ZAHRANIČNÍ TURISTICKÉ PRŮVODCE A IMAGE TURISTICKÝCH REGIONŮ ČR

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

ZAHRANIČNÍ TURISTICKÉ PRŮVODCE A IMAGE TURISTICKÝCH REGIONŮ ČR Foreign guidebooks and image of tourist regions in the Czech Republic Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Ing. Martin ŠAUER, Ph.D.

Autor: Andrea DOSTÁLOVÁ

Brno, červen 2009

J mé no a p ř í j mení aut or a: Ná z e v di pl omové pr áce: Ná z e v pr áce v angličt i ně: Ka t e dr a: Ve doucí di pl omové pr áce: Rok obhaj oby:

Andrea Dostálová Zahraniční turistické průvodce a image turistických regionů ČR Foreign guidebooks and image of tourist regions in the Czech Republic Regionální ekonomie a správy Ing. Martin Šauer, Ph.D. 2009

Anotace Předmětem diplomové práce „Zahraniční turistické průvodce a image turistických regionů ČR“ je analýza a hodnocení zahraničních turistických průvodců popisujících destinaci Česká republika. První část popisuje obecně cestovní ruch a související statistické údaje v České republice. Hlavní část práce je zaměřena na zjištění podílu zastoupení jednotlivých turistických cílů v rámci dané oblasti i celé České republiky v jednotlivých turistických průvodcích. Závěrečná část uvádí zjištěnou strukturu cestovního ruchu v České republice.

Annotation The goal of the diploma thesis “Foreign guidebooks and image of tourist regions in the Czech Republic“ is an analysis and an evaluation of foreign guidebooks about the destination Czech Republic. First part describes tourism and related statistical data in the Czech Republic in general. The main part of the diploma thesis is focused on the detection of the share of tourist destination´s representation within the frame of the assigned area and of the Czech Republic in particular guidebooks. The final part presents realised structure of the travel movement in the Czech Republic.

Klíčová slova Cestovní ruch, turistický průvodce, image destinace, turistický cíl, komparace turistických průvodců, turistická oblast, návštěvnost

Keywords Travel movement, traveller´s guidebook, destination´s image, tourist destination, comparison of guidebooks, tourist area, arrivals

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci „Zahraniční turistické průvodce image turistických regionů ČR“ vypracovala samostatně pod vedením Ing. Martina Šauera, Ph.D., a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 25. června 2009 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Martinu Šauerovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

OBSAH Úvod............................................................................................................................................6 1. Cestovní ruch ..........................................................................................................................7 1.1 Dějiny cestovního ruchu ...................................................................................................7 1.2 Nynější cestovní ruch a trendy..........................................................................................8 1.3 Česká republika a cestovní ruch .....................................................................................10 1.3.1 Stručná charakteristika .............................................................................................10 1.4 Image destinace.........................................................................................................13 2. Kniţní turistický průvodce....................................................................................................14 2.1 O průvodci ......................................................................................................................14 2.2 Vybrané turistické průvodce ...........................................................................................14 2.2.1 Rough Guides ..........................................................................................................14 2.2.2 Lonely Planet ...............................................................................................................16 2.2.3 Bradt.........................................................................................................................18 2.3 Geografická struktura jednotlivých průvodců ................................................................20 3. Hodnocení a srovnání průvodců ...........................................................................................21 3.1 Metodika srovnání průvodců ..........................................................................................21 3.1.1. Cíl práce ..................................................................................................................21 3.2 Vlastní hodnocení ...........................................................................................................21 TOP 20 cílů v ČR..............................................................................................................21 Výsledky výzkumu ...........................................................................................................23 3.2.1 Praha ........................................................................................................................24 3.2.2 Střední Čechy ...........................................................................................................25 3.2.3 Jiţní Čechy ...............................................................................................................30 3.2.4 Západní Čechy .........................................................................................................35 3.2.5 Severní Čechy ..........................................................................................................38 3.2.6 Východní Čechy ......................................................................................................41 3.2.7 Jiţní Morava ............................................................................................................45 3.2.8 Severní Morava ........................................................................................................51 3.3 Význam turistických středisek ........................................................................................55 3.3.1 Fotografie .................................................................................................................57 3.3.2 Mapky ......................................................................................................................58 3.3.3 Struktura a uspořádání textu ....................................................................................58 3.4 Výhody a nevýhody jednotlivých turistických průvodců, výběr postřehů .....................59 3.4.1 Rough Guide - výhody .............................................................................................59 3.4.2 Rough Guide – nevýhody ........................................................................................60 3.4.3 Lonely Planet - výhody ............................................................................................60 3.4.4 Lonely Planet - nevýhody ........................................................................................61 3.4.5 Bradt - výhody .........................................................................................................61 3.4.6 Bradt – nevýhody .....................................................................................................61 3.4.7 Postřehy a mýty, které se v průvodcích objevují o Češích: .....................................62 Závěr .........................................................................................................................................63 Seznam pouţitých tabulek, grafů a obrázků .............................................................................65 Seznam pouţité literatury a dalších pramenů ...........................................................................66

ÚVOD Image destinace je jedním z hlavních faktorů, který ovlivňuje výběr destinace. Image destinace mimo jiné dotvářejí i turistické průvodce. Ty slouţí především individuálním turistům jako základní zdroj informací o destinaci a podklad pro plánování svého pobytu. Lze je chápat i jako jakýsi nezávislý pohled na atraktivitu turistické nabídky destinací. Při výkladu teoretických poznatků jsem vyuţívala odbornou literaturu. K doplnění dat o cestovním ruchu mi poslouţily webové stránky Eurostatu a Českého statistického úřadu. K hodnocení návštěvnosti ČR jsem vybrala statistiku příjezdů turistů do všech ubytovacích zařízení. Za výchozí období hodnocení jsem zvolila rok 2006, jelikoţ tyto údaje jsou v současné době kompletní. Z aktuálnějších let jsou některé údaje také k dispozici, nikoli však všechny potřebné. Při statistické a komparační analýze jsem vyuţívala data získaná ze zkoumaných průvodců po vlastním sečtení jejich stran a zanesení zjištěných dat do tabulky uvedené v příloze elektronické verze diplomové práce.

6

1. CESTOVNÍ RUCH 1.1 Dějiny cestovního ruchu Jiţ ve starověku tvořilo cestování důleţitý faktor tehdejších civilizací, ať uţ šlo o poutě věřících, válečná taţení, cesty za obchodem či stěhování národů. Jiţ ve starověkém Římě se stavěla centra pro rekreaci, relaxaci a zábavu. V 15. a 16. století přispěly významnou mírou k cestování zámořské objevy, díky nimţ se začaly navštěvovat nová místa země. I rozvoj map a kartografie hrál důleţitou roli v cestování, protoţe usnadňoval orientaci a navigaci. Tvorbou map a cestopisů se proslavil např. cestovatel Marco Polo. V 17. a 18. století se začalo cestovat za účelem rekreace, odpočinku, regenerace a zábavy především do lázní. To se týkalo vesměs bohatších vrstev obyvatelstva. Průkopníkem moderního cestování se stal Thomas Cook, který v Anglii pořádal od roku 1841 výlety zprvu pouze na anglický venkov, později pak do celého světa. Na přelomu 18. a 19. století došlo k velkému rozvoji průmyslu a dopravy (s vynálezem parního stroje), coţ zapříčinilo velký rozvoj cestování. Od počátku 19. století se vyvíjí automobilový a letecký průmysl. S vývojem dopravních prostředků jde ruku v ruce i růst dopravní infrastruktury a doprovodných sluţeb. V západní Evropě se tak objevují první hotely, rozšiřují se stravovací zařízení, průvodci, atd. K rozvoji cestovního ruchu napomohly i další faktory, např. zkracování pracovní doby a s tím spojený nárůst volného času či větší svoboda pohybu. Cestovní ruch začal rozdělovat destinace do různých segmentů (oblasti horské, venkovské, přímořské). Nejoblíbenějším segmentem byla a stále je návštěva přímořských středisek. Evropské pláţe ročně okupuje více neţ 100 miliónů turistů, čímţ se také vysvětluje nejpočetnější podíl evropské lůţkové kapacity. Horské oblasti zaznamenaly rozvoj cestovního ruchu později, šlo především o vysokohorské oblasti zejména v rakouských, švýcarských a francouzských Alpách. V prvních desetiletích vznikala střediska v níţe poloţených částech poblíţ vlakových tratí, v druhé polovině století v důsledku rozvoje zimních sportů se začala rýsovat nová střediska ve vyšších nadmořských výškách. Postupem času byla střediska dokonaleji vybavována.

7

Venkovský cestovní ruch se pozvolně vyvinul z dlouhodobých sezónních venkovských pobytů. Jiţ od přelomu 19. a 20. století si bohatší vrstvy pronajímaly letní venkovská sídla. V 60. letech pak s vyšší ţivotní úrovní rostlo i pořizování chalup a chat na venkově [4], [5].

1.2 Nynější cestovní ruch a trendy Cestovní ruch se stal součástí společenského ţivota. Je neustále ovlivňován sociálními a ekonomickými změnami i proměnou ţivotního stylu. Tyto změny je důleţité posoudit v jejich rané fázi, aby bylo moţné jim přizpůsobit produkty, sluţby, marketing a investice a vyuţít k tomu vhodných nástrojů. V dnešní době jsou trhy nasycené a poptávka rozhoduje o nabídce. Spotřebitelé, kteří mají vyšší příjmy a více volného času, ovlivňují ziskovost cestovního ruchu. Některé trendy jsou však vyvolány nabídkou, coţ prognózuje vývoj poptávky ovlivňující finanční i časové postupy. Následujících deset bodů dle Hermana Bose z Netherlands Board of Tourism (NBT) ve spolupráci s European Travel Commission (ETC) a European Travel & Tourism Action Group (ETAG) sumarizuje základní trendy, které ovlivňují cestovní ruch ve vztahu k „západní společnosti“ a k Evropě. Tyto jednotlivé trendy působí společně v různých fázích vývoje s různými výsledky a důleţitostí. Trendy mají kladný vliv na ekonomiku cestovního ruchu, čímţ ovšem vzniká nutnost další podpory v oblasti produktů a sluţeb cestovního ruchu. Demografie Projevuje se nárůst osob starších 60 let. Tyto osoby mají lepší zdravotní stav a vyšší příjmy neţ dříve. Zůstávají delší dobu v turistických destinacích s příjemným prostředím a ţivotními podmínkami. Jde o oblasti především v jiţní Evropě a období mimo hlavní turistickou sezónu. Tím roste počet zkušených turistů-seniorů rychleji neţ obecná poptávka po cestovním ruchu. V dlouhém období však tuto skutečnost můţe negativně ovlivnit pokles příjmů a růst věku. I mládeţ ve věku 15 aţ 26 let se na cestovním ruchu účastní významnou podílem. (20% všech turistických mezinárodních příjezdů. Zdraví Rostoucí uvědomění si hodnoty zdraví sice neovlivňuje objem poptávky, ovlivňuje však rozhodování o destinaci a chování během dovolené.

8

Povědomí a vzdělání V rozhodování o dovolené hraje stále důleţitější roli umění, kultura a historie včetně pobytů s výchovnými a duchovními účely, a to díky faktu, ţe průměrná úroveň vzdělanosti se zvyšuje. Volný čas V dnešní době je větší snaha vyuţívat volný čas a relaxovat. Tím se ovšem sniţují volné disponibilní příjmy, coţ negativně ovlivňuje cestovní ruch, jelikoţ nárůst dnů placené dovolené stlačuje dolů disponibilní příjem. Zkušenosti s cestováním Zkušenější lidé si často sami zajišťují cestování podle své potřeby a tím roste jejich kritičnost ke kvalitě a poměru cena/kvalita. Ţivotní styl Vnímání osobních potřeb a chování turistů je ovlivňováno měnícím se ţivotním stylem. Informační technologie Roste důleţitost internetu, díky němuţ se rychle šíří informace a nabízí se moţnosti nákupu produktů a sluţeb cestovního ruchu. Doprava Klasické způsoby cestování se mění díky problémům přesycenosti silniční dopravy a naopak díky vzrůstající dostupnosti nízkonákladových letů a vysokorychlostních vlaků. Udrţitelný rozvoj Trendem je rovněţ význam ekologie. Roste zájem o destinace s významnější rolí přírody a populace. Náklady na udrţitelný rozvoj těchto destinací jsou přenášeny na ceny produktů a sluţeb cestovního ruchu. Jistota a bezpečí Teroristické útoky, regionální války, znečištění ţivotního prostředí a další kritické situace ovlivňují výběr cílové destinace. Ţádoucí jsou pro turisty destinace, které jsou vnímány jako méně nebezpečné [6].

9

1.3 Česká republika a cestovní ruch 1.3.1 Stručná charakteristika Česká republika je díky své výhodné poloze ve středu Evropy dobře dostupná. Je součástí tranzitních cest sever-jih a západ-jih směrem k mořím na jihu Evropy. Bohuţel stav dopravní infrastruktury je horší neţ v západní Evropě, ať uţ jde o pozemní komunikace nebo ţelezniční dopravu. Česká republika nabízí poměrně velké kulturně-historické bohatství díky vysokému počtu zachovaných historických objektů (hrady, zámky, historická centra měst, ...). Velký počet památek je zahrnut do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Česká republika můţe turistům rovněţ nabídnout velké mnoţství přírodních atraktivit, ať uţ národní parky (Krkonoše, Šumava, Podyjí, České Švýcarsko), horské oblasti (Krkonoše, Jizerské hory, Jeseníky, Šumava), nebo vodní plochy v níţinách na jihu Čech i Moravy. Nevýhodou přírodních atraktivit je jejich ekologické narušení a s tím související menší moţnost vyuţití pro cestovní ruch. 1.3.2 Cestovní ruchu z ekonomického hlediska Po změnách v politice i ekonomice v roce 1989 celá česká ekonomika rostla, ačkoliv se vyskytly problémy, které provázejí většinu ekonomik během transformace. Cestovní ruch se během 90. let pozitivně vyvíjel a v české ekonomice zaujal významnou pozici, především na úrovni regionů. Cestovní ruch v České republice měl v roce 2006 podíl na celkovém HDP 3 %. Cestovní ruch a pracovní místa

V České republice podle dat z Českého statistického úřadu ekonomika cestovního ruchu v roce 2006 vytvářela 239 465 pracovních míst (4,67 % celkové zaměstnanosti). Počet pracovních míst měl od sledovaného roku 2003 do roku 2006 vzrůstající tendenci. Podíl zaměstnanců v cestovním ruchu na celkové zaměstnanosti se ve sledovaných letech pohyboval mezi 4,61 a 4,78 %. Nejvíce osob pracovalo ve stravovacích a pohostinských zařízeních (72 tis.) a ubytovacích sluţbách (39 tis.). V cestovních kancelářích a agenturách pracovalo 15 tis. osob.

10

a) Nabídka ubytování Nabídka ubytovacích kapacit v posledních letech vykazuje růst. Krátce po otevření hranic roku 1990 se v České republice nacházelo 2 531 ubytovacích zařízení s více neţ 279 000 lůţky. V roce 1996 celkový počet lůţek prudce vzrostl, kdy se oproti předchozímu roku rozrostl z 2623 zařízení na 5719 zařízení, coţ byl nárůst o 118 %, ačkoli počet lůţek oproti roku 1995 vzrostl jen o 145 109 (+ 49 % nárůst). V roce 2006 Česká republika disponovala 441968 lůţky v 7616 turistických zařízeních. b) Příjezdový a výjezdový cestovní ruch Turistická zařízení zaznamenala za posledních 15 let velmi dynamický nárůst celkových příjezdů. V roce 2006 bylo všemi turistickými zařízeními celkem zaznamenáno 12 724 926 příjezdů, z nichţ 6 435 474 (50,6 %) byli zahraniční a 6 289 452 (49,4 %) návštěvníci. Zahraniční turisté ubytovaní v HUZ tvořili nadpoloviční podíl jiţ v roce 2005, kdy to bylo 51,3 %. Turisté jako tradičně mířili nejčastěji do Prahy (32,5 %), dále pak do Jihočeského (8,7 %) a Jihomoravského kraje (8,4 %). V roce 2006 přijelo do hromadných ubytovacích zařízení o 1,6 % více zahraničních turistů, oproti roku 2005 (4,8 %) se však tempo růstu zpomalilo. Průměrná doba přenocování činila v roce 2006 3,3 přenocování, zahraniční turisté zde strávili v průměru 3,1 přenocování. V Praze cizinci tráví ještě kratší dobu, a to 2,8 přenocování. Nejdelší dobu tráví v České republice turisté z Ruska (5,6 přenocování), Německa (3,7 přenocování) a Španělska (3,1 přenocování). Na vrcholu ţebříčku se v roce 2006 opět umístili turisté z Německa. Druhé místo patří Britům, přestoţe jich přijelo o 13,4 % méně. Britové do České republiky přijíţdějí hlavně na tzv. „stag parties“, neboli rozlučky se svobodou. Ty se v současné době pomalu přesouvají z Prahy dále do zemí východní Evropy, a to díky nízkonákladovým aerolinkám hlavně do Pobaltí. Na třetím místě se stejně jako v předešlém roce umístila Itálie. Mezi zahraničními turisty jsou výrazné rozdíly v sezónnosti. Zatímco u turistů z Velké Británie, Ruska, Itálie a Slovenska se sezónnost téměř neprojevuje, v případě turistů z Nizozemska, Španělska a Německa je zřetelná. Nejvýrazněji se projevuje u turistů z Nizozemska, převáţná většina z nich do České republiky přijíţdí v letních měsících. 11

Praha je mezi zahraničními turisty kaţdoročně nejvyhledávanější turistickou destinací v České republice. V roce 2006 jí navštívilo 3 702 tis. zahraničních turistů, to je 57,5 % ze všech zahraničních turistů, kteří přijeli do České republiky. Přesto v loňském roce příjezdy poklesly o 0,6 % (- 23 tis.). Tento pokles je dán zejména výrazným poklesem příjezdů hostů z Velké Británie. Britů přijelo v roce 2006 do České republiky 569 tis., to je o 13,4 % méně (88 tis.) neţ v roce 2005. Vzhledem k tomu, ţe téměř 90 % všech Britů přijíţdí do Prahy, je jasné, ţe se tento úbytek na návštěvnosti Prahy projevil. Pokud ovšem údaje očistíme o Brity, došlo v Praze k nárůstu zahraničních turistů. Pokud pomineme pokles příjezdů v roce 2002, kdy Prahu a celou Českou republiku postihly ničivé povodně, je rok 2006 prvním od roku 1998, kdy do Prahy přijelo méně zahraničních turistů neţ předešlý rok. Tabulka 1: Top 10 zemí s nejvyšší návštěvností ČR v roce 2006

Příjezdy Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Země Německo Velká Británie Itálie USA Nizozemsko Slovensko Polsko Francie Rusko Španělsko

Přenocování 2006 Pořadí Země 1 617 431 1. Německo 566 225 2. Velká Británie 399 023 3. Rusko 322 026 4. Itálie 284 499 5. Nizozemsko 281 854 6. USA 273 659 7. Slovensko 240 280 8. Španělsko 239 632 9. Polsko 220 050 10. Francie

2006 6 055 215 1 531 993 1 356 792 1 142 234 1 052 352 972 239 806 174 693 476 612 873 609 872

Pramen: ČSÚ, vlastní zpracování

Českých občanů v roce 2006 vyjelo za hranice státu 36,7 milionů, z toho 88,6 % občanů ČR po silnicích, 2,9 % po ţeleznicích a 8,5 % letecky. Vývoj letecké dopravy v oblasti výjezdů byl v roce 2006 příznivý, počty výjezdů občanů leteckou dopravou jiţ několik let vzrůstají (+ 18,8 % v roce 2006). Z celkového počtu výjezdů rezidentů jich 8,5 % vyuţije leteckou dopravu. U delších cest (4 a více přenocování) je pak tento podíl mnohonásobně vyšší (přibliţně 28 %). Příjezdy zahraničních turistů leteckou dopravou v roce 2006 poklesly o 9,1 % ( - 432 tis.). K poklesu příletů zahraničních turistů došlo poprvé od roku 1999. V předešlých letech příjezdy leteckou dopravou naopak dynamicky rostly (v roce 2003 o 28,0 %, 2004 o 31,7 % a 2005 o 14,8 %). Hlavním důvodem poklesu je výrazný pokles příjezdů turistů v Velké Británie.

12

c) Regionální cestovní ruch Rozmístění cestovního ruchu z hlediska regionálního je velmi nerovnoměrné. V návštěvnosti zahraničních turistů podle jednotlivých krajů se na prvních třech příčkách pořadí oproti roku 2005 nezměnilo. Nejnavštěvovanějším krajem se stala jako kaţdoročně Praha, kam přijelo 57,5 % všech zahraničních turistů. Následuje Karlovarský kraj (7,5 %), který také vykázal mezi kraji nejvyšší tempo růstu, a to 18,2 %. Na třetím místě je kraj Jihomoravský s 6,2 %. V první pětce se dále umístil kraj Jihočeský a Královéhradecký. Pozitivním rysem je nárůst počtu přenocování zahraničních turistů, a to o 2,5 % (+ 495 tis.) na 2, 009 milionu. Největší zásluhu na tom mají turisté z Ruska, u nichţ došlo k nárůstu téměř o 30 %. Na počtech přenocování se také významně podílí turisté z Německa, a to hlavně díky lázeňským pobytům. Počet přenocování výrazně narostl také u turistů z Polska, Slovenska a USA.

1.4

Image destinace

Produkt cestovního ruchu destinace je převáţně nehmatatelný, neskladovatelný, neoddělitelný od osoby poskytovatele, heterogenní, relativně málo napodobitelný, má sezónní charakter a je realizovatelný v místě nabídky, tj. host se musí dostavit na místo jeho realizace. Na celkovém charakteru produktu se podílejí samotní hosté, kteří se spolupodílejí na vytváření atmosféry navštíveného místa. Na produkt je vhodné se dívat očima hosta. Výběr turistické destinace je často ovlivněn očekáváním hosta, podle kterého host hodnotí image destinace. Image destinace je proto velmi významným komponentem produktu destinace.* Image destinace má za úkol vypovídat, jak je destinace vnímaná navenek, ať uţ návštěvníky, nebo konkurencí atd. Jde o pocit získaný na základě vlastní zkušenosti i pomocí nějakých zprostředkovatelů. Zde je důleţitý tzv. propagační mix, který má informovat, připomínat a přesvědčovat [7]. Jakoukoliv propagační aktivitu dané turistické organizace je potřeba vnímat jako součást tvorby image destinace. Tvorba identity neznamená jen propagaci, která je sice její hlavní součástí, ale zahrnuje veškeré aktivity, které t která turistická organizace vyvíjí. Spolu s produkty cestovního ruchu se zavádí na trh rovněţ značka destinace, logo nebo heslo. To má za úkol zřetelně vystihnout stěţejní představu, kterou si má návštěvník s destinací spojovat. I turistické průvodce jsou jedním z faktorů pro vytváření této představy. Image

*

Ze záznamu přednášky Ing. Dagmar Jakubíkové, Ph.D.,(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta ekonomická), pro Mezinárodní konferenci – Region, sluţby, cestovní ruch, konané 9.–10. dubna 2001 na filosofické fakultě Ostravské univerzity v Ostravě

13

destinace je pro potencionálního návštěvníka stále důleţitějším činitelem a má velký vliv na jeho rozhodování.

2. KNIŽNÍ TURISTICKÝ PRŮVODCE 2.1 O průvodci Kniţní turistický průvodce je důleţitým zdrojem informací pro cestovatele. Jeho vyuţití je nejjednodušší cestou k získání potřebných údajů na cestách, kde není vţdy v dosahu připojení k internetu ani ţivý rádce, který by cestovatele dobře informoval, ať uţ v podobě informačního centra, najatého průvodce či náhodně dotazovaného člověka. Výhodou turistických průvodců je poskytování komplexních informací, skladnost, mobilnost a důvěryhodnost dat. Na druhou stranu nevýhodou je aktuálnost dat, protoţe skutečnost se můţe velmi rychle měnit a průvodce na ně nereaguje tak pruţně, jako např. internet. Proto se mohou objevovat zastaralé informace. Další nevýhodou je, ţe turistický průvodce nedokáţe vystihnout všechny atraktivity daného území, jelikoţ má pouze omezenou kapacitu. Ze stejného důvodu nemůţe poskytnout plné informace o všech moţnostech ubytování a stravování v dané lokalitě.

2.2 Vybrané turistické průvodce Ke srovnání máme k dispozici 3 turistické průvodce, které se zabývají destinací Česká republika. Ani jeden z těchto průvodců není k dostání v běţných knihkupectvích v České republice. Pro srovnání jsem poptávala dané průvodce v zahraničí v náhodně vybraných knihkupectvích. Ve Vídni (Rakousko) nabízeli Rough Guide, v Hannoveru (Německo) Rough Guide i Lonely Planet, v Londýně v největších knihkupectvích byly k dostání všechny tři průvodce, v Reykjavíku (Island) ani jeden a ve Fortaleze (Brazílie) měli pouze průvodce Praha od Rough Guides. Díky moţnostem internetových obchodů se ovšem dají všechny průvodce objednat a rozeslat po celém světě.

2.2.1 Rough Guides První z vybraných knih je průvodce z vydavatelství Rough Guides s názvem The Rough Guide to the Czech and Slovak Republics. Jeho autory je Rob Humphreys, rok vydání 2007, 7. vydání. Během práce bude pouţíván jeho zkrácený název Rough Guide. 14

O vydavatelství† Vydavatelství Rough Guides je předním vydavatelem cestovních a referenčních informací, uznávaným pro jeho precizní, aktuální obsah a zasvěcené moderní psaní. V létě 1981 Mark Ellingham, právě po absolvování Bristol University cestoval po Řecku a nemohl nalézt průvodce, který by vystihl jeho potřeby. Bylo to zde, kde potkal Martina Dunforda, který tou dobou učil v Řecku angličtinu. Po jejich návratu do Británie, aby se vyhnuli „skutečné práci“, začali Martin, Mark a malá skupina pisatelů vytvářet vlastní sérii turistických průvodců, která měla za cíl spojit ţurnalistický přístup k popisu s praktickým přístupem k potřebám cestovatelů. V roce 1982 vydali tito autoři první publikaci Rough Guides, průvodce po Řecku. Tato publikace měla fenomenální úspěch, který způsobil vlnu vydání průvodců do desítek destinací a dosáhnul široké čtenářské obce, vychutnávající si důvtip a zvědavost příruček Rough Guide stejně jako jejich nadšený a kritický přístup. K dnešnímu dni byly vydány průvodce do více neţ 200 zemí světa, slovníky frází ve 22 jazycích a mnoho map. O autorovi Rob Humphreys pracoval původně jako herec, taxikář a muţský model. Od počátku 80. let začal cestovat, především do střední Evropy. Často jezdil do České republiky (či Československa) a od roku 1989 psal pro vydavatelství Rough Guides průvodce o Praze, České a Slovenské republice, Sankt Petěrburgu, Londýně a Skotsku. Kdyţ nepíše průvodce, je k zastiţení při kormidlování starých lodí na Temţi. Jeho snem je obeplout skotské pobřeţí. Procestoval celou Střední Evropu a zaměřil se především na Českou republiku. Jeho osobní poznatky a postřehy jsou v průvodci uváděny velmi často, nezřídka se objevuje kritika a upozornění na určité nedostatky, nebezpečí apod. Někdy bývá kritika aţ přehnaná. O knize The Rough Guide to the Czech Republic je podrobný průvodce velkého rozsahu psaný v anglickém jazyce. Celkem má 666 stran, dělí se na 2 části – Česká republika a Slovenská republika. Česká republika je část, která zaujímá 394 stran, Slovenská republika 183 stran. V úvodu knihy je tzv. „Barevná sekce“, kde je zobrazena mapa České republiky a Slovenské republiky a úvodní kapitola společná pro obě země, v níţ autor představuje Českou republiku a Slovenskou republiku jako celky, jejich stručnou historii, politickou situaci, přírodní †

Odstavec O vydavatelství je volně přeloţen z internetových stránek http://www.roughguides.com

15

poměry, tipy na cestování a nejvýznamnější turistické cíle doplněné fotografickou přílohou, kde je 29 nápadů na cíle výletů. Za „Barevnou sekcí“ následuje „Úvod“ a dále samotný „Průvodce“. Úvodní kapitola informuje o způsobech dopravy, turistických vízech, pojištění a zdravotní pomoci, bezpečnosti, penězích a měně, informačních centrech a o bezbariérových vstupech, zakončena je krátkým seznamem důleţitých informací.

Za kapitolami

pojednávajícími o jednotlivých oblastech se nachází „Souvislosti“, rozdělené do částí „Historie“ zabývající se na 25 stranách podrobněji historií země od doby Keltů po dnešek, a „Knihy“zmiňující desítky literárních autorů a jejich významná díla. Na konci knihy je pro obě části společný jazykový průvodce s rozsahem 18 stran, ale části týkající se slovní zásoby z oblasti jídla a pití jsou opět děleny na český a slovenský oddíl. Jazykový průvodce se dělí na kapitoly „Výslovnost“, „Český a slovenský jazykový průvodce“, „Glosář českého jídla a pití“, „Glosář slovenského jídla a pití“, „Názvy českých a slovenských ulic od A do Z“, „Glosář českých a slovenských slov a termínů“, „Glosář architektury“ a „Historické a politické termíny“. Zajímavým oddílem je „Názvy českých a slovenských ulic od A do Z“, kde je vţdy ve 3 – 6 řádcích vysvětlen význam dané osobnosti či události, po níţ je ulice pojmenována. Strany 645-657 jsou věnovány propagaci dalších průvodců a map, které vyšly ve vydavatelství Rough Guides, a doplňkových sluţeb, které Rough Guides poskytuje (např. cestovní pojištění), dále je zde uveden seznam osob, které se na vzniku průvodce The Rough Guides spolupracovali, poděkování a další doplňující údaje. Posledních 8 stran knihy je věnováno rejstříku místopisných názvů a pouţitých pojmů, z nichţ poloţky zobrazené na některé z map jsou napsány červeným písmem. Vedle rejstříku je 1 strana věnována vysvětlivkám symbolů pouţitých na mapách. Na rubu titulní strany je uvedena kategorizace cen ubytování, se kterou je dále v průvodci pracováno a mapka s rozdělením České a Slovenské republiky na jednotlivé turistické oblasti, s nimiţ je v knize dále pracováno. Na přebalu knihy je fotografie kostelu sv. Víta v Českém Krumlově. 2.2.2 Lonely Planet Druhým srovnávaným průvodcem je Czech & Slovak Republics z vydavatelství Lonely Planet. Autory jsou Lisa Dunford, Brett Atkinson a Neil Wilson, rok vydání 2007, 5. vydání.

16

O vydavatelství‡ První knihu Lonely Planet, Levně napříč Asií, napsal a vydal angličan Tony Wheeler, dřívější inţenýr firmy Chrysler a absolvent University of Warwick and London Business Schoul, se svou ţenou Maureen Wheeler v Sydney roku 1973, po své cestě z Turecka přes Írán, Afghánistán a Pákistán do Indie a Nepálu. Popularita suchozemské cesty klesla po uzavření íránských hranic roku 1979. Psáno s vyjádřením mnoha názorů se prodávaly publikace dobře v Austrálii, kde dostal manţelský pár za úkol rozšířit publikaci, a tak vznikl druhý díl Levně po Jihovýchodní Asii s podtitulem Ţlutá bible, která se stala jednou z nejprodávanějších knih vydavatelství. První kniha Lonely Planet, která zaujala mladé lidi z Austrálie a Evropy (především Velké Británie), podnítila hippie cestu mezi Austrálií a Evropou přes jihovýchodní Asii, indický subkontinent a a střední východ, která se stala něčím jako ceremonií pro mladé cestovatele především z Austrálie a Nového Zélandu, kteří pak trávili měsíce nebo roky na cestách. Turistické průvodce se pak šířily do Asie, především pak průvodce po Indii vydaný roku 1981. V 90. letech začalo vydavatelství expandovat do Evropy a Severní Ameriky. Během let se tituly měnily od průvodců pro „batůţkáře“ k mainstreamovým publikacím pro širší cestovatelské publikum. V současnosti je vydáno na 500 průvodců a mnoho dalších tematických titulů, fotografických knih, gastronomických průvodců, kalendářů apod. O autorech Autoři průvodců Lonely Planet jsou nezávislí nadšení cestovatelé, kteří nebádají pomocí internetu nebo telefonu a nepřijímají pozornosti podniků výměnou za pozitivní reference. Rádi se pohybují mimo doporučované trasy. Osobně navštěvují stovky hotelů, restaurací, barů, kaváren, galerií aj., aby mohli podat skutečné nezkreslené informace. Všichni tři autoři navštívili během své práce na průvodci Českou republiku a spolupracovali s mnoha Čechy, kteří jim během jejich pobytu v ČR při tvoření průvodce poskytovali a pomáhali sbírat potřebné informace. Sbírání informací pro napsání tohoto průvodce jim zabralo 1260 hodin. Lisa Dunford jezdila od dětství do Československa za svými příbuznými a po dokončení vysoké školy nějakou dobu ţila na Slovensku. Novozélanďan Brett Atkinson pobýval v ČR sice pouze 2 měsíce, ale i během této relativně krátké doby stihl nasbírat dostatek zkušeností pro to, aby mohl o České republice napsat průvodce. Neila Wilsona do ČR po jeho první návštěvě lákal návrat díky krásné přírodě, humorným obyvatelům, chutnému pivu a textilním

‡

Odstavec O vydavatelství je volně přeloţen z internetových stránek http://www.lonelyplanet.com

17

papučím na zámcích. Pro Lonely Planet napsal jiţ 45 průvodců zaměřených především na střední

a

východní

Evropu.

O knize Czech and Slovak Republics od vydavatelství Lonely Planet je průvodce středního rozsahu, má celkem 496 stran, z nichţ 258 stran je věnováno České republice a 96 stran Slovenské republice. Úvod je společný pro obě země a obsahuje praktické informace pro cestování. Na okrajích listů jsou vpisovány poznámky pro zpestření a tipy. Zajímavou částí jsou itineráře, doporučující návštěvníkům 4 konkrétní trasy po České a Slovenské republice v závislosti na mnoţství času, který turista na návštěvu obou zemí má, a mnoho dalších doporučených výletů „šitých na míru“ podle zaměření turisty, ať uţ jde o místa světového kulturního dědictví, klasické hrady a zámky, lidové tradice, nebo lázně. Stručná kapitola „Snapshot“ podává základní politické a geografické informace o obou zemích. Devět stran je věnováno historii, praktická je časová osa vinoucí se celou kapitolou, která zdůrazňuj důleţité historické momenty. Dalších 20 stran je věnováno kultuře, 5 stran ţivotnímu prostředí a přírodě, 6 stran outdoorovým aktivitám, 11 stran jídlu a pití včetně tematické slovní zásoby. Za oddílem samostatného průvodce následují kapitoly s praktickými informacemi o ubytování, dopravě, zdraví, atd., kterým předchází podrobný obsah velmi zlepšující orientaci v hutném textu. Následuje jazyková část s gramatikou a slovníkem. Výslovnost je psána zajímavým přepisem do anglických slov (např. yukh-se-yme-nu-yesh = jak se jmenuješ). Na závěr knihy patří rejstřík, následovaný mapou světa s vyznačenými časovými pásmy a legendou map. Rubová strana titulní stránky obsahuje tzv. rychlé reference, kde je seznam pouţitých zkratek, obvyklá pracovní doba v obou zemích, důleţitá telefonní čísla a mezinárodní předvolby, fráze, převody směnných kurzů, přibliţné ceny ubytování a stravy a převodník jednotek doplněný na okraji strany o praktické měřítko v centimetrech i palcích. Na přebalu je fotografie Staroměstského náměstí v Praze, ze zadní strany je několik tipů z obsahu knihy.

2.2.3 Bradt Posledním z trojice porovnávaných průvodců je Czech Republic z vydavaterství Bradt, rok vydání 2006, 1. vydání.

18

O vydavatelství4 Kdyţ se Hilary Bradt se svým manţelem Georgem vydali v roce 1973 na cestu do Jiţní Ameriky, ještě nevěděli, ţe tímto činem odstartují vývoj jednoho z nejváţenějších a nejspecializovanějšího vydavatelství cestovních publikací na světě. Hilary a Georgie napsali jejich první publikaci na člunu během plavby po Amazonce. O 30 let později k této publikaci přibylo dalších 130, z nichţ bylo mnoho napsáno v prvních letech právě Hilary a Georgem. Společnost rostla pomalu, ale ustavičně. Její udrţitelná filozofie je srdcem celého vývoje a míní, ţe kaţdý titul byl ručně sesbíraný a přinesl něco nového a uţitečného ke stále rostoucí řadě průvodců dostupných v knihkupectví po celém světě. Přispět k této kvalitě mohou pouze autoři s opravdovou vášní a znalostmi míst o nichţ píší a která předtím skutečně navštívili. Dnes má Bradt pověst průkopníka v neobvyklých destinacích a kvalitního psaní. Knihy jsou jednak cestopisy a jednak turistickými průvodci naplněné osobními ohlasy a úvahami jejich autorů a projevují hluboké znalosti, skutečný nadhled, osobní přístup a snad i smysl pro humor Vydavatelé mají pochopení pro fakt, ţe zájmy kaţdého cestovatele jsou jiné, a proto i kaţdá z publikací je jiná, zdůrazňující charakteristická hlediska dané destinace, která ji činí něčím speciální, a dovolují autorům dát volný průchod jejich individuálním vášním. V roce 1997 obdrţel Bradt od the Sunday Times Ocenění Malé vydavatelství roku a pyšný je i na 6 prvních cen za nejlepší turistické průvodce od Britského cechu autorů turistických průvodců. V USA obdrţeli 2 autoři Bradt prestiţní cenu Lewell Thomas. V roce 2008 vyhrál Tuláckou zlatou cenu za sérii nejlepších turistických průvodců a zvláště oceněna byla pak Hilary Bradt. O autorovi Marc di Duca je nezávislý autor průvodců a překladatel, který ţil a pracoval v České republice 10 let. V roce 2009 se chystá na mnoho pěších túr po České republice, aby o nich v roce 2010 napsal dalšího průvodce (Cicerone Guide to Walking in the Czech Republic). Vedle autorství v Bradt pracuje i pro vydavatelství Lonely Planet, Thomas Cook, The AA a Cicerone.

4

Odstavec O vydavatelství je volně přeloţen z internetových stránek http://www.bradt-travelguides.com

19

O knize Kniha Czech Republic se jako jediná ze třech zkoumaných titulů zabývá pouze Českou republikou. Jejích 328 stran obsahuje úvodní kapitolu se základními informacemi o geografii a podnebí (2 strany), historii (21 stran), politice, ekonomii, obyvatelstvu, jazyku, kultuře, náboţenství a školství. Další kapitola (36 stran) je věnována praktickým informacím (doprava, ubytování, stravování, zdraví, nákupy atd.). Následuje samostatný průvodce po jednotlivých oblastech. Zvláštní a přehledně členěný oddíl je v kaţdé oblasti věnován informacím o ubytování, stravování, zábavě a praktickým informacím. Na konci knihy je jazykový průvodce, tipy na uţitečné odkazy a knihy pro více informací, seznam průvodců vydavatelství Bradt a rejstřík. Rubová strana titulní strany obsahuje mapu České republiky s vyznačenými nejdůleţitějšími silničními a ţelezničními trasami. Na přebalu knihy je fotografie Karlova mostu se siluetou praţských kostelních věţí.

2.3 Geografická struktura jednotlivých průvodců Turistické cíle jsou v jednotlivých průvodcích rozděleny do několika oblastí. Převáţně se v tomto rozdělní i začlenění cílů všechny tři průvodce shodují, ale drobné odchylky se vyskytují. Jde především o počet oblastí. V Rough Guide je Česká republika rozdělena celkem na 7 oblastí, z nichţ první, Praha a okolí, se vnitřně dělí ještě na samostatnou Prahu a dále pak Střední Čechy. Lonely Planet je členěn na 8 oblastí, obecně se shodujících s Rough Guide s jediným rozdílem, ţe Praha a Střední Čechy jsou dvě oddělené oblasti. Bradt je členěn na 9 oblastí, oproti předchozím dvěma průvodcům zde přibyla oblast Vysočina, která zahrnuje cíle začleněné v ostatních průvodcích do přilehlých oblastí. Z uvedeného členění je zřejmé, ţe rozdělení se neshoduje s rozdělením České republiky na kraje, ale toto řešení je pravděpodobně přehlednější a pro zahraniční turisty jednodušší a srozumitelnější.

20

3. HODNOCENÍ A SROVNÁNÍ PRŮVODCŮ 3.1 Metodika srovnání průvodců 3.1.1. Cíl práce Cílem práce je vzájemná komparace vybraných průvodců, analýza jejich rozsahu a zjištění, zda se průvodce věnují všech oblastem se stejným důrazem či jestli jsou některé oblasti či cíle oproti jiným vyzdvihovány, popř. z jakého důvodu. Další cílem práce je identifikovat atributy, které vytvářejí celkový obraz jednotlivých turistických regionů v myslích potenciálních návštěvníků. Práce má především ukázat, jak je Česká republika prostřednictvím turistických průvodců prezentována navenek.

3.2 Vlastní hodnocení TOP 20 cílů v ČR Pro zajímavost jsem si před vlastním hodnocením jednotlivých oblastí stanovila dle vlastního výběru 20 turistických cílů, u nichţ bych očekávala velkou pozornost turistických průvodců, a poté jsem k nim dohledala jejich zastoupení v rámci celé České republiky v jednotlivých průvodcích. Výsledky shrnuje následující tabulka. Pořadí v prvním sloupci značí mou předpokládanou posloupnost cílů dle významu, následující dvojice sloupců značí vţdy procentuelní zastoupení daného cíle v ČR a jeho skutečné pořadí v daném průvodci. Tabulka 2: Zastoupení vybraných cílů v ČR s pořadím dle vlastního úsudku Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

Cíl Praha Brno Český Krumlov Olomouc Kutná Hora Karlovy Vary Telč Karlštejn Č. Budějovice Znojmo Lednice Kroměříţ Plzeň Šumava Mikulov Krkonoše Třebíč Č.Švýcarsko Holašovice Ţďár nad Sáz.

Kraj Praha Jihomoravský Jihočeský Olomoucký Středočeský Karlovarský Vysočina Středočeský Jihočeský Jihomoravský Jihomoravský Zlínský Plzeňský Jihočeský Jihomoravský Liberec./HK Vysočina Ústecký Jihočeský Vysočina

RG Pořadí LP Pořadí 29,9% 1 29,2% 1 4,5% 2 4,9% 2 1,3% 10 2,1% 6 2,0% 3 2,1% 5 1,1% 12 1,7% 9 1,7% 4 2,8% 3 0,5% 41 1,1% 20 0,3% 54 0,6% 39 1,0% 16 2,0% 7 0,8% 26 1,2% 17 0,2% 86 0,4% 51 1,0% 15 1,1% 19 1,6% 5 2,3% 4 0,6% 30 1,3% 14 0,5% 40 1,0% 27 0,8% 24 0,7% 33 0,4% 47 0,3% 68 1,2% 11 1,0% 24 0,1% 182 0,1% 120 0,4% 50 0,3% 63

21

BR Pořadí 25,1% 1 3,2% 2 2,3% 5 2,1% 6 1,5% 16 2,9% 3 1,4% 20 1,2% 31 1,8% 8 1,6% 12 0,3% 60 1,3% 24 2,5% 4 0,9% 35 0,9% 37 1,2% 29 1,5% 17 0,7% 48 0,1% 78 0,9% 40

Pramen: Humphreys R., The Rough Guide to the Czech and Slovak Republics, 2007; : Dunford L., Atkinson B., Wilson N., Czech & Slovak Republics, 2007; di Duca M., Czech Republic, 2006, vlastní zpracování

První dvě příčky se mi dle očekávání podařilo odhadnout správně, Praha a Brno jsou opravdu v průvodcích nejvíce zastoupenými cíli. Dále se však jiţ mnou určené pořadí se skutečným pořadím v průvodcích liší. Výraznější odchylky odhadu oproti skutečnosti se objevily např. u cíle Telč, kde jsem s přihlédnutím na zápis v UNESCO očekávala vyšší podíl cíle v ČR. Podobně jsem přecenila i cíle Lednice a Holašovice. Velmi malé zastoupení cíle Holašovice pro mě bylo překvapením. Naopak jsem podcenila cíl Plzeň, který se ve skutečnosti v ţebříčku všech průvodců nachází do pátého místa, já jsem jej však zařadila aţ do druhé dekády. Celkově jsou však data rozmanitá, obecně se dá říci, ţe v tabulce nejsou ţádná extrémní překvapení.

Oblasti ČR Zastoupení jednotlivých oblastí v ČR je dobře viditelné z následujících grafů: Graf 1: Zastoupení jednotlivých oblastí v ČR - Rough Guide

7,1% 15,5%

Praha 29,9%

Praha a okolí Jiţní Čechy Západní Čechy Severní Čechy

11,9% 6,2% 9,7% 8,5%

11,2%

Východní Čechy Jiţní Morava Severní Morava

Pramen: Humphreys R., The Rough Guide to the Czech and Slovak Republics, 2007, vlastní zpracování

22

Graf 2: Zastoupení jednotlivých oblastí v ČR – Lonely Planet

Praha

5,9% 17,3%

29,2%

Střední Čechy Jiţní Čechy Západní Čechy Severní Čechy

9,2% 6,2%

5,6% 11,7%

Východní Čechy Jiţní Morava Severní Morava

14,8%

Pramen: Dunford L., Atkinson B., Wilson N., Czech & Slovak Republics, 2007, vlastní zpracování

Graf 3: Zastoupení jednotlivých oblastí v ČR – Bradt

6,91%

Praha

7,1% 25,1%

Střední Čechy Jiţní Čechy

12,1%

Západní Čechy Severní Čechy 8,4%

7,2%

Východní Čechy Jiţní Morava

6,4% 13,3%

13,4%

Vysočina Severní Morava

Pramen: di Duca M., Czech Republic, 2006, vlastní zpracování

Výsledky výzkumu Turistické cíle jsou pro lepší přehlednost a moţnost porovnání rozděleny v kaţdé oblasti a jednotlivých průvodcích dle směrodatné odchylky na 5 kategorií se vzájemně si blízkými hodnotami v rámci kaţdé z kategorií. Kategorie jsou následující: 1) Lokality s dominantním významem 2) Lokality s nadprůměrným významem 3) Lokality s průměrným významem 4) Lokality s podprůměrným významem 5) Lokality s nízkým významem

23

Po rozdělení cílů v rámci oblasti a seřazení sestupně prioritně dle průvodce Rough Guide (díky nejvyššímu počtu cílů) je moţné usoudit, které cíle jsou v jednotlivých oblastech i průvodcích zastoupeny nejčetněji apod. 3.2.1 Praha Tabulka 3: Počet stran o daných turistických cílech v oblasti Praha Místo Kraj RG-rozsah LP-rozsah BR-rozsah Praha Praha 93 67 54 Pramen: Humphreys R., The Rough Guide to the Czech and Slovak Republics, 2007; : Dunford L., Atkinson B., Wilson N., Czech & Slovak Republics, 2007; di Duca M., Czech Republic, 2006, vlastní zpracování

Hlavní město Praha je v průvodcích specifickou oblastí, jelikoţ se jiţ vnitřně nedělí na další cíle rozmístěné v rámci širšího území, ale jde o cíle menšího rozsahu, konkrétní pamětihodnosti, rozmístěné v rámci jednoho města. Navzdory tomuto faktu je kapitola o Praze ve všech třech průvodcích díky její důleţitosti nejrozsáhlejší kapitolou. V Rough Guide zaujímá 29,9 % celé publikace, v Lonely Planet 29,2 % a v Bradt 25,1 %. Svým způsobem jde o „průvodce v průvodci“, jelikoţ obsah kapitoly o Praze by se dal vyčlenit do samostatné publikace. Kapitola obsahuje samostatné obecné informace o dopravě, ubytování, stravě apod. Vnitřně se dále ve všech průvodcích shodně dělí na podkapitoly Hradčany, Malá Strana, Staré Město, Josefov, Nové Město, Vyšehrad a dále v závislosti na průvodci jiţ rozlišně na okolní čtvrti a předměstí. Díky podobnosti popisu historického centra nepovaţuji za důleţité se této oblasti věnovat podrobněji, proto se zaměřím spíše na části mimo historické centrum. Průvodci vesměs shodně popisují čtvrti Vinohrady (Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, kostel sv. Ludmily, Národní dům, Vinohradské divadlo), Ţiţkov (Televizní věţ, Olšanské hřbitovy, Nový ţidovský hřbitov, Vítkov), Holešovice a Bubeneč (Letná, Národní technické muzeum, Veletrţní palác, Výstaviště a Stromovka), Trója (Trojský zámek, Zoo), Dejvice a Smíchov (Muzeum MHD, Müllerova vila, park a letohrádek Hvězda, Bílá hora, Bertramka a Mozartovo muzeum) a Zbraslav (zámek Zbraslav). Jediný Bradt zmiňuje Břevnovský klášter. Stejný průvodce do Prahy zahrnuje i zámek v Průhonicích, ostatní průvodce Průhonice řadí jiţ do Středních Čech. Následuje velké mnoţství informací o moţnostech ubytování a stravování, kultury, zábavy a sluţeb především v centru města.

24

3.2.2 Střední Čechy Tabulka 4: Počet stran o daných turistických cílech v oblasti Střední Čechy Místo Kraj RG-rozsah LP-rozsah BR-rozsah Nelahozeves Středočeský 3/4 0 0 Veltrusy Středočeský 1/2 2/5 0 Říp Středočeský 1/3 0 0 Mělník Středočeský 1 1 1/4 2 Kokořínsko Středočeský 2/3 1/4 0 Mladá Boleslav Středočeský 1 0 0 Přerov nad Labem a Ostrá Středočeský 2/3 2/5 0 Poděbrady Středočeský 3/4 0 0 Kolín Středočeský 1 0 0 Kutná Hora Středočeský 3 1/2 4 3 1/4 Sedlec Středočeský 1/2 1/2 3/4 Kačina a Ţleby Středočeský 1/2 2/3 0 Průhonice Středočeský 2/5 1/4 1/2 Sázava Středočeský 1/2 2/3 1 Český Šternberk Středočeský 1/3 2/3 0 Konopiště Středočeský 1 1/3 1 1/8 1 2/3 Příbram Středočeský 1 1/3 0 0 Karlštejn Středočeský 1 1 1/3 2 1/2 Okolí Karlštejna a Český kras Středočeský 4/5 1/4 0 Křivoklátsko Středočeský 1 1 1 1/3 Kladno Středočeský 1/2 0 0 Lidice Středočeský 1/2 1/2 1 1/4 Lány Středočeský 1/2 0 0 Beroun Středočeský 0 1 1 1/2 Rakovnicko Středočeský 0 0 3 Pramen: Humphreys R., The Rough Guide to the Czech and Slovak Republics, 2007; : Dunford L., Atkinson B., Wilson N., Czech & Slovak Republics, 2007; di Duca M., Czech Republic, 2006, vlastní zpracování

Oblast Střední Čechy, v průvodci Rough Guide téţ řazená do oddílu Praha a okolí, zaujímá v Rough Guide a Lonely Planet shodně 6,2 % a v Bradt 9,4%. Tato oblast zaujímá v celém průvodci Rough Guide poslední místo v ţebříčku dle velikosti měřené počtem stran. V Lonely Planet je to pak 6. příčka a v Bradt příčka 5. Ze seřazení oblasti Střední Čechy podle směrodatné odchylky vyplynulo, ţe nejvyšší zastoupení v této oblasti má jednoznačně město Kutná Hora. Tento cíl tvoří nejvyšší příčku ve všech třech průvodcích s výrazným rozsahovým náskokem před dalšími cíli. Spolu se dvěma zástupci z průvodce Bradt tvoří jediné zástupce v kategorii Lokality s dominantním významem. Způsobeno je to pochopitelně přítomností památky UNESCO v Kutné Hoře. Chrám svaté Barbory je lákadlem pro turisty přijíţdějící do ČR z více důvodů. Nejen ţe je chrám zahrnut na seznam světového kulturního dědictví, ale má i výhodnou polohu vůči 25

Praze, protoţe do Kutné Hory je dobré přímé vlakové i autobusové spojení z hlavního města. Ve všech třech průvodcích je u Kutné Hory také připojena mapka města, coţ napomáhá nejen orientaci návštěvníků města, ale rovněţ stránkovému rozsahu Kutné Hory v jednotlivých průvodcích. V Bradt se do lokality s dominantním významem dostaly vedle Kutné Hory ještě další dva (Karlštejn a Rakovnicko), a to především díky celkově menšímu počtu cílů uvedených v celé kapitole, tudíţ jejich procentuálně vyššímu podílu kaţdého z nich na dané oblasti. V kategorii lokality s nadprůměrným významem jsou v průvodci Rough Guide zastoupeny cíle Karlštejn, Konopiště, Příbram, Mělník, Křivoklátsko, Mladá Boleslav a Kolín. Tyto cíle jsou dle ostatních průvodců řazeny vesměs podobně, buď mezi lokalitami s nadprůměrným, nebo s průměrným významem. Historie hradu Karlštejn spojená s osobností Karla IV z hradu činí důleţitou turistickou atraktivitu, a jak je v průvodcích správně uvedeno, oblíbenosti odpovídají i vyšší ceny sluţeb v nejtěsnějším okolí, především pak ceny ubytování. I u cílů Konopiště a Křivoklátsko není pochyb o tom, ţe zde hraje roli vzdálenost od Prahy. Zámek Konopiště se nachází poblíţ Benešova s dobrou dopravní dostupností z dálnice D1 a rovněţ je sem dobré vlakové i autobusové spojení z Prahy. I hrad Křivoklát se svým okolím je díky poloze nedaleko Berouna poměrně snadno dostupný z Prahy jak automobilem, tak i veřejnou dopravou. Obě pamětihodnosti jsou zároveň velice zachovalé, coţ je pro turisty důleţitým faktorem. Mezi lokalitami s nadprůměrným významem nalezneme i tři cíle, které kromě Rough Guide nejsou v dalších dvou průvodcích zmíněny vůbec. Jde o města Příbram, Mladá Boleslav a Kolín. Město Příbram ve zmíněném průvodci dokonce rozsahově předčilo i samotný Karlštejn. Tento cíl je zde vyzdvihován především pro svůj původ těţby stříbra a tomu odpovídající muzea a také díky svatyni Svatá hora. Mladá Boleslav je zde uvedena především coby cíl pro fanoušky motorismu, konkrétně značky Škoda, Kolín pak pro své kulturní památky. K Mladé Boleslavi je navíc uveden odstavec popisující historický příběh značky Škoda.

26

Do kategorie lokalit s průměrným významem jsou dle Rough Guide zařazeny pouze tři cíle, které nejsou aţ na jedinou výjimku zmíněny v ostatních dvou průvodcích vůbec. Jde o cíle Okolí Karlštejna a Český kras, Nelahozeves a Poděbrady. Zmíněnou výjimkou je Český kras, který je popsán ještě v Lonely Planet. Uveden je díky přírodním hodnotám. Poděbrady lákají k návštěvě coby lázeňské město v relativní blízkosti české metropole, Nelahozeves potom sází na zámek a rodný dům světoznámého skladatele Antonína Dvořáka. Lokality s podprůměrným významem jsou v Rough Guide zastoupeny nejčetněji. Ostatní průvodce řadí dané cíle rovněţ do této kategorie, popř. mezi lokality s nízkým významem. Jde o cíle Přerov nad Labem a Ostrá, Kokořínsko, Lidice, Sázava, Sedlec, Kačina a Ţleby, Veltrusy, Kladno a Lány. Přerov nad Labem a Ostrá jsou jako cíl v průvodcích zmíněny kvůli otevřenému muzeu, skanzenu a historické vesnici, coţ je ve Středních Čechách neobvyklá atrakce, bohuţel však poměrně opomíjená. Kokořínsko je zde zmiňováno nejen kvůli hradu, ale i kvůli krásným přírodním sceneriím v jeho zalesněném okolí. Veltrusy lákají k prohlídce zámku a Lány se vedle zámku pyšní i domem, kde ţil Tomáš Garrigue Masaryk. Sedlec při návštěvnosti těţí z blízkosti Kutné Hory. Lidice jsou se svou pohnutou historií v Bradt zařazeny dokonce mezi lokality s průměrným významem. Lány a Kladno nejsou naopak zmíněny v ţádném jiném průvodci neţ v Rough Guide. Do lokalit s nízkým významem spadají v Rough Guide Průhonice, Český Šternberk a Říp. Říp je v Bradt zmíněn v rámci Mělníka, v Lonely Planet o něm zmínky nejsou vůbec. Průhonice v Bradt na rozdíl od ostatních průvodců jsou uváděny jako součást Prahy, v Lonely Planet jsou začleněny do shodné kategorie jako v Rough Guide. Dva cíle Rough Guide oproti ostatním průvodcům pominul – Beroun a Rakovnicko. Beroun má dle Lonely Planet průměrný a podle Bradt potom nadprůměrný význam. O městě jsou zde uvedeny především historické informace a je doporučována návštěva medvědária a kláštera Sv. Jana pod skálou. Druhým z cílů je Rakovnicko, doporučující k návštěvě vedle samotného města Rakovník i Rabštejn, Jesenici a také řeku Berounku. Tento cíl je zmíněn pouze v průvodci Bradt. Do rozsahu této kapitoly je zahrnut i článek o houbaření a jeho tradici. I to přispívá k relativně velkému rozsahu cíle Rakovnicko v rámci celé oblasti.

27

Graf 4: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Praha a okolí – Rough Guide Nelahozeves Veltrusy Říp Mělník Kokořínsko Mladá Boleslav

2,6% 2,6% 2,6%

3,9%

Přerov nad Labem a Ostrá

2,6% 1,7%

5,2%

Poděbrady

5,2%

4,1%

Kolín

3,4% 5,2%

5,2%

Kutná Hora Sedlec Kačina a Ţleby

3,4% 6,9% 3,9%

Průhonice Sázava Český Šternberk

5,2%

6,9%

Konopiště Příbram

1,7% 2,6%

Karlštejn 18,1%

2,1% 2,6% 2,6%

Okolí Karlštejna a Český kras (Koněprus.jeskyně) Křivoklátsko Kladno Lidice Lány

Pramen: Humphreys R., The Rough Guide to the Czech and Slovak Republics, 2007; vlastní zpracování

28

Graf 5: Zastoupení cílů v rámci oblasti Střední Čechy – Lonely Planet Veltrusy Mělník Kokořínsko

3,5%

2,8%

7,0%

Přerov nad Labem a Ostrá Kutná Hora

8,8% 1,8%

7,0%

Sedlec

2,8%

Kačina a Ţleby

1,8%

Průhonice

9,4%

Sázava Český Šternberk

28,1% 7,9%

Konopiště Karlštejn Okolí Karlštejna a Český kras (Koněprus.jeskyně) Křivoklátsko

4,7% 4,7% 1,8%

4,7% 3,5%

Lidice Beroun

Pramen: : Dunford L., Atkinson B., Wilson N., Czech & Slovak Republics, 2007;vlastní zpracování

Graf 6: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Střední Čechy - Bradt Mělník Kutná Hora

16,4%

11,0%

Sedlec Sázava

17,8%

8,2%

Konopiště Karlštejn

6,8% 4,1% 7,3%

5,5% 13,7%

9,1%

Křivoklátsko Lidice Beroun Rakovnicko

Pramen: di Duca M., Czech Republic, 2006, vlastní zpracování

29

3.2.3 Jiţní Čechy Tabulka 5: Počet stran o daných turistických cílech v oblasti Jiţní Čechy Místo Kraj RG-rozsah LP-rozsah BR-rozsah5 Orlík nad Vltavou Jihočeský 1/2 3/4 1/10 Zvíkov Jihočeský 1/2 1/2 1/10 Písek Jihočeský 2 1 1/3 2 1/4 Tábor Jihočeský 4 2 3/4 3 Milevsko Jihočeský 1/3 0 0 Bechyně Jihočeský 3/4 1 0 Soběslav Jihočeský 0 1/8 0 Chýnov Jihočeský 1/2 1/8 0 Kámen Vysočina 1/3 1/6 0 Pelhřimov Vysočina 1 3/4 1 3/4 Kaliště Vysočina 1/3 0 0 Lipnice nad Sázavou Vysočina 1/3 0 0 Landštejn Jihočeský 1/3 0 0 Slavonice Jihočeský 1 1 2 Jindřichův Hradec Jihočeský 2 1/4 2/3 2 3/4 Červená Lhota Jihočeský 1/3 1/4 1/5 Třeboň Jihočeský 1 2/3 2 2 4/5 České Budějovice a okolí Jihočeský 3 4 2/3 4 Hluboká nad Vltavou Jihočeský 1 1 1/4 Trocnov Jihočeský 0 1/10 0 Holašovice Jihočeský 1/4 1/8 1/4 Kratochvíle Jihočeský 1/3 1/8 0 Český Krumlov Jihočeský 4 4 3/4 5 Šumava Jihočeský 2 3 2 Roţmberk nad Vltavou Jihočeský 1/2 3/4 0 Vyšší Brod Jihočeský 2/3 5/6 0 Lipno Jihočeský 1/4 1/3 0 Lipno nad Vltavou a Frymburk Jihočeský 1/2 1/2 0 Černá v Pošumaví Jihočeský 1/4 1/6 0 Horní Planá Jihočeský 1/2 1/6 0 Prachatice a okolí Jihočeský 1 1/2 1 3/4 3 Husinec Jihočeský 1/3 1/6 0 Vimperk a Volyně Jihočeský 3/5 2/3 0 Strakonice Jihočeský 1 3/4 1 2/5 Blatná Jihočeský 0 1/2 0 Rabí a Sušice Plzeňský 1 0 0 Kašperské Hory a okolí Plzeňský 1 0 0 Srní a okolí Plzeňský 2/3 0 0 Ţelená Ruda a Špičák Plzeňský 2/3 1/2 0 Pramen: Humphreys R., The Rough Guide to the Czech and Slovak Republics, 2007; : Dunford L., Atkinson B., Wilson N., Czech & Slovak Republics, 2007; di Duca M., Czech Republic, 2006, vlastní zpracování

Oblast Jiţní Čechy tvoří v průvodci Rough Guide 11,2 % z celé ČR, v Lonely Planet 14,8 % a v Bradt 13,4 %. Zaujímá tak podle velikosti 4. pozici v Rough Guide, 3. pozici v Lonely

5

Zeleně podbarvené pole ve sloupci „BR-rozsah“ značí cíl, který je v průvodci Bradt zahrnut do samostatné kapitoly Vysočina.

30

Planet a 2. pozici v Bradt. Oblast zasahuje do třech krajů ČR, z nich nejvíce do Jihočeského. Cíl Pelhřimov je pak v průvodci Bradt zařazen do samostatné oblasti Vysočina. Ze seřazení oblasti Jiţní Čechy podle směrodatné odchylky a uspořádání podle pořadí v průvodci Rough Guide vyplynulo, ţe do lokalit s dominantním významem patří cíle Český Krumlov, Tábor a České Budějovice a okolí. U ostatních dvou průvodců je zařazení obdobné pouze s výjimkou cíle Tábor, který dle průvodce Bradt patří jiţ do lokalit s nadprůměrným významem. Největší zastoupení v této oblasti má cíl Český Krumlov. I v tomto případě jde pochopitelně o vliv skutečnosti, ţe Český Krumlov je zahrnut do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Je díky skvěle zachovalému historickému rázu velmi vyhledávaným turistickým cílem. Vysokou návštěvnost podporuje i dobré spojení veřejnou dopravou z Prahy. Ve všech třech průvodcích nechybí v popisu ani mapka města, coţ také částečně napomáhá velkému stránkovému rozsahu cíle. Dalším pomocníkem v otázce rozsahu jsou i informace o moţnostech ubytování a stravování, které jsou u tohoto cíle obzvláště bohaté. Druhým cílem stejné kategorie je Tábor, proslavený historií především z dob husitských. I u tohoto města je pro lepší orientaci ve všech průvodcích otištěna mapa centra. V Rough Guide nechybí ani fotografie náměstí. Na rozdíl od Českého Krumlova zde není tolik informací o ubytování a stravování. Třetím cílem dané kategorie je jihočeská metropole České Budějovice. Historicky cenné město láká návštěvníky mimo jiné i díky světoznámému pivovaru Budvar. Bohaté ubytovací i stravovací zázemí je rovněţ velkou předností města. Ani zde neopomněly všechny průvodce otisknout přehlednou mapku centra města. Lokalit s nadprůměrným významem je v Rough Guide pět. Jde o Jindřichův Hradec, Šumavu, Písek, Třeboň a Prachatice a okolí. Dvě z nich (Jindřichův Hradec, Šumava) patří dle Lonely Planet dokonce ještě mezi lokality s dominantním významem, naopak dle Bradt dvě z nich (Šumava, Písek) mají dle rozsahu jen průměrný význam. Celkově je ale vymezení analogické. Jindřichův Hradec láká vedle kulturně-historických památek turisty i na Bílou paní, jíţ je v Rough Guide věnován celý odstavec. Další odstavec pak přísluší Emě Destinnové. S výjimkou Bradt je i v případě Jindřichova Hradce uvedena mapka města. Bradt pro změnu uvádí odstavec o místní úzkokolejné ţeleznici, vedoucí do Obrataně a Nové Bystřice. Šumavě jako takové je na první pohled v porovnání s její velikostí věnováno poměrně málo prostoru, ale je to spíše zdánlivý pocit, protoţe pod Šumavu spadá i mnoho dalších cílů, které 31

jsou uvedeny zvlášť. Opět nechybí mapa oblasti, navíc kaţdý průvodce doporučuje některé z četných turistických tras. Cíle Písek, Třeboň a Prachatice a okolí lákají kaţdé svým kulturně-historickým jádrem města s mnoha zajímavými památkami, Třeboň navíc navnadí fanoušky rybářství díky mnoţství rybníků. Do lokalit s průměrným významem spadají Pelhřimov, Strakonice, Hluboká nad Vltavou, Rabí a Sušice, Kašperské hory a okolí, Bechyně a Slavonice. Tato kategorie je mírně rozporuplná. Jedná se o přechod mezi významnějšími a méně významnými lokalitami a kaţdý z průvodců má tento pomyslný střed rozčleněný jinak. Rough Guide u něj má jasně silné zastoupení, Lonely Planet má sloţení obdobné, ovšem dva z cílů (Pelhřimov, Strakonice) řadí jiţ mezi lokality s podprůměrným významem a další dva cíle (Rabí a Sušice, Kašperské Hory a okolí) nezmiňuje vůbec. Naopak v Bradt se Pelhřimov řadí mezi lokality s dominantním významem, ale předně je v tomto průvodci začleněn do oblasti Vysočina, která u ostatních průvodců neexistuje. Další cíle má Bradt oproti Rough Guide rozmístěné mezi kategoriemi nerovnoměrně a tři z nich zcela chybí (Rabí a Sušice, Kašperské Hory a okolí, Bechyně). Překvapením v Bradt je především velmi nízké zastoupení cíle Hluboká nad Vltavou (tvoří pouze 0,9% oblasti) v porovnání s např. právě s Pelhřimovem (11,7 % oblasti). Lokality s podprůměrným významem jsou rovněţ ve velkém zastoupení (10 cílů). Zařazení cílů Rough Guide se zde opět podstatně shoduje s Lonely Planet (zde pouze chybí cíl Srní a okolí). V této kategorii převaţují cíle s přírodním charakterem nad cíli kulturně-historickými. Jedná se totiţ předně o oblasti jihočeských rybníků a Šumavu. Fakt, ţe Bradt má v této kategorii zastoupeny pouze dva cíle, poukazuje na charakter jeho cílů, kde mají stěţejní význam právě cíle kulturně-historické. Lokality s nízkým významem jsou v oblasti Jiţních Čech vůbec nejpočetněji zastoupenou kategorií. Kvantita cílů zde převyšuje jejich rozsah. Zde se jiţ nevyskytují ţádné odchylky, všechny průvodce zařadily dané cíle do stejné kategorie. Rozdíl je pouze v počtu cílů, Rough Guide jich do dané kategorie řadí jedenáct, Lonely Planet devět a Bradt pouhé dva. Kategorie přinesla několik překvapení. Prvním z nich je Červená Lhota, jelikoţ dle mého úsudku by zdejší zámek zaslouţil více pozornosti průvodců. Stejně tak Holašovice, zahrnuté na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, mají překvapivě nízké zastoupení ve všech třech průvodcích (0,4 – 0,9 %).

32

Graf 7: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Jiţní Čechy – Rough Guide

2,9% 2,9% 1,7%

2,9% 1,9% 1,4% 1,9% 1,4% 5,7%

1,0%

11,5%

4,3%

1,0%

1,4%

2,2%

1,4% 0,7% 0,7% 1,9%

1,4%

1,4%

2,9%

1,0%

5,7%

1,0% 1,0% 6,5%

11,5% 1,0% 0,7%

8,6%

1,0% 4,8%

2,9%

Orlík nad Vltavou Zvíkov Písek Tábor Milevsko Bechyně Chýnov Kámen Pelhřimov Kaliště Lipnice nad Sázavou Jindřichův Hradec Červená Lhota Třeboň České Budějovice a okolí Hluboká nad Vltavou Holašovice Kratochvíle Český Krumlov Šumava Roţmberk nad Vltavou Vyšší Brod Lipno Lipno nad Vltavou a Frymburk Černá v Pošumaví Horní Planá Prachatice a okolí Husinec Vimperk a Volyně Strakonice Rabí a Sušice Kašperské Hory a okolí Srní a okolí Ţelená Ruda a Špičák

Pramen: Humphreys R., The Rough Guide to the Czech and Slovak Republics, 2007; vlastní zpracování

33

Graf 8: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Jiţní Čechy – Lonely Planet

0,5% 5,1%

2,0% 1,5% 1,5% 2,2% 2,2%

0,5% 0,5%

1,5% 3,9% 8,1%

1,5% 1,0%

2,9% 0,4% 0,5% 0,4% 2,2% 2,9%

2,4% 2,2% 8,8%

7,1% 0,7% 5,9%

14,0% 0,4%

13,7%

0,4% 0,3% 2,9%

Orlík nad Vltavou Zvíkov Písek Tábor Bechyně Soběslav Chýnov Kámen Pelhřimov Slavonice Jindřichův Hradec Červená Lhota Třeboň České Budějovice a okolí Hluboká nad Vltavou Trocnov Holašovice Kratochvíle Český Krumlov Šumava Roţmberk nad Vltavou Vyšší Brod Lipno Lipno nad Vltavou a Frymburk Černá v Pošumaví Horní Planá Prachatice a okolí Husinec Vimperk a Volyně Strakonice Blatná Ţelená Ruda a Špičák

Pramen: Dunford L., Atkinson B., Wilson N., Czech & Slovak Republics, 2007; vlastní zpracování

Graf 9: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Jiţní Čechy – Bradt

4,8% 10,3%

6,9%

Orlík nad Vltavou 9,5% 0,7%

6,9% 9,6%

Zvíkov Písek Tábor Slavonice Jindřichův Hradec Červená Lhota Třeboň České Budějovice a okolí

17,2% 0,9%

13,7%

0,9%

Pramen: di Duca M., Czech Republic, 2006, vlastní zpracování

34

Hluboká nad Vltavou Holašovice

3.2.4 Západní Čechy Tabulka 6: Počet stran o daných turistických cílech v oblasti Západní Čechy Místo Kraj RG-rozsah LP-rozsah BR-rozsah Plzeň Plzeňský 5 5 1/3 5 1/3 Plasy Plzeňský 1/2 0 1/3 Kladruby Plzeňský 1/2 1/2 2/5 Klatovy Plzeňský 1 1/2 2 1/4 1 4/5 Švihov Plzeňský 1/3 0 0 Domaţlice Plzeňský 1 1/3 1 1/2 3 1/2 Horšovský Týn Plzeňský 1/2 0 0 Mariánské Lázně Karlovarský 4 1/2 4 1/2 4 1/3 Lázně Kynţvart a Teplá Karlovarský 2/3 1/3 4/5 Cheb Karlovarský 3 3 3 1/2 Františkovy Lázně Karlovarský 2 1/2 1 2/3 1 3/4 Karlovy Vary Karlovarský 5 1/3 6 1/2 6 1/3 Loket Karlovarský 3/5 1 1/4 1/2 Andělská Hora Karlovarský 0 0 1/4 Pramen: Humphreys R., The Rough Guide to the Czech and Slovak Republics, 2007; : Dunford L., Atkinson B., Wilson N., Czech & Slovak Republics, 2007; di Duca M., Czech Republic, 2006, vlastní zpracování

Oblast Západní Čechy tvoří v průvodci Rough Guide 8,5 % z celé ČR, v Lonely Planet 11,7 % a v Bradt 13,3 %. Podle velikosti je tak na 6. místě v Rough Guide, 4. pozici v Lonely Planet a 3. pozici v Bradt. Oblast zasahuje do dvou krajů ČR – Plzeňského a Karlovarského. Překvapivě vysoký podíl zastoupení této oblasti v rámci celé České republiky v porovnání s poměrně nízkým počtem zastoupených cílů je způsoben především rozsahem cíle Plzeň a lázeňských měst. Ze seřazení oblasti Západní Čechy podle směrodatné odchylky je zřetelné, ţe do lokalit s dominantním významem patří cíle Karlovy Vary, Plzeň a Mariánské Lázně. V této kategorii panuje naprostá shoda ve všech třech průvodcích. Ovlivněno je to samozřejmě velkou atraktivností těchto měst pro zahraniční turisty, které do Karlových Varů i Mariánských Lázní láká velká lázeňská tradice a kvalitní sluţby. Ve všech průvodcích jsou uvedeny i mapky obou měst. Nemalou část tvoří v průvodcích i informace o ubytovacích a stravovacích moţnostech. Vedle lázeňství jsou zde informace o konání Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, o Becherovce a o několika turistických trasách v okolí obou měst. Ani u Plzně nechybí mapka města. I zde jsou bohaté informace o ubytování a stravování, stejně jako o mnoha kostelech a klášteře. V neposlední řadě jsou zde zmínky o pivovaru Prazdroj a továrně Škoda. 35

Relativně shodná je i kategorie lokalit s nadprůměrným významem, kam všechny tři průvodce řadí Cheb. Vedle informací o historii a památkách je opět uvedena ve všech průvodcích mapka města. Další z cílů dané kategorie jsou dle Rough Guide Františkovy Lázně, které ovšem ostatní průvodce řadí do lokalit s niţší významností. Kromě Bradt jsou průvodce opět obohaceny o mapku města. Františkovy Lázně jsou nejmenší z měst lázeňského trojúhelníku a mají i nejméně kulturně-historických památek. I vybavenost sluţbami není tak velká, lázeňské zázemí je navíc zaměřeno na uţší výběr pacientů. To je několik z důvodů, proč jako jediný z měst lázeňského trojúhelníku nemá dominantní postavení v oblasti. V lokalitách s průměrným významem figurují cíle Klatovy a Domaţlice. Klatovy jsou zařazením opět shodné všem třem průvodcům, u Domaţlic se jiţ zařazení liší. Lonely Planet řadí tento cíl o kategorii níţe, Bradt naopak výše. Domaţlice coby centrum Chodska jsou zmiňovány především díky historii a tradicím. Lonely Planet uvádí i mapku obou měst. K lokalitám s podprůměrným významem se řadí dva cíle - Lázně Kynţvart a Teplá a Loket. U ostatních dvou průvodců se pohybuje jejich zařazení mezi podprůměrným a nízkým významem lokalit. Lázně Kynţvart jsou vyuţívány coby dětské lázně, městečko je vystavěno ve stylu švýcarských dřevěných chalup. Teplá láká k návštěvě Klášteru premonstrátů, Loket nabízí návštěvníkům prohlídku hradu. Mezi lokality s nízkým významem patří Kladruby, Plasy, Horšovský Týn a Švihov. Tyto cíle jsou aţ na výjimku cíle Kladruby uvedeny pouze v Rough Guide. Bradt naopak přidává jako cíl zříceninu Andělská Hora, odkud je krásný výhled na Krušné hory. Hlavní výhodou tohoto cíle je pouze desetikilometrová vzdálenost od Karlových Varů.

36

Graf 10: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Západní Čechy – Rough Guide

Plzeň

2,3%

Plasy

19,0%

20,3%

Kladruby

1,9% 1,9% 5,7%

9,5%

1,3% 5,1% 1,9%

11,4% 2,5%

Klatovy Švihov Domaţlice Horšovský Týn Mariánské Lázně Lázně Kynţvart a Teplá Cheb Františkovy Lázně Karlovy Vary

17,1%

Loket

Pramen: Humphreys R., The Rough Guide to the Czech and Slovak Republics, 2007; vlastní zpracování Graf 11: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Západní Čechy – Lonely Planet

4,7%

Plzeň

19,9%

Kladruby Klatovy

24,2% 1,9%

Domaţlice Mariánské Lázně

8,4%

Lázně Kynţvart a Teplá Cheb

6,2%

5,6%

11,2%

Františkovy Lázně Karlovy Vary

1,2%

16,8%

Loket

Pramen: : Dunford L., Atkinson B., Wilson N., Czech & Slovak Republics, 2007; vlastní zpracování

Graf 12: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Západní Čechy – Bradt 0,9%

Plzeň

1,7%

Plasy

18,5%

Kladruby

22,0% 1,2%

Klatovy

1,4%

Domaţlice

6,2%

Mariánské Lázně Lázně Kynţvart a Teplá

6,1%

Cheb 12,1% 12,1%

Františkovy Lázně Karlovy Vary

2,8%

Loket

15,0%

Andělská Hora

Pramen: di Duca M., Czech Republic, 2006, vlastní zpracování

37

3.2.5 Severní Čechy Tabulka 7: Počet stran o daných turistických cílech v Severních Čechách Místo Kraj RG-rozsah LP-rozsah BR-rozsah Libochovice Ústecký 1/3 0 0 Louny Ústecký 3/4 0 0 Ţatec Ústecký 3/4 0 0 Kadaň Ústecký 3/4 0 0 Klášterec nad Ohří Ústecký 2/3 0 0 Chomutov Ústecký 2/5 0 0 Most Ústecký 1/2 0 0 Duchcov Ústecký 1/2 0 0 Osek Ústecký 1/3 0 0 Teplice Ústecký 2 2/3 1/2 2 1/5 Terezín Ústecký 2 1/2 2 3/4 2 Litoměřice Ústecký 3 2 5/8 2 1/2 Ploskovice a Úštěk Ústecký 3/4 1/3 0 Ústí nad Labem Ústecký 1 3/5 0 0 České Švýcarsko a Labské pískovce Ústecký 3 5/8 2 1/3 1 1/2 Děčín Ústecký 2 1/5 3 3 Česká Lípa, Nový Bor a Sloup v Čechách Liberecký 1 2/3 1/3 0 Doksy, Máchovo jezero a Bezděz Liberecký 1/3 0 0 Liberec Liberecký 4 1/2 0 2 2/3 Jablonec nad Nisou Liberecký 1 1/2 0 0 Jizerské hory Liberecký 4/5 0 0 Jablonné v Podještědí a zámek Lemberk Liberecký 0 9/10 0 Pramen: Humphreys R., The Rough Guide to the Czech and Slovak Republics, 2007; : Dunford L., Atkinson B., Wilson N., Czech & Slovak Republics, 2007; di Duca M., Czech Republic, 2006, vlastní zpracování

Oblast Severní Čechy tvoří v průvodci Rough Guide 9,7 % z celé ČR, v Lonely Planet 5,6 % a v Bradt 6,4 %. Podle velikosti je tak na 5. příčce v Rough Guide a na posledním místě v Lonely Planet i v Bradt. Oblast zahrnuje části dvou krajů ČR – Ústeckého a Libereckého, kde je Ústecký v převaze. Průvodce Lonely Planet a Bradt mají v této oblasti velmi malý počet zastoupených cílů, Lonely planet 8 a Bradt pouhých 6. Po seřazení podle směrodatné odchylky tedy vzniká pět kategorií, které jsou tentokrát neobvyklé v tom smyslu, ţe u Lonely Planet se vytvořily pouze 3 kategorie a Bradt má zastoupení sice ve všech kategoriích, ale většinou v kaţdé jen po jednom cíli. Do kategorie lokalit s dominantním významem spadá dle Rough Guide 5 turistických cílů: Liberec, České Švýcarsko a Labské pískovce, Litoměřice, Teplice a Terezín. S výjimkou Teplic jsou cíle zařazeny do stejné kategorie i v Lonely Planet, kde ovšem zcela chybí Liberec. V Rough Guide je Liberec obohacen o mapku a fotografii radnice. Nabízí návštěvu 38

historického centra, galerií, muzeí, ale také výlet na Ještěd, ať uţ lanovkou, nebo po cestě. Pro milovníky vody je lákadlem i Centrum Babylon – místní krytý aquapark. Národní park České Švýcarsko a chráněná krajinná oblast Labské pískovce vybízí k návštěvě pěšky i na kole všechny milovníky přírody a ojedinělých pískovcových stěn unikátních tvarů. Lonely Planet obsahuje jednoduchou mapku turistických tras dané oblasti. Litoměřice jsou zmiňovány v souvislosti se jménem barokního architekta Ottavia Broggia, který se zde narodil a navrhnul zde mnoho ojedinělých staveb. V Rough Guide a Lonely Planet se opět nachází mapka města. Teplice jsou propagovány jako lázeňské město a Terezín díky pevnosti tragicky proslulé během druhé světové války (mapka - Rough Guide, Lonely Planet). Děčín v Rough Guide spadá jako jediný cíl mezi nadprůměrně významné lokality. Ovšem ostatní dva průvodce jej řadí dokonce ještě mezi lokality s dominantním významem. Napomáhá tomu především těsná blízkost národního parku České Švýcarsko. Cíle Česká Lípa, Nový Bor a Sloup v Čechách, Ústí nad Labem a Jablonec nad Nisou jsou podle Rough Guide lokalitami s průměrným významem. Ostatní průvodci se však o těchto cílech nezmiňují vůbec. Pouze Lonely Planet obsahuje zmínku o Novém Boru v souvislosti se sklárnami. Ústí nad Labem je v Rough Guide popsáno jako průmyslové město, kterému se, jak autor sám říká, turisté pro jeho zápach, špinavou řeku a nesnesitelnou historickou zátěţ na sto honů vyhýbají, a kdyţ uţ se někdo ve městě ocitne, je zde jen několik méně důleţitých míst, kde se dá zkrátit dlouhá chvíle. Dle těchto slov je jasné, ţe Ústí nad Labem nemá moc předpokladů stát se vyhledávaným turistickým cílem. Zmíněna je zde i stavba zdi v Matiční ulici, coţ rovněţ není příliš reprezentativní událost. Odstavec informující o této akci spíše přispěl k vyššímu rozsahu cíle Ústí nad Labem a tím i k jeho zařazení mezi průměrně významné cíle, ačkoli dle obsahu by měl patřit spíše do niţší kategorie. Lokalitami s podprůměrným významem jsou Jizerské hory, Ploskovice a Úštěk, Louny, Ţatec, Kadaň a Klášterec nad Ohří. Obsaţeny jsou opět pouze v Rough Guide. Jediné Ploskovice se vyskytly i v Lonely Planet díky zámku od architekta Ottavia Broggia. Ostatní cíle jsou zmiňovány především díky historickým stavbám, muzeím a pivovarům, Jizerské hory potom pro pěší turisty. Do lokalit s nízkým významem náleţí Most, Duchcov, Chomutov, Osek, Libochovice, a cíl Doksy, Máchovo jezero a Bezděz. Všechny jsou obsaţeny jen v Rough Guide a kromě 39

posledních dvou jmenovaných cílů náleţí do Severočeské hnědouhlené pánve, coţ mluví samo za sebe a i průvodce tvrdí, ţe zde není moc zajímavých míst k vidění. Libochovice jsou uvedeny kvůli zámku, Doksy, Máchovo jezero a Bezděz jsou proslaveny především díky Karlu Hynku Máchovi.

Graf 13: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Severní Čechy – Rough Guide Libochovice Louny

2,5% 2,5% 2,7% 1,1% 2,5% 5,0%

Ţatec

2,2% 1,3% 1,7% 1,7% 1,1%

14,9%

8,8% 1,1%

Kadaň Klášterec nad Ohří Chomutov Most Duchcov Osek Teplice Terezín

5,5%

Litoměřice

8,3%

Ploskovice a Úštěk Ústí nad Labem

7,3%

České Švýcarsko a Labské pískovce

10,0% 12,1%

5,3% 2,5%

Děčín Česká Lípa, Nový Bor a Sloup v Čechách Doksy, Máchovo jezero a Bezděz Liberec Jablonec nad Nisou Jizerské hory

Pramen: Humphreys R., The Rough Guide to the Czech and Slovak Republics, 2007; vlastní zpracování

Graf 14: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Severní Čechy – Lonely Planet 7,0%

Teplice

3,9%

2,6%

Terezín

21,5%

Litoměřice

23,5%

Ploskovice a Úštěk České Švýcarsko a Labské pískovce Děčín

20,5% 18,3%

Česká Lípa, Nový Bor a Sloup v Čechách

2,6%

Jablonné v Podještědí a zámek Lemberk

Pramen: : Dunford L., Atkinson B., Wilson N., Czech & Slovak Republics, 2007; vlastní zpracování

40

Graf 15: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Severní Čechy – Bradt 19,2%

15,9%

Teplice Terezín 14,4%

Litoměřice České Švýcarsko a Labské pískovce

21,6%

Děčín 18,0%

Liberec

10,8%

Pramen: di Duca M., Czech Republic, 2006, vlastní zpracování

3.2.6 Východní Čechy Tabulka 8: Počet stran o daných turistických cílech v oblasti Východní Čechy Místo Český ráj Turnov a okolí Valdštejn a Hrubá skála Trosky Sobotka a okolí Podkost a Kost Muţský a okolí Mnichovo Hradiště Jičín a okolí Prachovské skály Ţelezný Brod, Malá skála a Sychrov Krkonoše Vrchlabí Špindlerův Mlýn a okolí Harrachov Pec pod Sněţkou a Janské Lázně Trutnov Adršpašsko-teplické skály Broumovské stěny Broumov Náchod Nové Město nad Metují Opočno Babiččino údolí Hradec Králové Třebechovice, Častolovice,Doudleby Jaroměř a Josefov Kuks a okolí Betlém Dvůr Králové nad Labem Hořice Chlum Chlumec nad Cidlinou Pardubice Chrudim, Kočí a Leţáky

Kraj RG-rozsah LP-rozsah BR-rozsah Liberec./Královéhrad. 1 1 1/2 1 1/4 Liberecký 1 2/3 5/6 0 Liberecký 1/2 1/2 0 Liberecký 1/3 1/3 0 Královéhradecký 1/3 0 0 Královéhradecký 1/3 1/5 0 Středočeský 1/3 0 0 Středočeský 1/3 0 0 Královéhradecký 1 2/5 1 3/7 1 1/2 Královéhradecký 1/3 2/5 0 Liberecký 4/5 0 Liberec./Královéhrad. 2 1/2 1 1/2 2 1/2 Královéhradecký 3/4 2/3 0 Královéhradecký 1 7/8 0 Královéhradecký 1 0 0 Královéhradecký 1 1/2 9/10 0 Královéhradecký 2/3 5/8 0 Královéhradecký 1 1/6 2 1/2 0 Královéhradecký 1/3 0 0 Královéhradecký 1 0 0 Královéhradecký 1 1/2 0 0 Královéhradecký 1 0 0 Královéhradecký 1/2 5/8 1/3 Královéhradecký 3/5 0 0 Královéhradecký 4 3/4 3 3/4 3 3/4 Královéhradecký 2/3 3/8 0 Královéhradecký 3/4 0 0 Královéhradecký 3/5 2/5 0 Královéhradecký 1/3 1/4 0 Královéhradecký 1/2 1 1/4 0 Královéhradecký 1/2 0 0 Královéhradecký 1/2 0 0 Královéhradecký 1/3 0 0 Pardubický 3 2 1/4 2 3/4 Pardubický 2/3 0 0

41

Litomyšl Pardubický 2 1/2 0 3 1/2 Polička Pardubický 2/3 0 0 Svojanov Pardubický 1/3 0 0 Pramen: Humphreys R., The Rough Guide to the Czech and Slovak Republics, 2007; : Dunford L., Atkinson B., Wilson N., Czech & Slovak Republics, 2007; di Duca M., Czech Republic, 2006, vlastní zpracování

Oblast Východní Čechy je v průvodci Rough Guide zastoupena 11,9 % z celé ČR, v Lonely Planet 9,2 % a v Bradt 7,2 %. Podle velikosti je tak na 3. místě v Rough Guide, na 5. místě v Lonely Planet a 6.místě v Bradt. Oblast zasahuje do čtyř krajů ČR – Středočeského, Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického. Velkou převahu má však kraj Královéhradecký. Průvodce Bradt má v této oblasti opět velmi málo zastoupených cílů, a to 7. K lokalitám s dominantním významem se zde řadí Hradec Králové, Pardubice, Litomyšl a Krkonoše. Hradec Králové má pro orientaci ve všech třech průvodcích otištěnou mapku města. Je administrativním centrem východních Čech s bohatou historií, památkami, Galerií moderního umění a Muzeem východních Čech, a rušným kulturním ţivotem. Část města byla po 1. světové válce vystavěna dle návrhů architekta Josefa Gočára. K relaxaci vyzývají městské lázně. Pardubice mají dle průvodců oproti Hradci Králové menší a malebnější náměstí. Kaţdoročně lákají fanoušky dostihů na Velkou Pardubickou a za zmínku stojí i vynález semtexu v tomto městě. I zde je uvedena mapa, v Rough Guide navíc velká fotografie napomáhající umístění Pardubic mezi nejvýznamnějšími cíli dle rozsahu. Litomyšl patří mezi dominantně významné lokality nepochybně díky renesančnímu zámku zapsanému na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. K jeho popularitě rovněţ přispívá kaţdoroční konání festivalu váţné hudby Smetanova Litomyšl na počest místního rodáka Bedřicha Smetany. Tento cíl chybí v Lonely Planet. Krkonoše jsou v této kategorii zahrnuty coby nejvyšší pohoří České republiky s velmi širokou škálou moţností vyţití v přírodě, ať uţ jde o letní túry po horských hřebenech, adrenalinové sporty či zimní lyţování. Nechybí mapa ani bezpečnostní varování. V ostatních dvou průvodcích však jsou Krkonoše zařazeny do niţších kategorií. Lokality s nadprůměrným významem v této oblasti reprezentují dle Rough Guide cíle Turnov a okolí, Pec pod Sněţkou a Janské Lázně, Náchod a Jičín a okolí. Turnov láká na Muzeum Českého ráje, Pec pod Sněţkou na okolní přírodu a lyţařské zázemí s přímým autobusovým spojením z Prahy, Janské Lázně na ozdravné pobyty. V Náchodě je kromě zámku a jízdárny i rodiště Josefa Škvoreckého a odehrával se zde děj jeho Zbabělců. Jičín coby jihovýchodní cíp Českého ráje nabízí ve své blízkosti dramatické přírodní scenérie a v centru města zámek, kde

42

pobýval Albrecht z Valdštejna, o němţ je v Rough Guide v souvislosti s Jičínem téměř stránkový článek. Lokality s průměrným významem jsou doménou průvodce Rough Guide, ostatní průvodce zmiňují pouze několik z nich a většinou navíc s odlišným zařazením do kategorií. Patří sem Adršpašsko-teplické skály, Český ráj, Špindlerův Mlýn a okolí, Harrachov, Broumov, Nové Město nad Metují, Ţelezný Brod, Malá skála a Sychrov, Vrchlabí a Jaroměř a Josefov. Jde většinou o cíle s dominujícím přírodním charakterem, ať uţ horská střediska vhodná pro pěší turistiku a lyţování, nebo pískovcová skalní města, případně o města s kulturně-historickými památkami. Bradt zmiňuje z výše jmenovaných cílů pouze Český ráj. Český ráj má celkově relativně nízké zastoupení, protoţe je dále rozdroben do jednotlivých cílů popisovaných samostatně. Do lokalit s podprůměrným významem patří Trutnov, Třebechovice, Častolovice a Doudleby, Chrudim, Kočí a Leţáky, Polička, Kuks a okolí, Babiččino údolí, Opočno, Dvůr Králové nad Labem, Valdštejn a Hrubá skála, Hořice a Chlum. Opět jde o výsadu Rough Guide. Lonely Planet zmiňuje ze jmenovaných jedenácti cílů pouze šest a Bradt dokonce jen jeden. Tím je Opočno, renesanční zámek s dobrou dopravní dostupností z Hradce Králové. Další cíle jsou v průvodci uvedené vesměs kvůli přítomnosti muzeí a kostelů, popř. pískovcových skal. Dvůr Králové se pyšní největší zoologickou zahradou se safari v České republice, v Hořicích se kaţdoročně koná mezinárodní sympózium soudobého sochařství, u Chlumu proběhla roku 1866 bitva mezi pruskými a rakousko-uherskými vojsky. Z lokalit s nízkým významem jsou v Rough Guide uvedeny tyto cíle: Prachovské skály, Trosky, Betlém, Podkost a Kost, Sobotka a okolí, Muţský a okolí, Mnichovo Hradiště, Broumovské stěny, Chlumec nad Cidlinou a Svojanov. V Lonely Planet jsou uvedeny pouze první čtyři z uvedených cílů, v Bradt není zmínka ani o jednom z nich. Cíle jsou vesměs uváděny kvůli pískovcovým skalám, zámkům a hradům.

43

Graf 16: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Východní Čechy – Rough Guide

4,5% 6,8%

0,9% 1,4%

1,8%

0,9%

0,9%

0,9%

8,1%

0,9% 0,9%

1,8% 2,7% 0,9%

3,8% 0,9%

1,4% 1,4% 1,4% 0,9%

2,2% 6,8%

1,6%

2,0%

2,0%

2,7%

1,8%

2,7%

12,8%

4,1% 1,6%

1,8%

4,1% 2,7%

1,4% 2,7%

3,2% 0,9%

Český ráj Turnov a okolí Valdštejn a Hrubá skála Trosky Sobotka a okolí Podkost a Kost Muţský a okolí Mnichovo Hradiště Jičín a okolí Prachovské skály Ţelezný Brod, Malá skála a Sychrov Krkonoše Vrchlabí Špindlerův Mlýn a okolí Harrachov Pec pod Sněţkou a Janské Lázně Trutnov Adršpašsko-teplické skály Broumovské stěny Broumov Náchod Nové Město nad Metují Opočno Babiččino údolí Hradec Králové Třebechovice, Častolovice a Doudleby Jaroměř a Josefov Kuks a okolí Betlém Dvůr Králové nad Labem Hořice Chlum Chlumec nad Cidlinou Pardubice Chrudim, Kočí a Leţáky Litomyšl Polička Svojanov

Pramen: Humphreys R., The Rough Guide to the Czech and Slovak Republics, 2007; vlastní zpracování

Graf 17: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Východní Čechy – Lonely Planet Český ráj Turnov a okolí

3,9% 10,6%

7,1%

Valdštejn a Hrubá skála

2,4%

5,9%

Trosky

1,6%

1,2%

0,9%

1,9%

6,7%

1,8%

2,0%

Podkost a Kost Jičín a okolí Prachovské skály Krkonoše Vrchlabí Špindlerův Mlýn a okolí

7,1% 17,7% 3,1% 4,1% 3,0%

Trutnov Adršpašsko-teplické skály Opočno

4,2% 11,8%

Pec pod Sněţkou a Janské Lázně

Hradec Králové

3,0%

Třebechovice, Častolovice a Doudleby Kuks a okolí Betlém Dvůr Králové nad Labem Pardubice

Pramen: : Dunford L., Atkinson B., Wilson N., Czech & Slovak Republics, 2007; vlastní zpracování

44

Graf 18: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Východní Čechy – Bradt 8,0% 22,5%

Český ráj

9,6%

Jičín a okolí Krkonoše 16,0%

Opočno Hradec Králové

17,6% 2,1%

Pardubice Litomyšl

24,1%

Pramen: di Duca M., Czech Republic, 2006, vlastní zpracování

3.2.7 Jiţní Morava Tabulka 9: Počet stran o daných turistických cílech na Jiţní Moravě Místo Brno Moravský kras Křtiny, Jedovnice a Senetářov Boskovice Pernštejn a Tišnov Moravský Krumlov Slavkov u Brna Bučovice Mikulov Pálava Lednice Valtice Znojmo Vranov Bítov Třebíč Jaroměřice nad Rokytnou Náměšť nad Oslavou Telč Jihlava Ţďár nad Sázavou Slovácko Uherské Hradiště Velehrad Buchlovice a Buchlov Stráţnice a okolí Luhačovice Zlín Otrokovice

Kraj Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Vysočina Vysočina Vysočina Vysočina Vysočina Vysočina Zlínský Zlínský Zlínský Zlínský Zlínský Zlínský Zlínský Zlínský

6

RG-rozsah LP-rozsah BR-rozsah6 13 5/6 11 1/4 7 1 1/3 1 3/4 1/3 1 0 0 2/3 0 0 1/2 5/8 2/3 1/2 1/2 1 1 1 1/4 2/3 1/2 0 0 1 1/2 2 1/5 2 3/5 0 1/3 3/4 1 3/4 1 1/4 5/6 3/4 2 1/2 2 2/3 3 1/2 1 1/2 0 1/2 1/3 0 1 1/3 2/3 3 1/4 1/2 2/5 1/3 1/2 1/4 1/3 1 1/2 2 1/2 3 3 2 3/7 3 2/3 1 1/9 3/4 2 1/2 2/3 7/8 3/5 1 1/4 1 1/2 3/4 1/4 1/2 3/5 1/2 0 1 5/6 0 3/4 1 1 7/8 3 1/3 1 1/3 2 1/2 1/4 0 0

Zeleně podbarvená pole ve sloupci „BR-rozsah“ značí cíle, které jsou v průvodci Bradt zahrnuty do samostatné kapitoly Vysočina.

45

Kroměříţ Zlínský 3 1/5 2 1/2 2 3/4 Holešov Zlínský 1/2 0 0 Prostějov Olomoucký 0 1/2 0 Vyškov Jihomoravský 0 2/7 0 Kuţelov Jihomoravský 0 1/8 0 Blatnice pod Svatým Antonínkem Jihomoravský 0 1/8 0 Vlčnov Jihomoravský 0 1/8 0 Vizovice Zlínský 0 1/8 0 Lešná Zlínský 0 1/8 0 Pramen: Humphreys R., The Rough Guide to the Czech and Slovak Republics, 2007; : Dunford L., Atkinson B., Wilson N., Czech & Slovak Republics, 2007; di Duca M., Czech Republic, 2006, vlastní zpracování

Oblast Jíţní Morava má v průvodci Rough Guide podíl 15,5 % z celé ČR, v Lonely Planet 17,3 % a v Bradt 12,1 %. Podle velikosti je tak v Rough Guide i v Lonely Planet na 2. místě a v Bradt na 4. místě. Oblast zasahuje do čtyř krajů ČR – do kraje Vysočina, Zlínského, Olomouckého a nejvíce do Jihomoravského kraje. V průvodci Bradt jsou cíle ještě rozděleny na oblast Jiţní Morava a oblast Vysočina, ale pro jednodušší moţnost porovnání s ostatními průvodci jsem tyto dvě oblasti spojila pod Jiţní Moravu. Do oblasti spadá 7 objektů zapsaných v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, coţ zvyšuje její turistickou atraktivitu. Celkově je oblast Jiţní Moravy velmi obsáhlá co do počtu cílů i rozsahu kaţdého z nich. Lokalitou s dominantním významem je podle očekávání Brno s výrazným rozsahovým náskokem před všemi ostatními cíli. Brno je správním, obchodním i kulturním centrem Moravy a turistům se zde nabízí velmi široká paleta moţností vyţití. Centrum oplývá řadou kulturně-historických památek, chrámů, ve městě se nachází také mnoho architektonických skvostů zejména z funkcionalistického období. Pozornost je věnována vile Tugendhat zařazené do seznamu UNESCO (ovšem Rough Guide účast v UNESCO nezmiňuje). Rovněţ muzea, galerie, divadla a kina jsou v dostatečném zastoupení. Oblíbeným cílem turistů jsou obě dominanty Brna – hrad Špilberk s kasematami a gotická katedrála sv. Petra a Pavla. Brno těţí také ze své výhodné polohy, nachází se zhruba ve středu spojnice Praha – Ostrava. Cesta z Prahy trvá přibliţně 2 – 2,5 hodiny a denně mezi těmito městy jezdí velké mnoţství spojů hromadné dopravy. I letecká doprava je stále častěji vyuţívaným prostředkem. Pro turisty je Brno dobře vybaveno ubytovacím i stravovacím zázemím. Podle Bradt by do této kategorie měly patřit další čtyři cíle, coţ je ale pravděpodobně způsobeno spojením dvou oblastí do jedné společné.

46

Nadprůměrný význam mají dle Rough Guide cíle Zlín, Kroměříţ, Jihlava a Znojmo. V ostatních dvou průvodcích se tyto cíle pohybují na hranicích se sousedními kategoriemi. Cíl Zlín je v průvodcích uváděn především v souvislosti s Tomášem Baťou a obuvnictvím. Zmíněna je i rodačka Ivana Trump. Z kulturně-historických objektů je zde uveden zámek a dále Muzeum jihovýchodní Moravy. Nechybí mapka města, stejně jako u všech cílů této kategorie. Kroměříţ je proslavena především díky Arcibiskupskému zámku zapsanému spolu s přilehlými zámeckými zahradami v UNESCO. Jihlava proslula coby město, kde se těţilo stříbro. Středověké hradby jsou dochovány dodnes. Turisté s oblibou navštěvují katakomby, o zdejším kraji se pak mohou více dozvědět v Muzeu Vysočiny a Oblastní galerii Vysočiny. Z rodáků je patrně nejslavnější Gustav Mahler. Znojmo je zdůrazňováno opět díky přítomnosti památky UNESCO – rotundě sv. Kateřiny. Rough Guide však její účast v seznamu opět nezmiňuje. Dalšími místy, která stojí za povšimnutí, jsou katedrála sv. Mikuláše, kaple sv. Václava, Minoritský klášter a Znojemský hrad. Oblíbené je i kaţdoroční vinobraní. V kategorii lokalit s průměrným významem figurují cíle Telč a Mikulov. Oba cíle mají v průvodcích uvedenou mapku. U významnosti Telče má opět evidentní vliv účast na seznamu UNESCO (historické centrum města), o čemţ se však kromě Bradt ostatní dva průvodce vůbec nezmiňují. Vedle náměstí Zachariáše z Hradce s malebným podloubím k návštěvě láká i renesanční zámek či výstup na věţ kostela sv. Ducha. Z mikulovských atraktivit je nejzajímavější zámek, Ditrichštejnská hrobka, ţidovské ghetto, synagoga a ţidovský hřbitov. Ze Svatého kopečka se nabízí za příznivého počasí pohled na Pálavské vrchy a na jih aţ k Vídni. Turisty oblíbené je kaţdoroční vinobraní. Do lokalit s podprůměrným významem patří cíle Třebíč, Moravský kras, Valtice a Lednice, Ţďár nad Sázavou, Slavkov u Brna, Stráţnice a okolí, Vranov, Křtiny, Jedovnice a Senetářov, Luhačovice, Velehrad a Boskovice. Tři z těchto cílů patří do seznamu UNESCO. Prvním z nich je Třebíč s ţidovským městem. Vedle něj stojí za zmínku i bazilika sv. Prokopa. Valticko-Lednický areál je druhým z figurantů v seznamu UNESCO, zahrnuje dva zámky a jejich zahrady se skleníky, letohrádky a rovněţ lednický minaret. Třetím figurantem na seznamu je Ţďár nad Sázavou, konkrétně poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře od architekta Santiniho. Vedle něj je zde moţnost návštěvy kláštera a Muzea knihy. Moravský kras láká k návštěvě jeskyní, Stráţnice na místní folklorní slavnosti, národopisné muzeum a skanzen, Slavkov u Brna je významný z historického hlediska díky bitvě tří císařů 47

roku 1805, nachází se zde rovněţ Mohyla míru a zámek. I Vranov nabízí k návštěvě zámek, Luhačovice potom architekturu Dušana Jurkoviče a lázeňské sluţby a Boskovice hrad, zámek, synagogu a westernové městečko. Velehrad je poutním místem s cisterciáckým klášterem, Křtiny, Jedovnice a Senetářov nabízejí k obdivu rovněţ církevní svatostánky, z nichţ nejvzácnější je poutní kostel ve Křtinách, navrhovaný opět architektem Santinim. Podprůměrný význam je u těchto lokalit relativní, oproti ostatním oblastem je v této kategorii vyšší obsahové zastoupení jednotlivých památek. Mezi lokality s nízkým významem se řadí Uherské Hradiště, Pálava, Buchlovice a Buchlov, Moravský Krumlov, Slovácko, Pernštejn a Tišnov, Náměšť nad Oslavou, Jaroměřice nad Rokytnou, Holešov, Bítov, Bučovice, Otrokovice, Prostějov, Vyškov, Kuţelov, Blatnice pod Svatým Antonínkem, Vlčnov, Vizovice a Lešná. První část jmenovaných cílů aţ po Bučovice má opět nízký význam pouze relativně, ve skutečnosti rozsah těchto cílů odpovídá vyšším kategoriím, ovšem v závislosti na počtu cílů celé oblasti a celkově jejich vyššímu rozsahu spadají do nejniţší kategorie. Cíle uvedené ve výčtu od Otrokovic dále, osaţené většinou jen v Lonely Planet, jsou jiţ skutečně nízkého významu.

48

Graf 19: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Jiţní Morava – Rough Guide Brno Moravský kras Křtiny, Jedovnice a Senetářov 6,6%

Boskovice

0,5%

Pernštejn a Tišnov Moravský Krumlov

6,9% 1,6%

Slavkov u Brna

1,0%

Bučovice

2,1%

Mikulov

1,2%

28,7%

Pálava

1,6%

Lednice

1,2%

Valtice

1,0%

Znojmo

2,3%

Vranov

6,2%

2,8% 2,1%

3,1%

1,4%

1,0% 1,0%

1,0%

5,2%

1,0%

2,8%

Jaroměřice nad Rokytnou Náměšť nad Oslavou Telč Jihlava Slovácko

1,0%

2,1%

Třebíč

Ţďár nad Sázavou

2,1%

1,0%

Bítov

Uherské Hradiště

3,1%

Velehrad

1,2%

Buchlovice a Buchlov

1,6%

Stráţnice a okolí Luhačovice

2,6%

Zlín Otrokovice Kroměříţ Holešov

Pramen: Humphreys R., The Rough Guide to the Czech and Slovak Republics, 2007; vlastní zpracování

49

Graf 20: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Jiţní Morava – Lonely Planet Brno Moravský kras Pernštejn a Tišnov

0,3% 0,3% 0,3%

Moravský Krumlov Slavkov u Brna

0,3%

Mikulov Lednice

0,7% 3,4%

1,3%

Valtice

0,3%

Znojmo

6,3%

2,5%

Vranov

2,1%

Bítov

28,4%

1,3%

Třebíč Jaroměřice nad Rokytnou

0,6%

Náměšť nad Oslavou

3,2%

Telč

1,7%

Jihlava

1,9%

Ţďár nad Sázavou Slovácko

6,1%

6,3%

4,4%

Uherské Hradiště

1,6%

Velehrad Buchlovice a Buchlov

1,3%

0,6%

Stráţnice a okolí

3,2%

1,0% 1,7%

Luhačovice

5,5%

6,7%

Zlín Kroměříţ

2,5%

0,8%

Prostějov

2,1%

Vyškov

1,3%

Kuţelov Blatnice pod Svatým Antonínkem Vlčnov Vizovice Lešná

Pramen: : Dunford L., Atkinson B., Wilson N., Czech & Slovak Republics, 2007; vlastní zpracování

Graf 21: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Jiţní Morava – Bradt 10,4% 26,6%

9,5%

7,1% 1,3% 3,8%

1,9% 5,7%

2,5%

3,3% 13,3%

2,8% 2,8%

7,6% 1,3%

Pramen: di Duca M., Czech Republic, 2006, vlastní zpracování

50

Brno Moravský kras Moravský Krumlov Slavkov u Brna Mikulov Pálava Lednice Valtice Znojmo Slovácko Uherské Hradiště Velehrad Luhačovice Zlín Kroměříţ

Graf 22: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Vysočina – Bradt 11,7%

4,4%

Pernštejn a Tišnov Třebíč

21,7% 13,3%

Jaroměřice nad Rokytnou Náměšť nad Oslavou

24,4%

2,2%

Telč

2,2%

Jihlava Ţďár nad Sázavou

20,0%

Pelhřimov

Pramen: di Duca M., Czech Republic, 2006, vlastní zpracování

3.2.8 Severní Morava Tabulka 10: Počet stran o daných turistických cílech v oblasti Severní Morava Místo Kraj RG-rozsah LP-rozsah BR-rozsah Olomouc Olomoucký 6 1/3 4 5/6 4 4/7 Přerov Olomoucký 2/3 0 0 Prostějov Olomoucký 3/4 0 1 2/3 Bouzov Olomoucký 1/2 0 0 Svatý Kopeček a Šternberk Olomoucký 1/2 0 1/4 Šumperk Olomoucký 1/2 0 0 Velké Losiny Olomoucký 1/2 1/4 1/4 Hrubý Jeseník Olomoucký 1 1 1/2 Jeseník a okolí Olomoucký 3/4 0 1/6 Krnov Moravskoslezský 3/4 0 0 Opava a okolí Moravskoslezský 1 0 2 Hradec nad Moravicí Moravskoslezský 2/5 0 0 Ostrava Moravskoslezský 3 1/4 3 1/8 3 1/3 Beskydy Moravskoslezský 1/5 0 0 Nový Jičín Moravskoslezský 2/3 0 0 Štramberk Moravskoslezský 1/2 5/6 1/10 Kopřivnice Moravskoslezský 1/3 1/4 1/7 Příbor Moravskoslezský 1/3 0 1/9 Hukvaldy Moravskoslezský 2/3 0 1/9 Radhošť Zlínský 1/2 0 0 Roţnov pod Radhoštěm Zlínský 1 2 1/8 2 1/4 Frýdek-Místek Moravskoslezský 1/3 0 0 Český Těšín Moravskoslezský 1/2 1 0 Pramen: Humphreys R., The Rough Guide to the Czech and Slovak Republics, 2007; : Dunford L., Atkinson B., Wilson N., Czech & Slovak Republics, 2007; di Duca M., Czech Republic, 2006, vlastní zpracování

Severní Morava se řadí mezi nejméně zastoupené oblasti v České republice. V Rough Guide a Bradt shodně zaujímá 7,1 % celé České republiky a v Lonely Planet pouhých 5,9 %. Ve všech 51

třech průvodcích se proto umístila na předposlední příčce v rámci České republiky. Zahrnuje část Zlínského kraje, a celý Olomoucký a Moravskoslezský kraj. Jedním z důvodů, proč je tato oblast opomíjena, je velká vzdálenost od Prahy, navíc je to z části oblast těţby uhlí, coţ vyvolává negativní předsudky. Lokalitou s dominantním významem je Olomouc, na čemţ se shodují všechny tři průvodce. Překvapením je, ţe ačkoli Sousoší nejsvětější Trojice je zahrnuto do seznamu UNESCO, Rough Guide o této skutečnosti opět mlčí. Dalšími lákadly jsou radnice s přístupnou věţí, orloj, Herkulova kašna, Caesarova kašna, fontána Neptuna a Jupitera, Mariánský morový sloup, dóm sv. Václava, Přemyslovský palác, Arcibiskupský palác a mnoho dalších zajímavých staveb. Z muzeí stojí za zmínku Olomoucké muzeum umění a Vlastivědné muzeum. Pro milovníky květin se kaţdé jaro koná výstava Flora Olomouc. Město nabízí dobré kulturní vyţití. Všechny průvodce opět neopomněly mapku města, v Rough Guide je navíc na celé straně i fotografie radnice. Ostrava je podle Rough Guide jiţ lokalitou s nadprůměrným významem, ačkoli ostatní dva průvodce jí přisuzují ještě dominantní význam. Je centrem Moravskoslezského kraje a navzdory předsudkům nabízí k zhlédnutí mnoho zajímavých míst, mezi něţ patří radnice s přístupnou věţí, kostel sv. Václava, chrám Boţského Spasitele, hrad, Hornické muzeum, Ostravské muzeum, Jindřichova těţní věţ či Hornický skanzen. Z kulturních akcí se nabízí představení v Divadle Antonína Dvořáka, koncerty filharmonie, festivaly Janáčkův máj či Colours of Ostrava. Město se uchází o zařazení industriálního komplexu ţelezáren na seznam UNESCO. Roţnov pod Radhoštěm, Hrubý Jeseník a Opava a okolí jsou lokality s průměrným významem. Roţnov nabízí k návštěvě unikátní skanzen Valašské muzeum v přírodě a moţnosti výšlapů na Radhošť. Lonely Planet neopomněl připojit mapku. Hrubý Jeseník láká k výšlapům na Červenohorské sedlo, Praděd nebo Šerák a doporučuje místa k noclehu. Opava coby jedno z nejstarších měst v českých zemích je bohatá spíše na historii neţ na pamětihodnosti. Lonely Planet ji neuvádí vůbec, kdeţto Bradt jí přisuzuje nadprůměrný význam. Následující lokality mají podle Rough Guide podprůměrný význam: Prostějov, Jeseník a okolí

52

Krnov, Hukvaldy, Přerov, Nový Jičín, Český Těšín, Štramberk, Velké Losiny, Svatý Kopeček a Šternberk, Bouzov, Šumperk, Radhošť. V Bradt je uvedeno pouze 6 z nich a v Lonely Planet dokonce pouze 3. Celkově jde však o nejpočetnější kategorii oblasti díky vysokému počtu cílů uvedených v Rough Guide. Do lokalit s nízkým významem patří Hradec nad Moravicí, Kopřivnice, Příbor, FrýdekMístek a Beskydy. Lonely Planet z nich zmiňuje pouze Kopřivnici, Bradt Kopřivnici a Příbor. Kopřivnice je uvedena díky Technickému muzeu Tatra a stejnojmenné automobilce, Příbor proslavil rodák Sigmund Freud. Ostatní cíle mají i v Rough Guide pouze minimální zastoupení. Graf 23: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Severní Morava – Rough Guide Olomouc Přerov

0,3%

Prostějov

0,2% 0,2%

Bouzov

0,2% 0,1%

0,1%

Svatý Kopeček a Šternberk Šumperk

0,1%

2,0%

0,2%

Velké Losiny Hrubý Jeseník

0,2%

Jeseník a okolí

0,1%

Krnov Opava a okolí Hradec nad Moravicí

1,0%

0,2%

Ostrava

0,2%

Beskydy

0,2%

0,1% 0,3% 0,2%

0,2%

0,2%

Nový Jičín Štramberk Kopřivnice

0,2%

Příbor

0,2%

Hukvaldy Radhošť

0,3%

Roţnov pod Radhoštěm Frýdek-Místek Český Těšín

Pramen: Humphreys R., The Rough Guide to the Czech and Slovak Republics, 2007; vlastní zpracování

53

Graf 24: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Severní Morava – Bradt 7,5% Olomouc 15,8%

36,0%

Velké Losiny Hrubý Jeseník Ostrava

1,9%

Štramberk

6,2%

Kopřivnice 1,9% 7,5%

23,3%

Roţnov pod Radhoštěm Český Těšín

Pramen: : Dunford L., Atkinson B., Wilson N., Czech & Slovak Republics, 2007; vlastní zpracování

Graf 25: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Jiţní Morava – Bradt Olomouc 0,7% 0,7% 0,9%

Prostějov

14,5%

Svatý Kopeček a Šternberk 29,6%

Velké Losiny Hrubý Jeseník

0,6%

Jeseník a okolí Krnov 21,6%

Krnov Opava a okolí 10,8% 12,9%

1,1% 3,2%

Ostrava Štramberk

1,6% 1,6%

Kopřivnice Příbor

Pramen: di Duca M., Czech Republic, 2006, vlastní zpracování

54

3.3 Význam turistických středisek

Obrázek 1: Význam turistických středisek a cílů podle průvodce Rough Guide

Pramen: KRES, vlastní zpracování

Podle prvního kartogramu zobrazujícího význam turistických cílů podle počtu stran v průvodci Rough Guide je evidentní největší význam cíle Praha, za nímţ následuje Brno, Olomouc, Karlovy Vary, Plzeň, Hradec Králové, Mariánské Lázně, Liberec, Český Krumlov, Tábor atd. Je zde dobře pozorovatelný častý nepoměr mezi velikostí měst a jejich významem v průvodci, kdyţ srovnáme např. cíl Mariánské Lázně s cílem Opava a okolí. Zároveň je z kartogramu zřetelná hustota pokrytí České republiky turistickými cíli a oblasti, v nichţ se cíle nejvíce soustřeďují. Vedle Prahy mají silné zastoupení Jiţní Čechy, Jiţní Morava a Východní Čechy.

55

Obrázek 2: Význam turistických středisek a cílů podle průvodce Lonely Planet

Pramen: KRES, vlastní zpracování

Z druhého kartogramu lze vyvodit, ţe oproti Rough Guide je v Lonely Planet zastoupeno celkem méně cílů. Především oblasti Západní Čechy, Severní Čechy a Východní Morava oproti předchozímu kartogramu prořídly. Významnost zobrazených cílů je srovnatelná s Rough Guide, zesílil význam především cílů v Jiţních Čechách a lázeňský trojúhelník.

56

Obrázek 3: Význam turistických středisek a cílů podle průvodce Bradt

Pramen: KRES, vlastní zpracování

Ze třetího kartogramu je zřetelný rapidní pokles počtu turistických cílů v průvodci Bradt. I jejich stránkový rozsah je ve srovnání s předchozími dvěma průvodci niţší. Nejvíce na významu ztratila především oblast Východní Čechy.

3.3 Grafická stránka průvodců Po grafické stránce jsou mezi jednotlivými průvodci značné rozdíly. Společným rysem je, ţe v samotném textu průvodců se nevyskytují barevné fotografie. Jinak je zpracování kaţdého průvodce odlišné.

3.3.1 Fotografie Rough Guide obsahuje ve své „barevné sekci“ fotografické tipy na 29 míst, která je dle autora vhodné nevynechat. Číslované fotografie mají popisek s názvem objektu, stručným popsáním a odkazem na stránku v průvodci, kde je moţné se o daném objektu dozvědět více. V úvodní 57

části knihy je ještě dalších 10 barevných fotografií s popiskem, ale jiţ bez odkazu. Dále se v průvodci jiţ ţádné barevné fotografie neobjevují. Na první straně kaţdé oblasti je vedle několika vypíchnutých důleţitých míst s odkazem na stránku ještě černobílá fotografie jednoho vybraného cíle. Vedle těchto úvodních fotografií se v textu celé knihy nalézá jiţ jen 6 dalších černobílých fotografií. Lonely Planet obsahuje na začátku knihy 12 barevných fotografií s popisky a zhruba uprostřed knihy se nachází barevná fotografická příloha s 15 fotografiemi s popisky. Černobílé fotografie se v průvodci nevyskytují vůbec. Bradt obsahuje 21 barevných fotografií na začátku knihy, dále se jiţ ţádné fotografie nevyskytují. U fotografií jsou uvedeny popisky, a pokud je objekt v průvodci podrobněji poprán, je v popisku uveden odkaz na číslo strany.

3.3.2 Mapky Ve všech průvodcích je uveden dostatek jednoduchých mapek pro snadnější orientaci turisty v dané lokalitě. Mapky se objevují především u větších měst či oblastí a také u míst většího významu, např. zapsaných v UNESCO. Rough Guide obsahuje 42 mapek a jedno schéma linek praţského metra. Z mapek 1 připadá na okolí Prahy, 3 na Severní Moravu, 5 na Jiţní Moravu, 7 na Severní Čechy, ostatní oblasti nají po 6 mapách. 2 mapky zobrazují celou oblast Česko-Slovenska. Lonely Planet obsahuje dokonce 58 mapek, z nichţ 2 zobrazují celé Česko-Slovensko a Českou republiku, 9 Prahu, 2 Střední Čechy, 8 Jiţní Čechy, 10 Západní Čechy, 5 Severní Čechy, 7 Východní Čechy, 5 Severní Moravu a 10 Jiţní Moravu. Opět nechybí ani schéma metra v Praze. V Bradt je zobrazeno 38 map, z nichţ 1 je věnována celé ČR, 5 Praze, 2 Středním Čechám, 6 Západním Čechám, 2 Severním Čechám, 4 Východním Čechám, 6 Jiţním Čechám, 4 Vysočině, 5 Jiţní Moravě a 3 Severní Moravě. I zde je otištěno schéma metra v Praze.

3.3.3 Struktura a uspořádání textu

58

Rough Guide má jiţ při prvním pohledu na zavřenou knihu zřetelně oddělené kapitoly s oblastmi pomocí barevných záloţek. V průvodci jsou pouţity v textu 2 barvy, oranţovou a černou. Oranţovou jsou zvýrazněny nadpisy a podnadpisy. Výrazně to pomáhá orientaci a rychlosti při vyhledávání konkrétního objektu. Text je uspořádán v jednom sloupci. Tučně jsou zvýrazněny důleţité informace, především pamětihodnosti, v závorkách bývají uvedeny otevírací doby, kontakty a webové adresy. Oranţová čísla uvedená u ubytování zařazují danou kapacitu do cenové kategorie, jejichţ přehled je uveden na rubu titulní strany. Oranţově podbarvené odstavce jsou doplňkovým textem navíc, uvádějí informace o významných osobnostech, událostech či nějaké jiné zajímavosti dané lokality. Podrobné informace (adresy, kontakty, otevírací doba apod.) o ubytovacích a stravovacích kapacitách, kulturních zařízeních, moţnostech dopravy atd. jsou zarovnány do dvou sloupců s menším písmem oproti běţnému textu. Lonely Planet má kapitoly rovněţ odděleny záloţkami, ale jiţ ne tak přehledně jako Rough Guide. Záloţky jsou v několika vrstvách, takţe se na první pokus stejně málokdy podaří nalistovat poţadovanou kapitolu. Celá kniha vyuţívá pouze černou barvu textu a nadpisy jsou zvýrazněné pouze tučným písmem, popř. velkým tiskacím písmem. To znesnadňuje hledání, jelikoţ jsou nadpisy při listování průvodcem snadno přehlédnutelné. Text je v celé knize psán do dvou sloupců, coţ orientaci nepatrně usnadní. Odstavce uvedené v rámečku jsou opět doplňkovým textem navíc, obsahující podobně jako v Rough Guide zajímavosti dané lokality. V úvodní obecné kapitole jsou navíc zajímavosti uváděny menším písmem na okrajích stránek. Informace o ubytování, stravování apod. jsou psány jiným typem písma, kontakty jsou uvedeny v závorkách. Bradt pouţívá stejně jako Lonely Planet pouze černé písmo. Text je psán do jednoho sloupce stejně jako v Rough Guide. Nadpisy jsou dostatečně zvýrazněny tučným velkým tiskacím písmem. Odstavce popisující zajímavosti jsou zde podbarveny šedou barvou, čímţ jsou zřetelně odlišeny od ostatního textu. Informace o ubytování a stravování jsou uváděny v oddělených a zvláště pojmenovaných odstavcích a pouţíváno je menší písmo. Zcela chybějí z vnějšku viditelné záloţky oddělující jednotlivé oblasti.

3.4 Výhody a nevýhody jednotlivých turistických průvodců, výběr postřehů

3.4.1 Rough Guide - výhody + velký rozsah a podrobnost podávaných informací 59

+ v úvodu kaţdé oblasti tipy na několik „highlights“ se stručným popiskem a odkazem na stránku + mapka kaţdé oblasti s vyznačenými turistickými cíli + informace jsou dobře organizované a velmi snadné k nalezení, barevné rozlišení + v průvodci je jednoduchá orientace + průvodce obsahuje mnohem více informací, neţ jednotlivé kapesní průvodce nabízené v místních informačních centrech + sekce stravování zmiňují zařízení různých kategorií od bufetů na malém městě aţ po luxusní restaurace + tipy na kvalitní restaurace s exotickou kuchyní (především v Praze) + sekce ubytování popisuje zařízení od kempů aţ po luxusní hotely včetně cenových kategorií + velký počet popsaných muzeí + obsáhlá sekce moţností zábavy ve velkých městech + informace o pěší turistice a vodáctví + uvedeny otvírací doby muzeí, galerií, hradů a jiných objektů

3.4.2 Rough Guide – nevýhody - nedostatečné informace o moţnostech vyuţití veřejné dopravy, spojích a orientačních cenách - nepřesný popis cílových objektů můţe v realitě způsobit nejasnosti - chybí informace o tom, ţe některé objekty mají v pondělí zavírací den - vhodný spíše k plánování cest, neţ jako společník na cestách - relativně nízký počet map - málo čtivá forma - někdy aţ příliš kritický k Čechům - vyšší hmotnost - při častém pouţívání se uvolňuje vazba

3.4.3 Lonely Planet - výhody + velký rozsah a podrobnost informací + velký počet mapek + u měst a obcí uváděn počet obyvatel + strukturovanější, kompaktnější neţ Rough Guide + oproti Rough Guide více informací pro turisty, kteří „jedou na vlastní pěst“ 60

+ oproti Rough Guide psán čtivějším jazykem + v úvodu kaţdé oblasti celková mapa a několik „highlights“ s odkazem na stránku + přehledný seznam národních parků, stručný popis, moţnost aktivit, vhodná doba návštěvy a odkaz na stránku v průvodci + nízká hmotnost díky pouţití lehčího papíru

3.4.4 Lonely Planet - nevýhody - oproti Rough Guide méně informací o jednotlivých památkách - nepřehlednost, špatné hledání - chybí informace o Liberci a Ještědu (v porovnání s méně významnými popisovanými cíli) - chybí informace o tom, ţe některé objekty mají v pondělí zavírací den - špatné informace o spropitném v restauracích - nepřehledné záloţky v knize

3.4.5 Bradt - výhody + výrazný osobní přístup oproti předchozím průvodcům + v úvodu na jedné straně přehled důleţitých faktů o České republice + seznam všech map s odkazem na stránku + přehledný seznam památek UNESCO včetně roku zařazení na seznam + velmi zajímavé odstavce navíc, oproti ostatním průvodcům více zajímavostí + rozdělení ubytování podle úrovně a cen + informace o cenách vstupů a dopravy, dopravním spojení do cíle z Prahy + autor v úvodu ţádá čtenáře o zpětnou vazbu, snaha zlepšovat průvodce

3.4.6 Bradt – nevýhody - oproti Rough Guide a Lonely Planet málo cílů, malý rozsah popisu cílů - málo mapek, fotografií - nejsou pouţity ţádné záloţky - chybí nějaký pomocný systém vyhledávání cílů - nezajímavá grafika - relativně vysoká hmotnost

61

3.4.7 Postřehy a mýty, které se v průvodcích objevují o Češích: Postřehy: - Návštěvník české domácnosti by si měl zout boty nejdále v české předsíni - Na hradech, zámcích a v muzeích jsou pouţívány vtipné návleky na boty chránící podlahu a přinášející spoustu zábavy návštěvníkům - I drsní chlapi v koţených bundách září štěstím nad kopečkem jahodové zmrzliny - Systém účtenek na stolech v restauracích ukazuje, ţe obsluha hostům důvěřuje - Příliš ochotné hlídačky v galeriích rády bývají ve stejné místnosti jako návštěvníci, a pokud člověk projeví zájem o vystavené exponáty, najde v hlídačce přítele pro ţivot Mýty: - Češi jsou na pivo tak hrdí, ţe by ho nikdy nepili v plechovce, proto jde plechovkové pivo na export - Ţeny by večer neměly chodit samy na Václavské náměstí, protoţe by si je mohli turisté splést s prostitutkou - Čeští muţi nosí do sandálů ponoţky - Kdyţ je někdo pozván do českého domova, měl by přinést kytici - Praţští taxikáři se snaţí téměř kaţdého turistu vzít na hůl - Kapsáři se vyskytují v Praze všude, zejména však v tramvajích 22 a 9 - České policii nemá cenu volat v jiném neţ v českém jazyce - Česká republika je jedinou zemí, kde je k mání půllitr plzně za méně neţ dolar - Prázdný talíř číšník často odnáší, sotva na něj dopadl příbor, aniţ by často host stihl doţvýkat poslední sousto - Češi mají kvůli své historii raději spíše příběhy kacířů a rebelů neţ císařů a králů

62

ZÁVĚR Turistické průvodce jsou součástí vytváření image destinace. Ovlivňují představu, jak daná země působí navenek. Vybrané tři turistické průvodce se výrazně liší svým rozsahem. Zatímco Rough Guide je se 186 cíli průvodcem nejobsáhlejším, Lonely Planet se 127 cíli tvoří střed a nejméně cílů, konkrétně 79 je uvedených v Bradt. Cíle jsou v průvodcích seřazeny podle turistických oblastí od Prahy excentricky a dále pak směrem na východ. Pořadí jednotlivých cílů v daných oblastech je vesměs dáno jejich umístěním na mapě a logickým postupem v určitém směru. Průvodce nejsou zaměřeny na jednu konkrétní skupinu turistů, obsah je smíšený, aby si v něm kaţdý dokázal nalézt svoje oblíbené cíle. Zaměřením na atraktivity jsou si průvodce velmi podobné. Z rozdělení na sedm typů cílů dle jejich charakteru vyplynulo, ţe stěţejní jsou v České republice cíle kulturně-historické, konkrétně hrady, zámky a historická města. Hrady a zámky tvoří 30 % cílů, historická města 25 % cílů. Naopak přírodní atraktivity a vodní plochy se mezi cíli vyskytují v nejmenším zastoupení, vodní plochy se jako cíl vyskytují v 3,5 % a přírodní atraktivity v 16 %. Je to především proto, ţe Česká republika nemá výrazné předpoklady stát se cílem pro vodní turistiku, kvalita vody není optimální pro koupání, infrastruktura u vodních nádrţí je nedostatečná, počet vhodných vodních ploch je nízký a celkově se jejich zajímavost nemůţe vyrovnat atraktivitě přímořských středisek nebo horských jezer s útesy a zálivy. Stejně tak přírodní atraktivity jsou z lokálního pohledu zajímavé, ale v mezinárodním srovnání nedosahují (podstatou a charakterem evropského měřítka, protoţe v České republice se nenachází ani velehory, ani moře, velké horské řeky s kaňony a významnější krasové oblasti. To vše činí dle průvodců z České republiky navenek zemi s převládajícími kulturněhistorickými atraktivitami. Z pohledu rozsahu jednotlivých cílů ve všech průvodcích jednoznačně převaţuje Praha, která zaujímá v průvodcích přibliţně 25 – 30 %. Druhé v pořadí je všech průvodcích Brno a do první dekády se v různém pořadí řadí Olomouc, Plzeň, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Český Krumlov, Kutná Hora, Hradec Králové a České Budějovice. Z uvedeného výčtu je zřejmé, ţe nejvíce se v průvodcích píše o historických městech a památkách UNESCO. Lůţkové kapacity v České republice jsou ze 40 % umístěny ve městech, 8 % v lázních, 19 % u vodních ploch a 19 % v horských střediscích. Tyto dané poměry se příliš neshodují s poměry zastoupení cílů ve zkoumaných průvodcích. Průvodce soustřeďují svoji pozornost 63

na jiné objekty, navíc jsou ovlivněny zaměřením samotných autorů a nezohledňují tak skutečné vyuţití. V průvodcích jednoznačně chybí tipy na trasy zaměřené na určitý tip poznávání. Doporučené tematické trasy by zjednodušily plánování turistům, kteří se chystají navštívit Českou republiku s předem jasným zaměřením, ať uţ na přírodní atraktivity, lázeňská centra, hrady, církevní památky, vinařské oblasti nebo cokoli jiného. Kromě čtyř obecně pojatých tras uvedených v Lonely Planet není podle průvodců moţné předem zjistit optimální trasy. Anglosaské turistické průvodce mají zřejmě jinou filosofii, jsou zaměřeny na konkrétní turistické cíle bez výrazné spojitosti na rozdíl od německých průvodců, které jsou více přizpůsobeny k cestování autem. Průvodce formují image České republiky a posouvají ji do roviny městské turistiky. Tomuto zaměření pomáhá i Česká republika, protoţe většina propagačních materiálů a marketingových aktivit prezentuje především kulturně-historické památky se zaměřením na Prahu a památky UNESCO. Poptávka po cestování do České republiky však preferuje právě tyto atraktivity. Výjimkou jsou pouze holandští návštěvníci, kteří do České republiky přijíţdí i na venkov a za vodní turistikou, jelikoţ v Holandsku se tyto atraktivity nenalézají, oblasti jsou tam silně urbanizované. Objektivně je v České republice pestrá škála turistických atraktivit, obecně však masový cestovní ruch prosazuje v České republice městskou turistiku, v níţ je Česká republika i mezinárodně konkurenceschopná.

64

SEZNAM POUŢITÝCH TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ Seznam tabulek Tabulka 1: Top 10 zemí s nejvyšší návštěvností ČR v roce 2006 ..................................................................... 12 Tabulka 2: Zastoupení vybraných cílů v ČR s pořadím dle vlastního úsudku .............................................. 21 Tabulka 3: Počet stran o daných turistických cílech v oblasti Praha.............................................................. 24 Tabulka 4: Počet stran o daných turistických cílech v oblasti Střední Čechy ................................................ 25 Tabulka 5: Počet stran o daných turistických cílech v oblasti Jiţní Čechy .................................................... 30 Tabulka 6: Počet stran o daných turistických cílech v oblasti Západní Čechy .............................................. 35 Tabulka 7: Počet stran o daných turistických cílech v Severních Čechách .................................................... 38 Tabulka 8: Počet stran o daných turistických cílech v oblasti Východní Čechy ............................................ 41 Tabulka 9: Počet stran o daných turistických cílech na Jiţní Moravě ............................................................ 45 Tabulka 10: Počet stran o daných turistických cílech v oblasti Severní Morava ........................................... 51

Seznam grafů Graf 1: Zastoupení jednotlivých oblastí v ČR - Rough Guide ......................................................................... 22 Graf 2: Zastoupení jednotlivých oblastí v ČR – Lonely Planet ....................................................................... 23 Graf 3: Zastoupení jednotlivých oblastí v ČR – Bradt ..................................................................................... 23 Graf 4: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Praha a okolí – Rough Guide ............................................... 28 Graf 5: Zastoupení cílů v rámci oblasti Střední Čechy – Lonely Planet ....................................................... 29 Graf 6: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Střední Čechy - Bradt ............................................................ 29 Graf 7: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Jiţní Čechy – Rough Guide ................................................... 33 Graf 8: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Jiţní Čechy – Lonely Planet ................................................ 34 Graf 9: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Jiţní Čechy – Bradt ................................................................ 34 Graf 10: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Západní Čechy – Rough Guide ........................................... 37 Graf 11: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Západní Čechy – Lonely Planet .......................................... 37 Graf 12: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Západní Čechy – Bradt........................................................ 37 Graf 13: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Severní Čechy – Rough Guide ............................................ 40 Graf 14: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Severní Čechy – Lonely Planet ............................................ 40 Graf 15: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Severní Čechy – Bradt ......................................................... 41 Graf 16: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Východní Čechy – Rough Guide ......................................... 44 Graf 17: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Východní Čechy – Lonely Planet ........................................ 44 Graf 18: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Východní Čechy – Bradt ...................................................... 45 Graf 19: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Jiţní Morava – Rough Guide .............................................. 49 Graf 20: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Jiţní Morava – Lonely Planet ............................................. 50 Graf 21: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Jiţní Morava – Bradt ........................................................... 50 Graf 22: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Vysočina – Bradt .................................................................. 51 Graf 23: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Severní Morava – Rough Guide.......................................... 53 Graf 24: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Severní Morava – Bradt ...................................................... 54 Graf 25: Zastoupení jednotlivých cílů v oblasti Jiţní Morava – Bradt ........................................................... 54

Seznam obrázků Obrázek 1: Význam turistických středisek a cílů podle průvodce Rough Guide ........................................... 55 Obrázek 2: Význam turistických středisek a cílů podle průvodce Lonely Planet .......................................... 56 Obrázek 3: Význam turistických středisek a cílů podle průvodce Bradt ....................................................... 57

65

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENŮ [1]. DUNFORD, L., ATKINSON, B., WILSON, N. Czech & Slovak Republics Travel Guide, 5. vyd., Lonely Planet, 2007. 496 s. ISBN 978-1741043006. [2]. HUMPHREYS, R. The Rough Guide to Czech & Slovak Republics. 7. vyd., Rough Guides, 2007. 666 s. ISBN 978-1843535254. [3]. Di DUCA, M. Czech Republic. 1. vyd., Bradt Travel Guides. 2006. 328 s. ISBN 9781841621501. [4]. ŠTĚPÁNEK, V. Geografie cestovního ruchu. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2001. 228 s. ISBN 80-246-0172-9. [5]. NĚMČANSKÝ, M. Odvětví cestovního ruchu: vybrané kapitoly I. díl. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, 1999. 278 s. ISBN 80-7248-034-0 [6]. Tourism Trends for Europe [on-line], 2006 Dostupné na WWW: [7]. BIERGER, T.: Management von Destinationen und Tourismusorganisationen. Oldenburg Verlag, München 1996 [8]. VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., HOLEŠÍNSKÁ, A., METELKOVÁ, P.: Základy cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 119 s. ISBN 80-210-4167-6 [9]. PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR ČR, 2002. 448 s. [10]. Český statistický úřad: [11]. Ministerstvo pro místní rozvoj: [12]. Mag consulting: [13]. Rough Guides: [14]. Lonely Planet: [15]. Bradt travel guides: [16]. Marc di Duca:

66