ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA JIHLAVY

ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA JIHLAVY

určený k projednání ve smyslu § 47, odst. 1, zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění (dále jen „stavební zákon“) zpracovaný v souladu s § 11 a v rozsahu přílohy č. 6 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.

Magistrát města Jihlavy úřad územního plánování leden 2009

strana 1 (celkem 19)

ZÁKLADNÍ ÚDAJE: Pořizovatel : Magistrát města Jihlavy – úřad územního plánování Kontaktní osoby : Ing. arch. Tomáš Lakomý, tel. 567 167 466, e-mail tomas.lakomy@jihlava – city.cz Pavlína Škodová, tel. 567 167 467, e-mail [email protected]

OBSAH: 1. Důvody pro pořízení nového územního plánu 2. Poţadavky na zpracování územního plánu a) Poţadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů b) Poţadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů c) Poţadavky na rozvoj území obce d) Poţadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) e) Poţadavky na řešení veřejné infrastruktury f) Poţadavky na ochranu a rozvoj hodnot území g) Poţadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace h) Další poţadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (např. poţadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany loţisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) i) Poţadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území j) Poţadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose k) Poţadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloţeno prověření změn jejich vyuţití územní studií l) Poţadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich vyuţití stanoveny regulačním plánem m) Poţadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udrţitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil poţadavek a zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na ţivotní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast n) Případný poţadavek na zpracování konceptu, včetně poţadavků na zpracování variant o) Poţadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení


1. Důvody pro pořízení nového územního plánu Platný územní plán města Jihlavy byl schválen usnesením zastupitelstva města Jihlavy č. 176/01-MZ dne 5.6.2001. K 28. únoru 2009 byly k územního plánu schváleny následující změny: - Změna č. 1, schválena dne 18.12.2001, č. usn. 411/01-MZ - Soubor změn č. 2, schválený dne 21.10.2003, č. usn. 364/03-MZ - Soubor změn č. 3, schválený dne 22.2.2005 a 28.6.2005, č. usn. 37/05-ZM a 241/05-ZM - Soubor změn č. 4, schválený dne 27.6.2006 a 10.4.2007, č. usn. 200/06-ZM a 104/07-ZM - Soubor změn č. 5, schválený dne 23.9.2008, č. usn. 330/08-ZM - Soubor změn č. 6 se v současné době pořizuje. Územní plán města Jihlavy je zpracován pro návrhové období do roku 2010 a výhledové období cca od roku 2010 do roku 2020. Územní plán byl pořizován od roku 1979. První koncept ÚPN SÚ byl zpracován na základě zadání, které vycházelo ještě z pětiletých plánů. Pod vlivem změn v legislativě bylo v roce 1994 zpracováno nové zadání formou Programu rozvoje města Jihlavy, tzv. strategického plánu a na základě tohoto materiálu byl v roce 1997 zpracován 2. koncept ÚPN SÚ. Zpracovatelem obou konceptů byl Útvar hlavního architekta města Jihlavy. Návrh územního plánu města Jihlavy zpracoval na základě výběrového řízení z června 1998 ateliér U-24 s. r.o. pod vedením Ing. arch. Pavla Koubka. Vzhledem ke zdlouhavému procesu pořizování územního plánu způsobenému především personálními a legislativními změnami, který byl zpracován na základě předrevolučních potřeb města, je třeba reagovat na změněnou společenskou situaci po roce 1989. V současné době lze předpokládat, ţe společensko-ekonomická situace města je pro následující období stabilizována a i počet obyvatel se ustálil kolem hranice 50 000, proto je moţné s velkou mírou úspěšnosti potřeby města naplánovat. Územní plán byl koncipován pro návrhové období do roku 2010 a tomu odpovídají i bilance a návrhové parametry. Kapacita všech rozvojových ploch se dnes pro potřeby krajského města jeví jako nedostačující. Nenaplnily se předpoklady zejména v oblasti bydlení. Některé lokality navržené územním plánem jsou nedostupné nebo naopak, formou změn vznikly lokality nové. V návaznosti na tyto skutečnosti a další nové plochy je třeba celkově posoudit koncepci dopravy a technické infrastruktury. Některým plochám (např. bývalý vojenský prostor nebo nevyužité zemědělské areály) je potřeba stanovit nové regulační podmínky. Počátkem roku 2007 nabyl účinnosti nový stavební zákon a následně 3.6.2008 jeho novela prodlouţila platnost územních plánů schválených před 1.1.2007 do 31.12.20015. Do té doby je moţné územní plány dle poţadavků zákona upravit a v rozsahu provedené úpravy projednat. Pojetí současného územního plánu je od poţadavků nového stavebního zákona dost odlišné a vzhledem k zásahům do celkové koncepce města, je vhodné pořídit územní plán nový. 2. Požadavky na zpracování územního plánu a) Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů Politika územního rozvoje České republiky jako nástroj územního plánování byla schválena usnesením vlády č. 561 dne 17. května 2006.


Město Jihlava je zařazeno do rozvojové oblasti OB 11 Jihlava (vymezeno hranicí ORP Jihlava) a také náleţí do rozvojové osy OS 6 Praha – Jihlava – Brno (základem této rozvojové osy je dálnice D1). Územím prochází koridor dopravy republikového významu S9 (Mladá Boleslav-Havlíčkův Brod-Jihlava-Znojmo-Hatě-hranice ČR). Úkolem pro územní plánování je stabilizovat v územně plánovací dokumentaci koridor pro vybudování kapacitní dopravní cesty. Posoudit moţnost umístit v území terminál veřejného logistická centra slouţící k dopravním a obchodním sluţbám. Jde o terminály kombinované dopravy, skladovacích center a výrobních zón. Jedná se o podporu moderní logistiky rovnoměrně rozmístěnou na území státu v blízkosti dopravních uzlů a velkých sídel. Úkoly, které vyplývají z PÚR ČR 2006: podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury zachovat jedinečný ráz urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice při stanovování funkčního vyuţití území zvaţovat jak ochranu přírody, tak i hospodářský rozvoj a ţivotní úroveň obyvatel; hledat přitom vyváţená řešení ve spolupráci s obyvateli a dalšími uţivateli území stanovit podmínky pro hospodárné vyuţívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného území. Vytvářet předpoklady především pro nové vyuţívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu) v rozvojových oblastech a rozvojových osách vytvářet vedle podmínek pro vznik územních systémů ekologické stability i podmínky pro vznik souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy), umoţňující prostupnost krajiny, její rekreační vyuţití a zachování reprodukční schopnosti; pozornost přitom věnovat i vytváření podmínek pro vznik a rozvoj lesních porostů podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny, dopravní a technickou infrastrukturu umísťovat s ohledem na minimalizaci fragmentace krajiny, je-li to účelné, do společných koridorů zlepšovat dostupnost, zejména uvnitř rozvojových oblastí, rozšiřováním sítě veřejné hromadné dopravy šetrné k ţivotnímu prostředí zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům povodní. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích jen ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově-sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudrţnost obyvatel Podporovat rozvoj cestovního ruchu. Závěry a úkoly vyplývající z Politiky územního rozvoje České republiky budou v územním plánu respektovány. Zásady územního rozvoje kraje Vysočina byly schváleny zastupitelstvem kraje Vysočina dne 16. 9. 2008 (nabyly účinnosti 22. 11. 2008). Úkoly, které plynou z územně plánovací dokumentace vydané krajem: vycházet ze stanovených priorit územního plánování kraje Vysočina pro zajištění udrţitelného rozvoje území


respektovat další obecné zásady ZÚR Úkoly pro územní plánování plynoucí z rozvojové oblasti OB11: ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídle a stanovit směry jejich vyuţití s ohledem na kapacitu obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou, limity rozvoje území a ochranu krajiny respektovat poţadavky na ochranu městské památkové rezervace Jihlava respektovat poţadavky na ochranu přírodní rezervace Zaječí skok a evropsky významných lokalit Šlapanka a Zlatý potok Pro Jihlavu jako krajské město jsou pro územní plánování stanoveny tyto úkoly: zabezpečovat podmínky pro rozvoj vyšších obsluţných funkcí, vytvářet podmínky pro větší uplatnění městské a regionální hromadné dopravy. Dopravní infrastruktura: zpřesnit, zapracovat a respektovat koridor pro výhledové rozšíření dálnice D1, rezervní plochy pro rozšíření dálnice jsou součástí stávajícího koridoru dálnice D1 v šíři jejího ochranného pásma upřesnit plochu o rozloze 50 000 m2 pro umístění stavby nové mimoúrovňové křiţovatky dálnice D1 a silnice II/352 Měšín zpřesnit a zapracovat koridor silniční dopravy republikového významu S9 v koridoru silnice I/38, který je v ZÚR vymezený v šířce 150 m. zpřesnit a zapracovat koridor pro umístění stavby přeloţky silnice II/352 JihlavaHeroltice, který je v ZÚR vymezený v šířce 80 m zpřesnit a zapracovat koridor silnice II/602, který je v ZÚR vymezený v šířce 80m zpřesnit a zapracovat koridor silnice II/352, který je v ZÚR vymezený v šířce 80 m. Energetika: respektovat a upřesnit koridory a plochy pro umístění staveb nadřazené rozvodné soustavy zvn a vvn o napětí 400 kV, respektive 110 kV Územní rezervy: zpřesnit a zapracovat lokalitu pro akumulaci povrchových vod Rančířov jako územní rezervu. zpřesnit koridor územní rezervy pro propojení silnic I/38 a II/405 jiţně od Jihlavy. ZÚR stanovují poţadavek prověřit budoucí umístění staveb územní studií. Studie bude zadána odborem územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu kraje Vysočina. Územní plán zapracuje závěry ze studie propojení silnic I/38 a II/405 jiţně od Jihlavy, pokud budou v době zpracování územního plánu známy. V rámci širších územních vztahů zajistí územní plán návaznost na územně plánovací dokumentaci sousedních obcí, zejména u ploch s rozdílným způsobem vyuţití, dopravního řešení, technické infrastruktury a krajinných systémů. Budou respektovány další rezortní podmínky a poţadavky vyplývající ze schválených Zásad územního rozvoje kraje Vysočina, především body 120 aţ 122 v souvislosti s ochranou a rozvojem krajinných hodnot území kraje.


Územní plán dále koordinovat se strategickými dokumenty statutárního města: Plán odpadového hospodářství původce odpadů statutárního města (schválen na 22. zasedání Zastupitelstva města Jihlavy dne 21.2.2006 usnesením č. 62/06- ZM) Územní energetická koncepce města Jihlavy včetně aktualizace Generel odvodnění pro město Jihlava (05/2004) Aktualizace GO Jihlava, dílčích povodí kmenových sběračů A a D (06/2006) Generel zásobení pitnou vodou města Jihlavy (12/1985) Generel bezbariérové dopravy a bezbariérových tras na území města Jihlavy (zpracován 12/2005, Ing. arch. František Laub) Generel cyklodopravy a cyklotras na území města Jihlavy (zpracován 12/03, DHV CR, s. r. o. a Ing. Jebavý, Brno) Zelený okruh (zpracován 12/05, Ing. Vít Doleţel) Vyhodnocení kvality ovzduší průmyslové zóny města a z něho vyplývajících zdravotních rizik (zadavatel kraj Vysočina, dokončení studie – říjen 2009) Územní plán bude vycházet z koncepčních materiálů širšího území vydaných krajem Vysočina, zejména: Program rozvoje kraje Vysočina (PRKV, schválen Zastupitelstvem kraje Vysočina21.12.2005). Program stanoví obecné cíle a opatření významně ovlivňující priority územního plánování v kraji Vysočina. Vysočina v dopravě (2007) Shrnuje výsledky koncepčních materiálů a studií týkajících se oblastí dopravy, dopravní infrastruktury, dopravní obsluţnosti apod. Páteřní síť kraje Vysočina Přehled významných silnic tvořících základní komunikační systém kraje. Memorandum o spolupráci v železniční dopravě v rámci územního obvodu kraje Vysočina Cílem společného prohlášení Ministerstva dopravy ČR, Správy ţelezniční dopravní cesty, Českých drah, a. s. a kraje Vysočina je zajistit v kraji kvalitní veřejnou dopravu, jako alternativu k individuální automobilové dopravě vyuţitím kapacit ţeleznice v regionu a dosaţení jejího účelného rozvoje. Zdravotní plán kraje Vysočina (2007) vize kraje v oblasti péče o zdraví Koncepce hospodaření s odpady kraje Vysočina (2002) Plán odpadového hospodářství kraje Vysočina (2004) Energetické koncepce kraje Vysočina (2004) Programový a koncepční dokument kraje Vysočina zabývající se analýzou situace v zásobování energiemi, spotřebě a ve vyuţívání alternativních zdrojů energie. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina včetně jeho změn (vznikl v roce 2004) Podrobná analýza zásobování kraje vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod z hlediska infrastruktury, spotřeby, provozních podmínek a bezpečnosti Studie využitelnosti a rozvoje letiště Jihlava zpracovaná Krajským úřadem kraje Vysočina v dubnu 2004. b) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů Rozbor udrţitelného rozvoje území správního obvodu ORP Jihlava zpracovala firma Berit, a. s., Brno (datum zpracování: prosinec 2008).


Územní podmínky pro příznivé životní prostředí sníţit nebo alespoň nezvyšovat hlukové zatíţení města, především jeho obytných, rekreačních a atraktivních centrálních prostorů s předpokladem pro aktivní veřejný ţivot vyloučit vyuţití opuštěných těţebních prostor jako lokalit pro ukládání odpadů, ale naopak je revitalizovat obnovovat vodní reţim krajiny blízký přírodě a zvyšovat retenční a akumulační potenciál krajiny Územní podmínky pro hospodářský rozvoj najít vhodné plochy pro záchytná parkoviště a odstavné parkoviště pro kamionovou dopravu vytvářet podmínky pro nové pracovní příleţitosti vytvářet podmínky pro rozvoj sluţeb spojených s cestovním ruchem Soudržnost společenství obyvatel zastavit celkový úbytek počtu obyvatel města a vytvořit územní podmínky pro jeho nárůst zvýšit atraktivitu města a tím vytvořit podmínky pro rozvoj turistického ruchu vytvořit územní podmínky pro rozvoj školství, vědy a techniky Problémy k řešení vyplývající z územně analytických podkladů z hlediska ochrany krajinného rázu nové stavby přednostně situovat v návaznosti na zastavěné území města v urbanisticky prostorově i funkčně vyváţených celcích výstavbu ve volné krajině omezit na případy vylučující alternativy a na významné stavby ve veřejném zájmu korigovat umisťování staveb a zařízení, která mohou díky svým výškovým nebo plošným parametrům výrazně ovlivnit hodnoty krajinného rázu Poţadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů budou územním plánem respektovány. Bude nutné provést doplňující průzkumy a rozbory řešeného území. c) Požadavky na rozvoj území obce Řešené území je vymezeno v rozsahu správního území velké Jihlavy – tj. vnějším obvodem hranic katastrálních území Antonínův Důl, Bedřichov, Helenín, Henčov, Heroltice, Horní Kosov, Hosov, Hruškové Dvory, Jihlava, Kosov, Pančava, Pávov, Pístov, Popice, Sasov, Staré Hory, Vysoká a Zborná. Rozloha řešeného území je: 8 785,6 ha Statutární město Jihlava mělo k 28.2.2009 celkem 49 566 trvale bydlících obyvatel. Záměrem je územním plánem vytvořit předpoklady pro mírný nárůst trvale bydlících obyvatel a zmírnit stěhování obyvatel města do okolních obcí. Návrhem územního plánu by měl být posílen význam krajského města jako spádového centra regionu s odpovídající nabídkou sluţeb a vybavenosti. Návrh by měl zohledňovat nejen potřeby trvale bydlících obyvatel města, ale měl by brát zřetel na populaci dojíţdějící do města za prací nebo vzděláním. Při tvorbě základní koncepce uspořádání území bude respektováno území plošné památkové ochrany a nemovité kulturní památky včetně jejich nejbliţšího okolí a další architektonicky cenné soubory staveb. Při návrhu rozvojových lokalit bude respektována stávající urbanistickou strukturu sídla a dodrţena návaznost na současně zastavěné území.


Územní plán bude vytvořen v souladu s principy trvale udrţitelného rozvoje města. Územní plán z roku 2001 dimenzoval rozvojové plochy na 10 let, v současné době jsou již prakticky vyčerpané. Nový územní plán navrhne přiměřený rozvoj území na dalších 10 let, nová zástavba dle možností a potřeb doplní stávající zástavbu a důraz bude kladen především na nové rozvojové směry. Konkrétní plochy variantně prověří koncept územního plánu. Každý navrhovaný rozvojový směr bude posouzen z hlediska urbanistického, z hlediska náročnosti na technickou infrastrukturu a s ohledem na předpokládané náklady. 1. Plochy bydlení Zapracovat nové návrhové plochy pro bydlení typu bydlení v rodinných domech a v bytových domech. Vyhodnotit plochy vymezené v platném územním plánu pro rozvoj bydlení z hlediska reálnosti jejich zástavby. Zváţit zrušení nenaplněných návrhových ploch vymezených v platném územním plánu pro bydlení. Kromě základních rozvojových směrů navrhnout i přiměřený rozvoj města včetně jeho místních částí. Sídliště ponechat jako území, kde je funkce bydlení stabilizována a proto pouze vymezit plochy pro chybějící funkce v území (sluţby, pracovní příleţitosti, rekreace, sport, parkování). Rozvojové plochy pro bydlení by neměly být navrţeny jako monofunkční záleţitostí, ale jako městské části s vlastními centry a urbanistickou strukturou zahrnující mimo sluţeb také plochy pro odpočinek. 2. Plochy výroby a skladování Navrhnout dostatek nových ploch s cílem vytvoření dostatečné nabídky pracovních příleţitostí na území města pro jeho obyvatele, dojíţdějící do města a ţádoucí imigranty. Při umisťování rozvojových výrobních ploch respektovat výsledky měření prachu provedené v průmyslové zóně města. Rušící výroba by měla být navrţena mimo klidové oblasti (rekreační zázemí města). Plochy pro průmysl by měly být dobře dopravně napojeny tak, aby jejich dopravní obsluha co nejméně zatěţovala vlastní město. Prověřit aktuální vyuţití stabilních ploch pro zemědělskou výrobu (areály zemědělských druţstev) a nevyuţívaným plochám najít nové navrhované funkční vyuţití. 3. Rekreace a sport Vytvořit územní předpoklady pro rozvoj sportu a tělovýchovy (běţně zastoupené druhy ve městě, pro různé věkové kategorie). Prověřit vymezení stávajících ploch pro rekreaci individuální (zahrádkářské kolonie) a vhodné lokality navrhnout jako přestavbové pro trvalé bydlení individuální. 4. Smíšené plochy a komerční aktivity Navrhnout plochy pro komerční aktivity typu obchod, sluţby, stravování, ubytování a administrativa. Zachovat přiměřenou dostupnost sluţeb a prodejen základního sortimentu v obytných souborech. Vytvořit nabídku široké škály moţností a forem komerce v rovnoměrném zastoupení na území města s důrazem na doplnění v těch částech města, ve kterých v současné době chybí.


Nová kapacitní obchodní centra (větší neţ 2 000 m2) označit speciálním indexem a lokalizovat především na křiţovatkách či trasách kapacitních dopravních zařízení včetně hromadné dopravy. Vytvořit podmínky pro umístění administrativy a sluţeb v rozvojových plochách mimo centrum města s dobrými vazbami na infrastrukturu. 5. Občanská vybavenost Respektovat stávající občanské vybavení. Podrobněji rozčlenit specifické skupiny občanské vybavenosti. Prověřit kapacity předškolních, školních zařízení a dle potřeby a mnoţství rozvojových ploch vymezit lokality pro jejich umístění v plochách pro bydlení nebo v návaznosti na ně. Prověřit kapacitu stávajících zařízení pro seniory a na základě provedené analýzy vymezit vhodné lokality v plochách pro bydlení pro domovy důchodců, penziony nebo specializovaná centra. Prověřit kapacity stávajících zdravotnických zařízení a dle potřeby navrhnout územní rezervy. Zařízení občanské vybavenosti umísťovat ve vazbě na městkou hromadnou dopravu a v pěší dostupnosti. Navrhnout plochu pro případné umístění zábavných parků (cirkus, kolotoče). Autobusové nádraţí označit jako specifickou plochu. 6. Veřejná prostranství Vymezit plochy veřejného prostranství jako nezastavitelné území. 7. Nezastavitelné území Navrhnout plochy sídelní a krajinné zeleně. Respektovat a dále rozvíjet přírodní prostředí bezprostředně navazující na historické centrum města. Jedná se především o údolí řek Jihlavy, Jihlávky a Koţeluţského potoka, toto území propojit zeleným koridorem s výstupy do okolní krajiny v souladu se stávajícími turistickými a cykloturistickými stezkami. Navrhnout zeleň ve všech plochách jako přípustnou činnost. U všech zastavitelných ploch stanovit minimální podíl ploch veřejné zeleně. Posoudit všechny požadavky na změnu územního plánu města, které byly v minulosti odsouhlaseny zastupitelstvem města nebo přišly v řádném termínu projednání změn, lokalizovat je zákresem do přehledky města a vyhodnotit. Požadavky, které budou v souladu s koncepcí rozvoje města, budou do územního plánu zapracovány. d) Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) Urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny bude vycházet z platného územního plánu města. Zpracovatel stanoví zásady funkčního uspořádání území a navrhne regulaci vyuţití území s případnými konkrétními podmínkami. Zejména stanoví potřebnou míru zeleně v zastavitelných plochách. Jednotlivé funkční plochy však budou podrobeny komplexní analýze a případně přehodnoceny. Bude stanoven maximální rozsah zastavitelnosti ploch v zastavěném území, zastavitelných a přestavbových lokalitách. Navrhované rozvojové lokality budou přímo navazovat na území zastavěná, případně na území zastavitelná. Vznik nových sídel je neţádoucí. V rámci prostorové uspořádání území budou stanoveny maximální výškové


hladiny /podlaţnost/ jednotlivých lokalit v návaznosti na současně zastavěné území a případné plochy přestavby. Prostorové urbanistické regulativy budou stanoveny v souladu s přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Další poţadavky: Stanovit optimální organizaci navrhovaných a stávajících funkčních ploch v sídle tak, aby nedocházelo k jejich vzájemnému negativnímu ovlivňování se zřetelem na zabezpečení souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Určit místa s potenciálem pro vznik novodobých dominant. Novodobé dominanty budou navrhnout tak, aby nebyly ohroţeny hodnoty MPR, zejména dálkové a blízké pohledy. Vytvořit podmínky pro přeměnu nevyuţívaných a zanedbaných areálů (brownfields) a jejich zapojení do struktury města. Jako brownfields bude zařazen bývalý vojenský areál v Pístově. Vytvořit podmínky pro umístění zón podnikatelských aktivit v dostatečném rozsahu v okrajových částech města s napojením na kapacitně vyhovující dopravní a technickou infrastrukturu. Funkční plochy se vzájemným negativním dopadem od sebe vzájemně izolovat. Navrhnout prvky k ochraně urbanistických a krajinných hodnot, které je třeba před výstavbou chránit. Navrhnout přírodní dominanty, krajinotvorně významná návrší a horizonty. Vyznačit pěší okruh kolem centra města s návazností pěšího propojení do centra, obytných částí a následně do volné krajiny (viz studie „zelený okruh“). Navrhnout vyhlídky a pohledově exponovaná místa. Navrhnout územní rezervy. e) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury V zájmu zajištění územní ochrany celostátních tratí ţelezniční sítě, dálnic a silnic I. třídy budou tyto stavby vyznačeny v dopravních plochách v rozsahu budoucího ochranného pásma jednotlivých plánovaných staveb. V návaznosti na rozvojové lokality budou řešeny poţadavky na úseku inţenýrských sítí a dopravy. Rozvojové lokality budou posouzeny a vyhodnoceny z pohledu moţnosti vhodného dopravního a technického napojení. Poţadavky na řešení koncepce dopravy a technického vybavení, které vyplynou z potřeb nových ploch, budou řešeny v souladu s celkovou koncepcí stanovenou v platném územním plánu. Při řešení veřejné infrastruktury budou respektovány a přednostně vyuţívány její historické trasy. 1 Dopravní infrastruktura V dokumentaci budou zakreslena ochranná pásma dálnice a silnic I. třídy Rozvojové plochy budou napojeny na stávající silniční síť novými místními komunikacemi, přičemţ budou respektována ustanovení příslušných ČSN. Doprava automobilová Navrhnout trasu jihovýchodního obchvatu města (dopravní propojení směrů na Znojmo a Brno). Vymezit koridor vnitřního okruhu města min. nutnou šířkou 32 m. Trasa vnitřního okruhu města je dána komunikací Okruţní, navrhovanou komunikací podél městského nádraţí, ulicí Hamerníkovou, U Cvičiště přes výhledovou lokalitu Jihlava-jih, dále kolem Sasova a Pančavy. Po páteřní komunikací rozvojové lokality Handlovy Dvory se napojuje na komunikaci Okruţní. V místech, kde se bude trasa okruhu protínat se stávající komunikací


bude dopravní prostor dle moţností rozšířen tak, aby bylo moţné v těchto místech v případě potřeby umístit kruhovou křiţovatku. V rozvojových lokalitách, u kterých nebude jejich vyuţití podmíněno prověřením územní studií nebo regulačním plánem, bude navrţena síť místních obsluţných komunikací koridorem o minimální šířce 16 m. Navrhnout územní rezervu pro výstavbu okruţních křiţovatek mezi protínajícími paprsky (Pístov, Znojemská, Brtnická, Kosovská) a vnitřním okruhem města. Navrhnout územní rezervu pro moţné napojení místní části Pístov na obchvat města. Navrhnout územní rezervu pro malou okruţní křiţovatku v prostoru kříţení komunikací Rantířovská – Pelhřimovská a nechat tam pro ni volnou plochu. Železniční doprava – zachovat – převzít vše ze stávajícího ÚP (včetně moţnosti vyuţití trianglu). Respektovat stávající ţelezniční tratě a vlečky a ochranná pásma těchto zařízení. Veřejná hromadná doprava – pro optimální zatíţení sítě MHD a veřejné dopravy by bylo vhodné v jiţní části města provozovat ve větší míře aktivity jako jsou drobná výroba, průmysl, školy, administrativa, technický park apod. které by jednosměrně nezatěţovaly komunikační síť jako např. dnešní Bosch a zbytek průmyslové zóny. Doprava v klidu (parkování a odstavování vozidel) - Stanovit podmínky pro parkování v zastavitelném území. - Prověřit moţnost umístit na území města v prostoru při dálnici záchytné parkoviště celorepublikového významu. - Najít rezervy na hlavních dopravních tazích při vstupech do města (sever x jih) pro moţnou výstavbu parkovacích ploch pro nákladní kamionovou dopravu// event. pro záchytné parkoviště osobních vozidel// či pro menší logistické centrum// nebo jejich vzájemné kombinace//. Navrhnout plochy pro hromadná parkoviště ve vazbě na centrum města a obytné části (jedná se zejména o sídliště Březinova, okolí bývalého areálu staré nemocnice, Horní Kosov – viz. MIDDLE EUROPEAN PROJECT SEMINAR MEPS 2008, ulice Fibichova, případně další). Pěší a cyklistická doprava - Zajistit prostupnost celého území pro pěší a cyklisty, systém cyklistických tras bude převzat ze stávajícího územního plánu a aktualizován. Zapracovat relaxační tzv. zelený okruh pro pěší kolem centrální části města ze zpracované vyhledávací studie, a to včetně navazujících vstupů a výstupů do území a navázat na tyto veřejně přístupné cesty další vhodné aktivity vedoucí k oţivení a zatraktivnění území. Letecká doprava – navrhnout rozvoj letiště v souladu se „Studií vyuţitelnosti a rozvoje letiště Jihlava“ zpracovanou Krajským úřadem kraje Vysočina v dubnu 2004. 2. Technická infrastruktura Rozvoj jednotlivých druhů technické infrastruktury navrhnout v souladu s rozvojem nových urbanistických struktur a v souladu s funkčním vyuţitím území. Návrh musí respektovat současný stav sítí (jejich kvalitu a kapacitu) ve vztahu k současným potřebám obce. Plochy pro technickou vybavenost budou vymezeny tak, aby jejich umístění bylo optimální, nerušilo základní funkce v území a nepůsobilo rušivě v krajině. Ochranná pásma budou zakreslena do výkresu technické infrastruktury. Při výběru rozvojových lokalit bude brán zřetel na


ekonomickou náročnost nezbytných podmíněných investic, maximální vyuţití jiţ vloţených finančních prostředků a optimální územní řešení. Návrh územního plánu musí respektovat ochranná pásma vodních zdrojů a vyhlášená záplavová území. Současně bude respektován schválený PRVK kraje Vysočina a Generel odvodnění města Jihlavy. Nové rozvojové plochy budou napojeny na stávající vodovod, budou řádně odkanalizovány a bude zajištěna nezávadná likvidace odpadních vod v souladu s § 38 zákona č. 254/2001 Sb. Kanalizace bude řešena oddílným kanalizačním systémem. Technologie případných navrţených ČOV na recipientu Zlatý potok či jeho přítocích bude navrţena s ohledem na dosaţení imisních standardů pro kaprové vody. Odvádění dešťových vod musí být řešeno tak, aby nedošlo ke změně odtokových poměrů (§ 27 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, proto musí být zachován stávající odtokový součinitel z navrţených ploch výstavby a vymezeny prostory pro realizaci potřebných technických opatření k zachycení navýšeného povrchového odtoku (akumulace, vsakování dešťových vod). Návrh územního plánu bude respektovat el. trasy a zařízení nebo budou navrţeny jejich přeloţky. Dále budou respektována stávající plynárenská zařízení včetně jejich ochranných a bezpečnostních pásem v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb. U STL plynovodu bude dodrţeno OP tohoto zařízení nebo bude navrţena jeho přeloţka. U VTL plynovodu budou vyloučeny stavby v bezpečnostním pásmu. Při návrhu zásobování území teplem respektovat doporučení a zásady z aktuální verze zpracované Energetické koncepce města. Respektovat trasu produktovou včetně jeho bezpečnostního pásma stanoveného vládním nařízením č. 29/1959 a ČSN650204. V grafické části je třeba zakreslit a popsat OP produktovou. V textové části – odůvodnění je třeba uvést informaci o existenci produktovou, OP a o omezeních z něho vyplývajících. Při návrhu nakládání s odpady vycházet ze závazné části Plánu odpadového hospodářství kraje Vysočina a Plánu odpadového hospodářství původce odpadů statutárního města. Stabilizovat vyhovující sběrná střediska odpadů, vymezit vhodné lokality pro vznik nových sběrných dvorů a rozvojové plochy pro budoucí recyklační provozy. 3. Občanská vybavenost Základním cílem všech zařízení občanské vybavenosti je zajištění atraktivity města všestrannou nabídkou nejen občanům a návštěvníkům města, ale i investorům. Zajistit ochranu stávajících zařízení občanského vybavení, zejména zařízení slouţící pro vzdělání a výchovu, tělovýchovu a sport, sociální a zdravotní sluţby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva. Posoudit jejich kapacity a v případě potřeby vymezit územní rezervy pro jejich rozvoj. Plochy občanské vybavenosti nadmístního významu umisťovat ve vazbě na centrum města nebo ve vazbě na dostatečně kapacitní dopravní infrastrukturu s důrazem na jejich dostupnost veřejnou dopravou. Další rozvoj obytných území je podmíněn přiměřenou dostupností občanské vybavenosti. Ve stávajících monofunkčních plochách pro bydlení (velká sídliště) vytvořit podmínky pro doplnění chybějící občanské vybavenosti. Vymezit plochy pro zařízení tělovýchovy a sportu dostatečné velikosti umoţňující jejich další rozvoj. Plochy sportovišť malého rozsahu řešit v rámci stávajícího polyfunkčního vyuţití ploch bydlení. Do struktury města doplnit plochy pro objekty sociální péče. Navrhnout lokalizaci institucí s regionální a celoměstskou působností. Navrhnout plochu pro umístění zábavních parků (cirkusy a kolotoče).


4. Veřejná prostranství Zajistit ochranu a rozvoj stávajících veřejných prostranství (náměstí, návsi místních částí, ulice, parky). Jako veřejné prostranství nově navrhnout plochu pro městské trţiště. f) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Ochrana tradičních urbanistických a architektonických hodnot v území Respektovat zejména prostorové uspořádání krajiny a sídel, jejich historický půdorys, charakter a měřítko zástavby a zachování stávajících panoramatických pohledů. Důsledně chránit historickou cestní síť jako základní strukturu kulturní krajiny a zajistit průchodnost zastavěným i nezastavěným územím města. Respektovat přírodní i stavební dominanty (včetně jejich průhledových os) jako identifikační prvky a orientační body území. Vymezit moţnosti vytváření nových dominant (orientačních i identifikačních bodů) především v návaznosti na hlavní vjezdy do města. Návrhem nových zastavitelných ploch vytvořit ucelený obvod města. Respektovat historické jádro města, přirozená centra městských i místních částí. Vyhodnotit moţnosti jejich případného rozvoje v kontextu s okolním územím, případně navrhnout nová centra v rámci navrhovaných ploch. Urbanistickým řešením města ani jeho místních částí nenarušovat jejich identitu. V zájmu principu udrţitelného rozvoje, který v územním plánu znamená dlouhodobou stabilitu rozvojových záměrů, šetrné vyuţívání dlouhodobých zdrojů a respekt k přírodním a kulturním hodnotám v území, řešit rozvojové plochy především v návaznosti na koridory dopravní a technické infrastruktury a zastavěné území. Při vymezování ploch stanovit v souladu s § 3 vyhlášky 501/2006 Sb., podmínky pro ochranu přírodního a kulturního dědictví, civilizačních, architektonických a urbanistických hodnot. Stanovit zásady prostorové regulace pro plochy s charakteristickým urbanistickým uspořádáním s rozlišením pro plochy stabilizované (zastavěné území) a rozvojové (zastavitelné plochy). Stanovit minimální podíl zeleně a v souladu s charakterem území stanovit maximální intenzitu zástavby a maximální podlaţnost. Obecné zásady ochrany, které nelze vztahovat k jednotlivým plochám, stanovit v koncepci rozvoje hodnot území města. Ochrana kulturních hodnot území Respektovat Výnos ministerstva kultury ČSR ze dne 29.3.1982 o prohlášení historického jádra města Jihlavy za památkovou rezervaci a ochranu nemovitých kulturních památek ve smyslu příslušných právních předpisů. Úpravy územního plánu budou respektovat objekty, které jsou předmětem památkové péče, coţ se týká i půdorysného a prostorového schématu historického jádra a zachování dálkových pohledů na něj. Stanovit podmínky ochrany území s archeologickými nálezy a podmínky ochrany míst piety (hřbitovy). Stanovit podmínky pro územní a prostorovou ochranu urbanisticky hodnotných lokalit, architektonicky a historicky významných areálů, souborů a staveb, hodnotných průmyslových a technických areálů, památek místního významu, stavebních dominant a významných vyhlídkových bodů. Navrhnout architektonicky nebo urbanisticky významné stavby, pro které můţe vypracovávat architektonickou část PD jen autorizovaný architekt. Mezi tyto stavby budou zahrnuty všechny nemovité kulturní památky, objekty památkového zájmu a objekty architektonicky hodnotné.


Ochrana přírodních hodnot S cílem chránit nezastavěné plochy zeleně před intenzivním stavebním rozvojem stanovit podmínky ochrany přírodních prvků urbanizovaného území města a podmínky ochrany krajiny. Do koncepce ochrany přírody a krajiny zapracovat evidované významné krajinné prvky. Vymezit cenná území s významným přírodním a krajinným potenciálem a stanovit podmínky jejich územní ochrany a rozvoje. Územní systém ekologické stability (ÚSES) Bude převzat z platného územního plánu, prověřen a případně aktualizován. Místní systém bude zpracován v souladu s územně technickým podkladem nadregionálních a regionálních ÚSES a konceptem územního plánu kraje. Místní systém upravit v souladu se zákonem č. 114/92 Sb., o ochraně ţivotního prostředí a metodikou ministerstva ŢP Metodika zpracování ÚSES do územních plánů měst a obcí a Návodu na uţívání ÚTP. U prvků nebo skupin prvků ÚSES stanovit přehledným způsobem minimálně následující regulativy: funkční typ a biogeografický význam, typ cílového společenstva (cílový typ ekosystémů), způsob ochrany prvků a základní uţívací podmínky. Prvky ÚSES zařadit jako obecně nezastavitelné území. V rámci zpracování návrhu ekologické stability území upřednostnit protierozní opatření. Dle místních podmínek řešit problematiku extravilánových vod. Ochrana ZPF a PUPFL Navrhovaná rozvojová území si vyţádají zásah do půdního fondu. Při jeho dotčení je třeba dodrţet zásady ochrany ZPF dle zákona č. 334/1992 Sb. Součástí dokumentace bude také tabulka s vyhodnocením návrhových ploch dle platného ÚP s uvedením důvodů nezastavění u nevyuţitých ploch. Vyhodnocení záboru ZPF bude provedeno dle přílohy č. 3 k vyhlášce č. 13/1994 Sb. Zábor ZPF bude řádně označeny v grafické části a pod stejným označením vyhodnoceny v textové části zdůvodnění územního plánu (samostatná zemědělské příloha). Pokud návrhem územního plánu dojde k dotčení PUPFL, bude zábor lesních ploch vyhodnocen obdobně jako zábor ZPF. g) Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace Ve stabilizovaném území města nenavrhovat plošné asanace území. Poţadavky na revitalizaci a rehabilitaci méně vhodných lokalit řešit vytvořením podmínek pro postupnou přestavbu či obnovu. Vymezit dle potřeby veřejně prospěšné stavby a koridory (stavby pro veřejnou infrastrukturu a občanskou vybavenost určené k rozvoji nebo ochraně obce), veřejně prospěšná opatření (opatření nestavební povahy slouţící ke sniţování ohroţení území a k rozvoji nebo ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví a asanace). Vypracovat seznam veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření) a asanací s jednoznačnou identifikací ploch pro ně určených. Veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření umisťovat přednostně na pozemcích ve vlastnictví města, kraje Vysočina nebo České republiky. Po dohodě s obcí určit, pro které plochy bude uplatňováno vyvlastnění i předkupní právo dle § 170 a § 101 stavebního zákona a pro které plochy bude uplatňováno pouze vyvlastnění nebo předkupní právo.


Do územního plánu zařadit zpřesněné koridory pro veřejně prospěšné stavby vymezené v ZÚR: Silnici I/38 (ozn. VPS DK01), Silnici II/352 (ozn. DK 18), Silnici II/406 (ozn. DK28), Silnici II/602 (ozn. DK32) Nadzemní vedení VVN 110 kV Mírovka–Jihlava-západ (ozn. E06), Nadzemní vedení VVN 110 kV obchvat Jihlavy (ozn. E07), Nadzemní vedení VVN 110 kV R Jihlava-západ-R Třešť-R Telč (ozn. E08), Rozvodnu Jihlava-západ (ozn. E21). Do územního plánu zařadit zpřesněné plochy a koridory územního systému ekologické stability jako veřejně prospěšná opatření vymezené v ZÚR: NRBC Špičák (ozn. U001), NRBK Špičák-Rasůveň (ozn. U017), NRBK K124-Mohelno (ozn. U023), RBC Špitálský les (ozn. U052), RBC Vysoký kámen (ozn. U085), RBC Hůlová (ozn.U0128), RBC Vlčí jámy (ozn. U129), RBK Vysoký kámen-Dobronín (ozn. U232). Do veřejně prospěšných staveb a opatření bude mimo jiné zařazen: o jihovýchodní obchvat města (propojení Znojmo – Brno) o malý vnitřní okruh města o páteřní trasy a zařízení veřejné infrastruktury o prvky ÚSES o systém koridorů pro pěší o systém cyklotras a cyklostezek h) Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (např. požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) Požadavky na obranu státu Budou respektována veškerá zájmová území AČR, ochranná a bezpečnostní pásma všech objektů a zařízení vedených v majetku Armády ČR nacházející se ve správním území města Jihlavy. Požadavky ochrany obyvatelstva Na základě vyhlášky č. 380/2002 Sb. uvést v textové části, ţe v případě vzniku mimořádné události bude postupováno podle schváleného krizového, respektive havarijního plánu kraje Vysočina. Ochrana ložisek nerostných surovin a jejich těžby Návrhem změn je třeba respektovat hranice dobývacích prostorů Rančířov a Kosov evidované v souladu s ustanovením § 29 odst. 3 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a vyuţití nerostného bohatství (horní zákon) v platném znění Obvodním báňským úřadem v Brně. Protipovodňová ochrana Napojení rozvojových lokalit na místní kanalizační systém a zabezpečení nezávadné likvidace odpadních vod provést v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách. Na základě tohoto zákona také respektovat manipulační a ochranná pásma podél toků. Jako rozvojové lokality vybírat oblasti s vhodnými podmínkami pro zásak sráţkových vod a zohlednit moţnosti zásaku na místě vzniku. Respektovat podmínky rozhodnutí vyhlášených záplavových území vodních toků Jihlavy (rozhodnutí ONV OVLHZ Jihlava č. j. 1795/98-Če-235 ze dne 15.8.1989 a rozhodnutí KÚ


kraje Vysočina ze dne 26.1.2006, č.j. KUJI 7451/2006 – ř. km 86.500 – 154,916), Jihlávky (rozhodnutí OkÚ RŢP Jihlava pod č. j. ŢP/VOD.6567/99-Dr.-231/2 ze dne 15.3.1999) a Zlatého potoka (KUJI58424/2006 OL VHZ 184/2006-3Za ze dne 9.8.2006). V záplavovém území neumísťovat ţádné stavby trvalého charakteru. V dokumentaci uvést názvy vodních toků a jejich správců. Pozemkové úpravy Zapracovat zpracované pozemkové úpravy. Ochrana veřejného zdraví Vyhledat plochy, jejichţ současné vyuţití má negativní dopad na okolí, a navrhnout vhodné opatření. Při navrhování rozvojových ploch zohlednit ochranu veřejného zdraví. Rozvojové plochy pro výstavu rodinných domů i případnou občanskou vybavenost limitovat izofonou v souladu s nařízením vlády č. 148/2006 Sb. Další požadavky Navrhované řešení bude respektovat ochranné pásmo veřejného vnitrostátního letiště Jihlava a helioportu HEMS nemocnice Jihlava. Navrhované řešení bude respektována vyhlášku č. 177/1995 Sb. a zákon č. 266/1994 Sb. i) Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území Prověřit aktuálnost navrhovaných ploch platným územním plánem (např. výrobní plochy podél komunikace do Malého Beranova a další). Prověřit stávající zahrádkářské lokality z hlediska jejich nejvhodnějšího budoucího vyuţití a na základě šetření rozdělit tyto lokality na ty, u kterých je moţné zachovat stávající funkci a ty, které je moţné přebudovat na lokality pro bydlení. Vyhledat lokality, jejichţ funkční vyuţití je ve vzájemném střetu a navrhnout řešení, které by tento problém do budoucna eliminovalo (např. zahrádkářská kolonie nad Starou plovárnou a obalovna u kosovské silnice, navrhovaná trasa malého městského obchvatu a ústřední městský hřbitov). Respektovat vydaná platná územní rozhodnutí a stavební povolení. Střetem zájmů v řešeném území by mohl být případný rozvoj sídla na chráněných půdách s dopadem na zábor půdy v I. a II. třídě ochrany, na plochách s vloţenými investicemi a v lokalitách porušujících zásady ochrany ZPF dle § 4 a 5 zákona č. 334/1992 Sb. Pokud tento případ nastane, budou vyhodnocena jiná moţná řešení a zároveň bude provedeno zdůvodnění z hlediska ochrany ZPF. Přednostně budou rozvojové plochy umisťovány na plochy ve volné krajině na plochách s méně kvalitními půdami (V.-III. třída ochrany dle BPEJ) v přímé návaznosti na zastavěné území města. V souvislosti s vymezením ploch s rozdílným způsobem vyuţití prověřit zejména: o podmínky vyuţití problematicky vyuţívaných areálů umístěných v sousedství městského centra a ploch bydlení s cílem omezit negativní dopadu provozu areálů. o podmínky vyuţití problematicky vyuţívaných areálů tzv. brownfields. Jedná se zejména o plochy, které byly v majetku Armády ČR (např.vojenský prostor u Pístova).


V souvislosti s návrhem nového funkčního vyuţití území je nutné zohlednit trasy a ochranná pásma stávající technické infrastruktury a vyhlášená pásma hygienické ochrany a řešit omezení, která z nich vyplývají. V souvislosti s řešením ploch pro bydlení budou zapracovány izofon s výhledem na 30 let u stávajících i výhledových liniových staveb dopravní infrastruktury. V souvislosti se stanovením zásad prostorové regulace a zásad ochrany veřejných prostranství budou vytvořeny nástroje čelící tlaku na: o nepřiměřeně vysokou intenzitu vyuţití území a zvyšování dopravní zátěţe území o plošné zvyšování zástavby o minimalizaci ploch veřejných prostranství, zejména zeleně o růst plošných nároků staveb pro dopravu Nové prvky ÚSES budou přednostně umisťovány na pozemcích ve vlastnictví města, kraje a České republiky. j) Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose Vymezit hranici zastavěného území města v souladu s § 58 stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.) a uvést datum, ke kterému byla hranice vymezena. Všechny navrhované plochy vymezit jako plochy zastavitelného území s příslušnými regulacemi. Zastavitelné plochy budou navazovat na vymezené zastavěné území města. Zastavitelné území nevymezovat v těch částech města, kde by další rozvoj vyvolal negativní dopady na jiţ zastavěné území, případně v takových případech stanovit podmínky pro další rozvoj. Do zastavitelného území nelze zahrnout plochy urbanizovatelné ve výhledu, tzv. územní rezervy. Zastavitelným plochám budou stanoveny podmínky prostorové regulace s ohledem na efektivní vyuţití a charakter území. Bude stanovena míra maximálního zastavění pozemků, navrţena ochrana veřejných prostranství a obrana před ţivelným nekoncepčním zastavováním těchto ploch. Při umisťování ploch s koncentrovanou výrobní činností budou vytvořeny podmínky pro minimalizaci negativních vlivů na okolí. V rámci současně zastavěného území města navrhnout plochy přestavby a stanovit jim regulační podmínky s cílem začlenit tyto plochy do struktury města. Jako plochy přestavby budou vymezeny zejména plochy bývalých areálů (bývalá zemědělská druţstva, areál armády ČR, výrobní podniky apod.), které jsou vyuţívány jen částečně nebo jsou zcela nevyuţity nebo jejich navrhované vyuţití neodpovídá skutečnosti (přestavba jiţ probíhá ţivelně). Hodnotná část krajiny bude vymezena jako nezastavitelné území. k) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií Označit plochy a koridory, u kterých podmínky prostorové regulace, vzhledem k jejich rozsahu nebo charakteru, není moţné stanovit přímo územním plánem, proto je vhodné jejich vyuţití před započetím výstavby prověřit územní studií. Územní studie stanoví zejména koncepci veřejné infrastruktury, poţadavky na rozsah a řešení veřejných prostranství včetně veřejné zeleně a obecné podmínky prostorové regulace (parcelaci, uliční a stavební čáru, odstup zástavby od sousedních ploch s jinou funkcí, šířku pásu vzrostlé zeleně apod.). Pro


kaţdou takto určenou plochu a koridor bude po domluvě s pořizovatelem stanoven minimální obsah zadání územní studie a dotčené orgány pro projednání. Výstavba v areálu bývalého vojenského prostoru v Pístově bude podmíněna zpracováním územní studie schválené zastupitelstvem města. l) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem Navrhnout plochy a koridory, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich vyuţití v případě, ţe je to účelné. Pro kaţdou takto vyznačenou plochu stanovit zároveň zadání pro zpracování regulačního plánu. m) Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek a zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast Návrh zadání nemá zásadní vliv na evropsky významné lokality uvedené v národním seznamu evropsky významných lokalit (nařízení vlády č. 132/2005 Sb.) ani ptačí oblasti. Krajský úřad kraje Vysočina , odbor ţivotního prostředí, jako příslušný orgán dle § 22 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění a podle § 10i odst. 3 zákona o EIA poţaduje zpracovat vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí územního plánu města Jihlavy. Zpracovatelem vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí můţe být pouze osoba k tomu oprávněná podle § 19 zákona o EIA. Důvodem pro toto rozhodnutí je skutečnost, ţe vzhledem k obecnosti zadání je moţné předpokládat umístění ploch, které stanovují rámec pro realizaci záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. Obsah zadání posudku vlivů na ţivotní prostředí (SEA) bude zpracován dle přílohy stavebního zákona. Vyhodnocení bude zpracováno komplexně pro řešené i širší dotčené území a postihne i vlivy ÚPD na jednotlivé sloţky ŢP a na veřejné zdraví. Mimo jiné přihlédne k dopravní zátěţi s důrazem na ochranu před hlukem a znečišťování ovzduší, k účelnému zastavění ZPF a LPF, záboru městské zeleně a vlivu na změnu odtokových poměrů v území vzhledem ke větším zpevněným plochám. V závěru bude vyhodnoceno, které plochy je moţné do ÚP zapracovat včetně podmínek a navrhovaných opatření. n) Případný požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant Konceptem bude variantně prověřeno především umístění hlavních rozvojových směrů pro průmysl i bydlení a vedení trasy jihovýchodního obchvatu města. Rozvojové lokality budou zhodnoceny ze všech úhlů pohledu, zejména bude vyhodnocen rozsah lokality, zásah do půd ZPF v I. a II. třídě ochrany, mnoţství podmíněných investic a jejich ekonomické náročnosti. Trasa komunikace bude vedena ve 2-3 variantách. Jednotlivé varianty budou zhodnoceny z pohledu ekonomického - náklady na realizaci stavby, ekologického - vliv na ţivotní prostředí a členitosti terénu.


o) Požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení Koncept i návrh územního plánu bude zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., (stavební zákon) v platném znění a jeho prováděcími vyhláškami a dalšími platnými právními předpisy, které se vztahují k této problematice. Obsah návrhu územního plánu i jeho odůvodnění bude vyhotoven a dodán v souladu s §13 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a minimálně rozsahu přílohy č. 7 této vyhlášky. Pokud to bude účelné, bude textová část územního plánu obsahovat také body a – f 2. odstavce přílohy č. 7. Územní plán bude zpracován nad mapovým podkladem v měřítku katastrální mapy a jednotlivé výkresy budou dodány v měřítku 1:10 000. Samostatný výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací bude zpracován nad mapovým podkladem a dodán v měřítku 1:5 000. Výkres širších vztahů bude dodán v měřítku 1:50 000. Územní plán bude zpracován pro návrhové období do roku 2020 a výhledové období cca od roku 2020 do roku 2030. Do grafické části (koordinační výkres) bude vyznačeno území MPR, OP MPR, NKP a nemovité kulturní památky, architektonicky hodnotné objekty a soubory staveb (včetně objektů navrţených k prohlášení). Území s archeologickými nálezy bude zakresleno do koordinačního výkresu jako limit vyuţití území. Obsah konceptu bude stejný jako u návrhu. Počet tištěných vyhotovení (grafické i textové části) k předání pořizovateli je stanoven takto: Koncept k projednání bude dodán 4x Návrh ke společnému jednání dotčených orgánů bude dodán 2x Upravený návrh k veřejnému projednání bude dodán 2x Schválené znění územního plánu bude dodáno 4x Ve stejném počtu budou vyhotovena i odůvodnění. Koncept i návrh budou zpracovány digitálně nad referenčním mapovým podkladem mapy katastru nemovitostí s úpravou dat vhodnou pro začlenění do geografického informačního systému Magistrátu města Jihlavy. Grafická část územního plánu bude zpracována na základě standardů stanovaných jednotným datovým modelem. Koncept i kaţdá fáze k projednání návrhu bude také dodána v digitální podobě. Pořizovatel obdrţí kompletní data v elektronické podobě na nosiči CD. Údaje o projednání a schválení zadání územního plánu města Jihlavy: Schvalující orgán:

Zastupitelstvo města Jihlavy

Projednáno a schváleno dne: číslo usnesení:

23.6.2009 266/09-ZM

Jméno, funkce a podpis oprávněné osoby:

Ing.arch. Tomáš Lakomý vedoucí úřadu územního plánování


ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA JIHLAVY

Recommend Documents