Malé a ještě ne zcela osrstěné mládě klokana dama, v této době ještě samo neopouští vak samice
Klokan dama obývá pobřežní oblasti v jižní a západní Austrálii, žije i na některých okolních ostrovech. Patří mezi středně velké druhy klokanů, mívá hmotnost do 9 kg a celkovou délku i s ocasem okolo jednoho metru. Vyskytuje se ve skupinách, které mohou mít až padesát členů. Starší mláďata už se mohou samostatně pást nedaleko své matky
V přírodě jsou jeho nepřáteli velcí draví ptáci a psi dingo. Mládě po porodu váží méně než jeden gram a samo vyšplhá do vaku, kde zůstane několik měsíců. Do vaku se vrací do věku 8 až 9 měsíců. Osamostatňuje se v 10 měsících, dospívá do dvou let a dožívá se přes deset let. Klokan parma, jehož domovinou je jihovýchodní Austrálie, je v přírodě poměrně vzácný a dokonce byl dlouho považován za vyhubeného. Žije samotářsky skrytým způsobem života v oblasti hustých lesů a deštných pralesů, kde byl později znovu objevený.
Maličké mládě klokana parma přisáté ve vaku k jedné z mléčných bradavek
Odrostlejší mládě klokana parma
11
Mláďata lenochodů jsou závislé na samici dlouhou dobu
Lenochod dvouprstý obývá tropické pralesy v severní části Jižní Ameriky. Žije na stromech, kde se živí hlavně listím a ovocem, na zem slézá jen při přelézání ze stromu na strom. Tělo má pokryté dlouhou srstí, která je v přírodě vlivem řas zbarvená hnědozeleně. V zajetí řasy hynou, a proto je jeho srst hnědavě zbarvená.
Samice rodí jediné mládě, které téměř rok nosí na břiše, kde se drápy přidržuje matčiny srsti. Ve dvou měsících začíná přijímat pevnou stravu a po jednom roce se osamostatňuje. Lenochodi dospívají do tří let a dožívají se přes dvacet let.
Mláďata lenochodů jsou závislé na samici dlouhou dobu
Novorozené mládě lenochoda dvouprstého
Ani půlroční mladý lenochod není ještě zcela samostatný
17
Pásovec štětinatý se vyskytuje na jihoamerických pampách a je zde jedním z nejrozšířenějších druhů. Velmi dobře hrabe a je schopný prohrabat beton i asfalt. Živí se drobnými živočichy a částečně i rostlinnou potravou. Často se podhrabává pod mrtvoly zvířat, kde nachází tučné larvy. Krunýř je tvořený šesti až osmi pásy, které mu neumožňují dokonalé svinutí, proto si
Pásovci štětinatí mívají dvě málo vyspělá mláďata
vyhrabává nory, ve kterých se přes den ukrývá. Hrabáním působí škody na plantážích a domorodci jej často loví pro chutné maso. Samice rodí i dvakrát ročně po dvou mláďatech, která po narození váží okolo sto padesáti gramů. Ta mají měkkou kůži, jsou holá a slepá, krunýř jim ztuhne až později. Oči se jim otevírají po čtrnácti dnech, dospívají do devíti měsíců a dožívají se okolo dvaceti let. Mláďata rychle rostou, zde jsou asi o měsíc starší než na prvním snímku Mladí, ale i staří pásovci rádi spí na zádech
Starší mládě pásovce štětinatého
19
Myši nejsou jen význačnými škůdci, ale staly se také důležitými laboratorními zvířaty a chovají se i jako zvířata pro potěšení. Dají se dobře ochočit a jejich chov je snadný. U těchto myší bylo vyšlechtěno mnoho barevných variant, mohou být bílé, černé, hnědé, ale i žluté, šedé nebo různě strakaté. Mládě částečně bezsrsté formy myší
Myším se rodí mláďata nejčastěji v počtu 5 až 12, jsou holá, slepá a rychle rostou. Zcela samostatná jsou za 4 až 6 týdnů a ve třech měsících je lze použít k dalšímu chovu. Asi týden stará mláďata jsou porostlá srstí, ale ještě nemají otevřené oči
Plch velký je naším největším druhem plchů. Na zimu vykrmený plch váží mnohem více než přes léto, musí totiž nabrat tukové zásoby na zimní spánek, který může trvat až půl roku. Ve starém Římě dokonce plchy vykrmovali v chovných zařízeních nazývaných gliaria (vědecký název plcha je Glis glis), a pak si je připravovali jako vybranou pochoutku. Několik dnů stará mláďata plcha lesního
Odrostlé mládě plcha velkého se v této velikosti začíná osamostatňovat
Plši si budují velká hnízda ve skalních štěrbinách, dutých kmenech, ptačích budkách i v budovách. Od června do srpna rodí samice 3 až 6 mláďat, která kojí jeden měsíc. Ve dvou měsících se mláďata osamostatňují, dospívají však až po přezimování. Běžně se dožívají tří let, výjimečně pěti nebo šesti roků. U nás se ještě vyskytuje plch zahradní, plch lesní a plšík lískový.
24
Urzon kanadský, jehož domovinou je Severní Amerika, je velký hlodavec dorůstající hmotnosti až 7 kg. Tělo má porostlé hustou srstí, ocas je na vrchní straně pokrytý ostny se zpětnými háčky a v nebezpečí se brání jeho prudkými údery. Bodliny zabodnuté pod kůži jdou jen těžko vytáhnout a způsobují bolestivá poranění, která dlouho hnisají. Samice na jaře rodí jedno, výjimečně dvě mláďata, která mají hmotnost okolo půl kilogramu. Po porodu jsou jejich bodliny měkké, ale už za několik hodin ztuhnou. Mládě bývá velmi vyspělé, po několika dnech již může samo šplhat po stromech a mléko pije asi dva měsíce. Dospívá v jednom a půl až dvou letech a dožívá se až osmnácti roků.
Ve třech měsících už umí mládě urzona dobře šplhat po větvích
Novorozené mládě urzona kanadského má ještě měkké bodliny
Asi tři týdny staré mládě si ještě není na stromě úplně jisté Urzoni se nejčastěji vyskytují na stromech
25
