záchranné služby Kraje Vysočina, p. o

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Analýza činností a financování Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina, p. o. Bakalářská práce

Autor: Daniela Douchová Vedoucí práce: Ing. Libuše Měrtlová, Ph.D. 2012

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 30. 04. 2012 ………………………… Podpis

Na tomto místě bych ráda poděkovala především paní Ing. Libuši Měrtlové, Ph.D., vedoucí této bakalářské práce, za její cenné rady, doporučení, vstřícnost a za čas, který mi věnovala, abych mohla tuto práci dokončit. Mé poděkování patří také paní Ing. Evě Semrádové, ekonomicko–technickému náměstkovi Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina, p. o., za poskytnutí informací a rad, které jsem použila k dosažení cílů této bakalářské práce. Nakonec chci poděkovat mé rodině, která mě po celou dobu studia podporovala

Anotace Bakalářská práce se věnuje Zdravotnické záchranné službě Kraje Vysočina, příspěvkové organizaci. První dvě kapitoly této práce ilustrují principy veřejných financí a neziskových organizací, pro pochopení potřeby existence a fungování této organizace. Zbylé kapitoly analyzují činnosti a hospodaření Zdravotnické záchranné služby, včetně zjištění efektivnosti využívání zdrojů a SWOT analýzy, která identifikuje interní a externí faktory působící na organizaci.

Klíčová slova Zdravotnická záchranná služba, Kraj Vysočina, Přednemocniční neodkladná péče, Integrovaný záchranný systém

Summary The paper focuses on Emergency Services in the Vysočina region. The first two chapters illustrate the policies of handling public finances and charitable organizations in order to understand the needs for the existence of this particular institution. All the other chapters analyze the activities and management of Emergency Services including the efficiency of using various sources and SWOT analyses. Such analyses identify internal and external factors influencing the institution.

Key words Emergency Services, Vysočina region, Urgent care, Integrated emergency system

Obsah Úvod .............................................................................................................. 8 1

2

3

4

5

Veřejné finance ..................................................................................... 9 1.1

základní funkce veřejných financí .................................................................... 9

1.2

Tržní selhání ................................................................................................... 10

1.3

Veřejný statek ................................................................................................. 11

1.4

Veřejná volba .................................................................................................. 14

1.5

Zdravotní systém ČR ...................................................................................... 15

Neziskové organizace ......................................................................... 18 2.1

Členění národního hospodářství ..................................................................... 18

2.2

Charakteristika neziskové organizace ............................................................. 19

2.3

Vize, poslání, funkce, cíle ............................................................................... 20

2.4

Příspěvková organizace územního samosprávního celku ............................... 22

Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina ............................ 24 3.1

Základní údaje................................................................................................. 24

3.2

Profil a historie společnosti............................................................................. 24

3.3

Vize, poslání, cíle............................................................................................ 27

3.4

hlavní činnosti ZZS KV .................................................................................. 27

Hospodaření ZZS KV ........................................................................ 33 4.1

Základní údaje................................................................................................. 33

4.2

Analýza nákladů a výnosů za roky 2007–2011 .............................................. 34

4.3

Fondy .............................................................................................................. 38

4.4

Ukazatele finanční analýzy ............................................................................. 38

SWOT analýza .................................................................................... 44 5.1

Silné stránky ................................................................................................... 44

5.2

Slabé stránky ................................................................................................... 46

5.3

Příležitosti ....................................................................................................... 47

5.4

Ohrožení.......................................................................................................... 49

5.5

Vyhodnocení SWOT analýzy ........................................................................ 50

Závěr ........................................................................................................... 54 Literatura ................................................................................................... 57 Monografie.................................................................................................................. 57 Internetové zdroje ....................................................................................................... 58

Právní předpisy ........................................................................................................... 60 Ostatní zdroje .............................................................................................................. 61 Dokumenty ZZS KV ................................................................................................... 61

Seznam obrázku ........................................................................................ 62 Seznam tabulek.......................................................................................... 62 Seznam grafů ............................................................................................. 63 Příloha ........................................................................................................ 64

Úvod „Zdraví je stav plné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci nebo vady.“ (www.who.int) Přáním každého člověka je, aby byl zdraví. Zdraví je totiž velmi důležitou složkou lidského potenciálu. Je předpokladem a podmínkou pro společenské uplatnění i produktivitu. Tvoří významnou složku životní úrovně. Zdraví populace je také měřítkem úrovně vyspělosti společnosti. Péče o zdraví občana nespočívá pouze v péči jedince o vlastní zdraví, ale především je zajišťována aktivitami státu. Ten zajišťuje odbornou část péče o zdraví. Jde o systém, který zahrnuje různé složky, které mají za cíl chránit, upevňovat a navracet zdraví lidí. Tato zařízení jsou součástí zdravotnického systému, zdravotnictví, a ze systémového hlediska jde o odvětví národního hospodářství. Zdraví je zdroj i cíl fungování lidské společnosti. (Rektořík, 2002) Cílem této bakalářské práce je analýza činnosti organizace, která je součástí systému zdravotnictví. Zdravotnická záchranná služba (ZZS) je velice důležitým článkem tohoto systému, neboť zajišťuje zdravotní péči vysoké úrovně každému, kdo se dostane do zdravotní tísně. V legislativě je označována jako přednemocniční neodkladná péče (PNP). Tato péče začíná při vzniku akutního stavu na místě postižení a trvá během převozu fakticky až do okamžiku předání pacienta na pracoviště nemocniční péče. PNP je velice důležitá, neboť pokud by pacientovi nebyla poskytnuta včas a na odborné úrovni, naděje na záchranu postiženého klesá a jeho návrat zpět do kvalitního života je ohrožen. (Pokorný, 2004) Dalším dílčím cílem této práce je analýza hospodaření ZZS, která funguje v Kraji Vysočina, v období 2007–2011 a pomocí SWOT analýzy odhalit silné, slabé stránky, příležitosti a ohrožení, které mohou mít vliv na fungování ZZS KV v budoucnu.

8

1 Veřejné finance Vzhledem k tomu, že péče o zdraví patří do kategorie čistých nebo smíšených veřejných statků, které jsou financovány z veřejných rozpočtů, budu se nejprve věnovat teorii veřejných financí.

1.1 základní funkce veřejných financí Označení veřejné finance se používá ve dvou základních významech. Za prvé jde o vědní disciplínu, kdy se zkoumají především problémy získávání prostředků, jejich alokace a redistribuce a s tím související analýzy toků financí v soustavě veřejných rozpočtů. (Hamerníková, 2010) Za druhé, označením veřejné finance, se rozumí praktická činnost realizace veřejných politik. Jedná se o vztahy a operace, které probíhají mezi institucemi a orgány veřejné správy a ostatními subjekty (domácnosti, firmy, neziskové organizace). Smyslem těchto vztahů je veřejné zabezpečování veřejných statků, profinancování různých transferů (především sociálního rázu) a stimulace ekonomických subjektů k určitému chování prostřednictvím dotací, pokut nebo daní. (Hamerníková, 2010) Veřejné výdaje, příjmy a obzvláště daně jsou základními prvky veřejných financí. (Hamerníková, 2010) 3 základní principy veřejných financí dle Pilného (2007): • Princip nenávratnosti – pokud občan nebo stát vydá finanční prostředky, nevracejí se mu v podobě financí. • Princip neekvivalence – neplatí zde vztah příjem = výdej např. občan, který zaplatí daň, neví, jak budou jeho finanční prostředky použity a také nemůže očekávat, že se mu prostředky vrátí formou státního výdaje (např. příspěvek na školství). • Princip nedobrovolnosti – povinnost platit daň je dána zákonem. Veřejné finance plní dle Hamerníkové (2010) funkce: • Alokační – tato funkce souvisí s produkcí, financováním a zabezpečováním veřejných služeb a statků. Určujícím kritériem při řešení této otázky je kritérium 9

efektivnosti. Jaké veřejné statky a v jakém množství mají být financovány z veřejných rozpočtů. • Redistribuční – tato funkce souvisí s přerozdělováním financí. Určujícím kritériem při řešení této otázky je kritérium distribuční spravedlnosti. Řeší se otázky, kterým skupinám a v jakém množství mají být odebrány zdroje a komu mají být tyto zdroje redistribuovány. • Stabilizační – tato funkce souvisí s ovlivňováním dynamiky hospodářského vývoje. Určujícím kritériem při řešení této otázky je kritérium stability ekonomiky, nebo stupeň dosahování programových vládních cílů. Oblastmi výkonu ekonomické funkce státu je například zdravotnictví, školství, sociální péče, sociální zabezpečení. (Hamerníková, 2010)

1.2 Tržní selhání Následující text, pokud není uvedeno jinak, čerpá z Pekové (2008). Argumentem pro účast státu na ekonomickém životě jsou tržní selhání. Stát se svými zásahy se snaží zamezit neefektivní alokaci zdrojů v tržní ekonomice, aby nedocházelo k neefektivnosti. Dalším důvodem může být nespravedlnost rozdělování, jehož důsledkem je sociální nepoměr. Veřejnou volbou se rozhoduje o cílech, intenzitě a druzích státních zásahů, stejně jako o použitých nástrojích. Zásahy státu ovšem také mnohdy vedou k neefektivnímu rozdělení zdrojů, dochází tak k tzv. vládnímu selhání. Příčinou může být: • Obtížnost předvídání důsledku zásahu státu – nepředvídatelnost reakce soukromého sektoru na zásah státu např. v daňové oblasti. • Omezená informovanost – např. dlouhodobé projednávání návrhu zákona může mít za následek časové zpoždění, kdy státní zásah je již realizován v jiném hospodářském prostředí. • Činnosti státní správy jsou omezeně kontrolovatelné:

10

o Byrokratický imperativ – informační monopol úředníků snažících se o maximalizaci preferenčních funkcí moci. To vede k rozpínavosti státní správy a vyvolává to zdání nepostradatelnosti. o Problém při výběru správného řešení – nejsou hodnoceny případné alternativy. o Vliv lobbistů na veřejné rozhodování. o Politický vliv – neochota a nevole politických stran na tvorbě racionálního řešení např. při tvorbě různých reforem. Příčiny tržního selhání jsou mikroekonomické (nedokonalá konkurence, nedostatečná informovanost výrobců a spotřebitelů, aby se mohly správně a efektivně rozhodnout při alokaci svých zdrojů, monopol, veřejné statky, existence externalit), makroekonomické (nedostatečné využívání zdrojů, lidského potenciálu) a mimoekonomické (nerovnosti mezi subjekty, kvalita lidského potenciálu, životní prostředí).

1.3 Veřejný statek Statky obecně slouží k uspokojování lidských potřeb. Některé mají charakter volných statků, které jsou volně k dispozici, nejsou produkovány, tudíž mají nulovou tržní hodnotu (voda). Většina má však charakter ekonomických statků, které je třeba alokovat, produkovat a distribuovat. Část těchto ekonomických statků je dělitelná, v množství i kvalitě mezi jednotlivce, a část je nedělitelná. (Hamerníková, 2010) Nedělitelnost spotřeby statků spočívá v tom, že jsou spotřebovávány všemi spotřebiteli souhrnně a spotřeba jednoho nesnižuje spotřebu u dalších spotřebitelů (národní obrana, pouliční osvětlení). Z toho vyplývá, že spotřebitelé mezi sebou nesoutěží (nerivalita), tedy, nejsou ochotni projevit své preference prostřednictvím tržních cen. Také nelze provést vyloučení ze spotřeby toho, kdo není ochoten za tyto statky „zaplatit“ (černý pasažér). (Hamerníková, 2010) Veřejné statky jsou důležitým bodem rozhodování o veřejném financování, neboť alokace zdrojů na jejich produkci a poskytování s ohledem na jejich ekonomickou charakteristiku je velice problematické. (Hamerníková, 2010)

11

Čistý soukromý statek a čistý veřejný statek představují krajní příklady ekonomických statků. Zda jde o čistý statek, zjistíme podle základních charakteristik, které definoval ekonom P. A. Samuelsonem. Ekonomické statky kritéria členění podle P. A. Samuelsona úplná dělitelnost

úplná nedělitelnost

rivalita (soutěživost) spotřebitelů

nerivalita (nesoutěživost) spotřebitelů nevylučitelnost ze spotřeby a nulové mezní

vylučitelnost ze spotřeby cenovým systémem

náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele

ekonomické statky čisté soukromé statky (neboli statky soukromé spotřeby)

nesplňující veškerá Samuelsonova kritéria (nebo splňující tato kritéria

čisté veřejné statky (neboli statky kolektivní spotřeby)

částečně) Tabulka 1: Samuelsonova kritéria členění ekonomických statků (Hamerníková, 2010)

1.3.1 Třídění ekonomických statků Následující text čerpá ze zdroje Peková (2008). Ekonomické statky třídíme podle: • Spotřeby na spotřební statky (potraviny) a kapitálové statky (stroje, haly). • Vzájemného vztahu na substituty (mají podobné vlastnosti uspokojující stejnou potřebu) a komplementy (doplňující statky). • Institucionálního hlediska (instituce, která rozhoduje o statku). o čisté tržní statky (cena je stanovena poptávkou a nabídkou) o čisté netržní statky (cena je stanovena administrativně a rozhoduje o ní stát)

12

o polotržní statky (prochází trhem, ale cena je předmětem diskriminačních opatření státu – subvence, příspěvky k ceně) • Místa a způsobu rozhodování o veřejných a soukromých statcích a jejich financování. o Soukromé statky – soukromé subjekty rozhodují o výrobě, spotřebě a rozdělení finančních prostředků na výrobu a spotřebu. Cílem je dosažení zisku. o Veřejné statky – veřejná volba rozhoduje o jejich produkci a spotřebě. Financovány jsou prostřednictvím veřejných rozpočtů. • Ekonomického hlediska. o Čisté soukromé statky – jednotlivci rozhodují o produkci a spotřebě statku a jejich spotřeba je dělitelná. Cena se tvoří trhem. o Čisté veřejné statky - specifiky jsou nedělitelnost spotřeby i kvality, nulové mezní náklady na spotřebu, nulová cena, nesoutěživost mezi spotřebiteli, různý užitek ze spotřeby pro jednotlivce, nevylučitelnost ze spotřeby. Jde o kolektivní statky s automatickou spotřebou (policie, hasiči, veřejná správa). o Smíšené kolektivní statky – vyznačují se dělitelností spotřeby mezi jednotlivce, tudíž lze spotřebu ocenit uživatelských poplatkem a jednotlivce lze ze spotřeby vyloučit (poplatek za průjezd po dálnici). Vyskytuje se však problém tzv. černého pasažéra, ten statky využívá, ale nechce na ně přispívat. Náklady na evidenci spotřeb těchto pasažérů by byly neúměrné, proto je jejich spotřeba financována převážně z daňových výnosů. Kvalita je, na rozdíl od spotřeby u těchto statků nedělitelná, např. vzdělání je stejné pro všechny. Smíšené veřejné statky jsou spotřebovávány fakultativně (svobodná volba spotřebitele např. veřejná doprava) nebo je přikázána státem (povinná školní docházka, stát ji zákonem přikáže a rozhodne o financování spotřeby). • Geografického hlediska (národní statky, regionální statky, lokální statky).

13

1.4 Veřejná volba Následující text, pokud není uvedeno jinak, čerpá z Hamerníkové (2010). Veřejná volba je za prvé, vědní disciplínou a za druhé, je to proces rozhodování ve veřejném zájmu. Při veřejné volbě dochází k vyjednávání mezi jednotlivými subjekty (politiky, voliči, zájmovými skupinami a byrokracií). Předpokladem je, že všichni tito aktéři se chovají ekonomicky racionálně. To znamená, že jejich cílem je maximalizace prospěchu s ohledem na vynaložené náklady. • Voliči vystupují na straně poptávky po veřejné službě či statku. • Politici vystupují na straně nabídky veřejné služby, veřejného statku. Sestavují nabídkový koš, který zohledňuje voličské preference. • Byrokracie se snaží maximalizovat rozpočet své (veřejné) organizace, což může pomoci k dosažení maximálního uspokojení. Snaží se však také o to, aby do konce rozpočtového období utratila veškeré disponibilní zdroje, někdy ovšem bez ohledu na efektivnost a účelnost alokace. • Zájmové skupiny (nátlakové skupiny, lobby) si kladou za cíl ovlivnit zákonodárný orgán a legislativu tak, aby maximalizovaly svůj vlastní užitek. Ve veřejné volbě se používají různá rozhodovací pravidla: • Rozhodování jedince je pravidlo diktátorské jednomyslné shody (monarcha). Výhodou jsou nízké náklady, nevýhodou je, že jde o rozhodování nedemokratické. • Konsensuální pravidlo je založeno na souhlasu všech zúčastněných subjektů veřejné volby. Toto pravidlo je velice demokratické, neboť většina nemůže přehlasovat menšinu. Je však velice nákladné a zdlouhavé. • Většinové pravidlo. o Pravidlo prosté většiny – vítězí ta varianta, pro kterou hlasuje více než 50 % voličů. o Pravidlo relativní většiny – vítězí ta varianta, která získá nejvíce hlasů.

14

o Condorcetovo rozhodovací pravidlo – při této volbě se porovnává každá varianta s každou. Ta varianta, která získá jednoduchou většinu, vítězí. Výhodou je zachycení preferencí variant u jednotlivých voličů. Nevýhodou to, že nemusí zvítězit varianta umístěna na prvním místě každého voliče, ale ta varianta, která je v průměrném hodnocení voličů vysoko. o Bordův počet – při této volbě je jednotlivým preferencím přirazena váha. Tyto hlasy se sčítají a vítězí ta varianta, která získá největší počet vážených hlasů.

1.5 Zdravotní systém ČR Ve světě se rozlišuje řada modelů financování zdravotnictví. Tyto souvisí s ekonomickou vyspělostí země a politickými cíli vládnoucí politické strany nebo koalice. Česká republika (ČR) je státem, kde je aplikován systém povinného zdravotního pojištění tzv. Evropské pluralitní zdravotnictví. Podstatou je nestátní zdravotnictví, které je však zaručeno státem. Do zvláštních pojišťovacích fondů odvádí občané, zaměstnavatelé a stát (za studenty, důchodce – ti kteří nemohou platit) stanovené příspěvky. Tyto fondy spravují zdravotní pojišťovny, které uzavírají s poskytovateli zdravotnických služeb smlouvy. Zdravotnická zařízení proto „soutěží“ o své pacienty (pojištěnce), neboť ti jim přináší finanční prostředky prostřednictvím pojišťoven. (Peková, 2008) Výhodami tohoto systému jsou vysoká dostupnost základní zdravotní péče pro všechny obyvatele, vyhovující návaznost služeb, podpora primární péče, vyhovující síť zdravotnických zařízení. (Gladkij, 2002) Nedostatky tohoto systému jsou spotřeba části finančních prostředků zdravotními pojišťovnami, administrativní nákladnost, finanční potíže zdravotních pojišťoven, které jsou řešeny na úkor pacienta. (Gladkij. 2002)

15

1.5.1 Organizace zdravotnictví V ČR jsou zdravotnická zařízení spravována kraji, ministerstvem zdravotnictví, nebo jsou pod správou měst a obcí, fyzických osob, církví nebo jiných právnických osob. (www.uzis.cz) Zdravotnická zařízení dělí Peková (2008) podle: • Zřizovatele: na státní zdravotnická zařízení a nestátní zdravotnická zařízení. • Druhu činnosti: na fakultní nemocnice, střední nemocnice, ambulantní zařízení, ostatní zdravotnická zařízení, lékárny, výdejny prostředků zdravotnické techniky a dopravní zdravotnické služby.

1.5.2 Financování zdravotnictví v ČR Následující text čerpá ze zdrojů: zákon o nemocenském pojištění; Peková (2008); Gladkij (2002); www.oecd.org. Obecné formy financování: • Nepřímé – povinné veřejné pojištění, veřejné rozpočty (státní, municipální), smluvní pojištění, které je dobrovolné, zaměstnanecké pojištění, dobročinné příspěvky včetně zahraniční pomoci. • Přímé – přímé platby za služby včetně spoluúčasti pacienta. Nejdůležitějším zdrojem finančních prostředků jsou zdravotní pojišťovny v čele s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP), které hospodaří s prostředky získanými od svých pojištěnců, příslušných zaměstnavatelů a také od státu. Při financování zdravotnictví obvykle splývá financování vlastních zdravotnických služeb a financování sociální péče, kde patřičné náklady jsou uhrazeny z nemocenského pojištění. Zaměstnanci jsou povinně účastni nemocenského pojištění a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) tuto povinnost nemají. Jejich účast je dobrovolná. Finanční prostředky jsou použity zejména na ambulantní, nemocniční péči, léky a zdravotnický materiál, speciální péči. Dále putují do zařízení pečující o důchodce a tělesně a mentálně postižené. Hrazena je i preventivní péče.

16

Zdravotní pojišťovny hradí služby buď v plné výši, nebo jen v určitém rozsahu. To záleží na smlouvě uzavřené se zdravotnickým zařízením nebo na zákonném ustanovení. Kromě tohoto se rozlišuje platba paušální a platba za konkrétní výkon. Platba paušální spočívá v pravidelné úhradě standardního poplatku bez ohledu na počet vykonaných výkonů. Platba za konkrétní výkon nebo bodový systém znamená to, že k výkonu je přirazen určitý počet bodů. Bod má finanční ohodnocení pohybující se kolem 1 Kč. Zdravotní pojišťovny nemusí pokrýt veškeré náklady související s poskytování zdravotní péče, proto je nutné zapojit další zdroje jako rozpočty ministerstva zdravotnictví, krajů, měst, obcí a finanční účast pacientů. Pokud použijeme ukazatel procentního objemu výdajů na zdravotnictví vůči HDP jako srovnávací parametr, můžeme říci, že výdaje jsou srovnatelné s ostatními vyspělými státy.

Rakousko Belgie ČR Estonsko Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Island Irsko Itálie Lucembursko Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Slovensko Španělsko Švédsko Švýcarsko Velká Británie USA

Celkové výdaje na zdravotnictví k HDP v % 2008 2007 10,30 10,40 9,70 10,10 6,80 7,10 5,20 6,10 8,10 8,40 11,00 11,10 10,50 10,70 9,60 7,50 7,20 9,10 9,10 7,70 8,80 8,70 9,00 7,10 6,80 9,70 9,90 8,90 8,60 6,40 7,00 10,00 10,10 7,70 8,00 8,50 9,00 8,90 9,20 10,60 10,70 8,40 8,80 16,00 16,40

2009 11,00 10,90 8,20 7,00 9,20 11,80 11,60 7,40 9,70 9,50 9,50 7,80 12,00 9,60 7,40 9,10 9,50 10,00 11,40 9,80 17,40

2010

8,90

9,30 9,60

11,60

Tabulka 2: Výdaje na zdravotnictví k HDP v % (www.oecd.org)

17

2 Neziskové organizace Neziskové organizace jsou součástí národního hospodářství. (Pilný, 2007)

2.1 Členění národního hospodářství Národní hospodářství členíme z hlediska financování na tržní a netržní sektor. • Tržní sektor je financován z prodejů statků privátních subjektů. Tyto statky jsou produkovány za tržní ceny, které se vytváří na základě nabídky a poptávky. Cílem je dosažení maximálního zisku. (Pilný, 2007) • Netržní sektor má za úkol zajišťovat veřejné statky. Ten můžeme dále rozdělit na netržní veřejný sektor a netržní soukromý sektor. Zaleží z jakých finančních prostředků je produkce statků financována. Neziskový soukromý sektor je financován soukromými fyzickými a právnickými osobami, které neočekávají zisk. Své finanční prostředky vložily do produkce statků, které přinášejí přímý užitek. Neziskový veřejný sektor je financován z veřejných financí. (Pilný, 2007) • Neziskové organizace netržního veřejného sektoru (organizační složky státu a územních celků a některé příspěvkové organizace) zabezpečují především realizaci výkonu veřejné správy na úrovni státu, regionu i obce. Opodstatnění neziskových organizací netržního soukromého sektoru vychází z principu sebeřízení společnosti, což představuje schopnost určitého společenství lidí žijících a spolupracujících ve vymezeném prostoru organizovat a vzájemně usměrňovat své jednání. Účastní se na veřejné politice v rámci občanské společnosti. To je důvod, proč se lidé sdružují do těchto neziskových organizací, neboť svoboda sdružování je jednou za základních svobod demokratického státu. (Rektořík, 2010; Potůček, 1994) Filantropie (popřípadě charita) znamená láska k lidem, láska k bližnímu. Filantropie stála u kořenů dnešních neziskových organizací nazývaných nestátními nebo nevládními. Tyto organizace jsou financovány prostředky od dobrovolných dárců a jejich existence vyjadřuje postoj k některému z, veřejných problému. Stát se snaží tyto organizace podporovat prostřednictvím právních a fiskálních výhod. (Rektořík, 2010).

18

2.2 Charakteristika neziskové organizace Pokud vycházíme ze zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, můžeme říci, že nezisková organizace je taková organizace, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání. Paragraf 18 uvádí organizace, které tuto charakteristiku splňují, například zájmová sdružení právnických osob, politické strany a hnutí, nadace, nadační fondy, vysoké školy, příspěvkové organizace, státní fondy, organizační složky státu a územních samosprávných celků. Informace důležitá pouze pro výpočet daně z příjmů. Pokud však chceme pochopit poslání, cíle a vliv činností neziskových organizací na celou občanskou společnost, pomůžou nám v tom následující třídící kritéria dle Rektoříka (2010).

2.2.1 Kritérium zakladatele Podle tohoto kritéria členíme neziskové organizace: • Veřejnoprávní organizace: organizace založené veřejnou správou (ministerstvo, ústřední úřad státní správy), samosprávou (kraj, magistrát, obec). • Soukromoprávní organizace: organizace založené soukromou fyzickou nebo právnickou osobou nebo oběma společně. • Veřejnoprávní organizace, jejíž výkon účelu veřejné služby vyplývá ze zákona (veřejná vysoká škola).

2.2.2 Kritérium globálního charakteru poslání Podle tohoto kritéria členíme neziskové organizace: • Organizace veřejně prospěšné, jejichž posláním je produkovat statky, které přinášejí užitek celé společnosti (zdravotnictví). • Organizace vzájemně prospěšné, jejichž posláním je uspokojovat potřeby skupiny občanů, kteří jsou spjaty společným zájmem. Veřejná správa ale dbá na to, aby tyto zájmy byly ve vztahu k ostatní veřejnosti korektní (realizace aktivit v kultuře).

19

2.2.3 Kritérium právně organizační normy Neziskové organizace mohou být založené podle zákona č. 218/2000 Sb. rozpočtová pravidla, zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, dále podle zákona č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník a podle ostatních zákonů platných pro neziskové organizace.

2.2.4 Kritérium financování Financování neziskových organizací může být zcela (organizační složky státu a územních celků), nebo jen z části zajištěno z veřejných rozpočtů (příspěvkové organizace, církve, politické strany). Dále získávají neziskové organizace finance formou darů, sbírek, sponzoringu, grantů nebo vlastní činností.

2.3 Vize, poslání, funkce, cíle Následující text čerpá z Rektoříka (2010).

2.3.1 vize Formulovat vizi je základním a prvním krokem při zakládání organizace. Od vize se odvíjí poslání a strategický plán. Při formulování vize se držíme těchto zásad: • Formulace je krátká, srozumitelná. • Popisuje neměnný stav a hledí do budoucnosti.

2.3.2 Poslání Formulovat poslání je dalším důležitým krokem organizace. Dobře formulované poslání je základním stavebním kamenem úspěšného fungování neziskové organizace. Formulace poslání vychází z charakteru organizace, musí se v něm odrazit zaměření organizace, velikost i např. její historie. Poslání je na rozdíl od vize konkrétnější a vyznačuje se následujícími znaky: • Vychází z filozofie neziskových organizací – uspokojování potřeb občanů. Tedy těch potřeb, které nezajistí tržní sektor. • Ctí morální zásady. 20

• Konkretizuje poslání natolik, aby mohlo být podkladem pro stanovení cílů a strategie organizace. • Vychází z potřeb vymezeného segmentu občanů a z možnosti již existující organizace (počet členů, technické podmínky, akceschopnost, chtít se poslání částečně nebo plně obětovat). • Je srozumitelné všem, cílové skupině i vnějšímu okolí.

2.3.3 Funkce Funkce naplňují poslání organizace prostřednictvím činností. • Primární funkce – činností naplňující samo poslání organizace. • Sekundární funkce – činnosti vytvářející podmínky pro činnosti primární funkce (funkce provozu, správy, personální).

2.3.4 Cíle Cíle jsou odvozeny od poslání organizace. Musí být splněny v určitém čase a jsou obsaženy v koncepci rozvoje, ve strategickém plánu, popřípadě ve finančním a věcném plánu. Cíle můžeme rozdělit podle: • Funkce o cíl primární funkce, o cíl sekundární funkce. • Času o dlouhodobé cíle (10 – 15 let), o střednědobé cíle (3 – 10 let), o krátkodobé cíle (do 3 let), o operativní cíle. • Adresnosti

21

• Členění cílů podle organizačních útvarů i jednotlivců.

2.4 Příspěvková organizace územního samosprávního celku Zdravotnická

záchranná

služba

je

příspěvkovou

organizací

(PO)

územního

samosprávního celku (ÚSC). „Územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu.“ (zákon 250/2000 Sb. § 27). Zřizovatel PO vydá zřizovací listinu. Ta dle zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtu ve znění pozdějších předpisů musí obsahovat určité náležitosti, jako: •

Název zřizovatele.

•

Název PO, její sídlo a identifikační číslo.

•

Předmět a hlavní účel činnosti.

•

Statutární orgán.

•

Vymezení svěřeného majetku a práv nakládání s ním.

•

Doplňkovou činnost. V účetnictví je sledovaná odděleně a nesmí negativně ovlivnit hlavní činnost.

•

Stanovení doby, na kterou je organizace zřízena.

PO pro svou činnost využívá majetku, který jí byl svěřen zřizovatelem a efektivně s ním hospodaří. Ten provádí ve svých PO kontrolu. (zákon o rozpočtových pravidlech)

2.4.1

Finanční hospodaření PO

Následujíc text vychází ze zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Aby mohla organizace provozovat činnost, pro jakou byla založena, je v první řadě potřeba zabezpečit její financování. PO hospodaří s prostředky, které získává z rozpočtu svého zřizovatele a s prostředky získanými vlastní činností. Dalším možným příjmem jsou peněžními dary od fyzických a právnických osob včetně prostředků ze zahraničí. Z těchto zdrojů PO vytváří fondy, se kterými potom hospodaří.

22

• Rezervní fond může být vytvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření a z peněžních darů. Prostředky tohoto fondu se čerpají především na rozvoj činností organizace a k úhradě ztráty z předchozích let. PO tento fond může použít i k posílení investičního fondu. • Investiční fond vytváří PO k financování svých investičních potřeb. Zdroji tohoto fondu jsou odpisy hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, dotace od zřizovatele, příjmy z prodeje majetku, dary a převody z rezervního fondu. Tento fond organizace využívá na pořízení investic. • Fond odměn je tvořen PO ze zlepšeného hospodářského výsledku a hradí se z něj odměny zaměstnancům. • Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem z ročního objemu platových či mzdových nákladů. PO tvoří tento fond k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců. Hospodaření s tímto fondem upravuje vyhláška ministerstva financí 114/2002 o FKSP ve znění pozdějších předpisů.

23

3 Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina 3.1 Základní údaje Následující údaje jsem čerpala z www.justice.cz. Obchodní firma: Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina, příspěvková organizace Sídlo společnosti: Vrchlického 61, 586 01 Jihlava Právní forma: příspěvková organizace Datum vzniku: 15. 05. 2004 Identifikační číslo: 47366630 Obor působnosti: • Poskytuje odbornou PNP v souladu s § 2, vyhlášky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů. • Řídí nasazení letecké záchranné služby (LZS). •

Zařizuje některé specializované činnosti, především sekundární výkony ve spádové oblasti Kraje Vysočina, dopravu nemocných a raněných v podmínkách PNP ze zahraničí do ČR.

• Vyžaduje součinnost při hromadných neštěstích a katastrofách v souladu s § 5, vyhlášky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů. • Poskytuje zdravotní zajištění při sportovních a kulturních akcích. • Školí veřejnost o první pomoci a základech resuscitace.

3.2 Profil a historie společnosti Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina (ZZS KV), byla zřízena Krajem Vysočina v roce 2004. Tímto rokem začalo postupné slučování záchranných služeb celého kraje, které do té doby fungovaly samostatně v Havlíčkově Brodě, Třebíči, 24

Pelhřimově, Novém Městě na Moravě a v Jihlavě. Počátky činnosti záchranné služby ve zmíněných městech byly spjaty s odděleními ARO tamějších nemocnice, následně byla vybudována samostatná oddělení zdravotnické záchranné služby, a od roku 2004 má ZZS KV následující strukturu.

Obrázek 1: Zajištění PNP v jednotlivých oblastech kraje Vysočina (www.zzsvysocina.cz)

Koordinaci činnosti PNP zajišťuje centrálně operační středisko sídlící spolu s vrcholovým managementem, administrativou a technickým zázemím v Jihlavě. Celé území Kraje Vysočina je rozděleno do pěti oblastí, kde se nachází jednotlivá výjezdová stanoviště v takovém rozmístění, aby jednotlivé posádky mohly splnit požadavky a povinnosti vyplývající z vyhlášky o zdravotnické záchranné službě. Zejména zajištění přednemocniční neodkladné péče (PNP) v dojezdové době do 15 minut. Počty posádek uvádí tabulka 3. Leteckou záchrannou službu zajišťuje soukromá firma Alfa–helicopter, spol. s r. o., která poskytuje vrtulník a piloty vrtulníku. Heliport a zázemí pro LZS se 25

nachází v Jihlavě. (www.zzsvysocina.cz, vyhláška o zdravotnické záchranné službě, příručka integrovaného systému řízení) Oblast

Výjezdová základna

Jihlava

Jihlava Telč Pelhřimov Pacov Počátky Kamenice nad Lipou Humpolec Havlíčkův Brod Chotěboř Ledeč nad Sázavou Přibyslav Třebíč Jemnice Moravské Budějovice Náměšť nad Oslavou Velká Bíteš Nové Město na Moravě Bystřice nad Perštejnem Velké Meziříčí Žďár nad Sázavou

Pelhřimov

Havlíčkův Brod

Třebíč

Nové Město na Moravě

celkem ZZS Vysočina

Počet posádek RLP RZP RV LZS 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 11 13 2 1

Tabulka 3: Výjezdové posádky (www.zzsvysocina.cz)

Následující odrážky jsou čerpány ze zdroje www.zzsvysocina.cz. • RLP, posádka rychlé lékařské pomoci ve složení: řidič–záchranář, lékař, záchranář • RZP, posádka rychlé zdravotnické pomoci ve složení: řidič–záchranář, záchranář • RV, posádka „rendez vous“ ve složení: lékař, řidič. Tato posádka vyjíždí převážně v setkávacím systému s posádkou RZP, pokud je u pacienta potřeba přítomnost lékaře. • LZS, posádka letecké záchranné služby ve složení: pilot, lékař, záchranář.

26

3.3 Vize, poslání, cíle Vize, poslání a cíle ZZS KV jsou uvedeny na internetových stránkách organizace, www.zzsvysocina.cz.

3.3.1 vize „Profesionální záchrana životů a zdraví“

3.3.2 poslání a cíle • odborné ošetřeni pacienta, • lidský přístup a podpora pacienta, • kvalifikovaný personál, • efektivně řízená organizace, • spolehlivé technické zázemí, • bezpečné pracoviště, • plnění legislativních požadavků v oblasti životního prostředí a bezpečnosti práce, • minimalizace negativního dopadu naší činnosti na životní prostředí, • vzdělávání odborné i laické veřejnosti v první pomoci, • otevřená komunikace s veřejností.

3.4 hlavní činnosti ZZS KV 3.4.1 přednemocniční neodkladná péče Následující text, pokud není uvedeno jinak, čerpá z Ertlové (2003) a z vyhlášky o zdravotnické záchranné službě. ZZS KV má především za povinnost zabezpečovat PNP, což vyplývá z těchto právních předpisů: 27

• Zákon o péči o zdraví lidu č. 20/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, konkrétně, § 17 a § 18. • Vyhláška o zdravotnické záchranné službě, č. 343/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, která upravuje podmínky, práva a povinnosti poskytování ZZS. • Zákon o integrovaném záchranném systému č. 239/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který obsahuje základní povinnosti ZZS jako složky integrovaného záchranného systému (IZS). • Další důležité předpisy např. vyhláška o krizovém řízení, o veřejném zdravotním pojištění, vyhláška o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnického zařízení. PNP je definována ve vyhlášce o ZZS jako péče o postiženého na místě vzniku závažného postižení zdraví nebo přímého ohrožení života a během jeho dopravy k cílovému poskytovateli akutní lůžkové péče. ZZS musí být schopna kvalifikovaně přijímat a zpracovávat tísňové výzvy na telefonním čísle 155 a vyhodnotit je s cílem určit nejvhodnější způsob poskytnutí PNP. Tuto službu pacientovi poskytnout přímo na místě i při následném transportu do zdravotnického zařízení. To vše i v podmínkách hromadného výskytu postižení zdraví při mimořádných událostech. ZZS dále řídí nasazení letecké záchranné služby, dopravu raněných, nemocných a rodiček v PNP mezi zdravotnickými zařízeními a ze zahraničí do ČR. Veškeré výše uvedené činnosti plní zdravotnické operační středisko (ZOS) a výjezdové skupiny ZZS. Činnost ZZS musí být zabezpečena 24 hodin denně. Výkony mobilní části ZZS se dají rozlišit na primární a sekundární. Primární výkonem je PNP, která musí nastat do patnácti minut od přijetí tísňové výzvy. Sekundární výkon je přeprava, která není reakcí na tísňovou výzvu. Jde v podstatě o mezinemocniční převozy, kde je třeba u pacienta zajistit podmínky PNP. Při souběhu požadavků a omezeném počtu prostředků a zdravotníků má zajištění primárního výkonu přednost. Proces vyslání posádky: Tento proces je popsán dle příručky o integrovaném systému řízení ZZS KV. 28

1. Přijetí informace, kde vstupem je informace od volajícího na tísňovou linku a výstupem záznam do formuláře v softwaru. 2. Otázka, zda vyslat posádku. Vstupem je informace od volajícího na tísňovou linku a výstupem je rozhodnutí o vyslání či nevyslání posádky. 3. Doporučené řešení situace. Výstupem je doporučení volajícímu jak postupovat bez zásahu ZZS. 4. Stanovení typu výjezdní posádky. Vstupem je posádka ve službě, která je k dispozici. Výstupem je záznam do formuláře v softwaru, zvukový signál posádce, záznam do evidence hotovosti pokud jde o zahraničního pacienta. 5. Kontrola posádky zda vyjela do tří minut nebo zda je posádka připravena na vzlet. Vstupem je přihlášení posádky, tzv. status zahájení výjezdu, vzletu. 6. Kontaktování posádky. Vstupem je informace posádce o nedodržení času. 7. Informování posádky o situaci. Vstupem je informace od volajícího na tísňovou linku. Výstupem je informování posádky o stavu pacienta, o místě kam jede a o cestě. Informace první pomoci volajícímu. 8. Monitoring průběhu výjezdu a navigace. Vstupem je přihlášení posádky – status zahájení ošetření. 9. Požadavek posádky na posílení. Vstupem je požadavek posádky. 10. Monitoring průběhu výjezdu a ošetření. Vstupem je přihlášení posádky – status ukončení ošetření, informace posádky zda a kam veze pacienta. Výstupem je záznam do formuláře v softwaru. Navigace posádky k místu předání pacienta. 11. Kontaktování zdravotnického zařízení. Vstupem je informace od vedoucího výjezdu. Výstupem je informace ošetřujícímu zařízení o dojezdovém času posádky, stavu pacienta a typu posádky ZZS KV. 12. Komunikace s vedoucím výjezdu. Vstupem je informace ošetřujícího zařízení o nepřijetí pacienta. Výstupem je informace vedoucího výjezdu kam zavést pacienta.

29

13. Monitoring posádky při návratu na základnu. Vstupem je přihlášení posádky – status předání pacienta. 14. Mohu, potřebuji poslat posádku na výjezd? Vstupem je požadavek na výjezd v okolí posádky, informace od posádky o stavu vozidla a zásob, vnitřní směrnice. 15. Monitoring ukončení výjezdu a klidu posádky.

3.4.2 PNP v režimu mimořádných událostí a hromadných neštěstí Následující text čerpá z internetových stránek www.most.vspj.cz, www.mediprax.cz a Pokorného (2004). ZZS KV je složkou Integrovaného záchranného systému. Ten byl vybudován k pohotovému, racionálnímu a efektivnímu řešení následků katastrof. Dalšími složkami IZS je Hasičský záchranný sbor (HZS) a Policie ČR. V případě potřeby jsou aktivovány např. správci energetických, dopravních či telekomunikačních sítí. ZZS KV má v případě mimořádné události k dispozici 25 aktivních posádek výjezdových stanovišť plus 14 záložních vozidel včetně vybavení a personálu. Smluvně je zajištěna i případná pomoc Českého červeného kříže (ČČK) a Dopravní a záchranné služby (DZS). Hromadné neštěstí je mimořádná událost, jejímž důsledkem je poškození zdraví osob v takovém rozsahu, že je potřeba neprodleně zajistit dostatečné kapacity zdravotnických zařízení pro poskytnutí potřebného rozsahu zdravotní péče. ZZS KV má vypracovaný traumatologický plán, který je společně s plány ostatních zdravotnických zařízení součástí krizového plánu Kraje Vysočina. Za hromadné neštěstí je považována taková událost, při které je lehce zraněno více než 15 osob nebo těžce zraněno 5 osob (přepočet: 3 lehce zranění = 1 těžce zraněný). Proces aktivace traumatologického plánu ZZS KV: 1. ZOS přijme tísňovou výzvu na čísle 155 nebo bude informováno prostřednictvím krajského operačního a informačního střediska Hasičského záchranného sboru (KOPIS) z čísla 112. 2. ZOS vyšle potřebné síly a prostředky na udané místo. 30

3. ZOS informuje nadřízené, operátorky, primáře a vrchní sestru oblasti, kde se místo hromadného neštěstí nachází. 4. Lékař nebo zdravotnický záchranář zreviduje situaci na místě hlášené události, a pokud lze událost kvalifikovat jako hromadné neštěstí, vyhlásí ho příkazem: vyhlašuji hromadné neštěstí. Všechny zasahující posádky od toho momentu dodržují přísnou rádiovou kázeň. 5. ZOS kontaktuje zdravotnická zařízení s žádostí o zjištění kapacity volných lůžek pro zraněné a zajišťuje dle požadavků a pokynů vedoucího zdravotníka potřebné síly a prostředky na místo hromadného neštěstí. Zajišťuje i standardní provoz a chod ZOS. 6. V okamžiku, kdy se na místo hromadného neštěstí dostaví primář oblasti, stává se vedoucím lékařem zásahu. Komunikuje s velitelem zásahu HZS. Požaduje dostatečný počet posádek včetně letecké a může požádat o pomoc i ZZS ostatních krajů. S ohledem na obtížnou dostupnost místa, lze nasadit vozidla se zvýšenou prostupností terénu. Při mimořádné události je nutná spolupráce všech složek IZS. Zajištění tras k přísunu a odsunu vozidel ZZS Policií ČR. Vedoucí lékař informuje ZOS o dění a přijímá informace o aktuálním stavu volných lůžek ve zdravotnických zařízeních. Organizuje činnosti zdravotnické části akce. Deleguje pravomoci. 7. Hlavním úkolem při hromadném neštěstí je co nejrychleji provést třídění vyproštěných a vyhledaných osob, označit je visačkami a započít terapii a následný transport do zdravotnických zařízení těch pacientů, kteří jsou ohroženi na životě a jejichž prodlení na místě neštěstí by mohlo vést k fatálním následkům. 8. Vedoucí lékař se podílí na vytvoření obvaziště, kam jsou přivádění, či přinášeni roztřídění pacienti do jednotlivých sektorů dle informací na visačce. Zde je jim poskytnuta péče. 9. Dalším důležitým místem je odsunové stanoviště. Osoba mající na starosti toto místo, rozhodne podle typu poranění, urgence transportu a informací ZOS o počtu volných lůžek v nemocnicích, do kterého zařízení a s jakým typem posádky jsou zranění odváženi. 31

10. Po ukončení činnosti týmů zdravotníků na místě hromadného neštěstí, informuje vedoucí lékař ZOS o ukončení, a vyhlásí ukončení hromadného neštěstí. Poté se vrací na základnu, vypracuje zprávu a předá ji ředitelce. ZOS informuje spolupracující zdravotnická zařízení o ukončení hromadného neštěstí. Konkrétním příkladem řešení mimořádné události je hromadná havárie na dálnici D1 v březnu 2008. Svým rozsahem se řadí k největším hromadným nehodám v rámci ČR. Následkem havárie bylo 30 zraněných osob, z toho 6 těžce. Pacienti byli v rychlém sledu převezeni do nemocnice Brno Bohunice, Jihlava a Pelhřimov. S odstupem času se dá konstatovat, že likvidace hromadného neštěstí se zvládla úspěšně. Náměstek léčebné přednemocniční péče MUDr. Richterová a tehdejší ředitel ZZS KV MUDr. Kettner to přičítají častým nácvikům hromadných neštěstí, která se pořádají minimálně dvakrát do roka v součinnosti s ostatními složkami IZS. Při těchto simulacích se podařilo odstranit mnoho problémů a rizik. Přesto však hromadná nehoda na D1 odhalila některé nedostatky, především, ve spojení a radiokomunikaci a v čitelnosti visaček, které měly za sněhové vánice malou trvanlivost. V zájmu krizové připravenosti poskytl zřizovatel ZZS KV dotaci na nákup ručních radiostanic Matra.

3.4.3 LZS LZS je nedílnou součástí ZZS. Vrtulník pro ZZS KV zajišťuje smluvně ministerstvo zdravotnictví s firmou Alfa–helicopter, spol. s r. o., která je provozovatelem vrtulníku. V principu lze konstatovat, že LZS má stejné úkoly jako pozemní prostředky ZZS. LZS se nasazuje v případech, kdy jsou využity její přednosti ve prospěch pacienta, tedy rychlost, šetrnost transportu a možnost proniknout do prostoru nepřístupného sanitním vozidlům. Nevýhodou LZS je, že vrtulník lze využít pouze v době od východu do západu slunce a v příznivých meteorologických podmínkách. Další nevýhodou je vyšší hlučnost, menší prostor v kabině a finanční náročnost. (Pokorný, 2004; příručka o integrovaném systému řízení) LZS je samozřejmě využívána při hromadných neštěstích a katastrofách. Zpočátku lze vrtulník využít k průzkumu místa události a odhadu počtu raněných. Poté lze posádku využít ke zdravotnické činnosti a nakonec lze vrtulník využít k transportu vážně zraněných pacientů do vzdálených nebo specializovaných zdravotnických zařízení. (Pokorný, 2004) 32

4 Hospodaření ZZS KV 4.1 Základní údaje Tabulka 4 uvádí údaje o stavech zaměstnanců, počtu ošetřených pacientů, výjezdových stanovištích za sledované pětileté období. Tato data mají přímou souvislost s hospodařením ZZS KV.

přepočtený evidenční počet zaměstnanců ke konci období počet lékařů počet NLZP počet ošetřených pacientů počet výjezdů z toho k dopravním nehodám počet výjezdových stanovišť počet výjezdových posádek z toho RLP z toho RZP z toho RV z toho LZS

2007

2008

2009

2010

2011

292,81 44 233 30173 30503 1747 15 23 12 8 2 1

301,80 45 239 30789 31258 1955 16 23 11 9 2 1

310,75 46 242 33071 33498 1717 16 23 11 9 2 1

321,86 41 261 33344 33737 1691 19 26 11 12 2 1

340,79 43 269 34125 34474 1771 20 27 11 13 2 1

Tabulka 4: Základní údaje – informace od ET náměstka Ing. Evy Semrádové

Rozpočet ZZS KV je úzce spjat s rozpočtem zřizovatele, Krajem Vysočina. Každým rokem sledovaného pětiletého období, tvoří příspěvek na provoz více než 60 % veškerých příjmů. Přes 30 % tvoří finanční prostředky za služby poskytované ZZS KV, které organizace účtuje zdravotním pojišťovnám, se kterými má uzavřenou smlouvu. ZZS KV účtuje zdravotním pojišťovnám primární i sekundární zásahy. Obecně je hodnota zdravotního výkonu určována dle spotřebovaného materiálu, kvalifikace zdravotnického personálu a celkové náročnosti výkonu. Podle těchto parametrů je výkon obodován. Hodnota jednoho bodu je výsledkem dohadovacího řízení mezi Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP), ostatními pojišťovnami a mezi skupinou poskytovatelů ZZS, dopravní zdravotní službou (DZS) a lékařskou službou první pomoci (LSPP). Hodnota bodu pro rok 2012 je stanovena vyhláškou 425/20111 ve výši 1,10 Kč. Je snahou Asociace zdravotnických záchranných služeb (AZZS) navýšit na rok 1

Vyhláška 425/2011 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění pro rok 2012

33

2013 hodnotu tohoto bodu na 1,15 Kč. U některých výkonů chce docílit i změnu metodiky výpočtu. (www.azzs.cz, vyhláška 425/2011)

4.2 Analýza nákladů a výnosů za roky 2007–2011 Tabulka číslo 5 uvádí nákladové a výnosové položky. Ve druhém až šestém sloupci jsou uvedené hodnoty jednotlivých nákladových a výnosových položek za roky 2007–2011. V sedmém až jedenáctém sloupci je uveden procentní podíl jednotlivých nákladových položek k nákladům celkem a jednotlivých výnosových položek k výnosům celkem. sl. 1

sl. 2 2007

sl. 3 2008

sl. 4 2009

sl. 5 2010

sl. 6 2011

náklady celkem 212437 227518 236496 248104 269141 Spotřeba materiálu 18113 21926 18937 19695 19414 Spotřeba energie 3128 3516 4289 3109 4420 Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek Opravy a udržování 1775 1620 1848 1519 860 Cestovné 139 211 11 1 11 Náklady na reprezentace 15 30 70 63 68 Ostatní služby 16291 16985 17252 14142 13191 Mzdové náklady 112945 120492 127897 136036 150420 Zákonné sociální pojištění 39548 42017 42899 45999 50954 Zákonné sociální náklady 2126 2267 2435 2599 1440 Ostatní sociální náklady 127 224 364 Daň silniční 8 6 6 9 8 Ostatní pokuty a penále Odpis pohledávky 8 Úroky 0 1 Kursové ztráty 2 3 1 Manka a škody 2378 1436 496 837 2782 Jiné ostatní náklady 2866 3229 3199 2577 3359 Odpis dlouhod. nehmot. a 13095 13779 17029 21294 21849 hmotného majetku výnosy celkem Tržby z prodeje služeb aktivace dlouhodobého hmotného majetku Úroky Kursové ztráty Zúčtování fondů Jiné ostatní výnosy Příspěvky a dotace na provoz Daň z příjmů Výsledek hospodaření po zdanění

212437 228957 237921 248104 269141 64300 77857 87479 93206 94556

136 0 209 2869

326 2 360 3846

sl. 7 2007 v% 100,0 8,5 1,5

sl. 8 2008 v% 100 9,6 1,5

sl. 9 sl. 10 sl. 11 2009 2010 2011 v% v% v% 100 100 100 8,0 7,9 7,2 1,8 1,3 1,6

0,0

0,0

0,0

0,0

0,8 0,1 0,0 7,7 53,2 18,6 1,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,1 1,3

0,7 0,1 0,0 7,5 53,0 18,5 1,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,6 1,4

0,8 0,0 0,0 7,3 54,1 18,1 1,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2 1,4

0,6 0,0 0,0 5,7 54,8 18,5 1,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,3 1,0

0,3 0,0 0,0 4,9 55,9 18,9 0,5 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,0 1,2

6,2

6,1

7,2

8,6

8,1

100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 30,3 34,0 36,8 37,6 35,1

77

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,1 0,0 0,2 1,7

0,1 0,0 0,1 0,7

0,0 0,0 0,0 0,9

0,0 0,0 1,1 1,6

191

53

43

268 1703

63 2260

3051 4219

0,1 0,0 0,1 1,4

144923 145847 147568 152522 167196

68,2

63,7

62,0

61,5

62,1

87

67

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

633

645

0,0

0,3

0,3

0,0

0,0

Tabulka 5: Náklady a Výnosy v letech 2007 až 2011 (výsledovky ZZS KV, vlastní zpracování)

34

Z tabulky 5 jednoznačně vyplývá, že mzdové náklady tvoří více než 50 % celkových nákladů a jsou největší nákladovou položkou. Jejich výše se odvíjí od platné legislativy (zákoník práce, nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, katalog prací). Mzdové náklady mají rostoucí tendenci. S tím jsou spojeny i vyšší odvody na zákonném sociálním a zdravotním pojištění a sociální náklady FKSP. I když od 1. 1. 2010 se změnila tvorba fondu FKSP z 2 % na 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy, zákonné sociální náklady se oproti roku 2009 nesnížily. Vliv na růst mzdových nákladů má i dokončená výstavba (r. 2010) tří nových výjezdových stanovišť v Jemnici, Velké Bíteši a v Přibyslavi, neboť na tato stanoviště bylo přijato 25 nových zdravotnických pracovníků. (výroční zpráva 2009, výroční zpráva 2010, vyhláška FKSP). Zvýšení procentního podílu u odpisů dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v roce 2009 zapříčinil nákup tzv. toughbooku, kterými se postupně vybavily všechny sanitní vozy ZZS KV v rámci projektu mobilní podpory výjezdových posádek. V roce 2010 došlo k dalšímu nárůstu odpisů díky novým budovám ve Velké Bíteši a v Jemnici. (výroční zpráva 2009, výroční zpráva 2010) Naproti tomu snížení podílu na celkových nákladech je vidět u položky spotřeba energie, v roce 2009. Zde byla úspora ve výši 1,2 milionu oproti předchozímu roku.

Graf 1: Náklady v letech 2007–2011 (předvahy ZZS KV, vlastní zpracování)

35

Graf 1 znázorňuje náklady ZZS KV, kde dílčí hodnoty udávají průměr, za pětileté období, vyjádřený v procentech. Osobní náklady zahrnují mzdové náklady, ostatní osobní náklady, zákonné sociální a zdravotní pojištění a zákonné sociální náklady FKSP. Materiál spotřebovávaný ZZS KV tvoří především zdravotnický materiál, léky, medicinální plyny, PHM, materiál pro údržbu ICT a sanitek. (předvahy ZZS KV)

Graf 2: Vývoj osobních nákladů v letech 2007–2011 (předvahy ZZS KV, vlastní zpracování)

Graf 2 zobrazuje vývoje jednotlivých složek osobních nákladů v letech 2007–2011. Názorně ukazuje a potvrzuje informace o jejich růstu.

Graf 3: Výnosy v letech 2007–2011 (předvahy ZZS KV za rok 2007–2011, vlastní zpracování)

36

Důležitými výnosovými položkami jsou platby za poskytované služby a zejména příspěvek na provoz od zřizovatele. Kromě služby PNP nabízí organizace zdravotní asistenci při sportovních, kulturních a jiných společenských akcích a pořádá kurzy pro odbornou i laickou veřejnost, zaměřené na poskytnutí první pomoci. Nicméně tyto služby tvoří jen nepatrnou část výnosů z prodeje služeb, dominuje PNP. Výnosy za PNP se odvíjí od počtu ošetřených pacientů a počtu uskutečněných výjezdů. Ovlivněny jsou také výsledkem dohadovacího řízení ZZS KV se zdravotními pojišťovnami o hodnotě bodu. Výše příspěvků od zřizovatele, jakož to i investičních a neinvestičních transferů na daný rok, je stanovena v rozpočtu Kraje Vysočina. Ostatní výnosy tvoří úroky, dary, pojistné události. (předvahy ZZS KV, výroční zpráva 2010)

Graf 4: Vývoj vybraných výnosů v letech 2007–2011 (předvahy ZZS KV, zpracováno autorem)

Graf 4 znázorňuje vývoj výnosů za služby a příspěvků na provoz. Je patrné, že příspěvky na provoz ve sledovaném pětiletém období rostou. Stejný vývoj ovšem nepotvrzují vypočtené indexy z tabulky 5, ty mají spíše klesající tendenci. ZZS KV má uzavřené smlouvy s více než deseti zdravotními pojišťovnami, nejvíce výkonů fakturuje VZP, vývoj výnosu je znázorněn v grafu 4. (předvahy ZZS KV)

37

ZZS KV neposkytuje žádnou doplňkovou činnost. Výsledky hospodaření byly v letech 2008, 2009 ziskové. V ostatních letech dosáhla organizace vyrovnaného hospodářského výsledku. (výsledovky ZZS KV, zřizovací listina)

4.3 Fondy Následující text čerpá ze směrnice ZZS KV zásady pro čerpání FKSP a z informací od ekonomicko–technického náměstka ZZS KV paní ing. Evy Semrádové. ZZS KV tvoří a hospodaří s fondem odměn, s fondem kulturních a sociálních potřeb, s rezervním fondem a s fondem investičním. • Rezervní fond je tvořen ze zlepšených výsledků hospodaření a z finančních darů. Prostředky jsou čerpány obvykle na rozvoj činností organizace. • Investiční fond je obvykle tvořen odpisy hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, případně dotacemi od zřizovatele. Finanční prostředky jsou čerpány na pořízení investic. • Fond odměn je tvořen ze zlepšeného hospodářského výsledku. • ZZS KV hospodaří s FKSP dle vyhlášky 114/2002 FKSP ve znění pozdějších předpisů a dle směrnice ZZS KV – Zásady pro čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb. Fond je tvořen základním přídělem a čerpán je na úhradu příspěvku na stravování zaměstnanců, k výplatě peněžních darů, sociálních výpomocí, na úhradu příspěvku odborové organizaci. ZZS KV spravuje každému zaměstnanci tzv. osobní účet, kde pravidla jeho užívaní jsou také uvedena ve směrnici ZZS KV (rekreace, kulturní akce, dětské tábory, očkování)

4.4 Ukazatele finanční analýzy Ukazatele finanční analýzy informují organizaci o míře dosahování stanovených cílů, i o stránkách finančního řízení. (Kraftová, 2002)

4.4.1 Autarkie Autarkie je míra soběstačnosti firmy. Pro výpočet je použita autarkie hlavní činnosti na bázi výnosů a nákladů a celková autarkie na bázi příjmů a výdajů. (Kraftová, 2002) 38

• Autarkie hlavní činnosti na bázi výnosů a nákladů AHV – HČ = VHČ / NHČ x 100 AHV – HČ

autarkie hlavní činnosti na nákladově výnosové bázi

VHČ

výnosy z hlavní činnosti

NHČ

náklady hlavní činnosti

Autarkie HČ na nákladově výnosové bázi

2007

2008

2009

2010

2011

100,00

100,63

100,60

100,00

100,00

Tabulka 6: Autarkie HČ na nákladové výnosové bázi (předvahy ZZS KV, vlastní zpracování)

ZZS KV je ve sledovaném období soběstačná neboť její autarkie je 100 %. Roky 2008, 2009 tuto hranici mírně překročily. Znamená to, že její výnosy dostatečně pokrývají náklady hlavní činnosti. • Celková autarkie na bázi příjmů a výdajů ACF = NIPy / NIVe x 100 ACF

autarkie na příjmově výdajové bázi celkem

NIPy

neinvestiční (provozní) příjmy

NIVe

neinvestiční (provozní) výdaje

Celková autarkie na bázi příjmů a výdajů

2007

2008

2009

2010

2011

102,40

101,00

100,55

99,50

101,02

Tabulka 7: Autarkie na bázi příjmů a výdajů (předvahy ZZS KV, vlastní zpracování)

Autarkie na bázi příjmů a výdajů není ovlivněna účetními principy, které jsou uplatňovány při účtování nákladů a výnosů. Výpočet byl proveden bez zohlednění příjmů a výdajů na investice, tedy prezentují pouze provozní činnost. Význam tohoto ukazatele spočívá ve schopnosti ukázat, zda jsou příjmy v takové výši, aby stačily na pokrytí výdajů. ZZS KV hospodaří ve smyslu příjmově výdajové soběstačnosti 39

vyrovnaně, neboť výpočet se ve sledovaném období pohybuje vždy kolem hodnoty 100 %. (Kraftová, 2002)

4.4.2 Likvidita Likvidita vyjadřuje poměrový ukazatel znázorňující momentální schopnost organizace uhradit závazky. Pro výpočet jsem použila ukazatel okamžité likvidity, který je možno použít u všech municipálních firem. (Kraftová, 2002) • Okamžitá likvidita. LI = Pe / KZV LI

okamžitá likvidita

Pe

peníze a jejich ekvivalenty (tj. včetně termínovaných vklad a v krátké době obchodovatelných cenných papírů)

KZV

krátkodobé závazky

Okamžitá likvidita

2007

2008

2009

2010

2011

0,79

0,99

1,23

0,80

1,05

Tabulka 8: Okamžitá likvidita (předvahy ZZS KV, vlastní zpracování)

Vypočtené hodnoty ukazují okamžitou likviditu vždy k poslednímu dni příslušného roku. Hodnoty jsou poměrně vysoké, znamená to, že ZZS KV je schopna uhradit své závazky. V letech 2009, 2011 je hodnota dokonce vyšší než 1. (Okamžitá likvidita zdravé firmy soukromého sektoru představuje 1/5 peněz hodnoty závazků. Okamžitá likvidita = 0,2). (Kraftová, 2002)

4.4.3 Aktivita Ukazatelé aktivity mohou u municipálních firem ilustrovat dopady řízení na její efektivnost. V rámci ukazatelů aktivity jsem se rozhodla určit úroveň obratu kapitálu jako hodnocení hrubé výnosnosti (před odečtením nákladů) využívaných celkových zdrojů. (Kraftová, 2002)

40

• Obrat kapitálu Obrat kapitálu = V / K V

výnosy celkem

K

kapitál, celková pasiv

Obrat kapitálu

2007

2008

2009

2010

2011

1,34

1,32

1,24

1,18

1,24

Tabulka 9: Obrat kapitálu (předvahy ZZS KV, vlastní zpracování)

Vypočtené hodnoty ukazují, že ZZS KV „vrátí“ vložený kapitál do fungování firmy více než jedenkrát a to v každém roce z pětiletého sledovaného období.

4.4.4 Financování Pro hodnocení stability jsem použila ukazatel zachycující míru vlastního kapitálu v celkových zdrojích krytí majetku. (Kraftová, 2002) • Míra finanční nezávislosti (stability) Míra finanční nezávislosti = VK / K x 100 VK

vlastní kapitál

K

celkový kapitál

Míra finanční stability

2007

2008

2009

2010

2011

82,94

87,25

86,28

89,71

88,25

Tabulka 10: Míra finanční stability (předvahy ZZS KV, vlastní zpracování)

ZZS KV nabyla ve všech letech hodnot převyšujících 80 %, což znamená, že vlastní zdroje převažují velmi znatelně nad dluhy, které u ZZS KV mají pouze krátkodobý charakter. ZZS KV je finančně stabilní.

41

4.4.5 Investiční rozvoj / útlum Pro posouzení v jaké kvantitě a kvalitě se nachází majetek ZZS KV jsem použila koeficient opotřebení dlouhodobého majetku, který udává v jaké míře je investiční majetek firmy opotřebován. (Kraftová, 2002) • Koeficient opotřebení dlouhodobého majetku kODM = (ΣPC – ΣZC) / ΣPC ΣPC

souhrn pořizovacích cen dlouhodobého majetku

ΣZC

souhrn zůstatkových cen dlouhodobého majetku

Koeficient opotřebení dlouhodobého majetku

2007

2008

2009

2010

2011

0,47

0,47

0,45

0,46

0,50

Tabulka 11: Koeficient opotřebení DM (předvahy ZZS KV, vlastní zpracování)

ZZS KV vyšly koeficienty míry opotřebení dlouhodobého majetku kolem hodnoty 0,50. Tyto výpočty jsou vylepšeny zahrnutím drobného dlouhodobého majetku do výpočtu. Koeficienty jsou ale také negativně ovlivněny způsobem odepisování dlouhodobého majetku, který je předepsán v Pravidlech Kraje Vysočina pro sestavování a schvalování odpisových plánů pro účetní odpisování dlouhodobého majetku. Dle těchto pravidel ZZS KV zařazuje pro účely účetních odpisů majetek do odpisových skupin 1–6, jak také stanovuje příloha zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů. Odchylný postup je uplatněn u dvoustopých motorových vozidel osobních, kde ZZS KV musí sanitky zařadit do odpisové skupiny jedna a odepisovat je patnácti procentní roční sazbou. Doba odepisování pak trvá 6,6 roků. (Pravidla Rady Kraje Vysočina č. 02/08)

4.4.6 Produktivita Ukazatel produktivity je výrazem výkonnosti ve vazbě na zdroje tvorby bohatství. Produktivita práce poměřuje rozsah produkce na jednoho pracovníka. S ohledem na „cenu“ veřejného produktu a na nízkou ovlivnitelnost cen externích nákladů, je vhodné použít pro výpočet produktivity práce v příspěvkové organizaci přidanou hodnotu. (Kraftová, 2002) 42

• Produktivita práce měřená pomocí přidané hodnoty PP = PH / ØL PH

přidaná hodnota (účty skupin 60–62 plus provozní dotace méně 50, 51)

ØL

průměrný počet pracovníků

Produktivita práce

2007 579,53

2008 594,48

2009 619,92

2010 643,76

2011 656,90

Tabulka 12: Produktivita práce (předvahy ZZS KV, tabulka 5, vlastní zpracování)

Čím větší hodnota vyjde, tím lépe. Výsledek lze interpretovat takto. Vypočtená produktivita práce pomocí přidané hodnoty v roce 2011 činí 656 900 Kč, což se rovná skutečnosti, že jeden přepočtený pracovník vyprodukuje asi 657 000 Kč přidané hodnoty. Z této částky jsou hrazeny osobní náklady zaměstnanců, odpisy a zbytek je důchodem ZZS KV. Při průměrné mzdě (2011) 35 200 Kč činí osobní náklady 422 400 Kč za rok. Tedy 86 660 Kč zbývá na pokrytí dalších položek. Odpisy na jednoho zaměstnance jsou 64 113 Kč. Důchodem organizace 22 547 Kč. (Kraftová, 2002)

43

5 SWOT analýza Pro uvědomění si faktorů, které působí na ZZS KV je použita SWOT analýza. Což je strategická analýza organizace z pohledu silných stránek (strengths), slabých stránek (weaknesses), příležitostí (opportunities) a ohrožení (threats). Analýza silných a slabých stránek mapuje interní prostředí firmy. Příležitosti a ohrožení se orientují na externí prostředí firmy, které organizace nemůže tak dobře kontrolovat. (Grasseová, 2010) Silné stránky

Slabé stránky

vysoce kvalifikovaný zdravotnický personál dostupnost a srovnatelnost zdravotní péče zavádění moderních informačních a komunikačních technologií

nenaplnění dojezdové doby na 100 % na území, kde je horší dostupnost

systémová obnova zásahových vozidel a přístrojového vybavení

některá stanoviště jsou v nájemním vztahu

kraj jako zřizovatel

občasná selhání lidského faktoru

ISO dobré fungování IZS Příležitosti

Ohrožení

možnost čerpání finančních prostředků z Evropské unie (EU)

zneužívání linky 155

projekt standardizace operačních středisek IZS

chystané legislativní změny ministerstvem financí ČR

legislativa ministerstva zdravotnictví (MZ)

demografický faktor

kroky plynoucí z ISO výstavba pavilonu urgentní a intenzivní péče Nemocnice Jihlava reforma zdravotnictví Tabulka 13: SWOT analýza (Zdravotní plán Kraje Vysočina, 2007)

5.1 Silné stránky • Vysoce kvalifikovaný zdravotnický personál. Lidské zdroje jsou specifickou činností organizace, zabývající se řízením lidského kapitálu, tedy zaměstnanců jako celku. ZZS KV se při výběru zdravotnického personálu řídí požadavky zákonů 95/2004 Sb. o zdravotnických povoláních lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, a 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních. Požadavky na odbornost administrativních a technických pracovníků si stanovuje sama. Výběry z uchazečů provádí vrcholový management formou pohovorů a všichni nově příchozí zaměstnanci prochází adaptačním procesem. Všichni zaměstnanci absolvují každý rok hodnotící rozhovor se svým 44

nadřízeným. Za velice důležité považuje organizace neustálé vzdělávání svých zaměstnanců na všech úrovních. Podporuje lékaře v získání specializované způsobilosti ve smyslu zákoníku práce i v dalším celoživotním vzdělávání vedoucím k prohlubování kvalifikace. Vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků (NLZP) je potřebné k prodloužení registrace pro výkon jejich práce a též k prohloubení jejich kvalifikace. Každoročně jsou naplánované interní vzdělávací akce zdravotnického personálu. Vzdělávání managementu a vedoucích pracovníků spočívá ve zvýšení manažerských dovedností. Organizace disponuje dostatečným počtem kvalifikovaného personálu a struktura tohoto personálu je stabilní. (Příručka integrovaného systému řízení, směrnice o pravidlech vzdělávání v ZZS KV) • Dostupnost a srovnatelnost zdravotní péče. ZZS KV zajišťuje nepřetržitě PNP v celém Kraji Vysočina, což čítá více než půl milionu obyvatel na území o rozloze 6925 m2.

Přednemocniční neodkladnou péči zde zajišťují pečlivě

rozmístěná výjezdová stanoviště. (www.zzsvysocina.cz) • Zavádění moderních informačních a komunikačních technologií. ZZS KV v roce 2009 vstoupila do pilotního projektu a začala všechny své sanitní vozy vybavovat nejmodernějšími, odolnými notebooky Panasonic Toughbook. Pomocí těchto notebooků získává lékař i záchranář potřebné informace o pacientovi či charakteristice logistiky zásahu, které jsou zadány v centrále dispečerem, po přijetí výzvy. Tento notebook může využít i řidič vozidla, neboť je vybaven navigačním systémem. Během zásahu vyplní zdravotník zprávu o pacientovi, ta je automaticky zaslána do informačního systému (IS) ZZS , vytiskne ji a předá spolu s pacientem personálu ve zdravotnickém zařízení. Výhodou je jednotná, čitelná zdravotnická dokumentace a odstranění činnosti přepisování dat o zásahu do IS po uskutečněném zásahu. Nepřetržitý přístup k důležitým informacím a efektivní práce s daty byly největšími motivy implementace systému. (business.panasonic.cz) • Systémová obnova zásahových vozidel a přístrojového vybavení ZZS KV. Každým rokem

ZZS KV investuje finanční prostředky do nákupu nových

sanitních vozidel a moderních zdravotnických přístrojů. Což dokazuje, že sleduje vývoj v medicíně a snaží se jít s trendem. (výroční zpráva 2010) 45

• Kraj jako zřizovatel. Díky zřizovateli ZZS KV, Kraji Vysočina, nemá organizace ekonomické problémy. Dotace od zřizovatele činí více než 60 % příjmu ZZS KV. Kraj Vysočina si v roce 2007 nechal vypracovat zdravotní plán. Zdravotnictví se stalo prioritou. Z pohledu ZZS KV se dá říci, že dochází k naplnění cílů, které si Kraj Vysočina vytyčil. V oblasti infrastruktury zřizovatel poskytl dotaci na výstavbu výjezdových stanovišť v Jemnici, Velké Bíteši, Počátkách, Kamenici nad Lipou. V roce 2012 budou mít dostavěno nové zázemí záchranáři v Třebíči a v březnu 2012 Rada Kraje Vysočina odsouhlasila záměr vybudovat nové výjezdové stanoviště v Moravských Budějovicích. Kraj Vysočina také zavedl společné nákupy a výběrová řízení. ZZS KV se tato oblast dotýká zejména v nákupu energií. (www.kr-vysocina.cz, www.zzsvysocina.cz, Zdravotní plán Kraje Vysočina, 2007, předvahy ZZS KV) • ISO. ZZS KV je držitelem certifikátů dle norem ISO 9001 pro systém řízení kvality, ISO 14001 pro systém environmentálního managementu a OHSAS 18001 pro systém managamentu bezpečnosti práce. V roce 2010 proběhl zatím poslední dozorový audit, který potvrdil, že integrovaný systém řízení ZZS KV je v souladu s uvedenými normami. (www.zzsvysocina.cz) • Dobré fungování IZS. Každým rokem probíhá nácvik mimořádných událostí na různá témata. Cílem je prověření připravenosti jednotlivých složek IZS za určitých podmínek. (www.most.vspj.cz)

5.2 Slabé stránky • Nenaplněné dojezdové doby u ZZS na celém území, kvůli horší dostupnosti některých částí kraje. Od dubna 2012 vejde v platnost nový zákon o zdravotnické záchranné službě. Doba dojezdu posádky na místo je zde prodloužena z patnácti na dvacet minut. Díky této legislativní změně se již tato slabá stránka vyskytovat nebude, anebo jen zcela výjimečně. (zákon o zdravotnické záchranné službě; Zdravotní plán Kraje Vysočina, 2007) • Výjezdová stanoviště v nájemním vztahu. Přestože se zřizovatel snaží o výstavbu nových výjezdových stanovišť ZZS KV, velká část je jich v nájmu. Stav těchto budov však ne zcela odpovídá požadovaným parametrům. (Zdravotní plán Kraje Vysočina, 2007) 46

• Občasné selhávání lidského faktoru. ZZS KV má vytvořenou směrnici Řízení neshod, nehod a skoronehod. Zpětnou vazbu, pochvaly a stížnosti, od pacientů a externích zákazníků shromažďuje manažer integrovaného systému řízení. Pokud ze stížnosti vyplyne, že došlo k neshodě se stanovenými požadavky, řeší se tato neshoda podle směrnice. Dle Pravidla Rady Kraje Vysočina pro vyřizování stížností ve zdravotnických zařízeních zřizovaných Krajem Vysočina, je ZZS KV povinna o přijatých stížnostech i pochvalách informovat zřizovatele.

5.3 Příležitosti • Výstavba pavilonu urgentní a intenzivní péče (PUIP) v Nemocnici Jihlava. V roce 2011 byla započata výstavba PUIP Nemocnice Jihlava. V tomto pavilonu budou příjmové ambulance všech odborností. Pro ZZS KV to bude velká výhoda, neboť pavilon PUIP se staví v sousedství ZZS KV. Budova PUIP bude přímo spojena tunelem s heliportem ZZS KV. Díky tomuto propojení odpadne současná praxe překládání pacienta z vrtulníku do sanitky, aby mohl být převezen do Nemocnice Jihlava. Tento pavilon je optimálním místem pro plynulý přechod z přednemocniční do nemocniční neodkladné péče. Pacient se dostává okamžitě do péče kvalifikovaného personálu, který má k dispozici potřebný materiál i prostor aby mohl přesně určit diagnózu a zahájit léčbu. Celý proces se tak urychlí a pro pacienta bude méně traumatizující. (www.krvysocina.cz/; Pokorný, 2004) • Možnost čerpání finančních prostředků z EU. ZZS KV je jedním ze subjektů již spuštěného projektu, Jednotná úroveň informačních systémů operačního řízení a modernizace technologií pro příjem tísňového volání základních složek integrovaného záchranného systému. Gestorem projektu je Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství HZS ČR. Cílem je snížení následků mimořádných událostí (MU), na kterých se podílí složky IZS (méně mrtvých, zraněných, menší škody na majetku). Toto bude mít jednoznačně přínos pro občana. Aby následky MU byly co nejmenší je potřeba zvýšit účinnost tísňového volání, zvýšit účinnost operačního řízení, zvýšit přesnost lokalizace MU a zrychlit zahájení činnosti všech nezbytných složek IZS. Podstatou projektu je vybudování jednotného konceptu operačních středisek IZS, která budou vybavena moderními informačními a komunikačními technologiemi. Spolupráce jednotlivých složek 47

tak bude na vyšší úrovni. Projekt je financován z 85 % ze strukturálních fondů Evropské unie.

Provozní

fáze projektu

bude spuštěna v roce

2013.

(www.most.vspj.cz) • Legislativa Ministerstva zdravotnictví České republiky. Dnem 1. 4. 2012 vejde v platnost zákon č. 374/2011 o zdravotnické záchranné službě. Tímto zákonem se ruší dosud platná vyhláška č. 343/1992 o zdravotnické záchranné službě, která nevyhovuje po stránce formy ani po stránce obsahu. Změnou v nové legislativě prošla např. otázka dojezdnosti posádky. Stávající vyhláška ukládá rozmístění výjezdových stanovišť tak, aby dojemnost posádky na místo, kde je nutné zajistit PNP od přijetí tísňové výzvy byla do patnácti minut. Nový zákon prodloužil čas o pět minut. Tedy na místo se posádka musí dostat do dvaceti minut ovšem od okamžiku převzetí pokynu k výjezdu od ZOS. Novinkou v zákoně je oprávněnost členů výjezdové skupiny vstoupit do cizích objektů, obydlí a vyžadovat součinnost a nezbytné informace od fyzických a právnických osob. V dosavadní právní úpravě toto oprávnění chybělo a v praxi to způsobovalo řadu obtíží. (zákona o zdravotnické záchranné službě, vyhláška o zdravotnické záchranné službě) • Kroky plynoucí z ISO. Důležitým hodnotícím parametrem o kvalitě poskytovaných služeb je zpětná vazba od zákazníků ve formě tzv. Souhrnné zprávy o přijatých pochvalách a stížnostech. Pochvaly a poděkování jsou dobrou motivací pro další práci. Případné stížnosti jsou vyřizovány dle vnitřní směrnice organizace a od roku 2009 také dle Pravidel Rady Kraje Vysočina pro vyřizování stížností ve zdravotnických zařízeních zřizovaných Krajem Vysočina. Cílem organizace je včasné odhalení a rychlé vyřešení případných problémů a dobrá komunikace se zákazníky (pacienty). Jelikož cílem organizace je neustále se zlepšovat a zkvalitňovat své služby, provedla ZZS KV v roce 2010 změnu v organizaci ZOS. Přešla z dosavadního jednostupňového provozu, kde všechny operátorky prováděly všechny činnosti týkající se jednotlivých výjezdů od počátku až do konce, k dvoustupňovému. Dvoustupňový provoz je rozdělen na činnosti příjmu tísňové výzvy a operační řízení. Tento provoz by měl být lépe přehledný. Zatím je ve zkušebním provozu. (výroční zpráva 2010)

48

• Reforma zdravotnictví. V roce 2012 vejdou v platnost změny ve zdravotnickém systému. Reforma zdravotnictví klade důraz nejen na ekonomickou stabilitu, ale zejména na posílení práv pacientů. Vláda učinila kroky k tomu, aby nedocházelo k prohlubování schodku systému zdravotního pojištění, který by mohl vést ke zhoršení kvality zdravotní péče. Opatření, která mají zabránit zhoršování financování zdravotní péče, jsou např. v efektivnějším vynakládání výdajů, omezení korupčních příležitostí a ve spoluúčasti pacienta na výdajích za péči. Novinkou je možnost pacienta podílet se finančně na ekonomicky náročnější léčbě. Dále se zvýšil poplatek za hospitalizaci. Reforma mění od roku 2012 financování nemocnic. Zdravotní pojišťovny budou výkony nemocnic hradit podle DRG (platba za diagnózu). Metoda, která by měla nemocnice motivovat k účelné léčbě a k lepšímu využívání zdrojů. Věřím, že tyto změny zamezí plýtvání a finanční prostředky budou efektivně použity na vývoj a rozvoj medicíny čímž bude poskytovaná zdravotní péče kvalitnější v celém systému zdravotnictví. (www.vlada.cz)

5.4 Ohrožení • Zneužíváním linky 155. Podnětem k výjezdu je klamavá tísňová výzva, kdy volající podává zcela úmyslně mylné informace. Často se vyskytují případy, kdy pacient si je vědom, že jeho stav není v ohrožení života a přesto volá linku 155 kvůli výhodám z toho plynoucím. Pacient nemusí zajišťovat přepravu do zdravotnického zařízení, kde je o něj postaráno bez čekání. Odpadá i úhrada poplatku za ambulantní péči, případně za pohotovost. Dále se vyskytují případy, kdy volající mají potřebu pouze si povídat, nebo vyžadují od dispečerek informace o ordinačních hodinách zdravotnických zařízení. (Dubcová, 2011) • Chystané legislativní změny Ministerstva financi České republiky platné od roku 2013. ZZS KV by se především dotýkalo sjednocení dosavadních sazeb DHP do jedné sazby 17,5 % a snížení výše obratu pro povinnou registraci k DPH z 1 000 000 Kč na 750 000 Kč. (Konvergenční program ČR) • Demografický faktor. Kraj Vysočina se ve srovnání s ostatními kraji České republiky vyniká velmi nízkou mírou úmrtnosti, nižší migrační aktivitou, rychlejším stárnutím populace. Věková struktura je jedním z ukazatelů 49

zdravotního stavu populace. Pokud ta, je složena z většího počtu obyvatel vyššího věku, jsou kladeny i vyšší nároky na zdravotní péči. Graf 5 znázorňuje vývoj populace Kraje Vysočina. Z toho je patrné, že skupina 0–14 v letech 2008–2010 stagnuje, naproti tomu skupina 65 + se v těchto třech letech zvýšila. V roce 2007 poprvé převýšil počet osob nejstarší věkové kategorie populaci dětí o 459. Ukazatel index stáří sleduje podíl osob ve věku 65 + na 100 dětí. Jeho hodnota v roce 2010 je 109,6 %. (www. jihlava.czso.cz)

Graf 5: Věková struktura a index stáří v Kraji Vysočina (www.jihlava.czso.cz)

5.5 Vyhodnocení SWOT analýzy SWOT analýza je využívaná pro stanovení strategie firmy. V první fázi byly identifikovány silné a slabé stránky organizace spolu s příležitostmi a hrozbami vnějšího okolí. Následně budou hodnoceny všechny faktory a ty se strategickým významem budou zaznamenány do SWOT matice. (Grasseová, 2010)

5.5.1 Hodnocení silných a slabých stránek V tabulce 14 jsou silné a slabé stránky hodnoceny z hlediska důležitosti vlivu na Zdravotnickou záchrannou službu Kraje Vysočina. Pro stanovení důležitosti je použita metoda alokace sta bodů. Ta spočívá v rozdělení sta bodů mezi silné stránky a sta bodů mezi slabé stránky organizace. Čím je faktor pro organizaci důležitější, tím vyšší počet bodů získává.

50

Hodnota Silné stránky vysoce kvalifikovaný zdravotnický personál kraj jako zřizovatel ISO

30 20 15

dostupnost a srovnatelnost zdravotní péče

10

systémová obnova zásahových vozidel a přístrojového vybavení dobré fungování IZS zavádění moderních informačních a komunikačních technologií Slabé stránky občasná selhání lidského faktoru nenaplnění dojezdové doby na celém území kraje některá stanoviště jsou v nájemním vztahu

10 10 5 50 30 20

Tabulka 14: Hodnocení silných a slabých stránek ZZS KV (vlastní zpracování)

5.5.2 Hodnocení příležitostí a ohrožení Při hodnocení hrozeb je brán zřetel na závažnost dopadu hrozby z vnějšího prostředí na organizaci a pravděpodobnost jejího vzniku. Pro hodnocení závažnosti je použita bodová stupnice z tabulky 15 a předpokládaná pravděpodobnost vzniku je stanovena slovním vyjádřením uvedeném v tabulce 16. Úroveň rizika je poté vyjádřena součinem závažnosti dopadu a pravděpodobnosti vzniku hrozby. (Grasseová, 2010) Slovní vyjádření závažnosti dopadu hrozby zanedbatelná málo významná významná velmi významná nepřijatelná

Počet bodů 1 2 3 4 5

Tabulka 15: Ohodnocení závažnosti dopadu hrozeb (Grasseová, 2010)

Předpokládaná pravděpodobnost vzniku hrozby / příležitosti v % <1;2> <21;40> <41;60> <61;80> <81;100>

Slovní vyjádření pravděpodobnosti vzniku hrozby / příležitosti téměř nemožná výjimečně možná běžně možná vysoce pravděpodobná hraničící s jistotou

počet bodů 1 2 3 4 5

Tabulka 16: Ohodnocení pravděpodobnosti vzniku hrozby, příležitosti (Grasseová, 2010)

51

Závažnost dopadu Ohrožení chystané legislativní změny MFČR demografický vývoj zneužívání linky 155

Pravděpodobnost vzniku 4 3 3

Úroveň rizika 3 4 2

12 12 6

Tabulka 17: Hodnocení hrozeb vnějšího prostředí ZZS KV (vlastní zpracování)

Obdobný postup jako u hodnocení hrozeb je použit i u hodnocení příležitostí. Rozdíl je pouze v tom, že je hodnocena atraktivita dopadu příležitosti na ZZS KV v případě, že je využita. Výsledná hodnota součinu atraktivity dopadu a pravděpodobnosti vzniku příležitosti je úroveň přínosu. Atraktivita dopadu Příležitosti legislativa MZČR výstavba PUIP Nemocnice Jihlava projekt standardizace operačních středisek IZS kroky plynoucí z ISO možnost čerpání finančních prostředků z EU reforma zdravotnictví

Pravděpodobnost vzniku

Úroveň přínosu

4 4

5 5

20 20

3 3

4 3

12 9

3 2

2 3

6 6

Tabulka 18: Hodnocení příležitostí vnějšího prostředí ZZS KV (vlastní zpracování)

5.5.3 SWOT matice

Obrázek 2: SWOT matice (vlastní zpracování)

52

SWOT matice znázorňuje faktory, z nichž mohou být generovány alternativy strategií. Strategie „hledání“ je využívána k odstranění slabých stránek prostřednictvím příležitostí. Díky opoře v zákoně o zdravotnické záchranné službě, který vejde v platnost 1. dubna 2012, již nebude slabou stránkou organizace nenaplněná dojezdová doba. Nový zákon prodlužuje dojezdnost z patnácti na dvacet minut. Jistě to není impuls k tomu, aby posádky záměrně zdržovaly výjezdy a zhoršovala se tím dostupnost zdravotnické záchranné služby. Cílem této změny je zajistit pokrytí území kraje výjezdovými základnami a optimálním počtem personálu, tak, aby byla v 95 % výjezdů zaručena dostupnost zdravotnické záchranné služby do dvaceti minut. Pokud by se tak nestalo, dojde na základě tohoto zjištění k vybudování nových výjezdových stanovišť nebo k zajištění navýšení počtu výjezdových posádek. Patnácti minutová dojezdnost, která byla do 31. března 2012 stanovena vyhláškou o zdravotnické záchranné službě, je dle analýzy z roku 2008 nereálná, extrémně nákladná a hrozil by pokles kvality poskytované zdravotní péče z důvodu nedostatku zdravotnického personálu. (důvodová zpráva k návrhu zákona o zdravotnické záchranné službě) Další alternativou strategie, může být využití silné stránky ke zhodnocení příležitostí identifikovaných ve vnějším prostředí. Organizace může zaujmout také strategii obranou, při které firma eliminuje slabé stránky a snaží se vyhnout faktorům, které by ji mohly ohrozit. Tato strategie je však uplatňována v „boji o přežití“ organizace. Naproti tomu organizace dostatečně silná může využít strategii přímé konfrontace s ohrožením. (Grasseová, 2010)

53

Závěr Cílem bakalářské práce bylo přiblížit činnosti ZZS KV a popsat jejich význam. Provést rozbor hospodaření v období roků 2007 až 2011. Dílčím cílem bylo zpracovat SWOT analýzu, která odhalí silné, slabé stránky a faktory které mohou být příležitostí nebo ohrožením ZZS KV v budoucnu. ZZS KV je neziskovou organizací poskytující veřejnou službu. Zřizovatelem organizace je Kraj Vysočina. Účel, pro který byla zřízena, je zejména poskytování PNP. Zajištění této služby spočívá v odborné péči o pacienta na místě vzniku postižení, během přepravy a trvá až do okamžiku předání pacienta pracovišti nemocniční péče. PNP je velice důležitá, neboť pokud by došlo k časové prodlevě nebo k neodborné péči, naděje na záchranu se zmenšují. Poskytování PNP je nezbytné při hromadných neštěstích. ZZS KV má vypracovaný traumatologický plán, který je součástí krizového plánu Kraje Vysočina. Připravenost organizace na tyto události se nacvičuje minimálně dvakrát ročně v součinnosti s ostatními složkami IZS. Tyto simulace jsou velice důležité a napomáhají k odstranění problémů. Úkolem ZZS KV je také řízení nasazení LZS. LSZ sídlí v Jihlavě a provozovatelem je společnost Alfa–Helicopter spol. s r. o. ZZS KV hospodaří s majetkem svěřeným jí Krajem Vysočina. Financování organizace je zajištěno především z rozpočtu zřizovatele, prostřednictvím provozní dotace. Ta představuje více než 60 % z celkových příjmů. Zbylou část tvoří příjmy od zdravotních pojišťoven, kterým jsou účtovány výkony za provedenou péči. Výkony jsou obodovány a bod má peněžní hodnotu, která je výsledkem dohadovacího řízení s VZP. Počet uskutečněných výjezdu, ošeřených pacientů a hodnota bodu ovlivňují výši výnosů za poskytnuté služby. Nejvyšší nákladovou položkou jsou osobní náklady, které tvoří více než 50 % celkových nákladů. Výše mezd je stanovena legislativou. Organizace hospodařila v letech 2007, 2010 a 2011 s nulovým výsledkem hospodaří a v letech 2008, 2009 dosáhla zisku. ZZS KV neprovozuje žádnou doplňkovou činnost. V rámci finanční analýzy jsem použila několik nástrojů ke zjištění efektivnosti využívání zdrojů. V každém z pěti sledovaných období jsem vypočítala míru 54

soběstačnosti organizace, aktivitu a okamžitou likviditu firmy. Pro ilustraci dopadu řízení na efektivnost firmy byl použit ukazatel aktivity. Dále jsem hodnotila stabilitu firmy, investiční rozvoj a produktivitu. Výsledky všech aplikovaných ukazatelů dokazují, že ZZS KV hospodaří efektivně. Výhrady by bylo možné mít k investičnímu rozvoji ZZS KV, ovšem výsledky jsou zde ovlivněny způsobem odepisování, který je předepsán zřizovatelem. V závěrečné kapitole jsem analyzovala ZZS KV z pohledu silných, slabých stránek, příležitostí a ohrožení pomocí SWOT analýzy. Organizace disponuje vysoce kvalifikovaným zdravotnickým personálem, který ke své práci používá moderní informační a komunikační technologie. ZZS KV se snaží systémově obnovovat zásahová vozidla a investovat do nákupu zdravotnických přístrojů. Silnou stránkou je, že Kraj Vysočina je zřizovatelem organizace. ZZS KV nemá ekonomické problémy a zlepšování fungování zdravotní péče v kraji je prioritou Kraje Vysočina. Důkazem toho, že systém řízení kvality ZZS KV, stejně jako integrovaný systém řízení, systém environmentálního managementu a systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se shodují s požadavky daných norem, jsou certifikáty, které ZZS KV získala v roce 2009. Certifikace potvrzuje to, že organizace se neustále snaží zlepšovat služby, které poskytuje svým zákazníkům. Nedostatky organizace vidím v nenaplněné dojezdnosti na celém území kraje a v občasném selhání lidského faktoru. Nicméně organizace se snaží eliminovat výskyt těchto nedostatků nápravnými opatřeními. Přínosem pro ZZS KV a především pro pacienty bude dokončení pavilonu PUIP Nemocnice Jihlava, kde dojde k přímému propojení pavilonu s heliportem záchranné služby. Odpadne tak současná praxe překládání pacienta z vrtulníku do sanity a následný převoz do nemocnice. Příležitost poskytuje i Evropská unie, respektive možnost čerpání finančních prostředků z jejích fondů. Věřím, že k lepšímu fungování ZZS KV přispěje zákon o zdravotnické záchranné službě, který vejde v platnost 1. dubna 2012 i reforma zdravotnictví. ZZS KV ohrožují případy zneužívání linky 155. Dalším faktorem jsou legislativní změny plánované ministerstvem financí na rok 2013. Zejména sjednocení základní a snížené sazby do jedné – 17,5 %. Organizace není plátcem DPH, tímto zvýšením by se

55

zdražily její vstupy. Nepříznivým faktorem je i demografický vývoj v kraji. Populace stárne a kategorie lidí nad 65 let je početnější než kategorie dětí. ZZS KV je velice důležitým článkem systému zdravotnictví z čehož vyplývá důležitost jí poskytovaných služeb, zejména PNP. Hospodaří s prostředky, aby byl efektivně zabezpečen účel, pro který byla zřízena. Využívá svých silných stránek a slabé stránky eliminuje, je připravená okamžitě reagovat na případné hrozby, ale i využít příležitosti ke svému prospěchu. Závěrem bych chtěla říci, že dle mého názoru, byly cíle bakalářské práce naplněny.

56

Literatura Monografie ERTLOVÁ, Františka a Josef MUCHA. Přednemocniční neodkladná péče. 2. přeprac. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2003, 368 s. ISBN 80-701-3379-1. GLADKIJ, Ivan a Ladislav STRNAD. Zdravotní politika - zdraví - zdravotnictví. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002, 111 s. ISBN 80-244-0500-8. GRASSEOVÁ, Monika, Radek DUBEC a David ŘEHÁK. Analýza v rukou manažera: 33 nejpoužívanějších metod strategického řízení. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 325 s. ISBN 978-80-251-2621-9. HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ. Veřejné finance. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 340 s. ISBN 978-80-7357-497-0. KRAFTOVÁ, Ivana. Finanční analýza municipální firmy. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2002, 206 s. ISBN 80-717-9778-2. PEKOVÁ, Jitka. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2008, 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5. PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: úvod do problematiky. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2008, 579 s. ISBN 978-80-7357-358-4. PILNÝ, Jaroslav. Veřejné finance. 5. dopl. a uprav. vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2007, 226 s. ISBN 978-807-1949-633. POKORNÝ, Jiří. Urgentní medicína. 1. vyd. Praha: Galén, 2004, 547 s. ISBN 80-7262259-5. POTŮČEK, Martin, Miroslav PURKRÁBEK a Josef VAVROUŠEK. Zrod teorie veřejné politiky v České republice: úvodní studie k analýze formování a realizace veřejné politiky v České republice po r. 1989. 1. vyd. Praha: Vesmír, 1994, 99 s. Veřejná a sociální politika, 1/1994. ISBN 80-901-1316-8. REKTOŘÍK, Jaroslav. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2002, 264 s. ISBN 80-861-1960-2. 57

REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 3., aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2010, 188 s. ISBN 978-80-86929-54-5.

Internetové zdroje AZZS ČR: Zápis z jednání VH AZZS ČR konaného dne 1. 3. 2012 v Jihlavě [online]. 2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://generator.citace.com/dok/wiGt4Et2J1CimUkF Computer Product Solutions: Případové studie [online]. 2009 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://business.panasonic.cz/reseni-z-oblasti-pocitacovychproduktu/pipadove-studie ČSÚ v Jihlavě: ediční plán 2011 [online]. ČSÚ, 2011 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://www.jihlava.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/F80024632D/$File/6313641101.pd f Kraj Vysočina: Dnes začala stavba nového Pavilonu urgentní a intenzivní péče Nemocnice Jihlava [online]. Jihlava, 28.02.2011 [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/dnes-zacala-stavba-noveho-pavilonu-urgentni-a-intenzivnipece-nemocnice-jihlava/d-4032908/query=PUIP Kraj Vysočina: Kraj plánuje výstavbu nového stanoviště záchranářů v Moravských Budějovicích [online]. 2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.krvysocina.cz/kraj-planuje-vystavbu-noveho-stanoviste-zachranaru-v-moravskychbudejovicich/d-4042610/p1=32066rg=450008&n=kraj-planuje-vystavbu-novehostanoviste-zachranaru-v-moravskych-budejovicich&pocet=10&stranka=2 Kraj Vysočina: Pravidla Rady Kraje Vysočina č. 2/2008 [online]. Jihlava, 2008 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/pravidla-rady-kraje-vysocina-r2008/ds-300182/archiv=0&p1=10520 Kraj Vysočina: Pravidla Rady Kraje Vysočina č. 4/2009 [online]. Jihlava, 2009 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/2009/ds-300835/p1=25311 Kraj Vysočina: Zdravotní plán Kraje Vysočina [online]. Jihlava, 2007 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/zdravotni-plan-kraje-vysocina/d1835328/p1=52522 58

Ministerstvo financí České republiky: Konvergenční program České republiky - duben 2011 [online]. Praha, 2011 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Konvergencni-program-CR_2011-04_pdf.pdf Ministerstvo spravedlnosti České republiky: Obchodní rejstřík a Sbírka listin Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. 2012 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrikdotaz?dotaz=zdravotnick%C3%A1+z%C3%A1chrann%C3%A1+slu%C5%BEba+kraje +vyso%C4%8Dina Ministerstvo zdravotnictví České republiky: Reforma zdravotnictví - průvodce změnami [online]. Praha, 2011 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://icv.vlada.cz/cz/reformazdravotnictvi/pruvodce-zmenami/ Most k partnerství - VŠP Jihlava tvoří síť: semináře, panelové diskuse, konference: Zásah 2011 [online]. 2011 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: https://most.vspj.cz/files/17/Zasah_2011_sbornik.pdf Organisation for Economic Co-operation and Development: OECD Health Data 2011 Frequently Requested Data [online]. Paris: OECD, November 2011 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://www.oecd.org/document/16/0,3746,en_2649_33929_2085200_1_1_1_1,00.html ÚZIS ČR: Zdravotnická zařízení v ČR v roce 2010 [online]. ÚZIS ČR, 13.07.2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/rychle-informace/zdravotnicka-zarizenicr-roce-2010 WHO: Mental health [online]. WHO, 2012 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://www.who.int/topics/mental_health/en/ Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina: informace dle z. 106/1999 Sb. [online]. Jihlava, 2012 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://www.zzsvysocina.cz/index.php?page=orgz Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina: Integrovaný systém řízení [online]. Jihlava, 2012 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://www.zzsvysocina.cz/index.php?page=kval

59

Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina: síť výjezdových základen [online]. Jihlava, 2012 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://www.zzsvysocina.cz/index.php?page=stanoviste Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina: slovo úvodem [online]. Jihlava, 2012 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://www.zzsvysocina.cz/index.php?page=uvod Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina: typy posádek [online]. Jihlava, 2012 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://www.zzsvysocina.cz/index.php?page=posadky

Právní předpisy Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., katalog prací Sb. Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 425/2011 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění pro rok 2012, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 434/1992 o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů

60

Ostatní zdroje DUBCOVÁ, Jana. TANR - Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace. Čelákovice, 2011. Dostupné z: http://vos.mills.cz/assets/Absolventsk-prce-2011/Dubcova-DZZDS92011.pdf. Bakalářská práce. Vyšší odborná škola a střední zdravotnická škola Mills. Vedoucí práce MUDr. Josef Štorek. Důvodová zpráva k návrhu zákona o zdravotnické záchranné službě ze dne 29. června 2011 Ekonomicko–technický náměstek ZZS KV ing. Eva Semrádová Urgentní medicína: Hromadná havárie 20.3.2008 na D1. České Budějovice: Mediprax CB, 2008. ISSN 1212-1924. Dostupné z: http://mediprax.cz/um/casopisy/UM_2008_02.pdf

Dokumenty ZZS KV Pravidla vzdělávání Předvaha 2007 Předvaha 2008 Předvaha 2009 Předvaha 2010 Předvaha 2011 Příručka integrovaného systému řízení Řízení neshod, nehod a skoronehod Výkaz zisků a ztrát 2007 Výkaz zisků a ztrát 2009 Výkaz zisků a ztrát 2010 Výkaz zisků a ztrát 2011 Výkaz zisků a ztrát 2008 61

Výroční zpráva 2009 Výroční zpráva 2010 Zásady pro čerpání FSKP Zřizovací listina ZZS KV

Seznam obrázku Obrázek 1: Zajištění PNP v jednotlivých oblastech kraje Vysočina .............................. 25 Obrázek 2: SWOT matice ............................................................................................... 52 Obrázek 3: Organizační struktura ZZS KV .................................................................... 64

Seznam tabulek Tabulka 1: Samuelsonova kritéria členění ekonomických statků .................................. 12 Tabulka 2: Výdaje na zdravotnictví k HDP v % ............................................................ 17 Tabulka 3: Výjezdové posádky....................................................................................... 26 Tabulka 4: Základní údaje .............................................................................................. 33 Tabulka 5: Náklady a Výnosy v letech 2007 až 2011 .................................................... 34 Tabulka 6: Autarkie HČ na nákladové výnosové bázi ................................................... 39 Tabulka 7: Autarkie na bázi příjmů a výdajů ................................................................. 39 Tabulka 8: Okamžitá likvidita ........................................................................................ 40 Tabulka 9: Obrat kapitálu ............................................................................................... 41 Tabulka 10: Míra finanční stability ................................................................................ 41 Tabulka 11: Koeficient opotřebení DM .......................................................................... 42 Tabulka 12: Produktivita práce ....................................................................................... 43 Tabulka 13: SWOT analýza ............................................................................................ 44 Tabulka 14: Hodnocení silných a slabých stránek ZZS KV ........................................... 51 62

Tabulka 15: Ohodnocení závažnosti dopadu hrozeb ...................................................... 51 Tabulka 16: Ohodnocení pravděpodobnosti vzniku hrozby, příležitosti ........................ 51 Tabulka 17: Hodnocení hrozeb vnějšího prostředí ZZS KV .......................................... 52 Tabulka 18: Hodnocení příležitostí vnějšího prostředí ZZS KV .................................... 52

Seznam grafů Graf 1: Náklady v letech 2007–2011 ............................................................................. 35 Graf 2: Vývoj osobních nákladů v letech 2007–2011 ................................................... 36 Graf 3: Výnosy v letech 2007–2011 .............................................................................. 36 Graf 4: Vývoj vybraných výnosů v letech 2007–2011 .................................................. 37 Graf 5: Věková struktura a index stáří v Kraji Vysočina ............................................. 50

63

Příloha

Obrázek 3: Organizační struktura ZZS KV

64