Zájem o vnitro koncernové čili

20 / 2015 Daňový a  účetní

25. září 2015

aktuality • komentáře • dotazy a odpovědi

Daňová kontrola transferových cen Ing. Michal Jelínek, Ph.D.

Z

ájem o  vnitro‑koncernové čili transferové ceny stoupá. Vláda označila jejich přísnější kontrolu za  jednu ze  svých priorit. Před‑ mětem kontroly transferových cen nejsou jen transakce přeshraniční (realizované se zahraničními spojenými osobami), ale i  obchody mezi výhradně tuzemskými subjekty, kde nedochází k  transferům zisků do zahraničí.

Scénář daňové kontroly Správce daně nejdřív zkoumá, které sub‑ jekty jsou ve  vztahu ke  kontrolovanému daňovému poplatníkovi považovány za  spojené osoby. Potřebuje znát kapi‑ tálovou strukturu skupiny a  také členy statutárních orgánů, kteří by mohli za‑ kládat personální propojení. Po  iden‑ tifikaci spojených osob správce daně zkoumá obchodní podmínky sjednané ve  vnitro‑skupinových transakcích. Po‑ kud kontrolovaný poplatník vystupo‑ val ve  stejné transakci se spojenou oso‑ bou i třetími stranami, existuje tzv. vnitřní srovnatelná cena. Když je cena účto‑ vaná třetím stranám vyšší než cena spo‑ jeným osobám, může sloužit tento roz‑ díl jako základ pro doměření daně. Před samotným doměřením daně má správce daně povinnost vyzvat poplatníka k  vy‑ světlení tohoto rozdílu. Doložení rozdílů mezi cenou účtovanou třetím stranám a  spojeným osobám může být ošemetné. Správci daně se zpravidla nespokojí s úst‑ ním vysvětlením, přestože argumentace může být zcela odůvodněná, např. spo‑ jené osoby odebírá značnou část pro‑ dukce/služeb poplatníka, zajišťuje dlou‑ hodobé odběry, pro prodej třetím stranám

1

Vážení čtenáři,

je potřeba obchodní oddělení, zatímco pro prodej spojeným osobám nikoliv. Proto je vhodné mít v  případech, kdy se cena účtovaná třetím stranám liší od  cen pro spojené osoby, zpracovanou dokumentaci popisující a  kvantifikující zmíněné rozdíly. Jestliže neexistuje vnitřní srovnatelná cena, zkoumá správce daně, zdali je zis‑ kovost poplatníka v  transakcích se spo‑ jenými osobami na  trhu obvyklá. Pro tyto účely nejčastěji používá databázi AMADEUS, na  kterou jsou správci daně školeni a  která dnes obsahuje finanční a  právní informace o  více než 20 milio‑ nech evropských společností.

Nejlepší obranou je být připraven Berní úředník v databázi AMADEUS vy‑ hledá společnosti podobné kontrolova‑ nému poplatníkovi a údaje z účetních zá‑ věrek použije pro porovnání ziskovosti. Pokud je ziskovost nezávislých srovnatel‑ ných společností vyšší než ziskovost kon‑ trolovaného poplatníka, vyzve správce daně poplatníka k  doložení tohoto roz‑ dílu. Předložením informací, ze  kterých

vláda si stano‑ vila jako jednu z  priorit kont‑ rolu transfero‑ vých cen. Jak se můžete připra‑ vit na  návštěvu správce daně, abyste z ní vyšli se vztyčenou hla‑ vou? Poradí Vám první příspěvek. Od  1. září došlo k  novele zákonů o zdravotním pojištění. Upozorňu‑ jeme na nejdůležitější změny, které se týkají např. změny zdravotní po‑ jišťovny nebo pojištění narozeného dítěte. Dokončení článku o  zdaňování ostatních příjmů přináší opět mnoho názorných příkladů, do‑ čtete se např. o  postupu při poru‑ šení podmínek pro uplatnění odpo‑ čtu na penzijní spoření. Zajímá Vás přestavba automobilu na alternativní pohon a z toho ply‑ noucí daňové důsledky? Nalistujte poslední článek.

Lucie Čížkovská odborná redaktorka

obsah

dotazy

1.... Daňová kontrola transferových cen

8.... Vyjmutí nemovitosti z podnikání

2.... Novela zákonů zdravotního pojištění k 1. 9. 2015 3.... Změny ve zdaňování ostatních příjmů v roce 2015 – 2. část 5.... Vozidlo na alternativní pohon používáno v podnikání – 1. část

DU TIP 20 / 2015 – vyšlo 25. září 2015

při stanovení obvyklé ziskovosti vychá‑ zel, splní správce daně svou povinnost a  důkazní břemeno přechází na  poplat‑ níka. Obrana proti případnému doměření daně je dvojí: zpochybnění analýzy pro‑ vedené správcem daně a následná vlastní analýza nebo vysvětlení rozdílu mezi ce‑ nou sjednanou a cenou stanovenou správ‑ cem daně. V obou případech je výsledek nejistý a  náklady na  obhajobu transfero‑ vých cen rostou. Nejlepší obranou před doměrkem daně je v  době daňové kontroly disponovat

dokumentací o  transferových cenách. Zkušení daňoví poplatníci již disponují dokumentací o  transferových cenách za‑ loženou na  stejných principech, které respektují správci daně při daňových kontrolách. Součástí dokumentace je srov‑ návací analýza vycházející z  databáze AMADEUS. Když poplatník předloží do‑ kumentaci se srovnávací analýzou, omezí se správce daně zpravidla na  kontrolu předložené dokumentace. Pokud infor‑ mace uvedené v dokumentaci odpovídají ekonomické skutečnosti a vykazovanému

Novela zákonů zdravotního pojištění k 1. 9. 2015 – nejdůležitější změny Ing. Antonín Daněk S účinností od 1. září 2015 se mění právní úprava zdravotního pojištění zejména v těchto oblastech:

Dlouhodobý pobyt pojištěnce v cizině Pokud pojištěnec nepředloží příslušné zdravotní pojišťovně doklad o  uzavře‑ ném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce, je povinen doplatit zpětně pojistné tak, jako by k  odhlášení nedošlo; penále se v  takovém případě nevymáhá. Jest‑ liže pojištěnec předloží doklad o uzavře‑ ném zdravotním pojištění v  cizině, který nekryje celou dobu, kdy nebyl povinen platit pojistné v České republice, je povi‑ nen doplatit zpětně pojistné za každý ka‑ lendářní měsíc, ve  kterém zdravotní po‑ jištění v  cizině netrvalo po  celý takový kalendářní měsíc; penále se v  takovém případě nevymáhá. Doposud zdravotní pojišťovny v  takových případech penále nárokovaly.

Daňové judikáty již brzy vyjde pravidelná příloha DU TIPu

(ke stažení ve formátu PDF)

Za účelem zamezení spekulativnímu při‑ hlašování pojištěnců do českého systému veřejného zdravotního pojištění je nově stanovena dvouměsíční lhůta, během které se pojištěnec nebude moci po  ná‑ vratu z  dlouhodobého pobytu v  cizině odhlásit. Neboli další prohlášení o  dlou‑ hodobém pobytu pojištěnce v  cizině lze zdravotní pojišťovně podat nejdříve po uplynutí 2 celých kalendářních měsíců následujících po  dni opětovného přihlá‑ šení.

Změna zdravotní pojišťovny a pojištění narozeného dítěte S účinností od 1. 9. 2015 lze zdravotní po‑ jišťovnu změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k  1. dni kalendářního pololetí. Přihlášku opatřenou podpisem je pojiš‑ těnec, jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně v průběhu kalendář‑ ního pololetí bezprostředně předcházejí‑ cího tomu, ve kterém má ke změně zdra‑ votní pojišťovny dojít, nejpozději 3 měsíce před požadovaným dnem změny. Narození pojištěnce je jeho zákonný zá‑ stupce, opatrovník nebo poručník povi‑ nen oznámit do  osmi dnů ode dne na‑ rození zdravotní pojišťovně, u  které je pojištěna matka dítěte v  den jeho naro‑ zení; není‑li matka dítěte zdravotně po‑ jištěna podle tohoto zákona, oznámí zákonný zástupce, opatrovník nebo po‑ ručník dítěte jeho narození zdravotní pojišťovně, u  které je pojištěn otec dítěte v den jeho narození. To znamená, že v pří‑ padech, kdy je pojištěncem pouze otec dí‑ těte a  nikoliv matka, se určí příslušnost zdravotní pojišťovny podle otce.

DU TIP 20 / 2015 – vyšlo 25. září 2015

účetnictví, neměl by mít správce daně po‑ chybnosti o  správném nastavení transfe‑ rových cen. Navíc po předložení již zpra‑ cované dokumentace v  rámci daňové kontroly je správci daně zřejmé, že poplat‑ ník je v  oblasti transferových cen připra‑ ven a pro jejich určení pravděpodobně vy‑ chází z předem nastaveného a odborníky odsouhlaseného modelu. Poplatníci, kteří dokumentaci o  transferových cenách vy‑ pracovánu nemají a  své transferové ceny nastavují ad hoc, jsou pro správce daně snadnější kořistí.

Zákaz náboru pojištěnců zdravotními pojišťovnami prostřednictvím třetích osob

Od  1. září 2015 již zdravotní pojišťovny nesmějí provádět nábor pojištěnců pro‑ střednictvím třetí osoby a nesmějí při ná‑ boru pojištěnců poskytovat nebo nabízet těmto pojištěncům v  souvislosti s  při‑ hlášením se k  příslušné pojišťovně nebo svým pojištěncům anebo třetím osobám v souvislosti s náborem pojištěnců žádné peněžní ani nepeněžní plnění ani jinou výhodu nad rámec plnění poskytovaného jejím pojištěncům z  veřejného zdravot‑ ního pojištění, a to ani v případě, že toto plnění nebo výhoda je hrazena z  jiných zdrojů než z prostředků plynoucích z ve‑ řejného zdravotního pojištění. Případné porušení této povinnosti bude sankciono‑ váno pokutou až do výše 5 000 000 Kč.

Změna ve stanovení vyměřovacího základu zaměstnance

S  účinností od  1. 1. 2013 bylo zákonem č. 11/2013 Sb. doplněno, že v duchu usta‑ novení § 3 odst.  1 z. č. 592/1992 Sb. se do úhrnu příjmů ze závislé činnosti neza‑ hrnují náhrady výdajů poskytovaných pro‑ centem z platové základny představitelům státní moci a  některých státních orgánů a  soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. S účinností od 1. 1. 2015 však byly tyto náhrady (jako osvobozené) z citovaného textu § 3 odst. 1 z. č. 592/1992 Sb. vypuštěny, což znamená, že pojistné na zdravotní pojištění se z nich od  tohoto data odvádělo, avšak pojistné na sociální zabezpečení se z těchto náhrad nadále neplatilo. Novelou zákonů č. 200/2015 Sb. se od  září 2015 tyto náhrady jako výjimka opětovně nezahrnují do  vyměřovacího základu zaměstnance pro placení pojist‑ ného na zdravotní pojištění a vztahuje se tak na ně stejný režim jako při stanovení vyměřovacího základu pro odvod sociál‑ ního pojištění.

2

Změny ve zdaňování ostatních příjmů v roce 2015 2. část – dokončení Ing. Ivan Macháček Porušení podmínek pro uplatnění odpočtu na penzijní spoření V  případě, že poplatníkovi zanikne pen‑ zijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové pen‑ zijní spoření bez nároku na penzi, jednorá‑ zové vyrovnání nebo jednorázové plnění z  penzijního pojištění a  současně je mu vyplaceno odbytné nebo jiné plnění sou‑ visející se zánikem penzijního pojištění, nárok na  uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká ve smyslu znění § 15 odst. 5 ZDP a příjmem dle § 10 ZDP ve zdaňovacím období, ve kte‑ rém k  této skutečnosti došlo, jsou u  po‑ platníka částky, o  které byl poplatníkovi v uplynulých deseti letech snížen základ daně z  důvodu zaplacených příspěvků na  jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, na  penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření. Toto sankční opatření bylo do  ustanovení § 15 odst.  5 ZDP zakotveno zákonem č. 545/2005 Sb. s  tím, že podle přechodného ustanovení k  tomuto zákonu se poprvé toto sankční opatření použilo pro zdaňovací období, které započalo v  roce 2006, přičemž pří‑ spěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, uplatněné před 1.1.2006, do‑ danění nepodléhají. Omezující lhůta „uplynulých deseti let“ pro zdanění uplatněného odpočtu od základu daně v souvislosti s příspěvky po‑ platníka na  jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, na penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření, byla do § 15 odst. 5 ZDP začleněna zákonem č. 267/2014 Sb., s  účinností od  1.1.2015. Do  31.12.2014 nebyla v  zákonu o  daních z příjmů tato lhůta dodanění uplatněného odpočtu od r. 2006 časově omezena. Příklad č. 5 Poplatník hradil příspěvky na penzijní při‑ pojištění se státním příspěvkem od  roku 2002 do  roku 2014 a  uplatňoval v  kaž‑ dém zdaňovacím období odpočet od  zá‑ kladu daně z příjmů ve smyslu znění § 15 odst.  5 ZDP. V  průběhu roku 2015 před‑ časně ukončí z finančních důvodů penzijní připojištění před vznikem práva na  penzi a obdrží příslušné odbytné. Řešení: Vzhledem k  tomu, že dojde v  roce 2015 k porušení podmínek pro uplatnění odpočtu

3

od základu daně dle § 15 odst. 5 ZDP, po‑ platník musí jako příjem dle § 10 ZDP za rok 2015 uvést v daňovém přiznání výši uplatněného odpočtu od základu daně z ti‑ tulu příspěvků na  penzijní připojištění za období 2006 až 2014.

Příklad č. 6 Poplatník hradil příspěvky na penzijní při‑ pojištění se státním příspěvkem od  roku 2003 do  roku 2018 a  uplatňoval v  kaž‑ dém zdaňovacím období odpočet od  zá‑ kladu daně z příjmů ve smyslu znění § 15 odst.  5 ZDP. V  průběhu roku 2019 před‑ časně ukončí z finančních důvodů penzijní připojištění před vznikem práva na  penzi a obdrží příslušné odbytné. Řešení: Vzhledem k  tomu, že dojde v  roce 2019 k  porušení podmínek pro uplatnění odpo‑ čtu od základu daně dle § 15 odst. 5 ZDP, poplatník musí jako příjem dle § 10 ZDP za rok 2019 uvést v daňovém přiznání výši uplatněného odpočtu od základu daně z ti‑ tulu příspěvků na  penzijní připojištění za období uplynulých deseti let, tj. za roky 2009 až 2018.

Porušení podmínek pro uplatnění odpočtu na soukromé životní pojištění

Počínaje zdaňovacím obdobím roku 2015 je do  § 15 odst.  6 ZDP zákonem č. 267/2014 Sb. doplněna třetí podmínka pro uplatnění odpočtu od  základu daně za zdaňovací období poplatníkem zapla‑ ceného pojistného na  jeho soukromé ži‑ votní pojištění, a  to že podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. Pokud nebyla takto smlouva na  soukromé životní pojištění upravena v  termínu do  31.3.2015 (ve  smyslu znění bodu 11 přechodných ustanovení zákona č. 267/2014 Sb.) a  smlouva bude i  na‑ dále umožňovat výplatu jiného příjmu, pak nelze, počínaje zdaňovacím obdobím 2015, uplatnit daňovou výhodu ve formě odpočtu od  základu daně zaplaceného pojistného na  soukromé životní pojištění (do výše částky 12 000 Kč). V  § 15 odst.  6 ZDP, ve  znění účinném od  1.1.2015, se uvádí, že dojde‑li před skončením doby 60 kalendářních měsíců

od  uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let, k vý‑ platě pojistného plnění ze  soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a  nezakládá zá‑ nik pojistné smlouvy, nebo k  předčas‑ nému ukončení pojistné smlouvy, pak nárok na  nezdanitelnou část základu daně zaniká a  příjmem podle § 10 ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o  které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z  důvodu zaplaceného pojistného snížen základ daně. Výše uvedená sankce se neuplatní: • v případě plnění, kdy došlo ke vzniku nároku na  starobní důchod nebo in‑ validní důchod pro invaliditu třetího stupně, • nebo v případě, stane‑li se pojištěný in‑ validním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění, • nebo v případě smrti, • a s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na  jinou smlouvu soukro‑ mého životního pojištění splňující pod‑ mínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně. K  výše uvedenému zpřísnění podmínek v § 15 odst. 6 ZDP se v bodě 10 přechod‑ ných ustanovení k zákonu č. 267/2014 Sb. uvádí, že u  pojistných smluv soukro‑ mého životního pojištění, uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zá‑ kona (před 1.1.2015), se v případě, že do‑ jde k  výplatě příjmů z  pojistné smlouvy nebo k  předčasnému ukončení pojistné smlouvy ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, u  nezdanitelných částí základu daně uplatněných za  zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zá‑ kona a  uplatněných ve  lhůtě 10 let před výplatou příjmů nebo ukončení smlouvy pro uplatnění nezdanitelné části základu daně, postupuje podle § 15 odst.  6 ZDP, ve  znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Z výše uvedeného vyplývá, že pokud dojde k  výběru jiného příjmu, který není pojistným plněním a  nezakládá zánik pojistné smlouvy (mimořádný výběr), dojde k  dodanění (v  rámci dílčího základu daně dle § 10 ZDP) u  poplatníka pouze uplatněného odpočtu od základu daně uplatněného počínaje rokem 2015. Pokud by však došlo k  předčasnému zrušení pojistné smlouvy a  poplatník by nedodržel podmínky 2 x 60 (nedosáhl by věku 60 let a pojistná smlouva by netr‑ vala 60 měsíců), musel by provést poplat‑ ník v rámci dílčího základu daně dle § 10 ZDP dodanění veškerých uplatněných odpočtů od základů daně za uplynulých 10 let (tato sankce totiž existovala v  § 15 odst. 6 ZDP i před rokem 2015).

DU TIP 20 / 2015 – vyšlo 25. září 2015

Příklad č. 7 Občan uzavřel v roce 2005 smlouvu na ka‑ pitálové životní pojištění pro případ smrti nebo dožití 60 let a  hradil vždy na  ka‑ lendářní rok výši pojistného 15 000 Kč. Věku 60 let dovrší občan v  roce 2022. Do 31.3.2015 uzavřel s pojišťovnou doda‑ tek smlouvy, ve kterém je uvedeno, že ne‑ bude možno v  rámci smlouvy vybírat fi‑ nanční prostředky. V  roce 2018 se občan dohodne s  pojišťovnou na  změně pojist‑ ných podmínek, na  základě kterých bude moci vybírat kapitálovou hodnotu pojiš‑ tění. Peněžní prostředky však vybere až v roce 2019. Řešení: Počínaje zdaňovacím obdobím roku 2018 ztrácí poplatník možnost uplatnit si od‑ počet od  základu daně z  příjmů ve  výši 12 000 Kč. V roce 2018 však zůstávají stále uplatněné odpočty od základu daně za ob‑ dobí 2005 až 2017 beze změny. Protože po‑ platník vybere peněžní prostředky v rámci provedené změny smlouvy až v roce 2019, pak musí poplatník v  roce 2019 zdanit v  rámci ostatních příjmů dle § 10 ZDP v  daňovém přiznání odpočty od  základu daně uplatněné v letech 2015 až 2017, tedy částku 36 000 Kč. Tento postup vyplývá ze znění bodu 10 přechodného ustanovení k zákonu č. 267/2014 Sb. Dodanění uplat‑ něného odpočtu na soukromé životní pojiš‑ tění za období 2005 až 2014 poplatník ne‑ bude provádět, protože do konce roku 2014 nebyl průběžný výběr z  pojistné smlouvy považován za porušení zákonných podmí‑ nek pro uplatnění odpočtu.

Příklad č. 8 Občan uzavřel v  lednu 2005 smlouvu na  kapitálové životní pojištění pro případ smrti nebo dožití 60 let a hradí vždy na ka‑ lendářní rok výši pojistného 15 000 Kč. Věku 60 let dovrší občan v  roce 2023. Do 31.3.2015 uzavřel s pojišťovnou doda‑ tek smlouvy, ve kterém je uvedeno, že ne‑ bude možno v  rámci smlouvy vybírat fi‑ nanční prostředky. V roce 2017 se dohodne s pojišťovnou na změně pojistných podmí‑ nek, a to v tom smyslu, že doba trvání po‑ jištění je zkrácena na  dobu dovršení věku 56 let, kterého dosáhne v roce 2019. Řešení: Počínaje zdaňovacím obdobím roku 2017 ztrácí poplatník možnost uplatnit si od‑ počet od  základu daně ve  výši 12 000 Kč, protože u  něho došlo k  porušení jedné z podmínek „2 x 60“. V roce 2017 však zů‑ stávají stále uplatněné odpočty od základu daně za období 2005 až 2016 beze změny. Protože k  výplatě pojistného plnění (před dovršením věku 60 let) dojde na  základě

provedené změny smlouvy až v roce 2019, pak musí poplatník v  roce 2019 zdanit v  rámci příjmů dle § 10 ZDP odpočty od základu daně uplatněné v posledních 10 letech zpětně, tj. odpočty uplatněné za roky 2009 až 2016, tedy částku 96 000 Kč.

Příklad č. 9 Občan uzavřel v  lednu 2006 smlouvu na životní pojištění, a to pojištění pro pří‑ pad smrti nebo dožití spojené s programy investování. Pojistná doba je sjednána na  12 let od  počátku pojištění. Jedná se o  jednorázově zaplacené pojistné ve  výši 150 000 Kč. Věku 60 let dosáhnul pojiš‑ těný v roce 2012. Na základě potvrzení po‑ jišťovny si uplatňuje poplatník každoročně v  daňovém přiznání odpočet od  základu daně z  příjmů ve  výši 12 000 Kč. V  roce 2015 pojistník pojistnou smlouvu vypoví a obdrží od pojišťovny odkupné. Řešení: Občan dodrží podmínky stanovené v usta‑ novení § 15 odst. 6 ZDP, protože k ukon‑ čení smlouvy dojde po  60 kalendářních měsících od  uzavření smlouvy a  po  roce, ve kterém pojištěný dosáhl 60 let. Veškeré uplatněné odpočty od základu daně zůstá‑ vají u  poplatníka zachovány a  poplatník v roce 2015 nemusí nic dodaňovat v rámci § 10 ZDP. Odkupné se dle § 8 odst. 7 ZDP snižuje pro zjištění základu daně o zapla‑ cené pojistné a je zdaněno plátcem (pojiš‑ ťovnou) srážkovou daní při výplatě odkup‑ ného.

Poznámka k vazbě § 10 na § 7 odst. 1 písm. c) ZDP V  pokynu GFŘ č. D‑6 se k  § 7 ZDP uvá‑ dělo: „Za  příjmy podle § 7 zákona se nepovažují příjmy z  činností vykazujících znaky podni‑ kání a  jiné samostatné výdělečné činnosti, které lze vykonávat pouze na  základě povo‑ lení, registrace nebo jiného souhlasu přísluš‑ ného orgánu a poplatník toto povolení, regis‑ traci nebo jiný souhlas příslušného orgánu nemá. Jedná se o příjmy zdaňované podle § 10 zákona.“ Z  výše uvedeného vyplývalo, že poplatník, který neměl živnostenské nebo jiné oprávnění k podnikání a přesto dosahoval příjmy z těchto podnikatelských činností, zdaňoval tyto příjmy jako ostatní příjmy dle § 10 ZDP (nemusel z nich odvádět pojistné na  sociální a  zdravotní pojištění). Pokyn D‑6 vycházel ještě z  tehdy účin‑ ného obchodního zákoníku, který v  § 2 odst.  2 pod písmeny a) až d) obsaho‑ val taxativní výčet osob, které jsou podle

DU TIP 20 / 2015 – vyšlo 25. září 2015

obchodního zákoníku podnikateli. Zákonem č. 267/2014 Sb. došlo ke změně znění § 7 odst. 1 písm. c) ZDP. Toto usta‑ novení s  účinností od  1.1.2015 uvádí, že se jedná o  příjem z  jiného podnikání ne‑ uvedeného v  písmenech a) a  b), ke  kterému je potřeba podnikatelské oprávnění. V bodu 12 přechodných ustanovení k  zákonu č. 267/2014 Sb. se uvádí, že ustanovení § 7 odst.  1 písm.  c) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období roku 2014. Slovo „lze“ znamená dobrovolnost, nikoliv že se „musí“ takto postupovat již za zdaňovací období 2014.

Připravujeme: • Novela zákona o účetnictví 2016 • Uplatnění institutu závazného posouzení • Kontrolní hlášení 2016

Obdobně nový pokyn GFŘ č. D‑22 ze dne 6.2.2015 mění výše uvedený text k  § 7 odst.  1 písm.  c) zákona obsažený v  po‑ kynu D‑6 následovně: „Za příjmy podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona se také považují příjmy ze  samostatné čin‑ nosti ve smyslu § 420 odst. 1 občanského zá‑ koníku provozované bez příslušného podni‑ katelského oprávnění. Pokud je však některá činnost zákonem zcela zakázána (např. obcho‑ dování s  lidmi, obchod s  drogami apod.), ne‑ může být taková činnost podnikáním ve smy‑ slu § 420 občanského zákoníku“. Jak vyplývá ze znění čl. III nového pokynu, lze tento pokyn poprvé použít za  zdaňovací období, které započalo v roce 2014. Nové daňové řešení obsažené v § 7 odst. 1 písm.  c) ZDP a  v  pokynu D‑22 respek‑ tuje ustanovení § 420 NOZ, který vyme‑ zuje s  účinností od  1.1.2014 podnikatele. V § 420 odst. 1 NOZ se uvádí, že kdo sa‑ mostatně vykonává na vlastní účet a od‑ povědnost výdělečnou činnost živnos‑ tenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za  účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Ještě si připomeneme výkladové stano‑ visko č. 22 ze  dne 9.4.2014 Expertní sku‑ piny Komise pro aplikaci nové civilní le‑ gislativy při Ministerstvu spravedlnosti ČR, ve  kterém se uvádí: „Nový občan‑ ský zákoník nečiní rozdíl mezi oprávněným a  neoprávněným podnikatelem. Podnikatel

4

podnikající bez podnikatelského oprávnění, je‑li zákonem vyžadováno, je považován se zřetelem k  této činnosti za  podnikatele podle § 420 odst. 1 NOZ“. V  odůvodnění tohoto výkladového sta‑ noviska „KANCL“ se mimo jiné uvádí, že podnikání není vázáno v  novém ob‑ čanském zákoníku na  dovolenost, tj. na  to, že ten, kdo podniká, má k  pod‑ nikání příslušné podnikatelské opráv‑ nění, je‑li vyžadováno. Pro posouzení, zda konkrétní činnost je podnikáním či nikoli, tak rozhoduje fakticita výkonu takové činnosti, nikoli zda pro kon‑ krétní případ byla povolena. Podmínka obecné dovolenosti však musí být vždy splněna, aby se mohlo jednat o  podni‑ kání. Z  tohoto úhlu pohledu je podni‑ kání ve smyslu nové právní úpravy chá‑ páno šířeji než dosavadní pojetí. Podle předchozí právní úpravy definice podni‑ katele nebyla navázána ve  všech přípa‑ dech na  definici podnikání. Ustanovení § 2 odst. 2 ObchZ vymezovalo podnika‑ tele, a  to taxativním výčtem osob, které jsou za  podnikatele považovány. Mohlo

tak docházet k  tomu, že osoby svoji sa‑ mostatnou výdělečnou činností naplnily znaky podnikání podle § 2 odst.  1 Ob‑ chZ, nebyly však považovány za podni‑ katele podle § 2 odst.  2 ObchZ. Za  pod‑ nikatele tak nebyl považován např. neoprávněný podnikatel, i když v práv‑ ním styku z důvodu ochrany třetích osob se na něj jako na podnikatele a na jím vy‑ konávanou činnost jako podnikání podle § 3a ObchZ pohlíželo.

Příklad č. 10 Občan vykonává od roku 2013 řemeslnou činnost, aniž má na  tuto činnost živnos‑ tenské oprávnění. Řešení: Za zdaňovací období roku 2013 se v návaz‑ nosti na znění § 7 ZDP a  výklad pokynu D‑6 k  tomuto ustanovení zákona zdaňo‑ valy dosažené příjmy jako ostatní pří‑ jmy dle § 10 ZDP [bez povinnosti hradit

Přestože jsou v  současné době ceny po‑ honných hmot přívětivé, tak i  nyní ně‑ které ekonomické subjekty svá vozidla přestavují na alternativní paliva, kterými nejčastěji bývá LPG (z  angličtiny Lique‑ fied Petroleum Gas, neboli zkapalněný ropný plyn, ve skutečnosti se jedná o směs propanu a  butanu) a  CNG (z  angličtiny Compressed Natural Gas, což znamená stlačený zemní plyn). Motivací k této pře‑ stavbě je především úspora výdajů na po‑ honné hmoty, jelikož cena alternativních paliv je téměř poloviční oproti benzínu či naftě (z  důvodu nižšího zatížení spo‑ třební daní). Alternativní paliva jsou tak‑ též šetrnější k životnímu prostředí. S  přestavbou vozidla na  alternativní po‑ hon jsou ovšem spojeny nemalé náklady. Cena přestavby se v  závislosti na  typu motoru pohybuje u  LPG mezi 20 000 Kč až 30 000 Kč a  u  CNG mezi 20 000 Kč až 40 000 Kč. Návratnost nákladů na  pře‑ stavbu vozidla tak závisí na  intenzitě používání daného vozidla a  logicky  – čím vyšší počet najetých kilometrů bě‑ hem roku, tím rychleji se přestavba vo‑ zidla „zaplatí“ v  ušetřených výdajích

5

Za zdaňovací období roku 2014 se v návaz‑ nosti na  bod 12 přechodného ustanovení zákona č. 267/2014 Sb. a znění článku III pokynu D‑22 mohly dosažené příjmy zda‑ ňovat dle § 10 ZDP anebo dle § 7 ZDP, to znamená na  základě rozhodnutí poplat‑ níka (viz slovo „lze“ obsažené jak v zákonu č. 267/2014 Sb., tak v pokynu D‑22). Za zdaňovací období roku 2015 již je jed‑ noznačné zdanění těchto příjmů pouze dle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP, včetně zahrnutí příjmů po  odpočtu výdajů do  vyměřova‑ cího základu pro stanovení výše pojistného na sociální a zdravotní pojištění. V  daném případě pochopitelně dochází k  porušení živnostenského zákona a  fy‑ zická osoba se dopustí přestupku ve smyslu znění § 61 odst. 3 písm. b) tohoto zákona.

Technické zhodnocení vozidla

má zahrnuto do  svého obchodního majetku, tak musí dávat pozor, zda se během zdaňovacího období neprovedly takové zásahy na  vozidle, které mají charak‑ ter modernizace (rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti) nebo rekonstrukce (změna účelu nebo technických parame‑ trů). V takovém případě by se jednalo se o  technické zhodnocení vozidla. Výdaje na  technické zhodnocení nejsou podle ustanovení § 25 odst. 1 písm. p) ZDP da‑ ňově uznatelným nákladem. Přesáhne‑li hodnota úprav charakteru technického zhodnocení na  jednom vozidle za  jedno zdaňovací období částku 40 000 Kč, lze výdaje na  technické zhodnocení zahr‑ nout do  základu daně postupně formou odpisů počínaje zdaňovacím obdobím, ve kterém bylo technické zhodnocení pro‑ vedeno (dokončeno). Je‑li vozidlo k  za‑ jištění zdanitelných příjmů používáno pouze částečně, bude se v souladu s § 28 odst.  6 ZDP do  výdajů zahrnovat pouze poměrná část odpisů. Nepřesáhnou‑li výdaje na  technické zhodnocení vozidla za zdaňovací období částku 40 000 Kč, za‑ hrnou se tyto výdaje v souladu s ustano‑ vením § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP jednorá‑ zově do nákladů.

Samotná přestavba vozidla na  alterna‑ tivní pohon je krokem, který jednoznačně vede k  rozšíření vybavenosti a  použi‑ telnosti vozidla, což s  odkazem na  § 33 zákona č. 586/1992 Sb., o  daních z  pří‑ jmů, v platném znění (dále jen ZDP) zna‑ mená modernizaci vozidla. Je‑li podnikatel vlastníkem vozidla a  toto vozidlo

Pokud je technické zhodnocení na  vozi‑ dle provedeno v prvním roce odpisování po zaevidování vozidla do majetku, je po‑ dle ustanovení § 29 odst. 1 ZDP hodnota provedeného technického zhodnocení součástí vstupní ceny vozidla, tzn. že vstupní cenu nezvyšuje ani nemění, ale stává se její součástí od  počátku a  nemá

Vozidlo na alternativní pohon používáno v podnikání – 1. část Ing. Christian Žmolík

pojistné na  sociální a  zdravotní pojištění z  těchto příjmů a  bez povinnosti platit zálohy na  daň z  příjmů dle § 38a odst.  1 ZDP].

za pohonné hmoty. Na alternativní palivo LPG lze přestavět pouze zážehový (benzí‑ nový) motor a na CNG jen vznětový (naf‑ tový) motor, přičemž takto upravené mo‑ hou být motory jak osobních vozidel, tak i nákladních vozidel nebo autobusů. Přestavba vozidla na  alternativní pohon je velmi oblíbená především u osob samo‑ statně výdělečně činných (OSVČ), které pro svoji podnikatelskou činnost nutně použí‑ vají vozidla (jak osobní, tak nákladní), když pouhou změnou paliva mohou během roku na  výdajích za  pohonné hmoty ušetřit až několik desítek tisíc Kč. Přestavba vozidla používaného k  podnikání na  alternativní palivo a  jeho provoz ovšem může podni‑ kateli přinést některé komplikace ve vztahu k uplatňování daňových předpisů.

DU TIP 20 / 2015 – vyšlo 25. září 2015

tak vliv na  volbu roční odpisové sazby (koeficientu) pro odpisování podle § 31 (rovnoměrný způsob) nebo § 32 ZDP (zrychlený způsob). Příklad: V březnu 2015 poplatník pořídil nákladní automobil ve  vstupní ceně 780 000 Kč a  ve  stejném měsíci jej zaevidoval do  ma‑ jetku. Hned v  následujícím měsíci, tj. v dubnu byla na tomto nákladním vozidle dokončena úprava motoru na alternativní palivo CNG v  celkové částce 48 000 Kč. Vozidlo měl poplatník zařazeno v obchod‑ ním majetku a  používal ho výhradně pro dosahování příjmů ze samostatné činnosti. Řešení:

Příklad: Budeme vycházet ze  zadání předchozího příkladu, jen pozměníme datum pořízení nákladního vozidla na září 2013 a všechny ostatní proměnné necháme stejné, tj. poři‑ zovací cena vozidla je 780 000 Kč a úprava motoru na alternativní palivo CNG v cel‑ kové částce 48 000 Kč byla dokončena v dubnu 2015.

zakaznik.dashofer.cz

Uplatnění výdajů na pohonné

Řešení: V  případě odpisování vozidla rovnoměrným způsobem poplatník v  roce dokon‑ čení technického zhodnocení zvýší vstupní cenu vozidla (780 000 Kč) o hodnotu tech‑ nického zhodnocení (48 000 Kč) a pro vý‑ počet výše ročního odpisu zvolí roční od‑ pisovou sazbu pro zvýšenou vstupní cenu.

Jelikož technické zhodnocení na vozidle za‑ řazeného do 2. odpisové skupiny ve formě úpravy motoru na  alternativní palivo bylo provedeno v  prvním roce odpisování po zaevidování vozidla do majetku, poplat‑ ník přičte hodnotu provedeného technic‑ kého zhodnocení ke  vstupní ceně vozidla, zvolí způsob odpisování (rovnoměrně nebo zrychleně) a bude odpisovat ze vstupní ceny 828 000 Kč (780 000 Kč + 48 000 Kč), tj. takto:

Zákon o DPH od 1.1.2016 – již nyní v úplném znění na Zákaznickém portálu 24!

hmoty

2014

Při uplatňování výdajů na  pohonné hmoty se u  OSVČ vychází z  ustano‑ vení § 24 odst. 2 písm. k) ZDP. Rozhodu‑ jící pro správné uplatnění výdajů na  po‑ honné hmoty je, zda se pro podnikatelské účely používá vozidlo vlastní zahrnuté nebo nezahrnuté do  obchodního Výše ročního Zůstatková majetku poplat‑ Výpočet odpisu cena níka, či vozidlo 780 000 Kč x 11 / 100 85 800 Kč 694 200 Kč pronajaté nebo vypůjčené. 780 000 Kč x 22,25 / 100 173 550 Kč 520 650 Kč

2015

828 000 Kč x 20 / 100

165 600 Kč

403 050 Kč

2016

828 000 Kč x 20 / 100

165 600 Kč

237 450 Kč

Rok 2013

V případě, že po‑ platník používá k pracovním ces‑ 2017 828 000 Kč x 20 / 100 165 600 Kč 71 850 Kč tám pro podni‑ katelské účely 2018 828 000 Kč x 20 / 100 71 850 Kč 0 Kč vlastní vozidlo, Rovnoměrné odpisování: které má zahrUplatňuje‑li poplatník zrych­ nuto v obchodním majetku, bude do vý‑ Výše ročního lený způsob odpisování, sta‑ Rok Výpočet dajů uplatňovat skutečnou spotřebu odpisu noví se roční odpis v  ro­ pohonných hmot. Stejně tak bude skuteč‑ 2015 828 000 Kč x 11 / 100 91 080 Kč ce dokončení technického nou spotřebu pohonných hmot uplatňo‑ zhod­nocení jako podíl dvoj‑ vat v případě vozidla v nájmu nebo po2016 828 000 Kč x 22,25 / 100 184 230 Kč násobku zvýšené zůstatkové řizovaného v rámci finančního leasingu. 2017 828 000 Kč x 22,25 / 100 184 230 Kč ceny vozidla a  přiřazeného To znamená, že spotřebu vozidla bude koeficientu zrychleného od‑ poplatník prokazovat doklady za  ná‑ 2018 828 000 Kč x 22,25 / 100 184 230 Kč pisování platného pro zvý‑ kup pohonných hmot (benzín, motorová 2019 828 000 Kč x 22,25 / 100 184 230 Kč šenou zůstatkovou cenu. nafta, LPG, CNG) průkaznou evidencí V  dalších zdaňovacích jízd a účelem příslušné jízdy. obdobích se výše ročního Zrychlené odpisování: odpisu stanoví jako Použije‑li podnikatel vozidlo také k soupodíl dvojnásobku kromým účelům, může do základu daně Výše ročního Zůstatková Rok Výpočet zůstatkové ceny vo‑ z příjmů zahrnout pouze poměrnou část odpisu cena zidla a rozdílu mezi výdajů, které odpovídají poměru kilome‑ 2015 828 000 / 5 165 600 Kč 662 400 Kč přiřazeným koefi‑ trů ujetých pro dosažení, zajištění a  udr‑ cientem zrychle‑ 2016 2 x 662 400 Kč / (6 – 1) 264 960 Kč 397 440 Kč žení jeho zdanitelných příjmů k  celko‑ ného odpisování vému počtu kilometrů ujetých vozidlem. 2017 2 x 397 440 Kč / (6 – 2) 198 720 Kč 198 720 Kč platným pro zvý‑ Vyplývá to zejména z  ustanovení § 24 2018 2 x 198 720 Kč / (6 – 3) 132 480 Kč 66 240 Kč šenou zůstatkovou odst.  1 ZDP, ale především z  ustanovení cenu a  počtem let, § 25 odst.  1 písm.  u) ZDP, podle kterého 2019 2 x 66 240 Kč / (6 – 4) 66 240 Kč 0 Kč po které byl odpiso‑ do  daňových výdajů nelze zahrnout vý‑ ván ze  zvýšené zů‑ daje na osobní potřebu poplatníka. To se statkové ceny. týká všech výdajů souvisejících s  vozi‑ V  případě provedení technického zhod‑ dlem (servis, další nocení na  vozidle, u  kterého již byly da‑ Výše ročZůstatprovozní výdaje, ňové odpisy uplatněny (tj. technické Rok Výpočet ního odpisu ková cena nákup pneumatik zhodnocení bylo provedeno v  jiném než apod.), s výjimkou 2013 780 000 / 5 156 000 Kč 624 000 Kč prvním roce odpisování), bude hod‑ daně silniční. Pro nota technického zhodnocení zvyšovat 2014 2 x 624 000 Kč / (6 – 1) 249 600 Kč 374 400 Kč zjištění správného vstupní cenu (v  případě rovnoměrného poměru využití 2015 2 x (374 400 + 48 000) / 5 168 960 Kč 253 440 Kč způsobu odpisování) nebo zůstatkovou vozidla pro sou‑ cenu (v  případě zrychleného způsobu 2016 2 x 253 440 Kč / (5 – 1) 126 720 Kč 126 720 Kč kromé a  podnika‑ odpisování). Pro výpočet výše daňových 2017 2 x 126 720 Kč / (5 – 2) 84 480 Kč 42 240 Kč telské účely a  pro odpisů se použije roční odpisová sazba účely uplatnění 2018 2 x 42 240 Kč / (5 – 3) 42 240 Kč 0 Kč (koeficient) pro zvýšenou vstupní (zůdaňových výdajů statkovou) cenu.

DU TIP 20 / 2015 – vyšlo 25. září 2015

6

na pohonné hmoty je nutné vést prokazatelnou evidenci jízd. Pokyn GFŘ č. D‑22 k  § 24 odst.  2 v  bodě 22. požaduje, aby z vedené evidence jízd byly patrné mini‑ málně tyto údaje: • datum jízdy, • cíl jízdy, • účel jízdy, • ujeté kilometry, • údaje o typu vozidla, • registrační značka (státní poznávací značka) vozidla, • stav ujetých kilometrů k  1. lednu (pří‑ padně k datu zahájení činnosti nebo za‑ hájení používání vozidla) a • stav ujetých kilometrů k  31. prosinci kalendářního roku (případně k  datu ukončení činnosti nebo ukončení pou‑ žívání vozidla). Uplatněné výdaje za  nákup pohonných hmot by měly odpovídat průměrné spo‑ třebě vozidla uvedené v technickém prů‑ kazu daného vozidla. Je‑li ve  výdajích zahrnuto podstatně více dokladů za  po‑ honné hmoty, než by odpovídalo prů‑ měrné spotřebě vozidla a  počtu km ujetých v souvislosti s dosahováním zda‑ nitelných příjmů, je na  poplatníkovi, aby tento rozdíl správci daně prokázal (bude‑li tato skutečnost správcem daně namítána). Důvodem může být např. čas‑ tější jízda ve městě nebo náročném terénu, časté jízdy s  plně naloženým vozidlem, náročný provoz vozidla s  častým starto‑ váním (u rozvážecích služeb) apod. Má‑li poplatník přestavěno vozidlo na al‑ ternativní pohon s  možností stále využí‑ vat původní palivo (benzín, motorovou naftu), měly by doklady zahrnuté mezi daňové výdaje odpovídat poměrem tak, jak toto vozidlo skutečně využívá jed‑ notlivé druhy paliva. Je logické, že když účelem přestavby vozidla na alternativní pohon je především úspora výdajů na po‑ honné hmoty, tak by vozidlo mělo být provozováno po většinu kilometrů právě na  alternativní palivo. Provoz vozidla na  původní palivo je využíván např. jen při startech v klimaticky náročných pod‑ mínkách nebo v  případě, že alternativní palivo je vyčerpáno, tzn. opravdu pouze marginálně. Jsou‑li ovšem ve výdajích za‑ hrnuty především doklady na  původní druh pohonné hmoty, měl by být poplat‑ ník zase schopen správci daně vysvětlit, proč nepoužívá u  vozidla toto alterna‑ tivní palivo  – např. že zařízení na  alter‑ nativní palivo bylo poroucháno a  po  ur‑ čitou dobu vyřazeno z  činnosti (doložit potvrzením ze servisu) nebo že vozidlo se po  určitou dobu provozovalo v  místech, kde nebyla možnost nakoupit alternativní palivo apod. Při použití vlastního vozidla, které není a ani v minulosti nebylo zahrnuté v obchodním majetku poplatníka, se uplatní výdaje ve  výši základní náhrady a  náhrady za spotřebované pohonné hmoty.

7

Ve  výši těchto dvou náhrad uplatní vý‑ daje na pohonné hmoty i poplatník, který vlastní vozidlo pořídil formou finančního leasingu a  úplatu leasingových splátek nezahrnul (nebo nezahrnuje  – v  případě existujícího finančního lea‑ singu) mezi výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Výši základní náhrady stanovuje ve  své vyhlášce vždy na každý rok Ministerstvo práce a  sociálních věcí. Sazba základní náhrady platná pro rok 2015 je určena ve  vyhlášce č. 328/2014 Sb., a  to ve  výši 3,70 Kč za  1 kilometr (sazba pro osobní automobil platná pro tzv. „státní zaměst‑ nance“ určené v  § 109 odst.  3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v  plat‑ ném znění  – dále jen ZP). Tato výše zá‑ kladní náhrady je pro podnikatele shodná jak pro osobní automobily, tak i pro nákladní automobily a  autobusy. Pro mo‑ tocykly a motorové čtyřkolky je základní sazba stanovena ve výši 1 Kč / km. Náhrada za  spotřebované pohonné hmoty se vypočte podle vzorce (kon‑ strukce vzorce vychází z ustanovení § 158 ZP): Průměrná spotřeba x cena PHM x počet km 100 Průměrnou spotřebu vozidla lze pro účely výpočtu náhrady za  spotřebované hmoty zjistit z  technického průkazu vozidla, kde je tato hodnota udávána v  lit‑ rech na 100 km (proto je nezbytné vzorec pro výpočet náhrady za spotřebované po‑ honné hmoty vydělit 100). Je‑li v technic‑ kém průkazu pouze jedna hodnota týka‑ jící se spotřeby, dosadí se do  vzorce pro výpočet náhrady za  spotřebované po‑ honné hmoty tato hodnota. V případě, že je v technickém průkazu vozidla uvedeno více hodnot pro spotřebu paliva (zpravi‑ dla 3), dosadí se do  vzorce pro výpočet náhrady za spotřebované pohonné hmoty aritmetický průměr těchto hodnot. Není‑li v  technickém průkazu vozidla uveden žádný údaj o  spotřebě pohonných hmot, použije podnikatel ke stanovení výše ná‑ hrady výdajů za  spotřebované pohonné hmoty údaj o  spotřebě z  tabulky uve‑ dené v Pokynu GFŘ č. D‑22 k § 24 odst. 2 v bodě 25:

U  vozidla přestavěného na  alternativní palivo (LPG nebo CNG) se do  vzorce na výpočet náhrady za spotřebované po‑ honné hmoty dosadí údaje z technického průkazu platné pro původní palivo (ben‑ zín nebo motorovou naftu). V případě, že by v  technickém průkazu byly uvedeny údaje o  spotřebě alternativní pohonné hmoty, logicky se do  vzorce dosadí tyto hodnoty. Cenu pohonných hmot zjistíme z  do‑ kladu o nákupu pohonných hmot, ze kte‑ rého je patrná souvislost s  pracovní ces‑ tou podnikatele (s  určitou dovolenou tolerancí +‑ 2 dny před nebo po pracovní cestě). Z  dokladu nás samozřejmě za‑ jímá cena za 1 litr pohonné hmoty, je tu‑ díž jedno, kolik litrů pohonných hmot je na  základě tohoto dokladu nakoupeno. Nemá‑li podnikatel doklad o  ceně po‑ honné hmoty, použije podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. k) bod 3. ZDP k výpočtu náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty průměrnou cenu příslušné po‑ honné hmoty uvedenou v platné vyhlášce Ministerstva práce a  sociálních. Pro rok 2015 se jedná o vyhlášku č. 328/2014 Sb., ve  které jsou ceny pohonných hmot ur‑ čeny v následující výši: Druh pohonné hmoty

Cena za 1 litr

Benzín 95 oktanů

35,90 Kč

Benzín 98 oktanů

38,30 Kč

Motorová nafta

36,10 Kč

Jestliže podnikatel nemůže ze zahraniční pracovní cesty z  objektivních důvodů cenu pohonných hmot prokázat, pou‑ žije v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. k) bod 4. ZDP ke stanovení výše ná‑ hrady výdajů za  spotřebované pohonné hmoty tuzemskou cenu platnou v  době použití vozidla. Při používání alternativních druhů po‑ honných hmot (LPG nebo CNG) musí mít podnikatel vždy doklad o  nákupu této pohonné hmoty, jelikož Minister‑ stvo práce a  sociálních věcí průměrné ceny alternativních paliv ve vyhlášce ne‑ uvádí. A i v tomto případě platí to, na co již bylo upozorněno výše – v případě pře‑ stavby vozidla na  alternativní pohon se

Spotřeba pohonných hmot v litrech / 100 km

Motorové vozidlo Kategorie

Benzín

Motorová nafta

osobní automobil

M1

6,9

5,8

nákladní automobil

N1

7,6

6,4

osobní automobil s automatickou převodovkou

M1

7,6

6,4

nákladní automobil s automatickou převodovkou

N1

8,4

7,0

Druh

DU TIP 20 / 2015 – vyšlo 25. září 2015

bude i náhrada za spotřebované pohonné hmoty vypočítávat z ceny tohoto alterna‑ tivního paliva, ledaže by zařízení na  al‑ ternativní pohon bylo prokazatelně vyřa‑ zeno z činnosti nebo z objektivních příčin nebylo možné alternativní palivo zakou‑ pit. V  souvislosti s  přestavbou vozidla na CNG je nutné upozornit i na tu skuteč‑ nost, že měrná jednotka CNG na plnicích stanicích je kilogram, přičemž 1 kg CNG odpovídá cca 1,3 l motorové nafty. Jeli‑ kož spotřeba vozidla je udávána v litrech na  100 km, je nutné cenu za  1 kg CNG vydělit číslem 1,3, abychom dostali cenu CNG za 1 litr.

Příklad: Podnikatel používá na  pracovní cesty vlastní osobní automobil, který nikdy neměl zahrnutý v  obchodním majetku. Vznětový

motor vozidla je přestavěn na  alternativní palivo CNG. Z technického průkazu vozidla vyplývá spotřeba nafty v jednotlivých jízd‑ ních režimech (město, mimo město, kombi‑ novaná spotřeba) v  těchto hodnotách v  lit‑ rech na 100 km: 6,4 l / 4,3 l / 5,1 l. Při dané pracovní cestě ujel podnikatel tímto vozi‑ dlem 268 km. V  dokladu o  nákupu CNG, z něhož vyplývá přímá souvislost s pracovní cestou, je uvedená cena za 1 kg CNG ve výši 26,50 Kč. Jaká bude výše náhrad výdajů za spotřebované pohonné hmoty? Řešení: Jelikož podnikatel uskutečnil pracovní cestu vlastním osobním automobilem, který nikdy neměl zahrnutý v  obchodním majetku, stanoví se výdaje za spotřebované pohonné hmoty jako součet základní ná‑ hrady a náhrady za spotřebované pohonné hmoty.

Základní náhrada pro osobní automobily pro rok 2015 činí 3,70 Kč za 1 km. To znamená, že za  danou pracovní cestu činí základní náhrada 991,60 Kč (3,70 Kč x 268 km). Náhrada za  spotřebované pohonné hmoty se vypočte podle vzorce: průměrná spo‑ třeba x cena PHM x počet km / 100 Průměrná spotřeba: 6,4 + 4,3 + 5,1 / 3 = 5,3 l / 100 km Cena CNG za 1 litr: 26,50 / 1,3 = 20,38 Kč Náhrada za spotřebované pohonné hmoty: 5,3 l x 20,38 Kč x 268 km / 100 = 289,48 Kč Celkem výdaje za provoz vozidla při této pracovní cestě činí: 1 281,08 Kč (991,60 Kč + 289,48 Kč). Dokončení příště

Dotazy ❙❙ Dotaz

❙❙ Odpověď

Vyjmutí nemovitosti z podnikání

Nemovitost, která je součástí obchodního majetku, lze z  něho vyjmout kdykoli v  závislosti na  rozhodnutí podnikatele. Tech‑ nicky se vyřazení z  obchodního majetku provede vyznačením na inventární kartě majetku, resp. v související evidenci.

Podnikatel – OSVČ – je majitelem nemovitosti, kterou v roce 2003 vlo‑ žil do podnikání. Opravil ji a v současné době pronajímá jako komerční prostory. V letošním roce uvažuje o přerušení podnikání. Podnikatel vede daňovou evidenci, plátce DPH. Nemovitost v hodnotě 1 600 000 Kč není daňově odepisována, v  současné době nejsou ani uplatňovány žádné náklady na provoz nebo její údržbu. Hodnotu ma‑ jetku uvádí v příloze 1, tabulka D přiznání k DPFO. Prosím o radu: • zda lze a jakým způsobem nemovitost z podnikání vyjmout, • jaký bude mít toto vyjmutí daňový dopad, • zda po přerušení podnikání bude příjem z pronájmu této nemovitosti danit podle § 9 ZDP.

Ano, od chvíle vyřazení z obchodního majetku nebude příjem z pro‑ nájmu příjmem ze samostatné činnosti zdaňovaným podle § 7 ZDP, nýbrž příjmem z pronájmu zdaňovaným v režimu § 9 ZDP. Dalším daňovým dopadem je eventuální prodej nemovitosti  – do pěti let od vyřazení by šlo o příjem zdanitelný v režimu § 10 – ostatní pří‑ jmy, později pak o příjem osvobozený podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP. Pokud při pořízení nemovitosti nebyl uplatněn odpočet DPH, vynětí z  obchodního majetku není zdanitelným plněním. Ohledně DPH nicméně tazatel neuvádí žádné bližší údaje. Ing. Martin Špád

Aktuální zpravodajství i mezi dvěma vydáními časopisu naleznete na Zákaznickém portálu 24.

zakaznik.dashofer.cz Daňový a účetní TIP – aktuality, komentáře, dotazy a odpovědi Copyright © 1995–2015 by Dashöfer Holding, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. / Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Evropská 423/178, P. O. Box 124, 160 41 Praha 6 / IČ: 45245681 / tel.: 222 539 333, fax: 222 539 400 / www.dashofer.cz, www.du.cz, e‑mail: [email protected] / Vedoucí redaktor: Ing.  Marek Běhal, odborná redaktorka: Ing.  Lucie Čížkovská / Sazba: FČ/ Tisk: POLY+, s. r. o. / Vychází 2× měsíčně. / Cena: Pololetní předplatné 1880 Kč + DPH, balné a poštovné / Předplatné na další období není třeba objednávat, je automa‑ ticky prodlouženo na dalších 12 měsíců. Předplatné je možné zrušit písemně, nej‑ později 6 týdnů před uplynutím ročního předplatného, jinak se prodlužuje o další rok. / Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva jsou ve výhradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd. a jsou chrá‑ něna autorským zákonem. / Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na roz‑ množování, šíření a překlad. Žádná část díla nesmí být jakoukoliv formou (tiskem,

DU TIP 20 / 2015 – vyšlo 25. září 2015

jako fotokopie, elektronicky nebo jiným způsobem) bez předchozího písem ného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s  použitím elektronických off‑line nebo on‑line systémů ukládána do paměti, zpracovávána či šířena. / Informace ob‑ sažené v tomto díle byly zpracovány na základě nejlepších poznatků v okamžiku zveřejnění, kvůli neuceleným výsledkům ve  výzkumu a jurisdikci však není možno zaručit absolutní bezchyb‑ nost. / Za obsah příspěvků ručí jejich autoři. / Redakce zajistí zodpovězení případných dotazů předplatitelů zaslaných pouze přes formulář na www.du.cz. Vybrané odpovědi budou uveřejněny v  některém z  čísel tohoto newsletteru. / Vydávání tohoto periodika povoleno rozhodnutím Ministerstva kultury, č. j. 3974/95, dne 1. 12. 1995. Redakční uzávěrka čísla 20 / 2015 byla dne 15. září 2015. ISSN 2336‑3665

8