Základní informace o schizofrenii část druhá
Ke zlepšení duševního zdraví
LÉČBA SCHIZOFRENIE Schizofrenie je psychotické onemocnění, na které bohužel dosud neznáme lék, který by ji dokázal definitivně vyléčit. V současné době máme ale k dispozici řadu léků, které mohou příznaky schizofrenie velmi účinně mírnit a umožnit tak nemocným žít normálním životem. Léky, které odstraňují příznaky psychózy, se nazývají ANTIPSYCHOTIKA. První lék mírnící příznaky psychóz byl objeven v 50. letech 20. století. K objevu došlo vlastně náhodou, když se zjistilo, že přípravek ke klidnění nemocného při chirurgických zákrocích, působí účinně na příznaky psychózy. Do té doby se v léčbě schizofrenie používaly například neurochirurgické zákroky, inzulínové šoky apod. Nalezení léku působícího na příznaky psychózy znamenalo v psychiatrii opravdový průlom. Obecně lze říci, že všechny léky mírnící příznaky schizofrenie, upravují hladiny některých chemických látek, které působí na přenos vzruchů a zpracování informací v mozku. Do 90. let minulého století byla používána hlavně tzv. typická antipsychotika, která velmi dobře účinkují na odstranění nepříjemných prožitků, jako jsou například halucinace. Tyto léky však s sebou nesou riziko nežádoucích nepříjemných účinků, jako je třes, ztuhlost, neovladatelné pohyby či slinění. Uvedené komplikace léčby byly často na první pohled viditelné a mohly někdy vést k vyčleňování nemocných ze společnosti. V dnešní době máme k dispozici řadu modernějších přípravků, tzv. atypických antipsychotik. Atypická antipsychotika napomáhají v léčbě psychóz tím, že upravují rovnováhu většího počtu systémů přenášejících chemické látky v mozku. Bohužel, také tyto novější léčebné přípravky mají určitá rizika nežádoucích účinků. Jde však o změny, které se dají lépe kontrolovat úpravami v denním režimu. Jedná se především o přibírání na váze, zvýšení hodnot tuků a cukrů v krvi aj.
Přestože je cílem všech výzkumů nalézt lék, který by účinně pomáhal a neměl přitom žádné nežádoucí účinky, je nutné konstatovat, že současná medicína nezná takový lék na psychózu, který by byl nežádoucích účinků zcela zbaven. Pozitivní ovšem je, že se nežádoucí účinky objevují jen u malého procenta nemocných. Každý nemocný je jinak citlivý, pro každého pacienta je vhodný jiný lék. Dá se shrnout, že lze téměř vždy vybrat lék, který je dostatečně účinný a nemocnému vyhovuje. Úspěšnost léčby je často ovlivněna tím, zda je lék užíván pravidelně, dlouhodobě a v dostatečné dávce. Každá úspěšná léčba vyžaduje vytrvalost. Vysazení léku či snížení dávky antipsychotika proti radě lékaře je u nemocných s psychózou častým problémem. Pocit pacienta, že se už cítí dobře, a je tedy zdráv, bývá jen falešným dojmem, který sice potvrzuje, že lék příznaky nemoci potlačil, nemoc však neodstranil. Po prvním vzplanutí onemocnění se doporučuje pokračovat v užívání antipsychotika minimálně 1–2 roky, po opakovaném výskytu příznaků se doporučuje užívat vhodné antipsychotikum celoživotně.
Následný návod vám pomůže nalézt vhodnou a účinnou léčbu
DOPORUČENÍ 1 – SPOLUPRÁCE S LÉKAŘEM • • • • • • • •
SPOLUPRÁCE S LÉKAŘEM je v léčbě psychóz velmi důležitá. Nemocný by měl cítit ke svému ošetřujícímu lékaři důvěru. Nemocný a jeho lékař by se měli vzájemně respektovat. Lékař by měl nemocného informovat o nemoci a všech možnostech léčby, v rámci těchto možností nabídnout vhodný způsob léčby a péče. Nemocný by neměl váhat svěřit se svému lékaři s nežádoucími účinky léků. Nemocný má právo vyjádřit svůj postoj k nabízenému léku. Nemocný by však měl zároveň respektovat zkušenosti lékaře s danou léčbou a přijímat jeho odborná doporučení. Lékař by měl nemocnému usnadňovat přijetí nemoci jako součásti života a přijetí léčby, která umožní nemocnému žít spokojeným, kvalitním životem.
DOPORUČENÍ 2 – NALEZENÍ VHODNÉHO LÉKU: Společným cílem nemocného i jeho ošetřujícího lékaře je nalézt vhodný přípravek, který: • je ÚČINNÝ – což znamená, že daný lék dokáže zmírnit nebo odstranit všechny příznaky psychotického onemocnění, ale také umožňuje bezproblémově fungovat v běžném životě; • způsobuje co nejméně nežádoucích vedlejších účinků – tzn. je dobře SNÁŠEN a je BEZPEČNÝ; • má JEDNODUCHÉ UŽITÍ. Je důležité užívat lék pravidelně a v dostatečné dávce, neboť jedině tak bude léčba psychózy účinná a úprava psychického stavu (tedy období bez nepříjemných příznaků) dlouhodobá. Máme možnost brát léky ústy, tj. spolknout lék v doporučené dávce 1–2× denně. V dnešní době jsou na trhu také rychle rozpustné tablety, které užívání zjednodušují. Nemocnému lze doporučit, aby svůj lék užíval pravidelně vždy ve stejnou denní dobu. Souvislou dodávku účinné látky zajistíme jednoduše také dlouhodobě působícími injekcemi, které jsou nemocným podávány v intervalu dvou až čtyř týdnů.
POZOR! • PRAVIDELNÉ UŽÍVÁNÍ LÉKŮ SOUVISÍ S TÍM, JAK NEMOCNÝ ROZUMÍ TOMU, ŽE PŘÍČINOU JEHO PROBLÉMŮ JE NEMOC, KTEROU LZE LÉČIT. Léčba mu určitě PŘINÁŠÍ ÚLEVU OD PŘÍZNAKŮ. • VYSAZENÍ LÉKU vede jednoznačně k novému vzplanutí nemoci, což mnoho vědeckých studií potvrdilo. • NEJMÉNĚ ÚČINNÝ JE LÉK, KTERÝ NEMOCNÝ NEUŽÍVÁ! • POKUD SI NEMOCNÝ SNÍŽÍ BEZ PORADY S LÉKAŘEM DÁVKU LÉKU NEBO LÉK SÁM VYSADÍ, POVEDE TO VE VĚTŠINĚ PŘÍPADŮ K NOVÉMU VYPUKNUTÍ NEPŘÍJEMNÝCH PŘÍZNAKŮ ONEMOCNĚNÍ (například HALUCINACÍ) A ZVYŠUJE SE TAKÉ RIZIKO NÁSILNÉHO CHOVÁNÍ VŮČI SOBĚ SAMÉMU NEBO OKOLÍ! • KAŽDÉ VYSAZENÍ LÉKU A KAŽDÁ NOVÁ EPIZODA ONEMOCNĚNÍ ZHORŠUJE DLOUHODOBÝ PRŮBĚH NEMOCI. • KAŽDÉ NOVÉ VZPLANUTÍ ONEMOCNĚNÍ S SEBOU NESE RIZIKO DALŠÍ HOSPITALIZACE NA PSYCHIATRII. HOSPITALIZACE PAK BÝVAJÍ ČASTĚJŠÍ A TAKÉ DELŠÍ.
DOPORUČENÍ 3 – ZVLÁDÁNÍ ŽIVOTA S NEMOCÍ Úspěšné léčení nemoci a setrvání v léčbě ovlivňuje řada dalších faktorů: • Spokojenost s vlastním způsobem života. Je však nutné znovu zdůraznit, že nemocný může mít pocit, že už je mu dobře a že medikaci nepotřebuje! Jak jsme výše zmínili, tohle je začátek bludného kruhu, protože každé samovolné vysazení medikace vede velmi často K ROZVOJI PŘÍZNAKŮ NEMOCI. • Zvládání života s psychózou napomáhá klidné a podporující RODINNÉ ZÁZEMÍ. Každý nemocný se cítí lépe, pokud je příznivě přijímán RODINOU A SPOLEČNOSTÍ. • Požívání ALKOHOLU A DROG ZHORŠUJE zásadně průběh onemocnění psychózou a vyvolává příznaky onemocnění! • Nemocný není na svou nemoc sám, existuje mnoho možností, kde může požádat o pomoc a podporu (komunitní centra, denní centra, poradny aj.).
NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY ANTIPSYCHOTIK Mnohé nežádoucí účinky lze odstranit nebo zmírnit tak, aby byl nemocný spokojený. Ošetřující lékař může po dohodě s nemocným upravit dávku medikace nebo přidat další lék, který pomůže nežádoucí účinky zmírnit, aniž by se snížil účinek antipsychotika. Lékař má také možnost opatrně vyměnit nevyhovující lék za jiný, který nepříjemné nežádoucí účinky nemá. Všechno, co je spojeno s léčbou psychóz, je velmi individuální, tj. u každého jednotlivého nemocného osobité. Každému vyhovuje jiný lék, a nežádoucí účinek, který se objeví u jednoho nemocného, se nemusí objevit u druhého. Nežádoucí účinky vznikají tím, že lék neovlivňuje jen hladiny chemických látek na účinném místě v mozku, ale ovlivňuje také jiné oblasti v mozku a těle nemocného.
NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY SVALOVÉ A POHYBOVÉ Patří mezi ně ztuhlost svalů (někdy jazyka), stáčení očí, neklid v nohou, třes a dlouhodobé mimovolné pohyby (poklepávání nohou, přešlapování).
SUCHOST V ÚSTECH Při mírném pocitu sucha v ústech lze doporučit přiměřený pitný režim (rozhodně ale není vhodné vypít víc než 3 l tekutin denně), je možné používat žvýkačky, cucavé bonbóny v malém množství apod.
ZÁCPA Může se zmírnit zařazením pravidelného pohybu do denních aktivit (například procházky, jóga), dostatečně (avšak ne příliš) přijímat tekutiny, používat rostlinné přípravky na změkčení stolice (sušené švestky, fíky).
NÍZKÝ TLAK Nepříjemné pocity točení hlavy apod. se mohou omezit tím, že nemocní budou pomalu a opatrně vstávat či jinak měnit polohu, budou dostatečně pít, pomáhá začlenit pohybové aktivity.
VÁHOVÝ PŘÍRŮSTEK Pomáhá denně se pohybovat – chodit na procházky, sportovat, snažit se omezit tuky a cukry v jídle, omezit velikost porcí, jíst 5× denně malé množství zdravých potravin.
Pokud se u vás objeví nežádoucí příznaky, PORAĎTE SE S OŠETŘUJÍCÍM LÉKAŘEM, určitě vám nabídne nejvhodnější řešení, jak se nepříjemných nežádoucích účinků zbavit.
ZVÝŠENÍ HLADINY TUKŮ A CUKRŮ V KRVI
Mezi nejčastější nežádoucí účinky léčby antipsychotiky patří:
ZVÝŠENÍ HLADINY HORMONU PROLAKTINU V KRVI
ÚTLUM, ZPOMALENÍ, OSPALOST • Tyto nežádoucí účinky se často objevují na začátku léčby, někdy samy odezní (tělo si na lék zvykne). • Závisí obvykle na výši dávky (nicméně je důležité brát na zřetel, že samovolné snížení dávky léku může vést ke znovuobjevení nepříjemných psychotických příznaků). • Je možné je zvládat a překonat plánováním denního režimu, začleněním pohybových a dalších aktivit, případně požíváním malého množství kofeinových nápojů.
Pokusit se nepřibírat na váze – viz předchozí bod, pravidelná kontrola krve (odběr min. 1× ročně)
Může způsobit vynechání menstruace, výtok mléka z prsou, narušení sexuální funkce, zejména snížení chuti na sex. PŘI PSYCHICKÉM ONEMOCNĚNÍ SE NESMÍ ZAPOMÍNAT NA TĚLESNÉ ZDRAVÍ, A PROTO JE VHODNÉ, ABY VÁM PRAKTICKÝ LÉKAŘ NEBO PSYCHIATR PRAVIDELNĚ SLEDOVAL TĚLESNOU HMOTNOST, MĚŘIL KREVNÍ TLAK, MINIMÁLNĚ JEDNOU ROČNĚ PROVEDL KONTROLNÍ ODBĚR KRVE A ZMĚŘIL SRDEČNÍ ČINNOST POMOCÍ EKG.
CO MŮŽE NEMOCNÝ JEDNODUŠE OVLIVNIT? • SVĚŘIT SE S NEŽÁDOUCÍM ÚČINKEM LÉKAŘI. • NEPŘEJÍDAT SE, UDRŽOVAT VÁHU. • MÍT KAŽDODENNÍ TĚLESNOU AKTIVITU. • PRAVIDELNĚ SE PODROBIT TĚLESNÉMU A LABORATORNÍMU VYŠETŘENÍ. Při léčbě schizofrenie může lékař dočasně nebo trvale přidat také další léky, které mohou napomáhat v léčbě psychózy. Lze použít léky snižující úzkost, napětí a mírnící některé nežádoucí účinky antipsychotik (patří mezi ně například diazepam, klonazepam). Některým nemocným může lékař předepsat léky stabilizující náladu (valproát, karbamazepin, lamotrigin aj.), případně léky mírnící příznaky deprese. Při nedostatečném efektu léčby mohou někteří nemocní podstoupit elektrokonvulzivní léčbu (veřejností někdy nazývanou „elektrošoky“). Tento způsob léčby provází u neodborníků obavy, nicméně jde o velmi účinný způsob léčby, který řadě nemocných přinesl velkou úlevu. Elektrokonvulzivní léčbou bývají často úspěšně léčeni nemocní v akutní fázi onemocnění, v průběhu hospitalizace na psychiatrii. Někteří nemocní, u kterých například přetrvávají sluchové halucinace („hlasy“), mohou, pokud to doporučí odborný lékař, podstoupit léčbu tzv. opakovanou magnetickou stimulací (rTMS). Jde o bezbolestnou metodu, která využívá působení silného magnetického pole na mozek.
PŘÍDATNÁ LÉČBA SCHIZOFRENIE V léčbě schizofrenie je zásadní užívání léků – antipsychotik, ale známe množství dalších způsobů, které umožní nemocným lépe se zapojit do běžného života a obstát v něm. Pro většinu nemocných je důležité o svých problémech mluvit, ujasnit si svou situaci a nalézt vhodné možnosti řešení. Psycholog či psychoterapeut tak může poskytnout nemocnému PODPORU v jeho situaci. Nemocní s psychózou mohou získat řadu přínosných informací pomocí odborného, terapeuty vedeného PORADENSTVÍ. Každý nemocný a jeho rodina by měli získat od ošetřujícího lékaře dostatek informací o nemoci, současných účinných způsobech léčby, řadu doporučení, jak nejlépe nemoc zvládat. Tento přístup se nazývá PSYCHOEDUKACE.
Vhodnými doplňujícími způsoby léčby jsou psychoterapeutické přístupy využívající prvky KOGNITIVNĚ BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE (KBT). Tato metoda se snaží změnit navyklé, pro nemocného ovšem nevýhodné chování a myšlení. Využívá odborně vedeného nácviku a tréninku. Velmi přínosnou KBT technikou je NÁCVIK SOCIÁLNÍCH DOVEDNOSTÍ. Nemocní s psychózou mohou mít potíže zvládat náročnější sociální situace, mohou být více uzavření a zranitelní. Při nácviku sociálních dovedností se pacient naučí, jak zvládat jednoduché i náročnější sociální situace, má možnost nacvičit si vhodné reakce v jednotlivých situacích. V reálné situaci pak bude schopen lépe reagovat k vlastní spokojenosti. Psychoterapie může nemocného naučit také ZVLÁDAT POCITY ÚZKOSTI, napětí. Může napomoci v MÍRNĚNÍ PORUCH SPÁNKU, ale také třeba řešit PROBLÉMY V MEZILIDSKÝCH VZTAZÍCH. Doporučovaná jsou také rodinná sezení, PRÁCE S CELOU RODINOU NEMOCNÉHO. Nemoc často zasáhne do zažitých rodinných rolí. Rodina se musí naučit s novou situací vyrovnat, nalézt nové způsoby komunikace. Blízké osoby mohou pomoci nemocnému sžít se s jeho nemocí a lépe ji přijmout. Rodiny v rámci sezení nalézají novou rovnováhu, učí se řešit problematické či krizové situace. Rodina se může naučit zachytit první příznaky zhoršení nemoci a včasně je pomoci pacientovi řešit, může se naučit zmírnit stres v rámci rodiny či vypjaté reakce, které mohou vést ke zhoršení průběhu nemoci. Nemocní s psychózou často potřebují znovu nalézt své uplatnění v životě. Většina z nich může těžit z různých REHABILITAČNÍCH AKTIVIT, jako je PRACOVNÍ TERAPIE (různé pracovní plánované aktivity) nebo ARTE-TERAPIE (terapie uměním, kreslením). Tyto přístupy pomohou nemocnému uvědomit si, co všechno umí, co je jeho silná stránka. Uvědomění, že jsme v tom či onom opravdu dobří, posílí sebedůvěru, pocit vlastní důležitosti, napomůže sebeprosazení i uplatnění. Tyto pocity jsou prostředkem ke spokojenosti a životnímu naplnění. Někteří úspěšní výtvarníci například objevili své dovednosti a začali je využívat až poté, co onemocněli duševní nemocí. O dostupnosti psychoterapeutických a rehabilitačních aktivit vás může informovat váš ošetřující lékař. Často lze poskytnout zázemí a uplatnění v denních a komunitních centrech v blízkosti bydliště. Tato centra zároveň velmi často nabízejí výše uvedené aktivity. Seznam zařízení v České republice, která nabízejí aktivity pomáhající vrátit nemocného do běžného života, naleznete v příloze k tomuto textu a na webových stránkách.
POZNÁMKY
ORGANIZACE SDRUŽUJÍCÍ BLÍZKÉ OSOBY DUŠEVNĚ NEMOCNÝCH Denní stacionáře + komunitní služby: • DPS Ondřejov, Klánova 61, Praha 4, tel.: 241 444 198, 775 707 002, www.ondrejov.cz • DS Fokus Praha, Meziškolská 2, Praha 6, tel.: 233 354 547, www.fokus-praha.cz • DS Horní Palata, U Nesypky 28/110, Praha 5, tel.: 257 322 366 • Dům duševního zdraví, Skautská 1081, Ostrava-Poruba, tel.: 596 912 009, 733 437 735, www.ddz.cz • ESET, psychosomatická klinika, Vejvanovského 1610, Praha 4, tel.: 272 940 879, www.klinikaeset.cz • Psychosociální centrum, nám. Přerovského povstání 1/28, Přerov, tel.: 581 204 439 • Fokus Praha, Dolákova 536/24, Praha 8, tel.: 233 551 241 • Fokus Písek, Kollárova 485, Písek, tel.: 382 224 297 • Fokus Vysočina, 5. května 356, Havlíčkův Brod, tel.: 569 421 845 • Fokus Turnov, Žižkova 2136, 511 01 Turnov, tel.: 481 321 424 • Fokus Tábor, Mostecká 2087, Tábor, tel.: 381 252 684 • Fokus Labe, V Zeleni 530/4, Ústí nad Labem, tel.: 472 745 166 • Fokus Mladá Boleslav, Jaselská 1304/2, Mladá Boleslav, tel.: 326 725 814 • Fokus Liberec, Nezvalova 662, Liberec, tel.: 485 163 440 • Fokus Opava, Opavská 33, Svobodné Heřmanice, tel.: 553 652 433 • Fokus České Budějovice, Bezdrevská 1, České Budějovice, tel.: 774 893 657 • Riaps Praha, Chelčického 39/842, Praha 3, tel.: 222 586 768 • Riaps Trutnov, Procházkova 818, Trutnov, tel.: 499 329 307, 725 720 375 Krizová centra: • Brno – Krizové centrum, Jihlavská 20, Brno, tel.: 547 192 078 • Chrudim – Krizové centrum, Štěpánkova 108, Chrudim, tel.: 469 623 899 • Kutná Hora – Centrum krizové intervence, Občanské sdružení „Povídej“, Česká 235, Kutná Hora, tel.: 602 874 470, 327 511 111 • Olomouc – Centrum krizové intervence, Na Vozovce 26, Olomouc, tel.: 585 754 736, 774 406 453 • Opava – Centrum krizové pomoci – kontaktní a poradenské centrum, Hradecká 650/16, Opava, tel.: 553 718 487 • Pardubice – Krizové centrum, tel.: 466 510 160 • Písek – Krizové centrum ARKÁDA, Husovo náměstí 2/24, Písek, tel.: 382 211 300 • Plzeň – Krizové centrum, Prokopova 17, Plzeň, tel.: 377 223 221, 733 414 421 • Praha Riaps, Chelčického 39/842, Praha 3, tel.: 222 580 697 nonstop • Centrum krizové intervence, Ústavní 91, Praha 8, tel.: 284 016 666 nonstop • Prachatice – Krizové centrum, Družstevní 92, Prachatice, tel.: 736 213 002 • Svitavy – Krizové centrum, Milady Horákové 10, 568 02 Svitavy, tel.: 461 321 100, 461 321 200 • Ústí nad Labem – Centrum krizové intervence, K Chatám 22, Ústí nad Labem, tel.: 475 603 390 • Vimperk – Krizové a kontaktní centrum, 1. máje 74, Vimperk, tel.: 388 414 140
Produkovala C4P s. r. o. Vzdělávací grant poskytla společnost Janssen-Cilag.
