září 2014
ročník XIII
číslo 1
Naše škola je zapojena do projektu „Ovoce a zelenina do škol“. Balíčky ovoce a zeleniny budou dováženy každý čtvrtek pro žáky 1. - 5. roč. zdarma.
Škola začala s POLICIÍ Hned 2. září se žáci I. stupně (kromě prvňáčků) střídali na hřišti U Jelena Co bylo k vidění? 1. Sanitka se zdravotníkem 2. výbava jízdního kola a cyklisty (na magnetické tabuli děti rovnaly výbavu cyklisty a následně byly o ní poučeny) 3. viditelnost (prezentace viditelnosti byla prováděna pomocí banneru, bedýnkou, ve které jsou jednotlivé barvy vidět ve tmě, a proškoleného pracovníka, který provádí komentář) 4. dopravní značky 5. dopravní hřiště (správné ježdění) 6. prezentace vozidla a práce POLICIE Všichni získali užitečné informace.
Ozvěny prázdnin Začalo to dopisem… Dobrý den, vážená paní ředitelko. Omlouvám se vám, že vám píši takto pozdě, ale měla jsme problémy s odesláním tohoto emailu. Chtěla bych vám ještě jednou poděkovat, že jste mě spolu s Honzou Plonerem vybrala do mezinárodního campu v Balatonu. Moc jsme si to oba dva užili spolu s ostatními členy skupiny z Brandýsa. Měli jsme krásné počasí, až na poslední dva dny, kdy hrozně moc pršelo. Celý camp probíhal bez větších potíží, až na moji menší potíž se zuby. Dva dny jsem strávila návštěvami zubařů. Hned při příjezdu do Maďarska jsme byli ubytováni (spolu s ostatními účastníky) v nějaké rezidenci, kde jsme hned dostali večeři a strávili jsme tam první noc. Další den jsme jeli do Budapešti, kde jsme měli celodenní prohlídku
města, a bylo to moc krásné. Hned po prohlídce jsme jeli do campu, kde jsme byli ubytováni. Byli jsme rozděleni do různých skupin na základě losování. Dorozumívacím jazykem byla angličtina. Ve skupinách jsme dělali různé aktivity - hráli hry a soutěžili. Jídlo bylo celkem dobré, měli jsme i možnost jít na nákup do supermarketu, který byl poblíž campu. Každý den jsme chodili k balatonskému jezeru, které bylo moc krásné, a váleli jsme se tam celý den. Na závěr campu jsme měli velkou závěrečnou diskotéku, na které nesměl nikdo chybět. Když jsme se ptali našich zahraničních kamarádů, jestli se jim chce domů, tak nám ani jim se nechtělo. Mockrát vám děkujeme za dobrodružství, zábavu a krásnou část prázdnin, které jsme mohli díky vám prožít. S pozdravem Anna Brychová Olympiáda v Jizerských horách V pátek dvacátého druhého srpna se na táboře, který probíhal v Jizerských horách, konala olympiáda, v níž se soutěžilo v následujících disciplínách: Běh na 60 metrů, skok do dálky, hod míčkem, opičí dráha, skok přes švihadlo, sedy lehy (a co nechybí na žádné olympiádě), dlouhý běh. Kategorie byly čtyři: mladší kluci, starší kluci, mladší holky a pochopitelně i starší holky. Já byl v kategorii starší kluci. Nejprve jsme běželi 60 metrů, pak následoval skok do dálky, po něm hod míčkem, opičí dráha a - jak jistě čekáte - i sedy lehy spolu se skokem přes švihadlo. Nebylo jisté, jak se komu vedlo. Většina, co si myslela, že jsou nejlepší, netušila, že poslední disciplína se blíží ke konci. Byl jím běh na 1 000 m. A ten o všem rozhodoval. Odpoledne jsme strávili hrami. Kolem páté hodiny přijeli rodiče. V 19:00 bylo vyhlášení. Stará Boleslav se může chlubit dvěma zlatými, jednou stříbrnou a třemi bronzovými medailemi. Gratuluji všem, kdo vytrvali a získali medaile. Já sám jednu mám. Tábor se mi moc líbil. Uvidíme, co příští rok! Jiří Ledvinka VI.A
Pozor vosy!!! V létě jsem byla na táboře Ředkovec, je to blízko Světlé nad Sázavou. U krásného rybníka na okraji lesa. Jsou tam oddíly rozdělené od prvního oddílu do devátého podle věku. Na táboře zažíváme každý rok různé sportovní akce, poznávací akce a také výlety. Jednoho dne jsem se zúčastnila poznávací soutěže, kdy jsme měli se svojí skupinou, ve které jsem byla já, Anička, Tomáš, Ondra a Zuzka, v lese hledat obrázky nebo kartičky různých zvířat, až jich budeme mít dost, měli jsme z nich sestavit jídelníček. Něco jako ostrý ježek na kmíně se smaženými drápky. Když už jsme našli tři obrázky a jednu kartičku, všimla si naše kapitánka Anička, že za námi jde další skupina, a řekla, ať si pospíšíme, abychom se jim ztratili. Proto jsme se prodrali houštím a různými stromy. Anička jako kapitánka šla první, potom šel Tomáš, Zuzka, po Zuzce já a jako poslední malý Ondra z prvního oddílu. Šli jsme ostružiním, když Zuzka udělala další krok, asi uviděla vosy, a tak pomalu šla dál, a já si řekla, že se bojí několika vos, a šla jsem tam. Ale neměla jsem to dělat, protože v tu chvíli jich bylo víc a víc, Zuzka začala utíkat a já za ní, ale nedopatřením do mě Zuzka strčila a já upadla na zem. Sotva jsem se zvedla, viděla jsem, že mám na sobě snad sto vos. Snažila jsem se nehýbat, abych je nevydráždila. Seběhlo se k nám několik dalších dětí, ale v tu chvíli již na ně vosy také zaútočily. Snažila jsem se nehýbat, ale dlouho jsem to nevydržela, rozeběhla jsem se k táboru. Při tom jsem dostala několik žihadel, ale nezastavila jsem se a dál utíkala, i když to hodně bolelo. Po cestě jsme narazili na sedmý a osmý oddíl, jak šli na procházku. Vedoucí sedmého oddílu Jana, když viděla vosy, jak se za námi valí, běžela s námi a pomohla těm, kteří byli obsypáni vosami. Když jsme doběhli do tábora, cesta
nám poštípaným neskončila. Běželi jsme dál za zdravotnicí na pokoj a ta nás s vedoucí Janou začala všechny ošetřovat, trvalo to až do oběda. Měla jsem jich nejvíc a strašně to bolelo, navíc jsem si nemohla ani sednout. Proč? Asi jistě tušíte. Skončila jsem s 10 žihadly a velikým zážitkem. Byly to krásné prázdniny a doufám, že příští rok už tam ty vosy nebudou.☺ :) Kristýna Veselá IV. B
Nej nej z prázdnin Všichni jsme si prázdniny jistě užili, něco míň něco víc ... Každopádně toto jsou ty mé. Na začátku prázdnin nic moc. Vlastně jsem prvních pár dní jenom surfovala. Na internetu! Pravé prázdniny však začaly 14. 7. Ten den mi začal anglický tábor v Orlických horách. Netěšila jsem se tam jen proto, že se konečně zbavím rodičů, ale i proto, že jsem se zde měla po roce konečně vidět s kamarádkami a kamarády z Bruselu. Tábor byl stejně jako každý rok originální, zábavný a samozřejmě nezapomenutelný. Celý tábor byl letos na téma cestování v čase a troufnu si říct, že byl asi nejlepší doposud. Každý den jsme se ocitli v jiném čase, například ve staré Mezopotámii, Řecku a nakonec i v budoucnosti. Předposlední den byl zakončen celodenní pěší túrou. Očekávali jsme stejnou trasu jako každý rok, ale tentokrát jsme toho ušli o dost víc. Nevím sice kolik, ale jsem přesvědčena, že víc, než bych si myslela, že ujdu. 19. nastal čas odjezdu a my se jen nedobrovolně loučili. Pro mě ale tábory ještě neskončily. Ten den jsem přespala u kamarádky a další den jsme ještě s jednou další kamarádkou vyrazily do Litoboře na farmu. Po týdnu pohody, kdy jsme vstávali v osm, na snídani, oběd i večeři chodili do restaurace a během dne byly pravidelné přestávky na svačinu, nastal tvrdý režim. Vstávali jsme v sedm, celé dopoledne jezdili, po obědě umyli nádobí a znovu pádili na jízdárnu. Svačiny byly, jen když byl čas, a spát se nešlo, dokud nebyla obstaraná všechna zvířata. Ale užili jsme si to pochopitelně stejně. A zážitků je víc než dost. No řekněte, kolikrát se vám poštěstí vykračovat si to po ulici s ovcí na vodítku? Anna Vartová VIII. B
Anketa - naše stravování Tento měsíc proběhla na naší škole anketa týkající se našeho stravování. Na výběr byl McDonald, KFC nebo zdravé jídlo. A následně, kdo hlasoval pro jeden z fastfoodů, měl ještě na výběr, jak často tyto obchody navštěvuje. Nejvíce hlasů s 213 body získalo (a já myslím, že zaslouženě) zdravé jídlo. Na druhém místě skončilo s nevelkým rozdílem KFC se 170 body a nakonec McDonald se 118 body. Z 288 lidí (McDonald + KFC) tyto fastfoody navštěvuje 32 lidí jednou a víckrát týdně, 167 jednou a víckrát měsíčně a 89 lidí jednou a víckrát ročně. Tak tady vidíte situaci stravování na naší škole. A my tímto za redakci děkujeme všem třídám za spolupráci. sepsala Anna Vartová anketu vymyslely a zpracovaly - Anna Vartová a Šárka Čiháková, obě z VIII.B
Stmelovací výlet do Lysé nad Labem Kdy a jak jsme jeli do Lysé nad Labem? V pátek 26. září. Vyrazili jsme z vlakového nádraží ve Staré Boleslavi. Než jsme se nadáli, byli jsme v Lysé. Nejdříve jsme navštívili kostel svatého Jana Křtitele. Tento kostel se začal stavět roku 1719. Už od počátku byly velké problémy, roku 1722 stavba zastavena. Kostel byl definitivně dokončen roku 1741. Dále jsme navštívili zámeckou zahradu. V zahradě jsou barokní sochy Živly, Den a Noc, sochy řeckých bohů a další. Tyto všechny sochy pocházejí z dílny Matyáše Brauna. Zámek patřící k zahradě nejvíce zrekonstruoval hrabě Špork v roce 1696. Nyní veřejnosti není přístupný, protože slouží od roku 1961 jako domov důchodců. Přišel čas na něco k snědku. Zastavili jsme se v cukrárně a za chvíli následoval rozchod. Potom jsme společně obešli náměstí a byl další rozchod. Naše trojice pospíchala do obchodu s bižuterií. Bloudili jsme ulicemi, až jsme došli k vlakovému nádraží. Oddechli jsme si a s chutí jsme si sedli na lavičku a později i do vlaku. Emma Šillerová VI.C Pernštějni Dne 19. září nás navštívili ve velké tělocvičně Pernštejni. Pernštejni jsou skupina historického šermu. Při svých vystoupeních nám zábavnou formou přibližují historii země české. Dozvěděli jsme se něco víc o našich králích, knížatech i prostém lidu. Některé scénky byly opravdu povedené, co si budeme namlouvat, Pernštejni jsou výborní. Někteří naši spolužáci z 1. stupně si mohli zahrát nějakou miniroli. Je dobře, že naše škola takové akce podporuje. Emma Šillerová VI. C
Vši: Co s nimi dělat? Jak jistě víte, každý rok se nejednou varuje, že se ve škole rozšířily vši, a abychom si kontrolovali hlavy, přestože nám to přijde nepříjemné. Jestli si myslíte, že jste čistotná rodina a že vás nemůžou postihnout vši, jste na omylu. Vši se u vás mohou objevit, ať se myjete 3x denně, nebo na osobní hygienu doslova kašlete. Jak vůbec poznat, že máte vši? Projevuje se to nejen tím, že se často drbete na hlavě, ale i tím, že jste neklidní, ospalí a nepozorní. Ale vraťme se k tématu. Jak se jich zbavit, pokud víte, že vás napadly? Postupujte podle mých rad.
1. Použijte odvšivovací přípravek. 2. Odstraňte všechny mrtvé hnidy. 3. Čekejte a doufejte, že se povedlo. Ovšem pokud ne, zkuste jiný odvšivovací přípravek a postupujte stejně. Pokud nechápete, oč tu běží, třeba co znamená „Odstraňte všechny mrtvé hnidy“, zeptejte se rodičů. Když už to máte za sebou, jak zařídit, aby vás to nepostihlo znova? Stačí k tomu jedna jediná věc: neustále prohlížet hlavu. Pokud na ně máma nenarazí a vy jste v klidu, nic se neděje. Pokud se však často drbete a doslova se potíte strachy, řekněte to rodičům. Sami se vší nikdy nezbavujte. Prosím, dejte na mé rady, aby se počet vší v naší škole snížil na minimum. Děkuji. Jiří Ledvinka VI.A
Žákovský parlament V polovině září se sešli poprvé zástupci čtvrtých až devátých tříd s paní ředitelkou na schůzce žákovského parlamentu. Prvním bodem programu byla volba nového vedení. Prezidentem se stal ERIK SKALNÍK z VIII. A, jeho 1. zástupcem byl zvolen ŠTĚPÁN ZAHRÁDKA z IX. C, 2. zástupcem je MILAN HONZÁTKO z IX. B Nově zvolenému vedení školního parlamentu blahopřejeme my, členové redakce tohoto časopisu ve složení. Kristýna Veselá IV. B, Jiří Ledvinka z VI. A, Emma Šillerová z VI. C, Šárka Čiháková a Anna Vartová, obě z VIII. B.
Členové redakce vás po celý školní rok budou informovat o všem zajímavém a důležitém.
☺☻
SVATOVÁCLAVSKÝ ŠACHOVÝ TURNAJ V sobotu 27. 9. 2014 jsme navázali na tradici minulých let a pro naše žáky jsme uspořádali Svatováclavský šachový turnaj. Letos se jednalo již o dvanáctý ročník. Ačkoli šachy hraje v současnosti u nás ve škole několik desítek žáků v šachovém kroužku či v nepovinném předmětu, nebyla účast příliš vysoká. Sešlo se „jen“ sedmnáct nadšenců. Ti mezi sebou urputně a nelítostně, ale čestně, přesně podle pravidel šachu i slušného chování, bojovali o řadu pěkných cen – poháry, medaile, diplomy a pár drobností věnovala dětem škola, „šachové“ perníky upekla paní učitelka Hlavatá a trička šachovými motivy vyzdobila paní učitelka Šidlichovská. A jak vše dopadlo? Určitě vyhrál každý, kdo přišel….
Vítězná trojice – zleva Filip Quaiser (2. místo), Adam Wagner (1. místo) a Jan Pecka (3. místo)
Pohled do hracího sálu
Tomáš Vrátil – nejlepší šachista z projektu Šachy do škol a Julie Šímová – nejlepší dívka
Perníkový pohár
Text i foto Mgr. Josef Jarý