učiva činnostními i klasickými formami. Další důležitou metodou činnostního učení je individualizace, tzn. dát každému žákovi možnost, aby daný úkol nebo problém řešil vlastním způsobem, na základě svých zkušeností a dovedností. Tato metoda napomůže učiteli dobře poznat, do jaké míry žáci zvládli učivo, zvláště když učitel dovede využívat individualizaci pro zpětnou vazbu. Tato metoda vede také k tomu, že si žáci uvědomí, co se vlastně učí a co z toho už umí. Významnou roli při této práci má zdůvodňování zvoleného řešení, tedy odpovědi na otázku, proč jsem řešení provedl právě tak. Žáka tím vedeme k přemýšlení o své práci, k jejímu srovnávání s prací spolužáků, k uvědomění si dalších možností řešení. Tato činnost přispívá značnou mírou k rozumovému vývoji žáka. Velkým kladem, který činnostní metody přinášejí do výuky, je chuť a radost, s jakou děti pracují. K základním pracovním metodám činnostního učení patří metody aktivizující, zejména metoda situační, problémová a projektová, metody názorně demonstrační, metody slovní, zejména dialogické, metody samostatné práce, metody výzkumné, tvořivá práce s učebnicemi, pracovními sešity a didaktickými pomůckami a hrami. Vyučovací metody při činnostním učení jsou volné v mezích, které jsou dány přirozeným vývojem žáků. Učitel volí v těchto mezích a při dokonalé znalosti učební látky takové metody, aby v každém předmětu soustavně rozvíjel zájem žáků, a dosahoval tak co nejlepších výsledků bez přetěžování žáků a přepínání vlastních sil. Menší nadání nebo částečná neznalost v některé oblasti by neměly být překážkou rozvoje žáka v jiných oblastech. Aby toho mohlo být dosaženo, zaměřuje se Tvořivá škola na využívání mezipředmětových vztahů. To znamená, že učí žáky užívat všech vědomostí a dovedností, kterým se naučili při každé vhodné příležitosti, ve všech učebních předmětech i v praktickém životě. Psychologické zdůvodnění činnostního učení spočívá v uvědomění si toho, že nejpevnější spoje se vytvářejí životními situacemi. Psychologové totiž poznali, že v paměti vydrží dlouho, často i trvale to, co žák sám pozoroval, promyslel či vykonal. Je nutné vědět a dodržovat, že žákova paměť nemá být přetěžována zbytečnými podrobnostmi. Při osvojování nového učiva dbáme v Tvořivé škole vždy na to, aby nové učivo vycházelo z učiva předešlého, aby byly nové představy zařazovány do okruhu představ starších. Rozvoj inteligence žáka je v Tvořivé škole podporován tím, že je žákovi umožněno samostatně se rozhodovat, uvažovat, provádět svoje činnosti, učit se řešit problémy. Žák své činnosti provádí samostatně. Vedeme ho přitom k samostatnému pozorování, srovnávání, rozboru pozorovaného jevu, k vlastnímu uvažování, kladení otázek, ke komunikaci. Činnosti organizujeme tak, aby žáci byli často v situacích, které vyžadují, aby o práci přemýšleli. Tvořivá škola se uplatněním činnostního učení stává školou založenou na radostné práci žáků. Učitel sám je při činnostních formách výuky organizátorem a usměrňovatelem práce žáků. Zájem žáků, který je při tomto způsobu výuky zřejmý, jejich vnitřní zaujetí pro řešení předkládaných problémů, jejich radost i z dílčích úspěchů, to vše přináší pocit vnitřního uspokojení také pro učitele. Prožívání každodenních drobných překvapení z někdy i nečekaných úspěchů žáků, které běžná výuka řadí mezi méně schopné, přináší učiteli radost, dává mu pocit naplnění a uvědomění si krásy učitelského povolání. Autorský kolektiv modelového školního vzdělávacího programu se přiklání k názoru, že je nutné na školách co nejvíce dbát na zachování přirozené skladby žákovských kolektivů. Nejlépe v počtu kolem 25 žáků. Je proto vhodné minimalizovat vyčleňování žáků talentovaných i žáků se sociálními, učebními nebo zdravotními problémy. Tyto problémy jsou zde řešeny vnitřní diferenciací, individualizací a samoučením. Pracovní postup k dosažení určitého učebního cíle se řídí nejen povahou probíraného učiva, ale též charakterem vývojového období žáků. Nedoporučuje se hodnotit žáky podle unifikovaného modelu. Každý má mít nárok na individuální tempo, možnost chybování a znovuobjevování, hodnocení podle individuálního pokroku v učení. Každý má mít prostor na individuální projev a názor, prostor pro vzájemnou komunikaci a spolupráci. 14
Je třeba připravit na školách pro žáky podmínky, ve kterých by cítili jistotu, bezpečí, sebedůvěru, sounáležitost, ve kterých by se mohli seberealizovat. V průběhu vyučování dbáme na pozitivní ladění hodnotících soudů. Uvědomujeme si, že všechny neúspěchy žáků, obzvláště počáteční, nepříznivě dopadají na vztah žáků ke škole i k dalšímu učení. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ navazuje svým pojetím na tradice české činné školy, kterou lze charakterizovat: má činnostní ráz je pozitivní vůči žákům podněcuje žáky k tvořivé práci navrací do školy „zdravý selský rozum“ při výuce využívá zkušeností žáků klade důraz na motivaci žáků k učení při výuce se dbá na vysvětlení, proč se čemu učí zpětná vazba je důležitou formou zařazovanou do každé vyučovací hodiny je snahou všech vyučujících, aby bylo probírané učivo žáky dobře zvládnuto umožňuje účelně spojovat učiva několika předmětů do projektů zdůrazňuje mezipředmětové vztahy V popředí záměrů a cílů Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ je rozvoj tvořivosti žáků. Důležitým předpokladem pro rozvoj tvořivosti je motivovat žáky tak, aby měli radost z pochopení probíraného učiva. Přitom je třeba respektovat jejich individuální vlohy. Aby žáci byli schopni tvořivě riskovat při řešení úkolů a problémů, je třeba podporovat jejich samostatnost, sebejistotu, zodpovědnost, pozitivní sebehodnocení. Učitelé se pro žáky stanou partnery a poradci, pomocníky na cestě za objevováním, stanou se jejich oporou. Veškerá činnost učitelů a především žáků musí být ve finále doprovázena pocity uspokojení a radosti z dobrých výsledků. Dalším principem tvořivé školy je ta skutečnost, že žák je stále podněcován k produkování myšlenek, nápadů, kladení otázek, odpovídání. Často se tak děje při činnostním učení, ať už s pomůckami, nebo na základě úloh ze života. Důraz je kladen na využívání poznatků v rámci smysluplných celků, na individuální porozumění a nepřetěžování žáků. Každá činnost, která žáka zapojuje do vyučovacího procesu, která mobilizuje jeho síly, je tou nejlepší metodou získávání nových zkušeností. Ve srovnání s tradičními metodami je činnostní metoda mnohosmyslová, motivující a je velmi často zdrojem pozitivních prožitků, bez pasivního osvojování si hotových poznatků. Žákům v různých vyučovacích předmětech při činnostech proto vytváříme situace, které budou schopni řešit. Vícesmyslovým zapojením žáků do vyučování je podněcovaná jejich aktivita, posiluje se v nich sebedůvěra, která je vede k soustředěné práci. Tvořivá škola zdůrazňuje individualizované a kolektivní učení. Individualizovaným učením rozumíme kteroukoliv formu vyučování, při níž rychlost, kterou žák postupuje při osvojování vědomostí, závisí jen na jeho schopnostech a na jeho práci (činnostech). Uváděný vzdělávací program uplatňuje též výuku kolektivní, činnostní učení do tohoto způsobu práce však často vnáší individualizaci. Učitel má možnost individuálně sledovat žáky, neboť při manipulaci s věcmi se zobrazuje mysl žáků přímo před každým z nich. Může tak přizpůsobit postup výuky pozorované individuální práci žáků. Vede žáky k hovoru o pozorovaném jevu (problému), tím se mnohé objasní i ostatním spolužákům. Velký význam má také to, že nikdo není izolován. Vzájemná nápodoba činností a vyjadřování mezi žáky zefektivňuje vyučování. Vlastní činnosti zařazujeme do výuky krátce a často v různých formách, aby upoutaly pozornost všech žáků, vedly dříve či později k znovuobjevení poznatku, k pochopení učiva a jeho dobrému zvládnutí. Předchází se tak bezduchému memorování látky naučené zpaměti bez porozumění. Kolektivní individualizovaná výuka s využitím činností žáků a zpětné vazby přináší do vyučovacích hodin přirozenou
15
potřebu diferenciace a skupinové práce. Při hovoru o pozorovaném jevu jsou kladeny otázky nejen učitelem, ale i žáky navzájem. V rámci Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ se realizuje harmonický rozvoj tělesných i duševních schopností každého dítěte. Činnostní učení v tvořivé škole umožní postupně každému žákovi, aby pocítil uspokojení nad svými dosaženými výsledky. Vědomí úspěchu je pak každému vzpruhou k překonávání překážek. Škola musí umožnit každému žákovi takový tělesný a duševní vývoj, jakého je schopen. Způsob a míra žákova rozvoje se neposuzuje jen podle míry vědomostí, ale zejména, podle toho, s jakou jasností a jistotou dovede žák myslet, své myšlenky vyjadřovat a řešit úkoly z praktického života, jak se vyvíjí jeho osobnost ve své mnohostrannosti.
3.2. Výchovně vzdělávací cíle a kompetence Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ se v plném rozsahu ztotožňuje s výchovně vzdělávacími cíli a kompetencemi uváděnými v RVP ZV: 1. Osvojit si strategii učení a být motivován pro celoživotní učení. 2. Tvořivě myslet, logicky uvažovat a řešit problémy. 3. Všestranně a účinně komunikovat. 4. Spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých. 5. Projevovat se jako svobodná a zodpovědná osobnost. 6. Projevovat pozitivní city v chování a v prožívání životních situací; vnímavost a citové vztahy k lidem, svému prostředí i k přírodě. 7. Aktivně rozvíjet a chránit své fyzické, duševní a sociální zdraví. 8. Žít společně s ostatními, být tolerantní a ohleduplný k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám. 9. Poznat své reálné možnosti a uplatňovat je při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci. Klíčové kompetence jsou v návaznosti na celoevropský směr členěny do souborů zaměřených: na učení; na řešení problémů; na komunikaci; na pracovní činnosti a spolupráci. Klíčové kompetence představují soubor znalostí, dovedností, návyků a postojů, které jsou využitelné v různých učebních i praktických činnostech a situacích. Jsou klíčem k úspěšnosti člověka v celoživotním učení, v práci, zájmové činnosti i osobním životě. Na utváření klíčových kompetencí se podílejí všechny vzdělávací oblasti, které poskytují svým obsahem dostatek příležitostí k jejich naplňování. Konkrétní podoba vzdělávacích cílů a kompetencí je vyjádřena ve výchovně vzdělávacích cílech jednotlivých vzdělávacích oblastí. Počáteční etapou naplňování výchovně vzdělávacích cílů programu je 1. období základního vzdělávání (1. – 3. ročník), ve kterém se buduje základ pro další vzdělávací i osobnostní rozvoj žáků. K naplnění výše uvedených výchovně vzdělávacích cílů a získání kompetencí lze dospět v rámci Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ prostřednictvím činnostního učení. Z této filozofie vyplývá nejenom nutnost plnit dílčí výchovně vzdělávací cíle, ale i dodržovat pedagogické postupy specifické pro činnostní učení.
16
3.3. Výchovné a vzdělávací strategie školy 3.3.1 Kompetence k učení (umožnění žákům osvojit si strategii a motivovat je pro celoživotní učení) posilování sebevědomí žáků se současným vyzdvižením kladných stránek žáka a nabídka možností pro odstranění nedostatků (vzory, modelové situace) vyzdvižení podstaty učiva, podávání srozumitelných výkladů zavádění atraktivních prvků do výuky se současným dosažením radosti žáka z učení používání skupinové práce, modelové situace, zajímavých a poutavých postupů a technik vedení žáků ke kreativnímu myšlení pomocí vyvozování souvislostí, porovnávání jevů, hledání shody a rozdílů aj. předávání jazykových znalostí, motivace žáků pro nutnost komunikace mezi lidmi vedení žáků k práci se zdroji informací a jejich třídění (literatura, práce s počítačem, tiskem a médii, vyhledávání informací) kladení důrazu na práci s textem, čtení s porozuměním (s využitím školní knihovny, doplňkové četby, knihovny J.Mahena, pasování na čtenáře…) podpora morálně volních vlastností žáků, pěstování pevné vůle důslednou kontrolou plnění zadaných úkolů, i ve spolupráci s rodiči podpora žáků řešících olympiády, soutěže, různé úkoly učení žáků organizoval si a plánovat práci, volit si optimální způsob učení povzbuzení žáků za dobré výsledky práce (dle jejich osobních možností a schopností) vedení žáků ke kritickému zhodnocení výsledků učení, sebehodnocení 3.3.2 Kompetence k řešení problémů (podněcování žáků k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů) motivování žáků k chuti a zájmu řešit problémy za použití netradičních úkolů (matematický Klokan přírodovědný Klokan, Cvrček, Scio aj.) zadávání úkolů k řešení, vytváření modelových situací z praktického života zdokonalování práce s informacemi ze všech dostupných zdrojů vedení žáků k diskusi a toleranci, ke vzájemné komunikaci vedení ke korekci, podpory a obhájení vlastního názoru vedení žáků k výběru nejlepší varianty, k objektivnímu hodnocení projevů druhých a k vyslovení vlastního názoru pěstování představivosti a tvůrčího myšlení 3.3.3 Kompetence komunikativní (vedení žáků k všestranné a účinné komunikaci) vytváření podmínek pro diskuze, skupinové práce, příprava modelových situací pro různé druhy komunikace (např. v kolegiu ředitele školy), formulace vlastních názorů a myšlenek zajištění co nejlepší úrovně výuky cizích jazyků, případné dopisování nebo jiné formy komunikace s dětmi z cizích zemí a výměnné studijní pobyty umožnění využívání komunikačních prostředků a technologií, vedení ke komunikaci ústní i písemnou formou motivace žáků k účasti na společenských akcích, práci ve školním časopisu, v kroužcích, vystoupeních (Vánoční jarmark, školní Akademie), v různých dílnách a sportovních akcích, případně psaní příspěvků do Lískáčku vytváření otevřeného a nestresujícího prostředí, rozvíjení sebepoznání a sebehodnocení vedení žáků ke srozumitelnému a logickému vyjadřování, upozorňování na nesprávné vyjadřování
17
3.3.4 Kompetence sociální a personální (rozvíjení schopnosti spolupráce a respektování práce vlastní a druhých) stanovení pravidel spolupráce ve skupinách, nastavit efektivní vzájemnou pomoc při učení usilování o schopnosti pracovat účinně ve skupině či týmu vedení žáků k respektování společně dohodnutých pravidel, k umění přijmout roli v týmu, k odmítání všeho, co narušuje dobré vztahy mezi žáky vedení k ovládání a řízení vlastního chování, vytváření modelových situací asertivního chování na příkladech ze života a dějin navození modelových situací ohleduplného jednání s druhými lidmi, poskytnutí pomoci druhým a požádání o pomoc pro sebe sama, vedení k úctě ke starším spoluobčanům snaha o včlenění žáka do společné debaty, aby byl schopen se podřídit názorům většiny, navození pozitivní atmosféry a korigování debaty snaha o získání důvěry žáků, motivace pochvalou 3.3.5 Kompetence občanské (příprava žáků jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti) snaha pěstovat právní povědomí u žáků, seznamování je s morálním kodexem, s dodržováním pravidel slušného chování a společenského styku motivace žáků ke správné cestě na uplatnění v budoucím zaměstnání, pochopení významu rodiny na příkladech z reálného života (filmy, média, vlastní příklady) vedení k povědomí svých práv a povinností ve škole i mimo ni vytváření kladného vztahu k životnímu prostředí, jeho ochrana, vedení k uvědomělému třídění odpadu, respektování kulturních a historických tradic důsledné seznámení žáků se školním řádem a vyžadování jeho dodržování, vysvětlení pojmu práva a povinnosti, důsledné dbaní na dobré vztahy v třídním kolektivu integrace žáků s poruchami učení do kolektivu třídy, vedení žáků k respektování rozdílů mezi nimi 3.3.6
Kompetence pracovní (pomoc žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci) podpora žáků ve vztah k rozumové i manuální činnosti v rámci práce s technickými materiály, pěstitelstvím a chovatelstvím, problematikou provozu a údržby domácnosti a přípravy pokrmů, práce s laboratorní technikou a využitím digitálních technologií pestrou nabídkou povinně volitelných předmětů, nepovinných předmětů, kroužků a zájmových útvarů pomáháme žákům při profesní orientaci seznamování žáků s pracovním trhem, profesní orientací, možnostmi vzdělávání, zaměstnání a podnikání, pochopení podstaty, rizik a cílů podnikání vedení k umění zorganizovat si svoji práci, k dodržování pravidel bezpečnosti realizování praktických exkurzí (Dukovany, Vírská přehrada, Technické muzeum aj.) vedení žáků k objektivnímu sebehodnocení pracovních výsledků
K naplnění všech kompetencí jsou využívány různé formy působení na žáky. Konkrétně to jsou formy projektů, projektových dnů, exkurzí, které jsou uvedeny v průřezových tématech. Další formy jsou obsaženy v tématických plánech. Exkurze jsou voleny s ohledem na měnící se nabídku.
18
3.4. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Nejčastější skupinou žáků se speciálními potřebami jsou na naší škole žáci se specifickými poruchami učení (mimořádně chování). Tyto žáky posíláme se souhlasem jejich zákonných zástupců na vyšetření do pedagogicko-psychologické poradny. Na základě vyšetření a doporučení jsou pak tito žáci zařazováni do reedukační péče. Na škole máme vyškolené pedagogy, kteří s dětmi pracují. V 1. ročníku nelze u žáků diagnostikovat specifické poruchy učení, u těchto žáků můžeme vyslovit pouze domněnku. Již v této době třídní učitel pracuje s takovým dítětem individuálně, přihlíží k jeho problémům, snaží se hledat postupy, jak si může žák osvojit učivo, až do doby, kdy je žák vyšetřen v PPP. Reedukace specifických poruch probíhá v malých skupinách (max. 12 dětí), žáků 2. a 9. tříd, každý týden 1 vyučovací hodinu.Tyto hodiny se snažíme zařazovat před nebo hned po vyučování v den, kdy mají žáci méně náročný rozvrh hodin. Některým žákům s doporučením k integraci, vypracovává výchovný poradce ve spolupráci s třídním učitelem individuální vzdělávací plán (IVP). Jeho obsahem jsou: základní údaje o žákovi, závěry vyšetření a doporučení z odborného pracoviště, konkrétní cíle, organizace výuky, forma zadávání úkolů, způsob hodnocení a klasifikace, nezbytné kompenzační pomůcky, způsob spolupráce se zákonnými zástupci, podíl žáků na řešení problémů. Při hodnocení a klasifikaci přihlížíme ke stupni a druhu specifické poruchy. Žáky hodnotíme podle Směrnice MŠMT ČR k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení č.j. 13 710/2001-24 v platném znění a Metodického pokynu MŠMT k vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení nebo chování č.j. 13 711/2001-24 platném znění. V některých případech využíváme možnosti slovního hodnocení. Obsah reedukace: Reedukace vychází z diagnózy, řídíme se doporučením PPP, individuálními rozdíly mezi žáky. Reedukaci neomezujeme pouze na tu oblast, v níž se porucha projevuje nejvíce (např. opakované čtení, psaní slov..) Zaměřujeme se na rozvoj dílčích funkcí, které jsou nezbytné pro osvojování čtení, psaní, počítání. Provádíme průpravná cvičení – rozvoj percepce, řeči, pravolevé a prostorové orientace, koncentrace pozornosti. Cvičení jsou prováděna formou her a soutěží. Také využíváme výukových programů na počítačích. Žáci dostávají úkoly (pracovní listy) ke zpracování v domácím prostředí. Mezi žáky se SVP jsou zařazováni žáci se zdravotním postižením, s vývojovými poruchami učení a chování a sociálním znevýhodněním.Všichni jsou vzděláváni podle RVP pro základní vzdělávání. Žáci jsou jednotlivě integrováni do běžných tříd. Integrovaní žáci jsou vzděláváni podle individuálních vzdělávacích plánů, které jsou zpracovány s pomocí PPP, SPC. Schvaluje ho ředitel, s integrací jsou seznámeni všichni pedagogové. Vzdělávání žáků se specifickými vývojovými poruchami učení: Vzdělávání těchto žáků se zásadně neodlišuje od vzdělávání ostatních. Je nutno podporovat schopnost koncentrace a usměrňovat projevy hyperaktivity, které vzhledem k unavitelnosti těchto žáků tyto poruchy provázejí. Doporučení způsobů práce: individuální přístup, respektovat pomalejší tempo, časté opakování učiva, jiné formy písemných prací (pouze doplňování), jednotný přístup všech vyučujících, stanovit důležité učivo. Vzdělávání žáků s poruchami chování: Zde rozlišujeme dvě skupiny: 1) s normálními předpoklady k učení, 2) se sníženými předpoklady k učení. U těchto žáků je opět nutný individuální přístup, volba metod práce, důležitá spolupráce s rodiči (pokud je to možné), spolupráce s PPP, odborem péče o dítě. Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním: Patří sem i žáci, kteří přicházejí jako cizinci. Zde je především nutné zabezpečit jejich jazykovou vybavenost v českém jazyce. Žáci z málo podnětných rodin bývají velmi často ohroženi sociálně patologickými 19
jevy, např.zneužívání návykových látek. Těmto žákům je nutné v tomto ohledu věnovat zvýšenou péči. Nutná je spolupráce s Policií ČR, PPP, OSPOD, CVP.
3.5. Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Identifikace mimořádného nadání je proces, který musí zjistit,zda se jedná o mimořádné nadání nebo o nerovnoměrný vývoj, který se může věkem vyrovnat. V tomto případě opět nutná spolupráce s rodiči, PPP. V případě zjištěného mimořádného nadání je nutno vytvořit podnětné vzdělávací prostředí s obohacováním učiva, aby se nadání dále rozvíjelo.Učitel musí pomáhat těmto žákům se dobře začlenit do kolektivu, protože tito žáci často bývají ostatními žáky vyčleňováni a považováni za „šprta“. Ve výjimečných případech je dle Školského zákona možno přestoupit do vyššího ročníku.
3.6. Průřezová témata a tématické okruhy PT Průřezová témata tvoří povinnou součást základního vzdělávání a principiálně prostupují celým základním vzděláváním. Ve škole se realizují v průběhu 1. a 2. stupně v naplánovaných ročnících tak, aby na konci 1. stupně i na konci 2. stupně žáci prošli všemi průřezovými tématy a do konce 9. ročníku se seznámili se všemi tématickými okruhy průřezových témat. Průřezová témata reflektují okruhy aktuálních problémů současného světa a stávají se tím nedílnou a důležitou součástí základního vzdělání. Smyslem průřezových témat není předávat žákům vědomosti a dovednosti, ale pomáhat rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot. Průřezová témata jsou integrována do obsahu jednotlivých předmětů, což je patrné z přiložené tabulky. Ročníky Průřezová témata a tématické okruhy PT 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 1. OSV Osobnostní a sociální výchova Smyslem OSV je pomáhat hledat každému žákovi jeho vlastní cestu k životní spokojenosti založené na dobrých vztazích k sobě samému i k dalším lidem. Není možné nařídit žákům, jací mají být. Protože se bude jednat především o živá setkání, je třeba počítat s tím, že na různé věci budou mít žáci různé názory, že se může objevit odmítání témat, ostych, že některé hry tzv. „nevyjdou“. Právě tyto okamžiky jsou v OSV nejužitečnější, protože nutí učitele i žáky společně přemýšlet o tom, co se děje. Na začátku výuky OSV je možné se s žáky domluvit na tématech, která je zajímají a nebo na jejich zájem reagovat v průběhu vzájemných setkání. Př, Inf, Pč, F, Z, M, A, R, N, F, Tv, Hv, Rozvoj schopnosti poznávání 1.1 Rv, Ov, Č, D
1.2
Sebepoznání a sebepojetí
1.3 1.4
Seberegulace a sebeorganizace Psychohygiena
1.5
Kreativita
1.6 1.7 1.8
Poznávání lidí Mezilidské vztahy Komunikace
1.9
Kooperace a kompetice
1.10
Řešení problémů a rozhodovací dovednosti
V rámci dne třídního učitele
Ch A, R, N, F, Tv, Hv, Rv, Ov Ch A, R, N, F, Tv, Hv, Rv, Ov Př, Inf, Pč, F, Z, M, A, R, N, F, Tv, Hv, Rv, Ov Ch A, N, R, F, Pč, D - projekty, Vv, Ov, Rv, Č, Hv A, R, N, F, Vv, Rv, Ov A, N, R, F, Tv, Vv, Rv, Ov Č, A, N, R, F, D, M, Př, Z, F, Tv, Hv, Vv, Rv, Ov, Inf Ch A, N, R, F, M, Př, Z, F, Hv, Rv, Ov, Inf Ch Č, A, N, R, F, D, Př, F, Rv, Ov Ch Č, A, N, R, F, D, Rv, Ov
1.11 Hodnoty, postoje, praktická etika 2. VDO Výchova demokratického občana Rozhodující pro vytváření příslušných kompetencí žáků v této oblasti je celkové klima školy (vztahy mezi žáky a učiteli, založené na spolupráci, partnerství, dialogu a respektu). Jen v demokratickém prostředí školy a třídy se učí žák demokracii a demokratickému jednání. Důležitou součástí je princip společného vytváření pravidel, ale zároveň význam jejich následného dodržování. Je důležité se o demokracii starat a zároveň mít na paměti stálé přítomné nebezpečí překročení úzké hranice vedoucí buď k anarchii či naopak k despotismu. V konkrétní rovině
20
pak by toto téma mělo vést především k rozvoji kritického myšlení, vědomí svých práv a zároveň povinností, k porozumění demokratického uspořádání společnosti a demokratickému způsobu řešení konfliktů a problémů. Č, Prv Č, Prv Č, Prv Č, Vl Č, Vl Ov 2.1 Občanská společnost a škola Vl D Ov 2.2 Občan, občanská společnost a stát D Ov 2.3 Formy participace občanů v politickém životě 2.4 Principy demokracie jako formy vlády a D Ov D způsobu rozhodování 3. EGS Výchova k myšlení v evrop. a globálních souvislostech Vzdělávání má u dětí podporovat a rozvíjet vědomí evropské identity při respektování identity národní a vybavit žáka kompetencemi důležitými pro život ve sjednocující se Evropě. Jde zejména o postupné odhalování hodnot a kořenů evropské civilizace, o objevování Evropy jako prostředí, v němž žáci žijí a setkávají se s příslušníky jiných národů, vnímat shodnosti a odlišnosti pro vzájemné porozumění, toleranci a vstřícnost vůči jiným národům a kulturám. Cílem je výchova budoucích „evropských občanů“, schopných mobility a flexibility v občanské a pracovní sféře. Č Č Č Č Č Vl A, N, R, F - projekty 3.1 Evropa a svět nás zajímá 3.2
Objevujeme Evropu a svět
3.3
Jsme Evropané
Vl Vl
Vl
Ov Z A, N, R, F - projekty, Z Ov A, N, R, F - projekty D – pr. Ov
4. MKV Multikulturní výchova Žáky je třeba připravovat na život v integrované multikulturní Evropě, tj. v prostředí, ve kterém se budou setkávat s příslušníky jiných národností,etnik, náboženství, jiného životního stylu, jiných uznávaných hodnot, s problémy s kulturním a společenským soužitím majoritní společnosti s minoritami, s možným nárůstem intolerance a rasistických nálad, projevujících se zejména u mládeže. Téma se dotýká i mezilidských vztahů ve škole, vztahů mezi učiteli a žáky, mezi žáky navzájem, mezi učiteli a rodinou, mezi školou a místní komunitou. Mělo by přispívat ke vzájemné toleranci, k odstraňování nepřátelství a předsudků vůči „nepoznanému“. Vytvářet ve škole takové klima, ve kterém se všichni budou cítit rovnoprávně, kde budou v majoritní kultuře úspěšní i žáci minorit. R, N, F, A, Hv, D - projekt Anthropos 4.1 Kulturní diference
4.2
Lidské vztahy
4.3
Etnický původ
4.4
Multikulturalita
Př Z R, N, F, A, Rv
Č, Prv, Vl - v rámci dne TU Č, Prv
Č, Prv
Č, Prv
Č
Č, Vl
A
A
A
4.5
Z
D Ov D Z Z R, N, F, A - projekt, Č - projekt Z Z Ov Ov Ov Ov Ov
D,Ov
Princip sociálního smíru a solidarity 5. ENV Environmentální výchova Žáky je třeba vést k takovému životnímu stylu a hodnotové orientaci, které jsou nezbytné k udržitelnosti rozvoje lidské společnosti. Témata umožňují konkrétní mnohostranné pozorování a praktické poznávání významných ekologických problémů, podmínek života a jejich globálních souvislostí. Získané poznatky kriticky zvažovat a domýšlet možné důsledky lidských aktivit (pozitivních i negativních). Je důležité, aby se budoucí občané demokratické společnosti učili jasně formulovat své názory, kultivovaně diskutovat o ekologických problémech, vyjadřovat a zdůvodňovat svá stanoviska k ekologické problematice a demokratickým způsobem je prosazovat. Součástí EV je i působení na žáky ve smyslu vysokého oceňování zdraví a chápání vlivů prostředí na vlastní zdraví i na zdraví ostatních lidí. Prv Prv Prv Př Př Př, Z - projekt 5.1 Ekosystémy Vv proj
5.2
Základní podmínky života
Prv
Prv
Prv
Př
Př D proj.
5.3
Lidské aktivity a problémy životního prostředí
DEN ZEMĚ - projekt Př, Z
5.4
Vztah člověka k prostředí
Prv
Př
Př
Ch, Vv – proj. Č, Př, Z, Ch DEN ZEMĚ - projekt Př, Z, Př, Z Ch Př, Z, A, N, R, F Ch
Ch, F Př, Z, Ch, F Ch
6. MEV Mediální výchova Žáky je třeba připravit zejména na správné vyhodnocování všech sdělení, které nám média poskytují, a které mají významný (i když obtížně postižitelný) vliv na chování jednotlivce i společnosti, na životní styl a na kvalitu života vůbec. Média se tak stávají významným socializačním faktorem , který dokáže velmi často zastínit faktory ostatní (školu a rodinu).Mediální gramotnost zahrnuje osvojení poznatků o fungování a společenské roli médií, o jejich historii a dále dovednosti, které zahrnují sebevědomé, aktivní a nezávislé zapojení jednotlivce do mediální komunikace, schopnost analyzovat nabízená sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit komunikační záměr, orientaci ve sdělovaných
21
obsazích a schopnost volby odpovídajícího média jako prostředku nejrůznějších potřeb, od získání informací až po naplnění volného času. Čj, Inf, RN, F, Int, Aj, Hv, Rv, 6.1 Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Inf, Festival jeden svět, INT (Čj, Ov, 6.2 Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Č Č 6.3 6.4
Stavba mediálních sdělení Vnímání autora mediálních sdělení
6.5 6.6
Fungování a vliv médií ve společnosti Tvorba mediálního sdělení
6.7
Práce v realizačním týmu
Rv) Čj, Sloh
Č Č
Č
Multimediální projekt
Čj, Lv, Sloh F F Hv, INT, Čj, Lit, Sloh, Ov Čj, Inf, R, N, F, A, D - projekt Anthropos, Rv Multimediální projekt Vv, R,N,F,A - projekty, Rv
Cíle činnostního učení směřované k žákům a k učitelům 1)
Cílem činnostního učení je, aby žáci: poznali a osvojili si strategii učení a byli motivování pro celoživotní vzdělávání; zvládli základy všestranné komunikace; naučili se spolupracovat a respektovat práci a úspěchy druhých; byli utvářeni a projevovali se jako zdravé individuality a svobodné osobnosti; projevovali pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; vnímali citové vztahy k lidem, k prostředí, kde žijí, k přírodě; získali pozitivní vztah ke svému fyzickému a duševnímu zdraví, aktivně je chránili; byli schopni žít společně s ostatními lidmi, byli tolerantní a ohleduplní k druhým lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám; poznali své reálné možnosti a dovedli je uplatňovat při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci; dokázali v životě používat všech ve škole nabytých zkušeností.
2)
Cílem činnostního učení je, aby učitelé: a) porozuměli smyslu a principům činnostního vyučování a vzdělávání, tj.: vyučovat prostřednictvím vlastní činnosti žáků, využívat smyslové poznání a zkušenosti žáků; vytvářet prostředí, ve kterém se žáci cítí dobře a chtějí se učit, které dává prostor pro žákovu seberealizaci a sebedůvěru; poznávat (diagnostikovat) žáky, jejich potřeby a schopnosti; dát žákům přiměřený čas k učení a vést je k trvalému osvojení vědomostí; rozvíjet klima dobrých vztahů mezi žáky, mezi žákem a učitelem; volit učivo ve shodě s individuálními možnostmi a zájmy žáků, klást důraz na smysluplné učení (dialog, kooperaci), respektovat schopnosti žáků; vytvářet u žáků logické a kritické myšlení; učit žáky pracovat s informacemi, vyhledávat souvislosti, propojovat poznatky různého druhu, rozumět grafům, diagramům a tabulkám; rozvíjet schopnost žáků spolupracovat a pracovat v týmu; utvářet u žáků schopnost poslouchat a brát v úvahu názory jiných lidí; vést žáky k vlastní organizaci učení. b) osvojili si dovednosti činnostního učení, např.: využívat vhodných učebnic a učebních pomůcek k nim náležejícím; využívat vhodné pomůcky pro individuální činnosti žáků; organizovat vnitřní diferenciaci ve třídě; hodnotit znalosti žáků, nikoli jejich slabiny; organizovat práci žáků ve skupinách; 22
vytvářet projekty s využitím mezipředmětových vztahů. c) osvojili si vyučovací metody a formy činnostního učení, které: podporují u žáků poznávání a aplikaci poznatků v praxi; využívají objevování na základě tvořivosti žáků (výběr vhodných problémů); využívají sebekontrolu a sebehodnocení žáků. d) chápali souvislosti činnostního učení a jiných modelů současného vyučování a učení.
Přednosti činnostního učení: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.
Tempo se přizpůsobuje schopnostem žáků ve třídě. Činnostní charakter výuky podporuje soustředění žáků na výuku. Každý den přináší dítěti pokrok. Neustále podněcuje zájem žáků o učení. Důsledkem radosti z práce a zájmu žáků o učení je dobrá kázeň ve třídě. Žáci jsou činnostmi, svými otázkami a odpověďmi vedeni k sebedůvěře, nezávislosti a lepším pracovním návykům. Zpětná vazba mezi učitelem a žákem umožňuje okamžitě odhalovat chyby žáků, pracovat s nimi, průběžně a snadno je odstraňovat. Žáci nejsou přetěžováni, jejich psychický vývoj probíhá přirozeně. Činnostní učení napomáhá rozvoji schopností všech žáků. Učiteli činnostní učení umožňuje důkladnější poznání každého žáka, vede ho k úvahám o tom, co dál který žák potřebuje ke svému individuálnímu rozvoji. Prostor pro naučení je dán i žákům, kteří by jinak mohli být pokládáni za průměrné nebo i podprůměrné. Činnostní charakter výuky dává dostatek prostoru k dobrému individuálnímu rozvoji nadaných žáků. Výsledky jsou trvalejší – pokračuje se až po zvládnutí předchozí látky většinou žáků – mizí špatná práce. Stálé podněcování žáků k samokontrole a sebehodnocení, které činnostní výuku vždy provází, přivádí mnohé žáky k dovednosti pracovat bezchybně. Činnostní učení vyhovuje dětem typů zrakového, sluchového i motorického, protože se do výuky zapojuje více smyslů. Hodnocení žáků je snadnější, neboť učitel každým dnem může sledovat pokroky v pochopení a aplikaci učiva.
Při činnostním učení se vytváří velmi dobrý lidský kontakt mezi učitelem a žákem i mezi žáky navzájem. Tento kontakt se postupně přetváří ve společně uznávaná pravidla naplněná aktivitou, spoluprací, prostorem pro každého. Díky aktivnímu zapojení všech žáků do výuky vede činnostní učení k přirozené integraci dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí.
23
Část 3 4. Vzdělávací období základního vzdělávání a učební plán Základní vzdělávání žáků se realizuje v průběhu povinné devítileté školní docházky. Vzdělávací a výchovný proces je v Rámcovém vzdělávacím programu základního vzdělávání rozdělen na 3 období: období – 1. - 3. ročník období – 4. - 5. ročník období – 6. - 9. ročník Každé vzdělávací období má své specifické cíle a stanovené očekávané výstupy, které jsou pro 2. a 3. období závazné. První část Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny" je připravena pro základní vzdělávání žáků v 1. období povinné školní docházky, tj. v 1. až 3. ročníku. RVP ZV stanovuje očekávané výstupy na konci 3. ročníku orientačně. Učivo je v pojetí RVP ZV chápáno jako prostředek k dosažení očekávaných výstupů a představuje závazný výčet témat, námětů a činností, které musí každá škola nabídnout všem žákům k osvojování. Obsah učiva 1. období předkládá Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny" rozpracovaný do jednotlivých ročníků. Návrh rozpracování obsahu učiva vychází po zhodnocení dosavadních zkušeností z programu Základní škola a obsah učiva je upraven na základě zkušeností širší pedagogické veřejnosti. První verze Školního vzdělávacího programu základního vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny" byla zpracována na základě týmové práce autorského kolektivu pedagogů působících v rámci sítě tvořivých škol a odborných lektorů sdružení Tvořivá škola a pedagogických pracovníků Základní školy, Brno, Kamínky 5 Všichni spolupracující pedagogičtí pracovníci se již řadu let zaměřují na inovaci pedagogické práce, ve výuce kladou důraz na činností pojetí vyučování, při němž mají žáci dostatek příležitosti aktivně se podílet na vlastním vzdělávání, samostatně se projevovat, nové vědomosti získávat vlastní činností, řešit úkoly a spojovat je se situacemi ze života, a dosahovat tak všech klíčových kompetencí stanovených v RVP ZV. Učební plán pro 1. – 5. ročník základního vzdělávání vychází z členění RVP ZV do základních oblastí. Vzdělávací oblasti člení na vyučovací předměty a stanovuje pro ně tuto časovou dotaci.
24
Příloha č. 1
Vzdělávací oblast
jazyk a jazykové komunikace
informační a komunikační technologie člověk a jeho svět
umění a kultura
Minimální časová dotace dle RVP
1
2
3
4
5
8+1
8+2
6+2
6+1
7
35 (+ 6)
41
35
–
–
3
3
3
9
9
9
matematika
3+1
4+1
5
4+1
4+1
20 (+ 4)
24
20
informatika
–
–
–
1
1
1 (+ 1)
2
1
prvouka
2
2
3
–
–
7
7
přírodověda
–
–
–
1
1+1
2 (+ 1)
3
vlastivěda
–
–
–
2
1+1
3 (+ 1)
4
hudební výchova
1
1
1
1
1
5
5
český jazyk cizí jazyk
matematika a její aplikace
Minimální časová dotace dle ŠVP
Ročník
Vyučovací předmět
Celkem
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ učební plán pro 1. – 5. ročník základního vzdělávání upravený a platný od 1. 9. 2009
12
12 výtvarná výchova
1
1
1+1
2
2
7 (+ 1)
8
člověk a zdraví
tělesná výchova
2
2
2
2
2
10
10
10
člověk a svět práce
praktické činnosti
1
1
1
1
1
5
5
5
disponibilní hodiny
2
3
3
3
3
(+ 14)
0
14
20
22
25
25
26
celkový týdenní počet hodin – maximum týdně celkový počet hodin za 1. – 5. ročník
104 (+ 14) 118
118
2 disponibilní hodiny jsou v 1. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č (1) a M (1) 3 disponibilní hodiny jsou ve 2. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č (2) a M (1) 3 disponibilní hodiny jsou ve 3. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č (2) a Vv (1) 3 disponibilní hodiny jsou ve 4. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č (1), M (1) a Inf (1) 3 disponibilní hodiny jsou v 5. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu M (1), Př (1) a Vl (1)
25
Poznámky k učebnímu plánu Celková týdenní hodinová dotace je RZP ZV stanovena: pro 1. ročník maximálně 20 hodin pro 2. ročník maximálně 22 hodin pro 3. – 5. ročník maximálně 26 hodin 1. Závazná minimální časová dotace je uváděna u jednotlivých vyučovacích předmětů. Lze ji navýšit podle záměrů školy prostřednictvím disponibilních hodin – pro 1. – 5. ročník celkem až o 14 vyučovacích hodin. 2. Celková časová dotace 118 hodin týdně (včetně disponibilních) je pro 1. – 5. ročník závazná. (Uvedené rozvržení minimálních a disponibilních hodin je provedeno na základě dohody učitelů ZŠ Kamínky 5.) 3. Učební plán lze modelovat variabilně podle vzdělávacích potřeb žáků a pedagogických záměrů školy, neboť časová dotace uváděná rámcovým vzdělávacím programem je vztahována ke vzdělávacím oblastem a je doplněna disponibilní časovou dotací, jejíž využití je plně v kompetenci ředitele školy. 4. V rámci učebního plánu může v 1. – 3. ročníku probíhat výuka jednotlivých předmětů bez pevné časové dotace v menších časových celcích než jedna vyučovací hodina; jednotlivé řízené činnosti mohou být kombinovány a propojovány při zachování celkové stanovené denní a týdenní dotace pro vyučovací předměty a dodržení požadavků na odpočinek.
Poznámky k zařazení vzdělávacích oblastí do učebního plánu (určuje RVP ZV) Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura • vyučovací předmět je zařazen povinně do všech ročníků. Cizí jazyk • předmět s časovou dotací 3 hodiny týdně je zařazen povinně od 3. ročníku. Matematika • předmět je povinně zařazen do všech ročníků. Informační a komunikační technologie • učivo v 1. – 3. ročníku je realizováno jako součást jiných vyučovacích předmětů; • ve 4. – 5. ročníku je zařazován jako samostatný vyučovací předmět, je též spojován s obsahem jiných vyučovacích předmětů. Člověk a jeho svět • realizuje se v 1. – 3. ročníku ve vyučovacím předmětu prvouka a ve 4. – 5. ročníku v předmětech přírodověda a vlastivěda. Umění a kultura • realizuje se v samostatných vyučovacích předmětech hudební výchova a výtvarná výchova, které jsou zařazeny ve všech ročnících. Člověk a zdraví • tělesná výchova je zařazena do všech ročníků, její týdenní časová dotace nesmí klesnout pod 2 vyučovací hodiny; • výchova ke zdraví je realizována zejména v tělesné výchově, prvouce a přírodovědě. Člověk a svět práce • učivo vzdělávací oblasti se realizuje ve všech ročnících jako samostatný předmět pracovní činnosti.
5. Učební plán pro 1. – 3. ročník ZV Cílová a obsahová specifikace jednotlivých vyučovacích předmětů Školní vzdělávací program realizuje požadavky na základní vzdělávání prostřednictvím formulovaných vzdělávacích oblastí a vytváří pro školní praxi dílčí celky – vyučovací předměty.
Vzdělávací oblast
Minimální časová dotace dle ŠVP
Ročník
Vyučovací předmět
Celkem
Učební plán pro 1. – 5. ročník základního vzdělávání Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ upravený platný od 1. 9. 2009 Minimální časová dotace dle RVP
1
2
3
4
5
8+1
8+2
6+2
6+1
7
35 (+ 6)
41
35
–
–
3
3
3
9
9
9
matematika
3+1
4+1
5
4+1
4+1
20 (+ 4)
24
20
informatika
–
–
–
1
1
1 (+ 1)
2
1
prvouka
2
2
3
–
–
7
7
přírodověda
–
–
–
1
1+1
2 (+ 1)
3
vlastivěda
–
–
–
2
1+1
3 (+ 1)
4
hudební výchova
1
1
1
1
1
5
5
výtvarná výchova
1
1
1+1
2
2
7 (+ 1)
8
člověk a zdraví
tělesná výchova
2
2
2
2
2
10
10
10
člověk a svět práce
praktické činnosti
1
1
1
1
1
5
5
5
disponibilní hodiny
2
3
3
3
3
(+ 14)
0
14
20
22
25
25
26
jazyk a jazykové komunikace
český jazyk cizí jazyk
matematika a její aplikace informační a komunikační technologie člověk a jeho svět
umění a kultura
12
12
celkový týdenní počet hodin – maximum týdně celkový počet hodin za 1. – 5. ročník
104 (+ 14) 118
118
2 disponibilní hodiny jsou v 1. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č (1) a M (1) 3 disponibilní hodiny jsou ve 2. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č (2) a M (1) 3 disponibilní hodiny jsou ve 3. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č (2) a Vv (1)
27
Hlavní cíle 1. období Cílem prvního období základního vzdělávání je naučit žáky: základům čtení, psaní, počítání a prvního cizího jazyku. Vyučování má ve všech předmětech činnostní charakter. Při vytváření dovedností a návyků v 1. – 3. ročníku se požaduje, aby žáci chápali účel a smysl každé své činnosti, aby o činnostech hovořili a měli pro ně dostatečný časový prostor. V souladu s charakterem myšlení žáků je těžiště vyučování v přímém poznávání skutečností kolem nás. K výuce v tomto období patří i vyučovací předměty s výchovným zaměřením, tj. hudební, výtvarná, tělesná výchova a pracovní činnosti. V programu jsou uplatňovány též: dramatická výchova, výchova ke zdraví a informační a komunikační technologie, ale netvoří samostatné předměty. Charakteristické pro toto období je prolínání učiva mezi všemi vyučovacími předměty.
6. Charakteristika 2. vzdělávacího období: Do 2. vzdělávacího období vstupuje žák vybaven vědomostmi a dovednostmi ze všech primárních vzdělávacích oblastí. Připravenost žáků k učení je v tomto období kvalitativně jiná než při jejich vstupu do 1. ročníku. Z hlediska psychologického vývoje žáků je třeba vzít v úvahu, že žáci již přešli z období názorného myšlení do období konkrétních operací. Proto je ve vyučovacích a výchovných postupech nutné přizpůsobit to, co si má žák osvojit, jeho vnímání i myšlení, a předkládat poznatky různými formami odpovídajícími vyspělosti žáků. V procesu osvojování učiva se nejedná pouze o upevňování soustavy vědomostí a dovedností, ale i o formování psychických struktur, které jsou základem osobních zájmů žáka, jeho schopností a charakteru. Za kriterium naučení nebudeme pokládat to, kolik látky dokáže žák reprodukovat, nýbrž to, do jaké míry se osvojené učivo stalo nedílnou součástí žákovy osobnosti. Tvořivá škola je i v tomto období školou individuální žákovské práce. Žáci jsou vzděláváni tak, aby nepřijímali vědomosti pasivně, nýbrž aby sami pozorovali, hledali a učební látku na základě svých poznatků a zkušeností zpracovávali. Žáci se učí činnostně, čímž jsou průběžně a účelně rozvíjeny jejich tělesné a duševní schopnosti. Žáci jsou vedeni ke spoluúčasti na výuce, k vynalézavosti a k cílevědomosti při získávání trvalých dovedností a základních vědomostí potřebných v praktickém životě. V Tvořivé škole jsou zdůrazňovány vědomosti a dovednosti, které mají význam pro rozvoj žákovských schopností. Žákům se v tomto období zpravidla nepředkládá hotové učivo, nýbrž jsou vedeni k tomu, aby se ho zmocňovali vlastním pozorováním, uvažováním, využíváním již získaných poznatků. Nezaměstnává se jen rozum žáků nebo dokonce jen jejich paměť, ale cvičí se také jejich vůle, dbá se na jejich výchovu. Žáci jsou vedeni k zodpovědnosti, k sebehodnocení a sebekontrole. Učí se účelně používat pracovní metody, aby je mohli snadno aplikovat při dalším vzdělávání a sebevzdělávání. Činnostní postupy pravidelně zařazované do výuky nejsou samy o sobě cílem vzdělávání, ale pouze prostředkem k tomu, aby se co nejvíce zvýšil zájem žáků o vzdělávání a aby se rozvíjela schopnost jejich samostatné tvořivé práce. Při činnostním stylu vzdělávání se při řešení úkolů často vyskytují otázky (problémy), u kterých si žáci doslova přejí, aby byly vyřešeny. Jindy zase učitel vymýšlí takové situace, ve kterých je skryta otázka. Žáci otázku objeví a přirozeně ji chtějí řešit. Můžeme říci, že základem činnostních postupů jsou učitelem předložené problémy, které žáci v dané situaci nacházejí a snaží se je řešit. Učitel tvořivou práci žáků řídí a je připraven jim v případě potřeby pomoci. Vhodné problémy k řešení předkládá především praktický život, který žáci sledují, nebo drobné denní události. Také například vycházky do přírody poskytují mnoho námětů k pozorování, měření, porovnávání apod. Jelikož jsou žáci vedeni činnostně od 1. ročníku a mají z 1. vzdělávacího období dobré učební návyky, můžeme jim nové učivo předkládat k objevování. Všechno, na co mohou žáci přijít sami, jim necháváme k objevení a neubíráme jim tak radost z vlastního činnostního pozorování, z vlastního poznávání, z vlastní vykonané práce. Pro toto období vývoje rozumových operací je charakteristické využívání různých činností, potřeba motivace k učení a aktivního zapojení žáků do procesu vzdělávání. Činnostmi žáků zde rozumíme jednak manipulaci žáka se zvolenými předměty (pomůckami), jednal se znaky (např.: slovními, číselnými, obrázkovými), které v lidském myšlení zastupují různé předměty a vztahy. Při poznávání na základě činností se musí žák nejprve zorientovat v daném úkolu, připravit si pomůcky a na základě pozorování při manipulaci s nimi vyjádřit slovy, co shledává. Teprve potom, obvykle společně s ostatními žáky nebo za pomoci učitele, dospívají žáci k zobecnění poznatku a jeho přesnějšímu vyjádření. Takto, prostřednictvím jasného porozumění, dochází k osvojování nových poznatků. V tomto smyslu je možné činnosti žáků chápat jako nástroj k poznávání vnějšího světa a přetváření dosud získaných poznatků tak, aby je bylo možné uvádět do systémů z hlediska jejich využití při řešení různých problémů. U takto učených žáků vznikají v tomto období vnitřní struktury operací a tím se vytvářejí předpoklady pro rozvoj logického myšlení. Aktivně se také ovlivňuje jejich další zdravý psychický vývoj. Tvořivá škola zpříjemňuje žákům učení a zvyšuje zájem žáků o výuku. Díky používání činnostních metod a postupů, které žáky aktivně zapojují do výuky, žáci učivu lépe rozumějí, lépe si látku osvojují a zapamatovávají. Snažíme se, aby ve 2. období základního vzdělávání, stejně jako v období prvním, ve výuce vládla pozitivní atmosféra. To je nejlepší předpoklad pro úspěchy žáků. 29
K dobrému osvojení jakéhokoliv učiva (matematického, přírodovědného, učiva z českého nebo z cizího jazyka aj.) žáky nemůže dojít bez příslušné motivace, bez vytvoření vnitřního zájmu o určité učivo. Žák, který si má učivo nejen zapamatovat, ale také osvojit (to znamená dokázat si učivo vybavovat v jiných souvislostech), musí být dostatečně motivován. Tomu napomáhá jednak porozumění učivu, jednak žákova důvěra v to, že je v jeho schopnostech dané učivo zvládnout. Pozitivní motivace žáků k učení souvisí tedy těsně s jejich směřováním k vytrvalosti a snaze dosáhnout dobrých výsledků. Vzdělávací proces vyžaduje průběžnou zpětnou vazbu mezi učitelem a žákem. Díky ní žák dostává možnost uvědomovat si své pokroky a příležitost vidět, že může postupně dosáhnout stanoveného cíle. Každý žák má v sobě snahu účastnit se aktivně výuky. Činnostní učení mu to umožňuje. Přes vlastní činnosti, pozorování a vyjadřování se může každý žák průběžně přesvědčovat o svém pokroku v učení a svých schopnostech. Jde tu o motivující zpětnovazební vztahy, které řídí cílevědomě zaměřené chování žáka v procesu vzdělávání. Pokud žáci chápou, čemu a proč se učí, rozvíjejí se v souladu se svými přirozenými schopnostmi a zájmy. Základní vzdělávání na 1. stupni uvádí žáky do pravidelného a systematického vzdělávání. Svým činnostním a praktickým charakterem vede žáky k učební aktivitě a k poznání, že je možné hledat, objevovat, tvořit a nalézat vhodný způsob řešení problému. Při výuce v tomto období pamatujeme na to, aby všechno učivo odpovídalo skutečnosti. Při učení volíme takové postupy, aby probíranou látku mohli všichni žáci snadno pochopit. Žáky vedeme k logickému myšlení. Stavíme na smyslovém pozorování žáků, dbáme na jejich aktivní účast ve výuce a stále se přesvědčujeme o porozumění žáků učivu. Žákům tak otevíráme cestu k poznání. Od slov obracíme zřetel k pochopení věcí, poznatků a souvislostí mezi nimi. Tím dáváme základ i pro dobrý jazykový projev žáků. Při učení novým poznatkům vycházíme z předmětů žákům dobře známých a necháváme je, aby mohli své poznatky ve vyučování použít. Důsledně uplatňujeme návaznost učiva a mezipředmětové vztahy. „Učme tomu, čemu je třeba učit, ale tak, že se žák sám o věc pokouší.“ (J. A. K.) Činnostní a tvořivé základní vzdělávání na 1. stupni pomáhá všem žákům utvářet a postupně rozvíjet vymezené klíčové kompetence. Pro vyučování ve 4. a 5. ročníku je charakteristické maximální využívání mezipředmětových vztahů. Všechny materiály, podle kterých ve Tvořivé škole pracujeme, jsou připraveny tak, abychom mohli při objevování, získávání a procvičování poznatků využívat všeho, co žáci poznávají v různých vyučovacích předmětech. Při výuce žáci využívají pracovní sešity a učebnice se zapracovanými mezipředmětovými vztahy. Například čtení z čítanek žáci doplňují poznatky z přírodovědy. Dějepisné učivo žákům přibližují vybrané umělecké texty, setkávají se i s časovými osami. V matematice mají v pracovních sešitech úlohy z různých oborů lidské činnosti, získávají nové informace o vesmíru, o významných vynálezcích, některých stavbách atp. Učitel i připravené učební materiály učí žáky tomu, že učivo jednotlivých předmětů spolu souvisí, že se učí pro život a že jednou zvládnuté učivo mohou využít i jinde. Učebnice a pracovní sešity připravené pro činnostní učení podávají učivo jazykem vhodným pro věk žáků 4. a 5. ročníku a tak, aby bylo učení žákům usnadňováno a ne ztěžováno. To, co jim v dalším vzdělávání pomáhá, jsou dovednosti, ke kterým jsou při činnostní výuce vedeni od začátku školní docházky. Jsou to především: schopnost třídit, rozlišovat, logicky uvažovat, rozhodovat se, ptát se, komunikovat, naslouchat, hledat různé způsoby řešení situací a úloh, využívat svých zkušeností a poznatků, docházet k závěrům. Činnostní výuka dává příležitost každému žákovi k jeho individuální realizaci. V 5. ročníku jsou si žáci obvykle již vědomi svých schopností. Měli mnoho příležitostí k tomu, aby se projevovali a přesvědčovali se, co dokáží. Jejich sebedůvěru dále posilujeme a stále jim dodáváme chuť a odvahu případné nedostatky překonávat a odstraňovat. K tomu napomáhá zejména často uplatňovaná zpětná vazba, vedení žáků k sebekontrole, práce s chybou, dosahování bezchybnosti žáků v základním učivu. S individuální realizací žáků přímo souvisí nutnost vnitřní diferenciace při vyučování i v domácí přípravě. Také na tento požadavek učební materiály používané Tvořivou školou v dostatečné míře pamatují. Ve 2. období činnostním vzděláváním přirozeně prostupuje mravní výchova. Demokratická společnost potřebuje ke své realizaci nejenom lidi vzdělané, ale i mravně způsobilé. Je to nejen rodina, ale i škola a společnost, které se musí snažit vychovat člověka ohleduplného k druhým, uznávajícího názory ostatních, člověka schopného spolupracovat, ochotného respektovat a dodržovat pravidla slušného soužití mezi lidmi.
30
Mravní zákony jsou obvykle formulovány abstraktní, dětem málo srozumitelnou řečí; jsou všeobecné, svými formulacemi přímo nabádají k pouhému odříkávání. Díky činnostním přístupům dosahujeme toho, že nejen vyučování, ale i výchova je konkrétní, zajímavá. Uvědomujeme si, že pokud má mít mravní výchova smysl a praktický vliv na chování žáků, musí se aplikovat na životní situace dětí. Chceme se vyvarovat suchopárných lekcí o mravní výchově, a proto dáváme přednost nepřímým metodám její realizace. Mezi ně řadíme hlavně výchovu na základě životních zkušeností a využívání vhodných modelových situací. Výchova na podkladě životních zkušeností a modelových situací má mnoho předností: vychází z konkrétní situace, kterou většina žáků chápe žáci mohou posuzovat, co je dobré nebo zlé, na konkrétní situaci žáci mohou uvážit, jaké má být správné jednání, jak by se sami v podobné situaci zachovali navozená situace jim může ukázat, že často je třeba druhým pomoci z většiny řešených životních situací lze vyvodit poučení pro osobní jednání žáci mohou formulovat skrytou mravní zásadu pro chování lidí mezi sebou každý zde má možnost analyzovat své vlastní jednání vzhledem k dané situaci a v ní skryté mravní zásadě Vytváření a osvojování správných mravních návyků umožňují v naší škole metody zaměstnání žáků individuálními i kolektivními činnostmi. Ukázněnost je předpokladem úspěšné práce a naopak prováděnými činnostmi se stává každý žák ukázněnějším a mravně kultivovanějším. (To potvrzuje lidové rčení, které říká, že „práce šlechtí člověka.“). Motivace žáků k zájmu o učení, pozitivní hodnocení a systematické vedení k mravním způsobům chování vedou k celkovému dobrému výsledku. Ten se projevuje dobrými vědomostmi žáků a jejich schopností tyto vědomosti uplatňovat v různých situacích. V chování kultivovaného člověka je mnoho drobných nuancí, které jsou na první pohled zcela samozřejmé. Pro děti jsou to však často věci nové a neznámé. Je třeba na ně žáky upozorňovat, dodržovat je a dbát na to, aby se běžné zásady slušného chování staly pro žáky samozřejmostí. Předpokladem pro úspěchy žáků ve 2. období základního vzdělávání je, stejně jako v prvním období, pozitivní příznivá atmosféra. Učitel ve výuce vychází vždy z toho, co již žáci dobře umí. Nové poznatky žáci vyvozují a objevují většinou sami, jsou k nim učitelem přivedeni prostřednictvím samostatných činností s různými konkrétními předměty, pomůckami, nákresy, obrázky, za pomoci pozorování, třídění, rozlišování, vyjadřování názorů. Když žák dokáže sám některou novou látku objevit nebo některou novou úlohu vyřešit, prožívá pozitivní pocity úspěšnosti. Takto podávanou novou látku si pak snadno osvojuje a při výuce projevuje aktivitu.
31
7. Rozvíjení klíčových kompetencí v 1. a 2. období základního vzdělávání Kompetence k učení Pro rozvíjení této kompetence u žáků v 1. – 5. ročníku je třeba: dát žákům k učivu, pokud je to možné, vždy konkrétní názor, aby bylo učivo žákům předkládáno s využitím co nejvíce smyslů, zejména zraku, hmatu a sluchu nechat žáky individuálně s názornými pomůckami manipulovat, pozorovat, třídit a rozlišovat dbát, aby každý nový činnostní postup měl určitý didaktický cíl, přivést žáky k úvahám o problému, k vyjádření svých závěrů, k znovuobjevování poznatků klást důraz na porozumění učivu a návaznost mezi jednotlivými poznatky snažit se podporovat čtení s porozuměním nechat žáky vyjadřovat se k přečtenému textu a stručně vyprávět jeho obsah dát příležitost k využívání žákovských zkušeností ve výuce podporovat tvořivou činnost žáků klást na žáky v učivu přiměřené nároky, vést je k dobrému zvládnutí základního učiva a dát jim k tomu takový časový prostor, který zohledňuje individuální schopnosti jednotlivých žáků pomáhat podpořit sebedůvěru žáků ve vlastní schopnosti upozorňovat na konkrétní využití vědomostí a dovedností v životě vést je k sebehodnocení a pochopení, proč se danému učivu učí vytvářet návyky k pozdějšímu samostatnému učení domácí úkoly směřovat k procvičování učiva, které žáci ve škole zvládli individuálně vést žáky k získávání poznatků i z jiných zdrojů, než jsou školní materiály
Kompetence k řešení problémů Činnostní učení je založeno na předkládání problémů a úkolů ke konkrétnímu řešení každým žákem, dbá se na to, aby se žáci v úkolu orientovali, přitom: žáci třídí, rozlišují, seskupují, přidávají i vyřazují určité pojmy, pomůcky nebo připravené kartičky s údaji vzhledem k tomu, co mají sledovat podle svého uvážení žáci na základě uvedených činností nacházejí shodné, podobné nebo naopak odlišné znaky postupujeme od jednoduchých problémů ke složitějším na základě pochopení sami žáci navrhují a provádějí obměny činností objevené poznatky aplikují v obdobných situacích, které sami vymýšlejí, mají možnost využívat své dosavadní individuální poznatky, dovednosti a zkušenosti předkládáme též neobvykle zadané úlohy, např. pomocí schémat nebo obrázků, později i grafů podporujeme účast žáků, podle jejich schopností, v různých soutěžích, zvláště tvořivých, tj. takových, kde je třeba uvažovat a hledat nové způsoby řešení úloh nebo zpracovávání údajů žáky vedeme k tomu, aby se nedali odradit případným nezdarem, docházeli ve své činnosti k závěrům, pokoušeli se najít vhodné řešení různé závěry, řešení a rozhodnutí necháváme žáky obhajovat umožňujeme žákům vyhledávání nových informací, jejich třídění i propojování s učivem vedeme žáky k jednoduchému zaznamenávání svých pozorování a objevů
32
Kompetence komunikativní K rozvíjení této kompetence poskytuje činnostní učení ve všech vyučovacích předmětech v 1. a 2. období mnoho vhodných příležitostí, jelikož s každou činností je spojena komunikace mezi žáky navzájem i mezi žáky a učitelem. K utváření této kompetence je nutné: nechat žáky při každé jejich činnosti hovořit o pozorovaném jevu nebo o vlastním způsobu řešení daného úkolu přijímat často neodborně vyjádřené žákovské názory, upřesňovat je, vyjadřovat uspokojení nad správnými závěry žáků a povyšovat je na objev umožnit žákům hovořit o poznaných souvislostech a zkušenostech z jejich života dávat žákům prostor k vyjádření vlastního názoru učit žáky naslouchat názorům spolužáků, využívat možností o názorech diskutovat, respektovat se navzájem zkusit hovořit o pozorováních v přírodě, o zajímavých poznatcích z četby nebo ze sledování naučných pořadů do výuky českého jazyka zařazovat jednoduchá mluvní cvičení na zvolené téma v matematice vymýšlet slovní úlohy, otázky, vyvolávat se mezi sebou navzájem hovořit o postupu ve složitější početní úloze, zkusit druhým poradit s řešením, ptát se navzájem na problémy v učivu ve výtvarné a hudební výchově nechat žáky pokusit se vyjadřovat dojmy z uměleckého díla
Kompetence sociální a personální Individuální činnosti zařazované do výuky jsou střídány s činnostmi žáků ve dvojicích což vyžaduje spolupráci, vzájemnou domluvu a respektování se navzájem. Proto dbáme na to, aby: se žáci podíleli na stanovení pravidel pro práci v různě velkých skupinách a aby tato pravidla respektovali se učili vzájemné toleranci a zodpovědnosti za plnění dílčích částí společného úkolu v případě potřeby dokázali požádat o pomoc a sami byli ochotni pomoc podle svých možností poskytnout vzájemná komunikace byla vedena v příjemné atmosféře. Tomu mimo jiné napomáhá i vhodné oslovování žáků mezi sebou
Kompetence občanská Činnostní učení prolíná výukou všech předmětů, žáci cítí sounáležitost s třídním kolektivem, neboť vzájemně komunikují, dotazují se navzájem, diskutují o řešení problémů, vyprávějí si různé zkušenosti aj. Tento ráz výuky vede žáky: k vzájemnému slušnému chování bez hrubostí a násilí ke snaze si mezi sebou pomáhat, uznávat se a oceňovat nápady druhých ke snaze o co nejlepší plnění svých povinností i uvědomování si svých práv Žáci pak také snáze respektují témata vztahující se k péči o zdraví a k jeho ochraně.
Kompetence pracovní Tato kompetence se při činnostním charakteru výuky rozvíjí ve všech vyučovacích předmětech spolu s pracovními činnostmi, které podporují tuto výuku. Zaměřujeme se na: dosažení zručnosti žáků při práci s různými materiály, provádění činností a pokusů- udržování pořádku na pracovním místě, systém v ukládání pomůcek a nářadí 33
samostatnou přípravu jednoduchých pomůcek pro výuku žáky dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při pracovních činnostech poznávání různých oborů lidské činnosti, jejich výsledků a významu pro ostatní lidi
V ŠVP chceme ve 2. vzdělávacím období dosáhnout toho, aby: žáci samostatně prováděli pokusy a pozorování podle ústního pokynu, nákresu nebo návodu žáci postupně získali základy tvořivého myšlení se snažili k pokusům a pozorováním vyjadřovat, co pozorují a vyslovovat vlastní závěry se učili logicky uvažovat a řešit problémy žáci zvládali základy vzájemné komunikace využívali svých získaných vědomostí a zkušeností z různých oborů lidské činnosti uplatňovali poznatky mezipředmětově se žáci učili spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých projevovali pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací byli žáci k sobě navzájem tolerantní a ohleduplní získávali pozitivní vztah ke svému fyzickému i duševnímu zdraví a pečovali o něj neohrožovali spolužáky a další spoluobčany neuváženými činy si začali uvědomovat své reálné možnosti a aby se snažili rozvíjet své nadání se žáci rozvíjeli jako svobodné osobnosti a učili se přijímat odpovědnost za své jednání Pro přirozený rozvoj klíčových kompetencí je třeba stále respektovat individuální vlohy žáků a motivovat žáky tak, aby prožívali pozitivní pocity z pochopení probíraného učiva. Aby byli žáci ochotni tvořivě riskovat při řešení úkolů a problémů, je potřeba podporovat jejich samostatnost, sebejistotu, zodpovědnost a pozitivní sebehodnocení. Učitel se pro žáky stává partnerem a poradcem, pomocníkem i oporou a to jak při řešení úloh, tak při pochopení nebo nepochopení probíraného učiva. Výuka ve škole může být rušnější, může se v ní uplatňovat i humor a smích. Vše je provázeno pocity uspokojení a radosti, dobrými výsledky. Žák je podněcován k produkování myšlenek, nápadů, kladení otázek. Často se tak děje při činnostních postupech s pomůckami, na základě hovoru o pozorovaných jevech nebo na základě řešení úloh ze života. Ve výuce klademe důraz na předávání vědomostí v rámci smysluplných celků. „Žáci by měli být motivováni touhou uspět, ne strachem z neúspěchu.“
(J. A. K.)
34
8. Učební osnovy pro 4. - 5. ročník základního vzdělávání Cílová a obsahová specifikace jednotlivých vyučovacích předmětů Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ realizuje požadavky na základní vzdělávání žáků ve 2. období prostřednictvím vzdělávacích oblastí a pro školní praxi určuje vyučovací předměty.
Vzdělávací oblast
Minimální časová dotace dle ŠVP
Ročník
Vyučovací předmět
Celkem
Učební plán pro 2. vzdělávací období (4. a 5. ročník) Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ upravený platný od 1. 9. 2009
Minimální časová dotace dle RVP
1
2
3
4
5
8+1
8+2
6+2
6+1
7
35 (+ 6)
41
35
–
–
3
3
3
9
9
9
matematika
3+1
4+1
5
4+1
4+1
20 (+ 4)
24
20
informatika
–
–
–
1
1
1 (+ 1)
2
1
prvouka
2
2
3
–
–
7
7
přírodověda
–
–
–
1
1+1
2 (+ 1)
3
vlastivěda
–
–
–
2
1+1
3 (+ 1)
4
hudební výchova
1
1
1
1
1
5
5
výtvarná výchova
1
1
1+1
2
2
7 (+ 1)
8
člověk a zdraví
tělesná výchova
2
2
2
2
2
10
10
10
člověk a svět práce
praktické činnosti
1
1
1
1
1
5
5
5
disponibilní hodiny
2
3
3
3
3
(+ 14)
0
14
20
22
25
25
26
jazyk a jazykové komunikace
český jazyk cizí jazyk
matematika a její aplikace informační a komunikační technologie člověk a jeho svět
umění a kultura
12
12
celkový týdenní počet hodin – maximum týdně celkový počet hodin za 1. – 5. ročník
104 (+ 14) 118
118
3 disponibilní hodiny jsou ve 4. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č (1), M (1) a Inf (1) 3 disponibilní hodiny jsou v 5. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu M (1), Př (1) a Vl (1)
35
Hlavní cíle 2. období Vyučování má ve všech předmětech činnostní charakter. Je nutné dodržovat návaznost na dovednosti a vědomosti získané žáky v 1. vzdělávacím období. Učivo, které je uvedeno pod orientačními očekávanými výstupy, je třeba průběžně upevňovat; ostatní učivo, které bylo s žáky v 1. období probráno, je nutné opětovně činnostně předložit a dostatečně procvičit. Ve 2. období uplatňujeme ve větší míře aktivní zapojování žáků do výuky, sebekontrolu a sebehodnocení žáků. Žáky vedeme k objevování souvislostí mezi látkou naučenou a látkou aktuálně probíranou. Důraz klademe na propojování učební látky jednotlivých vyučovacích předmětů mezi sebou a na zautomatizování základních vědomostí, a to zejména v matematice a českém jazyce. Žáky učíme nedostatky nejen odhalovat, ale ukazujeme jim, jak lze zjištěné nedostatky postupně odstraňovat. Žákům dáváme prostor k samostatným úvahám a dodáváme důvěru k dosažení dobrých výsledků. Cílem tohoto období základního vzdělávání je připravit žáky k snadnému přechodu na 2. stupeň.
36
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ 3. období základního vzdělávání Příloha č.2:
Vzdělávací oblast
Vyučovací předmět
Český jazyk Jazyk a jazyková Anglický jazyk komunikace Další cizí jazyk Matematika a Matematika její aplikace Informační Informatika technologie Dějepis Člověk a společnost Občanská výchova Fyzika Chemie Člověk a příroda Přírodopis Zeměpis Člověk a svět Praktické činnosti práce Hudební výchova Umění a kultura Výtvarná výchova Člověk a zdraví Tělesná výchova Volitelné předměty Disponibilní hodiny Součet základních hodin
Ročník 6.
7.
8.
9.
Časová dotace dle ŠVP
Celkem
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ učební plán pro 6. – 9. ročník základního vzdělávání platného od 1. 9. 2009 Minimální časová dotace dle RVP
Čj Aj Dcj
4 +1 3 –
3 +1 3 2
4 3 2
4 3 2
RVP 15 (+ 2) 17 16 12 12 12 0 (+ 6) 6 0
M
4
4
3 +1
4 +1
15 (+ 2) 17 16
15
Inf.
1
1
1
1
1
1
D Ov F Ch Př Z
2 1 1 +1 – 1 (+ 1) 1 +1
2 1 2 – 1 +1 2
1 +1 1 2 2 1 +1 2
2 1 1 +1 2 2 1 +1
7 (+ 1) 4 6 (+ 2) 4 5 (+ 2) 6 (+ 2)
8 4 8 4 7 8
12
11
22
21
Pč
1
1
1
0
3
3
4
3
Hv Vv Tv
1 2 2+1 1
1 1 3 1
1 1 2 1
1 2 2 1
4 6 10 0 (+ 4)
4 10 6 10 11 4 0
4 29
6 30
7 31
7 32
(+ 24) 122
18
1 (+ 3) 4
Dle Opatření 15523/2007-22
15 12 0
10 10 0 24 122
Disponibilní hodiny jsou v 6. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č, F, Z, Vol.př. Disponibilní hodiny jsou v 7. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č, Dcj, Inf, Př, Vol.př. Disponibilní hodiny jsou v 8. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Dcj, M, Inf, D, Př, Vol.př. Disponibilní hodina je v 9. třídě použita na zvýšení dotace povinného předmětu Dcj, M, Inf, F, Z, Vol.př. Hodina výchova ke zdraví je v 6. ročníku spojena s hodinou Př Hodina výchova ke zdraví je v 7. ročníku ustavena jako základní hodina Hodina výchova ke zdraví v 8. a v 9. ročníku není 37
Úvod Druhý stupeň základního vzdělávání v návaznosti na výstupy z 1. stupně ZŠ zachovává činnostní charakter učení. Výuka je i nadále založena na zapojení co nejvíce smyslů, na porozumění učivu všemi žáky, na vzájemné komunikaci mezi žáky a učitelem i žáky navzájem, a to jak při seznamování se s novými poznatky, tak při jejich procvičování. Žáci jsou vedeni k pozorování předkládaného jevu, k hovoru o pozorovaném, ke znovuobjevování poznatků. Postupujeme od jednoduchého ke složitějšímu a využíváme dosavadních poznatků žáků. Dbáme na posloupnost a provázanost učiva – učivo kloubíme tak, aby nové poznatky vyplývaly z poznatků předcházejících. Výuku přibližujeme skutečnému životu. Učivo předkládáme na známých situacích, s využitím mezipředmětových vztahů a prvků kritického myšlení. Využíváme možností projektového vyučování a praktických příkladů, a výuku tak přibližujeme skutečnému životu. Upozorňujeme na konkrétní využití vědomostí a dovedností v životě. Poukazujeme na pozitivní příklady z blízkého okolí a jejich význam pro život lidí. Poznatky podáváme jako nástroj k rozvoji klíčových kompetencí, k poznání světa a k porozumění sobě samým. Kromě výuky jazyků, které je věnován dostatečný počet vyučovacích hodin, klademe důraz na přípravu žáků k technickému vzdělávání. Za tímto účelem mezipředmětově propojujeme matematiku, fyziku, informatiku, chemii, praktické činnosti, přírodopis i další vyučovací předměty. Na 2. stupni zůstávají především žáci, z nichž většina má zájem pokračovat ve studiu na středních odborných školách (průmyslových, ekonomických, zdravotních atp.) a středních odborných učilištích. Tomu přizpůsobujeme i způsob jejich vzdělávání tak, aby bylo dobrým základem pro jejich další, mnohdy technicky zaměřené studium. Z tohoto důvodu vzdělávací oblast Člověk a příroda v učebním plánu posilujeme vyučovacími hodinami a do výuky matematiky a dalších přírodovědných předmětů zařazujeme individuální činnosti s pomůckami, žákovské pokusy a práci s technickou dokumentací. Žákům umožňujeme, aby si potřebné pomůcky připravovali v praktických činnostech. Vytváříme podmínky pro týmovou spolupráci při řešení problémů. Žáky podněcujeme k tvůrčí iniciativě a zodpovědnosti. Nedostatek technicky vzdělaných lidí je problémem celé Evropy, a to přesto, že svět kolem nás je plný techniky a všichni v každodenním životě složitou techniku používáme. Proto žáky vzděláváme tak, aby chápali základní principy technicky, se kterou se v životě setkávají a uměli ji používat. Snažíme udržet a prohloubit vztah mezi teoretickými fyzikálními, matematickými i chemickými znalostmi a technikou v praxi. Dáváme prostor pro vytváření vazeb mezi výukou ve škole a ostatním světem žáka. Bez spojení s životní praxí jsou totiž vědomosti a poznatky prakticky bezcenné. Žákům průběžně umožňujeme poznávat principy fungování běžně používaných technických zařízení a vytváříme tak základy pro rozvoj technického inovativního myšlení. Využíváme přitom jejich dosavadních znalostí o technice, která je obklopuje. Pozornost věnujeme také výchově žáků ke zdraví a dbáme na jejich bezpečnost. Vzdělávací program je koncipován tak, aby každý žák, a to i ten, který v technickém studiu nebude pokračovat, porozuměl alespoň základním principům techniky, se kterou se v životě setkává. Vycházíme přitom z poznatku, že činnostně zaměřené technické vzdělávání je základem pro rozvoj logického myšlení žáků, na kterém závisí také vývoj citového života žáka – jeho vztahy k druhým lidem, ke společnosti a ke kultuře (J. Piaget, Psychologie dítěte). I pro žáky, kteří se dále budou věnovat jiným než technickým oblastem, je proto činnostně zaměřený technický způsob vzdělávání velkým přínosem. Vědomí použitelnosti a přínosu toho, co své žáky učíme, pro jejich další studium a praktický život, je pro nás prvním krokem ke smysluplnému vzdělávání. Činnostním charakter vyučování je předpokladem pro utváření schopnosti žáků myslet, komunikovat a dále se vzdělávat. Vede k utváření a harmonickému rozvoji všech klíčových žákovských kompetencí. Poznámka ke vzdělávací oblasti Člověk a příroda: Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, z jakého důvodu navrhujeme posílit počet vyučovacích hodin vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Jde nám o to, aby vyučovací hodiny této vzdělávací oblasti měly činnostní ráz, aby žáci prováděli pokusy, učili se měření fyzikálních veličin, vyvozovali závěry, hovořili o tom, co dělají, a poznávali techniku, která je kolem nich, spolu s možnostmi jejího využití. To vyžaduje propojení přírodovědných předmětů s praktickými činnostmi a informatikou. Do vzdělávací oblasti Člověk a příroda jsou zařazeny předměty fyzika, chemie, přírodopis a zeměpis. Tyto předměty spolu s informatikou, matematikou a praktickými činnostmi, každý svým způsobem, se současnou technikou souvisí a vyžadují činnostní charakter výuky. 38
Za velmi důležité považujeme rovněž uvědomění si vztahu mezi rozvojem technicky, historickým vývojem společnosti a životním prostředím. To jsou další roviny mezipředmětových vazeb našeho vzdělávacího programu. Náš školní vzdělávací program je připraven tak, aby si žáci v průběhu 6. – 9. ročníku: osvojovali strategii učení a byli motivováni pro celoživotní vzdělávání, přistupovali tvořivě k různým úkolům a pokusům, logicky uvažovali a nebáli se vyjádřit svůj názor na určitý problém, mezi sebou navzájem komunikovali a brali v úvahu názory druhých, respektovali vytvořená pravidla a zodpovědně se stavěli k určeným úkolům, projevovali se mezi spolužáky pozitivně ve škole i mimo školu, chránili své fyzické i duševní zdraví, byli tolerantní a ohleduplní k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, vnímali problémy ve svém prostředí i v přírodě a zkoušeli navrhovat, jak je řešit, poznávali své možnosti, svá pozitiva a uplatňovali je při rozhodování o své vlastní profesní orientaci. Klíčové kompetence jsou zpracovány k jednotlivým vzdělávacím oblastem do souborů zaměřených: na učení, na řešení problémů, na komunikaci, na uznání sebe i druhých, na pracovní činnosti a spolupráci. Na utváření klíčových kompetencí se rovnoměrně podílejí všechny vzdělávací oblasti. Každá je rozvíjí svým specifickým způsobem. V závěru představují soubor znalostí, dovedností a postojů, které jsou využitelné v různých praktických činnostech a situacích. Připravují žáka na jeho další studium a následné dobré uplatnění v práci i osobním životě.
Učební plán pro 6. – 9. ročník základního vzdělávání (viz Příloha č. 2) Vysvětlení učebního plánu: Disponibilní časová dotace na 2. stupni je rozvržena: pro posílení vzdělávacího obsahu oblasti Jazyk a jazyk. komunikace pro posílení vzdělávacího obsahu oblasti Matematika a její aplikace pro posílení vzdělávacího obsahu oblasti Informační technologie pro posílení vzdělávacího obsahu oblasti Člověk a společnost pro posílení vzdělávacího obsahu oblasti Člověk a příroda pro posílení vzdělávacího obsahu oblasti Volitelné předměty (Ve všech vzdělávacích oblastech je splněno minimum vyučovacích hodin)
8 hodin 2 hodiny 3 hodiny 1 hodin 6 hodin 4 hodiny
Poznámky k učebnímu plánu: 1) Výchova ke zdraví: jako povinná výuka je spojena: v 6. ročníku s Př ( + 1 hod.) v 7. ročníku jako základní hodina ( + 1 hod.) v 8. ročníku výchova ke zdraví není v 9. ročníku výchova ke zdraví není 39
2) Další cizí jazyk: může škola nabídnout od 7. nebo od 8. ročníku. My začínáme s touto výukou od 7. ročníku. Jelikož to neznamená, že si tuto výuku musí žáci vybrat, je třeba nabídnout žákům od 7. ročníku zároveň i vzdělávací obory, které musí navazovat na určitou (vámi vybranou) vzdělávací oblast. Toto posílení by mělo pomoci zvýraznit zaměření vašeho školního vzdělávacího programu. 3) Vázané disponibilní hodiny: škola předkládá žákům jako povinně volitelné vzdělávací obsahy, proto musí navazovat na příslušnou vzdělávací oblast. 4) Informatika: je posílena o 3 vyučovací hodiny s požadavkem využití vyučovacích hodin pro mezipředmětové vztahy. 5) Vzdělávací oblast Člověk a příroda: je v rámci zaměření programu je zachována časová dotace jako v osnovách Základní škola. 6) Praktické činnosti: je zachována časová dotace jako v osnovách Základní škola. 7) Disponibilní časová dotace na 2. stupni – 24 hodin – je navržena: pro posílení vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace pro posílení vzdělávací oblasti Matematika a informatika pro posílení vzdělávacího obsahu oblasti Informační technologie pro posílení vzdělávací oblasti Člověk a příroda pro posílení vzdělávací oblasti Člověk a společnost pro posílení vzdělávacího obsahu oblasti Volitelné předměty k možnosti určené školou, tj. k nabídce dalších vzdělávacích obsahů
40
3. část –
Vzdělávací období základního vzdělávání a učební plán
Cílová a obsahová specifikace jednotlivých vyučovacích předmětů Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ realizuje požadavky na základní vzdělávání žáků v 1. období prostřednictvím formulovaných vzdělávacích oblastí a pro školní praxi určuje dílčí celky – vyučovací předměty.
Vzdělávací oblast
Minimální časová dotace dle ŠVP
Ročník
Vyučovací předmět
Celkem
Učební plán pro 1. vzdělávací období (1. – 3. ročník) Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ platného od 1. 9. 2006 s úpravou od 1. 9. 2009 Minimální časová dotace dle RVP
1
2
3
4
5
8+1
8+2
6+2
6+1
7
35 (+ 6)
41
35
–
–
3
3
3
9
9
9
matematika
3+1
4+1
5
4+1
4+1
20 (+ 4)
24
20
informatika
–
–
–
1
1
1 (+ 1)
2
1
prvouka
2
2
3
–
–
7
7
přírodověda
–
–
–
1
1+1
2 (+ 1)
3
vlastivěda
–
–
–
2
1+1
3 (+ 1)
4
hudební výchova
1
1
1
1
1
5
5
výtvarná výchova
1
1
1+1
2
2
7 (+ 1)
8
člověk a zdraví
tělesná výchova
2
2
2
2
2
10
10
10
člověk a svět práce
praktické činnosti
1
1
1
1
1
5
5
5
disponibilní hodiny
2
3
3
3
3
(+ 14)
0
14
20
22
25
25
26
jazyk a jazykové komunikace
český jazyk cizí jazyk
matematika a její aplikace informační a komunikační technologie člověk a jeho svět
umění a kultura
12
12
celkový týdenní počet hodin – maximum týdně celkový počet hodin za 1. – 5. ročník
104 (+ 14) 118
118
2 disponibilní hodiny jsou v 1. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č (1) a M (1) 3 disponibilní hodiny jsou ve 2. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č (2) a M (1) 3 disponibilní hodiny jsou ve 3. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č (2) a Vv (1)
41
Hlavní cíle 1. období Cílem prvního období základního vzdělávání je naučit žáky: základům čtení, psaní, počítání a prvního cizího jazyku. Vyučování má ve všech předmětech činnostní charakter. Při vytváření dovedností a návyků v 1. – 3. ročníku se požaduje, aby žáci chápali účel a smysl každé své činnosti, aby o činnostech hovořili a měli pro ně dostatečný časový prostor. V souladu s charakterem myšlení žáků je těžiště vyučování v přímém poznávání skutečností kolem nás. K výuce v tomto období patří i vyučovací předměty s výchovným zaměřením, tj. hudební, výtvarná, tělesná výchova a pracovní činnosti. V programu jsou uplatňovány též: dramatická výchova, výchova ke zdraví a informační a komunikační technologie, ale netvoří samostatné předměty. Charakteristické pro toto období je prolínání učiva mezi všemi vyučovacími předměty.
42
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací předmět: Český jazyk a literatura Období: 1. – 5. ročník Český jazyk a literatura pro 1. stupeň • • • • • •
Charakteristika daného předmětu Organizace předmětu – cílové zaměření vzdělávací oblasti Metody a formy práce Pomůcky Hodnocení předmětu Strategie předmětu a klíčové kompetence
U jednotlivých ročníků rozpracovány • Očekávané výstupy • Obsah učiva v daném období • Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Charakteristika daného předmětu: Dovednosti získané ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale jsou důležité i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oborech vzdělávání. Užívání češtiny jako mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě umožňuje žákům poznat a pochopit společenskokulturní vývoj lidské společnosti. Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti vede žáka k: • • • •
chápání jazyka jako svébytného historického jevu rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku vnímání a postupnému osvojování jazyka jako prostředku k získávání informací individuálnímu prožívání slovesného uměleckého díla, k rozvíjení pozitivního vztahu k literatuře
Organizace předmětu: V ročníku se vyučuje jedním pedagogem ve třídě, při besedách v knihovně, na divadelních představeních, na výstavách, v muzeích, apod. Frontální výuku střídá výuka skupinová či jinak členěná. Na prvním stupni se časová dotace týká 40 hodin. Českému jazyku a literatuře je věnováno: v prvním ročníku ve druhém ročníku ve třetím ročníku ve čtvrtém ročníku v pátém ročníku
9 hodin týdně 8 hodin týdně 9 hodin týdně 7 hodin týdně 7 hodin týdně.
43
Cílové zaměření vzdělávací oblasti: Český jazyk a literatura má komplexní charakter, ale pro přehlednost je rozdělen do tří složek: • Komunikační a slohové výchovy • Jazykové výchovy • Literární výchovy. V Komunikační a slohové výchově se žáci učí chápat jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát a mluvit. V písemném projevu si pak žáci osvojují základní hygienické návyky (správné sezení, držení psacího náčiní, hygienu zraku), techniku psaní, žánry písemného projevu. V Jazykové výchově získávají žáci vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení. V Literární výchově žáci získávají a postupně rozvíjejí čtenářské návyky i schopnost interpretace textu. Prostřednictvím četby žáci poznávají základní literární druhy, dospívají k prožitkům, které mohou pozitivně ovlivnit jejich postoje a obohatit jejich duchovní život. Metody a formy práce: Komunikativní kruh, skupinová práce různého počtu nahodilého výběru žáků, skupinová práce různého počtu určeného výběru žáků, beseda, diskuse, myšlenková mapa, metoda insert, třífázový rozhovor, samostatná individuální práce, práce s encyklopedií, návštěva knihovny, návštěva kulturních zařízení (kina, divadla, výstavy…), práce na počítači, práce na školním časopise či kronice, práce s literaturou, práce s textem různého typu/úrovně/rozsahu, třídnické hodiny, dramatizace, modelové problémové situace, školní vysílání, projekty, referáty, tvořivé psaní, sběr informací, pracovní listy, anketa, hry,dopisování, poslech, tvořivé dílny, práce s knihou či učebnicí, rozhovor, prezentace, olympiády a soutěže, portfolia, frontální výuka. Pomůcky: Učebnice, pracovní listy, doplňovací cvičení, obrazový a kopírovaný materiál, fólie, encyklopedie, knihy pro odbornou i oddychovou výuku, slovníky, časopisy, nástěnné mapy, názorné pomůcky, programy na počítači a interaktivní tabuli, magnetofon, audio technika, ukázky dětských prací, portfolií, projektů. Hodnocení předmětu: Žáky motivujeme pozitivním hodnocením k oblibě předmětu. Pedagog využívá všechny dostupné typy hodnocení a střídá je podle potřeby tak, aby byla dosažena srozumitelnou formou efektivní zpětná vazba pro každého žáka a jeho zákonné zástupce. Hodnocení se týká znalostí, aktivity, přístupu a zájmu o daný obor, pracovní morálky. Dotýká se spolupráce s učitelem a spolužáky. Zachycuje individuální pokrok ve vzdělání, neboť je uplatňován individuální přístup k nadaným a tvořivým žákům a k žákům vyžadující zvláštní pozornost a péči vzhledem k různým typům poruch. U žáků se specifickými vzdělávacími potřebami zohlední pedagog při hodnocení výsledků druh a míru znevýhodnění. Při hodnocení žáků z kulturně odlišného prostředí (děti příslušníků menšin a etnik) bere pedagog v úvahu nedostatečnou znalost vzdělávacího jazyka.
44
Typy hodnocení • • • • • • • •
pochvala razítko, nálepka klasifikace slovní klasifikace numerická využití bodového systému klasifikace, popříp. kreditový systém procentuální vyjádření znalostí hodnocení třídy, skupiny a sebehodnocení portfólio žáka
Na metodických sdružení a předmětových komisí byla stanovena jednotná kritéria hodnocení. Žáci byli seznámeni s těmito kritérii. Při jejich sestavování měli možnost se podílet na jejich utváření. Hodnocení učitele je kombinováno s vyjádřením třídy či skupiny, popřípadě srovnáváno se sebehodnocením. Strategie - pedagogické vedení: Pedagog užívá srozumitelné formulace pro danou věkovou skupinu k vysvětlování učiva. Předkládá žákovi různé typy cvičení k procvičování dané látky, střídá postupy a formy práce, aby vedl žáka k aktivnímu postoji k zadaným úkolům a aby u něj podněcoval další zájem o studium daného předmětu. Vede ho k samostatnosti uvažování a k tvořivému přístupu. Upozorňuje na jeho chybné vyjadřování. Vlastním příkladem vede žáka k vyjadřování ve spisovném jazyce s bohatou slovní zásobou a se správně použitím významu slov. Rozvíjí u žáka logickou úvahu, snaží se mu předkládat učivo v širších souvislostí, aby žák získal komplexnější pohled na danou problematiku.Umožňuje žákovi vyjádřit a obhájit svůj názor, své pohledy vnímání. Oceňuje u žáka kreativitu, podporuje jeho sebevědomí. Usměrňuje ho a vede k pracovní kázni. Přes soutěživé prvky her žáka směruje k týmové spolupráci. Klíčové kompetence - rozvoj žáka: Žák s pomocí pedagoga uplatňuje tyto kompetence: Kompetence k učení vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby a metody práce vyhledává a třídí informace poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, diskutuje o svých výsledcích Kompetence k řešení problémů vyhledá informace vhodné k řešení problému, nenechá se odradit nezdarem volí vhodné způsoby řešení sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů Kompetence komunikativní formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory naslouchá promluvám druhých lidí rozumí textům a obrazovým materiálům využívá komunikačních prostředků pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů Kompetence sociální a personální spolupracuje ve skupině podílí se na vytváření příjemné atmosféry v týmu, poskytne pomoc nebo o ni požádá o pomoc přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy 45
Kompetence občanské je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu aktivně se zapojuje do kulturního dění Kompetence pracovní používá účinně a bezpečně materiály a vybavení, dodržuje vymezená pravidla Charakteristika daného předmětu: Dovednosti získané ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale jsou důležité i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oborech vzdělávání. Užívání češtiny jako mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě umožňuje žákům poznat a pochopit společensko- kulturní vývoj lidské společnosti. Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti vede žáka k: • • • •
chápání jazyka jako svébytného historického jevu rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku vnímání a postupnému osvojování jazyka jako prostředku k získávání informací individuálnímu prožívání slovesného uměleckého díla, k rozvíjení pozitivního vztahu k literatuře
Organizace předmětu: V ročníku se vyučuje jedním pedagogem ve třídě, při besedách v knihovně, na divadelních představeních, na výstavách, v muzeích, apod. Frontální výuku střídá výuka skupinová či jinak členěná. Na prvním stupni se časová dotace týká 40 hodin. Českému jazyku a literatuře je věnováno: v prvním ročníku ve druhém ročníku ve třetím ročníku ve čtvrtém ročníku v pátém ročníku
9 hodin týdně 10 hodin týdně 7 +1 hodin týdně 7 +1 hodin týdně 7 hodin týdně.
Třetí a čtvrtý ročník má jednu hodinu Čj dělenou podle pracovního tempa žáků na dvě skupiny. S vyučováním českého jazyka v 1.-3. ročníku jsou bezprostředně spojeny počátky prvoučného vyučování. Zkušenosti žáků získané pozorováním okolní přírody a života lidí se prohlubují čtením uměleckých textů. Myšlení a řeč žáků se přitom rozvíjí v souladu s rozvojem fantazie, citů, vůle a smyslu pro krásu.
46
C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících a očekávané výstupy: Ročník: 1. Učivo
Očekávané výstupy
Komunikační a slohová výchova
Komunikační a slohová výchova
pozdrav, oslovení dechová cvičení říkanky básně vypravování dle obrázkové osnovy jazykolamy- cvičení mluvidel rozhovor dramatizace význam slov pohádka
naslouchá druhému (učiteli, spolužákovi) pokouší se o správnou artikulaci odpovídá celou větou na otázku adekvátně reaguje na pokyny seznamuje se s pravidly a školního řádu pokouší se o dramatizaci krátkého projevu respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru vypráví vlastní zážitky, jednoduchý příběh
Poznámky Mezipředmětové vztahy AJ – seznamuje se s cizím jazykem (pozdrav a představení) M – na základě porozumění textu pracuje se slovní úlohou, čte, zápisuje odpovědi, píše číslice Prv – komunikuje na téma obec, rodina, škola, spolužáci Hv – seznamuje se s hymnou, pamatuje si texty písní, deklamuje říkadla, na základě rytmizace si uvědomuje slabiky Vv - maluje na základě porozumění k textu k ilustraci, pomocí obrázků si upevňuje písmena Pč - modeluje písmena, manipuluje se skládací abecedou, vystřihuje pomůcky Tv - vyjadřuje text pohybem Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova (OSV) Osobnostní rozvoj 1. cvičí smyslové vnímání, pozornost a soustředění, dovednost zapamatování 2. rozvíjí sebepoznání a sebepojetí 3. cvičí sebeovládání a sebekontrolu 4. hledá pomoc při potížích Sociální rozvoj 1. snaží se pohlížet na svět očima druhého 2. pěstuje kamarádské vztahy ve třídě 3. asertivně komunikuje, vnímá i řeč těla 4. zdokonaluje zvládání situací v soutěžích Morální rozvoj 1. učí se rozhodovat 2. chápe a respektuje sociální role
Jazyková výchova
Jazyková výchova orientuje se v řádku a sloupci cviky na říkanky rozeznává pravou a levou stranu uvolňovací cviky uvědomuje si shodné tvary a řazení různých obrázků čára, oblouk, klička, závitnice, vlnka a prvků zátrh, ovál, srdcovka, ,,kapička“ rozpoznává samohlásky a hlásky m, a, e, i, o, u osvojuje si znalost tvarů všech písmen abecedy l, p, s rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova otevřené slabiky, slova dodržuje návyky správného držení těla z otevřených slabik správně drží psací náčiní otazník, tečka, vykřičník využívá celou plochu papíru velkého formátu holé věty – opis a přepis uvolňuje si ruku pomocí uvolňovacích cviků autodiktát píše slabiky, slova, jednoduché krátké věty další písmena abecedy píše vlastní jména, uvědomuje si velké písmeno na psaní jmen začátku
Výchova demokratického občana (VDO) Výchova k vlastenectví 1. rozpozná státní symboly své vlasti, preferuje svůj mateřský jazyk, spoluvytváří pravidla pro vz.vztahy 2. toleruje a zachovává úctu k jiným kulturám, jazyku apod. respektuje etnické odlišnosti Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS) Evropa a svět nás zajímá 1. zajímá se o lidovou slovesnost nejen
47
psaní odpovědí opis a přepis říkadel opravování textu psaní adresy psaní pozdravu
snaží se o úhlednost psaného projevu seznamuje se s pravidly psaní pozdravu zvládá základní hygien.návyky spojené se psaním
naši, ale i našich sousedů naslouchá zážitkům z cest svých spolužáků 2. diskutuje o evropských a světových událostech chce poznávat život dětí v jiných zemích Multikulturní výchova (MKV) 1. vnímá sebe sama jako jedinečnou osobnost chápe své kulturní začlenění plně respektuje zvláštnosti jiných etnik 2. uplatňuje principy slušného chování rozvíjí vztahy se spolužáky bez ohledu na jejich náboženskou, kulturní nebo zájmovou příslušnost přispívá k zapojení žáků z odlišného kulturního prostředí do kolektivu třídy
Literární výchova říkanky básně vypravování dle obrázkové osnovy jazykolamy- cvičení mluvidel rozhovor dramatizace význam slov pohádka
Literární výchova správně dýchá pokouší se o správnou artikulaci skládá slova do krátkých vět,chápe jejich význam porovnává význam slov čte jednoduchý text tištěný i psaný různých žánrů orientuje se v textu, vyhledává daná slova pracuje s křížovkou, doplňovačkou řeší rébusy, hádanky hledá rýmy k daným slovům nacvičuje tiché čtení účastní se během roku aktuálně divadelního/filmového představení pozorně naslouchá při čtení druhého rozšiřuje si slovní zásobu
Environmentální výchova (EV) 2. chrání přírodu – vodu, ovzduší 3.poznává svou obec, její okolí, přírodu přijímá životní styl chránicí životní prostředí podílí se na sběrových akcích školy neznečišťuje prostředí utváří si vlastní názor na lokální ekologické problémy 4. spontánně hovoří o obci a okolí svého bydliště
Mediální výchova (MDV) Mediální komunikace a práce s médii 1. rozlišuje a pojmenovává jednotlivá média 2. dokáže se verbálně podělit o informace získané z médií reprodukuje pohádku z televizního programu nebo videa
48
Ročník: 2. Učivo
Komunikační a slohová výchova
Očekávané výstupy
Komunikační a slohová výchova vyprávěním přibližuje ostatním své zážitky vyprávění vlastního zážitku vypravuje podle obrázkové osnovy prázdnin vhodně komunikuje s vrstevníky a dospělou osobou telefonický rozhovor rozumí pokynům přiměřené složitosti vyprávění podle obrázkové osnovy adekvátně reaguje na pokyny prosba připomíná si pravidla školního řádu žádost sestavuje telefonické rozhovory popis zvířete popisuje osoby, zvířata, věci, činnosti otázky a odpovědi všímá si jejich vlastností, podobných rysů pozdrav, dopis, blahopřání využívá k poznávání encyklopedie, atlasy co kdo umí – hra na řemeslo vytváří si pozitivní vztah k přírodě návštěva u lékaře přiřazuje k daným otázkám správné odpovědi vyprávění pohádky zjišťuje si dotazy úplnost textu časová posloupnost vyprávění využije otázek a odpovědí k dramatizaci lidové pranostiky sestavuje dopis, přání, vzkaz k různým příležitostem velikonoční zvyky formuluje požádání o pomoc hrou na návštěvu u lékaře si uvědomuje svátek matek vyprávění vlastního zážitku ze školy zdravý/nezdravý životní styl pečlivě vyslovuje, volí vhodné tempo řeči v přírodě, výletu aktivně naslouchá vyprávěnému textu v samostatném vyprávění pohádky dodržuje časovou posloupnost vypráví, co se děje v přírodě během ročních období seznamuje se s pranostikami jako pozorování přírody seznamuje se s lid.zvyky při různých příležitostech
Poznámky Mezipředmětové vztahy AJ – seznamuje se s cizím jazykem (pozdrav a představení, barvy) M – na základě porozumění textu pracuje se slovní úlohou, čte, zápisuje odpovědi, píše číslice Prv – komunikuje na téma obec, rodina, škola, spolužáci, zvířta, sport Hv –pamatuje si texty písní, deklamuje říkadla, na základě rytmizace si uvědomuje slabiky Vv - maluje na základě porozumění k textu k ilustraci Pč – na základě textu manipuluje s předměty, vystřihuje pomůcky Tv - vyjadřuje text pohybem
Osobnostní a sociální výchova (OSV) Osobnostní rozvoj 1. cvičí smyslové vnímání, pozornost a soustředění, dovednost zapamatování 2. rozvíjí sebepoznání a sebepojetí 3.cvičí sebeovládání a sebekontrolu 4. hledá pomoc při potížích 5. uplatňuje kreativní myšlení Sociální rozvoj 1. snaží se pohlížet na svět očima druhého 2. pěstuje kamarádské vztahy ve třídě 3. asertivně komunikuje, vnímá i řeč těla 4. zdokonaluje zvládání situací v soutěžích Morální rozvoj 1. učí se rozhodovat 2. chápe a respektuje sociální role
49
ČJ - jazyková výchova a psaní abeceda a písmo velké písmeno u vlastních jmen a na začátku věty druhy vět: oznamovací,tázací, rozkazovací, přací mluvíme ve větách: spojování a oddělování vět pořádek vět slovo a slovní význam: slova nadřazená, podřazená, souřadná slova citově zabarvená a neutrální slova stejného a opačného významu pořádek slov ve větě slovo, slabika, hláska, písmeno: význam slabiky pro dělení slova rozdělení hlásek rozdělení samohlásek psaní u/ú/ů dvojhlásky ou/au/eu slabikotvorné r,l,m tvrdé souhlásky měkké souhlásky souhlásky uprostřed a na konci slov slova se skupinami dě, tě, ně slova se skupinami bě, pě, vě, mě slovní druhy:přehled podstatná jména slovesa předložky
ČJ – jazyková výchova uvědomuje si počáteční velké písmeno u vlastních jmen upozorňuje na počáteční velké písmena ve větách řadí slova podle abecedy seznamuje se řazením ve slovníku, atlase, encyklopedii třídí věty podle druhů na oznamovací, rozkazovací, tázací a přací umisťuje správné znaménko na konci vět uvědomuje si význam slov vnímá slova citově zabarvená a neutrální určuje slovo nadřazené vyhledává slova podřazená, souřadná doplňuje k uvedeným slovům slova stejného, opačného významu mění pořadí slov ve větě a zjišťuje, zda se mění význam věty vybírá slovo, které tvoří důležitost informace správně rozděluje slova na slabiky uvědomuje si jednoslabičná slova, která nedělíme rozlišuje samohlásky krátké a dlouhé, dvojhlásky třídí slova s u,ú,ů a uvědomuje si pravidlo pravopisu u délky seznamuje se s funkcí slabikotvorného r, l třídí souhlásky na tvrdé, měkké a obojetné odůvodňuje psaní y/ý po tvrdých souhláskách odůvodňuje psaní i/í po měkkých souhláskách seznamuje se se souhláskami znělými a neznělými zdůvodňuje si jinak slyšené hlásky uprostřed a na konci slov upevňuje si psaní slov se slabikami dě,tě,ně bě, pě, vě, mě seznamuje se a pracuje s přehledem slovních druhů
Výchova demokratického občana (VDO) Výchova k vlastenectví 1. rozpozná státní symboly své vlasti, preferuje svůj mateřský jazyk, spoluvytváří pravidla pro vz.vztahy 2. toleruje a zachovává úctu k jiným kulturám, jazyku apod. respektuje etnické odlišnosti Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS) Evropa a svět nás zajímá 1. zajímá se o lidovou slovesnost nejen naši, ale i našich sousedů naslouchá zážitkům z cest svých spolužáků 2. diskutuje o evropských a světových událostech chce poznávat život dětí v jiných zemích Multikulturní výchova (MKV) 1. vnímá sebe sama jako jedinečnou osobnost chápe své kulturní začlenění plně respektuje zvláštnosti jiných etnik 2. uplatňuje principy slušného chování rozvíjí vztahy se spolužáky bez ohledu na jejich náboženskou, kulturní nebo zájmovou příslušnost přispívá k zapojení žáků z odlišného kulturního prostředí do kolektivu třídy
50
ČJ – psaní
ČJ – psaní
malé a velké tvary písmen velká tiskací písmena psaní jména a adresy psaní předložky a podstatného jména opis textu přepis textu doplňování textu, křížovek, rébusů psaní krátkého textu psaní víceslabičných slov diktát
píše velké a malé tvary všech psacích písmen píše velká tiskací písmena dokáže správně zformulovat a napsat své jméno a adresu píše, maluje vánoční/novoroční/velikonoční pozdrav vyplňuje křížovky, rébusy opisuje a přepisuje daný text píše slova a věty podle diktátu zvládá základní hygien.návyky spojené se psaním
Environmentální výchova (EV) 2. chrání přírodu – vodu, ovzduší 3.poznává svou obec, její okolí, přírodu přijímá životní styl chránicí životní prostředí podílí se na sběrových akcích školy neznečišťuje prostředí utváří si vlastní názor na lokální ekologické problémy 4. spontánně hovoří o obci a okolí svého bydliště
Mediální výchova (MDV) Mediální komunikace a práce s médii 1. rozlišuje a pojmenovává jednotlivá média 2. dokáže se verbálně podělit o informace získané z médií reprodukuje pohádku z televizního programu nebo videa
ČJ – literární výchova mateřský jazyk podobnost slovanských jazyků běžná cizí slova souvislé čtení čtení obtížných a víceslabičných slov čtení jednoduchých vět a souvětí výrazné čtení dramatizace čteného textu tiché čtení s porozuměním čtení jazykolamů čtení slov s předložkami rým poetické vyjadřování v básni přísloví hádanky dětské knihy práce s encyklopedií
ČJ – literární výchova uvědomuje si důležitost mateřského jazyka nachází podobnosti ve slovanských jazycích seznamuje se s pozdravy v jazyce našich sousedů hledá cizí slova z běžného života soustřeďuje pozornost na čtení slov s předložkami rozlišuje větu jednoduchou a souvětí seskupuje věty do větných celků soustřeďuje pozornost na vhodné spojovací výrazy dbá na správnou intonaci, artikulaci a dýchání čte výrazným způsobem, pokouší se o citový prožitek čteného pokouší se o tiché čtení s porozuměním zdokonaluje se v plynulosti čtení aktivně naslouchá četbě druhého orientuje se v textu, vyhledává příslušné pasáže vlastními slovy komentuje přečtený text procvičuje si paměť zapamatováním si krátkého textu dramaticky ztvárňuje přečtený text reprodukuje krátký text svými slovy ilustruje články na základě porozumění textu přednáší krátké básně seznamuje se s vhodnými tituly dětské četby na prázdniny navštíví se spolužáky místní knihovnu seznamuje se s chodem knihovny doporučuje knihy spolužákům na základě vlastních zkušeností účastní se během roku aktuálně divadelního/filmového představení
51
Ročník: 3. Učivo ČJ – komunikační a slohová výchova popis osoby vyprávění vlastního zážitku adresa zdravý životní styl významné dny a svátky podzimní příroda představa o svém budoucím povolání vyprávění podle osnovy vyprávění podle obrázků dokončení příběhu přišla zima zimní sporty oblíbené činnosti vánoční a velikonoční zvyky jarní poselství přírody popis činností domácích prací popis zvířete telefonický rozhovor dopravní nehody přivolání první pomoci kulturní zážitek letní období cestování o prázdninách
Očekávané výstupy Komunikační a slohová výchova vyprávěním přibližuje ostatním své zážitky vypravuje podle obrázkové a psané osnovy sestavuje krátkou osnovu svého vyprávění dodržuje dějovou posloupnost rozumí textům přiměřeného rozsahu a náročnosti vhodně komunikuje s vrstevníky a dospělou osobou rozumí pokynům přiměřené složitosti adekvátně reaguje na pokyny připomíná si pravidla školního řádu popisuje osoby, zvířata, věci, činnosti, záliby všímá si jejich vlastností, podobných rysů seznamuje spolužáky se svými koníčky pro volný čas využívá k poznávání encyklopedie, atlasy vytváří si pozitivní vztah k přírodě vypráví o dopravě přiřazuje k daným otázkám správné odpovědi zjišťuje si dotazy úplnost textu využije otázek a odpovědí k dramatizaci sestavuje dopis, přání, vzkaz k různým příležitostem formuluje požádání o pomoc vyměňuje si informace o zdravém životním stylu pečlivě vyslovuje, volí vhodné tempo řeči seznamuje se s pojmem gestikulace jako pohyb rukou,nohou aktivně naslouchá vyprávěnému textu
Komunikační a slohová výchova v samostatném vyprávění pohádky dodržuje časovou posloupnost popisuje přírodu během ročních období a činnosti seznamuje se s pranostikami jako pozorování přírody seznamuje se s lid.zvyky při různých příležitostech uvádí si zvyky místní, zahraniční reprodukuje text vlastními slovy uvádí práci svých rodičů, říká vl. představu o povolání zná důležitá telefonní čísla a jejich použití orientuje se v telefonním seznamu uvědomuje si správné náležitosti při telefonování navštíví místní knihovnu
Poznámky Mezipředmětové vztahy AJ – seznamuje se s cizím jazykem (pozdrav a představení, barvy, svátky) M – na základě porozumění textu pracuje se slovní úlohou, čte, zápisuje odpovědi, píše číslice Prv – komunikuje na téma obec, rodina, škola, spolužáci, zvířta, sport Hv –pamatuje si texty písní, deklamuje říkadla, na základě rytmizace si uvědomuje slabiky Vv - maluje na základě porozumění k textu k ilustraci Pč – na základě textu manipuluje s předměty, vystřihuje pomůcky Tv - vyjadřuje text pohybem Osobnostní a sociální výchova(OSV) Osobnostní rozvoj 1. cvičí smyslové vnímání, pozornost a soustředění, dovednost zapamatování 2. rozvíjí sebepoznání a sebepojetí 3.cvičí sebeovládání a sebekontrolu 4. hledá pomoc při potížích 5. uplatňuje kreativní myšlení Sociální rozvoj 1. snaží se pohlížet na svět očima druhého 2. pěstuje kamarádské vztahy ve třídě 3. asertivně komunikuje, vnímá i řeč těla 4. zdokonaluje zvládání situací v soutěžích Morální rozvoj 1. učí se rozhodovat 2. chápe a respektuje sociální role Výchova demokratického občana (VDO) Výchova k vlastenectví 1. rozpozná státní symboly své vlasti, preferuje svůj mateřský jazyk, spoluvytváří pravidla pro vz.vztahy 2. toleruje a zachovává úctu k jiným kulturám, jazyku apod. respektuje etnické odlišnosti, řeší vhodnou formou nedorozumění a konflikty ve třídě Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS) Evropa a svět nás zajímá 1. zajímá se o lidovou slovesnost nejen naši, ale i našich sousedů naslouchá zážitkům z cest svých spolužáků
52
2. diskutuje o evropských a světových událostech chce poznávat život dětí v jiných zemích Multikulturní výchova (MKV) 1. vnímá sebe sama jako jedinečnou osobnost chápe své kulturní začlenění plně respektuje zvláštnosti jiných etnik 2. uplatňuje principy slušného chování rozvíjí vztahy se spolužáky bez ohledu na jejich náboženskou, kulturní nebo zájmovou příslušnost přispívá k zapojení žáků z odlišného kulturního prostředí do kolektivu třídy ČJ – jazyková výchova vyhledává slova a věty podle různých zadání uspořádává věty podle pořadí rozděluje zkomolený text na slova opakuje si pravidlo pro psaní u/ú/ů vyhledává rým z textu a vymýšlí vlastní rýmy vymýšlí věty na určený druh věty řadí slova podle abecedy seznamuje se se slovníky, které využívají řazení podle abecedy uvědomuje si význam slov, pracuje se slovy slova v závorce ohýbá do správného tvaru určuje druhy vět seznamuje se s pojmy podmět a přísudek vyznačuje základní skladební dvojici graficky rozlišuje větu jednoduchou a souvětí rozděluje souvětí na jednoduché věty rozlišuje spojky a jiné spojovací výrazy vyhledává z textu slova se stejným, opačným významem seznamuje se s pojmem příbuzná slova, kořen slov
ČJ – jazyková výchova opakování abeceda věta, slovo, slabika, hláska psaní i/í po měkkých souhláskách psaní y/ý po tvrdých souhláskách slova s dě, tě, ně, pě, pě, vě, mě psaní souhlásek uvnitř a na konci slova – spodoba věta jednoduchá a souvětí stavba věty jednoduché základní skladební dvojice souvětí, určování vět v souvětí spojování vět, doplňování souvětí nauka o slově slovo a skutečnost, význam slov slova souznačná slova protikladná slova příbuzná hláskosloví a výslovnost stavba slova slovní přízvuk
Environmentální výchova (EV) 2. chrání přírodu – vodu, ovzduší 3.poznává svou obec, její okolí, přírodu přijímá životní styl chránicí životní prostředí podílí se na sběrových akcích školy neznečišťuje prostředí utváří si vlastní názor na lokální ekologické problémy 4. spontánně hovoří o obci a okolí svého bydliště
Mediální výchova (MDV) Mediální komunikace a práce s médii 1. rozlišuje a pojmenovává jednotlivá média 2. dokáže se verbálně podělit o informace získané z médií reprodukuje pohádku z televizního programu nebo videa
53
ČJ – jazyková výchova řady vyjmenovaných slov souhrnné opakování vyjmenovaných slov tvarosloví slovní druhy vlastní jména skloňování podstatných jmen číslo podstatných jmen rod podstatných jmen slovesa osoba sloves číslo sloves čas sloves popis činností infinitiv zvratná slovesa časování sloves závěrečné souhrnné opakování
ČJ – psaní psaní adresy pozdrav z výletu, blahopřání, k Vánocům či Velikonocům psaní slov na spodobu psaní slov s měkkými/tvrdými slabikami psaní i/í nebo y/ý po obojetných souhláskách uvnitř slova využití daných slovních druhů ve psaní slovních spojení, vět psaní vlastních jmen opis, přepis, diktát slov i vět, oprava chybného textu doplňování do textu, na fólii vyplňování křížovek, rébusů, pracovních listů psaní jednoduchého záznamu přečtené knihy psaní příspěvků do školního časopisu
ČJ – jazyková výchova vyhledává a vyznačuje u příbuzných slov společnou část - kořen vyjmenovává obojetné souhlásky učí se řadě vyjmenovaných slov po B,L,M,P,S,V,Z zpaměti třídí slova na vyjmenovaná, příbuzná, ostatní píše diktát slov / vět na vyjmenovaná slova po B,L,M,P,S,V,Z vyjmenovává slovní druhy, charakterizuje je, třídí u podstatných jmen určuje mluvnické kategorie rod, číslo, pád vyhledává v textu slovesa a určuje osobu, číslo a čas seznamuje se s pojmem infinitiv seznamuje se se zvratnou podobou sloves pracuje na počítači s programem na procvičování jazykového učiva
ČJ – psaní píše, maluje vánoční/novoroční/velikonoční pozdrav vyplňuje křížovky, rébusy opisuje a přepisuje daný text píše slova a věty podle diktátu zvládá základní hygien.návyky spojené se psaním
54
ČJ – literární výchova tiché čtení výrazné čtení orientace v textu reprodukce přečteného textu pamětné osvojování textu dramatizace textu spisovatelé a ilustrátoři dětských knih návštěva knihovny, kulturních zařízení rým, rčení, lidové pranostiky, pohádka, bajka, příběhy četba dětských knih a časopisů
ČJ – literární výchova opakuje si pravidlo pro rým vyhledává rým z textu a vymýšlí vlastní rýmy vysvětluje význam daných rčení a uvádí další k uvedenému textu připojuje vlastní závěr dokončuje příběh podle své fantazie vyhledává v textu méně známá slova rozšiřuje si slovní zásobu čte verše důrazně se správným přízvukem čte pohádkový text,pověst, bajku čte delší text, který reprodukuje seznamuje se s tituly knih svých spolužáků čte ukázky z přinesených knih seznamuje se s různými encyklopediemi a pracuje s nimi přináší knihy určeného spisovatele dětské literatury seznamuje se s díly daného autora, čte ukázky z děl všímá si ilustrací přinesených knih pokouší se o vlastní tvorbu krátké básně navštíví knihovnu seznamuje se s provozem knihovny pracuje s textem a zpracovává úkoly podle pokynů dramaticky ztvárňuje daný text, porovnává pohádku a bajku cvičí se v tichém čtení s porozuměním textu aktivně naslouchá četbě druhého vyhledává klíčová slova z textu, podstatné informace přináší si dětské časopisy, všímá si náležitostí výtisku plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti účastní se během roku aktuálně divadelního/filmového představení
D) Souhrn očekávaných výstupů na konci 1. období: – – – – – – – – – – – –
–
číst plynule s porozuměním nahlas i potichu krátké přiměřeně náročné texty rozumět přiměřeně krátkému čtenému sdělení a umět ho reprodukovat uvědomit si potřebu výrazného zřetelného čtení a správné výslovnosti rozlišovat texty psané v próze a ve verších rozlišovat texty krásné literatury a texty naučné dokázat z jednoduchých textů vybrat informaci, kterou považuje za důležitou přednášet zpaměti báseň i část jednoduchého prozaického textu podle svých schopností jednoduše reprodukovat krátký přečtený text, popřípadě ho doplnit vhodnou ilustrací rozlišovat věty v mluveném a psaném projevu, velké písmeno na začátku věty rozlišovat druhy vět (oznamovací, tázací, rozkazovací, přací), znaménka za větami správně vyslovovat a psát dlouhé a krátké samohlásky osvojit si pravopis •slov s tvrdými a měkkými slabikami •slov se slabikami dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě •slov se souhláskami uprostřed a na konci (znělé, neznělé) •obvyklých vlastních jmen •předložkových výrazů •i, í / y, ý po obojetných souhláskách uvnitř slov (pravopis vyjmenovaných slov a nej- běžnějších slov příbuzných) rozlišovat slovní druhy v jasných případech 55
– znát pádové otázky – umět stručně popsat jednoduchý děj nebo předmět – vyprávět vlastní zážitek
56
Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací předmět: Anglický jazyk Období: 3. – 9.ročník Anglický jazyk pro 1. stupeň • • • • • •
Charakteristika daného předmětu Organizace předmětu – cílové zaměření vzdělávací oblasti Metody a formy práce Pomůcky Hodnocení předmětu Strategie předmětu a klíčové kompetence
U jednotlivých ročníků rozpracovány • Očekávané výstupy • Obsah učiva v daném období • Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Charakteristika daného předmětu: Ve výuce anglického jazyka je kladen důraz na komunikační schopnosti žáků, pochopení jednoduchých pokynů, snahu dorozumět se s cizincem v běžných situacích, na jednoduchá témata. Učivo gramatiky je omezeno, vyplývá za souvislostí z opakování ustálených frází, poslechem. Výuka má žáky motivovat pozitivním způsobem pro studium. Texty, poslech a cvičení v pracovních listech odpovídá jazykové úrovni žáků, zahrnuje procvičovanou slovní zásobu. Výuka je zpestřena výukovým programem na počítači. Žáci jsou příležitostně zapojováni do projektů či soutěží, aby se zvláště u talentovaných žáků podchytila aktivita o daný jazyk a přirozenou cestou rozvíjely jejich schopnosti a nadání pro jazyk. Výuka seznamuje žáky vhodnou formou s reáliemi cizích zemí a vede k pochopení jiných kultur. Organizace předmětu: V ročníku se vyučuje jedním pedagogem ve třídě, ve školní studovně, v počítačové, popř. jazykové učebně. Frontální výuku střídá výuka skupinová či jinak členěná, využívá se diskusního kruhu. Tradiční metody a formy práce jsou střídány s netradičními tak, aby podněcovaly u žáků aktivitu a kreativitu. Přes soutěživé prvky u her je kladen důraz na týmovou spolupráci. Využívána je projektová práce, problémové situace, pracovní listy, dramatizace apod., aby činnostní učení vedlo k propojení znalostí a učení v souvislostech. Na prvním stupni se časová dotace týká 9 hodin. Cizímu jazyku je věnováno: ve třetím ročníku ve čtvrtém ročníku v pátém ročníku
3 hodiny týdně 3 hodiny týdně 3 hodiny týdně
Cílové zaměření vzdělávací oblasti: Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru je rozdělen do tématických celků zahrnující jednoduchou jazykovou orientaci v dané oblasti: • •
pozdravy barvy 57
• • • • • • • • • • • • • • • • • •
číslovky dny a měsíce rodina pocity části těla věci školní potřeby oblečení restaurace nakupování domácí mazlíčci, safari zvířata dříve a nyní náš dům, náš byt zdraví, zdraví styl (činnosti, potraviny) naše město počasí škola a volný čas, záliby televizní programy prázdniny, svátky
V jednotlivých ročnících se učivo opakuje, fixuje a postupně přidává další obraty a fráze. Daná tématická oblast se rozšiřuje o slovní zásobu. Metody a formy práce: Komunikativní kruh, skupinová práce různého počtu nahodilého výběru žáků, skupinová práce různého počtu určeného výběru žáků, beseda, diskuse, myšlenková mapa, samostatná individuální práce, práce s encyklopedií, práce na počítači, práce s textem různého typu/úrovně/rozsahu, hádanky, křížovky, rébusy, doplňovačky,omalovánky, dramatizace, projekty, sběr informací, pracovní listy, hry,dopisování, poslech, tvořivé dílny, práce s knihou či učebnicí, rozhovor, prezentace, olympiády a soutěže, portfolia, frontální výuka. Pomůcky: Učebnice, pracovní listy, doplňovací cvičení, obrazový a kopírovaný materiál, fólie, encyklopedie, slovníky, časopisy, hádanky, křížovky, rébusy, názorné pomůcky, programy na počítači a interaktivní tabuli, magnetofon, audio technika, ukázky dětských prací, portfolií, projektů. Hodnocení předmětu: Ústní i písemné pozitivní hodnocení má žáky motivovat pro daný obor, vzbudit zájem a potřebu o celoživotním vzdělávání se v cizím jazyce. Cílem hodnocení je poskytnout žákovi a jeho zákonným zástupcům zpětnou vazbu o tom, jak učivo zvládá, v čem je úspěšný a naopak na jakou oblast by měl zaměřit své úsilí. Forma by měla být srozumitelná a postihovat individuální pokrok ve výuce. Hodnocení by mělo zahrnovat znalosti, aktivitu, přístupu a zájem o daný obor, pracovní morálku. Všímá si vzájemné spolupráce s učitelem a spolužáky. Mělo by podněcovat k rychlejšímu postupu učení u talentovaných žáků, naopak zohledňováno u žáků vyžadující zvláštní pozornost a péči vzhledem k různým typům poruch, tak aby nepřispívalo k prohlubování neúspěchu. Typy hodnocení • pochvala • razítko, nálepka • klasifikace slovní 58
• • • •
klasifikace numerická využití bodového systému klasifikace hodnocení třídy, skupiny a sebehodnocení portfólio žáka
Na metodických sdružení a předmětových komisí byla stanovena jednotná kritéria hodnocení. Žáci byli seznámeni s těmito kritérii. Při jejich sestavování měli možnost se podílet na jejich utváření. Hodnocení učitele je kombinováno s vyjádřením třídy či skupiny, popřípadě srovnáváno se sebehodnocením. Strategie předmětu a klíčové kompetence: Pedagogické vedení: Pedagog používá srozumitelné formulace a jednoduché pokyny v cizím jazyce pro danou věkovou skupinu. Žákova schopnost porozumět jednoduché komunikaci a orientovat se v daných pokynech je nadřazena pedagogickému vysvětlování gramatiky. Žák se seznamuje s jednoduchou jazykovou strukturou a jednoduchými každodenními frázemi za pomocí obrázků a zvukových efektů, čímž se u žáka posiluje jeho schopnost porozumět cizímu jazyku. Pedagog střídá postupy a formy práce tak, aby vedl žáka k aktivnímu postoji k zadaným úkolům, vedl ho k samostatnosti uvažování, k tvořivému přístupu a k fixaci jednoduchých frází na různá témata z běžných situací, a tím zažití daného učiva. Prostřednictvím her, písní, hádanek a komiksového čtení rozvíjí schopnost žáků logického myšlení a rozhodování pro správné řešení. Pomáhá žákům získat porozumění pro jiné kultury, země, zvyky. Využívá vizuálních podnětů různého typu (skutečné předměty, obrázky) a sluchových podnětů k podpoře chápání významu slov a vět. Vhodnou motivací podněcuje zájem a potřebu o studium daného předmětu. Podporuje u žáka jeho sebevědomí. Pedagog staví na individuálním pokroku v cizím jazyce. Umožňuje každému žákovi podle svých možností zvolit si kvantitu a kvalitu zpracování obsahu při zadaných projektech. Dává prostor pro individuální rozšiřování slovní zásoby. Při skupinové práci střídá náhodnou volbu spolužáků s cíleným výběrem žáků, aby docházelo k efektivnímu splnění zadaného cíle s využitím schopností a potřeb jedince. Nechává pracovat žáky svým tempem, ale vyžaduje od nich zodpovědný přístup za svou práci. Usměrňuje ho a vede k pracovní kázni. Přes soutěživé prvky her žáka směruje k týmové spolupráci. Zakládá záznamy o jeho práci, komentáře úspěchů, výsledky testů, příklady žákových prací. V rámci možností nabízí žákovi možnost prezentace svých jazykových možností před spolužáky, rodiči, na soutěžích. Rozvoj žáka: Žák s pomocí pedagoga uplatňuje tyto kompetence: Kompetence k učení: vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby a metody práce vyhledává a třídí informace poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, diskutuje o svých výsledcích rozvíjí své schopnosti porozumět slyšenému textu na článcích, písních, básničkách procvičováním jednoduchých vět a frází je veden k pochopení látky vytváří si svůj vlastní slovník ověřuje si své znalosti v kvízech opakovacích lekcích Kompetence k řešení problému: vyhledá informace vhodné k řešení problému, nenechá se odradit nezdarem volí vhodné způsoby řešení sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů pracuje na projektech, při kterých využívá znalostí z jiných předmětů vyhledává informace z různých zdrojů 59
odvozuje si pomocí obrázků a zvukových efektů význam slov řeší různé typy úkolů (hádanky, hlavolamy, skládačky) samostatně nebo ve skupině dostává prostor pro vlastní kreativitu (výroba plakátů, vyhledávání a třídění informací, práce na projektech) Kompetence komunikativní: formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory naslouchá druhých lidí adekvátně reaguje na pokyny rozumí textům a obrazovým materiálům využívá komunikačních prostředků pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů prohlubuje si slovní zásobu v cizím jazyce na základě dramatizací reálných situací vypráví jednoduchou formou o sobě a svém okolí Kompetence sociální a personální spolupracuje ve skupině, na samostatných i týmových úkolech podílí se na vytváření příjemné atmosféry v týmu vypracovává projekty, které prezentuje před spolužáky přijímá různé role v krátkých scénkách prožívá příběhy různých lidí a zvířátek prostřednictvím kvízů si začíná osvojovat schopnosti sebehodnocení vyjadřuje své vlastní pocity Kompetence občanské je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu aktivně se zapojuje do kulturního dění, prezentuje své výsledky práce je veden k zodpovědnosti za vlastní učení kontrolními testy v pracovním sešitě respektuje pravidla hodiny, společných her a činností vnímá kulturní tradice své země, porovnává je se životem a zvyky v jiných zemích Kompetence pracovní používá účinně a bezpečně materiály a vybavení, dodržuje vymezená pravidla plní si své povinnosti pracuje na zadaných úkolech používá různé formy práce snaží se o systematickou práci a práci v daném časovém rozpětí
60
C) Obsah učiva a očekávané výstupy: Ročník: 3. Učivo -
-
-
pravidla komunikace v běžných každodenních situacích základy hláskové stavby slov abeceda základní gramatické struktury – pozdravy, pohlednice základní gramatické struktury a typy vět základní vztahy – umístění, předložky místa slovosled přítomný čas prostý přivlastňovací zájmena slovesa have got, can existenční vazba there is, there are barvy věci školní potřeby číslovky pocity rodina části těla oblečení restaurace domácí mazlíčci, safari dny a měsíce
Očekávané výstupy -
aktivně se zapojí do jednoduché konverzace pozdraví a rozloučí se s dospělým a s kamarádem vyhledá v textu specifické informace a odpoví na otázky pochopí obsah a smysl jednoduché, pomalé a pečlivě vyslovované konverzace rozumí známým výrazům a jednoduchým větám poskytne požadovanou informaci vyplní jednoduchý formulář s osobními údaji rozumí jednoduchým pokynům a adekvátně na ně reaguje požádá o pomoc, vyžádá službu formuluje jednoduché otázky a odpovídá na ně ústně i písemně
Poznámky Mezipředmětové vztahy Čj – všímá si shodných gramatických jevů (velké písmeno u jmen), rozšiřuje si slovní zásobu, uvědomuje si podobnost znění, všímá si přejatých slov Prv –popisuje části těla, pojmenovává zvířata, vštěpuje si zásady společenského chování – pozdravy, rozloučení, vztahy v rodině, M –vyjmenovává řadu čísel, sčítá číslovky, Hv – dodržuje melodii písně, správně dýchá Vv – rozpoznává barvy a jejich kombinace Pč- ztvárňuje různou formou výrazy ze své slovní zásoby Tv – využívá pohyb k zapamatování výrazů, vyjmenovává sporty Průřezová témata OSV-O 1,5 –rozvíjí poznávací schopnosti, rozšiřuje paměťové dovednosti, rozvíjí kreativitu, OSV-S 1,2,3,4 při komunikaci prohlubuje mezilidské vztahy,poznává názory spolužáků, vzájemně spolupracuje OSV-M 1 zvládá problémy s učením VDO-2 uvědomuje si svou náležitost ke své vlasti EGS-4 zajímá se o zvyky jiných národů, srovnává je s našimi MV- 2,4 osobně přispívá k zapojení žáků z odlišného prostředí,, vnímá cizí jazyk jako prostředek k dorozumívání, MDV-P1 tvoří krátká, jednoduchá sdělení, vystoupení, projekt, s kterým se prezentuje ve třídě, na veřejnosti
V 1. pololetí poskytneme dětem nezbytný úvod do jazyka: – seznamujeme je s anglickými hláskami na základě názvů barev, hraček a čísel – nacvičujeme správnou výslovnost a čtení celých vět na krátkých příbězích – učíme děti mluvit ve vzorových větách, jejichž smysl je dán dramatizací, činností s předměty nebo s obrázky – naučíme děti rozumět jednoduchým větám a pokynům ve třídě – radost z uměleckého prožitku s použitím anglického jazyka poskytneme nácvikem velmi jednoduchých básniček a říkadel (žáci je mohou obměňovat s využitím osvojené slovní zásoby) V 2. pololetí se výuka zaměří na „technické“ vědomosti nutné pro správné použití základů jazyka: – postupně nacvičujeme čtení fonetického přepisu angličtiny – postupně probíráme a opakujeme tvary jednotného a množného čísla podstatných jmen, zájmena osobní – podměty, shodu podmětu s přísudkem, závazný slovosled anglické věty 61
Výuka gramatiky probíhá současně s vytvářením jednoduchých vět, kde se potřebné výrazy a spoje procvičují. Žáci se naučí větám rozumět, číst je a opakovat. Protože jim rozumějí a znají některá slovíčka, mohou je obměňovat. Ptají se jeden druhého, odpovídají na spolužákovy otázky. tímto způsobem probíhá výuka gramatiky s pomocí činností v průběhu celého roku, jak je uvedeno už v bodě B. Poznámka: Vzhledem k tomu, že anglickému jazyku je ve 3. ročníku věnováno dostatečné množství hodin, je možné naučit všemu základnímu učivu žáky ve škole. Domácí příprava potom slouží pouze k upevňování dobře naučených obratů.
62
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací předmět: Matematika a její aplikace Období: 1. – 9. ročník Matematika a její aplikace pro 1. stupeň • • • • • •
Charakteristika daného předmětu Organizace předmětu – cílové zaměření vzdělávací oblasti Metody a formy práce Pomůcky Hodnocení předmětu Strategie předmětu a klíčové kompetence
U jednotlivých ročníků rozpracovány • Očekávané výstupy • Obsah učiva v daném období • Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Charakteristika daného předmětu: Vzdělávací obsah učiva matematiky klade důraz na důkladné porozumění základním myšlenkovým postupům a pojmům matematiky a jejich vzájemných vztahům. Žáci si postupně osvojují matematické pojmy, algoritmy, terminologii, symboliku a způsoby jejich užití. Její aplikace v reálných situacích poskytuje žákům potřebné vědomosti a dovednosti pro praktický život. Organizace předmětu: V ročníku se vyučuje jedním pedagogem ve třídě, popřípadě v počítačové učebně. Vhodná látka je aplikována v terénu. Kromě vyučovacích hodin zpracovává matematické údaje v rámci projektů školy. Během výuky dochází ke střídání klasické frontální výuky se samostatnou činností jednotlivce či různě sestavené skupiny žáků. Na prvním stupni se časová dotace týká 23 hodin. Matematice a její aplikaci je věnováno: v prvním ročníku ve druhém ročníku ve třetím ročníku ve čtvrtém ročníku v pátém ročníku
4 hodin týdně 4 hodin týdně 5 hodin týdně 5 hodin týdně 5 hodin týdně.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti: Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: Čísla a početní operace (žáci si osvojují matematické operace, učí se získávat číselné údaje měřením, odhadováním, výpočtem, zaokrouhlováním) Závislosti, vztahy a práce s daty (žáci rozpoznávají určité typy změn a závislostí, které jsou projevem běžných jevů reálného světa,zaznamenávají je do tabulek, diagramů a grafů) Geometrie v rovině a prostoru 63
(žáci hledají, určují, znázorňují geometrické útvary, učí se porovnávat, odhadovat, měřit, řeší úlohy vycházející z běžných životních situací) * Nestandardní aplikační úlohy a problémy (žáci uplatňují logické myšlení, učí se řešit problémové situace a úlohy z běžného života, snaží se pochopit a analyzovat problém, třídí, vyhodnocuje a zpracovává údaje, využívá prostředky výpočetní techniky) Metody a formy práce: Tradiční frontální výuka, skupinová práce různého počtu nahodilého výběru žáků, skupinová práce různého počtu určeného výběru žáků, diskuse, samostatná individuální práce, práce s literaturou zajímavých slovních úloh, matematických hříček, rébusů a textů různého typu/úrovně/rozsahu rozvíjející logické uvažování, práce na počítači, modelové problémové situace, projekty, referáty, sběr informací, pracovní listy, hry, tvořivé dílny, práce s knihou či učebnicí, prezentace, olympiády a soutěže, portfólia. Pomůcky: Učebnice, pracovní listy, doplňovací cvičení, obrazový a kopírovaný materiál, fólie, encyklopedie, knihy pro odbornou i oddychovou výuku, kalkulátor, rýsovací potřeby, nástěnné mapy, názorné pomůcky, programy na počítači a interaktivní tabuli, ukázky dětských prací, portfolií, projektů. Hodnocení předmětu: Žáky pozitivním hodnocením motivujeme k oblibě předmětu. Pedagog využívá všechny dostupné typy a střídá je podle potřeby tak, aby byla dosažena srozumitelnou formou efektivní zpětná vazba pro každého žáka a jeho zákonné zástupce. Hodnocení se týká znalostí, aktivity, přístupu a zájmu o daný obor, pracovní morálky. Dotýká se spolupráce s učitelem a spolužáky. Zachycuje individuální pokrok ve vzdělání, neboť je uplatňován individuální přístup k nadaným a tvořivým žákům a k žákům vyžadující zvláštní pozornost a péči vzhledem k různým typům poruch. Typy hodnocení • pochvala • razítko, nálepka • klasifikace slovní • klasifikace numerická • využití bodového systému klasifikace, popříp. kreditový systém • procentuální vyjádření znalostí • hodnocení třídy, skupiny a sebehodnocení • portfólio žáka Na metodických sdružení a předmětových komisí byla stanovena jednotná kritéria hodnocení. Žáci byli seznámeni s těmito kritérii. Při jejich sestavování měli možnost se podílet na jejich utváření. Hodnocení učitele je kombinováno s vyjádřením třídy či skupiny, popřípadě srovnáváno se sebehodnocením. Strategie předmětu a klíčové kompetence:
64
Pedagogické vedení: Pedagog užívá přesné matematické pojmy k vysvětlování učiva. Předkládá žákovi různé typy příkladů k procvičování dané látky. Vede ho k samostatnosti uvažování. U slovních úloh ho vybízí k uvažování a hledání různého způsobu řešení. Při rozboru textu slovních úloh a při sestavování zápisu rozvíjí u žáka logickou úvahu. Vybírá vhodné údaje z historie i současnosti, aby na uvedených dat mohl uvádět věci do souvislostí, sestavovat grafy a tabulky. Snaží se měnit různé metody a formy práce tak, aby žák byl v aktivitě a aby u něj podněcoval další zájem o studium daného předmětu. Umožňuje mu vyjádřit a obhájit svůj názor, svá řešení. Oceňuje u žáka kreativitu, podporuje jeho sebevědomí. Usměrňuje ho a vede k pracovní kázni. Přes soutěživé prvky matematických her žáka směruje k týmové spolupráci. Rozvoj žáka: Žák s pomocí pedagoga uplatňuje tyto kompetence: Kompetence k učení vybírá a využívá vhodné způsoby a metody práce vyhledává a třídí matematické informace matematické operace efektivně využívá v procesu učení užívá matematické termíny, znaky a symboly uvádí věci do souvislostí propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí na základě propojení poznatků si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy samostatně pozoruje a experimentuje porovnává získané matematické výsledky vytváří si pozitivní vztah k učení kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich Kompetence k řešení problémů vnímá prostřednictvím slovních úloh problémové situace volí vhodné způsoby řešení používá logické postupy aplikuje osvědčené postupy při řešení obdobných situací ověřuje si správnost řešení problémové situace vyhledává informace vedoucí ke správnému řešení obhajuje svá rozhodnutí a uvědomuje si odpovědnost za ně provádí autoevaluaci svých výsledků práce Kompetence komunikativní formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory vyjadřuje se výstižně a matematicky přesně naslouchá a vhodně reaguje na matematickou terminologii rozumí různým typům znázornění (číselná osa, matem. symboly) Kompetence sociální a personální účinně spolupracuje ve skupině podílí se společně na vytváření pravidel práce v týmu podílí se na vytváření příjemné atmosféry v týmu podílí se na vytváření kritérií pro hodnocení daného předmětu v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými oceňuje zkušenosti druhých lidí svým zodpovědným přístupem k plnění matematických úkolů podporuje svou sebedůvěru snaží se svým jednáním dosáhnout pocitu sebeuspokojení 65
Kompetence občanské je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu rozhoduje se zodpovědně podle dané situace Kompetence pracovní manipuluje s prvky vytváří modely pro znázornění učiva plní zadané úkoly ve škole i doma dodržuje pracovní pořádek na lavici dbá na úpravu zápisů v sešitě podílí se na vytváření pravidel při skupinové práci respektuje dané postupy a pracovní podmínky Charakteristika daného předmětu: Vzdělávací obsah učiva matematiky klade důraz na důkladné porozumění základním myšlenkovým postupům a pojmům matematiky a jejich vzájemných vztahům. Žáci si postupně osvojují matematické pojmy, algoritmy, terminologii, symboliku a způsoby jejich užití. Její aplikace v reálných situacích poskytuje žákům potřebné vědomosti a dovednosti pro praktický život. Organizace předmětu: V ročníku se vyučuje jedním pedagogem ve třídě, popřípadě v počítačové učebně. Vhodná látka je aplikována v terénu. Kromě vyučovacích hodin zpracovává matematické údaje v rámci projektů školy. Během výuky dochází ke střídání klasické frontální výuky se samostatnou činností jednotlivce či různě sestavené skupiny žáků. Na prvním stupni se časová dotace týká 23 hodin. Matematice a její aplikaci je věnováno: v prvním ročníku ve druhém ročníku ve třetím ročníku ve čtvrtém ročníku v pátém ročníku
4 hodiny týdně 5 hodin týdně 5 hodin týdně 5 hodin týdně 5 hodin týdně.
66
C) Obsah učiva a očekávané výstupy: Ročník: 1. Učivo
Očekávané výstupy
Poznámky Mezipředmětové vztahy:
Čísla a početní operace
Čísla a početní operace
obor přirozených čísel 0 – 20 zápis čísla v desítkové soustavě číselná osa sčítání a odčítání jednociferných čísel bez přechodu desítky sčítání a odčítání jednociferných čísel s přechodem přes desítku početní operace se závorkami vlastnosti početních operací s přirozenými čísly písemné algoritmy početních operací
počítá v oboru čísel 0 – 20 bez přechodu i s přechodem desítky užívá a rozlišuje pojmy stanovující pořadí různých prvků pracuje s číselnou osou ukazuje a počítá příklady na číselné ose čte, zapisuje a porovnává přiroz. čísla v oboru0 - 20 používá matematické pojmy podle vyspělosti rozkládá čísla a doplňuje chybějící číslo do rozkladu uvědomuje si všechny 4 příklady, které k sobě patří počítá složitější matematické operace upevňuje si algoritmus písemného sčítání osvojuje si algoritmus písemného sčítání s dvojcifernými sčítanci uvědomuje si komutativnost při sčítaní posiluje logickou úvahu při manipulaci s penězi rozšiřuje si paměťové dovednosti
Závislosti, vztahy a práce s daty
Závislosti, vztahy a práce s daty
závislosti a jejich vlastnosti tabulky
doplňuje řady posloupnosti čísel vyplňuje neúplné tabulky Geometrie v rovině a prostoru
Geometrie v rovině a prostoru základní útvary v rovině: křivá čára, lomená čára, přímka, čtverec, obdélník,trojúhelník, kruh krychle, kvádr, koule, válec jednotka délky, měřidlo délky jednotky objemu, měřidlo objemu jednotka hmotnosti, měřidlo hmotnosti
seznamuje se a provádí mat.operace s jednotkou objemu (1 litr) seznamuje se a provádí mat.operace s jednotkou délky (1 metr) seznamuje se a provádí mat.operace s jednotkou hmotnosti spojuje rukou a rýsuje vyznačené body různými typy čar pracuje se stavebnicí, sestavuje různé druhy staveb upevňuje si geometrické tvary
AJ - počítá v cizí řeči (anglický jazyk, německý jazyk) do deseti ČJ - upevňuje si návyky pečlivého zápisu, uvědomuje si vztahy otázka a odpověď, vyhledává důležité informace v textu, řeší slov. úlohy v psaném projevu dbá na úpravu psaného projevu, matematického zápisu Prv - řeší slovní úlohy z reálného života (rodina, příroda, svátky…) Hv - zpívá jednoduché písně s číselnou řadou Vv - znázorňuje matemat.operace uvědomuje si různou sílu čar kreslí a vybarvuje prvky rozeznává základní barvy odhaduje velikost tvarů umisťuje prvky do prostoru využívá pro kresbu obrázku čtvercové sítě střídá geom.. tvary podle vzoru Pč - manipuluje s modely, geometrickými tvary, matematickými prvky používá měřidla dbá na úpravu a čistotu záznamu při práci s tužkou udržuje pracovní pořádek Tv - třídí děti do skupin daného počtu uvědomuje si pořadí prvků(první, druhý…, hned za, před,…) vytváří správný počet řad, zástupů Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova (OSV) - Osobnostní rozvoj 1. rozvíjí poznávací schopnosti 1.učí se pozornosti a soustředění 1. rozšiřuje si paměťové dovednosti 3. plánuje si své aktivity (učení a volný čas) 4. formuluje své požadavky při potížích 5. rozvíjí svoji kreativitu při hledání způsobů řešení u slovních úloh Sociální rozvoj 1. poznává své spolužáky ve třídě, ve skupině 2. svým chováním přispívá k dobré pracovní atmosféře 3. aktivně naslouchá výklad učitele, sdělení spolužáka 3. komunikuje v různých situacích 3. reaguje přiměřeně na vzniklou situaci 4. podřizuje se většinovému názoru, zaujímá vedoucí postavení, . poskytuje podporu a pomoc ostatním Morální rozvoj 1. zvládá problémy s učením 1. učí se rozhodovat 2. respektuje své okolí
67
Nestandardní aplikační úlohy a problémy slovní úlohy číselné a obrázkové řady prostorová představivost
Nestandardní aplikační úlohy a problémy aplikuje příklady na slovní úlohy s litry, metry a kilogramy používá znázornění u slovních úloh zdokonaluje se v úpravě zápisu zvládá problémy s porozuměním textu úloh řeší zajímavé a logické úlohy z běžných životních situací a životního prostředí vnímá hodnotu peněz, učí se rozhodovat řeší úlohy typu "o více, o méně"
Enviromentální výchova (EV) Vztah člověka k prostředí 3. řeší slovní úlohy dotýkající se našeho životního prostředí
Výuka matematiky má v 1. ročníku činnostní charakter.Vysvětlování početních výkonů se v 1. a 2. ročníku provádí na základě činnosti se skupinami předmětů. Názornému počítání slouží též jednoduché obrázky a značky kreslené dětmi. Při vytváření pojmu čísel a početních výkonů se přechází od činností s trojrozměrnými předměty k při- praveným pomůckám (kolečka, peníze, vystřižené obrázky) až ke kreslenému názoru v pracovních sešitech a názoru demonstračnímu. Také vytváření slovních úloh a jejich obměny vychází z věcného názoru, především je však třeba využívat individuální žákovský přístup. Velmi vhodným tématem slovních úloh je obchodování spojené s manipulací s penězi. Matematika celého 1. ročníku je vyučována hlavně v souvislosti s učivem prvouky, ale také v souvislosti s učivem českého jazyka (vymýšlení slovních úloh, vytváření otázek, vyjadřování se k činnostem. Podle podmínek školy se mohou děti ve vyučování seznamovat s prací na počítači a využívat v matematice jednoduché počítačové hry, hlavně vhodné k procvičování vidění počtu věcí, přiřazování čísla k určitému počtu věcí, porovnávání počtu věcí a čísel a též k procvičování početních výkonů. Tyto dovednosti dále rozvíjíme v následujícím 2. a 3. ročníku základního vzdělávání. Počítačových her lze využívat k procvičování učiva nejen matematiky, ale i dalších vyučovacích předmětů.
68
Ročník: 2. Učivo Čísla a početní operace obor přirozených čísel 0 – 100 zápis čísel v desítkové soustavě číselná osa sčítání a odčítání desítek bez přechodu desítky sčítání a odčítání desítek s přechodem přes desítku sčítání a odčítání dvojciferných čísel s přechodem přes desítku početní operace se závorkami násobení a dělení 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 vlastnosti početních operací s přirozenými čísly písemné algoritmy početních operací Závislosti, vztahy a práce s daty závislosti a jejich vlastnosti tabulky Geometrie v rovině a prostoru různé typy čar : křivá, přímá, lomená bod úsečka: měření úsečky s přesností na cm, mm rýsování úsečky s přesností na cm polopřímka, polopřímky opačné přímka vzájemná poloha dvou přímek: různoběžky, rovnoběžky, kolmice rovinné útvary: čtverec, obdélník, trojúhelník vrcholy a strany rovinných útvarů prostorové útvary: krychle, kvádr, koule, válec jednotka délky, měřidlo délky jednotky objemu, měřidlo objemu jednotka hmotnosti, měřidlo hmotnosti Nestandardní aplikační úlohy a problémy slovní úlohy číselné a obrázkové řady prostorová představivost
Očekávané výstupy Čísla a početní operace počítá v oboru čísel od 0 do 100 vnímá hodnotu peněz a provádí s nimi matematické operace rozkládá čísla v daném oboru pracuje se složitějšími početními operacemi (příklady s různými znaménky, se závorkami) počítá příklady písemného sčítání a odčítání upevňuje si návyky pečlivého zápisu při písemném sčítání a odčítání, provádí zkoušku užívá matematické pojmy pro řády seznamuje se s pojmy výsledku sčítání a odčítání uvědomuje si komutativnost při sčítání,uplatňuje komutativní zákon pracuje s číselnou osou v oboru čísel od 0 do 100 seznamuje se s matematickými pojmy pro sčítání a odčítání pokračuje ve výčtu čísel v nastavené řadě (po 2, 3, 4,…) učí se zpaměti násobky 2 - 9 vzestupně i sestupně příklady násobilky znázorňuje sčítáním seznamuje se s pojmem jeden pár seznamuje se s matematickými pojmy pro násobení a dělení dělením provádí zkoušku k příkladům násobení vypočítává polovinu/třetinu/čtvrtinu/pětinu daného čísla pozoruje součin u příkladů s nulovým činitelem mění pořadí činitelů, porovnává součiny a všímá si komutativnosti násobení pozoruje součin u příkladů s činitelem a dělitelem 1 a 10 doplňuje vhodná čísla do nerovnic užívá a rozlišuje pojmy zpřesňující pořadí prvku Závislosti, vztahy a práce s daty doplňuje řady posloupnosti čísel vyplňuje neúplné tabulky Geometrie v rovině a prostoru opakuje si početní operace s jednotkami délky, hmotnosti,objemu rýsuje přímé čáry podle pravítka třídí geometrické tvary a určuje jejich počet opakuje si tvary základních těles vyrábí ze špejlí a plastelíny jejich modely modeluje a rýsuje přímku seznamuje se s průsečíkem přímek rozhoduje o tom, zda daný bod na přímce leží/neleží rýsuje přímku tak, aby procházela daným bodem seznamuje se s polopřímkou uvědomuje si podmínky, za jakých jsou dvě polopřímky opačné
Poznámky Mezipředmětové vztahy: AJ - počítá v cizí řeči , do deseti vyjmenovává číslovky po dvou určuje počet prvků v obrázku ČJ - uvědomuje si vztahy otázka a odpověď, řeší slovní úlohy v psaném projevu, využívá různých typů čar v geometrii dbá na úpravu psaného projevu, matematického zápisu Prv - řeší slovní úlohy z reálného života (rodina, příroda, svátky…) Hv - opakuje jednoduché písně s číselnou řadou, uvědomuje si různou délku not Vv - znázorňuje matematické operace, kreslí a vybarvuje prvky rozeznává základní barvy, odhaduje velikost tvarů, umísťuje prvky do prostoru, odhaduje a porovnává vzdálenosti daných předmětů, střídá geometrické tvary, jejich pořadí podle daného vzoru, uvědomuje si různou sílu čar, dbá na úpravu a čistotu provedení úkolu Pč - manipuluje s modely, geometrickými tvary, matematickými prvky používá měřidla, udržuje pracovní pořádek Tv - třídí děti do skupin daného počtu, uvědomuje si pořadí prvků (první, druhý…, hned za, před,…) vytváří správný počet řad, zástupů Průřezová témata
Osobnostní a sociální výchova (OSV) - Osobnostní rozvoj 1. rozvíjí poznávací schopnosti 1. učí se pozornosti a soustředění 1. rozšiřuje si paměťové dovednosti 3. plánuje si své aktivity (učení a volný čas) 4. formuluje své požadavky při potížích 3. cvičí se v sebekontrole a ovládání 4. pozitivním naladěním mysli si vytváří pozitivní vztah k práci 5. rozvíjí svoji kreativitu při hledání způsobů řešení u slovních úloh Sociální rozvoj 1. poznává své spolužáky ve třídě, ve skupině 3. komunikuje v různých situacích 4. reaguje přiměřeně na vzniklou situaci (podřizuje se většinovému názoru, zaujímá vedoucí postavení) 5. uvědomuje si pravidla matematických soutěží Morální rozvoj 1. zvládá problémy s učením 2. učí se rozhodovat 3. respektuje své okolí Enviromentální výchova (EV) Vztah člověka k prostředí 3.řeší slovní úlohy dotýkající se našeho životního prostředí Vztah člověka k prostředí 3.porovnává různé hodnoty ze životního prostředí
69
všímá si vzájemné polohy dvou přímek ( rovnoběžky, různoběžky, kolmice) rýsuje rovnoběžky do čtvercové sítě definuje úsečku jako spojnici dvou bodů přímou čarou vyjmenovává body, které na dané úsečce leží/neleží uvědomuje si délku úsečky měří a rýsuje danou délku úsečky (v cm a mm) vyjmenovává strany a vrcholy čtverce, obdélníku, trojúhelníku a vrcholy čtverce, obdélníku, trojúhelníku rýsuje do čtvercové sítě rovinné útvary (čtverec, obdélník, trojúhelník), kreslí nepravidelné útvary Nestandardní aplikační úlohy a problémy používá znázornění u slovních úloh dbá na úpravu zápisů řeší jednoduché slovní úlohy na běžné životní situace u slovních úloh provádí zkoušku tvoří samostatně různé typy slovních úloh
Výuka matematiky ve 2. ročníku má i nadále činnostní charakter. Všechny činnostní a počtářské dovednosti získané v 1. ročníku se využívají, dále rozvíjejí a pokračuje též rozvoj řečových dovedností žáků. Postupně se u žáků vytváří dovednost matematického vyjadřování. Číselný obor se rozšiřuje do 100 činnostně, hlavě na základě manipulací s penězi a obrázkového názoru. Zdůrazňuje se řešení slovních úloh, neboť při jejich řešení se rozvíjí logické myšlení žáků a současně se upevňují a automatizují početní výkony. Automatizace početních výkonů vzniká na základě dokonalého pochopení probíraných algoritmů a logického myšlení žáků. Matematické dovednosti se ve 2. ročníku rozšiřují o početní operaci – násobení, která je vyvozována na základě činností s konkrétním názorem. Násobení má přitom žák možnost objevit z opakovaného sčítání. Činnosti vedoucí k tomuto objevu a jeho ověřování je třeba provádět s různými pomůckami, vhodnou pomůckou jsou peníze. Spoje násobilek 2, 5, 10 se v podstatě připravují již od 1. ročníku při opakovaném přičítání určitého čísla. Ve 2. ročníku tuto zkušenost žáků využijeme. Na základě činností žáci pochopí princip násobení a později i to, jak lze násobilky využít v praktickém životě. Obojí je základním předpokladem ke tvorbě slovních úloh na násobení žáky a k automatizaci násobilkových spojů. Geometrie ve 2. ročníku má motivační charakter. Je především zaměřena na hry s prostorovými a rovinnými tvary. Průpravou pro pozdější provádění náčrtů v geometrii je ve 2. r. kreslení různých rovných a křivých čar, jednotažek apod. Měření délek se provádí na konkrétních předmětech.
70
Ročník: 3. Učivo Čísla a početní operace násobení a dělení v oboru násobilky sčítání a odčítání dvojciferných čísel zpaměti písemné sčítání a odčítání dvojciferných čísel přirozená čísle v oboru do 1 000 – numerace porovnávání čísel zaokrouhlování čísel na desítky, stovky dělení se zbytkem násobení a dělení mimo obor násobilek násobení násobků deseti dělení násobků deseti jednociferným dělitelem násobení dvojciferných/trojciferných čísel jednociferným činitelem písemné násobení práce s kalkulátorem souhrnné opakování učiva Závislosti, vztahy a práce s daty závislosti a jejich vlastnosti tabulky jednoduché grafy jednotky času Geometrie v rovině a prostoru různé typy čar : křivá, přímá, lomená bod úsečka: měření úsečky s přesností na cm, mm rýsování úsečky s přesností na cm přenášení úseček – úsečky shodné porovnávání úseček střed úsečky polopřímka, polopřímky opačné přímka vzájemná poloha dvou přímek: různoběžky, rovnoběžky, kolmice rovinné útvary: trojúhelník,čtverec, obdélník, čtyřúhelník, kružnice, kruh konstrukce trojúhelníku prostorové útvary: krychle, kvádr (jehlan, kužel, koule, válec) jednotka délky, měřidlo délky
Očekávané výstupy Čísla a početní operace počítá v oboru čísel od 0 do 1 000 opakuje si pravidlo o komutativnosti u sčítání a násobenířeší příklady se závorkami sčítá/odčítá dvojciferná čísla písemně správnost výpočtů si ověřuje zkouškou seznamuje se s pravidly pro zaokrouhlování zaokrouhluje trojciferná čísla na 10, 100 užívá matematické pojmy pro řády pracuje s číselnou osou porovnává čísla, doplňuje znaky rovnosti a nerovnosti, řeší příklady se znaky nerovnosti uvědomuje si hodnotu peněz, rozlišuje vyšší a nižší cenu vypočítává správnou částku vrácených peněz seznamuje se se slevou a vypočítává novou hodnotu zboží opakuje násobení/dělení v oboru násobilky opakuje si pojmy polovina, třetina….a vypočítává daný díl opakuje si pojmy dvojice, trojice opakuje si matematické operace +/-/./: ve složenýchpříkladech seznamuje se s dělením se zbytkem počítá příklady s dělením se zbytkem
Poznámky Mezipředmětové vztahy: AJ - počítá v cizí řeči do sta. ČJ - upevňuje si návyky pečlivého zápisu, uvědomuje si vztahy otázka a odpověď, vyhledává důležité informace v textu řeší slovní úlohy v psaném projevu, dbá na úpravu psaného projevu, matematického zápisu čte s porozuměním tak, aby pochopil vztahy ve slovních úlohách Prv – řeší slovní úlohy z reálného života (rodina, příroda, svátky…) Hv - zpívá jednoduché písně s číselnou řadou, hledá písně s číselnými údaji do sta Vv - znázorňuje matematické operace, uvědomuje si různou sílu čar, odhaduje velikost tvarů umisťuje prvky do prostoru využívá pro kresbu obrázku čtvercové sítě, nacvičuje rýsování přímých čar a bodů Pč - manipuluje s modely, geometrickými tvary, matematickými prvky používá měřidla, udržuje pracovní pořádek Tv - třídí děti do skupin daného počtu, uvědomuje si pořadí prvků (první, druhý…, hned za, před,…) vytváří správný počet řad, zástupů Průřezová témata
Osobnostní a sociální výchova(OSV)
Čísla a početní operace seznamuje se s násobením/dělením mimo obor násobilek seznamuje se a provádí násobení 2cifer./3cifer.čísel jednociferným činitelem ověřuje si správnost výsledků na kalkulačce počítá příklady s několika činiteli seznamuje se s dělením 2cifer./3cifer.čísel jednociferným dělitelem Závislosti, vztahy a práce s daty vyplňuje neúplné tabulky čte jednoduché diagramy seznamuje se s jednotkami spojuje čas na hodinách s digitálním časem znázorňuje graficky cenu výrobku na čtverečkovaný papír sestavuje jednoduché grafy s počty kusů oděvu, s cenami zboží Geometrie v rovině a prostoru bod - rýsuje dané body přímka - rýsuje dané přímky vyznačuje body, které dané přímce náleží na čtverečkovaném papíře si opakuje vzájemnou polohu dvou přímek polopřímka rýsuje polopřímky úsečka rýsuje danou úsečku
- Osobnostní rozvoj 1. rozvíjí poznávací schopnosti 1. učí se pozornosti a soustředění 1. rozšiřuje si paměťové dovednosti 1.řeší složitější úlohy a problémové situace 2. zjišťuje informace o sobě (věk, výška, váha) a porovnává s poznáním ostatních o něm 3. plánuje si své aktivity (učení a volný čas) 3. cvičí se v sebekontrole a ovládání 4. formuluje své požadavky při potížích 4. pozitivním naladěním mysli si vytváří pozitivní vztah k práci 5. rozvíjí svoji kreativitu při hledání způsobů řešení u slovních úloh Sociální rozvoj 1. poznává své spolužáky ve třídě, ve skupině 2. respektuje zvláštnosti druhého 3. komunikuje v různých situacích 3. vysvětluje a podává informace 4. reaguje přiměřeně na vzniklou situaci (podřizuje se většinovému názoru, zaujímá vedoucí postavení) 4. uvědomuje si pravidla matematických soutěží Morální rozvoj 1. zvládá problémy s učením 2. učí se rozhodovat 3. respektuje své okolí Enviromentální výchova (EV) Vztah člověka k prostředí 3.řeší slovní úlohy dotýkající se našeho životního prostředí 3.porovnává různé hodnoty ze životního prostředí
71
jednotky objemu, měřidlo objemu jednotka hmotnosti, měřidlo hmotnosti
ve slovní úloze za pomocí náčrtku vypočítává obvod útvaru porovnává délky úseček, sestrojuje úsečku stejné délky zapisuje znaky nerovnosti mezi jednotlivé úsečky sestrojuje úsečku stejné délky modeluje ze špejlí model plotu, žebříku seznamuje se s pojmem shodné úsečky seznamuje se se středem úsečky pomocí proužku papíru sestrojuje střed úsečky porovnává kontrolu středu pomocí kružítka rovina seznamuje se s pojmem rovina trojúhelník vyjmenovává vrcholy, strany trojúhelníku seznamuje se s konstrukcí trojúhelníku, kdy zná tři strany seznamuje se s pojmem průsečík oblouků jako hledaný vrchol čtverec a obdélník vyjmenovává vrcholy, strany čtverce a obdélníku měří a zapisuje délky stran čtverce a obdélníku rýsuje čtverec a obdélník na čtverečkovaný papír rozhoduje o kolmosti a rovnoběžnosti stran zapisuje dvojice protějších/sousedních stran čtyřúhelník seznamuje se s pojmem čtyřúhelník kruh a kružnice seznamuje se s pojmy kruh a kružnice určuje body, které patří/nepatří kruhu/kružnici pojmenovává rozdíly mezi kruhem a kružnicí seznamuje se s pojmy střed, poloměr a průměr učí se postupu rýsování kružnice řeší dané úkoly sestrojení krychle a kvádr hledá ve svém okolí předměty jiných tvarů těles (jehlan, kužel, válec,koule) skládá z připravené sítě model krychle a kvádru ukazuje na modelu krychle/kvádru vrcholy, stěny, hrany zjišťuje počet vrcholů, stěn a hran u krychle/kvádru jednotky délky, hmotnosti, objemu seznamuje se s dalšími jednotkami délky, hmotnosti a objemu převádí údaje na stejné jednotky a příklad vypočítává řeší slovní úlohy s jednotkami délky, hmotnosti a objemu hledá různé možnosti řešení slovních úloh
Vyučování matematice ve 3. ročníku je stejně jako v předcházejících ročnících názorné, často spojené s aktivní činností všech žáků. Žákovských činností využíváme při výkladu i procvičování učiva. Velmi vhodné jsou činnosti s penězi, např. při obchodování, činnostní práce na číselných osách (využití čtverečků z tvrdšího papíru, nejlépe o straně 2 cm), činnosti s kolečky (názorné rozlišování úsudků). Pojetí početních výkonů jak byly vysvětleny v 1. a 2. ročníku se ve 3. r. nemění. Ve 3. ročníku se algoritmy početních postupů pamětného počítání rozšiřují o poznání algoritmů písemného sčítání a odčítání. Slovní 72
úlohy tvoří nedílnou součást učení početních výkonů. Velký význam mají slovní úlohy, které využívají číselné údaje z prostředí, které žáci znají. Zařazování počítačových programů k procvičování učiva matematiky může být ve 3. ročníku pro žáky velmi oblíbenou činností. V geometrii je třeba vést žáky tak, aby rozuměli krátkým textům úloh s geometrickým obsahem a aby dokázali popsat jednoduchý geometrický obrázek.
D) Souhrn očekávaných výstupů na konci 1. období výuky matematice: – žáci zvládají numeraci do 100 – dobře v oboru do 100 zvládají čtyři základní početní výkony: sčítání, odčítání, násobení, dělení, a to hlavně zpaměti – na základě činností s konkrétními předměty nebo s využitím kresleného názoru řeší správně slovní úlohy, při sestavování úloh využívají přitom svých zkušeností – mají zautomatizovanou malou násobilku a dělení beze zbytku v oboru do 100 – dovednosti početních výkonů s čísly do sta umí využívat k řešení jednoduchých úloh z praktického života, dovede jednoduché slovní úlohy vymýšlet i řešit – umí úsudkově rozlišovat o několik více, o několik méně, několikrát více, několikrát méně a užívat jich jak u čísel nepojmenovaných, tak u čísel pojmenovaných v oboru do 100 – dovedou psát, porovnávat a zaokrouhlovat čísla do 1000 – správně sčítají a odčítají písemně dvě trojciferná čísla a provádějí odhad výsledku – řeší činnostně s penězi slovní úlohy na téma obchodování S numerací a počítáním v číselném oboru do 1000 je třeba začít až po dokonalém zvládnutí numerace a počítání v oboru do 100. Rozšíření číselného oboru do 1000 je zařazováno až do 2. pololetí 3. ročníku. Proto se dobré zvládnutí všeho učiva náležejícího do číselného oboru do 1 000 nemůže předpokládat u všech žáků na konci 3. ročníku. Dále na konci 1. období žák: – rozlišuje základní geometrické obrazce (čtverec, obdélník, trojúhelník, kruh) a geometrická tělesa (krychle, kvádr, válec, koule) – zná základní jednotku délky 1m, ví, že 1m = 100 cm – zná jednotky času: 1 hodina, 1 minuta, rozlišuje je a ví, že 1 h = 60 min – zná základní jednotku užívanou při vážení: 1 kg – rýsuje rovné čáry podle pravítka – rozlišuje přímku a úsečku – dovede označit bod, přímku, úsečku – základní obrazce dovede načrtnout a popsat Matematika v tomto období rozvíjí paměť žáků, jejich představivost, tvořivost, klade základy logického úsudku. Matematické vzdělání přispívá k formování osobnosti žáků, rozvíjí důslednost, tvořivost sebedůvěru, sebekontrolu aj. V systému individuální práce se slabšími žáky v matematice v prvním období základního vzdělávání má mimořádně velký význam správné a hojné používání názorných pomůcek, kreslených znázorňování, cvičení v sestavování vlastních úloh, řešení úloh zpaměti. Systém činnostního učení, který používáme opět ukazuje, že se v pedagogické praxi při učení základů matematiky v prvním období základního vzdělávání, nemusí vyskytovat beznadějné situace. Při dodržování 73
základních zásad a metod činnostního učení, dosahujeme uspokojivých výsledků i u žáků s diagnostikovaným opožděným vývojem nebo různými dys problémy.
74
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A JEHO SVĚT Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vzdělávací předmět: Prvouka Období: 1. – 3.ročník • • • • • •
Charakteristika daného předmětu Organizace předmětu – cílové zaměření vzdělávací oblasti Metody a formy práce Pomůcky Hodnocení předmětu Strategie předmětu a klíčové kompetence
U jednotlivých ročníků rozpracovány • Očekávané výstupy • Obsah učiva v daném období • Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Charakteristika daného předmětu: Vzdělávací obsah učiva prvouky je koncipován pro 1.-3. ročník základního vzdělávání. Rozvíjí vědomosti a dovednosti získané v rodině a předškolním vzdělávání o člověku a jeho zdraví, rodině, společnosti, vlasti, kulturě a přírodě. Na základě zkušeností vyjadřuje své myšlenky, dojmy a názory. Organizace předmětu: Předmět je vyučován v 1.-3.ročníku v časové dotaci: • 2 hodiny týdně pro 1. a 2.ročník • 3 hodiny týdně pro 3.ročník Na prvouku úzce navazuje PŘÍRODOVĚDA a VLASTIVĚDA ve 4.-5.ročníku a na druhém stupni pak dějepis, přírodopis, fyzika, chemie, rodinná výchova. Učivo je probíráno ve třídě, dle potřeby v terénu. K nejčastějším metodám a formám práce patří skupinová a týmová práce, individuální práce a frontální výuka, vše s důrazem na vyhledávání a práci s informacemi. Na běžnou výuku navazují různé společné akce, jako jsou návštěvy divadelních představení, institucí, pobytové akce a jiná setkání. Cílové zaměření vzdělávací oblasti: Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět je rozdělen na 5 tématických okruhů: Místo,kde žijeme Lidé kolem nás Lidé a čas Rozmanitost přírody Člověk a jeho zdraví
75
Metody a formy práce: Ve výuce jsou využívány tradiční frontální metody, skupinové a týmové práce, samostatná práce, práce s učebnicí, encyklopediemi, knihou, práce s informacemi, jejich sběr a třídění, řešení kvízů, pracovní listy, hry, vycházky, školy v přírodě. Pomůcky: Učebnice a pracovní sešity, pracovní listy, knihy a encyklopedie, obrazový materiál, nástěnné mapy a plakáty, práce s výukovými programy na PC. Hodnocení předmětu: Žáky hodnotíme klasifikací ústní a numerickou, pochvalou, razítkem, samolepkou nebo obrázkem. Hodnocení se týká vědomostí, aktivního přístupu k práci, spolupráce s učitelem a spolužáky. Individuálně se přistupuje k dětem talentovaným i k dětem se specifickými poruchami učení. Strategie předmětu a klíčové kompetence: Pedagogické vedení: Pedagog vytváří vstřícné a podnětné prostředí, poskytuje žákům čas i prostor k učení, podněcuje zájem o další studium. Vede žáky k pozorování změn v blízkém okolí, pracuje s konkrétními příklady, uvádí věci v širší souvislosti. Vede žáky k ochraně životního prostředí. Oceňuje aktivitu žáků, podněcuje méně nadané. Vede žáky k vhodnému vyjadřování. Rozvoj žáka: Žák s pomocí pedagoga uplatňuje tyto kompetence: Kompetence k učení: • • • •
vyhledává a třídí informace operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci v souvislosti samostatně pozoruje a experimentuje, získané poznatky porovnává vytváří si pozitivní vztah k učení
Kompetence k řešení problému: • •
vnímá různé problémové situace ve škole i mimo ni, rozpoznává a pochopí problém, snaží se za pomoci nalézat vhodná řešení vyhledává informace k řešení problému, všímá si společných i odlišných znaků
Kompetence komunikativní: • • •
formuluje a vyjadřuje své názory ústní i psanou formou učí se naslouchat druhým, porozumí jim a vhodně na ně reaguje využívá informační a komunikační prostředky a technologie
Kompetence sociální a personální • • • •
spolupracuje ve skupině podílí se na utváření příjemné atmosféry v kolektivu přispívá k diskusi v malé skupině nebo ve třídě vytváří si pozitivní představu o sobě samém 76
Kompetence občanské • • •
respektuje přesvědčení druhých lidí respektuje a chrání naše tradice, kulturní a historické dědictví chápe základní ekologické souvislosti
77
C) Obsah učiva a očekávané výstupy: Ročník: 1. Učivo Místo, kde žijeme Domov Škola Obec Lidé kolem nás Rodina Povolání, obchody Kultura Lidé a čas Orientace v čase – hodina, minuta Zvyky, tradice Rozmanitost přírody Příroda v ročních obdobích Zvířata, ptáci Člověk a jeho zdraví Správná výživa
Očekávané výstupy Místo, kde žijeme - orientuje se ve škole = najde a přijde do své třídy - získává praktickou orientaci v blízkém okolí školy a domova - popisuje svůj domov Lidé kolem nás seznamuje se se svou třídní učitelkou a spolužáky, postupně se zaměstnanci školy - pojmenuje členy rodiny a jejich povolání - posiluje vzájemnou spolupráci se spolužáky - pojmenuje povolání a vysvětlí je - vyjmenuje obchody a zařadí zboží dle druhu Lidé a čas -
-
Lidské tělo
-
Dopravní výchova
-
popisuje tradiční svátky – Mikuláš, Vánoce,Velikonoce seznamuje se se zvyky seznamuje se s časovou jednotkou hodina, minuta vyjmenuje části dne, dny v týdnu a roční období zjišťuje data známých svátků, pranostiky s nimi spojené zjistí své datum narození
-
Poznámky Mezipředmětové vztahy ČJ – popisuje svůj domov, vyjmenuje členy rodiny, recituje říkadla a básně vztahující se k tématu M – počítá dané předměty VV – kreslí a vybarvuje obrázky, rozeznává základní barvy PČ – udržuje pracovní pořádek, manipuluje s předměty, modeluje HV – zpívá písně k tématu TV – poznává přírodu a své město při vycházce, provozuje zimní sporty při společných akcích Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova (OSV) - Osobnostní rozvoj 1. rozvíjí poznávací schopnosti, učí se pozornosti, soustředění, rozšiřuje si paměťové dovednosti 4seznamuje se se základními principy psychohygieny (pitný režim, relaxace) - Sociální rozvoj 1. poznává své spolužáky ve třídě, ve skupině 2. učí se tolerovat odlišnosti mezi jednotlivými žáky 3. učí se naslouchat druhým - Morální rozvoj
Rozmanitost přírody - všímá si změn v přírodě během roku - vyjmenují druhy ovoce a zeleniny, popíší práce na poli a zahradě - pojmenují základní zvířata žijící ve volné přírodě, - třídí stromy na jehličnaté a listnaté - seznamují se s důležitostí krmení živočichů v zimě - vyjmenuje jarní květiny - všímá si stavby rostlin, vyjmenuje části rostlin a str - pozoruje návrat ptactva – tažní ptáci - vyjmenuje dom. a hospod. zvířata a jejich mláďata - popisuje stavbu těla zvířat
1. učí se rozhodovat, pomáhá slabším spolužákům, rozvíjí dovednosti rozhodování v eticky problémových situacích Multikulturní výchova (MKV) 1 -učí se žít společně a podílet se na spolupráci , udržuje tolerantní vztahy a rozvíjí spolupráci Enviromentální výchova (EV) 1. -seznamuje se se základními podmínkami života na Zemi a principy ochrany přírody, všímá si změn v přírodě během roku
Člověk a jeho zdraví - osvojuje si pracovní návyky ve vyučování a chování o přestávce dle školního řádu - osvojuje si návyk domácí přípravy na vyučování rozděluje do skupin potraviny zdravé a nezdravé, uvědomuje si důležitost pitného režimu - rozlišuje vhodnost oblečení pro dané roční období - vyjmenuje zimní sporty a hry, zdůvodní vhodné a nevhodné chování při pobytu venku - seznamuje se s postupem přivolání pomoci
78
při úrazu (tísňové volání) - vyjmenuje části těla - vyjmenuje zásady osobní hygieny a zdravého životního stylu upevňuje znalosti z dopravní výchovy, rozlišuje vhodné a nevhodné chování z hlediska bezpečnosti
Ročník: 2. Učivo Místo, kde žijeme Domov Škola Obec, vlast Lidé kolem nás Rodina, rodinní příslušníci
Očekávané výstupy Místo, kde žijeme -orientuje se ve škole -popíše cestu do školy, orientuje se v místě bydliště
ČJ – popisuje cestu do školy, svůj domov, vyjmenuje členy rodiny, recituje říkadla a básně vztahující se k tématu
-vyjmenuje dopravní prostředky a základní dopravní značky
VV – kreslí a vybarvuje obrázky, rozeznává základní barvy
-seznamuje se s pojmy domov, obec, město, vlast, porovnává rozdíly mezi obcí a městem
PČ – udržuje pracovní pořádek, manipuluje s předměty, modeluje HV – zpívá písně k tématu
Soužití lidí Chování lidí Povolání Kultura
Lidé kolem nás -rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, vyjmenuje rodinné příslušníky
Lidé a čas
-rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, všímá si rolí rodinných příslušníků a vztahů mezi nimi
Orientace v čase
-odvodí význam a potřebu různých povolání
Současnost, minulost Regionální památky Zvyky, tradice Rozmanitost přírody Příroda v ročních obdobích Rostliny, houby, živočichové
Péče o zdraví Lidské tělo Dopravní výchova
TV – poznává přírodu a své město při vycházce, provozuje zimní sporty při společných akcích Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova (OSV) - Osobnostní rozvoj 1 rozvíjí poznávací schopnosti, učí se pozornosti, soustředění, rozšiřuje si paměťové dovednosti
Lidé a čas -vyjmenuje vánoční zvyky a tradice
2 seznamuje se se základními principy psychohygieny (pitný režim, relaxace)
-orientuje se v časových údajích(hodina, den, rok)
2 rozvíjí svou kreativitu
-rozlišuje děj v minulosti, současnosti, budoucnosti -na příkladech porovná současnost a minulost
Sociální rozvoj 1 vzájemně se poznávají ve třídě, ve skupině 2učí se tolerovat odlišnosti mezi jednotlivými žáky
Ochrana přírody Člověk a jeho zdraví
Poznámky Mezipředmětové vztahy
Rozmanitost přírody -všímá si změn v přírodě během roku -seznámí se a roztřídí živočichy-savci, ptáci, hmyz -roztřídí rostliny na zeleninu, zemědělské plodiny,ovocné stromy a pokojové rostliny -rozlišuje ptáky tažné a stálé -rozlišuje hospodářská a domácí zvířata -seznamuje se s různým přírodním společenstvím(louka, pole, les, u vody)
Člověk a jeho zdraví -dodržuje zásady bezpečného chování při zimních sportech -vyjmenuje části těla,vnitřní orgány, smysly,kostru -uplatňuje základní hygienické a režimové návyky
2učí se naslouchat druhým, navazuje kamarádské vztahy - Morální rozvoj 1 učí se rozhodovat, pomáhá slabším spolužákům, rozvíjí dovednosti rozhodování v eticky problémových situacích, získává dovednosti k řešení problému
Multikulturní výchova (MKV) 1 -všímá si kulturních rozdílů u jiných etnických skupin, je schopen je tolerovat 2 -učí se žít společně a podílet se na spolupráci , udržuje tolerantní vztahy a rozvíjí spolupráci
Enviromentální výchova (EV) 1 -seznamuje s ekosystémy (les, pole, rybník) a způsoby hospodaření v nich, všímá si změn v přírodě během roku 2 -seznamuje se se základními podmínkami života na Zemi a principy ochrany přírody
79
Ročník: 3. Učivo Místo, kde žijeme
Očekávané výstupy Místo, kde žijeme
Domov
-vysvětlí pojem domov, zná svou adresu
ČJ – popisuje cestu do školy, svůj domov, vyjmenuje členy rodiny, recituje říkadla a básně vztahující se k tématu
-sestaví jednoduchý plánek, na kterém vyznačí místo bydliště a školy, seznámí se se jednoduchými turistickými značkami
M –provádí matematické operace s penězi
Škola Obec, vlast Okolní krajina Lidé kolem nás Rodina, rodinní příslušníci
-všímá si přírodních a umělých prvků v krajině
Soužití a chování lidí
-vyjmenuje světové strany
Povolání Vlastnictví a peníze
-vyjmenuje sousední státy, začlení své město do kraje
Kultura
-vyjmenuje státní znaky
Lidé a čas
Lidé kolem nás
Orientace v čase
-všímá si povahových vlastností spolužáků a rozliší je na kladné a záporné, toleruje jejich nedostatky
Současnost, minulost Regionální památky
Poznámky Mezipředmětové vztahy
VV – kreslí a vybarvuje obrázky, rozeznává základní barvy PČ – udržuje pracovní pořádek, manipuluje s předměty, modeluje HV – zpívá písně k tématu TV – poznává přírodu a své město při vycházce, provozuje zimní sporty při společných akcích Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova(OSV) - Osobnostní rozvoj 1 rozvíjí poznávací schopnosti, učí se pozornosti, soustředění, rozšiřuje si paměťové dovednosti
-vyjmenuje členy své rodiny i v širším okruhu
2 rozvíjí své sebepoznání (moje tělo)
-odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností
4 osvojuje si základní principy psychohygieny (pitný režim, relaxace)
-rozlišuje základní formy vlastnictví, používá peníze v běžných situacích
- Sociální rozvoj 1 vzájemně se poznávají ve třídě, ve skupině
Sluneční soustava
Lidé a čas
Rostliny, houby, živočichové
-seznámí s pověstmi vztahující se k regionu a vlasti
3 učí se naslouchat druhým, navazují kamarádské vztahy, všímají si řeči těla, učí se komunikaci v různých situacích
Zvyky, tradice Báje, pověsti Rozmanitost přírody Látky a jejich vlastnosti Vzduch, voda, půda
Ochrana přírody, nakládání s odpady
Člověk a jeho zdraví Péče o zdraví Lidské tělo Dopravní výchova
3 rozvíjí svou seberegulaci
2 tolerují odlišnosti mezi jednotlivými žáky
- Morální rozvoj
-rozlišuje děj v minulosti, současnosti, budoucnosti
1 rozvíjí dovednosti rozhodování v eticky problémových situacích, získává dovednosti k řešení problému
-pojmenuje významné osobnosti regionu
2 učí se rozhodovat, pomáhá slabším spolužákům
-seznámí se s jednotkami času (min,s) -na příkladech porovná současnost a minulost Rozmanitost přírody
Multikulturní výchova (MKV) 1 všímá si kulturních rozdílů u jiných etnických skupin, je schopen je tolerovat 2 učí se žít společně a podílet se na spolupráci , udržuje tolerantní vztahy a rozvíjí spolupráci
-třídí přírodniny na živé a neživé
Enviromentální výchova (EV)
-rozlišuje pojmy přírodnina, surovina, výrobek
1 -prohlubuje znalosti o ekosystémech (les, pole, rybník) a způsoby hospodaření v nich
-na jednoduchém pokusu zkoumá přítomnost kyslíku a vzduchu
2 -osvojuje si poznatky o základních podmínkách života na Zemi a principy ochrany přírody
-seznamuje s vlastnostmi a skupenstvím vody, popíše koloběh vody, seznamuje se se skladbou půdy -vyjmenuje planety naší sluneční soustavy, uvědomuje si význam Slunce pro život na Zemi, vysvětlí
4 -na příkladech si všímá lidské aktivity a jejich důsledků na přírodu
80
střídání dne a noci a ročních období -vyjmenuje základní podmínky života živých organismů,třídí rostliny podle způsobu rozmnožování -rozlišuje rostliny kvetoucí a nekvetoucí -rozlišuje a třídí užitkové rostliny(ovoce, zelenina, hosp, plodiny), dále pak okrasné, léčivé, jedovaté a chráněné -vyjmenuje a přiřadí části rostlin(podzemní a nadzemní) -určí společné vlastnosti dřevin a bylin -vyjmenuje a přiřadí části listu a květu -vyjmenuje známé druhy jedlých a jedovatých hub -popíše jejich stavbu -uvede příklad jednoduchého potravního řetězce -uvede na příkladech ryby, obojživelníky, plazy, ptáky, savce,hmyz a všímá si společných a odlišných znaků -na příkladech porovnává rozmanité podmínky života -prohlubuje znalosti o přírodních společenstvích Člověk a jeho zdraví -chová se obezřetně při setkání s neznámým člověkem -upevňuje návyky chodce a seznamuje se návyky cyklisty, rozlišuje dopravní značky -rozlišuje rozdíl mezi prací duševní a fyzickou -vyjmenuje etapy lidského života -vyjmenuje části těla, kostry a vnitřní orgány -pomocí smyslů poznává jednoduchými pokusy okolní svět -prohlubuje si vědomosti péče o zdraví a první pomoc
81
D) Souhrnné očekávané výstupy na konci 1. období: Žák na konci 1. období: orientuje se v místě svého bydliště a školy orientuje se ve své obci (městě), zná význačné objekty dovede vyjádřit v jaké krajině žije ví, co dělají jeho rodiče a lidé z nejbližšího okolí zná okolní krajinu svého bydliště a názvy nejbližších obcí orientuje se v síti obchodů v nejbližším okolí bydliště, ví, jak se má chovat v obchodě, umí porovnávat ceny výrobků užívá základní pravidla slušného chování vůči dospělým i dětem dovede vyjádřit různým způsobem charakteristické rysy jednotlivých ročních období určí přírodniny, které se často vyskytují v okolí školy pozná nejznámější rostliny a živočichy, které se vyskytují v obci a v okolí dovede pojmenovat a pozná některé okrasné a užitkové rostliny a volně žijící, hospodářská a domácí zvířata zná pravidla chování v přírodě ví, jaké jsou jeho možnosti v ochraně životního prostředí zná základní pravidla bezpečného chování zná základní pravidla pro bezpečné chování chodců v dopravním provozu zná dopravní značení, které se týká chodců umí pojmenovat části lidského těla zná a dodržuje základní hygienické návyky Výuka prvouky v 1. období ve spojení s ostatními předměty uplatňuje v rozsahu přiměřeném chápání žáků tohoto věku prvky environmentální výchovy. Žáky učíme citlivému přístupu k přírodě, lásce k okolní krajině, k obci, její minulosti a přítomnosti. Žákům dáváme příležitost k tomu, aby si uvědomili propojenost vztahů mezi člověkem a přírodou a možnost člověka přírodu ovlivňovat. Učíme je rozlišovat pozitivní způsoby ovlivňování přírody člověkem od způsobů negativních. Poznávají také význam a úkol jednotlivých profesí ve vztahu k životnímu prostředí. Necháme je objevovat možnosti ke zlepšování okolního prostředí a péči o něj. Dáváme jim prostor pro nápady co dělat teď, aby i v budoucnosti bylo na Zemi zdravé životní prostředí. Vytváříme první předpoklady k tomu, aby žáci získávali dobrou hodnotovou orientaci v zájmu udržitelnosti rozvoje lidské civilizace.
82
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: UMĚNÍ A KULTURA Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací předmět: Hudební výchova Období: 1. – 5. ročník Hudební výchova pro 1. stupeň • • • • • •
Charakteristika daného předmětu Organizace předmětu – cílové zaměření vzdělávací oblasti Metody a formy práce Pomůcky Hodnocení předmětu Strategie předmětu a klíčové kompetence
U jednotlivých ročníků rozpracovány • Očekávané výstupy • Obsah učiva v daném období • Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Charakteristika daného předmětu: Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence - umění a kulturu. Kulturu, jako procesy i výsledky duchovní činnosti, umožňující chápat kontinuitu proměn historické zkušenosti, v níž dochází k socializaci jedince a jeho projekci do společenské existence, i jako neoddělitelnou součást každodenního života (kultura chování, oblékání, cestování, práce). Umění, jako proces specifického poznání a dorozumívání, v němž vznikají informace o vnějším a vnitřním světě a jeho vzájemné provázanosti, které nelze formulovat a sdělovat jinými než uměleckými prostředky. Vzdělávání v této oblasti přináší umělecké osvojování světa, tj. osvojování s estetickým účinkem. V procesu uměleckého osvojování světa dochází k rozvíjení specifického cítění, tvořivosti, vnímavosti jedince k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému i k okolnímu světu. Součástí tohoto procesu je hledání a nalézání vazeb mezi druhy umění na základě společných témat, schopnosti vcítit se do kulturních potřeb ostatních lidí a jimi vytvořených hodnot a přistupovat k nim s vědomím osobní účasti. V tvořivých činnostech jsou rozvíjeny schopnosti nonverbálního vyjadřování prostřednictvím tónu a zvuku, linie, bodu, tvaru, barvy, gesta, mimiky atp. Organizace předmětu: Výuka probíhá 1 vyučovací hodinu týdně jedním pedagogem. Při výuce se střídá metoda frontální výuky s metodami individuální a skupinové výuky. Výuka probíhá v různých formách: vyučovací hodina, sborový zpěv, zájmové kroužky (dramatický, taneční), výchovné koncerty, soutěže, žákovské koncerty, veřejná vystoupení apod. Cílové zaměření vzdělávací oblasti: Realizace vzdělávacího oboru je rozdělena na složky: - vokální činnosti - instrumentální činnosti - hudebně pohybové činnosti - poslechové činnosti
83
Hudební výchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností k porozumění umění a hudbě, k jejímu aktivnímu vnímání a využívání jako prostředku komunikace. Hudební činnosti rozvíjejí celkovou osobnost žáka, vedou k rozvoji jeho hudebnosti – jeho hudebních schopností, jež se následně projevují individuálními hudebními dovednostmi ( sluchovými, rytmickými, pěveckými, intonačními, instrumentálními, hudebně pohybovými, hudebně tvořivými a poslechovými). Prostřednictvím těchto činností žák uplatňuje hlasový potenciál při sólovém, skupinovém i sborovém zpěvu, své individuální instrumentální dovednosti při souborové hře a doprovodu zpěvního projevu, své pohybové dovednosti při tanci a pohybovém doprovodu hudby, je mu dána příležitost „interpretovat“ hudbu podle svého individuálního zájmu a zaměření. Obsahem Vokálních činností je práce s hlasem, při níž dochází ke kultivaci pěveckého i mluvního projevu v souvislosti s uplatňováním správných pěveckých návyků. Obsahem Instrumentálních činností je hra na hudební nástroje a jejich využití při hudební produkci a reprodukci. Obsahem Hudebně pohybových činností je ztvárňování hudby a reagování na ni pomocí pohybu, tance a gest, Obsahem Poslechových činností je aktivní vnímání znějící hudby, při níž žák poznává hudbu ve všech jejích žánrových, stylových a funkčních podobách. Metody a formy práce: Sólový, skupinový a sborový zpěv, poslech, tvořivé dílny, práce s knihou či učebnicí, práce s notovým záznamem, rozhovor, prezentace instrumentálních dovedností a pohybových dovedností, taneční a pohybové hry, hry se zpěvem, deklamace říkadel, improvizace, soutěže, koncerty, vystoupení, portfolia, frontální výuka. Pomůcky: Učebnice hudební výchovy, dětské hudební nástroje, hudební nahrávky, obrázky hudebních nástrojů, životy a díla některých hudebních skladatelů v různých materiálech. Hodnocení předmětu: Při hodnocení žáka se využívá převážně motivační hodnocení (razítka, obrázky, pochvala za překonání trémy a ostychu), hodnotí se aktivita v hodině, zájem a vztah k předmětu. Přihlíží se i k dodržování dohodnutých pravidel chování při výuce. Některé výstupy žáka budou hodnoceny známkami podle klasifikačního řádu školy. Strategie - pedagogické vedení: Pedagog užívá srozumitelné formulace a pojmy, hudební terminologii vhodnou pro danou věkovou skupinu k vysvětlování učiva. Podněcuje u žáků chuť ke zpěvu a poslechu, případně k hlubšímu zájmu o studium daného předmětu. Upozorňuje na kulturní odkazy našeho národa. Oceňuje kreativitu, podporuje zvyšování sebevědomí. Dbá na jeho vystupování a kulturu projevu. Klíčové kompetence - rozvoj žáka: Žák s pomocí pedagoga uplatňuje tyto kompetence: Kompetence k učení • žák vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení je využívá v procesu učení • žák samostatně pozoruje a experimentuje (forma imitace, interpretace a improvizace)
84
Kompetence k řešení problémů -
žák rozumí různým typům hudebních záznamů, přemýšlí o nich, využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností
-
žák využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých stylů hudby, nenechá se odradit případným nezdarem
Kompetence občanské •
žák respektuje, chrání a oceňuje naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění
•
žák chápe základní principy, na nichž spočívají společenské normy (vhodné oblečení, pravidla slušného chování na koncertech apod.)
Kompetence pracovní • •
žák používá správně a účinně Orfeovy dětské hudební nástroje,dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky žák dbá o hlasovou hygienu (správné dýchání, tvoření hlavového tónu, frázování)
85
C) Obsah učiva předmětu hudební výchova v jednotlivých ročnících: Ročník: 1. Učivo Vokální činnosti písničky známé z mateřské školy lidové a umělé písničky pro děti hlasová výchova (nádech, hlavový ton, hlasový rozsah) intonace kvalita tónů notová osnova zápis not postup melodie deklamace říkadel správná výslovnost hlásek Instrumentální činnosti rytmizace a melodizace říkadel zvuky a tóny jednoduché rytmické celky tzv. hra na tělo doprovod na jednoduché hudební nástroje
Očekávané výstupy Vokální činnosti zpívá písničky známé z mateřské školy zpívá nové písničky nacvičuje zpívání tzv. brumendem dbá o hlasovou hygienu nacvičuje tvorbu hlavového tónu rozšiřuje si hlasový rozsah intonuje čistě a rytmicky přesně zpívá různě dlouhé tóny rozlišuje různé kvality tónů (výška, délka, barva) seznamuje se s notovou osnovou a se zápisem not rozlišuje melodii stoupavou a klesavou pomalou a rychlou nacvičuje správné dýchání při zpěvu a deklamaci říkadel upevňuje si správnou výslovnost textu říkadel a písní šetří dechem Instrumentální činnosti
Hudebně pohybové činnosti
rytmizuje jednoduché texty opakuje jednoduché rytmické celky rozlišuje zvuky a tóny vytleskává rytmus říkadla
různé druhy kroků a poskoků napodobování činností lidí dramatizace písničky různé druhy pohynů jednoduché taneční hry a tanečky tzv. těžká doba pochod, ukolébavka, taneční melodie
rytmizuje delší slova navazuje v rytmu na předchozí slovo pokouší se o jednoduchou melodizaci slova v daném rytmu rytmizuje a melodizuje říkadlo doprovází říkadla tzv. hrou na „tělo“ využívá jednoduché hudební nástroje z Orffova instrumentáře k doprovodu písní
Poslechové činnosti
Hudebně pohybové činnosti
základní hudební nástroje Česká státní hymna vánoční koledy vokálně instrumentální hudba
chodí v rytmu říkadla nebo písně orientuje se v prostoru a reprodukuje pohyby pohybuje se v rytmu říkadla nebo písně (poskoky, chůze, výskoky) napodobuje činnosti dramatizuje písničku ukazuje rukou pohyb melodie pohybově ztvárňuje melodii reaguje pohybem na znějící hudbu předvádí doprovod na hudební nástroje tančí jednoduchý taneček pamětně si uchovává pohyby a jednoduché tanečky rozpoznává pochod od taneční melodie akcentuje tzv. těžkou dobu Poslechové činnosti
Poznámky Mezipředmětové vztahy: ČJ - upevňuje si správnou výslovnost textu říkadel a písní, dramatizuje písničku, seznamuje se s Českou státní hymnou M - seznamuje se s notovou osnovou, rozlišuje počet linek a mezer v notové osnově Prv - seznamuje se s Českou státní hymnou, poslouchá známé vánoční koledy, dbá o hlasovou hygienu, nacvičuje správné dýchání při zpěvu a deklamaci říkadel Vv - podle ilustrací rozeznává písničky, maluje a výtvarně ztvárňuje některé písničky Tv - vytleskává rytmus říkadla, doprovází říkadla tzv. hrou na „tělo“, chodí v rytmu říkadla nebo písně, orientuje se v prostoru, reprodukuje různé pohyby pohybuje se v rytmu říkadla nebo písně (poskoky, chůze, výskoky), reaguje pohybem na znějící hudbu pamětně si uchovává pohyby a jednoduché tanečky Průřezová témata OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA (OSV) Osobnostní rozvoj 1.rozvíjí schopností poznávání 2. cvičí smyslové vnímání, pozornost a soustředěnost 3. rozšiřuje si paměťové dovednosti 4.vytváří si dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému 5. učí se dobré organizaci volného času, uvolnění a relaxace, dovednosti pro předcházení stresům 6. rozvíjí svoji citlivost, originalitu a tvořivost Sociální rozvoj 1. pomocí řeči těla, řeči zvuků a slov, řeči předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, komunikuje , cvičí pozorování a aktivní naslouchání 2. rozvíjí seberegulaci v situaci nesouhlasu, učí se dovednosti k navazování na nápady jiných a rozvíjení vlastních nápadů, slleduje linku společné myšlenky 3. rozvíjí pozitivní myšlení 4. snaží se o rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěže a konkurence MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA (MKV) 1. uvědomuje si jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti 2. poznává vlastního kulturní zakotvení 3. respektuje zvláštností různých etnik 4. poznává a respektuje právo všech lidí žít společně a rozvíjí spolupráci s jinými lidmi, bez ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženskou a zájmovou příslušnost 5. seznamuje se se vztahy mezi kulturami, 6. vnímá zapojení žáků odlišného kulturního prostředí do kolektivu třídy MEDIÁLNÍ VÝCHOVA (MDV) 1. vnímá postavení médií ve společnosti a jejich vliv na každodenní život, na uspořádání dne, na postoje a chování jedince 2. všímá si vlivu médií na kulturu
rozpozná při poslechu hudby některé hudební nástroje poznává další hudební nástroje
86
seznamuje se s úlohou hudebního nástroje v orchestru poslechem rozlišuje ukolébavku od taneční hudby sluchem rozlišuje kvality tónů (výška, délka, barva) seznamuje se s Českou státní hymnou poslouchá známé vánoční koledy seznamuje se s vokálně instrumentální hudbou pozná podle začátku melodie název písničky
Ročník: 2. Učivo Vokální činnosti
Očekávané výstupy Vokální činnosti
písničky známé z 1. třídy lidové a umělé písničky pro děti hlasová výchova (nádech, hlavový ton, hlasový rozsah) intonace kvalita tónů takt, taktová čára, rytmus, tempo, doby nota půlová, čtvrťová a osminová pomlka osminová a čtvrťová zápis not postup melodie deklamace říkadel správná výslovnost hlásek dynamická znaménka
zpívá písničky známé z 1. třídy zpívá nové písničky dbá o hlasovou hygienu upevňuje si tvorbu hlavového tónu rozšiřuje si hlasový rozsah intonuje čistě a rytmicky přesně zpívá jednoduché celky podle not rozlišuje různé kvality tónů (výška, délka, barva) seznamuje se s taktem, taktovou čárou, dobami, rytmem, tempem, notou půlovou, čtvrťovou, osminovou, pomlkou osminovou a čtvrťovou seznamuje se s dynamickými znaménky učí se zápisu not (půlová, čtvrťová a osminová) pozná melodii stoupavou a klesavou, pomalou a rychlou nacvičuje správné dýchání při zpěvu a deklamaci říkadel upevňuje si správnou výslovnost textu říkadel a písní šetří dechem
Instrumentální činnosti rytmizace a melodizace říkadel zvuky a tóny jednoduché rytmické celky tzv. hra na tělo doprovod na jednoduché hudební nástroje tzv. těžká doba netleskání pomlk dynamická znaménka v zápisu melodie Hudebně pohybové činnosti různé druhy kroků a poskoků napodobování činností lidí dramatizace písničky různé druhy pohynů jednoduché taneční hry a tanečky tzv. těžká doba pochod, ukolébavka, taneční melodie Poslechové činnosti základní hudební nástroje Česká státní hymna vánoční koledy vokálně instrumentální hudba písnička umělá a lidová
Instrumentální činnosti
Poznámky Mezipředmětové vztahy: ČJ - upevňuje si správnou výslovnost textu říkadel a písní dramatizuje písničku pozná Českou státní hymnu vypráví obsah písničky seznamuje se některými kraj. výrazy v písních říkadlech (doubravy, žemlička) Prv – pozná Českou státní hymnu a seznamuje se s tradicemi při oslavách vzniku ČR zná správné chování při poslechu České státní hymny seznamuje se krásami naší vlasti poslouchá známé vánoční koledy a seznamuje se některými tradicemi Vánoc poznává různá povolání a činnosti v životě lidí zná některá domácí a volně žijící zvířata, ví, jak se ozývají zná přírodu v zimě a na podzim a druhy zimního a podzimního počasí dbá o hlasovou hygienu, nacvičuje správné dýchání při zpěvu a deklamaci říkadel Vv - podle ilustrací rozeznává písničky, maluje a výtvarně ztvárňuje některé písničky Tv - vytleskává rytmus říkadla doprovází říkadla tzv. hrou na „tělo chodí v rytmu říkadla nebo písně orientuje se v prostoru reprodukuje různé pohyby pohybuje se v rytmu říkadla nebo písně (poskoky,chůze, výskoky) reaguje pohybem na znějící hudbu napodobuje různé lidské činnosti a povolání pamětně si uchovává pohyby a jednoduché tanečky tančí jednoduchý valčíkový krok a řezankový krok
rytmizuje jednoduché texty opakuje jednoduché rytmické celky rozlišuje zvuky a tóny vytleskává rytmus říkadla rytmizuje delší slova navazuje v rytmu na předchozí slovo pokouší se o jednoduchou melodizaci slova v daném rytmu rytmizuje a melodizuje říkadlo doprovází říkadla tzv. hrou na „tělo“ využívá jednoduché hudební nástroje z Orffova instrumentáře k doprovodu písní rozlišuje tempo a rytmus písně dělí rytmický text na takty rozlišuje různou hlasitost při zpěvu a deklamaci Průřezová témata říkadel zesiluje (zeslabuje) hlas podle dynamických OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA znamének (OSV) nacvičuje netleskání pomlk Osobnostní rozvoj rozeznává tzv. těžkou dobu Hudebně pohybové činnosti chodí v rytmu říkadla nebo písně orientuje se v prostoru a reprodukuje pohyby pohybuje se v rytmu říkadla nebo písně (poskoky,
1.rozvíjí schopností poznávání 1. cvičí smyslové vnímání, pozornost a soustředěnost 1. rozšiřuje si paměťové dovednosti 3. cvičí se v sebekontrole, sebeovládání 3. reguluje vlastní jednání a prožívání, vůli
87
hudební nástroje strunné, dechové, chůze, výskoky) bicí napodobuje činnosti sborový a sólový zpěv dramatizuje písničku ukazuje rukou pohyb melodie pohybově ztvárňuje melodii reaguje pohybem na znějící hudbu předvádí doprovod na hudební nástroje tančí jednoduchý taneček a taneční hru pamětně si uchovává pohyby a jednoduché tanečky rozpoznává pochod od taneční melodie akcentuje tzv. těžkou dobu tančí valčíkový krok a řezankový krok pochoduje v rytmu písně pohybově improvizuje Poslechové činnosti rozpozná při poslechu hudby některé hudební nástroje poznává další hudební nástroje seznamuje se s úlohou hudebního nástroje v orchestru poslechem rozlišuje ukolébavku od taneční hudby sluchem rozlišuje kvality tónů (výška, délka, barva) pozná Českou státní hymnou poslouchá známé vánoční koledy seznamuje se s vokálně instrumentální hudbou pozná podle začátku melodie název písničky poslechem rozlišuje hudební nástroje strunné, dechové a bicí poslouchá ukázky z vážné hudby při poslechu pozná písničku umělou a lidovou při poslechu pozná sólový zpěv a sborový zpěv
3. organizuje svůj volný čas 4.vytváří si dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému 4. učí se dobré organizaci volného času, uvolnění a relaxace, dovednosti pro předcházení stresům 5. rozvíjí svoji citlivost, originalitu a tvořivost Sociální rozvoj 3. pomocí řeči těla, řeči zvuků a slov, řeči předmětů a prostředí vytvářeného člověkem komunikuje , cvičí pozorování a aktivní naslouchání 4. rozvíjí seberegulaci v situaci nesouhlasu, učí se dovednosti k navazování na nápady jiných a rozvíjení vlastních nápadů, slleduje linku společné myšlenky 4. rozvíjí pozitivní myšlení 4. snaží se o rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěže a konkurence MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA (MKV) 1. uvědomuje si jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti 2. poznává vlastního kulturní zakotvení 3. respektuje zvláštností různých etnik 4. poznává a respektuje právo všech lidí žít společně a rozvíjí spolupráci s jinými lidmi, bez ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženskou a zájmovou příslušnost 5. seznamuje se se vztahy mezi kulturami 6. uplatňuje princip slušného chování (základní morální normy) 7. uvědomuje se význam kvality mezilidských vztahů pro harmonický rozvoj osobnosti 8. vnímá zapojení žáků odlišného kulturního prostředí do kolektivu třídy MEDIÁLNÍ VÝCHOVA (MDV) 1. vnímá postavení médií ve společnosti a jejich vliv na každodenní život, na uspořádání dne, na postoje a chování jedince 2. všímá si vlivu médií na kulturu 3. poznává roli médií v každodenním životě jednotlivce
88
Ročník: 3. Učivo Vokální činnosti
Očekávané výstupy Vokální činnosti
písničky známé z 2. třídy lidové a umělé písničky pro děti hlasová výchova (nádech, hlavový ton, hlasový rozsah) intonace kvalita tónů takt, taktová čára, rytmus, tempo, doby nota půlová, čtvrťová a osminová pomlka osminová a čtvrťová zápis not postup melodie deklamace říkadel správná výslovnost hlásek dynamická znaménka kánon, dvojhlas
zpívá písničky známé z 2. třídy
Instrumentální činnosti
zapisuje noty (půlová, čtvrťová a osminová)
rytmizace a melodizace říkadel zvuky a tóny jednoduché rytmické celky tzv. hra na tělo doprovod na jednoduché hudební nástroje tzv. těžká doba netleskání pomlk dynamická znaménka v zápisu melodie
pozná melodii stoupavou a klesavou, pomalou
zpívá nové písničky dbá o hlasovou hygienu upevňuje si tvorbu hlavového tónu rozšiřuje si hlasový rozsah intonuje čistě a rytmicky přesně zpívá jednoduché celky podle not rozlišuje různé kvality tónů (výška, délka, barva) rozlišuje takt, taktovou čáru, doby, rytmus, tempo, notu půlovou, čtvrťovou, osminovou, pomlku osminovou a čtvrťovou seznamuje se s dynamickými znaménky
a rychlou upevňuje si správné dýchání při zpěvu a deklamaci říkadel
Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj
upevňuje si správnou výslovnost textu říkadel a písní 1. cvičí smyslové vnímání, pozornost a soustředěnost šetří dechem seznamuje se s kánonem a dvojhlasem zpívá jednoduché kánony a dvojhlasy
Hudebně pohybové činnosti různé druhy kroků a poskoků napodobování činností lidí dramatizace písničky různé druhy pohynů Hudebně pohybové činnosti
Poznámky Mezipředmětové vztahy: ČJ - upevňuje si správnou výslovnost textu říkadel a písní dramatizuje písničku, pozná Českou státní hymnu, zná tradice při oslavách vzniku ČR, vypráví obsah písničky, seznamuje s některými krajovými, výrazy v písních říkadlech (kanafaska) rozlišuje a poznává některá krajová nářečí v lidových písní Prv – pozná Českou státní hymnu a seznamuje se s tradicemi při oslavách vzniku ČR zná správné chování při poslechu České státní hymny seznamuje se krásami naší vlasti poslouchá známé vánoční koledy a seznamuje se některými tradicemi Vánoc, poznává různá povolání a činnosti v životě lidí zná užitečný hmyz a pozná léčivé byliny, zná přírodu v zimě a na podzim a druhy zimního a podzimního počasí, dbá o hlasovou hygienu, nacvičuje správné dýchání při zpěvu a deklamaci říkadel Vv - podle ilustrací rozeznává písničky, maluje a výtvarně ztvárňuje některé písničky Tv - vytleskává rytmus říkadla doprovází říkadla tzv. hrou na „tělo“, chodí v rytmu říkadla nebo písně, orientuje se v prostoru, reprodukuje různé pohyby, pohybuje se v rytmu říkadla nebo písně (poskoky,chůze, výskoky), reaguje pohybem na znějící hudbu, napodobuje různé lidské činnosti a povolání, pamětně si uchovává pohyby a jednoduché tanečky, tančí jednoduchý valčíkový krok a řezankový krok, tančí jednoduchý country tanec Průřezová témata
Instrumentální činnosti
rytmizuje jednoduché texty opakuje jednoduché rytmické celky vytleskává rytmus říkadla rytmizuje delší slova navazuje v rytmu na předchozí slovo jednoduché taneční hry a pokouší se o jednoduchou melodizaci slova v daném tanečky rytmu tzv. těžká doba rytmizuje a melodizuje říkadlo pochod, ukolébavka, taneční doprovází říkadla tzv. hrou na „tělo“ melodie využívá jednoduché hudební nástroje z Orffova country tanec instrumentáře k doprovodu písní valčíkový a řezankový krok rozlišuje tempo a rytmus písně dělí rytmický text na takty rozlišuje různou hlasitost při zpěvu a deklamaci říkadel Poslechové činnosti zesiluje (zeslabuje) hlas podle dynamických základní hudební nástroje znamének Česká státní hymna nacvičuje netleskání pomlk vánoční koledy rozeznává tzv. těžkou dobu vokálně instrumentální hudba Hudebně pohybové činnosti písnička umělá a lidová chodí v rytmu říkadla nebo písně hudební nástroje strunné, orientuje se v prostoru a reprodukuje pohyby dechové, bicí pohybuje se v rytmu říkadla nebo písně (poskoky, sborový a sólový zpěv chůze, výskoky)
2. rozšiřuje si paměťové dovednosti 3. cvičí se v sebekontrole, sebeovládání 4. reguluje vlastní jednání a prožívání, vůli 5. organizuje svůj volný čas 6.vytváří si dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému 7. učí se dobré organizaci volného času, uvolnění a relaxaci pro předcházení stresům 8. rozvíjí svoji citlivost, originalitu a tvořivost Sociální rozvoj 1. pomocí řeči těla, řeči zvuků a slov, řeči předmětů a prostředí vytvářeného člověkem komunikuje, cvičí pozorování a aktivní naslouchání 2. rozvíjí seberegulaci v situaci nesouhlasu, učí se dovednosti k navazování na nápady jiných a rozvíjení vlastních nápadů, sleduje linku společné myšlenky 3. rozvíjí pozitivní myšlení 4. snaží se o rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěže a konkurence Multikulturní výchova (MKV) 1. uvědomuje si jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti 2. poznává vlastního kulturní zakotvení 3. respektuje zvláštností různých etnik 4. poznává a respektuje právo všech lidí žít společně a rozvíjí spolupráci s jinými lidmi, bez ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženskou a zájmovou příslušnost 5. seznamuje se se vztahy mezi kulturami 6. uplatňuje princip slušného chování (základní morální normy) 7. uvědomuje se význam kvality mezilidských vztahů pro harmonický rozvoj osobnosti 8. vnímá zapojení žáků odlišného kulturního prostředí do kolektivu třídy Mediální výchova (MDV) 1. vnímá postavení médií ve společnosti a jejich vliv na každodenní život, na uspořádání dne, na postoje
89
menuet hudba ke slavnostním příležitostem
napodobuje činnosti dramatizuje písničku Hudebně pohybové činnosti ukazuje rukou pohyb melodie pohybově ztvárňuje melodii reaguje pohybem na znějící hudbu předvádí doprovod na hudební nástroje tančí jednoduchý taneček a taneční hru pamětně si uchovává pohyby a jednoduché tanečky rozpoznává pochod od taneční melodie akcentuje tzv. těžkou dobu tančí valčíkový krok a řezankový krok pochoduje v rytmu písně pohybově improvizuje tančí jednoduchý country tanec Poslechové činnosti rozpozná při poslechu hudby některé hudební nástroje poznává další hudební nástroje seznamuje se s úlohou hudebního nástroje v orchestru sluchem rozlišuje kvality tónů (výška, délka, barva) pozná Českou státní hymnu seznamuje se s menuetem poslouchá hudbu ke slavnostním příležitostem, poslouchá známé vánoční koledy seznamuje se s vokálně instrumentální hudbou pozná podle začátku melodie název písničky poslechem rozlišuje hudební nástroje strunné, dechové a bicí poslouchá ukázky z vážné hudby při poslechu pozná písničku umělou a lidovou při poslechu pozná sólový zpěv a sborový zpěv
a chování jedince 2. všímá si vlivu médií na kulturu 3. poznává roli médií v každodenním životě jednotlivce
D) Souhrn očekávaných výstupů na konci 1. období: Žák na konci 1. období: má při zpěvu správné pěvecké návyky podle individuálních dispozic zpívá v jednohlase čistě a rytmicky správně melodie známých lidových a dětských písní na základě individuálních hudebních schopností používá jednoduché rytmické nástroje při doprovodné hře pohybem reaguje na hudbu s využitím jednoduchých gest a tanečních kroků dovede zazpívat (pomocí písně) stoupající a klesající melodii rozlišuje nejznámější hudební nástroje ví, že českým nejznámějším hudebním skladatelem je Bedřich Smetana podle melodie pozná státní hymnu a umí jí projevit úctu
90
Vzdělávací oblast: Výtvarná výchova Vzdělávací předmět: Výtvarná výchova Období: 1. – 5. ročník Výtvarná výchova pro 1. stupeň • • • • • •
Charakteristika daného předmětu Organizace předmětu – cílové zaměření vzdělávací oblasti Metody a formy práce Pomůcky Hodnocení předmětu Strategie předmětu a klíčové kompetence
U jednotlivých ročníků rozpracovány • Očekávané výstupy • Obsah učiva v daném období • Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Charakteristika daného předmětu: Žáci se postupně seznamují se základními barvami, s vlastnostmi vodových barev, mícháním barev, držením štětce, umístěním do formátu,poznávají vlastnosti modelovací hmoty. Osvojují si návyky na dodržování pořádku na pracovním místě. Organizace předmětu: V daném ročníku vyučuje pedagog ve třídě, v keramické dílně, dle potřeby se vyučuje i v okolí školy nebo v přírodě. Kromě vyučovacích hodin jsou zpracovávány výtvarná témata i v rámci projektů školy. V každém ročníku je věnováno výtvarné výchově 1 hodina týdně. Cílové zaměření vzdělávací oblasti: Výtvarná výchova se dělí na tyto tematické okruhy. kresba malba modelování a organizace prostoru Metody a formy práce Střídá se samostatná práce jednotlivce s různě sestavenými skupinami žáků. Pomůcky Nástěnné mapy a plakáty, obrazy, ukázky dětských prací, obrazový a kopírovaný materiál, knihy. Hodnocení Žáky hodnotíme formou razítek, pochval, klasifikace, ústní hodnocení, společné hodnocení. Hodnotíme především snahu žáka, pracovní kázeň, spolupráci se skupinou, pokrok v činnostech. Strategie - pedagogické vedení: 91
Pedagog používá přesného vyjádření postupu práce, vše trpělivě vysvětlí. U žáků oceňuje kreativitu, podporuje jejich sebevědomí, vede žáky k samostatnosti, rozvíjí smysl pro spolupráci. Vede děti k formulaci svého názoru v rámci sebehodnocení a hodnocení ostatních. Klíčové kompetence - rozvoj žáka: Žák s pomocí pedagoga uplatňuje tyto kompetence: Kompetence k učení • -vybírá a využívá vhodné způsoby a metody práce • -plánuje si postup práce • -všímá si souvislostí , propojuje poznatky do širších celků • -vytváří si kladný vztah k umění Kompetence k řešení problémů • -volí vhodné způsoby řešení • -aplikuje osvědčené postupy při řešení obdobných situacích Kompetence komunikativní • -formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory • -naslouchá promluvám druhých a vhodně na ně reaguje Kompetence sociální a personální • -spolupracuje ve skupině, podílí se na kvalitě práce • -podílí se na utvoření příjemné atmosféry na základě ohleduplnosti a úcty k druhým, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá • -vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje sebedůvěru a samostatný rozvoj Kompetence pracovní • -používá bezpečně a účelně materiály, nástroje a vybavení • -dodržuje vymezená pravidla • -přistupuje k výsledkům VV z hlediska kvality a estetiky • -využívá znalostí a zkušeností získaných ve vzdělávacích oblastech
92
C) Obsah učiva Výtvarné výchovy v jednotlivých ročnících: Ročník: 1.-3. Učivo
Očekávané výstupy
malba- rozvíjení smyslové citlivosti
zvládne techniku malby vodovými barvami, temperami, voskovkami zná základní barvy, míchá barvy používá různé druhy štětců dle potřeby, rozpozná a pojmenuje prvky vizuálně obrazného vyjádření (barvy, objekty, tvary) rozfoukává barvy rozliší teplé a studené barvy
barvy- barvy základní, doplňkové, teplé a studené, kombinace barev kresba- rozvíjí smyslovou citlivost, výrazové vlastnosti linie, tvaru, jejich kombinaci v ploše, uspořádání objektu do celku
ilustrátoři dětské knihy Náročnost zpracování témat bude postupně zvyšována podle věku.
Mezipředmětové vztahy:
ČJ -čte knihy, časopisy a všímá si ilustrací, poslouchá nahrávky pohádek,sleduje pořady v TV M- kreslí a maluje geometrické tvary, spojuje přímky PRV - kreslí a maluje situace z reálného života ( rodina, svátky, příroda, …), využívá vycházek v ročních obdobích PČ-manipuluje s výtvarnými pomůckami, modely,
zvládne kresbu měkkým materiálem,tuží, ulhem, udržuje pracovní pořádek tužkou modeluje z plastelíny
techniky plastického vyjádřenísmyslové prožitky (hmatové, pohybové podněty)
Poznámky
HV- poslouchá hudbu při výtvarném projevu, zpívá jednoduché písně k tématu
tvaruje papír, zvládne koláž, frotáž
TV-procvičuje horní končetiny, využívá sportovních aktivit k tématům
pracuje s přírodním materiálem,nalepuje, dotváří jej, otiskuje,apod.
Průřezová témata
seznámí se s ilustrátory dětské knihy
Osobnostní a sociální výchova (OSV) - Osobnostní rozvoj 1rozvíjí smyslové vnímání,pozornost a soustředění 3 cvičí seberegulaci, vytrvalost pro dokončení pr.a 4 relaxuje, pestuje dovednosti pro naladění mysli 5 rozvíjí kreativitu - Sociální rozvoj 1 vzájemně se poznává se spolužáky při práci ve skupině 2pečuje o dobré vztahy, vzájemnou pomoc, požádá a přijme pomoc 3 vhodným způsobem vyjádří prosbu, komunikuje 4rozvíjí dovednosti pro společnou práci Morální rozvoj vytváří si povědomí o odpovědnosti, spolehlivosti a spravedlnosti
D) Souhrn očekávaných výstupů: Žáci na konci 1. období: – umí pracovat s barvou různé konzistence, rozezná studené a teplé barvy, osvojil si schopnost vědomě míchat základní barvy – poznávají různé materiály (přírodní i umělé) seznamují se s různými způsoby jejich zpracování (různými technikami), osvojují si dovednosti práce s různými nástroji – rozvíjejí schopnost výtvarně vnímat věci, užitkové předměty z hlediska funkce, tvaru, dekoru, pohybu apod. – komponují jednoduché tvary, vnímají neuspořádání či záměrné rozmisťování či řazení – poznávají možnosti námětového plošného i lineárního vyjádření, pokoušejí se volně pracovat s linkou, tvarem, obrysem – pokouší se dotvářet výtvarné práce písemným projevem – experimentují s různými materiály k vytváření prostorových prací – poznávají prostředí školy, okolí obce, sledují detaily staveb, předmětů – postupně si osvojují schopnost vyjádřit se o své práci, zdůvodnit, hodnotit, vyjádřit se také o práci jiných, vést dialog o výtvarné práci, být tolerantní 93
– podílejí se na dotváření prostředí, ve kterém žijí, které je obklopuje, vystavují své práce, připravují výtvarnou výzdobu prostředí třídy, školy – spolupracují na třídních projektech – poznávají výtvarná vyjádření významných malířů (zejména ilustrátorů dětských knih, regionálních umělců), aj. výtvarných umělců – docházejí k poznání, že výtvarné umění patří ke kulturnímu bohatství národa
94
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A ZDRAVÍ Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací předmět: Tělesná výchova Období: 1. – 5. ročník Tělesná výchova pro 1. stupeň • • • • • •
Charakteristika daného předmětu Organizace předmětu – cílové zaměření vzdělávací oblasti Metody a formy práce Pomůcky Hodnocení předmětu Strategie předmětu a klíčové kompetence
U jednotlivých ročníků rozpracovány • Očekávané výstupy • Obsah učiva v daném období • Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Charakteristika daného předmětu: Tělesná výchova s výchovou ke zdraví vstupují i do dalších vzdělávacích oborů a ovlivňují život školy. Vzdělávací obor tělesná výchova směřuje na jedné straně k poznání vlastních pohybových možností a zájmů, na druhé straně k poznání účinků pohybových aktivit na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. Pohybové vzdělávání postupuje od spontánní pohybové činnosti žáků k činnosti řízené. Charakteristické pro pohybové vzdělávání je rozpoznání a rozvíjení pohybového nadání, ale i odhalování zdravotních oslabení žáků a jejich korekce v povinné tělesné výchově, případně ve zdravotní tělesné výchově. Organizace předmětu: V ročníku se vyučuje jedním pedagogem dvě hodiny týdně v tělocvičnách školy a na hřišti, je však denně doplňována formou tělovýchovných a relaxačních chvilek v jiných předmětech. Dále mají žáci možnost aktivně se pohybovat a cvičit o přestávkách. Žáci se učí dohromady, nedělí se na 1.stupni na chlapce a děvčata. Ve druhém a třetím ročníku je výuka realizovaná jako plavecký výcvik. Plavání, vyučuje pedagog s odborným zaměřením s případnou asistencí kmenového pedagoga třídy. Jsou využívány příležitostně možnosti pobytu v přírodě, podle ročních podmínek je o sáňkování, lyžování, bruslení. Cílové zaměření vzdělávací oblasti: Vzdělávání v oblasti Člověk a zdraví vede žáky k: • • • • •
poznávání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty vnímání radostných prožitků z činností podpořených pohybem získávání základní orientace v názorech na to, co je zdravé a co může zdraví prospět, i na to, co zdraví poškozuje propojování zdraví a zdravých mezilidských vztahů se základními etickými a morálními postoji aktivnímu zapojování do činností podporujících zdraví a do propagace zdravotně prospěšných činností ve škole i v obci 95
Metody a formy práce: Kromě sportovních činností individuálního i skupinového charakteru se uplatňují ve výuce různé pohybové hry a soutěže, využívá se příležitosti k prezentaci pohybových aktivit, lidové tance, cvičení na hudbu, sběr informací o sportovních událostech a sportovcích. Pomůcky: Sportovní náčiní, předměty k různým pohybovým hrám. Hodnocení předmětu: Pro vzdělávací oblast Člověk a zdraví a potažmo pro obor Tělesná výchova je charakteristické, že žáci poznávají zásadní životní hodnoty, postupně si utvářejí postoje, atd. Pro naplnění těchto záměrů je důležité postavit hodnocení na kladné a účinné motivaci. Pedagog hodnotí žáka co nejvíce slovně, obrázky, razítky, písemnými pochvalami, sdělením rodičům, známkami. Při hodnocení žáků bere v úvahu případné individuální handicapy žáků nebo jejich momentální či genetické indispozice. Strategie - pedagogické vedení: Pedagog vede žáky k poznávání vlastního těla, motivuje je pohybovým činnostem, aby měli radost z pohybu, pocítili sportovní zážitek. Učí žáky zvládat situace sportovních soutěží tím, že je vede k čestnému a disciplinovanému jednání, probouzí u nich pocity rozhodování, vůli překonávat překážky. Klíčové kompetence - rozvoj žáka: Žák s pomocí pedagoga uplatňuje tyto kompetence: Kompetence k učení • •
poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok chápe souvislost vlivu prostředí na vlastní zdraví
Kompetence sociální a personální • • • • •
účinně spolupracuje ve skupině, podílí se na utváření pravidel v týmu přispívá k upevňování dobrých vztahů poskytne či požádá o pomoc, pomáhá slabším ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty rozvíjí se v disciplinovanosti
Kompetence občanské • • • •
aktivně se zapojuje do sportovních aktivit chápe souvislost mezi sportem a přátelstvím mezi lidmi různých národů rozhoduje se v zájmu ochrany a podpory zdraví chová se zodpovědně v situacích ohrožujících zdraví
96
C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících: Ročník: 1.-3. Učivo seznámení s tělocvičnou a školním hřištěm bezpečnost chování v tělocvičně a na hřišti respektování pravidel relaxační Tv chvilky průpravná cvičení rozvičky cvičení na žíněnkách akrobacie (válení sudů, kotoul vpřed, vzad) cvičení na lavičkách – přebíhání, přeskoky přitahování na lavičkách v rovné i zešikmené poloze cvičení se švihadly, lanem přeskok přes švihadlo (snožmo, s meziskokem) přeskok přes švihadlo (pravá vpřed, levá vpřed, koníček) průpravné cviky se švihadlem cvičení s lanem – podbíhání, hry cvičení na žebřinách překážková dráha opičí dráha tyč, lano, horolezecká stěna nácvik techniky šplhu posilování horních končetin koza, švédská bedna odraz z můstku – doskok na žíněnku přelézání švédské bedny výskok na bednu (do kleku, podřepu) obratnost – prolézání dílů švédské bedny výskok a seskok z bedny výskok na kozu přeskok přes kozu (roznožka, nácvik skrčky) kruhy, hrazda, míče, přihrávky a vybíjení měkkým míčem (Na jelena), honičky s míčem (Sedačka, Masák...), míčové hry krátké přihrávky s míčem, driblink na místě, driblink při chůzi, běhu hod míčem na cíl, malá vybíjená cvičení na velkých míčích posilování – cvičení s plnými míči lidové tance, cvičení na hudbu atletika
Očekávané výstupy spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím uplatňuje zásady hygieny a bezpečnosti reaguje na základní pokyny a povely seznámí se s tělocvičnou, hřištěm, nářadím a náčiním převléká se bez pomoci do cvičebního úboru přezouvá se do sportovní obuvi spolupracuje při jednoduchých týmových pohybových činnostech hraje závodivé hry účastní se vzájemných soutěžích, pohybových her zvládá v souladu s předpoklady jednoduché pohybové činnosti, provádí rozcvičku podle pokynů, válí sudy, provádí průpravná cvičení na žíněnce, nacvičuje techniku kotoulu vpřed, provádí průpravné cviky ke kotoulu vzad, provádí stoj na lopatkách
Poznámky
Mezipředmětové vztahy ČJ - psaní – 3 fáze rozcvičování ruky (rameno, předloktí, zápěstí), písmena tvořená těly ČJ - čtení – básně jako motivace pohybových her M - počítání hráčů, šprušlí na žebřinách, nahrávek, atd. Prv -vycházky v přírodě v jednotlivých ročních obdobích, honičky s názvy zvířat, rostlin, měst Hv - tanečky, pohybové ztvárnění rytmických říkadel Pč - cviky napodobující lidskou pracovní činnost (trhání ovoce, práce s kladivem, sekyrou,...)
Průřezová témata přejde, přeběhne lavičku, přeskakuje několik laviček, Osobnostní a sociální rozvoj (OSV) přitahuje se rukama vleže na lavičce v rovné i zešikmené poloze, podbíhá lano, přetahuje Osobnostní rozvoj se, přeskakuje přes švihadlo (snožmo, s 1. cvičí sebeovládání a sebekontrolu meziskokem, jednonož) 2. cvičí vůli cvičí průpravné cviky se švihadlem 3. osvojuje si dovednosti pro pozitivní naladění mysli (cvičení a relaxace) cvičí na žebřinách, vylézá a slézá Sociální rozvoj rozvíjí obratnost – zvládá překážkovou dráhu plní úkoly opičí dráhy seznámí se s technikou šplhu o tyči šplhá na tyči do poloviny, posléze po značku zkouší se udržet na laně přelézá horolezeckou stěnu odrazí se z odrazového můstku, posiluje horní končetiny, vyskočí na kozu do kleku, s dopomocí skočí roznožku přes kozu, přeleze švédskou bednu, vyskočí na bednu seznamuje se s nářadím - kruhy, hrazdou nacvičuje krátké, dlouhé přihrávky s míčem hází měkkým míčkem z místa, zkouší hod na cíl – koš, otvor, dribluje při chůzi, v běhu, posiluje s plnými míči, seznamuje se s pravidly vybíjené hraje vybíjenou, seznamuje se s pravidly fotbalu hraje fotbal, účastní se různých míčových her, seznamuje se s lidovými tanci, zkouší jednoduché kroky, cvičí, popř. improvizuje na hudbu
1. poznává a postupně se zdokonaluje v řeči těla 2. rozvíjí schopnost podřídit se 3. zvládá situace soutěže 4. uznává konkurenci 5. spolupracuje ve skupině Morální rozvoj 1. cvičí se v rozhodování 2. zachovává jednání fair play Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS) 1. poznává významné sportovce Evropy i světa 2. chápe souvislost mezi sportem a přátelstvím Enviromentální výchova (EV) 1. uvědomuje si nutnost péče o přírodu při pořádání masových sportovních akcí 2. chápe souvislost vlivu prostředí na vlastní zdraví
seznamuje se s prvky atletické abecedy běží 1 minutu, cvičí vytrvalostní běh , uběhne 100m 200m, uběhne 50m individuálním tempem, běží 50m na čas Mediální výchova běží štafetu, účastní se různých typů honiček skáče do dálky z místa, nacvičuje doskok (MDV)
97
běh na krátké i delší vzdálenosti běh na čas, na vytrvalost běh v atletickém oválu individuálním tempem štafety a hry na cvičení obratnosti honičky atletický turnaj hod kriketovým míčkem z místa, s rozběhem hod míčkem do dálky, na cíl skok do dálky do písku z místa, s rozběhem trojskok zimní sporty – sáňkování, bobování, bruslení, lyžování cvičení v přírodě – škola v přírodě turistická vycházka do okolí plavecký výcvik
s rozběhem, seznamuje se s kriketovým míčkem 1. poznává sportovní zpravodajství nacvičuje techniku hodu kriketovým míčkem respektuje pravidla bezpečnosti při zvl. příležitostech, (bobování a hrách na sněhu, bruslení, lyžování), cvičí v přírodě, účastní se turistické vycházky, pochodu
chodí a běhá v bazénu, otužuje se, splývá s pomocí destičky, splývá bez dopomoci náčiní, vydechuje do vody, nacvičuje kopání – kraulové nohy, nebojí se ponořit pod vodu, sbírá (loví) předměty ze dna bazénu, skáče po nohou do bazénu, plave ,,žabičkové“ nohy, nacvičuje plavecký styl prsa, skáče do obruče, hraje míčové hry ve vodě, plave na zádech, nacvičuje znakové ruce, udělá ve vodě stoj na rukou, plave prsa, správně dýchá, hospodaří se silami relaxuje ve vodě
Zdravotní výchova v 1. – 3. ročníku Do celého prvního období výuky tělesné výchovy je zařazována zdravotní výchova, důležité je: – dbát na osobní čistotu těla, prádla, oděvu, cvičebního úboru – dodržovat čistotu a pořádek v prostředí tělocvičny – otužování vzduchem a vodou (ranní mytí studenou vodou) – seznamovat žáky s vhodnou životosprávou – do programu dne zařazovat pohybové aktivity ( tělovýchovné chvilky) – upozorňovat žáky na vliv dostatečného množství pohybu pro jejich zdraví vývoj (mimo- školní Tv) – předcházet úrazům tím, že dbáme , aby žáci dodržovali pokyny týkající se jejich bezpečnosti a ochrany zdraví. – vést žáky aby si uvědomovali, že při mimoškolních pohybových aktivitách musí dbát na svou bezpečnost, uvažovat o svém chování a dodržovat pokyny dospělých, aby vyrostli v zdravé lidi – vést žáky k tomu aby uměli zavolat pomoc v případě úrazu u kterého se náhodou vyskytnou Úkoly zdravotní výchovy se neplní jenom v rámci tělesné výchovy, ale uplatňujeme je i v ostatních vyučovacích předmětech.
98
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vzdělávací předmět: Pracovní činnosti Období: 1. – 3. ročník • • • • • •
Charakteristika daného předmětu Organizace předmětu – cílové zaměření vzdělávací oblasti Metody a formy práce Pomůcky Hodnocení předmětu Strategie předmětu a klíčové kompetence
U jednotlivých ročníků rozpracovány • Očekávané výstupy • Obsah učiva v daném období • Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Charakteristika daného předmětu: Koncepce vzdělávací oblasti pracovních činností vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v různých oborech lidské činnosti. Vzdělávací oblast se zaměřuje na praktické dovednosti a návyky nezbytné pro další život. Učí se plánovat, organizovat a hodnotit pracovní činnost samostatně i ve skupině. Organizace předmětu : Vzdělávací obsah je realizován v průběhu celého základního vzdělávání. Předmět je vyučován v 1. až 5. ročníku 1 hodinu týdně. Praktické činnosti žáci provádějí ve třídě, popřípadě v přírodě, ve školní kuchyňce. Cílové zaměření vzdělávací oblasti: Vzdělávací obsah je rozdělen na 4 okruhy : • • • •
Práce s drobným materiálem Konstrukční činnosti Pěstitelské práce Příprava pokrmů
Metody a formy práce: Nejčastějšími metodami práce jsou samostatná, skupinová, týmová práce, práce s počítačem, diskuse. Pomůcky: Nástěnné mapy a plakáty, počítačové programy, ukázky dětských prací, obrazový a kopírovaný materiál, knihy. Hodnocení předmětu: Žáky hodnotíme klasifikací ústní a numerickou, pochvalou, razítkem, obrázkem. Hodnocení se především týká aktivního přístupu k práci, zaujetím prací, spolupráce s učitelem a spolužáky. Má motivační charakter.
99
Strategie - pedagogické vedení: Pedagog používá přesného vyjádření postupu práce, vše trpělivě vysvětlí. U žáků oceňuje kreativitu, podporuje jejich sebevědomí, vede žáky k samostatnosti, rozvíjí smysl pro spolupráci. Vede děti k formulaci svého názoru v rámci sebehodnocení a hodnocení ostatních. Klíčové kompetence - rozvoj žáka: Žák s pomocí pedagoga uplatňuje tyto kompetence: Kompetence k řešení problémů • promyslí a naplánuje způsob řešení problémů, přemýšlí o nesrovnalostech a jejích příčinách • vyhledává informace • všímá si podobných a odlišných znaků • hledá různé varianty řešení Kompetence komunikativní : • formuluje a vyjadřuje své názory • naslouchá názoru druhých, diskutuje Kompetence sociální a personální • spolupracuje ve skupině, podílí se na kvalitě práce • podílí se na utvoření příjemné atmosféry na základě ohleduplnosti a úcty k druhým, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá • vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje sebedůvěru a samostatný rozvoj Kompetence pracovní • používá bezpečně a účelně materiály, nástroje a vybavení • dodržuje vymezená pravidla • přistupuje k výsledkům Pč z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti • využívá znalostí a zkušeností získaných ve vzdělávacích oblastech
100
C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících: Ročník: 1.-3. Učivo Stavebnice Práce s přírodninami Práce s papírem Práce s modelovací hmotou Práce s textilem
Očekávané výstupy Práce s drobným materiálem -třídí drobné předměty podle společných znaků, vytváří z nich obrazce, lepí je -vytváří objekty z přírodnin -pracuje podle slovního návodu (skládá papír) -manipulací s papírem, kartonem, textilem si všímá jejich vlastností -modeluje objekty Konstrukční činnosti -pracuje podle ukázky, později samostatně podle návodu -vytváří jednoduché objekty ze stavebnic -skládá plošné a prostorové modely Pěstitelské práce -pečuje o nenáročné rostliny -provádí pozorování přírody -pozoruje klíčení rostlin
Příprava pokrmů -chová se vhodně při stolování -připraví jednoduchou tabuli
Poznámky Mezipředmětové vztahy ČJ – recituje básně dle tématu M – geometrické tvary PRV – staví budovy, modeluje ovoce, modeluje postavy, určuje přírodniny TV – tvaruje sníh, stavby ze sněhu VV – dotváří barevnou kompozici HV – zpívá písně dle tématu ČJ – recituje básně dle tématu Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova(OSV) Osobnostní rozvoj 1 cvičí smyslové vnímání 3 cvičí sebekontrolu, sebeovládání, vytrvalost k dokončení díla 4osvojuje si zákl. návyky psychohygieny 5rozvíjí kreativitu Sociální rozvoj 1vzájemně se poznává se spolužáky při práci ve skupině 1adekvátně vyjádří nesouhlas s názorem jiných 1rozvíjí individuální dovednosti pro spolupráci 2 pečuje o dobré vztahy, vzájemnou pomoc, požádá a přijme pomoc Morální rozvoj 1 vytváření povědomí o odpovědnosti, spolehlivosti, spravedlivosti Enviromentální výchova (EV) 4 šetří pracovní materiál, využívá odpad
D) Souhrn očekávaných výstupů: Na konci 1. období žák: – rozlišuje běžně užívané druhy papíru, dovede papír přeložit, vyrobit skládáním jednoduchý výrobek, odtrhnout naznačenou část, přestřihnout, vystřihnout nakreslený tvar, čistě slepit (použít vhodné lepidlo), nalepit vystřižené tvary – dovede z drobného materiálu vyrobit jednoduchý praktický výrobek, k práci volí vhodné nástroje a bezpečně s nimi zachází – rozlišuje běžné pracovní nástroje (nůžky, nůž, jehla, kleště, šroubovák, kladívko) a bezpečně s nimi zachází – dovede pracovat s některou ze stavebnic a vytvořit několik výrobků podle předlohy i podle své představy – při práci s modelovací hmotou dokázal vytvořit několik výrobků a dovedl o nich hovořit, získal základní hygienické návyky při práci s těmito materiály – dokáže navléknou nit, zkusí přišít knoflík, dovede sešít dva kusy látky k sobě – při praktických činnostech si dovede věci urovnat, udržuje pořádek na svém místě, stará se o své pomůcky, má je připravené na vyučování
101
Prostředky, kterými předcházíme neúspěchu a neprospěchu žáků ve výuce a kterými pomáháme žákům ve svém vývoji opožděným: 1. Volíme činnostní vyučování a to nejen v matematice. 2. Využíváme zpětné vazby, máme v patrnosti úspěch každého z žáků, co nejvíce používáme pozitivního hodnocení žáků. 3. Vyučovací metody co nejvíce individualizujeme a přizpůsobujeme potřebám jednotlivých žáků. To právě velmi dobře umožňují užívané činnostní formy práce ve výuce. 4. Konkrétní a názorné příklady provázejí učení nejen při výkladu, ale i při procvičování učiva. 5. Každého žáka necháme aktivně činnostně pracovat se svými pomůckami a hovořit o tom, co dělá. 6. Chyby žáků odstraňujme hned, jak je zpozorujeme. Nejlépe je tomu při činnostech a hovorech žáků, neboť jimi žák zobrazuje svoji mysl a ukazuje míru porozumění učivu. 7. Učitel se musí snažit individuelně pomáhat žákům řešit jejich problémy, aby postupně všechny dovedl k bezchybnému zvládnutí základů učiva. 8. Při řešení problému s horším zvládnutím učiva některým z žáků, je třeba vždy se vrátit a navázat na to učivo, které žák dobře umí, ve kterém nemá mezery. ***
102
Charakteristika 2. vzdělávacího období: Do 2. vzdělávacího období vstupuje žák vybaven vědomostmi a dovednostmi ze všech primárních vzdělávacích oblastí. Připravenost žáků k učení je v tomto období kvalitativně jiná než při jejich vstupu do 1. ročníku. Z hlediska psychologického vývoje žáků je třeba vzít v úvahu, že žáci již přešli z období názorného myšlení do období konkrétních operací. Proto je ve vyučovacích a výchovných postupech nutné přizpůsobit to, co si má žák osvojit, jeho vnímání i myšlení, a předkládat poznatky různými formami odpovídajícími vyspělosti žáků. V procesu osvojování učiva se nejedná pouze o upevňování soustavy vědomostí a dovedností, ale i o formování psychických struktur, které jsou základem osobních zájmů žáka, jeho schopností a charakteru. Za kriterium naučení nebudeme pokládat to, kolik látky dokáže žák reprodukovat, nýbrž to, do jaké míry se osvojené učivo stalo nedílnou součástí žákovy osobnosti. Tvořivá škola je i v tomto období školou individuální žákovské práce. Žáci jsou vzděláváni tak, aby nepřijímali vědomosti pasivně, nýbrž aby sami pozorovali, hledali a učební látku na základě svých poznatků a zkušeností zpracovávali. Žáci se učí činnostně, čímž jsou průběžně a účelně rozvíjeny jejich tělesné a duševní schopnosti. Žáci jsou vedeni ke spoluúčasti na výuce, k vynalézavosti a k cílevědomosti při získávání trvalých dovedností a základních vědomostí potřebných v praktickém životě. V Tvořivé škole jsou zdůrazňovány vědomosti a dovednosti, které mají význam pro rozvoj žákovských schopností. Žákům se v tomto období zpravidla nepředkládá hotové učivo, nýbrž jsou vedeni k tomu, aby se ho zmocňovali vlastním pozorováním, uvažováním, využíváním již získaných poznatků. Nezaměstnává se jen rozum žáků nebo dokonce jen jejich paměť, ale cvičí se také jejich vůle, dbá se na jejich výchovu. Žáci jsou vedeni k zodpovědnosti, k sebehodnocení a sebekontrole. Učí se účelně používat pracovní metody, aby je mohli snadno aplikovat při dalším vzdělávání a sebevzdělávání. Činnostní postupy pravidelně zařazované do výuky nejsou samy o sobě cílem vzdělávání, ale pouze prostředkem k tomu, aby se co nejvíce zvýšil zájem žáků o vzdělávání a aby se rozvíjela schopnost jejich samostatné tvořivé práce. Při činnostním stylu vzdělávání se při řešení úkolů často vyskytují otázky (problémy), u kterých si žáci doslova přejí, aby byly vyřešeny. Jindy zase učitel vymýšlí takové situace, ve kterých je skryta otázka. Žáci otázku objeví a přirozeně ji chtějí řešit. Můžeme říci, že základem činnostních postupů jsou učitelem předložené problémy, které žáci v dané situaci nacházejí a snaží se je řešit. Učitel tvořivou práci žáků řídí a je připraven jim v případě potřeby pomoci. Vhodné problémy k řešení předkládá především praktický život, který žáci sledují, nebo drobné denní události. Také například vycházky do přírody poskytují mnoho námětů k pozorování, měření, porovnávání apod. Jelikož jsou žáci vedeni činnostně od 1. ročníku a mají z 1. vzdělávacího období dobré učební návyky, můžeme jim nové učivo předkládat k objevování. Všechno, na co mohou žáci přijít sami, jim necháváme k objevení a neubíráme jim tak radost z vlastního činnostního pozorování, z vlastního poznávání, z vlastní vykonané práce. Pro toto období vývoje rozumových operací je charakteristické využívání různých činností, potřeba motivace k učení a aktivního zapojení žáků do procesu vzdělávání. Činnostmi žáků zde rozumíme jednak manipulaci žáka se zvolenými předměty (pomůckami), jednal se znaky (např.: slovními, číselnými, obrázkovými), které v lidském myšlení zastupují různé předměty a vztahy. Při poznávání na základě činností se musí žák nejprve zorientovat v daném úkolu, připravit si pomůcky a na základě pozorování při manipulaci s nimi vyjádřit slovy, co shledává. Teprve potom, obvykle společně s ostatními žáky nebo za pomoci učitele, dospívají žáci k zobecnění poznatku a jeho přesnějšímu vyjádření. Takto, prostřednictvím jasného porozumění, dochází k osvojování nových poznatků. V tomto smyslu je možné činnosti žáků chápat jako nástroj k poznávání vnějšího světa a přetváření dosud získaných poznatků tak, aby je bylo možné uvádět do systémů z hlediska jejich využití při řešení různých problémů. U takto učených žáků vznikají v tomto období vnitřní struktury operací a tím se vytvářejí předpoklady pro rozvoj logického myšlení. Aktivně se také ovlivňuje jejich další zdravý psychický vývoj. Tvořivá škola zpříjemňuje žákům učení a zvyšuje zájem žáků o výuku. Díky používání činnostních metod a postupů, které žáky aktivně zapojují do výuky, žáci učivu lépe rozumějí, lépe si látku osvojují a 103
zapamatovávají. Snažíme se, aby ve 2. období základního vzdělávání, stejně jako v období prvním, ve výuce vládla pozitivní atmosféra. To je nejlepší předpoklad pro úspěchy žáků. K dobrému osvojení jakéhokoliv učiva (matematického, přírodovědného, učiva z českého nebo z cizího jazyka aj.) žáky nemůže dojít bez příslušné motivace, bez vytvoření vnitřního zájmu o určité učivo. Žák, který si má učivo nejen zapamatovat, ale také osvojit (to znamená dokázat si učivo vybavovat v jiných souvislostech), musí být dostatečně motivován. Tomu napomáhá jednak porozumění učivu, jednak žákova důvěra v to, že je v jeho schopnostech dané učivo zvládnout. Pozitivní motivace žáků k učení souvisí tedy těsně s jejich směřováním k vytrvalosti a snaze dosáhnout dobrých výsledků. Vzdělávací proces vyžaduje průběžnou zpětnou vazbu mezi učitelem a žákem. Díky ní žák dostává možnost uvědomovat si své pokroky a příležitost vidět, že může postupně dosáhnout stanoveného cíle. Každý žák má v sobě snahu účastnit se aktivně výuky. Činnostní učení mu to umožňuje. Přes vlastní činnosti, pozorování a vyjadřování se může každý žák průběžně přesvědčovat o svém pokroku v učení a svých schopnostech. Jde tu o motivující zpětnovazební vztahy, které řídí cílevědomě zaměřené chování žáka v procesu vzdělávání. Pokud žáci chápou, čemu a proč se učí, rozvíjejí se v souladu se svými přirozenými schopnostmi a zájmy. Základní vzdělávání na 1. stupni uvádí žáky do pravidelného a systematického vzdělávání. Svým činnostním a praktickým charakterem vede žáky k učební aktivitě a k poznání, že je možné hledat, objevovat, tvořit a nalézat vhodný způsob řešení problému. Při výuce v tomto období pamatujeme na to, aby všechno učivo odpovídalo skutečnosti. Při učení volíme takové postupy, aby probíranou látku mohli všichni žáci snadno pochopit. Žáky vedeme k logickému myšlení. Stavíme na smyslovém pozorování žáků, dbáme na jejich aktivní účast ve výuce a stále se přesvědčujeme o porozumění žáků učivu. Žákům tak otevíráme cestu k poznání. Od slov obracíme zřetel k pochopení věcí, poznatků a souvislostí mezi nimi. Tím dáváme základ i pro dobrý jazykový projev žáků. Při učení novým poznatkům vycházíme z předmětů žákům dobře známých a necháváme je, aby mohli své poznatky ve vyučování použít. Důsledně uplatňujeme návaznost učiva a mezipředmětové vztahy. „Učme tomu, čemu je třeba učit, ale tak, že se žák sám o věc pokouší.“ (J. A. K.) Činnostní a tvořivé základní vzdělávání na 1. stupni pomáhá všem žákům utvářet a postupně rozvíjet vymezené klíčové kompetence. Pro vyučování ve 4. a 5. ročníku je charakteristické maximální využívání mezipředmětových vztahů. Všechny materiály, podle kterých ve Tvořivé škole pracujeme, jsou připraveny tak, abychom mohli při objevování, získávání a procvičování poznatků využívat všeho, co žáci poznávají v různých vyučovacích předmětech. Při výuce žáci využívají pracovní sešity a učebnice se zapracovanými mezipředmětovými vztahy. Například čtení z čítanek žáci doplňují poznatky z přírodovědy. Dějepisné učivo žákům přibližují vybrané umělecké texty, setkávají se i s časovými osami. V matematice mají v pracovních sešitech úlohy z různých oborů lidské činnosti, získávají nové informace o vesmíru, o významných vynálezcích, některých stavbách atp. Učitel i připravené učební materiály učí žáky tomu, že učivo jednotlivých předmětů spolu souvisí, že se učí pro život a že jednou zvládnuté učivo mohou využít i jinde. Učebnice a pracovní sešity připravené pro činnostní učení podávají učivo jazykem vhodným pro věk žáků 4. a 5. ročníku a tak, aby bylo učení žákům usnadňováno a ne ztěžováno. To, co jim v dalším vzdělávání pomáhá, jsou dovednosti, ke kterým jsou při činnostní výuce vedeni od začátku školní docházky. Jsou to především: schopnost třídit, rozlišovat, logicky uvažovat, rozhodovat se, ptát se, komunikovat, naslouchat, hledat různé způsoby řešení situací a úloh, využívat svých zkušeností a poznatků, docházet k závěrům. Činnostní výuka dává příležitost každému žákovi k jeho individuální realizaci. V 5. ročníku jsou si žáci obvykle již vědomi svých schopností. Měli mnoho příležitostí k tomu, aby se projevovali a přesvědčovali se, co dokáží. Jejich sebedůvěru dále posilujeme a stále jim dodáváme chuť a odvahu případné nedostatky překonávat a odstraňovat. K tomu napomáhá zejména často uplatňovaná zpětná vazba, vedení žáků k sebekontrole, práce s chybou, dosahování bezchybnosti žáků v základním učivu. S individuální realizací žáků přímo souvisí nutnost vnitřní diferenciace při vyučování i v domácí přípravě. Také na tento požadavek učební materiály používané Tvořivou školou v dostatečné míře pamatují. Ve 2. období činnostním vzděláváním přirozeně prostupuje mravní výchova. Demokratická společnost potřebuje ke své realizaci nejenom lidi vzdělané, ale i mravně způsobilé. Je to nejen rodina, ale i škola a 104
společnost, které se musí snažit vychovat člověka ohleduplného k druhým, uznávajícího názory ostatních, člověka schopného spolupracovat, ochotného respektovat a dodržovat pravidla slušného soužití mezi lidmi. Mravní zákony jsou obvykle formulovány abstraktní, dětem málo srozumitelnou řečí; jsou všeobecné, svými formulacemi přímo nabádají k pouhému odříkávání. Díky činnostním přístupům dosahujeme toho, že nejen vyučování, ale i výchova je konkrétní, zajímavá. Uvědomujeme si, že pokud má mít mravní výchova smysl a praktický vliv na chování žáků, musí se aplikovat na životní situace dětí. Chceme se vyvarovat suchopárných lekcí o mravní výchově, a proto dáváme přednost nepřímým metodám její realizace. Mezi ně řadíme hlavně výchovu na základě životních zkušeností a využívání vhodných modelových situací. Výchova na podkladě životních zkušeností a modelových situací má mnoho předností: - vychází z konkrétní situace, kterou většina žáků chápe - žáci mohou posuzovat, co je dobré nebo zlé, na konkrétní situaci - žáci mohou uvážit, jaké má být správné jednání, jak by se sami v podobné situaci zachovali - navozená situace jim může ukázat, že často je třeba druhým pomoci - z většiny řešených životních situací lze vyvodit poučení pro osobní jednání - žáci mohou formulovat skrytou mravní zásadu pro chování lidí mezi sebou - každý zde má možnost analyzovat své vlastní jednání vzhledem k dané situaci a v ní skryté mravní zásadě Vytváření a osvojování správných mravních návyků umožňují v naší škole metody zaměstnání žáků individuálními i kolektivními činnostmi. Ukázněnost je předpokladem úspěšné práce a naopak prováděnými činnostmi se stává každý žák ukázněnějším a mravně kultivovanějším. (To potvrzuje lidové rčení, které říká, že „práce šlechtí člověka.“). Motivace žáků k zájmu o učení, pozitivní hodnocení a systematické vedení k mravním způsobům chování vedou k celkovému dobrému výsledku. Ten se projevuje dobrými vědomostmi žáků a jejich schopností tyto vědomosti uplatňovat v různých situacích. V chování kultivovaného člověka je mnoho drobných nuancí, které jsou na první pohled zcela samozřejmé. Pro děti jsou to však často věci nové a neznámé. Je třeba na ně žáky upozorňovat, dodržovat je a dbát na to, aby se běžné zásady slušného chování staly pro žáky samozřejmostí. Předpokladem pro úspěchy žáků ve 2. období základního vzdělávání je, stejně jako v prvním období, pozitivní příznivá atmosféra. Učitel ve výuce vychází vždy z toho, co již žáci dobře umí. Nové poznatky žáci vyvozují a objevují většinou sami, jsou k nim učitelem přivedeni prostřednictvím samostatných činností s různými konkrétními předměty, pomůckami, nákresy, obrázky, za pomoci pozorování, třídění, rozlišování, vyjadřování názorů. Když žák dokáže sám některou novou látku objevit nebo některou novou úlohu vyřešit, prožívá pozitivní pocity úspěšnosti. Takto podávanou novou látku si pak snadno osvojuje a při výuce projevuje aktivitu.
105
Rozvíjení klíčových kompetencí v 1. a 2. období základního vzdělávání Kompetence k učení Pro rozvíjení této kompetence u žáků v 1. – 5. ročníku je třeba: - dát žákům k učivu, pokud je to možné, vždy konkrétní názor, aby bylo učivo žákům předkládáno s využitím co nejvíce smyslů, zejména zraku, hmatu a sluchu - nechat žáky individuálně s názornými pomůckami manipulovat, pozorovat, třídit a rozlišovat - dbát, aby každý nový činnostní postup měl určitý didaktický cíl, přivést žáky k úvahám o problému, k vyjádření svých závěrů, k znovuobjevování poznatků - klást důraz na porozumění učivu a návaznost mezi jednotlivými poznatky - snažit se podporovat čtení s porozuměním - nechat žáky vyjadřovat se k přečtenému textu a stručně vyprávět jeho obsah - dát příležitost k využívání žákovských zkušeností ve výuce - podporovat tvořivou činnost žáků - klást na žáky v učivu přiměřené nároky, vést je k dobrému zvládnutí základního učiva a dát jim k tomu takový časový prostor, který zohledňuje individuální schopnosti jednotlivých žáků - pomáhat podpořit sebedůvěru žáků ve vlastní schopnosti - upozorňovat na konkrétní využití vědomostí a dovedností v životě - vést je k sebehodnocení a pochopení, proč se danému učivu učí - vytvářet návyky k pozdějšímu samostatnému učení - domácí úkoly směřovat k procvičování učiva, které žáci ve škole zvládli - individuálně vést žáky k získávání poznatků i z jiných zdrojů, než jsou školní materiály Kompetence k řešení problémů Činnostní učení je založeno na předkládání problémů a úkolů ke konkrétnímu řešení každým žákem, dbá se na to, aby se žáci v úkolu orientovali, přitom: - žáci třídí, rozlišují, seskupují, přidávají i vyřazují určité pojmy, pomůcky nebo připravené kartičky s údaji vzhledem k tomu, co mají sledovat - podle svého uvážení žáci na základě uvedených činností nacházejí shodné, podobné nebo naopak odlišné znaky - postupujeme od jednoduchých problémů ke složitějším - na základě pochopení sami žáci navrhují a provádějí obměny činností - objevené poznatky aplikují v obdobných situacích, které sami vymýšlejí, mají možnost využívat své dosavadní individuální poznatky, dovednosti a zkušenosti - předkládáme též neobvykle zadané úlohy, např. pomocí schémat nebo obrázků, později i grafů - podporujeme účast žáků, podle jejich schopností, v různých soutěžích, zvláště tvořivých, tj. takových, kde je třeba uvažovat a hledat nové způsoby řešení úloh nebo zpracovávání údajů - žáky vedeme k tomu, aby se nedali odradit případným nezdarem, docházeli ve své činnosti k závěrům, pokoušeli se najít vhodné řešení - různé závěry, řešení a rozhodnutí necháváme žáky obhajovat - umožňujeme žákům vyhledávání nových informací, jejich třídění i propojování s učivem - vedeme žáky k jednoduchému zaznamenávání svých pozorování a objevů
106
Kompetence komunikativní K rozvíjení této kompetence poskytuje činnostní učení ve všech vyučovacích předmětech v 1. a 2. období mnoho vhodných příležitostí, jelikož s každou činností je spojena komunikace mezi žáky navzájem i mezi žáky a učitelem. K utváření této kompetence je nutné: - nechat žáky při každé jejich činnosti hovořit o pozorovaném jevu nebo o vlastním způsobu řešení daného úkolu - přijímat často neodborně vyjádřené žákovské názory, upřesňovat je, vyjadřovat uspokojení nad správnými závěry žáků a povyšovat je na objev - umožnit žákům hovořit o poznaných souvislostech a zkušenostech z jejich života - dávat žákům prostor k vyjádření vlastního názoru - učit žáky naslouchat názorům spolužáků, využívat možností o názorech diskutovat, respektovat se navzájem - zkusit hovořit o pozorováních v přírodě, o zajímavých poznatcích z četby nebo ze sledování naučných pořadů - do výuky českého jazyka zařazovat jednoduchá mluvní cvičení na zvolené téma - v matematice vymýšlet slovní úlohy, otázky, vyvolávat se mezi sebou navzájem - hovořit o postupu ve složitější početní úloze, zkusit druhým poradit s řešením, ptát se navzájem na problémy v učivu - ve výtvarné a hudební výchově nechat žáky pokusit se vyjadřovat dojmy z uměleckého díla Kompetence sociální a personální Individuální činnosti zařazované do výuky jsou střídány s činnostmi žáků ve dvojicích což vyžaduje spolupráci, vzájemnou domluvu a respektování se navzájem. Proto dbáme na to, aby: - se žáci podíleli na stanovení pravidel pro práci v různě velkých skupinách a aby tato pravidla respektovali - se učili vzájemné toleranci a zodpovědnosti za plnění dílčích částí společného úkolu - v případě potřeby dokázali požádat o pomoc a sami byli ochotni pomoc podle svých možností poskytnout - vzájemná komunikace byla vedena v příjemné atmosféře. Tomu mimo jiné napomáhá i vhodné oslovování žáků mezi sebou Kompetence občanská Činnostní učení prolíná výukou všech předmětů, žáci cítí sounáležitost s třídním kolektivem, neboť vzájemně komunikují, dotazují se navzájem, diskutují o řešení problémů, vyprávějí si různé zkušenosti aj. Tento ráz výuky vede žáky: - k vzájemnému slušnému chování bez hrubostí a násilí - ke snaze si mezi sebou pomáhat, uznávat se a oceňovat nápady druhých - ke snaze o co nejlepší plnění svých povinností i uvědomování si svých práv Žáci pak také snáze respektují témata vztahující se k péči o zdraví a k jeho ochraně. Kompetence pracovní Tato kompetence se při činnostním charakteru výuky rozvíjí ve všech vyučovacích předmětech spolu s pracovními činnostmi, které podporují tuto výuku. Zaměřujeme se na: - dosažení zručnosti žáků při práci s různými materiály, provádění činností a pokusů- udržování pořádku na pracovním místě, systém v ukládání pomůcek a nářadí - samostatnou přípravu jednoduchých pomůcek pro výuku žáky - dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při pracovních činnostech - poznávání různých oborů lidské činnosti, jejich výsledků a významu pro ostatní lidi
107
V ŠVP chceme ve 2. vzdělávacím období dosáhnout toho, aby: - žáci samostatně prováděli pokusy a pozorování podle ústního pokynu, nákresu nebo návodu - žáci postupně získali základy tvořivého myšlení - se snažili k pokusům a pozorováním vyjadřovat, co pozorují a vyslovovat vlastní závěry - se učili logicky uvažovat a řešit problémy - žáci zvládali základy vzájemné komunikace - využívali svých získaných vědomostí a zkušeností z různých oborů lidské činnosti - uplatňovali poznatky mezipředmětově - se žáci učili spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých - projevovali pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací - byli žáci k sobě navzájem tolerantní a ohleduplní - získávali pozitivní vztah ke svému fyzickému i duševnímu zdraví a pečovali o něj - neohrožovali spolužáky a další spoluobčany neuváženými činy - si začali uvědomovat své reálné možnosti a aby se snažili rozvíjet své nadání - se žáci rozvíjeli jako svobodné osobnosti a učili se přijímat odpovědnost za své jednání Pro přirozený rozvoj klíčových kompetencí je třeba stále respektovat individuální vlohy žáků a motivovat žáky tak, aby prožívali pozitivní pocity z pochopení probíraného učiva. Aby byli žáci ochotni tvořivě riskovat při řešení úkolů a problémů, je potřeba podporovat jejich samostatnost, sebejistotu, zodpovědnost a pozitivní sebehodnocení. Učitel se pro žáky stává partnerem a poradcem, pomocníkem i oporou a to jak při řešení úloh, tak při pochopení nebo nepochopení probíraného učiva. Výuka ve škole může být rušnější, může se v ní uplatňovat i humor a smích. Vše je provázeno pocity uspokojení a radosti, dobrými výsledky. Žák je podněcován k produkování myšlenek, nápadů, kladení otázek. Často se tak děje při činnostních postupech s pomůckami, na základě hovoru o pozorovaných jevech nebo na základě řešení úloh ze života. Ve výuce klademe důraz na předávání vědomostí v rámci smysluplných celků. „Žáci by měli být motivováni touhou uspět, ne strachem z neúspěchu.“
(J. A. K.)
108
Cílová a obsahová specifikace jednotlivých vyučovacích předmětů Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ realizuje požadavky na základní vzdělávání žáků v 2. období prostřednictvím formulovaných vzdělávacích oblastí a pro školní praxi určuje dílčí celky – vyučovací předměty. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ realizuje požadavky na základní vzdělávání žáků ve 2. období prostřednictvím vzdělávacích oblastí a pro školní praxi určuje vyučovací předměty.
Vzdělávací oblast
Minimální časová dotace dle ŠVP
Ročník
Vyučovací předmět
Celkem
Učební plán pro 2. vzdělávací období (4. a 5. ročník) Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ platného od 1. 9. 2006 s úpravou od 1, 9. 2009 Minimální časová dotace dle RVP
1
2
3
4
5
8+1
8+2
6+2
6+1
7
35 (+ 6)
41
35
–
–
3
3
3
9
9
9
matematika
3+1
4+1
5
4+1
4+1
20 (+ 4)
24
20
informatika
–
–
–
1
1
1 (+ 1)
2
1
prvouka
2
2
3
–
–
7
7
přírodověda
–
–
–
1
1+1
2 (+ 1)
3
vlastivěda
–
–
–
2
1+1
3 (+ 1)
4
hudební výchova
1
1
1
1
1
5
5
výtvarná výchova
1
1
1+1
2
2
7 (+ 1)
8
člověk a zdraví
tělesná výchova
2
2
2
2
2
10
10
10
člověk a svět práce
praktické činnosti
1
1
1
1
1
5
5
5
disponibilní hodiny
2
3
3
3
3
(+ 14)
0
14
20
22
25
25
26
jazyk a jazykové komunikace
český jazyk cizí jazyk
matematika a její aplikace informační a komunikační technologie člověk a jeho svět
umění a kultura
12
12
celkový týdenní počet hodin – maximum týdně celkový počet hodin za 1. – 5. ročník
104 (+ 14) 118
118
2 disponibilní hodiny jsou v 1. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č (1) a M (1) 3 disponibilní hodiny jsou ve 2. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č (2) a M (1) 3 disponibilní hodiny jsou ve 3. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č (2) a Vv (1) 3 disponibilní hodiny jsou ve 4. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č (1), M (1) a Inf (1) 3 disponibilní hodiny jsou v 5. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu M (1), Př (1) a Vl (1) 109
V jednotlivých vzdělávacích oblastech je splněna minimální časová dotace určená RVP ZV. V návrhu učebního plánu pro 2. vzdělávací období jsou zařazeny celkem 3 disponibilní hodiny, jak je uvedeno v návrhu učebního plánu pro 1. – 5. ročník Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ (1. část vzdělávacího programu). Hlavní cíle 2. období Vyučování má ve všech předmětech činnostní charakter. Je nutné dodržovat návaznost na dovednosti a vědomosti získané žáky v 1. vzdělávacím období. Učivo, které je uvedeno pod orientačními očekávanými výstupy, je třeba průběžně upevňovat; ostatní učivo, které bylo s žáky v 1. období probráno, je nutné opětovně činnostně předložit a dostatečně procvičit. Ve 2. období uplatňujeme ve větší míře aktivní zapojování žáků do výuky, sebekontrolu a sebehodnocení žáků. Žáky vedeme k objevování souvislostí mezi látkou naučenou a látkou aktuálně probíranou. Důraz klademe na propojování učební látky jednotlivých vyučovacích předmětů mezi sebou a na zautomatizování základních vědomostí, a to zejména v matematice a českém jazyce. Žáky učíme nedostatky nejen odhalovat, ale ukazujeme jim, jak lze zjištěné nedostatky postupně odstraňovat. Žákům dáváme prostor k samostatným úvahám a dodáváme důvěru k dosažení dobrých výsledků. Cílem tohoto období základního vzdělávání je připravit žáky k snadnému přechodu na 2. stupeň.
110
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČESKÝ JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vzdělávací oblast je ve 4. a 5. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacích předmětů český jazyk a anglický jazyk
Český jazyk Co by měl žák na začátku 4. ročníku v českém jazyce umět: Komunikační a slohová výchova – číst plynule, s porozuměním, nahlas i potichu přiměřeně náročné texty – rozumět přiměřeně krátkému čtenému sdělení a umět ho reprodukovat – respektovat základní komunikační pravidla v rozhovoru – dbát na pečlivou výslovnost, opravovat svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost – tvořit krátký mluvený projev na základě vlastních zážitků – psát správné tvary písmen a číslic, umět kontrolovat vlastní jednoduchý písemný projev – psát věcně i formálně správně jednoduchá sdělení – umět seřadit dle dějové posloupnosti ilustrace a vyprávět podle nich jednoduchý příběh – stručně popsat jednoduchý děj nebo předmět, krátce vyprávět vlastní zážitek Jazyková výchova – porovnávat významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledávat v textu slova příbuzná – rozlišovat slovní druhy v základním tvaru – užívat v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves – spojovat věty vhodnými spojkami do jednoduchých souvětí – rozlišovat druhy vět podle postoje mluvčího (oznamovací, tázací, rozkazovací, přací), psát správně znaménka za větami, k vytvoření vět volit vhodné jazykové i zvukové prostředky – osvojit si pravopis •slov s tvrdými a měkkými slabikami •slov se slabikami dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě •slov se souhláskami uprostřed a na konci (znělé, neznělé) •předložkových výrazů •i, í / y, ý po obojetných souhláskách uvnitř slov - pravopis vyjmenovaných slov (jen nejběžnější slova příbuzná) – rozlišovat věty v psaném projevu, psát velké písmeno na začátku věty, větu ukončit – v typických případech psát velká písmena u vlastních jmen osob, zvířat a místních názvů Literární výchova – přednášet zpaměti ve vhodném frázování a tempu báseň i část jednoduchého prozaického textu – rozlišovat vyjadřování v próze a ve verších, odlišovat pohádku od ostatních vyprávění – dokázat z jednoduchých textů vybrat informaci, kterou považuje za důležitou, říct ji ostatním – pracovat tvořivě s literárním textem, podle svých schopností jednoduše reprodukovat krátký přečtený text, popřípadě ho doplnit vhodnou ilustrací
A) Výchovně vzdělávací cíle: 111
-
naučit se správně, plynule, hbitě a výrazně číst rozumět přiměřeně dlouhému a srozumitelnému textu čtenému nahlas i potichu postupně rozšiřovat slovní zásobu správně se vyjadřovat spisovným jazykem v řeči i v psaném projevu osvojit si základy pravopisu určeného pro toto období ve výuce podporovat samostatnost žáků, vést je k uvažování, nechávat probírané jevy pozorovat, třídit, srovnávat, zdůvodňovat a užívat v různých obměnách - dát žákům časový prostor pro uplatnění jejich zájmů, dosavadních vědomostí a zkušeností, podporovat tvořivou práci žáků - vést žáky k používání různých přehledů, grafických znázornění, náčrtových schémat, které jim pomůže abstraktní učivo zkonkretizovat, zjednodušit, usnadnit jeho pochopení - postupně vytvářet návyk vlastní kontroly ukončené práce, uvažovat nad chybami - průběžně klást důraz na komunikaci mezi žáky, využívání probíraných jevů v jednoduchých mluvních cvičeních - soustavnými i příležitostnými cviky vypěstovat jazykový cit žáka, tak aby se dovedl vyjádřit prostě, stručně a jasně slovem i písmem - dbát, aby se ve školních projevech žáků nevyskytovala hrubá a hanlivá slova, ani slova z dětské hantýrky, nahrazovat je tvary správnými - vést je k zájmu o četbu naučnou i o četbu, která by byla blízká jejich citovým prožitkům, dále jim ukázat, jak zaznamenávat, co přečetli i dojmy z četby - dbát na mezipředmětové vztahy - u naučných textů, které by měly být vždy přiměřené věku žáků, učit žáky vyjádřit hlavní myšlenku nebo poznatek B) Charakteristika výuky českého jazyka ve 2. období: Cíle výuky českého jazyka jsou naplňovány: - komunikační a slohovou výchovou - jazykovou výchovou - literární výchovou Jan Amos Komenský, Didaktika velká, kapitola XIX.: „Všude řeč s věcmi a věci s řečí půjdou spolu stejným krokem.“ Komunikačním a slohovým dovednostem je v tomto vzdělávacím období vyučováno tak, aby byl podporován a podněcován duševní rozvoj žáků a zároveň byla rozvíjena jejich individualita. V předmětu český jazyk se komunikační a slohové dovednosti realizují při čtení, naslouchání, mluveném a písemném projevu žáků. Na plnění tohoto úkolu se ve 4. a 5. ročníku podílí i výuka v rámci ostatních předmětů. Díky činnostnímu způsobu vzdělávání mají totiž žáci dostatek příležitostí k tomu, aby hovořili, diskutovali, vyjadřovali se o tom, co pozorují, dělají, co právě zjišťují, co prožívají ve všech předmětech. Činnostní způsob komunikativní výuky podporuje probouzení a rozvíjení duševního života žáků a mnohdy vede i k vůbec prvnímu pocitu uvědomění si hodnot své osobnosti. Tím, že v průběhu 2. vzdělávacího období soustavně dbáme na to, aby žáci četli správně a s porozuměním, jim otevíráme cestu k jejich budoucímu vzdělávání. Realizovat tento způsob výuky nám velmi pomáhají materiály vytvořené zvlášť pro činnostní učení, se kterými ve Tvořivé škole pracujeme. V 2. období základního vzdělávání je naším úkolem zautomatizovat základní pravopisné jevy určené pro 1. vzdělávací období, proto zde věnujeme Jazykové výchově značnou pozornost. Chceme-li při výuce českého jazyka dosáhnout dobrých výsledků, je třeba stále dbát o to, aby všichni žáci porozuměli významu slov. K tomu využíváme vjemy sluchové, zrakové i motorické. Činnostní výuka českého jazyka, při které dostávají žáci stále příležitost k aktivní činnosti, má neocenitelný význam jak pro jazykové vyučování tak pro výuku naukových předmětů. K uspokojivým výsledkům vede jedině vyučování, které je pro žáky srozumitelné a pochopitelné. Máme-li rozvíjet slovní zásobu žáků, chceme-li je dobře naučit pravopis a ostatní učivo jazykové výchovy, zařazujeme do výuky pravidelná pravopisná a mluvní cvičení. Soustavně prováděné a promyšlené sestavy těchto cvičení vedou k zautomatizování mluvnických a pravopisných jevů. Dbáme na to, aby cvičení 112
měla praktický ráz a žáci byli při cvičeních aktivní. Žákům stále umožňujeme, aby o učivu přemýšleli a předložené jevy používali v řeči i písmu. Při vyučování pravopisu pravopisné jevy vždy odůvodňujeme. Žáky vedeme k praktickému používání mluvnických jevů. Podněcujeme je, aby svá pozorování, zkušenosti a poznatky při výuce sami vyjadřovali a věty s mluvnickými jevy obměňovali. Tato mluvní cvičení zařazujeme do výuky krátce ale často. Při užívání jednotlivých pravopisných a mluvnických jevů ve spojeních si žáci tyto jevy osvojí lépe než z teoretických výkladů a pouček. Gramatika i pravopisná pravidla vyplývají z praktického využití přirozeně a nenásilně a žáci si je osvojují snadněji a trvaleji. Jazykové dovednosti žáků se ve vyučování českého jazyka realizují v těchto složkách: zvuková stránka jazyka, slovní zásoba a tvoření slov, tvarosloví, skladba a pravopis. Literární výchově se věnuje pozornost při čtení uměleckých textů, při čtení článků přírodovědného, zeměpisného i dějepisného obsahu, a to jak z čítanek tak i z jiných učebnic nebo vhodných vybraných knih. Při literární výchově se soustavně rozvíjí ústní a písemné vyjadřování žáků, vytváří se a upevňují návyky žáků vyjadřovat myšlenky logicky, souvisle a mluvnicky správně. Ve 4. a 5. ročníku se ve výuce Čj začíná více využívat tichého čtení a žáci jsou vedeni k samostatné práci s textem. Učitel dbá na to, aby i tiché čtení žáků bylo uvědomělé, a proto při něm dává žákům takové úkoly, které mu umožní zjistit, zda žáci potichu přečtený text pochopili. Text určený k tichému čtení nemá být zpočátku dlouhý. Otázky k obsahu si mohou zadávat sami žáci, může se ptát i učitel. Je možné využít otázek připravených v čítankách. Žáci mohou také vyprávět o tom, co četli, nebo si nakreslit k textu obrázek. Součástí literární výchovy v tomto období je též pokračování nácviku hlasitého čtení. Žáci se přitom učí správně členit čtené věty nejen podle interpunkce, ale i logickými pauzami a také klást správný větný přízvuk. Práce v hodinách čtení přispívá k rozvoji poznávacích schopností žáků, rozvíjí jejich smyslové vnímání, myšlení, řeč, fantazii a paměť. Používané Čítanky (Nová škola Brno) jsou pro toto období připraveny i s úkoly pro tvořivou práci žáků. Je v nich dostatečné množství ukázek, které žáky zaujmou svým obsahem a které je, v návaznosti na čítanky pro 1. období, seznámí s dílem známých českých a evropských spisovatelů. V čítankách pro 4. a 5. r. se vyskytují i texty přírodovědné a historické, které jsou svým jazykem a obsahem přiměřené věku žáků. Učivo přírodovědy a vlastivědy žákům přiblíží a pomohou pochopit. Novým úkolem, který literární výchova, společně s naukovými předměty, v tomto období plní, je určení hlavních myšlenek textu, jejich sestavení do krátké osnovy a souvislé vyprávění základního obsahu článku podle této osnovy – žáci se učí učit z učebnic. Dobře nám k tomu slouží krátké naučné texty s přírodovědným a vlastivědným obsahem.
113
C) Obsah učiva - 2. vzdělávací období - český jazyk Ročník: 4. Učivo
Očekávané výstupy
Komunikační a slohová výchova vyprávění vlastního zážitku z prázdnin dopis z prázdnin stručné sdělení, sms - zpráva místa jeho poznávání u nás i v zahraničí rodný jazyk, rodná země státní hymna – slova, autoři spisovný, kultivovaný projev hovorová řeč, místní nářečí podzimní krajina popis výroby draka podzimní práce na zahradě, na poli cesta do školy popis pokoje popis domu popis postavy vánoční svátky kalendářní a školní rok hodnocení uplynulého roku popis výroby pohoštění omluva telefonický a písemný vzkaz kamarád na dopisování vypravování vlastního zážitku při porušení pravidel školní řád knihovna formulář, dotazník apríl Velikonoce jako křesťanské svátky návod pracovního postupu vypravování vlastního zážitku ze školy v přírodě návštěva kulturních zařízení příhody živelných katastrof plány na prázdniny letní aktivity
Komunikační a slohová výchova vyprávěním přibližuje ostatním své zážitky sestavuje osnovu svého vyprávění dodržuje dějovou posloupnost rozumí textům přiměřeného rozsahu a náročnosti rozlišuje podstatné a okrajové informace ve sdělení pamatuje si obsah sdělení a reprodukuje ho vl.slovy vhodně komunikuje s vrstevníky a dospělou osobou rozumí pokynům přiměřené složitosti adekvátně reaguje na pokyny dokáže přiznat svoji chybu, omluvit se rozeznává popis předmětu, zvířete, osoby, prostředí, děje, pracovního postupu všímá si rozdílů a hlavních znaků při popisu seznamuje spolužáky se svými koníčky pro volný čas využívá k poznávání encyklopedie, atlasy vytváří si pozitivní vztah k přírodě vypráví o dopravě, o bezpečném způsobu jízdy na kole hovoří o zodpovědnosti připomíná si pravidla školního řádu přiřazuje k daným otázkám správné odpovědi zjišťuje si dotazy úplnost textu využije otázek a odpovědí k dramatizaci sestavuje dopis, přání, vzkaz k různým příležitostem vyměňuje si informace o zdravém životním stylu pečlivě vyslovuje, volí vhodné tempo řeči volí adekvátní intonaci pro daný typ sdělení dbá na vyjadřování celou větou spisovným jazykem vyvarovává se ve svém projevu hovorových výrazů dokáže vysvětlit pojmy rodný jazyk, rodná země uvědomuje si potřebu dorozumět se aktivně naslouchá vyprávěnému textu v samostatném vyprávění pohádky dodržuje časovou posloupnost čte návod pracovního postupu, všímá si sloves.tvarů popisuje svými slovy svůj pracovní postup všímá si proměny krajiny během ročních období popisuje činnosti v ročních obdobích seznamuje se s pranostikami jako pozorování přírody seznamuje se s lid.zvyky při různých příležitostech uvádí si zvyky místní, zahraniční uvědomuje si důležitost charity zvláště o vánočním čase reprodukuje text vlastními slovy zná důležitá telefonní čísla a jejich použití navštíví místní knihovnu seznamuje se s vyplňováním formulářů, dotazníků
ČJ – jazyková výchova nauka o slově hlásková a zvuková podoba slova význam slova slova spisovná a nespisovná slova neutrální a citově zabarvená stavba slova kořen, předpona, přípona předložky a předpony vyjmenovaná slova slovní druhy podstatná jména – rod, číslo, pád skloňování podstatných jmen slovesa – osoba, číslo, čas tvar sloves určitý a neurčitý (infinitiv)
Poznámky Mezipředmětové vztahy AJ –umí pozdraitv a představit se, pojmenovává barvy,hovoří o svátcích, uvědomuje si potřebu dorozumět M – na základě porozumění textu pracuje se slovní úlohou, čte, zápisuje odpovědi, píše číslice Vl – vyjmenovává názvy zemí, řadí je podle abecedy, čte literární texty z našich dějin – Karel IV, navštíví některé z hradů a zámků ČR Př - čte literární texty s tématikou přírody v různých ročních obdobích, popisuje práce na poli, sestaví evakuační zavazadlo, komunikuje o zvířtatech a rostlinách Hv –pamatuje si texty písní, deklamuje říkadla, na základě rytmizace si uvědomuje slabiky, opakuje si text státní hymny Vv - maluje na základě porozumění k textu k ilustraci, doplňuje obrázkem daný popis Pč – na základě textu manipuluje s předměty, vystřihuje pomůcky, popisuje výrobu předmětu, vnímá pracovní postup,,podle kterého věc vyrábí, navrhuje vybavení pokoje Tv - vyjadřuje text pohybem
Osobnostní a sociální výchova (OSV) Osobnostní rozvoj 1. cvičí smyslové vnímání, pozornost a soustředění, dovednost zapamatování 2. rozvíjí sebepoznání a sebepojetí rozvíjí základní dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému – umí říci co se mu povedlo 3.cvičí sebeovládání a sebekontrolu, reguluje vlastní jednání a prožívání 4. hledá pomoc při potížích 5. uplatňuje kreativní myšlení, cvičí se v pružnosti nápadů a originalitě Sociální rozvoj 1. snaží se pohlížet na svět očima druhého 2. pěstuje kamarádské vztahy ve třídě ČJ – jazyková výchova 3. asertivně komunikuje, vnímá i řeč těla 4. zdokonaluje zvládání situací opakuje si učivo z nižších ročníků v soutěžích uvádí slova nespisovná, hovorová Morální rozvoj dokáže nahradit hovorové slovo spisovným 1. učí se rozhodovat, užívá omluvu jako třídí slova na neutrální a citově zabarvená – mazlivá, jedno z řešení problémů v mezilidských hanlivá vztazích
114
jednoduché a složené tvary sloves zvratná slovesa časování sloves stavba věty věta jednoduchá a souvětí podmět a přísudek, základní skladební dvojice shoda přísudku s podmětem řeč přímá a nepřímá
opakuje si pojem kořen slova jako společnou část příbuzných slov seznamuje se s pojmy předpona a příponová část vyhledává slova s více předponami uvědomuje si předponu jako část slova vnímá předložku jako samostatný slovní druh pojící se k následujícím slovům uvědomuje si rozdíl mezi čtenou a psanou podobou předložek vkládá vhodné slovo mezi předložku a jméno ČJ – psaní seznamuje se s předponami a předložkami od-,nad,pod-, předpsaní adresy seznamuje se s předponami roz-, bez-, vz- a předložkou bez pozdrav z výletu, blahopřání, uvědomuje si psaní písmene -d, -z v těchto spojeních k Vánocům či Velikonocům psaní dopisu seznamuje se s předponami ob-, vpsaní stručného sdělení, zprávy, všímá si vyslovované skupiny bje, vje vzkazu vyznačuje kořen slova a rozhoduje o psaní ě/ je psaní slov citově zabarvených seznamuje se se zdvojenými souhláskami psaní slov s předponou a opakuje si vyjmenovaná slova po B,F,L,M,P,S,V,Z předložkou charakterizuje slovní druhy psaní i/í nebo y/ý po obojetných opakuje si známé mluvnické kategorie podstatných souhláskách uvnitř slova jmen psaní vlastních jmen učí se postupu zařazování ke vzoru podstatných opis, přepis, diktát slov i vět, oprava jmen opakuje si probrané mluvnické kategorie sloves chybného textu psaní popisu k obrázku seznamuje se s pojmem jednoduchý a složený tvar doplňování a psaní koncovek sloves určuje jako jednoduchý tvar i slovesa zvratná podstatných jmen seznamuje se s osobními koncovkami sloves v čase psaní správných tvarů sloves psaní vět na shodu přítomném doplňování do textu, na fólii uvědomuje si měkké zakončení v koncovkách přítomného času vyplňování křížovek, rébusů, pracovních listů tvoří budoucí čas složeným i jednoduchým tvarem doplňování čárek, spojek do textu seznamuje se časováním sloves v čase minulém psaní jednoduchého záznamu všímá si složeného tvaru z příčestí činného a přečtené knihy přítomného času pomocného slovesa být psaní příspěvků do školního slovesné tvary zakončené koncovkami -l,-la,-lo,-li,časopisu ly,-la rozlišuje věty jednoduché a souvětí, pracuje s nimi seznamuje se s čárkou v souvětí a jejím použití ČJ – literární výchova naznačuje stavbu souvětí pomocí větného vzorce vymýšlí na dané vzorce různá souvětí vyhledává základní skladební dvojici tiché čtení seznamuje se s variantou nevyjádřeného podmětu výrazné čtení doplňuje do vět vhodné podměty/ přísudky orientace v textu seznamuje se s pojmem shoda podmětu s reprodukce přečteného textu přísudkem pamětné osvojování textu uvědomuje si souvislosti shody v osobě, čísle, rodě dramatizace textu (životnosti) články se školní tématikou seznamuje se s pojmem přímá a nepřímá řeč články daného ročního období seznamuje se s typy přímé řeči pohádkové texty pracuje na počítači s programem na procvičování pověsti jazykového učiva přísloví a rčení bajky ČJ – psaní příběhy s dětskými hrdiny četba o pravěku pověsti z naší historie píše, maluje vánoční/novoroční/velikonoční pozdrav vyplňuje křížovky, rébusy kronika postavy naší historie opisuje a přepisuje daný text úsměvné texty píše slova a věty podle diktátu snaží se o úhlednost psaného textu úryvky z knížek, kde se kouzlí a zvládá základní hygien.návyky spojené se psaním čaruje pracuje s texty na počítači úryvky z dobrodružných knih
2. chápe a respektuje sociální role, hodnotí charakter čtených postav
Výchova demokratického občana (VDO) Výchova k vlastenectví 1. rozpozná státní symboly své vlasti, preferuje svůj mateřský jazyk, spoluvytváří pravidla pro vz.vztahy 2. toleruje a zachovává úctu k jiným kulturám, jazyku apod. respektuje etnické odlišnosti, uvědomuje si důležitost popisu osoby – např. pro potřeby kriminalistů (pátrání po pachateli), řídí se školním řádem a chápe odpovědnost za své činy Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS) Evropa a svět nás zajímá 1. zajímá se o lidovou slovesnost nejen naši, ale i našich sousedů naslouchá zážitkům z cest svých spolužáků, hovoří o zajímavých místech v zahraničí, o životě tamních lidí 2. diskutuje o evropských a světových událostech chce poznávat život dětí v jiných zemích
Multikulturní výchova (MKV) 1. vnímá sebe sama jako jedinečnou osobnost chápe své kulturní začlenění plně respektuje zvláštnosti jiných etnik 2. uplatňuje principy slušného chování rozvíjí vztahy se spolužáky bez ohledu na jejich náboženskou, kulturní nebo zájmovou příslušnostpřispívá k zapojení žáků z odlišného kulturního prostředí do kolektivu třídy 4. učí se k vstřícnému postoji k odlišnostem při slavení různých svátků různých kultur Environmentální výchova (EV) 2. chrání přírodu – vodu, ovzduší 3.poznává svou obec, její okolí, přírodu přijímá životní styl chránicí životní prostředí podílí se na sběrových akcích školy neznečišťuje prostředí utváří si vlastní názor na lokální ekologické problémy 4. spontánně hovoří o obci a okolí svého bydliště
115
dětští spisovatelé návštěva knihovny, kulturních zařízení besedy nad přečtenými knihami encyklopedie, dětské časopisy
pořizuje jednoduchý záznam o přečtené knize pokouší se o vlastní tvorbu ČJ – literární výchova porovnává pohádku s pověstí, uvádí rozdíly mezi literárními útvary rozlišuje pověsti místní a historické procvičuje plynulé čtení aktivně naslouchá četbě druhého vyhledává klíčová slova z textu, podstatné informace rozšiřuje si slovní zásobu seznamuje se s básní jako literárním útvarem připomíná si v textu významné události, státní svátky charakterizuje bajku všímá si vlastností, na které autor bajky poukazuje doporučuje přečtené knihy svým kamarádům pro dny volna pořádá s ostatními výstavku knih čte texty týkající se naší minulosti, dějin doplňuje četbu o texty v encyklopediích seznamuje se s pojmem kronika seznamuje se s postavami našich dějin, čte pověsti o nich dává si své poznatky do souvislosti s učivem vlastivědy čte se změněnou intonací přímou a nepřímou řeč pokouší se dramatizaci textu účastní se během roku aktuálně divadelního/filmového představení srovnává divadelní/filmové představení s četbou hledá výhody a nevýhody divadelního/filmového zpracování a četby plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti vyměňuje si tituly knih jako vhodnou četbu na prázdniny
Mediální výchova (MDV) Mediální komunikace a práce s médii 1. rozlišuje a pojmenovává jednotlivá média 2. dokáže se verbálně podělit o informace získané z médií reprodukuje pohádku z televizního programu nebo videa 3. vytváří se spolužáky třídní časopis 5.všímá si projevů rozhlasového vysílání, média využívá jako informační zdroj
Ročník: 5. Učivo
Očekávané výstupy
Poznámky
Komunikační a slohová výchova
Komunikační a slohová výchova vyprávěním přibližuje ostatním své zážitky sestavuje osnovu svého vyprávění dodržuje dějovou posloupnost seznamuje se s pojmem reprodukce textu pokouší se reprodukci cizího textu seznamuje se s pojmy úvod, stať, závěr vypravování rozumí textům přiměřeného rozsahu a náročnosti rozlišuje podstatné a okrajové informace ve sdělení posuzuje úplnost a srozumitelnost sdělení všímá si případné manipulace ve sdělení v rozhlasových a televizních reklam pokouší se odhalit manipulační vliv na jednání sledujících lidí pamatuje si obsah sdělení a reprodukuje ho vl.slovy vhodně komunikuje s vrstevníky a dospělou osobou rozumí pokynům přiměřené složitosti adekvátně reaguje na pokyny dokáže přiznat svoji chybu, omluvit se rozeznává popis předmětu, zvířete, osoby, prostředí,
Mezipředmětové vztahy AJ –umí pozdravit a představit se, pojmenovává barvy,hovoří o svátcích, uvědomuje si potřebu dorozumět, všímá si protikladných přídavných jmen
vypravování reprodukce textu vypravování podle obrázků popis předmětu popis pracovního postupu popis děje popis postavy dopis tiskopisy sms zpráva ČJ – jazyková výchova český národní jazyk slovo a jeho stavba části slova – kořen, předpona, přípona, koncovka slova příbuzná
M – na základě porozumění textu pracuje se slovní úlohou, čte, zapisuje odpovědi, píše číslice, rozlišuje správně pojem číslo, číslice,, číslovka Vl – vyjmenovává názvy zemí, řadí je podle abecedy, čte literární texty z našich dějin – Karel IV, navštíví některé z hradů a zámků ČR Př - čte literární texty s tématikou přírody v různých ročních obdobích, popisuje práce na poli, komunikuje o zvířatech a rostlinách, všímá si změn v přírodě, zajímá se o texty týkající se vesmíru
116
tvoření slov souhláskové skupiny na styku předpony a kořene souhláskové skupiny na styku přípony a kořene zdvojené souhlásky přídavná jména odvozená příponou –ský předpony s-,z-,vzpředložky s,z skupiny bě/bje, vě/vje, pě, mě/mně dělení slov na konci řádku pravopis po obojetných souhláskách tvarosloví - slovní druhy podstatná jména přídavná jména slovesa zájmena číslovky skladba určování základních větných členů podmět vyjádřený a nevyjádřený podmět rozvitý a několikanásobný přísudek slovesný shoda přísudku s podmětem shoda přísudku s několikanásobným podmětem věta jednoduchá a souvětí spojování vět v souvětí přímá a nepřímá řeč ČJ – psaní psaní adresy pozdrav z výletu, blahopřání, k Vánocům či Velikonocům psaní dopisu psaní stručného sdělení, zprávy, vzkazu, sms zprávy psaní slov citově zabarvených psaní slov s předponou a předložkou psaní slov s různými příponami psaní i/í nebo y/ý po obojetných souhláskách uvnitř slova psaní vlastních jmen opis, přepis, diktát slov i vět, oprava chybného textu psaní popisu předmětu, návodu, děje, osoby doplňování a psaní koncovek podstatných jmen doplňování a psaní koncovek přídavných jmen psaní správných tvarů sloves psaní vět na shodu doplňování do textu, na fólii vyplňování křížovek, rébusů, pracovních listů doplňování čárek, spojek do textu psaní jednoduchého záznamu přečtené knihy psaní příspěvků do školního časopisu, vlastní tvorba
děje, pracovního postupu všímá si rozdílů a hlavních znaků při popisu seznamuje spolužáky se svými koníčky pro volný čas využívá k poznávání encyklopedie, atlasy vytváří si pozitivní vztah k přírodě vypráví o dopravě, o bezpečném způsobu jízdy na kole hovoří o zodpovědnosti připomíná si pravidla školního řádu přiřazuje k daným otázkám správné odpovědi zjišťuje si dotazy úplnost textu využije otázek a odpovědí k dramatizaci sestavuje dopis, přání, vzkaz k různým příležitostem vyměňuje si informace o zdravém životním stylu pečlivě vyslovuje, volí vhodné tempo řeči volí adekvátní intonaci pro daný typ sdělení dbá na vyjadřování celou větou spisovným jazykem vyvarovává se ve svém projevu hovorových výrazů volí vhodné verbální a nonverbální prostředky uvědomuje jazyk jako prostředek ke sdělování myšlenek seznamuje s pojmem český národní jazyk = mateřský jazyk jmenuje mateřský jazyk našich sousedů všímá si jazykových podobností chápe znalost cizího jazyka jako prostředek k porozumění aktivně naslouchá vyprávěnému textu v samostatném vyprávění pohádky dodržuje časovou posloupnost čte návod pracovního postupu, všímá si sloves.tvarů popisuje svými slovy svůj pracovní postup všímá si proměny krajiny během ročních období popisuje činnosti v ročních obdobích seznamuje se s pranostikami jako pozorování přírody seznamuje se s lid.zvyky při různých příležitostech uvádí si zvyky místní, zahraniční uvědomuje si důležitost charity zvláště o vánočním čase reprodukuje text vlastními slovy zná důležitá telefonní čísla a jejich použití navštíví místní knihovnu seznamuje se s vyplňováním formulářů, dotazníků ČJ – jazyková výchova opakuje si učivo z nižších ročníků všímá si slov, u kterých došlo ke zdvojení souhlásek po předponě všímá si výslovnosti souhláskové skupiny na styku kořene a přípony tvoří přídavná jména s příponou ný/ní z daných podstat.jmen všímá si a zdůvodňuje zdvojení písmene n, seznamuje s pravopisem přídavných jmen utvořených od názvů zvířat seznamuje s pravopisem podstatných jmen s příponami -ík,-ice,-ina seznamuje se s tvořením přídavných jmen odvozených příponou -ský všímá si malých tvarů písmen u přídavného jména vytvořených z názvů vybírá ze cvičení slova s předponami s-, z-, vz-
Hv –pamatuje si texty písní, deklamuje říkadla, na základě rytmizace si uvědomuje slabiky, opakuje si text státní hymny Vv - maluje na základě porozumění k textu k ilustraci, doplňuje obrázkem daný popis, poznává dětské ilustrátory Pč – na základě textu manipuluje s předměty, vystřihuje pomůcky, popisuje výrobu předmětu, vnímá pracovní postup,,podle kterého věc vyrábí, navrhuje vybavení pokoje Tv - vyjadřuje text pohybem Osobnostní a sociální výchova (OSV) Osobnostní rozvoj 1. cvičí smyslové vnímání, pozornost a soustředění, dovednost zapamatování 2. rozvíjí sebepoznání a sebepojetí rozvíjí základní dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému – umí říci co se mu povedlo 3.cvičí sebeovládání a sebekontrolu, reguluje vlastní jednání a prožívání, stanovuje si osobní cíle po vzoru kladných hrdinů 4. hledá pomoc při potížích 5. uplatňuje kreativní myšlení, cvičí se v pružnosti nápadů a originalitě Sociální rozvoj 1. snaží se pohlížet na svět očima druhého 2. pěstuje kamarádské vztahy ve třídě 3. asertivně komunikuje, vnímá i řeč těla, cvičí se v technice a výrazu řeči, uvědomuje si důležitost umět naslouchat 4. zdokonaluje zvládání situací v soutěžích Morální rozvoj 1. učí se rozhodovat, užívá omluvu jako jedno z řešení problémů v mezilidských vztazích 2. chápe a respektuje sociální role, hodnotí charakter čtených postav, analyzuje chování a postoje hrdinů, vnímá pestrost charakterů
Výchova demokratického občana (VDO) Výchova k vlastenectví 1. rozpozná státní symboly své vlasti, preferuje svůj mateřský jazyk, spoluvytváří pravidla pro vz.vztahy 2. toleruje a zachovává úctu k jiným kulturám, jazyku apod. respektuje etnické odlišnosti, uvědomuje si důležitost popisu osoby – např. pro potřeby kriminalistů (pátrání po pachateli), řídí se školním řádem a
117
ČJ – literární výchova naše vlast výlet po ČR České země v 16. a 17.století svět dívek a slečen svět kluků svět fantazie kouzlo Vánoc a Nový rok vesmír, náš svět vývoj života na Zemi lidé ve vesmíru, sci-fi svět čar a kouzel svět záhad a detektivních příběhů svět žertů a šprýmů svět zahradníků a zahrad rozdílné podmínky života na Zemi doba národního obrození svět prázdninových radovánek literární útvary: pověst, báseň, povídka, bajka, román, balada, epigram dětští spisovatelé a ilustrátoři
všímá si významu slov s danými předponami všímá si psaní ě/je charakterizuje slovní druh přídavných jmen všímá si shody mluvnických kategorií u podstatných a přídavných jmen seznamuje se s tříděním přídavných jmen všímá si koncovek v rodě mužském, ženském, středním seznamuje se se vzory pro přídavná jména tvrdá, měkká, přivlastňovací charakterizuje slovesa v oznamovacím způsobu jmenuje trojí způsob slovesných tvarů:oznam.,rozkaz.,podmiň. seznamuje se s pojmem osobní koncovky seznamuje se v přehledu časování př.č. s různými osobními koncovkami seznamuje se se dvěma způsoby vyjádření budoucího času v čase budoucím porovnává složené a jed.tvary seznamuje se s pojmem příčestí činné významového slovesa a pomocného slovesa posuzuje všechny tvary sloves v minulém čase za složený tvar seznamuje se v přehledu s časováním zvratných sloves v č.min. všímá si tvarů sloves v rozkazovacím způsobu vnímá rozkaz/zákaz/prosbu jako děj,který se má/nemá uskutečnit všímá si tvarů sloves v podmiňovacím způsobu uvědomuje si, že děj,který by se mohl uskutečnit, je tvarem složený charakterizuje slovní druh zájmen seznamuje se s přehledem druhů zájmen seznamuje se s charakteristikou každého druhu zájmen seznamuje se se skloňováním zájmen osobních seznamuje se s tříděním číslovek rozlišuje číslovky (nula, jedna, první…) a číslice (0,1…) opakuje si určování základních větných členů ve větě seznamuje se s druhy podmětu:vyjádřený,nevyjádřený,všeobecný seznamuje se s charakteristikou rozvitého a několikanásob.p. všímá si oddělování několikanásobného podmětu čárkami nebo spojkami tvoří věty s daným druhem podmětu seznamuje se s pojmy rozvitý přísudek a několikanásobný př. vyhledává věty s rozvitým/několikanásobným větným členem opakuje si pravidla psaní i/y/a pro shodu seznamuje se s pravidly pro shodu u několikanásobného v.č. spojuje jednoduché věty v souvětí a naopak pozoruje měnící se význam souvětí při záměně spojovacího výrazu pamatuje si, že uvozovací věta a přímá řeč netvoří souvětí opakuje si pojmy přímá a nepřímá řeč pracuje na počítači s programem na procvičování jazykového učiva ČJ – psaní
chápe odpovědnost za své činy, na příkladech hrdinů chápe pojmy čest, odpovědnost, spravedlnost,svoboda a demokracie Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS) Evropa a svět nás zajímá 1. zajímá se o lidovou slovesnost nejen naši, ale i našich sousedů naslouchá zážitkům z cest svých spolužáků, hovoří o zajímavých místech v zahraničí, o životě tamních lidí, seznamuje se s dětskými literárními hrdiny z jiných částí světa 2. diskutuje o evropských a světových událostech chce poznávat život dětí v jiných zemích Multikulturní výchova (MKV) 1. vnímá sebe sama jako jedinečnou osobnost chápe své kulturní začlenění plně respektuje zvláštnosti jiných etnik 2. uplatňuje principy slušného chování rozvíjí vztahy se spolužáky bez ohledu na jejich náboženskou, kulturní nebo zájmovou příslušnost přispívá k zapojení žáků z odlišného kulturního prostředí do kolektivu třídy 4. učí se k vstřícnému postoji k odlišnostem při slavení různých svátků různých kultur, Na základě scifi četby uvažuje o vývoji a budoucnosti světa
Environmentální výchova (EV) 2. chrání přírodu – vodu, ovzduší 3.poznává svou obec, její okolí, přírodu přijímá životní styl chránicí životní prostředí podílí se na sběrových akcích školy neznečišťuje prostředí utváří si vlastní názor na lokální ekologické problémy 4. spontánně hovoří o obci a okolí svého bydliště Mediální výchova (MDV) Mediální komunikace a práce s médii 1. rozlišuje a pojmenovává jednotlivá média
118
píše, maluje vánoční/novoroční/velikonoční pozdrav vyplňuje křížovky, rébusy opisuje a přepisuje daný text píše slova a věty podle diktátu snaží se o úhlednost psaného textu zvládá základní hygien.návyky spojené se psaním pracuje s texty na počítači vypisuje tůzné tiskopisy, dotazníky pořizuje jednoduchý záznam o přečtené knize pokouší se o vlastní tvorbu
2. dokáže se verbálně podělit o informace získané z médií reprodukuje pohádku z televizního programu nebo videa, napodobuje vysílání týkající se zpravodajství, počasí, reklamy a vnímá rozdílnost mezi nimi 3. vytváří se spolužáky třídní časopis 5.všímá si projevů rozhlasového vysílání, média využívá jako informační zdroj
ČJ – literární výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti orientuje se v textu pracuje s textem podle daných pokynů aktivně naslouchá četbě druhého vyhledává klíčová slova z textu, podstatné informace vyjadřuje své dojmy z četby dramatizuje text doprovází text ilustrací rozšiřuje si slovní zásobu tvoří vlastní literární text pojmenování hlavní myšlenky děje sestavuje osnovu k textům rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu pamatuje si podstatná fakta z textu reprodukuje přečtený text sbírá informace z různých zdrojů seznamuje se na základě textů s literárními pojmy pro jednotlivé literární útvary všímá si jmen spisovatelů pro daný literární žánr všímá si různých typů textů, při rozboru užívá elementární literární pojmy účastní se během roku aktuálně divadelního/filmového představení srovnává divadelní/filmové představení s četbou hledá výhody a nevýhody divadelního/filmového zpracování a četby vyměňuje si tituly knih jako vhodnou četbu na prázdniny ČJ – literární výchova (k čítance) seznamuje se z textů s některými národními hrdiny sbírá informace o našich významných osobnostech,které proslavily ČR zajímá se a vyhledává pověsti z okolí svého bydliště, kraje zná zajímavá místa naší republiky, čte o nich upoutávky seznamuje se s texty připomínající naši historii seznamuje se s literaturou, kde je hlavní hrdinkou dívka seznamuje se se spisovateli píšící pro dívky seznamuje se s literaturou, kde je hlavní hrdinou kluk seznamuje se se spisovateli píšící pro kluky čte ukázky s fantazijními prvky seznamuje se s básní jako liter.dílem psaným ve verších seznamuje se s pojmy a charakteristikou lyrické/epické básně všímá si vyjadřování charakterizující roční období seznamuje se s texty o vesmíru
119
seznamuje se s sci-fi literaturou doplněnou o zajím.z vesmíru čte ukázky zabývající se magií, nahlíží do světa čar a kouzel čte ukázky s detektivní zápletkou čte humorné texty,zábavné ukázky seznamuje se s povídkou jako literárním útvarem seznamuje se s románem jako literárním útvarem seznamuje se s dobou národního obrození seznamuje se s pojmem balada seznamuje se s epigramem
D) Souhrn očekávaných výstupů na konci 2. období v Čj Komunikační a slohová výchova Žák: - čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas - rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává - posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení - reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta - vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku - rozpoznává manipulativní komunikaci v reklamě - volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru - rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně jí užívá podle komunikační situace - píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry - sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti Jazyková výchova Žák: - porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová - rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku - určuje slovní druhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu - rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary - vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné skladební dvojici označuje základ věty - odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí - užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje - píše správně i / y ve slovech po obojetných souhláskách - zvládá základní příklady syntaktického pravopisu Literární výchova Žák: - vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je - volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma - rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů - při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy
120
Anglický jazyk ve 2. vzdělávacím období A) Výchovně vzdělávací cíle: Upevnit vědomosti získané ve 3. ročníku, což jsou základy anglického jazyka. Rozvinout tyto vědomosti a využít je pro požadavky Společného evropského referenčního rámce, jazyková úroveň A1. Činnostní výukou naučit žáky potřebnou slovní zásobu i mluvnické dovednosti pro dosažení jazykové úrovně A1 dle evropského standardu. Motivovat žáky k zájmu o anglický jazyk poslechem audio CD, na kterém mluví děti stejného věku, stejně jako poslechem písní připraveným speciálně na tomto audio CD pro 4. ročník. Základní idiomy a konverzační dovednosti procvičovat s pomocí audio CD, které je součástí pracovního sešitu, a manuálních činností, pro které má učitel k dispozici didaktické hry. Nacvičovat porozumění jednoduchým otázkám v anglickém jazyce a reakci na ně. Vést žáka ke schopnosti představit se ústně i písemně v anglickém jazyce a jednoduše vysvětlit kdo je, kde žije, co má rád, v jaké žije rodině. Aktivní účastí v nácviku mluvení, porozumění, čtení a psaní vytvořit u žáků sebevědomí, že se dokáží uplatnit i v cizině. Žák získá základní schopnost domluvit se v anglickém jazyce dle požadavků společných pro všechny země Evropské Unie na jazykové úrovni A1. Dále: čte s pomocí slovníku jednoduchý text, umí vyhledat informace v jednoduchém textu, napíše jednoduchý dopis nebo pozdrav, vyplní formulář v angličtině. Žák je připraven pro pokračování ve výuce anglického jazyka pro úroveň A2 a případně pro studium dalšího cizího jazyka. Při činnostním vyučování anglickému jazyku ve 2. období: Vyučujeme komunikační dovednosti na základním stupni evropského standardu pro úroveň A1. Pro tuto úroveň se zaměřujeme především na nácvik rozhovorů. Dbáme na čtení jednoduchých textů s porozuměním. Žáky vedeme k tomu, aby postupně dokázali o textu hovořit, tvořit jednoduché otázky podle textu, odpovídat si navzájem, jednoduše text reprodukovat. Pokud je to možné, věty z textu obměňovat, využívat osvojenou slovní zásobu. Do každé vyučovací hodiny zařazujeme činnosti s připravenými pomůckami. Pomocí didaktických her procvičujeme se žáky nejen slovní zásobu, ale i mluvnici, která začíná být od 4. třídy pro většinu žáků náročná ( tvorba otázky a záporu v angličtině, složené časy sloves, zájmena ). V oblasti psaní se soustředíme na dovednosti požadované evropským standardem: napsat jednoduchý pozdrav, přání k svátkům, vyplnit jednoduchý formulář, napsat o sobě krátký dopis. B) Charakteristika výuky: Výuka anglického jazyka ve 2. období má činnostní charakter. Dovede žáky ke schopnosti komunikovat v angličtině na úrovni A1, která je základní, dle Společného evropského referenčního rámce. Tento Společný evropský referenční rámec byl vytvořen pro všechny členy Evropské unie s cílem zaručit, aby 121
nastupující generace měla společný jazyk a mohla se tak lépe uplatnit na trhu práce, kde budou stále více a více převládat nadnárodní zaměstnavatelé. Chceme-li dosáhnout toho, aby žáci v průběhu 2. vzdělávacího období získali dobrý základ pro další výuku anglického jazyka, je třeba pro výuku A.j. používat vhodné učební materiály, které z těchto požadavků vycházejí a řídí se schopnostmi žáků této věkové kategorie. Učebnice, pracovní sešity a pomůcky připravené v nakladatelství Angličtina expres umožňují žákům tyto požadavky snadno zvládnout pomocí přiměřeného množství učiva, prostřednictvím písniček, zajímavých didaktických her, příběhů vhodných k dramatizaci. Zařazeny jsou také odkazy na webové stránky, které vtáhnou dítě do cizojazyčné reality a motivují ho k práci s cizím jazykem. Zpracování učebních materiálů a jejich názornost vede učitele i žáka k činnostnímu učení. Pracovní sešit je připraven pro opakované procvičování učiva a jeho porozumění. Vede také k přípravě projektů, které mohou žáci příležitostně vystavit ve třídě i uchovat pro budoucí odkazy na své znalosti, pro Evropské jazykové portfolio. V učivu postupujeme od znalostí získaných v 1. období k dospělejším tématům. Opakované procvičování látky mohou vést žáci, kteří probíranou látku rychle zvládnou např. žáci jazykově nadaní. Jazykovým nadáním rozumíme schopnost zapamatovat si nové cizí slovo ve všech jeho podobách: zvukové, písemné, ve spojení s jinými slovy ve větách, a schopnost okamžitě rozlišit jeho mluvenou podobu. Toto „nadání“ je přímo úměrné procvičování pomocí audio CD a činností. C) Obsah učiva -- 2. vzdělávací období - anglický jazyk Ročník: 4. Učivo o pravidla komunikace v běžných každodenních situacích o základy hláskové stavby slov o základní gramatické struktury – pozdravy, pohlednice o základní gramatické struktury a typy vět o základní vztahy – umístění, předložky místa o slovosled o přítomný čas prostý a průběhový o přivlastňovací zájmena o slovesa have got, can o existenční vazba there is, there are o minulý čas slovesa být, mít o sport, volný čas, záliby o náš dům, náš byt o zdraví, zdraví styl (činnosti, potraviny) o naše město o prázdniny o počasí o škola a volný čas o televizní programy o zvířata dříve a nyní
Očekávané výstupy o aktivně se zapojí do jednoduché konverzace o pozdraví a rozloučí se s dospělým a s kamarádem o vyhledá v textu specifické informace a odpoví na otázky o pochopí obsah a smysl jednoduché, pomalé a pečlivě vyslovované konverzace o rozumí známým výrazům a jednoduchým větám o poskytne požadovanou informaci o vyplní jednoduchý formulář s osobními údaji o sestaví a napíše krátké,gramaticky správné texty o vyslovuje a čte foneticky správně přiměřeně náročné texty o rozumí jednoduchým pokynům a adekvátně na ně reaguje o rozumí významu jednoduchého autentického materiálu o požádá o pomoc, vyžádá službu o formuluje jednoduché otázky a odpovídá na ně ústně i písemně o reprodukuje obsah přiměřeně obtížného textu a konverzace
Poznámky Mezipředmětové vztahy Čj – všímá si shodných gramatických jevů (velké písmeno u jmen), rozšiřuje si slovní zásobu, uvědomuje si podobnost znění, všímá si přejatých slov, vštěpuje si zásady společenského chování – pozdravy, rozloučení, vztahy v rodině, popisuje režim dne-zdravý styl (potraviny, činnosti), vyjmenovává svoje záliby Př –popisuje části těla, pojmenovává zvířata,všímá si a popisuje počasí M –vyjmenovává řadu čísel, sčítá číslovky, Hv – dodržuje melodii písně, správně dýchá Vv – rozpoznává barvy a jejich kombinace Pč- ztvárňuje různou formou výrazy ze své slovní zásoby Tv – využívá pohyb k zapamatování výrazů, vyjmenovává sporty Průřezová témata OSV-O 1,5 –rozvíjí poznávací schopnosti, rozšiřuje paměťové dovednosti, rozvíjí kreativitu, OSV-S 1,2,3,4 při komunikaci prohlubuje mezilidské vztahy,poznává názory spolužáků, vzájemně spolupracuje OSV-M 1 zvládá problémy s učením VDO-2 uvědomuje si svou náležitost ke své vlasti EGS-4 zajímá se o zvyky jiných národů, srovnává je s našimi MV- 2,4 osobně přispívá k zapojení žáků z odlišného prostředí,, vnímá cizí jazyk jako prostředek k dorozumívání, MDV-P1 tvoří krátká, jednoduchá sdělení, vystoupení, projekt, s kterým se prezentuje ve třídě, na veřejnosti
122
Ročník: 5. Učivo o pravidla komunikace v běžných každodenních situacích o základy hláskové stavby slov o základní gramatické struktury – pozdravy, pohlednice o základní gramatické struktury a typy vět o základní vztahy – umístění, předložky místa o slovosled o přítomný čas prostý a průběhový o přivlastňovací zájmena o slovesa have got, must, can o rodina o domácí mazlíčci o nakupování o škola o volný čas, záliby
Očekávané výstupy o aktivně se zapojí do jednoduché konverzace o pozdraví a rozloučí se s dospělým a s kamarádem o vyhledá v textu specifické informace a odpoví na otázky o pochopí obsah a smysl jednoduché, pomalé a pečlivě vyslovované konverzace o rozumí známým výrazům a jednoduchým větám o poskytne požadovanou informaci o vyplní jednoduchý formulář s osobními údaji o sestaví a napíše krátké,gramaticky správné texty o vyslovuje a čte foneticky správně přiměřeně náročné texty o rozumí jednoduchým pokynům a adekvátně na ně reaguje o rozumí významu jednoduchého autentického materiálu o požádá o pomoc, vyžádá službu o formuluje jednoduché otázky a odpovídá na ně ústně i písemně o reprodukuje obsah přiměřeně obtížného textu a konverzace
Poznámky Mezipředmětové vztahy Čj – všímá si shodných gramatických jevů (velké písmeno u jmen), rozšiřuje si slovní zásobu, uvědomuje si podobnost znění, všímá si přejatých slov, vštěpuje si zásady společenského chování – pozdravy, rozloučení, vztahy v rodině, popisuje režim dne-zdravý styl (potraviny, činnosti), vyjmenovává svoje záliby Př –popisuje části těla, pojmenovává zvířata,všímá si a popisuje počasí M –vyjmenovává řadu čísel, sčítá číslovky, Hv – dodržuje melodii písně, správně dýchá Vv – rozpoznává barvy a jejich kombinace Pč- ztvárňuje různou formou výrazy ze své slovní zásoby Tv – využívá pohyb k zapamatování výrazů, vyjmenovává sporty Průřezová témata OSV-O 1,5 –rozvíjí poznávací schopnosti, rozšiřuje paměťové dovednosti, rozvíjí kreativitu, OSV-S 1,2,3,4 při komunikaci prohlubuje mezilidské vztahy,poznává názory spolužáků, vzájemně spolupracuje OSV-M 1 zvládá problémy s učením VDO-2 uvědomuje si svou náležitost ke své vlasti EGS-4 zajímá se o zvyky jiných národů, srovnává je s našimi MV- 2,4 osobně přispívá k zapojení žáků z odlišného prostředí,, vnímá cizí jazyk jako prostředek k dorozumívání, MDV-P1 tvoří krátká, jednoduchá sdělení, vystoupení, projekt, s kterým se prezentuje ve třídě, na veřejnosti
D) Souhrn očekávaných výstupů – na konci 2. období: Receptivní řečové dovednosti v angličtině Žák: - rozumí známým slovům a jednoduchým větám se vztahem k osvojovaným tématům - rozumí obsahu a smyslu jednoduchých autentických materiálů (časopisy, obrazové a poslechové materiály) a využívá je při své práci - čte nahlas plynule a foneticky správně jednoduché texty obsahující známou slovní zásobu - vyhledá v jednoduchém textu potřebnou informaci a vytvoří odpověď na otázku - používá dvojjazyčný slovník Produktivní řečové dovednosti Žák: - sestaví gramaticky a formálně správně jednoduché písemné sdělení, krátký text a odpověď na sdělení, vyplní své základní údaje do formulářů - reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtížného textu a jednoduché konverzace - obměňuje krátké texty se zachováním smyslu textu Interaktivní řečové dovednosti Žák: - aktivně se zapojí do jednoduché konverzace, pozdraví a rozloučí se s dospělým i kamarádem - poskytne požadovanou informaci
123
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Vzdělávací oblast je ve 4. a 5. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu matematika Matematika Co by měl žák na začátku 4. ročníku v matematice umět: – numeraci do 100 – sčítat a odčítat přirozená čísla v oboru do 100 zpaměti i písemně – mít zautomatizovanou malou násobilku a dělení beze zbytku v oboru násobilek – na základě činností s konkrétními předměty nebo s využitím kresleného názoru dovede řešit správně jednoduché slovní úlohy – znalost početních výkonů s čísly do sta umí využívat k řešení jednoduchých úloh z praktického života, dovede jednoduché slovní úlohy vymýšlet i řešit s využitím počítání zpaměti – umí úsudkově rozlišovat o několik více, o několik méně, několikrát více, několikrát méně – číst, psát a porovnávat přirozená čísla v oboru do 1 000 – užívat lineární uspořádání, zobrazovat čísla v oboru do 1 000 na číselné ose – řešit činnostně s penězi slovní úlohy na téma obchodování, slovní úlohy vymýšlet, řešit a aplikovat osvojené početní operace Ve 3. ročníku žáci sčítají a odčítají v oboru do 1 000 zpaměti i písemně. Seznamují se též s násobením dvojciferného čísla číslem jednociferným. Na začátku 4. ročníku ale nelze předpokládat zvládnutí tohoto počítání v oboru do 1 000 všemi žáky. Dále na konci 1. období žák: – zná jednotky času: 1 hodina, 1 minuta, rozlišuje je a ví, že 1 h = 60 min – orientuje se v čase, provádí jednoduché převody jednotek času – zná základní jednotku užívanou při vážení: 1 kg – doplňuje tabulky, schémata, posloupnosti čísel – rozlišuje základní geometrické obrazce (čtverec, obdélník, trojúhelník, kruh) a geometrická tělesa (krychle, kvádr, válec, koule, jehlan, kužel), nachází ve svém okolí jejich reprezentaci – zná základní jednotku délky 1 metr a ví, že 1 m = 100 cm – porovnává velikost útvarů, měří a odhaduje délku úsečky – rýsuje rovné čáry podle pravítka – rozlišuje přímku a úsečku – dovede označit bod, přímku, úsečku – rozezná a modeluje jednoduché souměrné útvary v rovině – dovede načrtnout základní rovinné obrazce Činnostní výuka matematiky i nadále směřuje postupně k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede od prvopočátků žáky k provádění a pozorování činností, k hovoru o nich, k správnému pochopení učiva, k soustavné sebekontrole, k využití matematických dovedností při řešení úloh ze života. Matematika v tomto období rozvíjí paměť žáků, jejich představivost, tvořivost, klade základy logického úsudku. Matematické vzdělání přispívá k formování osobnosti žáků, rozvíjí u nich důslednost, tvořivost, sebedůvěru.
124
A) Výchovně vzdělávací cíle: - osvojování nových matematických pojmů na základě aktivních činností každého žáka - činnostní rozšíření číselného oboru, utvrzení představy o desítkové soustavě - předkládání nových poznatků ve spojení s předcházejícím učivem, uplatnění analogie pro zavedení početních výkonů v rozšířeném číselném oboru žáky - využívání schopnosti žáků objevovat za vedení učitele další nové matematické poznatky na základě pozorování a rozlišování, vyslovovat závěry, pokoušet se o zobecňování - postupné zdokonalování přesnosti matematického vyjadřování - zařazování praktických činností (např.: měření, odhady, porovnávání velikostí a vzdáleností) s cílem získání správných představ a zručnosti - spojování nových poznatků v matematice s vědomostmi žáků získanými v běžném životě - využívání matematických poznatků a dovedností žáky v praktickém životě - používání peněz při činnostním řešení úloh s náměty z obchodování - peníze v praktickém životě - věnování času nápadům žáků, jejich dotazům, ukázkám různých způsobů řešení úloh - vyslovování úsudků k úlohám, vytváření předpokladů pro rozvíjení logického myšlení - vytváření obměn slovních úloh a matematických problémů pro různé obory činnosti lidí - podporovat schopnost žáků rozumět grafickým schématům tabulkám i jiným schematickým znázorněním, vytvářet jednoduchá schémata, vést žáky ke grafické gramotnosti - praktické osvojování základních poznatků z geometrie B) Charakteristika výuky matematiky v 2. vzdělávacím období: Při výuce matematiky nelze stanovit přesnou hranici mezi etapou vytváření konkrétních představ a mezi etapou vytváření pojmů. Je to hlavně proto, že přechod k abstrakci trvá téměř u všech žáků dlouho a neprobíhá u všech stejně. Činnostní výuka matematice i v tomto období umožňuje, aby si žáci matematické pojmy osvojovali správně a s co nejmenší námahou. Proces abstrakce usnadňují žákům pomůcky, kterými si znázorňují, stejně jako v minulých letech, nové a dosud neosvojené početní situace. Proces abstrakce urychlují též nákresy, náčrty a geometrická zobrazení, ukazující vztahy mezi údaji v úloze. Mnoho pojmů se i v tomto období utváří ve vědomí žáků postupně, na základě soustavně prováděných činností, neustálým obohacováním dosavadních představ. Ve vzájemné souvislosti se přitom rozvíjí celá řada pojmů současně: pojem čísla, pojem desítkové soustavy, pojem početních výkonů. Přitom se více dbá e na praktické použití pojmů než na vyslovování definicí (v tomto období není nutné po žácích definice požadovat). Jde hlavně o to, aby se představy žáků o číslech obohacovaly, aby chápali význam desítkové soustavy, aby dovednost početních výkonů s přirozenými čísly využívali při řešení slovních úloh a početních situací z běžného života a dovedli dobře úsudkově rozlišovat, kdy který početní výkon použít. Tyto dovednosti pak můžeme rozvíjet předkládáním různých výhod v počtech a zjednodušováním výpočtů. V celém 2. období jsou žáci ve výuce matematiky podněcováni k sebedůvěře, učí se různými způsoby kontrolovat výpočty, uvažovat o možnostech výsledků, odhadovat. Jsou tak soustavně vedeni k sebekontrole a sebehodnocení, a to jak v aritmetice tak v geometrii. Vzdělávací oblast matematika a její aplikace je tvořena čtyřmi tématickými okruhy: a) Číslo a početní operace: V tomto tématickém okruhu si žáci 4. a 5. ročníku prohlubují dovednosti základních početních operací s přirozenými čísly. Na základě činností zvládli žáci v 1. období dobře numeraci do sta i do tisíce, mají správně vytvořený základ k chápání desítkové soustavy. Zpaměti sčítají a odčítají do sta a na základě analogie v první stovce počítají i jednoduché příklady v oboru do tisíce. Mají činnostně vytvořené konkrétní představy o násobení a dělení. Zvládli všechny spoje malé násobilky a dělení beze zbytku v oboru násobilek. Malá násobilka i dělení beze zbytku jsou procvičeny, ale jejich zautomatizování je třeba se nadále věnovat. Žáci se dále seznámili s tím, jak zpaměti násobit dvojciferné číslo jednociferným, poznali i dělení v oboru násobilek se zbytkem. Z písemných algoritmů se setkali s písemným sčítáním a odčítáním a násobením čísla jednociferným činitelem. Tuto dovednost je třeba přenést do rozšířeného číselného oboru přes tisíc. Při písemném počítání se opíráme o znalosti písemných algoritmů oboru do tisíce a znalost desítkové soustavy. K tomuto učivu nepřistupujeme jako k nové látce, ale necháme žáky do písemných algoritmů: sčítání, odčítání 125
a násobení jednociferným činitelem vstupovat samostatně a individuálně (žáci se tak učí jeden od druhého pod dohledem učitele). Zpaměti se v oboru přes tisíc počítá jen výjimečně a to jen s takovými čísly, která obsahují jen jednu nebo nejvýše dvě číslice různé od nuly. Novou látkou, kterou mají žáci v tomto období v okruhu početních operací dobře zvládnout, je písemné násobení dvojciferným činitelem, dělení se zbytkem zpaměti a písemné dělení jednociferným dělitelem. Žáky je třeba seznámit i s písemným násobením trojciferným činitelem a písemným dělením dvojciferným dělitelem. Do výuky můžeme v tomto tématickém okruhu vhodně zařazovat i kalkulačku. Může sloužit např. ke kontrole výsledků příkladů na písemné algoritmy, k výpočtům úloh z běžného života. Je třeba uvážit i to, že u písemného počítání jde jen o zvládnutí jednoduchých algoritmů, které se dají v hodině procvičit na jednom či dvou příkladech, provázených komentářem žáků. Je mnoho důležitějšího učiva, které je třeba do vyučovacích hodin v tomto období zařazovat. Např.: zaokrouhlování, odhady, rozlišování úsudků, tak jak je uvedeno v dalších okruzích matematiky tohoto období. b) Závislosti, vztahy a práce s daty Úkolem stanoveným v tomto okruhu je vyhledávat, sbírat a třídit různé údaje, se kterými se v životě žáci setkávají. Orientovat se v jednoduchých tabulkách, číst z nich údaje, využívat je k porovnávání i výpočtům a naučit se též vyhledané údaje sestavovat do tabulek. Žák dále poznává i různé diagramy, seznamuje se s prvními grafy a učí se v nich orientovat. K tomuto okruhu je mnoho materiálu připraveno v učebnicích a pracovních sešitech pro 4. a 5. ročník (NŠ Brno). Učivo tohoto okruhu nebudou v žádném případě zvládat všichni žáci stejným tempem. Je proto třeba u těchto úloh k žákům přistupovat diferencovaně, nechat je o problematice úloh a závislostech mezi veličinami často hovořit, dát všem čas k pochopení těchto záznamů. Se záznamy údajů vyjádřenými diagramy a grafy se budou žáci v životě velmi často setkávat. Takovým úlohám je třeba ve výuce věnovat pozornost a neopomíjet je. Dají se přitom dobře využít mezipředmětové vztahy, např.: výsledky některých pokusů z přírodovědy, přehledy některých měření z pracovních činností, tabulky sportovních výkonů z tělesné výchovy aj. Tabulkově jsou uspořádány také jízdní řády, v nichž se žáci učí hledat. Mnohé informace v encyklopediích jsou rovněž uspořádány do diagramů a tabulek c) Geometrie v rovině a prostoru Geometrie se ve 4. a 5. ročníku vyučuje již pravidelně, obvykle v samostatné vyučovací hodině, zařazované do rozvrhu každý týden. Vyžaduje-li to téma učiva, zařazujeme geometrické učivo do části hodiny aritmetiky. Některé partie učiva spolu velmi úzce souvisí. Základní útvary v rovině a prostoru, které má žák v 2. vzdělávacím období zvládnout a rozlišovat, jsou určeny v očekávaných výstupech RVP ZV. Činnostní učení geometrie vytváří jasné představy žáků o útvarech v rovině a jejich vzájemné poloze, podporuje rovněž rozvoj správné prostorové představivosti žáků. Od žáků v tomto období nežádáme, aby se učili definice nebo aby vlastnosti útvarů odříkávali zpaměti. Vedeme je k tomu, aby obrázek nebo model dovedli popsat svými slovy. Také rýsování základních útvarů v rovině spojujeme vždy s hovorem žáků o narýsovaném, k tomu přidáváme i rýsování poznaných útvarů podle jednoduchého popisu. Základní představy o geometrických obrazcích a tělesech získává žák bezprostředně názorem, nelze předpokládat, že by si je mohl představit z definic. Základní jednotku délky 1 m je potřeba mít ve třídě vyznačenou na určitém místě (vodorovně i svisle), žáci potřebují získat dobrou představu metru k odhadům délek i k základním převodům jednotek délky. Při výuce obvodu a obsahu obrazců vycházíme z konkrétních situací kolem nás. Žáci snadno pochopí, že obvod obrazců se určuje jako součet délek jeho stran (součet úseček). Vytvoření jasné představy obsahu obdélníka jako počtu shodných jednotkových čtverců, kterými se dá daný obdélník pokrýt, se dá provést jen činností samotných žáků a hovorem o této činnosti. Na toto učivo stejným způsobem navazuje výuka geometrie i fyziky v 6. ročníku. Teprve když žák získá konkrétní představu o obsahu obdélníka, dokáže s porozuměním řešit i slovní úlohy z praktického života. Provádí-li žáci samostatně činnosti patřící k tomuto učivu, vytvoří si jasné konkrétní představy a rozlišování obvodu a obsahu obdélníka nebo čtverce jim pak nečiní žádné problémy. Cílem výuky geometrii v tomto období je tedy: a) rozeznávat navzájem základní geometrické obrazce a rozpoznávat je na předmětech 126
b) správně načrtnout, vystřihnout i narýsovat čtverec, obdélník a libovolný trojúhelník c) stanovit velikost obvodu čtverce, obdélníka a jiných čtyřúhelníků a narýsovaných trojúhelníků měřením a výpočtem, uvědomovat si, že obrazce zaujímají určitou plochu, kterou lze srovnávat se zvolenou jednotkou obsahu Geometrie je v učebních osnovách obou ročníků spojena s výukou výtvarné výchovy, kde žáci také zobrazují rovinné útvary. Poznávání geometrických útvarů tedy prolíná oběma předměty. Výpočty obvodů jsou také často zařazeny ve slovních úlohách v aritmetických pracovních sešitech. Žák poznává, že osvojené znalosti z matematiky potřebuje v různých vyučovacích předmětech i při řešení mnoha úloh z praktického života. d) Slovní úlohy V 1. vzdělávacím období žáci řešili většinu slovních úloh zpaměti. Důraz byl kladen na porozumění početním výkonům, jejich užití v úlohách ze života. Žáci byli od 1. ročníku vedeni k sestavování slovních úloh. Vymýšleli slovní úlohy s různou tématikou z každodenního života, tvořili k úlohám otázky, vyvolávali se navzájem, odpovídali. Postupně se učili rozlišovat úsudky o několik více, o několik méně, několikrát více, několikrát méně. K výsledku pak docházeli nejkratší cestou vlastní úvahou, často na základě názoru a výpočtem zpaměti. Ke slovní úloze vymyšlené některým žákem dokázali ostatní, pomocí jednoduchých pomůcek, úlohu zobrazit, jindy si zase provést náčrt nebo i záznam základních údajů a ihned odpovídat s výsledkem. Potom vždy přidávali příklad náležející k úloze. U úloh řešených násobením nebo dělením přidávali úsudky typu: „ Když 1 sešit stojí 8 Kč, tak 3 sešity budou stát 3krát více.“ nebo „Když za 4 koláče zaplatím 28 Kč, tak za 1 koláč zaplatím čtyřikrát méně.“ Při častém užívání úsudků k řešení úloh z praktického života si žáci uvědomují smysl početních výkonů, správně je k úlohám přiřazují a dovedou též své úvahy zdůvodnit. Řešení jednoduchých slovních úloh zpaměti je třeba přenést i do 4. a 5. ročníku a nechávat žáky úlohy z praktického života vymýšlet a obměňovat. Do nich je třeba občas zařazovat rozšířený číselný obor, s důrazem na úsudkové počítání. Jedním z nejdůležitějších úkolů při výuce matematiky ve 2. vzdělávacím období je podpořit a rozvíjet schopnost žáků uvažovat a samostatně řešit jednoduché slovní úlohy zpaměti. Žáky je třeba postupně dovést i k samostatnému řešení zapsaných slovních úloh s jedním nebo dvěma početními výkony. Abychom tohoto cíle dosáhli, máme pro všechny žáky k dispozici soubory úloh s tématikou z různých oborů lidské činnosti, které jsou žákům blízké. Používáme pracovní sešity s takto připravenými úlohami, např.: Dělání smutky zahání (pro 4.r.), Cestujeme po republice (pro 5.r.). Jejich výhodou je, že věcný obsah i pojmy, které tyto slovní úlohy obsahují, jsou přiměřené vědomostem a úrovní odpovídají věkovým zvláštnostem myšlení žáků v tomto vývojovém období. Pro žáky jsou připravené slovní úlohy srozumitelné, jejich vysvětlování neubírá proto čas vlastnímu řešení. Pro mezipředmětové vztahy jsou připraveny úlohy s vlastivědnou i přírodovědnou tématikou. Jsou zařazeny v pracovních sešitech pro 4. i 5. ročník. Protože soustavné řešení slovních úloh výrazně přispívá k rozvoji myšlení žáků, je třeba slovním úlohám ve 4. a 5. ročníku věnovat nejméně polovinu času určeného k výuce matematiky v tomto vzdělávacím období. Slovní úlohy zařazujeme souběžně s numerickým počítáním. K běžným slovním úlohám přibývají v tomto vzdělávacím období další úlohy, jejichž řešení vyžaduje zvláštní postup, např.: jednoduchá trojčlenka řešená přechodem přes jednotku, úlohy na porovnávání podílem aj. Přitom žáci dojdou k poznání významu jednoduchého zápisu podmínek slovní úlohy, se kterým se i v 1. vzdělávacím období setkávali. V tomto období vedeme žáky k samostatnému úsudku při řešení slovních úloh a dbáme přitom na zapojení všech žáků do výuky. Je třeba cvičit smysly žáků, předkládat jim nadále nové typy úloh pomocí konkrétního názoru, zadávat jim k pozorování různá schémata, grafy a tabulky. Žáky nechat objevovat vše, na co mohou přijít sami, dbát na jejich samostatnost při činnostech, přizpůsobovat vyučovací postup jejich chápání, vzbuzovat zájem žáků zajímavými úlohami i jinými motivacemi.
127
C) Obsah učiva - ve 2. vzdělávacím období - matematika Ročník: 4. Učivo Čísla a početní operace
Očekávané výstupy Čísla a početní operace
Čísla od 0 do 1 000 000 porovnávání čísel sčítání a odčítání do 10 000 zpaměti zaokrouhlování čísel písemné sčítání a odčítání násobení a dělení zpaměti písemné násobení a dělení rovnice písemné násobení dvojciferným činitelem početní výkony s přirozenými čísly jednotky délky jednotky hmotnosti jednotky objemu zlomky přímá úměrnost nerovnice průměr sčítání zlomků se stejným jmenovatelem slovní úlohy
Geometrie v rovině a prostoru
seznamuje se a počítá v oboru čísel od 0 do 1 000 000 seznamuje se s pojmem desítková soustava zapisuje čísla na základě rozvinutého zápisu pečlivě zapisuje velká čísla pomocí mezery oddělující třídy porovnává velikosti údajů z běžného života čte a porovnává velká čísla, pracuje s různými typy nerovnic řeší slovní úlohy na nerovnice, kde je řešením je rozpětí čísel opakuje si pravidlo pro zaokrouhlování,uplatňuje ho i u vyšších čísel opakuje si jednotky délky, hmotnosti, objemu na údajích z praktického života seznamuje se s pojmem rovnice a neznámá řeší rovnice na sčítání a odčítání, násobení a dělení uvědomuje si rovnost mezi levou a pravou stranou provádí zkoušku rovnice dosazením výpočtu za neznámou seznamuje se a pracuje s přímou úměrností řeší složené příklady seznamuje se s postupem výpočtu aritmetického průměru odhaduje výsledek, vypočítává, zaokrouhluje, ověřuje zkouškou zrychluje tempo při výpočtu písemného sčítání/odčítání opakuje si pravidlo o roznásobení součtu čísel opakuje si násobení s činitelem = 0, 1, 10, 100, 1 000 opakuje si dělení se zbytkem dbá při písemném násobení na pečlivý zápis daných řádů písemně dělí jednociferným dělitelem, správnost dělení si ověřuje zkouškou u víceciferného dělence uvědomuje si pečlivost zápisu při sepisování čísla pro dělení uvědomuje si důležitost odhadu pro dělení násobí s dvojciferným činitelem podle daného postupu písemně násobí dvojciferným číslem uvědomuje si jednotlivou část celku jako zlomek uvědomuje si počet částí v celku píše a čte zlomky, seznamuje se s pojmy čitatel, zlomková čára, jmenovatel sčítá dané zlomky se stejným jmenovatelem
obdélník a čtverec rýsování obdélníku a čtverce obvod obdélníku a čtverce osa úsečky a střed úsečky útvary souměrné podle osy rovnoběžky rovnoběžník obsah obdélníku obsah čtverce
Závislosti, vztahy a práce s daty údaje z tabulek doplňuje do diagramu řadí údaje podle velikostí, sestavuje tabulky porovnává letopočty, pracuje s nimi zjišťuje co nejvíce údajů o svém bydlišti a jeho okolí poznává svět pomocí údajů ze zeměpisu měří teplotu ovzduší, s výsledky dále seznamuje se s tabulkou jízdního řádu orientuje se v jízdní řádu a pracuje s danými údaji
Závislosti, vztahy a práce s daty závislosti a jejich vlastnosti tabulky jednoduché grafy jízdní řád jednotky času Geometrie v rovině a prostoru vzájemná poloha přímek v rovině – různoběžky vzájemná poloha přímek v rovině – rovnoběžky přímky kolmé kolmice daným bodem rovnoběžky daným bodem pravý úhel pravoúhlý trojúhelník rýsování trojúhelníku trojúhelníková nerovnost obvod trojúhelníku
Poznámky Mezipředmětové vztahy: AJ - počítá v cizí řeči do sta. ČJ - upevňuje si návyky pečlivého zápisu, uvědomuje si vztahy otázka a odpověď, vyhledává důležité informace v textu, řeší slovní úlohy v psaném projevu doplňuje chybějící údaje, které v textu vyhledává, dbá na úpravu psaného projevu, matematického zápisu, čte s porozuměním tak, aby pochopil vztahy ve slovních úlohách Př a Vl – řeší slovní úlohy z reálného života (rodina, příroda, svátky…), seznamuje s historickými daty a s údaji ze života lidí a zvířat Vv - znázorňuje některé matematické operace, uvědomuje si různou sílu čar, odhaduje velikost tvarů, umisťuje prvky do prostoru, využívá pro kresbu obrázku čtvercové sítě, nacvičuje rýsování přímých čar a bodů, využívá výtvarných dovedností při vytváření grafů a diagramů Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova (OSV) Osobnostní rozvoj 1. rozvíjí poznávací schopnosti 2. učí se pozornosti a soustředění 3. rozšiřuje si paměťové dovednosti 4.řeší složitější úlohy a problémové situace 5. zjišťuje informace o sobě (věk, výška, váha) a porovnává s poznáním ostatních o něm 6. plánuje si své aktivity (učení a volný čas) 7. cvičí se v sebekontrole a ovládání 8. formuluje své požadavky při potížích 9. pozitivním naladěním mysli si vytváří pozitivní vztah k práci 10. rozvíjí svoji kreativitu při hledání způsobů řešení u slovních úloh Sociální rozvoj 1. poznává své spolužáky ve třídě, ve skupině 2. respektuje zvláštnosti druhého 3. komunikuje v různých situacích 4. vysvětluje a podává informace 5. naslouchá vysvětlování druhého 6. reaguje přiměřeně na vzniklou situaci (podřizuje se většinovému názoru, zaujímá vedoucí postavení) 7. uvědomuje si pravidla matematických soutěží 8. reaguje přiměřeně na vzniklý konflikt Morální rozvoj 1. zvládá problémy s učením 2. učí se rozhodovat 3. respektuje své okolí 4. vytváří si spravedlivé hodnocení své práce 5. staví se odpovědně ke svým postojům a názorům Výchova k myšlení v evropských globálních souvislostech (EGS) Evropa a svět nás zajímá, objevujeme Evropu a svět 1. pomocí údajů a dat poznává události v blízkém okolí a životní podmínky v jiných zemích 2. seznamuje se s naší vlastí i se státy v Evropě a ve světě, řeší úlohy týkající se života lidí jiných států Enviromentální výchova (EV) Vztah člověka k prostředí 1.řeší slovní úlohy dotýkající se našeho životního prostředí
128
jednotky obsahu grafický součet úseček grafický rozdíl úseček grafický násobek úsečky výpočet povrchu krychle výpočet povrchu kvádru
podle pokynů opakuje si převody jednotek času zjišťuje kolik minut představuje daný zlomek hodiny řeší slovní úlohy s jednotkami času sestavuje a čte graf přímé úměrnosti
2.porovnává různé hodnoty ze životního prostředí
Geometrie v rovině a prostoru Nestandardní aplikační úlohy a problémy slovní úlohy číselné a obrázkové řady prostorová představivost
opakuje si pojmy bod, úsečka, přímka seznamuje se s postupem rýsování kolmic rýsuje kolmice, cvičí se v přesnosti a úhlednosti provedení seznamuje se s postupem rýsování rovnoběžek rýsuje rovnoběžky, cvičí se v přesnosti a úhlednosti provedení seznamuje se s pojmem pravý úhel a osa úsečky seznamuje se s pojmem pravoúhlý trojúhelník rozhoduje, který z uvedených trojúhelníků je pravoúhlý zdůvodňuje způsob přecházení ulice rozeznává a zapisuje mezi čtyřúhelníky všechny čtverce opakuje si znalosti o kruhu a kružnici rýsuje kružnici vyznačuje a vypočítává poloměr a průměr uvědomuje si výhodnost rýsování oblouku např. při konstrukci trojúhelníku seznamuje se s pojmy trojúhelník obecný, trojúhelník rovnostranný, trojúhelník rovnoramenný seznamuje se s pojmem trojúhelníková nerovnost rýsuje pomocí kolmých stran daných délek pravoúhlý trojúhelník vyznačuje pomocí pravítka a kružítka střed úsečky vede kolmici daným středem a vyznačuje tak osu úsečky na základě znalostí rýsování kolmic rýsuje čtverec a obdélník seznamuje s pojmem a vzorcem pro obvod trojúhelníku, čtverce, obdélníku a vypočítává je řeší slovní úlohy s použitím výpočtu obvodu z praktického života seznamuje se s útvary osově souměrnými podle osy pracuje podle návodu a vyrábí tvar osově souměrný obrazce opakuje si charakteristiku pojmu pro čtyřúhelník seznamuje se s pojmem rovnoběžník rýsuje pravidelný šestiúhelník rozhoduje o rovnoběžnosti přímek narýsovaného šestiúhelníku rýsuje rovnoběžník seznamuje se s pojmem obsah obdélníku, čtverce a jeho značením Geometrie v rovině a prostoru rozlišuje pojem obvod a obsah seznamuje se s jednotkami obsahu počítá obsahy a obvody obdélníků a čtverců daných rozměrů znázorňuje sčítání a odčítání úseček pomocí papíru, špejlí přenáší úsečky pomocí měřidla/kružítka na přímku sestrojuje grafický součet úseček libovolného trojúhelníku
129
sestrojuje grafický součet a rozdíl úseček seznamuje se s výpočtem povrchu krychle, kvádru vyrábí síť krychle, kvádru Nestandardní aplikační úlohy a problémy řeší slovní úlohy z běžného života opakuje si ve slovních úlohách jednotky délky, hmotnosti, objemu z údajů o svém bydlišti tvoří slovní úlohy řeší slovní úlohy s více údaji a s různými početními úkony orientuje se v textu složené slovní úlohy řeší slovní úlohy na součet zlomků
Ročník: 5. Učivo Čísla a početní operace
Čísla a početní operace
procvičování sčítání a odčítání procvičování násobení a dělení jednotky délky jednotky hmotnosti jednotky času římské číslice zlomky dělení přirozených čísel pamětné dělení se zbytkem písemné dělení dvojciferným dělitelem průměrná rychlost počítání s velkými čísly desetinná čísla porovnávání desetinných čísel sčítání desetinných čísel odčítání desetinných čísel zaokrouhlování desetinných čísel aritmetický průměr sčítání a odčítání zlomků násobení desetinných čísel deseti a stem dělení desetinných čísel deseti a stem
opakuje si probrané učivo čtvrtého ročníku pracuje s velkými čísly užívá matematické pojmy pro řády, rozlišuje dané řády: tisíce, stovky, desítky, jednotky, desetiny, setiny, tisíciny čte správně velká čísla určuje počet cifer v zápise zapisuje rozvinutý zápis čísla v desítkové soustavě dokáže rozložit desetinné číslo jako součet čísel jednotlivých řádů pracuje s číselnou osou hledá libovolná řešení nerovnic seznamuje se a pracuje s desetinnými čísly opakuje si a využívá pravidla pro zaokrouhlování přirozených a desetinných čísel opakuje si matematické pojmy pro sčítání/odčítání vypočítává příklady daného matematického pojmu své výpočty ověřuje zkouškou písemně sčítá a odčítá velká čísla sčítá/odčítá jednoduchá desetinná čísla zpaměti sčítá/odčítá desetinná čísla písemně píše pozorně dané řády desetinného čísla pod sebe dbá na pečlivost zápisu při písemném sčítání/odčítání desetinných čísel nezapomíná vyznačovat desetinnou čárku
Čísla a početní operace Čísla a početní operace závisle a nezávisle proměnná desetinná čísla se třemi desetinnými místy Závislosti, vztahy a práce s daty závislosti a jejich vlastnosti tabulky jednoduché grafy jízdní řád jednotky času
Poznámky
Očekávané výstupy
ví, že na kalkulátoru nebývá tlačítko desetinná čárka, ale desetinná tečka připomíná si pravidlo počítání složených příkladů se závorkami a bez závorek seznamuje se s pojmem tucet, vypočítává násobením počet kusů opakuje si pravidlo možného sdružování činitelů opakuje si pravidlo roznásobení součtu/rozdílu písemně násobí víceciferným činitelem dbá na úpravu psaní částečných součinů opakuje si písemné dělení přirozených čísel seznamuje se s písemným dělením dvojciferným dělitelem
Mezipředmětové vztahy: AJ - počítá v cizí řeči do tisíce. ČJ - upevňuje si návyky pečlivého zápisu, uvědomuje si vztahy otázka a odpověď, vyhledává důležité informace v textu, řeší slovní úlohy v psaném projevu doplňuje chybějící údaje, které v textu vyhledává, dbá na úpravu psaného projevu, matematického zápisu, čte s porozuměním tak, aby pochopil vztahy ve slovních úlohách Př a Vl – řeší slovní úlohy z reálného života (rodina, příroda, svátky…), seznamuje s historickými daty a s údaji ze života lidí a zvířat Vv - znázorňuje některé matematické operace, uvědomuje si různou sílu čar, odhaduje velikost tvarů, umisťuje prvky do prostoru, využívá pro kresbu obrázku čtvercové sítě, nacvičuje rýsování přímých čar a bodů, využívá výtvarných dovedností při vytváření grafů a diagramů Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova (OSV) Osobnostní rozvoj 1. rozvíjí poznávací schopnosti 2. učí se pozornosti a soustředění 3. rozšiřuje si paměťové dovednosti 4.řeší složitější úlohy a problémové situace 5. zjišťuje informace o sobě (věk, výška, váha) a porovnává s poznáním ostatních o něm 6. plánuje si své aktivity (učení a volný čas) 7. cvičí se v sebekontrole a ovládání 8. formuluje své požadavky při potížích 9. pozitivním naladěním mysli si vytváří pozitivní vztah k práci 10. učí se efektivnímu využití volného času 11. snaží se pozitivnímu naladění mysli a učí se překonávání stresových situací 12. rozvíjí svoji kreativitu při hledání způsobů řešení u slovních úloh Sociální rozvoj 1. poznává své spolužáky ve třídě, ve skupině 2. respektuje zvláštnosti druhého 3. podporuje a povzbuzuje práci druhého při neúspěších, pomáhá mu s řešením problémů 4. komunikuje v různých situacích 5. vysvětluje a podává informace 6. naslouchá vysvětlování druhého 7. reaguje přiměřeně na vzniklou situaci (podřizuje se většinovému názoru, zaujímá vedoucí postavení)
130
Geometrie v rovině a prostoru
uvědomuje si důležitost odhadu, zaokrouhlování v jednotlivých krocích úhel ví, že zbytek každého kroku dělení musí být menší čtverec, obdélník a jejich úhlopříčky než dělitel vlastnosti úhlopříček seznamuje se s postupem násobení desetinných trojúhelníky čísel 10, 100 obvody obrazců seznamuje se s postupem dělení desetinných čísel kružnice a kruh 10, 100 souřadnice bodů seznamuje se s postupem násobení desetinných osově souměrné útvary čísel přirozeným číslem pravidelné obrazce seznamuje se s postupem a dělí desetinné číslo jednotky obsahu přirozeným číslem obsahy složitějších obrazců řeší rovnice na sčítání, odčítání, násobení a dělení povrch krychle a kvádru opakuje si pravidlo přímé úměrnosti vzájemná poloha dvou kružnic seznamuje se s vyjádřením závislosti přímé tělesa úměrnosti mezi dvěma veličinami stavíme z krychlí seznamuje se s pojmy závisle a nezávisle proměnná značí pomocí písmen x, y závisle/nezávisle Nestandardní aplikační úlohy a proměnnou problémy opakuje si výpočet aritmetického průměru seznamuje se s pojmem průměrná rychlost slovní úlohy převádí jednotky délky, hmotnosti, objemu a času číselné a obrázkové řady uvědomuje si nutnost převodu na stejné jednotky prostorová představivost před matematickou operací vyjadřuje desetinným číslem dané jednotky seznamuje se s pojmem římské číslice čte zápisy římských čísel a zapisuje je převádí římské číslice na arabská čte letopočty historických událostí pracuje se zlomky zapisuje desetinná čísla zlomkem čte, znázorňuje a zapisuje desetinná čísla rozlišuje desetiny, setiny, tisíciny za desetinnou čárkou vpravo dokáže zapsat přirozené číslo jako desetinné vypracovává souhrnná opakovací cvičení
8. uvědomuje si pravidla matematických soutěží 9. reaguje přiměřeně na vzniklý konflikt Morální rozvoj 1. zvládá problémy s učením 2. učí se rozhodovat 3. respektuje své okolí 4. vytváří si spravedlivé hodnocení své práce 5. staví se odpovědně ke svým postojům a názorům Výchova k myšlení v evropských globálních souvislostech (EGS) Evropa a svět nás zajímá, objevujeme Evropu a svět 1. pomocí údajů a dat poznává události v blízkém okolí a životní podmínky v jiných zemích 2. seznamuje se s naší vlastí i se státy v Evropě a ve světě, řeší úlohy týkající se života lidí jiných států 3. poznává zápisy čísel dávných národů a porovnává s dnešními Enviromentální výchova (EV) Vztah člověka k prostředí 1.řeší slovní úlohy dotýkající se našeho životního prostředí 2.porovnává různé hodnoty ze životního prostředí
Závislosti, vztahy a práce s daty vyplňuje neúplné tabulky čte jednoduché diagramy pracuje s daty jízdního řádu pracuje s daty ze života zvířat (hmotnost-výška-věkrychlost pohybu zvířete) počítá s možnými údaji na poště (poštovní sazby,hmotnosti) vyplňuje poštovní poukázku, píše číselné údaje slovně/číslicí poznává svět pomocí zeměpisných údajů, pracuje podle pokynů počítá zisk v daném období, splátky uvědomuje si vzájemnou závislost mezi pojmy Geometrie v rovině a prostoru opakuje si základní rovinné geometrické útvary opakuje si postup pro rýsování kolmic, rovnoběžek rýsuje kolmice a rovnoběžky seznamuje se se zápisem pro shodnost úseček seznamuje se s konstrukcí středu a osy úsečky pomocí kružítka rýsuje grafický součet, rozdíl, násobek opakuje si postup při rýsování úsečky a sestrojuje její osu připomíná si vzorce obvodů pro trojúhelník, čtverec, obdélník
131
zapisuje trojúhelník pomocí jeho stran seznamuje se s pojmy odvěsny, přepona pravoúhlého trojúhelníku seznamuje se s pojmem ramena a základna pro strany rovnoramenného trojúhelníku opakuje si znalosti o kružnici a kruhu seznamuje se se vzájemnou polohou dvou kružnic seznamuje se s pojmem úhel seznamuje se s označováním úhlu, kdy prostřední písmeno označuje vrchol pamatuje si, že přímka rozdělující úhel na dva shodné je osou seznamuje se s pojmem úhlopříčka a jejími vlastnostmi seznamuje se s pojmem souřadnice bodů jejich zápisem ze souřadnic určuje polohu bodu seznamuje se s jednotkami obsahu určuje obsahy a obvody znázorněných obrazců seznamuje se se vzorci pro výpočet obsahu čtverce, obdélníku seznamuje se s tabulkou pro převádění jednotek obsahu seznamuje se s dalšími jednotkami obsahu a převádí je opakuje si vlastnosti krychle a kvádru (počet stěn,vrcholů,hran) vypočítává povrch krychlí a kvádrů daných rozměrů rozkládá složitější obrazce na jednoduché vypočítává obsah složitějších obrazců jako součet jednoduchých dokresluje do čtverečkovaného papíru osově souměrnou část daná geometrická tělesa pojmenovává opakuje si údaje geometrických těles cvičí se v prostorové představivosti, kdy určuje počet krychlí, kvádrů, válců a jehlanů ukazuje na modelu kvádru horní/dolní podstavu,boč.stěnu ukazuje na modelu válce horní/dolní podstavu,plášť ukazuje na modelu jehlanu podstavu,boč.stěnu, hlavní vrchol poznává síť trojbokého a čtyřbokého jehlanu uvědomuje si,z jakých tvarů se dané těleso skládá seznamuje se s pojmem jednotková krychle, počítá s ní Nestandardní aplikační úlohy a problémy řeší slovní úlohy z reálného života řeší slovní úlohy na sčítání, odčítání, násobení a dělení řeší slovní úlohy několika způsoby řeší slovní úlohy s desetinnými čísly řeší složitější slovní úlohy
132
D) Souhrn očekávaných výstupů – na konci 2. období: Číslo a početní operace Žák: - využívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení - provádí písemné početní operace v oboru přirozených čísel - zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru přirozených čísel - řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v celém oboru přirozených čísel Závislosti, vztahy a práce s daty Žák: - vyhledává, sbírá a třídí data - čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy Geometrie v rovině a prostoru Žák: - narýsuje a znázorní základní rovinné útvary ( čtverec, obdélník, trojúhelník, kružnice ), užívá jednoduché konstrukce - sčítá a odčítá graficky úsečky, určí délku lomené čáry, obvod mnohoúhelníku sečtením délek jeho stran - sestrojí rovnoběžky a kolmice - určí obsah obrazce pomocí čtvercové sítě a užívá základní jednotky obsahu - rozpozná a znázorní ve čtvercové síti jednoduché osově souměrné útvary a určí osu souměrnosti útvaru překládáním papíru Nestandardní aplikační úlohy a problémy Žák: - řeší jednoduché praktické slovní úlohy a problémy, jejichž řešení je do značné míry nezávislé na obvyklých postupech a algoritmech školské matematiky - činnostně se na konci 5. ročníku seznamuje s desetinným číslem tak, jak je v možnostech žáků samostatně toto rozšíření číselného oboru objevit; s desetinným číslem se žáci seznamují v peněžním modelu při obchodování a činnostech s pomůckou papírové peníze
133
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE je ve 4. a 5. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu Informatika A) Výchovně vzdělávací cíle: - seznamovat žáky se základními funkcemi počítače - uvědomovat si úlohu rychlých informací v dnešním moderním světě - umět správně komunikovat telefonem (pevná linka, mobil) - ukázat, jak se dají v současnosti využívat informační a komunikační technologie - naučit se svoje soubory informací vytvářet, ukládat a opět vyhledávat - seznámit se s tím, jak přijímat a odesílat zprávy e-mailem - učit žáky pracovat s textem a obrázkem v textovém editoru - poznat možnost získávání a předávání informací pomocí internetu B) Charakteristika výuky Informatiky v 2. vzdělávacím období: Vyučovací předmět Informatika je vyučován ve 4. a 5. ročníku po jedné vyučovací hodině týdně. Časová dotace byla posílena z disponibilní časové dotace, neboť jsme si vědomi důležitosti získání ICT gramotnosti našimi žáky. Charakter výuky informatiky je činnostní. Výuku orientujeme tak, aby žáci dovednosti a znalosti získávali výhradně na základě individuální nebo maximálně dvoučlenné skupinové práce s počítači, periferiemi a používaným softwarem. Žáci provádějí takové činnosti, které vedou k získání základních znalostí a dovedností z oblasti práce s ICT technologiemi výhradně uživatelského charakteru, ale tak, aby je mohli dále rozvíjet na druhém stupni základního vzdělávání. Cílem naší práce je vybavit žáka takovými kompetencemi, které mu umožní ICT technologie v budoucnosti cílevědomě využívat při učení a později též při organizaci svého života. Dovednosti získané ve vzdělávacím oboru Informační a komunikační technologie umožňují žákům aplikovat výpočetní techniku s bohatou škálou vzdělávacího softwaru a informačních zdrojů ve všech vzdělávacích oblastech celého základního vzdělávání. Získané dovednosti jsou v informační společnosti nezbytným předpokladem pro uplatnění na trhu práce i podmínkou k efektivnímu rozvíjení profesní a zájmové činnosti. C) Obsah učiva - 2. vzdělávací období - informatika 1)
2)
3)
Historie informací - pojem informace - Starověk - Středověk - Novověk Seznámení s počítačem - z čeho se počítač skládá - monitor - klávesnice - myš - přídavná zařízení - zapnutí počítače - uživatelský účet - hardware a software Hygiena práce u počítače Malování - základní popis okna - plechovka - nový dokument
( Mezipředmětové vazby s vlastivědou - historická část )
( Mezipředmětové vazby s pracovními činnostmi )
( Mezipředmětové vazby s přírodovědou - ochrana zdraví )
134
- štětec - úsečka - předdefinované tvary - obdélník, elipsa, zaoblený obdélník ( Mezipředmětové vazby - více barev s matemat. a výtvarnou výchovou) - mnohoúhelník - nastavení více barev, kapátko, lupa - ukládání a otvírání dokumentu - označování pomocí nástroje výběr - přesouvání - výběr libovolného tvaru - křivka, soustředné kružnice - kopírování - klávesové zkratky - mazání pomocí klávesy Delete - vkládání textu do obrázku - stínování - vícebarevná textura - překlopení, otáčení, zkosení, změna velikosti, velikost obrázku - příprava obrázku před tiskem, vlastní tisk 5)
6)
Linux a Windows - základní informace o systému - důležité ikony na ploše - hlavní nabídka - nabídka Start - příslušenství - programy, dokumenty a soubory - složka - vytvoření, označování a otvírání, přejmenování - okno složky - změna velikosti, posouvání - mazání jedné a více složek najednou - přesun složek - kopírování - přehled ve složkách - velikost složky a dokumentu - změna pozadí, vlastní spořič na pozadí - spořič obrazovky, vzhled plochy
( Mezipředmětové vazby s cizím jazykem - angličtina )
Textový editor - LibreOffice Writer a Microsoft Word - úvodní část - základy psaní - velká písmena, diakritika, zvláštní znaky - základní funkce textového a grafického editoru (Mezipředmětové vazby - dokument - nový dokument, otevření a zavření dokumentu s českým a cizím jazykem) - práce s textem, označování, mazání, vkládání textu, přesun textu - písmo - základní formát písma, velikost, font, barva písma, - náhled - kopírování - úprava dokumentu - odstavce, dopisový formát, odsazení 1.řádku, pravítko - uložení dokumentu - obrázek - vkládání obrázků z Klipartu - úprava obrázku - obtékání textu - okraje - WordArt 135
7)
Počítačové sítě - úvodní část - lokální síť - globální síť - Internet - prohlížeč - Internet Explorer, ostatní prohlížeče - hypertextové odkazy - vyhledávací stránky, vyhledávání pomocí klíčových slov - stahování - obrázky
8)
Elektronická pošta - úvodní část - nový dopis, úprava textu, přečtení dopisu, odpověď - adresy na stejném serveru - mazání nepotřebných zpráv - příloha - předat dál
D) Očekávané výstupy na konci 2. období : Žák chápe společenský tok informací - vznik-přenos-transformace-zpracování - distribuce informací využívá základní standardní funkce počítače a jeho nejběžnější periferie respektuje pravidla bezpečné práce s HW i SW a postupuje poučeně i v případě jejich závad chrání data před poškozením, ztrátou a zneužitím při vyhledávání informací na internetu používá jednoduché a vhodné cesty vyhledává informace na portálech, v knihovnách a databázích komunikuje pomocí internetu či jiných běžných komunikačních zařízení pracuje s textem a obrázkem v textovém a grafickém editoru ověřuje věrohodnost informací a informačních zdrojů, posuzuje jejich závažnost a vzájemnou návaznost
136
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A JEHO SVĚT Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vzdělávací předmět: Přírodověda Období: 4. – 5. ročník Přírodověda pro 1. stupeň • • • • • •
Charakteristika daného předmětu Organizace předmětu – cílové zaměření vzdělávací oblasti Metody a formy práce Pomůcky Hodnocení předmětu Strategie předmětu a klíčové kompetence
U jednotlivých ročníků rozpracovány • Očekávané výstupy • Obsah učiva v daném období • Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Charakteristika daného předmětu: Vzdělávací obsah učiva přírodovědy je koncipován pro 4. a 5. ročník základního vzdělávání.Program předmětu staví na elementárních znalostech, které žáci získali v prvouce i dalších předmětech, a zároveň vybavuje žáky základními vědomostmi a dovednostmi o člověku a jeho zdraví, rodině a přírodě. Organizace předmětu: Předmět je vyučován ve 4. a 5. ročníku v časové dotaci dvě hodiny týdně. Dále na druhém stupni jsou znalosti rozvíjeny v předmětech přírodopis, fyzika, chemie, rodinná výchova, pracovní činnosti. K používaným metodám a formám práce patří kooperativní a projektová výuka,vycházky a exkurze spojené s pozorováním. Cílové zaměření vzdělávací oblasti: Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět je rozdělen na 2 tématických okruhů: • •
Rozmanitost přírody Člověk a jeho zdraví
Metody a formy práce: Ve výuce jsou využívány tradiční frontální metody, skupinové a týmové práce, samostatná práce, práce s učebnicí, encyklopediemi, knihou, práce s informacemi, jejich sběr a třídění, řešení kvízů, pracovní listy, hry, vycházky a exkurze, školy v přírodě. Pomůcky: 137
Učebnice a pracovní sešity, pracovní listy, knihy a encyklopedie, obrazový materiál, nástěnné mapy a plakáty, práce s výukovými programy na PC. . Hodnocení předmětu: Žáky hodnotíme klasifikací ústní a numerickou, pochvalou. Hodnocení se týká vědomostí, aktivního přístupu k práci, spolupráce s učitelem a spolužáky. Individuálně se přistupuje k dětem talentovaným i k dětem se specifickými poruchami učení. Strategie - pedagogické vedení: Pedagog vytváří vstřícné a podnětné prostředí, poskytuje jim čas i prostor k učení, podněcuje zájem o další studium. Vede žáky k pozorování změn v blízkém okolí, pracuje s konkrétními příklady, uvádí věci v širší souvislosti. Oceňuje aktivitu žáků, podněcuje méně nadané. Vede žáky k vhodnému vyjadřování. Klíčové kompetence - rozvoj žáka: Žák s pomocí pedagoga uplatňuje tyto kompetence: Kompetence k učení • vybírá a využívá pro učení vhodné způsoby a metody • plánuje a organizuje vlastní učení. • samostatně pozoruje a experimentuje • vyhledává a třídí informace • poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, diskutuje o svých výsledcích Kompetence k řešení problémů • přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách • promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností • vyhledává informace vhodné k řešení problému a využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení • samostatně řeší problémy,ověřuje prakticky správnost řešení problému • sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů • kriticky myslí,činí uvážlivá rozhodnutí a je schopen je obhájit Kompetence komunikativní • naslouchá promluvám druhých lidí,porozumí jim,vhodně na ně reaguje • účinně se zapojuje do diskuse • rozumí různým typům textů a záznamů,obrazových materiálů • formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory • využívá komunikačních prostředků pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem • využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů Kompetence sociální a personální • na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů • spolupracuje ve skupině • podílí se na vytváření příjemné atmosféry v týmu, poskytne pomoc nebo o ni požádá o pomoc 138
•
přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy
Kompetence občanské • respektuje naše tradice a přírodní dědictví • odmítá útlak a hrubé zacházení,dokáže se vcítit do situací ostatních lidí • poskytne dle svých možností účinnou pomoc v krizových situacích • chápe základní ekologické souvislosti,rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví Kompetence pracovní • prakticky aplikuje získané vědomosti a zkušenosti • používá účinně a bezpečně materiály a vybavení, dodržuje vymezená pravidla
139
C) Obsah učiva ve 2. vzdělávacím období - přírodověda:
Ročník: 4. Učivo Rostliny, houby, živočichové. Potravní vazby. Společenstva okolí lidských obydlí polí,vod.lesů (životní podmínky) Hospodářské rostliny. Plevele. Listnaté a smíšené lesy. Jehličnaté lesy. Horniny, nerosty. Látky a jejich vlastnosti Voda a vzduch Pomáháme živočichům. Člověka a příroda (ochrana). Živelné katastrofy
Očekávané výstupy Rozmanitost přírody - charakterizuje některá společenstva (v lidském obydlí, les, voda, pole) - pojmenuje běžně se vyskytující živočichy a rostliny - prohlubuje znalosti o ekosystémech - provede jednoduchý pokus, procvičuje převody jednotek - ohleduplně se chová v přírodě - upevňuje poznatky o chování při živelných katastrofách - zhodnotí veškeré konkrétní činnosti člověka v přírodě a posoudí jeho kladné nebo záporné působení Člověk a jeho zdraví - plánuje svůj čas na učení a odpočinek - dodržuje zásady pitného režimu - dodržuje zásady ochrany zdraví
Poznámky Mezipředmětové vztahy ČJ – popisuje svůj domov, vyjmenuje členy rodiny, recituje říkadla a básně vztahující se k tématu M – počítá dané předměty VV – kreslí a vybarvuje obrázky, rozeznává základní barvy PČ – udržuje pracovní pořádek, manipuluje s předměty, modeluje HV – zpívá písně k tématu TV – poznává přírodu a své město při vycházce, provozuje zimní sporty při společných akcích Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova (OSV) Osobnostní rozvoj 1-cvičí smyslové vnímání,pozornost a soustředění 2-poznává sebe samého a vztahy k druhým lidem 3- organizuje svůj vlastní čas 4-prohlubuje základní principy psychohygieny 5-rozvíjí kreativitu Sociální rozvoj 6-prohlubuje kamarádské vztahy 7-naslouchá a pozoruje druhé a všímá si verbálního a neverbálního sdělení 8-rozvíjí dovednosti pro spolupráci Morální rozvoj 8-hledá různá řešení problémů v mezilidských vztazích 10-rozvíjí cit pro spravedlivost,odpovědnost,spolehlivost,nezištnou pomoc Enviromentální výchova (EV) 1-prohlubuje znalosti o ekosystémech 2-vyjmenuje základní podmínky života a všímá si souvislostí mezi nimi 3-všímá si důsledků lidské aktivity na životní prostředí,seznamuje se s tříděním a využíváním odpadů
140
Ročník: 5. Učivo Člověka a neživá příroda Životní podmínky Nerosty a horniny Rudy, drahé kovy, paliva Půda Vesmír a země Rovnováha v přírodě Společenstva Ochrana životního prostředí Člověk a průmysl Lidské tělo Péče o zdraví Osobní bezpečnost Návykové látky a zdraví
Očekávané výstupy Rozmanitost přírody - vyjmenuje a vysvětlí podmínky života na Zemi - seznámí se s některými významnými horninami a nerosty - seznámení se s druhy rud, drahých kovů, paliv a jejich využití člověkem - posuzuje vliv činnosti člověka na přírodu (obnovitelné, neobnovitelné přírodní zdroje) - vysvětlí vznik, složení a význam půdy - seznámí se se sluneční soustavou - uvědomí si souvislosti mezi střídáním dne a noci, roční období - porovnává a třídí organismy do skupin Člověk a jeho zdraví - přiřazuje ze seznamu části lidského těla - využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení funkcí orgánových soustav - ošetří drobná poranění, v případě nutnosti přivolá pomoc - rozlišuje jednotlivé etapy lidského života - dodržuje základní hygienické návyky - předvede v modelových situacích způsoby odmítnutí návykových látek - účelně plánuje svůj čas pro práci, učení, odpočinek srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce v minulosti a současnosti
Poznámky Mezipředmětové vztahy ČJ – popisuje svůj domov, vyjmenuje členy rodiny, recituje říkadla a básně vztahující se k tématu M – počítá dané předměty VV – kreslí a vybarvuje obrázky, rozeznává základní barvy PČ – udržuje pracovní pořádek, manipuluje s předměty, modeluje HV – zpívá písně k tématu TV – poznává přírodu a své město při vycházce, provozuje zimní sporty při společných akcích Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova (OSV) Osobnostní rozvoj 1-cvičí smyslové vnímání,pozornost a soustředění 2-poznává sebe samého a vztahy k druhým lidem 3- rozvíjí dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému 4- organizuje svůj vlastní čas 5-prohlubuje základní principy psychohygieny 6-rozvíjí kreativitu Sociální rozvoj 7-prohlubuje kamarádské vztahy, vzájemné poznání ve skupině 8-naslouchá a pozoruje druhé a všímá si verbálního a neverbálního sdělení 9-rozvíjí dovednosti pro spolupráci Morální rozvoj 10-hledá různá řešení problémů v mezilidských vztazích 11 rozvíjí cit pro spravedlivost, odpovědnost, pomoc 12 rozhoduje se v problematických situacích dne Enviromentální výchova (EV) 1-prohlubuje znalosti o ekosystémech 2-vyjmenuje základní podmínky života a všímá si souvislostí mezi nimi, obnovitelnosti zdrojů 3-všímá si důsledků lidské aktivity na životní prostředí,životním stylem, seznamuje se s tříděním a využíváním odpadů
141
Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vzdělávací předmět: Vlastivěda Období: 4. – 5. ročník Vlastivěda pro 1. stupeň • • • • • •
Charakteristika daného předmětu Organizace předmětu – cílové zaměření vzdělávací oblasti Metody a formy práce Pomůcky Hodnocení předmětu Strategie předmětu a klíčové kompetence
U jednotlivých ročníků rozpracovány • Očekávané výstupy • Obsah učiva v daném období • Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Charakteristika daného předmětu: Vzdělávací obsah učiva vlastivědy je koncipován pro 4. - 5. ročník základního vzdělávání. Předmět je rozdělen na zeměpisnou a dějepisnou část. Rozvíjí vědomosti a dovednosti získané v prvouce a jiných předmětech o rodině, společnosti, vlasti, kultuře a historii. Na základě zkušeností vyjadřuje své myšlenky, dojmy a názory. Při výuce propojujeme učivo s obsahem českého jazyka, matematiky, přírodovědy, výtvarné výchovy a pracovních činností. Organizace předmětu: Předmět je vyučován v 4. a 5.ročníku 2 hodiny týdně. Vlastivěda úzce navazuje na prvouku a na druhém stupni je dále rozvíjena v předmětech dějepis, přírodopis, fyzika, chemie, rodinná výchova. Na běžnou výuku navazují různé akce, projekty, exkurze, divadelní představení, školy v přírodě apod. Cílové zaměření vzdělávací oblasti: Obsah vzdělávacího předmětu je rozdělen do 3 tématických okruhů: Místo, kde žijeme Lidé kolem nás Lidé a čas Metody a formy práce: Ve výuce jsou využívány tradiční frontální metody, skupinové a týmové práce, samostatná práce, práce s učebnicí, encyklopediemi, práce s informacemi, jejich sběr a třídění, řešení kvízů, pracovní listy, hry, vycházky, školy v přírodě.
142
Pomůcky: Učebnice a pracovní sešity, pracovní listy, mapy, knihy a encyklopedie, obrazový materiál, nástěnné mapy a plakáty, práce s výukovými programy na PC, projekty. Hodnocení předmětu: Žáky hodnotíme klasifikací ústní a numerickou, pochvalou. Hodnocení se týká vědomostí, aktivního přístupu k práci, spolupráce s učitelem a spolužáky. Individuálně se přistupuje k dětem talentovaným i k dětem se specifickými poruchami učení. Strategie předmětu a klíčové kompetence: Pedagogické vedení: Pedagog vytváří vstřícné a podnětné prostředí, poskytuje žákům čas i prostor k učení, podněcuje zájem o další studium. Vede žáky k pozorování blízkého okolí, pracuje s konkrétními příklady, uvádí věci v širší souvislosti. Seznamuje žáky s rolí občana a s uvědoměním si, že každý má svá práva a povinnosti. Oceňuje aktivitu žáků, podněcuje méně nadané. Vede žáky k vhodnému vyjadřování. Rozvoj žáka: Žák s pomocí pedagoga uplatňuje tyto kompetence: Kompetence k učení • vybírá a využívá pro učení vhodné způsoby a metody • plánuje a organizuje vlastní učení • uvádí věci do souvislostí • propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí • na základě propojení poznatků si vytváří komplexnější pohled na přírodní, společenské a kulturní jevy • vytváří si pozitivní vztah k učení • kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich Kompetence k řešení problémů • vyhledává informace vhodné k řešení problému • využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení • samostatně řeší problémy • ověřuje prakticky správnost řešení problému • sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů • kriticky myslí,činí uvážlivá rozhodnutí a je schopen je obhájit Kompetence komunikativní • naslouchá promluvám druhých lidí,porozumí jim,vhodně na ně reaguje • účinně se zapojuje do diskuse • rozumí různým typům textů a záznamů,obrazových materiálů • formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory Kompetence sociální a personální • na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů • podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu • účinně spolupracuje ve skupině 143
• • • •
podílí se společně na vytváření pravidel, kritérií hodnocení práce v týmu v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými oceňuje zkušenosti a znalosti druhých lidí
Kompetence občanské • - respektuje přesvědčení druhých • - respektuje naše tradice a přírodní dědictví • - odmítá útlak a hrubé zacházení,dokáže se vcítit do situací ostatních lidí • - poskytne dle svých možností účinnou pomoc v krizových situacích • -chápe základní ekologické souvislosti,rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví Kompetence pracovní • plní zadané úkoly ve škole i doma • dodržuje pracovní pořádek na lavici • dbá na úpravu zápisů v sešitě • podílí se na vytváření pravidel při skupinové práci • respektuje dané postupy a pracovní podmínky • prakticky aplikuje získané vědomosti a zkušenosti
144
C) Obsah učiva ve 2. vzdělávacím období - vlastivěda Ročník: 4. Učivo Místo, kde žijeme - obec – poloha v krajině - domov - místní krajina - regiony ČR - naše vlast - současnost a minulost, - vláda, zřízení, státní symboly - mapy obecně zeměpisné a tématické Lidé kolem nás - soužití lidí – mezilidské vztahy, - obchod, firmy - vlastnictví Lidé a čas - orientace v čase a časový řád - současnost a minulost - báje, mýty, pověsti
Očekávané výstupy - zprostředkuje ostatním zážitky a zajímavosti z cest -vyjmenuje sousední státy a ukáže je na mapě -seznámí se s kraji a krajskými městy -najde své město na mapě, pojmenuje řeky a přehradu v blízkosti Brna -vysvětlí rozdíl mezi globusem a mapou -seznámí se s měřítkem mapy -zná význam některých mapových značek -sestaví jednoduchý plánek svého okolí -určí světové strany na mapě -seznámí se s buzolou a kompasem -vysvětlí rozdíl mezi pohořím, vrchovinou, nížinou -zná pojmy, povodí, rozvodí a úmoří -seznámí se s důležitými toky v ČR -seznámí se s pojmy podnebí a počasí -při společných akcích se chová ohleduplně k okolní krajině -seznámí se zná jméno prezidenta -zná oficiální název ČR a správně ho píše -s tradicemi ČR a složením obyvatelstva -seznámí se s významnými dny a státními svátky -seznámí se s významnými nalezišti nerostného bohatství, průmyslovými odvětvími a zemědělstvím - pracuje s časovými údaji - rozezná události současné a minulé -vypráví některé pověsti a zná významné postavy z našich dějin -seznámí se s historickými důvody pro zařazení státních svátků -seznámí se se základními prvky archit.slohů (románský, gotický, renesanční)
Poznámky Mezipředmětové vztahy ČJ – vypráví o cestování, vypráví pověsti, vyjmenovává vlastní jména, názvy států M – pracuje s daty VV – zná místní památky, kreslí ilustrace k pověstem Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova (OSV) Osobnostní rozvoj 1 rozvíjí poznávací schopnosti, učí se pozornosti, soustředění, rozšiřuje si paměťové dovednosti Enviromentální výchova (EV) 2 -osvojuje si poznatky o základních podmínkách života na Zemi a principy ochrany přírody 3 – všímá si důsledků lids.činnosti na krajinu 4 -na příkladech si všímá lidské aktivity a jejich důsledků na přírodu Výchova demokratického občana (VDO) 2 – seznamuje se s rolí občana 3 – seznámí se s principem voleb 4 – seznamuje s principy demokracie
145
Ročník: 5. Učivo Místo, kde žijeme - naše vlast - regiony ČR - Evropa a svět - mapy obecně zeměpisné a tématické Lidé kolem nás - soužití lidí - vlastnictví - kultura - základní globální problémy Lidé a čas - současnost a minulost v našem životě - orientace v čase - báje, mýty a pověsti
Očekávané výstupy - pracuje s časovými údaji -časově zařadí některé události z našich dějin - srovnává a hodnotí způsob života a práce ve středověku a v současnosti - seznámí se se základními prvky barokního slohu - seznámí se s historickými důvody pro zařazení státních svátků -porovná způsob života na vesnici a ve městě -seznámí se s významnými osobnostmi národního obrození, seznámí se s historickými událostmi se stavbou Národního divadla - seznámí se s historickými událostmi směřujícími k vytvoření ČSR - zná letopočet vzniku ČSR a ČR -využívá archivů, knihoven a jiných inf.zdrojů -vyhledává regionální zvláštnosti přírody, měst, hospodářství a kultury a posuzuje jejich význam -orientuje se na plánu Prahy - seznámí se s pamětihodnostmi Prahy, dle možností zprostředkuje zážitky a zajímavosti o Praze -najde na mapě ČR jednotlivé kraje -orientuje se na mapě Evropy a vyhledává některé státy EU - blíže se seznámí se sousedními státy - vyhledává údaje o přírodních podmínkách a hospodářství Evropy - na základě svých zážitků zprostředkuje zajímavosti z cest a porovná život u nás a v jiných zemích
Poznámky Mezipředmětové vztahy ČJ – vypráví o cestování, vypráví pověsti, vyjmenovává vlastní jména, názvy států M – pracuje s daty VV – zná místní památky, kreslí ilustrace k pověstem HV - zpívá hymnu, seznamuje se s hudbou z různých období Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova (OSV) Osobnostní rozvoj 1 rozvíjí poznávací schopnosti, učí se pozornosti, soustředění, rozšiřuje si paměťové dovednosti Enviromentální výchova (EV) 2 -osvojuje si poznatky o základních podmínkách života na Zemi a principy ochrany přírody 3 – všímá si důsledků lids.činnosti na krajinu 4 -na příkladech si všímá lidské aktivity a jejich důsledků na přírodu Výchova demokratického občana (VDO) 1 – uvědomuje sis roli občana 2 – opakuje sis principy voleb 3 – vnímá principy demokracie Výchova k myšlení v evropských globálních souvislostech (EGS) 1-zprostředkuje zážitky z cest 2-porovnává styl života u nás a v Evropě
146
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: UMĚNÍ A KULTURA Vzdělávací oblast je ve 4. a 5. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacích předmětů Hudební výchova a Výtvarná výchova. Hudební výchova A) Výchovně vzdělávací cíle: - zhodnotit dosavadní pěvecké dovednosti žáků (správnost intonace, udržení melodie známých písní, dodržení rytmu, správné dýchání při zpěvu) - pěstovat dále hudebnost v oblasti hudebního sluchu, zpěvního hlasu, smyslu pro rytmus, hudební paměť i představivost - rozvíjet melodické i harmonické cítění žáků - nadále využívat k instrumentálnímu doprovodu zpěvu rytmické i melodické hudební nástroje, tuto činnost umožnit co největšímu počtu žáků ve výuce - žáky seznamovat s lidovým dvojhlasem a jednoduché lidové písně zpívat dvojhlasně, využívat možnosti osvojení dvojhlasého zpěvu (např. kánon) - poznávat základní hudební teorii - rozvíjet hudebně pohybové dovednosti žáků (lidové tance, pohybové fantazie) - do výuky pravidelně zařazovat krátké, žákům blízké a srozumitelné poslechové ukázky skladeb - učit se rozpoznávat základní pěvecké hlasy (bas, tenor, alt, soprán) - rozlišování nejčastěji užívaných hudebních nástrojů podle vzhledu, zvuku i způsobu hry - získat první poznatky z české i evropské hudební kultury - rozlišovat operu od operety, balet od pantomimy - chování na koncertech, v divadle, při vlastním vystoupení B) Charakteristika výuky hudební výchovy Ve vyučovacím předmětu hudební výchova se utváří estetické vztahy žáků k hudbě a umění, formují se mezilidské vztahy. Posiluje se aktivita a tvořivost žáků, navozuje se optimistický vztah ke skutečnosti. Jestliže výuku hudební výchovy v 1. období charakterizujeme jako období hudebních her, tak výuka ve 4. a 5. ročníku je obdobím manipulace s hudebním materiálem. Hudba a zpěv jsou neodlučitelně spjaty s historií našeho národa. Mají velký význam i v současném životě. Je málo rodin, kde by někdo nehrál na nějaký hudební nástroj, téměř každý má oblíbený nějaký hudební žánr. Hudba doprovází významné životní události v rodinách, děti se s ní setkávají od kolébky. Tento přirozený vztah žáků k hudbě je ve škole rozvíjen a hudební aktivity žáků jsou ve výuce podporovány. Těžištěm výuky Hv i v tomto období je zpěv žáků, zaměřený na lidové písně i známé a oblíbené písně z mediálních prostředků. Celá výuka by měla být vedena v úsměvné atmosféře zbavené stresů. Základním požadavkem při výuce hudební výchovy je hudební doprovod vyučujícího na jakýkoliv hudební nástroj. Tím se pomáhá udržet melodie i rytmus zpívaných písní. Na rozpoznané individuální nedostatky žáků v intonaci či rytmu nereaguje učitel zdůrazněním těchto nedostatků, ale snaží se dát i těmto žákům prostor ke zpěvu ve skupinách, ke zpěvu s doprovodem. Tím umožní také těmto žákům příjemný prožitek ze zpěvu. Všechny druhy hudebních činností (zpěv, poslech, instrumentální a pohybové aktivity) se ve výuce hudební výchovy navzájem prolínají a posilují ve svých účincích. Nezařazujeme je proto do hodin postupně, ani se nemusí v každé hodině uplatňovat všechny. Učitel vybírá takové činnosti, které odpovídají povaze hudby, se kterou právě pracují. Do činností ve výuce je třeba zapojovat co nejvíce žáků podle jejich individuálních schopností. Učitel vychází vždy z toho, co již žáci umí, dále rozvíjí jejich hudební dovednosti, podněcuje žáky ke vzájemné spolupráci. Umožňuje, aby se při výuce Hv uplatnili v dostatečné míře ti žáci, kteří se individuálně hudebně vzdělávají. Je to přirozený motivační a inspirační prvek, jak pro žáka samotného, tak pro žáky 147
hudebně nadané, kteří své nadání individuálně nerozvíjejí. Pozitivní je i přímá spolupráce se základní uměleckou školou, kterou žák navštěvuje. Vhodné je zvýrazňovat dovednosti a schopnosti žáků, vést je k sebepoznání a seberealizaci. Každého je třeba podněcovat a vést ho k tomu, aby své nadání a schopnosti v různých oblastech uplatňoval. Vztah žáků k hudbě je podporován návštěvami koncertů, operních představení, přehlídek absolventů hudebních škol, účastí v hudebních a pěveckých soutěžích. Při všech těchto příležitostech se zdokonalují poslechové dovednosti žáků, učí se kulturnímu chování i vystupování. Žáci se o hudbě a svých hudebních zážitcích učí hovořit, navzájem se dělí o své pocity a dojmy a porovnávají své prožitky. Vhodnou formou, která rozšiřuje znalosti žáků o hudbě a hudebních nástrojích jsou obsahem přiměřené výchovné koncerty spojené s besedami o hudbě. Hudební výchova se podílí značnou měrou na celkovém formování žákovy osobnosti. Hudbu je možno spojovat s poezií, výtvarným dílem nebo vlastním pohybovým projevem žáků i při tělesné výchově. Zpěv může být zařazován do výuky kteréhokoliv předmětu, může výuku motivovat, může ji uvolňovat, zpestřovat, přinášet pocity uspokojení a dobrou náladu, může ale také žáky povzbuzovat, posilovat je ve snaze dosáhnout dobrých výsledků. Hudební výchova se dá dobře propojovat i s výukou vlastivědy (poznávání lidových písní z určité oblasti, poslechy ukázek hudby, které se vztahují k místu narození významného hudebního skladatele, k historickým událostem aj.), můžeme ji propojit i s výukou přírodovědy (je např. mnoho písní o květinách, zvířatech, o vodě, o lese aj.) Při hodnocení výsledků práce žáků v hudební výchově tohoto období se přihlíží k aktivitě, s jakou se zapojují do různých činností ve výuce, ke snaze žáků spolupracovat s ostatními a nenarušovat práci v Hv. Žák je klasifikován za projevené dovednosti a snahu uspět v prováděných hudebních činnostech. Není vhodné klasifikaci v tomto období provádět na základě testů, prověrek z hudební výchovy nebo zkoušení teorie. Tyto způsoby jsou jen doplňkové a orientační, jsou zpětnou vazbou pro učitele, co v těchto oblastech žáci zvládli. Teoretické učivo má při výuce Hv v tomto období jen podpůrný charakter. Velmi nevhodné je též zkoušení ze znalosti hudebních ukázek. Poslech je totiž záležitost prožitková; pouze opakováním vhodných hudebních ukázek, kterým žáci rozumí, se u nich rozvíjí vztah k hudbě a hudební paměť. C) Obsah učiva hudební výchovy ve 2. vzdělávacím období Ročník: 4. Učivo Vokální činnosti písničky známé ze 3. třídy lidové a umělé písničky pro děti hlasová výchova (nádech, hlavový ton, hlasový rozsah) intonace kvalita tónů takt, taktová čára, rytmus, tempo, doby nota půlová, čtvrťová a osminová pomlka osminová a čtvrťová zápis not postup melodie deklamace říkadel správná výslovnost hlásek dynamická znaménka kánon, dvojhlas Instrumentální činnosti rytmizace a melodizace říkadel zvuky a tóny jednoduché rytmické celky tzv. hra na tělo doprovod na jednoduché hudební
Očekávané výstupy Vokální činnosti zpívá písničky známé ze 3. třídy zpívá nové písničky dbá o hlasovou hygienu upevňuje si tvorbu hlavového tónu rozšiřuje si hlasový rozsah intonuje čistě a rytmicky přesně zpívá jednoduché celky podle not rozlišuje různé kvality tónů (výška, délka, barva) rozlišuje takt, taktovou čáru, doby, rytmus, tempo, notu půlovou, čtvrťovou, osminovou, pomlku osminovou a čtvrťovou seznamuje se s dynamickými znaménky zapisuje noty (půlová, čtvrťová a osminová) pozná melodii stoupavou a klesavou, pomalou a rychlou upevňuje si správné dýchání při zpěvu a deklamaci říkadel upevňuje si správnou výslovnost textu říkadel a písní šetří dechem seznamuje se s kánonem a dvojhlasem zpívá jednoduché kánony a dvojhlasy Instrumentální činnosti rytmizuje jednoduché texty
Poznámky Mezipředmětové vztahy: ČJ - upevňuje si správnou výslovnost textu říkadel a písní, dramatizuje písničku, pozná Českou státní hymnu, zná tradice při oslavách vzniku ČR, vypráví obsah písničky, seznamuje s některými krajovými, výrazy v písních říkadlech (fidlátka, blikátka, žežulka), rozlišuje a poznává některá krajová nářečí v lidových písní, seznamuje se s pravopisem hudebních termínů převzatých z cizích jazyků (dirigent, repetice, prima volta, sekonda volta…) AJ - seznamuje se s písněmi a skladbami ve stylu country, poznává význam anglického slova Vl a Př – pozná Českou státní hymnu a seznamuje se s tradicemi při oslavách vzniku ČR zná správné chování při poslechu České státní hymny seznamuje se krásami naší vlasti poslouchá známé vánoční koledy a seznamuje se některými tradicemi Vánoc poznává různá povolání a činnosti v životě lidí zná přírodu v různém ročním období dbá o hlasovou hygienu nacvičuje správné dýchání při zpěvu a deklamaci říkadel Vv - podle ilustrací rozeznává písničky, maluje a výtvarně ztvárňuje některé písničky Tv - vytleskává rytmus říkadla doprovází říkadla
148
nástroje tzv. těžká doba netleskání pomlk dynamická znaménka v zápisu melodie noty c1 – d2 prima volta, sekonda volta, legato, durová, mollová stupnice, posuvky # a b předvětí a závětí malá písňová forma (a, a-b) hudebními formy – serenáda, menuet hudební nástroje podle způsobu tvorby tónu Hudebně pohybové činnosti různé druhy kroků a poskoků napodobování činností lidí dramatizace písničky různé druhy pohynů jednoduché taneční hry a tanečky tzv. těžká doba pochod, ukolébavka, taneční melodie valčíkový a polkový krok dirigování ve 2/4 a ¾ taktu Poslechové činnosti základní hudební nástroje Česká státní hymna vánoční koledy vokálně instrumentální hudba písnička umělá a lidová hudební nástroje strunné, dechové, bicí sborový a sólový zpěv menuet hudba ke slavnostním příležitostem životy a dílo některých hudebních skladatelů gradace, opakování téma ve skladbě
opakuje jednoduché rytmické celky vytleskává rytmus říkadla rytmizuje delší slova navazuje v rytmu na předchozí slovo pokouší se o jednoduchou melodizaci slova v daném rytmu rytmizuje a melodizuje říkadlo doprovází říkadla tzv. hrou na „tělo“ využívá jednoduché hudební nástroje z Orffova instrumentáře k doprovodu písní rozlišuje tempo a rytmus písně dělí rytmický text na takty rozlišuje různou hlasitost při zpěvu a deklamaci říkadel zesiluje (zeslabuje) hlas podle dynamických znamének nacvičuje netleskání pomlk rozeznává tzv. těžkou dobu vyhledává v písních a učí se zápisy not (c1 – d2) seznamuje se s novými hudebními termíny (prima volta, sekonda volta, legato, durová a mollová stupnice a melodie, posuvky # a b) rozlišuje předvětí a závětí seznamuje se s malou písňovou formou (a, a-b) seznamuje se s hudebními formami – serenáda, menuet rozlišuje hudební nástroje podle způsobu tvorby tónu Hudebně pohybové činnosti chodí v rytmu říkadla nebo písně orientuje se v prostoru a reprodukuje pohyby pohybuje se v rytmu říkadla nebo písně (poskoky, chůze, výskoky) napodobuje činnosti dramatizuje písničku ukazuje rukou pohyb melodie pohybově ztvárňuje melodii reaguje pohybem na znějící hudbu předvádí doprovod na hudební nástroje tančí jednoduchý taneček a taneční hru pamětně si uchovává pohyby a jednoduché tanečky rozpoznává pochod od taneční melodie akcentuje tzv. těžkou dobu tančí valčíkový krok a polkový krok pochoduje v rytmu písně pohybově improvizuje diriguje písničky a melodie ve 2/4 a ¾ taktu tančí jednoduchý menuet pohybem ztvárňuje text písně pochoduje v rytmu písně Poslechové činnosti
tzv. hrou na „tělo chodí v rytmu říkadla nebo písně orientuje se v prostoru, reprodukuje různé pohyby, pohybuje se v rytmu říkadla nebo písně (poskoky,chůze, výskoky), reaguje pohybem na znějící hudbu napodobuje různé lidské činnosti a povolání, pamětně si uchovává pohyby a jednoduché tanečky, tančí jednoduchý valčíkový krok a polkový krok, tančí jednoduchý country tanec Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova (OSV) Osobnostní rozvoj 1.rozvíjí schopností poznávání 2. cvičí smyslové vnímání, pozornost a soustředěnost 3. rozšiřuje si paměťové dovednosti 4. cvičí se v sebekontrole,sebeovládání 5. reguluje vlastní jednání a prožívání, vůli 6. organizuje svůj volný čas 7.vytváří sidovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému 8. učí se dobré organizaci volného času, uvolnění a relaxace, dovednosti pro předcházení stresům 9. rozvíjí svoji citlivost, originalitu a tvořivost Sociální rozvoj 1. pomocí řeči těla, řeči zvuků a slov, řeči předmětů a prostředí vytvářeného člověkem aktivní naslouchání 2. rozvíjí seberegulaci v situaci nesouhlasu, učí se dovednosti k navazování na nápady jiných a rozvíjení vlastních nápadů, slleduje linku společné myšlenky 3. rozvíjí pozitivní myšlení 4. snaží se o rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěže a konkurence Multikulturní výchova (MKV) 1. uvědomuje si jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti 2. poznává vlastního kulturní zakotvení 3. respektuje zvláštností různých etnik 4. poznává a respektuje právo všech lidí žít společně a rozvíjí spolupráci s jinými lidmi, bez ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženskou a zájmovou příslušnost 5. seznamuje se se vztahy mezi kulturami 6. uplatňuje princip slušného chování (základní morální normy) 7. uvědomuje se význam kvality mezilidských vztahů pro harmonický rozvoj osobnosti 8. vnímá zapojení žáků odlišného kulturního prostředí do kolektivu třídy MEDIÁLNÍ VÝCHOVA (MDV) 1. vnímá postavení médií ve společnosti a jejich vliv na každodenní život, na uspořádání dne, na postoje a chování jedince 2. všímá si vlivu médií na kulturu 3. poznává roli médií v každodenním životě jednotlivce
rozpozná při poslechu hudby některé hudební nástroje poznává další hudební nástroje seznamuje se s úlohou hudebního nástroje v orchestru sluchem rozlišuje kvality tónů (výška, délka, barva) pozná Českou státní hymnu seznamuje se s menuetem
149
poslouchá hudbu ke slavnostním příležitostem, poslouchá známé vánoční koledy seznamuje se s vokálně instrumentální hudbou pozná podle začátku melodie název písničky poslechem rozlišuje hudební nástroje strunné, dechové a bicí poslouchá ukázky z vážné hudby při poslechu pozná písničku umělou a lidovou při poslechu pozná sólový zpěv a sborový zpěv seznamuje se s životem a dílem některých hudebních skladatelů při poslechu sleduje opakování téma a gradaci v hudbě
Ročník: 5. Učivo Vokální činnosti
Očekávané výstupy Vokální činnosti
písničky známé ze 4. třídy lidové a umělé písničky pro děti hlasová výchova (nádech, hlavový ton, hlasový rozsah) intonace kvalita tónů takt, taktová čára, rytmus, tempo, doby nota půlová, čtvrťová a osminová pomlka osminová a čtvrťová zápis not postup melodie deklamace říkadel správná výslovnost hlásek dynamická znaménka kánon, dvojhlas Instrumentální činnosti
zpívá písničky známé ze 4. třídy zpívá nové písničky dbá o hlasovou hygienu upevňuje si tvorbu hlavového tónu rozšiřuje si hlasový rozsah intonuje čistě a rytmicky přesně zpívá jednoduché celky podle not rozlišuje různé kvality tónů (výška, délka, barva) rozlišuje takt, taktovou čáru, doby, rytmus, tempo, notu půlovou, čtvrťovou, osminovou, pomlku osminovou a čtvrťovou seznamuje se s dynamickými znaménky zapisuje noty (půlová, čtvrťová a osminová) pozná melodii stoupavou a klesavou, pomalou a rychlou upevňuje si správné dýchání při zpěvu a deklamaci říkadel upevňuje si správnou výslovnost textu říkadel a písní šetří dechem seznamuje se s kánonem a dvojhlasem zpívá jednoduché kánony a dvojhlasy vnímá svůj hlas i hlas protější seznamuje se spirituálem Instrumentální činnosti rytmizuje jednoduché texty opakuje jednoduché rytmické celky vytleskává rytmus říkadla rytmizuje delší slova navazuje v rytmu na předchozí slovo pokouší se o jednoduchou melodizaci slova v daném rytmu rytmizuje a melodizuje říkadlo doprovází říkadla tzv. hrou na „tělo“ využívá jednoduché hudební nástroje z Orfeova instrumentáře k doprovodu písní rozlišuje tempo a rytmus písně dělí rytmický text na takty rozlišuje různou hlasitost při zpěvu a deklamaci říkadel zesiluje (zeslabuje) hlas podle dynamických znamének nacvičuje netleskání pomlk
rytmizace a melodizace říkadel jednoduché rytmické celky tzv. hra na tělo doprovod na jednoduché hudební nástroje tzv. těžká doba netleskání pomlk dynamická znaménka v zápisu melodie noty a – d2 prima volta, sekonda volta, legato, durová, mollová stupnice, posuvky # a b předvětí a závětí malá písňová forma (a, a-b) hudebními formy – serenáda, menuet hudební nástroje podle způsobu tvorby tónu předtaktí posuvky dirigent, sbormistr kytarový doprovod americká lidová píseň
Poznámky Mezipředmětové vztahy: ČJ - upevňuje si správnou výslovnost textu říkadel a písní dramatizuje písničku pozná Českou státní hymnu zná tradice při oslavách vzniku ČR vypráví obsah písničky seznamuje s některými krajovými výrazy v písních říkadlech (dróžičky, hulán, zezulka) rozlišuje a poznává některá krajová nářečí v lidových písní seznamuje se s biblickými příběhy poznává nejznámější díla J. Voskovce a J.Wericha seznamuje se s kabaretem a jeho významem v minulém století seznamuje se s církevními písněmi - kancionály, pastorely, spirituály seznamuje se s pravopisem AJ - seznamuje se s písněmi a skladbami ve stylu country, poznává hudební styly v rytmu swingu, jazzu, rock and rollu poznává význam a pravopis ang. slov zpívá písně s anglickým textem Vl a Př – pozná Českou státní hymnu a seznamuje se s tradicemi při oslavách vzniku ČR, zná správné chování při poslechu České státní hymny seznamuje se krásami naší vlasti poslouchá známé vánoční koledy a seznamuje se některými tradicemi Vánoc poznává Vánoce v biblickém příběhu zná některé velikonoční tradice a lidové zvyky na jaře poznává lidové zvyky svého regionu zná přírodu v různém ročním období a činnost lidí a dětí, chování zvířat poznává různá povolání a činnosti v životě lidí dbá o hlasovou hygienu nacvičuje správné dýchání při zpěvu a deklamaci říkadel Vv - podle ilustrací rozeznává písničky, maluje a výtvarně ztvárňuje některé písničky Tv - vytleskává rytmus říkadla doprovází říkadla tzv. hrou na „tělo“, chodí v rytmu říkadla nebo písně orientuje se v prostoru, reprodukuje různé pohyby, pohybuje se v rytmu říkadla nebo písně (poskoky,chůze, výskoky), reaguje pohybem na znějící hudbu, napodobuje různé lidské činnosti a povolání, pamětně si uchovává pohyby a jednoduché tanečky, tančí jednoduchý valčíkový krok a polkový krok pohybuje se v rytmu moderních tanců a stylů (jazz, swing, rock and roll) Průřezová témata
150
Hudebně pohybové činnosti
rozeznává tzv. těžkou dobu seznamuje se s novými hudebními termíny (koruna, synkopa) různé druhy kroků a poskoků rozlišuje předvětí a závětí napodobování činností lidí seznamuje se s hudebními formami – serenáda, dramatizace písničky menuet různé druhy pohybů rozlišuje hudební nástroje podle způsobu tvorby jednoduché taneční hry a tanečky tónu. tzv. těžká doba doprovází říkadlo na DHN podle jednoduché pochod, ukolébavka, taneční partitury melodie sleduje postup melodie po krocích i po skocích valčíkový a polkový krok Instrumentální činnosti dirigování ve 2/4 a ¾ taktu rozlišuje píseň lidovou a umělou lidové tance (furiant, skočná, vyhledává v písních a učí se zápisy not (a – d2) kúlaná, sedlácká …) poznává notu šestnáctinovou, zapisuje ji a lidové tance regionu vytleskává moderní tance a melodie (jazz, určuje správné názvy not s posuvkami swing, vyhledává chyby v rytmickém zápise charleston, rock and roll …) rozlišuje předtaktí vánoční hra s jesličkami seznamuje se s lidovými hudebními nástroji (cimbál) a s nástroji v symfonickém orchestru Poslechové činnosti rozlišuje práci dirigenta a sbormistra seznamuje se jednoduchým kytarovým doprovodem základní hudební nástroje písní Česká státní hymna rozlišuje českou a americkou lidovou píseň vánoční koledy Hudebně pohybové činnosti vokálně instrumentální hudba chodí v rytmu říkadla nebo písně písnička umělá a lidová orientuje se v prostoru a reprodukuje pohyby hudební nástroje strunné, dechové, pohybuje se v rytmu říkadla nebo písně (poskoky, bicí chůze, výskoky) sborový a sólový zpěv napodobuje činnosti menuet dramatizuje písničku hudba ke slavnostním příležitostem ukazuje rukou pohyb melodie životy a dílo některých hudebních pohybově ztvárňuje melodii skladatelů reaguje pohybem na znějící hudbu gradace, opakování téma ve předvádí doprovod na hudební nástroje skladbě tančí jednoduchý taneček a taneční hru interpreti moderní hudby pamětně si uchovává pohyby a jednoduché tanečky nahrávky 50. a 60. let 20. století rozpoznává pochod od taneční melodie akcentuje tzv. těžkou dobu tančí valčíkový krok a polkový krok pochoduje v rytmu písně pohybově improvizuje diriguje písničky a melodie ve 2/4, ¾ a 4/4 taktu tančí jednoduchý menuet pohybem ztvárňuje text písně pochoduje v rytmu písně hraje a zpívá jednoduchou vánoční hru s jesličkami seznamuje se s některými lidovými tanci (furiant, skočná, kúlaná, sedlácká …) a pokouší se o jejich interpretaci zjišťuje lidové tance svého regionu pohybuje se rytmu moderních melodií (jazz, swing, charleston, rock and roll pokouší se o jednoduché kabaretní vystoupení Poslechové činnosti rozpozná při poslechu hudby některé hudební nástroje poznává další hudební nástroje seznamuje se s úlohou hudebního nástroje v orchestru sluchem rozlišuje kvality tónů (výška, délka, barva) pozná Českou státní hymnu seznamuje se s menuetem
Osobnostní a sociální výchova(OSV) Osobnostní rozvoj 1.rozvíjí schopností poznávání 2. cvičí smyslové vnímání, pozornost a soustředěnost 3. rozšiřuje si paměťové dovednosti 4. cvičí se v sebekontrole, sebeovládání 5. reguluje vlastní jednání a prožívání, vůli 6. organizuje svůj volný čas 7.vytváří si dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému 8. učí se dobré organizaci volného času, uvolnění a relaxace, dovednosti pro předcházení stresům 9. hledá pomoc při potížích 10. rozvíjí svoji citlivost, originalitu a tvořivost Sociální rozvoj 1. pomocí řeči těla, řeči zvuků a slov, řeči předmětů a prostředí vytvářeného člověkem komunikuje , cvičí pozorování a aktivní naslouchání 2. rozvíjí seberegulaci v situaci nesouhlasu, učí se dovednosti k navazování na nápady jiných a rozvíjení vlastních nápadů, sleduje linku společné myšlenky 3. rozvíjí pozitivní myšlení 4. snaží se o rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěže a konkurence Multikulturní výchova (MKV) 1. uvědomuje si jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti 2. poznává vlastního kulturní zakotvení 3. respektuje zvláštností různých etnik 4. poznává a respektuje právo všech lidí žít společně a rozvíjí spolupráci s jinými lidmi, bez ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženskou a zájmovou příslušnost 5. seznamuje se se vztahy mezi kulturami 6. uplatňuje princip slušného chování (základní morální normy) 7. uvědomuje se význam kvality mezilidských vztahů pro harmonický rozvoj osobnosti 8. vnímá zapojení žáků odlišného kulturního prostředí do kolektivu třídy MEDIÁLNÍ VÝCHOVA (MDV) 1. vnímá postavení médií ve společnosti a jejich vliv na každodenní život, na uspořádání dne, na postoje a chování jedince 2. všímá si vlivu médií na kulturu 3. poznává roli médií v každodenním životě jednotlivce
151
poslouchá hudbu ke slavnostním příležitostem, poslouchá známé vánoční koledy seznamuje se s vokálně instrumentální hudbou pozná podle začátku melodie název písničky poslechem rozlišuje hudební nástroje strunné, dechové a bicí poslouchá ukázky z vážné hudby při poslechu pozná písničku umělou a lidovou při poslechu pozná sólový zpěv a sborový zpěv seznamuje se s životem a dílem některých hudebních skladatelů při poslechu sleduje opakování téma a gradaci v hudbě poslouchá hru na různé typy varhan (kostelní, elektronické …) poznává rozložení hudebních nástrojů v symfonickém orchestru seznamuje se s lidovými hudebními nástroji seznamuje se s některými interprety moderní hudby poslouchá nahrávky moderních rytmů 50. a 60. let 20. století
D) Souhrn očekávaných výstupů na konci 2. období Žák: - zpívá podle svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase a pokud je to v jeho možnostech, i ve dvojhlase, a při zpěvu využívá získané pěvecké dovednosti - orientuje se v zápisu jednouché písně či skladby a podle svých individuálních schopností a dovedností je realizuje - využívá na základě svých hudebních schopností a dovedností jednoduché, popřípadě složitější hudební nástroje k doprovodné hře i k reprodukci jednoduchých motivů skladeb a písní - rozpozná hudební formu jednoduché písně či skladby - vytváří v rámci svých individuálních dispozic jednoduché rytmické předehry, mezihry a dohry - rozpozná v proudu znějící hudby některé z užitých hudebních výrazových prostředků, rozpozná změnu v tempu a rytmu -ztvárňuje hudbu pohybem s využitím tanečních kroků, na základě individuálních schopností a dovedností vytváří pohybové improvizace
152
Výtvarná výchova A) Výchovně vzdělávací cíle: - rozvíjet schopnosti výtvarného vyjadřování žáků, učit je vyjadřovat myšlenky, představy a pocity výtvarnými prostředky - umožnit žákům vnímat krásu okolního světa jako součást každodenního života - rozšiřovat soubor užívaných technik a seznamovat žáky s dalšími výtvarnými nástroji a různými materiály - rozšiřovat soubor užívaných technik - rozvíjet schopnost vnímat krásu přírody, vyjadřovat své pocity a dojmy a výtvarně je zpracovávat - rozvíjet přirozenou potřebu žáků vlastního výtvarného vyjádření - rozvíjet individuálně tvořivé schopnosti žáků, - pěstovat estetické cítění a vkus žáků - sebepoznání, sebeuvědomění - vést žáky ke schopnosti vnímat krásu lidového umění a dostupných uměleckých děl - vážit si kulturních hodnot a dovedností lidí - rozvíjet schopnost žáků esteticky ovlivňovat své prostředí - umožňovat konfrontaci osobních postojů s postoji jiných - rozvoj tolerance k lidem a duchovním hodnotám B) Charakteristika výuky předmětu výtvarná výchova ve 2. období základního vzdělávání: Výtvarná výchova je podstatnou částí základního vzdělávání žáků. Jejím cílem je rozvíjet vkus žáků, jejich cit pro umění, jejich dovednost výtvarně se vyjadřovat, cíl je zaměřen i na objevování talentovaných žáků. Nezaměňujeme ji se speciálním uměleckým vzděláním. V tomto období se zaměřuje na: 1. vycvičení oka a žákovy ruky 2. rozvíjení schopnosti čistého a jistého zobrazování 3. pěstování správného vnímání krásy formy, linie, barvy i symetrie Výuka výtvarné výchovy je postavena na tvůrčích činnostech, které umožňují rozvíjet žákovo vnímání, výtvarné cítění, představivost, fantazii, myšlení, prožitky. Využívá k tomu nejen výtvarné prostředky tradiční a ověřené, ale i nově vznikající. Ve 2. vzdělávacím období je výuka výtvarné výchovy spojována často i s výukou jiných předmětů. Výtvarně lze vyjadřovat zvolený jednoduchý rytmus melodie. Při kresbě přírodnin je vhodné využít znalostí z přírodovědy, při kresbě nářadí je třeba znát, jak a k čemu se určité nářadí používá, zde tedy vytváříme mezipředmětovou vazbu s pracovními činnostmi, při tématickém kreslení se dá vhodně využít některé četby z čítanky. Kresby se posuzují podle toho, kolik originálního pozorování a myšlenek v nich žák projevil, jak využil plochu výkresu, jak pracoval s barvou. V předcházejícím vzdělávacím období i v období předškolním byla výtvarná výchova dítěti především prostředkem k vyjadřování myšlenek. Ve 2. období se postupně tříbí smyslová vnímavost, uvědomělé pozorování a výtvarné vidění. Žáci se naučí citlivěji vnímat tvary, barvy, struktury, vzájemné vztahy částí a celku, a tak se zabezpečuje nenásilný přechod od prvotních grafických forem k formám členitějším. Žáky je třeba postupně vést k větší samostatnosti při rozmístění kresby se zřetelem na námět, velikost a tvar plochy,pěstovat u nich smysl pro prostorovou dispozici. Žáci zobrazují předměty tak, jak se jeví jejich oku. Pravidla perspektivy žáci vyvozují z pozorování, pod vedením učitele. Primární výuku pravidel perspektivy považujeme spíše za překážku. Geometrických modelů se užívá jen k objasnění konstrukce skutečných předmětů. Při kreslení listů, ovoce a jiných předmětů žáky upozorňujeme na osovou souměrnost některých přírodnin. K dosažení dovednosti vyjádřit symetrii mohou přispět kresby předmětů prováděné např. pastelkami nebo vodovými barvami bez předběžných obrysů. 153
Barvu spojujeme s tvarem. Je dobře, aby si v 1. období žáci dostatečně pohráli s barvami a přirozenou cestou se seznámili se změnami, způsobenými jejich kombinacemi. Znovu žákům ukazujeme, od začátku do konce, techniku pokládání barev. Při vystihování určitého tónu např. u zelené barvy necháme žáky určitou dobu objevovat rozmanité zelené tóny vznikající mícháním žluté, modré a zelené barvy z palety, následovat musí hovor o tom, co objevili, co se komu podařilo. Předcházíme tak potížím vznikajícím při současném pozorování tvaru předmětu a jeho barvy. Žáci později snadno kombinují barvy a jejich mícháním tvoří složitější barevné tóny. Při kreslení nástrojů vycházíme ze způsobu jejich užívání. To má nejen význam praktický (poznání funkce nástroje), ale i přímý a kladný vliv na výsledek kresby. Znají-li žáci funkci celého nástroje i jeho částí, snáze a přesněji porovnávají jejich velikost, tvar i poměrnost. Pro vytváření vzorů je prospěšná mezipředmětová vazba s geometrií, využíváme dovednosti provádět náčrty základních geometrických obrazců. Geometrické obrazce mohou být základem mnoha opakujících se vzorků. Geometrické tvary jsou pro děti přístupné a snadno proveditelné. Později může následovat též stylizace a kombinace jednoduchých přírodních tvarů. Kombinací zvolených prvků se vyplňuje určitá plocha nebo se jich používá k dekoraci některého předmětu. Takové kreslení využívá mezipředmětových vztahů s hudební výchovou (rytmy, kontrasty, opakování, střídání). Předkládání stylizovaných forem, kterých s úspěchem použili různí návrháři, vede žáky k tomu, že začnou stylizovat prvky přírodní. Při pozměňování toho, co poznali, mají dost možností, aby mohli uplatnit svou vynalézavost a fantazii. Kreslení zpaměti je cenné jak pro děti nejmladší, tak i pro starší žáky. Je dobře, když žáci 4. a 5. r. nejprve předložený předmět prostudují a nakreslí a potom jej zkusí nakreslit zpaměti. Pokud žák ví, že bude kreslit zpaměti, snaží se, aby si zapamatoval podobu předmětů. Zvyká si předměty pozorně pozorovat, a tak si postupně vytváří vnitřní zásobu obrazů, které mu poslouží jako předlohy ke kreslení. Žák se tak rovněž učí soustředit svoji pozornost. Modelování je velmi vhodné pro mladší žáky, ale dobře ho v kombinaci s různými materiály příležitostně využíváme i v tomto vzdělávacím období. Žáci jsou v rámci výtvarné výchovy také seznamováni s díly předních domácích i evropských umělců. Vhodné jsou návštěvy výstav takových děl, která jsou žáci schopni pochopit, a která je mohou mravně a citově obohatit. Žáky seznamujeme s díly různých oborů umění. Žáci se je učí chápat a rozumět jim. Výstavy prací žáků se dají uspořádat i ve vhodné školní místnosti. Dbáme, aby výtvarná díla žáků nebyla vystavována trvale a výstavy často obměňujeme. Ve výtvarné výchově v tomto období často využíváme mezipředmětové vztahy ve spojení s literární výchovou, s výukou geometrie, s přírodovědou, vlastivědou i s přípravou některých žákovských pomůcek. Jedním z úkolů výtvarné výchovy je připravovat žáka na praktický život, ve kterém budou v mnoha oborech potřebovat něco skutečného zakreslit nebo načrtnout. K tomu ho vedou reálné kresby. V tomto období využíváme každé vhodné příležitosti ke zušlechťování citů žáků, pěstujeme jejich smysl pro přírodní krásy, a to jak ve výtvarné výchově tak i v ostatních předmětech. Žáci jsou seznamováni s vhodnými díly různých oborů umění prostřednictvím obrazů a ilustrací, učí se je chápat a rozumět jim. Žák bude po ukončení 1. stupně schopen výtvarného vyjádření takovým způsobem, který ho uspokojí. Dokáže při práci uplatňovat představivost i fantazii. Při kresbě bude chápat vzájemné souvislosti zobrazovaných předmětů, bude postupovat od celku k detailům. Dokáže se orientovat v malířských a kreslířských potřebách a bude je umět udržovat v pořádku. Po ukončení práce si dokáže uvést své pracovní místo do původního stavu. Výtvarná výchova na 1. stupni je základem k dalšímu rozvíjení estetického cítění žáků na 2. stupni.
154
C) Obsah učiva výtvarné výchovy ve 2. vzdělávacím období: Ročník: 4. - 5. Učivo Malba - hra s barvou a míchání a kombinace barev Kresba - vlastnosti linie,tvaru Grafické techniky Techniky plastického vyjadřování Výtvarná díla, dětští ilustrátoři
Očekávané výstupy prohloubí si a zdokonalí techniku malby štětcem zvládne rozlévání a zapouštění barev pracuje s vodovými I temperovými barvami kombinuje různé techniky barevně vyjadřuje své pocity a nálady pojmenovává a porovnává světelné poměry všímá si barevných kontrastů a proporčních vztahů prohloubí si a zdokonalí techniky kresby kombinuje linie a barevné plochy pracuje s tužkou, pastelem, voskovkami, úhlem, tuší pracuje s přírodními materiály při své tvorbě vhodně kombinuje a rozmísťuje své objekty v prostoru modeluje z plastelíny, keramické hlíny tvaruje papír pracuje s textilem nalepuje, dotváří, otiskuje hledá a nalézá prostředky pro svá vyjádření na základě smyslového vnímání porovnává výsledky svých výtvarných prací s ostatními komunikuje ve skupinách v oblasti výtvarných prací seznámí se s českými ilustrátory dětských knih a některé z nich pozná
Poznámky Mezipředmětové vztahy: ČJ -čte knihy, časopisy a všímá si ilustrací, poslouchá nahrávky pohádek,sleduje pořady v TV M- kreslí a maluje geometrické tvary, spojuje přímky PRV - kreslí a maluje situace z reálného života ( rodina, svátky, příroda, …), využívá vycházek v ročních obdobích PČ-manipuluje s výtvarnými pomůckami, modely, udržuje pracovní pořádek HV- poslouchá hudbu při výtvarném projevu, zpívá jednoduché písně k tématu TV-procvičuje horní končetiny, využívá sportovních aktivit k tématům Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova (OSV) - Osobnostní rozvoj 1. rozvíjí smyslové vnímání,pozornost a soustředění 2. cvičí seberegulaci, vytrvalost pro dokončení pr.a 3. relaxuje, pestuje dovednosti pro naladění mysli 4. rozvíjí kreativitu - Sociální rozvoj 1 vzájemně se poznává se spolužáky při práci ve skupině 2. pečuje o dobré vztahy, vzájemnou pomoc, požádá a přijme pomoc 3. vhodným způsobem vyjádří prosbu, komunikuje 4. rozvíjí dovednosti pro společnou práci Morální rozvoj vytváří si povědomí o odpovědnosti, spolehlivosti a spravedlnosti
D) Souhrn očekávaných výstupů na konci 2. období základního vzdělávání Žák: - při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření, porovnává je na základě vztahů (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční vztahy aj.) - užívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu k celku: v plošném vyjádření linie a barevné plochy, v objemovém vyjádření modelování a skulpturální postup, v prostorovém vyjádření uspořádání prvků ve vztahu k vlastnímu tělu i jako nezávislý model - při tvorbě vizuálně obrazných vyjádření se vědomě zaměřuje na projevení vlastních životních zkušeností i na ztvárnění nejbližších sociálních vztahů a rozvoj komunikace. - nalézá vhodné prostředky pro vizuálně obrazná vyjádření vzniklá na základě vztahu zrakového vnímání k vnímání dalšími smysly, uplatňuje je v plošné, objemové i prostorové tvorbě - osobitost svého vnímání uplatňuje v přístupu k realitě k tvorbě a interpretaci vizuálně obrazného vyjádření, pro vyjádření nových i neobvyklých pocitů a prožitků svobodně volí a kombinuje prostředky (včetně prostředků a postupů současného výtvarného umění) - porovnává různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace - nalézá a do komunikace v sociálních vztazích zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil
155
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE Vzdělávací oblast je ve 4. a 5. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu Praktické činnosti A) Výchovně vzdělávací cíle: - rozvíjet manuální dovednosti žáků - vytvářet správné pracovní návyky při práci s nástroji - umět rozlišovat jednoduché pracovní nástroje, poznat, k čemu slouží a uvědomovat si, jak je třeba s nimi správně a bezpečně zacházet - vést žáky k dovednosti rozlišovat materiály, uvažovat o různých možnostech opracování materiálu, uvažovat o vlastnostech materiálu, zkusit vybrat vhodný materiál pro daný výrobek - učit žáky při práci uvažovat o tom, co je třeba si k práci připravit, co dělat a jak postupovat - mít vytrvalost při dokončení práce a snažit se, aby byl výsledek práce co nejlepší - vytvářet pozitivní vztah žáků k práci - vést žáky k tomu, aby si všímali práce jiných lidí a snažili se poučit z toho, co vidí - seznámit žáky se základním vybavením kuchyně, pamatovat na bezpečnost a hygienu práce při přípravě jednoduchého jídla - naučit žáky zásadám správného stolování B) Charakteristika výuky: Praktické činnosti patří svou podstatou k činnostnímu učení, žáci při nich uplatňují zručnost, své individuální dovednosti získané v rodině, mohou realizovat své nápady. Při výuce pracovních činností se zaměřujeme na získávání praktických pracovních dovedností a návyků. Úkolem vyučovacího předmětu je vytvářet u žáků kladný vztah k práci. V rámci vyučování praktickým činnostem budou mít žáci možnost poznávat různé materiály, opracovávat je, vyrábět určené předměty a připravovat pomůcky pro individuální činnosti potřebné při výuce jiných předmětů. Při praktických činnostech bude průběžně zohledňována účelnost i prospěšnost prováděných činností a to s ohledem na aktuální potřeby žáků, podmínky školy i na jejich další vzdělávání. Pracovní činnosti systematicky ovlivňují rozvoj motoriky a vytváření pracovních dovedností žáků. Dobrá výuka pracovním činnostem vede žáky k dobrému osvojování pracovních dovedností a návyků. Žáci při praktických činnostech postupně získávají dobré předpoklady ke správné volbě povolání a také k pozdějšímu společenskému uplatnění. Učí se také vytrvalosti, tvořivosti, je jim dána možnost realizovat vlastní nápady. Při pracovních činnostech získávají žáci základní vědomosti o materiálech, se kterými pracují, o nástrojích, které k práci používají, i o dalších nástrojích vhodných k opracovávání daného materiálu. Seznamují se také s mnohými pracovními postupy, předlohami, návody, jednoduchými náčrty a učí se podle nich pracovat. Osvojují si rovněž základní zásady hygieny a bezpečnosti při práci se zvoleným materiálem a nástroji, jsou vedeni k jejich respektování. Dále se žáci učí dodržovat pracovní postup, organizovat svou práci a udržovat pořádek na pracovním místě, po skončení práce si své místo uklidit. Vzdělávání v této oblasti také směřuje k postupnému poznání žáků, že technika je součástí lidské kultury a je spojena s pracovní činností lidí. Učí je chápat pracovní činnost jako příležitost k sebeuplatnění. Žáci si mají možnost uvědomit, že výroba musí mít určitý podnikatelský záměr. To znamená, že je třeba vždy uvažovat o výrobě věcí lidem prospěšných a dobře fungujících, které jsou potom také lépe prodejné. Žáky upozorňujeme, že firma může prosperovat, nejen pokud má dobře vymyšlenou a připravenou výrobu, ale i dobré ekonomy. Vedeme je k uvědomění si potřeby matematiky i geometrie při všech podnikatelských výrobních záměrech. Využíváme poznatky žáků z podnikatelských činností jejich rodičů.
156
C) Obsah učiva - 2.vzdělávací období - pracovní činnosti Ročník: 4. - 5. Učivo Práce s drobným materiálem -vlastnosti materiálu, pracovní pomůcky -lidové tradice -přírodniny Stavebnice, práce s návodem Pěstitelské práce -pokojové rostliny -klíčení semen, podmínky pro pěstování -jedovaté rostliny Příprava pokrmů -kuchyně (vybavení, historie) -nákup a skladování potravin -stolování
Očekávané výstupy Práce s drobným materiálem -udržuje pořádek, dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce -dovede vystřihovat, lepit, děrovat, vystřihuje otvory uvnitř plochy -pracuje s různým materiálem -volí vhodné pomůcky a nástroje dle užitého materiálu -využívá prvky lidových tradic -vytváří objekty dle své fantazie a volí vhodné postupy
Konstrukční činnosti -udržuje pořádek, dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne pomoc při drobném zranění -provádí montáž a demontáž -dovede sestavit složitější celky dle vlastní fantazie -vytváří objekty dle jednoduchého slovního návodu nebo předlohy Pěstitelské práce -udržuje pořádek, dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne pomoc při drobném zranění -pečuje o pokojové rostliny -provádí pokus s klíčením semen -provádí pozorování -přesazuje rostliny -seznámí se s některými druhy jedovatých rostlin
Poznámky Mezipředmětové vztahy M– geometrické tvary, tělesa, práce s kružítkem, rozvíjí prostorovou představivost, provádí nákup Př – staví budovy, modeluje ovoce, modeluje postavy, orgány, určuje přírodniny, jedovaté rostliny,zabývá se podmínkami života TV – tvaruje sníh, stavby ze sněhu VV – dotváří barevnou kompozici HV – zpívá písně dle tématu ČJ – recituje básně dle tématu, popisuje rostlinu, pracovní postup, vypráví o tradicích (Vánoce, Velikonoce) Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova (OSV) Osobnostní rozvoj 1cvičí smyslové vnímání 2 pečuje o dobré vztahy, vzájemnou pomoc, požádá a přijme pomoc 3 cvičí sebekontrolu, sebeovládání, vytrvalost k dokončení díla 4osvojuje si zákl. návyky psychohygieny 5rozvíjí kreativitu Sociální rozvoj 1vzájemně se poznává se spolužáky při práci ve skupině 1adekvátně vyjádří nesouhlas s názorem jiných 1rozvíjí individuální dovednosti pro spolupráci 2 pečuje o dobré vztahy, vzájemnou pomoc, požádá a přijme pomoc Morální rozvoj 1 vytváření povědomí o odpovědnosti, spolehlivosti, spravedlivosti Enviromentální výchova (EV) 4 šetří pracovní materiál, využívá odpad
Multikulturní výchova (MKV) 3 využívá prvky lidových tradic, ornamenty jiných etnic. skupin
Příprava pokrmů -orientuje se v základním vybavení kuchyně -připraví jednoduchý pokrm -dodržuje čistotu pracovních ploch, pravidla správného stolování a společenského chování -nakoupí potraviny a ví, jak je skladovat - seznámí se s přípravou pokrmů teplé i studené kuchyně
D) Souhrn očekávaných výstupů na konci 2. období základního vzdělávání Práce s drobným materiálem Žák: - vytváří přiměřenými pracovními operacemi a postupy, na základě své představivosti, různé výrobky z daného materiálu - využívá při tvořivých činnostech s různým materiálem prvky lidových tradic - volí vhodné pracovní pomůcky, nástroje a náčiní vzhledem k použitému materiálu - udržuje pořádek na pracovním místě a dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu 157
Konstrukční činnosti Žák: - provádí při práci se stavebnicemi jednoduchou montáž a demontáž - pracuje podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtu - dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu Pěstitelské práce Žák: - provádí jednoduché pěstitelské činnosti, samostatně vede pěstitelské pokusy a pozorování - ošetřuje a pěstuje podle daných zásad pokojové i jiné rostliny - volí podle druhu pěstitelských činností správné pomůcky, nástroje a náčiní - dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu Příprava pokrmů Žák: - orientuje se v základním vybavení kuchyně - připraví samostatně jednoduchý pokrm - dodržuje pravidla správného stolování a společenského chování - udržuje pořádek a čistotu pracovních ploch, dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc i při úrazu v kuchyni K rozvíjení pracovních dovedností žáků přispívají značnou měrou technické a pracovní kroužky, jichž se žáci účastní dobrovolně, podle svých zájmů a schopností. Práce se dřevem - vhodné pro práci v kroužcích Materiály: dřeva měkká k jednoduchému opracování, dřeva tvrdá k rozlišování Praktické poznatky, rozlišování: dřeva měkká a tvrdá, základní druhy řeziva - prkno, fošna, lať, hranol, dýha, deskové materiály: laťovka, překližka, dřevotřísková deska Praktické činnosti: měření, orýsování, upínání, řezání pilou, rašplování, zahlazení brusným papírem, vrtání nebozezem, spojování hřebíky, základní čepy, povrchová úprava mořením Seznámení se s funkcí a užitím nástrojů, nářadí a pomůcek: skládací metr, úhelník, pila ocaska, pila čepovka, rašple, brusný papír, nebozez, kolovrátek, vrták, kleště, hřebík, kladívko, dřevěná palička Bezpečnost práce - dodržování bezpečnosti při práci s nářadím Pracovní návyky- uspořádání pracovního místa, práce montážní i demontážní Doplňující informace - funkce strojů, které žáci sestaví, kde je můžeme vidět
158
3. období základního vzdělávání
Příloha č.2:
Vzdělávací oblast
Ročník Vyučovací předmět
Český jazyk Jazyk a jazyková Anglický jazyk komunikace Další cizí jazyk Matematika a Matematika její aplikace Informační Informatika technologie Dějepis Člověk a společnost Občanská výchova Fyzika Chemie Člověk a příroda Přírodopis Zeměpis Člověk a svět Praktické činnosti práce Hudební výchova Umění a kultura Výtvarná výchova Člověk a zdraví Tělesná výchova Volitelné předměty Disponibilní hodiny Součet základních hodin
6.
7.
8.
9.
Časová dotace dle ŠVP
Celkem
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání „Škola pro život, škola pro všechny“ učební plán pro 6. – 9. ročník základního vzdělávání upravený a platný od 1. 9. 2009 Minimální časová dotace dle RVP Dle Opatření 15523/2007-22
Čj Aj Dcj
4 +1 3 –
3 +1 3 2
4 3 2
4 3 2
15 (+ 2) 12 0 (+ 6)
RVP 17 16 12 12 6 0
M
4
4 +1
3 +1
4
15 (+ 2)
17
16
15
Inf.
1
1
1
1
1 (+ 3)
4
1
1
2 1 2 – 1 +1 2
1 +1 1 2 2 1 +1 2
2 1 1 +1 2 2 1 +1
7 (+ 1) 4 6 (+ 2) 4 5 (+ 2) 6 (+ 2)
8 4 8 4 7 8
12
11
22
21
4
3
10
10
11 0
10 0
18
24
D 2 Ov 1 F 1 +1 Ch – Př 1 (+ 1) Z 1 +1 Pč
1
0
1
1
3
3
Hv Vv Tv
1 2 2+1 1
1 1 3 1
1 1 2 1
1 2 2 1
4 6 10 0 (+ 4)
4 6 10 4
4 29
6 30
7 31
7 32
(+ 24) 122
15 12 0
122
Disponibilní hodiny jsou v 6. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č, F, Z a Vol.př. Disponibilní hodiny jsou v 7. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č, Dcj, Inf, Př a Vol.př. Disponibilní hodiny jsou v 8. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Dcj, M, Inf, D, Př a Vol.př. Disponibilní hodina je v 9. třídě použita na zvýšení dotace povinného předmětu Dcj, M, Inf, F, Z a Vol.př. Hodina výchova ke zdraví je v 6. ročníku spojena s hodinou Př Hodina výchova ke zdraví je v 7. ročníku ustavena jako základní hodina Hodina výchova ke zdraví v 8. ročníku není Hodina výchova ke zdraví v 9. ročníku není
159
Úvod Druhý stupeň základního vzdělávání v návaznosti na výstupy z 1. stupně ZŠ zachovává činnostní charakter učení. Výuka je i nadále založena na zapojení co nejvíce smyslů, na porozumění učivu všemi žáky, na vzájemné komunikaci mezi žáky a učitelem i žáky navzájem, a to jak při seznamování se s novými poznatky, tak při jejich procvičování. Žáci jsou vedeni k pozorování předkládaného jevu, k hovoru o pozorovaném, ke znovuobjevování poznatků. Postupujeme od jednoduchého ke složitějšímu a využíváme dosavadních poznatků žáků. Dbáme na posloupnost a provázanost učiva – učivo kloubíme tak, aby nové poznatky vyplývaly z poznatků předcházejících. Výuku přibližujeme skutečnému životu. Učivo předkládáme na známých situacích, s využitím mezipředmětových vztahů a prvků kritického myšlení. Využíváme možností projektového vyučování a praktických příkladů, a výuku tak přibližujeme skutečnému životu. Upozorňujeme na konkrétní využití vědomostí a dovedností v životě. Poukazujeme na pozitivní příklady z blízkého okolí a jejich význam pro život lidí. Poznatky podáváme jako nástroj k rozvoji klíčových kompetencí, k poznání světa a k porozumění sobě samým. Kromě výuky jazyků, které je věnován dostatečný počet vyučovacích hodin, klademe důraz na přípravu žáků k technickému vzdělávání. Za tímto účelem mezipředmětově propojujeme matematiku, fyziku, informatiku, chemii, praktické činnosti, přírodopis i další vyučovací předměty. Na 2. stupni zůstávají především žáci, z nichž většina má zájem pokračovat ve studiu na středních odborných školách (průmyslových, ekonomických, zdravotních atp.) a středních odborných učilištích. Tomu přizpůsobujeme i způsob jejich vzdělávání tak, aby bylo dobrým základem pro jejich další, mnohdy technicky zaměřené studium. Z tohoto důvodu vzdělávací oblast Člověk a příroda v učebním plánu posilujeme vyučovacími hodinami a do výuky matematiky a dalších přírodovědných předmětů zařazujeme individuální činnosti s pomůckami, žákovské pokusy a práci s technickou dokumentací. Žákům umožňujeme, aby si potřebné pomůcky připravovali v praktických činnostech. Vytváříme podmínky pro týmovou spolupráci při řešení problémů. Žáky podněcujeme k tvůrčí iniciativě a zodpovědnosti. Nedostatek technicky vzdělaných lidí je problémem celé Evropy, a to přesto, že svět kolem nás je plný techniky a všichni v každodenním životě složitou techniku používáme. Proto žáky vzděláváme tak, aby chápali základní principy technicky, se kterou se v životě setkávají a uměli ji používat. Snažíme udržet a prohloubit vztah mezi teoretickými fyzikálními, matematickými i chemickými znalostmi a technikou v praxi. Dáváme prostor pro vytváření vazeb mezi výukou ve škole a ostatním světem žáka. Bez spojení s životní praxí jsou totiž vědomosti a poznatky prakticky bezcenné. Žákům průběžně umožňujeme poznávat principy fungování běžně používaných technických zařízení a vytváříme tak základy pro rozvoj technického inovativního myšlení. Využíváme přitom jejich dosavadních znalostí o technice, která je obklopuje. Pozornost věnujeme také výchově žáků ke zdraví a dbáme na jejich bezpečnost. Vzdělávací program je koncipován tak, aby každý žák, a to i ten, který v technickém studiu nebude pokračovat, porozuměl alespoň základním principům techniky, se kterou se v životě setkává. Vycházíme přitom z poznatku, že činnostně zaměřené technické vzdělávání je základem pro rozvoj logického myšlení žáků, na kterém závisí také vývoj citového života žáka – jeho vztahy k druhým lidem, ke společnosti a ke kultuře (J. Piaget, Psychologie dítěte). I pro žáky, kteří se dále budou věnovat jiným než technickým oblastem, je proto činnostně zaměřený technický způsob vzdělávání velkým přínosem. Vědomí použitelnosti a přínosu toho, co své žáky učíme, pro jejich další studium a praktický život, je pro nás prvním krokem ke smysluplnému vzdělávání. Činnostním charakter vyučování je předpokladem pro utváření schopnosti žáků myslet, komunikovat a dále se vzdělávat. Vede k utváření a harmonickému rozvoji všech klíčových žákovských kompetencí. Poznámka ke vzdělávací oblasti Člověk a příroda: Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, z jakého důvodu navrhujeme posílit počet vyučovacích hodin vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Jde nám o to, aby vyučovací hodiny této vzdělávací oblasti měly činnostní ráz, aby žáci prováděli pokusy, učili se měření fyzikálních veličin, vyvozovali závěry, hovořili o tom, co dělají, a poznávali techniku, která je kolem nich, spolu s možnostmi jejího využití. To vyžaduje propojení přírodovědných předmětů s praktickými činnostmi a informatikou. Do vzdělávací oblasti Člověk a příroda jsou zařazeny předměty fyzika, chemie, přírodopis a zeměpis. Tyto předměty spolu s informatikou, matematikou a praktickými činnostmi, každý svým způsobem, se současnou technikou souvisí a vyžadují činnostní charakter výuky. 160
Za velmi důležité považujeme rovněž uvědomění si vztahu mezi rozvojem technicky, historickým vývojem společnosti a životním prostředím. To jsou další roviny mezipředmětových vazeb našeho vzdělávacího programu. Náš školní vzdělávací program je připraven tak, aby si žáci v průběhu 6. – 9. ročníku: osvojovali strategii učení a byli motivováni pro celoživotní vzdělávání, přistupovali tvořivě k různým úkolům a pokusům, logicky uvažovali a nebáli se vyjádřit svůj názor na určitý problém, mezi sebou navzájem komunikovali a brali v úvahu názory druhých, respektovali vytvořená pravidla a zodpovědně se stavěli k určeným úkolům, projevovali se mezi spolužáky pozitivně ve škole i mimo školu, chránili své fyzické i duševní zdraví, byli tolerantní a ohleduplní k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, vnímali problémy ve svém prostředí i v přírodě a zkoušeli navrhovat, jak je řešit, poznávali své možnosti, svá pozitiva a uplatňovali je při rozhodování o své vlastní profesní orientaci. Klíčové kompetence jsou zpracovány k jednotlivým vzdělávacím oblastem do souborů zaměřených: na učení, na řešení problémů, na komunikaci, na uznání sebe i druhých, na pracovní činnosti a spolupráci. Na utváření klíčových kompetencí se rovnoměrně podílejí všechny vzdělávací oblasti. Každá je rozvíjí svým specifickým způsobem. V závěru představují soubor znalostí, dovedností a postojů, které jsou využitelné v různých praktických činnostech a situacích. Připravují žáka na jeho další studium a následné dobré uplatnění v práci i osobním životě.
161
Učební plán pro 6. – 9. ročník základního vzdělávání (viz Příloha č. 2) Poznámky k učebnímu plánu: (Ve všech vzdělávacích oblastech je splněno minimum vyučovacích hodin) 1) Výchova ke zdraví: jako povinná výuka je spojena: − v 6. ročníku s Př ( + 1 hod.) − v 7. ročníku jako disponibilní hodina ( + 1 hod.) − v 8. ročníku není − v 9. ročníku není 2) Další cizí jazyk: může škola nabídnout od 7. nebo od 8. ročníku. My začínáme s touto výukou od 7. ročníku. Jelikož to neznamená, že si tuto výuku musí žáci vybrat, je třeba nabídnout žákům od 7. ročníku zároveň i vzdělávací obory, které musí navazovat na určitou (vámi vybranou) vzdělávací oblast. Toto posílení by mělo pomoci zvýraznit zaměření vašeho školního vzdělávacího programu. 3) Vázané disponibilní hodiny: škola předkládá žákům jako povinně volitelné vzdělávací obsahy, proto musí navazovat na příslušnou vzdělávací oblast. 4) Informatika: je posílena o 4 vyučovací hodiny s požadavkem využití vyučovacích hodin pro mezipředmětové vztahy. 5) Vzdělávací oblast Člověk a příroda: je v rámci zaměření programu je zachována časová dotace jako v bývalých osnovách Základní škola. 6) Praktické činnosti: je zachována časová dotace jako v bývalých osnovách Základní škola. 7) Vázané disponibilní hodiny zařazené ke vzdělávacím oblastem Člověk a příroda, Informatia a Člověk a svět práce mají prospět tomu, aby se daly dobře realizovat záměry určené v RVP ZV. To znamená: − dát žákům dostatek příležitostí k aktivnímu podílení se na vzdělávání − dát žákům možnost získávat nové vědomosti vlastní činností − uzpůsobit vzdělávací program tak, aby žáci mohli provádět jednoduché demonstrace a pokusy, diskutovat, argumentovat, vyvozovat závěry − pomoci zlepšit orientaci žáků ve světě a připravit je na další uplatnění v životě 8) Volná disponibilní časová dotace na 2. stupni – 24 hodin – je navržena: Disponibilní hodiny jsou v 6. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č, F, Z a Vol.př. Disponibilní hodiny jsou v 7. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Č, Dcj, Inf, Př a Vol.př. Disponibilní hodiny jsou v 8. třídě použity na zvýšení dotace povinného předmětu Dcj, M, Inf, D, Př a Vol.př. Disponibilní hodina je v 9. třídě použita na zvýšení dotace povinného předmětu Dcj, M, Inf, F, Z a Vol.př.
162
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vzdělávací oblast je v 6. – 9. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacích předmětů: český jazyk, anglický jazyk (event. další cizí jazyk)
ČESKÝ JAZYK 1. Charakteristika Oblast jazyka a jazykové komunikace zaujímá klíčové postavení ve vzdělávacím procesu, neboť dobré jazykové vzdělání a celková jazyková kultura patří k podstatným znakům všeobecné kulturnosti a vyspělosti absolventa základního vzdělávání. Mimořádné postavení výuky mateřského jazyka vyplývá z úkolu vybavit žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožní správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat a prosazovat výsledky svého učení i sebe sama jako osobnost. Dovednosti získané ve výuce mateřského i cizího jazyka jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale jsou důležité pro úspěšné učení se i v dalších oblastech vzdělávání. Jazykové vyučování vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování. Osvojení a užívání mateřského i cizího jazyka v jeho mluvené i písemné podobě otevírá cestu k poznání a pochopení přírodních a společenských skutečností a duchovního bohatství. Je podmínkou úspěšného dorozumívání s lidmi, napomáhá pochopit jejich názory a záměry, porozumět sám sobě, své roli v různých komunikačních situacích, nalézt své místo mezi vrstevníky i ve společnosti. Vede k formování hodnotové orientace a k citlivému a estetickému vnímání okolního světa i sebe sama. V jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby mateřského jazyka a k poznávání a rozlišování jeho dalších forem. Při rozvíjení potřebných znalostí a dovedností se uplatňují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti, například dovednosti zobecňovat a porovnávat různé jevy a jejich odlišnosti, třídit je podle určitých hledisek apod. Mateřský jazyk se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání, při němž se žáci učí posuzovat a hodnotit vhodné jazykové prostředky k vyjádření postojů, záměrů a potřeb mluvčích. V komunikační a slohové výchově se žáci učí především naslouchat a rozumět různým jazykovým sdělením (mluveným i psaným), číst s porozuměním a kultivovaně psát a mluvit. V praktickém dorozumívání se žáci učí výstižně vyjadřovat a vzájemně sdělovat své myšlenky, prožitky a pocity, rozumět různým typům textů, vztahujících se k nejrůznějším situacím ve škole i mimo ni, analyzovat je a kriticky posuzovat jejich obsah. Ve vyšších ročnících se učí posuzovat a hodnotit i formální stránku textů (a jejich výstavbu). V literární výchově žáci poznávají prostřednictvím vhodné četby základní literární druhy (próza, poezie, drama), učí se vnímat jejich specifické znaky a rozvíjejí své dovednosti tvořivé interpretace. Úkolem literárního vzdělávání není osvojování dílčích poznatků, dat a fakt, nýbrž především utváření dovedností analyzovat a interpretovat literární text, aby žáci jeho významu a smyslu porozuměli. Žáci získávají takové poznatky a prožitky, které mohou pozitivně ovlivnit jejich postoje, životní hodnotové orientace a obohatit jejich duchovní život. Výsledkem literární výchovy by měl být nejen zájem o četbu, ale i zájem o kulturní dění a potřeba estetických zážitků získávaných prostřednictvím různých kulturních aktivit, včetně návštěv divadelních představení, koncertů, výstav apod. Řečová i neverbální složka se může rozvíjet i v hodinách nepovinné dramatické výchovy, zařazené do učebního plánu podle individuálních podmínek a možností školy (vhodná učebna, aprobovaný pedagog). Vedle rozvoje komunikativních dovedností podporuje dramatická výchova významně i osobnostní a sociální rozvoj žáků. Využívá jejich schopností jednat v navozených situacích obdobně jako ve skutečných. Vytváří příležitosti znovu prožívat nebo zažívat situace, s nimiž se žáci setkávají nebo mohou setkat ve vlastním životě. Učí je orientovat se v nich, hledat vhodná řešení, lépe projevovat a chápat city, myšlenky a názory jiných lidí. 163
Cizí jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytuje živý jazykový základ a předpoklady pro komunikaci žáků v rámci integrované Evropy a světa. Osvojování cizího jazyka pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvýšení mobility jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím pracovním uplatnění. Přispívá k rozvíjení všestranné mezinárodní spolupráce, umožňuje poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich odlišné kulturní tradice a prohlubuje uvědomění si závažnosti vzájemného mezinárodního porozumění a tolerance. Požadavky na vzdělávání v cizím jazyce formulované v rámcovém vzdělávacím programu vycházejí ze Společného evropského referenčního rámce pro výuku, studium a hodnocení cizích jazyků. Tento dokument popisuje různé úrovně ovládání cizího jazyka a spolu s tím vymezuje i cílové kompetence jazykové výuky, a to jak kompetence všeobecné (předpokládající znalost sociokulturního prostředí a reálií zemí, ve kterých se studovaným jazykem hovoří), tak kompetence komunikativní (lingvistické, sociolingvistické, pragmatické). Tyto kompetence se promítají do jednotlivých konkrétních částí rámcového vzdělávacího programu. Úspěšnost jazykové výchovy jako celku je závislá nejen na výsledcích vzdělávání v jazyce mateřském a cizích jazycích, ale závisí i na tom, do jaké míry se jazyková kultura žáků stane předmětem zájmu i všech ostatních oblastí základního vzdělávání. 2. Cíle Žák by se měl učit: • vnímat a postupně si osvojovat jazyk jako bohatý, mnohotvárný prostředek k získávání a předávání informací, k vyjádření svých potřeb i prožitků a sdělování postojů a názorů; • zvládnout běžná pravidla mezilidské komunikace daného kulturního prostředí; • chápat jazyk jako svébytný historický jev, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa. MATEŘSKÝ JAZYK Žák by se měl učit: usilovat o ovládnutí jazyka v ústní i písemné podobě; číst s porozuměním různé typy textů přiměřené věku; kultivovanému písemnému i ústnímu projevu; vyjadřovat se souvisle, plynule, srozumitelně, dbát na správnou a zřetelnou výslovnost, volit vhodná slova a tempo řeči podle svého komunikačního záměru a typu komunikační situace; osvojit si pravidla vytváření psaných textů podle komunikačního záměru; porozumět různým druhům psaných i mluvených jazykových projevů, rozpoznat záměr autora, hlavní myšlenky, odlišit podstatné jevy od nepodstatných a vytvářet jasné a přehledné poznámky; rozumět textům věcné i odborné povahy a pracovat s nimi; posuzovat vhodnost a působivost stylistických prostředků v uměleckém textu; vnímat literaturu jako specifický zdroj poznání a prožitků, jenž může ovlivnit jeho osobnost; v komunikaci s vhodnými literárními texty získávat estetické zážitky a utvářet tak a rozvíjet trvalý zájem o četbu; využívat různé zdroje informací (slovníky, encyklopedie, katalogy, bibliografie, internet) k rozšiřování svých znalostí a dovedností potřebných k dalšímu studiu.
164
CIZÍ JAZYK Žák by se měl učit: 1. osvojovat si potřebné jazykové znalosti a dovednosti a aktivně jich využívat k účinné komunikaci v cizím jazyce; 2. číst s porozuměním přiměřené texty v daném cizím jazyce; 3. rozumět přiměřeně náročnému (jazykově, obsahově, rozsahem) ústnímu sdělení na úrovni osvojených znalostí; 4. komunikovat ústně i písemně v běžných každodenních situacích, vyměňovat si informace, názory a myšlenky, vyjadřovat své názory, myšlenky, pocity a prožitky; 5. využívat cizí jazyk jako nástroj pro další studium, pracovní uplatnění a zájmovou činnost; 6. poznávat kulturu zemí příslušné jazykové oblasti, vyhledávat nejdůležitější informace o zemích studovaného jazyka a pracovat s nimi; 7. chápat význam znalosti cizích jazyků pro osobní život, pro navázání kontaktů s mládeží jiných zemí a spolupráci v Evropě.
Český jazyk ve 3. vzdělávacím období Vyučovací předmět český jazyk svým vzdělávacím obsahem navazuje na předmět český jazyk a literatura na prvním stupni. Počet hodin v jednotlivých ročnících je následující: 6. roč. 5 hodin (2 hod. mluvnice, 2 hod.literatura,1 hod. sloh) 7. roč. 4 hodiny (2 hod. mluvnice, 1 hod. literatura, 1 hod. sloh) 8. roč. 4 hodiny 9. roč. 4 hodiny Učivo obsahuje dvě úrovně. První tvoří učivo základní a druhou učivo rozšiřující..To nebude klasifikováno povinně. Při výuce bude docházet k integraci mluvnice, literatury a slohu. Školní práce bude doplněna domácími úkoly, čtenářskými deníky a kulturními akcemi (divadelní představení, literární pořady, návštěva knihovny aj.) Žáci budou vedeni k účasti v recitačních a slohových soutěžích a olympiádách. KOMPETENCE K UČENÍ: - ukázat žákům vhodné způsoby, metody a strategie vlastního učení (práce s texty) - vést žáky k vyhledávání a třídění informací za účelem dalšího vzdělávání - nabízet žákům možnosti kriticky zhodnotit výsledky učení - předkládat žákům na výběr hodnotná díla a získávat je pro četbu KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ: - vést žáky k pochopení problémů, vyhledávání a ověřování vhodných řešení - vést žáky ke kritickému hodnocení výpovědí v textech, rozhovorech , médiích - předkládat žákům dostatek námětů k samostatnému uvažování KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ: - vést žáky k formování vlastních názorů v písemném i ústním projevu - zapojovat žáky do diskusí - nabízet žákům dostatek rozmanitých textů za různými účely (k tvořivému zpracování, sebevzdělávání, zábavě) KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ: - zapojovat žáky do spolupráce ve skupině a týmu - navozovat dostatek situací, ve kterých si žáci uvědomí efektivnost spolupráce, vytvoří si představu o sobě samém 165
KOMPETENCE OBČANSKÉ: - zapojovat žáky do diskuse o fyzickém a psychickém násilí - poskytovat žákům díla umožňující vcítit se do situací ostatních lidí - vést žáky k pozitivnímu postoji k uměleckým dílům - zapojovat žáky do kulturního dění KOMPETENCE PRACOVNÍ: - vést žáka k využívání znalostí a zkušeností v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost
166
Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace vyučovací předmět: Český jazyk a literatura 2. stupeň A) Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Předmět má komplexní charakter – tvoří jej tři složky: komunikační a slohová výchova, jazyková výchova a literární výchova. Vzdělávací obsah jednotlivých složek se prolíná. Časová dotace:
6. ročník 5 hodin 7. ročník 4 hodiny 8. ročník 4 hodiny 9. ročník 4 hodiny
Výuka probíhá v učebnách, využívá se učebna informatiky a školní knihovna. Spolupracuje se s centry volného času, brněnskými divadly, muzei, knihovnami, pořádají se exkurze. Kvalitní jazykové a literární vzdělání a zvládnutí mateřského jazyka v psané i mluvené podobě přispívá ke kultivaci a humanizaci osobnosti žáka. Vědomosti a dovednosti získané v tomto oboru jsou důležité pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Průřezová témata: V předmětu český jazyk a literatura jsou zařazena tato průřezová témata: osobnostní a sociální výchova, multikulturní výchova, enviromentální výchova, mediální výchova. B) Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel: - nabízí žákům vhodné učební pomůcky a informační zdroje (slovníky, encyklopedie, jazykové příručky, nástěnné tabule, audiovizuální materiály, učebnice, pracovní texty), učí je, jak s nimi pracovat, získávat a třídit informace - vede žáka k tomu, aby kriticky posoudil vlastní práci a byl schopen autokorekce chyb Kompetence k řešení problému Učitel: - zadává problémové úkoly a motivuje žáky k samostatnému řešení problémů, pomáhá jim hledat další řešení - rozvíjí kritické myšlení žáků, zadává úkoly, které je vedou k tomu, aby využívali vlastních zkušeností a vlastního úsudku (četba, návštěva kulturní akce, samostudium) - vede žáky k tomu, aby prováděli analýzu vnímaných textů, posuzovali jejich obsah, srovnávali jednotlivé jevy, nacházeli shody, rozdíly, zobecňovali, činili uvážlivé závěry a byli schopni je obhájit Kompetence komunikativní Učitel: - zadává mluvní cvičení, slohové práce a vede žáky k tomu, aby formulovali a vyjadřovali své myšlenky a názory v logickém sledu, aby se vyjadřovali výstižně, souvisle a kultivovaně v ústním projevu - dává žákům prostor pro diskuzi (ve skupinách, v rámci celé třídy apod.) a vede je k tomu, aby byli schopni naslouchat druhým, rozumět jim, vhodně reagovat, zapojovat se do diskuze, obhajovat svůj názor a argumentovat Kompetence sociální a personální Učitel: 167
- zadává skupinovou práci, aby si žáci osvojili pravidla práce v týmu (organizace práce, rozdělení rolí, ohleduplnost, příjemná atmosféra, vzájemný respekt) a spolupráce byla účinná - usměrňuje činnost žáků tak, aby si byli vědomi své nezastupitelné role v týmu, a získávali tak pozitivní představu o sobě samých, dosáhli pocitu sebeuspokojení, sebeúcty (individuální přístup k talentovaným žákům a k žákům se specifickými poruchami učení) Kompetence občanské Učitel: - respektuje věkové, intelektové, sociální a etnické zvláštnosti žáků a vede je k tomu, aby činili totéž - podporuje u žáků respekt k domácím i světovým uměleckým dílům, kulturnímu dědictví, k národním tradicím i k tradicím ostatních národů a zapojuje žáky do kulturních akcí i soutěž Kompetence pracovní Učitel: - vede žáky k tomu, aby své jazykové, komunikativní a uměnovědné znalosti a zkušenosti využili v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, v zájmu svého dalšího profesního zaměření
6. ročník Očekávané výstupy Učivo Žák: MLUVNICE správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a Tvarosloví vědomě jich používá ve 1. Opakování slovních druhů 2. Podstatná jména vhodné komunikační situaci Opakování – mluvnické kategorie samostatně pracuje s Podstatná jména konkrétní a abstraktní Pravidly českého Podstatná jména pomnožná, pravopisu a s dalšími hromadná, látková slovníky a příručkami Rozlišování jmen obecných a vlastních v písemném projevu Procvičování tvarů podstatných jmen zvládá pravopis lexikální, podle vzorů slovotvorný, morfologický Některé odchylky od pravidelného ve větě jednoduché skloňování podstatných jmen spisovně vyslovuje česká Pravidla českého pravopisu a běžně užívaná cizí 3. Přídavná jména slova Opakování – druhy přídavných jmen rozlišuje spisovný jazyk, – pravopis koncovek nářečí a obecnou češtinu přídavných jmen a zdůvodní jejich užití Tvoření tvarů přídavných jmen využívá znalostí o Stupňování přídavných jmen jazykové normě při tvorbě Skloňování přídavných jmen vhodných jazykových Jmenné tvary přídavných jmen projevů podle 4. Zájmena komunikační situace Opakování – druhy zájmen rozlišuje a příklady v textu Skloňování zájmen dle vzorů ten a náš dokládá nejdůležitějšími Skloňování zájmena jenž způsoby obohacování Skloňování zájmen podle vzorů slovní zásoby a zásady přídavných jmen 5. Číslovky tvoření českých slov Opakování – druhy číslovek Opakování – druhy číslovek
Průřezová témata
Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj rozvoj schopností poznávání sebepoznání a sebepojetí kreativita Sociální rozvoj komunikace Morální rozvoj řešení problémů a rozhodovací dovednosti hodnoty, postoje, praktická etika Mulitkulturní výchova multikulturalita - P (Den jazyků) Enviromentální výchova základní podmínky života Mediální výchova Receptivní činnosti kritické čtení a vnímání mediálních sdělení interpretace vztahu mediálních sdělení a reality stavba mediálních sdělení vnímání autora mediálních sdělení fungování a vliv médií ve společnosti 168
Produktivní činnosti Skloňování základních číslovek 6. Slovesa tvorba mediálního sdělení Opakování – mluvnické kategorie Podmiňovací způsob přítomný a minulý Slovesný čas – užívání slovesných časů Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost Skladba 1. Větné členy Opakování – základní skladební dvojice – shoda přísudku s podmětem Rozvíjející větné členy – přívlastek – předmět – příslovečné určení Stručná mluvnice česká 2. Věta jednoduchá Opakování Grafické znázornění věty jednoduché 3. Souvětí Opakování Určování vět hlavních a vedlejších Grafické znázornění souvětí Nejobvyklejší spojovací výrazy Interpunkce v souvětí Zvuková stránka jazyka 1. Opakování o hláskách 2. Spisovná a nespisovná výslovnost 3. Zvuková stránka slova a věty Rozvrstvení národního jazyka Řeč a jazyk Jazykověda a její složky Jazykověda Časová rezerva SLOH umí sestavit jednoduché oznámení, vyplnit běžné jednoduché tiskopisy, nastylizovat dopis soukromý i jednoduchý dopis úředního charakteru, sestavit popis umí si pořídit stručné výpisky či výtah dokáže vytvořit jednoduché vypravování za využití přiměřené slovní zásoby
1. Úvod k výuce slohu 2. Vyplňování jednoduchých tiskopisů Poštovní poukázky Podací lístek Telegram 3. Jednoduché komunikační žánry Vzkaz Inzerát Objednávka Zpráva a oznámení SMS 4. Dopis osobní a úřední 169
používá vhodné jazykové prostředky při písemných stylistických pracích
Dopis osobní 5. Popis a jeho funkce Úvod k popisu Popis budovy, místnosti, postavy, krajiny, pracovního postupu 6. Výtah a výpisky Výtah Výpisky 7. Vypravování Dějová posloupnost při vypravování Osnova vypravování Jazykové prostředky vypravování Vyprávění podle obrázku Vyprávění podle obrázku Dokončení příběhu LITERATURA
Žák umí pracovat s literárním textem, chápe jeho význam. Vytvoří vlastní text. Formuluje vlastní názor na literární, divadelní či filmové dílo. Orientuje se v denním tisku a časopisech, zaujme vlastní kritický postoj k médiím. Umí reprodukovat hlavní myšlenky textu. Obohatí vlastní jazykovou kulturu. Rozumí literárním pojmům. Umí přiřadit text k příslušnému žánru. Uvede příklady autorů k jednotlivým žánrům. Orientuje se v knihovně. Chápe smysl kulturních akcí. Umí vyhledat potřebné informace na internetu a zpracovat je na počítači.
Tvořivé činnosti s literárním textem – přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních myšlenek, interpretace literárního textu, dramatizace, vytváření vlastních textů, vlastní výtvarný doprovod k literárním textům Práce s časopisy a denním tiskem Způsoby interpretace literárních a jiných děl Struktura literárního díla (námět a téma díla, literární hrdina, kompozice literárního příběhu), jazyk literárního díla (obrazná pojmenování; zvukové prostředky poezie: rým, rytmus; volný verš), literatura umělecká a věcná (populárně-naučná, literatura faktu, publicistické žánry) Literární druhy a žánry – poezie, próza, drama, žánry lyrické, epické, dramatické v proměnách času – hlavní vývojová období národní a světové literatury, typické žánry a jejich představitelé Orientace v knihovně Návštěvy kulturních akcí Využití výpočetní techniky k získávání informací
170
7. ročník Očekávané výstupy
Učivo MLUVNICE
Žák: správně třídí slovní druhy, Nauka o významu slov tvoří spisovné tvary slov a Úvod, význam slova Slova jednoznačná a mnohoznačná vědomě jich používá ve vhodné komunikační Slovo a sousloví, rčení Synonyma a homonyma situaci samostatně pracuje s Slova citově zabarvená Pravidly českého Odborné názvy pravopisu a s dalšími Nauka o tvoření slov slovníky a příručkami Slovní zásoba a její rozlišuje významové obohacování vztahy gramatických Slovotvorba krok za jednotek ve větě a souvětí krokem v písemném projevu Způsob tvoření slov zvládá pravopis lexikální, odvozování slovotvorný, morfologický - skládání i syntaktický ve větě - zkracování jednoduché i souvětí Odvozování podstatných spisovně vyslovuje česká jmen a běžně užívaná cizí Odvozování přídavných jmen slova, používá odborné názvy Odvozování sloves využívá znalostí o Tvarosloví jazykové normě při tvorbě Skloňování zájmena jenž vhodných jazykových Slovesný rod projevů podle Příslovce komunikační situace Příslovečné spřežky rozlišuje a příklady v textu Stupňování příslovcí dokládá nejdůležitějšími Další neohebná slova způsoby obohacování - předložky, spojky, slovní zásoby a zásady částice, citoslovce tvoření českých slov Skladba Druhy vět podle postoje mluvčího Věty oznamovací Věty tázací Věty dvojčlenné Věty žádací Věty jednočlenné, větné ekvivalenty Podmět Přísudek Rozvíjející větné členy Předmět Příslovečné určení Přívlastek Doplněk
Průřezová témata
Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj rozvoj schopností poznávání sebepoznání a sebepojetí kreativita Sociální rozvoj komunikace Morální rozvoj řešení problémů a rozhodovací dovednosti hodnoty, postoje, praktická etika Mulitkulturní výchova multikulturalita - P (Den jazyků) Enviromentální výchova základní podmínky života Mediální výchova Receptivní činnosti kritické čtení a vnímání mediálních sdělení interpretace vztahu mediálních sdělení a reality stavba mediálních sdělení vnímání autora mediálních sdělení fungování a vliv médií ve společnosti Produktivní činnosti tvorba mediálního sdělení
171
Přístavek Druhy vedlejších vět Vedlej. věta podmětná Vedlej. věta předmětná Vedlej. věta příslovečná Vedlejší věta přívlastková Vedlej. věta doplňková Vedlej. věta přísudková Pravopis Procvičování pravopisu –i/-y Vyjmenovaná slova Psaní –i/-y v koncovkách podstatných jmen Psaní –i/-y v koncovkách přídavných jmen Shoda přísudku s podmětem Souhrnná cvičení Psaní velkých písmen ve vlastních jménech
SLOH komunikuje vhodnými jazykovými prostředky s vrstevníky i dospělými používá vhodné jazykové prostředky při popisu a charakteristice umí sepsat žádost, sestavit vlastní životopis umí si pořídit stručný výtah z odborného textu dokáže vytvořit složitější vypravování za využití přiměřené slovní zásoby
Popis Popis výrobku Popis uměleckého díla Popis pracovního postupu Charakteristika Líčení Líčení krajiny Výtah z odborného textu Výtah Žádost Životopis Vypravování LITERATURA
Žák umí pracovat s literárním textem, chápe jeho význam. Vytvoří vlastní text. Formuluje vlastní názor na literární, divadelní či filmové dílo. Orientuje se v denním tisku a časopisech, zaujme vlastní kritický postoj k médiím. Umí reprodukovat hlavní myšlenky textu. Obohatí vlastní jazykovou kulturu. Rozumí literárním
Tvořivé činnosti s literárním textem – přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních myšlenek, interpretace literárního textu, dramatizace, vytváření vlastních textů, vlastní výtvarný doprovod k literárním textům Práce s časopisy a denním tiskem Způsoby interpretace literárních a jiných děl Struktura literárního díla (námět a téma díla, literární hrdina, kompozice literárního příběhu), jazyk literárního díla 172
pojmům. Umí přiřadit text k příslušnému žánru. Uvede příklady autorů k jednotlivým žánrům. Orientuje se v knihovně. Chápe smysl kulturních akcí. Umí vyhledat potřebné informace na internetu a zpracovat je na počítači.
(obrazná pojmenování; zvukové prostředky poezie: rým, rytmus; volný verš), literatura umělecká a věcná (populárně-naučná, literatura faktu, publicistické žánry) Literární druhy a žánry – poezie, próza, drama, žánry lyrické, epické, dramatické v proměnách času – hlavní vývojová období národní a světové literatury, typické žánry a jejich představitelé Orientace v knihovně Návštěvy kulturních akcí Využití výpočetní techniky k získávání informací
8. ročník
Očekávané výstupy
Žák: správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich používá ve vhodné komunikační situaci samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu a s dalšími slovníky a příručkami rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a souvětí v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i souvětí spisovně vyslovuje česká a běžně užívaná cizí slova rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich užití využívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace
Učivo MLUVNICE OBOHACOVÁNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY Nauka o tvoření slov Slova přejatá (výslovnost, pravopis) TVAROSLOVÍ Skloňování jmen přejatých a cizích vlastních jmen Užití vlastních jmen v textu Slovesný vid PRAVOPIS Psaní i/y v koncovkách Psaní předpon s-, z-, vz- a předložek s/se, z/ze Psaní skupin bě/bje, pě, vě/vje, mě/mně SKLADBA Opakování – - Věta jednoduchá a souvětí - Druhy vedlejších vět Významové poměry mezi souřadně spojenými hlavními větami, souvětí souřadné, hlavní věty - v poměru slučovacím - v poměru odporovacím - v poměru stupňovacím - v poměru vylučovacím - v poměru příčinném - v poměru důsledkovém Významové poměry mezi větnými členy Souvětí souřadné a podřadné
Průřezová témata
Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj rozvoj schopností poznávání sebepoznání a sebepojetí kreativita Sociální rozvoj komunikace Morální rozvoj řešení problémů a rozhodovací dovednosti hodnoty, postoje, praktická etika Mulitkulturní výchova multikulturalita - P (Den jazyků) Enviromentální výchova základní podmínky života Mediální výchova Receptivní činnosti kritické čtení a vnímání mediálních sdělení interpretace vztahu mediálních sdělení a reality stavba mediálních sdělení vnímání autora mediálních sdělení fungování a vliv médií ve 173
rozlišuje a příklady v textu Spojovací výrazy v souvětí, interpunkce v společnosti dokládá nejdůležitějšími souvětí Produktivní činnosti způsoby obohacování Jazykové rozbory, složitější souvětí tvorba mediálního sdělení slovní zásoby a zásady OBECNÉ VÝKLADY O ČESKÉM JAZYCE tvoření českých slov Slovanské jazyky Útvary českého jazyka a jazyková kultura
SLOH umí si pořídit výtah Výtah z odborného textu Charakteristika literární postavy používá vhodné jazykové Výklad prostředky při líčení , Líčení úvaze a charakteristice Úvaha literární postavy Souhrnné poučení o slohu (různé slohové umí připravit jednoduchý útvary v literárních ukázkách) výklad na dané téma dokáže vyjádřit v úvaze vlastní názor či postoj k tématu
LITERATURA Žák umí pracovat s literárním textem, chápe jeho význam. Vytvoří vlastní text. Formuluje vlastní názor na literární, divadelní či filmové dílo. Orientuje se v denním tisku a časopisech, zaujme vlastní kritický postoj k médiím. Umí reprodukovat hlavní myšlenky textu. Obohatí vlastní jazykovou kulturu. Rozumí literárním pojmům. Umí přiřadit text k příslušnému žánru. Uvede příklady autorů k jednotlivým žánrům. Orientuje se v knihovně. Chápe smysl kulturních akcí.
Tvořivé činnosti s literárním textem – přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních myšlenek, interpretace literárního textu, dramatizace, vytváření vlastních textů, vlastní výtvarný doprovod k literárním textům Práce s časopisy a denním tiskem Způsoby interpretace literárních a jiných děl Struktura literárního díla (námět a téma díla, literární hrdina, kompozice literárního příběhu), jazyk literárního díla (obrazná pojmenování; zvukové prostředky poezie: rým, rytmus; volný verš), literatura umělecká a věcná (populárně-naučná, literatura faktu, publicistické žánry) Literární druhy a žánry – poezie, próza, drama, žánry lyrické, epické, dramatické v proměnách času – hlavní vývojová období národní a světové literatury, typické žánry a 174
Umí vyhledat potřebné informace na internetu a zpracovat je na počítači.
jejich představitelé Orientace v knihovně Návštěvy kulturních akcí Využití výpočetní techniky k získávání informací
175
9. ročník Očekávané výstupy Žák: Dokáže rozlišit a příklady v textu doložit nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpoznat přenesená pojmenování. Spisovně vyslovuje česká a běžně užívaná cizí slova. Samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se SSČ a dalšími jazykovými příručkami. Správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich používá ve vhodné komunikační situaci. Využívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace. Rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí. Dokáže se orientovat i ve složitých souvětích. V písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i v souvětí. Umí aplikovat při tvorbě vlastního jazykového projevu zásady českého pravopisu a spisovné výslovnosti. Rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu. Orientuje se v jazykovědných disciplínách. Uvědomuje si důležitost jazykové kultury.
Učivo MLUVNICE SLOVNÍ ZÁSOBA A VÝZNAM SLOVA Slovo a sousloví, věcné významy slov Rozvoj slovní zásoby, jádro slovní zásoby Významové vztahy mezi slovy: synonyma, homonyma, antonyma Rozvrstvení slovní zásoby; odborné názvy, slova domácí a cizí NAUKA O TVOŘENÍ SLOV Stavba slova Odvozování, skládání, zkracování slov TVAROSLOVÍ Slovní druhy – slova ohebná a neohebná Podstatná jména Přídavná jména – druhy, stupňování, mluvnické významy Zájmena a číslovky – druhy, skloňování Slovesa a jejich mluvnické významy, tvary slovesa být, přechodníky, slovesné třídy Příslovce Předložky a spojky SKLADBA Stavba věty a souvětí Věty podle postoje mluvčího Věty dvojčlenné a jednočlenné, větné ekvivalenty Věta jednoduchá a souvětí Tvoření věty a souvětí Mluvnický zápor Skladební dvojice, přívlastek, doplněk Věta hlavní a vedlejší, řídící a závislá Souvětí souřadné a podřadné, druhy vedlejších vět Významové poměry mezi souřadně spojenými větnými členy a vedlejšími větami Složité souvětí Řeč přímá a nepřímá Samostatný větný člen, oslovení, vsuvka, věta neúplná Pořádek slov v české větě (slovosled) PRAVOPIS Pravopis lexikální, tvaroslovný, skladební – Vlastní jména ZVUKOVÁ STRÁNKA JAZYKA Hlásky a hláskové skupiny Větný přízvuk, větná melodie
Průřezová témata
Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj rozvoj schopností poznávání sebepoznání a sebepojetí kreativita Sociální rozvoj komunikace Morální rozvoj řešení problémů a rozhodovací dovednosti hodnoty, postoje, praktická etika Mulitkulturní výchova multikulturalita - P (Den jazyků) Enviromentální výchova základní podmínky života Mediální výchova Receptivní činnosti kritické čtení a vnímání mediálních sdělení interpretace vztahu mediálních sdělení a reality stavba mediálních sdělení vnímání autora mediálních sdělení fungování a vliv médií ve společnosti Produktivní činnosti tvorba mediálního sdělení
176
Rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj.
OBECNÉ VÝKLADY O JAZYCE Projev mluvený a psaný, řeč, jazyk Opakujme si: slovanské jazyky, vývoj jazyka, útvary českého jazyka Jazykověda a její disciplíny Jazyková kultura SLOH
Žák dokáže rozlišit spisovný a nespisovný projev a vhodně užít spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru. Vhodně se zapojuje do diskuse, řídí ji a ve svých výstupech využívá zásad komunikace a pravidel dialogu. V mluveném a psaném projevu vhodně užívá verbálních i nonverbálních komunikačních prostředků. Využívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě vlastních dispozic a osobních zájmů. Komunikuje kultivovaně, výstižně volí vhodné jazykové prostředky.
Výklad Popis pracovního postupu Popis uměleckého díla Subjektivně zabarvený popis Charakteristika – povaha, schopnosti, zájmy Vypravování Úvaha Proslov Diskuse Fejeton Funkční styly Slohové útvary dle výběru žáků – životopis, dopis,otevřený dopis
LITERATURA Žák umí pracovat s literárním textem, chápe jeho význam. Vytvoří vlastní text. Formuluje vlastní názor na literární, divadelní či filmové dílo. Orientuje se v denním tisku a časopisech, zaujme vlastní kritický
Tvořivé činnosti s literárním textem – přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních myšlenek, interpretace literárního textu, dramatizace, vytváření vlastních textů, vlastní výtvarný doprovod k literárním textům Práce s časopisy a denním tiskem 177
postoj k médiím. Umí reprodukovat hlavní myšlenky textu. Obohatí vlastní jazykovou kulturu. Rozumí literárním pojmům. Umí přiřadit text k příslušnému žánru. Uvede příklady autorů k jednotlivým žánrům. Orientuje se v knihovně. Chápe smysl kulturních akcí. Umí vyhledat potřebné informace na internetu a zpracovat je na počítači.
Způsoby interpretace literárních a jiných děl Struktura literárního díla (námět a téma díla, literární hrdina, kompozice literárního příběhu), jazyk literárního díla (obrazná pojmenování; zvukové prostředky poezie: rým, rytmus; volný verš), literatura umělecká a věcná (populárně-naučná, literatura faktu, publicistické žánry) Literární druhy a žánry – poezie, próza, drama, žánry lyrické, epické, dramatické v proměnách času – hlavní vývojová období národní a světové literatury, typické žánry a jejich představitelé Orientace v knihovně Návštěvy kulturních akcí Využití výpočetní techniky k získávání informací
178
Anglický jazyk ve 3. vzdělávacím období
Anglický jazyk ve 3. vzdělávacím období Výchovně vzdělávací cíle: Výchovně vzdělávací cíle pro výuku cizího jazyka definuje Rámcový vzdělávací program. Vycházíme z jeho definic a chceme: – Upevnit vědomosti získané ve výuce Aj ve 3. – 5. ročníku, což jsou základy anglického jazyka. – Rozvinout tyto základy a využít je pro požadavky Společného evropského referenčního rámce, závěrem 2. stupně by měli všichni žáci dosáhnout jazykovou úroveň A2 – Činnostní výukou naučit žáky potřebnou slovní zásobu, stejně tak jako mluvnické dovednosti pro dosažení této jazykové úrovně. – Motivovat žáky k zájmu o anglický jazyk poslechem audio CD, na kterém mluví děti stejného věku, stejně jako poslechem hudby připravené speciálně pro každý ročník. – Nacvičovat porozumění otázkám, kratším rozhovorům a popisu v anglickém jazyce a reakce na ně. – Aktivní účastí v nácviku mluvení, porozumění, čtení a psaní vytvořit žákům sebevědomí, že dokáží angličtinu používat a budou pokračovat v jejím učení při přípravě na své povolání. Při činnostním vyučování anglickému jazyku na 2. stupni: – Učíme komunikačním dovednostem na základním stupni Společného evropského referenčního rámce pro úroveň A2. Pro tuto úroveň se zaměřujeme především na nácvik – rozhovoru, od 8. ročníku také více na porozumění. – Vyučujeme prostřednictvím individuálně kolektivních činností ve třídě. Žáky vedeme k porozumění otázkám a čtení jednoduchých textů. – Pomocí obrázků z učebnice, z metodiky a z webových stránek vyučujeme nejen slovní zásobu, ale především mluvnici, která je již od 4. třídy pro většinu dětí náročná: tvorba otázky a záporu v angličtině, složené časy sloves, zájmena – toto učivo je společným jmenovatelem mluvnické látky po zbytek základní školy. – V oblasti psaní se soustředíme na dovednosti požadované evropským standardem: napsat – jednoduchý pozdrav, přání k svátkům, vyplnit jednoduchý formulář, napsat o sobě a své rodině krátký dopis, napsat velmi stručný popis nějaké události. Výuka je orientována na praktické dovednosti. Dovede žáka ke schopnosti komunikovat v angličtině na úrovni A2 podle Společného evropského referenčního rámce. Tento Společný evropský referenční rámec byl vytvořen pro všechny členy Evropské unie a chce zaručit, aby nastupující generace měla společný jazyk a díky tomu se mohla uplatnit na trhu práce, kde budou stále více a více převládat nadnárodní zaměstnavatelé.
Vyučovací předmět anglický jazyk svým vzdělávacím obsahem navazuje na předmět anglický jazyk na prvním stupni. Počet hodin v jednotlivých ročnících je následující: 6. roč. 3 hodiny 7. roč. 4 hodiny 8. roč. 4 hodiny 9. roč. 4 hodiny Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel – uvádí novou gramatiku v kontextu čteného nebo slyšeného textu, vybízí žáky k její analýze a hledání pravidel; – opakuje se žáky probranou látku vždy na konci každé lekce, vede je tak k pravidelné kontrole naučeného;
179
– –
–
pravidelně sleduje pokrok žáka zadáváním motivačních úkolů se zaměřením na probranou látku; zařazuje do hodiny témata a slovní zásobu týkající se jiných vyučovacích předmětů, vede žáky k pochopení souvislostí a vzájemného propojení mezi různými oblastmi lidského poznání a činností; vyžaduje od žáků vypracování všech opakovacích cvičení na konci každé lekce a hodnotí spolu se žáky jejich vlastní pokrok.
Kompetence k řešení problémů Učitel – umožňuje žákům odhadovat pokračování a závěr přečteného textu na základě pochopení zápletky a vývoje děje; – podněcuje takové aktivity a zadává takové úkoly, při kterých jsou žáci nuceni vyhledat informace z různých zdrojů; – pravidelně po každé lekci zadává žákům úkoly a témata pro vypracování projektů, při kterých žáci využívají znalosti z jiných předmětů; – nechává rozhodování mezi kvalitou a kvantitou obsahu projektu na žákovi; – pravidelně nabízí žákům problémové úlohy a situace, při nichž žáci řeší praktické problémy z každodenního života. Kompetence komunikativní Učitel – procvičuje se žáky gramatické struktury a slovní spojení simulací běžných, každodenních situací, a vede je tak k přirozenému vyjadřování se v cizím jazyce; – zadává samostatné a projektové práce, při jejichž prezentaci žáci srozumitelně formulují informace v logickém sledu a uspořádání; – poskytuje žákům prostor k písemné i ústní prezentaci zadaných úkolů; – zadává úkoly, při kterých žáci sdělují vytříděné a uspořádané informace o sobě, svých blízkých, svém okolí a o svých zájmech v písemné a ústní formě; – k tématu lekce pravidelně zařazuje do hodin diskuse, rozhovory a výměnu názorů či informací ve dvojicích nebo ve skupinkách. Kompetence sociální a personální Učitel – volí různé formy práce, samostatné, párové, týmové, aby umožnil žákům vzájemnou inspiraci a pomoc a motivoval je tak k dosahování osobního maxima; – vyžaduje prezentaci projektových úkolů před spolužáky; – zadává skupinové práce tak, aby při činnosti na jednotlivých úkolech vzájemně spolupracovali vždy jiní žáci, a tím si zvykali na kontakt a komunikaci s různými typy lidí a na jejich různý styl práce; – přizpůsobuje výuku individuálním potřebám a schopnostem žáků; – zařazuje do výuky odlehčující činnosti, například kvizy, zábavné texty nebo písně, kterými navozuje tvůrčí a přátelskou atmosféru ve třídě. Kompetence občanská Učitel – vede žáky k zodpovědnosti za vlastní učení zadáváním kontrolních testů v pracovním sešitě; – zadává žákům úkoly vztahující se k běžným situacím každodenního života; – vyžaduje od žáků zodpovědnost za svůj podíl na týmové práci; žáci se střídají při prezentaci výsledků skupinové práce; – učitel zařazuje do výuky témata týkající se života anglicky mluvících zemí a vede je k respektování kultury jiných národů;
180
–
nechává žáky pracovat tempem, které jim vyhovuje a nechává je vyjadřovat se svým vlastním způsobem, vyžaduje však od nich zodpovědnost za vlastní projevy.
181
Kompetence pracovní Učitel – vyžaduje od žáků vypracování cvičení v předem stanoveném termínu a důsledně dbá na jeho dodržování, čímž vede žáky k zodpovědnosti za plnění daných úkolů; – zadává úlohy, při kterých žáci projeví svou iniciativu, představivost, znalosti a také schopnosti spolupracovat s ostatními; – používá různé techniky učení opakovaně a pravidelně, aby si žáci zvykli na jistý druh práce a učení; – požaduje po žácích vypracovat si osnovu projektu a sumarizaci znalostí k tématu před jeho realizací;
182
6. ročník Žák -
Výstupy
-
rozumí v čteném textu základním informacím o svých kamarádech, jejich rodině a zájmech rozliší jednotlivé účastníky rozhovoru podle osobních informací, které o sobě sdělí rozumí hlavním bodům slyšeného rozhovoru na blízké téma rozumí hlavním bodům krátkého textu na známé téma rozumí hlavní myšlence komiksového příběhu a vyhledá v textu potřebné informace rozliší chronologické pořadí dílčích událostí čteného příběhu najde potřebné informace v jídelníčku, v informačním letáku a v krátkém, jednoduchém, populárně naučném textu pojmenuje předměty a jevy, s kterými se běžně setkává sdělí o sobě jednoduchým způsobem základní informace týkající se rodiny, školy, zájmů a každodenních činností a zeptá se na ně kamaráda popíše místo, kde žije a místa, která se mu líbí zeptá se na datum, čas, množství, cenu a rozměry napíše pozdrav z výletu porovná mezi sebou kvalitu a množství popíše jednoduchým způsobem postup přípravy jídla nakoupí v obchodě základní věci osobní potřeby sdělí, co má a nemá rád, co se mu líbí a nelíbí z věcí a činností, s kterými se běžně setkává rozliší aktuální děj od pravidelně se opakujícího se zeptá se kamaráda na jeho každodenní činnosti a na podobné otázky odpoví porovná slyšené a čtené informace popíše aktuální činnost jiných odpoví na otázky jednoduchého vědomostního kvizu
Gramatika
Učivo
-
sloveso „být“ v přítomném a v minulém čase přítomný čas prostý a průběhový „ano/ne“ otázky, otázky s tázacími zájmeny frekvenční příslovce řadové číslovky neurčitá zájmena minulý čas pravidelných a nepravidelných sloves počitatelná a nepočitatelná podstatná jména vyjádření a otázky na množství stupňování přídavných jmen srovnání a porovnání přídavná jména a příslovce
Výslovnost -
různá výslovnost stejné skupiny hlásek stejná výslovnost skupiny stejných hlásek přízvuk slov a vět rytmus vět
183
-
přízvuk ve frázi výslovnost specifických hlásek/skupiny hlásek
Slovní zásoba -
měsíce v roce, data, narozeniny domácí povinnosti zvířata prázdniny a cestování jídlo geografické útvary, místa a názvy počasí popisná přídavná jména TV programy filmové žánry
Komunikační situace -
Mezipředmětové vztahy
krátké rozhovory na běžná témata každodenního života hry, kvizy a rébusy popis, vyprávění krátké rozhovory v méně častých situacích, např.problém při cestování dramatické ztvárnění příběhu v kavárně/v cukrárně srovnávání, porovnávání záměry, odhodlání
Žák využije znalosti z vyučovacích předmětů vycházející ze vzdělávacích oborů: - fyzika a matematika - biologie - dějepis - zeměpis - dějepis a dramatická výchova
Výchova v evropských a globálních souvislostech Tematické okruhy: - Evropa a svět nás zajímá - Objevujeme Evropu a svět Multikulturní výchova Průřez. téma
Tematické okruhy: - Lidské vztahy - Multikulturalita Environmentální výchova Tematický okruh: - Lidské aktivity problémy životního prostředí Činnosti k realizaci výše uvedených tematických okruhů průřezových témat: - čtení populárně-naučného textu a diskuse k danému tématu - psaní krátké úvahy na dané téma
184
Osobností a sociální výchova Tematické okruhy: - Kreativita - Poznávání lidí Výchova v evropských a globálních souvislostech Tematické okruhy: - Evropa a svět nás zajímá Mediální výchova Tematické okruhy: - Tvorba mediálního sdělení - Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Činnosti k realizaci výše uvedených tematických okruhů průřezových témat: - zhotovení individuálních projektů – výpovědí o sobě na dané téma - prezentace a obhajoba vlastní práce - diskuse nad pracemi spolužáků - sebehodnocení
7. ročník Žák -
Výstupy
-
-
Učivo
rozumí v slyšeném i čteném textu základním informacím o lidech, jejich rodině, bydlišti, zájmech a každodenních činnostech rozumí tématu slyšeného rozhovoru jiných lidí a rozpozná v něm hledané informace rozumí slyšenému i čtenému popisu cesty rozumí běžným nápisům ve městě rozumí hlavním bodům a hlavní myšlence krátkého čteného textu týkající se běžného tématu a vyhledá v něm konkrétní informace rozumí hlavní myšlence vyprávění o nevšedných událostech rozumí hlavním bodům populárně naučného textu na blízké téma ústně i písemně popíše sebe, svou rodinu a kamarády jednoduchým způsobem, ústně i písemně popíše prostředí, ve kterém se běžně pohybuje popíše svůj každodenní režim, své zájmy, oblíbené i neoblíbené činnosti a věci vypráví zážitky z prázdnin popíše písemně i ústně minulé události běžného i nevšedního charakteru sdělí, jaké běžné události a činnosti dosud zažil navrhne činnost, alternativní řešení, nabídne pomoc zeptá se jiných na jejich zájmy, pravidelné a oblíbené činnosti, na to, co dělali v uplynulých dnech a na jejich zážitky z cesty nebo pobytu a na podobné otázky odpoví účastní se krátké konverzace o tom, co ho zajímá zeptá se na cestu a vysvětlí jak se někam dostat
Gramatika -
vyjádření prognóz (will) vyjádření záměru (will)
185
-
minulý čas prostý minulý čas průběhový minulý čas prostý vs. průběhový měl bych/neměl bych určitý člen v názvech použití určitého a neurčitého členu
Výslovnost -
přízvuk slova a věty krátké a dlouhé samohlásky znělé a neznělé souhlásky nevyslovované hlásky intonace slova intonace oznamovacích vět a otázek speciální hlásky
Slovní zásoba -
životní etapy, rodina vesmír domov a pracoviště předpovědí do budoucna slovní spojení přírodní katastrofy bydlení, domy místa ve městě Londýn
Komunikační situace -
Mezipředmětové vztahy
pozvání oblíbené a neoblíbené činnosti vyprávění o svém životě úvahy o podobě života v budoucnosti nabídka pomoci vyslovení záměru dohody a ujednání ptaní se na cestu, popis cesty
Žák využije znalosti z vyučovacích předmětů vycházející ze vzdělávacích oborů: -
Biologie Zeměpis a geologie Zeměpis Dějepis
Multikulturní výchova Průřez. téma
Tematické okruhy: - Kulturní diference - Etnický původ - Multikulturalita
186
Činnosti k realizaci výše uvedených tematických okruhů průřezového tématu Multikulturní výchova: - čtení a poslech populárně-naučného textu a diskuse k danému tématu - psaní krátké úvahy na dané téma Po jednotlivých lekcích žáci vytvářejí projekty, které následně prezentují před spolužáky, obhajují svou práci a její provedení a diskutují k níže uvedeným průřezovým tématům a k jejich tematickým okruhům: Osobností a sociální výchova Tematické okruhy: - Poznávání lidí - Mezilidské vztahy Projekt: „Moje rodina“ nebo „Životní příběh jednoho člena mé rodiny“ – ilustrované vyprávění Výchova v evropských a globálních souvislostech Tematické okruhy: - Evropa a svět nás zajímá - Poznáváme svět Projekt: Charakteristika vybrané země a jejich zvláštností na ilustrované mapě Výchova v evropských a globálních souvislostech Tematické okruhy: - Evropa a svět nás zajímá - Poznáváme svět Projekt: Popis, charakteristika a dějiny významného města Evropy nebo světa
8. ročník Žák -
Výstupy
-
zeptá se jiných na jejich pocity a dojmy, jednoduše vyjádří, jak se cítí objedná si jídlo a pití v cukrárně nebo v rychlém občerstvení v každodenní komunikaci využívá vhodných slovních spojení, hovorových výrazů a obratů vyjádří souhlas či nesouhlas s jinými, jednoduše vyjádří svůj názor pozve někam kamaráda a reaguje na podobné pozvání dramaticky ztvární přečtený příběh simuluje rozhovor s významnou osobou přiřadí výrobky k materiálům, z nichž jsou vyrobeny odhadne hlavní myšlenku příběhu z jeho nadpisu a s pomocí obrazové přílohy rozumí hlavním bodům čteného nebo slyšeného, populárně naučného textu o lidech v době kamenné rozumí hlavním bodům čteného komiksového příběhu vyhledá v populárně naučném textu o původu jeansů hlavní body příběhu a specifické informace postihne hlavní body a specifické výrazy v slyšeném rozhovoru v obchodě rozumí hlavním událostem čtené epizody známého příběhu a vyhledá v něm specifické informace pojmenuje různé druhy materiálů
187
-
gramaticky správně formuluje popis událostí v minulosti pojmenuje vzory látek písemně i ústně popíše stav věcí nebo činností v minulosti vytvoří závěr přečteného příběhu a konfrontuje ho se slyšenou původní verzí zeptá se kamaráda, jak se jeho život změnil oproti minulosti a na podobné otázky odpoví simuluje se spolužáky rozhovor v obchodě vede s kamarády rozhovor o testech ve škole reaguje v rozhovoru na slyšenou novinku dramaticky ztvární se spolužáky epizodu známého příběhu rozumí čtenému, populárně-naučnému článku o kaskadérech a vyhledá v něm specifické informace v slyšeném textu rozpozná u jednotlivých mluvčích jejich nové zážitky a pocity z nich rozumí hlavním bodům čteného komiksového příběhu rozumí hlavním bodům čteného novinového článku o kladech a záporech slávy v příběhu obyčejného člověka v slyšeném autentickém záznamu z TV show rozliší specifické informace a hlavní mezníky hry rozumí hlavním bodům čtené epizody příběhu na pokračování a vyhledá v něm specifické informace gramaticky správně formuluje popis posledních událostí a zážitků z minulosti s následkem v přítomnosti popíše minulý děj, který má následek nebo pokračování v přítomnosti prezentuje pravidla svoji vlastní zábavné show vytvoří konec přečteného příběhu a porovná svoji verzi s verzí autorovou
Gramatika -
Učivo
-
minulý čas prostý minulý čas průběhový předpřítomný čas prostý měl bych/neměl bych muset – nesmět – nemuset určitý člen v názvech použití určitého a neurčitého členu „někdy“, „nikdy“, „právě“ vyjádření zvyklosti či stavu věci v minulosti (“used to“), minulý čas slovesa „muset“ trpné příčestí slovesa „být“ a „jít“ větné dodatky
Výslovnost -
přízvuk slova a věty krátké a dlouhé samohlásky znělé a neznělé souhlásky nevyslovované hlásky intonace slova intonace oznamovacích vět a otázek speciální hlásky
188
Slovní zásoba -
zážitky ambice problémy frázová slovesa pravidla ve škole materiály, oblečení „příliš“ x „ne dost“ historie Anglie běžná slovní spojení každodenního života slovesa s předložkami kaskadéři ve filmech, celebrity podstatná a přídavná jména se stejným slovním základem četba ve volném čase počítače
Komunikační situace -
vyprávění o tom, co se udělalo interview se známou osobou uspořádání textu rady na řešení běžných problémů diskuse o pravidlech
Žák využije znalosti z vyučovacích předmětů vycházející ze vzdělávacích oborů: Mezipředmětové vztahy
-
Hudební výchova Biologie Výchova ke zdraví Dějepis ICT
Multikulturní výchova Tematické okruhy: - Kulturní diference - Etnický původ - Multikulturalita - Princip sociálního smíru a solidarity
Průřez. téma
Činnosti k realizaci výše uvedených tematických okruhů průřezového tématu Multikulturní výchova: - čtení a poslech populárně-naučného textu a diskuse k danému tématu - psaní krátké úvahy na dané téma Po jednotlivých lekcích žáci vytvářejí projekty, které následně prezentují před spolužáky, obhajují svou práci a její provedení a diskutují k níže uvedeným průřezovým tématům a k jejich tematickým okruhům: Mediální výchova Tematické okruhy: - Tvorba mediálního sdělení
189
Projekt: „Slavní lidé naší země“ - charakteristika a vyobrazení - Kritické čtení a vnímání mediálního sdělení Činnosti: - čtení novinového článku – průzkumu, co čtou mladí lidé ve Velké Británii na stránce “Culture“ - povídání na téma „Co a kdy čtu?“ a porovnání s výsledky průzkumu ve Velké Británii - diskuse o serióznosti textů v časopisech a novinách Projekt: tvorba biografie populární osobnosti pro populární časopis doplněná ilustracemi
Environmentální výchova Tematické okruhy: - Lidské aktivity a problémy životního prostředí - Vztah člověka k prostředí Projekt: „Poučení pro krizové situace“ - tvorba souboru rad pro návštěvníky naší země co dělat v případě nouze, v krizových situacích
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Tematický okruh: Evropa a svět nás zajímá Činnosti: - čtení a poslech populárně-naučného textu o historii osidlování britských ostrovů v oddíle “Culture” - diskuse: porovnání rané historie Velké Británie a České republiky Projekt: - sestavení krátkého textu o rané historii ČR doplněný ilustracemi
9. ročník Žák Výstupy
-
rozumí v slyšeném projevu názvům částí těla rozumí krátkému naučnému textu o ochraně svého zdraví a udržování fyzické i duševní kondice pochopí ponaučení a hlavní body krátkého komiksového příběhu porozumí čteným i slyšeným projevům různých osob o jejich stravovacích návycích a vyhledá v textech specifické informace postihne hledané informace v slyšeném projevu odborníka na stravování rozumí hlavním bodům čtené epizody příběhu na pokračování a vyhledá v textu specifické informace vhodnými výrazy podá doplňující informace k faktům nebo událostem napíše o sobě a svých zálibách a informace doplní o podrobnosti ústně i písemně dá rady a varování pro běžné činnosti popíše svoji poslední návštěvu u lékaře vytvoří vlastní konec přečteného příběhu
190
-
zeptá se kamaráda na jeho stravovací návyky a na podobné otázky odpoví - simuluje s kamarádem návštěvu u lékaře - užívá v rozhovoru běžné hovorové výrazy k vyjádření souhlasu nebo nesouhlasu s návrhem něco dělat/něco podniknout - rozumí dotazům zábavného kvizu o své osobě a o své představivosti; porozumí výsledkům kvizu - v slyšeném projevu rozliší vybrané informace - rozumí hlavní myšlence čtené epizody příběhu na pokračování a vyhledá v textu specifické informace - užívá vhodná gramatická spojení k upřesnění popisu činnosti - popíše obvyklé činnosti svého běžného dne - formuluje závěr příběhu a porovná ho s verzí autora - užívá vhodné hovorové výrazy v rozhovoru s číšníkem při objednávání jídla - požádá jiné osoby o službu a na podobnou žádost vhodně reaguje - dramaticky ztvární epizodu příběhu - vyhledá ve výkladovém slovníku význam neznámých slovních spojení a porozumí jim - rozumí hlavní myšlence novinového článku o globálním oteplování a vyhledá v něm specifické informace - rozumí hlavní myšlence čteného a slyšeného příběhu s kriminální záplatkou - vyhledá v populárně naučném textu o zvířatech specifické informace - spojí neznámá slovíčka s jejich definicí - rozumí zápletce epizody známého příběhu a vyhledá v něm konkrétní informace - doplní text vhodnými odbornými výrazy dle kontextu - odhadne a vypráví dokončení čteného příběhu diskutuje s kamarády o problémech životního prostředí Gramatika -
podmětné a předmětné vedlejší věty vyjádření rady pomocí „měl bys“ vyjádření pravděpodobnosti pomocí „mohl bys“ sloveso + “-ing” nebo infinitiv větná spojení s přítomným příčestím sloves přítomný trpný rod trpný rod v různých časech podmínkové souvětí prvního typu časové věty vyjádření účelu
Učivo Slovní zásoba -
části těla zdravá výživa, vitamíny, minerály u lékaře, zdravotní potíže významné sportovní události běžná slovní spojení každodenního života výtvarné umění přídavná jména končící na “-ed” a “-ing” běžné výrazy každodenní komunikace klimatické změny, hurikány životní prostředí ochrana zvířat a péče o ně
191
-
výklad slov (definice) Austrálie běžné výrazy každodenní komunikace přátelé, generační rozdíly frázová slovesa spojení slovesa a abstraktního podstatného jména dobrovolníci a dobrovolnické práce Evropská unie Běžné výrazy a slovní spojení v situacích každodenního života
Výslovnost -
“th” /A/, /O:/, /@U] přízvuk ve větě při souhlasu přízvuk ve slovesech /I/, /aI/ stažená slova ve větě koncové “-ed” u minulého příčestí přízvuk ve větě s trpným rodem intonace vět vyjadřující obavu /v/, /w/ podobně znějící slova
Komunikační situace -
vyjádření souhlasu či nesouhlasu s návrhem běžné situace každodenního života objednávání si jídla v restauraci žádost o službu, laskavost situace navozující obavu setkání s přáteli
Žák využije znalosti z vyučovacích předmětů vycházející ze vzdělávacích oborů: Biologie -
četba textu na téma: Význam vitamínů a minerálů pro naše zdraví diskuse o zdravé výživě
Výtvarná výchova Mezipředmětové vztahy
-
četba textu o slavném uměleckém díle diskuse nad interpretací uměleckých děl
Přírodověda -
četba populárně naučného článku o hurikánech tvorba novinového článku „Z dějiště působení hurikánu“
Výchova k občanství Tematický okruh: Mezinárodní vztahy, globální svět -
četba populárně naučného textu u Evropské unii diskuse o názorech lidí na EU
192
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Tematický okruh: - Evropa a svět nás zajímá Činnosti: - čtení novinového článku o významných sportovních událostech ve Velké Británii - diskuse o významu tradic ve sportu, o významných, tradičních sportovních událostech ve světě a u nás Osobností a sociální výchova Tematický okruh: - Psychohygiena Projekt: - tvorba letáku informujícího o ochraně zdraví mladých lidí - výběr z témat: stravování, pohyb, drogy, mezilidské vztahy, škola Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Tematický okruh: - Evropa a svět nás zajímá
Průřez. téma
Činnosti: - diskuse o lidové slovesnosti - četba populárně-naučného textu o slavné postavě historie Velké Británie - diskuse o významu lidových hrdinů, charakteristika hrdinů v historii České republiky Projekt: - tvorba ilustrovaného textu na téma Nejslavnější legendární postava českých dějin Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Tematický okruh: Objevujeme Evropu a svět Činnosti: - četba populárně-naučného textu o historii a současnosti Austrálie - tvorba kvizu „Co víš o Austrálii?“ Environmentální výchova Tematický okruh: - Lidské aktivity a problémy životního prostředí v našem okolí Projekt: - průzkum v našem okolí/v našem městě: problémy životního prostředí - tvorba a prezentace plakátu Problémy životního prostředí v našem okolí - diskuse nad jednotlivými problémy u výstavky Multikulturní výchova Tematický okruh: Lidské vztahy (lidská solidarita)
193
Činnosti: - četba novinového článku o činnosti mladých dobrovolníků ve Velké Británii a diskuse nad jeho obsahem - porovnání dobrovolnické činnosti ve Velké Británii a v České republice, zamyšlení se nad vlastním postojem k charitativní činnosti Projekt: - třída jako prostředí rubriky časopisu pro mládež, ve které se řeší jejich osobní problémy - popis osobního problému ve vztazích ve svém okolí - hledání řešení pisatelova problému a formulování vhodné rady
Očekávané výstupy – 2. stupeň Žák získá dobrou schopnost domluvit se v anglickém jazyce dle požadavků společných pro všechny země Evropské Unie na jazykové úrovni A2, viz podrobný seznam v oddělení Praktické dovednosti. Žák je připraven pro pokračování ve výuce anglického jazyka pro úroveň B1 na střední škole.
194
NĚMČINA JAKO DRUHÝ CIZÍ JAZYK V 7. - 9. ROČNÍKU Vyučovací předmět má 6 hodinovou dotaci; v rámci 7.- 9. ročníku po dvou vyučovacích hodinách týdně, v rámci 8. a 9. ročníku po třech vyučovacích hodinách týdně. Výuka probíhá v učebně cizích jazyků, lze využít i učebnu informatiky. Učivo Zvuková stránka jazyka, řečové dovednosti -zavřené e, o -přehlásky ö, ü, ä -dlouhé a redukované samohlásky -zadopatrové ng, nk -aspirované souhlásky p, t, k -přízvuk slovní, větná melodie -uplatnění osvojených pravidel správné výslovnosti v jednoduchých textech Grafická stránka a pravopis -v probíraných slovech (např. ß, ei, ie, ö, ü, ä, sch, tsch, st, sp) -psaní podstatných jmen velkým počátečním písmenem Skladba a tvarosloví -jednoduchá věta oznamovací, tázací, rozkazovací -vyjadřování záporu včetně kein -používání členu u podstatných jmen -přídavná jména v přísudku -zájmena osobní, přivlastňovací, záporná, tázací (wer, was) -číslovky základní -časování sloves pravidelných, pomocných, nejfrekventovanějších nepravidelných (způsob ozn., čas přítomný a způsob rozkazovací) -vazba ich möchte -vyjádření budoucnosti tvarem přítomného času -příslovce - wo, wann, wie, wie viel, warum -předložky se 3. a 4. pádem -slovesa s odlučitelnými předponami -spojky, citoslovce, částice používané v učebnicích Konverzace -seznámit žáky s reáliemi zemí, ve kterých se mluví německy -pozdravy, zahájení a vedení jednoduchého rozhovoru, ukončení -já a moje rodina (osobní údaje, členové rodiny, věk) -moji přátelé -časové údaje (dny, měsíce, roční období) -číslice a početní úkony -záliby
Očekávané výstupy Zvuková stránka jazyka, řečové dovednosti - rozlišuje a co nejpřesněji napodobuje probírané hlásky -ovládá přízvuk v rámci známé slovní zásoby, mluvního taktu a věty, rytmus, melodii základních typů vět Grafická stránka a pravopis -píše hlásky odlišné od českého jazyka -píše podstatná jména velkým počátečním písmenem -píše nově osvojovanou lexiku -učí se zdůvodnit psaní slov podle základních pravidel německého pravopisu -sebekontrola –odůvodnění napsaného jevu Skladba a tvarosloví -používá členy podstatných jmen- člen určitý i neurčitý -umí vytvořit zápor -časuje slovesa v přítomném čase -použije vazbu ich möchte -tvoří tvary zájmen osobních a přivlastňovacích -utvoří jednoduché typy vět -používá některá základní příslovce -užívá předložky s výrazy času -správně použije některé předložky -počítá (základní číslovky) -utvoří množné číslo podstatných jmen
Poznámky formy práce: - v lavicích ve třídě - v jazykové učebně - v počítačové učebně - práce ve skupinách metody práce: - nácvik hlásek odlišných od češtiny, způsob artikulace, správnost tvoření hlásek, procvičování ve slovech - poslech magnetofonových nahrávek slov, mluvených rodilými mluvčími, s následným opakováním (ve skupině i individuálně) - poslech a opakování jednoduchých větných celků - nácvik četby ve skupině - individuální četba - video – výukové programy - nácvik jazykolamů - recitace básní a zpěv písní - demonstrační ukázka (psaní na tabuli, nástěnná tabule) - četba nových slov s následným zaznamenáváním grafické podoby - práce se slovníčky, ověřování pravopisu - zápis neznámých slov do slovníčku
Konverzace - přepis textu, řešení tajenek, hádání -umí pozdravit při setkání i loučení, představit sebe i slov po písmenkách druhé, poděkovat a odpovědět na poděkování -pošle jednoduché přání - vyvozování pravidel a definic na -rozumí běžným pokynům učitele, jednoduchým základě poznatků z textu větám vyučujícího i didakticky upraveným větám rodilého mluvčího - společné procvičování (práce -v rozsahu produktivně osvojených jazykových s učebnicemi, poslech mg. nahrávek) prostředků formuluje jednoduché otázky a odpovídá - skupinová práce na tvorbě celků a vět na ně vhodných pro konverzaci -dokáže samostatně stvořit několik vět např. k - individuální procvičování obrázku, vybrat z jednoduchého textu základní - doplňování pracovních sešitů informace, pracovat se slovníky - ústní procvičování (jazykové hry) -odhadne význam neznámého slova na základě - domácí příprava formou zjisti, konverzační situace vyhledej, zapiš -četba přiměřených textů z německých časopisů - četba, poslech, překlady textů Slovní zásoba - kontrola porozumění formou otázek či -rozumí užívaným slovům a obratům kvízů -odhadne význam slova z kontextu - převyprávění textů -časuje slovesa - práce se slovníky -odhaduje význam složených slov - popisování obrázků - řešení modelových situací, hraní rolí - rozhovory ve dvojicích
195
-škola (jednoduchý popis třídy, vyučovací předměty, rozvrh hodin -svátky (Vánoce, Velikonoce přání, zvyky)
- opis slovíček - práce se slovníky - překlad textu - tajenky, křížovky
Slovní zásoba − význam slov v kontextu − slovotvorba (přípony, předpony, kořen, složeniny) − souvisí úzce s osvojovanými tématy
mezipředmětové vztahy: - shody a rozdíly ve skladbě a tvarosloví (NJ, ČJ) - hudební výchova (zpěv písní) - zeměpis (země, ve kterých se mluví německy) průřezová témata: - mediální výchova (práce s časopisy, vyhledávání informací na internetu) - environmentální výchova (péče o zdraví) - výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (nutnost učit se cizí jazyk, informace o zemích
196
FRANCOUZŠTINA JAKO DRUHÝ CIZÍ JAZYK V 7. - 9. ROČNÍKU Vyučovací předmět má 6 hodinovou dotaci; v rámci 7.- 9. ročníku po dvou vyučovacích hodinách týdně, v rámci 8. a 9. ročníku po třech vyučovacích hodinách týdně. Výuka probíhá v učebně cizích jazyků, lze využít i učebnu informatiky. Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Francouzský jazyk Ročník: 7. Očekávané výstupy: - aktivně se zapojí do jednoduché konverzace - pozdraví a rozloučí se s kamarádem i s dospělým - poděkuje a odpoví na poděkování - označí místo, osoby, města - určí a vyjádří, kde je určitá osoba - informuje (se) o zdravotním stavu svém, svého přítele - určí a vyjádří čas, dny v týdnu - popíše osobu - identifikuje předměty, které nás obklopují - představí členy své rodiny - vyjádří svůj věk - vyhledá v textu specifické informace -pochopí obsah a smysl jednoduché, pomalé a pečlivě vyslovované konverzace - rozumí známým výrazům a jednoduchým větám - rozumí jednoduchým pokynům a adekvátně na ně reaguje - formuluje jednoduché otázky a odpovídá na ně ústně i písemně - sestaví a napíše krátké, gramaticky správné texty - vyslovuje a čte foneticky správně přiměřeně náročné texty Učivo: - pravidla komunikace v běžných každodenních situacích - základy hláskové stavby slov - základní prvky fonologického systému francouzského jazyka - abeceda - základní gramatické struktury – pozdravy a oslovení - slovosled - intonace a melodie vět - tvoření otázky - podstatná jména – člen určitý a neurčitý, vynechávání členů - množné číslo a ženský rod u podstatných a přídavných jmen - zájmena osobní – samostatná i nesamostatná, - nepravidelná slovesa avoir, être, faire - zápor u sloves - číslovky 0 – 20 - přivlastňování – předložka de + podstatné jméno - předložky à, en, dans, sur, sous, chez - výraz il y a - rodina a přátelé - telefonování - části těla, zdraví a nemoci - dny v týdnu, měsíce - barvy 197
- Francie – Paříž – pamětihodnosti i současnost Mezipředmětové vztahy: ČJ - vštěpuje si zásady společenského chování - seznamuje se s národopisnými zvyky, porovnává je s našimi zvyklostmi M - sčítá a odčítá, provádí jednoduché mat. operace TV - využívá pohyb k zapamatování výrazů PŘ - popisuje části těla VV - rozpoznává barvy a jejich kombinace PČ - ztvárňuje různou formou výrazy ze své slovní zásoby Hv –při nácviku francouzských písní dodržuje melodii písně, správně dýchá Průřezová témata: OSV – O 1,5 – rozvíjí poznávací schopnosti, rozšiřuje paměťové dovednosti, rozvíjí kreativitu OSV – S 1,2,3,4 při komunikaci prohlubuje mezilidské vztahy, poznává názory spolužáků, vzájemně spolupracuje OSV- M 1 – zvládá problémy s učením EGS – 4 – zajímá se o zvyky jiných národů, srovnává je s našimi MV – 2,4 – osobně přispívá k zapojení žáků z odlišného prostředí, vnímá cizí jazyk jako prostředek k dorozumívání MDV – P 1 – tvoří krátká, jednoduchá sdělení, vystoupení, projekt, s kterým se prezentuje ve třídě, na veřejnosti Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Francouzský jazyk Ročník: 8. Očekávané výstupy: - aktivně se zapojí do jednoduché konverzace - pozdraví a rozloučí se s kamarádem i s dospělým - poděkuje a odpoví na poděkování - označí místo, osoby, města - určí a vyjádří, kde je určitá osoba - určí a vyjádří čas, dny v týdnu - popíše osobu - identifikuje předměty, které nás obklopují - představí členy své rodiny - vyjádří svůj věk - vyhledá v textu specifické informace -pochopí obsah a smysl jednoduché, pomalé a pečlivě vyslovované konverzace - rozumí známým výrazům a jednoduchým větám - rozumí jednoduchým pokynům a adekvátně na ně reaguje - formuluje jednoduché otázky a odpovídá na ně ústně i písemně - sestaví a napíše krátké, gramaticky správné texty - vyslovuje a čte foneticky správně přiměřeně náročné texty 198
- reprodukuje obsah přiměřeně obtížného textu a konverzace - užívá čísla 0 – 100 - popíše umístění předmětů -zeptá se a odpoví na školní rozvrh hodin -popíše svůj denní režim -sestaví denní program Učivo: - pravidla komunikace v běžných každodenních situacích - základy hláskové stavby slov - základní prvky fonologického systému francouzského jazyka - abeceda - základní gramatické struktury – pozdravy a oslovení - slovosled - intonace a melodie vět - tvoření otázky - podstatná jména – člen určitý a neurčitý, vynechávání členů - množné číslo a ženský rod u podstatných a přídavných jmen - zájmena osobní – samostatná i nesamostatná, přivlastňovací – samostatná i nesamostatná, ukazovací - nepravidelná slovesa avoir, être, faire, aller - zápor u sloves - číslovky 0 – 100 - přivlastňování – předložka de + podstatné jméno - předložky à, en, dans, sur, sous, chez - výraz il y a - rodina a přátelé - škola a školní potřeby - telefonování - dny v týdnu, měsíce - barvy - volný čas, zájmy, sport - výraz il y a, il nˋ y a pas - předložka de po výrazech množství - časování sloves na –er (1. slovesná tř.) – parler, écouter - rozkazovací způsob u sloves - stahování členu určitého le, les +předl. de, a - vyjadřování data, hodin - svátky a oslavy - můj týden, škola, povolání, koníčky - Francie- pamětihodnosti i současnost Mezipředmětové vztahy: ČJ - všímá si shodných gramatických jevů (velká písmena u jmen), všímá si přejatých slov, - vštěpuje si zásady společenského chování – pozdravy, rozloučení, vztahy v rodině, - popisuje režim dne – zdravý styl, potraviny, činnosti - vyjmenovává svoje záliby M - vyjmenovává řadu čísel - sčítá a odčítá, provádí jednoduché mat. operace TV - využívá pohyb k zapamatování výrazů - vyjmenovává sporty 199
HV - dodržuje melodii písně, správně dýchá VV - rozpoznává barvy a jejich kombinace PČ -ztvárňuje různou formou výrazy ze své slovní zásoby Průřezová témata OSV- O 1,5 – rozvíjí poznávací schopnosti, rozšiřuje paměťové dovednosti, rozvíjí kreativitu OSV- S 1,2,3,4 – při komunikaci prohlubuje mezilidské vztahy, poznává názory spolužáků, vzájemně spolupracuje OSV – M 1 – zvládá problémy s učením VDO – 2 – uvědomuje si svou náležitost ke své vlasti EGS – 4 – zajímá se o zvyky jiných národů, srovnává je s našimi MV – 2,4 osobně přispívá k zapojení žáků z odlišného prostředí, vnímá cizí jazyk jako prostředek k dorozumívání MDV – P1 – tvoří krátká, jednoduchá sdělení, vystoupení, projekt, s kterým se prezentuje ve třídě i na veřejnosti Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Francouzský jazyk Ročník: 9. Očekávané výstupy: - aktivně se zapojí do jednoduché konverzace - pozdraví a rozloučí se s kamarádem i s dospělým - poděkuje a odpoví na poděkování - označí místo, osoby, města, popíše město - určí a vyjádří, kde je určitá osoba - určí a vyjádří čas, dny v týdnu - popíše osobu - identifikuje předměty, které nás obklopují - představí členy své rodiny - vyjádří svůj věk - vyhledá v textu specifické informace -pochopí obsah a smysl jednoduché, pomalé a pečlivě vyslovované konverzace - rozumí známým výrazům a jednoduchým větám - vyplní jednoduchý formulář s osobními údaji - rozumí jednoduchým pokynům a adekvátně na ně reaguje - formuluje jednoduché otázky a odpovídá na ně ústně i písemně - sestaví a napíše krátké, gramaticky správné texty - vyslovuje a čte foneticky správně přiměřeně náročné texty - požádá o pomoc, vyžádá službu - reprodukuje obsah přiměřeně obtížného textu a konverzace -zvládá jednoduchou telefonní konverzaci -poznává z obrázků na pohlednicích a v časopisech typické pamětihodnosti Paříže jako hlavního města Francie -popíše jednoduše aktuální stav počasí -vyjmenovává svoje záliby Učivo: - pravidla komunikace v běžných každodenních situacích 200
- základy hláskové stavby slov - základní prvky fonologického systému francouzského jazyka - abeceda - základní gramatické struktury – pozdravy a oslovení - slovosled - intonace a melodie vět - tvoření otázky - podstatná jména – člen určitý a neurčitý, vynechávání členů - množné číslo a ženský rod u podstatných a přídavných jmen - zájmena osobní – samostatná i nesamostatná, přivlastňovací – samostatná i nesamostatná, ukazovací - nepravidelná slovesa avoir, être, savoir, faire - zápor u sloves - číslovky 0 – 100 - přivlastňování – předložka de + podstatné jméno - předložky à, en, dans, sur, sous, chez - výraz il y a - rodina a přátelé - škola a školní potřeby - dny v týdnu, měsíce - barvy - volný čas, zájmy, sport - výraz il y a, il n y a pas - předložka de po výrazech množství - časování sloves na –er (1. slovesná tř.) – parler, écouter - rozkazovací způsob u sloves - stahování členu určitého le, les +předl. de, a - vyjadřování data, hodin - svátky a oslavy - můj týden, škola, povolání, koníčky - bydlení, adresa - orientace ve městě - cestování, doprava, dopravní prostředky - pohlednice, dopis - čas, hodiny, dny, části dne, týdny a měsíce - roční období, počasí - prázdniny - v knihovně - obchody a nakupování - divadlo - číslovky 0 - 1 000 000 - nepravidelné sloveso dire - výraz y (tam) - blízká budoucnost –aller + infinitiv - ukazovací zájmena nesamostatná - Francie – pamětihodnosti i současnost Mezipředmětové vztahy: ČJ - všímá si shodných gramatických jevů (velká písmena u jmen), všímá si přejatých slov, - vštěpuje si zásady společenského chování – pozdravy, rozloučení, vztahy v rodině, - popisuje režim dne – zdravý styl, potraviny, činnosti 201
- vyjmenovává svoje záliby M - vyjmenovává řadu čísel - sčítá a odčítá, provádí jednoduché mat. operace TV - využívá pohyb k zapamatování výrazů - vyjmenovává sporty HV - dodržuje melodii písně, správně dýchá VV - rozpoznává barvy a jejich kombinace PČ -ztvárňuje různou formou výrazy ze své slovní zásoby Průřezová témata OSV- O 1,5 – rozvíjí poznávací schopnosti, rozšiřuje paměťové dovednosti, rozvíjí kreativitu OSV- S 1,2,3,4 – při komunikaci prohlubuje mezilidské vztahy, poznává názory spolužáků, vzájemně spolupracuje OSV – M 1 – zvládá problémy s učením VDO – 2 – uvědomuje si svou náležitost ke své vlasti EGS – 4 – zajímá se o zvyky jiných národů, srovnává je s našimi MV – 2,4 osobně přispívá k zapojení žáků z odlišného prostředí, vnímá cizí jazyk jako prostředek k dorozumívání MDV – P1 – tvoří krátká, jednoduchá sdělení, vystoupení, projekt, s kterým se prezentuje ve třídě i na veřejnosti
202
RUŠTINA JAKO DRUHÝ CIZÍ JAZYK V 7. - 9. ROČNÍKU Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Jazyk ruský Charakteristika vyučovacího předmětu A/ Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Výuka cizího jazyka napomáhá zúčastnit se vzájemné komunikace mezi národy. Připravuje jednak k praktickému užívání jazyka, ale také k získávání dalších poznatků z různých oborů lidské činnosti. Seznamuje se základními poznatky z reálii cizích zemí,rozšiřuje všeobecný kulturní obzor, napomáhá formování postojů vedoucích k vytváření porozumění mezi národy.Vede ke vzájemné toleranci, respektu a úcte ke kulturním hodnotám jiných národů. Výuka 2.cizího jazyka vede k osvojení si základů mluvené i psané podoby jazyka,dorozumění se v běžných situacích každodenního života, k porozumění jednoduchým textům a také k jednoduchému písemnému vyjadřování. Z počátku je pozornost soustředěna na porozumění vyslechnutému projevu - na ústní vyjadřování s důrazem na správnou výslovnost. Cílem čtení a psaní je především vytvoření správné vazby mezi zvukovou podobou jazyka a její realizací v grafické podobě. Významnou roli hrají nahrávky textů a fonetických cvičení. Žák má možnost při výuce sledovat praktické využití osvojeného učiva a pokrok ve studiu. Významnou roli hraje dialog tvořený krátkými větami, které žáci memorují a obměňují. Vyučovací předmět má 6 hodinovou dotaci; v rámci 7.- 9. ročníku po dvou vyučovacích hodinách týdně, v rámci 8. a 9. ročníku po třech vyučovacích hodinách týdně. Výuka probíhá v učebně cizích jazyků, lze využít i učebnu informatiky. B/ Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel: - nabízí nové formy a metody učení a získávání informací, učí žáky jejich osvojení /A 1/ - používá přiměřené zdroje informací / učebnice, pracovní sešity,slovníky, mapy,doplňující texty, audiovizuální techniku/ /A 2/ - důsledně opakuje a upevňuje základní poznatky, vyvozuje z jednoduššího složitější a uvádí věci do souvislostí / doplňování, tabulky…/ /A 3/ - vede žáky k samostatné práci a porovnávání výsledků s ostatními /A4/ - vede k vlastnímu posuzování vědomostí, pomůže najít vhodnou metodu k odstranění chyb /A5/ Receptivní řečové dovednosti Výstupy
Učivo
Průřezová témata
- Rozumí pokynům učitele v cizím jazyce a reaguje na ně Rozumí jednoduchým sdělením se známou slovní zásobou, základním frázím a jednoduchým větám, umí se sám vyjádřit.
Oslovení, pozdravy, představení se, omluva, poděkování, vyjádření (ne)souhlasu, žádost, adresa.
203
Rozumí jednoduchému textu, dovede se v něm orientovat, umí vyhledat potřebnou informaci, ptá se i odpovídá
Práce s textem, rozbor textu otázkami, reprodukce textu
Prezentuje přiměřeně obtížné básničky a písničky
Konkrétní písně a básně
Vyslovuje a správně foneticky čte jednoduché texty se známou slovní zásobou, ale dovede pracovat i se slovníkem, pokud je třeba
Fonetická cvičení, práce s texty, se slovníkem
Produktivní řečové dovednosti Umí se vyjádřit ústně i písemně k základním situacím každodenního života. Zvládá jednoduchou konverzaci na běžná témata, umí se vyjádřit i písemně - přiměřená obtížnost.
Osobní údaje a rodina, škola, zájmová činnost, oblečení, nákupy, jídlo, příroda a počasí, tradice, zvyky a svátky, důležité zeměpisné údaje. Adresa, dopis, blahopřání, pozdrav z prázdnin.
Napíše jednoduché sdělení, používá správné gramatické struktury a věty.
Základy pravopisu, slovosled, věta jednoduchá, souvětí, věta oznamovací a tázací, rozkaz, zápor, čas přítomný i minulý.
Interaktivní řečové dovednosti Zapojí se do jednoduché konverzace jiných osob, domluví se v běžných každodenních situacích.
Viz výše uvedená konverzační témata.
Zná nejdůležitější informace o zemích studovaného jazyka. Využívá četby, PC a TV k získání nových poznatků.( Podle úrovně znalostí mluví žáci v cizím nebo v mateřském jazyce).
Poloha těchto zemí, jejich hlavní a významná města, známé historické stavby…
204
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Vzdělávací oblast je v 6. – 9. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu: MATEMATIKA Rozvíjení klíčových kompetencí vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace na 2. stupni ZŠ Matematika - výchovně vzdělávací strategie výuky tohoto předmětu Klíčové kompetence jsou závaznými výstupy vzdělávání a matematika se na jejich utváření podílí zcela zásadním způsobem. I proto je matematika jedním z hlavních pilířů programu Tvořivá škola. Vede žáky k rozvoji logického myšlení a rozvoji jednotlivých klíčových kompetencí, zejména kompetence k řešení problémů. Matematika ve vztahu s fyzikou, pracovními činnostmi a chemií má za cíl vybavit žáky takovými znalostmi, dovednostmi a návyky, aby bylo dosaženo zvýšení technické úrovně vzdělanosti naší mládeže, která je obecně považována za nedostačující. Matematiku doporučujeme vyučovat od 6. do 9. ročníku jako samostatný předmět, a to po 4 vyučovacích hodinách týdně, pouze v 7. ročníku je hodin 5. Charakter výuky matematiky je činnostní. Výuku orientujeme tak, aby žáci poznatky získávali na základě individuální nebo skupinové práce. Žáci provádějí zvolené činnosti, které je vedou k pozorování určených jevů. O předkládaných jevech se žáky diskutujeme a vybízíme je k vyjadřování názorů a formulování závěrů vlastními slovy. Následuje upřesnění závěrů učitelem. Tímto způsobem umožňujeme žákům samostatné znovuobjevování poznatků, čímž podporujeme jejich dobré osvojení, postupný rozvoj klíčových kompetencí a podněcujeme zájem o výuku. Takto předkládanému učivu žáci rozumí. Jelikož na mnohé poznatky přicházejí sami, získávají sebedůvěru a nic nebrání dalšímu průběžnému rozvoji klíčových kompetencí. Vzhledem k rychlému rozvoji vědy a techniky vedeme žáky k přesvědčení, že dobré znalosti z matematiky uplatní v současnosti ve všech oborech. K pochopení, že matematika je dokonalý nástroj, který jim pomůže dobře zvládat i další přírodovědné předměty a může je přivést k dosahování nových objevů. Kompetence k učení Při výuce matematiky dochází hlavně k rozvoji logického myšlení a k rozvoji paměti. Opomenout ovšem nelze ani rozvoj komunikace, pracovních návyků, schopnosti řešit problémy a sociální interakce. Žáci se rovněž učí vyhledávat a třídit informace a nacházet vztahy a souvislosti mezi nimi. Operují také se symboly, znaky, grafy, diagramy a schématy, což je připravuje na obdobné operace používané v běžném životě. Ve vyučovacím předmětu Matematika na 2. stupni ZŠ je pro utváření a rozvoj kompetence k učení třeba: • umožnit žákům pracovat individuálně nebo ve skupinách a při všech činnostech rozvíjet logické myšlení a rozumně postupovat při řešení problémů (dosahujeme toho především řešením úsudkových úloh, a to průběžně od nejnižších ročníků) • nechat žáky hovořit o problému, samostatně i ve spolupráci s ostatními žáky vyhledávat a třídit informace, rozlišovat podstatné od nepodstatného, nalézat souvislosti, navrhovat různé způsoby řešení, vyvozovat hypotézy a konečné závěry • vést žáky k osvojování si nezbytných matematických vzorců a algoritmů • používat pomůcky, modely, reálné materiály (tiskoviny, propagační materiály, plakáty), aby žáci dokázali postupným získáváním matematických znalostí tyto analyzovat, třídit, porovnávat své výsledky a závěry dál používat pro své učení • postupně vést žáky k přesnému a stručnému vyjadřování, užívání matematického jazyka i symboliky, k provádění rozborů a stručných zápisů při řešení úloh a ke zdokonalování grafického projevu • získávat číselné údaje měřením reálnými měřidly, prováděním odhadů, zaokrouhlováním, studiem a vyhodnocováním tabulek, grafů a diagramů
205
• • • • •
při řešení úloh hledat podobnosti a odlišnosti a vést žáky k efektivnímu učení nechat žáky vysvětlovat objevené závislosti a pravidla, klást si navzájem otázky, odpovídat, přemýšlet o praktickém využití učiva prakticky poznat a ve vztahu s fyzikou porozumět hlavním jednotkám fyzikálních veličin, se kterými se v matematice setkávají upozorňovat žáky na postupy a učivo, které znají z nižších ročníků, z výuky jiných předmětů, z vlastních pozorování, z praktického života, vytvářet návaznosti v učivu (na základě užívaných metod výuky organizovat a řídit proces vlastního učení) vést žáky k sebehodnocení, aby si každý uvědomoval, které učivo ovládá, co sám dokáže vyřešit, co si dokáže samostatně ověřit, aby to, co chápe a umí, dovedl předávat druhým a sám věděl, co si z předávaných poznatků potřebuje doplnit (práce s chybou)
Kompetence k řešení problémů Matematika využívá řešení úloh, které mají často charakter problémových situací a umožňují žákům objevovat a volit různé postupy řešení. Dbáme na to, aby výuka matematiky byla pokud možno co nejvíce názorná, praktická, založená na dobrém porozumění učivu všemi žáky. Pro postupný rozvoj kompetence k řešení problémů je třeba: o každém předloženém problému s žáky hovořit, kde je to možné, nechat žáky provést nákres, situaci vymodelovat – umožnit jim postupně si osvojovat vhodné metody zobrazování řešených situací problémy důkladně rozebrat – hledat podobnosti v reálném světě, formulovat podstatu problému, popřípadě identifikovat informace chybějící pro řešení problému nebo vyloučit informace nadbytečné a teprve poté navrhnout způsoby a možnosti řešení vyslovovat domněnky o pozorovaných jevech, ověřovat si správnost svých domněnek a závěrů, uvědomovat si, že znovuobjevujeme a dále rozvíjíme poznatky matematiky dát žákům prostor pro vhodné pojmenování problému učit žáky nevzdávat se při prvním nezdaru, učit je hledat pomoc v učebnicích (znovuzopakováním učiva) nebo dalších materiálech, a to ve vzájemné spolupráci se spolužáky, s učitelem, ale i doma v rodině naučit žáky identifikovat chybu a hledat variantní cesty k jejímu odstranění řádně si osvojit matematické pojmy, algoritmy, matematickou terminologii a užívat je uvědomovat si vzájemnou polohu objektů v rovině a prostoru, dokázat si cokoliv dostupnými prostředky vymodelovat nechat žáky samostatně vyhledávat, zkoumat a vyhodnocovat různé grafické prezentace problémů a závislostí umožnit žákům využívat vhodných pomůcek, nástrojů a technických zařízení k vyhledávání informací a řešení problémů (internet, výpočetní technika) ověřovat správnost řešení prakticky a osvědčené postupy aplikovat při řešení podobných nebo nových situací nastolovat problémové situace tak, aby bylo možné poznané metody řešení uplatnit i v jiných (nematematických) oblastech jejich vzdělání pro vedení žáka ke kritickému usuzování a srozumitelné a věcné argumentaci je třeba rozvíjet kombinatorické a logické myšlení, nechat žáky obhajovat vlastní závěry a rozhodnutí Kompetence komunikativní Pro rozvíjení této klíčové kompetence jsou v předmětu matematika ideální možnosti, neboť samo činnostní učení vyžaduje neustálou komunikaci, a to jak mezi žáky navzájem, tak mezi žáky a učitelem. Žákům proto umožňujeme: − v klidu, pozorně a s porozuměním číst zadání řešených problémů − vyjadřovat svoje názory (např. formou domněnek), navrhovat různé možnosti řešení, hledat argumenty pro jejich zdůvodnění − modelovat, popisovat a matematizovat reálné situace při práci s pomůckami, dotazovat se na vzniklé nejasnosti, komunikovat se spolužáky a sledovat jejich závěry 206
− − − − − −
porovnávat svoje výsledky řešení se závěry spolužáků, argumentovat, obhajovat své způsoby řešení, poučit se od druhých, naslouchat upřesnění učitele postupně poznávat odborný matematický jazyk a provádět správné matematické zápisy osvojovat si dovednost převádět matematické znaky a symboly do slov běžného jazyka a postupně se učit logickému a přesnému vyjadřování rozvíjet komplexní pohled na daný problém, vidět souvislost mezi reálnou situací a jejím formalizovaným popisem rozumět různým typům záznamů v pracovních materiálech a učebnicích, vybrané způsoby záznamů používat při zpracování svých závěrů závěry prezentovat pomocí ICT a vhodného softwaru, používat informační a komunikační prostředky pro komunikaci jak se spolužáky, tak i s okolním světem
Kompetence pracovní Tato kompetence se rozvíjí v matematice zvláště v součinnosti s praktickými činnostmi a výtvarnou výchovou, a to především: − měřením veličin, zaokrouhlováním hodnot, porovnáváním, získáváním a tříděním dat, kdy se žáci přibližují k běžně užívaným postupům − tím, jak žáci získávají zručnost při výrobě didaktických pomůcek z různých materiálů a při práci s modely, kdy se rozvíjí jejich prostorová představivost a tvůrčí fantazie − čtením a rýsováním výkresů a schémat, které vedou k osvojování a rozvíjení technické gramotnosti − tvorbou náčrtů a přesným rýsováním, zdokonalujícím žáky v preciznosti práce − na základě řešení aplikačních a praktických úloh využívají získané zkušenosti a znalosti v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy pro budoucnost − umožněním žákům racionálně poznávat své schopnosti a činit podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření Kompetence sociální a personální Tato kompetence je utvářena průběžně od samého začátku výuky matematiky, kdy systematicky podporujeme a rozvíjíme sebedůvěru žáků ve vlastní schopnosti a vytváříme tak předpoklady pro zdravý sociální vývoj. Žákům umožňujeme průběžně komunikovat, doplňovat se, spolupracovat. Individuální práci žáka při řešení složitějších matematických úloh často střídáme s prací ve dvojicích či skupinovou prací. Některé postupy a metody jsou pro skupinové činnosti přímo koncipovány a spolupráci žáků vyžadují. Skupinovou prací můžeme rovněž řešit nedostatek vhodných pomůcek. Pokud je to možné, snažíme se o maximální podíl žáků na zhotovení osvědčených pomůcek. Pro činnostní způsob učení je to naprostá nutnost. Pro rozvoj a utváření kompetence sociální a personální žákům umožňujeme: podílet se společně s učitelem na vytvoření pravidel pro práci ve skupině při práci ve dvojicích nebo skupinách převzít určitou roli, za kterou každý sám zodpovídá přispívat k diskusi při řešení úkolu v malé skupině i v kolektivu třídy podílet se na vytváření příjemné atmosféry v týmu, žáky přitom vedeme k ohleduplnosti a k uznávání druhých, k poskytnutí rady nebo pomoci druhému při společné práci čerpat poučení z toho, co je pro ně nachystáno, co jim učitel předkládá, co mají připraveno v učebních materiálech, co si sami ověří při práci s pomůckami spolupracovat při řešení problémových a aplikovaných úloh, kdy žáci vyjadřují situace z běžného života a následně využívají nabytých dovedností v praxi (žáci tak docházejí k poznávání možností a významu matematiky pro praktický život a skutečnosti, že ke správnému výsledku lze dospět různými způsoby) vytvářet si pozitivní představu o sobě samém, docházet ke správným závěrům a ústně i písemně vyjadřovat své názory, obhajovat svůj způsob řešení postupně poznávat význam studia matematiky pro porozumění globálním souvislostem a multikulturním pohledům na naši civilizaci Kompetence občanská V matematice se rozvíjení této kompetence uplatňuje zvláště: 207
− − − −
− −
rozvíjením důvěry ve vlastní schopnosti a poznáváním svých možností (např. při řešení úloh) vedením žáka k soustavné sebekontrole, a to při každém kroku v celém postupu řešení postupným rozvojem systematičnosti, vytrvalosti, přesnosti žáků získáním dovednosti vyslovovat hypotézy na základě vlastní zkušenosti, dříve získaných znalostí, prováděním pokusů, měřením a ověřováním nebo vyvracením získaných poznatků a výsledků za pomoci protipříkladů když je žáku dávána možnost, aby sám rozhodoval, které dovednosti již dobře ovládá, co ještě potřebuje udělat a zjistit, aby svoje úkoly zvládl když podporujeme tvořivé nápady žáků a pozitivně je hodnotíme
Uvedené zpracování klíčových kompetencí navazuje na 1. část Modelového programu Tvořivá škola, ve které naleznete rozpracované klíčové kompetence, charakteristiku výuky i doporučený obsah učiva matematiky pro potřeby 1. – 5. ročníku ZŠ. Poznámka: Aby byla zajištěna návaznost mezi oběma stupni ZŠ a také proto, že řada přístupů a postupů využívaných v 5. ročníku je využívána a rozvíjena i v 6. a 7. ročníku, doporučujeme učitelům M na 2. stupni ZŠ seznámit se nejen s obecným zpracováním Vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace v 1. části Modelového programu Tvořivá škola, ale i s konkrétními činnostními postupy používanými na 1. stupni ZŠ. Vhodné je např. absolvovat kurz činnostního učení M pro 4. a 5. ročník a až následně kurz činnostního učení M v 6. a 7. ročníku. Všichni dosavadní absolventi kurzu pro 4. a 5. ročník z řad učitelů 2. stupně jej označili za velmi přínosný. Další možností jsou společná setkání a společné diskuse učitelů obou stupňů školy. A) Výchovně vzdělávací cíle vyučovacího předmětu Matematika v 6. – 9. roč.: − − −
−
− − −
osvojování nových matematických pojmů a poznatků na základě aktivních činností v návaznosti na předcházející matematické poznání prohlubování poznatků, pozorování a rozlišování, rozvíjení úsudku a zobecňování směřující k logickému myšlení a věcné argumentaci a k přesnému – nejen odbornému – vyjadřování utváření souboru matematických nástrojů a aparátu (početní operace, algoritmy, metody řešení úloh, matematické modely řešení, grafická schémata, tabulky, znázornění, grafy aj.) a jeho efektivního využívání při řešení problémových i aplikovaných úloh vyjadřujících situace z běžného života získávání obecnějších dovedností a návyků (rozbor problému a plán řešení, odhad, volba správného postupu a prostředků řešení, vlastní řešení, kontrola správnosti), a to prostřednictvím osvojování si matematických poznatků, metod řešení úloh a problémů, poznáváním logické stavby a systému v matematice rozvíjení a uplatňování přesného a stručného vyjadřování prostřednictvím užívání odborného jazyka, symboliky, algoritmů, rozborů a zápisu řešení obecnějších matematických úloh utváření dovedností vedoucích k přesnému, pečlivému, přehlednému grafickému projevu, a to nejen v oblasti geometrické vytváření dostatku příležitostí aktivně se podílet na vlastním vzdělávání, samostatně se projevovat, řešit úlohy, získávat nové vědomosti vlastní činností, a to prostřednictvím činnostního pojetí vyučování, tj. uplatňováním postupů a forem práce, které umožňují maximálně využívat vlastních zkušeností a dovedností
B) Charakteristika výuky matematiky na 2. stupni základní školy Ve výuce matematiky se každý pojem buduje postupně, vyvíjí se a dotváří. Proto na sebe jednotlivé tematické celky musí navazovat, a to včetně symboliky a dikce. Pokud dojde k narušení tohoto procesu a systému, k nepochopení pojmu, k nezvládnutí poznatku nebo činnosti, nelze úspěšně zvládnout následné učivo a dosáhnout očekávané výstupy. Vzniká tak i obecný pocit náročnosti, těžkosti a výjimečnosti matematiky. Matematika tvoří systém, který nelze v žádném ročníku přerušit, učit izolovaně jednotlivé celky bez vzájemných vztahů, propojenosti, odvolávání se již na osvojené poznatky, postupy, metody atp. Z tohoto 208
hlediska je i obsah učiva matematiky ve vzdělávacím programu pro 2. stupeň ZŠ vymezen do jednotlivých ročníků a doplněn doporučenými dílčími výstupy a požadavky na žáka. Obsah učiva v jednotlivých ročnících je doplňován neopomenutelnými tematickými celky pro zajištění návaznosti učiva, jeho osvojení a upevnění: desetiminutovky, shrnutí a opakování učiva, souhrnná cvičení, závěrečná opakování. Ve vzdělávacím programu Tvořivá škola jsou matematické pojmy a vztahy předávány důsledně systematicky a v návaznosti na předcházející, již osvojené si matematické poznatky, a to v obecně a šíře formulovaných tematických okruzích: −
Číslo a proměnná (číslo a početní operace na 1. stupni ZŠ)
−
Závislosti, vztahy a práce s daty
−
Geometrie v rovině a v prostoru
−
Aplikační úlohy a problémy
Obsah tematických celků je minimem základního vzdělávání v matematice na 2. stupni ZŠ. Tematické celky lze charakterizovat: – Číslo a proměnná V návaznosti na tematický celek Číslo a početní operace na 1. stupni ZŠ si žák rozšiřuje číselný obor přirozených čísel na obor čísel celých, racionálních a analogicky si v těchto oborech osvojuje početní operace. Důraz je kladen na osvojení dovednosti provádět operaci a schopnost operaci propojit s reálnou situací. V souvislosti s rozšiřováním číselných oborů žák získává dovednost odhadovat a zaokrouhlovat s danou přesností, užívat různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek–část, řešit situace vyjádřené poměrem, pracovat s měřítky map a plánů, řešit aplikační úlohy na procenta. Žák se učí efektivně využívat výpočetní techniku pro školní práci i praxi mimo ni. Významnou úlohu v základním vzdělávání matematiky pro potřeby dalšího vzdělávání, ale i pro matematizaci reálných situací, má pojem proměnná. Přírodovědné obory, technické obory, ale i obory ostatní pracují s obecnými formulacemi, zápisy, vzorci, rovnicemi atd. a na různé úrovni uplatňují znalost základů algebry, práci s výrazy a proměnnou. Proto se zaměřujeme na práci s proměnnou a na dobré osvojení základů algebry všemi žáky a ne pouze žáky s výraznými studijními předpoklady. – Závislosti, vztahy a práce s daty Žák pozoruje a rozpoznává projevy jevů, jejich změny a závislosti jako projevy praktického života a dochází k pochopení vzájemných vztahů. Žák závislosti zkoumá prostřednictvím tabulek, diagramů a grafů, v jednoduchých případech je konstruuje, vyjadřuje matematickým zápisem nebo je modeluje. Zkoumáním těchto vztahů a závislostí směřuje k vyvození a pochopení pojmu funkce. Významné místo v tomto tematickém celku pro názorné přiblížení učiva (práce s tabulkou, konstrukce grafů, proměna grafu aj.) má využití vhodného počítačového softwaru. Realizování obsahu učiva daného tematického celku pomocí příslušných výukových programů na počítači umožňuje žákovi názornější a snazší pochopení pojmu funkce. Prostřednictvím tabulek a grafů tvořených přímo na obrazovkách vidí vztahy, závislosti a změny, chápou lépe pojem proměnná a funkce a lépe chápou význam funkce v jednoduchých reálných situacích. Pro potřeby nejen dalšího studia, ale i běžného života má učivo v aplikačních úlohách neopomenutelné místo, a to včetně základů goniometrických funkcí. Proto vzdělávací program Tvořivá škola v obsahu učiva realizuje základní poznávání goniometrických funkcí s důrazem na aplikace v praktických situacích. Vzdělávací oblast tohoto celku otevírá ideální cestu k uplatňování mezipředmětových vztahů se vzdělávací oblastí Informační a komunikační technologie, s přírodovědnými předměty a k tvořivé činnosti a experimentování žáka. – Geometrie v rovině a prostoru Geometrii na 2. stupni ZŠ vyučujeme pravidelně, každý týden (většinou 2 hod. týdně střídavě s aritmetikou nebo algebrou), v samostatných vyučovacích hodinách, ne v blocích. Základní představy žáka o geometrických obrazcích a tělesech jsou rozšiřovány a prohlubovány. Žák určuje a znázorňuje geometrické útvary, popisuje je slovně a geometricky modeluje reálné situace. Řeší 209
geometrické úlohy, počítá obsahy a obvody rovinných obrazců, povrchy a objemy těles. Poznává a užívá základní vztahy mezi rovinnými obrazci (shodnost, podobnost). Obsahem učiva je i osvojení si vztahů mezi rovinnými útvary, poznání a využívání metrických vlastností v rovině. Osvojené poznatky a vztahy jsou využívány pro řešení jednoduchých konstrukčních úloh a úloh z běžné životní praxe. Významné místo v realizaci tohoto tematického celku má utváření správných dovedností a návyků při rýsování, užívání správných a vhodných pomůcek pro rýsování a formování celkového grafického projevu žáka. Důraz je kladen i na správné, přesné a odborné vyjadřování, užívání matematické symboliky a dodržování algoritmů řešení (např. konstrukční úlohy). Uvedené požadavky nemají samoúčelný význam jen pro geometrii, ale pomáhají vytvářet obecnější pracovní návyky, dovednost, ovlivňují komunikační dovednosti žáka, spoluformují některé osobní vlastnosti žáka apod. – Aplikační úlohy a problémy Úlohy tohoto typu jsou nedílnou součástí všech předcházejících tematických celků v průběhu celého základního vzdělávání v matematice a realizují se průběžně v každé vyučovací hodině. Žák se učí řešit problémové situace a úlohy z běžného života s využitím všech osvojených matematických poznatků a dovedností. Osvojuje si obecný algoritmus řešení: analyzovat a pochopit úlohu a problém, utřídit údaje a podmínky, provádět situační náčrt, odhad, problém matematizovat, řešit a výsledek ověřit a konfrontovat s reálnou situací. Při řešení úloh žák využívá prostředky výpočetní techniky i některé další pomůcky. Příležitost dostávají i žáci, kteří mají dílčí nedostatky v numerickém počítání nebo v kvalitě rýsování. Do tohoto tematického celku včleňujeme také okruh učiva z oblasti finanční matematiky a rýsování. Oba okruhy učiva splňují zaměření na aplikace matematiky při řešení úloh a situací z běžné praxe. Svým obsahem i rozsahem žáka nezatěžují, ale naopak jsou pro něj přínosem, neboť se s problematikou obou témat v praxi setkává a prakticky využívá osvojované poznatky a dovednosti. C) Obsah učiva vyučovacího předmětu Matematika v 6. – 9. roč.: Matematika je v 6. – 9. ročníku vyučována po 4 hodinách týdně, pouze v 7. ročníku je hodin 5. Doporučujeme, aby se aritmetika s geometrií učila střídavě v každém týdnu po 2 vyučovacích hodinách. Učivo aritmetiky (později algebry) s geometrií se tak lépe vzájemně prolíná a snadněji se mezipředmětově využívá. Tento způsob řazení vyučovacích hodin rozloží učební látku do delšího časového prostoru. To napomáhá snadnějšímu a trvalejšímu osvojení učiva. Pamatujeme na to, že dobré zvládnutí učiva jednoho ročníku, je předpokladem pro zvládnutí učiva v ročníku následujícím. V úvahu je třeba vzít i to, že žák, který chybí týden nebo dva z důvodu nemoci, bude snadněji navazovat na předešlou látku, neboť ano v aritmetice ani v geometrii se neprobere velké množství učiva. výuka v blocích je pro vyšší stupeň vhodná až když žák již dobře ovládá základní učivo. Je-li při střídání 2 hodin aritmetika a 2 hodin geometrie vyučující v některém učivu pozadu, může na týden nebo dva zvolit kombinaci 3+1 dle potřeby.
6. ročník (4 hodiny týdně) Aritmetika (2 hodiny týdně) Opakování a upevnění učiva z 1. stupně ZŠ − přirozená čísla a jejich zápis − zobrazení, porovnávání, zaokrouhlování přirozených čísel − operace s přirozenými čísly (sčítání, odčítání, násobení, dělení), písemné algoritmy − slovní úlohy 210
Dílčí výstupy: − žák v oboru přirozených čísel dovede čísla porovnat, zaokrouhlovat, sčítat, odčítat, násobit a dělit (a to především písemně), uvažuje a rozlišuje, správně volí početní výkony při řešení slovních úloh Desetinná čísla (Vyvozování pojmu desetinného čísla a všech činností i operací s desetinnými čísly vychází z peněžního modelu. S činnostmi s desetinným číslem v peněžním modelu se žáci setkávají již od 5. ročníku.) − zlomek – desetinné číslo (opakování), rozvinutý zápis čísla − porovnávání, zaokrouhlování desetinných čísel − činnosti s penězi − operace s desetinnými čísly (sčítání, odčítání, násobení, dělení), písemné algoritmy − užití kalkulátorů při výpočtech s desetinnými čísly − úlohy z praxe: převody jednotek, aritmetický průměr − slovní úlohy Dílčí výstupy: − žák dovede desetinná čísla porovnávat, sčítat, odčítat, násobit a dělit (písemné algoritmy) − žák umí pro výpočty využít kalkulátor, v úlohách z praxe dovede uvažovat, využívat matematické úsudky, převádět jednotky, vypočítat aritmetický průměr Dělitelnost přirozených čísel násobek, dělitel − znaky dělitelnosti − prvočísla, číslo složené, čísla soudělná a nesoudělná − rozklad čísla na prvočinitele − největší společný dělitel, nejmenší společný násobek −
Dílčí výstupy: − žák umí určit největší společný dělitel a nejmenší společný násobek a užívat znaky dělitelnosti jako propedeutika počítání se zlomky a algebraickými výrazy Geometrie (2 hodiny týdně) Opakování a upevňování učiva z 1. stupně ZŠ − bod, přímka, polopřímka, úsečka − jednoduché konstrukce: rovnoběžky, kolmice − délka úsečky, měření, jednotky délky − rovinné obrazce: znázornění, rozlišování, jednoduché konstrukce a náčrty (čtverec, obdélník) − obvod a obsah čtverce a obdélníku, základní jednotky obsahu, slovní úlohy Dílčí výstupy: − žák pozná, narýsuje a popíše základní geometrické útvary a obrazce, provádí jednoduché konstrukce (kolmice, rovnoběžky, čtverec, obdélník) − určuje délku úsečky měřením, rýsuje úsečky dané velikosti, užívá základní jednotky délky − určuje obvod čtverce a obdélníku, − dovede vyznačit 1 cm2,1 dm2 ve čtvercové síti, umí znázornit 1 m2 − pomocí čtvercové sítě určuje obsah čtverce a obdélníku, rozlišuje a užívá základní jednotky obsahu − využívá praktických poznatků z F Úhel a jeho velikost 211
− − −
úhel, velikost úhlu, určení velikosti úhlu měřením a výpočtem typy a druhy úhlů jednoduché konstrukce: osa úhlu, přenášení úhlu, vzdálenost bodu od přímky
Dílčí výstupy: žák pozná, narýsuje a popíše úhel, určí velikost úhlu měřením, rýsuje úhel dané velikosti − provádí jednoduché konstrukce: přenesení úhlu, osa úhlu, vzdálenost bodu od přímky −
Osová souměrnost − shodnost geometrických útvarů − osová souměrnost, osa souměrnosti − osově souměrné obrazce − jednoduché konstrukce: osa úsečky, osa úhlu Dílčí výstupy: − žák umí určit obrazce osově souměrné − provádí jednoduché konstrukce: osa úsečky a úhlu Trojúhelník trojúhelník, zobrazení, popis, modely třídění trojúhelníků podle velikosti stran a podle velikosti úhlů trojúhelníková nerovnost příčky v trojúhelníku: výšky, těžnice, střední příčky a jejich konstrukce Dílčí výstupy: žák umí trojúhelníky zobrazit, popsat, modelovat, rýsovat a třídit je podle daných kritérií − v trojúhelníku umí vyznačit výšky, těžnice, střední příčky − zná trojúhelníkovou nerovnost −
Objem a povrch − krychle, kvádr: rozlišování těles, jejich popis, modelování, tělesa kolem nás − využití učiva z F − objem a povrch kvádru a krychle (modely krychlí a kvádrů) − jednotky objemu − slovní úlohy - objem a povrch krychle a kvádru − žák pozná daná tělesa, umí je popsat, modelovat − vypočítá objem a povrch krychle a kvádru a užívá základní jednotky pro obsah a objem 7. ročník (5 hodin týdně) Aritmetika Opakování a upevnění učiva ze 6. ročníku − desetinná čísla, početní operace s desetinnými čísly − dělitelnost − slovní úlohy, úsudky Zlomky činnostní vyvození pojmu zlomek, zápis zlomku krácení a rozšiřování zlomků, porovnávání zlomků 212
sčítání a odčítání zlomků převrácené číslo, násobení a dělení zlomků zlomek – složený zlomek – smíšené číslo – desetinné číslo využití učiva ve slovních úlohách Dílčí výstupy: − žák dovede zlomky porovnávat, rozšiřovat, krátit − žák dovede zlomky sčítat, odčítat, násobit a dělit − žák řeší jednoduché slovní úlohy se zlomky Celá čísla − čísla kladná, záporná, navzájem opačná − uspořádání celých čísel, znázornění na číselné ose, porovnávání − početní operace s celými čísly (sčítání, odčítání, násobení, dělení) − číslo racionální − slovní úlohy – celá čísla kolem nás Dílčí výstupy: − žák dovede v oboru celých čísel čísla porovnávat, znázornit na číselné ose, uspořádat − žák provádí početní operace: sčítání, odčítání, násobení a dělení, využívá přednosti početních výkonů, dovede slovně vyjádřit, jak se jednotlivé operace s celými čísly provádějí Poměr − poměr − zvětšování, zmenšování v daném poměru − měřítko plánu a mapy − slovní úlohy vedoucí k užití poměru Dílčí výstupy: − žák dovede zvětšovat a zmenšovat úsečky v daném poměru a užívat měřítko plánu a mapy v úlohách z praktického života Přímá a nepřímá úměrnost přímá úměrnost, nepřímá úměrnost úměra, tabulky trojčlenka slovní úlohy řešené trojčlenkou přímá, nepřímá úměrnost - tabulky, grafy Dílčí výstupy: žák umí určit, zda daná závislost je přímá nebo nepřímá úměrnost, sestavit tabulku a narýsovat graf přímé, nepřímé úměrnosti − řešit slovní úlohy pomocí trojčlenky −
Procenta procento, procentová část, základ výpočet přes 1 %: výpočet procentové části výpočet počtu procent výpočet základu slovní úlohy na procenta 213
úrok Dílčí výstupy: − žák umí vypočítat procentovou část, základ a určit počet procent výpočtem přes 1 % − řeší slovní úlohy, které využívají náměty z praktického života Geometrie Shodnost trojúhelníků opakování učiva o trojúhelníku ze 6. ročníku ZŠ − shodnost trojúhelníků: věta sss, sus, usu − konstrukce trojúhelníků podle vět sss, sus, usu −
Dílčí výstupy: − žák umí sestrojit trojúhelníky na základě vět sss, sus, usu − žák provádí náčrty, zvládá konstrukce trojúhelníků podle vět o shodnosti, dovede popsat a provést konstrukci, zná podmínky, za kterých se dají konstrukce trojúhelníků provést (podle vět sss, sus, usu) Osová a středová souměrnost − osová souměrnost, útvary osově souměrné − středová souměrnost, útvary středově souměrné Dílčí výstupy: − žák umí určit obrazce osově a středově souměrné a tyto souměrnosti rozlišit − žák umí narýsovat obrazy jednoduchých geometrických útvarů v osové a středové souměrnosti Čtyřúhelníky, hranoly − čtyřúhelník, zobrazení, popis, modely − rovnoběžník, zobrazení, popis, modely − činnostní třídění rovnoběžníků podle vlastností stran a úhlů − konstrukce a obsahy rovnoběžníků – činnostně − obsah trojúhelníku – činnostně − lichoběžník, konstrukce lichoběžníku, rozlišování lichoběžníků − obsah lichoběžníku − čtyřúhelník, mnohoúhelník – hranol – popis modelů hranolů, činnostní rozlišování hranolů − povrch a objem hranolů, sítě těles, odvozování vzorců, výpočty − úlohy z praxe a na výpočet povrchů a objemů hranolu Dílčí výstupy: − žák umí čtyřúhelníky zobrazit, popsat, modelovat a rýsovat, třídit podle daných kritérií − žák dokáže sestrojit rovnoběžník v jednoduchých případech − umí vypočítat obvod a obsah hranolu s trojúhelníkovou a rovnoběžníkovou podstavou − žák je schopen popsat modely těles − umí odvozovat základní vzorce 8. ročník (4 hodiny týdně) Aritmetika a algebra
214
Mocniny a odmocniny − druhá mocnina a odmocnina − určování druhé mocniny a odmocniny pomocí kalkulátorů (tabulek) − slovní úlohy z praxe − mocniny s přirozeným mocnitelem, rozvinutý zápis čísla − číselné výrazy s mocninami − početní operace s mocninami: sčítání, odčítání, násobení, dělení, (umocňování) Dílčí výstupy: žák umí určit druhou mocninu a odmocninu pomocí kalkulátoru (u čísel do 15 zpaměti) − žák umí sčítat, odčítat, násobit a dělit mocniny s přirozeným mocnitelem, umí určit mocninu součinu, zlomku a mocniny, dovede říci, jak se s mocninami provádí početní výkony − Učivo a jeho osvojení je nezbytné pro žáky jako propedeutika pro práci s výrazy s proměnnou a pro algebru jako takovou v obecné rovině. −
Výrazy s proměnnou − číselné výrazy a výrazy s proměnnou − hodnota výrazu, dosazování do výrazu − zápis slovního textu pomocí výrazu − mnohočleny − sčítání a odčítání mnohočlenů − násobení mnohočlenu jednočlenem a mnohočlenem − vytýkání před závorku – rozklady mnohočlenu na součin − vzorce a2 - b2, (a ± b)2 a jejich užití Dílčí výstupy: žák umí určit hodnotu výrazu a dosazovat do výrazu − zapsat slovní text pomocí výrazu s proměnnou v jednoduchých případech − žák dovede sčítat, odčítat mnohočleny a násobit jednočlenem − upravit výraz vytýkáním před závorku a užívat vzorce ke zjednodušení výrazu −
Lineární rovnice o jedné neznámé − rovnost, rovnice − ekvivalentní úpravy rovnic, zkouška − řešení přiměřeně náročných lineárních rovnic pomocí ekvivalentních úprav vedoucích hlavně k vyjádření neznámé v oboru přirozených čísel − výpočet neznámé ze vzorce − slovní úlohy řešené pomocí lineárních rovnic Dílčí výstupy: − žák řeší přiměřeně náročné lineární rovnice pomocí ekvivalentních úprav a provádí zkoušku správnosti (rovnice s výsledky v oboru přirozených čísel nebo celých čísel) − žák umí vypočítat hodnotu neznámé z jednoduchých vzorců Geometrie Pythagorova věta pravoúhlý trojúhelník − Pythagorova věta − užití Pythagorovy věty v praxi a v životě kolem nás −
215
Dílčí výstupy: − žák zná Pythagorovu větu v základním tvaru (c2 = a2 + b2) a v úlohách z praxe ji při výpočtech užívá vždy až po provedení nákresu a vyznačení pravoúhlého trojúhelníku Kruh, kružnice − kružnice, kruh, zobrazení, popis, modely − délka kružnice, obsah kruhu − vzájemná poloha kružnice a přímky − vzájemná poloha dvou kružnic − tečna a tětiva kružnice − kružnice opsaná a vepsaná trojúhelníku a rovnoběžníkům − slovní úlohy - výpočet délky kružnice, obsah kruhu Dílčí výstupy: − žák umí kružnici a kruh zobrazit, popsat, narýsovat − určit délku kružnice a obsahu kruhu − určit vzájemnou polohu: kružnice a přímky, dvou kružnic − sestrojit tečnu kružnice Válec − válec – zobrazení sítě, popis tělesa, modely − povrch a objem válce, odvození vzorců − slovní úlohy – válec kolem nás −
Dílčí výstupy: − žák umí zobrazit, popsat, narýsovat, modelovat válec − umí vypočítat povrch a objem válce Konstrukční úlohy − jednoduché konstrukce − postup řešení konstrukční úlohy, zápis, symbolika − množina bodů dané vlastnosti − Thaletova věta − konstrukce trojúhelníků, čtyřúhelníků Dílčí výstupy: − žák používá základní pravidla přesného rýsování − dodržuje algoritmus konstrukční úlohy: náčrt a rozbor, provedení konstrukce (zápis popisu konstrukce je rozšiřující učivo) − provádí jednoduché konstrukce (např. osy, rovnoběžky, kolmice, tečny, konstrukce trojúhelníků podle vět sss, sus, usu apod.) − provádí konstrukce trojúhelníků a čtyřúhelníků zadané různými prvky v jednoduchých případech a v návaznosti na praxi (rozšiřující učivo) Užitá matematika a) Aplikační úlohy a problémy − jednoduché technické výpočty −
Dílčí výstupy: 216
−
žák řeší ve všech tematických celcích slovní a aplikační úlohy v těsné návaznosti na praktické využití matematiky kolem nás
b) Základy statistiky − základní pojmy − aritmetický průměr − statistická šetření − diagramy, grafy − úlohy z praxe, užití výpočetní techniky Dílčí výstupy: − žák se orientuje ve statistických údajích a informacích z denního života, tisku a médií, umí číst a zhodnocovat informace z diagramů, grafů a dalších statistických ukazatelů − umí sám provést jednoduché statistické šetření a zaznamenat ho, užívá výpočetní techniku Učivo tohoto celku má pro žáka, jeho informovanost a každodenní praxi význam a měla by mu být věnována patřičná pozornost. 9. ročník (4 hodiny týdně) Algebra Algebraické výrazy opakování a upevnění učiva z 8. ročníku: výrazy s proměnnou, vzorce a2 - b2, (a ± b)2, rozklady mnohočlenů na součin vytýkáním před závorku − jednoduché úpravy algebraických výrazů − rozklady na součin výrazů typu vzorců a2 - b2, a2 ± 2ab + b2 −
Výrazy s proměnnými − proměnná ve jmenovateli zlomku − hodnota a smysl výrazu − krácení a rozšiřování výrazů − sčítání, odčítání, násobení a dělení výrazů − lomené výrazy ve fyzice, technických výpočtech, vzorcích −
Poznámka: Učivo tohoto tematického celku je základem algebry v rámci základního matematického vzdělání na základní škole. Je nezbytným základem a východiskem pro další vzdělávání žáků na všech typech středních škol. Žákům předkládáme základní poznatky a požadujeme na nich dovednosti pracovat s algebraickými výrazy v jednoduchých tvarech a vazbách. Požadavky se vztahují i k jednoduchým úpravám výrazů s neznámou ve jmenovateli a jejich užití v praxi.. Dílčí výstupy: − žák umí určit hodnotu lomeného výrazu, provést určené úpravy − provádí krácení a rozšiřování výrazů se zlomkem − umí jednoduché výrazy se zlomky sčítat, odčítat, násobit a dělit Lineární rovnice řešení rovnice – opakování lineární rovnice se zlomkem a závorkami (přiměřeně náročné) – vzorce, výpočet neznámé ze vzorce užití rovnic pro řešení slovních úloh jednoduchá zadání zvláštní typy slovních úloh: úlohy o pohybu, společné práci, počítání směsí, rozšiřující učivo 217
soustava rovnic o dvou neznámých a jejich řešení, slovní úlohy Dílčí výstupy: − žák umí řešit lineární rovnice se závorkami i se zlomky − umí provést výpočet neznámé ze vzorce − na základě rovnic a vzorců řeší slovní úlohy z praxe (úlohy o pohybu, fyzikální úlohy, technické výpočty ap.) Funkce funkce jako závislost dvou veličin; definiční obor funkce − způsob vyjádření funkce: tabulka, graf (rovnice) − přímá a nepřímá úměrnost − lineární funkce − goniometrické funkce ostrého úhlu pravoúhlého trojúhelníka: sin, cos, tg − tabulky a grafy goniometrických funkcí: sin, cos, tg (pro znázornění užití výpočetní techniky) − užití goniometrie v praxi, řešení jednoduchých reálných situací −
Poznámka: Učivo tohoto tematického celku obsahuje v orientační a informační formě učivo o goniometrických funkcích pro vytvoření představ a uceleného pohledu na funkční vztahy veličin, a to v úzké návaznosti na praxi. Dílčí výstupy: žák umí poznat funkční vztah − umí určit definiční obor funkce − rozlišuje přímou a nepřímou úměrnost, lineární funkci, goniometrické funkce sin, cos, tg − umí vyjádřit funkci tabulkou, grafem a určit hodnoty goniometrických funkcí pomocí tabulek nebo kalkulátoru − při řešení úloh z praxe využívá při výpočtech poznatky o funkcích, zvlášť v geometrii −
Geometrie Podobnost − podobnost rovinných útvarů, poměr podobnosti − podobnost trojúhelníků, věty o podobnosti trojúhelníků − podobnost kolem nás: plány, mapy Dílčí výstupy: − žák umí určit podobné útvary v rovině, umí určit a použít poměr podobnosti − užívá poměr podobnosti při práci s plány a mapami Tělesa − opakování: zobrazení, popis těles, modely, povrchy těles – krychle, kvádr, hranoly, válec − tělesa: jehlan, kužel, koule - zobrazení, popis těles, modely − povrchy a objemy těles - jehlan, kužel, koule − aplikační úlohy, úlohy řešící reálné situace Dílčí výstupy: žák umí základní tělesa zobrazit, popsat, modelovat, rýsovat, sestrojit jejich sítě − umí vypočítat povrch a objem těles −
Užitá matematika – aplikační úlohy a problémy a) Základy finanční matematiky úrokový počet, základní pojmy 218
jednoduché úrokování: výpočet úroku, určení jistiny úvěr, půjčka valuty, devizy, převody měn b) Základy rýsování − technika rýsování, druhy čar, technické písmo, rýsovací pomůcky − technické výkresy, kótování − pravoúhlé promítaní, (sdružené průměty, půdorys, nárys) D) Očekávané výstupy Číslo a proměnná Žák: provádí početní operace v oboru celých čísel a racionálních čísel; užívá ve výpočtech druhou mocninu a odmocninu, tzn.: na základě znalosti oboru přirozených čísel v dalších číselných oborech umí číslo zapsat, porovnat, zaokrouhlit, provádí početní operace sčítání, odčítání, násobení, dělení (a to především písemně), pro výpočty využívá i kalkulátor žák umí porovnat, krátit, rozšířit zlomky a provádět s nimi početní výkony jako propedeutika pro potřeby algebry ze stejného důvodu umí pracovat s mocninou s přirozeným mocnitelem zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností, účelně využívá kalkulátor modeluje a řeší situace s využitím dělitelnosti v oboru přirozených čísel, tzn.: žák vedle uvedených situací s využitím dělitelnosti se zabývá dělitelností jako propedeutikou pro práci se zlomky a algebraickými výrazy: naučí se určit nejmenší společný násobek a největší společný dělitel a užívat znaky dělitelnosti užívá různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek–část (přirozeným číslem, poměrem, zlomkem, desetinným číslem, procentem) řeší modelováním a výpočtem situace vyjádřené poměrem; pracuje s měřítky map a plánů, tzn.: žák umí zvětšovat a zmenšovat v daném poměru a prakticky užívá měřítko map a plánů řeší aplikační úlohy na procenta (i pro případ, že procentová část je větší než celek), tzn.: umí vypočítat procentovou část a základ a určit počet procent výpočtem přes 1 % žák umí vypočíst v jednoduchých případech úrok a určit jistinu v návaznosti na praxi řeší úlohy o úvěru, půjčce, umí převést jednotlivé měny matematizuje jednoduché reálné situace s využitím proměnných, určí hodnotu výrazu, sčítá, odčítá a násobí mnohočleny, provádí rozklad mnohočlenu na součin pomocí vzorců a vytýkání, tzn.: žák pro potřeby dalšího studia a praxe zvládá i základní poznatky o lomených výrazech: určuje smysl výrazu, provádí krácení a rozšiřování výrazů; umí výrazy sčítat, odčítat, násobit a dělit; poznatky využívá v praxi – práce se vzorci formuluje a řeší reálné situace pomocí rovnic a jejich soustav, tzn.: žák umí řešit lineární rovnice pomocí ekvivalentních úprav a provádí zkoušku správnosti umí provést výpočet neznámé ze vzorce analyzuje a řeší jednoduché problémy, modeluje konkrétní situace, v nichž využívá matematický aparát v oboru celých a racionálních čísel Závislosti, vztahy a práce s daty Žák: vyhledává, vyhodnocuje a zpracovává data porovnává soubory dat, tzn.: žák se orientuje ve statistických údajích a informacích z praxe, umí číst a vyhodnocovat i vytvářet schémata, grafy, tabulky 219
umí sám provést jednoduché statistické šetření a zaznamenat ho, pro tyto účely využívá výpočetní techniku určuje vztah přímé anebo nepřímé úměrnosti vyjádří funkční vztah tabulkou, grafem, rovnicí, tzn.: žák umí poznat funkční vztah a určit definiční obor rozlišuje přímou a nepřímou úměrnost, lineární funkci a orientačně i geometrické funkce sin, cos, tg umí vyjádřit funkci tabulkou, grafem a vyjádřit hodnoty goniometrických funkcí pomocí kalkulátoru matematizuje jednoduché reálné situace s využitím funkčních vztahů, tzn.: žák řeší jednoduché slovní úlohy vedoucí k užití přímé a nepřímé úměrnosti, slovní úlohy řeší úměrou a trojčlenkou žák řeší jednoduché úlohy z praxe geometrického charakteru s užitím goniometrických funkcí Geometrie v rovině a v prostoru Žák:charakterizuje a třídí základní rovinné útvary, načrtne a sestrojí rovinné útvary, zdůvodňuje a využívá polohové a metrické vlastnosti základních rovinných útvarů při řešení úloh a jednoduchých praktických problémů; využívá potřebnou matematickou symboliku, tzn.: žák umí základní rovinné útvary zobrazit, popsat, narýsovat, modelovat; třídí útvary podle daných kritérií dovede popsat vzájemný vztah přímek, kružnic, přímky a kružnice; určit a využít shodnost a podobnost geometrických útvarů dovede využít metrické vlastnosti v rovině: vzdálenost bodu od přímky, trojúhelníková nerovnost, Pythagorova věta určuje velikost úhlu měřením a výpočtem odhaduje a vypočítá obsah a obvod základních rovinných útvarů využívá pojem množina všech bodů dané vlastnosti k charakteristice útvarů a k řešení polohových a nepolohových konstrukčních úloh, tzn.: žák ovládá základní jednoduché konstrukce, např. osa úsečky, úhlu, kolmice a rovnoběžky, tečna kružnice umí sestrojit trojúhelník podle vět sss, sus, usu dodržuje algoritmus konstrukční úlohy: náčrt a rozbor úlohy, provedení konstrukce provádí konstrukce zadané různými prvky v návaznosti na potřeby praxe načrtne a sestrojí obraz rovinného útvaru ve středové a osové souměrnosti, určí středově a osově souměrný útvar užívá k argumentaci a při výpočtech věty o shodnosti a podobnosti určuje a charakterizuje základní prostorové útvary (tělesa), analyzuje jejich vlastnosti načrtne a sestrojí obraz jednoduchých těles v rovině, tzn.: žák umí základní tělesa poznat, zobrazit, popsat, narýsovat, modelovat načrtne a sestrojí sítě základních těles odhaduje a vypočítá objem a povrch těles analyzuje a řeší aplikační geometrické úlohy s využitím osvojeného matematického aparátu Ve vztahu ke geometrii, konstrukčním úlohám a rýsování žák: zná a používá základy přesného rýsování zná základy technického kreslení, kótování dovede v praktických cvičeních pracovat s jednoduchým technickým výkresem a plánem Nestandardní aplikační úlohy a problémy Žák: užívá logickou úvahu a kombinační úsudek při řešení úloh a problémů a nalézá různá řešení předkládaných nebo zkoumaných situací řeší úlohy na prostorovou představivost, aplikuje a kombinuje poznatky a dovednosti z různých tematických a vzdělávacích oblastí
220
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Vzdělávací oblast je v 6. – 9. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu: INFORMATIKA Rozvíjení klíčových kompetencí vzdělávací oblasti Informatika a komunikační technologie na 2. stupni ZŠ Kompetence k učení Pro postupné rozvíjení této kompetence je při výuce informatiky třeba: − vést žáka k smysluplnému porozumění toku informací, počínaje jejich vznikem, uložením na médium, přenosem, zpracováním, vyhledáváním a praktickým využitím − vytvořit od raného věku žáků pozitivní vztah k informačním technologiím, jakožto prostředků k získávání, třídění, zpracování a prezentace informací, které žáka každodenně zasahují − při zpracovávání získaných informací třídit a rozlišovat podstatné od nepodstatného, navrhovat různé způsoby řešení, vyvozovat konečné závěry, o vzniklých problémech hovořit − používat počítače a periferie od samého prvopočátku smysluplně, osvojovat si standardní postupy při zpracovávání informací, zavrhnout dosud přetrvávající způsob práce pokus – omyl − při vyhodnocování informace porovnávat a poznatky z většího množství alternativních informačních zdrojů, a tím k dosahování větší věrohodnosti vyhledávaných informací − postupně vést žáky k přesnému vyjadřování, ovládnutí a užívání jazyka informatiky − vést žáky k využívání výpočetní techniky, aplikačního i výukového software ke zvýšení efektivnosti učení a racionálnější organizaci práce − nechat žáky vysvětlovat získané informace, klást si navzájem otázky, odpovídat na ně a přemýšlet o praktickém využití − upozorňovat žáky na využití informací v různých oblastech lidské činnosti, vytvářet návaznosti v probíraném učivu − vést žáky k sebehodnocení, aby si každý uvědomoval, které učivo ovládá, co sám dokáže vyřešit, co si dokáže samostatně ověřit, aby to, co chápe a umí dovedl předávat druhým a sám věděl, které činnosti a postupy si potřebuje doplnit − tvořivě využívat softwarové a hardwarové prostředky při prezentaci výsledků své práce − pochopit funkce výpočetní techniky jako prostředku simulace a modelování přírodních i sociálních jevů a procesů Kompetence k řešení problémů Pro postupné rozvíjení této klíčové kompetence u žáků je potřebné ve výuce informatiky dbát na to, aby výuka byla srozumitelná a přiměřená věku, praktická, založená na porozumění učivu a dokonalém zvládnutí standardních postupů a činností. Proto je třeba: − o každém řešeném problému s žáky hovořit, problémy důkladně rozebrat, navrhnout a vyzkoušet různé možnosti řešení − dát žákům prostor pro vhodné pojmenování problému − nechat žáky vysvětlovat získané informace, klást si navzájem otázky, odpovídat na ně a přemýšlet o praktickém využití − naučit žáky nevzdávat se při prvním nezdaru, hledat pomoc v různých učebnicích a uživatelských příručkách a manuálech, ve spolupráci se spolužáky, s učitelem ale i doma v rodině − pro vedení žáka ke kritickému usuzování a srozumitelné a věcné argumentaci, je třeba rozvíjet algoritmické myšlení, logické myšlení, nechat žáky obhajovat své řešení a prezentace výsledků své práce − nastolovat problémové situace, aby žáci dokázali poznané metody řešení uplatnit i v jiných oblastech celoživotního vzdělávání
221
Kompetence komunikativní Informatika je v samé podstatě na komunikaci založená. Nejedná se pouze o komunikaci mezi žákem a strojem ale hlavně o komunikaci mezi lidmi navzájem. Žákům proto umožňujeme: − vyjadřovat svoje názory třeba zpočátku na základě intuice a tyto posléze zpřesňovat − při práci s hardwarem a softwarovým vybavením popisovat prováděné činnosti, dotazovat se na vzniklé nejasnosti, komunikovat se spolužáky, sledovat jejich závěry − porovnávat výsledky své práce s výsledky práce spolužáků, argumentovat, obhajovat výsledky své práce, poučit se od druhých, naslouchat upřesnění učitele − poznávat správný jazyk informatiky, užívat správné termíny − při zpracovávání výsledků své práce dbáme u žáků na to, aby používali ustálené postupy Kompetence sociální a personální Pro správné ovládnutí informačních technologií je třeba, aby žáci pro získání kompetencí k učení a řešení problémů pracovali s výpočetní technikou povětšinou individuálně. V tomto případě jsou zcela neupotřebitelné metody skupinové práce ale i práce ve dvojicích. Tento způsob práce používáme většinou na začátku řešení problémů. Individuální práci upřednostňujeme proto, že jinak jeden žák pracuje a ostatní koukají. Proto je třeba: − pokud už musíme přistoupit k práci ve dvojicích nebo i větších skupinách jednoznačně přiřadit role ve skupině a vytvořit přesná pravidla pro práci, samozřejmě ve spolupráci všech zúčastněných − žákům dát možnost diskutovat při řešení úkolů − vést žáky k ohleduplnosti u uznání práce druhých, k poskytnutí rady a pomoci druhým, zvláště spolužákům, kteří nemají počítače doma a nemají dostatečné znalosti a dovednosti − pěstovat v žákovi pozitivní představu o sobě samém, vždy mít možnost vyslovit své názory a obhájit svůj způsob řešení Kompetence občanské V informatice se rozvíjení této kompetence uplatňuje zvláště: − respektováním práv k duševnímu vlastnictví při užívání softwaru − zaujetím odpovědného, etického přístupu k nevhodným obsahům vyskytujícím se na internetu či jiných médiích − rozvíjením důvěry ve vlastní schopnosti a možnosti při ovládnutí informačních technologií − vedením žáka k sebekontrole, soustavnosti, systematičnosti a přesnosti − podporou tvořivé činnosti žáků Kompetence pracovní Na konci základního vzdělání dosáhne žák této kompetence tím, že během výuky informatiky: − pro řešení problémů, které jsou před něho staveny, prezentaci výsledků své práce, získávání informací používá bezpečně a účinně výpočetní techniku doplněnou přídavnými periferiemi − při použití vhodného softwaru dodržuje vymezená pravidla pro jeho používání ( softwarové právo ) − používáním různých verzí programů, prací na různých počítačích se postupně bez problémů adaptuje na změněné nebo nové pracovní podmínky − dodržuje stanovená přesná pravidla pro práci s výpočetní technikou, návody pro práci s přídavnými zařízeními a instalační postupy pro instalaci softwaru dodanou výrobci − dodržuje hygienické a zdravotní normy při práci s výpočetní a prezentační technikou − odpovědně přistupuje z hlediska ochrany životního prostředí k likvidaci obalů, papíru, tonerových kazet ... − je mu jasný pojem a postup nakládání s nebezpečnými odpady a jejich bezpečná likvidace – poškozené monitory − na základě získané ICT gramotnosti v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, učiní podložené rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesní orientaci
222
A) Výchovně vzdělávací cíle vyučovacího předmětu Informatika v 6. – 9. roč.: Žák: − chápe společenský tok informací – vznik–přenos–transformace–zpracování – distribuce informací − využívá základní standardní funkce počítače a jeho nejběžnější periferie − respektuje pravidla bezpečné práce s HW i SW a postupuje poučeně i v případě jejich závad − chrání data před poškozením, ztrátou a zneužitím − při vyhledávání informací na internetu používá jednoduché a vhodné cesty − vyhledává informace na portálech,v knihovnách a databázích − komunikuje pomocí internetu či jiných běžných komunikačních zařízení − ovládá práci s textovými, grafickými i tabulkovými editory a využívá vhodných aplikací − uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem − ověřuje věrohodnost informací a informačních zdrojů, posuzuje jejich závažnost a vzájemnou návaznost − pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví − používá informace z různých informačních zdrojů a vyhodnocuje jednoduché vztahy mezi údaji − zpracuje a prezentuje na uživatelské úrovni informace v textové, grafické a multimediální formě B) Charakteristika výuky Informatiky na 2. stupni základní školy: Vyučovací předmět Informatika bude vyučován od 6. do 9. ročníku po jedné vyučovací hodině týdně. Časová dotace byla posílena z disponibilní časové dotace, neboť jsme si vědomi důležitosti získání ICT gramotnosti našimi žáky. Charakter výuky informatiky je činnostní. Výuku orientujeme tak, aby žák dovednosti a znalosti získával výhradně na základě individuální nebo maximálně dvoučlenné skupinové práce s počítači, periferiemi a používaným softwarem. Žák provádí takové činnosti, které vedou k získání základních znalostí a dovedností práce s ICT technologiemi výhradně uživatelského charakteru, ale tak, aby je mohl dále rozvíjet na středním stupni vzdělání. Cílem naší práce je vybavit žáka takovými kompetencemi, aby byl schopen ICT technologie v budoucnosti cílevědomě využívat k organizaci a řízení svého života. Dovednosti získané ve vzdělávacím oboru Informatika umožňují žákovi aplikovat výpočetní techniku s bohatou škálou vzdělávacího softwaru a informačních zdrojů ve všech vzdělávacích oblastech celého základního vzdělávání. Získané dovednosti jsou v informační společnosti nezbytným předpokladem uplatnění na trhu práce i podmínkou k efektivnímu rozvíjení profesní a zájmové činnosti C) Obsah učiva vyučovacího předmětu Informatika v 6. – 9. roč.: 6. – 7. ročník Linux a Windows – pokračování − jak co otevřít v daném programu − seřazení položek ve Start – Prog − hlavní nabídka − ikony snadného spuštění − schování spodní lišty − ovládací panely − kontrola disku, defragmentace − komprimování − instalování programů Vektorová grafika – program Zoner Calisto – úvodní část − základní objekty, vkládání objektů − nástroj Výběr a editace objektů − označení, změna velikosti, přesun, rotace a zkosení objektu, nástroj Tvarování objektů 223
− − − − − − −
tvary – obdélník, čtverec, kružnice, elipsa, mnohoúhelníky, hvězdy,úsečky, křivky zrcadlení podle os změna měřítka pracovní plochy duplikační režim ukládání text – umělecký text, barva textu, editace textu vkládání obrázků, barevná výplň
Textový editor – LibreOffice Writer a Microsoft Word – pokračování − klávesa Insert − úprava WordArtu − barva, tvar, stíny, trojrozměrný efekt − kreslení − odrážky a číslování − tabulky − vkládání speciálních znaků − formát odstavce − tabulátory – posun, zarovnání − sloupec, oddíl, konec stránky a konec oddílu − čísla stránek − záhlaví, zápatí − automatické opravy − styl Skenování
Poznámka: Praktické činnosti – závisí na materiálním vybavení školy
Seznámení s digitální videokamerou Digitální fotoaparát – Zoner Photo Studio – úprava fotografií – rastrová grafika Multimediální prezentace – Impress a PowerPoint − programy pro tvorbu prezentací, druhy prezentací − základní okno programu − šablony − rozložení snímků − přidání dalších snímků − prohlídka prezentace − nové textové pole − úprava textu – velikost písma, barva písma, zarovnání textu − mazání textových polí a celých snímků − vložení grafických objektů – obrázek, klipart, WordArt, automatické tvary − efekty objektů – zvuk, časování, přechod mezi snímky − vlastní pozadí − hypertextové odkazy Počítačové sítě – pokračování − uživatelský účet, heslo − Internet – vyhledávače (Seznam, Centrum, Google a další) − vyhledávání na internetu − oblíbené stránky 224
− organizace v oblíbených položkách − uložení stránky − otisk obrazovky Elektronická pošta – pokračování emailová adresa – kontakty – kalendář –
Důvěryhodnost zdroje
(průřezové téma Mediální výchovy)
Počítačová kriminalita Ochrana na internetu – anonymita při chatování – spamy – nakupování a placení po internetu 8. – 9. ročník Zoner Calisto – pokračování – klávesové zkratky nástrojů – kruhová výseč – symetrické tvarování vrcholů hvězdy – rozbití objektu na křivky – tvarování textového rámce – zakřivení textu podle křivky – průhlednost, výplně, bitmapový typ výplně, plastická výplň, fraktál – spojování, průnik objektů – plastická výplň, stíny, vytvoření přechodu – tabulka v Inkscapu – tvorba dokumentu v Inkscapu Tabulkový procesor - LibreOffice Calc Microsoft Excel – základní okno – buňka – typ buňky, velikost buňky, označení více buněk – základní úpravy textu – font, zarovnání, barva písma, výplň buněk – práce s tabulkou – přesun, označování, vkládání a odstraňování řádků a sloupců – základní funkce – graf – tvorba grafu, prostorové natáčení grafů, velikost a formát textů, barvy a textury – kopírování – číselné řady – formát buňky – číslo, zarovnání, ohraničení – řazení dat – tisk – náhled, nastavení záhlaví a zápatí Databáze – Microsoft Access – seznámení s programem – tvorba jednoduché databáze Internet – závěrečná část – připojení k internetu – modem, WiFi, pevné připojení – internetové protokoly – software – vyhledávání na internetu – internetový obchod 225
– elektronická banka – emailová schránka Seznam, Centrum, Gmail atd. – česko–anglický slovník online Tvorba webových stránek – PSPad, Poznámkový blok – jazyk HTML – tvorba stránky – barva pozadí, stejné pozadí více stran – barva písma, barva hypertextových odkazů – úprava textu – zarovnání odstavců – obrázek – vkládání, velikost, zarovnání obrázku – ukládání – prohlížení dokumentu prohlížečem – hypertextové odkazy – změna formátu – rozměr, miniatury – zobrazovaná velikost obrázku, okraje, průhledné pozadí obrázku – vkládání videa – odkaz pro zaslání emailové zprávy – umístění stránky na server Zvuk – Windows Media Player, GomPlayer, Winamp – přehrávání – formáty – grabování – internetová rádia – skiny – vypalování – obaly CD – tvorba Hardware – kde se počítače používají – co je uvnitř počítače – skříň – obsah skříně – základní deska, procesor, harddisk, paměť RAM, přídavné karty, zdroj, mechaniky – periferie – tiskárny, monitory, ... – druhy počítačů – zásady práce s počítačem D) Očekávané výstupy Zpracování a využití informací Žák: − ovládá práci s textovými a grafickými editory a využívá vhodných aplikací − uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem − pracuje s informacemi v souladu se zákonem o duševním vlastnictví − využívá běžný výukový a kancelářský software − používá informace z různých informačních zdrojů − zpracuje a prezentuje na uživatelské úrovni informace v textové, grafické a multimediální formě
226
OBČANSKÁ VÝCHOVA Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A SPOLEČNOST Tato oblast žáky seznamuje se znalostmi a dovednostmi potřebnými v demokratické společnosti. Zaměřuje se na utváření pozitivních občanských postojů, rozvíjí přináležitost k evropské civilizaci a kultuře. Snaží se preventivně působit proti rasismu, xenofobii, extremismu, vede žáky k toleranci, k respektování lidských práv a k úctě k přírodnímu a kulturnímu bohatství. Vzdělávací obor: VÝCHOVA K OBČANSTVÍ Tento obor rozvíjí občanské a právní vědomí žáků, motivuje je k aktivní účasti na životě společnosti. Vede žáky k sebepoznání a poznávání osobnosti druhých lidí, s jednáním lidí v konkrétních situacích. Seznamuje žáky se vztahy v rodině a širších společenstvích, s hospodářským životem, s činností politických institucí a orgánů, s mezinárodními vztahy a organizacemi, s globálními problémy světa. Učí je respektovat a uplatňovat pravidla morálky a společenského soužití, poznávat kulturu a tradice jiných národů, vystupovat proti rasismu a extremistickým projevům chování, vyjadřovat kultivovaně vlastní názory a uznávat názory druhých. V tomto vzdělávacím oboru je věnována náležitá pozornost také boji proti patologickým jevům, tj. alkoholu, kouření, drogové závislosti, kriminalitě mládeže v rámci tzv.Minimálního preventivního programu. Škola organizuje různé přednášky (Maják, besedy se zástupci policie, návštěva soudního přelíčení, besedy s lékaři aj.). V rámci tématu Ochrana člověka za mimořádných událostí si zase žáci osvojují vědomosti nezbytné pro ochranu člověka při požárech, povodních, haváriích a jiných živelných katastrofách. Charakteristika vyučovacího předmětu: Občanská výchova vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi potřebnými pro jeho aktivní zapojení do života demokratické společnosti. Zaměřuje se na utváření pozitivních občanských postojů, rozvíjí vědomí sounáležitosti k evropskému civilizačnímu a kulturnímu okruhu a podporuje přijetí hodnot, na nichž je současná demokratická Evropa budována. Zaměřuje se na prevenci rasistických, xenofobních a extremistických postojů, vychovává k toleranci a respektování lidských práv, k rovnosti mužů a žen, ale i k úctě k přírodnímu a kulturnímu prostředí a k ochraně uměleckých a kulturních hodnot. Pomáhá žákům orientovat se v sociální realitě i v začleňování do různých společenský vztahů a vazeb. Otevírá cestu k sebepoznání i poznání druhých, pochopení jednání vlastního i druhých. Seznamuje žáky se vztahy v rodině i v dalších společenstvích, s hospodářským životem, s činnostmi důležitých institucí a orgánů i způsoby zapojení jednotlivce do občanského života. Učí žáky respektovat morální principy a pravidla společenského soužití i přebírat odpovědnost za vlastní názory, chování a jednání i s důsledky. Rozvíjí občanské a právní vědomí žáků, posiluje smysl pro osobní i občanskou odpovědnost. Motivuje žáky k aktivní účasti na životě demokratické společnosti. KLÍČOVÉ KOMPETENCE: KOMPETENCE K UČENÍ -žák vyhledává a třídí informace, využívá jich v tvůrčích činnostech a v praktickém životě, propojuje poznatky a uvádí je do souvislostí, vytváří si komplexní pohled na svět, dokáže si uvědomit svůj učební styl KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ - žák vnímá problémové situace a umí je řešit, využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností, myslí kriticky, činí uvážlivá rozhodnutí a je za ně zodpovědný, umí si obhájit vlastní názor KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ -žák kultivovaně vyjadřuje své myšlenky a názory, naslouchá druhým, zapojuje se do diskuse, vhodně argumentuje, využívá informační a komunikační prostředky a technologie KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ - žák účinně spolupracuje ve skupině, dokáže poskytnout pomoc druhým, ovládá a řídí svoje jednání a chování
227
KOMPETENCE OBČANSKÉ - žák se umí vcítit do situací druhých lidí, dokáže se postavit proti fyzickému i psychickému násilí, je si vědom svých práv a povinností, chová se zodpovědně v krizových situacích ohrožujících život a zdraví člověka, respektuje a chrání naše tradice a kulturní a historické dědictví, chápe základní ekologické souvislosti a enviromentální problémy KOMPETENCE PRACOVNÍ - žák využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje a přípravy na budoucí povolání V jednotlivých tématech se objevují tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Enviromentální výchova, Mediální výchova. Při výuce se využívá různých vyučovacích metod, např. výklad, diskuse, referáty, skupinové práce, scénky, dlouhodobé projekty, besedy. Hodinová dotace: 6. ročník - 9. ročník 1 hodina týdně
228
6. ROČNÍK VÝSTUPY
UČIVO
MEZIPŘEDM.VZ.
PRŮŘEZ.TÉMATA
POZN.
Rok v jeho proměnách a slavnostech - Kalendář Z – planeta Země multikulturní výchova – - Významné dny a ČJ – znalost přísloví a multikulturalita svátky pranostik - Židé a jejich tradice D – významné - Přísloví a pranostiky historické postavy a události
- zná kalendář a umí se v něm orientovat - zná významné dny a svátky - má základní znalosti o životě a tradicích Židů uvádí příklady pranostik, přísloví
Domov - vysvětlí pojem domova z hlediska své sounáležitosti k rodině, obci, regionu, vlasti - uvádí příklady, které mu pomáhají vytvořit si osobní vztah k domovu a jeho okolí - uvědomuje si hodnoty domova a prostředí, ve kterém žije
- Pojem domov - Prostředí domova - Bydliště a jeho okolí
- vysvětlí význam harmonických vztahů mezi členy rodiny (vzájemná pomoc, důvěra) pro zdravý vývoj dítěte - uvědomí si význam rodiny z hlediska utváření osobnosti - rozpozná možné příčiny rodinných problémů, uvádí vhodné způsoby jejich řešení
- Postavení jedince v rodině - Funkce rodiny - Role členů rodiny - Vztahy v rodině, rodinné problémy - Úplná a neúplná rodina - Náhradní rodinná péče - Hospodaření rodiny - Volný čas a jeho využití
osobnostní a sociální výchova - sociální rozvoj
Rodina Př, Ch – drog. závislost OSV – sociální rozvoj
osobnostní a sociální výchova - osobnostní rozvoj
Naše škola - žák zná školní řád, orientuje se ve škole - zná jména jednotlivých vyučujících - ví, jaké má škola zaměření a zájmové útvary
- Život ve škole - Školní řád (práva a povinnosti žáků)
výchova demokratického občana - principy demokracie - občanská společnost a škola
229
Naše vlast - žák se učí být hrdý na - Pojem „vlast“, D – historické postavy, svou vlast objevy, události „vlastenectví“ - uvědomuje si, co je - Slavní předkové Z - ČR, orientace na pro naši zemi typické, - Co nás proslavilo mapě srovnává ji s ostatními - Mateřský jazyk ČJ – historie ČJ a jeho státy - Významná místa v ČR po- zná národní pověsti, stavení mezi ostatními slavné historické jazyky postavy a osobnosti, - národní pověsti které nás proslavily ve světě, slavné objevy, české výrobky - umí zařadit mateřský jazyk mezi ostatní jazyky - umí se orientovat na mapě Naše obec, město, region - zná zajímavá a - Vysvětlení pojmů obec, Z – zeměpis ČR památná místa ve vesnice, město, orientace na mapě městě, obci, regionu statutární město, region zná významné rodáky Brno ( historie, - umí se ve městě památky, rodáci, orientovat kultura, přírodní krásy,…) Praha, hlavní město ČR - zná historii našeho - Historie města D, Vv – stavební slohy, hlavního města, jeho - Významné historické výtvarné umění významné památky památky a (umělecké slohy) významná místa - umí se orientovat ve - Orientace ve městě městě podle plánu města Život ve společnosti - umí vysvětlit pojem - Pojem demokracie demokracie - Moc zákonodárná, - ví, jak je rozdělena výkonná a moc ve státě soudní ( pouze zákl. informace)
osobnostní a sociální výchova - morální rozvoj
PROJEKT – Naše město Brno (Nový Lískovec)
výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech - Jsme Evropané
PROJEKT – Praha – hlav. město ČR
výchova demokratického občana – principy demokracie - formy participace občanů v polit. životě
Aktuality - žák umí interpretovat mediální sdělení, rozebrat ho, případně k němu zaujmout kritický postoj - rozlišuje funkce jednotlivých typů sdělení - vytváří si představu o roli médií v každodenním životě
mediální výchova
230
- využívá komunikační schopnosti - učí se pracovat v týmu - žák získá základní informace, jak se zachovat v případě havárií, požáru, povodní,…. - zná důležitá telefonní čísla - ví, co obsahuje evakuační zavazadlo
OČMU - Důležitá telefonní čísla chemie (RZS, hasiči, policie,…) zeměpis - Chování občanů při fyzika požáru, autohaváriích, chemických haváriích, povodních,….
osobnostní a sociální výchova - osobnostní a morální rozvoj
7. ROČNÍK VÝSTUPY - umí vysvětlit pojem národ z hlediska své sounáležitosti k českému národu a státu - ví, co je pro jeho národ - určí historické mezníky v dějinách českého národa - zná zajímavá a památná místa našeho státu - zná významné osobnosti, které nás proslavily - uvede významná kulturní díla - uvede příklady zvyků a tradic - srovnání s ostatními národy
- umí vysvětlit pojmy vlast, vlastenectví, nacionalismus - odliší projevy vlastenectví od projevů nacionalismu - zná státní symboly,
UČIVO - Definice národa - Kořeny národa a jeho historie - Národní bohatství (přírodní krásy, kultura, významné čes. osobnosti a díla, zvyky a tradice) - Naši sousedé - Národnostní menšiny a náš vztah k nim
- Pojem vlast, vlastenectví - Národní a státní symboly - Projevy vlastenectví, nacionalismu a rasové nesnášenlivosti
MEZIPŘEDM.VZ. dějepis – základní mezníky české historie zeměpis – přír. krásy, zajímavosti, sousední výtvar. výchova literatura hudební výchova
PRŮŘEZ.TÉMATA multikulturní výchova - kulturní diference - multikulturalita
POZN.
osobnostní a sociální výchova – osobnostní a sociální rozvoj
český jazyk – mateřský státy jazyk jako znak národa
Vlast literatura- příklady vlastenectví v literatuře dějepis – stát. symboly
multikulturní výchova - kulturní diference - etnický původ - multikulturalita osobnostní a sociální výchova – osobnostní a sociální 231
objasní jejich účel a způsob používání - zná státní svátky - rozpoznává netolerantní, rasistické, xenofobní a extremistické projevy v chování lidí - zaujímá aktivní postoj ke všem projevům lidské nesnášenlivosti
- rozvíjí porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí - zaujímá kladný vztah k přírodě - je veden k odpovědnosti za stav život. prostředí, vystupuje proti vandalství - získá základní informace o stavu ŽP u nás i ve světě - je seznámen s principy udržitelnosti rozvoje společnosti - třídí odpad
rozvoj
Člověk a příroda zeměpis – státy světa - Pojem ekologie přírodopis – chráněné - Enviromentální rostliny, chránění výchova . vztah jedince živočichové k ŽP, odpovědnost jedince za stav ŽP - Stav přírody ČR - Zprávy o stavu ŽP ve světě - Člověk a svět zvířat - Člověk a svět rostlin
enviromentální výchova – ekosystémy, základní podmínky života, lids. aktivity a problémy ŽP, vztah člověka k ŽP mediální výchova– rozbor zpráv o stavu ŽP osobnostní a sociální výchova - osobnostní a sociální rozvoj Den Země
Majetek a bohatství člověka - uvědomuje si význam materiálních a duchovních hodnot - stanoví si žebříček životních hodnot - uvede příklady materiálního a duchovního bohatství - rozlišuje a porovnává různé formy vlastnictví - učí se zacházet s penězi a se svěřeným majetkem
- Duchovní a věcné hodnoty - Žebříček hodnot - Druhy vlastnictví - Hospodaření s penězi, majetkem
Člověk a lidská práva práce s dokumenty
osobnostní a sociální výchova- osobnostní a sociální rozvoj
výchova 232
- žák zná svá práva a povinnosti - uvědomuje si nutnost dodržování lidských práv a plnění si povinností - respektuje práva ostatních lidí - uplatňuje vhodné způsoby chování a komunikace v různých životních situacích, respektuje kulturní zvláštnosti - žák je seznámen s nebezpečím šikany a diskriminace
- žák si osvojí pravidla chování v různých životních situacích a zásady mezilidské komunikace
- Školní řád - Pojmy „právo“ a „povinnost“ - Všeobecná deklarace lidských práv, Úmluva o právech dítěte - Problém porušování lidských práv - Problémy šikany a diskriminace
Zásady společenského chování - Mezilidská Český jazyk - zásady komunikace komunikace, psaní - Představení, pozdrav, dopisu, pozvánky,… oslovení - Dopis, telefonování - Chování v restauraci, v divadle , v kině, v doprav. prostředcích,…
demokratické občana– principy demokracie, občan, občanská společnost a škola osobnostní a sociální výchova– osobnostní, sociální a morální rozvoj
osobnostní a sociální výchova – osobnostní, sociální a morální rozvoj
Člověk v dospívání - žák se snaží poznat a ohodnotit vlastní osobnost - rozpoznává své záporné charakterové vlastnosti - vhodně koriguje své chování a jednání - překonává nedostatky - pěstuje zdravou sebedůvěru
osobnostní a sociální výchova – osobnostní, sociální a morální rozvoj
- Hledáme sami sebe - Kladné a záporné charakterové vlastnosti - Období dospívání puberta
Vlastní životní styl - uvědomuje si potřebu zdravého životního stylu - umí si naplánovat pracovní den - poznává a utváří si zdravý životní styl
- Pracovní den - Volný čas, aktivní odpočinek - Zdravá výživa - Zdravý životní styl
- plán dne - tvorba zdravého jídelníčku
osobnostní a sociální výchova – osobnostní rozvoj
Aktuality mediální výchova - žák umí pracovat
- zařazeno v každé hod. 233
s médii, analyzovat jejich sdělení a zaujmout k němu kritický postoj - rozlišuje funkce jednotlivých typů sdělení - vytváří si představu o roli médií v každodenním životě - využívá komunikačních schopností - učí se pracovat v týmu
- žák ví, jak se zachovat v situacích, kdy jsou ohroženy životy lidí - žák získá základní informace, jak se zachovat v případě havárií,, požáru, povodní,…. - zná důležitá telefonní čísla - ví, co obsahuje evakuační zavazadlo
- Důležitá telefonní čísla - Chování občanů při požáru, autohaváriích, chem. haváriích, povodních, za bouřky, na horách,… - Evakuace a evakuační zavazadlo
OČMU chemie fyzika zeměpis
osobnostní a sociální výchova – osobnostní a morální rozvoj
téma zařazováno průběžně
PRŮŘEZ.TÉMATA
POZN.
8. ROČNÍK VÝSTUPY
UČIVO
MEZIPŘEDM.VZ. Člověk jako osobnost Čj – liter. ukázky - žák umí ohodnotit - Vlastnosti týkající se význam. vlastní osobnost charakterizující osobností a lidských - uvědomuje si, že osobnost vlastností poznání vlastní - Sebehodnocení D – význam. osobnosti osobnosti může mít vliv - Charakter, Encyklopedie – na jeho rozhodování a temperament, vůle, osobnosti vztahy s jinými lidmi sebevědomí Psychologie - zná své kladné a - Vnitřní svět člověka psychotesty záporné vlastnosti - Významné osobnosti - vysvětlí pojmy v dějinách charakter,
osobnostní a sociální výchova – osobnostní a sociální rozvoj
234
temperament, vůle, sebevědomí - uvědomí si význam motivace, aktivity, osobní kázně při seberozvoji - uvědomuje si význam velkých osobností v dějinách
- žák si stanoví žebříček životních hodnot - učí se vytvářet si zdravý životní styl - zná zásady zdravého životního stylu - uvědomuje si škodlivost užívání návykových látek - umí odmítnout negativní jevy (alkohol, drogy, cigarety)
- zná základní zásady mezilidské komunikace - uvádí různé způsoby mezilidské komunikace - ovládá komunikaci beze slov - umí komunikovat v různých životních situacích
Zdravý životní styl - pyramida zdravé - Osobní rozvoj výživy - Zdravá výživa - tvorba zdravého - Zásady zdravého jídelníčku životního stylu (aktivní - práce s novinovými odpočinek, pohyb, články zdravá výživa, režim dne,…) - Alkohol, drogy, kouření a jiné druhy závislostí
- Způsoby a druhy mezilidské komunikace - Sdělení a jeho obsah - Komunikace beze slov - Komunikace mezi postiženými spoluobčany
Komunikace Čj – tvorba sdělení znaková řeč Brailleova slepecká abeceda
osobnostní a sociální výchova – osobnostní a sociální rozvoj
mediální výchova osobnostní a sociální výchova – osobnostní a sociální rozvoj
Rozdělení moci ve státě - žák umí vysvětlit podstatu pojmů stát a demokracie - učí se být odpovědným a angažovaným občanem - zná svá práva a povinnosti - rozlišuje a poznává úkoly jednotlivých složek státní moci ČR, jejich orgánů a institucí
- Stát – jeho význam, hlavní znaky - Moc zákonodárná a výkonná - Moc soudní ( právo a jeho druhy, právní řád ČR, kdo je kdo v soudnictví, protiprávní jednání, právo v každodenním životě) - Co znamená být občanem státu – volby do zastupitelstev
výchova demokratického občana - občan, občanská společnost a stát - formy participace občanů v politickém životě - principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování
235
podílejících se na správě obcí, krajů a státu - je seznámen s mocí soudní - zná princip voleb do zastupitelstev
- žák zná různé druhy vlastnictví - dodržuje zásady hospodárnosti se svěřeným majetkem - zná hodnotu peněz - chápe význam pojištění
- kriticky hodnotí a koriguje své chování a jednání - uvědomuje si zásady lidského soužití, funkce rodiny - žák je seznámen s fungováním rodinného života, s řešením rodinných konfliktů - učí se úctě ke starším spoluobčanům
Majetek, vlastnictví a pojištění osob a majetku Pojišťovny, uzavírání - Formy vlastnictví pojistek, pojišťovací - Hospodaření s penězi smlouvy – propagační a majetkem letáky, příklady - Pojištění pojistných událostí a pojišťovacích smluv
Člověk a rodinný život Čj – svatební - Výběr partnera oznámení, blahopřání - Svatba rozbor novinových - Manželství článků týkajících se rodinných vztahů - Typy rodiny beseda se sociální - Fungování rodiny - Způsoby výchovy dětí pracovnicí na téma - Řešení konfliktů v Rodina, náhradní rodině rodinná péče - Spolužití se starší generací
osobnostní a sociální výchova – osobnostní, sociální a morální rozvoj multikulturní výchova - kulturní diference - lidské vztahy - multikulturalita mediální výchova
Aktuality mediální výchova - žák umí interpretovat mediální sdělení, rozebrat ho, zaujmout k němu kritický postoj - rozlišuje funkce jednotlivých typů sdělení - vytváří si představu o roli médií v každodenním životě - využívá komunikačních schopností - učí se pracovat v týmu
aktuality zařazeny v každé hodině
OČMU 236
- žák ví, jak se zachovat v situacích , kdy jsou ohroženy lidské životy - žák získá základní informace, jak se zachovat v případě havárií, požáru, povodní,… - zná důležitá telefonní čísla - ví, co obsahuje evakuační zavazadlo
- Mimořádné situace - Chování občanů při haváriích, požáru, povodních,.. - Důležitá telefonní čísla - Evakuace a evakuační zavazadlo
chemie zeměpis fyzika
osobnostní a sociální výchova – osobnostní a morální rozvoj
237
9. ROČNÍK VÝSTUPY
- žák se dokáže ohodnotit a vybrat si pro sebe vhodnou profesi podle schopností a zájmů - ví, kde hledat informace o SŠ a SOU - ví, co je aktuální na trhu práce - je seznámen s průběhem přijímacího řízení - posoudí vliv osobních vlastností na dosahování individuálních cílů - vhodně koriguje své
UČIVO
MEZIPŘEDM.VZ. Člověk na trhu práce inzeráty informující o - Sebehodnocení žáka požadavcích povolání, - Systém českého o preferovaných školství oborech (ČJ) - Jak vybírat vhodné povolání - Zákoník práce - Pracovní smlouvy a druhy pracovních poměrů - Soukromé podnikání
PRŮŘEZ.TÉMATA
POZN.
osobnostní a sociální výchova mediální výchova
chování a jednání - překonává osobní nedostatky, rozvíjí vůli a sebedůvěru - je seznámen s pracovními možnostmi v ČR, vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, s úskalími soukromého podnikání
- žák si osvojí základní pojmy týkající se hospodářské politiky státu - rozlišuje a porovnává úlohu výroby, obchodu a služeb (uvede příklady jejich součinnosti) - na příkladech kupujících a prodávajících vyloží podstatu fungování trhu - vysvětlí funkci bank a jejich služeb
- Potřeby, statky a služby - Podnikatel a trh - druhy vlastnictví - Funkce peněz a peněžní ústavy - Daně a státní rozpočet - Sociální politika, sociální dávky
Hospodářství a stát D – historie peněz, obchodu
výchova demokratického občana
238
- uvede zdroje příjmů státu a kam stát směřuje výdaje - uvede příklad sociálních dávek a příspěvků
- žák se zamýšlí nad vznikem států - rozlišuje typy a formy státu, prvotní a druhotné tvoření států - umí zařadit stát ke konkrétnímu typu a formě
- Definice státu a teorie pojednávající o původu států - Historie vzniku států - Formy a druhy států
- rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých složek státní moci - provádí jednoduché právní úkony - žák je seznámen s nutností dodržování právních ustanovení - rozpozná protiprávní jednání
- Moc zákonodárná, výkonná a soudní
Stát a právo D – vznik států Z – státy a jejich zřízení, hlavní města
Život ve státě - práce se Školním řádem, Reklamačním řádem a dalšími jednoduchými právními ustanoveními
Politika a politické strany programy politických - žák vysvětlí význam - Pojem „politika“ a stran práce s tiskem politiky v životě občana, „politologie“ politický pluralismus - Základní dělení - zná smysl a pravidla politických podle voleb (do programu stran zastupitelstev, do - Politické strany parlamentu,…) - Volby - zná principy - Principy demokracie demokracie
- umí rozpoznat netolerantní, rasistické , xenofobní a extremistické projevy v chování lidí - umí vysvětlit pojmy národ, národnost, emigrant, uprchlík, azyl, rasismus, xenofobie, diskriminace
- Soužití s různými národnostními menšinami - Soužití s lidmi různých ras - Soužití různých sociálních skupin
Žijí mezi námi Z – národy světa a jejich kultura ČJ – příklady z literatury - práce s tiskem – rozbor článků týkajících se problému lidského soužití
multikulturní výchova
výchova demokratického občana
výchova demokratického občana mediální výchova
multikulturní výchova mediální výchova
239
- žák si uvědomuje nutnost mezinárodní spolupráce, vzájemné solidarity lidí a pomoc lidí v případě ohrožení - má základní informace o EU, o výhodách vstupu do EU, popíše vliv začlenění ČR do EU na každodenní život občanů - zná nejznámější mezinárodní organizace a společenství a objasní jejich význam
- Evropská unie - Nutnost mezinárodních organizací ( NATO, OSN, UNESCO, UNICEF, OPEC, OECD, MČK,…)
Mezinárodní organizace Z - mezinárodní organizace
Globální problémy lidstva Z – svět. konflikty Př - enviromentální - žák zaujímá tolerantní - Bezpečnost v výchova postoj k různým dnešním světě kulturám (terorismis, etnická - uvede příklady napětí, uprchlíci, globalizace, jejich klady náboženské konflikty) a zápory - Problémy globalizace - uvede globální - Život na planetě Zemi problémy současnosti a vyjádří na ně osobní názor, popíše jejich příčiny a důsledky pro život lidstva - uvede příklad mezinárodního terorismu, zaujme k němu vlastní postoj - chrání přírodu, své okolí - uvědomuje si negativní vlivy působící na planetu Zemi Světová náboženství D – vznik náboženství - žák zná základní - Přehled světových Z – rozšíření světová náboženství, náboženství náboženství ve světě jejich rozšíření ve světě - Náboženská hnutí a ČJ – příklady z a principy, na kterých sekty literatury tato náboženství vznikla
osobnostní a sociální výchova výchova k myšlení v globálních souvislostech
výchova k myšlení v globálních souvislostech enviromentální výchova multikulturní výchova
osobnostní a sociální výchova multikulturní výchova výchova k myšlení v globálních souvislostech 240
- uvědomuje si nebezpečí náboženských sekt, náboženské nesnášenlivosti a extremismu
- Aktuality - žák umí interpretovat mediální sdělení, rozebrat ho, případně k němu zaujmout kritický postoj - rozlišuje funkce jednotlivých typů sdělení - vytváří si představu o roli médií v každodenním životě - využívá komunikační schopnosti - učí se pracovat v týmu
Aktuality ČJ – práce s textem, výrazné čtení, reprodukce informací
mediální výchova
OČMU - žák získá základní informace, jak se zachovat v případě havárií, požárů, povodní, … - zná důležitá telefonní čísla - ví, co obsahuje evakuační zavazadlo
- Chování občanů při havárii, požáru, povodni a jiných mimořádných situacích ohrožujících životy lidí - Důležitá telefonní čísla - Evakuace a evakuační zavazadlo
osobnostní a sociální výchova – morální rozvoj
- téma zařazováno průběžně
241
DĚJEPIS Vzdělávací oblast: Člověk a společnost vyučovací předmět: Dějepis A) Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Učivo je pojato chronologicky, zachycuje hlavní období světových a českých dějin od nejstarších dob až do současnosti. Důraz je kladen na hlubší poznání dějin vlastního národa v kontextu s evropským a světovým vývojem, dějin kultury (vědy, techniky, způsobu života, náboženství, umění) a na poznání přínosu jednotlivých států, oblastí a civilizací pro rozvoj vzdělanosti. Časová dotace:
6.roč. – 2 hod. 7.roč. – 2 hod. 8.roč. – 2 hod. 9.roč. – 2 hod.
Výuka probíhá ve třídách, lze využít učebnu informatiky, školní knihovnu, spolupracujeme s CVČ, brněnskými muzei, vyjíždíme na exkurze Vyučovací předmět dějepis přináší základní poznatky o konání (působení) člověka v dějinách. Seznamuje žáky s významnými historickými událostmi a osobnostmi, které ovlivnily život předcházejících generací a mají význam i pro orientaci v současném světě. Žáci poznají, jak se postupně měnil způsob života lidí v nejdůl.epochách (etapách) dějinného vývoje, přičemž důraz je kladen na dějiny 19. a 20. stol., kde leží kořeny většiny současných společenských jevů. Jsou zdůrazněny základní hodnoty evropské civilizace. Žáci se naučí chápat souvislosti celospolečenského dění se životem vlastního regionu i souvislosti národních a světových dějin. Historie by pro ně neměla být uzavřenou, mrtvou minulostí, ale klíčem k pochopení současnosti i budoucnosti. Průřezová témata: V předmětu dějepis jsou zařazena tato průřezová témata: osobnostní a sociální výchova, výchova demokratického občana, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, enviromentální výchova, mediální výchova. B) Výchovné a vzdělávací strategie Výchovné a vzdělávací postupy, které v tomto předmětu směřují k utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení: - nabízíme žákům dostatek informačních zdrojů s tematikou historie (učebnice, encyklopedie, atlasy, mapy, nástěnné tabule, audio- a videonahrávky, návštěvy muzeí, vzdělávacích programů aj.) a vedeme je k tomu, aby byli schopni vyhledávat a třídit informace, operovat s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, aby na základě pochopení, propojení a systematizace poznatků dospěli ke komplexnímu pohledu na historii, ale i současnost, k hlubšímu poznání jednotlivých období, k pochopení vzájemných vztahů mezi dějinami regionu, národa, okolních zemí a světa; aby získali citový vztah k poznávanému, aby byli schopni samostatně získávat poznatky z různých zdrojů, kriticky je zhodnotit, diskutovat o nich; aby měli chuť se dále vzdělávat. Kompetence k řešení problémů: - vedeme žáky k porovnávání odborných názorů, mediálních tvrzení a vlastních praktických zkušeností s tematikou historie, vztahu člověka k historii a současnosti) - předkládáme žákům dostatek námětů k samostatnému uvažování a řešení problémů z oblasti historie 242
- vedeme žáky ke kritickému myšlení, k tomu, aby byli schopni obhájit své názory; aby byli schoni své poznatky začlenit do širších souvislostí, aby byli schopni na základě poznatků z historie rozeznat manipulativní jednání ze strany současných médií, politiků… Kompetence komunikativní: - vedeme žáky k formulování vlastních názorů na historii (formou ústní i písemnou) - dáváme žákům možnost zapojovat se do diskuse, obhajovat vlastní názor,vhodně argumentovat, s porozuměním naslouchat názorům druhých - žáci mají možnost tvořivě využívat všech informačních a komunikačních prostředků a technologií (např. Internet), reagovat na ně, aktivně se zapojit do společenského dění (referáty, besedy…) Kompetence sociální a personální: - žáci mají možnost účinně pracovat ve skupině, podílet se na tvorbě pravidel práce v týmu - vytváříme dostatek situací, které vedou žáky k pochopení smyslu událostí a činů osobností, které ovlivňovaly běh dějin a společenský vývoj - vedeme žáky k tomu, aby oceňovali zkušenosti druhých lidí ( i z dlouhodobého historického hlediska), respektovali různá hlediska a čerpali poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají, dělají - vedeme žáky k tomu, aby si vytvořili pozitivní představu o sobě samých Kompetence občanské: - vedeme žáky k tomu, aby poznali, jak se postupně měnil způsob života lidí v jednotlivých epochách dějinného vývoje, aby chápali, jak se utvářely základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy (aby si byli vědomi svých současných práv a povinností ve škole i mimo školu), aby respektovali přesvědčení druhých lidí (odmítali útlak a hrubé zacházení, aby respektovali, chránili, oceňovali naše tradice a kulturní a historické dědictví, pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost Kompetence pracovní: - vedeme žáky k tomu, aby znalosti a zkušenosti získané v hodinách dějepisu využívali v zájmu vlastního rozvoje
243
Tématický plán Dějepis - 6. ročník Očekávané výstupy Žák je veden k: vysvětlí důležitost a potřebnost děj. poznatků vysvětlí poslání a hl. úkoly archivů, muzeí vyjmenuje hl. období historie, orientuje se na č. ose a v histor. mapě
Učivo Úvod do vyučování dějepisu: proč a jak poznáváme minulost – úkol histor. vědy, práce historika hmot. a pís. prameny – archivy, muzea, galerie, knihovny histor. čas a prostor, hl. období historie zákl. histor. literatura (odborná, beletrie)
Průřezová témata
Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj rozvoj schopností poznávání kreativita Sociální rozvoj komunikace . Morální rozvoj řešení problémů a Pravěk – počátky lidské společnosti rozhodovací dovednosti charakterizuje souč. názor * výklad vzniku světa a člověka v mýtech a hodnoty, postoje, na vznik světa a člověka, náboženstvích praktická etika vytvoří a obhájí si vlastní * vědecký výklad vzniku světa a člověka (přehled Výchova demokratického názor na tuto problematiku dřívějších a souč. výkladů vzniku a vývoje světa a občana charakterizuje život člověka – spory v USA…) občan, občanská pravěk. lovců a sběračů, * charakter. paleolitu, neolitu, doby kovů společnost a stát jejich materiál. a duch. (způsob obživy, nástroje, společnost, způsob života, formy participace občanů kulturu, srovná jej se umění) v politickém životě životem primitiv. kmenů * vývoj člověka (stále nové poznatky) principy demokracie jako žijících v souč. * hl. rasy a jazyky (rasismus) formy vlády a způsobu objasní význam * významná archeologická naleziště v našem rozhodování zemědělství, dobytkářství regionu, zemi, Evropě a světě Výchova k myšlení a zpracování kovů pro * experimentální archeologie * střed. Evropa v v evropských a globálních lidskou společnost pravěku souvislostech stručně popíše pravěk. jsme Evropané - P osídlení Evropy a našich Mulitkulturní výchova zemí kulturní diference- P chápe, že ačkoliv jsou lidé lidské vztahy různých ras, mají stejná etnický původ práva (nepřijatelnost rasismu) Enviromentální výchova vysvětlí rozdílné podmínky základní podmínky životavývoje ve střední Evropě P Starověk – nejstarší civilizace, kořeny evropské Mediální výchova kultury Produktivní činnosti objasní vliv přírodních * státy starověkého východu:“ úrodný tvorba mediálního sdělení podmínek na vznik prvních půlměsíc“(Egypt, Mezopotámie, Přední východ), velkých zem. civilizací Indie, Čína (obec. rysy a spec. zvl. jejich hosp., uvede obecné znaky a společ.,polit. a kultur. vývoje) spec. zvláštnosti jejich * kultura států starověk. vých. (písmo, zákl. věd, hosp., společ., polit. a způsob života, náboženství, umění) přínos pro kultur. vývoje rozvoj svět. kultury objasní přínos starověk. států pro rozvoj světové civilizace uvede významné typy 244
památek, které se staly součástí světového kultur. dědictví
objasní vliv přírodních poměrů na rozvoj řecké spol. objasní úlohu bájí, pověstí a nábož. v životě Řeků, demonstruje na konkrétních příkladech přínos antické kultury pro současnost porovná stát. zřízení a způsob života ve Spartě a v Aténách charakterizuje dílo a odkaz význam. osobností vysvětlí podstatu antické demokracie porovná formu vlády v jednotlivých státech
Antické Řecko * nejstarší období řeckých dějin (Kréta, Mykény), báje a pověsti (Ilias a Odyssea), náboženství, způsob života, hospodářství * řecká kolonizace (obchod) * význam styků s okolním světem * státní zřízení a způsob života v městských státech, významné osobnosti – Sparta, Athény * řecko-perské války * boj o nadvládu v Řecku, peloponéská válka * řecká kultura (významné památky), věda, umění, sport, významné osobnosti * ovládnutí Řecka Makedonií, Alexandr Makedonský * helénistická kultura (významné památky) * přínos řecké a helen. kultury pro rozvoj evropské civilizace
Starověký Řím popíše přírodní poměry a * přírodní poměry a osídlení Apeninského objasní jejich vliv na rozvoj poloostrova, etruská kultura * nejstarší období římských dějin v bájích, římské společnosti charakterizuje dobu pověstech a ve světle vědeckých poznatků královskou, období rep. a * boj o ovládnutí Apeninského poloostrova a císařství Středomoří vysvětlí podstatu a * Řím v období republiky – stát. zřízení, územní rozsah, složení společnosti, krize rep., občanské význam křesťanství, války, povstání otroků (Spartakus) srovná s judaismem (uvědomí si souvislosti * Řím v období principátu a císařství – státní v současnosti) zřízení, rozšiřování říše, provincie, boj proti objasní vliv římské kultury barbarům, kolonát na evropskou civilizaci * vznik a podstata křesťanství charakterizuje dílo a odkaz * krize římské říše – rozdělení, pád západořímské význ. osobností říše objasní význam keltské * římská kultura (věda, umění, způsob života, kultury pro rozvoj evropské náboženství) a její přínos pro rozvoj evropské i naší společnosti, její civilizace, významné osobnosti ohlasy v současnosti * naše země ve starověku (Keltové, Germáni)
245
Tématický plán Dějepis - 7. ročník Očekávané výstupy Žák je veden k: popíše osídlení Evropy po rozpadu západořím. říše a způsob života tamějších kmenů objasní vznik a vývoj evrop. státních útvarů objasní postavení a úlohu církve ve středověké společnosti, charakterizuje a srovná jednotlivé náboženské systémy (křesť., islám) charakterizuje první státní útvary na našem území (Sámova říše, Velká Morava, počátky českého státu) charakterizuje vývoj v jednotlivých částech Evropy, charakterizuje kulturu a společnost raného středověku
Učivo Raný středověk osídlení Evropy po rozpadu západořímské říše nejstarší státy v západní střední a východní Evropě křesťanství islám říše franská, byzantská Arabové, Normané Slované počátky osídlení českých zemí, Velká Morava a počátky českého státu raněstředověká kultura rozvoj českého státu za prvních Přemyslovců počátky křesťanské kultury, románská kultura Svatá říše římská a některé významné evropské státy křížové výpravy
Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj rozvoj schopností poznávání kreativita Sociální rozvoj komunikace Morální rozvoj řešení problémů a rozhodovací dovednosti hodnoty, postoje, praktická etika Výchova demokratického občana občan, občanská společnost a stát formy participace občanů v politickém životě principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech jsme Evropané Mulitkulturní výchova kulturní diference lidské vztahy etnický původ Environmentální výchova základní podmínky života Mediální výchova Produktivní činnosti tvorba mediálního sdělení
246
popíše hospodářství, strukturu středověké společnosti, vznik měst, rytířskou a církevní kulturu charakterizuje významná období vývoje českého státu ve 13. – poč.16. stol. v kontextu s evrop. vývojem charakterizuje románskou, gotickou a renesanční kulturu, uvede příklady (i v souvislosti se svým regionem) popíše významné události vymezující počátek novověku popíše významné události vymezující počátek novověku a objasní jejich význam
Vrcholný a pozdní středověk * zemědělství, řemesla a obchod, vznik měst * středověká společnost, rytířská a církevní kultura * český stát za posledních Přemyslovců * český stát za Lucemburků v kontextu s vývojem v Evropě * gotická kultura v našich zemích a v Evropě * husitství – průběh, výsledky, významné osobnosti * český stát v období poděbradském a jagellonském * pozdní gotika, počátky humanismu a renesance v českých zemích a v Evropě
popíše významné události vymezující počátek novověku a objasní jejich význam objasní kořeny a průběh evropské reformace porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy charakterizuje postavení českých zemí v habsburské monarchii charakterizuje barokní kulturu, uvede příklady (i v rámci svého regionu) popíše příčiny, průběh a důsledky třicetileté války v Evropě a v českých zemích popíše mocenské spory evropských velmocí v 17. století (Anglie, Francie) osvojí si pojmy absolutismus, parlamentarismus, konstituční monarchie objasní vliv osvícenství na hospodářský, společenský a kulturní rozvoj našich
Raný novověk * významné události vymezující počátek novověku (zámořské a astronomické objevy, knihtisk) * renesance a humanismus, reformace * evropské státy a Svatá říše římská v 16. století * * * *
vznik habsburské monarchie třicetiletá válka a její důsledky pro naše země a střední Evropu životní styl a kultura barokního člověka
Novověk * Habsburská monarchie a české země po * třicetileté válce * Evropa po třicetileté válce a v 18. století * Osvícenství – rozvoj vzdělanosti, vědy, * techniky a umění * habsburská monarchie a české země * v 18. století – vláda a reformy * Marie Terezie a Josefa II. * vznik USA * francouzská revoluce * napoleonské války a nové uspořádání * Evropy po Vídeňském kongresu * Habsburská monarchie a české země v * 1. pol. 19. století (vznik rak. císařství, 247
zemí a ostatních států Evropy charakterizuje národní obrození zhodnotí význam vzniku USA, francouzské revoluce a napoleonských válek pro vznik a rozvoj občanské společnosti popíše uspořádání Evropy po Vídeňském kongresu, průběh a výsledky revoluce 1848/49 v našich zemích, Rakousku a ostatních státech charakterizuje vývoj v našich zemích, v Evropě a USA ve 2. polovině 19. století charakterizuje kulturu 19.století vysvětlí mezinárodní vztahy v předvečer první světové války objasní postavení českých zemí v Rakousku – Uhersku a hlavní cíle české politiky
* * * * * * * * * * * *
absolutismus, prům. revoluce, národní obrození, vznik a formování občanské společnosti) revoluce 1848 v českých zemích a v Evropě postavení českých zemí v rámci habsburské monarchie ve 2. polovině 19. století a základní rysy české politiky vznik Rakouska – Uherska Evropa ve 2. polovině 19. století (Francie za Napoleona III., sjednocení Itálie a Německa, Rusko) Občanská válka v USA
248
Tématický plán Dějepis - 8. ročník Očekávané výstupy Učivo Žák: Novověk vymezí oblasti vzniku a baroko a životní styl šíření barokní kultury české baroko – malířství, sochařství, rozpozná projevy barokní hudba, literatura, školství kultury zhodnotí nové myšlenky doby a jejich hlavní představitele uvede významné památky a osobnosti baroka v Evropě i u nás jmenuje barokní památky svého města vysvětlí rozdíl mezi pojmy absolutismus, konstituční monarchie a parlamentarismus popíše situaci v českých zemích po třicetileté válce porovná vývoj v českých zemích a vybraných evrop. zemí objasní pojem osvícenský absolutismus popíše vliv osvícenství na rozvoj vzdělanosti, vědy, techniky a umění uvede příklad boje za nezávislost, který vedl ke vzniku občanské společnosti
Modernizace společnosti občanská válka v Anglii reformy Marie Terezie a Josefa II. osvícenství vznik USA
vyhledá příčiny vzniku Velká francouzská revoluce francouzské revoluce napoleonské války popíše stručně průběh vznik Belgie francouzské revoluce zhodnotí význam a důsledky francouzské rev. a napoleonských válek na evropský vývoj popíše uspořádání Evropy po Vídeňském kongresu
Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj rozvoj schopností poznávání kreativita Sociální rozvoj komunikace Morální rozvoj řešení problémů a rozhodovací dovednosti hodnoty, postoje, praktická etika Výchova demokratického občana občan, občanská společnost a stát formy participace občanů v politickém životě principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech jsme Evropané - P Mulitkulturní výchova kulturní diference- P lidské vztahy etnický původ Enviromentální výchova základní podmínky životaP Mediální výchova Produktivní činnosti tvorba mediálního sdělení
249
objasní vliv přírodních průmyslová revoluce podmínek na vznik prvních socialismus, kapitalismus velkých zem. civilizací romantismus uvede obecné znaky a spec. zvláštnosti jejich hosp., společ., polit. a kultur. vývoje objasní přínos starověk. států pro rozvoj světové civilizace uvede významné typy památek, které se staly součástí světového kultur. dědictví
250
Tématický plán Dějepis - 9. ročník Očekávané výstupy
popíše příčiny, průběh a výsledky obou světových válek a postavení a úlohu českého národa v nich charakterizuje vývoj v Československu, v Evropě a ve světě ve 20. a 30. letech 20. století,posoudí důsledky světové hospodářské krize, charakterizuje autoritativní režimy v Evropě charakterizuje vývoj v Československu v kontextu s evropským a světovým vývojem v letech 1945-1948, v období totalitní vlády a po pádu komunistického režimu charakterizuje rozvoj vědy, techniky, kultury
Učivo Konec 19. století - současnost česká politika koncem 19. a na počátku 20. století – hlavní politické strany česká kultura evropské velmoci a jejich soupeření před první světovou válkou, vznik bloků – Trojspolek, Dohoda první světová válka ruské revoluce poválečná Evropa vznik ČSR a problémy nového státu svět a Evropa mezi válkami meziválečné totalitní systémy a první projevy fašistické agrese rozpad versailleského systému, Mnichovská dohoda a její důsledky druhá světová válka české země a Slovensko za druhé světové války poválečné Československo (1945-1948) studená válka, rozdělení světa do dvou mocenských bloků komunistické režimy postavení Československa a jeho postupné začleňování do sféry vlivu SSSR pokus o reformu v r.1968 období normalizace svět ve 2. polovině 20. století rozklad komunistických režimů a rozpad sovětského mocenského bloku rozpad Československa a vznik České republiky kultura 20. století
Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj rozvoj schopností poznávání kreativita Sociální rozvoj komunikace Morální rozvoj řešení problémů a rozhodovací dovednosti hodnoty, postoje, praktická etika Výchova demokratického občana občan, občanská společnost a stát formy participace občanů v politickém životě principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech jsme Evropané - P Mulitkulturní výchova kulturní diference- P lidské vztahy etnický původ Enviromentální výchova základní podmínky životaP Mediální výchova Produktivní činnosti tvorba mediálního sdělení
251
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA Vzdělávací oblast je v 6. – 9. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacích předmětů: Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis Tato vzdělávací oblast zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním přírody. Žák zde dostává příležitost poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Činnostní a badatelský charakter výuky umožňuje žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů a tím si uvědomovat i užitečnost přírodovědných poznatků a možnosti jejich aplikací v praktickém životě. Při studiu přírody, s využitím činnostních metod, je zvláště důležité, že si žák osvojuje a ověřuje přírodovědné poznatky a zároveň utváří další dovednosti. Jedná se především o rozvíjení schopnosti soustavně, objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat a měřit, vytvářet a ověřovat hypotézy o podstatě pozorovaných přírodních jevů. Dále se rozvíjí dovednost žáka analyzovat výsledky experimentování a dovednost vyvozovat z nich závěry, hovořit o nich, ptát se, odpovídat. Žák se při činnostní výuce v této vzdělávací oblasti učí zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti a vztahy mezi nimi, učí se klást otázky typu: Jak? Proč? Co se stane, jestliže...? Učí se hledat odpovědi na otázky, vysvětlovat pozorované jevy a řešit praktické problémy. Vzdělávací oblast Člověk a příroda navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, která na 1. stupni na elementární úrovni přibližovala žákům první přírodovědná poznávání. Mezipředmětové vazby jsou realizovány zvláště se vzdělávacími oblastmi: − Matematika a její aplikace − Člověk a svět práce − Člověk a společnost − Člověk a zdraví Vzdělávací oblast Člověk a příroda je v 6. – 9. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacích předmětů: Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis.
252
Rozvíjení klíčových kompetencí vzdělávací oblasti Člověk a příroda na 2. stupni ZŠ
Kompetence k učení Pro postupné rozvíjení této kompetence u žáků je při výuce třeba: − individuálně nebo ve skupinách opakovaně pozorovat tělesa a přírodní jevy − hovořit o pozorovaném, třídit a rozlišovat, vyvozovat závěry nebo domněnky o podstatě pozorovaných jevů nebo o jejich průběhu − měřit fyzikální vlastnosti těles, zapisovat naměřené hodnoty do tabulek, uvažovat o správnosti a možnostech měření, porovnávat své výsledky se spolužáky, hodnotit své výsledky a závěry a dál je používat pro učení − nechat žáky vysvětlovat pozorované jevy vlastním způsobem, klást si navzájem otázky, hledat na ně odpovědi, hledat a řešit praktické problémy − umožnit žákům prakticky poznávat a porozumět hlavním fyzikálním veličinám, naučit je určovat jejich základní jednotky − využívat dřívějších vědomostí žáků a nechávat je, aby si uvědomovali, že mnohé poznatky, kterým se v oblasti Člověk a příroda učí, znají již z nižších ročníků, ze života kolem sebe, z četby, z vlastních pozorování atp. − aby si každý žák uvědomoval, kterému učivu rozumí, co si dovedl ověřit samostatně, a aby to, co chápe a umí, dovedl také předávat druhým Kompetence k řešení problémů Pro postupné rozvíjení této kompetence u žáků je při výuce potřebné: − dbát na to, aby výuka byla u každé látky, která to umožňuje, praktická a aby žáci měli možnost individuálně experimentovat − nechat žáky samostatně měřit hodnoty fyzikálních veličin, připravovat si různé materiály a jednoduché pomůcky k přírodovědným pokusům − umožnit žákům promýšlet a plánovat způsob provedení pokusu nebo zkusit navrhovat způsob řešení daného problému, jindy zase dovést experimentovat podle zadaného návodu − využívat matematických prostředků k záznamům výsledků a průběhu pozorování − vyslovovat domněnky o pozorovaných jevech, ověřovat si správnost svých domněnek a závěrů s poznávanými zákonitostmi, uvědomovat si, že vlastně znovuobjevujeme poznatky − osvědčené postupy aplikovat při obdobných situacích − dát žákům prostor pro vhodné pojmenování problému, na který při učení narazí − umožnit žákům vyhledávat informace vhodné k řešení problému − ověřovat správnost řešení problémů prakticky, osvědčené postupy aplikovat při řešení obdobných nebo nových situací − nechat žáky obhajovat své závěry a svá rozhodnutí − ukazovat nebo připravovat situace tak, aby bylo možné uplatňovat poznané metody řešení přírodovědných problémů i v jiných oblastech jejich vzdělávání Kompetence komunikativní Pro rozvíjení této klíčové kompetence jsou ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda ideální možnosti, neboť činnostní učení umožňuje neustálou komunikaci, a to jak mezi žáky navzájem, tak mezi žáky a učitelem. Žákům proto umožňujeme: − vyjadřovat svoje názory, třeba ve formě domněnek k probíraným přírodním jevům − popisovat situace při experimentování, dotazovat se na vzniklé nejasnosti, diskutovat se spolužáky, sledovat jejich závěry − porovnávat svoje výsledky pozorování se závěry spolužáků, argumentovat, obhajovat, poučit se od druhých, naslouchat upřesněním učitele − poznávat nové odborné názvy veličin, jejich jednotek a začít se o přírodovědných jevech postupně 253
vyjadřovat odborně správně − rozumět různým typům záznamů v pracovních materiálech a učebnicích, vybrané způsoby záznamů používat při zpracovávání svých závěrů z experimentování − začít využívat informační a komunikační prostředky a technologie pro komunikaci se spolužáky, rodinou a okolním světem Kompetence pracovní Tato kompetence se rozvíjí při pokusování zvláště v součinnosti s praktickými činnostmi, kdy žáci: − získávají zručnost při sestavování pokusů a získávají schopnost uvážit výběr vhodných pomůcek − plní povinnosti a dodržují vymezená pravidla, učí se reagovat bez obav ze změny nebo neúspěchu − některé pomůcky připravují v praktických činnostech nebo sami doma − přemýšlejí nad svou prací, rozhodují se, využívají svých dosavadních znalostí a zkušeností − navrhují provedení dalších pokusů nebo měření Kompetence sociální a personální Individuální experimentování je v této vzdělávací oblasti často střídáno s experimentováním ve dvojicích nebo i ve větších skupinách, často podle materiálních podmínek školy. Některé pokusy vyžadují spolupráci několika žáků nebo skupin. Pro dobrý rozvoj této kompetence dáváme žákům možnost: − podílet se společně s učitelem na vytvoření pravidel pro práci ve skupině − při práci ve skupině převzít určitou roli, za kterou každý žák sám zodpovídá (jeden připraví materiál, druhý sestavuje pokus, třetí vede záznam o měření nebo pozorování apod.) − přispívat k diskusi o prováděném úkolu nebo o pozorovaném jevu ve své skupině i v kolektivu třídy − podílet se na utváření příjemné atmosféry v týmu, žáky přitom vedeme k ohleduplnosti a k uznávání druhých a k poskytování rady nebo pomoci druhému při společné práci − čerpat poučení z toho, co je pro ně připraveno, co se jim vypráví, co mají připraveno v učebních materiálech, a všímat si ve svém okolí toho, co s probíraným učivem souvisí nebo na co jsou ve škole upozorněni − vytvářet si pozitivní představu o sobě samém, docházet ke správným závěrům, k úspěšnému provádění pokusů a vyslovování názorů Prostřednictvím uvedených strategií a postupů podporujeme sebedůvěru žáků, čímž vytváříme předpoklady pro jejich zdravý sociální vývoj. Vycházíme z poznatku, že k rozvoji citů žáka a jeho sociálních vztahů dochází zároveň s rozvojem jeho operačního myšlení, které se utváří nejvíce na základě abstrakcí vycházejících z materiálních činností s předměty. Kompetence občanská Rozvíjení této kompetence se uplatňuje zvláště: když je žákům dávána možnost, aby se sami rozhodovali, aby si uvědomovali, které dovednosti již dobře ovládají, co ještě potřebují učinit a zjistit když žákům dodáváme důvěru, že pokud budou k pokusování přistupovat zodpovědně, své úkoly dobře zvládnou když žáky necháváme uvážit a říct, na co je třeba pamatovat, aby byla při pokusování zachována bezpečnost když podporujeme tvořivé nápady žáků
254
FYZIKA Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika 2. stupeň A) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět má časovou dotaci 2 hodiny týdně ve všech ročnících II. stupně. Výuka převážně probíhá v odborné učebně fyziky a chemie. Při laboratorních pracích jsou třídy rozděleny na skupiny a využívá se také chemická laboratoř. V předmětu fyzika si žáci osvojují na základě pozorování, měření, experimentování a výkladu učitele nejdůležitější fyzikální pojmy, veličiny a zákonitosti. Vzdělávání vede k porozumění fyzikálním jevům a procesům vyskytujícím se v přírodě, běžném životě i technické praxi. Vzděláváni v oblasti směřuje k: - zkoumání přírodních zákonů, jevů a jejich souvislostí s využitím různých metod poznávání (pozorování, měření a experiment) - potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů a hledat na ně odpovědi - způsobu myšlení, který vede k potvrzení či vyvrácení vyslovovaných závěrů - zapojování do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodě, k vlastnímu zdraví i zdraví ostatních lidí - poznávání souvislostí fyzikálního zkoumání s ostatními oblastmi zkoumání - porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí - efektivnímu využívání zdrojů energie, včetně využívání obnovitelných zdrojů, zejména slunečního záření, větru, vody a biomasy - uvědomění si nezbytnosti fyziky v budoucnosti v různých oblastech činnosti člověka - poznávání zásad bezpečnosti práce při experimentování, zejména při práci s elektrickým obvodem Průřezová témata: V předmětu fyzika jsou zařazena tato průřezová témata: osobnostní a sociální výchova, enviromentální výchova. B) Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení: Pro utváření a rozvíjení následujících kompetencí využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují: - samostatně či ve spolupráci s ostatními žáky pozorovat různé fyzikální procesy, objekty a jejich vlastnosti - měřit různé fyzikální vlastnosti, výsledky zpracovávat a využívat pro vlastní učení - provádět experimenty, které potvrzují vyslovené hypotézy nebo odhalují fyzikální zákonitosti - diskutovat o fyzikální podstatě studovaných jevů a využívat získané poznatky - vyhledávat v různých pramenech (vč. Internetu) potřebné informace o problematice fyzikálního poznávání a dále je efektivně využívat Kompetence k řešení problému Pro utváření a rozvíjení následujících kompetencí využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují: - rozpoznat a formulovat problém, na který narazí při fyzikálním vzdělávání - hledat, navrhovat či používat různé další metody a informace, které by mohly přispět řešení daného problému, pokud se problém nedaří řešit 255
-
porovnávat různá řešení problémů z hlediska jejich správnosti a efektivnosti korigovat chybná řešení problému používat osvojené metody řešení i v jiných oblastech vzdělávání, pokud to lze
Kompetence komunikativní Pro utváření a rozvíjení následujících kompetencí využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují: - formulovat a vyjadřovat jejich myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřovat se výstižně a souvisle - využívat diskuzi k vyjádření jejich myšlenek a názorů Kompetence sociální a personální Pro utváření a rozvíjení následujících kompetencí využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují: - provádět pokusy či pozorování v malých skupinách, což vede k rozvoji spolupráce a sociálních vztahů - vytvářet si pravidla týmové práce, umět přijmout roli ve skupině prezentovat výsledky společné práce - konfrontovat jejich vlastní zkušenost se zkušenostmi ostatních žáků nebo učitele Kompetence občanské Pro utváření a rozvíjení následujících kompetencí využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují: - naučit se respektovat názory druhých lidí, umět s nimi vzájemně spolupracovat - rozhodovat se zodpovědně podle dané situace, poskytovat účinnou pomoc v krizových situacích i v situacích, které ohrožují zdraví člověka - chápat základní ekologické souvislosti, rozhodovat se v zájmu podpory a ochrany zdraví a přírody Kompetence pracovní Pro utváření a rozvíjení následujících kompetencí využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují: - na základě vymezených pravidel prakticky používat bezpečně a účinně laboratorní techniku - úspěšně se adaptovat na změněné či nové pracovní podmínky - výsledky pracovní činnosti zhodnotit nejen z hlediska kvality, funkčnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany zdraví a životního prostředí Charakteristika výuky fyziky na 2. stupni základní školy Činnostní charakter výuky tohoto předmětu vyplývá ze samé podstaty výuky fyziky jako vědeckého oboru zabývajícího se obecnými fyzikálními vlastnostmi a zákonitostmi reálného světa. Výuku fyziky orientujeme tak, aby si žák poznatky a dovednosti osvojoval na základě individuálních nebo skupinových pokusů. Neobejdeme se přitom bez využívání matematiky, přesných měření a experimentování. Žáka vedeme k pozorování předkládaných jevů, k hovoru o pozorovaném, k vyslovování vlastních závěrů a ke znovuobjevování poznatků. Vyjadřování žáka průběžně citlivě upřesňujeme a napomáháme mu vytvářet si odborný slovník, který je potřebný k plnému pochopení dané látky. Vyjadřujeme fyzikální zákonitosti a vztahy mezi fyzikálními veličinami. Fyzikální poznávání je především poznáváním teoreticko-experimentálním. Žák pozoruje určité jevy, které vyplývají z činností, které sám provádí. Volíme takové experimenty, které co nejjasněji 256
potvrzují pravdivost fyzikálních poznatků a teorií. Dbáme přitom na rovnováhu mezi experimentálním a teoretickým poznáváním. Pozorování pokusů na videu, sledování počítačových animací a použití tzv. „myšlenkového experimentu“ volíme jako doplňkový a rozšiřující způsob předávání vědomostí. Jsme si vědomi, že uvedené metody nemohou kvalitativně zastoupit žákovský experiment, při kterém žák získává osobní zkušenost s prováděním fyzikálních experimentů, učí se dovednostem požadovaným vzdělávacím obsahem oboru a zároveň je veden k zájmu o fyziku a techniku. Žáka průběžně seznamujeme s využitelností poznatků v životě a umožňujeme mu využívat jeho vlastních zkušeností, čímž mu přibližujeme smysl učení se fyzice. Tak vytváříme vazby mezi probíranou učební látkou a světem žáka. Žáka vedeme k poznání, že rozvoj poznatků fyziky je jedním ze základních předpokladů rozvoje techniky, a souvisí proto i s rozvojem vědy a společnosti. Upozorňujeme na nutnost harmonického soužití člověka s okolní přírodou. Výuka fyziky probíhá v těsné souvislosti s praktickými činnostmi. Žákovi proto v praktických činnostech co nejvíce umožňujeme: − měřit fyzikální veličiny (je-li to možné, i s větší přesností než ve F) − připravovat si vhodný materiál a pomůcky k experimentování − znovu provádět vybrané pokusy a podporovat tak rozvoj jeho technické zručnosti a nápaditosti − objevovat různá technická řešení daných problémů Činnostní pojetí výuky fyziky zapadá do celkového plánu vzdělávacího programu zvyšovat úroveň technické vzdělanosti mládeže. Naším záměrem je vést žáka k jasnému porozumění fyzikálním poznatkům a jevům a tím podporovat jeho zájem o fyziku a techniku. Žáka vedeme k chápání technického pokroku jako nástroje k uspokojování potřeb lidstva. Zdůrazňujeme však potřebu udržování rovnováhy mezi člověkem a přírodou (udržitelného rozvoje) a nebezpečí, které pro lidstvo plyne z jejího porušování. Využívání dosavadních zkušeností žáka, dobré porozumění učivu za pomoci konkrétních činností s předměty, vytváření správných představ a rozvíjení schopnosti logicky myslet jsou základními předpoklady pro rozvoj klíčových kompetencí, ale i pro to, aby se žák mohl a chtěl dále technicky vzdělávat. Výuka fyziky je v ŠVP rozdělena na 2 období: a) 6. a 7. ročník (v každém ročníku 2 vyučovací hodiny týdně) V tomto období klademe důraz na motivaci žáků pro výuku fyziky, na dobré porozumění a zvládnutí základního učiva určeného RVP a na chápání využití základních fyzikálních poznatků v životě. Charakter výuky fyziky v 6. a 7. ročníku je činnostní, což se projevuje větším důrazem na: − žákovské pokusování, pozorování a hovory o pozorovaném − využívání žákovských zkušeností − na pomoc a podporu při řešení problémů − na konkrétní dílčí úkoly odpovídající možnostem žáků, na komunikaci a vzájemnou spolupráci mezi žáky − na vytváření systémů práce se žákovskými pomůckami, zdokonalování zručnosti žáků a seznamování žáků s matematicko-fyzikálními tabulkami − vytváření mezipředmětové vázanosti fyziky s praktickými činnostmi, matematikou, informatikou i výtvarnou výchovou − na blízký kontakt mezi učitelem a žákem, naplněný vzájemným pochopením a důvěrou − na utváření schopnosti žáka se hodnotit a kontrolovat
257
Ve výuce fyziky v 6. a 7. ročníku dbáme na variabilitu vyučovacích metod, a to jak při zvládání nového učiva, tak při jeho procvičování a prověřování znalostí žáků. Volíme často pokusování, ústní vyjadřování, praktické zkoušení. Zařazování testů a písemného zkoušení využíváme v daleko menší míře, než tomu bylo při práci v rámci předcházejícího vzdělávacího programu.
b) 8. a 9. ročník (v každém ročníku 2 vyučovací hodiny týdně) Výuka fyziky v 8. a 9. ročníku navazuje na učivo 6. a 7. ročníku. Zachovává si činnostní ráz a klade důraz na: − motivaci žáka ke studiu fyziky a osvojování základních strategií učení − zařazování experimentování do výuky − rozvíjení praktických dovedností, podporu tvořivosti žáka a poskytování prostoru pro tvořivé řešení problémů − využití matematických poznatků k řešení fyzikálních úloh s používáním matematicko-fyzikálních tabulek − pokračování v důsledném rozvoji komunikace žáků, a to jak při pokusování, tak při procvičování učiva, řešení fyzikálních úloh a zkoušení − rozvoj schopnosti sebehodnocení žáka a reálný odhad vlastních možností − spolupráci a vzájemné respektování druhých − předávání praktických a základních teoretických znalostí ze vzdělávacího oboru fyzika − pochopení a zvládnutí základního učiva každým žákem a uspokojení potřeb nadaných a talentovaných žáků s využitím vnitřní diferenciace − možnost samostatného studia a využívání žákovských poznatků a zkušeností − zařazování zájmových individuálních nebo i skupinových projektů k učivu a využití osvojovaných poznatků v praxi Hodnocení žáka v tomto období vychází z jasně zadaných úkolů a z předem stanovených pravidel. Hodnocení zaměřujeme na odhalování toho, co žák zná, ne na chybu a neznalost. Opět by mělo převažovat ústní zkoušení nad písemným. Žák by měl mít vždy možnost uplatnit při zkoušení své širší znalosti z různých oborů fyziky. Motivace: Fyzika je váš nový předmět. Budete se v něm zabývat pozorováním jevů tzv. neživé přírody. Je to věda, která pomohla lidstvu v rozvoji techniky. Teprve, když se lidé začali zabývat pozorováním předmětů a jevů v přírodě soustavně, když z těchto pozorování vyvozovali závěry, když sledovali podmínky, za kterých k určitým jevům dochází, začala se vytvářet věda, kterou nazýváme fyzika. Mnoho staletí lidé většinu práce prováděli ručně, využívali různé nástroje a jednoduché stroje, přitom museli vynakládat často velkou sílu a energii. Tím, že se poznatky fyziky začaly uplatňovat v praxi, vznikala technika, která zbavovala lidi namáhavé práce. Lidé se postupně začali více a více vzdělávat. Stále větší množství jich mělo možnost chodit do školy. Učili se chápat dané zákonitosti a uplatňovat je v praxi. Protože nad svojí prací přemýšleli, mohli své poznatky stále zdokonalovat. Tak se technika rozvíjela spolu s vědou. Někteří vzdělaní lidé věnovali fyzikálním objevům mnoho let života. Velký rozvoj techniky nastal koncem 18. a pokračoval v 19. a ve 20. století. Nové objevy a vynálezy rychle přibývaly. Ve světě nastal rychlý vědecko-technický rozvoj. Na všech technických vynálezech se podílely ve velké míře právě poznatky fyziků, jejich schopnost logicky uvažovat a aplikovat vědomosti do praxe. Mnoho vynálezů té doby přicházelo do světa hlavně z Evropy. Přestože dnešní svět využívá techniku téměř při každé práci, je v celé Evropě kupodivu nedostatek technicky vzdělaných mladých lidí. Lidí, kteří fyzice dobře rozumějí a umí ji prakticky 258
využívat. Vy máte nyní velkou šanci dobře se technicky vzdělat, stát se techniky různých oborů a po skončení studia najít uplatnění buď ve své zemi, v Evropě nebo jinde na světě. Určitě Vás bude zajímat, jak na to. Jste v 6. ročníku. Začínáte se učit fyziku, která je pro vás připravena tak, abyste mohli co nejvíce experimentovat, zvládnout dobře základní měření fyzikálních veličin, abyste se naučili dělat záznamy o svých měřeních a pozorováních, abyste o svých závěrech mohli při výuce vyprávět, abyste se učili naslouchat druhým a přebírat také zkušenosti svých učitelů, rodičů i spolužáků. Když začnete nad svými pokusy a měřením přemýšlet, začnete sami vyvozovat správné závěry. Bude to vaše většinou první „vědecká“ práce. Je třeba se učit také zjednodušeným záznamům výsledků, využívat přehledných záznamů, tabulek i grafů. Je třeba využívat vědomosti z matematiky, neboť ta vás pro technické studium dostatečně vybavuje. Abyste se stali vzdělanými odborníky, kteří se mohou ve světě dobře uplatnit, potřebujete k tomu mít též jazykové vybavení. Všechno, co se naučíte z informační techniky a v pracovních činnostech, vám též velmi pomůže. Ten, kdo možnosti vzdělávání na 2. stupni ZŠ promarní, bude to v dalším studiu jen těžko dohánět. Získání dobrých základních vědomostí ve fyzice od vás vyžaduje samostatné plnění zadaných úkolů a včasnou přípravu potřebných pomůcek. Důležité je také nebát se chybování. To všechno vám pomůže, pokud budete chtít na něco nového přijít. Neostýchejte se ptát svého učitele nebo spolužáků na vše, čemu nerozumíte. Nenechte se při práci rozptylovat vedlejšími problémy těch, kteří v životě směřují někam jinam. Nové poznatky můžete též rozšiřovat o to, co jste poznali v literatuře, co jste se dozvěděli od rodičů, spolužáků nebo ze sdělovací techniky. Poznatky a závěry svých pozorování ve třídě prezentujte. Tak nejlépe poznáte, že je vám probíraná látka jasná, a dosáhnete dobrého ocenění. Není se čeho bát. S většinou poznatků, které jsou zařazeny do 6. ročníku, jste se již ve škole nebo jinde setkali. Naučíte se o nich hovořit správně, naučíte se správné technice měření různých fyzikálních veličin, získáte zručnost, přehled a porozumíte jak fyzice, tak i základním technickým vymoženostem, které nás obklopují. Přejeme Vám hodně úspěchů a vytrvalosti na cestě za objevy pokroků lidstva.
259
Obsah vzdělávacího oboru Fyzika, 6. ročník Očekávané výstupy Učivo Žák: Látka a těleso - na konkrétním příkladu rozliší pojem látka - pojem těleso a těleso - skupenství látek - rozeznává vlastnosti látek a těles - atomy a molekuly - popíše stavbu atomu - vlastnosti atomů a molekul - uvede konkrétní příklad jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí - vysvětlí některé vlastnosti látek na základě uspořádání částic Žák: - používá označení základních fyzikálních veličin a jejich jednotek - změří vhodně zvolenými měřidly některé fyzikální veličiny - při měření pracuje podle návodu a dodržuje základní pravidla bezpečnosti práce - předpoví, jak se změní délka či objem tělesa při dané změně teploty - s porozuměním využívá vztah mezi hustotou, hmotností a objemem při řešení praktických problémů
Fyzikální veličiny a jejich měření - délka - hmotnost - čas - rychlost – pohyb tělesa - objem - teplota - hustota - síla
Žák: - umí zelektrovat některá tělesa třením - si vytvoří představu o charakteru elektrické síly (přitažlivá a odpudivá) - popíše strukturu a složení atomu - pochopí význam uzemnění - rozlišuje vodiče a nevodiče - naučí se pravidla ochrany před bleskem
Elektrické vlastnosti látek - elektrování těles - elektrický náboj - model atomu - zjištění a zdroje elektrického náboje - elektrické vodiče a nevodiče - elektrické pole - blesk a ochrana proti němu
Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj rozvoj schopností poznávání psychohygiena Sociální rozvoj komunikace kooperace a kompetice Morální rozvoj řešení problémů a rozhodovací dovednosti Enviromentální výchova základní podmínky života lidské aktivity a problémy životního prostředí vztah člověka k prostředí
Žák: Magnetismus - rozeznává části magnetu - magnety a jejich vlastnosti - pokusem rozpozná feromagnetickou látku - magnetická indukce a magnetování - pokusem modeluje soustavu indukčních - magnetické pole a indukční čáry čar - magnetické pole Země - zná příčinu orientace střelky kompasu
260
Žák: Elektrický obvod - rozlišuje mezi pojmy elektrický proud a - elektrický proud a napětí elektrické napětí - zdroje elektrického napětí - vyjmenuje různé zdroje elektrického - účinky elektrického proudu napětí - elektrické spotřebiče - na příkladech ze života poukáže na účinky - schéma elektrického obvodu elektrického proudu - jednoduché i rozvětvené elektrické - sestaví podle schématu jednoduchý obvody elektrický obvod - elektrický proud v kapalinách a - správně analyzuje schéma reálného plynech obvodu - bezpečnost při práci s elektřinou - zkrat - chrání se před nebezpečím úrazu elektřinou - magnetické vlastnosti elektrického proudu
261
Obsah vzdělávacího oboru Fyzika, 7. ročník Očekávané výstupy Žák: - rozhodne, jaký druh pohybu těleso koná vzhledem k jinému tělesu - využívá s porozuměním při řešení problémů a úloh vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u rovnoměrného pohybu - graficky znázorní rovnoměrný pohyb, je schopen tento graf „ číst“
Učivo Pohyb tělesa - pohyb - druhy pohybu - rychlost – měření, jednotky - výpočet doby, dráhy a rychlosti
Žák: Síly a jejich vlastnosti - změří velikost působící síly - vzájemné působení těles - graficky i výpočtem zjistí výslednici 2 - skládání sil rovnoběžných sil - tíhová síla a těžiště - určí v konkrétní jednoduché situaci druhy - pohybové zákony sil působících na těleso - otáčivé účinky síly - užívá vztah mezi gravitační silou a - tlak, tlaková síla hmotností - tření - využívá Newtonovy pohybové zákony při objasňování změn pohybu tělesa při působení stálé výsledné síly v jednoduchých situacích - pokusem zjistí těžiště tělesa - aplikuje poznatky o otáčivých účincích síly při řešení praktických problémů - užívá s porozuměním vztah mezi tlakem, tlakovou silou a obsahem plochy, na kterou síla působí
Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj rozvoj schopností poznávání psychohygiena Sociální rozvoj komunikace kooperace a kompetice Morální rozvoj řešení problémů a rozhodovací dovednosti Enviromentální výchova základní podmínky života lidské aktivity a problémy životního prostředí vztah člověka k prostředí
Žák: Kapaliny - objasní vznik hydrostatického tlaku - vlastnosti kapalin a povrchové - používá s porozuměním vztah pro výpočet napětí hydrostatického tlaku - hydrostatický tlak - objasní vznik vztlakové síly a určí její - Archimédův zákon velikost - chování těles v kapalině - předpoví srovnáním vztlakové a gravitační - Pascalův zákon síly chování tělesa při vložení do kapaliny - hydraulická zařízení - užívá Pascalův zákon při objasnění funkce hydraulických zařízení
262
Žák: - objasní vznik atmosférického tlaku - zná měřidla atmosférického tlaku a jejich funkci - rozumí využití vztlakové síly v plynech
Plyny -
Žák: - využívá zákona o přímočarém šíření světla a zákonu odrazu světla při řešení jednoduchých problémů a úloh - zná největší rychlost světla - porozumí příčinám obou zatmění - osvojí si poznatky o zobrazení kulovými zrcadly - dokáže vysvětlit, proč se světlo láme při přechodu mezi různými optickými prostředími - rozhodne ze znalosti rychlostí světla v různých prostředích, zda se bude světlo lámat od kolmice či ke kolmici - rozumí funkci oka
Světelné jevy - zdroje a šíření světla - zatmění Slunce a Měsíce - odraz světla - zrcadla - lom světla - čočky - základy geometrické optiky - oko - optické přístroje
vlastnosti plynů atmosférický tlak atmosféra Země Archimédův zákon pro plyny přetlak, podtlak, měření tlaku
263
Obsah vzdělávacího oboru Fyzika, 8. ročník Očekávané výstupy Učivo Práce a energie Žák: - ze zkušenosti vyvodí, že práce závisí na - práce a výkon síle i na dráze pohybu tělesa - polohová a pohybová energie - využívá s porozuměním při řešení - přeměny energie problémů a úloh vztah mezi prací, výkonem - zákon zachování energie a časem - účinnost - pozná rozdíl mezi prací a energií, umí - páka a kladka rozlišit různé formy energie - pochopí rozdíl mezi polohovou a pohybovou energií a na příkladech pozná, že se mohou vzájemně přeměňovat jedna v druhou - využívá zákon zachování energie na konkrétních příkladech přeměn energie - aplikuje poznatky o otáčivých účincích síly při řešení praktických problémů Žák: Tepelné jevy - pozná, z čeho se skládá a na čem závisí - vnitřní energie tělesa vnitřní energie tělesa - teplo a tepelná výměna - na základě experimentů pochopí, na čem - změna vnitřní energie konáním závisí teplo práce - uvede příklady tepelných vodičů a izolantů - vedení tepla - pochopí různé možnosti šíření tepla - šíření tepla prouděním a zářením - využije znalosti základních skupenských - tepelné motory přeměn při objasňování přírodních jevů - tání a tuhnutí - vypařování a kapalnění - var - sublimace a desublimace
Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj rozvoj schopností poznávání psychohygiena Sociální rozvoj komunikace kooperace a kompetice Morální rozvoj řešení problémů a rozhodovací dovednosti Enviromentální výchova základní podmínky života lidské aktivity a problémy životního prostředí vztah člověka k prostředí
Žák: Zvukové jevy - rozlišuje pružná a nepružná tělesa - vlastnosti pružných těles - pochopí, co je vlnění a jak se v látkách šíří - kmitání pružných těles - seznámí se s pojmem zvuk a jeho - zvuk a zdroje zvuku základními vlastnostmi - šíření zvuku - rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku - infrazvuk a ultrazvuk - chápe souvislost šíření zvuku - záznam a reprodukce zvuku s prostředím - osvojí si vlastnosti a stavbu lidského ucha
264
Žák: Elektrický proud - seznámí se s elektrickým nábojem jako - elektrický náboj fyzikální veličinou a ověří existenci - měření elektrického proudu elektrického pole - Ohmův zákon - vytvoří si představu o elektrickém proudu - elektrický odpor jako fyzikální veličině - zapojování rezistorů - umí změřit elektrický proud i napětí - reostat - využívá Ohmův zákon při řešení - zdroje elektrického proudu konkrétních problémů - výkon a elektrická energie - naučí se základní pravidla pro výpočet - elektrické spotřebiče výsledného odporu - výroba elektrické energie - pochopí, jak souvisí elektrický výkon s napětím a proudem - pozná princip jednoduchých elektrických spotřebičů - si připomene získávání elektrické energie a pozná i další možnosti – alternativní zdroje energie
265
Obsah vzdělávacího oboru Fyzika, 9. ročník Očekávané výstupy Učivo Žák: Elektrodynamika - využívá poznatky o působení - působení magnetického proudu na magnetického pole na cívku s proudem vodič - prakticky využívá poznatky o vlivu změny - elektromagnetická indukce magnetického pole v okolí cívky na vznik - generátory elektrického napětí indukovaného proudu v cívce - vlastnosti střídavého proudu - rozliší stejnosměrný proud od střídavého - transformátory elektrického proudu - elektromotory - objasní podstatu stavby a funkce - elektromagnetické vlny transformátoru a elektromotoru - bezpečnost práce s elektrickými spotřebiči - ze znalosti vlnové délky určí frekvenci elektromagnetické vlny - uvědomuje si pravidla bezpečnosti při práci s elektrickými spotřebiči Žák: - objasní podstatu PN přechodu - zapojí správně polovodičovou diodu - vyjmenuje příklady dalšího využití polovodičových součástek
Elektrický proud v polovodičích - elektrony a díry - vliv příměsí v polovodiči - PN přechod - diody a světlo - využití polovodičových součástek
Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj rozvoj schopností poznávání psychohygiena Sociální rozvoj komunikace kooperace a kompetice Morální rozvoj řešení problémů a rozhodovací dovednosti Enviromentální výchova základní podmínky života lidské aktivity a problémy životního prostředí vztah člověka k prostředí
Žák: Atomy a záření - jádro atomu - popíše stavbu atomového jádra - jaderné síly - rozlišuje mezi přirozenou a umělou radioaktivitou - radioaktivita a její využití - charakterizuje jaderné záření a způsob - ochrana před zářením ochrany před ním - jaderné reakce - uvede a charakterizuje hlavní části - řetězová reakce jaderné elektrárny - jaderná elektrárna - zhodnotí výhody a nevýhody využívání - termonukleární reakce různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí Žák: Astrofyzika - odliší hvězdu od planety na základě jejich - Slunce vlastností - planety - objasní pomocí poznatků o gravitačních - malá tělesa ve vesmíru silách pohyb planet kolem Slunce a měsíců - vznik a vývoj hvězd planet kolem planet - Galaxie - souhvězdí
266
CHEMIE Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Chemie Období - ročník: 3.období - 8.-9. ročník Základní škola, Brno, Kamínky 5 A) Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučování chemie vede žáky k poznávání vybraných chemických látek a reakcí, které jsou součástí přírody a jejich každodenního života. Žáci získávají informace o bezpečném, účelném a ekonomickém zacházení s chemickými látkami a jsou vedeni k ochraně přírody a vlastního zdraví. Vzdělávání v oboru chemie směřuje k: - získávání základních poznatků z různých oborů chemie a uvědomění si významu chemie jako přírodní vědy pro společnost - osvojování si dovedností spojených s pozorováním látek a chemických reakcí - provádění jednoduchých chemických pokusů a nacházení vysvětlení chemických jevů, zdůvodňování závěrů a uvádění souvislostí s praktickým využitím, k rozvoji poznávacích schopností žáků - poznávání zásad bezpečnosti práce s chemikáliemi běžně prodávanými, hořlavinami, žíravinami, zdraví škodlivými, jedovatými látkami a k poskytnutí první pomoci při úrazech způsobených těmito látkami - seznámení s mnohostranným využitím chemie v nejrůznějších oblastech lidské činnosti ( v průmyslu, zemědělství, zdravotnictví, energetice, potravinářství, ve výživě člověka( - uvědomění si nezbytnosti chemie v budoucnosti v různých oblastech činnosti člověka - poznávání nezbytnosti ochrany životního prostředí a vlastního zdraví - hledání souvislostí a řešení problémů souvisejících s poznáváním přírody a s praktickým životem. Výuka je doplňována demonstračními pokusy, frontálními pokusy, samostatnou prací žáků v laboratoři. Z bezpečnostních důvodů dělíme žáky na dvě skupiny. Cílem laboratorních prací a pokusů je upevnit známé vědomosti a praktické dovednosti. Laboratorní práce jsou vykonávány v odborné učebně chemie nebo v laboratoři chemie. Samotná výuka probíhá v odborné učebně chemie a fyziky. Nezbytnou součástí výuky jsou modely molekul, krystalů, technických aparatur, nástěnné obrazy, videokazety, tabulky, výukové programy, exkurze , vlastní aktivity žáků – referáty, účast v chemické olympiádě, práce v kroužku chemie. Předmět chemie úzce souvisí s fyzikou, přírodopisem, zeměpisem . Hodinová dotace předmětu: 8. ročník – 2 vyuč. hodiny 9. ročník – 2 vyučovací hodiny. B) Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel vede žáka: - k využívání efektivních metod a způsobů učení (A1) - k vyhledávání, třídění, propojování a systematizaci informací (A2) - k využívání termínů, znaků , symbolů používaných ve výuce chemie a jejich uvádění v souvislostech (A3) - k samostatnému pozorování, experimentování a zhodnocení průběhu reakce (A4) Kompetence k řešení problémů Učitel vede žáka: 267
-
k vyhledávání informací vhodných k řešení problémů, k nalezení jejich shodných, podobných a odlišných znaků, k hledání různých variant řešení (B2) k samostatnému řešení problémů, volbě vhodných způsobů řešení (B3)
Kompetence komunikativní Učitel vede žáka: -
k formulování a vyjadřování svých myšlenek a názorů, k výstižnému a souvislému vyjadřování v písemném i ústním projevu (C1) k porozumění různým typům textů a záznamů, obrazovým materiálům, grafům, modelům sloučenin (C3) k využívání internetu jako informačního zdroje zejména v rámci domácí přípravy, k vyhledávání rozšiřujících informací (C4)
Kompetence sociální a personální Učitel vede žáka: -
k provádění pokusů či pozorování v malých skupinkách, což vede k rozvoji kooperace a sociálních vztahů v rámci skupiny (D1) k vytváření pravidel týmové práce, přijetí role ve skupině, spoluúčasti na výsledcích společné práce (D 2) k diskusi a konfrontaci své vlastní zkušenosti se zkušenostmi ostatních (žáci, učitel), k efektivní spolupráci s druhými spolužáky při řešení daného úkolu (D3)
Kompetence občanské Učitel vede žáka: -
k chápání základních ekologických souvislostí, respektování požadavků na kvalitní životní prostředí (E5) k zodpovědnému rozhodování podle dané situace, k diskusi o aktuálních tématech, o příčinách jejich vzniku, možných negativních důsledcích pro život člověka, o důsledcích nadměrného používání různých chem. látek, eutrofizaci povrchových vod, kontaminaci podzemních vod, problematice toxických odpadů a recyklace druhotných surovin atd. (E3)
Kompetence pracovní Učitel vede žáka: -
k bezpečnému zacházení s chemickými látkami a laboratorními pomůckami, dodržování zásad bezpečnosti práce (F1) k osvojení základních pravidel první pomoci a ochrany zdraví svého i zdraví ostatních spolužáků , k ochraně životního prostředí (F2) ke kvalitní a efektivní práci, k důslednému využití materiálu a energií (F1)
Obsah vzdělávacího oboru Chemie, 8. ročník DÍLČÍ VÝSTUPY
UČIVO
METODY PRÁCE
VAZBY V RVP 268
ÚVOD DO CHEMIE -uvede zásady bezpečné práce v laboratoři, poskytne a přivolá první pomoc při úrazech -rozliší pojmy látka a těleso -rozliší, které z dějů v přírodě jsou děje chemické -popíše společné a rozdílné vlastnosti vybraných látek -vyhledá hodnoty fyzikálních veličin v tabulkách -vysvětlí na příkladechvýznam chemie pro život
Chemie, fyzika, přírodopis, výchova ke zdraví
Zásady bezpečné práce, mimořádné události, úniky nebezpečných látek Jsme dědici alchymistů Látky a tělesa Vlastnosti látek a lidské smysly
Práce s bezpečnostními listy, práce s tabulkami Práce s prac. listy, ukázky látek a těles Video(motivace
Většina látek jsou směsi Roztoky a matematika Jak oddělujeme složky směsí
práce s učebnicí, prac. chemie, matematika listem, ukázky heterogenních směsí, praktické ukázky oddělování směsí, video, výpočty (kalkulátor) LP –Filtrace
LÁTKY A SMĚSI KOLEM NÁS -rozlišuje různé druhy směsí -používá správně pojmy chemicky čistá látka a směs -vypočítá složení roztoků -navrhne postup a oddělí složky běžných směsí, uvede příklady oddělování složek v praxi - vysvětlí základní faktory ovlivňující rozpouštění pevných látek
BEZ ČEHO NELZE ŽÍT - zná složení vzduchu Surovina zdarma -rozliší druhy vod, výskyt a použití Není voda jako voda -uvede příklady znečišťování vody a vzduchu v pracovním prostředí a domácnosti, navrhne nejvhodnější preventivní opatření a způsoby likvidace znečištění VŠECHNO VIDĚT NEMUŽEME -uvede příklady z praxe, že látky se skládají z částic -používá správně a v souvislostech základní pojmy -používá značky a názvy nejznámějších prvků -vyhledá údaje v tabulkách
Měli pravdu již staří Řekové Které látky jsou chemické prvky Atomy prvků se rády spojují Ionty v chemii
video, LP-Voda media-informace Projekt – VODA
chemie, fyzika,přírodo pis,zeměpis,výchova ke zdraví
Práce s učebnicí, prac. listy, tabulkami, chemie, periodickou soustavou fyzika prvků,rébusy, kartičky značek,demonstrační pokusy, práce s modely
CHEMICKÉ PRVKY – ZÁKLAD VŠECH LÁTEK - uvede př. praktického využití kovů Létající prvek-vodík Prvek života, ozon a nekovů - zná nebezpečné kovy a nekovy a Významné nekovy
Práce s učebnicí, prac. listy, modely částic
chemie, fyzika 269
zásady práce s nimi - umí poskytnout první pomoc -orientuje se v periodické soustavě prvků
Většina prvků jsou kovy Periodická soustava prvků Chemické reakce – zápis, zákon zachování hmotnosti
- rozliší výchozí látky a produkty chemické reakce
demonstrační pokusy, pokusy na videu práce s PSP referáty žáků, práce s internetem LP – Příprava a důkaz kyslíku
- zapíše nejjednodušší chem rovnice NEJJEDNODUŠŠÍ SLOUČENINY - určí oxidační číslo atomů prvků Oxidy v oxidech a halogenidech Základ chemického názvosloví - zapíše ze vzorců názvy a naopak Halogenidy - popíše vlastnosti a použití vybraných oxidů a halogenidů (např. chloridu sodného) a posoudí vliv těchto látek na životní prostředí PROČ JSOU NĚKTERÉ LÁTKY KYSELÉ - popíše společné vlastnosti kyselin - uvede příklady důležitých kyselinpoužití, ředění - osvojí si zásady názvosloví kyselin - vysvětlí jak vznikají kyselé deště a jak jim předcházet - osvojí si názvosloví hydroxidů a uvede společné vlastnosti - uvede použití důležitých hydroxidů - umí poskytnout první pomoc při zasažení kyselinami nebo hydroxidy - prakticky určí kyselost a zásaditost pomocí indikátorů na stupnici pH NENÍ SŮL jako SŮL - rozliší, které látky jsou soli - osvojí si názvosloví běžných solí - uvede př. praktického využití neutralizace - uvede př. prakticky významných solí a jejich použití OPAKOVÁNÍ a PROHLUBOVÁNÍ UČIVA
práce s učebnicí, chemie, PSP, zeměpis, nerosty, prac. listy, přírodopis domino získávání informací na internetu – vlastnosti, vliv na životní prostředí video-skleníkový efekt referáty žáků
Proč jsou kyseliny kyselé Nejvýznamnější kyseliny Které látky jsou hydroxidy Jak měříme kyselost a zásaditost roztoků
demonstrační pokusy, práce s indikátory LP-Určení kyselosti a zásaditosti roztoků Referáty žákůvlastnosti kyselin a hydroxidů- internet, media- vliv na životní prostředí, zdraví člověka- i skupinová práce
chemie, přírodopis, zeměpis, výchova ke zdraví
Když protivenství končí smírem Jak mohou vznikat soli Jak se tvoří názvy solí a píší jejich vzorce Praktický význam solí
LP-Neutralizace práce s učebnicí význam, vlastnosti solí – referáty žáků
chemie, přírodopis, výchova ke zdraví, zeměpis
pracovní listy, zábavná chemie, soutěže 270
Obsah vzdělávacího oboru Chemie, 9. ročník VAZBY V RVP
DÍLČÍ VÝSTUPY
UČIVO
METODY PRÁCE
Nezapomněli jste -plánuje a provádí soustavné pozorování -zpracovává data,vyvozuje specifické závěry z obecnějších zákonů -využívá jich při řešení problémů či rozhodování v praktických situacích -rozliší výchozí látky a produkty chemické reakce
Směsi Směsi, prvky, sloučeniny Kovy, nekovy, oxidy Periodický zákon a PSP Kyseliny, hydroxidy Soli V přírodě se nic neztratí
Práce s učebnicí, s PSP, prac. listy, tabulkami, modely, demonstrační pokusy Skupinová práce, sebehodnocení
Chemikova hlavní veličina Bez počtů se neobejdeme Faktory ovlivňující rychlost chem. reakcí
Video, výpočty – chemie, kalkulátor, samostatné i matematika skupinové práce, sebehodnocení, soutěže
V čem spočívá oxidace a redukce Výroba železa Výroba oceli Zhoubná koroze Chem. zdroje el. energie Průmyslové využití elektrolýzy
Učebnice, Chemie, video,demonstrační fyzika pokusy, referáty LP-Vliv složek prostředí na průběh koroze železa
Teplo a chem. reakce Vzácný dar přírody –uhlí Ropa a zemní plyn hýbají
Využití medií, internetu- Chemie, referáty fyzika, Video-zpracování ropy přírodopis,
V čem je základ chemie -vhodně používá pojem látkové množství -uvede a vysvětlí zákon zachování hmotnosti,použije ho při řešení úloh -vypočítá molární hmotnost sloučeniny -vypočítá hmotnost výchozí látky nebo produktu -aplikuje poznatky o faktorech ovlivňujících průběh chem. reakcí v praxi a při předcházení jejich nebezpečnému průběhu Chemické tajemství ohňů a zdrojů el. energie -rozhodne, která z reakcí je redoxní -na konkrétních příkladech popíše princip elektrolýzy -popíše princip výroby železa a oceli -vysvětlí princip koroze a navrhne způsob ochrany -zná použití galvanických článků a akumulátorů v praxi (po vyčerpání jsou nebezpečným odpadem) Odkud bere člověk energii -umí určit druh reakce z hlediska tepla - uvede příklady vlastností a
Chemie, fyzika, přírodopis, zeměpis
271
použití ropy, uhlí, zemního plynu jako suroviny pro chem. průmysl a jako paliv -rozliší obnovitelné a neobnovitelné zdroje paliv -zhodnotí z hlediska živ. prostředí fosilní a vyráběná paliva -vysvětlí výhody a nevýhody alternativních zdrojů energie -umí bezpečně použít spotřebiče na topné plyny v domácnosti Není života bez organických látek -rozliší nejjednodušší uhlovodíky -uvede jejich zdroje, vlastnosti a praktické využití -z tabulkových údajů najde vztah mezi fyz. a chem. vlastnostmi uhlovodíků a jejich složením a strukturou -vysvětlí skleníkový efekt-glob. Oteplování -zhodnotí pohonné látky z hlediska péče o ŽP Většina organických sloučenin jsou deriváty uhlovodíků -rozliší a uvede zástupce nejjednodušších derivátů uhlovodíků -uvede jejich vlastnosti a použití -pozná esterifikaci mezi ostatními reakcemi, uvede reaktanty a produkty -zná důležitost ozonové vrstvy a způsob jejího narušování Dva světy velkých molekul -uvede výchozí látky, produkty a podmínky fotosyntézy -rozliší sacharidy, tuky, bílkoviny, vitamíny,uvede př.zdrojů těchto látek pro člověka -hodnotí potraviny z hlediska uznávaných zásad zdravé výživy -rozpozná plasty od dalších látek -posoudí vliv používání plastů na ŽP -uvede výhody a nevýhody použití
světem Proč je ropa tak důležitá
Projekt-Ropa Exkurze –Dukovany LP-Ověření změn teploty reakční směsi v průběhu neutralizace
zeměpis, výchova ke zdraví
Co je základem organických sloučenin Uhlovodíky a první z nich Uhlovodíky nazývané alkany Uhlovodíky nazývané alkeny a alkiny Uhlovodíky nazývané areny Uhlovodíky jako motorová paliva
Učebnice, prac.listy, modely uhlovodíků,tabulky, video vlastností uhlovodíků Internet-referáty LP-Důkaz prvků vázaných v uhlovodících
Chemie, přírodopis, zeměpis
Co jsou halogenové deriváty uhlovodíků Není alkohol jako alkohol Organické kyseliny Voňavé látky estery
Modely molekul, videovlastnosti derivátů, demonstrační pokusy Media,internet-referáty žáků LP-Těkavost organických sloučenin
Chemie, výchova ke zdraví
Zásobárny sluneční energie Sacharidy Tuky Základní stavební kameny života –bílkoviny Plasty Umělá vlákna
Video,učebnice Prac.listy,praktické Ukázky umělých hmot,sacharidů,tuků Internet-referáty žáků LP –Vlastnosti tuků, Sacharidů,bílkovin
Chemie,přírodopis,výchova ke zdraví
272
přírodních a syntetických vláken Chemie v životě člověka -zhodnotí využívání prvotních a druhotných surovin z hlediska udržitelného rozvoje na Zemi -vyhledá potřebné údaje v různých zdrojích informací při řešení problémů včetně těch, které souvisejí s běžným životem Předvídá vlivy různých praktických aktivit člověka na důležité přír. procesy a využívá toho v každodenním životě -rozliší mezi běžně používanými látkami hořlaviny,žíraviny, jedy, uvede zásady bezpečné práce s nimi včetně postupu při hašení požáru -uvede příklady volně i nezákonně prodávaných drog, popíše příklady následků -ochraňuje živ. prostředí a své zdraví -hodnotí různé potraviny z hlediska obecně uznávaných zásad zdravé výživy
Chemický průmysl v ČR Chemie a bitech. Zdraví,krása a potrava člověka Průmyslová hnojiva Hořlaviny Chemie a ŽP
Práce s učebnicí, Internetem,medii Referáty žáků
Chemie, přírodopis, Zeměpis, výchova ke zdraví
Opakování a prohlubování učiva
Očekávané výstupy předmětu – na konci 3. období základního vzdělávání: Očekávané výstupy (OV)
Učivo (U)
Průřezová témata
Žák: Osobnostní a sociální vých.: -rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace a k tomu příslušné vědomosti - vlastnosti látek(hustota, barva, - utváří a rozvíjí základní skupenství, rozpustnost, vliv atmosféry na dovednosti pro spolupráci vlastnosti a stav látek - zásady bezpečné práce (ve školní - vede k uvědomování si hodnoty laboratoři, pracovně i v běžném životě) spolupráce a pomoci při řešení problémů - nebezpečné látky a přípravky (R-věty, Environmentální výchova: S-věty, varovné značky a jejich význam) - základní podmínky života(voda, vzduch) - lidské aktivity a problémy ŽP POZOROVÁNÍ, POKUS A BEZPEČNOST PRÁCE - určí společné a rozdílné vlastnosti látek - pracuje bezpečně s vybranými dostupnými a běžně používanými látkami a hodnotí jejich rizikovost - posoudí nebezpečnost vybraných dostupných látek, se kterými zatím pracovat nesmí
273
- mimořádné události (havárie, úniky nebezpečných látek) SMĚSI - rozlišuje směsi a chemické látky - směsi – různorodé, stejnorodé roztoky, hmotnostní zlomek a koncentrace roztoku, koncentrovanější, zředěnější, nasycený, nenasycený roztok,vliv teploty, plošného obsahu a míchání pevné složky na rychlost jejího rozpouštění - vypočítá složení roztoků, připraví - oddělování složek směsí (usazování, prakticky roztok daného složení filtrace, destilace, krystalizace, sublimace) - vysvětlí základní faktory ovlivňující - voda – destilovaná, pitná, odpadní, rozpouštění pevných látek výroba pitné vody, čistota vody - navrhne postupy a prakticky - vzduch – složení, čistota ovzduší, provede oddělování složek směsí o ozonová vrstva známém složení, uvede příklady oddělování složek v praxi - rozliší různé druhy vody a uvede příklady jejich výskytu a použití - uvede příklady znečišťování vody a vzduchu v pracovním prostředí a domácnosti, navrhne nejvhodnější preventivní opatření a způsoby likvidace znečištění
(voda,vzduch, ozónová vrstva, skleníkový efekt, hospodářsky významné látky, fosilní paliva, zdroje energie, zpracování ropy, plasty a syntetická vlákna, chemické výroby, životní prostředí) - vztah člověka k prostředí Mediální výchova: - kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - interpretace vztahů mediálních sdělení a reality - tvorba mediálního sdělení
ČÁSTICOVÉ SLOŽENÍ LÁTEK A CHEMICKÉ PRVKY - používá pojmy atom a molekula ve - částicové složení látek – molekuly, správných souvislostech atomy, atomové jádro, protony, neutrony, elektronový obal a jeho změny v chem. reakcích, elektrony - umí popsat složení atomu - prvky – názvy, značky, vlastnosti a použití vybraných prvků, skupiny a periody v periodické soustavě prvků, protonové číslo - rozlišuje chemické prvky a - chemické sloučeniny – chemická vazba, chemické sloučeniny, používá názvosloví jednoduchých anorganických chemické značky vybraných prvků a organických sloučenin - orientuje se v periodické soustavě prvků, rozpozná vybrané kovy a nekovy a usuzuje na jejich možné 274
vlastnosti
- rozliší výchozí látky a produkty chemických reakcí, uvede příklady prakticky důležitých chemických reakcí, provede jejich klasifikaci a zhodnotí jejich využívání - přečte chemické rovnice a s užitím zákona zachování hmotnosti vypočítá hmotnost výchozí látky nebo produktu - aplikuje poznatky o faktorech ovlivňujících průběh chemických reakcí v praxi a při předcházení jejich nebezpečnému průběhu
CHEMICKÉ REAKCE - chemické reakce – zákon zachování hmotnosti, chemické rovnice, látkové množství, molární hmotnost - klasifikace chemických reakcí – slučování, neutralizace, reakce exotermní a endotermní atd. - faktory ovlivňující rychlost chemických reakcí – teplota, plošný obsah povrchu výchozích látek, katalýza - chemie a elektřina – výroba el. proudu chemickou cestou
- provede jednoduchou chemickou reakci v baňce nebo ve zkumavce
- porovná vlastnosti a použití vybraných prakticky významných oxidů, kyselin, hydroxidů a solí a posoudí vliv významných zástupců těchto látek na životní prostředí - vysvětlí vznik kyselých dešťů, uvede jejich vliv na životní prostředí a uvede opatření, kterými jim lze předcházet - orientuje se na stupnici pH, změří reakci roztoku univerzálním indikátorovým papírkem a uvede příklady uplatňování neutralizace v praxi
ANORGANICKÉ SLOUČENINY - oxidy -. názvosloví, vlastnosti a použití vybraných prakticky významných oxidů
- kyseliny a hydroxidy – kyselost a zásaditost roztoků, vlastnosti, vzorce, názvy a použití vybraných prakticky významných kyselin a hydroxidů - soli kyslíkaté i nekyslíkaté – vlastnosti, použití vybraných solí, oxidační číslo, názvosloví, vlastnosti a použití vybraných prakticky významných halogenidů a dalších solí
ORGANICKÉ SLOUČENINY - rozliší nejjednodušší uhlovodíky, - uhlovodíky -. příklady v praxi uvede jejich zdroje, vlastnosti a významných alkanů, uhlovodíků použití s vícenásobnými vazbami a aromatických uhlovodíků - zhodnotí užívání fosilních paliv a - paliva – ropa, zemní plyn, uhlí, vyráběných paliv jako zdrojů energie průmyslově vyráběná paliva a uvede příklady produktů průmyslového zpracování ropy - rozliší vybrané deriváty uhlovodíků, - deriváty uhlovodíků – příklady v praxi uvede jejich zdroje, vlastnosti a významných alkoholů, halogenderivátů, použití aldehydů, ketonů a karboxylových kyselin - orientuje se ve výchozích látkách a - přírodní látky – zdroje, vlastnosti a 275
produktech fotosyntézy a koncových příklady funkcí bílkovin, tuků, sacharidů a produktů biochemického zpracování, vitamínů v lidském těle především bílkovin, tuků a sacharidů - určí podmínky postačující pro aktivní fotosyntézu - uvede příklady zdrojů bílkovin, tuků, sacharidů a vitamínů CHEMIE A SPOLEČNOST - zhodnotí využívání prvotních a - druhotné suroviny – vysvětlení pojmu, druhotných surovin z hlediska trvale uvedení příkladů takovýchto surovin a udržitelného rozvoje na Zemi jejich význam z hlediska péče o životní prostředí - aplikuje znalosti o principech - plasty – vlastnosti, výhody a nevýhody hašení požárů při jejich používání, polymerace - orientuje se v přípravě a využívání - otravné a jedovaté látky, drogy – různých látek v praxi a jejich vlivech nebezpečí pro konzumenta na životní prostředí a zdraví člověka - hořlaviny – způsoby hašení požárů, telefonní číslo hasičů, způsob ohlašování požárů, bezpečnost práce s těmito látkami - potraviny, konzervace potravin – zásady zdravé výživy - rovnováha látek v přírodě
276
PŘÍRODOPIS Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 6.-9. ročník Základní škola, Brno, Kamínky 5 A/ Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu V předmětu přírodopis žáci poznávají přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Toto poznání je vede i k pochopení důležitosti udržování přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav, včetně člověka. Zvláště významné je, že při studiu přírody specifickými poznávacími metodami si žáci osvojují i důležité dovednosti. Jedná se o rozvíjení dovednosti soustavně, objektivně a spolehlivě pozorovat, analyzovat výsledky a vyvozovat závěry. Žáci se učí hledat příčiny přírodních procesů, souvislosti mezi nimi, klást si otázky a hledat na ně odpovědi, vysvětlovat pozorované jevy. Vyučovací předmět má hodinovou dotaci dvě hodiny týdně v 6.-9.ročníku. Výuka probíhá ve třídách, pro zjišťování informací lze využít i učebnu informatiky, školní knihovnu. Zúčastňujeme se též výukových programů v CVČ, ZOO Brno, pořádáme exkurze. Na laboratorní práce jsou žáci třídy rozděleni na dvě skupiny. Vzdělávání v oboru přírodopis směřuje k : - pozorování a poznávání živé a neživé přírody v její rozmanitosti i vztazích a objevování její důležitosti pro člověka - poznávání podstaty, projevů a podmínek existence života - vytváření názoru o jedinečnosti postavení člověka v přírodě a jeho odpovědnosti za chování k přírodě - získávání orientace v ekologických problémech - využívání osvojených poznatků a dovedností pro řešení problémů v praktickém životě, především k ochraně svého zdraví a k péči o přírodu - uvědomění si, že člověk je svou existencí závislý na přírodě a je její součástí - rozvíjení a prohlubování zájmu o přírodu a lásky k ní - vnímání přírody a pochopení významu základních přírodních dějů - pochopení souvislostí a vztahů mezi organismy a neživou přírodou, mezi organismy navzájem v různých ekosystémech - osvojení základů systému rostlin a živočichů - poznávání různých praktických opatření pro ochranu přírody a životního prostředí - uvědomění si významu lesních ekosystémů pro celou planetu - pochopení významu vody pro život - získání přehledu o vzniku a vývoji Země i života - získání základních poznatků o stavbě těl a životě vybraných organismů včetně člověka, o nerostech, horninách, vesmíru a Zemi B/ Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Učitel : - nabízí žákům netradiční a nové formy vyučování pro přímé pozorování okolní skutečnosti, získávání informací, pro řešení úloh (A1) - nabízí žákům vhodné učební pomůcky, informační zdroje /učebnice, encyklopedie, audiovizuální techniku, pracovní texty a učí je s nimi pracovat a pomocí nich vyhledávat a třídit informace o jednotlivých organismech, zařazovat je do systému (A2) - zařazováním praktických cvičení s využíváním lupy, mikroskopu rozvíjí u žáků dovednosti 277
při pozorování přírody (A4) Kompetence k řešení problémů Učitel: - předkládá problémové otázky a vede tím žáky k zamyšlení se nad způsobem života a jeho souvislostí se zdravím, přizpůsobení se prostředí , přemýšlení o důsledcích vlivů člověka na přírodu (B1) - učí žáky vyhledávat a shromažďovat informace o jednotlivých organismech na základě vlastního pozorování přírody, využívání časopisů, televizních a rozhlasových pořadů, využívání internetu /postupně zvyšuje nároky na množství a kvalitu informací, na jejich přehlednost/ (B2) - zadává zpracování samostatných individuálních nebo skupinových referátů a jejich prezentaci ústní nebo písemnou formou (B3) Kompetence komunikativní Učitel: - vyžaduje od žáků souvislé odpovědi na zadanou otázku, vede žáky k tomu, aby vyjadřovali své myšlenky souvisle a výstižně (C1) - organizuje pro žáky různé výukové programy spojené s diskusí nad tématem (C2) Kompetence sociální a personální Učitel: - organizuje práci ve skupinách, laboratorních pracích a při tom zapojuje všechny členy skupiny při hledání odpovědi na zadané úkoly (D1) - učí žáky vzájemné spolupráci ve skupinách, zdůrazňuje rovný přístup všech žáků ke zkoumání zadaných úkolů (D2) - pozitivně hodnotí zájem, snahu, spolupráci, citlivé postoje k přírodě (D4) Kompetence občanské Učitel: - žákům zdůrazňuje rovnost lidí, potřebu jejich vzájemné spolupráce, ohleduplnost k lidem hendikepovaným poškozením smyslových orgánů, ke starším a nemocným lidem, důležitost vzájemné lidské pomoci při přírodních katastrofách, pomoc při úrazech, v nemoci, malým dětem (E1) - zdůvodňuje žákům význam jednotlivých organismů, důležitost zákonů, význam ochrany zdraví, význam odpovědného jednání v prostředí na úrovni republikové i mezinárodní spolupráce při ochraně přírody (E2) - učí žáky chápat ekologické vazby v prostředí a v přírodě a apeluje na vlastní odpovědnost žáků při ochraně živ. prostředí (E 5) Kompetence pracovní Učitel: - věnuje náležitou pozornost dodržování bezpečnosti při praktických cvičeních, účinnému a bezpečnému používání materiálu, nástrojů a vybavení, dodržování vymezených pravidel (F1) - ukazuje možnosti i problémy spojené s různými pracovními činnostmi v přírodě /v zemědělství, v lesnictví, při ochraně přírody/, při využívání přírody k rekreaci a pro turistiku, nezbytnosti omezování negativních vlivů z dopravy, stavebnictví, průmyslu, výstavby měst , odpadového hospodářství (F3) - vede žáky k tomu, aby své znalosti a zkušenosti využili v zájmu vlastního rozvoje a své přípravy na budoucnost, v zájmu svého dalšího profesního zaměření (F3) 278
Přírodopis Přírodopis – 6.ročník Učivo Opakování učiva 5.ročníku Planeta Země Vznik života na Zemi Projevy života Podmínky života Rozmanitost přírody Vztahy mezi organismy Jak zkoumáme přírodu Mikroskop Buňka Jedno a mnohobuněčné organismy Soustava organismů
Viry,bakterie Sinice Houby Lišejníky
Řasy
Očekávané výstupy -rozliší základní projevy a podmínky života -rozumí vztahům v potravním řetězci -objasní vztahy mezi organismy
-popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin,živočichů a bakterií a objasní fci základních organel -rozpozná, porovná a objasní fci základních orgánů rostlin a živoč. -třídí organismy do taxonomických jednotek
-charakterizuje viry,uvede virová onemocnění a způsob ochrany před infekcemi -porovná bakterie a viry -uvede význam bakterií pro oběh látek v přírodě -uvede příklady onemocnění způsobených bakteriemi a hygienické zásady prevence -charakterizuje sinice jako organismy schopné fotosyntézy, vliv na kvalitu vody -popíše stavbu těla plodnice hub, vyjádří způsob výživy hub,význam hub v přírodě -správný sběr hub -objasní u lišejníků fci dvou organismů -uvede význam lišejníků -uvede příklady stélek u lišejníků
Metody práce -využívání informací z 1.stupně ZŠ -popisování schémat -práce s prac.sešitem -video
Průřezová témata Osobnostní a soc. výchova: Utváří a rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci. Vede k uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci.
-
Enviromentální výchova: Rozvíjí porozumění souvislostem v biosféře,vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí. Vede k uvědomování si podmínek života a možností jejich ohrožování.
-práce s lupou,mikroskopem -využití nástěnných map,obrázků LP-pletivo rostlin
-diskuse -využití znalostí a zkušeností žáků -prezentace -pozorování modelů přírodnin LP- Houby,plísně
Mediální výchova: Učí se využívat médií jako zdroj informací.
Vazba v RVP: Fyzika-práce s mikroskopem (optika) Zeměpis –práce s mapou (rozšíření rostlin a živočichů), sféry Země Čj-přirovnání Inf- získávání informací na PC Kompetence: K učení: Vyhledává a třídí informace, pozoruje, experimentuje a výsledky porovnává. Sociální a personální: Účinně spolupracuje ve skupině. Občanské: Chápe základní ekologické souvislosti. Pracovní: Používá bezpečně a účinně 279
Prvoci Žahavci
Ploštěnci Hlísti Měkkýši
Kroužkovci Členovci Pavoukovi Korýši
-popíše stavbu těla řasy -uvede děje probíhající v těle řasy(fotosyntéza,rozmnožová ní) -vysvětlí, proč je řasa organismus soběstačný -objasní pojem jednobuněčný org. -uvede příklady a rozdělení prvoků,popíše podle obrázku stavbu těla,způsob života -uvede význam prvoků ve vodě -popíše stavbu těla nezmara, uvede proč patří do žahavce -objasní,co je regenerace -uvede místa výskytu ploštěnky, popíše stavbu těla,odliší způsob života ploštěnky a nezmara - vysvětlí pojem cizopasníci, uvede jejich třídění -rozliší plže a mlže,uvede jejich příklady -popíše jejich stavbu těla,způsob života -objasní pojem heterotrofní a obojetné pohlaví -charakterizuje vnější stavbu těla kroužkovců,uvede příklady -objasní parazitický způsob života pijavek -porovná,popíše a vyjádří rozdíly mezi pavoukem,korýšem a hmyzem -charakterizuje stavbu těla pavouků -porovná a utřídí dosud poznané pavouky -charakterizuje významné znaky korýšů,popíše je podle obrázku,mikroskopického preparátu -objasní význam čistoty vody pro život korýšů a jejich ochranu
-práce s učebnicí,pracovním sešitem -využití obrázků,popisování -nástěnné obrazy -práce s mikroskopem
materiály, nástroje a vybavení.
-popisování podle obrázku (přírodniny) -řešení problémových úkolů -třídění organismů do skupin -práce s prac.sešitem -práce s textem(učebnice, atlas) -samostatné vyprávění a popis -třídění obrázků živočichů -příprava samostatných referátů,prezentací -popisování obrázků -práce s mikroskopem -řešení problémových úloh -četba z přírodopisných knih
280
Hmyz
-charakterizuje vnější stavbu těla hmyzu -objasní nepřímý vývin při rozmnožování a odlišný vývin –uvede příklady -porovná a utřídí hmyz do systematických skupin -porovná skupiny bezobratlých živočichů
Společenstvo organismů-ekosystém Ochrana přírody
-uvede příklady ekosystémů přirozených a umělých a vysvětlí jejich základní odlišnosti -objasní význam ochrany přírody -uvede příklady negativních vlivů člověka na ekosystémy a jejich důsledky
-práce s atlasy, s obrázky -využívání zkušeností -řešení problémových úkolů -kreslení a řešení schémat vývinu hmyzu -referáty,prezentace žáků LP-Včela medonosná -řešení problémových úkolů -práce ve skupinách -práce s učebnicí,pracovním sešitem -sběr aktuálních informací -referáty, četba -toto téma je zahrnováno do výuky průběžně během celého roku
Přírodopis – 7. ročník Učivo Očekávané výstupy v ŠVP Úvod-opakování učiva ze -charakterizuje významné znaky strunatců a 6. ročníku obratlovců -ovládá třídění strunatců na třídy Strunatci -rozlišuje teplokrevné a studenokrevné obratlovce Kruhoústí a paryby
Metody a formy -práce s pracovními listy -zařazeno hodnocení a sebehodnocení -skupinová práce
Průřezová témata Osobnostní a sociální vých.: -rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace a k tomu příslušné
281
-vyjádří základní znaky vnější a vnitřní stavby těla ryb -uvede zařazení ryb mezi obratlovce -objasní přizpůsobení ryb dravému způsobu života -vypráví o způsobu života ryb, jejich vývinu a přizpůsobení prostředí Obojživelníci -zhodnotí význam chovu ryb -uvede nejznámější sladkovodní a mořské ryby -charakterizuje obojživelníky-jejich vývin , způsob získávání potravy -uvede příklady obojž.-třídí je na ocasaté a bezocasé -objasní vázanost oboj. na vodu v souvislosti s rozmnožováním -uvede přehled obojž. -charakterizuje znaky plazů,které souvisejí Plazi s přizpůsobením se životu na souši -chápe význam plazů pro další suchozemské Želvy a krokodýli obratlovce Šupinatí-ještěři a hadi -zná společné a odlišné znaky jednotlivých Ptáci-vnější a vnitřní podtříd plazů a umí zařadit zástupce do stavba těla prostředí Chování ptáků -zná zásady první pomoci při uštknutí zmijí -umí zhodnotit vnější a vnitřní stavbu ptačího těla(jejich morfologické i fyziologické přizpůsobení) Ptáci-umí zhodnotit biotopní nároky a dokáže vodní,mokřadní,mořští,dr zdůvodnit související tělesné znaky a životní avci a sovy,lesní projevy jednotlivých druhů ptáků stromoví,ptáci -odliší mořské ptáky od našich druhů lesa,otevřené -uvede příklady ptáků a poznává je podle krajiny,břehů vod obrázků -objasní význam ochrany ptáků a uvede Vznik a vývoj ptáků příklady chráněných druhů -uvědomuje si vývojové souvislosti mezi plazy a ptáky Ryby Sladkovodní ,mořské ryby Výživa ryb Rozmnožování a chov ryb
-práce s prac. sešity -práce s obrázky -referáty
-práce s prac. sešitem -obrázky -video, CD(hlasy ptáků) -referáty -rozhovor LP:pozorování šupiny ryb a ptačího peří pod mikroskopem -pozorování obrázků -práce s atlasy -referáty -skupinová práce exkurze: ZOO
282
Přehled systému rostlin
Mechorosty Plavuně a přesličky Kapradiny
Orgány rostlin Kořen,stonek,list,květ,kvě tenství,opylení a oplození Semena,plody Rozmnožování rostlin Nahosemenné rostliny
Krytosemenné rostlinysystém Srovnání jednoděložných a dvouděložných rostlin
charakterizuje vyšší rostliny -uvede příklady mechů,kapradin,přesliček a plavuní,uvede,kde se nejčastěji vyskytují -popíše podle obrázků rozmnožování mechů a kapradin -objasní, co je nepohlavní rozmnožování rostlin -rozliší vyšší rostliny na rostliny výtrusné s jednodušší stavbou těla a semenné se složitější stavbou těla -vysvětlí význam kořene pro rostlinu -odliší stavbu kořenů jednoděložných a dvouděložných rostlin -objasní pojem kořenová soustava -podle obrázku popíše vnitřní stavbu kořene a rozliší dvě části vodivého pletiva a jejich funkci -popíše, jak kořen přijímá vodu s rozpuštěnými látkami z půdy -uvede význam stonku,popíše jeho základní stavbu -rozlišuje různé typy stonků podle obrázku popíše vnitřní stavbu stonku -uvede odlišnosti v uspořádání stonku jednoděložných a dvouděložných rostlin -popíše tloustnutí kmene dřevin -vyjádří význam listu,popíše jeho základní části a uvede příklady různého uspořádání a vzhledu listů -popíše vnitřní stavbu listu a vysvětlí význam jednotlivých částí -objasní význam fotosyntézy,podmínky fotosyntézy -popíše vztahy mezi kořeny,stonkem a listy a jejich význam pro pohyb látek v rost. těle -hodnotí celkové vlivy zněčištěného prostředí na život rostliny -porovná pohlavní a nepohlavní rozmnožování rostlin -popíše základní stavbu květu -pozoruje a popisuje různé květy a květenství, plody a plodenství -rozlišuje rostliny na jednodomé a dvoudomé -odliší opylení a oplození -popíše a rozliší růst a vývoj rostliny -uvede rozdíly v délce života rostlin --umí zařadit předložené rostliny do systému rostlin, dokáže je pojmenovat -umí popsat charakteristické znaky stavby těla jednotlivých čeledí -zná význam hospodářsky využívaných zástupců rostlin
-práce se schématy -práce s prac. sešitem -práce s přírodninami a atlasy -práce s mikroskopem,lupou -využívání obrazů,modelů znázorňujících vnitřní stavbu orgánů rostlin -skupinová práce -video(fotosyntézařešení úkolů LP: Pozorování stavby mechové rostlinky LP: Rozbor stavby květu
-skupinová práce -hodnocení a sebehodnocení Projekt: Herbář rostlin LP: Určování rostlin podle botanického 283
Ekosystémyspolečenstva lesa,vod,luk,pastvin,polí Opakování učiva
-umí zdůvodnit význam ochrany rostlin v naší přírodě -odliší pojem společenstvo a ekosystém -umí analyzovat ekologické vztahy v ekosystémech -umí uvést typické příklady rostlin a živočichů společenstev -umí charakterizovat hlavní znaky uvedených společenstev
klíče
Projekt -diskuse -práce s atlasy,knihou,interne tem
284
Tématický plán: Přírodopis 8.ročník Učivo Opakování
Savci-nejvyvinutější obratlovci
Úvod do biologie člověka
Očekávané výstupy -popíše stavbu a funkci buněk,odliší buňku rostlinou a živočišnou -vyjádří vztahy mezi buňkou, tkání, orgánem, orgánovou soustavou a organismem -rozliší nepohlavní a pohlavní rozmnožování u rostlin a živočichů -uvede základní systematické skupiny obratlovců, charakterizuje je, vyjmenuje jejich zástupce z různých ekosystémů a jejich různé postavení v potravních vztazích v ekosystému -uvede příklady a význam různého pokryvu těla u jednotlivých skupin obratlovců -zdůvodní systematické zařazení obratlovců do kmene strunatců -vyjádří význam kostry pro život obratlovců, porovná její vývoj kostry a i ve vztahu ke způsobu života -popíše příklady potravních vztahů v ekosystému, charakterizuje roli producentů, konzumentů a rozkradačů a uvede příklady postavení obratlovců v potravních vztazích -popíše stavbu rostl. těla, význam jednotlivých orgánů
Metody a formy -práce ve skupinách(řešení úkolů, sdělování) -test vstupních znalostí -práce s učebnicí, prac.listy,prac.sešitem
-popíše savce patřící do různých skupin (sudokopytníci, šelmy,hmyzožravci,letouni,…) -vytkne jejich charakteristické znaky ve stavbě těla, přizpůsobení podmínkám prostředí a způsobu života -uvede příklady savců z jednotlivých jmenovaných skupin -vysvětlí význam vztahů mezi býložravci a masožravci pro rovnováhu v přírodě -vysvětlí význam ochrany ohrožených druhů organismů -třídí příklady savců do skupin (s využitím obrázků)
-práce s atlasy,obrázky -využití videa -referáty, prezentace -práce s učebnicí, prac.sešitem -LP –Pozorování stavby těla savců
-zdůvodní postavení člověka v živočišném systému -rozliší shodné a odlišné znaky člověka a ostatních savců -porovná vývoj tělesného vzhledu
Knihy, nástěnné obrazy Referáty, úvahy Skupinová práce Video,internet Mikroskopické preparáty
Průřezová témata Osobnostní a sociální vých.: -rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace a k tomu příslušné vědomosti -utváří a rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci -vede k uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci při řešení problémů Environmentální vých.: -rozvíjí porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí (nezákonný lov,problematika pytláctví, vlivy člověka na jednotlivé biomy, vliv životního prostředí) -vede k uvědomování si podmínek života a možnosti jejich ohrožování Osobnostní a sociální vých.: -sociální rozvoj -psychohygiena (pozitivní myšlení,zvládání stresových situací) Mediální výchova: -učí se využívat medií jako zdroj informací a komunikace s okolním světem
285
předchůdců člověka tkání -rozliší jednotlivé znaky lidských plemem -popíše stavbu a funkci tkání -charakterizuje vědy o člověku, lékařské obory, nemocniční oddělení Kosterní soustava
-uvede pravidla bezpečného chování a správného držení těla(v souvislosti s vhodnou obuví a nošením břemen)
-popisování obrazů, modelů kostí a kostry -práce s mikroskopem (trvalé preparáty) -diskuse -skupinová práce - LP – Pozorování stavby lidského těla
Svalová soustava
-uvede, jaký význam má svalstvo a jeho vlastnost smrštitelnost -popíše podle obrazu kosterní svalstvo člověka -objasní připojení svalů ke kostře a princip pohybu končetin (protichůdnost činnosti svalů) -porovná stavbu a funkci příčně pruhovaných svalů, hladkých svalů a srdečního svalu -objasní význam prokrvení svalstva a význam cvičení
-popis kosterního svalstva podle obrazu -kreslení schémat (svalový stah) -řešení úkolů (učebnice, prac. Sešit) -diskuse o významu sportu
Oběhová soustava, mízní soustava, Dýchací soustava
-popíše složení krve a její funkci, význam jednotlivých složek krve -uvede hlavní krevní skupiny, vysvětlí srážlivost krve -popíše oběhovou soustavu, srdce a jeho činnost -odliší tepny, žíly, vlásečnice -změří tep -uvede, co přispívá k srdečnímu infarktu a mozkové mrtvici -předvede první pomoc při poranění žíly a tepny -objasní, co je mízní soustava a jaký význam má slezina -uvede příklady škodlivých vlivů z prostředí na člověka -vysvětlí, co je buněčné dýchání -uvede funkci dýchací soustavy a popíše její stavbu -hodnotí význam čistoty vzduchu -objasní škodlivost kouření
-popisování obrazů a práce s modely -využití videa,TV programů -měření tepu,poskytování první pomoci -řešení problémových otázek, diskuse -LP- Cvičení k dýchací a oběhové soustavě
Trávicí soustava, vylučovací soustava
-popíše stavbu a funkci jednotlivých částí trávicí soustavy
Obrazy, schémata,přehledy 286
-zdůvodní význam péče o chrup, stavbu chrupu -objasní postup trávení potravy a vstřebávání živin -vysvětlí význam enzymů a peristaltiky -objasní význam jater, stálého obsahu glukózy v krvi a vlivu inzulinu -zdůvodní význam správné výživy pro zdraví -vyvodí postavení člověka v potravních řetězcích v závislosti na přijímané potravě -vysvětlí význam vnitřní stálosti lidského těla -popíše vylučovací soustavu, objasní funkci ledvin -uvede vlivy působící na ledviny, umělá ledvina, transplantace
Diskuse Modely Video
Kožní soustava
-uvede význam kůže -objasní vnitřní stavbu kůže -uvede poškození kůže, první pomoc, zásady hygieny
Obrazy Video Pozorování a popis Referáty, rozhovory LP-Kožní citlivost a vnímavost
Nervová soustava, smyslové orgány
-objasní význam nervového řízení, vysvětlí, co je neuron -vyjmenuje základní části nervové soustavy -popíše reflexní oblouk, odliší vrozené a získané reflexy -vyloží význam míchy a mozku a rozliší jeho jednotlivé části podle obrázku -objasní význam částí mozku pro řízení lidského těla -vysvětlí ochranu mozku a míchy, uvede příklady jejich poškození a důsledky -vyjmenuje lidské smysly, jejich význam a jim odpovídající smyslová ústrojípopis, jejich funkci -uvede možnosti poškození smyslových ústrojí, vady oka, význam brýlí, škodlivost hluku
Pozorování a popis podle obrázků, modelů Video Diskuse, řešení úloh
Hormonální soustava
-vyjádří, jaký význam má řízení lidského organismu ve vztahu k vnějšímu prostředí a s ohledem na zajišťování vztahů uvnitř organismu (zajišťování životních funkcí) Objasní význam hormonů, uvede jejich
Pozorování a popis podle obrázků Diskuse Video
287
příklady a místa jejich vytváření Pohlavní soustava
-popíše mužské a ženské pohlavní orgány a jejich funkci -objasní hormonální řízení rozmnožování a menstruačního cyklu -vyloží vliv vývinu pohlavních orgánů v pubertě na celkové chování -uvede způsoby prevence před AIDS, příklady pohlavních chorob a jejich prevenci -objasní vznik a vývin jedince
Popisování obrazů a vysvětlování funkce pohl. ústrojí Diskuse o pohlavním životě Úvahy Video
Genetika
-objasní funkci chromozomů -uvede, že při oplození dochází ke spojení dědičných informací matky a otce -objasní vztah mezi vlastností organismu a vlohou a uvede, že některé vlohy převládají nad jinými -uvede, že některé choroby jsou dědičné
Vysvětlování, využívání schémat, uvádění příkladů Diskuse Procvičování úloh ve skupinách
Člověk, zdraví, budoucnost
Téma zařazováno aktuálně k jednotlivým org. soustavám
Zejména diskuse, praktické ukázky první pomoci
288
Přírodopis – 9. ročník Učivo
Očekávané výstupy
Opakování, vstupní motivace ke studiu geologie: čím se geologie zabývá, co jsou geologické vědy, význam pro člověka
-ví, že člověk si uvědomuje -opakování formou příčiny různých přírodních jevů a diskuse, testu, prac. předvídá následky svých činností sešitů v prostředí - bude znát další obory přírodních věd, které zkoumají neživou přírodu, informace využije pro svůj budoucí život
Osobnostní a soc. výchova: -rozvíjí dovednosti komunikace -rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci
-charakterizuje minerály a odliší je od hornin -uvede příklady minerálů -objasní, jak vznikají krystaly a uvede jejich příklady -určuje a rozlišuje vlastnosti nerostů
-pozorování a zkoumání nerostů -vysvětlování jejich významu -popisování a třídění minerálů -rozlišování krystalů, řešení úkolů LP-Fyzikální vlastnosti minerálů
Výchova demokratického občana:
-charakterizuje postavení Země ve sluneční soustavě a význam vytvoření základních podmínek pro život -rozliší různé části slunečního záření ve vztahu k životu -popíše stavbu zemského tělesa -vyjmenuje základní zemské sféry, objasní pojem litosféra -vyjádří vztahy mezi zemskými sférami
-opakování znalostí a uvedení do vztahu k životu -diskuse, referáty -video -řešení úkolů
Minerály a horniny Když se řekne minerál, krystalová struktura minerálů, vlastnosti minerálů, nejdůležitější minerály, určování minerálů
Stavba Země
- ví, že kontinenty se pohybují Vznik a vývoj litosféry vlivem vnitřní energie Země, ví, jak působí zemská přitažlivost a -pohyb litosferických eroze na tvarování povrchu desek, horotvorná činnost, eroze , gravitace
Metody a formy
-práce s mapou -vysvětlování, využívání obrazů, prac. sešitů
Průřezová témata
-vede k uvažování o problémech v širších souvislostech a ke kritickému myšlení
Environmentální výchova: -rozvíjí porozumění v biosféře, vztahům člověka k prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí -vede k uvědomování si podmínek života a možnosti jejich ohrožování-vede k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě Mediální výchova: -využívá media jako zdroj informací
289
Horniny Vnitřní geologické děje a vznik hornin (zemětřesení, magmatismus, tektonické jevy) Vnější geologické děje a vznik usazených hornin (činnost vody, ledovců, větru Přeměny hornin
Pedosféra
Hydrosféra
- uvede příklady vnitřních a vnějších geologických dějů -rozlišuje horniny vyvřelé, usazené, přeměněné, objasní jejich vznik -rozlišuje horniny hlubinné a výlevné, objasní jejich vznik, uvede jejich odlišnosti a příklady -odliší horninové a rudné žíly -uvede příklady rud pro člověka -jmenuje příklady výskytu rud v ČR - objasní příčiny přeměny hornin - uvede příklady přeměněných hornin -objasní zvětrávání hornin, rozliší typy zvětrávání a také vznik krasových jevů -rozliší sedimenty úlomkovité, organické a chemické a uvede příklady -vyloží příčinu vrstevnatosti úlomkovitých sedimentů, rozliší je podle velikosti částic a podle zpevnění
-pozorování a zkoumání hornin, práce s lupou -vysvětlování -porovnávání a třídění hornin -referáty,diskuse -práce s mapou -zakreslování a vysvětlování schémat -pozorování a zkoumání hornin, porovnávání a třídění hornin -referáty, diskuse -práce s mapou
-vyloží vznik půdy a vlivy podnebí na vlastnosti půdy -objasní rozkladné řetězce probíhající v půdě -rozliší půdní typy a půdní druhy a uvede jejich příklady -pozoruje vlastnosti půdy -vyjádří význam vody pro život na Zemi -uvede rozložení vody na Zemi a zapojení života do oběhu vody -objasní význam čistoty vody pro zdraví -objasní znečišťování vody a vliv na život
-rozbory půdy -vyhledávání informací -referáty,diskuse -vyjadřování souvislostí, řešení úkolů
Vazby v RVP: zeměpis (práce s mapou) fyzika, chemie (vlastnosti nerostů) dějepis (vývoj života a člověka) výchova ke zdraví (životní prostředí)
-vysvětlování -vyhledávání informací -práce s mapou referáty,diskuse
290
Atmosféra
Nerostné suroviny -energie -fosilní paliva -obnovitelné zdroje energie
Historie Země (vývoj Země,života, člověka)
Geologické základy české krajiny Opakování
-uvede význam jednotlivých vrstev atmosféry pro život -objasní vlivy organismů na složení atmosféry (fotosyntéza, dýchání) -vyloží vlivy využívání fosilních paliv na skleníkový efekt -objasní vlivy okyselování prostředí na organismy a člověka -objasní příčinu a důsledky inverze a uvede zásady chování při smogové situaci -objasní význam nerostných surovin pro člověka -uvede třídění nerostných surovin -objasní pojem fosilní paliva, jejich vznik, využití a vliv na sféry Země
-vysvětlování, video -vyhledávání informací -referáty, diskuse -práce s prac. listy -vyjadřování souvislostí
-video -vyhledávání informací -práce s mapou -řešení úkolů -diskuse -řešení úkolů (prac.sešit) -opakování znalostí a uvedení do vztahu k životu -četba, samostatné referáty, prezentace -pozorování obrazů, vysvětlování -diskuse, video
-charakterizuje jednotlivé geologické éry a vývoj života v nich -popíše rozsah vývoje jednotlivých skupin organismů ve vztahu k vývoji podmínek na Zemi-charakterizuje hlavní předchůdce člověka a vytkne jejich odlišnosti od současného člověka -hodnotí vývoj vztahů člověka k prostředí a k ostatním organismům -popíše geologický cyklus a -zakreslování a uvede jeho časové měřítko vysvětlování schémat -uvádí vliv člověka na tvorbu -práce s mapou krajiny od počátku osídlení území ČR
291
Očekávané výstupy (OV) Žák: -rozliší základní projevy a podmínky života,orientuje se v daném přehledu vývoje organismů -popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin,živočichů a bakterií a objasní funkci základních organel -rozpozná,porovná a objasní funkci základních orgánů(orgánových soustav)rostlin a živočichů -třídí organismy a zařadí vybrané organismy do říší a nižších taxonomických jednotek - vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování a jeho význam z hlediska dědičnosti -uvede příklady dědičnosti v praktickém životě a příklady vlivu prostředí na utváření organismů - uvede na příkladech z běžného života význam virů a bakterií v přírodě i pro člověka - rozpozná naše nejznámější jedlé a jedovaté houby s plodnicemi a porovná je podle charakteristických znaků - vysvětlí různé způsoby výživy hub a jejich význam v ekosystémech a místo v potravních řetězcích - objasní funkci dvou organismů ve stélce lišejníků - odvodí na základě pozorování uspořádání rostlinného těla od buňky přes pletiva až k jednotlivým orgánům - porovná vnější a vnitřní stavbu jednotlivých orgánů a uvede praktické příklady jejich funkcí a vztahů v rostlině jako celku -vysvětlí princip základních rostlinných fyziologických procesů a jejich využití při pěstování rostlin
Učivo (U) OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA -vznik,vývoj,rozmanitost,projevy života a jeho význam - základní struktura života (buňky,pletiva,tkáně,orgány,orgánové soustavy,org. jednobuněčné a mnohobuněčné) -význam a zásady třídění organismů - dědičnost a proměnlivost organismů – podstata dědičnosti a přenos dědičných informací, gen, křížení - viry a bakterie – výskyt, význam, praktické využití
BIOLOGIE HUB - houby bez plodnic – základní charakteristika, pozitivní a negativní vliv na člověka a živé organismy - houby s plodnicemi- stavba, výskyt, význam,zásady sběru, konzumace, první pomoc při otravě houbami - lišejníky – stavba, symbióza, výskyt a význam BIOLOGIE ROSTLIN - anatomie a morfologie rostlin – stavba a význam jednotlivých částí těla vyšší rostliny - fyziologie rostlin – základní principy fotosyntézy, dýchání, růstu, rozmnožování
- systém rostlin – poznávání a zařazování druhů řas, mechorostů, kapraďorostů, nahosemenných a krytosemenných rostlin, jejich vývoj a využití hospodářsky významných zástupců - rozlišuje základní systematické skupiny rostlin - význam rostlin a jejich ochrana a určuje jejich význačné zástupce pomocí klíčů a atlasů - odvodí na základě pozorování přírody závislost a přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí BIOLOGIE ŽIVOČICHU - porovná základní vnější a vnitřní stavbu - stavba těla, stavba a funkce jednotlivých částí těla vybraných živočichů a vysvětlí funkci (živočišná buňka, tkáně, orgány, orgánové soustavy, jednotlivých orgánů organismy jednobuněčné a mnohobuněčné, rozmnožování - rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny - vývoj, vývin a systém živočichů – významní zástupci skupin 292
živočichů, určuje vybrané živočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin -odvodí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení se danému prostředí - zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka a uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se živočichy
živočichů (prvoci, bezobratlí, strunatci) - rozšíření, význam a ochrana živočichů – hospodářsky a epidemiologicky významné druhy, péče o vybrané domácí živočichy, chov domestikovaných živočichů, živočišná společenstva - projevy chování živočichů
BIOLOGIE ČLOVĚKA - fylogeneze a ontogeneze člověka – rozmnožování člověka
- určí polohu, objasní stavbu a funkci orgánů a orgánových soustav lidského těla, vysvětlí jejich vztahy - orientuje se v základních vývojových stupních - anatomie a fyziologie – stavba a funkce jednotlivých částí fylogeneze člověka lidského těla, orgány, orgánové soustavy, vyšší nervová činnost, hygiena duševní činnosti - objasní vznik a vývin nového jedince od početí - nemoci, úrazy a prevence – příčiny, příznaky, praktické až do stáří zásady při léčení, závažná poranění a život ohrožující stavy - rozlišuje příčiny, případně příznaky běžných - životní styl – pozitivní a negativní dopad na zdraví člověka nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence a léčby - aplikuje předlékařskou první pomoc při poranění a jiném poškození těla NEŽIVÁ PŘÍRODA - objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a - Země – vznik a stavba Země trvání života - rozpozná podle charakteristických vlastností - nerosty a horniny – vznik, vlastnosti, kvalitativní třídění, vybrané nerosty a horniny s použitím praktický význam a využití, určování jejich vzorků, principy určovacích pomůcek krystalografie - rozlišuje důsledky vnitřních a vnějších - vnější a vnitřní geologické procesy – příčiny a důsledky geologických dějů, včetně geologického oběhu hornin i oběhu vody - porovná význam půdotvorných činitelů pro - půdy – složení, vlastnosti a význam půdy pro výživu rostlin, vznik půdy, rozlišuje hlavní půdní typy a půdní její hospodářský význam pro společnost, nebezpečí a druhy v naší přírodě příklady její devastace, možnosti a příklady rekultivace - rozlišuje jednotlivá geologická období podle - vývoj zemské kůry a organismů na Zemi – geologické charakteristických znaků změny, vznik života, výskyt typických organismů a jejich přizpůsobování prostředí - uvede na základě pozorování význam vlivu - geologický vývoj a stavba území ČR – Český masiv, podnebí a počasí na rozvoj a udržení života na Karpaty Zemi - podnebí a počasí ve vztahu k životu ZÁKLADY EKOLOGIE - organismy a prostředí – vzájemné vztahy mezi organismy, mezi organismy a prostředím, populace, společenstva, přirozené a umělé ekosystémy, potravní řetězce, rovnováha v ekosystému - rozlišuje a uvede příklady systémů organismů - ochrana přírody a životního prostředí – globální problémy a – populace, společenstva, ekosystémy- a jejich řešení, chráněná území objasní na základě příkladu základní princip 293 - uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi
existence živých a neživých složek ekosystému - vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězců v různých ekosystémech a zhodnotí jejich význam - uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému PRAKTICKÉ POZNÁVÁNÍ PŘÍRODY - aplikuje praktické metody poznávání přírody - dodržuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání živé a neživé přírody - praktické metody poznávání přírody – pozorování lupou, mikroskopem,zjednodušené určovací klíče a atlasy, založení herbáře a sbírek, jednoduché rozčleňování rostlin a živočichů
294
ZEMĚPIS Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Zeměpis 2. stupeň I) Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Zeměpis se učí v kmenových třídách žáků, učebna zeměpisu není zřízena. Časová dotace: 2 hodiny týdně v každém ročníku v 6. – 9. ročníku Učební texty: 6. ročník: Brychtová a kol.: Planeta Země, Fortuna Praha 2001, 2. vydání, 168 stran 7. ročník: Brinke a kol.: Zeměpis světadílů, oceánů a Ruska, Fortuna Praha 1997, 1. vydání, 192 stran a 24 stran přílohy 8. ročník: Valenta a spol.: Současný svět, Česká geografická společnost 1999, 1. vydání, 85 stran 9. ročník: Holeček a kol.: Česká republika, Fortuna Praha 2001, 3. vydání (rozšířené), 104 stran atlasy: Školní atlas světa, Kartografie Praha 1998, 2000, 148 stran Školní atlas České republiky, Kartografie Praha 2000, 2003, 1. vydání, 32 stran Přírodní složky Země – fyzická geografie Žák je veden k: - elementárnímu pochopení stavby Sluneční soustavy (Slunce, planety, měsíce, tělesa pohybující se ve vesmíru), mechanismu Sluneční soustavy - zhodnocení postavení Země ve vesmíru, popisu jejího tvaru, rozměrů a vlivu pohybů na život/rozmístění života - poznání struktury Země, jejích krajinných sfér jako samostatných i navzájem prolínajících se celků, což vede k schopnosti charakterizovat jednotlivé biosférické oblasti; objasnění vzájemného vlivu přírody (vnitřních a vnějších procesů) a člověka Životní prostředí Žák je veden k: - rozlišování/porovnávání typů, funkcí krajin pevninské sféry; uvádění konkrétních případů - porozumění prostorového rozmístění hlavních ekosystémů (boimů) - porozumění a uvědomění si důsledků a rizika přírodních a hlavně socioekonomických vlivů na životní prostředí Kartografie, topografie, zdroje dat, geografické informace Žák je veden k: - porozumění základní kartografické a topografické terminologie - pochopení souvislosti mezi délkou dnů/nocí na Zemi v závislosti na zeměpisné šířce /délce a střídáním ročních období v mírném pásu - porozumění pojmům pomáhajícím základní orientaci v atlase/mapě: určování zeměpisné polohy, světových stran, používání měřítka grafického a číselného, obsahu mapy – mapové prvky (polohopis, výškopis), používání rejstříku a čtení údajů z mapy - využívání tématických map, legend, znalosti nejpoužívanějších symbolů - vytvoření si vlastního plánu bydliště - orientaci v terénu a bezpečnému pohybu v přírodě 295
-
pochopení příčiny rozdílného času jednotlivých míst na zemi , účelu časových pásem, úlohu hlavního 0. poledníku a 180. poledníku – datové meze zpracování a vyhodnocení jednodušších geografických informací formou grafu a tabulky
Regionální geografie – regiony světa Žák je veden k: - popisu a srovnání potenciálů přírodních a socioekonomických prvků na jednotlivých kontinentech/modelových státech - vyhledávání a vyjmenování na mapě světa jednotlivých světadílů, oceánů a jejich seřazení podle velikosti - popisu přírodních podmínek a vyhodnocení vlivu na rozmístění obyvatel, sídel, zemědělství, průmyslu, dopravy, cestovního ruchu - lokalizování jádrových s periferních oblastí - vyhledání/lokalizování a charakterizování/porovnávání jednotlivých hospodářských oblastí Afriky, Austrálie, Oceánie, Ameriky, Asie, Evropy; k určení nejvýznamnějších oblastí daného kontinentu - porovnává a přiměřeně hodnotí zvláštnosti, podobnosti, bariéry světadílů/oblastí Společenský zeměpis Žák je veden k: - k posouzení prostorového uspořádání obyvatel na zemi, jejich struktuře, dynamice růstu, migraci - posouzení vlivu přírodních podmínek na vznik, rozvoj, charakter, strukturu, funkci sídla, porozumění terminologie - lokalizování a charakteristice jádrových a periferních oblastí – zemědělských, průmyslových, služeb - porovnání faktorů majících vliv na rozmístění hospodářských aktivit (lokalizační faktory) - zhodnocení zapojení států do světového hospodářství – hospodářských sektorů a k dělení světa podle hospodářských systémů - rozlišování států podle hlediska svrchovanosti, zeměpisné polohy, rozlohy, státních hranic, správního členění, formy vlády, státního zřízení, uvádění konkrétních příkladů - rozlišování států/oblastí podle stupně rozvoje - základní orientaci politických, národnostních a náboženských konfliktů ve světě - orientaci v základních hospodářských a politických integracích, objasnění neutrality státu - uvědomění si vlivu geopolitických změn na vývoj v jednotlivých regionech/státech Česká republika, místní krajina Žák je veden k: - charakterizování zeměpisné polohy vzhledem ke Střední Evropě, Evropě, světu - pochopení vlivu endogenních a exogenních vlivů na povrch; lokalizaci a charakteristice přírodních podmínek a jejich vlivu na hospodářské poměry – hospodářské sféry - lokalizaci horopisných celků, vodstva, podnebí, půd - charakterizování obyvatelstva + sídel - rozmístění - zhodnocení rozmístění předpokladů a následovně hospodářských aktivit - zemědělství, průmyslu, služeb, dopravy, spojů, cestovního ruchu - zhodnocení stavu životního prostředí - uvádění příkladů účasti a působnosti ČR v nadnárodních institucích, organizacích, integracích, uvědomování si přínosu pro stát
296
II) Výchovné a vzdělávací strategie A – kompetence k učení Žák je veden k: - práci mapou, grafy, tabulkami, k ověřování nabytých vědomostí při práci se slepou mapou (A1) - vybírání/vyhledávání nejdůležitějších informací při práci s učebnicí a zapisování do sešitu (podle dané osnovy u mladších žáků) (A2) - práci se symbolikou – legendou, využití dosud nabytých informací k propojení do širších celků (A3) - pomocí textu k vyhodnocování toho, zda učinil pokrok či ne, k zaměření se na překážky v učení s cílem se zdokonalit (A5) B – kompetence k řešení problémů Žák je veden k: - vnímání problémových situací/jevů na Zemi (přírodních, způsobené lidskou činností), k přemýšlení o příčině, zkoušení navrhnutí řešení (B1) - zhodnocení problémového jevu/situace na Zemi, kdy používá dosud nabyté vědomosti (B2,3) - přemýšlení nad vysvětlením problému – hledá mezery v řešení (B5) C – kompetence komunikativní Žák je veden k: - popsání jevů na Zemi, charakterizování státu podle používané osnovy, rozvinutí daného problému od obecnému ke konkrétnímu (C1) - reagování navrženého řešení od spolužáků a učitele (C2) - porozumění a využívání grafů, tabulek, schémat, map, internetových zdrojů, videa k další práci (C3,4) - využívání nabytých informací k další komunikaci se světem (C4,5) D – kompetence sociální a personální Žák je veden k: - spolupráci při řešení zadaného problému ve skupině, respektuje vyjádření myšlenek ostatních, neopomíná pomáhat k rozvoji diskuze, zhodnocuje/přijímá názory druhých E - Kompetence občanské Žák je veden k: - vcítit se do mentality jiných kultur, srovnat s našim (E1,4) - chápat potřeby na kvalitní ovzduší (E1?4) F - Kompetence pracovní Žák je veden k: - používání opatrně přístrojů (kompas, PC), materiálů (mapy, učebnice), aby bylo možné je použít opakovaně (F1) - využívání znalostí /zkušeností z jiných oborů v zájmu vlastního rozvoje, přípravy na budoucnost (F3)
Zeměpis – 6. ročník Učivo Země Tvar a rozměry Země
Mezipředmětové vazby
Pojmy
Výstupy
Př 6 (IX)
tvar, poloměr, obvod Země
popíše tvar a rozměry Země
297
Pohyby Země Přirozená družice Země - Měsíc a jeho pohyby
Sluneční soustava
Fy, Př - život na Zemi Fy 6 (IV) - Měsíc
Fy 6 (III) magnetické pole
nov, 1. čtvrť, úplněk, 3. čtvrť = fáze měsíce
planety vnitřní a vnější
Slunce Vesmír
meteor, meteorit, kometa - jádro, koma, chvost, Galxie, Mléčná dráha
Vývoj poznání vesmíru
nejznámější astronomové, jména a národnost astronautů + prvenství
Globus a mapa mapy poledníky a rovnoběžky
poledník, rovonoběžka, obratníky, polární kruh zeměpisná šířka, délka, zeměpisná poloha
určování zeměpisné polohy čas na zeměkouli
znázorňování polohopisu a výškopisu na mapách Práce s turistickou mapou Místní krajina
datová mez, nulný poledník, místní čas, časové pásmo + jeho šířka
M
vyjmenuje pohyby Země a uvede důsledky uvede důsledky vzájemného postavení Země - Měsíc - Slunce, přiřadí fáze vyjmenuje Planety Sluneční soustavy, rozdělí je do 2 skupin, dokáže Planety jednoduše charakterizovat fce Slunce, stručná charakteristika vyjmenuje tělesa Sluneční soustavy, rozlišuje meteor meteorit, nakreslí a popíše kometu jmenuje nejznámější astronomy a astronauty (přiřadí národnost + jejich poslání ve vesmíru)
rozeznává poledníky a rovnoběžky určí zeměpisnou polohu, umí hledat v rejstříku atlasu zprvu podle atlasu, později vlasním výpočtem určí čas na Zemi vzhledem k určitému místu na Zemi
nadmořská výška, vrstevnice, kóta
mapové značky
používá mapové značky
plán
vtvoří jednoduchý plán (zorientuje ho)
krajinná sféra - litosféra, …. Pedosféra
ví, z čeho je složena krajinná sféra
Stavba zemského tělesa
jádro, plášť, kůra
dno oceánů
pevninský šelf, svah, oceánská pánev, příkop, středooceánský hřbet, ostrov, Mariánský příkop
popíše složení zemského tělesa popíše dno oceánů, zná nejhlubší příikop
Zemětřesení
pohyb litosférických desek, ohnisko zemětřesení
Vv
Krajinná sféra
Litosféra
Př 9 (XI) zemětřesení, sop. Činnost (XII), zvětrávání (I, II)
vyvodí důsledek pohybu litosférických desek
298
Sopečná činnost
sopka, magma, magmatický krb, kráter, popel, láva, gejzír litosférická deska, vrásné pohoří, vrása - koryto, sedlo, kerné pohoří, zlom delta, horní, střední a dolní tok, plaveniny, naplaveniny
Vznik pohoří Působení povrchové tekoucí vody Působení činitelů na zemský povrch Atmosféra Složení atmosféry
Předpověď počasí
roviny, …, velehory; nížiny a vysočiny
Che 8 (3), Př 9 (II), Fy 7 (III) Che 8 (X.) kyslík, dusík, oxid uhičitý, ostatní plyny, ozón a ozónová díra
fy - lab.- prům. denní t
meteorologické prvky, teplá, studená, okluzní fronta, tlaková výše a níže, průměrná denní teplota
Podnebí Trvání dne a noci na zemi
Délka dnů na nocí v závislosti na zeměpisné šířce Teplotní pásy
jarní a podzimní rovnodennost, letní a zimní slunovrat, polární den a noc
Př
celkový oběh vzduchu v atmosféře
tropický, subtropický, mírný, subpolární, vymezí na zeměkouli polární pás, obratníky Raka a Kozoroha, teplotní pásy polární kruh
orientuje se v pojmech průliv, průplav, záliv, pobřeží, břežní čára, vnitřní a okrajové moře příliv, odliv, oceánské proudy, tsunami, salinita
Pohyby mořské vody vodstvo na pevnině vodní toky
pravé a levé přítoky, povodí, úmoří, průtok jezera příkopových propadlin, jako zbytky bývalých moří, sopečného původu, ledovcová, průtočná a bezodtoká
jezera
podpovrchová voda
vyjmenuje plyny v atmosféře, vysvětlí, k čemu slouží ozón (co je ozon. díra) jmenuje meteorologické prvky, je schopen se orientovat v základní meteorologické mapě vysvětlí rozdíl mezi počasím a podnebím zná astronomické začátky ročních období, rozezná obratníky a polární kruhy, určí nejdelší/nejkratší den v roce, trvání letního/zimního půlroku na zems. polokouli, trvání polárního dne/noci
pasáty
Hydrosféra Oceány a moře
bažiny a umělé vodní nádrže ledovce
nakreslí průřez sopky a vysvětlí dané pojmy rozlišuje kerné a vrásné pohoří podle vzniku chápe důsledky působení vody na litosféru vysvětlí působení větru, vody, rostlin, ledu, …
Př 7 (6) společenstva
vysvětlí vznik bažiny sněžná čára, horský a pevninský ledovec půdní a podzemní voda, artézský pramen
vysvětlí význam podpovrchové vody
299
Pedosféra
Pč
neživá, živá část půdy, humus
typy půd
půdní profil, černozem, hnědozem, hnědé půdy, podzolové půdy
půda, její činitelé a struktura
podzemní a půdní voda, jílovité, písčité a hlinité půdy
nebezpečí, která půdu ohrožují
eroze
Biosféra
Tropické lesy savany pouště subtropické rostlinstvo stepi lesy mírného pásu tundra polární oblasti život ve vodách oceánů
Př 6 (IX) ekosystém
rozdělí Zemi podle typů přírodních krajin, ví, čím je to způsobeno Che 8 (XI), Př 7 (6) patrovitost, stromové, korunové, bylinné stručná charakteristika - společenstva a keřové patro biosférické oblasti a její lokalizace na Zemi období sucha a dešťů oáza prérie, pampy tajga tundra Eskymáci = Inuité rozdělí mořskou zvířenu do 3 oblastí, ví, co má na její rozmístění vliv, zná typické zástupce chápe proměnlivost krajiny v závislosti na nadmořské výšce (zeměpisné šířce)
výškové stupně v krajině
Zeměpis světadílů a oceánů Indický oceán
Tichý oceán a Oceánie Atlantský oceán
uvědomí si, z čeho je půda složena pozná vlastnosti půdních typů a jejich lokalizaci zjistí, co má vliv na tvorbu půdy - závislost na okolních podmínkách (příroda, lidé), umí rozlišit strukturu půdy podle zrnitosti popíše rizika, která ohrožují půdu, vyvodí důsledky
Bi - korál. moře a jeho živočichové
Perský záliv
Melanésie, Mikronésie, Polynésie, pasáty Středoatlantický hřbet, rybolov, ropa
Severní ledový
Arktida, severní pól, ledoborce, (meteorologické stanice)
Arktida, Antarktida
smlouva o Antarktidě z r. 1961
lokalizuje oceán, ví, jak jej člověk využívá (ropa, ropné havárie) stručná fyzickogeografická a socioekonomická charakteristika, na jejímž základě žák objasní hospodářské využití
stručná fyzickogeografická a socioekonomická charakteristika, na jejímž základě žák objasní hospodářské využití
300
Afrika povrch
jednotlivá pohoří, ostrovy, poloostrovy
fyzickogeografická charakteristika podnebné pásy, pouště Sahara, Namib, rozdělí kontinent na … podnebné pásy, lokalizuje známé pouště jednotlivé řeky, jezera
podnebí
vodstvo rostlinstvo, živočišstvo obyvatelstvo
rasy (černá, Berbeři, bílá, Indové), objevitelé a badatelé - Holub, Stecker, Livingstone
přírodní zdroje
části Afriky
Arabská, rovníková a jižní Afrika, vybrané státy a jejich hlavní města
Austrálie povrch
jednotlivá pohoří, ostrovy, poloostrovy, pouště podnebné pásy, pouště, …sucha x lijáky, ozonová vrstva
podnebí
jednotlivé řeky, jezera, creek, podzemní voda - artézské pánve jednotlivé biomy, blahovičník, buš, klokan, ptakopisk, koala, ježura, ..
vodstvo rostlinstvo, živočišstvo
obyvatelstvo, objevení Austrálie hospodářství Australský svaz
Ov, Dě
rozdělí a lokalizuje obyvatelstvo podle ras, zdůvodní toto rozdělení - vliv kolonizace přečte z mapy symboliku a lokalizuje nerostné suroviny charakterizuje oblasti Afriky ze stránky socioekonomické
popíše zvláštnosti podnebí, ví o zvětšující se ozonové díře
popíše zvláštnosti flóry a fauny - původní a dovezená zvířata
Austrálci, James Cook ?
Australský svaz - charakteristika: průmysl, převažuje živočišná, pšenice, státy a teritoria + jejich hl. města
301
Zeměpis – 7. ročník Učivo
Mezipředmětové vazby
Amerika povrch podnebí
jednotlivá pohoří, ostrovy, poloostrovy vnitrozemské, kontinentální podnebí, podnebné pásy, pasáty úmoří Che 8 (XI)
obyvatelstvo hospodářství
Che 8 (XII)
politické rozdělení
Eurasie povrch podnebí
Evropa Z Evropa
J Evropa S Evropa
rasy, indiánské národy (Aztékové, …), kolonizace, rasismus nejvyspělejší a nově industrializované státy ranč, guvernér, prezident, plíce světa, stručná Brazilské státy, Laplatské, Andské, státy fyzickogeografická a Karibského moře socioekonomická charakteristika, na jejímž základě žák objasní hospodářské využití orientace na mapě
typy krajin
obyvatelstvo
JZ Asie Střední Asie J a JV Asie V Asie
typy krajin, tropický les, prérie, pampy obilnice, …
vyjmenuje 3 úmoří s přítoky zná nejchrarakterističtější zástupce fauny a flóry
horský uzel vnitrozemské - kontinentální, oceánské, monzuny
vodstvo rostlinstvo, živočišstvo
hospodářství
Výstupy orientace na mapě
vodstvo rostlinstvo, živočišstvo
Pojmy
Che 8 (XII)
Př 7 (IX) - rybolov
nerovnoměrné osídlení, národnostní pestrost, jazykové rodiny, náboženství komunismus (socialismus), ústředně plánované a tržní hospodářství,
zná nejchrarakterističtější zástupce fauny a flóry
určí rozdíly v hospodářské vyspělosti určitých států
vádí, petrochemie SNS, celiny kasty, Jáva - sopečný úrodný ostrov tržní hospodářství, ústředně plánované, vyspělé a zaostalé rozvojové státy
stručná fyzickogeografická a socioekonomická charakteristika, na jejímž základě žák objasní hospodářské využití
VB, F, Benelux - trajektová doprava, eurotunel, TGV, polder, Naarden J.A.K., Vlámové x Valoni
stručná fyzickogeografická a socioekonomická charakteristika, na jejímž základě žák objasní hospodářské využití
Che 8 (XII)
Šp, Port., Andorra, It., Vatikán, San Marino, Monako - ministáty Skandinávské země, Finsko, Dánsko, Island, Pobaltské republiky - fjordy, trajekty, Golfský proud, vrtné plošiny, gejzír
302
Střední Evropa
N, Švýc., Lichtenštejnsko, Rak., (ČR), SR, Polsko, Maďarsko - spolková republika, solná komora, Porůří
JV Evropa
státy bývalé Jugoslávie, Albánie, Bulharsko, Rumunsko, Moldávie, Makedonie - maďarská menšina, muslimové Rusko, Ukrajina, Bělorusko kontinentalita, pravoslaví, islám, SSSR, SNS, Transibiřská magistrála
V Evropa
303
Zeměpis – 8. ročník Učivo
Mezipředmětové vazby
obyvatelstvo a sídla obyvatelstvo světa a jeho početní růst
Pojmy
pohyb obyvatelstva - přirozený, územní, vyspělé země severu, zaostalé rozvojové země jihu, populační exploze
rozmístění obyvatelstva na Zemi
početní růst
územní pohyb obyvatelstva
Dě 6
migrace - vnitrostátní a mezistátní, stěhování národů, emigrace, imigrace, nucené a dobrovolné stěhování
lidské rasy, národy, jazyky
Ov 7, Čj, Př (8) vývoj člověka (XII), plemena
rasy, mongoloidní, europoidní, negroidní, rasismus, antisemitismus, národ, vlastenectví, nacionalismus, šovinismus, jazykové skupiny ateista, křesťanství (pravoslaví, katolictví, protestantismus), islám, buddhismus, národní náboženství hinduismus (kasty), judaismus věková pyramida, střední délka života, předproduktivní, produktivní, poproduktní věk, ekonomicky aktivní x pasivní obyvatelstvo skanzen agrární, industriální společnost, urbanizace, aglomerace, konurbace, megalopolis, městys historické jádro, současné městské centrum, průmyslová zóna, slam
náboženství ve světě
struktura obyvatelstva
M
venkovská sídla městská sídla, proces urbanizace
Dě
územní struktura měst
funkce měst, města a jejich zázemí
hospodářství světové hospodářství
jádrové a periferní oblasti
Výstupy
polyfunční, monofunkční město, funkce měst
hospodářské sektory - primární, sekundární, terciární, průmyslová revoluce, (národní ekonomika), hospodářské systémy: ústředně řízené a tržní jádrová a periferní oblast
zhodnotí rozmístění obyv na Zemi, rozdělí na oblasti trvale neosídlené, oblasti s velmi malou a velmi velkou hustotou zalidnění, uvede, co má vliv na rozmístění uvede důvody migrace, vysvětlí pojmy vyčlení 3 základní rasy, objasní pojmy
charakterizuje jednotlivá náboženství, uvede vliv rozdílnosti víry (války) najde oblasti vysvětlí pojmy, orientuje se ve věkové pyramidě
objasní fce, vývoj vysvětlí pojmy, popíše městská sídla - historii popíše územní strukturu měst, rozdělí bydlení dle fce obytné, vysvětlí pojmy porozumí terminologii, uvede fce měst (vnitrostátní a fce přesahující hranici státu), porovná život ve městě a na vesnici
rozdělí hospodářství na sektory (ví, co zahrnuje každý sektor), vnímá oblastní rozdíly rozvoje a 2 hospodářské systémy popíše rozdíl mezi oblastmi, vyjmenuje hlavní a periferní oblasti - ukáže na mapě
304
světové zemědělství
pěstování užitkových plodin
samozásobitelství, žárové, usedlé, závlahové zemědělství, plantážnictví, trh, EAO Che 9 (6) - hnojiva rostlinná výroba, pásmovité a stupňovité uspořádání
chov hospodářských zvířat
Př
rybolov a lesní hospodářství
Př 7 (IX) - rybolov
světová průmyslová výroba
těžba surovinových zdrojů
Che 8 (XII)
energetika a těžký průmysl
Che 8 (XI), Fy 8 (VI) - výroba E
spotřební průmysl
úloha dopravy v hospodářství
Che 8 (I)
určí rozdíly ve způsobu zemědělské činnosti na Zemi vnímá rozmístění rostlinné výroby jako důsledek pásmovitosti a stupňovitosti, vyčlení nejvýznamnější oblasti živočišná výroba, extenzivní a intenzivní vnímá rozmístění zemědělství živočišné výroby, vyčlení nejvýznamnější oblasti a omezení v produktivitě (náboženství), rozlišuje mezi extenzivním a intenzivním zemědělstvím mořské pouště, tradiční rybolovné vyčlení a charakterizuje oblasti, šelf, severské (tundra) a tropické jednotlivé rybolovné lesy oblasti a oblasti lesního hospodářství EAO, odvětví, obor, lokalizační faktory, vnímá systém v jádrové oblasti uspořádání průmyslových odvětví a oborů, chápe rozmístění vlivem lokalizačních faktorů - uvede je zdroje obnovitelné a neobnovitelné, charakterizuje a paliva - rudy, tendence v těžbě - vyspělé lokalizuje zdroje surovin x zaostalé země
restrukturalizace, energetika, hutní průmysl, strojírenství, chemický, výroba stavebních hmot spotřební strojírenství - automatizace, robotizace, chemický, textilní + obuvní konkurence, potravinářský - obroy, průmysl skla, porcelánu a keramiky benátská zrcadla, dřevozpracující, polygrafický zmenšování vzdáleností, složky dopravy - cesty, prostředky, zařízení, dopravní soustrava = druhy dopravy (suchozemská, vodní, letecká, zpráv a info, typy = nákladní a osobní
železniční, silniční a potrubní doprava
doprava vodní, letecká a doprava informací služby obyvatelstvu
cestovní ruch
nevýrobní sféra, sídla středisková a nestředisková, specializace služeb
organizovaný x individuální, domácí x zahraniční, rekreace krátkodobá x dlouhodobá, aktivní x pasivní cestovní ruch
rozčlení odvětví na obory, charakterizuje výrobu
porovná dopravu dnes a dříve, vysvětlí terminologii, rozdělí dopravu podle způsobu transportu porovná druhy dopravy zhodnotí klady a zápory, uvede zajímavosti ve světě - Transibiřská magistrála, TGV, Šinkanzen, železnice v Andách charakterizuje, uvede hlavní dopravní cesty popíše vývoj sféry, přímou úměru mezi velikostí sídla a službami, vysvětlí terminologii vysvětlí terminologii, předpoklady v nitrostátní podmínky pro rozvoj CR
305
hlavní oblasti CR mezinárodní obchod
Che 8 (XII)
hlavní hospodářské organizace ve světě
Ov
politická mapa současného světa
ve světe vymezí hlavní oblasti CR import, export, zahraniční obchod, obrat, vysvětlí terminologii pasivní a aktivní obchcodní bilance, stupeň zapojení, otevřenost ekonomiky, bártrový obchod EU, NAFTA, OECD, G8, APEC, ASEAN, lokalizuje organizace, MERCOSUR, OPEC chápe podstatu vzniku hospodářských organizací závislá území a nezávislé státy
popíše vznik států, rozdělí podle míry závislosti charakterizuje stát z hlediska polohy, rozlohy, lidnatosti - zná výhody a nevýhody vymezí hranici státu, vysvětlí terminologii, chápe proces vytváření hranic a (ne)výhodnost tvaru hranice orientuje se v terminologii
poloha, rozloha, lidnatost
Ov
přímořské, ostrovní, souostrovní, vnitrozemské státy, trpasličí - ministáty
státní hranice
Ov
přírodní, umělá hranice, geometrická hranice
státní zřízení
Ov
forma státu: monarchie (absolutní a konstituční), republika (parlamentní a prezidentská)
správní členění
Ov
jednotné státy, složené - spolkové a federativní, správní a samosprávní jednotky (stát - kraj - obec)
vysvětlí terminologii, uvede příklady států
způsob vlády
Ov
demokracie, diktatura
supeň rozvoje států světa mezinárodní politické organizace a seskupení
Ov
bohatý sever a chudý jih
charakterizuje státy, popíše podíl na správě státu, uvede příklady uvede rozdíly, popíše
Ov
OSN, NATO, Varšavská smlouva, (IMF, UNESCO, FAO, WHO)
ohniska neklidu v současném světě projekty: katastrofy, cestovní kancelář se zaměřením na určitý kontinent/oblast projekty: katastrofy, cestovní kancelář se zaměřením na určitý kontinent/oblast, enviro
Ov
lokalizuje organizace, chápe podstatu vzniku politických organizací uvede hlavní oblasti, nastíní důvody konfliktů
Př 6 (IX) ekosystém
306
Zeměpis – 9. ročník Učivo
ČR Základní info Povrch - Česká vysočina, Karpaty
vývoj povrchu
výšková členitost
podnebí a počasí
Mezipředmětové vazby
Pojmy
orientace na mapě poloha, rozloha, lidnatost, historie vzniku má základní informace o státu státě dokáže lokalizovat povrchové útvary (nížiny, vysočiny), má představu o jejich vzhledu Př 9 (IX) - geologie prahory, starohory, prvohory, druhohory, dokáže zjednodušeně třetihory, čtvrtohory popsat geologický vývoj reliéfu (který má spojitost s využitím pro hospodářské účely zemědělství, těžba surovin) orientace na mapě povrchu, zná nejvyšší vrcholky nejznámějších vysočin vzduchové hmoty v ČR
teplota, srážky
podnebné oblasti
znečištění ovzduší
vodstvo
meandr
podzemní a podpovrchová voda znečištění vod
lázeňský trojúhelník, vřídlo, podzemní a podpovrchová voda, kyselka, minerálka
typy
vyjmenuje a charakterizuje podle mapy 6 vzduchových hmot získá přehled o klimatických oblastech ČR (t, srážky), pracuje s mapou vymezí podle mapy podnebné oblasti (teplá - mírně teplá - chladná) zhodnotí stav ovzduší, příčiny a důsledky lokalizuje vodní toky, nádrže, přehrady, jezera, rybníky
řeky jezera rybníky přehrady
půdy druhy
Výstupy
skelet, lehké, středně těžké a těžké půdy černozem, hnědozem, hnědá lesní půda (kambizem), podzolová půda
vyzdvihne význam přehrad lokalizuje vybrané lázně ČR zhodnotí stav znečištění, příčiny a důsledky
podle vlastností rozdělí půdy do 3 skupin podle vlastností (úrodnosti/kvality)
307
rozdělí půdy a lokalizuje znečiětění půd
zhodnotí stav znečištění, příčiny a důsledky
vegetace a živočišstvo výškové vegetační stupně
vegetační stupně
fauna
v závislosti na nadmořské výšce a půdě popíše stupňovitost vegetačního krytu přiřadí živočišné zástupce do jednotlivých vegetačních stupňů zná minulost a stav současného lesního porostu
lesy
monokultura
ochrana přírody
NP, CHKO, přírodní rezervace a památky, biosférické rezervace
pochopí smysl ochrany přírody a její členění na stupně ochrany zhodnotí stav, zná předchozí přístup, současný stav, vizi do budoucna, dokáže vyvodit následky a navrhne řešení získá přehled o současném stavu obyvatelstva, zná zdroj aktuálních informací český statistický úřad (cszo.cz); demografické charakteristiky krajů/regionů přečte z mapy určuje a vyhledá polohu nejvýznamnějších sídel
životní prostředí
obyvatelstvo
Dě
cenzus - sčítání, průměrná hustota, porodnost, úmrtnost, věková pyramida, národnostní složení, náboženství, národnostní menšina
sídla - velkoměsta, města
Ov
aglomerace, velkoměsto, služby, kraj, (okres),?města s úřady s pověřenou působností?
hospodářství
Dě
tržní, ústředně řízené hospodářství, soukromý sektor, znárodňování, kolektivizace
průmysl
Bi - Barandien, … geologický vývoj Che 8 (XII), Fy 8 (VI) - výroba E
průmysl paliv a energetiky hutnický průmysl strojírenský chemický stavebních hmot spotřební zemědělství
porovná etapy vývoje hospodářství od R-U porovná etapy vývoje průmyslu od R-U, lokalizuje umístění jednotlivých oborů a odvětví průmyslu, zná suroviny pro jednolitvá odvětví a souvislost s lokalizací průmyslů - dle mapy, (jejich postavení mezi průmysly ČR)
rozdělí podle přírodních podmínek zemědělské oblasti ČR a přiřadí zemědělské zaměření (rostlinná/živočišná výroba), zná negativní důsledky zemědělství +
308
způsoby, jak jim předcházet rostlinná výroba
Che 9 (6) - hnojiva
živočišná výroba
zemědělské oblasti a potravinářský průmysl
Bi, Pč
zemědělské oblasti (nejteplejší a chladnější nížiny, pahorkatiny, podhorské oblasti)
doprava a spoje
Che 8 (I)
charakterizuje jednotlivé složky dopravy, zná jejich klady a zápory, zná hlavní dopravní trasy, porovná dopravní dostupnost míst ČR, dovede si naplánovat trasu dálnice, rychlostní silnice - komunikace koridor, elektrifikace splavnost
silniční železniční vodní letecká potrubní
energovod, produktovod
služby, rekreace a cestovní ruch
ví, co všechno je řazeno do služeb, zná důvod lokalizace cestovního ruchu a jeho střediska/oblasti, porovná CR před a po roce 1989
zahraniční obchod
export, import, (restrukturalizace, privatizace)
členství ČR v mezinárodních společenstvích (cesta do Evropy)
integrace, OSN, Rada Evropy, OECD, MMF, NATO, EU, strukturání fondy EU
kraje ČR projekty na jednotlivé kraje
vyčlení oblasti podle zaměření (kukuřice, pšenice, brambory, okopaniny,…) zná druhy chovného a domácího zvířectva, chov malého významu zná zemědělské oblasti - charakterizuje je a odvětví potravinářského průmyslu - podle mapy lokalizuje
zná importní/exportní artikl ČR (dovozce/odběratele) zjistí, ve kterých mezinárodních politických/vojenských organizacích je ČR členem, (výhody/nevýhody?) jmenuje a vyhledá v mapě kraje ČR
charakteristika jednotlivých krajů/porovnání z hlediska přírodního (fyzickogeografického) a hospodářského, společenského, kulturního, služeb, rekreace, … (socioekonomického), uplatnění a provázání nabytých vědomostí během školního roku
309
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: UMĚNÍ A KULTURA Vzdělávací oblast je v 6. – 9. ročníku realizována v předmětech VÝTVARNÁ VÝCHOVA, HUDEBNÍ VÝCHOVA 1. Charakteristika Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje jiné, než pouze racionální poznávání světa. Odráží nezastupitelnou součást lidské existence - umění a kulturu. Kulturu, jako procesy i výsledky duchovní činnosti, umožňující chápat kontinuitu proměn historické zkušenosti, v níž dochází k socializaci jedince a jeho projekci do společenské existence jako neoddělitelnou součást každodenního života (kultura chování, oblékání, cestování, práce). Umění, jako proces specifického poznání a dorozumívání, v němž vznikají informace o vnějším a vnitřním světě a jeho vzájemné provázanosti, které nelze formulovat a sdělovat jinými, než uměleckými prostředky. Vzdělávání v této oblasti zahrnuje umělecké osvojování světa, tj. osvojování s estetickým účinkem, prostřednictvím výtvarného, hudebního, ale i scénického (dramatického) a literárního umění. V tomto procesu osvojování světa dochází k rozvíjení specifického cítění, tvořivosti, vnímavosti jedince k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému i okolnímu světu. Součástí tohoto procesu je hledání a nalézání vazeb mezi druhy umění na základě společných témat, schopnosti vcítit se do kulturních potřeb ostatních lidí a jimi vytvořených hodnot a přistupovat k nim s vědomím osobní účasti. V tvořivých činnostech jsou rozvíjeny schopnosti nonverbálního vyjadřování prostřednictvím tónu a zvuku, linie, bodu, tvaru, barvy, gesta, mimiky, atp. V etapě základního vzdělávání jsou hlavními nositeli této oblasti obory hudební a výtvarný. Do nich v různých podobách vstupují i další obory - např. literární a dramatický. Na nižším stupni základního vzdělávání se žáci seznamují prostřednictvím činností s výrazovými prostředky a s jazykem hudebního a výtvarného umění, ale také umění dramatického a literárního. S nimi se učí tvořivě pracovat, užívat je jako prostředků pro sebevyjádření. Poznávají zákonitosti tvorby, seznamují se s vybranými uměleckými díly a ta se učí vzhledem ke svým zkušenostem, schopnostem a stupni vývoje chápat a výpovědi sdělované uměleckým dílem rozpoznávat a interpretovat. S postupem k vyššímu stupni základního vzdělávání se otevírá cesta širšímu nazírání na kulturu a umění. Připomínají se historické souvislosti a společenské kontexty ovlivňující umění a kulturu. Inspirací k činnostem se stávají také díla literární a dramatická (divadlo, film), tvorba multimediální i samotné znakové systémy. Uplatňováním získaných dovedností a poznatků, překračujících rámec úzce vymezených oborů, jsou žáci podněcováni k osobitějšímu a originálnějšímu sebevyjádření a hlubšímu porozumění uměleckému dílu. Společný prostor oborům otevírají projekty. V nich například na základě témat, která jsou v životě jedince i společnosti neustále přítomna (dobro a zlo, láska a nenávist, harmonie a kontrast apod.), dochází k hledání řešení těchto témat a k uvědomění si možných variant řešení. Tato řešení, odrážející různorodost užitých výrazových prostředků, umožňují porovnávat způsoby uchopení tématu, nalézat společné vztahy mezi jednotlivými druhy umění, odhalovat historické a společenské kontexty. 2. Cíle Žák by se měl učit: chápat umění jako specifický způsob poznání a komunikace; využívat jazyka umění jako prostředku vyjadřování jevů a vztahů v mnohotvárném vnějším i vnitřním světě; utvářet si na základě porozumění, tolerance, ale i kritičnosti pozitivní vztah k různorodým kulturním hodnotám současnosti i minulosti a na základě tohoto vztahu si vytvářet hierarchii hodnot; 310
podílet se na vytváření vstřícné a podnětné atmosféry pro poznávání a chápání kulturních hodnot, projevů a potřeb různých skupin, společenstev, národů a národností; kultivovat své potřeby a projevy; nazírat a hodnotit vztahy a jevy v přírodě a společnosti z estetického hlediska. HUDEBNÍ VÝCHOVA Vzdělávací oblast: Umění a kultura vyučovací předmět: Hudební výchova A) Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností k porozumění hudebního umění. Tyto činnosti jsou vzájemně provázány a navzájem se doplňují. Jejich vyústěním je aktivní vnímání hudby a rozvoj hudebnosti žáka jako prostředku komunikace. Výuka probíhá v učebně Hv a je doplňována návštěvami výchovných koncertů a divadelních představení, besedami o hudbě i prezentací vlastních dovedností. Předmět hudební výchova se snaží spolupracovat s ostatními předměty na realizaci projektů. Hodinová dotace předmětu hudební výchova v učebním plánu je v 6. až 9. třídách 1 hodina týdně. B) Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Učitel vede žáka: - ke kritickému myšlení při poslechu hudby (B1) - k vyhledávání informací vhodných k řešení problémů (B2) - k nalézání vztahů mezi jednotlivými druhy umění (B4) Kompetence komunikativní Učitel vede žáka: - k podněcování diskusí nad výběrem jednotlivých žánrů hudby (C1) - k aktivnímu zapojování v pracovním kolektivu během skupinové práce (C2) - k propojení hudby s dramatickou výchovou (C3) - k porozumění hudebnímu umění prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností (C4) - k aktivnímu vnímání hudby jako jednomu z prostředků komunikace (C5) Kompetence sociální a personální Učitel vede žáka: - k respektování postojů spolužáků při poslechových činnostech klasické i současné hudby (D3) Kompetence občanské Učitel vede žáka: - k respektování kulturních tradic, hudebních památek minulosti (E4)
311
Hudební výchova 6. – 9. ročník Předmět hudební výchova spolupracuje s ostatními předměty na realizaci projektů. Tento předmět dává žákům příležitost, aby projevovali a uspokojovali svou přirozenou potřebu setkávání s hudbou. Rozvíjí schopnosti a dovednosti aktivitami vokálními, instrumentálními, poslechovými a hudebně pohybovými. V souladu s přirozeným fyziologickým, emocionálním a rozumovým rozvojem žáků hudební výchova směřuje i k získání základního přehledu v hudební kultuře české i jiných národů v minulosti i dnes. Výuka je doplňována návštěvami výchovných koncertů a divadelních představení. Ve výuce jsou uplatňovány nejrůznější aktivity, které slouží k rozvoji hudebnosti. Očekávané výstupy •
•
• •
• •
• •
Žák zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v durových i mollových tóninách využívá na základě svých hudebních schopností a dovedností hudební nástroje k doprovodné hře i k reprodukci jednodušších motivů, témat i částí skladeb a písní vytváří a volí jednoduché doprovody k zpívaným písním zvládne pohovořit o stylu artificiální i nonartificiální hudby, vyjádří své pocity, postřehy, zhodnotí a zaujme kritický postoj k rozebírané skladbě, písni dokáže pohybově vyjádřit znějící hudbu zařadí na základě individuálních schopností a získaných vědomostí poslouchanou hudbu do stylového období a porovná ji z hlediska slohového období s dalšími skladbami orientuje se v dějinách hudební kultury má přehled o výrazných osobnostech hudební kultury
Učivo •
• • •
•
konkrétní činnosti vokální, instrumentální, hudebně pohybové, poslechové rozšiřování hlasového rozsahu, péče o hlasovou hygienu aktuality ze současného dění v kulturní sféře prezentace vlastních tvůrčích činností dle individuálních schopností a dovedností návštěvy výchovných koncertů, popř. divadelních představení
Průřezová témata, přesahy, mezipředmětové vztahy OSV Osobnostní postoj - rozvoj schopností poznávání (poslech hudby pro rozvoj smyslového vnímání) - seberegulace a sebeorganizace (schopnost vlastního prožívání hudby) - psychohygiena (hudba jako prostředek relaxace) - kreativita (spolupráce, soutěživost) Sociální rozvoj - komunikace (schopnost empatického a aktivního poslechu hudby) - kooperace a kompetice (indiv. dovednosti, respektování názorů) MKV Kulturní rozdíly (jedinečnost,individuální přístup při vnímání hudby, vlastní kulturní zakotvení) MEV Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (snaha o chápání podstaty mediálního sdělení propojenými s hudbou) Fungování a vliv médií ve společnosti (vliv médií na každodenní život, na kulturu) Mezipředmětové vztahy D,ČJ – orientace v základních slohových uměleckých směrech VV – možnosti výtvarného zpracování písně, prožívání hudby Z – propojení české hudby s hudbou světovou TV – taneční ztvárnění hudby
312
Výtvarná výchova Vzdělávací oblast: Umění a kultura vyučovací předmět: Výtvarná výchova A) Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Ve výuce jsou uplatňovány především metody projektové výuky, žáci jsou vedeni k hledání stále nových možností výtvarné realizace a k dovednosti svůj výtvarný pohled prezentovat a obhájit. Výuka je doplňována návštěvami výstav výtvarného umění a také organizováním vlastních výstav a prezentací výtvarných děl žáků. Předmět výtvarná výchova spolupracuje s ostatními předměty na realizaci projektů. Výuka se uskutečňuje jak v prostorách školy, tak často ve volné přírodě, kde se uplatňují prvky enviromentální výchovy. Hodinová dotace předmětu je v 6. a 9. ročníku 2 hodiny, v 7. a 8. ročníku 1 hodina týdně. Průřezová témata: V předmětu výtvarná výchova jsou zařazena tato průřezová témata: osobnostní a sociální výchova, enviromentální výchova, mediální výchova. B) Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problému Učitel vede žáka: - k hledání různých variant zpracování tématu a k rozhodnutí použití vhodné techniky k danému tématu - k prezentaci vlastního kritického postoje ke svému dílu Kompetence komunikativní Učitel vede žáka: - podněcuje diskuze o výtvarných dílech žáků i jiných výtvarníků - k aktivnímu zapjování se v pracovním kolektivu během skupinové práce - k hledání různých možností vyjádření informace, zejména metodami akční tvorby a dramatické výchovy Kompetence sociální a personální Učitel vede žáka: - k respektování postoje svých spolužáků k debatovanému problému (např. při prezentaci vlastních výtvarných prací, při exkurzích a výstavách) Kompetence občanské Učitel vede žáka: - k respektování kulturních tradic, historických památek a uměleckých děl
313
Očekávané výstupy
Učivo
Žák si osvojí správný postup při tvorbě výtvarného díla (studie, realizace, prezentace) žák dokáže vytvořit své umělecké dílo v ploše i v prostoru vymyslet vlastní konkrétní záměr k danému projektu, při vlastní tvorbě vycházet z vlastních zkušeností, představ a myšlenek Umí navrhnout konkrétní techniku k vytvoření vlastního díla, popsat postup výtvarné činnosti při vlastní tvorbě uplatňovat linie, barvy a tvary zvládne pohovořit o vytvořeném dílu (vlastním i cizím), zhodnotí je, porovná s ostatními, slovně vyjádří své postřehy a pocity, dokáže zaujmout kritický postoj k dílu získá přehled o výtvarných technikách, orientuje se ve výtvarných pojmech dokáže vnímat vnější svět výtvarným pohledem orientuje se v dějinách výtvarné kultury má přehled o výrazných osobnostech výtvarného umění
Vysvětlivky:
konkrétní výtvarné techniky (samostatné i kombinované) – práce s objekty, prostorová tvorba, kresba, malba, grafika, akční tvorba, design a netradiční techniky (fumáž, koláž, asambláž, kombinované techniky atd.) prostorové i plošné výtvarné práce práce s grafickými editory na PC výtvarné vyjadřování a zpracování vjemů, pocitů, nálad, prožitků, konkrétních představ a zkušeností, myšlenek, situací a událostí vysvětlení vlastního tvůrčího záměru, hodnocení a srovnávání vlastních výsledků práce s ostatními pracemi žáků i s pracemi běžné a umělecké produkce (kresba, malba, grafika, plastika, objekty, fotografie, animovaný film, písmo, reklama) prezentace vlastních tvůrčích činností interpretace výtvarného díla (vlastního a cizího) návštěvy výstav a exkurze v galeriích výtvarná podpora projektů jiných předmětů
Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova Osobnostní postoj Kreativita (nápady, originalita, citlivost, tvořivost) – In Sociální rozvoj Poznávání lidí – In Mezilidské vztahy – In Komunikace – In (ve skupinové práci, hodnocení prací, v tématech) Enviromentální výchova Ekosystémy – P Mediální výchova Produktivní činnosti Práce v realizačním týmu –P
In = integrace do předmětu, A = akce, P = projekt
314
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a zdraví Vzdělávací oblast je v 6. – 9. ročníku realizována v předmětech Tělesná výchova a Výchova ke zdraví. Obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví je realizován v rámci předmětů: – ve výuce Př – 6. ročník + 1 vyučovací hodina V zařazené vyučovací hodině, společně s výukou Př 8. r. (člověk), vedeme žáka tak, aby si uvědomoval celostní pojetí své osobnosti ve zdraví a nemoci. Dbáme na to, aby si žák měl možnost uvědomovat originalitu své osobnosti a své postavení v rodině, ve třídě i ve společnosti, aby si uvědomoval zodpovědnost za své jednání. Do komunikačních témat zařazujeme i další náměty z doporučeného učiva. Zařazenou vyučovací hodinu v tomto období vývoje žáka věnujeme i rozvoji komunikace mezi žáky a mezi žáky a učitelem. – ve výuce Tv – 7. ročník + 1 vyučovací hodina V hodinách tělesné výchovy dbáme na dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při sportovních aktivitách a vedeme žáka k dodržování potřebných hygienických norem. V dalších ročnících vedeme žáka tak, aby získané návyky dodržoval, a to jak při výuce Tv, tak při běžném sportování. 1. Charakteristika Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je důležitou oblastí základního vzdělávání. Má praktický význam pro zdraví žáků v průběhu povinné školní docházky, ale také pro ovlivňování zdraví v jejich dalším životě. Zdraví člověka je v současnosti chápáno jako vyvážený stav tělesné, duševní a sociální pohody. Je utvářeno a ovlivňováno mnoha aspekty, jako je styl života, zdravotně preventivní chování, kvalita mezilidských vztahů, kvalita životního prostředí, bezpečí člověka atd. Zdraví je předpokladem pro aktivní a spokojený život a pro optimální pracovní výkonnost. Proto je také jednou z priorit celého základního vzdělávání. Rozvíjí se nejen ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, ale promítá se i do celého života školy. Vzdělávací oblast Člověk a zdraví přináší základní podněty (poznatky, dovednosti), s nimiž se žáci seznamují, učí se je využívat a aplikovat ve svém životě. Zařazení této vzdělávací oblasti směřuje především k tomu, aby žáci poznávali sami sebe jako živé bytosti spojené s přírodou a závislé na kvalitě životního prostředí i bytosti žijící ve společnosti jiných lidí a závislé na kvalitě sociálních vztahů. Aby pochopili hodnotu zdraví i hloubku problémů spojených s nemocí či jiným poškozením zdraví, seznámili se s možným nebezpečím, které zdraví ohrožuje, se způsoby chování (rozhodování), které vedou k zachování či posílení zdraví, i s potřebnou odpovědnosti za zdraví vlastní i zdraví jiných. Při realizaci dané vzdělávací oblasti je třeba klást důraz především na praktické dovednosti a jejich aplikace v modelových situacích i v každodenním životě školy. Proto je velmi důležité, aby celý život školy byl ve shodě s tím, co se žáci o zdraví učí a co z pohledu zdraví potřebují. Zpočátku musí být vzdělávání v dané oblasti silně ovlivněno kladným osobním příkladem učitele, jeho všestrannou pomocí a celkovou příznivou atmosférou ve škole. Později je kladen důraz na stále větší samostatnost a odpovědnost žáků v jednání, rozhodování a činnostech souvisejících se zdravím. Takto chápané prostředí a vzdělávání je základem pro vytváření aktivních postojů žáků k otázkám zdraví a jeho ochrany. Obsah vzdělávací oblasti Člověk a zdraví se realizuje v souladu s věkem žáků ve vzdělávacích oborech výchova ke zdraví a tělesná výchova. Zároveň prolíná do ostatních vzdělávacích oblastí, které ji doplňují nebo využívají (aplikují), a do života školy. Vzdělávací obor výchova ke zdraví přináší základní poznání o člověku v souvislosti s preventivní ochranou jeho zdraví. Ve svém obsahu a kompetencích bezprostředně navazuje na vzdělávací oblast 315
Člověk a jeho svět. Především pak na poznatky o vhodných vztazích v rodině, ve škole a ve společenství vrstevníků, na základní hygienické, stravovací, pracovní i jiné zdravotně preventivní návyky, na dovednosti odmítat návykové látky, předcházet úrazům a čelit vlastnímu ohrožení. Na úrovni 2. stupně základního vzdělávání pak výchova ke zdraví rozvíjí další potřebné kompetence s využitím nových poznatků o přírodě, člověku, vztazích mezi lidmi atd. Učí ho dívat se na vlastní život a činnosti z hlediska potřeb dospívajícího jedince (výživa, protidrogová prevence aj.) i z hlediska životních perspektiv (partnerství a rodičovství, duševní hygiena atd.) a rozhodovat se ve prospěch zdraví. Vzdělávací obor tělesná výchova plní ve vzdělávání především funkci regenerace a kompenzace jednostranné zátěže působené pobytem ve škole i při činnostech mimo školu (dlouhodobé sezení, dlouhodobé využívání počítačů atd.). Další její význam je v rozvoji pohybových dovedností i v kultivaci pohybu, především pak v poznávání možností rozvoje zdravotně orientované zdatnosti (vytrvalost, svalová síla, pohyblivost, podkožní tuk), jejíž úroveň má zásadní význam pro aktuální zdraví a významně ovlivňuje zdravotní předpoklady i v dospělosti. Pohybové vzdělávání přechází od spontánní pohybové činnosti k řízené a výběrové pohybové činnosti s uspokojováním vlastních pohybových potřeb i zájmů a k poznávání a využívání možností ovlivňovat svůj pohybový projev a svou tělesnou zdatnost. Charakteristické pro základní vzdělávání je rozpoznávání a rozvíjení pohybových předpokladů (nadání). Neméně důležité je odhalování zdravotních oslabení (především svalové nerovnováhy) a jejich korekce v běžných i specifických formách pohybového učení (zdravotní tělesná výchova). Především v 1. a 2. období je dosažení očekávaných kompetencí u tohoto oboru výrazně závislé na podpoře dospělých. 2. Cíle Žák by se měl učit: • poznávat zdraví jako nejdůležitější životní hodnotu a jednat (uvažovat) v tomto smyslu; • chápat zdraví jako stav tělesné, duševní a sociální pohody a usilovat o vyrovnanost těchto složek; • získávat orientaci v základních názorech na zdraví a v činnostech podporujících zdraví, postupně je aktivně uplatňovat v každodenním životě (výživa, hygiena, aktivní pohyb aj.); • rozpoznávat základní situace ohrožující tělesné a duševní zdraví (nemoc, úraz, osobní ohrožení, návykové látky atd.) a získávat dovednost jim předcházet nebo je řešit; • neohrožovat svým jednáním zdraví své a zdraví jiných lidí; • poznávat zdroje informací o zdraví, učit se je získávat, hodnotit a využívat; • poznávat dostupná místa související s preventivní ochranou zdraví (sportoviště, zdravotní poradny, zdravotní zařízení atd.) a podle potřeby je využívat VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Žák by se měl učit: uvědomovat si (na základě poznání lidského těla a jeho funkcí) základní životní potřeby a jejich naplňování ve shodě se zdravím; pochopit tělesné, fyziologické a psychické změny spojené s dospíváním a zvládat vlastní aktuální problémy (odpovědné chování; zvládání proměnlivých emocionálních stavů atd.); spoluvytvářet vhodné vztahy v rodině a širším společenství (škola, vrstevníci); 316
chápat podstatu odpovědného chování a rozhodování v otázkách partnerství a rodičovství, znát rizika předčasného sexuálního života; orientovat se v základních otázkách sexuality a uplatňovat odpovědné sexuální chování v souvislosti s ochranou zdraví, etikou, morálkou a vírou; uvědomovat si nebezpečí návykových látek a osvojit si způsoby jejich odmítání; zvládat způsoby bezpečného chování v různých (i krizových) situacích a komunikaci s neznámými lidmi; chápat význam životního a pracovního prostředí v souvislosti s ochranou zdraví a získávat dovednosti k jejich aktivnímu přetváření (utváření); poskytovat základní první pomoc, orientovat se v základní péči o děti, handicapované a nemocné. TĚLESNÁ VÝCHOVA Žák by se měl učit: • poznávat význam tělesné a duševní zdatnosti pro zdraví a pracovní výkonnost a osvojovat si způsoby jejího cíleného ovlivňování; • kultivovat svůj pohybový projev a rozvíjet základní pohybové dovednosti; • poznávat vlastní fyzické předpoklady i pohybové možnosti a osvojovat si základní způsoby jejich měření a aktivního ovlivňování (při rozvoji pohybových předpokladů i při korekci svalových oslabení); • poznávat sociální vztahy a role v pohybových činnostech a využívat fair play jednání a myšlenky olympismu i v běžném životě; • zvládat jednoduchou organizaci pohybových činností a soutěží a zásady bezpečnosti při těchto aktivitách; • vnímat radost z vlastní (intenzivní) pohybové činnosti a z pohybové činnosti ve skupině lidí a využívat ji pro svou tělesnou a duševní pohodu. Výchovně vzdělávací cíle Výchovy ke zdraví: − rozvíjet kompetence žáka tak, aby se naučil vážit si svého zdraví − vést žáka k ochraně svého zdraví a vytvářet jeho schopnost chovat se odpovědně k svému zdraví i ke zdraví druhých − výchovu zaměřovat k tomu, aby si žák uvědomoval, co je třeba dodržovat v oblasti zdravého životního stylu, aby postupně sám dokázal realizovat zdravý způsob života − vést žáka k tomu, aby si uvědomoval zodpovědnost dospělého – rodiče za chod rodiny, její zabezpečení, výchovu dětí a jejich zdraví, poukazovat na příklady pěkného chování v rodině − vybavit žáka předpoklady k tomu, aby jeho vstup do dospělosti byl provázen odpovědným přístupem ke zdraví a k založení vlastní rodiny − seznamovat s pravidly chování ve společnosti, podporovat odpovědné chování a rozhodování, vytvářet dobré vztahy v kolektivu − žáka připravovat tak, aby se uměl bezpečně orientovat v konfliktních situacích souvisejících se zdravím, mezilidskými vztahy a osobním bezpečím Obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník (1 hodina týdně k Př) Vztahy mezi lidmi, formy soužití − vztahy a pravidla soužití ve společnosti, vrstevnická skupina, obec − kamarádství, přátelství, láska 317
Zdravý způsob života a péče o zdraví − ochrana před přenosnými i nepřenosnými chorobami, chronickým onemocněním a úrazy bezpečné způsoby chování (nemoci přenosné pohlavním stykem, HIV/AIDS) preventivní a lékařská péče, první pomoc − odpovědné chování v situacích úrazu – v domácnosti, ve škole, ve sportu aj. domácí lékárnička hygiena práce − volný čas s ohledem na zdraví a pohyb − stravování – základní druhy potravin (rozlišování potravin – co je z čeho vyrobené) Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence − stres a jeho vztah ke zdraví relaxační a regenerační techniky k překonávání únavy − skryté formy násilí a zneužívání, kriminalita šikana a jiné projevy násilí formy sexuálního zneužívání dětí komunikace se službami odborné pomoci manipulativní reklama a informace − ochrana člověka za mimořádných situací Změny v životě člověka – dospívání, život mladistvých − tělesné, duševní a společenské změny − sexuální dospívání, předčasná sexuální zkušenost, těhotenství a rodičovství mladistvých − poruchy pohlavní identity Hodnota a podpora zdraví − celostní pojetí člověka ve zdraví i nemoci − zdravá výživa a vliv stravování na zdraví − pitný režim Osobnostní a sociální rozvoj − morální rozvoj dovednosti pro řešení problémů a mezilidských vztahů − mezilidské vztahy a komunikace respektování sebe i druhých aktivní naslouchání, dialog 7. ročník (1 hodina týdně k Tv) Vztah mezi lidmi, formy soužití − vztahy a pravidla soužití ve společnosti, šikana − rodina a škola Změny v životě člověka − dětství, puberta, dospívání − tělesné a duševní změny Zdravý způsob života a péče o zdraví − výživa a zdraví základy zdravého stravování poruchy příjmu potravy 318
stolování rodiny Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence − civilizační choroby zdravotní rizika preventivní a lékařská péče −
auto-destruktivní závislosti − zdravotní a sociální zneužívání návykových látek − patologické hráčství − práce s počítačem
−
bezpečné chování
komunikace s vrstevníky komunikace s neznámými lidmi komunikace se službami odborné pomoci manipulativní reklama (reklamní vlivy, působení sekt) Hodnota a podpora zdraví − podpora zdraví, její formy prevence působení na změnu kvality prostředí odpovědnost za své zdraví Osobnostní a sociální rozvoj − organizace svých činností a chování sebekontrola sebeovládání zvládání problémů − psychohygiena předcházení a zvládání stresu hledání pomoci při problémech respektování sebe i druhých, aktivní naslouchání − −
vztah k sobě samému, vztah k druhým pomoc a ochrana slabšího kamaráda
Vztahy mezi lidmi a formy soužití − vztahy ve dvojici, vztahy chlapců a děvčat, kamarádství, přátelství, pomoc Zdravý způsob života a péče o zdraví − tělesná a duševní hygiena − zásady osobní, intimní a duševní hygieny − stravování a pitný režim − pohybové aktivity, otužování − význam pohybu pro zdraví − režim dne Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence − dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví − bezpečné prostředí ve škole − bezpečnost při sportovních aktivitách 319
− − −
bezpečnost v dopravě, návraty domů, ulice, výtah znalost pravidel silničního provozu – návaznost na 1. stupeň důležitá telefonní čísla
Hodnota a podpora zdraví − zodpovědnost za své zdraví při různých činnostech, sportovních i jiných − program podpory zdraví
Očekávané výstupy PARTNERSTVÍ, RODIČOVSTVÍ, ZÁKLADY SEXUÁLNÍ VÝCHOVY Žák: − vysvětlí role matky a otce v rodině − prokáže základní znalosti v problematice lidské reprodukce a v potřebách dítěte po narození − chová se ve vztahu k opačnému pohlaví kultivovaně a na veřejnosti uplatňuje ve svých citových projevech vhodnou míru zdrženlivosti a studu − rozhoduje se odpovědně ve vztahu k opačnému pohlaví PÉČE O ZDRAVÍ, ZDRAVÁ VÝŽIVA Žák: − rozlišuje mezi běžnými, infekčními a civilizačními chorobami a v souvislosti s nimi uplatňuje osvojené preventivní způsoby chování − uplatňuje návyky osobní a intimní hygieny s ohledem na zdraví a ohleduplné mezilidské vztahy − samostatně využívá osvojené kompenzační a relaxační techniky k překonávání únavy a stresu − rozlišuje manipulativní nátlak reklamy a účelové jednání jednotlivých skupin − vysvětlí přímé souvislosti mezi složením stravy, způsoby stravování a civilizačními chorobami − rozlišuje specifické potřeby výživy člověka podle věku, zdravotního stavu, fyzické a duševní činnosti − uvede zdravotní rizika spojená s poruchami příjmu potravy a odpovědně se rozhoduje ve prospěch zdravých stravovacích návyků NÁVYKOVÉ LÁTKY Žák: − uvede zdravotní a psychosociální rizika spojená se zneužíváním návykových látek, provozováním hazardních her a posoudí souvislosti mezi jejich zneužíváním a životní perspektivou mladého člověka − projevuje zdravé sebevědomí a preferuje ve styku s vrstevníky pozitivní životní cíle, hodnoty a zájmy − uplatňuje osvojené modely chování při kontaktu s návykovými látkami
320
OSOBNÍ BEZPEČÍ, OCHRANA ČLOVĚKA ZA MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ Žák: − uplatňuje způsoby bezpečného chování v sociálním kontaktu s vrstevníky, při komunikaci s neznámými lidmi, v konfliktních a krizových situacích a v dalších situacích ohrožujících zdraví, v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc − uplatňuje osvojené modely chování v situacích šikanování, týrání a sexuálního zneužívání − zaujímá odmítavé postoje ke všem formám brutality a násilí − chová se odpovědně při mimořádných událostech a prokáže praktickou znalost první pomoci při likvidaci následků hromadného zasažení obyvatel
321
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a svět práce Vzdělávací oblast je v 6. – 9. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu Praktické činnosti
Rozvíjení klíčových kompetencí žáků ve vyučovacím předmětu Praktické činnosti Kompetence k učení Na konci základního vzdělávání dosáhne žák této klíčové kompetence tím, že: - v průběhu celého základního vzdělávání učíme žáky pracovat s různými materiály a osvojují si základní pracovní dovednosti a návyky - ve všech tématických okruzích je soustavně vedeme k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci - v závislosti na věku žáků postupně budujeme systém, který jim poskytuje důležité informace ze sféry výkonu práce a pomáhá jim při odpovědném rozhodování o dalším profesním zaměření - vedeme je k poznání, že technika jako významná součást lidské kultury je vždy úzce spojena s pracovní činností člověka - chápání práce a pracovní činnosti je příležitost k seberealizaci, sebeaktualizaci a k rozvíjení podnikatelského myšlení - orientujeme žáky v různých oborech lidské činnosti, formách fyzické a duševní práce a osvojení potřebných poznatků a dovedností významných pro možnost uplatnění, pro volbu vlastního profesního zaměření a pro další životní a profesní orientaci Kompetence k řešení problémů - v technicky zaměřených okruzích učiva získávají žáci Tvořivých škol základní představu a poznatky o technice a o technické činnosti a základní předpoklady k jejímu racionálnímu a efektivnímu využívání - učíme-li žáky technické přípravě , vybavujeme je pro další život tak, aby dovedli řešit běžné technické problémy, s nimiž se v životě setkávají; zprostředkováváme jim obecné, průřezové poznání techniky a zákonitosti jejího využití - žák získá základní technické dovednosti a vědomosti pro orientaci v technice jako součásti lidské kultury, tj. takové znalosti a dovednosti, které mu umožní správně se orientovat v situacích, kdy dochází k jeho kontaktu s technikou, s technickým objektem – zařízením, výrobkem – stává-li se jeho uživatelem - při výuce se žák učí přesnosti v myšlení i v provádění technických činností, odpovědnosti za dílčí i finální výsledky každé technické operace, je veden k šetrnosti při užívání technických prostředků a zařízení, ve spotřebě technických materiálů a energií - při celé výuce je typické a zásadní pro ni činnostní pojetí, žáci realizují technické činnosti , založené na plnění technických úkolů, výhradně postavených na experimentování a to již ve fázi expozice nového učiva, experimenty jsou v maximální míře realizovány samotnými žáky pod vedením učitelů a to ve všech vyučovaných oblastech - žáci se už sami aktivně účastní samotné přípravné fáze experimentu a volí strategii experimentu - zásadně dbáme na propojení i s ostatními předměty – zejména fyzikou, přírodopisem, matematikou, chemii ,ale i o předměty humanitního zaměření , směřující k výchově etické, občanské,ekologické,ekonomické a estetické - výuku vhodně doplňujeme exkurzemi - v oblasti zabývající se přípravou pokrmů prohlubujeme a rozšiřujeme znalosti žáků z technologie přípravy pokrmů a způsobu jejich podávání o další dovednosti spojené s vedením domácnosti a účelnějším hospodařením s finančními prostředky - pěstitelská výchova je zdrojem nových poznatků pro žáky a to zvláště cenných, že podle našeho pojetí výuky jsou výhradně získávány metodami pokusnictví, pozorováním a vlastní prací žáků 322
žáci mají možnost prostřednictvím praktických činností a pokusů získat poznatky o životních faktorech a jejich vlivu na růst a vývoj rostlin; seznámit se se skupinami různých okrasných rostlin používaných pro úpravu interiérů a exteriérů a to s důrazem na životní prostředí - vlastním pěstováním rostlin, pokusy a exkurzemi se seznamují s pěstováním zeleniny a léčivek, učí se pracovat s osivem, zakládají jednoduché pěstitelské pokusy, učí se posoudit kvalitu půdy, její vlastnosti a její vhodnost pro pěstování rostlin – toto vše má velký význam i pro vyplnění volného času v pozdějším věku a přiblížení člověka k přírodě - tím že žák získá poznatky praktické dovednosti v oblasti sadovnictví a ovocnářství, v chovatelství , v základech zemědělského hospodářství dáváme základ k ozdravění naší krajiny a zlepšení vztahu člověka k přírodě; vzbuzujeme u žáků zájem o ekologii -
Kompetence komunikativní - žákům umožňujeme vyjadřovat svoje názory, třeba zpočátku na základě intuice a ty posléze na základě prováděných experimentů zpřesňujeme - vždy dáváme žákům dostatečný prostor pro vyjádření svých názorů, hypotéz a pro vytvoření závěrů ze své práce - všechny prováděné činnosti řádně s žáky popisujeme, žákům umožňujeme dotazovat se na nejasnosti, důležitá a zcela žádoucí je komunikace mezi žáky samotnými, mezi žákem a učitelem, ale i mezi žáky a rodiči, právě v praktických činnostech je ideální možnost vzájemných vazeb školy a rodiny - žáci při experimentování sledují nejen výsledky své práce, ale výsledky práce ostatních, důležitá je týmová práce – bez komunikace zcela nemožná, proto je třeba rozvíjet komunikaci v každé probírané oblasti – toto dává výborné základy pro týmovou činnost v budoucím povolání žáků - žáci porovnávají výsledky své práce s výsledky práce spolužáků, argumentují, obhajují výsledky své práce, poučují se z práce a výsledků práce druhých, naslouchají upřesnění učitele - poučení hledají v encyklopediích, pomocných a doplňkových příručkách , učebnicích - je třeba a naše úsilí vede žáky k používání správných termínů, správného zvláště technického jazyka a botanických názvů a termínů, v oblasti přípravy pokrmů vedeme žáky i ke správnému a slušnému chování nejen u stolu, ale i ve společnosti - při zpracování výsledků své práce dbáme u žáků na to, aby používali ustálené postupy Kompetence sociální a personální - žáky učíme plánovat, organizovat a hodnotit pracovní činnost samostatně a v týmu - na praktických příkladech pěstování rostlin, při práci ve školní dílně na výrobku, při konstrukčních řešeních technických problémů,při přípravě pokrmů vedeme žáky k přímé zodpovědnosti za své jednání - poznáním krásy rostlin, získáním teoretických poznatků o pěstovaných rostlinách umožňujeme žákům seznámení se a sblížení s přírodou, práce vynaložená v průběhu pěstování rostlin podmiňuje úctu jedince k přírodě a aktivní podíl na její ochraně - při týmové práci, ke které žáky v praktických činnostech výhradně vedeme, jednoznačně přiřazujeme role, dále vždy vytvoříme přesná pravidla pro práci,samozřejmostí je spolupráce všech zúčastněných, zároveň stanovujeme pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, toto je specifikum praktických činností při každé práci - žákům dáme možnost diskutovat při řešení úkolů - vedeme žáky k ohleduplnosti a uznání práce druhých,poskytnutí pomoci druhým, zvláště spolužákům méně manuálně zdatným - v žákovi pěstujeme pozitivní představu o sobě samém, vždy musí mít možnost vyslovit své názory a obhájit svůj způsob řešení každý z žáků, bez sebemenšího rozdílu - v každém žákovi pěstujeme představu konkrétního a svébytného individua, ale zároveň důležitého článku týmu
323
Kompetence občanské - vedeme žáka k vytrvalosti a soustavnosti při plnění zadaných úkolů, k uplatňování tvořivosti a vlastních nápadů při pracovní činnosti a k vynakládání úsilí na dosažení kvalitního výsledku - v oblasti technologie přípravy pokrmů je snahou ovlivnit stravovací zvyklosti žáků ve smyslu zdravé výživy a uplatňování nových technologií šetrného zpracování poživatin. - v oblasti pěstitelské výchovy je snahou, aby žák získal především aktivní a poučený vztah k ochraně a tvorbě životního prostředí Kompetence pracovní - žáka soustavně a cílevědomě vedeme v průběhu celého základního vzdělávání k pozitivnímu vztahu k práci a k odpovědnosti za kvalitu svých i společných výsledků práce - žák si osvojí základní pracovní dovednosti a návyky z různých pracovních oblastí, vedeme ho k organizaci a plánování práce, k používání vhodných nástrojů,nářadí a pomůcek při práci i v běžném životě - výukou technických činností podporujeme rozvoj technického myšlení a tvůrčího potenciálu žáků, vedeme je k vytváření elementárních návyků v oblasti bezpečnosti při využívání techniky v běžných životních situacích - posilujeme motorické dovednosti a vytváříme základy technické gramotnosti žáka - důležitá je informovanost žáků o možnostech jejich budoucího uplatnění v technických oborech společenské praxe, to ovlivňuje zejména předprofesní přípravu žáků a motivaci výběru budoucího zaměření studia A) Charakteristika a cíle předmětu Praktické činnosti na 2. stupni ZŠ Člověk a svět práce Charakteristika vzdělávací oblasti Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v různých oborech lidské činnosti a přispívá k vytváření životní a profesní orientace žáků. Koncepce vzdělávací oblasti Člověk a svět práce vychází z konkrétních životních situací, v nichž žáci přicházejí do přímého kontaktu s lidskou činností a technikou v jejich rozmanitých podobách a širších souvislostech. Vzdělávací oblast Člověk a svět práce se cíleně zaměřuje na praktické pracovní dovednosti a návyky a doplňuje celé základní vzdělávání o důležitou složku nezbytnou pro uplatnění člověka v dalším životě a ve společnosti. Tím se odlišuje od ostatních vzdělávacích oblastí a je jejich určitou protiváhou. Je založena na tvůrčí myšlenkové spoluúčasti žáků. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a svět práce je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy Práce s drobným materiálem, Konstrukční činnosti, Pěstitelské práce, Příprava pokrmů, které jsou pro školu povinné. Na 2. stupni je rozdělen na osm tematických okruhů Práce s technickými materiály, Design a konstruování, Pěstitelské práce a chovatelství, Provoz a údržba domácnosti, Příprava pokrmů, Práce s laboratorní technikou, Využití digitálních technologií, Svět práce. Tematické okruhy na 2. stupni tvoří nabídku, z níž školy vybírají podle svých podmínek a pedagogických záměrů, kromě povinného tematického okruhu Svět práce, minimálně další dva tematické okruhy. Vybrané tematické okruhy je nutné realizovat v plném rozsahu. Tematický okruh Svět práce je určen pro 8. a 9. ročník. Je povinný pro všechny žáky v plném rozsahu. Vzdělávací obsah je realizován v průběhu celého základního vzdělávání a je určen všem žákům (tedy chlapcům i dívkám bez rozdílu). Žáci se učí pracovat s různými materiály a osvojují si základní pracovní dovednosti a návyky. Učí se plánovat, organizovat a hodnotit pracovní činnost samostatně i v týmu. Ve 324
všech tematických okruzích jsou žáci soustavně vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci. V závislosti na věku žáků se postupně buduje systém, který žákům poskytuje důležité informace ze sféry výkonu práce a pomáhá jim při odpovědném rozhodování o dalším profesním zaměření. Proto je vhodné zařazovat do vzdělávání žáků co největší počet tematických okruhů. Cílové zaměření vzdělávací oblasti • Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků tím, že vede žáky k: • pozitivnímu vztahu k práci a k odpovědnosti za kvalitu svých i společných výsledků práce • osvojení základních pracovních dovedností a návyků z různých pracovních oblastí, k organizaci a plánování práce a k používání vhodných nástrojů, nářadí a pomůcek při práci i v běžném životě • vytrvalosti a soustavnosti při plnění zadaných úkolů, k uplatňování tvořivosti a vlastních nápadů při pracovní činnosti a k vynakládání úsilí na dosažení kvalitního výsledku • poznání, že technika jako významná součást lidské kultury je vždy úzce spojena s pracovní činností člověka • autentickému a objektivnímu poznávání okolního světa, k potřebné sebedůvěře, k novému postoji a hodnotám ve vztahu k práci člověka, technice a životnímu prostředí • chápání práce a pracovní činnosti jako příležitosti k seberealizaci, sebeaktualizaci a k rozvíjení podnikatelského myšlení • orientaci v různých oborech lidské činnosti, formách fyzické a duševní práce a osvojení potřebných poznatků a dovedností významných pro možnost uplatnění, pro volbu vlastního profesního zaměření a pro další životní a profesní orientaci B) Obsah učiva vyučovacího předmětu Praktické činnosti 1. stupeň PRÁCE S DROBNÝM MATERIÁLEM Očekávané výstupy – 1. období žák • vytváří jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních materiálů • pracuje podle slovního návodu a předlohy Očekávané výstupy – 2. období žák • vytváří přiměřenými pracovními operacemi a postupy na základě své představivosti různé výrobky z daného materiálu • využívá při tvořivých činnostech s různým materiálem prvky lidových tradic • volí vhodné pracovní pomůcky, nástroje a náčiní vzhledem k použitému materiál udržuje pořádek na pracovním místě a dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc při úrazu
Učivo • vlastnosti materiálu (přírodniny, modelovací hmota, papír a karton, textil, drát, fólie aj.) • pracovní pomůcky a nástroje – funkce a využití • jednoduché pracovní operace a postupy, organizace práce • lidové zvyky, tradice, řemesla
325
KONSTRUKČNÍ ČINNOSTI Očekávané výstupy – 1. období žák • zvládá elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi Očekávané výstupy – 2. období žák • provádí při práci se stavebnicemi jednoduchou montáž a demontáž • pracuje podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtu • dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu
Učivo • stavebnice (plošné, prostorové, konstrukční), sestavování modelů • práce s návodem, předlohou, jednoduchým náčrtem PĚSTITELSKÉ PRÁCE Očekávané výstupy – 1. období žák • provádí pozorování přírody, zaznamená a zhodnotí výsledky pozorování • pečuje o nenáročné rostliny Očekávané výstupy – 2. období žák • provádí jednoduché pěstitelské činnosti, samostatně vede pěstitelské pokusy a pozorování • ošetřuje a pěstuje podle daných zásad pokojové i jiné rostliny • volí podle druhu pěstitelských činností správné pomůcky, nástroje a náčiní • dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc při úrazu Učivo • základní podmínky pro pěstování rostlin, půda a její zpracování, výživa rostlin, osivo • pěstování rostlin ze semen v místnosti, na zahradě (okrasné rostliny, léčivky, koření, zelenina aj.) • pěstování pokojových rostlin • rostliny jedovaté, rostliny jako drogy, alergie PŘÍPRAVA POKRMŮ Očekávané výstupy – 1. období žák • připraví tabuli pro jednoduché stolování • chová se vhodně při stolování Očekávané výstupy – 2. období žák • orientuje se v základním vybavení kuchyně • připraví samostatně jednoduchý pokrm • dodržuje pravidla správného stolování a společenského chování • udržuje pořádek a čistotu pracovních ploch, dodržuje základy hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc i při úrazu v kuchyni 326
Učivo • základní vybavení kuchyně • výběr, nákup a skladování potravin • jednoduchá úprava stolu, pravidla správného stolování • technika v kuchyni – historie a význam 2. stupeň PRÁCE S TECHNICKÝMI MATERIÁLY Očekávané výstupy žák • provádí jednoduché práce s technickými materiály a dodržuje technologickou kázeň • řeší jednoduché technické úkoly s vhodným výběrem materiálů, pracovních nástrojů a nářadí • organizuje a plánuje svoji pracovní činnost • užívá technickou dokumentaci, připraví si vlastní jednoduchý náčrt výrobku • dodržuje obecné zásady bezpečnosti a hygieny při práci i zásady bezpečnosti a ochrany při práci s nástroji a nářadím; poskytne první pomoc při úrazu
Učivo • vlastnosti materiálu, užití v praxi (dřevo, kov, plasty, kompozity) • pracovní pomůcky, nářadí a nástroje pro ruční opracování • jednoduché pracovní operace a postupy • organizace práce, důležité technologické postupy • technické náčrty a výkresy, technické informace, návody • úloha techniky v životě člověka, zneužití techniky, technika a životní prostředí, technika a volný čas, tradice a řemesla DESIGN A KONSTRUOVÁNÍ Očekávané výstupy žák • sestaví podle návodu, náčrtu, plánu, jednoduchého programu daný model • navrhne a sestaví jednoduché konstrukční prvky a ověří a porovná jejich funkčnost, nosnost, stabilitu aj. • provádí montáž, demontáž a údržbu jednoduchých předmětů a zařízení • dodržuje zásady bezpečnosti a hygieny práce a bezpečnostní předpisy; poskytne první pomoc při úrazu Učivo • stavebnice (konstrukční, elektrotechnické, elektronické), sestavování modelů, tvorba konstrukčních prvků, montáž a demontáž • návod, předloha, náčrt, plán, schéma, jednoduchý program
327
PĚSTITELSKÉ PRÁCE, CHOVATELSTVÍ Očekávané výstupy žák • volí vhodné pracovní postupy při pěstování vybraných rostlin • pěstuje a využívá květiny pro výzdobu • používá vhodné pracovní pomůcky a provádí jejich údržbu • prokáže základní znalost chovu drobných zvířat a zásad bezpečného kontaktu se zvířaty • dodržuje technologickou kázeň, zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu, včetně úrazu způsobeného zvířaty Učivo • základní podmínky pro pěstování – půda a její zpracování, výživa rostlin, ochrana rostlin a půdy • zelenina – osivo, sadba, výpěstky, podmínky a zásady pěstování; pěstování vybraných druhů zeleniny • okrasné rostliny – základy ošetřování pokojových květin, pěstování vybraných okrasných dřevin a květin; květina v exteriéru a interiéru (hydroponie, bonsaje), řez, jednoduchá vazba, úprava květin • ovocné rostliny – druhy ovocných rostlin, způsob pěstování, uskladnění a zpracování • léčivé rostliny, koření – pěstování vybrané rostliny; rostliny a zdraví člověka; léčivé účinky rostlin, rostliny jedovaté; rostliny jako drogy a jejich zneužívání; alergie • chovatelství – chov zvířat v domácnosti, podmínky chovu, hygiena a bezpečnost chovu; kontakt se známými a neznámými zvířaty PROVOZ A ÚDRŽBA DOMÁCNOSTI Očekávané výstupy žák • provádí jednoduché operace platebního styku a domácího účetnictví • ovládá jednoduché pracovní postupy při základních činnostech v domácnosti a orientuje se v návodech k obsluze běžných domácích spotřebičů • správně zachází s pomůckami, nástroji, nářadím a zařízením včetně údržby; provádí drobnou domácí údržbu • dodržuje základní hygienická a bezpečnostní pravidla a předpisy a poskytne první pomoc při úrazu, včetně úrazu elektrickým proudem Učivo • finance, provoz a údržba domácnosti – rozpočet, příjmy, výdaje, platby, úspory; hotovostní a bezhotovostní platební styk, ekonomika domácnosti; údržba oděvů a textilií, úklid domácnosti, postupy, prostředky a jejich dopad na životní prostředí, odpad a jeho ekologická likvidace; spotřebiče v domácnosti • elektrotechnika v domácnosti – elektrická instalace, elektrické spotřebiče, elektronika, sdělovací technika, funkce, ovládání a užití, ochrana, údržba, bezpečnost a ekonomika provozu, nebezpečí úrazu elektrickým proudem
328
PŘÍPRAVA POKRMŮ Očekávané výstupy žák • používá základní kuchyňský inventář a bezpečně obsluhuje základní spotřebiče • připraví jednoduché pokrmy v souladu se zásadami zdravé výživy • dodržuje základní principy stolování, společenského chování a obsluhy u stolu ve společnosti • dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc při úrazech v kuchyni Učivo • kuchyně – základní vybavení, udržování pořádku a čistoty, bezpečnost a hygiena provozu • potraviny – výběr, nákup, skladování, skupiny potravin, sestavování jídelníčku • příprava pokrmů – úprava pokrmů za studena, základní způsoby tepelné úpravy, základní postupy při přípravě pokrmů a nápojů • úprava stolu a stolování – jednoduché prostírání, obsluha a chování u stolu, slavnostní stolování v rodině, zdobné prvky a květiny na stole PRÁCE S LABORATORNÍ TECHNIKOU Očekávané výstupy žák • vybere a prakticky využívá vhodné pracovní postupy, přístroje, zařízení a pomůcky pro konání konkrétních pozorování, měření a experimentů • zpracuje protokol o cíli, průběhu a výsledcích své experimentální práce a zformuluje v něm závěry, k nimž dospěl • vyhledá v dostupných informačních zdrojích všechny podklady, jež mu co nejlépe pomohou provést danou experimentální práci • dodržuje pravidla bezpečné práce a ochrany životního prostředí při experimentální práci • poskytne první pomoc při úrazu v laboratoři Učivo • základní laboratorní postupy a metody • základní laboratorní přístroje, zařízení a pomůcky VYUŽITÍ DIGITÁLNÍCH TECHNOLOGIÍ Očekávané výstupy žák • ovládá základní funkce digitální techniky; diagnostikuje a odstraňuje základní problémy při provozu digitální techniky • propojuje vzájemně jednotlivá digitální zařízení • pracuje uživatelským způsobem s mobilními technologiemi – cestování, obchod, vzdělávání, zábava • ošetřuje digitální techniku a chrání ji před poškozením • dodržuje základní hygienická a bezpečnostní pravidla a předpisy při práci s digitální technikou a poskytne první pomoc při úrazu Učivo 329
• • • •
digitální technika – počítač a periferní zařízení, digitální fotoaparát, videokamera, PDA, CD a DVD přehrávače, e-Kniha, mobilní telefony digitální technologie – bezdrátové technologie (USB, Bluetooth, WIFI, GPRS, GMS, norma IEEE 802.11b), navigační technologie, konvergence technologií, multiplexování počítačové programy pro zpracovávání hlasových a grafických informací – úpravy, archivace, střih; operační systémy, vzájemná komunikace zařízení (synchronizace PDA s PC) mobilní služby – operátoři, tarify
SVĚT PRÁCE (závazný pro 8. a 9. ročník s možností realizace od 7. ročníku) Očekávané výstupy žák • orientuje se v pracovních činnostech vybraných profesí • posoudí své možnosti při rozhodování o volbě vhodného povolání a profesní přípravy • využije profesní informace a poradenské služby pro výběr vhodného vzdělávání prokáže v modelových situacích schopnost prezentace své osoby při vstupu na trh práce • •
• • •
Učivo trh práce – povolání lidí, druhy pracovišť, pracovních prostředků, pracovních objektů, charakter a druhy pracovních činností; požadavky kvalifikační, zdravotní a osobnostní; rovnost příležitostí na trhu práce volba profesní orientace – základní principy; sebepoznávání: osobní zájmy a cíle, tělesný a zdravotní stav, osobní vlastnosti a schopnosti, sebehodnocení, vlivy na volbu profesní orientace; informační základna pro volbu povolání, práce s profesními informacemi a využívání poradenských služeb možnosti vzdělávání – náplň učebních a studijních oborů, přijímací řízení, informace a poradenské služby zaměstnání – pracovní příležitosti v obci (regionu), způsoby hledání zaměstnání, psaní životopisu, pohovor u zaměstnavatele, problémy nezaměstnanosti, úřady práce; práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů podnikání – druhy a struktura organizací, nejčastější formy podnikání, drobné a soukromé podnikání
PRÁCE S TECHNICKÝMI MATERIÁLY Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE Vyučovací předmět: Pracovní činnosti – Práce s technickými materiály Učivo Práce se dřevem Zpracování dřeva, měření a orýsování,
Viz obecná charakteristika
upínání, řezání, rašplování, pilování,
Brousítko na tužky, podložka
broušení, vrtání, dlabání, hoblování,
pod hrnek, odkládací rošt,
spojování hřebíky, vruty, lepení, povrchová úprava dřeva
šachové figurky, výrobek na jarmark a samostatný
Práce s plasty
Výstupy, výrobky
Kompetence 1. výsledky učení uplatňuje v prakt. životě 2. vyhledává informace vhodné k řešení problému 3. užívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci 4. účinně spolupracuje ve skupině 5. chápe základní ekologické souvislosti 330
Důležité informace o plastech, ruční zpracování, upínání, měření, orýsování, stříhání, řezání, pilování, broušení, vrtání, lepení, tvarování teplem Práce s kovem Měřená a orýsování, rovnání, ohýbání, stříhání, sekání, řezání, pilování, vrtání, pájení na měkko, nýtování, závity, závitová spojení
6. používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení
Viz obecná charakteristika nůž na papír, přívěsky ke klíčům
Viz obecná charakteristika Kypřící drapka, háček na obrazy, stojánek na ubrousky, pájená krabička
DESIGN A KONSTUOVÁNÍ Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE Vyučovací předmět: Pracovní činnosti – Design a konstruování – bude realizován v informatice Učivo Design a konstruování Základy rýsování, tloušťka čar, technické písmo, pravoúhlé a kosoúhlé promítání, základy kótování, normy, čtení technických výkresů, rýsování na počítači – StdCAD
Výstupy, výrobky
Viz obecná charakteristika
Kompetence
1. operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly 4. účinně spolupracuje ve skupině 6. rozvíjí své podnikatelské myšlení
PRÁCE S LABORATORNÍ TECHNIKOU Náplň tohoto oboru je realizována v chemii a fyzice. VYUŽITÍ DIGITÁLNÍCH TECHNOLOGIÍ Náplň tohoto oboru je realizována v informatice. SVĚT PRÁCE Náplň tohoto oboru je realizována v občanské výchově a volitelném předmětu - volba povolání. PĚSTITELSKÉ PRÁCE, CHOVATELSTVÍ Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE Vyučovací předmět: Pracovní činnosti - Pěstitelství Učivo
Výstupy, výrobky
Kompetence
331
Bezpečnost práce Vhodné oblečení a obutí, bezpečnostní pravidla při práci s nářadím
Zná bezpečnost a hygienu práce
Životní prostředí Význam zeleně v životním prostředí, architektura krajiny, vodní režim, škodlivé vlivy na životní prostředí, ochrana životního prostředí Práce na zahradě Přehled hlavních prací na zahradě v průběhu roku Půda Vznik půdy, půda x zemina, vlastnosti a použití půd, výživa rostlin, kompost, zpracování půdy a úprava záhonů, malá mechanizace na zahradě Zelenina Základní rozdělení zeleniny, způsoby a podmínky jejího pěstování, zásady prevence před škodlivými činiteli, pojmy výsev a výsadba, zásady správné sklizně a následného uskladnění zeleniny Porovnávání osiva a sadby
Chápe význam pěstitelství ve vztahu k životnímu prostředí – výsadba stromku
Ovocné rostliny Pojmy: jádrové, peckové, skořápkové a drobné ovoce, rozlišování ovocných dřevin, sortiment pěstování ovocných stromů v ČR Rozlišování ovocných rostlin podle plodů, tvaru koruny stromů, podle listů - práce s atlasem rostlin
1. výsledky učení uplatňuje v prakt. životě 2. vyhledává informace vhodné k řešení problému 3. užívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci 4. účinně spolupracuje ve skupině 5. chápe základní ekologické souvislosti 6. používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení
Žák dovede naplánovat pracovní činnosti na zahradě během celého roku Umí rozlišit druhy půd, zná jejich vlastnosti a použití Rytí
Chápe význam zeleniny ve výživě člověka, pozná nejznámější druhy zeleniny,zná zásady pěstování a ochrany před škodlivými činiteli Klíčivost semen Pěstování zeleninové sadby v nádobách Zná základní druhy ovocných rostlin, základní způsoby jejich množení. Má povědomí o nejběžnějších chorobách a ochranou před nimi.
332
Chovatelství Kočka, pes, křeček, morče Rozlišení některých plemen, správná výživa a péče o zvíře, povahové vlastnosti zvířat.
Exkurze Průběžně po celý rok žáci ošetřují a pěstují školní rostliny, starají se o okrasné rostliny v átriu školy.
Má základní znalosti z chovatelství. Zná podmínky pro chov zvířat v domácnosti, zná hygienu a bezpečnost chovu. Umí poskytnout první pomoc při úrazech způsobených zvířaty. Ukázky chovu malých domácích zvířat dle možnosti žáků a školy. Referáty, knihy Dle možností exkurze do zahradnictví, návštěvy různých výstav.
Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE Vyučovací předmět: Pracovní činnosti - Pěstitelství Učivo
Výstupy, výrobky
Kompetence
Polní plodiny Plodiny pěstované pro výživu člověka a ke krmení živočichů, rozlišení základních obilnin
Zná základní druhy polních plodin. Rytí, rozlišování základních obilnin
1. výsledky učení uplatňuje v prakt. životě 2. vyhledává informace vhodné k řešení problému 3. užívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci 4. účinně spolupracuje ve skupině 5. chápe základní ekologické souvislosti 6. používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení
Léčivé rostliny Charakteristika a rozdělení léčivých rostlin, zásady jejich sběru, sušení, uchovávání a použití. .
Chápe význam léčivých rostlin, zná jejich základní rozdělení a jejich zpracování a použití. Pěstování heřmánku, pěstování víceletých léčivých rostlin Žák zná základní rozdělení a charakteristiku okrasných rostlin, dovede pečovat o pokojové rostliny. Rychlení větviček okrasných dřevin teplem.
Pokojové rostliny Rostliny venkovní, pokojové, bonsaj.Rozdělení podle způsobu pěstování a doby květu. Zásady množení některých rostlin, hydroponie. Aranžování Aranžování do misky, vázy, ikebana. Aranžování suchých rostlin různými způsoby.
Aranžování živých rostlin do vázy a misky. Aranžování suchých rostlin - rámečky, aranžovací hmota, drátek, kytice
333
Plevel Zásady zbavování se plevelů, prevence, poznávání plevelů pomocí klíče, příčiny chorob rostlin.
Pozná běžné plevele a choroby rostlin, ví jak před nimi rostliny chránit. Poznávání plevelných rostlin pomocí botanického klíče.
Chovatelství Andulka, akvarijní rybky. Speciální zařízení pro chov živočichů. Správná výživa, péče zvíře, povahové vlastnosti zvířat.
Žák má základní znalosti z chovatelství. Zná podmínky pro chov zvířat v domácnosti, zná hygienu a bezpečnost chovu. Umí poskytnout první pomoc při úrazech způsobených zvířaty. Ukázky chovu malých domácích zvířat dle možností žáků a školy, referáty
Exkurze Dle možností exkurze do zahradnictví, návštěvy různých výstav.
PŘÍPRAVA POKRMŮ Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE Vyučovací předmět: Pracovní činnosti - Příprava pokrmů 8.ročník Učivo
Výstupy, výrobky
Kompetence
Hygiena pracoviště. Bezpečnost Sestavení pracovní plochy a úložných prostor, ergonomické požadavky. Technika v kuchyni. Základní kuchyňský inventář. Osvětlení, větrání. Osobní hygiena a hygiena pracoviště. Bezpečná obsluha spotřebičů.
Žák zná správné vybavení kuchyně a doplňkových prostor, zná základní hygienické a ergonomické požadavky. Řídí se bezpečnostními zásadami pro práci v kuchyni, umí poskytnout první pomoc při úrazech v kuchyni. Mytí nádobí, úklid pracoviště Zásady práce v kuchyni. První pomoc při úrazech horkou vodou, párou, polití horkým tukem, popálení, řezné rány Zná zásady správného prostírání pro různé příležitosti, zásady slušného chování a správného stolování Cvičná kuchyně - seznámení s prostředím, bezpečnostními zásadami
1. výsledky učení uplatňuje v prakt. životě 2. vyhledává informace vhodné k řešení problému 3. užívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci
Stolování Prostírání, ubrusy, ubrousky, kladení inventáře, výzdoba stolu. Malé společenské desatero.
4. účinně spolupracuje ve skupině 5. chápe základní ekologické souvislosti 6. používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení
334
Nákup potravin Jakost zboží, složení výrobku, zdravotní nezávadnost, ekonomické parametry, obal. Chladnička, mraznička, spíž, komora, sklep.
Vyzná se ve výběru, nákupu a skladování potravin a pochutin Porovnání deklarovaných znaků různých výrobků. Exkurze v obchodě
Příprava pokrmů Příprava “studené kuchyně” a technologie “teplé kuchyně”, Výživová pyramida
Má povědomí o technologii přípravy pokrmů, odhadne množství základních surovin, zná výživovou hodnotu různých potravin. Předkrm Polévka Hlavní jídlo Sladké pokrmy Saláty Deserty Poháry
PROVOZ A ÚDRŽBA DOMÁCNOSTI Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE Vyučovací předmět: Pracovní činnosti – Provoz a údržba domácnosti Téma bude částečně realizováno ve fyzice, matematice a v rámci přípravy pokrmů Učivo
Výstupy, výrobky
Kompetence
Hygiena pracoviště. Bezpečnost Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s elektrickým proudem
Zná nejdůležitější bezpečnostní pravidla. Umí poskytnout první pomoc při úrazu elektrickým proudem
1. výsledky učení uplatňuje v prakt. životě 2. vyhledává informace vhodné k řešení problému 3. užívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci
Rozvod elektrické energie Elektrotechnické značky, elektrotechnická schéata, prvky elektrických zařízení
Zná schematické značky v elektrotechnice, dokáže nakreslit elektrické obvody
4. účinně spolupracuje ve skupině 5. chápe základní ekologické souvislosti 6. používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení
Práce s elektrotechnickou stavebnicí Zásuvkový obvod, zásuvkový obvod s pohyblivým přívodem spotřebiče, zapojení jednopólového vypínače, sériového přepínače, střídavého přepínače, křížového přepínače a elektrického zvonku
Umí podle elektrotenických schémat zapojit zásuvkový obvod, ……..
335
C) Očekávané výstupy Práce s technickými materiály Očekávané výstupy na konci uvedeného období : žák: - provádí jednoduché práce s technickými materiály a dodržuje technologickou kázeň - řeší jednoduché technické úkoly s vhodným výběrem materiálů, pracovních nástrojů a nářadí - organizuje a plánuje svoji pracovní činnost - užívá technickou dokumentaci,připraví si jednoduchý náčrt výrobku - dodržuje obecné zásady bezpečnosti a hygieny při práci i zásady bezpečnosti a ochrany při práci s nástroji a nářadím, poskytne první pomoc při úrazu - rozlišuje základní vlastnosti používaných materiálů a jejich využití v praxi ( dřevo, kov, plasty,kompozity) - zná a využívá pracovní pomůcky, nářadí a nástroje pro ruční opracování - chápe význam a nezastupitelnou úlohu techniky v životě člověka, možnosti zneužití techniky ( války, terorismus atd.) - chápe vztah techniky její využití k ochraně životního prostředí, vztah techniky a její využití ve volném čase - ctí technické tradice našeho národa a úroveň rozvoje řemesel na našem území ( řemeslo má zlaté dno, zlaté české ruce ) Pěstitelské práce a chovatelství Očekávané výstupy na konci uvedeného období : žák: - volí vhodné pracovní postupy při pěstování vybraných rostlin - pěstuje a využívá květiny pro výzdobu - používá vhodné pracovní pomůcky a provádí jejich údržbu - prokáže znalost chovu drobných zvířat a zásad bezpečného kontaktu se zvířaty ( tato část jako jediná nemůže být na naší škole vzhledem k materiálním podmínkám a personálnímu obsazení realizována, je nutno dodržovat zvláštní pravidla a hygienické normy stanovené hygienickou a veterinární správou ČR, odlišnosti v domácím chovu a v chovu ve školách pro studijní účely – pozn. autorů) - dodržuje technologickou kázeň,zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu, včetně úrazu způsobeného zvířaty (poslední část se opět na naší školu nevztahuje – uvedeno pouze k výstupům v RVP pro základní vzdělání) Design a konstruování – Elektrotechnika kolem nás 1.část Očekávané výstupy na konci uvedeného období : žák: - sestaví podle návodu, náčrtu, plánu,jednoduchého programu daný model - navrhne a sestaví jednoduché konstrukční prvky a ověří a porovná jejich funkčnost, nosnost, stabilitu - provádí montáž,demontáž a údržbu jednoduchých předmětů a zařízení - dodržuje zásady bezpečnosti a hygieny práce a bezpečnostní předpisy - poskytne první pomoc při úrazu Příprava pokrmů 1. část Očekávané výstupy na konci uvedeného období : žák: - používá základní kuchyňský inventář a bezpečně obsluhuje základní spotřebiče - připraví jednoduché pokrmy v souladu se zásadami zdravé výživy - dodržuje základní principy stolování, společenského chování a obsluhy u stolu ve společnosti - dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce 336
-
poskytne první pomoc při úrazech v kuchyni
Svět práce 1. část Očekávané výstupy na konci uvedeného období : žák: - orientuje se v praktických činnostech vybraných profesí - posoudí své možnosti při rozhodování o volbě vhodného povolání a profesní přípravy Svět práce – 2. část Očekávané výstupy na konci uvedeného období : žák: - využije profesní informace a poradenské služby pro výběr vhodného vzdělávání - prokáže v modelových situacích schopnost prezentace své osoby při vstupu na trh práce Design a konstruování – Elektrotechnika kolem nás – 2.část Očekávané výstupy na konci uvedeného období: žák (pouze chlapci): - sestaví podle návodu, náčrtu, plánu,jednoduchého programu daný model - navrhne a sestaví jednoduché konstrukční prvky a ověří a porovná jejich funkčnost, nosnost, stabilitu - provádí montáž,demontáž a údržbu jednoduchých předmětů a zařízení - dodržuje zásady bezpečnosti a hygieny práce a bezpečnostní předpisy - poskytne první pomoc při úrazu Příprava pokrmů – 2. část: Očekávané výstupy na konci uvedeného období žák: - používá základní kuchyňský inventář a bezpečně obsluhuje základní spotřebiče - připraví jednoduché pokrmy v souladu se zásadami zdravé výživy - dodržuje základní principy stolování, společenského chování a obsluhy u stolu ve společnosti - dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce - poskytne první pomoc při úrazech v kuchyni
337
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Úvod Nedílnou součástí výchovně vzdělávací práce školy je hodnocení a klasifikace žáků. Jde o složitý proces, který klade vysoké požadavky na všechny pedagogické pracovníky. Cílem tohoto klasifikačního řádu je pomoci těmto pracovníkům a stanovit všem jednoznačně platná kritéria pro hodnocení. Hodnocení a klasifikace žáků základní školy je součástí jejich výchovy a vzdělávání. Účelem hodnocení a klasifikace je přispívat k odpovědnému vztahu žáka k výchově a vzdělávání v souladu se školskými předpisy. Výsledky hodnocení a klasifikace uvede škola na vysvědčení. I.
Hodnocení a klasifikace žáka základní školy Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je: jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné.
II. Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.
1) 2) 3) 4)
5)
6) 7)
8)
Čl. I. Zásady klasifikace a způsob získávání podkladů pro klasifikaci Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Výjimku tvoří komisionální zkoušky podle čl.V odst.5. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Dále se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Hodnocení chování žáka ve škole i při akcích školy je nedílnou součástí celkového hodnocení žáka. Všechny projevy porušování norem chování, agresivity (včetně verbálních forem), netolerance či xenofobie je povinen řešit okamžitě ten pedagogický pracovník, který je projevu přítomen (popř. vykonává dozor). V co nejkratší době informuje třídního učitele a v případě závažnějších přestupků ředitele školy. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají v pedagogické radě. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do centrální evidence a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu. Ve třídách se slovním hodnocením se výsledek celkové klasifikace zapíše do upravených katalogových listů slovně. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky : soustavným diagnostickým pozorováním žáka, soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) ,didaktickými testy, kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami, analýzou různých činností žáka, 338
konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s pracovníky PPP, rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka. 9) Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. 10) Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 10 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky současně se sdělováním známek žákům. 11) Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. 12) O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. 13) Termín písemné zkoušky, která má trvat déle než 25 minut, termín kontrolní písemné práce prokonzultuje učitel s třídním učitelem, který koordinuje plán zkoušení. V jednom dni mohou žáci konat pouze jednu zkoušku uvedeného charakteru. Žáci budou s dostatečným předstihem seznámeni s rámcovým obsahem a přibližným termínem zkoušky. 14) Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí; třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají. 15) Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách nebo hovorových hodinách, na které jsou rodiče písemně zváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně. 16) V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem. 17) Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.
339
Čl. II. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků (autoevaluace) 1) Kromě forem hodnocení práce žáků ze strany pedagogických pracovníků mají žáci možnost používat také formy sebehodnocení. Škola jim pro tyto formy vytváří odpovídající podmínky. Tím je zajišťována také zpětná vazba objektivity hodnocení ze strany školy jako vzdělávací instituce. 2) Škola může nabídnout vedle možnosti srovnávacích objektivizovaných testů (SCIO, KALIBRO, CERMAT,…), které jsou jednoznačně formami vnější srovnávací evaluace, také možnost využívání softwarových produktů, které umožní bez jakéhokoli zásahu pedagoga ověření stupně dosažených znalostí, dovedností. 3) Žák by měl být veden k tomu, aby byl schopen posoudit úroveň následujících kompetencí (vč. kompetencí sociálních) : • schopnost přímé aplikace získaných kompetencí v praxi, • schopnost orientace se v daném problému s využitím získaných vědomostí, znalostí, dovedností, • schopnost žáka prosadit se v třídním kolektivu při řešení týmového úkolu, • schopnost samostatné prezentace svých znalostí formou otevřených mluvních cvičení, psaných text ve formě úvah, zamyšlení se,… • schopnost výběru – pochopení významu jednotlivých částí rozsáhlejších testovacích souborů, selekce nepodstatných částí a schopnost řešení dominantních část úloh, • schopnost změny své sociální role v kolektivu vrstevníků, • schopnost využívání mezipředmětových vazeb, • schopnost aplikovat etické principy v praxi, • schopnost pochopení rovnováhy práv a povinností, • pochopení své role v kolektivu.
1) 2) 3)
4)
Čl. III. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně.
Další informace a podrobnosti naleznete v příloze školního řádu Pravidla pro hodnocení výsledku vzdělávání žáků
340
