ZAŘÍZENÍ NA VYUŽÍVÁNÍ ODPADŮ S OBSAHEM STŘÍBRA

Zařízení na využívání odpadů s obsahem stříbra

Oznámení o hodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb.

ZAŘÍZENÍ NA VYUŽÍVÁNÍ ODPADŮ S OBSAHEM STŘÍBRA Investor:

EGO 93, s.r.o.

Zpracovatelé:

Ing. Petr Pozděna Ing. Jiří Hejna

Osoba oprávněná ke zpracování oznámení: Ing. Petr Pozděna Lonkova 470 530 09 Pardubice tel.: 603 289 332

držitel autorizace ke zpracování oznámení, dokumentace a posudku dle zákona č. 100/2001 Sb., číslo rozhodnutí 35271/ENV/06

srpen-září 2011

strana č. 1


Prohlášení Oznámení jsem zpracoval jako držitel autorizace č.j. 35271/ENV/06, vydané 29. 5. 2006 Ministerstvem životního prostředí České republiky podle paragrafu 19 odst. 10 a paragrafu 21 písm. i) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

V Pardubicích dne 14. září 2011

srpen-září 2011

..........................................

strana č. 2


Pro lepší orientaci v předkládané dokumentaci uvádím přehled nejčastěji používaných zkratek, symbolů a vysvětlení některých chemicko-inženýrských pojmů:

Absorpce

: zachycení plynné látky v kapalině

BSK5

: biochemická spotřeba kyslíku za pět dní (mg O2/l)

CHSK

: chemická spotřeba kyslíku (mg O2/l)

ČOV

: čistírna odpadních vod

IP

: integrované povolení

NL

: nerozpuštěné látky

RAS

: rozpuštěné anorganické sole

ÚSES:

: územní systém ekologické stability

TNA:

: těžký nákladní automobil

LNA:

: lehký nákladní automobil

OA:

: osobní automobil

srpen-září 2011

strana č. 3


Část A __________________________________________________________________ 7 Údaje o oznamovateli ______________________________________________________ 7 A.1. Obchodní firma _________________________________________________________________ 7 A.2. IČ____________________________________________________________________________ 7 A.3. Sídlo _________________________________________________________________________ 7 A.4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele ____________________ 7

Část B __________________________________________________________________ 8 Údaje o záměru ___________________________________________________________ 8 B.I. Základní údaje ____________________________________________________________8 B.I.1. Název záměru a jeho zařazení dle přílohy č.1 _________________________________________ 8 B.I.1. Kapacita (rozsah) záměru ________________________________________________________ 8 B.I.3. Umístění záměru _______________________________________________________________ 8 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry ________________________________ 8 B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění _________________________________________ 9 B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru __________________________________ 10 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení _______________________ 17 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků ______________________________________ 17 B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst.4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat ____________________________________________________________________________ 17

B.II. Údaje o vstupech ____________________________________________________ 18 B.II.1. Půda _______________________________________________________________________ 18 B.II.2. Voda ______________________________________________________________________ 18 B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje ___________________________________________ 19 B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu __________________________________________ 21

B.III. Údaje o výstupech _______________________________________________________22 B.III.1. Ovzduší____________________________________________________________________ 22 B.III.2. Odpadní vody _______________________________________________________________ 24 B.III.3. Odpady ____________________________________________________________________ 27 B.III.4. Ostatní (např. hluk a vibrace) ___________________________________________________ 29 B.III.5. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek _________________________________ 30 B.III.6. Doplňující údaje _____________________________________________________________ 33

Část C _________________________________________________________________ 34 Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území_____________________________ 34 C.1. Výčet nejzávažnějších enviromentálních charakteristik dotčeného území __________34 C.2. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území __________35 C.2.1. Ovzduší_____________________________________________________________________ 35 C.2.2. Voda _______________________________________________________________________ 39 C.2.3. Půda _______________________________________________________________________ 40 C.2.4. Geofaktory životního prostředí___________________________________________________ 41 C.2.5. Fauna a flóra _________________________________________________________________ 42 C.2.6. Územní systém ekologické stability a krajinný ráz ___________________________________ 43 C.2.7. Jiné charakteristiky životního prostředí (radonové riziko) ______________________________ 44

Část D _________________________________________________________________ 45 Údaje o vlivech záměru na veřejné zdraví a životní prostředí ______________________ 45 D.1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti ____________45 D.1.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických aspektů __________________________ 45 D.1.2. Vlivy na ovzduší a klima _______________________________________________________ 47 D.1.3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky _____________ 47 D.1.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody _____________________________________________ 48

srpen-září 2011

strana č. 4


D.1.5. Vlivy na půdu ________________________________________________________________ 50 D.1.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje ______________________________________ 50 D.1.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy _______________________________________________ 50 D.1.8. Vlivy na krajinu ______________________________________________________________ 51 D.1.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky _______________________________________ 51

D.2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci. ________________________51 D.3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice. ___52 D.4. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí_____________________________________________53 D.4.1. Územně plánovací opatření _____________________________________________________ 53 D.4.2. Technická opatření ____________________________________________________________ 53 D.4.3. Ostatní opatření ______________________________________________________________ 53

D.5. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů _________________________________________________________________________53

Část E _________________________________________________________________ 54 Porovnání variant řešení záměru (pokud byly předloženy) _______________________ 54 Část F _________________________________________________________________ 55 Doplňující údaje _________________________________________________________ 55 F.1. Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení _______________________55 F.2. Další podstatné informace oznamovatele _____________________________________56

Část G _________________________________________________________________ 57 Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru ______________________ 57 Část H Přílohy __________________________________________________________ 58 H.1 Vyjádření příslušného stavebního úřadu _____________________________________________ 59 H.2 Vyjádření příslušného orgánu ochrany přírody ________________________________________ 60 H.3 Kopie integrovaného povolení _____________________________________________________ 61 H.4 Blokové schéma využití odpadů ___________________________________________________ 71 H.5 Kopie měření pracovního prostředí _________________________________________________ 72 H.6 Kopie autorizovaného měření emisí _________________________________________________ 77 H.7 Kopie měření venkovního hluku ___________________________________________________ 84

srpen-září 2011

strana č. 5


Umístění posuzovaného záměru

srpen-září 2011

strana č. 6


Část A Údaje o oznamovateli A.1. Obchodní firma EGO 93, s.r.o. A.2. IČ 49 28 20 93 A.3. Sídlo Chrudim, Resselovo nám. 76, PSČ: 537 01 A.4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele Ing. Martin Molnár jednatel Tel. 603 490 216 E-mail: [email protected]

srpen-září 2011

strana č. 7


Část B Údaje o záměru B.I. Základní údaje B.I.1. Název záměru a jeho zařazení dle přílohy č.1 Zařízení na využívání odpadů s obsahem stříbra. Dle zpracovatele předkládaného oznámení se jedná o záměr v Kategorii II (záměry vyžadující zjišťovací řízení), bod 10.1 (Zařízení ke skladování, úpravě nebo využívání nebezpečných odpadů, zařízení k fyzikálně-chemické úpravě, energetickému využívání nebo odstraňování ostatních odpadů), kde státní správu v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí vykonává orgán kraje, v tomto případě Krajský úřad Pardubického kraje, odbor životního prostředí a zemědělství. B.I.1. Kapacita (rozsah) záměru Předmětem posuzovaného záměru je zařízení na využívání odpadů s obsahem stříbra, kdy se předpokládá kapacita zařízení na zpracování ostatních a nebezpečných odpadů 900 t/rok. Zařízení bude přemístěno z provozovny Sobětuchy-Vrcha, kde bude ukončen provoz. B.I.3. Umístění záměru Kraj:

Pardubický

Obec:

Chroustovice

Katastrální území:

Městec

B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Jedná se o rozšíření využitelnosti stávající výrobního objektu č.p. 84, Městec na parcele č. st. 88, který má platné integrované povolení a v letošním roce byl uveden do provozu. V rámci bývalého okresu Chrudim bude technologie pro využití odpadů s obsahem stříbra přemístěna z obce Sobětuchy-Vrcha 219 severovýchodním směrem do cca 20 km vzdáleného objektu spadajícího pod obec Chroustovice, katastrální území Městec. Ve výrobním objektu v Městci probíhá výroba anorganických solí konkrétně dusičnanu stříbrného, chloridu cínatého a chloridu paladnatého. Následně je realizována výroba srpen-září 2011

strana č. 8


stříbřících roztoků. Původně předpokládaná výroba mědících roztoků bude nahrazena posuzovaným záměrem. Činnosti v posuzovaném areálu

Stávající stav dle IP

Nový stav

Výroba dusičnanu stříbrného (t/rok)

103,5

103,5

Výroba roztoku chloridu cínatého (m3/rok)

12

12

Výroba roztoku chloridu paladnatého (m3/rok)

1,2

1,2

Elektrolýza odpadních vod a odpadů (t surového Ag/rok)

1,61

2,53*

Tavení stříbra po elektrolýze (t čistého Ag/rok)

23

23

Zařízení na výrobu stříbřících roztoků (m3/rok)

460

460

Zařízení na výrobu mědících roztoků (m3/rok)

200

-

Zařízení na využití odpadů s obsahem Ag (t/rok)

-

900

*Stávající elektrolyzér bude vyměněn za elektrolyzér s vyšším příkonem, protože veškeré stříbro z odpadních vod, ale i odpadů bude získáváno elektrolyticky. V protějším objektu sídlí společnost Glasmart s.r.o., která je zaměřena na stříbření tvárnic. Dle dostupných informací nelze předpokládat kumulaci s dalšími záměry. B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění Záměrem investora je vybudování jednoho uceleného areálu, kde bude probíhat zpracování odpadů s obsahem stříbra a jejich následné využití při výrobě dusičnanu stříbrného a stříbřících roztoků. Na základě průzkumu trhu a požadavku zákazníků bylo rozhodnuto o přemístění zpracování odpadů s obsahem stříbra z provozovny Sobětuchy Vrcha z těchto důvodů: - vhodnost objektu k přemístění technologie pouze s drobnými stavebními úpravami - objekt je mimo souvislou obytnou zástavbu - vhodné dopravní napojení přes komunikaci III. třídy na silnici I/17 - v budoucnu povede v bezprostřední blízkosti silnice R35

srpen-září 2011

strana č. 9


Lokalizace záměru do vymezené zóny v blízkosti silnice I. třídy, splňuje požadavky na umisťování těchto staveb do území. B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru Stávající stav: Platná povolení: Integrované povolení na „Zařízení na výrobu roztoků k redukčnímu stříbření skla a plastů“ bylo vydáno Krajským úřadem Pardubického kraje pod č.j. OŽPZ/39598-4/08/SY ze dne 22. 10. 2008 viz Příloha č. H.3. Popis stávajícího objektu: Hlavní výrobní objekt má půdorysný rozměr 54,8 m krát 9,2 m. Stavba má sedlovou střechu. Součástí je i přístavba sociálního zázemí o rozměrech 5,3 m krát 12,1 m, která obsahuje chodbu, jídelnu s kuchyňským koutem, šatnu, dvě místnosti každá se sprchou a dvě WC. Vytápění je zajištěno pomocí plynového kotle. Objekt byl v roce 2011 uveden do trvalého provozu. V objektu v místech nakládání se závadnými látkami jsou realizovány bezodtoké havarijní jímky, součástí objektu je sklad žíravin (kyselina dusičná, kyselina chlorovodíková, čpavková vody), včetně skladu na odpadní vody o objemu 20 m3, dále jsou instalovány zásobníky na záchyt dešťové vody ze střech všech objektů. V objektu je zajištěna přirozená výměna vzduchu pomocí oken a dveří. Konkrétně je zařízení dle integrovaného povolení využíváno na výrobu anorganických solí konkrétně dusičnanu stříbrného a roztoků chloridu cínatého a chloridu paladnatého. Z dusičnanu stříbrného jsou vyráběny stříbřící roztoky. Pevný dusičnan stříbrný se rozpustí ve vodě spolu s přísadami na tzv. stříbřící roztoky. V současné době jsou vyráběny stříbřící roztoky MS III, IV (A a B). Princip výroby: Anorganické sole se vyrábějí rozpouštěním kovu v příslušné kyselině. Konkrétně reakcí ryzího stříbra a kyseliny dusičné vznikne dusičnan stříbrný, který se podrobí krystalizaci, filtraci a sušení. Obdobně jsou rozpouštěny cín a paladium v kyselině chlorovodíkové za vzniku roztoků chloridů kovů. Fáze výroby: I. Příprava ryzího stříbra II: Výroba anorganických solí (dusičnanu stříbrného, chloridu cínatého a chloridu paladnatého). III: Výroba stříbřících roztoků srpen-září 2011

strana č. 10


I. krok: Příprava ryzího stříbra spočívá v získávání stříbra z odpadních roztoků z výroby (tj. matečných louhů z krystalizace a promývací vody z filtrace) elektrochemickou cestou. Je využíván jeden elektrolyzér. Popis elektrolýzy: Za pomocí stejnosměrného proudu probíhá separace kovového stříbra. Surové stříbro získané z elektrolyzéru je promýváno vodou, sušeno, váženo, a předáno k rafinaci tavením. Odpadní voda po elektrolýze je alkalizována hydroxidem sodným a jsou vysráženy zbytkové kovy. Po provedené filtraci je směs hydroxidů kovů usušena na paletové sušárně a předávána jako odpad oprávněné firmě k využití. (Kovohutě Příbram). Čistota stříbra z elektrolýzy je 95%. Popis tavení: Dále je stříbro podrobeno rafinaci na ryzí kov ve dvou vsázkových indukčních pecích. Teplota uvnitř pece je nastavena obsluhou na řídícím panelu generátoru pece a je automaticky udržována regulátorem pece. K oddělení nečistot a cizorodých příměsí se používají struskotvorné přísady (tetraboritan sodný, uhličitan draselný, portlandský cement). Struska je oddělena z hladiny roztaveného kovu před odpichem pece. Lití stříbra se provádí do litinových kokil odpichem z pece. Finálním produktem je stříbrná kostka o hmotnosti cca 6,5 kg a ryzosti 99,9%. Po zchladnutí je její množství evidováno a struska je prodávána jako druhotná surovina k dalšímu využití. Celková kapacita zařízení tavírny je dána možnostmi tavící pece – dle výrobce max. 100 kg/den v případě provozu obou pecí. Tavení se provádí u stříbra získaného elektrolýzou z odpadních vod a dále bude na tavení použito stříbro získané elektrolýzou z odpadů z posuzovaného záměru. II. krok: Základní reakce: Dusičnan stříbrný:

2 Ag(s) + 2 HNO3(l) = 2 AgNO3(l) + H2(g) H2(g)

+ 2 HNO3(l) = 2 NO2(g)

+ 2 H2O(l)

Postup výroby: 1) Příprava surovin 2) Rozpouštění stříbra v kyselině dusičné 3) Odpařování a filtrace 4) Krystalizace, filtrace, sušení 5) Balení a expedice srpen-září 2011

strana č. 11


ad 1) Stříbro je připraveno v předcházejících operacích elektrolýzy a tavení. Zbylé množství na výrobu je nakupováno. Na jednu operaci skladník vydá 285 kg stříbra. Ad 2) Do reakčního kotle je nasypáno předepsané množství stříbra. Obsluha zapne teplovodní ohřev duplikovaného kotle a vytemperuje obsah kotle na 700C. Poté začíná postupně dávkovat 228 kg kyseliny dusičné 65%. Výroba AgNO3 spočívá v reakci mezi kovovým stříbrem a kyselinou dusičnou, kdy dojde k jeho rozpuštění na dusičnan stříbrný za současného částečného rozkladu kyseliny dusičné a za uvolnění oxidů dusíku a vodíku – probíhá v reakčním kotli. Kovové stříbro přechází do roztoku ve formě dusičnanu stříbrného. Tato část trvá cca 6,5 hodiny. Poté se nechá obsah kotle proreagovat do příštího dne. Oxidy dusíku jsou vedeny protiproudně do alkalické propírky a zbytkové oxidy dusíku jsou následně redukčně spalovány. Obsah a kvalita absorpčního roztoku hydroxidu sodného je pravidelně kontrolována. Ad 3) Aparatura se profoukne vzduchem a obsah kotle se následně přečerpe do dvou odparek. Na displeji se zadá předepsaná teplota varu, kdy dojde k vypnutí ohřevu a odpařování je ukončeno. Odpařovaná vodní pára se zbytkovými oxidy dusíku je odvzdušněna do alkalické propírky. Po 8 hodinách se odpařování vypne a obsluha přečerpe obsah odparek přes filtr do krystalizátoru. Ad 4) V krystalizátoru obsluha nastaví cílovou teplotu chlazení (5oC) zapne míchadla a přes noc probíhá krystalizace. Ráno otevře krystalizátor a sací jehlou odčerpe většinu matečných vod do zásobníku odparky. Obsluha vybere krystalizátor a nasadí krystaly na filtrační zařízení. Filtrace probíhá na šesti Buchnerových nádobách, kde se provádí promývání vodou. Krystaly AgNO3 se po promytí suší horkým vzduchem. Promývací destilovaná voda je rovněž jímána zpět do zásobníku nádrže odparky. Matečné louhy po krystalizaci a promývací vody jsou dále zpracovány zahuštěním na odparce s následnou krystalizací. Technolog podle kvality matečných louhů a promývacích vod rozhodne o přečerpání vod do zásobníku elektrolýzy, kde je získáváno zbytkové stříbro. Ad 5) Před balením a expedicí je prováděna výstupní kontrola. Vyrobený AgNO3 je srovnáván se standardním vzorkem, je hodnocen vzhled, homogenita a barva a je prováděno laboratorní stanovení obsahu. Na základě rozboru vyrobeného AgNO3 je buď propuštěn pro srpen-září 2011

strana č. 12


expedici nebo vrácen k přepracování rekrystalizací. Výrobek je balen do PE dóz podle potřeb odběratelů, každý obal je opatřen etiketou. Vyrobený AgNO3 je skladován ve skladu k tomuto účelu určeném v souladu s právními předpisy o skladování a uchovávání látek nebezpečných zdraví. Postup výroby chloridu cínatého:

Sn(s) + 2 HCl(l) = SnCl2(l) + H2(g)

Do reakčního kotle je nasypáno 200 kg granulovaného cínu (reakce probíhá v nadbytku cínu) a zalito 400 l kyseliny chlorovodíkové. Vznikající teplo podporuje průběh reakce. Reakce probíhá 24 hodin. Do alkalické absorpce je odváděn odplyn s obsahem vodíku a případných kapének kyseliny chlorovodíkové. Z jedné operace je získáno 300 l roztoku chloridu cínatého. Vzniklý roztok je zfiltrován a stočen do 20 l PE kanystrů. Zbytkový cín zachycený na filtru je vracen zpět do reakce. Výroba neprodukuje technologické odpadní vody ani odpady. Postup výroby chloridu paladnatého: Pd(s) + 2 HCl(l) + 2 H2O2(l) = PdCl2(l) + 2 H2O(g) Do reakčního kotle je vloženo 10 kg paladia (reakce probíhá v nadbytku paladia) a zalito 100 l kyseliny chlorovodíkové. Postupně je 24 hodin přidáváno 40 l peroxidu vodíku. Vznikající teplo podporuje průběh reakce. Do alkalické absorpce je odváděn odplyn s obsahem případných kapének kyseliny chlorovodíkové. Z jedné operace je získáno 140 l roztoku chloridu paladnatého. Vzniklý roztok je zfiltrován a stočen do 1 l PE kanystrů. Zbytkové paladium zachycené na filtru je vraceno zpět do reakce. Výroba neprodukuje technologické odpadní vody ani odpady. III. krok: Poslední výrobní fází je rozpouštění a mísení jednotlivých komponent stříbřících roztoků. Jedná se o dvě samostatné nádoby opatřené násypkou, míchadlem a výměníkem tepla pro ohřev/chlazení. První o objemu 10 m3 pro přípravu roztoků skupiny A druhá o objemu 15 m3 pro přípravu roztoků skupiny B. Navažování jednotlivých komponent se provádí pomocí dávkovacího zařízení dle technologického reglementu. Obsluhu celého zařízení provádí jeden pracovník. Celé zařízení je plně automatizováno. Stříbřící roztoky jsou dvousložkové koncentráty používané k bezproudovému postříbření skel a plastů. Stříbřící koncentrát je alkalická lázeň obsahující vodný roztok dusičnanu stříbrného a amoniaku. Alkalický koncentrát je alkalická lázeň obsahující redukční látky ve vodném roztoku hydroxidu sodného. V současné době jsou produkovány výrobky (roztoky) s označením MS III –stříbřící koncentrát díl A, MS III – alkalický koncentrát díl B, MS IV – srpen-září 2011

strana č. 13


stříbřící koncentrát díl A a MS IV –alkalický koncentrát díl B. Připravuje se výroba s označením MS V. Základ koncentrátů je vždy stejný a liší se pouze přídavkem stopových látek. Jedná se duševní vlastnictví výrobce. Koncentráty jsou stáčeny do plastových nádob různých objemů (1, 5 a 500 litrů). Změny oproti stávajícímu stavu V rámci posuzovaného záměru se nepředpokládají žádné rozsáhlé stavební úpravy, nedojde ke změně půdorysu stavby ani nebude zasahováno do statiky objektu. Stavebně budou provedeny pouze drobné změny spojené s novými prostupy pro potrubí. Z hlediska technologie bude provedena výměna případně doplnění stávajícího technologického vybavení objektu o následující: 1. Náhrada stávajícího elektrolyzéru (kapacita 7 kg/surového stříbra za den) za elektrolyzér o kapacitě 11 kg/surového stříbra za den. 2. Doplnění 4 ks krystalizátorů á 200 l 3. Doplnění 4 ks čerpadel pro zajištění cirkulace roztoku z nádrží přes elektrolyzér Pro posuzovaný záměr budou ve stávajícím objektu využity nádrže původně určené k rozpouštění a výrobě mědnatých roztoků. Tento výrobní program nikdy nebyl realizován a proto budou nádrže využity ke zpracování odpadů obsahujících stříbro (jako je bělící ustalovač, RTG snímky, ustalovač, ostříbřené střepy, nadrcené odpadní fotovoltaické panely). Stávající elektrolyzér, který se používal na zpracování odpadní vody s obsahem Ag z výroby roztoků a dusičnanu stříbrného bude nahrazen elektrolyzérem s vyšším příkonem, který bude přemístěn z provozovny Sobětuchy-Vrcha. Pro elektrolýzu odpadů s obsahem stříbra budou využity dvě betonové nádrže (každá o objemu 35 m3), které jsou vyvložkované polypropylenem. Za pomocí stejnosměrného proudu bude probíhat elektrická separace kovového stříbra. Surové stříbro získané z elektrolyzéru bude promýváno vodou, sušeno, váženo, a předáno k rafinaci tavením. Získané stříbro bude využíváno v následujících výrobních krocích v souladu s integrovaným povolením. Do zařízení budou přijímány veškeré kapalné a pevné odpady využitelné při získávání stříbra. Postup zpracování bude v zásadě stejný, bude se lišit se pouze v některých detailech podle typu odpadu. Zpracovávané odpady lze rozdělit do skupin podle způsobu zpracování následovně: srpen-září 2011

strana č. 14


A) Odpad z výroby fotovoltaických panelů (křemíkové destičky, které nejsou zalaminovány ve skle), apod. B) Odpad z výroby fotovoltaických panelů + vyřazené fotovoltaické panely (křemíkové destičky, které jsou zalaminovány ve skle), apod. C) Střepy z vánočních ozdob, apod. D) RTG snímky, apod. E) Kapalné odpady jako např. odpadní bělič, ustalovač a dále odpadní vody případně kaly s obsahem stříbra Pracovní postup: 1. Příjem odpadů 2. Příprava roztoků 3. Separace hliníku (pouze u odpadu s obsahem hliníku označené výše jako A a B) 4. Separace stříbra 5. Zpracování vyčerpaných roztoků Ad 1: Do zařízení budou přijímány již předupravené odpady z fotovoltaických elektráren tzn. nadrcené odpady, z kterých budou odstraněny kovové komponenty (drátky). Odpady z fotografických provozoven, z výroby zrcadel a vánočních ozdob budou sváženy od jednotlivých dodavatelů. Veškeré pevné odpady budou soustřeďovány v nádobách v provozní části budovy. Kapalné odpady budou soustřeďovány v zásobních Mauser o objemu 1 m3. Ad 2: Pro zpracování přijatých odpadů budou připravovány dva typy roztoků rozpouštěcí a elektrolytický, které budou opakovaně používány. Prvním typem bude rozpouštěcí roztok, který bude tvořen zředěnou 3% kyselinou chlorovodíkovou. Elektrolytický roztok se bude míchat z kapalných odpadů tzn. z odpadního běliče, ustalovače a dále odpadních vod případně kalů s obsahem stříbra. Při nedostatku těchto kapalných odpadů bude namíchán roztok z dovezených surovin, které budou odpovídat chemickému složení odpadních roztoků, kdy hlavní složky tvoří hydroxid amonný, thiosíran amonný a dusičnan železitý. Ad 3: Křemíková drť se nasype do nádrže, kde se nechá reagovat s 3% kyselinou chlorovodíkovou. Působením kyseliny chlorovodíkové dochází k odleptávání hliníku za srpen-září 2011

strana č. 15


vzniku chloridu hlinitého. Vznikajícím reakčním teplem se lázeň ohřívá, přičemž vzniká chlorid hlinitý. Po proreagování, které trvá cca 2 dny se lázeň přepustí do krystalizátorů, kde po ochlazení lázně vypadne chlorid hlinitý, který se zfiltruje, profoukne tlakovým vzduchem a po proschnutí je zabalen do expedičních obalů jako výrobek. Ad 4: Do nádrže s fotovolatickou drtí zbavenou hliníku, alternativně se střepy z vánočních ozdob, případně RTG snímky se připustí lázeň rozpouštějící stříbro (elektrolytický roztok). Naplněná nádrž s pevným odpadem a elektrolytickým roztokem je zakryta fólií z důvodů optimálního průběhu elektrolýzy (zabránění oxidace) a jsou zapnuta čerpadla zajišťující cirkulaci roztoku. Vodná lázeň cirkuluje přes elektrolyzér, kde se vyloučí na katodách Ag a Cu. Při elektrolýze je nastaveno napětí tak, aby nedocházelo k rozkladu vody na kyslík a vodík a po vytěžení kovu se automaticky sníží příkon elektrolyzéru na minimum. Poté je udělána provozní zkouška na obsah stříbra v roztoku a elektrolýza je odstavena. Stříbro a měď vyloučené na katodách je oškrábáno, promyto a předáno k tavení. Čistota stříbra z elektrolýzy je cca 95%. Pevný odpad se po přečerpání elektrolytického roztoku odsaje a promyje se malým množstvím destilované vody. Promývací voda se přidává k elektrolytickému roztoku pro další použití. Pevný zbytek se profoukne vzduchem a ručně vybere z nádrže do připravených nádob. Křemíková drť se prodává jako výrobek. Plastové odpady jsou předávány k dalšímu využítí, odpadní sklo je předáváno externím firmám k odstranění. Ad 5: Obě lázně (rozpouštěcí a elektrolytická) se používají opakovaně. Do rozpouštěcí lázně se doplňuje kyselina chlorovodíková, v případě elektrolytické lázně při napouštění do nádrže dochází k její regeneraci vzdušným kyslíkem případně je oxidace podpořena přidáním peroxidu vodíku. Pouze v případě, že by se lázně znečistily kousky drátků nebo po mnohonásobném použití, kdy stoupá koncentrace balastních kovů se z lázní vysráží pomocí sulfidu sodného kovy a následně se sraženina kovů odfiltruje na kalolisu. Sraženina kovů se předává k dalšímu využití (kovohutě) a odpadní voda se přečerpe do zásobníku odpadních vod. Odpadní voda je vyvážena na externí čístírnu odpadních vod.

srpen-září 2011

strana č. 16


Tabulka kapacitních norem Ukazatel

Rozměr

Normy

Využitelný fond pracovní doby

Den

230

Odstávky, údržba zařízení, dovolená

Den

30

Počet provozních hodin

hodiny

1840

Směnnost výroby

1,2,3,4

1

Kapacita zařízení na využití odpadů

t/rok

900

Poznámka: Původní kapacita zařízení na využití odpadů s obsahem stříbra v provozovně Sobětuchy-Vrcha byla 3500 tun/rok. Byly používány 4 elektrolyzéry, kdy každý elektrolyzér byl napojen do nádrže o objemu 25 m3. Tato provozovna bude zrušena. Vzhledem k situaci na trhu s fotografickým materiálem se předpokládá přemístění a výměna pouze jednoho elektrolyzéru z rušené provozovny a snížení kapacity zařízení na 900 t/rok. B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Předpokládá se, že posuzovaný záměr bude uveden do provozu v roce 2012. B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Obec Chroustovice, katastrální území Městec. B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat

odst.4

a

Změna integrovaného povolení – Krajský úřad Pardubického kraje

srpen-září 2011

strana č. 17


B.II. Údaje o vstupech B.II.1. Půda Posuzovaný záměr je lokalizován do oploceného areálu firmy EGO 93 s.r.o., tedy do prostoru určeného územním plánem jako plochy a objekty drobné výroby a služeb. Realizací záměru nedojde k záboru zemědělské půdního fondu ani k záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa. Technologie využití odpadů s obsahem stříbra bude přemístěna z areálu Sobětuchy Vrcha a umístěna do stávajícího zkolaudovaného objektu č.p. 84 Městec. Realizací záměru nedojde k rozšíření zastavěných a zpevněných ploch. Budou realizovány pouze drobné stavební úpravy spojené s výměnou elektrolyzéru, instalací 4 ks čerpadel a krystalyzátorů uvnitř objektu. V zájmovém území posuzovaného záměru se nenacházejí žádná pásma ochrany. B.II.2. Voda Zásobování pitnou je zajištěno z veřejného vodovodu. Potřeba vody do technologie je zajišťována z akumulačních nadrží dešťové vody. Případný nedostatek srážkových vod do technologie je řešen dovozem demineralizované vody. Výstavba Budou realizovány drobné stavební úpravy (prostupy pro potrubní propojení apod.) spojené s výměnou elektrolyzéru a s instalací krystalyzátorů. Po úpravách bude provedena montáž zařízení. V této fázi přípravy záměru nelze kvalifikovaně odhadnout potřebu vody v této etapě. Vzhledem k výše uvedenému lze odhadnout, že spotřeba vody pro etapu výstavby bude zcela nevýznamná. Provoz: Dle norem spotřeby vody by v případě využití stávající výrobní kapacity byla roční spotřeba vody 570 m3, z toho na výrobu mědících roztoků by spotřeba dosáhla 160 m3. Aktuální spotřeby vody je uvedena v následující tabulce. Rok Pitná voda (m3/rok) Technologická voda (m3/rok)

2011 (01-07) 7 20

Změny oproti stávajícímu stavu srpen-září 2011

strana č. 18


Nedojde k nárůstu spotřeby oproti stávajícímu stavu. Pro činnosti spojené s využitím odpadů s obsahem stříbra (promývání křemíkové drti, čištění nádrží) lze předpokládat spotřebu do 50 m3. Při zohlednění skutečnosti, že nebudou vyráběny mědící roztoky nelze předpokládat nárůst spotřeby vody. Celková spotřeba technologické vody při využití výrobní kapacity objektu nepřesáhne 460 m3/rok. Voda pro technologické účely Zachycená srážková voda bude tak jako doposud před vstupem do technologie čištěna na pískových filtrech, demineralizována pomocí reverzní osmózy a úpravou na ionexu. Dle rozsahu stávajících zastavěných ploch lze předpokládat roční záchyt 884 m3 v závislosti na klimatických podmínkách. V případě deficitu srážkových vod bude potřeba vody do technologie řešena dovozem demineralizované vody. Voda pitná Zásobování pitnou vodou je zajištěno z veřejného vodovodu, kdy nedojde k nárůstu počtu zaměstnanců a tudíž ani k nárůstu spotřeby pitné vody. Při využití výrobní kapacity je na zajištění výroby potřeba celkem 5 pracovníků, z toho v kategorii v kategorii D 3 v jednosměnném provozu. Spotřeba vody na jednoho pracovníka je odvozena z přílohy 12 vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, ve výši 120 l/den. Celková roční potřeba vody tedy dosáhne 138 m3 ročně. B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje V případě využití plné výrobní kapacity zařízení je v současné době potřeba ročně dovézt cca 520 tun surovin, z toho na výrobu mědících roztoků 235 tun surovin. V rámci posuzovaného záměru bude potřeba dovézt do areálu (při využití výrobní kapacity) 60 t kyseliny chlorovodíkové a cca 20 tun surovin (hydroxid amonný, thiosíran amonný a dusičnan železitý) pro přípravu elektrolytické lázně v případě nedostatku odpadních bělících roztoků z fotografického průmyslu. Tento nárůst cca 80 t surovin oproti stávajícímu stavu bude kompenzován zrušením výroby mědících roztoků, kde byla potřeba dovozu surovin cca trojnásobně vyšší. Za vstupní suroviny do zařízení lze považovat i odpady, které budou využívány k získávání stříbra. Níže uvedená tabulka odpovídá odpadům, které byly zpracovávány v provozovně srpen-září 2011

strana č. 19


Sobětuchy Vrcha, která bude uzavřena. V tabulce je uveden přibližný odhad množství jednotlivých druhů odpadů dle zkušeností z předchozího provozu. Tabulka byla doplněna o nový odpad 06 08 99 Odpady jinak blíže neurčené (nefunkční fotovoltaické panely), kdy investor předpokládá vytvoření zpracovatelské kapacity pro tento druh odpadu. poř.č. Název dle Katalogu odpadů 1 Hydroxid sodný a hydroxid draselný 2 Pevné soli a roztoky obsahující těžké kovy (např.titrační lázně z laboratoří) 3 Pevné soli a roztoky neuvedené pod čísly 060311 a 060313 (roztok z použití solí Pd) 4 Odpady obsahující jiné těžké kovy 5 Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku (kal s obsahem Ag) 6 Odpady jinak blíže neurčené (nefunkční fotovoltaické panely) 7 Upotřebené aktivní uhlí (kromě odpadu uvedeného pod číslem 06 07 02) 8 Vodné roztoky vývojek a aktivátorů 9 Vodné roztoky vývojek ofsetových desek 10 Roztoky ustalovačů 11 Bělicí roztoky a roztoky bělicích ustalovačů 12 Odpady obsahující stříbro ze zpracování fotografického odpadu v místě jejich vzniku 13 Fotografický film a papír obsahující stříbro nebo sloučeniny stříbra 14 Fotografický film a papír neobsahující stříbro nebo sloučeniny stříbra 15 Odpadní vody ze zpracování stříbra v místě jeho vzniku neuvedené pod číslem 090106

katalog.č. 06 02 04* 06 03 13*

(t/rok) 0,09 0,2

06 03 14

0,5

06 04 05* 06 05 02*

0,3 1,8

06 08 99 06 13 02*

400* 0,4

09 01 01* 09 01 02* 09 01 04* 09 01 05* 09 01 06*

86 0,08 47 295 0,3

09 01 07 09 01 08 09 01 13*

18 18 18

16

Pevné odpady z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látky

10 11 19*

1,0

17

Kaly a filtrační koláče obashující nebezpečné látky

11 01 09*

1,5

18 19

Jiné odpady obsahující nebezpečné látky (skleněné ostříbřené střepy) Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Laboratorní chemikálie a jejich směsi, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky Vyřazené anorganické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky Vyřazené organické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky Upotřebené katalyzátory obsahující Au, Ag, Re, Rh, Pd, Ir, Pt (kromě odpadu uvedeného pod číslem 160807) Nasycené nebo upotřebené pryskyřice iontoměničů Fotochemikálie

11 01 98* 15 02 02*

9,4 0,5

16 05 06*

0,3

16 05 07*

0,2

16 05 08*

0,15

16 08 01

0,8

19 09 05 20 01 17*

0,18 0,3

20 21 22 23 24 25

CELKOVÁ KAPACITA ZAŘÍZENÍ v tunách/rok

srpen-září 2011

900

strana č. 20


*Výrobce fotovoltaických panelů jako původce odpadu zařazuje rozbité a nefunkční panely pod toto katalogové číslo. S rostoucí potřebou recyklace vyřazených panelů z fotovoltaických elektráren budou případně doplněna další katalogová čísla dle zařazení původců odpadů. Kapalné suroviny jsou dováženy v plastových kontejnerech případně cisternách a skladovány v uložišti žíravin. Z úložiště žíravin jsou přetláčeny přímo do provozu. Pevné suroviny jsou dováženy v pytlích do skladu surovin odkud jsou podle aktuální potřeby přímo naváženy do provozu. Z pohledu stávající výroby dle platného integrovaného povolení lze považovat za zcela nové suroviny, pouze thiosíran sodný a dusičnan železitý. Tyto suroviny by bylo potřeba dovézt pouze v případě nedostatku odpadních roztoků z fotografického průmyslu. Pevné odpady budou soustřeďovány v zabezpečených kontajnerech, kapalné odpady budou soustřeďovány do plastových IBC kontejnerů o objemu 1 m3 v provozní části budovy. Spotřeba zemního plynu se nezmění, dojde k nárůstu spotřeby elektrické energie úměrně vyšší kapacitě elektrolyzéru cca o 50%. B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Nové nároky na budování silniční nebo železniční sítě mimo areál společnosti nevznikají. Doprava probíhá po silnicích III. třídy č. 32271, č. 32273 a dále na silnici I.třídy č. 17, kde se doprava rovnoměrně rozdělí směrem na Chrudim a opačným směrem, kde se dále silnice napojuje na silnici I.třídy č. 35. Pro zabezpečení výroby na plnou kapacitu včetně posuzovaného záměru bude nutné dovézt do provozovny cca 365 tun surovin a 900 tun odpadů ročně. Stávající stav

Výhledový stav

Suroviny (t/rok)

520

365

Odpady (t/rok)

-

900

Výrobky + odpady (t/rok)

780

1 480

Celkem

1 300

2 745

TNA/měsíc

4

8

LNA/měsíc

14

24

OA/měsíc

100

100

srpen-září 2011

strana č. 21


Nárůst dopravy spojený s posuzovaným záměrem je zcela nevýznamný. Při využití výrobních kapacit bude potřeba cca 2 NA/den na dovezení surovin a odpadů a následný odvoz výrobků a odpadů. Výše uvedená změna oproti stávajícímu stavu nemůže způsobit měřitelnou změnu vůči nejbližší obytné zástavbě. Hluk z nárůstu dopravy bude nevýznamný.

B.III. Údaje o výstupech B.III.1. Ovzduší Stávající stav V současné době je zařízení provozováno dle platného integrovaného povolení, kdy jedinými významnými zdroji znečišťování ovzduší jsou tavení surového stříbra, které je zdrojem tuhých znečišťujících látek, dále výroba anorganických solí konkrétně dusičnanu stříbrného, který je zdrojem oxidů dusíku. Výroba chloridu cínatého a paladnatého v roztoku je malým zdrojem znečišťování ovzduší. Kapacitně a výrobně se jedná spíše o laboratorní měřítko. Výroba stříbřících je zdrojem emisí amoniaku do pracovního prostředí. Vytápění haly je dvěma plynovými kotli o výkonu 2 x 37,5 kW. Autorizované měření emisí TZL a NOx bylo provedeno v rámci technologických zkoušek firmou ENVILA s.r.o pod číslem č.686-PA-10 a je v příloze č. H.6 tohoto oznámení. Tuhé znečišťující látky Rafinace surového stříbra na ryzí kov ve výrobní hale probíhá v indukčních pecích Jedná se o dvě vsázkové indukční pece. V rámci technologických zkoušek proběhlo autorizované měření emisí a naměřené hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce. Odběrové místo bylo instalováno ve vztlakové části potrubí za ventilátorem a za filtrem tuhých znečišťujících látek Viledon A/560 G 10 od firmy KS klima a.s., Dobříš, který má minimální účinnost záchytu 98%. Odtah obou pecí je vyveden nad střechu budovy. Emisní zdroj

Látka nebo ukazatel

Závazný emisní limit dle IP

Výsledky měření

Rafinace stříbra tavením SZZO

TZL (mg/m3)

10

1,4

Oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý NO2 Surové stříbro vytavené v indukčních pecích je rozpouštěné v kyselině dusičné za vzniku dusičnanu stříbrného, oxidů dusíku a vodíku. Reakční kotel je plněn pomalu, napouštění trvá srpen-září 2011

strana č. 22


cca 6,5 hodiny. Při reakci jsou uvolňovány emise oxidů dusíku, které jsou odváděny protiproudně proti napouštěné kyselině dusičné. Tím dochází k obohacování kyseliny dusičné, zvyšuje se výtěžnost dusičnanu stříbrného o cca 20% a dochází také ke snižování emisí oxidů dusíku. Plyn, který obsahuje i drobné kapky kyseliny dusičné, je dále neutralizován v alkalické propírce a následně odlučován na katalytickém spalování. Zde dojde k redukčnímu spálení zbytkových oxidů dusíku. Hořák katalytického spalování spaluje propan butan, který je přivážen v lahvích. Vzniklé emise vodní páry, oxidu uhličitého a dusíku jsou odváděny odtahem nad střechu budovy. V rámci

technologických

zkoušek

bylo

provedeno

autorizované

měření

emisí

z provozovny, kdy výsledky splňují závazné emisní limity stanovené integrovaným povolením. Emisní zdroj

Látka nebo ukazatel

Závazný emisní limit dle IP

Výsledky měření

Výroba dusičnanu stříbrného SZZO

NOx jako NO2 (mg/m3)

350

24

Amoniak NH3 Zdrojem amoniaku je výroba stříbřících rozpoků. Stříbřící roztoky jsou dvousložkové koncentráty (stříbřící a alkalický koncentrát) používané k bezproudovému postříbření skel a plastů. Stříbřící koncentrát je roztok dusičnanu stříbrného a čpavkové vody: Alkalický koncentrát je alkalická lázeň obsahující redukční látky ve vodném roztoku hydroxidu sodného. Výroba stříbřících spočívá v mísení jednotlivých komponent ve dvou nádržích. První o objemu 10 m3 slouží k mísení sloučenin stříbra a čpavkové vody, druhá o objemu 15 m3 slouží k výrobě alkalického koncentrátu. Mísení probíhá v uzavřených nádržích osazených redukčním ventilem, který při určitém tlaku (0,08 kPa) přepustí páry amoniaku z nádrže do pracovního prostředí. Další činností, kdy se amoniak může dostat do pracovního prostředí, je dávkování jednotlivých komponent do čpavkové vody. Pracovní prostředí je nuceně ventilováno a odtah je vyveden nad střechu budovy. Ventilace je osazena ventilátorem, jehož výkon při zatížení je 0,75 m3.s-1. V pracovním prostředí může být nejvyšší přípustná koncentrace amoniaku 36 mg/m3, která je dána nařízením vlády č. 367/2007 Sb., v platném znění, příloha č.2, tabulka č.1. Dle měření

srpen-září 2011

strana č. 23


provedeného ZUS Hradec Králové je průměrná celosměnnová koncentrace amoniaku 2,8 mg/m3. Změna oproti stávajícímu stavu Realizací záměru tzn. výměnou elektrolyzéru za výkonnější a využitím nádrží na zpracování odpadů s obsahem stříbra nevznikne žádný nový zdroj znečišťování ovzduší. Původně byly nádrže určeny na výroby mědících roztoků. Tato výroba nebyla nikdy realizována a proto je možné prázdné nádrže využít pro zpracování odpadů s obsahem stříbra. Realizací záměru nedojde k navýšení emisí do ovzduší oproti stávajícímu stavu. B.III.2. Odpadní vody Výstavba V této fázi přípravy záměru nelze kvalifikovaně odhadnout množství splaškových vod, které vznikne v této etapě. Při výstavbě bude využito stávající sociální zázemí objektu. Množství splaškových vod v etapě výstavby bude nevýznamné, splaškové vody budou zachyceny v jímce a vyváženy. Provoz Stávající stav Zařízení bylo zprovozněno v roce 2011. Posuzovaný záměr není napojen na kanalizaci. Veškeré odpadní vody jsou segregovány do zásobníku odpadních vod, který má objem 20 m3. Za rok leden až červenec 2011 byl jednou vyvezen zásobník na odpadní vodu o objemu 20 m3. Dle norem odpadů ze stávající výroby vznikají níže uvedené druhy a množství odpadních vod. Odpadní vody z alkalické absorpce V alkalické absorpci (roztok hydroxidu sodného) jsou zachytávány odplyny z reaktoru a odparek. V roztoku jsou zachyceny kapénky kyseliny dusičné, případně kyseliny chlorovodíkové a část nitrósních plynů. Po vyčerpání roztoku louhu z alkalické absorpce je roztok v množství 12 m3/rok vypouštěn do zásobníku odpadních vod. Odpadní vody z eletrolýzy Odpadní vody po elektrolýze jsou zalkalizovány (vysrážení zbytkových kovů) a po provedené filtraci jsou odděleny hydroxidy kovů, které jsou předávány k využití. Odpadní srpen-září 2011

strana č. 24


voda po filtraci je vypuštěna po provozní kontrole na obsah stříbra do zásobníku odpadních vod. Ročně může být vyprodukováno 36 m3 odpadní vody s následujícím složení:

srpen-září 2011

strana č. 25


Oplachy Oplachové vody vzniknou při mytí provozních podlah. Toto množství je zahrnuto v bilanci odpadních vod z elektrolyzéru. Tyto oplachové vody jsou podrobovány elektrolýze pro maximální možnou výtěžnost stříbra. Splaškové odpadní vody: Podle počtu pracovníků lze předpokládat množství splaškových vod rovnající se spotřebě pitné vody ve výši 138 m3/ročně. Tato odpadní voda je vypouštěna do odpadní nádrže o objemu 20 m3. Tyto vody vznikají výhradně v prostorách sociálního zázemí pracovníků výrobny (WC, umývárny) a lze proto předpokládat, že jejich znečištění nebude překračovat hodnoty přípustného znečištění. Srážkové vody: Neznečištěné

srážkové

vody

ze

střechy

posuzovaného objektu

jsou

a

budou

shromažďovány a využívány při výrobě demineralizované vody. Bilance ročního množství srážkových vod Plocha (m2)

Koeficient odtoku

Qr (m3/rok)

Posuzovaný objekt

655

0,9

371

Protější objekt Glasmart s.r.o.

403

0,9

229

Nový sklad Glasmart s.r.o.

500

0,9

284

Celkem

1 558

884

Dlouhodobý srážkový úhrn: 630 mm/rok tj. 0,630 m/rok. Roční množství zachycených srážkových vod Qr v m3=součet redukovaných ploch v m2 x dlouhodobý srážkový úhrn v m/rok. Současná skladovací kapacita v posuzovaném objektu je 40 m3. V případě potřeby (nárůst výroby směrem k cílové kapacitě) je možné tuto kapacitu rozšířit o záchyt srážkových vod z dalších dvou objektů společnosti Glasmart s.r.o. Předpokládané maximální množství využitelných srážkových vod ročně bude 884 m3.

srpen-září 2011

strana č. 26


Změny oproti stávajícímu stavu Stávající stav (m3/rok)

Nový stav (m3/rok)

OV z alkalické absorpce

12

12

OV splaškové

138

138

OV elektrolytický roztok

36

446*

OV rozpouštěcí roztok

-

15

Celkem

186

611

*Nárůst odpovídá odhadu maximálního množství kapalných odpadů (bělič, ustalovač), které je možné získat na trhu s odpady. Vzhledem k tomu, že se každým rokem snižuje množství odpadů z fotografického průmyslu bude docházet k poklesu množství těchto odpadních vod. Realizace posuzovaného záměru bude znamenat nárůst odpadních vod cca o 425 m3/rok. Kvalita odpadní vody bude odpovídat analýze uvedené v této kapitole. Celkově lze tedy přepokládat vznik maximálně 611 m3/rok odpadních vod, které budou odváženy na ČOV. Při kapacitě nádrže na odpadní vody bude potřeba cca 1 týdně odvézt odpadní vody. Reálné množství odpadních vod bude nižší, protože elektrolytický roztok se používá opakovaně a lze předpokládat další pokles ve výkupu odpadních roztoků z fotografického průmyslu. B.III.3. Odpady Hodnocení a zatřídění odpadů z posuzované záměru je provedeno v souladu s vyhláškou MŽP ČR č.381/2001 Sb., kterou se vydává Katalog odpadů a stanoví další seznamy odpadů (Katalog odpadů). Přehled odpadů z etapy výstavby: Kód druhu odpadu

Název odpadu

Kategorie

15 01 01

Papírové a lepenkové obaly

O

15 01 02

Plastové obaly

O

15 01 06

Směsné obaly

O

17 04 05

Železo a ocel

O

srpen-září 2011

strana č. 27


17 04 11

Kabely neuvedené pod 17 04 11

O

17 09 03

Jiné stavební a demoliční odpady obsahující nebezpečné látky

N

17 09 04

Jiné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03.

O

20 03 01

Směsný komunální odpad

O

Přehled odpadů z etapy provozu: Stávající stav roce 2011 (01-08): Kód druhu odpadu

Název odpadu

Katego rie

Množství (t/rok)

10 07 01

Strusky (z prvního a druhého tavení)

O

0,052

10 07 04

Jiný úlet a prach

O

1,515

12 01 03

Piliny a třísky neželezných kovů

O

0,037

15 01 10

Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

N

1,405

16 02 16

Jiné složky odstraněné z vyřazených zařízení neuvedené pod číslem 16 02 15

O

0,025

17 04 07

Směsné kovy

O

0,271

20 03 01

Směsný komunální odpad

O

1,400

Pro shromažďování odpadů bude využit stávající systém sběrných van, který je zaveden ve společnosti EGO 93 s.r.o. V současné době jsou odpady katalogové číslo 10 07 01 a 10 07 04 předávány Kovohutím Příbram a.s., další odpady společnosti Marius Pedersen a.s. Nově vznikne odpadní sklo kategorie ostatní, které bude předáváno k využití případně k odstranění. Využitím odpadů s obsahem stříbra vznikne chlorid hlinitý, křemík, stříbro kdy část těchto komodit bude využita přímo ve výrobě, zbytek bude prodáván (křemík, chlorid hlinitý) jako výrobek.

srpen-září 2011

strana č. 28


Vzhledem faktu, že společnost EGO 93, s.r.o. se dlouhodobě zabývá využitím odpadů s obsahem stříbra a zároveň se jedná o přemístění zbylé části výrobní činnosti do stávajícího objektu v obci Chroustovice, místní část Městec nelze předpokládat problémy s odstraňováním odpadů, jak v etapě výstavby, tak i provozu. B.III.4. Ostatní (např. hluk a vibrace) Posuzovaný záměr je umístěn do oploceného areálu mimo souvislou obytnou zástavbu obce Městec. V blízkosti areálu jsou dva samostatné obytné objekty (č.p. 50) ve vzdálenosti 0,070 km a č.p. 22 ve vzdálenosti 0,140 km. Provoz areálu je v době denní. Stávající stav V rámci stávající instalované technologie výroby jsou využívána zařízení (vřetenový kompresor, čerpadla, ventilátory) s garantovanou hlučností, která jsou umístěna ve výrobním objektu. Na dvoře probíhají manipulace pomocí VZV. V rámci předchozího posuzování vlivů na životní prostředí (Výroba roztoků k redukčnímu stříbření skla a plastů, 2008) bylo provedeno měření hodnoceného areálu a následně bylo provedeno vyhodnocení pomocí akustické studie včetně predikce budoucího stavu. Výsledky byly následující: Měření na severní hranici plotu (viz příloha č. H.7) zahrnovalo běžný provoz aktuálně nainstalovaných zařízení, které byly pro účely měření v provozu: P1 – provoz stacionárních zdrojů EGO 93 a Glasmart LAeq,T = 40,5 dB (provoz 8 hodin) P2 provoz dieselového VZV LAeq,T = 48,0 dB (nakládání TNA 1h, manipulace 0,5 h) P3, P4 – příjezd (odjezd) TNA LAeq,T = 53,5 dB (provoz 2x4 minuty) Skladové prostory v severní části areálu zajišťují odstínění hluku z provozu na dvoře (manipulace). V rámci výpočtu původní hlukové studie bylo předpokládáno navýšení hluku technologických stacionárních zdrojů na dvojnásobek, tzn. navýšení o 3 dB. Výpočtem hluku z provozu zařízení tj. z provozu všech stacionárních zdrojů areálu společnosti EGO93 s.r.o. bylo doloženo u chráněných venkovních prostorů nepřekročení hygienických limitů hluku 50 dB pro dobu denní. Konkrétně výpočtem pro referenční bod č. 2 (objekt č.p. 50 v katastrálním území Městec) bylo LAeq, 8h(dB) v době denní 43,0 a pro referenční bod č. 3 (objekt č.p. 22 v katastrálním území Městec) bylo LAeq, 8h(dB) v době denní 41,4. srpen-září 2011

strana č. 29


Změny oproti stávajícímu stavu Do provozu uvnitř objektu budou nově umístěna 4 nová čerpadla pro zajištění cirkulace vodných roztoků při elektrolýze. Konkrétně se jedná o - 2ks Verder Mag - 4 kW model U 30 m3/hod - 2 ks Verder Mag – 3,5 kW model U výkon 20 m3/hod Čerpadla VERDER MAG model U představují moderní bezspojková čerpadla s nízkou hlučností. Akustický výkon čerpadla (model U 4 kW)je LwA = 75 dB. Akustický výkon čerpadla (model U 3,5kW) je LwA = 73dB. Celkový akustický výkon 2 x 75 dB a 2 x 73 dB je LwA = 80,1 dB. Hladina akustického tlaku ve vzdálenosti 1 metr od všech čerpadel bude cca 69 dB. Minimální předpokládaná neprůzvučnost stěny je 30 dB. Při šíření hluku zevnitř ven lze očekávat hodnoty na vnější straně pláště budovy hodnoty okolo 35 dB. Vzhledem ke vzdálenosti 70 metrů, resp. 140 metrů k nejbližším obytné zástavbě, je vliv hluku 4 nových čerpadel na celkovou hlukovou situaci naprosto zanedbatelný. Oproti výsledkům původní akustické studie lze předpokládat minimální navýšení v desetinách dB, které nemůže způsobit překročení platných limitů. Posuzované výrobní zařízení není zdrojem impulsního hluku. S ohledem na technické řešení není posuzovaný záměr zdrojem nebezpečných vibrací. B.III.5. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek Ve stávající výrobě nedojde z hlediska použití látek k žádným podstatným změnám. Vzhledem k tomu, že realizací záměru dojde pouze k výměně elektrolyzéru za kapacitnější a dále k instalaci 4 ks čerpadel a 4 ks krystalizátorů a zároveň oproti původnímu stavu nebude probíhat výroba mědících roztoků nelze předpokladat změnu v této oblasti. Nově budou dováženy kapalné (odpadní bělič, odpadní ustalovač a apod.) a pevné odpady (nefunkční fotovolatické panely), které budou soustřeďovány v zabezpečených nádobách a budou spolu s odpadními vodami ze stávající výroby podrobovány elektrolýze za účelem získání stříbra. Možnosti vzniku havárií

srpen-září 2011

strana č. 30


Za rizika vzniku havarijních stavů lze označit: - požár - havarijní únik látek škodlivých vodám - odchylky od technologických parametrů výroby Dopady na okolí Požár Stávající výrobna roztoků k redukčnímu stříbření skla a plastů má zpracovaný požární řád, kde jsou stanoveny požární úseky, odstupové vzdálenosti způsob protipožárního zabezpečení. Z hlediska požárního nebezpečí nejsou vodné roztoky při výrobě anorganických solí nebezpečné. Celý výrobní proces probíhá pouze ve vodném prostředí. Z hlediska elektrolýzy nehrozí vznik výbušného prostředí (viz následující)

srpen-září 2011

strana č. 31


Vzhledem k charakteru surovin a výrobků (převážně nehořlavé látky), nelze předpokládat, že by případný požár ovlivnil významně a dlouhodobě objekty nejbližší obytné zástavby. Havarijní únik látek škodlivých vodám Veškerý pohyb osobních i nákladních vozidel v areálu firmy bude pouze po zpevněných a odvodněných komunikacích. Vykládka surovin a expedice výrobků se bude provádět na zpevněných a zabezpečených plochách. Při havarijním úniku látek škodlivých vodám na vnitroareálových komunikacích (únik pohonných hmot z motorového vozidla) lze v první fázi havarijní únik likvidovat vhodným způsobem přímo na komunikaci. Pokud bude tento zásah opožděný nebo neúčinný, dojde k úniku látky do kanalizace, která ústí do stávajícího jezírka srážkových vod. Podrobný postup pro likvidaci havarijních úniků látek škodlivých vodám je uveden v materiálu „ Plán opatření pro případ havarijního úniku látek škodlivých vodám“. V tomto plánu jsou uvedeny i druhy a počty zásahových prostředků. Tyto prostředky nesmí být používány pro jiné účely a musí být trvale dostupné. Odchylky od technologických parametrů výroby Veškeré skladovací zásobníky surovin a produktů v úložištích jsou opatřeny kontinuálním měřením hladiny a blokací plnícího čerpadla od nastavené maximální hladiny. Při dosažení této hladiny se uvádí současně do činnosti i zvuková a akustická signalizace. Maximální hladina v zásobnících je vždy nastavena tak, že vytváří určitý časový prostor pro ruční vypnutí čerpadla, aniž by došlo k přetečení zásobníku. Dojde li přesto k přetečení zásobníku je uniklá kapalina akumulována v nepropustné, bezodtokové jímce. Tato jímka je kapacitně navržena tak, aby zadržela i celý objem zásobníku v případě havarijního úniku (destrukce zásobníku, netěsnost pláště apod.). Obdobně veškeré úniky kapalin z provozních zásobníků ve výrobním objektu se akumulují v nepropustných jímkách v jednotlivých výrobních sektorech. O využití nebo likvidaci kapalin z havarijních jímek rozhoduje případ od případu technolog provozu. Preventivní opatření Preventivní opatření, která minimalizují vznik havarijních stavů, spočívají především ve volbě bezpečné výrobní praxe, v konstrukčním a dispozičním řešení jednotlivých objektů dle platných předpisů, v realizaci odpovídajících samočinných systémů kontroly a řízení a srpen-září 2011

strana č. 32


v dodržování ustanovení provozní dokumentace. Nutnou podmínkou pro zajištění bezpečného provozu je aktualizace a zejména pak následné dodržování provozních předpisů a instrukcí, požárního řádu a havarijního plánu. Z hlediska celkového hodnocení lze konstatovat, že v souladu s platnou legislativou bylo aktualizováno zařazení objektu a zařízení podle zákona 59/2006. Byla provedena aktualizace bilance nebezpečných látek v objektu EGO 93 s.r.o. dle projektové kapacity z hlediska zákona 59/2006 Sb. a bylo zjištěno, že ve fixních výrobních a skladovacích zařízeních jsou umístěny látky nebezpečné pro ŽP v kategorii R 50-53 v celkovém množství dle projektových kapacit : 46,11 t, tj. po zaokrouhlení cca 46,0 t látek R 50-53. Z provedeného vyhodnocení dle Tabulky II zákona 59/2006Sb. které bylo zasláno na KÚ Pardubického kraje vyplývá, že v objektu EGO 93 s.r.o. nedojde k překročení povoleného množství v kategorii „A“ ani „B“, neboť N=0,46, tj. N<1 pro Sloupec 1 Tabulky II z. 59/2006Sb., tzn. že posuzovaný objekt společnosti EGO 93, s.r.o. nelze zařadit do „A“ nebo „B“. Z výše uvedených skutečností a z faktu, že při výrobě bude pracovat profesně zkušená obsluha, která je zaškolena a na profesionální úrovni ovládá stávající výrobu anorganických solí a stříbřících roztoků bez vzniku havarijních situací, nelze předpokládat zvýšené problémy se vznikem havarijních stavů. Následná opatření Likvidace následků požáru souvisí zejména s odstraněním a zneškodněním zbytků hořlavých látek, produktů hoření, znečištění půdy, tj. odstraněním jednorázových a mimořádných odpadů. Tento aspekt musí být řešen v havarijním resp. požárním řádu. Vzhledem k lokalizaci areálu není nutné požadovat realizaci dalších následných opatření kromě těch, která již byla prezentována v předcházejících částech předkládaného oznámení. Pro minimalizaci negativních vlivů jsou navržena následující doporučení: k uvedení posuzovaného záměru do provozu předložit aktualizovanou provozní dokumentaci tzn. požární řád a vodohospodářský havarijní plán, B.III.6. Doplňující údaje V technologickém zařízení, které je předmětem posouzení se nevyskytují žádné zdroje radioaktivního či elektromagnetického záření. srpen-září 2011

strana č. 33


Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území C.1.

Výčet

nejzávažnějších

enviromentálních

charakteristik dotčeného území Předkládaný záměr je situován do území, které je uzemním plánem určeno pro drobné výroby a služby. Z uvedených skutečností je patrné, že vlastní záměr není v kontaktu s územním systémem ekologické stability krajiny ani nijak neovlivňuje žádné chráněné území nebo přírodní park. Situování této části zóny je mimo souvislou obytnou zástavbu. Z hlediska stávající únosnosti prostředí se jedná o lokalitu ovlivněnou zejména v oblasti hluku ze železničního koridoru Praha –Olomouc-Ostrava. Nejedná se o novou výstavbu, ale o rozšíření využitelnosti stávajícího výrobního objektu se sociálním zázemím, které je využíváno jako zařízení pro výrobu roztoků k redukčnímu stříbření skla a plastů, konkrétně jsou vyráběny anorganické sole a stříbřící roztoky. V posuzovaném prostoru je dále výrobní hala společnosti Glasmart s.r.o., kde se realizuje stříbření tvárnic. Rozšíření využitelnosti stávajícího objektu je vyvoláno potřebami provozovatele (společnosti EGO 93, s.r.o.) centralizovat veškeré činnosti do jednoho uceleného areálu. V současné době je využíváno zařízení pro využívání odpadů s obsahem stříbra v areálu Sobětuchy Vrcha, který bude uzavřen a technologie přemístěna do posuzovaného objektu. Dle stanovení záplavového území leží posuzovaný prostor mimo záplavové území řeky Loučné. Z hlediska ochrany ovzduší je možné konstatovat, že imisní situace ve sledovaných a měřitelných parametrech mimo areál nepřekračuje imisní limity. Ve vztahu k posuzovanému záměru nedojde vzhledem k prezentovaným výstupům do životního prostředí k ovlivnění ukazatelů a indikátorů, které jsou z pohledu dotčeného území limitní.

srpen-září 2011

strana č. 34


Předložený záměr by svými dopady do jednotlivých složek životního prostředí neměl výrazněji ovlivnit stávající parametry životního prostředí.

C.2.

Charakteristika

současného

stavu

životního

prostředí v dotčeném území C.2.1. Ovzduší Klimaticky leží řešené území v JV okraji teplé oblasti (T2). Rajón T2 (Chrudimsko): dlouhé léto, teplé, suché, přechodné období velmi krátké, teplé až mírně teplé jaro a podzim, zima krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Podle záznamů meteorologické stanice v Chrudimi a záznamu v atlasu podnebí ČSR jsou atmosférické srážky v dlouhodobém průměru (1901 - 1950) následující: V následující tabulce jsou uvedeny průměrné měsíční teploty vzduchu ve °C a průměrný úhrn srážek v mm. Měsíc

I

II

III

IV

teplota

-1,9 -0,9

3,2

8,0

Srážky

36

33

45

31

V

VI

VII VIII

IX

13,4 16,3 18,0 17,3 13,7 65

68

88

78

52

X

XI

XII

Rok

8,5

3,5

-0,3

8,2

48

44

42

630

Imisní limity Imisní limity jsou dány zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, resp. nařízením vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší s platností od 31.12.2006. V tabulce je popsána přípustná úroveň znečištění ovzduší, přípustné četnosti jejich překročení a požadavky na sledování kvality ovzduší. V Části A této přílohy jsou stanoveny imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí, přípustné četnosti jejich překročení a meze tolerance. Imisní limity vybraných znečišťujících látek a přípustné četnosti jejich překročení. Znečišťující látka Oxid siřičitý Oxid siřičitý Oxid uhelnatý Suspendované částice PM10 Suspendované částice PM10 srpen-září 2011

Hodnota imisního limitu

Přípustná četnost překročení za rok

1 hodina 24 hodin maximální denní osmihodinový průměr

350 µg.m-3 125 µg.m-3

24 3

10 mg.m-3

-

24 hodin

50 µg.m-3

35

1 kalendářní rok

40 µg.m-3

-

Doba průměrování

strana č. 35


Olovo

1 kalendářní rok

0,5 µg.m-3

-

Pro amoniak nestanovuje nařízení vlády č. 597/2006 Sb. imisní limit. Dle U.S. EPA Region III Risk – Based Contrecation Table EPA z roku 2007 je pro amoniak ve venkovním ovzduší uváděna referenční hodnota RBC (Risk Based Concentration) jako doporučená roční hodnota. RBC(ambient air) pro nekarcinogenní efekty ve výši 100 µg.m-3. Dle databáze HSDB (Hazardous Substances Data Bank) je čichový práh pro amoniak stanoven ve výši 46,8 ppm, tj. 33 mg.m-3. Imisní zátěž Pro popsání současného stavu bylo použito údajů z tabelárních ročenek Českého hydrometeorologického úřadů pro roky 2007, 2008 a 2009. Nejbližší měřící stanice monitorující NO2, CO a suspendované částice PM10 začleněné do AIM ČHMÚ (Automatický Imisní Monitoring Českého hydrometeorologického ústavu) leží v Pardubicích - Dukle (kód stanice ČHMÚ 1465), v Sezemicích (kód stanice ČHMÚ 1346), ve Svratouchu (kód stanice ČHMÚ 1139) a v Ústí nad Orlicí – Podměstí (kód stanice ZÚ 1117). Z tabelárních ročenek byla čerpána následující data, která popisují stávající imisní situaci v okolí posuzovaného záměru. Oxid dusičitý – NO2

měřený ukazatel

Pardubice Dukla

kód stanice

ČHMÚ 1465 ČHMÚ 1346

Rok

Sezemice

Svratouch

Ústí nad Orlicí Podměstí

ČHMÚ 1139

ZÚ 1117

maximální hodinová 2007 koncentrace průměrná roční koncentrace

93,2 µg/m3 ze dne 13.3.2007

*83,2 µg/m3 59,7 µg/m3 ze ze dne dne 21.7.2007 26.1.2007

19,6 µg/m3

13,1 µg/m3

7,1 µg/m3

23,2 µg/m3

maximální hodinová 2008 koncentrace průměrná roční koncentrace

82,8 µg/m3 ze dne 10.9.2008

*40,8 µg/m3 ze dne 26.11.2008

neměřeno

216,2 µg/m3 ze dne 9.4.2008

19,6 µg/m3

14,1 µg/m3

nestanovena

22,4 µg/m3

2009 maximální hodinová srpen-září 2011

112,9 µg/m3 ze dne 16.10.2007

3 3 3 104,3 µg/m3 *61,8 µg/m 69,8 µg/m ze 99,5 µg/m ze dne ze dne 2009 dne 27.7.2009 6.1.2009 ze dne

strana č. 36


koncentrace

12.1.2009

průměrná roční koncentrace

19,9 µg/m3

15,8 µg/m3

9,4 µg/m3

24,0 µg/m3

*V tabulce jsou uvedeny maximální denní koncentrace

Oxid uhelnatý - CO měřený ukazatel

Pardubice - Dukla

Ústí nad Orlicí - Podměstí

ČHMÚ 1465

ZÚ 1117

1673,3 µg/m3 ze dne 12.3.2007

2168,6 µg/m3 ze dne 18.12.2007

536,5 µg/m3

164,7 µg/m3

1260,1 µg/m3 ze dne 30.11.2008

1946,3 µg/m3 ze dne 21.2.2008

422,3 µg/m3

190,7 µg/m3

1873,3 µg/m3 ze dne 120.1.2009

1850,7 µg/m3 ze dne 6.1.2009

493,8 µg/m3

152,4 µg/m3

Rok kód stanice

2007

8 hodinová koncentrace průměrná roční koncentrace

2008


2009


srpen-září 2011

strana č. 37


Suspendované částice - PM10

měřený ukazatel

Pardubice Dukla

Sezemice

Svratouch

Ústí nad Orlicí - Podměstí

kód stanice

ČHMÚ 1465

ČHMÚ 1346

ČHMÚ 1139

ZÚ 1117

Maximální denní koncentrace

91,4 µg/m3 ze dne 18.12.2007

neměřeno

61,0 µg/m3 ze dne 16.4.2007

148,7 µg/m3 ze dne 24.3.2007

Průměrná roční koncentrace

26,2 µg/m3

nestanovena

17,8 µg/m3

25,4 µg/m3


107,7 µg/m3 ze dne 11.2.2008

85,0 µg/m3 ze dne 13.2.2008

81,0 µg/m3 ze dne 4.1.2008

86,0 µg/m3 ze dne 13.2.2008


26,1 µg/m3

20,6 µg/m3

15,9 µg/m3

18,9 µg/m3


193,4 µg/m3 ze dne 15.1.2009

neměřeno

neměřeno

118,9 µg/m3 ze dne 15.1.2009


28,2 µg/m3

nestanovena

nestanovena

26,2 µg/m3

Rok

2007

2008

2009

srpen-září 2011

strana č. 38


C.2.2. Voda Území má velmi plochý reliéf s mírným sklonem k severu. Hlavním tokem v území je řeka Loučná. Pramení západně od Svitav u obce Karle v nadmořské výšce 541 m. Protéká Loučenskou tabulí ve Svitavské pahorkatině, potom vtéká do Pardubické kotliny, kde u Sezemic ústí zleva do Labe ve výšce 217 m n.m. Délka jejího toku je 81 km, plocha povodí je 732,4 km2, průměrný průtok u ústí 4,43 m3/s. Volné meandry řeky jsou před ústím regulovány četnými jezy. Jejím nejvýznamnějším přítokem je Děsná, která do ní ústí zleva pod Litomyšlí. Území posuzované v rámci uvažovaného záměru je dále odvodňováno menšími povrchovými toky, kde mezi nejvýznamnější patří Městecký a Ostrovský potok. Číslo hydrologického pořadí 1-03-02-068. Dle stanovení záplavového území ze dne 28. 2. 2007 č.j. 8834-3/2007/OŽPZ/VT leží posuzovaný prostor mimo záplavové území řeky Loučné. Posuzovaný prostor není napojen na kanalizaci. Veškeré odpadní vody jsou odváženy k externí likvidaci. Srážkové vody jsou zachytávány do podzemních zásobníků a využívány v technologii posuzovaného záměru. Případný přebytek je zasakován tak jako doposud.

srpen-září 2011

strana č. 39


Vodohospodářská mapa. Zdroj GIS mapy Pardubického kraje. C.2.3. Půda Prostor, kde je situován posuzovaný záměr se nachází v území vyhrazeném pro průmyslovou činnost. Na tvorbě půd se podílely zejména podloží, klimatické podmínky a reliéf terénu. Půdotvornými substráty jsou spraše, vápnité nivní uloženiny a štěrkopískové terasy. Převažujícím typem půd jsou hnědozemě a černozemě degradované na spraších , hluboké, bezštěrkovité půdy s příznivými fyzikálními vlastnostmi. V nivě Novohradky se vyskytují nivní půdy na nivních uloženinách , hluboké, písčitophlinité, většinou bezštěrkovité, s kolísáním hladiny podzemní vody, které však neovlivňují svrchní část půdního profilu. Rozptýleně a okrajově se vyskytují rendziny na křídových slínech, mají těžké zrnitostní složení, sníženou vodopropustnost a provzdušněnost a jsou obtížně zpracovatelné. Na srpen-září 2011

strana č. 40


terasách a štěrkopíscích se nachází hnědé půdy a drnové půdy, s nízkým obsahem humusu a nepříznivými sorpčními vlastnostmi - půdy vzdušné a silně propustné, výsušné. C.2.4. Geofaktory životního prostředí Dle geomorfologického členění (Zeměpisný lexikon ČR) je řešené území zařazeno následovně: provincie: Česká vysočina subprovincie: Česká tabule oblast: Východočeská tabule celek: Svitavská pahorkatina podcelek: Chrudimská tabule okrsek: Hrochotýnecká tabule Z geologického hlediska je území součástí české křídy, resp. jejího jihozápadního okraje, dle nové strukturně geologické rajonizace jej lze přiřadit k týnské synklinále. V území jsou vymapovány fluviální sedimenty víceterasového systému řeky Loučné o mocnosti několik metrů. V jejich podloží vystupují slínité sedimenty svrchnoturonského stáří ve vývoji jizerského souvrství. V blízkosti posuzované lokality se nenacházejí význačné vodní zdroje, kterými by byla aktivována křídová zvodeň. Nejbližší domovní studny jsou s velkou pravděpodobností založeny v terasových sedimentech řeky Loučná. Z hydrogeologického hlediska je území součástí rajónu 431 Chrudimská křída, resp. její hraniční části, která ve směru na východ sousedí s rajónem 427 Vysokomýtská synklinála. V oblasti svrchnokřídových sedimentů v dané oblasti byla v blízkých obcích Stradouň, Opočno, Ostrov, Turov vybudována řada vrtů o hloubkách 30 m - 250 m, kterými je dokumentován vícekolektorový systém. K hydroaktivním, z hlediska vodárenského využití malého až středního rozsahu, jsou zdroje u obce Ostrov, ze kterých je zásobována část obce; těmito zdroji je využívána svrchnoturonská zvodeň, mající místy i artéský charakter důvodem toho je blízkost erozní báze Loučné, ve které je v úseku Radhošť - Turov dokumentováno přírodní odvodnění křídových kolektorů. V blízkosti Loučné v terasových sedimentech je registrováno zvodnění vázané na fluviální sedimenty; tato zvodeň je předmětem využívání vodními zdroji lokálního charakteru (domovní studny). Chráněná území: Geologicky významné útvary v popisovaném území nejsou, nerostné suroviny se v blízkosti předpokládaného provozu posuzované technologie nevyskytují.

srpen-září 2011

strana č. 41


C.2.5. Fauna a flóra V místě posuzovaného záměru se nevyskytují ohrožené nebo chráněné druhy fauny nebo flóry. V blízkém území se nachází lesní plochy tvořící zelený pás, které mají v životním prostředí oblasti nezastupitelné místo. Všechny tyto plochy lze považovat za významný krajinný prvek. Dle vyjádření Krajské úřadu Pardubického kraje nemůže mít posuzovaný záměr vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. (Viz. Příloha č. H.2). V následujícím mapovém podkladu je zobrazena nejbližší lokalita NATURA 2000.

Zdroj. Mapové podklady agentury ochrany přírody a krajiny.

srpen-září 2011

strana č. 42


C.2.6. Územní systém ekologické stability a krajinný ráz Posuzované území pro uvažovaný záměr náleží do sosiekoregionu II/2 2 – Svitavská pahorkatina. Tento sosiekoregion se rozpadá do několika samostatných biogeografických jednotek, nazývaných biochory, s charakteristickou typickou kombinací ekologických podmínek a jim odpovídající bioty. Z hlediska geobiocenologické typizace je možné geobiocenózy Svitavské pahorkatiny začlenit do tří vegetačních stupňů, přičemž většinu území pokrývají geobiocenózy 2. a 3. vegetačního stupně. (2.22.1-teplé předhůří, 2.22.2mírně teplých plochých pahorkatin, 2.22.7-širokých říčních niv).

Zdroj: GIS mapy Pardubického kraje.

srpen-září 2011

strana č. 43


Dle platného územního plánu prostorem posuzovaného záměru neprochází ani není v kontaktu žádný z prvků územních systémů ekologické stability. C.2.7. riziko)

Jiné

charakteristiky

životního

prostředí

(radonové

Realizací záměru dojde k rozšíření využitelnosti stávajícího výrobního objektu č.p 84 Městec, který bude dosaženo doplněním technologického vybavení o 4 ks čerpadel, 4 ks krystalyzátorů a dále bude provedena výměna elektrolyzéru. Z výše uvedeného je zřejmé, že problematika radonového rizika není relevantní.

srpen-září 2011

strana č. 44


Část D Údaje o vlivech záměru na veřejné zdraví a životní prostředí D.1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti D.1.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických aspektů Výstavba: V rámci stavebních prací budou realizovány pouze drobné stavení úpravy (prostupy) uvnitř stávajícího objektu. Poté bude provedeno doplnění technologie o čerpadla a krystalizátory a bude provedena výměna stávajícího elektrolyzéru za kapacitnější. Vzhledem k umístění posuzovaného záměru mimo souvislou obytnou zástavbu nelze předpokládat ovlivnění. Vliv bude malý a málo významný. Provoz: Negativní vlivy související s posuzovaným záměrem se ve vztahu k ohrožení zdraví mohou projevit následovně: Vlivy v rámci pracovního prostředí Vlivy na obyvatelstvo okolní obytné zástavby -

znečištění ovzduší

-

hluková zátěž (Je popsána a vyhodnocena v kapitole D.1.3)

-

znečištění vody a půdy (Je popsáno a vyhodnoceno v kapitole D.1.4)

-

havarijní stavy (Jsou popsány vyhodnoceny v kapitole B.III.5)

Vlivy v rámci pracovního prostředí Podle na nařízení vlády č. 367/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci dle § 41 odst. 1:“Na všech pracovištích musí být k ochraně zdraví zaměstnance zajištěna dostatečná výměna vzduchu přirozeným nebo nuceným větráním. Množství vyměňovaného vzduchu se určuje s ohledem na vykonávanou práci a její fyzickou náročnost tak, aby byly pro srpen-září 2011

strana č. 45


zaměstnance zajištěny tepelné a vlhkostní podmínky vyhovující již od počátku směny a aby koncentrace chemických látek a prachu v pracovním ovzduší nepřekračovaly nejvyšší přípustné hodnoty upravené v přílohách č. 2 a č. 3 k tomuto nařízení. Koncentrace chemických látek a prachu v pracovním ovzduší, jejichž zdrojem není technologický proces, nesmí překračovat 1/3 hodnoty jejich přípustných expozičních limitů. Dle § 53 odst.1 na pracovištích s žíravinami musí být zajištěna i možnost vyplachování oka pitnou vodou. V rámci stávající výroby bylo proměřeno pracovní prostředí při výrobě stříbřících roztoků. Dle protokolu č. 240-241/2011/AO ze dne 5. 1. 2011 byla průměrná celosměnnová koncentrace amoniaku 2,8 mg/m3 (viz příloha č. H.5). V rámci posuzovaného záměru dojde k doplnění případně výměně technologického vybavení (elektrolyzér, čerpadla, krystalizátory) a lze tedy předpokládat podobné kategorie práce jako doposud. V rámci popsané technologie budou používány suroviny popsané v předchozích částech oznámení. Vzhledem k tomu, že bude pro separaci hliníku z odpadů používána zředěná kyselina chlorovodíková je navrženo proměření pracovního prostředí z hlediska obsahu chlorovodíku. Vlivy fyzikální a vlivy chemických individuí budou eliminovány nebo sníženy dobrou organizací výroby s uplatněním všech praktických zkušeností s ochranou v rámci pracovního prostředí. Stávající výroba anorganických solí (dusičnanu stříbrného, případně roztoků chloridu cínatého nebo paladnatého a stříbřících roztoků) byla uvedena do trvalého provozu v letošním roce. Pro minimalizaci negativních vlivů v rámci pracovního prostředí doporučuji: v rámci zkušebního provozu realizovat měření škodlivin chlorovodíku v pracovním prostředí. Výsledky s návrhem kategorizace pracovišť předložit orgánu ochrany veřejného zdraví. pro všechny skladované látky bude k dispozici bezpečnostní list a pokyny pro řidiče v případě havárie, k uvedení posuzovaného záměru do provozu mít k dispozici schválenou provozní dokumentaci tzn. Požární řád, havarijní plán a vodohospodářský havarijní plán. Z hlediska pracovního prostředí a při respektování výše uvedených doporučení lze hodnocený vliv považovat z pohledu velikosti za malý a z hlediska významnosti za málo významný vzhledem k používaným látkám. Vlivy na obyvatelstvo okolní obytné zástavby

srpen-září 2011

strana č. 46


Předmětem posuzovaného záměru je rozšíření využitelnosti stávajícího výrobního objektu, kde probíhá výroba roztoků k redukčnímu stříbření skla a plastů. Záměr je spojen se zanedbatelnými stavebními úpravami uvnitř objektu a dále bude provedeno doplnění stávající technologie. Záměr není spojen s nárůstem počtu pracovníků ani změnou směnnosti. Realizací záměru nevznikne žádný nový zdroj znečišťování ovzduší. Nárůst dopravy spojený s posuzovaným záměrem je nevýznamný (4 TNA/měsíc a 10 LNA/měsíc). Na podkladě výše uvedených skutečností, nedojde dle názoru zpracovatele oznámení, k měřitelné změně imisní situace v lokalitě. Z hlediska velikosti a významnosti lze vlivy na obyvatelstvo nejbližší obytné zástavby hodnotit jako málo významné. D.1.2. Vlivy na ovzduší a klima Z pohledu vlivů na ovzduší a klima nedojde k žádné podstatné změně. Realizace posuzovaného záměru nebude spojena s žádným novým zdrojem znečišťování ovzduší Realizace záměru je spojena s nevýznamným nárůstem emisí z dopravy. Vzhledem k vzdálenosti od obytné zástavby a k tomu, že nevznikne nový zdroj znečišťování ovzduší lze predikovat závěr, že nedojde k měřitelné změně imisní situace. Předložený záměr z hlediska vlivů na ovzduší lze z hlediska velikosti hodnotit jako malý, z hlediska významnosti jako málo významný vliv, a to i při zohlednění stávajícího pozadí. D.1.3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky Posuzovaný záměr se nachází v oploceném areálu mimo souvislou obytnou zástavbu. Dopravní napojení areálu je po komunikacích III. třídy č. 32271, č. 32273 na silnici I.třídy č. 17, kde se doprava rovnoměrně rozdělí směrem na Chrudim a opačným směrem, kde se dále silnice napojuje na silnici I/35. Nárůst dopravy spojený s přemístěním posuzovaného záměru je zcela nevýznamný. Při využití výrobních kapacit bude potřeba 32 NA za měsíc na dovezení surovina a odpadů a odvoz výrobků a odpadů. Toto množství odpovídá cca 2 nákladním autům za den. Tato změna nemůže způsobit měřitelnou změnu vůči nejbližší obytné zástavbě. Z pohledu stacionárních zdrojů hluku bude hladina akustického tlaku ve vzdálenosti 1 metr od nově umístěných čerpadel uvnitř objektu bude cca 69 dB. Minimální předpokládaná neprůzvučnost stěny je 30 dB. Při šíření hluku zevnitř ven lze očekávat hodnoty na vnější srpen-září 2011

strana č. 47


straně pláště budovy hodnoty okolo 35 dB. Vzhledem ke vzdálenosti 70 metrů, resp. 140 metrů k nejbližším obytné zástavbě, je vliv hluku 4 nových čerpadel na celkovou hlukovou situaci naprosto zanedbatelný. Při zohlednění stávající hlukové situace, která byly popsána v kapitole B.III.4, lze z hlediska vlivů hluku na nejbližší chráněné venkovní prostory konstatovat, že provozem posuzovaného záměru v areálu společnosti EGO 93, s.r.o. bude pro 8 nejhlučnějších na sebe navazujících hodin prokazatelně dodržen hygienický limit pro dobu denní. Celkově lze vliv označit za velikostně malý a z hlediska významu za málo významný. D.1.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody Uvažovaný záměr nebude mít vliv na charakter odvodnění oblasti ani změny hydrologických charakteristik z hlediska ovlivnění podzemních vod, průtoky a vydatnost vodních zdrojů. Ovlivnění jakosti vod z posuzovaného záměru bude následující: Očekávaný příspěvek: Předpokládaný přehled množství a složení odpadních vod podle je uveden v kapitole B.III.2 Odpadní vody. Bilance je vztažena na předpokládanou roční produkci. Navržené a doporučené řešení likvidace odpadních vod podle skupin bude následující: Technologické odpadní vody Zdrojem odpadních vod je alkalická absorpce a zalkalizované odpadní vody po elektrolýze. Podle bilančních údajů takto vznikne ročně cca 473 m3 odpadní vody, která bude shromažďována v zásobníku odpadních vod. Složení odpadní vody po elektrolýze a vysrážení zbytkových kovů je v uvedeno v následující tabulce. Zároveň jsou uvedeny limitní koncentrace stanovené odběratelem odpadní vody: Ukazatel

Limity dle smlouvy

Analýza odpadní vody

pro odběr odpadních vod

po alkalizaci ze 7. 4. 2008

BSK5 (mg/l)

11 000

2 650

CHSKCr (mg/l)

45 000

7 200

SO42-(mg/l)

4 200

2 540

Cd (mg/l)

0,05

<0,001

srpen-září 2011

strana č. 48


Pb (mg/l)

0,1

<0,01

Ni (mg/l)

0,15

0,043

As (mg/l)

0,05

<0,005

Hg (mg/l)

0,002

0,002

Ag (mg/l)

0,05

0,06

Splaškové vody Realizace záměru nebude znamenat nárůst splaškových vod oproti stávajícímu stavu, který odpovídá počtu pracovníků (Viz. kapitola B.III.2). Odpadní voda v množství 138 m3 je a bude segregována do zásobníku odpadních vod. Srážkové vody Realizací posuzovaného záměru nedojde ke změně zastavěných a zpevněných ploch oproti stávajícímu stavu. Vzhledem k tomu, že posuzovaný záměr vyžaduje demineralizovanou vodu do technologie investor provádí záchyt srážkových vod do podzemních nádrží a využívá je pro výrobu demi vody. Podle rozsahu stávajících zastavěných a zpevněných ploch se předpokládá roční záchyt až 884 m3, který bude možné využit v technologii. Celkové zhodnocení vlivů na jakost vod: Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem lze konstatovat následující skutečnosti k odpadním vodám z posuzované technologie: 1. Technologické a splaškové vody v množství 611 m3/rok budou jímány do zásobníku odpadních vod a předávány k externímu čištění. Posuzovaný záměr znamená maximálně nárůst odpadních vod o cca 425 m3. Stávající zásobník odpadních vod má objem 20 m3. Při plném využití výrobní kapacity zařízení lze předpokládat potřebu odvozu odpadních vod cca jedenkrát za týden. 2. Vzhledem ke stávající kvalitě odpadních vod z technologie nelze předpokládat problémy s dodržováním limitů stanovených odběratelem odpadních vod. Kvalita odpadních vod spojená s posuzovaným záměrem se nezmění. 3. Pro technologické účely bude využívána zachycená srážková voda, kdy lze předpokládat maximální roční záchyt 884 m3. Tato voda bude upravována na pískových srpen-září 2011

strana č. 49


filtrech a dále pomocí reverzní osmózy a ionexu. Maximální potřeba vody do technologie byla vyčíslena na 460 m3. Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem je zřejmé, že navržený způsob segregace a předávání odpadních vod při splnění níže uvedených podmínek povede z hlediska velikosti a významnosti k malému vlivu. Navržená doporučení: provádět pravidelnou analytickou kontrolu odpadních vod dle požadavku odběratele, Při respektování navrhovaných doporučení lze vlivy záměru na vody hodnotit z hlediska velikosti jako malé a z hlediska významnosti jako málo významné. D.1.5. Vlivy na půdu Realizace posuzovaného záměru nebude provázena změnami v rozsahu a způsobu užívání půdy, nebude se měnit místní topografie, nedojde k ovlivnění stability nebo erozi půdy. Realizace záměru není spojena se záborem nových ploch. Pro rozšíření využitelnosti bude využit stávající objekt. Nejedná se o dotčení zemědělského půdního fondu nebo pozemků sloužících k plnění funkcí lesa. Jedná se o ostatní plochy. Nezmění se ani horninové prostředí, nebudou ovlivněny hydrogeologické charakteristiky území. S uvažovaným záměrem nebude spojeno ovlivnění chráněných částí přírody. Vliv je málo významný. D.1.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Realizace záměru nenarušuje žádné ložisko nerostných surovin ani dobývací prostor. K ovlivnění horninového prostředí nedojde. Vliv lze označit za nulový. D.1.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Předmětem posuzovaného záměru je zařízení na využívání odpadů s obsahem stříbra, kdy dojde k doplnění technologického vybavení uvnitř stávajícího objektu č.p. 84 Městec. Tento objekt je umístěn v prostoru vymezeném pro drobnou výrobu a služby. Z výše uvedeného vyplývá, že realizací nedojde k poškození či vyhubení rostlinných nebo živičných druhů. V prostoru posuzovaného záměru se nenachází žádná vzrostlá zeleň. Z charakteru záměru je zřejmé, že nebude mít vliv na okolní ekosystémy. Posuzovaný záměr přímo ani nepřímo neovlivní evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy z hlediska velikosti a významnosti lze označit za malé až nulové. srpen-září 2011

strana č. 50


D.1.8. Vlivy na krajinu Realizace záměru nevyžaduje budování nové infrastruktury. Budou využity stávající zpevněné plochy i ostatní komunikace. Vliv na rozvoj navazující infrastruktury lze označit z hlediska velikosti a významnosti za malý. Investorem navrhovaná varianta záměru neznamená změnu stávajících estetických parametrů vlastního zájmového území, která vychází většinou ze stávajících objektů v posuzovaném areálu. Výškové poměry posuzovaného záměru se nezmění. Vliv lze v dané lokalitě označit za nulový. Navrhovaný záměr nezasahuje do ploch rekreačního využití území, vlastní zájmové území není předmětem vázaného cestovního ruchu, v místě není zahrádkářská kolonie, sportoviště či jiné místo soustředění rekreačních a oddechových aktivit. Záměr tak lze z hlediska uvedeného vlivu považovat za nulový. D.1.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky V blízkosti záměru se nevyskytují kulturní památky. Jedná se o prostor, který je podle územního plánu schválen pro drobnou výrobu a služby. Z výše uvedených charakteristik a ze situování záměru je patrné, že předkládaný záměr by neměl vyvolávat žádný významný negativní vliv na hmotný majetek a kulturní památky. Vliv je nevýznamný.

D.2.

Rozsah

vlivů

vzhledem

k zasaženému

území

a

populaci. Předkládaný záměr je posouzen ze všech podstatných hledisek. Z hlediska charakteru předloženého záměru je patrné, že se jedná o aktivitu navrhovanou mimo souvislou obytnou zástavbu. Z této skutečnosti se také odvíjí komplexní vyhodnocení velikosti a významnosti vlivů záměru na životní prostředí. Uvedené vlivy jsou vyhodnoceny porovnáním stávajícího a výhledového stavu. Z hlediska posuzovaných vlivů hodnocených dle kapitoly D.I. předloženého materiálu je patrné, že lze očekávat vlivy z hlediska velikosti a významnosti malé a málo významné vlivy Při posuzování vlivu na ovzduší je nutné brát v úvahu data z imisního monitoringu provozovaného ČHMÚ. Je možné konstatovat, že při zohlednění stávající imisní zátěže srpen-září 2011

strana č. 51


nebude vlivem posuzovaného záměru docházet k překračování imisního limitu ani doporučených koncentrací. Z hlediska velikosti ale i významnosti lze považovat vliv na ovzduší za malý. Vliv posuzovaného záměru na zdraví obyvatelstva lze hodnotit z hlediska velikosti jako malé a z hlediska významnosti jako nevýznamné, kdy nedojde k prokazatelným změnám zdravotního stavu okolního obyvatelstva. Z hlediska vlivu na pracovní prostředí lze vyhodnotit posuzovaný záměr (při dodržování všech bezpečnostních předpisů a zásad pro práci s nebezpečnými chemickými látkami) z hlediska velikosti jako malý a z hlediska významnosti jako málo významný. Posuzovaný záměr nepředstavuje z hlediska navýšení hlukové zátěže na okolní zástavbu žádné podstatné riziko. Tento záměr lze vyhodnotit z hlediska velikosti jako malý a z hlediska významnosti jako málo významný. Z hlediska vlivů na povrchové a podzemní vody záměr dle provedeného vyhodnocení nepředstavuje významnější negativní vlivy. Vliv lze z hlediska velikosti a významnosti označit za malý. Z hlediska vlivů na ostatní složky životního prostředí, které jsou podrobněji komentované v bodech D.1.5 až D.1.9. lze záměr označit z hlediska velikosti vlivů za malý až nulový, z hlediska významnosti vlivů za málo významný až nevýznamný. Tato skutečnost vyplývá především z toho, že záměr je lokalizován do stávajícího areálu v lokalitě územním plánem specifikované pro tento druh aktivit.

D.3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice. Z důvodu malého množství emitovaných polutantů je možné predikovat závěr, že předkládaný záměr nemá přeshraniční vlivy.

srpen-září 2011

strana č. 52


D.4. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí D.4.1. Územně plánovací opatření Nejsou navrhována. D.4.2. Technická opatření Vzhledem k tomu, že se jedná o zavedený provoz, který má platné integrované povolení nejsou žádná nová technická opatření navrhována. D.4.3. Ostatní opatření v rámci zkušebního provozu realizovat měření škodlivin chlorovodíku v pracovním prostředí. Výsledky s návrhem kategorizace pracovišť předložit orgánu ochrany veřejného zdraví. k uvedení posuzovaného záměru do provozu mít k dispozici schválenou provozní dokumentaci tzn. Požární řád a vodohospodářský havarijní plán. pro všechny skladované látky bude k dispozici bezpečnostní list a pokyny pro řidiče v případě havárie, provádět pravidelnou analytickou kontrolu odpadních vod dle požadavku odběratele, D.4.4. Kompenzační opatření Nejsou navrhována.

D.5. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů Výchozím předpokladem pro hodnocení vlivů záměru: „Zařízení k využívání odpadů s obsahem stříbra“ v areálu společnosti EGO93 s.r.o. na životní prostředí byly tyto podklady: • Oznámení EIA „Výroba roztoků k redukčnímu stříbření skla a plastů“, P. Pozděna a kol., 2008 • Žádost o vydání integrovaného povolení „Výroba roztoků k redukčnímu stříbření skla a plastů“, P. Pozděna, 2008 • Předběžná analýza rizik výroby redukčních roztoků pro stříbření skla a plastů, J. Kaláb, 2008 • Autorizované měření emisí ze stávající výroby, ENVILA s.r.o., 2010 srpen-září 2011

strana č. 53


• Měření pracovního prostředí ze stávající výroby, ZÚS Hradec Králové, 2011 • Analýzy odpadních vod ze stávající výroby, Univerzita Pardubice, 2008 Při zpracování studie vlivů na životní prostředí byly použity běžné bilanční propočty, fyzikální přepočty a fyzikální vztahy.

Část E Porovnání variant řešení záměru (pokud byly předloženy) Předložený záměr je navržen jednovariantně. To znamená, že je posouzena velikost a významnost té aktivity, která je oznamovatelem uvažována a jíž je podřizováno projektové řešení záměru.

srpen-září 2011

strana č. 54


Část F Doplňující údaje F.1. Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení Nádrže upravené pro zpracování odpadů s obsahem stříbra

srpen-září 2011

strana č. 55


Nejbližší obytná zástavba je odstíněna stávajícím skladem

F.2. Další podstatné informace oznamovatele Veškeré podstatné informace oznamovatele o posuzovaném, které byly k dispozici v době zpracování oznámení jsou v předkládané studii uvedeny. Existují-li další informace, které by mohly mít zásadní vliv na vypracování oznámení nebyly zpracovateli oznámení k dispozici. Na základě hodnocení vlivů na životní prostředí prezentované v předkládaném oznámení, včetně uvedených doporučení lze konstatovat, že uvedený záměr bude realizován v souladu s platnými předpisy na ochranu zdraví a životního prostředí. Při řádném provozu posuzovaného záměru nelze předpokládat ohrožení životního prostředí nad míru danou zákony a jinými předpisy.

srpen-září 2011

strana č. 56


Část G Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru V rámci zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí je předmětem předkládaného oznámení záměr „Zařízení na využívání odpadů s obsahem stříbra“. Při koncipování oznámení bylo vycházeno ze stávajícího stavu životního prostředí v lokalitě. Celkový vliv způsobený realizací záměru na vybrané složky byl hodnocen dohromady tzn. stávající stav + příspěvek posuzovaného záměru. Jedná se o záměr, který povede k centralizaci podnikatelské činnosti investora, kdy bude technologie využití odpadů s obsahem stříbra přemístěna z areálu Sobětuchy Vrcha do nově zprovozněného areálu Městec. Záměr je spojen s drobnými technologickými změnami (výměna elektrolyzéru, doplnění čerpadel a krystalizátorů) bez nutnosti stavebních změn objektu. Pro zpracování odpadů budou využity nádrže původně určené k výrobě mědících roztoků. Vlivy posuzovaného záměru na životní prostředí a zdraví obyvatelstva jsou minimální a je to dáno těmito skutečnostmi: 1. Posuzovaný záměr bude umístěn do stávajícího objektu v oploceném areálu společnosti EGO 93, s.r.o. 2. Stavební práce budou malého rozsahu. Budou provedeny nezbytné prostupy pro zprovoznění posuzované technologie uvnitř objektu. 3. Realizací záměru nedojde k nárůstu počtu zaměstnanců ani změně provozní doby. 4. Vyčíslený nárůst přepravy spojený se záměrem bude zanedbatelný, kdy v součtu se stávajícím stavem lze předpokládat v průměru cca 2 NA/denně. 5. Objekt má platné integrované povolení, kdy byl uveden do trvalého provozu v roce 2011.

srpen-září 2011

strana č. 57


Část H Přílohy H.1 Vyjádření příslušného stavebního úřadu H.2 Vyjádření příslušného orgánu ochrany přírody H.3 Kopie integrovaného povolení H.4 Blokové schéma využití odpadů H.5 Kopie měření pracovního prostředí H.6 Kopie autorizovaného měření emisí H.7 Kopie měření venkovního hluku

srpen-září 2011

strana č. 58


H.1 Vyjádření příslušného stavebního úřadu

srpen-září 2011

strana č. 59


H.2 Vyjádření příslušného orgánu ochrany přírody

srpen-září 2011

strana č. 60


H.3 Kopie integrovaného povolení

srpen-září 2011

strana č. 61


srpen-září 2011

strana č. 62


srpen-září 2011

strana č. 63


srpen-září 2011

strana č. 64


srpen-září 2011

strana č. 65


srpen-září 2011

strana č. 66


srpen-září 2011

strana č. 67


srpen-září 2011

strana č. 68


srpen-září 2011

strana č. 69


srpen-září 2011

strana č. 70


H.4 Blokové schéma využití odpadů

srpen-září 2011

strana č. 71


H.5 Kopie měření pracovního prostředí

srpen-září 2011

strana č. 72


srpen-září 2011

strana č. 73


srpen-září 2011

strana č. 74


srpen-září 2011

strana č. 75


srpen-září 2011

strana č. 76


H.6 Kopie autorizovaného měření emisí

srpen-září 2011

strana č. 77


srpen-září 2011

strana č. 78


srpen-září 2011

strana č. 79


srpen-září 2011

strana č. 80


srpen-září 2011

strana č. 81


srpen-září 2011

strana č. 82


srpen-září 2011

strana č. 83


H.7 Kopie měření venkovního hluku

srpen-září 2011

strana č. 84


srpen-září 2011

strana č. 85


srpen-září 2011

strana č. 86


srpen-září 2011

strana č. 87

ZAŘÍZENÍ NA VYUŽÍVÁNÍ ODPADŮ S OBSAHEM STŘÍBRA

Recommend Documents