ZADRŽENÍ PREOVULAÈNÍCH FOLIKULÙ U SAMICE LEGUÁNA ZELENÉHO

Zadržení preovulaèních folikulù

VETERINÁRNÍ LÉKAØ  ROÈNÍK 12  2014  ÈÍSLO 1

ZADRŽENÍ PREOVULAÈNÍCH FOLIKULÙ U SAMICE LEGUÁNA ZELENÉHO PREOVULATING FOLLICLE STASIS IN GREEN IGUANA FEMALE ADÉLA SCHAUFLEROVÁ Veterinární klinika s.r.o., Praha

SOUHRN Jedním z nejèastìjších problémù týkajících se reprodukèního systému u leguána zeleného je zadržení preovulaèních folikulù. Ve vajeènících dozrálá vajíèka, preovulaèní folikuly, neovulují ani se nevstøebávají. Vytváøejí tak masu vyplòující velkou èást coelomové dutiny, èímž jsou utlaèovány ostatní orgánové soustavy, pøedevším trávicí trakt. Veterinárnímu lékaøi je pak pøedveden pacient trpící anorexií, pøípadnì vykazuje i jiné klinické pøíznaky. Tento stav vyžaduje chirurgickou intervenci. Èlánek se zabývá etiologií, diagnostikou i terapií zadržení preovulaèních folikulù, které je demonstrováno na klinickém pøípadu z praxe. Klíèová slova: leguán, folikuly, preovulaèní, anorexie, chirurgická intervence

SUMMARY One of the most common problem regarding the reproductive system of the green iguana is retaining of preovulating follicles. There are matured ova in ovaries, pre-ovulatory follicles, they don‘t ovulate, but allso they are not resorbed. They form a large mass which takes a lot of space in the coelomic cavity and oppresses other organ systems, especially the gastrointestinal tract. Then an anorectic patient is presented to the veterinarian. This state requires a surgical intervention. This article deals with the etiology, diagnostics and therapy of pre-ovulatory follicles retention, which is demonstrated by a clinical case report from practice. Key words: iguana, follicles, pre-ovulate, anorectic, surgical intervention

Úvod Problém zadržení preovulaèních folikulù patøí u ještìrù, resp. u leguána zeleného, k jedné z nejèastìjších poruch v reprodukèním cyklu. Ve vajeènících dozrávající vajíèka tìsnì pøed ovulací zastaví svùj vývoj, neovulují ani se nevstøebají. Vzniká tak hrozen mnoha preovulaèních folikulù. Tento dìj mùže probíhat souèasnì na obou vajeènících. Pacient je pak k veterinárnímu lékaøi pøinesen z dùvodu dlouhotrvající anorexie, distenze dutiny tìlní, nestandardního chování. Intervence závisí na aktuálním klinickém stavu a kondici pacienta, ve vìtšinì pøípadù je však nutné chirurgické øešení. Pohlavní dospìlost samice leguána je dána velikostí, nikoliv vìkem, nastává pøibližnì mezi tøetím a šestým rokem života. U vìtšiny druhù plazù je období rozmnožování ovlivnìno pøedevším vlivy vnìjšího prostøedí – teplotou, vlhkostí a délkou denního svìtla. Ještìøi žijící v tropickém až subtropickém podnebním pásu se øídí spíše støídáním období dešśù a sucha. U leguánù zaèíná období rozmnožování v listopadu a trvá do února (Mader, 2005). V tomto èasovém rozmezí pøechází pod vlivem zvyšující se hladiny estrogenù gonadální inaktivita v previtelogenní

fázi, bìhem které dochází k rùstu folikulù ve vajeènících. Následuje vitelogeneze, kdy konverzí tìlesného tuku vzniká vitelogenin, který je krví pøivádìn do ovarií, jeho resorpcí folikuly se tvoøí žloutek. U zralého folikulu pak vìtšinou dochází k ovulaci a po prùchodu vejcovodem se mìní ve vejce. Samice leguána mùže prodìlat kompletní reprodukèní cyklus zcela bez pøítomnosti samce. V tom pøípadì je však celá snùška infertilní. Nicménì kopulace probíhá v období vitelogeneze, není zcela pøesnì objasnìno proè. Samice vìtšinou vyprodukuje 2–3 snùšky bìhem jednoho rozmnožovacího období. Sperma samce je uchováno po urèitou dobu v pohlavních cestách samice, existují i pøípady oplození druhé snùšky bez pøedchozí opìtovné kopulace (Mader, 2005). Za urèitých okolností ale k ovulaci zralého folikulu dojít nemusí. Majoritní vliv na prùbìh celého cyklu má vnìjší prostøedí, nejsou však zcela pøesnì popsány konkrétní podmínky, které by vedly k poruchám reprodukce. Leguáni ve volné pøírodì vykazují výrazné hnízdící chování, za vhodným místem ke snùšce migrují i na dlouhé vzdálenosti, vejce pak kladou na bøehy øek do písèité pùdy. Nemožnost tìchto projevù v zajetí je pravdìpodobnì jednou z mnoha

9



pøíèin zadržení preovulaèních folikulù. Dalším faktorem je aktuální fyzická kondice. Je bìžné, že samice pøed kladením vajec až ètyøi týdny nepøijímá potravu. Vývoj vajíèek, tvorba žloutku a následnì tvorba vajec je energeticky velmi nároèný proces. Pokud samice nemá dostatek energetických rezerv, vývoj se jednoduše zastaví a vitelogenní folikuly neovulují a ani se neresorbují. Po ovulaci a dotvoøení vajec by mìlo následovat kladení, pokud má samice dostatek energie, ale atrofované svalstvo v dùsledku omezeného pohybu v zajetí hypoteticky mùže být dùvodem pro zastavení celého reprodukèního procesu. Jako další pøíèiny lze jmenovat stresové faktory, metabolická onemocnìní nebo zánìtlivá onemocnìní pohlavního aparátu. Vývoj dalších, nezralých folikulù ale zastaven není. V jednom vajeèníku jich tak mùže zároveò dozrát až dvacet. Folikuly se neresorbují, jejich membrány jsou velmi køehké a tenké, dokonce mohou èasem splynout v jeden velký jednolitý útvar, jehož obsah se z vazkého tekutého žloutku zmìní na drobivou hmotu. Fatální problém nastává, když obal vajeèníku praskne a obsah folikulù vyteèe do coelomové dutiny. To mùže nastat spontánnì nebo iatrogenì nešetrnou palpací. Vzniká tak

peritonitida (potažmo pleuritida) a i pøes akutní chirurgickou intervenci je v tomto pøípadì již šance na pøežití pacienta velmi mizivá. Folikulární masa v dutinì tìlní zabírá mnoho prostoru, utlaèuje trávicí trakt, a proto samice pøestává pøijímat potravu. Dále simuluje stav poovulaèní, proto samice èasto migruje, je neklidná nebo si snaží vyhrabávat hnízdo, jako by se snažila snùšku vyklást. Vyèerpané samice naopak v aktivitì ustávají, jsou letargické a hubnou. To vìtšinou majitele donutí vyhledat lékaøskou pomoc. Popis pøípadu Na kliniku byla pøinesena samice leguána zeleného, stará tøi roky, chovaná samostatnì v optimálních podmínkách, právì pro déle trvající anorexii. Majitel uvádìl, že samice odmítá potravu pøibližnì týden, produkce moèi a trusu byla normální. Dále vykazovala známky nestandardního chování projevujícího se znaèným neklidem a hrabáním v substrátu. Klinickým vyšetøením byl zjištìn dobrý výživný stav samice, podle tukových zásob bilaterálnì v sakrální oblasti. Váha byla 1,6 kg. Pacientka byla velmi aktivní, bez

Obr. 1: Rentgenový snímek latero-laterální projekce, patrné kulovité útvary.

Obr. 2: Tracheální intubace.

10

Obr. 3: Pøipojení na inhalaèní anestezii.



známek zmìnìného vìdomí, bez známek dehydratace. Sliznice v tlamì byla rùžová, lesklá, tlama byla bez zánìtlivých zmìn. Na kùži byly patrné zmìny pravdìpodobnì po starých zhojených popáleninách, navíc však výraznìjší èerné oblasti mezi šupinami, bližším ohledáním byl zjištìn výskyt roztoèù rodu Geckobiella, jako vedlejší nález. Palpací dutiny bøišní byla zjištìna výrazná abdominální masa. Bylo provedeno první rentgenologické vyšetøení, které ukázalo nález mnohoèetných kulovitých útvarù, bez jasnì kontrastního ohranièení. Aèkoliv nebyla rentgenologickým vyšetøením prokázaná skoøápeèná blána, nešlo jednoznaènì odlišit, zda se jednalo o preovulaèní neovulované folikuly, nebo ještì nekalcifikovaná vejce ve vejcovodu. V první øadì je dùležité rozhodnout, zda se jedná skuteènì o maturované folikuly, nebo jde o postovulaèní stázi. Podle nìkterých autorù (Mader, 2009), pokud je pøítomna kalcifikovaná skoøápeèná blána, lze vylouèit preovulaèní stav, pokud však skoøápka patrná není, není zcela jednoznaèné, o který ze dvou stavù se jedná. K odlišení tìchto dvou stavù mùže také pøispìt použitá medikace. Stáze preovulaèních folikulù je totiž neresponzivní na aplikaci oxytocinu po pøedchozí suplementaci glukózou a vápníkem (Mader, 2009). Naopak nìkteøí autoøi popisují aplikaci oxytocinu jako kontraindikovanou, pokud si lékaø není pøesnì jistý, že se jedná o postovulaèní stázi, protože v nìkterých pøípadech mùže dojít k napínání membrány folikulù i obalu vajeèníkù a jejich následné ruptuøe (Stahl, 2006). Vzhledem k tomu, že klinický stav pacientky byl dobrý a majitel se chtìl vyhnout chirurgickému øešení, aèkoliv byl seznámen s riziky, bylo pøistoupeno nejprve ke konzervativní terapii. Bylo aplikováno pouze 20 ml glukózy (Glukóza 5%, B. Braun Medical s.r.o., Nìmecko) pro toto, glukonát vápenatý (Calcium Biotika inj. sol., Hoechst Biotika spol. s r.o. Mratín, Slovenská republika) 1,5 ml/ toto s. c., zatím bez následné aplikace oxytocinu. Majitel dostal instrukce o úpravì terária, aby byly vytvoøeny ideální podmínky pro pøípadné nakladení vajec. Pøedevším zvýšit vlhkost, teplotu a množství substrátu, ve kterém si ještìr mùže vytvoøit hnízdo. Naplánovaná kontrola mìla probìhnout za ètyøi dny. Napadení roztoèi jsme øešili jednorázovou aplikací ivermektinu (Biomectin 1% inj., Vétoquinol, Francie) s. c. a sanací terária fipronilem (Frontline sprej, Merial, Francie). Pøi naplánované kontrole byl klinický nález beze zmìn. Protože se majiteli zdál stav pacientky subjektivnì lepší, dokonce zaèala pøijímat malé množství potravy, zopakovali jsme medikamentózní léèbu, nyní bylo pøistoupeno navíc i k aplikaci oxytocinu (Oxytocin Ferring-Léèiva, Ferring Léèiva, Èeská republika) 0,5 UI pro toto i. m., což je dávka nižší než minimální doporuèení. Dávkování oxytocinu pro plazy se obecnì uvádí 5–20 UI/kg i. m., poèínaje od minimální dávky (Stahl SJ, 2006). Úèinek oxytocinu pak závisí také na tìlesné teplotì, potažmo teplotì oviduktálního svalstva, proto je nutné udržovat optimální teplotu prostøedí po aplikaci (Mader, 2005). Pøi druhé kontrole o týden pozdìji byl stav opìt setrvalý, samice se snažila o nìco více hrabat, její neklid se stupòoval. Znovu jsme zopakovali celou medikaci, dávka

oxytocinu byla zvýšena na 4,5 UI pro toto i. m. (3 UI/kg). Majitel byl ale upozornìn, že pokud tato medikace nevyvolá vykladení vajec, skuteènì se jedná spíše o preovulaèní stázi a operace bude nezbytná. Následující den nás majitel telefonicky informoval, že stav je setrvalý, ke kladení vajec nedošlo, proto bylo pøistoupeno k okamžitému chirurgickému øešení. Samice leguána byla nejprve premedikována Ringerovým roztokem (Ringerùv roztok, B. Braun Medical s.r.o., Nìmecko) 20 ml pro toto, dále byla již pøedoperaènì podána antibiotika enrofloxacin (Enroxil 50 mg/ml injekèní roztok, Krka, Slovinsko) 15 mg/kg i. m. Pro úvod do anestezie byl použit butorfanol (Butomidor 10 mg/ml injekèní roztok, Richter Pharma AG, Rakousko) v dávce 0,05 ml/toto (0,4 mg/kg) v kombinaci s diazepamem (Apaurin inj. sol., Krka, Slovinsko) 0,3 ml/toto i. m. (1 mg/kg) a ketamin (Narkamon 50 mg/ml injekèní roztok, Bioveta a.s., ÈR) 0,9 ml/toto i. m. (až 60 mg/kg, zde postaèovala polovina celkové dávky, podle zkušeností u leguána vìtšinou staèí jen tøetina). Následnì, po vymizení všech reflexù, byla pacientka zaintubována a vedení narkózy bylo zajištìno inhalaènì smìsí isofluranu (Isofluran Nicholas Piramal inh. sol., Piramal Healthcare UK, Velká Británie) a kyslíku, bìhem celého zákroku postaèovala 0,6–1% smìs. Operaèní pole bylo pøipraveno standardním zpùsobem, tøikrát dezinfikováno spitacidem.

Obr. 4: Pøibližný rozsah operaèního pole, levá ruka operatéra vymezuje kaudální hranici, pravá kraniální.

Obr. 5: Incize kùže.

11



Incize do dutiny tìlní byla vedena paramediálnì v rozsahu asi 8 cm, kraniálnì ohranièená žeberním obloukem, kaudálnì prepubickou oblastí. Po protnutí kùže jsme odpreparovali svalovou vrstvu bøišní stìny. Do dutiny tìlní jsme nejprve pronikli drobným otvorem, teprve po vizualizaci ventrální mediální vény byla operaèní rána prodloužena. Celý volný prostor coelomové dutiny vyplòovaly maturované folikuly obou vajeèníkù, ihned po vstupu do dutiny

tìlní se takøka „tlaèily“ do rány. Vzhledem k omezeným možnostem prodloužit operaèní ránu bylo nutné velmi opatrnì vybavit nejprve levý vajeèník, který svou velikostí folikulù incizi pøesahoval, tak aby nedošlo k porušení jejich membrány a úniku žloutku do dutiny tìlní. V závìsu vajeèníku se nachází nadledviny. Nadledvina je patrná jako protáhlá narùžovìlá mìkká granulární tkáò, která nesmí být pøi ovariektomii poškozena. Pokud dojde k poškození jedné nadledviny, je nutné vyvarovat se

Obr. 6: Protnutí svalové vrstvy stìny bøišní, vizualizace operaèní rány, ventrální mediální véna zde skryta pod levým okrajem rány. (V poloze fotky horní okraj.)

Obr. 7: Rozšíøení operaèní rány kaudálnì.

Obr. 8: Rozšíøení operaèní rány kraniálnì, vybavení tukového tìlesa.

Obr. 9: Preovulaèní folikuly vizualizované ihned po odkrytí tukového tìlesa.

Obr. 10: Evakuace celého vajeèníku.

Obr. 11: Kompletní levý vajeèník s vitelogenními i nìkolika nezralými folikuly.

12



Obr. 12: Lépe vizualizovaný závìs levého vajeèníku, v nìm patrná nadledvina (tenké rùžové tìleso, umístìné více dorzálnì) a renální véna.

Obr. 13: Vejcovod.

Obr. 14: Oba odstranìné vajeèníky.

poškození na druhostranné. Ovariální cévy je nutné podvázat, pøípadnì zajistit hemostázi jinak. Nìkteøí autoøi používají tzv. Hemoclip. V našem pøípadì bylo nutné na prvním vajeèníku vìtšinu menších cév pøetnout kauterem, protože nebylo možné vizualizovat závìs tak, abychom mohli provést podvaz. Následnì byl celý levý vajeèník vyjmut. Stejný postup byl použit u pravého vajeèníku. Navíc bylo vše usnadnìno novì vzniklým volným prostorem, tudíž bylo možné pravostranné ovariální cévy kompletnì ligovat. Odstranìní vejcovodù není v pøípadì perzistence preovulaèních folikulù nutné, proto byly ponechány. Na závìr byla coelomová dutina vypláchnuta 40 ml vlažného fyziologického roztoku (chlorid sodný 0,9%, B. Braun Medical s.r.o., Nìmecko) s gentamicinem (GENTA-KEL 05 inj., KELA Laboratoria N. V., Belgie). Stìnu bøišní jsme uzavøeli ve dvou etážích. Svalová vrstva vstøebatelným polyfilamentním materiálem PGA 2 metric (PGA, Resorba, Nìmecko) pokraèovacím stehem. Kùže byla sešita evertujícím matracovým stehem, byl použit caprolon 2 metric (Caprolon, Resorba, Nìmecko). Po operaci jsme znovu zopakovali hydrataèní terapie 20 ml glukózy a 20 ml Ringerova roztoku s. c. Probouzení z narkózy do prvních reflexù trvalo pøibližnì jeden a pùl hodiny, pacientka byla propuštìna do domácí péèe ještì v somnolentním stavu a byla pozvána následující den na kontrolu. První den po operaci byla již samice leguána zcela pøi vìdomí, slabì aktivní, ale ošetøení se bránila, pøijala i malé množství potravy. Znovu jsme aplikovali hydrataèní roztoky a antibiotika, která byla nasazena na celý týden. Další kontroly byly domluveny podle úvahy majitele. Za šest týdnù po operaci byly odstranìny stehy.

13



Obr. 15: Samice leguána s uzavøenou operaèní ránou. Pro pøedstavu porovnání velikosti obou vajeèníkù s velikostí pacientky.

Diskuse Hlavním problémem, se kterým jsou samice s reprodukèními poruchami prezentovány, je odmítání potravy. Majitelé vìtšinou nezaznamenají žádné jiné zmìny, dané anorexii zaèínají pøikládat význam až po nìkolika týdnech. Èasto dokonce ani nemají tušení, že právì jejich exempláø je samice. Proto je nutné provádìt vždy dùkladné klinické vyšetøení, v indikovaných pøípadech doplnìné o zobrazovací techniky, rentgenologické vyšetøení, pøípadnì sonografické vyšetøení. V pøípadì pozitivního nálezu preovulaèních folikulù pak ihned jednat. V našem pøípadì bylo zásadní, že jsme komunikovali s velmi spolehlivým a ochotným klientem. Dále pak to, že zaznamenal nefyziologický stav svého zvíøete pomìrnì brzy a pacientka byla ve velmi dobrém stavu. Ne vždy se vyplatí s chirurgickou intervencí pøíliš vyèkávat. Prvotní volba konzervativní terapie byla spíše diferenciálnì diagnostickou metodou a snahou vyjít klientovi vstøíc. U pacientù, kteøí nejsou v dobrém klinickém stavu, volíme chirurgické øešení ihned. Døíve doporuèovaný paramediánní pøístup je ale nyní pøehodnocován. Ventrální mediální véna mùže mít i nerovný prùbìh, pøípadnì mùže být uložena asymetricky a i pøi opatrné incizi mùže být pøetnuta. Svalová vrstva navíc po incizi více krvácí, je více bolestivá a hùø se hojí,

14

než když je stìna protnuta v mediánní linii. Proto se nyní doporuèuje spíše mediánní laparotomie s opatrnou vizualizací (Mader, 2009). MVDr. Adéla Schauflerová Veterinární klinika s.r.o. Podìbradská 63a/1079 198 00 Praha e-mail: [email protected]

Literatura Mader DR. Reptile medicine and surgery, Philadelphia, WB Saunders, Second edition. 376-380, 787-792, 2005. Mader DR. Iguana surgery, http://www.ivis.org/proceedings/ lavc/2009/Mader3.pdf , Latin American Veterinary Conference, 2009. Stahl SJ. Reptile obstetrics, http://www.ivis.org/proceedings/ navc/2006/SAE/607.asp?LA=1 North American Veterinary Conference, 2006. Hnízdo J. Retence snášky u leguánù zelených. Veterináøství 11: 500–504, 2001.

ZADRŽENÍ PREOVULAÈNÍCH FOLIKULÙ U SAMICE LEGUÁNA ZELENÉHO

Recommend Documents