Záchranná služba není lékařská pohotovost

ČÍSLO 4/2005 • ROČNÍK 3 • MĚSÍČNÍK PRO OBČANY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE • NÁKLAD 475.000 VÝTISKŮ OVĚŘEN AUDITORSKOU FIRMOU TÉMA MĚSÍCE

Záchranná služba není lékařská pohotovost MSK – Do 15 minut musí podle vyhlášky přijet k pacientovi záchranka, neboli mu musí být v této době poskytnuta přednemocniční neodkladná péče (PNP).

Pěstoun je někdy více než rodič Více než šest desítek dětí z našeho kraje čeká na vhodnou náhradní rodinu, v níž by našly svůj nový domov. Celkem je podle údajů z konce loňského roku v pěstounské péči v Moravskoslezském kraji 1228 dětí v 856 rodinách. „Stále je nedostatek vhodných zájemců o pěstounskou péči. Na pěstouny jsou totiž kladeny vysoké nároky, například mnohdy musejí být schopni akceptovat účast biologických rodičů. Zároveň důsledně dbáme na to, aby děti vyrůstaly ve vhodném prostředí,“ uvedl náměstek hejtmana Jiří Carbol (KDU-ČSL). Do pěstounské péče jsou nejčastěji svěřovány sociálně osiřelé děti, které sice mají své rodiče, ale ti se o ně nechtějí, nemohou nebo neumějí starat. „V evidenci máme zejména starší děti, děti jiného etnika, sourozenecké skupinky, děti s různými zdravotními nebo psychomotorickými obtížemi,“ upřesnil vedoucí oddělení sociálních služeb Daniel Rychlik s tím, že pěstounská péče je jen jednou z forem náhradní rodinné péče o děti, jež z nejrůznějších příčin nemohou vyrůstat ve své původní rodině. (pokračování na straně 2)

I

zde ale samozřejmě existují výjimky, kdy záchranná služba není s to do 15 minut k pacientovi dorazit. Jen za loňský rok v kraji zasahovalo u téměř 78.000 případů 52 posádek rychlé lékařské a zdravotnické pomoci a více než 700krát vzlétl vrtulník letecké záchranné služby. „Proti roku 2003 vzrostl počet zásahů o více než 5000,“ konstatoval ředitel Územního střediska záchranné služby MSK (ÚSZS) Roman Gřegoř a dodal, že vloni jen v Ostravě přijal dispečink záchranné služby téměř 200.000 hovorů, ve skutečný výjezd záchranky však vedl jen každý desátý. „Náš provoz je velmi nákladný, kromě investičních prostředků činí ročně skoro 450 milionů korun. Necelých 200 milionů korun uhradí zdravotní pojišťovny a přes 250 milionů doplácí na provoz Moravskoslezský kraj,“ vypočítal ředitel Gřegoř s tím, že během následujících šesti let by mělo dojít k postupné obměně sanitek záchranky, což si vyžádá dalších 123 milionů korun. Záchranná služba používá také vrtulník, který je nejmodernější

SLOUPEK ZASTUPITELE

Vážení čtenáři měsíčníku Moravskoslezského kraje! Letos vydáváme měsíčník informací pro vás, občany Moravskoslezského kraje, po oba prázdninové měsíce. Napsali jste nám, že minulé téma měsíce »Mošnovské letiště« bylo pro vás zajímavé a že jste přivítali také více informací o domovech důchodců. Ve svých dopisech píšete, že chcete číst a dozvídat se o věcech, které se vás bezprostředně týkají – tedy zdraví, finance, bezpečnost. Naším záměrem je kromě základních informací reflektovat právě tato témata. Rád bych zde uvedl, že nás těší příznivý ohlas na minulá čísla novin. Mimo uvedených témat bychom vás rádi postupně informovali například i o tom, jak si vede náš kraj v oblasti vědy a výzkumu. V tomto srpnovém vydání se v tématu měsíce dozvíte o problematice pěstounské péče. Navštívili jsme také dvě rodiny, pro které je starost o přijaté děti běžnou záležitostí. Dále se dočtete, jak se daří záchranářům z územního střediska záchranné služby kraje. V rubrice Peníze z kraje pomohly si budete moci přečíst o podpoře venkova. O tom, že Ostrava bude v září dějištěm mistrovství Evropy v hasičském sportu, se dozvíte na straně třetí v rozhovoru s ředitelem hasičů Zdeňkem Nytrou. Opět nezapomínáme na naše seniory v jejich pravidelné rubrice na straně šest. Na poslední straně pak představujeme radního kraje a náměstka hejtmana Pavola Lukšu a opět přinášíme oblíbenou fotoreportáž. Nechybí ani pravidelné informace pro vaši bezpečnost, tip na výlet, sportovní strana či křížovka o ceny… Příprava obsahu listu je náročná, doufám proto, že vám stejně jako v minulých měsících přinese potřebné a zajímavé informace. Lubomír Pospíšil (ODS), krajský zastupitel a člen redakční rady měsíčníku

Nenašli jste naše noviny ve Vaší schránce? Reklamační linka: 242 450 505

TÉMA MĚSÍCE

ve své třídě na světě. Ze zemí bývalého východního bloku byl poprvé nasazen 1. února 2003 právě v Ostravě. ÚSZS v našem kraji je největší organizací Zdravotnické záchranné služby v ČR. Funguje jako jedna organizace (v kraji) od začátku loňského roku, vznikla sloučením pěti zdravotnických záchranných služeb (okresů) s ÚSZS Ostrava. „Zvýšila se tak dostupnost přednemocniční neodkladné péče, také výjezdové a administrativní postupy jsou mnohem operativnější,“ dodal náměstek hejtmana Jiří Veverka (ODS). Podle Hany Buryové z oddělení zdravotní péče je záchranka nyní akceschopnější při záchraně lidských životů a zdraví. „Prostřednictvím ÚSZS je ale zajišťována také lékařská služba první pomoci mimo území města Ostravy, přičemž lékaři sloužící na této pohotovosti jsou i zálohou záchranné služby,“ vysvětlila. Zároveň se sloučením byly pro celý kraj jednotně nastaveny ordinační hodiny lékařské pohotovosti a její poskytování v nočních hodinách by-

lo přesunuto do nemocnic zřizovaných krajem. „Bohužel občané zaměňují služby, které poskytuje zdravotnická záchranná služba a lékařská služba první pomoci s ústavní pohotovostí v nemocnicích. Do nemocnice by se měl nemocný či zraněný občan dostat až prostřednictvím záchranky nebo na doporučení lékaře lékařské služby první pomoci, což bohužel občané často nerespektují,“ uvedla Hana Buryová s tím, že i zde existují výjimky, především u akutních úrazů (tržné rány, zlomeniny, poranění hlavy či popáleniny většího rozsahu apod.). Hlavní náplní ÚSZS jsou zásahy u stavů ohrožujících bezprostředně život nebo zdraví pacientů, kdy mohou selhat nebo již selhávají základní životní funkce, tedy dýchání, krevní oběh a vědomí. Práce lékařů a pracovníků výjezdových týmů je stresující a namáhavá. Záchranáři jsou i v nevýhodě vůči kolegům v nemocnicích, protože pracují ve velkém časovém tlaku, v nepříznivých podmínkách, bez možnosti konzultace a často za hraničního fyzického i psychického vypětí.

Při úrazech, poraněních nebo v jiných život ohrožujících případech vyjíždí k pacientovi buď rychlá lékařská pomoc, v jejíž osádce je i lékař, nebo rychlá zdravotnická pomoc, kde je přítomen vyškolený zdravotník. V těch nejurgentnějších případech pak vzlétne vrtulník, který pacienta dopraví do takového nemocničního zařízení, jež mu poskytne nejodbornější a nejrychlejší pomoc.

Běžkaři se těší na upravené trasy MSK – Také následující zimu podpoří Moravskoslezský kraj údržbu lyžařských běžeckých tras v Beskydech a Jeseníkách. „Kraj uvolní minimálně 2,1 milionu korun, přičemž pokud bude poptávka, může to být i více,“ konstatoval náměstek hejtmana Pavel Drobil (ODS) s tím, že minulou sezonu podpořil 12 provozovatelů lyžařských běžeckých tras (LBT). Turisté tak mají k dispozici o dalších 100 kilometrů více tras než vloni. V sezóně 2003/2004 kraj podpořil údržbu 223 km tras, vloni už více než 321 km. Navíc se výrazně zlepšily kvalita i znače- významně zpříjemňuje rodinnou rekreaní tras. ci, protože je tu možné využívat širokého Většina běžkařských stezek je v blíz- spektra služeb i sportovních možností. (pokračování na straně 7) kosti větších lyžařských středisek, a to

KRÁTCE Kraj opět zaplatí školám testy Žáci a studenti budou mít v následujícím školním roce opět možnost se připravit na přijímací zkoušky pomocí vzdělanostních testů SCIO. Rada kraje rozhodla, že uvolní 1,2 milionu korun a již potřetí je školám uhradí. Jsou určeny žákům 9. ročníků základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií, žákům 2. ročníků středních škol a jde také o testy pro přijímací zkoušky do maturitních oborů SŠ (včetně víceletých gymnázií). „Pomáháme tak žákům, aby se naučili spíše logickému uvažování než k deklamaci znalostí. Divím se, že ještě existují školy, které o testy zájem neprojevily,“ zdůrazňuje náměstkyně hejtmana Jaroslava Wenigerová (ODS). Podle anonymního mapování jejich výsledků je možné také zjistit rozdíly ve vzdělanostní úrovni žáků jednotlivých škol.

Náš venkov rád obléká nový kabát MSK – Kdysi jsme si při projíždění obcemi na západ od našich hranic často posteskli, jaké to tady mají hezké! Jak jsou tady krásně upravené chodníky a centrum obce.

V

současnosti mají také ob- tační program směřovaný na obnoce v našem kraji velkou sna- vu a rozvoj venkova. „Zaměření dohu zlepšit svou vnější úpra- tačního programu jsme předem provu a současně se starabrali se zástupci venkovjí o rozkvět obce. Kraj již P E N Í Z E ských obcí, aby co nejlépe několik let finančně přiodpovídalo jejich potřeZ KRAJE bám. Nelze také opomespívá na rozvoj venkova jako důležité součás- POMOHLY nout spolupráci Spolku ti rozvoje celého moravpro obnovu venkova, kteskoslezského regionu. Také proto byl rý byl důležitým partnerem při příprastejně jako v předchozích letech pro vě obsahu programu,“ uvedl náměsvenkovské obce radou kraje vyhlášen tek hejtmana pro regionální rozvoj Paa plně financován z jeho rozpočtu do- vel Drobil (ODS). (pokračování na straně 6)

AKTUÁLNĚ

TIP NA VÝLET

Venkovská turistika, která nabývá na velké oblibě, navrací venkovu původní styl. Mnozí návštěvníci se tak setkají s domácím zvířectvem vůbec poprvé.

SPORT

ROZHOVOR

Děti si s sebou do pěstounV září se odehraje v našem Sedmikilometrová stezka K2 – nejobtížnější osmitisíPředstavujeme náměstka ských rodin často přinášejí kraji mistrovství Evropy v ha- pralesem Mionší nabízí kou- covka světa Čechy nahoru hejtmana Pavola Lukšu nevhodné návyky... strana 2 sičském sportu. strana 3 zelnou procházku. strana 6 nepustila. strana 7 (KDU-ČSL). strana 8

2 | Srpen 2005 TÉMA MĚSÍCE Pěstoun je někdy více než rodič (pokračování ze strany 1)

Zájemce o pěstounskou péči, který se již pevně rozhodl přijmout do rodiny opuštěné dítě, musí podniknout řadu kroků. Především vyplnit žádost u příslušné obce s rozšířenou působností. Jakmile obec shromáždí potřebné podklady, záležitostí se začne zabývat krajský úřad. Ten zjišťuje, zda má žadatel předpoklady vychovávat dítě, motivace jeho žádosti, nechá odborně posoudit charakteristiky osobnosti, psychického a zdravotního stavu a další skutečnosti. Pokud odborné posouzení vyznívá pro žadatele příznivě, je žádost zařazena do evidence žadatelů o pěstounskou péči. „Cílem pěstounské péče je nahradit dětem chybějící rodinné prostředí. Pěstoun je pak někdy více než rodič,“ uvedl Daniel Rychlik z oddělení sociálních služeb. Vlastní zprostředkování pěstounské péče se řídí zásadou, že se hledají vhodní pěstouni pro děti, nikoli naopak. Rozhodující je zájem a blaho dítěte, které pak může být svěřeno do péče fyzické osobě nebo do společné pěstounské péče manželů. Předání dítěte do rodiny předchází seznámení se žadatelů s dítětem a v rámci tzv. předpěstounské péče je nutná adaptace rodičů i dítěte na novou životní situaci. Nejpozději do tří měsíců poté je potřeba podat k soudu návrh na svěření dítěte do pěstounské péče, jenž definitivně o svěření dítěte rozhoduje. V evidenci krajského úřadu je asi 80 % dětí, které mají více než pět let, nejstarším z nich je kolem 16.

M ORAVSKOSLEZSKÝ

Přijaté děti se musí brát jako vlastní MSK – Pěstounská péče je finančně podporována státem – dávkami pěstounské péče. Co stát neumí, je dát osiřelým dětem osobní přístup a lásku.

T

o ale mohou děti získat u pěstounů. Pěstounská péče začíná rozhodnutím soudu a zaniká dosažením zletilosti dítěte. Pěstoun o dítě osobně pečuje, zastupuje dítě a spravuje jeho běžné záležitosti. „Avšak v případě mimořádných záležitostí, jako je například rozhodnutí o závažném zdravotním zákroku nebo i prosté vyřízení pasu, je nutný souhlas zákonného zástupce dítěte,“ vysvětlil Daniel Rychlik. Rodinou úspěšných pěstounů jsou například Stanislava a Jan Šilarovi z Mankovic na Novojičínsku. Kromě svých vlastních čtyř již odrostlých dětí přijali do pěstounské péče nejprve dnes 13letého Martina a letos v březnu sourozence Simonu (12) a Kubu (13). „Máme

velkou zahradu, a když děti postupně vyrůstaly, najednou tady bylo hodně místa a podivně smutno. Napadlo nás s manželem přijmout děti, které nemají rodinu, a naše děti nás v tom podpořily,“ vzpomíná na rozhodnutí Stanislava Šilarová. Podle ní je s přijatými dětmi nejvíce práce na začátku, přicházejí a neumějí se o sebe příliš postarat, a už vůbec ne žít v rodině jako skupině blízkých lidí, kteří si vzájemně pomáhají. Navíc mívají potíže s učením. „Chce to opravdu zájem a snahu. Zejména Martin zpočátku vyžadoval hodně pozornosti, měl 12 let a moc toho neuměl. Za rok, co je u nás, ale hodně pokročil, stává se samostatnějším, pracuje na sobě, s ostatními dětmi sportuje,“ říká Stanislava Šilarová s tím, že chce své děti naučit, aby se v dospělosti o sebe uměly postarat, aby uměly pracovat. Stejně jako bývalá úřednice paní Šilarová si také osvojila devítiletého chlapce její dcera, která má již také dvě děti. V Horních Bludovicích žije rodina Renaty a Jiřího Skarkových, také oni spolu se svými dvěma dcerami (15 Maminka Šilarová s dětmi na dovolené. Zleva a 9 let) přijali do pěsmaminka, Kuba – nejstarší, ale nejmenší, Mar- tounské péče již celtin a Simona. kem čtyři děti. Souro-

Novinky z krajských nemocnic Ergoterapie – možnost vrátit se zpět do života Frýdek-Místek – Novou ambulanci ergoterapie otevřela na konci července frýdecko-místecká nemocnice. „Ergoterapie je léčba využívající léčebné metodiky manuálních činností, které pacientům pomáhají znovu získat ztracené schopnosti a dovednosti. Především ale mají pacienti po těžkém úrazu či onemocnění možnost zapojit se zpět do aktivního života,“ vysvětlila Vladimíra Bernatíková, vrchní sestra rehabilitačního oddělení. Místnost, v níž terapie probíhá, imituje běžné domácí prostředí, je vybavena např. schody, vanou či sporákem. Pacienti cvičí horní končetiny, například po ochrnutí, a také po operačních zákrocích, po plastice ruky nebo při jinak omezené hybnosti. „Nejčastěji na toto cvičení přicházejí pacienti po cévní mozkové příhodě. Zde jde hlavně

Téma, Z kraje

KRAJ

o nácvik jemné motoriky při oblékání, stravování a podobné každodenní činnost člověka,“ uvedla ergoterapeutka Alena Chojková. O ergoterapii je stále větší zájem. Lidé i po těžkých úrazech či onemocněních se chtějí opět vrátit do plného života a v tom je jim tato terapie dobrým pomocníkem.

Spor kolem platů MSK – Nemocnice nemají dost peněz na zářijové zvýšení platů, o kterém rozhodla vláda. U lékařů by to mělo být v průměru o 3000 korun, u sester o 1500. Vedení kraje považuje navýšení tarifních mezd zdravotníkům o 8 % za další nesystémový krok vlády. „Pro všech našich devět nemocnic to znamená zvýšení nákladů do konce roku až o 40 milionů korun. Největší odpovědnost je na ředitelích, nezmění-li vláda stanovisko, budou muset navýšení zajistit. Nemocnice na to ale nemají, zdravotní pojišťov-

Po mozkové mrtvici dělají i ty nejprostší úkony pacientovi problémy.

ny se zvýšení plateb za lékařskou péči brání a kraj jako zřizovatel má omezené možnosti,“ uvedl náměstek hejtmana Jiří Veverka (ODS). „Vedení nemocnic tak bude nuceno sáhnout zaměstnancům na osobní ohodnocení, proto se mnohým nakonec platy nezvýší. Může to ale také znamenat například prodlužování plateb dodavatelům nebo odkládání nákupu nového vybavení,“ míní Jiří Veverka. Také proto kraj mění k 1. lednu právní formu existence nemocnic.

U snídaně bylo Skarkových deset, na návštěvu totiž přijeli Kuba a Jarka, kteří o prázdninách navštívili své sourozence Sylvu a Pepíka. Jarka se navíc pomalu stěhuje, také ona bude u Skarových od září bydlet natrvalo.

zenci Honza (13) a Milda (11) přišli v květnu 2001 a další sourozenecký pár – sedmiletá Sylvie a Pepík, kterému je osm – jsou u Skarkových rok. „Od září přibude sestra Sylvy a Pepíka, jedenáctiletá Jarka, a jejich poslední bratr, téměř 14letý Kuba, k nám pravidelně jezdí,“ řekl Jiří Skarka s tím, že jakmile našetří nebo jinak seženou peníze na úpravu podkroví, kde tak vzniknou další dva dětské pokoje, jsou rozhodnuti přijmout další dítě, jež potřebuje rodičovskou péči a domov. Podle maminky Renaty Skarkové byly nejtěžší první dva roky po přijetí chlapeckého sourozeneckého páru. „Šli jsme do toho neznalí věci, všichni jsme se museli učit spolu žít. Na přijaté děti to-

tiž neplatí výchovné praktiky jako na děti vlastní, jsou mnohem citlivější, nedůvěřivé a mají spoustu negativních návyků, které jen velmi těžko opouštějí,“ vzpomínala Renata Skarková. Oba manželé ale hodnotí, že se záležitosti kolem pěstounské péče za poslední roky velmi posunuly kupředu, a to ve všech možných směrech. Pěstounské péči je podle nich věnována pozornost jak z hlediska úřadů, psychologů, sociálních pracovníků, ale také například ve školách. Také paní Skarková se rozhodla věnovat se dětem naplno a od ledna letošního roku opustila zaměstnání. „Mám na děti více času a hlavně – jsem klidnější, že je nemusím nechávat doma samotné,“ řekla.

K TÉMATU MĚSÍCE

Alena Baráthová (KSČM) Každé dítě má právo žít v rodině a pokud to není možné, v náhradní rodině. Dobrá pěstounská rodina je pro vývoj a výchovu dítěte vždy lepší než sebelepší ústavní výchova. Přivítala jsem, že byl v červnovém zastupitelstvu přijat materiál, který se vztahuje ke zřizování nových, kvalitních zařízení pro výkon pěstounské péče. Ta by měla být podporována především obcemi, ale i kraj musí této problematice věnovat zvýšenou pozornost. Podle mě se kraj k této problematice postavil čelem a chce ji koncepčně řešit.

Dana Váhalová (ČSSD) Moravskoslezský kraj má aktuálně osm zařízení pro výkon pěstounské péče provozovaných pověřenými osobami – příslušnými ústavy sociální péče, z toho šest z nich bylo převedeno od okresních úřadů a dva byly zřízeny vloni. Vzhledem k nárůstu zájemců o výkon pěstounské péče – během ledna 2005 další tři žádosti – byly vypracovány zásady pro zřizování zařízení pro výkon pěstounské péče Moravskoslezským krajem. Věřím, že tím byl učiněn první krok k podpoře pěstounské péče a druhým bude vyčlenění finančních prostředků při tvorbě rozpočtu na rok 2006. Pěstounská péče si zaslouží větší společenskou i finanční podporu, a to i na krajské úrovni.

Soutěž o kvalitu

ně zneužívána. Zpočátku byl její pobyt v dětském domově problémový, po léčbě v psychiatrické léčebně ale začala dívka se svým okolím komunikovat a navazovat kontakty s ostatními dětmi. Má velmi pěkný vztah k mladším dětem, kterým pomáhá a chrání je. „V evidenci máme hlavně děti, u nichž je nařízena pouze ústavní výchova. Biologičtí rodiče své děti navštěvují, ale neupravují podmínky, aby si je vzali do trvalé péče. Tyto děti mohou být umístěny do pěstounské péče jen za účasti původních rodičů. Pokud tedy biologičtí rodiče trvají na kontaktu, musí jim být umožněn. Potřebujeme přístupné pěstouny s otevřeným srdcem a obrovskou mírou pochopení a tolerance, ale nejvíce je potřebují tyto děti,“ dodal Daniel Rychlik. Další informace o možnostech pěstounské péče: Krajský úřad MSK, odbor sociálních věcí, oddělení sociálních služeb, Anna Valová, tel. 595 622 162.

MSK – Sdružení českých spotřebitelů (SČS) vyhlásilo soutěž o cenu „Spokojený zákazník Moravskoslezského kraje“, obdobně jako v Ústeckém, Karlovarském, Jihočeském a Jihomoravském kraji. Soutěž, která se koná již počtvrté, je vypsána pro všechny obory podnikání a pro celý náš region. Cena, udělovaná na dva roky, znamená, že firma, jež ji získala, trvale poskytuje služby v oboru svého podnikání v souladu s očekáváním spotřebitele. Naplňuje nejen požadavky podle zákona, ale při poskytování služeb či výrobků se chová nadstandardně, a to včetně odborné úrovně. V roce 2004 získalo v kraji ocenění 14 subjektů. Návrh lze podat na adresu: Elim Centrum v Opavě, tel.: 553 653 239, e-mail: [email protected] nebo přímo u Regionální hospodářské komory v Ostravě, tel.: 597 479 325, e-mail: [email protected] nebo přímo v SČS, e-mail: [email protected]. Uzávěrka pro podání návrhů je 30. 9. 2005.

který se stal jedním ze čtyř informačních center EU na území České republiky. Příležitostí k návštěvě Krnova jsou hodně známé, v září pořádané „Krnovské hudební slavnosti“. Každoročně zde lze vyslech-

nout špičkové české i zahraniční umělce. Akcí – kulturních, sportovních nebo společenských – pořádaných městem Krnov je celá řada a dnes už se staly tradicí, za kterou do Krnova jezdí lidé i ze vzdálených měst i z Polska.

Krajský úřad hledá náhradní rodiny Životní příběh některých dětí je velmi složitý, je pak obtížné najít pro ně náhradní rodinu. Jedná se např. o jedenáctiletého chlapce, který žil u svých biologických rodičů jen pár měsíců, pak do tří let vyrůstal v ústavu, než byl svěřen do péče otce. Nyní ale žije chlapec opět v ústavu, otec nezvládal jeho výchovu. Chlapec velmi touží po rodině, ale ani jeden z rodičů o syna nejeví zájem. Dvouletý romský chlapeček byl do dětského domova umístěn ze sociálních, a také zdravotních důvodů. Po porodu jej matka opustila a neví se, kde se zdržuje. Jeho hendikep začal už tím, že byl u něj po porodu zjištěn v moči heroin. Dnes je ale chlapeček klidné, usměvavé dítě. Jeho psychomotorický vývoj je sice mírně opožděn, ale v laskavé péči náhradních rodičů vše dožene. Úřad také hledá vhodné pěstouny pro dvanáctiletou dívku, jež byla svými rodiči týrána a pohlav-

Hlas opozice k tématu:

OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ Postupně představujeme všechny obce kraje s rozšířenou působností, které mají od roku 2003 pověření pro výkon státní správy – v Moravskoslezském kraji je jich celkem 22.

KRNOV Krnov, významné město českého Slezska, je se svými 25.482 obyvateli (k 2. 8. 2005) největším městem na území okresu Bruntál. Do jeho správní oblasti o rozloze 582 km2 patří 24 obcí, v nichž včetně Krnova žije 43.000 obyvatel.

Samospráva města Od roku 1998 řídí město koalice levicově orientovaných stran v čele se starostou Josefem Hercigem (ČSSD). Zastupitelstvo města je sedmadvacetičlenné ve složení sedm ČSSD, šest ODS, pět KSČM, tři SNK, tři KDU-ČSL, jeden ODA a dva nezařazení. Rada města má devět členů.

Největší investice Po rozsáhlých povodních v lé-

tě roku 1997, které městu způsobily až půlmiliardové škody, Zastupitelstvo Krnova významně investovalo do vzhledu města. Krnov si tak získal pověst krásného a díky velkému množství stromů a parků také zeleného města. Výčet investičních akcí by byl dlouhý, jejich celkový objem, včetně dotací, přesáhl za zmíněné období částku 660 milionů korun. Za zmínku stojí oprava a barevné řešení fasád na náměstí, jeho předláždění a vybudování pěší zóny, vše ve spolupráci s památkovou péčí, vyřešení dopravní situace ve městě vybudováním tří kruhových objezdů, zlepšení podmínek bydlení mladých lidí výstavbou malometrážních bytů. Vybudováním

domů s pečovatelskou službou město zlepšilo životní podmínky svých starších obyvatel a nezapomnělo ani na občany v nejaktivnějším věku výstavbou bytových domů a půdních vestaveb. V Krnově byla opravena řada památkových budov, město spolufinancovalo opravu nádraží a dostavbu a rekonstrukci krnovské nemocnice, opravilo obě rozhledny, zastřešilo zimní stadion a nákladem 36 milionů korun připravilo průmyslovou zónu, kde se dnes buduje a už i vyrábí.

Trocha historie Krnov vznikl na počátku 13. století a v roce 1377 se stal sídlem krnovského knížectví. Skutečný rozmach město zaznamenalo v 19. století, kdy se zařadilo mezi nejvýznamnější centra textilní výroby v celé habsburské monarchii. Světového věhlasu však Krnov dosáhl výrobou varhan v továrně Rieger-Kloss, značce, se kterou se lze setkat na všech kon-

tinentech. Varhany se zde vyrábějí od roku 1873 dodnes. Po roce 2000 se na Krnovsku počet menších varhanářských firem rozrostl, což věhlas krnovského varhanářství dále posílilo. Krásný nástroj z krnovské varhanářské dílny si mohou návštěvníci města prohlédnout i poslechnout v koncertní síni kostela svatého Ducha, vzácné a unikátní kulturní památce města, pocházející z 13. století.

Zajímavosti Krnov je na základě partnerských smluv zapojen do sítě evropských měst. Partnerství uzavřel s polskými městy Glubczyce, Prudnik a Minsk Mazowiecki, ale i s francouzským Saint Egréve. Mezi partnerská města patří také německé město Karben, litevské Telšiai, řecké Pefki, ale také zaoceánský Yukon ve Spojených státech (Oklahoma). V rámci těchto partnerských vztahů restaurovalo město mimo jiné Dům Evropy,

Krnovská radnice se chlubí krásnou budovou.

Aktuálně

M ORAVSKOSLEZSKÝ

Srpen 2005 | 3

KRAJ

Získají naši hasiči medaili? Rozhovor s krajským ředitelem Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Zdeňkem Nytrou o II. mistrovství Evropy v požárním sportu, které bude již za několik dní – 6. až 11. září v Ostravě.

M

inulý měsíc jste se účastnili Hasičské olympiády v Chorvatsku – naši profesionálové skončili na 5. místě z 12 soutěžících. Jak hodnotíte umístění? Po pravdě – jeli jsme tam pro něco jiného, přesto jsem rád, že se chybičky ukázaly už tam. Můžeme je vychytat a být stoprocentně připraveni na mistrovství Evropy v Ostravě. Přestože je páté místo stále lepší střed, naši hoši mají na medaile. Tento sport je kromě výkonu hlavně o souhře. Abychom

Zdeněk Nytra.

byli na špici, musí být mezi těmi sedmi lidmi v týmu při soutěži naprostý soulad. Byla to taková malá generálka. Takže, co se nepovedlo? V poslední disciplíně, požárním útoku, kluci totálně vyhořeli, ale také v předchozích disciplínách to nebylo to pravé ořechové – například jednomu vypadla proudnice, což se stávat nesmí. Ale – jak jsem řekl – výpadek přišel v pravý čas. Proč jste se ucházeli o pořádání evropského šampionátu? V prvé řadě to umíme, přesvědčili jsme se o tom při pořádání Beskydského poháru, kterého se účastnilo kolem deseti zahraničních družstev. Také jsme chtěli, aby se mistrovství světa a Evropy začala pořádat mimo území bývalého sovětského bloku. Rusko, Ukrajina a Bělorusko mají ještě z minulosti velmi silnou profesionální základnu sportovců - hasičů, již na sobě velmi intenzivně pracují a mají k tomu vytvořeny veškeré podmínky, včetně toho, že nemu-

sejí být v pravidelné službě, tak jako naši hasiči. Měl ještě někdo jiný zájem o pořádání ME? O to letošní ne. Příští rok by mělo být mistrovství světa v Íránu a v roce 2007 se připravuje Maďarsko pro ME. Jaká bude v Ostravě účast? Přihlášených družstev máme nyní těsně před uzávěrkou 16 z 15 zemí. Soutěž je koncipována jako otevřené mistrovství Evropy, proto se účastní nejen evropská družstva, např. Bělorusko, Rusko, Ukrajina, Slovensko a další státy, ale přihlášeny jsou i mimoevropská družstva, Írán a Nepál. Jaká je jejich sportovní úroveň? Nepálské hasiče jsem nikdy neviděl, ani o nich nic nevíme. Ale Íránci se připravují velmi tvrdě, profesionálně. Chtějí se ukázat především příští rok na mistrovství světa. Za poslední dva roky se velmi vypracovali, když začínali, padali z překážek a byla to spí-

še komedie. Dnes jsou v atletických částech skoro srovnatelní, technické disciplíny ještě dotahují, tam to chce čas. V jakých disciplínách se bude soutěžit? Ve dvou individuálních: První je běh na 100 m překážek. Závodník musí překonat dvoumetrovou bariéru, pak vezme hadice, přeběhne přes osmimetrovou kladinu, rozvine hadice, připojí k armatuře, připojí proudnici a doběhne s koncovkou do cíle. Ti nejlepší dosahují času na hranici 16 vteřin, když to srovnáte s hladkou stovkou za 10 vteřin, tak je tyto náročné překážky ani moc nezdrží. V další disciplíně běží hasič s žebříkem ke věži, a pak musí pomocí něj vystoupat do 3. patra. Ti nejlepší to mají v čase kolem 13 vteřin. Zde soutěží osm závodníků, z nich se počítá šest nejlepších časů pro družstvo. Pak následují dvě kolektivní disciplíny – štafeta 4x100 metrů, v prvním úseku překonávají po střeše pětimetrový domek, na druhém

HASIČI OBČANŮM

Stanete se účastníky dopravní nehody, spatříte požár v lese, jste svědkem přepadení. Rádi byste pomohli… Jaké číslo ale vytočit?

– 150 hasičský záchranný sbor – 155 zdravotnická záchranná služba – 156 městská policie – 158 Policie ČR – 112 jednotné evropské číslo tísňového volání

M

ezinárodní tísňové číslo 112 je určeno hlavně pro zahraniční návštěvníky, pro zahraniční studenty a cizince. Systém příjmu tísňových volání je u nás proti evropským zemím na vysoké úrovni. V současnosti máme 14 telefonních center pro příjem tísňového volání 112, kde pracují vyškolení operátoři schopni vyhodnotit zprávu volajícího a okamžitě ji předat příslušným složkám integrovaného záchranného systému (IZS). Hovory jsou přijímány zejména v češtině, němčině a angličtině. Pro česky hovořícího občana je ale nejvýhodnější, pokud podle druhu mimořádné události využije některé z národních čísel – 150, 155, 158, 156. V Moravskoslezském kraji jsme navíc o další krok napřed. V Ostravě je v plném provozu již od roku 1995 Centrum tísňového volání (CTV), kde na jednom pracovišti sedí pohromadě operátoři všech tísňových linek. Na toto pracoviště je směřována i tísňová linka 112 z území celého kraje. Tímto se doba mezi přijetím tísňové zprávy a vysláním pomoci na mís-

to události citelně zkrátila. Kam se při vytočení tísňového čísla dovoláte: • linka 150 – z pevného telefonu na operační a informační středisko hasičského záchranného sboru do bývalých okresních měst (Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a CTV Ostrava). Z mobilního telefonu se dovoláte z kteréhokoliv místa v kraji na CTV Ostrava a budete spojeni na příslušné operační středisko nebo operátor zajistí vyslání pomoci. • linka 155 – pevný telefon – dovoláte se na operační středisko Zdravotnické záchranné služby v Bruntálu, Frýdku-Místku, Havířově, Karviné, Krnově, Novém Jičíně, Opavě, Třinci, Vítkově a do CTV Ostrava. Mobilní telefon – CTV Ostrava (viz linka 150). • linka 156 – pevný telefon – příslušná služebna městské policie ve městě, ze kterého je voláno, popř. ze spádové oblasti. Mobilní telefon: CTV Ostrava přijímá volání z Ostravy, z Havířova, Karviné, Orlové, Bohumína a Hlučína, Opava přijímá volání z Opavy, Nový Jičín z Nového Jičína, Kopřivni-

ce a Studénky, Bruntál přijímá volání z Bruntálu a nejbližšího okolí, Krnov z Krnova a nejbližšího okolí, Frýdek-Místek přijímá volání z Frýdku-Místku a z okolních obcí, zejména z Frýdlantu nad Ostravicí, Třinec z Třince a z Českého Těšína a Jablunkova. • linka 158 – z pevného i mobilního telefonu se dovoláte na operační středisko Policie ČR v bývalých okresních městech. V současné době je v Ostravě budováno integrované bezpečnostní centrum pro celý kraj. V případě rozsáhlých událostí a krizových situací zde budou připraveny prostory pro práci krizových štábů kraje a města. Toto u nás i v zahraničí ojedinělé pracoviště by mělo být uvedeno do provozu v roce 2008. Zásady při volání na tísňovou linku: Sdělte, co se stalo, včetně rozsahu, přesné místo události, vaše jméno a příjmení, číslo telefonu, ze kterého voláte a další informace podle pokynů dispečera. Zneužití linky tísňového volání je trestné, ale zejména – následkem může být oddálení pomoci lidem, kteří ji nutně potřebují! Uživatelé mobilů mnohdy nevědí, že „volání SOS“, jež se na telefonech zobrazuje, je volání na linku 112 v tísni! Nejde o volání operátorovi při problémech s telefonem!

Lukáš Ženatý (ODS): Byl jsem na Slovensku na Malé Fatře, kde jsem po horách prochodil dva horké týdny. Protože ale zároveň bylo dost vlhko, s radostí a úspěchem jsem houbařil. Také jsem si zajel do termálních koupelí, což mimochodem doporučuji každému… Hana Nováčková (ČSSD): Byla jsem na dovolené již v červnu, což byl dobrý tah, neboť nebyly přecpány ani silnice, ani pláž, a ještě ani tak moc památky. Zajela jsem si do Španělska, konkrétně do Andalusie. Nejvíce mě zaujaly nevšední a zvláštní maurské památky, hned jsem si uvědomila, že právě na této

oblasti je tam dobře vidět členství Španělska v EU, ze kterého plynou peníze i do nejzapadlejších míst. Karel Konečný (KSČM): Strávil jsem týden v červnu na Vysočině, kde jsem sice trochu houbařil, ale zrovna mi tam pršelo trochu více, než by se mi líbilo. Již plánuji jen tak dva až tři dny na Slovensku, kvůli práci nemohu v této chvíli dovolené věnovat více času. Václav Pomikálek (KDU-ČSL): Trefil jsem hezké počasí, což letošní léto bylo tak trochu umění. S přáteli a známými jsme byli na řece v jižních Čechách, šlo to hezky, protože bylo dost vody. Musím se ale také přiznat, že jsem se minimálně dvakrát cvakl, tedy vyklopil do vody. Ludmila Navarová (ODS): Na jeden týden jsem si zajela do Itá-

ny akce jsou součástí příprav a ná- uvolní z rozpočtu kraje prostředky Český Těšín – Polská státní vyzna- cviku skladeb pro XIV. všesokol- a zakoupí záchranářům speciální hasičský kontejner pro zlepšení jemenání Řád Za zásluhy o Polskou ský slet 2006. jich pracovních podmínek. Specirepubliku převzali 22. července O evropské peníze je ální zařízení umožní hasičům, nehejtman kraje Evžen Tošenovský bo třeba členům krizového štábu, stále větší zájem a ostravský primátor Aleš Zedník. odpočinek na místě zásahu. RaMSK – Sekretariát Regionální ra- da kraje vypsala veřejnou soutěž dy uzavřel 4. kolo přijímání žádos- na dodavatele kontejneru. Kraj tatí o podporu projektů ze Společné- ké daruje hasičům MSK 20 přeho regionálního operačního progra- tlakových protichemických obleků, mu. Posuzuje 86 přijatých projek- stejný počet protižárových ochrantů, přičemž k dispozici je více než ných obleků, tři měřící zařízení pro 681 milionů korun a žadatelé mo- detekci zdrojů tepelného vyzařováhou dostat 80 %. Zbytek hradí sami ní a jedno zařízení pro měření přínebo mohou získat peníze z jiných tomnosti a koncentrace chemiczdrojů, např. od státu. Podíl žadate- kých látek. Hodnota vybavení je Vyznamenání uděluje polský pre- le ale vždy musí být 10 %. Největší necelých 6 milionů korun, přičemž zident osobnostem v zahraničí, jež zájem je o projekty na zlepšení slu- hasičům pomůže zkvalitnit práci se mimořádně zasloužily o vztahy žeb v cestovním ruchu. O podpoře při specifických zásazích. O toms Polskem. Vyznamenání rovněž projektů pro spolufinancování z po- to záměru však rozhodne až zastuobdrželi lékař Bohuslav Chwajol, kladny unie bude rozhodovat zastu- pitelstvo. biskup Vladimír Volný a bývalý se- pitelstvo kraje na konci září. nátor Emil Škrabiš. Ceremoniál se Festival dřeva 2005 odehrál po setkání ministrů zahra- Opravy krajských silnic Ostrava – V areálu Slezskoostravničí Polska a Česka v Polském Těského hradu se bude v září koplynule pokračují šíně, poté ministři otevřeli na polnat Festival dřeva 2005. „PotěšiMSK – Druhá etapa modernizaské straně nový turistický přechod ce a rekonstrukce souvislých úse- lo nás, že se dřevařské firmy pove Skrbensku-Petrovicích. ků silnic II. a III. tříd byla zaháje- stavily k akci tak vstřícně,“ konstaSokol se připravuje na na v polovině srpna, kraj na projekt toval hejtman Evžen Tošenovský kraj získal příspěvek z EU v rámci 2. (ODS) s tím, že kraj na ni poskytvšesokolský slet kola výzvy SROP. Celkově bude na ne z rozpočtu 180 tisíc korun. CelOstrava – V květnu letošního ro- modernizaci všech úseků vydáno kový rozpočet festivalu je 700 tiku uplynulo 110 let od založení Tě- asi 142 milionů Kč, unie hradí 75 % síc. Další část zaplatí účastníci locvičné jednoty Sokol Vítkovice. uznatelných nákladů. Konkrétně jde – dřevařské firmy, členové klastJednota uspořádala k výročí již ně- o začátek rekonstrukce Bohumínské ru, působící především v paskovkolik sportovních akcí, další z nich a Frýdecké ulice v Ostravě, silnice ské zóně a sponzoři. Vstup bude připravuje na září, kdy proběhne II/ 449 a II/445 Rýmařov – Ondře- pro veřejnost zdarma. Festival by v Českém domě Vítkovice jednojov na Bruntálsku a výstavbu ochva- měl informovat širokou veřejnost denní turnaj v šachu. Nejvýznamo dřevu jako surovině budoucnostu obce Větřkovice na Opavsku. nějším letošním podnikem bude ti a ukázat ho ve všech jeho podoG+D SCÉNA – pořad tance a gym- Kraj pořídí záchranářům bách, k vidění budou produkty dřenastiky, který se uskuteční 17. závařů – rodinné domky, chaty, zaří od 16 hodin na zimním stadionu techniku a výstroj hradní i interiérový nábytek, hračSareza v Ostravě-Porubě. Všech- MSK – Rada kraje rozhodla, že ky, doplňky.

Hejtman má vyznamenání

Příště: Zabezpečení varování obyvatelstva.

ZEPTALI JSME SE V srpnu jsme zastihli některé zastupitele kraje a hned jsme se zeptali, kde letos trávili svou dovolenou.

ké pro diváky, součástí budou koncerty popových skupin Těžkej Pokondr, Touch a No Name, ukázky naší techniky, vyprošťování z havarovaného auta, včetně zásahu vrtulníku. Na celý program bude vstup zdarma, jen na slavnostní zahájení budeme prodávat vstupenky za symbolickou cenu. Z jakých finančních zdrojů je šampionát financován? Část peněz jsme dostali jako příspěvek od ministerstva vnitra, dotaci z kraje a od města Ostravy. To pokryje asi třetinu, zbytek sháníme sponzorsky a reklamně. Celkové náklady činí řádově tři až tři a půl milionu korun.

KRÁTCE Z KRAJE

Víme všichni, kam zavolat v tísni? V ČR jsou čísla tísňových linek pevně stanovena:

Jedna z disciplín sportovních hasičů - překonání překážky.

dvoumetrovou bariéru, na třetím kladinu s hadicemi a na posledním úseku musí pomocí hasicího přístroje uhasit hořící nádrž s benzínem a doběhnout do cíle. V poslední kolektivní disciplíně naplní vodou dvě nádrže po 10 litrech na vzdálenost 95 metrů. Jaké máte ambice? Nebudu předstírat skromnost – chceme medaili… Kde se budou boje odehrávat? První tři disciplíny na městském stadionu ve Vítkovicích, na poslední části jsme se dohodli s pořadateli Dne NATO, že mistrovství zorganizujeme v jeho rámci na letišti v Mošnově. Celé to děláme ta-

lie, další týden jsme pak společně s vnučkou prožily v jihočeské Třeboni. Zrovna jsme měly štěstí na vodnické slavnosti, které jsou sice koncipovány hlavně pro děti, ale i dospělí si užijí své. Tak hezký týden plný pohádek, loutek, písniček a pěkné atmosféry jsem už dlouho nezažila. Růžena Šarišská (KSČM): Byla jsem v červnu v Chorvatsku, ne úplně rozpálené sluníčko a písek, nemnoho lidí. Týden předtím, než jsme přijeli, tam k překvapení místních i turistů padal sníh. Jsem tak trochu plážový povaleč, hodně čtu, plavu, vyhřívám kosti, večer pak chodím na procházku do blízkého městečka. Jedna z knih, kterou jsem si tam přečetla, byla o hubnutí a musím přiznat, že trochu pomohla…

Kraj se zúčastní veletrhů MSK – Propagace v oblasti cestovního ruchu je účinným nástrojem zvýšení přílivu turistů. Moravskoslezský kraj proto podporuje mimo jiné svou účast na veletrzích cestovního ruchu, což se podle výsledků výzkumů vyplácí: Do našeho kraje přijíždí stále více především domácích turistů - pro srovnání v roce 2003 jich bylo téměř 550.000, což bylo proti roku 2002 o 70 tisíc více. Stejně jako letos by propagace našeho regionu měla směřovat nejvíce k domácím turistům. „Naším cílem je podpořit kladné povědomí o Moravskoslezském kraji, nabídnout možnosti dovolené a pobytů. Zahraniční propagace je zacílená pak na tradiční zájemce o náš region – Poláky, Slováky a Němce,“ uvedl hejtman Evžen Tošenovský (ODS). Kraj by se měl v příštím roce účastnit domácích akcí: Regiontour v Brně, Dovolená a Region v Ostravě, Infotour & Cykloturistika v Hradci Králové, Euroregiontour v Jablonci nad Nisou, Mobil Salon v Českých Budějovicích. Ve srovnání s rokem 2005 si účast kraje na domácích veletrzích v příštím roce vyžádá

nižší náklady – počítá se s 564.000 Kč (letos 1,15 milionu). Pro zahraniční veletrhy byly vybrány: CBR v Mnichově, TT ve Varšavě, TUC v Lipsku, Slovakiatour v Bratislavě, Glob Katowice, Vakanz Lucemburk. Náklady Moravskoslezského kraje při zajištění účasti na zahraničních veletrzích se výrazně sníží také proto, že Česká centrála cestovního ruchu nabídla na vybraných akcích účast krajům zadarmo. Kraj proto využije této nabídky pro veletrhy v Bratislavě a Katovicích. Podle hejtmana budou expozice v příštím roce úspornější. „Klademe důraz na skutečně efektivní propagaci atraktivních míst, přeIlustrační foto z účasti devším Beskyd, Jeseníků kraje na velehrhu v před- a center památek,“ Dodal chozím roce. Evžen Tošenovský.

4 | Srpen 2005

Inzerce

SC 51446/1

qðolqhsurghmqduxŽq›kr M ORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ q†Çdg›ávwurm³dsǛvox¬hqvwy› zzzÜhqdudglÜf}

SC 51455/1

SC 51454/1

Společný technický sekretariát v Olomouci informuje o možnosti přípravy žádostí do programu

Iniciativa Společenství INTERREG IIIA Česko – Polsko pro období 2004–2006. V jeho rámci jsou realizovány následující priority a opatření: Priorita 1 Další rozvoj a modernizace infrastruktury na zlepšení konkurenceschopnosti přeshraniční oblasti Opatření 1.1 Podpora infrastruktury přeshraničního významu Opatření 1.2 Infrastruktura na ochranu životního prostřední a prevenci záplav Opatření 1.3 Zajištění infrastruktury na podporu podnikání a cestovního ruchu Priorita 2 Rozvoj místní společnosti v přeshraniční oblasti Opatření 2.1 Rozvoj cestovního ruchu Opatření 2.3 Rozvoj a podpora přeshraničních organizačních struktur a sítí

SC 51466/1

Vhodní žadatelé: veřejnoprávní subjekty a subjekty neziskového sektoru (kraje, obce, svazky obcí, neziskové organizace apod.) Územní vymezení: kraje Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Olomoucký, Moravskoslezský Financování: podpora z Evropského fondu regionálního rozvoje max. 75 %, zajištění spolufinancování příjemcem min. 25 % (z toho možnost ze státního rozpočtu max. 5 %) Základní kritéria: každý projekt musí mít polského partnera a přeshraniční význam

ÁôãîôâwŸïîãíèêàóäën«ŸõŸóîìóîŸïñîéäêóôŸéäŸïñîŸÕcòŸùãàñìà¹
kurz i se stravováním a náhradou cestovného
první živnostenský list
konzultační podpora (v oblasti účetnictví a daní, práva, úvěrů, reklamy apod.)
využití PC, internetu, kopírky
pravidelná setkání se zajímavými lidmi a informacemi pro další úspěchy ve Vašem podnikání.

Ā’µáåçÞæÛàْå ä á  Tento dokument byl vytvořen za finanční pomoci Evropské unie a českého státního rozpočtu. Za obsah tohoto dokumentu je výhradně odpovědná společnost Ambra-Consulting, s.r.o. a nelze jej v žádném případě považovat za názor Evropské unie.

SC 51472/1

³ŒõömĪÜĨÿ¿ĨÕÜÿĨĂĪÜĴŒÜÿšÏóĨÕĴ܌wĨĴĨ“ĪÜĠšĨĦĐĨĀĐĨİĺĺçÑ prezentace projektu v 9.00 a ve 14.00 hodin, individuální konzultace od 9.00 do 14.30 hodin, v zasedací místnosti firmy AMBRA-Consulting, s.r.o., Zámecké nám. 44, Frýdek-Místek. Kontaktujte nás na telefonicky nebo mailem: tel.: 602 709 975 nebo 608 877 454, [email protected]

SC 51327/1 SC 51242/1

³°¤³°µ Ĩ¾ ©%«¥¯:Ĩ³°¤¯ª¬%¯:ĨºĨµ¥¨ª°¯¹ ÂáÖàÛÝ×Üæגå’àVßےӒå’âáÖâáäá璷èäáâåÝa’çàÛמ’ìjåÝ×ÜæגÔ×ìâÞÓæàb’äá_àj’âáÔëæ’è’âáÖàÛÝÓæ×ÞåÝaߒ ÛàÝçÔVæáä砒ÂÛâáÜæגåגݒâäèàjߒâáÖàÛÝÓæ×ތߞ’Ýæ×j’Üې’æçæá’ßáàáåæ’èëçÛÞÛ 

'VOHVKF
V
WØFDI
UZQDz
MJEÎ

Konzultace poskytuje Sekretariát Regionální rady (www.nuts2moravskoslezsko.cz): Ing. Radka Ondriášová – vedoucí Sekretariátu Regionální rady, tel.: 595 622 616, email: [email protected] Mgr. Jiří Svobodník – kontaktní osoba pro INTERREG IIIA Česká republika – Polsko, tel.: 595 622 933, email: [email protected]

SC 51489/1

Bližší informace o programu naleznete na www.interreg3a.cz a www.strukturalni-fondy.cz, kde je ke stažení mj. Příručka pro žadatele a konečného příjemce.

3FWPMVǁOÎ
WÝVLB
BOHMJǁUJOZ




Termín pro předložení žádostí: O spolufinancování předložených projektů rozhodne Řídící výbor v lednu 2006. Konečný termín pro příjem žádostí, předkládaných na tento Řídící výbor, je stanoven do 30. září 2005, 14.00 hod. (po tomto termínu není možné dokládat případné chybějící údaje do žádosti, předkládané na daný Řídící výbor). Žádosti budou přijímány na Společném technickém sekretariátu v Olomouci – poštou a osobně (Centrum pro regionální rozvoj ČR, Společný technický sekretariát, Jeremenkova 40B, 779 00 Olomouc) a v pobočce Centra pro regionální rozvoj ČR v Ostravě – pouze osobně (Centrum pro regionální rozvoj ČR – pobočka pro NUTS II Moravskoslezsko, 28. října 165, 709 00 Ostrava).

XXXVDJNFTFKB[ZLZD[

Informační semináře pro žadatele: 1. 9. 2005 v 10.00 hod., Ostrava, Krajský úřad, 28. října 117, místnost zastupitelstva kraje

Inzertní manager: Alena Bohatová, Janáčkova 1452, 739 11 Frýdlant nad Ostravicí telefon/fax: 558 676 782, mobil: 775 181 924, e-mail: [email protected]


    SH5


55
  O

5
  
Q
 
5- O ô 550
á á Ü 5Já S 
 5
õ


H5
5
  

 ççç surghmqdsdyd xoÜhndÇvn†ÑÊ ÐÍÐÓÎsdydÎ whoÜÝÎÎÌÏÌÍÊËÒ preloÝÏÓÌÊÍËÏËÌ

urghmqduµghnð ›vwhn xoÜde|wn†fk ÐÌÑÓÊuµghn ›vwhn whoÝÎÎÑÏÌËÌÍÏ preloÝÏÓÌÎÐÍÎËÐ

surghmqdudqlfh wÇÜÊÜp†mhÌËÑ ÐÎÌÓÊudqlfh preloÝÐÐÐÏËÏËÌÑ preloÝÏÓÌÎÐÍÎËÐ

hðpdloÝrefkrgÿohnrvÜf}

zheÝzzzÜohnrvÜf}

SC 51359/1

fhqwu†odvwudyd xoÜhwrq†Çvn†Ê ÐÊËÓÓvwudydò xjolqry whoÜÝÎÒÏËÍËÎÏÊ preloÝÏÓÌÊÍËÏËÌ

SC 51456/1

ávsroÜvuÜrÜ

M ORAVSKOSLEZSKÝ

ÂáèáÖj’ ÁÖä랒 åæVæàj’ âáÖàÛݞ’ èג åâáÞçâäVÕے å’ ÝäÓÜåݍßے †ÓÖë’ ¿áäÓèåÝáåÞ×ìåÝaÚᒠӒ ÁÞ០ßáçÕÝaÚᒠÝäÓÜג Ӓ èג åâáÞçâäVÕے å’ †åæ×Öàjßے èáÖáÚáåâáÖVåݍßے†ÓÖë’âáÛìçÜj’ÂÞVà’áÔÞÓåŸ æے âáèáÖj’ ÁÖäë’ àӒ ìVÝÞÓÖb’ çåæÓàáè×àj’ ìVÝáàӒ

Srpen 2005 | 5

KRAJ .PUUP w
WPEB
KF
[ÃLMBEOÎN
TUBWFCOÎN
LBNFOFN
WFØLFSÊIP
ßJWPUB
OB
[FNJ
QSPUP
KF
UǥFCB
VßÎWÃOÎ
WPEZ
KBLP
OFOB ISBEJUFMOÊIP
QǥÎSPEOÎIP
CPIBUTUWÎ
SP[VNOLJ
SFHVMPWBU
B
VTNLJSǞPWBU
QPNPDJ
QMÃOPWÃOÎ


_ ’¤§¦¡¤¢¢£’ÅÔ ž’á’èáÖVÕڞ’èגìàbàj’âáìÖb܂jÕڒ â×ÖâÛ匒ӒæjߒàÓâÞtçÜj’†ÝáÞë’ÅßbäàÛÕג·èäá⟠åÝaÚá’âÓäÞÓß×àæç’Ó’ÄÓÖë’_ ’¤¢¢¢¡¨¢¡·Åž’çåæӟ èçÜjÕj’äVß×Ւâäá’_Ûààáåæ’ÅâáÞ×_×àåæèj’è’áÔÞÓåæے èáÖàj’âáÞÛæÛÝë 

J_×Þ×ߒâÞVàáèVàj’è’áÔÞÓåæےèá֒Üגèëß×ìÛæ’Ó’èìVÜ×ßàb’ÚÓäßáàÛìáèÓæ’è××Üàa’ìVÜßë¬  PDISBOZ
WPE
KBLP
TMPßLZ
ßJWPUOÎIP
QSPTUǥFEÎ  PDISBOZ
QǥFE
QPWPEOLJNJ
B
EBMØÎNJ
ØLPEMJWÝNJ
ÙǁJOLZ
WPE  USWBMF
VESßJUFMOÊIP
VßÎWÃOÎ
WPEOÎDI
[ESPKDz
B
IPTQPEBǥFOÎ
T
WPEBNJ
QSP
[BKJØULJOÎ
QPßBEBWLDz
OB
WPEPIPTQPEÃǥTLÊ
TMVßCZ
[FKNÊOB
QBL
QSP
[ÃTPCPWÃOÎ
QJUOPV
WPEPV

ÂÞVà’áÔÞÓåæےâáèáÖj’ÁÖäë  CVEF
WZDIÃ[FU
[F
[ÃKNPWÝDI
DÎMDz
B
SÃNDPWÝDI
QSPHSBNDz
PQBUǥFOÎ
1MÃOV
IMBWOÎDI
QPWPEÎ
ƀFTLÊ
SFQVCMJLZ
LUFSÝ
QPǥJ[VKF
.JOJTUFSTUWP
[FNLJELJMTUWÎ
WF
TQPMVQSÃDJ
T
.JOJTUFSTUWFN
ßJWPUOÎIP
QSPTUǥFEÎ
T
EPUǁFOÝNJ
ÙTUǥFEOÎNJ
ÙǥBEZ
B
T
LSBKTLÝNJ
ÙǥBEZ


NÃ
QSPCÎIBU
[B
ÙǁJOOÊ
ÙǁBTUJ
WFǥFKOPTUJ
QǥJǁFNß
[QDzTPC
QSPKFEOÃWÃOÎ
QMÃOV
T
OÎ
CVEF
VSǁFO
EP




 TF
CVEF
QPǥJ[PWBU
WF
UǥFDI
FUBQÃDI
LEZ
***
FUBQB
m
LPOFǁOÝ
OÃWSI
QMÃOV
PCMBTUJ
m
NVTÎ
CÝU
TDIWÃMFO
W
UFSNÎOV
EP

B
OÃTMFEOLJ
[QǥÎTUVQOLJO
WFǥFKOPTUJ

 CVEF
QǥF[LPVNÃO
B
BLUVBMJ[PWÃO
LBßEÝDI

MFU
PEF
EOF
KFIP
TDIWÃMFOÎ  NÃ
[BKJTUJU
[BWFEFOÎN
B
SFBMJ[BDÎ
1SPHSBNV
PQBUǥFOÎ
EPTBßFOÎ
FOWJSPONFOUÃMOÎDI
DÎMDz
EP
UFSNÎOV




 QPEMÊIÃ
QPTV[PWÃOÎ
WMJWDz
OB
ßJWPUOÎ
QSPTUǥFEÎ
QPEMF
[ÃLPOB
ǁ

4C
/BQMOLJOÎ
QMÃOV
B
SFBMJ[BDF

QSPHSBNV
PQBUǥFOÎ
CVEF
OÃLMBEOPV
[ÃMFßJUPTUÎ
LUFSÃ
TF
EPULOF
WØFDI
PCǁBODz
KBLPßUP
VßJWBUFMDz
WPEZ
7ÃN
WØFN
LUFǥÎ
ßJKFUF
W
.PSBWTLPTMF[TLÊN
B
0MPNPVDLÊN
LSBKJ
W
QPWPEÎ
0ESZ
B
KTUF
QǥJSP[FOÝNJ
VßJWBUFMJ
KBL
QPWSDIPWÝDI
UBL
QPE[FNOÎDI
WPE
UÎNUP
TELJMFOÎN
P[OBNVKFNF
ßF
QSPDFT
QMÃOPWÃOÎ
B
QPǥÎ[FOÎ
1MÃOV
PCMBTUJ
QPWPEÎ
0ESZ
[BQPǁBM
7FØLFSÊ
JOGPSNBDF
P
QMÃOPWBDÎDI
QSBDÎDI
M[F
[ÎTLBU
OB
LPOUBLUOÎDI
BESFTÃDI

½äÓÜåݍ’†Ó֒¿áäÓèåÝáåÞ×ìåÝaÚá’ÝäÓÜ× UǥÎEB

ǥÎKOB



0TUSBWB





 IUUQXXXLSNPSBWTLPTMF[TLZD[

ÂáèáÖj’ÁÖä랒å â ž’ 7BSFOTLÃ




0TUSBWB





 IUUQXXXQPED[

½äÓÜåݍ’†Ó֒ÁÞáßáçÕÝaÚá’ÝäÓÜ× +FSFNFOLPWB
B


0MPNPVD






IUUQXXXLSPMPNPVDLZD[

3ÃEJ
QǥJKNFNF
7BØF
OÃNLJUZ
QPEOLJUZ
ǁJ
QǥJQPNÎOLZ
L
[BIÃKFOÎ
QMÃOPWBDÎ
ǁJOOPTUJ
B
VCF[QFǁVKFNF
7ÃT
ßF
J
OBEÃMF
7ÃT
CVEFNF
P
QSPDFTV
QMÃOP WÃOÎ
JOGPSNPWBU
XXXQPED[ 
7ZTMPWVKFNF

QǥÃOÎ
BCZTUF
TF
TUBMJ
BLUJWOÎNJ
ǁMFOZ
UPIPUP
QSPDFTV

6 | Srpen 2005

M ORAVSKOSLEZSKÝ

Náš venkov rád obléká nový kabát (pokračování ze strany 1)

cích, jež byly letos úspěšné při dvou O dotaci mohly v programu žádostech, za dotačních 340 tisíc Podpora obnovy a rozvoje venkova korun, což obnáší 50 procent náklapožádat venkovské obce do 4000 dů, opraví chodník, střed obce, auobyvatel, jež mohly být podpořeny tobusovou zastávku a dětské hřišmaximálně částkou 200.000 ko- tě. „Práce už dokončujeme, protorun na jednu žádost, že 27. srpna obec slaa také venkovské mik- P E N Í Z E ví 700. výročí a chtěli roregiony – svazky obbychom to mít všechZ KRAJE no hotové. Rozpočet cí. Ty pak mohly dostat až půl milionu ko- POMOHLY obce je hodně napjarun. „Pro letošní rok tý, proto si velkou část v rámci programu podpory venko- prací zajišťujeme sami. Naštěstí va bylo schváleno 151 žádostí ob- u nás máme velmi zručné zastucí a mikroregionů, kterým tak by- pitele a občany. Nejen my, ale větlo rozděleno celkem 28 milionů ko- šina venkova by potřebovala, aby run,“ upřesnil Jiří Štěpán z odboru stát a třeba i kraj mohly být štědřejregionálního rozvoje. ší tak, abychom měli možnost pro V Heřmanovicích je krásně, venkov jako ze starých filmů... Například v Horních Tošanovi- obnovu vesnic udělat větší kus prá- ce. Ale bez peněz to bohužel nejde podávat žádosti o dotace, nebo záa my jsme vděční za každou koru- jezdy do regionů, které mohou být Dotace byly přidělovány v rámci těchto dotačních titulů: nu,“ poznamenal starosta Horních pro nás vzorem,“ vypočítal někteTošanovic Petr Martiňák. ré z akcí manažer Regionu Poodří 1) Obnova a zřizování vybraných prvků venkovské zástavby, infrastrukTaké Region Poodří je v čerpá- Oldřich Usvald, jenž soudí, že bez tury a občanské vybavenosti – jde například o radnice, školy, tělovýchovní dotací aktivní, letos jen z pro- krajským finančních injekcí by řaná, kulturní a zdravotnická zařízení, zařízení sociální péče, budovy, hasičské gramu na podporu obnovy a roz- da dobrých nápadů vůbec nebyla zbrojnice, čekárny na zastávkách, veřejná prostranství, cyklistické, koňské a pěší stezky, veřejné osvětlení, zařízení cestovního ruchu. voje venkova čerpal téměř 700 ti- realizována. „Máme spousty nápa2) Projekty zaměřené na vzdělávání a poradenství v oblasti rozvoje vensíc korun. „Jednou z akcí je Ško- dů, jak nabídnout návštěvníkům kova a obnovy vesnice, přesahující možnosti i potřeby obce, zpravidla rela obnovy venkova, kdy pořádáme regionu pěkné zážitky v čistém gionálního, ale i celostátního významu – např. školy obnovy venkova, pepro starosty obcí regionu a další a nezalidněném prostředí a záročovatelé – poradci, manažeři venkovských mikroregionů. partnery semináře na témata pod- veň tak pomáháme zaměstnanos3) Zpracování a realizace projektů, které propojí občanskou vybavenost porující rozvoj venkova. Například ti. Bohužel až příliš často narážíme a technickou infrastrukturu s rozvojem cestovního ruchu, aktivní politikou o aktivitách politiky zaměstnanosti na lidské vandalství, které sráží nazaměstnanosti, podporou malého a středního podnikání a péčí o krajinu, směřujících zejména k zaměstná- ši snahu i vynaložené finance,“ podále kulturní a sportovní akce na venkově. vání ve službách, dále školení, jak stěžoval si manažer.

SENIOŘI MEZI NÁMI členům pomohli naplnit volné dny,“ řekl Lubomír Pásek, podle kterého se koordinační rada snaží spolupracovat na národním programu přípravy populace na stárnutí. „Pokud máme přiměřené zdraví a duševní sílu, tak můžeme být společnosti prospěšní a pomáhat si vzájemně. Vyzýváme proto všechny, kteří se chtějí zapojit do spolupráce, aby neváhali a přišli. Setkáváme se v kulturním zařízení Jízdárna, v ulici Na Jízdárně 18 v Moravské Ostravě (za krajským úřadem) každý čtvrtek od 10 do 16 hodin. Kromě již zmíněného zde máme k dispozici časopis Seniortip, který díky pochopení Moravskoslezského kraje a centrálního ostravského obvodu distribuujeme zdarma.“

Euroústava je k dispozici MSK – Obce s rozšířenou působností si již na krajském úřadu téměř rozebraly výtisky euroústavy. Kraj jich od Úřadu vlády ČR dostal maximální množství, tedy 1500 kusů. Občané mohou do ústavy nahlédnout také v knihov-

nách a v infocentru Agentury pro regionální rozvoj. Zájem o euroústavu je poměrně velký spíše ze strany institucí, ty se ale většinou musejí obrátit přímo na úřad vlády. Všechny texty jsou také na českém webu EU.

ANKETA O CENY Vážení čtenáři, v tomto vydání měsíčníku přinášíme krátké vyhodnocení a losování 20 účastníků ankety, kteří si dali tu práci a anketní lístek vyplnili a zaslali. Ti obdrží roční volné rodinné vstupné do vybraného krajského muzea, tedy do všech jeho expozic a poboček. Jedná se o tato muzea a galerie: Galerie výtvarného umění v Ostravě, Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, Muzeum Novojičínska, Muzeum Těšínska a Muzeum v Bruntále. Všem, kteří nám zaslali anketní lístek, děkujeme za spolupráci a zájem. Odbor kultury vaše poznatky zcela jistě využije.

Výherci: Rostislav Grim, Hnojník 214, Irena Machalicová, Karviná – Darkov , Růžena Šeligová, Dětmarovice, Šárka Drozdová, Ostrava 3, Lubomír Trojek, Opava – Předměstí, Markéta Přikrylová, Opava – Předměstí, Naďa Podracká, Sedliště, PhDr. Jiřina Zlá, Ostrava – Poruba, Pavlína Dobiášová, Ostrava 30, Mahulena, Hermanová, Pustějov, Petr Drábek, Frýdek – Místek, Emilia Pompeová,, Havířov, Stanislav Bajnar, Ostrava – Výškovice, Urszula Cieslarová, Třinec, Josef Mertl, Karviná – Mizerov, Jarmila Valentová, Klimkovice, Barbora, Mlejnková, Ostrava – Poruba, Michaela Burdková, Ostrava – Dubina, Vilém Vlk, Palkovice a Dana Mičeková, Hukvaldy.

Co jste nám napsali: Největší počet anketních lístků nám poslali čtenáři ve věku 25 až 45 let, jen o trochu méně pak lidé starší 55 let. Nejmladší respondentkou byla 19letá dívka, nejstarší 78letý muž. Převážná většina z vás navštívila galerii nebo muzeum letos, několik z vás (asi 15 %) naposledy vloni. Z oblastí zájmu vysoce převyšuje výtvarné umění, fotovýstavy, dále upřednostňujete výstavy historických a folklorních předmětů. Zajímá vás, jak žili naši předkové, ale často jste zdůrazňovali, že je nutné, aby expozice byly aktivní, multimediální, tematicky zaměřené a hlavně, aby byly k dispozici zasvěcení pracovníci muzea.

Na školách jsou stále ještě volná místa MSK – Prvního září nastoupí do prvních ročníků středních škol v kraji k dennímu studiu přibližně 18.500 žáků, z toho je asi 13.000 žáků ke studiu s maturitou. Nově příchozí žáci tak doplní počet studujících ve středních školách Moravskoslezského kraje na 79.000 žáků. Veřejné i soukromé střední školy stále nabízejí přibližně 1500 volných míst. I letošní rok potvrdil, že pokles počtu žáků v souvislosti s demografickým vývojem střední školy v dalších letech teprve čeká. ,,Výrazně se zlepšuje úroveň škol a nabídka oborů,“ konstatoval Ivo Herman, vedoucí oddělení správy středního a vyššího školství. Dodal, že

v Moravskoslezském kraji vznikly letos další tři nové soukromé školy (dvě v Ostravě a jedna v Orlové). Rozšířila se studijní nabídka středních škol o 23 oborů, ve kterých budou již od nového školního roku studovat první žáci, a poprvé studenti zahájí výuku ve zcela nových maturitních oborech v lyceích – přirodovědném a zdravotnickém nebo v oborech autotronik či nutriční asistent. Do prvních tříd základních škol v Moravskoslezském kraji by mělo podle odhadu Jarky Grosmanové, vedoucí oddělení základního a speciálního školství, nastoupit asi 11.400 dětí. Je to téměř stejný počet jako ve školním roce 2004/05.

Studenti znají Bavorsko Havířov – Výbornou znalost Bavorska i němčiny prokázali studenti Gymnázia J. A. Komenského v Havířově, když se zúčastnili soutěže Scholy Comeniany a časopisu Freundschaft. V soutěži bylo 250 studentů, přičemž 1. cenu, dvou-

týdenní jazykový kurz v Augsburku, vyhrála studentka 2. ročníku Lenka Galbová. Mezi úspěšnými řešiteli soutěže jsou i další dívky ze zmíněného gymnázia Magdalena Ptaková, Klára Przybylová a Kamila Tisovjáková.

KRÁTCE Z KULTURY

Aktivně v jakémkoli věku Ostrava – Koordinační rada centra seniorů a zdravotně postižených je jednou z organizací, jež se věnuje aktivní náplni času seniorů. Působí již pátým rokem a sdružuje celkem čtyři desítky organizací s uvedeným tematickým posláním, a to podle slov jeho předsedy Lubomíra Páska Slezskou diakonií počínaje, přes Český červený kříž a Svaz důchodců Ostrava, včetně Sdružení zdravotně postižených až po podnikové kluby důchodců. „Cílem je si vzájemně pomáhat, vyměňovat si zkušenosti, podílet se na organizaci společných akcí,“ uvedl Lubomír Pásek s tím, že senioři nechtějí být izolováni od dění, ale chtějí činorodě naplňovat volný čas. „Prostě hledáme všechny cesty, abychom našim

Kultura, Volný čas

KRAJ

nesovou stezkou, výstup na Vsac- lity, ovoce a další překvapení,“ sliký Cáb, Rýmařovská padesátka, bují organizátoři. Ostravou po žluté a další akce.

Karibik v centru města!

Foto z festivalu Léto-kruhy z předloňského ročníku.

Festival Léto – kruhy letos uctí stromy

Chcete na Mont Blanc?

Bohumín – V samotném centru Bohumína na Masarykově náměstí bude probíhat do 27. srpna festival Léto – kruhy. Letošní pátý ročník je spojený s dřevořezbářským plenérem, ale vzniknou také kovářská a papírová díla. Pětice řezbářů z Bohumína, Přerova, Českého Těšína a Jablunkovska bude letos vytvářet především figurální díla. Jeden z mistrů řezbářů se už přitom nechal slyšet, že vytvoří hudební nástroj. Ani letos nebude po celou dobu festivalu chybět oblíbená tvůrčí dílnička pro děti. Letos se zaměří na výrobu ručního papíru a jeho vazby. Celý týden od 20. srpna tak bude Bohumín městem, kde si každý najde něco, co ho zaujme.

Ostrava – Klub českých turistů pořádá od 9. do 11. září na několika místech kraje turistické akce v rámci Evropského dne turistiky. Moravskoslezský kraj podpořil akci formou dotace. Každoročně je program zaměřen na jiné téma, pro letošní rok je to „Putování s rodinami“. Celkem osm akcí zmíněného víkendu se proto nejrůznějším způsobem zaměří na motivaci rodin s dětmi k aktivní turistice a k pravidelnému pobytu v přírodě. Velký význam má zapojení zdravotně postižených turistů a postižených dětí. Některé z očekávaných podniků: Beskydský Mont Blanc – výstup na Velký Sošov ve Slezských Beskydech, turistický pochod a cyklojízda Má-

Havířov – Netradiční dárek se rozhodlo dát obyvatelům Havířova vedení města ve spolupráci s Wiking agency. Přímo na centrálním náměstí Republiky se 27. srpna objeví nefalšovaná karibská pláž. Díky tomu se tak poprvé mnozí z Havířovanů podívají do srdce karibské oblasti, vytvořené z řady ostrůvků, malebných zákoutí, barů, příjemné hudby a zábavy. „Chceme vytvořit co nejvěrnější kopii skutečné pláže, proto jí budou znít typické melodie v podání pravé kubánské kapely, či latinskoamerické rytmy. K tomu všemu bychom měli zdarma ochutnávat oblíbené tropické míchané drinky, pojídat rybí specia-

Loutkáři se opět sejdou v Ostravě

Ostrava – Již pošesté mohou milovníci loutek zhlédnout řadu nádherných divadelních představení v rámci mezinárodního loutkářského festivalu Spectaculo Interesse. Od 19. do 24. září se do Ostravy sjedou loutkáři z Evropy i ze zámoří, aby společně rozbušili svá loutkářská srdce. Čtyři desítky představení čeká na diváky na scéně Divadla loutek, na jevišti Komorní scény Aréna a Divadelní společnosti Petra Bezruče, ale i v Domě kultury města Ostravy, v ulicích města Ostravy a v prostorách Slezskoostravského hradu. Pořádání akce podpořil finančně také Moravskoslezský kraj.

Představení Kráska a zvíře – Teatr Lalek Banialuka, Bielsko – Biala, Polsko

Legendární beskydský prales Mionší

S

kvost beskydské přírody nese název „Prales Mionší“ a nachází se v blízkosti obce Dolní Lomná v části Těšínských Beskyd. Patří mezi nejzachovalejší lesní komplexy v moravské části Západních Karpat, je přísně chráněn jako národní přírodní rezervace. Pro veřejnost byla po celých 16 letech otevřena jako horká novinka nová „Naučná stezka Mionší“, která je přírodovědnou a historickou pamětihodností této části slezských Beskyd a je to nejhezčí a nejpropracovanější stezka v Beskydech. Naučná stezka Mionší je koncipována jako asi sedm kilometrů dlouhý okruh. Jedná se spíše o populární stezku pro laickou veřejnost vybavenou na deseti zastaveních informačními panely. Cílem je umožnit návštěvníkům zhlédnout alespoň část legendárního beskydského „pralesa“, a přitom zachovat jeho klid. Proto je stezka zřizována jako sezonní – letos je přístupná už od konce května a až do

15. září. Trasa je středně náročná, celkové převýšení je 330 m. Prohlídka zabere 2,5 až 3 hodiny a je určena pouze pro pěší. Vstup do národní přírodní rezervace Mionší (laicky řečeno dovnitř do pralesa) mimo trasu stezky není dovolen. Seznámíte se zde s množstvím pozoruhodných původních obyvatel hor – rostlinami i zvířaty, poznáte, jak se liší běžný les od přirozeného, a proč je Mionší „prales“, dále se dozvíte, jak funguje přirozený les, jak tento drsný kraj osidlovali lidé a něco ze života zdejších horalů, zajímavosti o zdejších lesích i lovcích a proč a jak je oblast Mionší již více než 100 let chráněna před běžným využíváním lidmi. Do přírodní rezervace lze vcházet pouze s kvalifikovaným průvodcem. Nástupní místo je v Dolní Lomné, asi 200 m od autobusové zastávky Matyščina louka. U zastávky je rovněž parkoviště.

TIP NA VÝLET

V Mionší je příroda zachována v původní podobě.

Sport, Listárna

M ORAVSKOSLEZSKÝ

Hlučínská druholigová sláva Hlučín – Ještě před sedmi lety hráli fotbalisté Hlučína I. B třídu a na jejich zápasy chodilo pár desítek nejvěrnějších fanoušků. Na začátku srpna však FC Hlučín nastoupil k historicky prvnímu utkání ve II. lize a porazil v něm Kladno 3:1.

Z

ápas sledovaly bezmála tři tisíce diváků a všichni společně mohli vzdát hold lidem, kteří se o nebývalý vzestup fotbalu ve městě zasloužili. „Chceme hrát klidný střed tabulky,“ usmíval se před prvním zápasem generální manažer a majitel klubu Lumír Kot. Připomněl přitom, že podobné ambice už má právě těch sedm let. Během nich se ovšem hráči i trenéři pětkrát radovali z postupu. Letos jim k tomu dopomohla

Kubina se svým otcem sledují zápas Hlučín – Kladno. Foto M. Krecl

náhoda, to když se Opava nepřihlásila do soutěže a Hlučín jako druhý tým MSFL dostal jakousi divokou kartu. „Bylo to všechno neskutečně rychlé, ale řekli jsme si, že to zkusíme,“ tvrdí majitel klubu. Nemalé investice do rekonstrukce stadionu by mělo uhradit město. Fotbalový areál v Hlučíně už dávno nepřipomíná doby, kdy se na tamní škváře učil hrát nejslavnější odchovanec klubu Werner Lička. „Je to pro mne něco neuvěřitelného. Nikdy by mě nenapadlo, že by se v Hlučíně mohla hrát tak vysoká soutěž. Před lidmi, kteří to dokázali dotáhnout až do konce, je potřeba smeknout,“ pokyvoval hlavou před prvním zápasem člen Klubu ligových kanonýrů a bývala opora Baníku Ostrava. Lička se stejně jako tisícovky diváků při druholigové premiéře skvěle bavil. Mužstvo vedené Pav-

P

rvní Čech, který vystoupil na vrchol Everestu, Leopold Sulovský, není žádnou výjimkou. I on se začátkem léta pustil do souboje s touto horou a společně s dalšími horolezci (Josef Lukáš, Petr Valchař, Pavol Kuprák, Milan Sedláček, Libor Uher, Ivan Zedníček, Radim Slíva a Ladislav Chwistek) odvedl za dva měsíce ve stěně kus práce. Vystoupit až na vrchol se však nepodařilo. Důvodem bylo extrémně nepříznivé počasí. „Právě počasí vlastně rozhoduje o tom, kdo se na vrchol dostane a kdo ne. My jsme strávili v základním kempu padesát dnů. Přibližně polovinu z toho jsme čekali

na počasí a svoji šanci,“ konstatoval po návratu expedice její vedoucí. Vybudovat tři výškové tábory nebyl žádný problém, Sulovský měl ve výpravě absolutní profesionály, ovšem ve chvíli, kdy se lezci aklimatizovali a byli připraveni pokusit se o vrchol, příroda řekla ne! „Seděli jsme dvanáct dnů ve stanu v základním táboře a čekali. Bylo to nekonečné. Stupňovala se nervozita, ubývaly síly a počasí stále nic,“ vrací se v myšlenkách zpět do západní části Himálaje, do pohoří Karakorum, Leopold Sulovský. Češi byli velmi dobře připraveni. Ve stěně natáhli přes tři kilometry fixních lan, které v náročném terénu slouží

Jankulowski si splnil klukovský sen Ostrava – Zahrát si za jeden z nejslavnějších klubů Evropy slavný AC Milán. To je bezpochyby snem každého mladého fotbalisty, který poprvé obuje na své nohy kopačky. Podobné sny se ale neplní často. Odchovanec Baníku Ostrava Marek Jankulowski o tom ví své.

Hlučínským letos pomohla náhoda postoupit do ligy. Foto M. Krecl

lem Halným předvedlo líbivý fotbal, vstřelilo tři góly a zaslouženě vyhrálo. „Nevěděli jsme, co můžeme od této soutěže čekat. Pokud se nám ale podařilo porazit jednoho z kandidátů na postup do ligy, myslím, že se nemusíme bát,“ řekl spokojený trenér. Rozpočtem kolem devíti milionů korun se Hlučín zdaleka neblíží ani středu druholigového pelotonu. Podle majitele Lumíra Kota je to vše ale trochu jinak. Hlavními zbraněmi týmu by měla být chuť do hry, bojovnost a nadšení.

Hora hor zdolána nebyla Ostrava – O druhé nejvyšší hoře světa, 8611 metrů vysokém vrcholu K2, se říká, že je to „hora hor“. Je nejtěžší z osmitisícovek, vyžádala si nejvíc lidských životů, a právě proto je obrovskou výzvou pro každého, kdo se do Himálaje alespoň jednou podíval.

Srpen 2005 | 7

KRAJ

pro sestup dolů. Zpočátku nic nenasvědčovalo tomu, že se jim jejich cíl nepodaří splnit. I vedoucí expedice si začátek pobytu ohromně pochvaloval. „Společně s kolegy z norské expedice jsme denně sledovali předpověď počasí. Když jsme ale při posledním pokusu těsně před odjezdem vystoupali do výšky přes sedm tisíc metrů, bylo mi jasné, že to dál nepůjde.“ Při výstupu na hřeben K2 do výšky osmi kilometrů se před horolezci objevilo ledové pole, jež nešlo přejít za méně než jeden den. Dál už se proto nikdo jít neodvážil. Každý sedmý horolezec, který se na svět podíval z vrcholu K2, se nevrátil dolů. Hora je tvrdá a nekompromisní. „Byla to skvělá parta, všichni profesionálové. Jsem moc rád, že jsme se vrátili všichni v pořádku. Přemýšlím, že bychom se tam měli příští rok vrátit a navázat na práci, jež jsme odvedli letos,“ dívá se odvážně do budoucnosti Sulovský.

Někteří hráči si museli vzít v práci rok neplaceného volna, jiní zkouší normálně pracovat a trénovat. „My spoléháme hodně na diváky. Pokud budeme hrát dobrý fotbal, věřím, že ty tři tisíce fanoušků budou chodit. Myslím, že už jim máme co nabídnout. Máme moderní areál se třemi travnatými plochami, není to k nám daleko ani z Ostravy-Poruby, kde po druholigovém fotbale může být hlad. Jsem v tomto směru velikým optimistou,“ dodává majitel FC Hlučín Lumír Kot.

KRÁTCE Fotbal zůstane Opava – Vedení fotbalového SFC Opava se podařilo zachránit osmadevadesátiletou tradici klubu. Na poslední chvíli tým mužů přihlásilo do župního přeboru a trenérem jmenovalo zkušeného Petra Žemlíka. „Ve chvíli, kdy jsem zjistil, že akcie klubu odkupuje město, neváhal jsem. Věřím, že se nám podaří vrátit opavský fotbal zpět, kam patří,“ řekl před prvním mistrovským zápasem Žemlík.

Posílili tým Nový Jíčín – Basketbalisté Mlékárny Kunín se intenzivně připravují na novou sezonu. Stříbrný tým Mattoni NHL bude hrát na podzim opět evropské poháry. „Tým posílili Slováci Laco a Opatovský, s Američanem Warrickem se do tréninku zapojil i jeho krajan Chavis,“ prozradil nové posily trenér Zdeněk Hummel.

KŘÍŽOVKA

Od smlouvy s AC Milán už V průběhu přípravy se vám uplynulo několik týdnů. Už jste narodila druhá dcera. Stihl jste tuto informaci strávil se vším přijet k porodu? všudy? Bohužel ne. Byl jsem sice v terTo ještě asi ne. Jsem neuvěři- mínu porodu v Ostravě, ale Kristelně šťastný, že se mnou tako- týnka si dávala na čas. Musel vý velkoklub podepsal smlouvu, jsem zpět za přípravou do Mina druhé straně to ale zavazuje lána. Nakupoval přitom obleček tvrdé práci a především odpoví- ní, hračky a do toho přišla zprádajícím výkonům. Za pár měsíců va, že je malá na světě. Trenér mě snad budu moci opravdu říct, co ale pustil ještě na pár dnů, takže to pro mě znamená. jsem si to užil. Už nyní je ale jasné, že se zaBudete si užívat i mistrovřadíte k nejlépe placeným čes- skou sezonu? Jak těžký bude kým fotbalistům a také k těm boj o místo v sestavě? nejznámějším. O tom snad neNad tím takhle nesmím přelze pochybovat? mýšlet. O tom, jak a kde budu Tak nad tím nepřemýšlím. Už hrát, rozhoduje trenér. Já musím když jsem přestupoval z Baníku naplno makat, a pak se teprve do italské ligy, jsem si uvědomil, uvidí. Poprvé v životě mám šanci že začíná úplně nová éra mého ži- hrát Ligu mistrů, a to je motivavota. Jsem rád, že se mi to poved- ce jako hrom. Věřím, že si místo lo a v Itálii jsem velmi spokojený. v sestavě vybojuji. Probíhal přestup do Milána v pohodě? Letní tahanice o Milana Baroše hráči na klidu asi nepřidají. To je pochopitelně pravda. Milán měl o mě zájem už před rokem, vše byla jen otázka času. Nikam jsem nespěchal. Měl jsem trochu obavy po zranění nohy, ale vedení klubu mě ujistilo, že to nehraje žádnou roli. Vynechal jsem jen pár zápasů a nyní už se cítím stoprocentně připraven. Prázdniny jste strávil v Ostravě. Užíval jste si domácí pohody? Určitě ano. Musel jsem chodit na rehabilitace, ale jinak jsem trávil hodně času s manželkou, přáteli Marek Jankulowski. Foto M. Krecl a rodiči. Bylo to skvělé.

Běžkaři se těší na upravené trasy (pokračování ze strany 1)

„Upravené lyžařské trasy zvyšují návštěvnost zimních středisek, a tím významně podporují rozvoj turismu v našem kraji. Některá střediska hlásí nárůst zájmu až o 200 procent,“ komentovala význam podpory kraje v této oblasti Petra Papoušková z odboru regionálního rozvoje. Kraj si ale také

mapoval ohlasy veřejnosti. „Byly kladné především proto, že kvalitní údržba byla zajištěna po celou sezonu,“ doplnila Petra Papoušková a dodala, že kraj opět chystá podrobné mapky tras, ty by měly být ještě před letošní zimou zveřejněny v krajském měsíčníku a k dispozici budou i v tištěné podobě například v informačních centrech měst.

LISTÁRNA

V dnešní tajence se dozvíte jednu zajímavost o Moravské Ostravě. Tajenka minulé křížovky zní: Nad údolím říčky Lomné je kóta zvaná Mionší. Na ní se nachází pralesní porost a na jeho okraji byla vybudována naučná stezka. Propagační materiály kraje dostanou tito správní luštitelé: Irena Veselíková z Havířova, Vlastimil Dyba, Ostrava 8 a Anna Klapsiová z Bystřice nad Olší. Řešení srpnové křížovky posílejte do 2. září 2005.

Zde je vyhrazeno místo také pro vás, naše čtenáře. Budeme rádi, pokud nám napíšete vaše připomínky či názory na dění a problémy, které kraj řeší, popřípadě tipy, co se u vás zajímavého děje. Adresu redakce naleznete v tiráži na poslední straně novin, dopis označte heslem LISTÁRNA. Napsal nám čtenář Lubomír Kolovrat z Hradce nad Moravicí. Na jeho psaní je jasně patrné, že mu věnoval hodně svého času. O to více mu děkujeme. Pan Kolovrat píše, jaké vidí kolem sebe problémy se zdražováním vody a energií, ale také například léků či veřejné dopravy, což se ho jako důchodce citelně dotýká tak, jako se to dotýká všech seniorů. Víme, jak se život v pokročilém věku pro člověka mění, a také proto jsme zavedli pravidelnou rubriku pro seniory. Jejím hlavním obsahem ale mají být aktivity těch dříve narozených, nikoli stížnosti nejrůznějšího druhu. Samozřejmě, že se jako redakce nebráníme psát o problémech, avšak především příklady táhnou a my se domníváme, že je nutné psát o tom pozitivním, a tedy poučném pro všechny, nebo o možnostech a akcích, do nichž se senioři mohou zapojit. Náš čtenář Lubomír Kolovrat nám také navrhuje, abychom střední strany listu, kde je nyní uveřejňována placená reklama, uvolnili pro redakční články. Píše: „Zbavte měsíčník všech inzerátů, které neslouží občanům, ale podnikatelům…. Krajský měsíčník financovaný krajem by v žádném případě neměl zaplňovat stránky inzeráty…“ Strategie placené inzerce však má jeden velmi jednoduchý, leč důležitý důvod. Tyto dvě strany, jež zaplatí podnikatelé či jiné organizace, výrazným způsobem sníží finanční náročnost vydávání listu, která – věřte – není nejnižší. Následně pak nezatíží ani peněženky vás, občanů. Velmi si vážíme všech názorů občanů, našich čtenářů. Prosím – pište nám dál, budeme rádi, pokud nás budete informovat, co se u vás děje, jaké máte starosti, ale i radosti nebo jaké jsou ve vašem místě bydliště zajímavosti a kuriozity. Vaše redakce

8 | Srpen 2005

M ORAVSKOSLEZSKÝ

Fotoreportáž, Rozhovor

KRAJ

ROZHOVOR Dnes se v neformálním rozhovoru seznámíte blíže s jedním ze zástupců vedení kraje a zdejší politické scény. Hovoříme s členem rady kraje a zastupitelstva Moravskoslezského kraje, náměstkem hejtmana Pavlom Lukšou (KDU-ČSL).

O Českou republiku je ve světě stále zájem Pavol Lukša se právě vrátil z pracovní cesty po Latinské Americe a plný dojmů v rozhovoru neustále odbíhal od osobních otázek směrem ke Guatemale, Kolumbii a dalším navštíveným zemím. Jak zvládá tak angažovaný politik rodinu se třemi potomky? Na tuto otázku musím odpovědět pravdu – nezvládá a jsem upřímně vděčný manželce Jarušce, že rodina, včetně výchovy dětí, spolehlivě funguje a vytváří bezpečné a klidné zázemí pro mou práci. Nejstarší je syn Martin, 19 let, jeho zájmem jsou zatím hlavně počítače a motorky, dále máme šestnáctiletou dceru Lucii se zájmem o hudbu a historii. Nejmladší Vojtíšek má 13 let a jeho příchod na svět byl zkomplikován v porodnici. Právě jeho určitý zdravotní handicap však jakoby rodinu více stmeloval dohromady. Bydlíte v Čeladné … Ano, od útlého dětství a troufám si říci, že jsem větší patriot než mnozí, kteří se v ní narodili. V našem kraji je řada obcí a měst, jež po roce 1990 prošly velkými proměnami, ale myslím, že největší změnou prošla právě Čeladná. Například jsme jako dvoutisícová obec převzali místní nemocnici, která byla určena k zániku a přes všechna úskalí jsme společně s nájemci provedli restrukturalizaci. Běžte se podívat, tak jako kdysi porodnice Čeladná, tak dnes Beskydské rehabilitační centrum šíří dobré jméno Čeladné v ČR. V areálu bývalých vojenských skladů jsme vybudovali náměstí s 90 byty a obchody a poblíž náměstí dále 30 bytů s pečovatelskou službou a podzemními garážemi. Soukromý investor postavil v obci golfové hřiště… Kde jste byl nejdále, co se vám tam líbilo a nelíbilo? S rodinou jsem byl nejdále v chorvatském městě Zadaru, kde jsme trávili společnou dovolenou, na kterou velmi rád vzpomínám. Služebně jsem se právě vrátil z pracovní cesty v Jižní Americe, kde jsem byl jako součást podnikatelské mise a člen doprovodu ministra zahraničních věcí. A skutečně nešlo jen o návštěvu, ale především o náročný program v prostředí, jež je pro

našince netypické, tedy velké horko a velké vlhko. Podařila se nám spolu s ostatními členy delegace řada úspěchů, například v Kolumbii prezentovat české firmy v rámci společného projektu těžby uhlí, projednali jsme možnosti dovozu těžebních mechanismů a zařízení z ČR, stavby úseku železnice, výstavby koksovny, a naopak získali informace o možnostech místních firem u nás. Obdobně to probíhalo v Dominikánské republice a v Paraquayi. Samozřejmě, že jsme navštívili i řadu kulturních a přírodních zajímavostí a měli i přátelská setkání s diplomaty, s místními podnikateli či s krajany. Přesto hlavní byla jednání a troufám si říci, že se nám podařilo prezentovat ČR jako zemi, která má co nabídnout. Měl jste možnost vidět zmíněné země i z její méně oficiální stránky? Ano, a také jsem zde viděl na vlastní oči skutečnou chudobu, ale i jiný způsob života. Viděno očima Evropana, zdejší lidé jako by často hřešili na štědrost přírody a na naše poměry jsou málo pracovití. Zkrátka jiná země, jiný mrav. Vraťme se k vaší osobě: Pro co je dobře žít? Věřím, že jednou bude náš život někde puštěn jako film a my bychom měli udělat vše, abychom se za něj nemuseli stydět. Jinak celý život se snažím řídit citátem Ignáce z Loyoly: „Přičiňuj se tak, jako by vše záleželo na tobě a nic na Bohu a věř tak, jako by vše záleželo na Bohu a nic na tobě.“ Za nejdůležitější ze všeho považuji osobní svobodu, ta však nesmí být zneužívána. Je zajímavé, jak všichni v tomto státě vědí, co mají dělat jiní, ale mnohdy nevědí nebo nechtějí vědět, co mají dělat sami. Mluví o demokracii a zapomínají mluvit o zodpovědnosti za sebe sama, za rodinu, obec či stát a přitom demokracie a osobní zodpovědnost jsou spojenými nádobami. Co vás v poslední době potěšilo, co naopak naštvalo? Těší mne zejména to, že jsem se díky dobře zvolené kampani a heslu na billboardech v krajských volbách stal „klukem z plakátu“ a díky sloganu „Robin Hood z Čeladné“ zviditelnil naši obec a stal se známým na

Ministra Cyrila Svobodu zajímaly názory místních žen.

Dopravní prostředek minulosti a současnosti...

Typické tržiště v Guatemale, zmatek, špína, ale atmosféra.

Zajímavá značka, každý teď ví, kde je jeho strana. Snímek z pralesa v Guatemale.

I takto to vypadá v Paraguayi

území kraje. Mé zvolení náměstkem hejtmana po volbách, to je výzva, ale především závazek. Potěšilo mne, že jsme začali opravovat krajské cesty s využitím evropských peněz, a také zahájení leteckého mostu s Mnichovem či přijetí podnikatelského plánu letiště Ostrava – Mošnov. Naopak nedávno mě zarazilo, že si premiér vlády nenašel ve svém programu při návštěvě našeho regionu čas, aby zavítal na krajský úřad. Vím, čas bývá nepřítelem politiků, ale přesto jsem z toho poněkud v rozpacích.

Foto pro štěstí pod zvonem ve starobylém městě Antiqua v Guatemale. Pavol Lukša (vlevo) se členem ochranky ministra.

Jaké je podle vás postavení ČR v rámci EU? Jsem rád, že se naše země stala členem tak významných společenství jako je NATO a EU. Myslím si, že obojí členství je garancí svobodného rozvoje této země, a tím i každého z nás. Když mluvím s lidmi, tak jim chybí, a mně osobně také, vymezení, kam až chceme Evropu vlastně rozšiřovat či integrovat, kde rozšiřování EU vlastně skončí. Až to budeme vědět, tak se občanů zeptej-

Nezapomenutelný zážitek u vodopádů v Argentinském Iguazu.

me, jak si fungování takového celku představují. Jste mimo jiné náměstkem pro dopravu, jak vidíte postup stavby D47? Komunikace, ať již D 47 či R 48, přiblíží náš kraj evropskému prostoru, o kterém všichni v Praze krásně umí mluvit, ale naplnit slova skutky se jim často moc nedaří. Tempo výstavby je přiměřené k datům, jež byla stanovena pro jejich ukončení, zejména pak rok 2008. Na některých úsecích D47 se bojuje s po-

zemky, na některých s požadavky ochránců přírody, a samozřejmě bojuje se o každou korunu. Za termín dokončení bych si sice ruku nedal useknout, ale co je uplynulých 50 let ke zpoždění k měsícům či maximálně roku či dvěma. Nejpodstatnější však bude, že tak jako v minulosti vznikala centra osídlení a hospodaření kolem dopravních cest, tak v blízkém okolí komunikací D 47 a R 48 vzniknou zóny, které přilákají do našeho kraje investory a především jejich investice.

Muzea a kulturní památky fungují i o prázdninách Ve spolupráci s odborem kultury a památkové péče krajského úřadu jsme pro vás jako pozvánku připravili malý fotografický náhled do dění ve vybraných muzeích.

Dům umění v Ostravě.

Interiér Kotulovy dřevěnky v Havířově-Bludovicích.

Interiér kaple sv. Barbory ve Frýdeckém zámku.

Brána hradu Sovince.

Galerie výtvarného umění v Ostravě, velký sál. Expozice Nechte na hlavě v Žerotínském zámku, Muzeum Novojičínska.

Zajímavá podívaná v Interklubu v Karviné, Muzeum těšínska.

Frýdecký zámek, Muzeum Beskyd Frýdek-Místek.

Památník J. A. Komenského ve Fulneku, Muzeum Novojičínska.

Žerotínský zámek v Novém Jičíně.

Bruntálský zámek se může pochlubit historicky významnou knihovnou.

Měsíčník Moravskoslezský kraj • Vydává Moravskoslezský kraj ve spolupráci se Strategic Consulting, spol. s r.o. • Předsedkyně redakční rady: PhDr. Jaroslava Wenigerová, náměstkyně hejtmana MSK. • Šéfredaktorka: Bc. Blanka Falcníková, tel./fax: 596 430 145, mobil: 777 736 120, e-mail: [email protected] • Inzerce: Alena Bohatová, Janáčkova 1452, 739 11 Frýdlant nad Ostravicí, telefon/fax: 558 676 782, mobil: 775 181 924, e-mail: [email protected] • DTP: Tomáš Coufal • Adresa redakce: Strategic Consulting, , spol. s r.o., p.o.box 78, 736 01 Havířov-Město • Internet: www.kr-moravskoslezsky.cz • Nevyžádané příspěvky nevracíme • Registrováno pod číslem: MK ČR E14474 • Vyšlo: 20. srpna 2005 •