HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ MANUÁL PRO LEKTORY VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí
Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné připravenosti a profesní způsobilosti řídících pracovníků veřejného sektoru. Skutečnost, že veřejná správa a celý veřejný sektor dlouhodobě prochází přestavbou, mění se úlohy a vztahy, kdy musí být prosazována všeobecná hospodárnost při výkonu všech jeho funkcí. Je nezbytné zdokonalovat vzdělávání pro vedoucí pracovníky, a to v oblastech: znalostí základů managementu a strategického managementu a logického myšlení, managementu znalostí, kvality a projektového řízení.
S tím souvisí proces harmonizace čs. práva s právem EU, který klade nové nároky nejen na legislativní činnost veřejné správy, ale dalším krokem musí být vytvoření organizačních, hmotných a zejména personálních předpokladů pro profesionální výkon konkrétních činností. To také znamená konkrétně: zavedení cílené odborné přípravy pracovníků. Cílem odborné přípravy je přispět ke zvýšení výkonnosti správy státu a to účinnějším výkonem veřejné správy. Modernizace a inovace ve způsobu výkonu veřejné správy v sobě musí zahrnovat:
nové a účinnější využívání výstupů informatizace, o znalost forem občanské kontroly pro dostupnost a kvalitu veřejných služeb, to vše s cílem - zkvalitnění řízení veřejného sektoru). Neoddělitelnou součástí modernizace je oblast vzdělávání úředníků zejména s ohledem na legislativu, zejména legislativu EU, pro tvorbu dostatečných, ale úsporných správních kapacit, což vyžaduje vyšší pozornost věnovat jak vstupnímu, tak průběžnému vzdělávání. Pro vedoucí pracovníky je nutné mít hlubší znalosti z manažerského řízení, komunikace i vyjednávání, protože se s těmito oblastmi denně potýkají. Z toho pak je vhodné se dále zaměřit na: o
využívání základů teorie organizace a aplikace metod strategického řízení a managementu znalostí, řízení času, procesy delegování pravomoci a odpovědnosti, upřesnění kompetencí, prezentace osobnosti i problému, projektového řízení, ale i vedení útvaru, zásad pro vedení porad, komunikace s pracovníky či útvary, do popředí je zvláště v současné době potřebné zahrnout nutné znalosti z oblastí: týmové práce, otázky rozhodování a řešení problémů, zvyšování výkonnosti pracovníků, vyjednávání, řízení konfliktů, řízení změny, tvorbu a zlepšování kultury uvnitř i vně organizace, atp.
Proč je to nutné? a. Veřejná správa je nástrojem státu v procesu realizace veřejných statků, nepůsobí izolovaně a vůči všem subjektům uplatňuje hospodářsko-organizátorskou roli (zejména při tvorbě a rozdělování zdrojů). b. Její provádění obecně tenduje k neefektivnosti, není provázeno tržními mechanismy, má zabudovány byrokratické mechanismy. Proto je důležité vědět, co je to efektivnost, jak ji lze vyjádřit a jak ji ovlivňovat zejména v současném turbulentním prostředí změn. c. A Tomu musí odpovídat systém CV pracovníků, pracujících v podstatě v“ netržním prostředí“, kdy jde primárně o hodnoty v morálním, všeobecně lidském smyslu toho slova, výsledkem jsou služby a spokojenost obyvatel.
Jak má vypadat vedoucí pracovník ?
To vše se musí projevit v kvalitězákladu Kompetencí
Kvalita Pojem „kvality dalšího vzdělávání“ nelze jednoznačně definovat, důvodem je velmi rozmanitá oblast dalšího vzdělávání, jak ve smyslu poskytovatelů dalšího vzdělávání, účastníků dalšího vzdělávání případně cílových skupin různých vzdělávacích politik. Samotné vzdělávací programy se liší jak svým zaměřením, tak například i možnostmi soukromého a veřejného financování. Proto se zaměříme spíše na jednotlivé oblasti dalšího vzdělávání a kritéria či prvky kvality, které je možné v těchto oblastech rozvíjet nebo nově vytvářet. Vycházíme ze dvou základních aktérů v oblasti vzdělávání pracovníků veřejné správy, což ovlivňují jeho kvalitu.
KDO
A PROČ?
Jedná se o: 1. Stát; v oblastech dalšího vzdělávání, které je třeba řešit nějakou formou státní regulace či politiky, je nutné zajistit nastavené procesy kvalitativními kritérii. 2. Zákazníka, resp. účastníka dalšího vzdělávání, který poptává služby, nejčastěji kurzy dalšího vzdělávání. Zákazníkem je jak zaměstnanec, který se chce účastnit kurzu dalšího vzdělávání, zaměstnavatel, který na trhu vybírá vhodnou vzdělávací instituci a vzdělávací kurz nebo např. veřejnoprávní instituce poptávající služby dalšího vzdělávání. Výběr musí být do značné míry ovlivněn kvalitou a zaměřením nabízených služeb. V České republice je zřejmá snaha státu řešit kvalitu v následujících oblastech:
SYSTÉM KVALITY
Vytvoření systému kvality v oblasti kvalifikací získávaných dalším vzděláváním (zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání), - Zvýšení efektivity vynakládání finančních prostředků do dalšího vzdělávání (provázání rekvalifikací se zákonem č. 179/2006 Sb.), -Zkoušky a kurzy dalšího vzdělávání vymezené jinými právními předpisy než zákonem č. 179/2006 Sb., například za účelem nastavení záruk bezpečnosti práce v rizikových činnostech nebo upravující kvalifikační předpoklady pro některá povolání Nástrojem pro objektivní ověření získaných odborných
NSK
způsobilostí
je Národní soustava kvalifikací (dále NSK). Tato soustava také přehledně třídí všechny úplné a dílčí kvalifikace rozlišované na území České republiky a je klíčovým nástrojem pro zavádění systému kvality v oblasti kvalifikací. Každá dílčí kvalifikace má v NSK svůj tzv. kvalifikační standard a tzv. hodnotící standard. Kvalifikační standard určuje, co je třeba pro získání příslušné kvalifikace umět, čili jedná se soubor požadovaných kompetencí. Hodnotící standard určuje, jakými kritérii a postupy se zjistí, zda uchazeč skutečně disponuje kompetencemi stanovenými v kvalifikačním standardu. Ověřování kompetencí občanů podle dílčích kvalifikací provádějí tzv. autorizované osoby, čili
KRITÉRIA fyzické
nebo právnické osoby, které získají pro konkrétní dílčí kvalifikaci autorizaci, což je oprávnění vydané příslušným ministerstvem, tzv. autorizujícím orgánem. Ověřování probíhá podle hodnotících standardů příslušných dílčích kvalifikací a kdo uspěje, získá celostátně platné osvědčení. Požadavky na autorizované osoby jsou rovněž součástí hodnotících standardů příslušných dílčích kvalifikací. Kritéria kvality při ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání je nutno respektovat dle zákona č. 179/2006 Sb. Výstupy: kritéria kvality výstupů
STUPNĚ Dílčí kvalifikace. Vytvořená dílčí kvalifikace je poptávána jak občany, tak zaměstnavateli. B. Kvalifikační standardy. Požadavky stanovené v kvalifikačním standardu odpovídají aktuálním zobecněným požadavkům trhu práce (požadavkům zaměstnavatelů). C. Standardy. Kritéria, postupy a další údaje stanovené v hodnotícím standardu umožňují provést objektivní hodnocení odborných způsobilostí (kompetencí) stanovených v kvalifikačním standardu a to v požadovaném rozsahu a odpovídajícími metodami. Požadavky na odbornou způsobilost a materiálně technické vybavení autorizované osoby stanovené v hodnotícím standardu umožňují objektivně posoudit vhodnost žadatele o autorizaci. D. Udělená autorizace. Autorizovaná osoba má veškeré potřebné odborné i materiálně technické předpoklady pro objektivní provádění zkoušky podle hodnotícího standardu příslušné dílčí kvalifikace. E. Ověřené odborné způsobilosti. (kompetence). Autorizovaná osoba provede objektivní posouzení odborných způsobilostí účastníka zkoušky. Ověří všechny odborné způsobilosti uvedené v hodnotícím standardu za použití odpovídajících metod při zajištění materiálních a technických A.
PŘÍKLAD Příklad vzdělávání 1.
vypracování
směrnice
pro
zabezpečení
systému
kvalitního
Účel
Účelem této instrukce je vytvořit jednotný systém zabezpečení vzdělávání, potřebné kvalifikace pracovníků ve veřejné správě v souladu s příslušnými zákony a odpovídající potřebám a zájmům města či obce.
Platnost - Platí pro všechny zaměstnance statutárního města X, zařazené např. do Magistrátu 2. města 3.
Definice a zkratky
3.1. Definice Název Školení Vstupní vzdělávání, vzdělávání vedoucích úředníků, průběžné vzdělávání, zvláštní odborná způsobilost.
Popis činnosti, funkce… Proces osvojování určitých konkrétních poznatků s určitým zaměřením. Požadavek na kvalifikaci zaměstnanců vykonávajících státní správu zákon č. 312/2002 Sb.
Vedoucí zaměstnanec
Každý, kdo má ve své pravomoci řídit alespoň jednoho dalšího zaměstnance.
Úředník
Zaměstnanec územního samosprávného celku podílející se na výkonu správních činností.
DŮLEŽITÉ PRAVIDLO ! 2.
Odpovědnosti a pravomoci musí být v souladu
Podepsání smlouvy o zajištění pobytu úředníka u IMS a přihlášky Zpracování plánu vzdělávání nového úředníka Přihlášení nového úředníka ke zkoušce ZOZ
V
O
S
V, O
S V
S
Provedení výběru úředníků k přihlášení ke vstupnímu vzdělávání
V, O
S
Provedení úhrady za vzdělávání
V, O
Podepsání přihlášek ke vzdělávání
Předložení dokladů o absolvování vzdělávání
O
Úředník
technik
Bezpečnostní
Personalista
odboru
Vedoucí
Činnosti a úkoly
Tajemník
Odborné funkce
V, O
O
Provedení jednotlivých proškolení zaměstnanců MMFM (BOZP, PO, řidičů referentských vozidel, požárních hlídek a požárních preventistů) Zapsání absolvování vzdělávání do plánu vzdělávání O – odpovídá, S – spolupracuje, V – vykonává
V
S
O
V, O
V
ZÁVĚR: Pak následuje: stanovení pracovního postupu, vč. výčtu pracovníků, jejich funkce, popisu vykonávané činnosti a záznamu o vzdělávání. - Tvorba nového vzdělávacího plánu, vč. průběžného hodnocení plnění a kvality vzdělávání Při posuzování kterékoli veřejné služby a její kvality můžeme výsledky vždy hodnotit podle platných kritérií: - kvality pro zákazníka této služby (zahrnuje dostupnost včetně časové, četnost, spolehlivost..) - výkonnost veřejné služby - náklady vynaložené na tuto službu. Čtvrtým a základním kritériem je spokojenost zákazníků a spokojenost zaměstnanců.
