ZÁBŘEH. Změna č. 1 A.1. NÁVRH ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍ PLÁN. [návrh právního stavu po změně územního plánu] : Olomoucký

ÚZEMNÍ PLÁN

ZÁBŘEH Změna č. 1 A.1. NÁVRH ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU – TEXTOVÁ ČÁST [návrh právního stavu po změně územního plánu]

OBEC

: Zábřeh

OKRES

: Šumperk

KRAJ

: Olomoucký

POŘIZOVATEL

:

PROJEKTANT

: Ing. arch. Vladimír Dujka, Kamenná 3858, Zlín

Zakázkové číslo

: 10/2014

Archívní číslo

: 598/15

Městský úřad Zábřeh, odbor rozvoje a územního plánování

Leden 2016

OBSAH 1. Vymezení zastavěného území ................................................................................................................ 1 2. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot .................................................... 1 2.1. Hlavní záměry rozvoje .............................................................................................................................. 1 2.2. Hlavní cíle rozvoje .................................................................................................................................... 2 2.3. Hlavní zásady prostorového řešení .......................................................................................................... 2

3. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně .......................................................................................................................... 3 3.1. Návrh urbanistické koncepce .................................................................................................................... 3 3.2. Vymezení zastavitelných ploch ................................................................................................................. 4 3.3. Vymezení ploch přestavby........................................................................................................................ 9 3.4. Vymezení systému sídelní zeleně ............................................................................................................ 9

4. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování .................................. 10 4.1. Dopravní infrastruktura ........................................................................................................................... 10 4.2. Technická infrastruktura ......................................................................................................................... 11 4.3. Občanské vybavení ................................................................................................................................ 21 4.4. Veřejná prostranství................................................................................................................................ 21

5. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů a podobně .... 22 5.1 Koncepce uspořádání krajiny .................................................................................................................. 22 5.2. Vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití ......................................................... 23 5.3. Územní systém ekologické stability ........................................................................................................ 24 5.4. Prostupnost krajiny ................................................................................................................................. 26 5.5. Protierozní opatření ................................................................................................................................ 26 5.6. Ochrana před povodněmi ....................................................................................................................... 27 5.7. Rekreace ................................................................................................................................................ 27 5.8. Dobývání nerostů ................................................................................................................................... 28

6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu ....... 28 6.1. Vymezení ploch s rozdílným způsobem využití ...................................................................................... 28 6.2. Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití ..................................................................... 30 6.3. Stanovení podmínek prostorového uspořádání ...................................................................................... 50 6.4. Základní podmínky ochrany krajinného rázu .......................................................................................... 50

7. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti ....................................... 51 8. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit .................................................................................... 51 8.1. Navržené veřejně prospěšné stavby....................................................................................................... 51 8.2. Navržená veřejně prospěšná opatření .................................................................................................... 52

9. Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo ....................................................................................................................................... 52 10. Stanovení kompenzačních opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona .......................... 53 11. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření.................................................................................................. 53 11.1. Plochy územních rezerv ....................................................................................................................... 53 11.2. Koridory územních rezerv ..................................................................................................................... 53

12. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části ..... 54 12.1. Textová část ......................................................................................................................................... 54 12.2. Grafická část ......................................................................................................................................... 54

ÚZEMNÍ PLÁN ZÁBŘEH – NÁVRH – A.1. TEXTOVÁ ČÁST

A.1. NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU - TEXTOVÁ ČÁST 1. Vymezení zastavěného území Rozsah území řešeného Územním plánem Zábřeh vymezen hranicí správního území města, které je tvořeno katastrálními územími: Dolní Bušínov, Hněvkov, Pivonín, Václavov a Zábřeh na Moravě. V jednotlivých katastrálních územích byla ve smyslu § 2, odst. 1, písm. d) zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon), vymezena k 30.11.2015:     

v k.ú. Dolní Bušínov - 7 zastavěných území. v k.ú. Hněvkov - 14 zastavěných území. v k.ú. Pivonín - 13 zastavěných území. v k.ú. Václavov u Zábřeha - 6 zastavěných území. v k.ú. Zábřeh na Moravě - 32 zastavěných území.

Hranice zastavěného území je znázorněna ve výkresech: A.2.1. Základní členění území, A.2.2. Hlavní výkres, A.2.3 Dopravní infrastruktura, A.2.7 Koncepce uspořádání krajiny grafické části A.2 Návrhu územního plánu (dále jen Návrhu) a výkresech: B.2.1 Koordinační výkres a B.2.2. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu grafické části B.2. Odůvodnění územního plánu (dále jen Odůvodnění).

2. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot 2.1. Hlavní záměry rozvoje  Respektovat stávající typ osídlení a historický půdorys města i jeho městských částí se zachovanou stávající zástavbou, jako základní podmínku dalšího rozvoje města a jeho správního území.  Urbanistickou kompozici podřizovat funkčnímu zónování jednotlivých městských částí, konfiguraci terénu a především podmínkám území.  Rozvoj města na nových plochách řešit v souladu s potřebami města, mikroregionu a kraje, s ohledem na životní prostředí a ekologickou únosnost území.  Při dalším rozvoji území respektovat a rozvíjet přírodní a kulturní hodnoty území.  Při dalším rozvoji území zohledňovat hlavní záměry bytové výstavby, rekreace, občanského a technického vybavení, výroby a dalších funkčních složek v území.  Zajistit dostatečné množství ploch pro bydlení a občanské vybavení, stabilizovat stávající plochy rekreace.  Územní stabilizace ploch pro výrobu lokálního i nadmístního významu na východním okraji města Zábřeh.  Posílení nabídky vhodných strukturovaných pracovních příležitostí i pro menší podniky a firmy.  Územní stabilizace ploch pro realizaci silnice I/44.  Vytvářet podmínky pro rozvoj pracovních příležitostí a zajištění rozvoje a prosperity města.  Celoměstsky spravedlivé uspořádání území pro všechny městské části při současném vytváření výhodných podmínek pro ostatní obce spádového území mikroregionu Zábřežsko.  Při prostorovém rozvoji řešeného území respektovat vymezené cílové charakteristiky krajiny.  Celkové zvýšení ekologické stability území.

1


2.2. Hlavní cíle rozvoje  Město se bude i nadále rozvíjet jako centrum mikroregionu.  Rozvoj obytné funkce obce zejména formou individuálního a smíšeného bydlení.  Rozvoj výrobní funkce v nově vymezených plochách určených pro výrobu, zejména v návaznosti na stávající výrobní areály ve východní části města Zábřeh.  Doplnění a rozšíření nabídky rekreace a volného cestovního ruchu včetně rozvoje sportovních zařízení a agroturistiky.  Územní stabilizace nové trasy silnice I/44 a doplnění dopravní infrastruktury, realizace navržených úprav ve stávajícím silničním skeletu.  Rozšíření sítě cyklotras a cyklistických stezek v rámci mikroregionu Zábřežsko.  Zvýšení prostupnosti krajiny.  Vytvoření podmínek pro protierozní a protipovodňovou ochranu řešeného území.  Stabilizace a doplnění ploch územního systému ekologické stability.  Vytváření podmínek pro posilování udržitelného rozvoje území, ochranu a tvorbu krajiny.

2.3. Hlavní zásady prostorového řešení  Hlavní rozvojové plochy pro bydlení směřovat na severozápadní, severovýchodní a jižní okraj řešeného území města Zábřeh.  Doplnění ploch obytné zástavby v jednotlivých místních částech.  Posilování centrální části města s cílem vytvoření polyfunkčního integrovaného prostoru.  Segregace těch urbanistických funkcí v centrální části sídla, u nichž je významné riziko vzájemného obtěžování (výroba a bydlení, sport a doprava apod.).  Uplatňování principu účelné organizace jednotlivých funkčních ploch, s cílem eliminace dílčích kolizí mezi jednotlivými funkcemi.  Hlavní rozvoj výrobní funkce směřovat na východní okraj města Zábřeh.  Ve volné krajině nevytvářet nová suburbia ani nové samoty.  Vytváření optimálních podmínek pro zajištění plnohodnotného městského a příměstského prostředí s vhodnými rekreačními aktivitami, zejména pro každodenní rekreaci.  Územní stabilizace sportovně-rekreačních ploch v oblasti Moravské Sázavy a bývalého lomu v Rudolfově.  Převedení tranzitní dopravy z centrální části města na jeho okraje a vně města.  Zajištění dostatečného množství ploch určených pro parkování.  Zvýšení prostupnosti krajiny, formou nových cyklotras a cyklostezek s cílem vytvoření komplexního systému umožňujícího jak přímé propojení města Zábřehu se sousedními obcemi, tak i jejich vzájemné provázání v rámci mikroregionu Zábřežsko.  Při vlastní stavební činnosti plně respektovat památkově chráněné objekty, soubory a plochy, dochovanou urbanistickou strukturu osídlení (urbanistická stopa a krajinná matrice), zajistit ochranu krajinných horizontů před nežádoucí urbanizací.  Zajištění ochrany a nezhoršování dochovaného krajinného rázu, zejména zemědělskou velkovýrobou na produkčních plochách zemědělského půdního fondu.  Vytvoření spojité a funkční sítě územního systému ekologické stability (ÚSES).  Doplnění integrálního provázání všech prvků zeleně, zejména v návaznosti na stávající segmenty zeleně, prvky ÚSES, protierozní a protipovodňovou ochranu území.  Rozdělení nadměrných bloků orné půdy, minimalizace erozní ohroženosti půdy, zvýšení diverzity využití území, doplnění a rozšíření systému krajinné zeleně zvyšující retenci vody v krajině.

2


3. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně 3.1. Návrh urbanistické koncepce Základním cílem územního plánu je zajištění optimálního rozvoje řešeného území a vytvoření podmínek pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území. Ten bude spočívat ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a sociální soudržnost obyvatel. Navržená urbanistická koncepce je založena na rozvojových předpokladech města, které vyplývají zejména z příznivých lokálních i mikroregionálních podmínek. Nadále by měla být prohlubována sídelní a sociální stabilita, která by se měla stát základem nejen pro reprodukci stávajících funkcí Zábřeha, ale současně vytvářet i nadstavbové příležitosti pro další rozvoj. Míra dynamiky tohoto rozvoje bude odvislá i od stupně využiti významného potenciálu území města, jímž je jednak připravovaná výstavba rychlostní silnice R 35 v úseku Mohelnice – Pardubický kraj. V návaznosti na územní stabilizaci dopravního koridoru silnice I/44 jsou vymezeny nové výrobní plochy nadmístního významu. V souvislosti s uvažovaným nárůstem pracovních příležitostí, jsou v území navrženy i odpovídající plochy pro bydlení. Většina navržených ploch je umisťována na severní (Krumpach, Severovýchod) a jižní (Ráječek, Skalička) okraje města Zábřeh. Místní části Hněvkov, Pivonín a Václavov budou plnit funkci doplňkového obytného území, aniž by byly zatěžovány rozvojem výroby. Prostorově odloučená místní část Dolní Bušínov, kde je navrženo posílení její stávající rekreační funkce, bude i nadále sloužit pouze pro rekreační účely, bez možnosti rozvoje funkce bydlení. Jako optimální cílová velikost Zábřehu je uvažováno sídlo s celkový počtem cca 15 tisíc obyvatel. Navržený urbanistický rozvoj s sebou přinese značné zásahy do struktury a organizace stávajícího území, a to zejména v souvislosti s novou trasou silnice I/44 a navrženými plochami pro bydlení a výrobu. Výrobní plochy jsou směřovány zejména do východní části města, kde by měly navázat na dominující výrobní areály. Současně by měly těžit i z příznivé dopravní polohy. Město Zábřeh má kromě rekreační oblasti Dolní Bušínov i další prostory, které jsou zázemím pro sportovně rekreační a relaxační aktivity obyvatel (centrální sportovní areál, oblast okolo rybníku Oborník, plavecký areál, vodácký areál u moravské Sázavy a motokrosový areál). Územní plán navrhuje rozšíření sportovně rekreačních ploch, které jsou navázány na nivu Moravské Sázavy s cílem posílení rekreačního potenciálu tohoto území a zvýšení jeho provázanosti s Dolním Bušínovem. Na západním a severovýchodním okraji města jsou navrženy významné plochy určené pro obytnou výstavbu, které jsou od navazujících agrocenóz oddělovány navrženým pásem izolační zeleně, který by měl volně navázat na lesnaté výběžky Zábřežské vrchoviny, které se zde svažují v jihovýchodním směru do nivy řeky Moravy, resp. Moravské Sázavy. V souvislosti s plánovanou realizací nové trasy silnice I/44 severovýchodně od Zábřehu jsou navrženy dvě plochy izolační zeleně, které by měly eliminovat negativní účinky hluku ze silniční dopravy a současně plnit i funkci retenčních suchých poldrů pro přívalové srážky ze severní části řešeného území. V návaznosti na měněnou dopravní situaci jsou v řešení územního plánu revidovány prvky územního systému ekologické stability (ÚSES) vymezené v předešlých územně plánovacích dokumentacích. Je navrženo rozšíření ploch ÚSES nad povinný rámec, s cílem posílení a zvýšení ekologické stability v silně antgropogenizovaném území. Navrženým řešením je dán základ pro integrální provázání všech prvků zeleně v návaznosti na stávající části a segmenty zeleně a prvky ÚSES. Návrhem územního plánu jsou vytvářeny dobré vstupní podmínky pro efektivní řešení protierozních opatření a opatření umožňující stávající ochranu a budoucí tvorbu krajinného rázu. Nejcharakterističtějším rysem krajiny ve východní části Zábřežska je její intenzivní využívání (zemědělská činnost, výroba, dopravní tahy), které se velmi negativně projevuje na míře dochovanosti krajinného rázu, omezenou prostupností krajiny a především nízkou ekologickou stabilitou

3


území. Typickými znaky krajinného rázu zde jsou hrubá mozaika krajiny, absence krajinné zeleně a krajinného inventáře. Současný stav je z hlediska trvale udržitelného rozvoje alarmující, proto by měly být chráněny nejstabilnější plochy v území a zajištěny plochy nestabilní. Zvláště východní část řešeného území ležící v otevřeném rovinatém terénu se vyznačuje mimořádným nedostatkem roztroušené krajinné zeleně. Současně se zde velmi silně projevuje větrná eroze. Výhledově je zde mj. třeba uvažovat o ochraně stávajících a zakládání nových ekologicky stabilních porostů, liniových prvků zeleně vytvářejících jednak protierozní opatření, jednak opticky rozčleňující stávající nedělené nadměrné plochy polí. Oproti tomu západní část řešeného území se vyznačuje poměrně velkým zalesněním a menší intenzitou obhospodařování půdy, kterou zde tvoří převažující trvalé travní porosty doplňované krajinnou zelení mezí a remízků. Významnými krajinnými prvky jsou zde nivy potoků a řek, z nichž nejvýznamnější jsou Moravská Sázava a Nemilka. Zde nesmí dojít k dotčení nebo narušení krajinného rázu anebo narušení krajinné struktury neuváženým zalesňováním nebo přeměnou travních porostů na ornou půdu. Dosud nezastavěné krajinné horizonty nesmí být narušovány výstavbou vertikálních dominant, které mohou mít negativní vliv na dochovaný krajinný ráz. Z tohoto důvodu jsou vymezeny plochy pro ochranu pohledových krajinných horizontů. Řešením územního plánu nesmí být dotčeny kulturní hodnoty území. Stávající památkově chráněné objekty i urbanisticky významné prostory v interiéru města a místních částí, včetně ostatních památkově zajímavých objektů a jejich souborů, musí být plně respektovány. Realizace ploch dopravy, výroby a bydlení bude vyvolávat požadavky na zábory nejprodukčnějších zemědělských půd a přinese další industrializaci již tak silně antropogenizované krajiny. Tyto skutečnosti se týkají zejména severovýchodní části řešeného území. V ostatním území jsou respektovány dochované přírodní hodnoty. Realizace ploch navržených k zastavění s sebou bude přinášet i zvyšování ekonomické atraktivity území, a s tím spojené zlepšování sociálních podmínek a standardů (snižovaní nezaměstnanosti, rozšiřování a zkvalitňování nabídky občanské vybavenosti, technické infrastruktury, životní úrovně apod.).

3.2. Vymezení zastavitelných ploch Územním plánem se vymezují tyto zastavitelné plochy:

a) Plochy pro bydlení včetně ploch smíšených obytných Tab. A.1. Navržené plochy pro bydlení - k.ú. Zábřeh na Moravě Poř. č.

Označení

Plocha (ha)

1

Z-B1

5,237

Severozápad – u nemocnice

2

Z-B2

6,373

Krumpach - Sokolská

3

Z-B3

1,662

Krumpach – U sídliště

4

Z-B4

0,968

5

Z-B8

0,994

6 7

Z-B9 Z-B11

1,039 1,773

Krumpach – Pod Bořinou Severovýchod – Nad hřbitovem Severovýchod – Rovenská Severovýchod

8

Z-B12

6,458

Severovýchod – Na dvorském

9 10 11

Z-B13 Z-B15 Z-B16

2,523 1,143 9,88

Východ – Lesnická Ráječek – jih – Zábrančí Ráječek – Skalička – jih

Lokalita

4

Druh a index označení plochy s rozdílným způsobem využití Plochy smíšeného individuálního a hromadného bydlení (Bs) Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy smíšeného individuálního a hromadného bydlení (Bs) Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy smíšeného individuálního a hromadného bydlení (Bs) Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy individuálního bydlení (Bi)


Tab. A.1. Navržené plochy pro bydlení - k.ú. Zábřeh na Moravě – pokr. Poř. č.

Označení

Plocha (ha)

12 13 14 15 16 17 18

Z-B17 Z-B18 Z-B19 Z-B20 Z-B21 Z-B23 Z-B25

0,523 0,479 2,542 0,715 0,491 4,632 0,724

Skalička – jihozápad Skalička – jihozápad Skalička – jihozápad Skalička – severozápad Nemilská Vápeníky – u hřbitova Východ – Nad hřbitovem

19

Z-B26

0,624


20

Z-B27

1,229


21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39

Z-B28 Z-B29 Z-B30 Z-B31 Z-B32 Z-B33 Z-B34 Z-B35 Z-B36 Z-B37 Z-B38 Z-B39 Z-B40 Z-B41 Z-B42 Z-B43 Z-S3 Z-S4 Z-S5 Celkem

0,546 0,476 0,330 0,516 0,236 0,312 0,074 0,270 0,371 0,326 0,119 0,359 0,549 0,838 1,048 0,136 0,853 0,336 3,520 61,224

Krumpach – Sokolská Krumpach – Sokolská Krumpach – Sokolská Vápeníky – u hřbitova Vápeníky – u hřbitova Vápeníky – u hřbitova Vápeníky – u hřbitova Vápeníky – u hřbitova Knížecí Sady Knížecí Sady Knížecí Sady Sokolská Sokolská Skalička – západ Skalička – východ Krumpach – Pod Bořinou Východ – U slévárny Krumpach Skalička – jih

Lokalita

Druh a index označení plochy s rozdílným způsobem využití Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy smíšeného individuálního a hromadného bydlení (Bs) Plochy smíšeného individuálního a hromadného bydlení (Bs) Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy smíšené obytné městské (SOm) Plochy smíšené obytné městské (SOm) Plochy smíšené obytné městské (SOm)

Tab. A.2. Navržené plochy pro bydlení - k.ú. Hněvkov Poř. č.

Označení

Plocha (ha)

1 2 3

H-B1 H-B3 H-B4 Celkem

1,085 0,456 0,166 1,707

Lokalita Severozápad Západ – nad hřištěm Sever

Druh a index označení plochy s rozdílným způsobem využití Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy individuálního bydlení (Bi)

Tab. A.3. Navržené plochy pro bydlení - k.ú. Pivonín Poř. č.

Označení

Plocha (ha)

1

P-B1 Celkem

0,937 0,937

Lokalita Východ

Druh a index označení plochy s rozdílným způsobem využití Plochy individuálního bydlení (Bi)

5


Tab. A.4. Navržené plochy pro bydlení - k.ú. Václavov u Zábřeha Poř. č.

Označení

Plocha (ha)

1 3 2 4

V-B1 V-B4 V-S1 V-S2 Celkem

0,367 0,109 1,365 0,155 1,996

Lokalita Sever Severovýchod – ke Svébohovu Jihovýchod – pod farmou Střed

Druh a index označení plochy s rozdílným způsobem využití Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy individuálního bydlení (Bi) Plochy smíšené obytné vesnické (SOv) Plochy smíšené obytné vesnické (SOv)

b) Plochy pro rekreaci Tab. A.5. Navržené plochy pro rekreaci - k.ú. Zábřeh na Moravě Poř. č.

Označení

Plocha (ha)

1

Z-R1

0,793

Celkem

0,793

Lokalita

Druh a index označení plochy s rozdílným způsobem využití Plochy rekreace v zahrádkářských lokalitách (Rz)

Sokolská

Tab. A.6. Navržené plochy pro rekreaci - k.ú. Pivonín Poř. č.

Označení

Plocha (ha)

1

P-R1 Celkem

0,337 0,337

Lokalita Východ

Druh a index označení plochy s rozdílným způsobem využití Plochy individuální rodinné rekreace (Ri)

Tab. A.7. Navržené plochy pro rekreaci - k.ú. Dolní Bušínov Poř. č.

Označení

Plocha (ha)

1

B-R1 Celkem

2,323 2,323

Lokalita Bozeňov

Druh a index označení plochy s rozdílným způsobem využití Plochy individuální rodinné rekreace (Ri)

c) Plochy pro občanské vybavení Tab. A.8. Navržené plochy pro občanské vybavení - k.ú. Zábřeh na Moravě Plocha (ha)

Poř. č.

Označení

1

Z-O2

13,365

Kamenolom Rudolfov

2

Z-O4

0,179

U hřbitova

3

Z-O5

0,978

Krumpach – U Bořin

Celkem

14,522

Lokalita

6

Druh a index označení plochy s rozdílným způsobem využití Plochy občanského vybavení – plochy tělovýchovy a sportu (Ot) Plochy občanského vybavení – plochy hřbitovů (Oh) Plochy občanského vybavení – plochy tělovýchovy a sportu (Ot)


Tab. A.9. Navržené plochy pro občanské vybavení - k.ú. Pivonín Poř. č.

Označení

Plocha (ha)

1

P-O1

1,640

Celkem

1,640

Lokalita

Druh a index označení plochy s rozdílným způsobem využití Plochy občanského vybavení – plochy pro agroturistiku (Oa)

Pod hřbitovem

d) Plochy pro výrobu Tab. A.10. Navržené plochy pro výrobu - k.ú. Zábřeh na Moravě Poř. č.

Označení

1 2 3 4 5 6 7

Z-V1 Z-V2 Z-V3 Z-V5 Z-V6 Z-V7 Z-V8 Celkem

Plocha (ha) 47,654 22,215 7,900 18,154 2,825 4,198 0,481 103,427

Lokalita Na Rybníce – U města U čistírny odpadních vod U čistírny odpadních vod Na Rybníce – U lípy Na Křtaltě - Za slévárnou Na Křtaltě - U betonárny Ráječek – sever

Druh a index označení plochy s rozdílným způsobem využití Plochy výroby a skladování (V) Plochy výroby a skladování (V) Plochy výroby a skladování (V) Plochy smíšené výrobní (Vs) Plochy smíšené výrobní (Vs) Plochy smíšené výrobní (Vs) Plochy zemědělské výroby (Vz)

e) Plochy pro technické vybavení Tab. A.11. Navržené plochy pro technické vybavení - k.ú. Zábřeh na Moravě Poř. č.

Označení

Plocha (ha)

1

Z-TI1 Celkem

1,553 1,553

Lokalita Severně od městské ČOV

Druh a index označení plochy s rozdílným způsobem využití Plochy technické infrastruktury (Ti)

Tab. A.12. Navržené plochy pro technické vybavení - k.ú. Hněvkov Poř. č.

Označení

Plocha (ha)

1

H-TI1 Celkem

0,112 0,112

Lokalita Za jižním okrajem obce


Tab. A.13. Navržené plochy pro technické vybavení - k.ú. Pivonín Poř. č.

Označení

Plocha (ha)

1

P-TI1 Celkem

0,042 0,042

Lokalita Na jižním okraji obce


Tab. A.14. Navržené plochy pro technické vybavení - k.ú. Václavov u Zábřeha Poř. č.

Označení

Plocha (ha)

1

V-TI1 Celkem

0,046 0,046

Lokalita Jižně od obce


7


f) Plochy pro dopravu Tab. A.15. Navržené plochy pro dopravu - k.ú. Zábřeh na Moravě Poř. č.

Označení

Plocha (ha)

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Z-D1 Z-D2 Z-D3 Z-D4 Z-D5 Z-D6 Z-D7 Z-D8 Z-D9 Z-D10 Z-D11 Z-D12 Celkem

4,854 28,925 1,284 0,069 0,033 0,153 0,059 0,273 0,318 0,055 0,386 1,756 38,165

Lokalita I/44 – severovýchod k.ú. I/44 – východ k.ú. I/44 – východ k.ú. Severní část města Severní část města Severozápadní okraj města Cyklostezka do Postřelmova Cyklostezka do Postřelmova Cyklostezka do Postřelmova Severovýchodní okraj města Severní okraj města Západ – silnice III/315 34

Druh a index označení plochy s rozdílným způsobem využití Plochy silniční dopravy (Ds) Plochy silniční dopravy (Ds) Plochy silniční dopravy (Ds) Plochy silniční dopravy (Ds) Plochy silniční dopravy (Ds) Plochy silniční dopravy (Ds) Plochy ostatní dopravy (Do) Plochy ostatní dopravy (Do) Plochy ostatní dopravy (Do) Plochy ostatní dopravy (Do) Plochy klidové dopravy (Dk) Plochy silniční dopravy (Ds)

g) Plochy pro veřejná prostranství Tab. A.16. Navržené plochy pro veřejná prostranství - k.ú. Zábřeh na Moravě Poř. č.

Označení

Plocha (ha)

1

Z-PV4

0,415

Severovýchod

2

Z-PV5

0,566

Na Křtaltě

3

Z-PV6

0,384

U hřbitova

Celkem

1,365

Lokalita

Druh a index označení plochy s rozdílným způsobem využití Plochy veřejných prostranství s převahou zpevněných ploch (PV) Plochy veřejných prostranství s převahou zpevněných ploch (PV) Plochy veřejných prostranství s převahou nezpevněných ploch (PZ)

Tab. A.17. Navržené plochy pro veřejná prostranství - k.ú. Hněvkov Poř. č.

Označení

Plocha (ha)

1

H-PV1

0,017

Celkem

0,017

Lokalita

Druh a index označení plochy s rozdílným způsobem využití Plochy veřejných prostranství s převahou zpevněných ploch (PV)

Sever

Tab. A.18. Navržené plochy pro veřejná prostranství - k.ú. Pivonín Poř. č.

Označení

Plocha (ha)

1

P-PV1

0,053

Celkem

0,053

Lokalita Na jižním okraji obce

8

Druh a index označení plochy s rozdílným způsobem využití Plochy veřejných prostranství s převahou zpevněných ploch (PV)


3.3. Vymezení ploch přestavby V řešeném území města Zábřeh jsou vymezeny tyto plochy přestavby: Tab. A.19. Navržené plochy přestavby Označení Katastrální Označení plochy Lokalita území plochy přestavby Zábřeh na Bývalý výrobní areál Perla Z-S1 P1 Moravě Zábřeh na Z-S2 Bývalý výrobní areál Hedva P2 Moravě Zábřeh na Areál bývalé kotelny v Z-S4 P3 Moravě Krumpachu Zábřeh na Bývalý areál Z-S5 P4 Moravě plemenářského podniku Střední část místní části Václavov V-S2 P5 Václavov

Navržené funkční využití (PRZV) Plochy smíšené obytné (SOm) Plochy smíšené obytné (SOm) Plochy smíšené obytné městské (SOm) Plochy smíšené obytné městské (SOm) Plochy smíšené obytné vesnické (SOv)

3.4. Vymezení systému sídelní zeleně a) Veřejná zeleň, parky  Jako plochy veřejné zeleně se v řešeném území vymezují: - v městské části Zábřeh všechny veřejné parky, zejména Wolkerovy a Bezručovy sady v poloze jižně a severně od centrální části města, parkové plochy na jižním okraji městského jádra pod zámkem a plochy u rybníka Oborník - návesní a centrální plochy v místních částech Skalička, Ráječek, Hněvkov, Václavov, Pivonín a Dolní Bušínov - aleje a skupiny stromů na menších plochách, solitérní dřeviny s pásy zeleně podél místních komunikací.  Ve vymezených plochách veřejné zeleně je žádoucí zachování stávajících ploch zeleně s cílem zvyšování jejich kvality. Případné umisťování dopravní a technické infrastruktury zajišťující obsluhu území musí být v těchto plochách redukováno pouze na nezbytně nutnou míru.

b) Vyhrazená zeleň  Jako plochy vyhrazené zeleně se vymezují nezastavěné nezpevněné plochy u jednotlivých objektů občanského vybavení nebo nezastavěné části ucelených areálů občanského vybavení.  Při další stavební činnosti v těchto plochách nesmí být zásadním způsobem redukováno stávající zastoupení nezastavěných ploch uvnitř jednotlivých areálů.

c) Obytná zeleň  Jako plochy obytné zeleně, která spoluvytváří systém sídelní zeleně, se vymezují všechny plochy hromadného bydlení, kde je vyšší zastoupení většinou veřejně přístupné zeleně.  V plochách obytné zeleně není žádoucí zahušťování obytné zástavby.

d) Užitková zeleň  Jako plochy užitkové zeleně, které jsou součástí systému sídelní zeleně a jsou charakteristické malou až minimální zastavěností objekty, se vymezují všechny zahrádkářské osady.

9


 Při další stavební činnosti v těchto plochách nesmí být zásadním způsobem redukováno stávající zastoupení nezastavěných ploch.

e) Sídelní zeleň  Jako plochy sídlení zeleně jsou samostatně vymezeny zahrady a plochy malovýrobně obhospodařovaného zemědělského půdního fondu, zpravidla uvnitř zastavěného území, v grafické části označené jako Plochy sídlení zeleně (ZS).

f) Specifická užitková zeleň  Jako plochy specifické užitkové zeleně, které doplňují systém sídelní zeleně, se vymezují plochy malovýrobně obhospodařovaného zemědělského půdního fondu vně zastavěného území, v grafické části označené jako Plochy zemědělské specifické (ZPFx).

4. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování 4.1. Dopravní infrastruktura a) Silniční doprava  Územní plán stabilizuje stávající plochy silniční dopravy.  Navržené řešení zpřesňuje koridor silnice I/44 vymezený v ZÚR OK. Pro realizaci nové trasy silnice I/44, vedené východně od města Zábřeh, jsou navrženy plochy silniční dopravy (Ds) Z-D1, Z-D2, Z-D3.  Na silnici II/369 jsou v SZ části města Zábřeh navrženy dvě plochy pro úpravu stávajících křižovatek: plocha silniční dopravy (Ds) Z-D4 pro úpravu křižovatky ulic Dvorská a Bezručova, a plocha silniční dopravy (Ds) Z-D5 pro úpravu křižovatky ulic Dvorská a Sušilova.  Pro vybudování přeložky silnice č. III/315 34 s cílem vytvoření nového dopravního propojení ulice Sokolská se silnicí do obce Nemile v prostoru západně od zábřežského hřbitova (mimo ulici Jiráskova) jsou navrženy plochy silniční dopravy (Ds) Z-D6 a Z-D12.

b) Místní komunikace  Územním plánem jsou stabilizovány stávající místní komunikace, jež jsou součástí veřejných prostranství.  V rámci navržených ploch veřejných prostranství s převahou zpevněných ploch (PV) Z-PV4, ZPV5, P-PV1 a H-PV1, budou realizovány nové místní komunikace, které budou zajišťovat dopravní obsluhu navržených zastavitelných ploch.  Na severním okraji Zábřehu je navržena plocha ostatní dopravy (Do) Z-D10, určená pro místní komunikaci, která bude zajišťovat obsluhu části navržených ploch individuálního bydlení (Bi) ZB8, Z-B25 a navazujících zemědělských pozemků.  V rámci navržených zastavitelných ploch se dle potřeby vybudují nové místní komunikace v šířce odpovídající významu a délce komunikace.

c) Účelové komunikace  Územní plán stabilizuje stávající plochy účelové dopravy.

d) Pěší provoz  V řešeném území zůstává stabilizována základní síť chodníků a pěších komunikací.

10


 V souvislosti s úpravami místních komunikací se v plochách veřejných prostranství dle potřeby doplní systém chodníků a stezek. Podél nových komunikací (viz výše bod b) se vybudují alespoň jednostranné chodníky.

e) Doprava v klidu  V severní části města Zábřeh je v ulici Dvorská (severně od objektu Finančního úřadu) navržena plocha klidové dopravy (Dk) Z-D11, určená pro realizaci hromadných garáží.  Hromadné garáže by měly být realizovány také v rámci v rámci navržené plochy individuálního bydlení (Bi) Z-B11.  V rámci nové výstavby musí být zajištěno vybudování dostatečného množství stání pro osobní automobily, a to pro stupeň automobilizace 1:3.

f) Hromadná autobusová doprava  Je navrženo nové umístění autobusového stanoviště při ulici Postřelmovskáv místě vymezovaném ul. Postřelmovskou, stávající vícepodlažní bytovou zástavbou, areálem městského stadionu a parkovištěm před areálem MŠ.  V ulicích Valová a Dvorská budou situovány pouze nácestné autobusové zastávky pro cestující z těchto směrů.

g) Cyklistická doprava  Pro realizaci nové cyklistické stezky v úseku Zábřeh – Postřelmov jsou navrženy plochy ostatní dopravy (Do) Z-D7, Z-D8 a Z-D9.  Stávající systém cykloturistických tras zůstává stabilizovaný.

h) Železniční doprava  Územní plán stabilizuje stávající plochy železniční dopravy.

i) Hluk z dopravy  V rámci nové výstavby dopravních staveb musí být vyhodnoceny dopady na stávající i navrhovanou zástavbu. V případě překročení limitních hodnot bude třeba zajistit dostatečná opatření tak, aby hlukové hladiny nepřesahovaly tyto hodnoty.

4.2. Technická infrastruktura a) Zásobování vodou 1. Zábřeh

Město Zábřeh bude i nadále zásobováno pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě, která je součástí skupinového vodovodu Zábřeh. Stávající zastavěné území i navržené zastavitelné plochy budou i nadále zásobovány pitnou vodou ve třech tlakových pásmech:  dolní tlakové pásmo (DTP) bude i nadále zásobováno pitnou vodou z VDJ Dvorská 2 x 1500 m3 (337,40/332,40), situovaného severně zastavěného území města a z VDJ Ráječek 2 x 1000 m3 (332,50/327,50), situovaného jižně zastavěného území města,  střední tlakové pásmo (STP) bude i nadále zásobováno pitnou vodou z VDJ Krumpach 2 x 1500 m3 (363,0/358,0), situovaného severně zastavěného území města,

11


 horní tlakové pásmo (HTP) bude i nadále zásobováno pitnou vodou z VDJ Skalička 2 x 150 m3 (377,0/374,25), situovaného jižně zastavěného území města a z VDJ Račice 2 x 350 m 3 (386,80/382,60), situovaného severozápadně zastavěného území města.  Navržené plochy individuálního bydlení (Bi) Z-B2, Z-B28, Z-B29, Z-B30, Z-B39, Z-B40 a navržené plochy smíšeného individuálního a hromadného bydlení (Bs) Z-B1, Z-B3, Z-B26 a ZB27, které jsou situovány na SZ okraji města Zábřeh, budou zásobovány pitnou vodou ze stávajících a navržených vodovodních řadů horního tlakového pásma (HTP) z VDJ Račice.  Navržené plochy individuálního bydlení (Bi) Z-B4 a Z-B43, které jsou situovány na SZ okraji města Zábřeh, budou zásobovány pitnou vodou z navržených vodovodních řadů středního tlakového pásma (STP) z VDJ Krumpach.  Navržené plochy individuálního bydlení (Bi) Z-B8, Z-B25, Z-B13 a plocha smíšeného individuálního a hromadného bydlení (Bs) Z-B12, které jsou situovány na severním a SV okraji města Zábřeh, budou zásobovány pitnou vodou ze stávajících a navržených vodovodních řadů dolního tlakového pásma (DTP) z VDJ Dvorská.  Navržené plochy individuálního bydlení (Bi) Z-B9 a Z-B11, které jsou situovany na SV okraji města Zábřeh, bude zásobována pitnou vodou ze stávajících vodovodních řadů dolního tlakového pásma (DTP) z VDJ Dvorská.  Navržená plocha individuálního bydlení (Bi) Z-B15, která je situována na jižním okraji místní části Ráječek, bude zásobována pitnou vodou z navrženého vodovodních řadu dolního tlakového pásma (DTP) z VDJ Ráječek.  Části navržených ploch individuálního bydlení (Bi) Z-B16 a Z-B19 (území pod vrstevnicí 356,0 m n. m.), které jsou situovány na jižním okraji místní části Skalička, budou zásobovány pitnou vodou ze stávajících a navržených vodovodních řadů horního tlakového pásma (HTP) z VDJ Skalička.  Části navržených ploch individuálního bydlení (Bi) Z-B16 a Z-B19 a navržené plochy bydlení ZB17 a Z-B18, které jsou situovány na jižním okraji místní části Skalička v území nad vrstevnicí 356,0 m n. m., budou zásobovány pitnou vodou ze stávajících a navržených vodovodních řadů, do kterých bude pitná voda dodávána z VDJ horního tlakového pásma (HTP) z VDJ Skalička s posílením tlakových poměrů v navrhované AT stanici.  Navržená plocha individuálního bydlení (Bi) Z-B20, která je situována na severním okraji místní části Skalička, bude zásobována pitnou vodou z navrženého vodovodního řadu horního tlakového pásma (HTP) z VDJ Skalička.  Navržená plocha individuálního bydlení (Bi) Z-B41, která je situována na SZ okraji místní části Skalička, bude zásobována pitnou vodou z navrženého vodovodního řadu horního tlakového pásma (HTP) z VDJ Skalička.  Navržená plocha individuálního bydlení (Bi) Z-B42, která je situována na východním okraji místní části Skalička, bude zásobována pitnou vodou ze stávajícího vodovodního řadu horního tlakového pásma (HTP) z VDJ Skalička.  Stávající část zástavby severního okraje zastavěného území místní části Skalička (území pod vrstevnicí 310,0 m n. m.) bude zásobována pitnou vodou z navrženého vodovodního řadu horního tlakového pásma (HTP), do něhož je pitná voda dodávána z VDJ Skalička.  Navržené plochy individuálního bydlení (Bi) Z-B21, Z-B23, Z-B31 až Z-B38, které jsou situovány na západním okraji města Zábřeh, budou zásobovány pitnou vodou z vodovodních řadů středního tlakového pásma (STP) z VDJ Krumpach.  Navržená plocha smíšená obytná městská (SOm) Z-S3, která je situována na východním okraji města Zábřeh, bude zásobována pitnou vodou z vlastních zdrojů – studní.  Navržená plocha smíšená obytná městská (SOm) Z-S4, která je situována v SZ části města Zábřeh, bude zásobována pitnou vodou ze stávajícího vodovodního řadu horního tlakového pásma (HTP) z VDJ Račice.  Navržená plocha smíšená obytná městská (SOm) Z-S5, která je situována na jižním okraji místní části Skalička, bude zásobována pitnou vodou ze stávajícího vodovodního řadu horního tlakového pásma (HTP) z VDJ Skalička.

12


 Navržená plocha rekreace v zahrádkářských lokalitách (Rz) Z-R1 bude zásobována pitnou vodou z vlastních vodních zdrojů (studny).  Navržená plocha občanského vybavení – plochy tělovýchovy a sportu (Ot) Z-O2, která je situována severně od místní části Skalička, bude zásobována pitnou vodou ze stávajících vodovodních řadů horního tlakového pásma (HTP) z VDJ Skalička.  Navržená plocha občanského vybavení – plochy hřbitovů (Oh) Z-O4, určená pro rozšíření hřbitova nebude pitnou vodou zásobována.  Navržená plocha občanského vybavení – plochy tělovýchovy a sportu (Ot) Z-O5, která je situována na severním okraji Zábřehu, bude zásobována pitnou vodou z vodovodního řadu středního tlakového pásma (STP) z VDJ Krumpach.  Navržené plochy výroby a skladování (V) Z-V1, Z-V2, Z-V3 a plochy smíšené výrobní (Vs) Z-5, Z-V6 a Z-V7, které jsou situovány ve východní části města Zábřeh, budou zásobovány pitnou vodou z vodovodních řadů, napojených na rozvodnou vodovodní síť dolního tlakového pásma (DTP), do kterého je pitná voda dodávána z VDJ Dvorská. Systém zásobování pitnou vodou jednotlivých navržených ploch výroby bude navržen v dalších stupních projektových dokumentací, na základě potřeb a požadavků jednotlivých investorů. Vodovodní síť bude i nadále využívána i k požárním účelům. Pro navrženou plochu výroby (V) Z-V2 jsou v SV části katastru navrženy v souběhu dva nové řady technologické vody (surová voda a odpadní voda).  Navržená plocha zemědělské výroby (Vz) Z-V8, která je situována na severním okraji místní části Ráječek, bude zásobována pitnou vodou z navrženého vodovodního řadu dolního tlakového pásma (DTP) z VDJ Ráječek  Východně od města Zábřeh je jako územní rezerva navržena zpřesněná výhledová trasa pro dálkový přivaděč pitné vody dálkového vodovodu (DV) Hanušovice – Moravičany (trasa dle ZÚR OK). Pro uvedenou trasu, která je vyznačena ve výkresech A.2.2 Hlavní výkres a A.2.5 Technická infrastruktura – Vodní hospodářství – zásobování vodou, se vymezuje koridor pro umístění vlastní stavby, jímž je území 15 m od navržené osy tohoto liniového vedení, měřené od osy vymezené liniové stavby na každou stranu. 2. Hněvkov

 Zásobování pitnou vodou místní část Hněvkov bude i nadále provozováno v jednom tlakovém pásmu. Rozvodná vodovodní síť bude i nadále sloužit i k požárním účelům.  Navržené plochy individuálního bydlení (Bi) H-B1 a H-B4 budou zásobovány pitnou vodou ze stávajících vodovodních řadů.  Navržená plocha individuálního bydlení (Bi) H-B3 bude zásobována pitnou vodou z navrženého vodovodního řadu. 3. Pivonín

 Objekty stávající zástavby i navržené zastavitelné plochy budou zásobovány pitnou vodou z vlastních vodních zdrojů – studní. 4. Václavov

 Zastavěné území místní části Václavov i navržené zastavitelné plochy budou zásobovány pitnou vodou napojením na rozvodnou vodovodní síť obce Svébohov. Navržený vodovodní přiváděcí řad do místní části Zábřeh – Václavov bude napojen na rozvodnou vodovodní síť I. tlakového pásma (DTP) obce Svébohov, do které je dodávána pitná voda z VDJ Svébohov 2 x 150 m3 (470,20/466,20), který je součástí skupinového vodovodu Rovensko – Svébohov – Jedlí. Vodovodní řady budou sloužit i k požárním účelům.  Stávající zástavba i navržené zastavitelné plochy situované ve výškách 344 - 400 m n. m., budou zásobovány pitnou vodou ve dvou tlakových pásmech: území horního tlakového pásma (HTP) zástavba v území ve výškách 400 - 380 m n. m., území dolního tlakového pásma (DTP) - zástavba v území ve výškách 380 - 344 m n. m. 13


 Navržené plochy individuálního bydlení (Bi) V-B1 a V-B4 budou zásobovány pitnou vodou z navržených vodovodních řadů dolního tlakového pásma (DTP).  Navržená plocha smíšená obytná vesnická (SOv) V-S1 bude zásobována pitnou vodou z navrženého vodovodního řadu dolního tlakového pásma (DTP).  Navržená plocha smíšená obytná vesnická (SOv) V-S2 bude zásobována pitnou vodou z navrženého vodovodního řadu dolního tlakového pásma (DTP). 5. Dolní Bušínov

 Objekty stávající i navržené rekreační a obytné zástavby budou zásobovány pitnou vodou z vlastních vodních zdrojů – studní.

b) Odkanalizování 1. Zábřeh

 Město Zábřeh bude i nadále odkanalizováno kombinovaným kanalizačním systémem. Část stávající jednotné kanalizační sítě je navržena k rekonstrukci (včetně navrhované rekonstrukce čerpacích stanic a rekonstrukce dešťových oddělovačů), je navržena také výstavba nových kanalizačních stok jednotné kanalizační sítě a výstavba nových stok splaškové kanalizace a dešťové kanalizace.  Území v západní části města Zábřeh bude odkanalizováno oddílným kanalizačním systémem, Dešťové vody budou odváděny navrženou dešťovou kanalizací, vyústěnou do bezejmenného levostranného přítoku Moravské Sázavy (ev. č. 74), splaškové odpadní vody budou odváděny navrženou splaškovou kanalizací do stávající jednotné kanalizační sítě povodí kanalizačního sběrače „A“.  V místní části Ráječek je navržena změna kanalizačního systému z jednotného na oddílný kanalizační systém. Je navržena výstavba stok splaškové kanalizace, které budou zaústěny do stávajícího pravobřežního sběrače jednotné kanalizace „B“. Stávající kanalizační síť bude odpojena od jednotné kanalizační sítě a bude využita k odvádění dešťových a potočních vod.  V místní části Skalička je navržena změna kanalizačního systému z jednotného na oddílný kanalizační systém. V horní části Skaličky je navržena výstavba stok splaškové kanalizace, které budou zaústěny do navrhované splaškové kanalizace v místní části Ráječek. Splaškové odpadní vody ze zbývající části Skaličky budou odváděny navrženou splaškovou kanalizací zaústěnou do stávajícího sběrače „B“ jednotné kanalizace. Územní plán navrhuje prodloužení splaškové kanalizace pod tratí ČD, zaústěnou do stávajícího sběrače „B“ jednotné kanalizace. Dešťové vody z místní části Skalička budou odváděny dešťovou kanalizací, vyústěnou do vodního toku Moravská Sázava.  Severovýchodně od Zábřeha je v souběhu se silnicí II/369 navržen výtlačný řad splaškové kanalizace z obce Rovensko, zaústěný do navržené splaškové kanalizace města Zábřeh v ulici Svobodov.  Za SV okrajem města Zábřeh (v povodí levostranného přítoku Krumpašského potoka – ev. č. 89d) jsou navrženy tři suché nádrže – poldry SN1, SN2 a SN3.  Na bezejmenném pravostranném přítoku Krumpašského potoka je navržena suchá nádrž - poldr SN6.  Na bezejmenném pravostranném přítoku významného vodního toku č. 660 Moravská Sázava, nad zastavěným územím místní části Ráječek jsou navrženy suché nádrže – poldry SN 4 a SN5.  Kromě navržených suchých nádrží – poldrů jsou navrženy další protipovodňová opatření (svodné průlehy, zasakovací průlehy a příkopy) označené ZP1-Z, ZP2-Z, ZP-3Z, ZP7-Z, ZP8-Z, ZP10-Z, SP-1Z a SP-9Z.  Navržené plochy individuálního bydlení (Bi) Z-B2, Z-B28, Z-B29, Z-B30, Z-B39, Z-B40 a navržené plochy smíšeného individuálního a hromadného bydlení (Bs) Z-B1, Z-B3 a Z-B26, které jsou situovány na SZ okraji města Zábřeh, budou odkanalizovány kombinovaným kanalizačním systémem.

14


 Navržené plochy individuálního bydlení (Bi) Z-B4 a Z-B43, které jsou situovány na SZ okraji města Zábřeh, budou odkanalizovány oddílným kanalizačním systémem  Navržené plochy individuálního bydlení (Bi) Z-B8 a Z-B25, které jsou situovány na SZ okraji města Zábřeh, budou odkanalizovány oddílným kanalizačním systémem.  Navržené plochy individuálního bydlení (Bi) Z-B9 a Z-B11 budou odkanalizovány oddílným kanalizačním systémem.  Navržená plocha smíšeného individuálního a hromadného bydlení (Bs) Z-B12, která je situována na SV okraji města Zábřeh bude odkanalizována kombinovaným kanalizačním systémem.  Likvidace splaškových odpadních vod v navržené ploše individuálního bydlení (Bi) Z-B13 bude prováděna v domovních čistírnách odpadních vod, dešťové vody budou využívány k užitným účelům, případně budou zasakovány.  Navržená plocha individuálního bydlení (Bi) Z-B15, která je situována na jižním okraji místní části Ráječek, bude odkanalizována oddílným kanalizačním systémem.  Navržené plochy individuálního bydlení (Bi) Z-B16, Z-B17, Z-B18 a Z-B19, které jsou situovány na jižním okraji místní části Skalička, budou odkanalizovány oddílným kanalizačním systémem.  Navržená plocha individuálního bydlení (Bi) Z-B20, která je situována na severním okraji místní části Skalička, bude odkanalizována oddílným kanalizačním systémem.  Navržená plocha individuálního bydlení (Bi) Z-B21, která je situována na západním okraji města Zábřeh, budou odkanalizována jednotnou kanalizací.  Navržená plocha individuálního bydlení (Bi) Z-B41, která je situována na SZ okraji místní části Skalička, bude odkanalizována oddílným kanalizačním systémem.  Navržená plocha individuálního bydlení (Bi) Z-B42, která je situována na východním okraji místní části Skalička, bude odkanalizována oddílným kanalizačním systémem.  Navržené plochy individuálního bydlení (Bi) Z-B23, Z-B31 až Z-B38 a navržená plocha smíšeného individuálního a hromadného bydlení (Bs) Z-B27, které jsou situovány na západním okraji města Zábřeh, budou odkanalizovány oddílným kanalizačním systémem.  Likvidace splaškových odpadních vod v navržené ploše smíšené obytné městské (SOm) Z-S3, která je situována na východním okraji města Zábřeh, bude prováděna v domovních čistírnách odpadních vod, dešťové vody budou využívány k užitným účelům, případně budou zasakovány.  Navržená plocha smíšená obytná městská (SOm) Z-S4, která je situována v SZ části města Zábřeh, bude odkanalizována jednotným kanalizačním systémem.  Navržená plocha smíšená obytná městská (SOm) Z-S5, která je situována na jižním okraji místní části Skalička, bude odkanalizována oddílným kanalizačním systémem.  Navržená plocha rekreace v zahrádkářských lokalitách (Rz) Z-R1 bude odkanalizována oddílným kanalizačním systémem. Dešťové vody budou jímány a využívány k užitným účelům, případně budou zasakovány, splaškové odpadní vody budou jímány v nepropustných jímkách na vyvážení.  Navržená plocha občanského vybavení – plochy tělovýchovy a sportu (Ot) Z-O2, která je situována severně od místní části Skalička, určená pro realizaci sportovního areálu bude odkanalizována oddílným nebo kombinovaným kanalizačním systémem. Systém odkanalizování bude navržen v dalších stupních projektových dokumentací, na základě potřeb a požadavků jednotlivých investorů.  Navržená plocha občanského vybavení – plochy hřbitovů (Oh) Z-O4, určená pro rozšíření hřbitova bude odkanalizována do stávající jednotné kanalizace.  Navržená plocha občanského vybavení – plochy tělovýchovy a sportu (Ot) Z-O5, která je situována na severním okraji Zábřehu, bude odkanalizována do prodloužené jednotné kanalizace.  Navržené plochy výroby a skladování (V) Z-V1, Z-V2, Z-V3 a plochy smíšené výrobní (Vs) Z-5, Z-V6 a Z-V7, které jsou situovány ve východní části města Zábřeh a navržená plocha zemědělské výroby (Vz) Z-V8, která je situována na severním okraji místní části Ráječek, budou odkanalizovány oddílným nebo kombinovaným kanalizačním systémem. Systém odkanalizování jednotlivých navržených ploch výroby bude navržen v dalších stupních projektových dokumentací, na základě potřeb a požadavků jednotlivých investorů.

15


 Dešťové vody budou v maximální míře jímány u jednotlivých nemovitostí a využívány k užitným účelům. 2. Hněvkov

 Splaškové odpadní vody ze stávající zástavby i z navržených zastavitelných ploch individuálního bydlení (Bi) H-B1, H-B3 a H-B4 budou odváděny navrženými stokami splaškové kanalizace, které budou zaústěny do navrhované ČOV, která bude situovaná jižně pod zastavěným územím místní části Hněvkov, na pravém břehu významného vodního toku č. 660 Moravská Sázava.  Řešení areálu ČOV v dalších stupních projektové dokumentace bude respektovat výšku hladiny záplavového území při Q100 vodního toku Moravská Sázava.  Pro odvádění dešťových vod ze stávající zástavby i z navržených zastavitelných ploch bydlení HB1, H-B3 a H-B4 jsou navrženy stoky dešťové kanalizace, vyústěné do významného vodního toku č. 660 Moravská Sázava. Dešťové vody budou v maximální míře jímány u jednotlivých nemovitostí a využívány k užitným účelům. 3. Pivonín

 Odkanalizování místní části Pivonín je navrženo oddílným kanalizačním systémem.  Splaškové odpadní vody ze stávající zástavby i z navržené plochy individuálního bydlení (Bi) P-B1 budou odváděny navrženými stokami splaškové kanalizace, které budou zaústěny do navržené čistírny odpadních vod situované jižně pod zastavěným územím místní části Pivonín, na pravé straně depresní rýhy, vyústěné do bezejmenného pravostranného přítoku Nemilky.  Pro odvádění dešťových vod z navržené plochy individuálního bydlení (Bi) bydlení P-B1 a plochy občanského vybavení – plochy pro agroturistiku (Oa) P-O1 jsou navrženy stoky dešťové kanalizace, vyústěné do depresní rýhy.  Dešťové vody budou v maximální míře jímány u jednotlivých nemovitostí a využívány k užitným účelům.  Navržená plocha individuální rekreace (Ri) P-R1 a navržená plocha občanského vybavení – plochy pro agroturistiku (Oa) P-O1 budou odkanalizovány oddílným kanalizačním systémem. Dešťové vody budou jímány a využívány k užitným účelům, případně budou zasakovány, splaškové odpadní vody budou jímány v nepropustných jímkách na vyvážení. 4. Václavov

 Územní plán navrhuje odkanalizování místní části Václavov oddílným kanalizačním systémem.  Splaškové odpadní vody ze stávající zástavby i z navrhovaných ploch individuálního bydlení (Bi) V-B1 a V-B4 a z navrhovaných ploch smíšených obytných vesnických (SOv) V-S1 a V-S2 budou odváděny navrženými stokami splaškové kanalizace, které budou zaústěny do navržené čistírny odpadních vod situované jihozápadně pod zastavěným územím místní části Václavov, na pravém břehu významného vodního toku č. 662 Nemilka. Do splaškové kanalizace místní části Zábřeh – Václavov bude zaústěna i navržená splašková kanalizace z obce Svébohov.  Pro odvádění dešťových vod z navržených zastavitelných ploch jsou navrženy stoky dešťové kanalizace, vyústěné do významného vodního toku č. 662 Nemilka.  Dešťové vody budou v maximální míře jímány u jednotlivých nemovitostí a využívány k užitným účelům. 5. Dolní Bušínov

 Odkanalizování místní část Dolní Bušínov je navrženo oddílným kanalizačním systémem.  Splaškové odpadní vody budou odváděny navrhovanou stokou splaškové kanalizace do navržené čistírny odpadních vod. Recipientem ČOV bude vodní tok Jahodná.  Dešťové vody budou v maximální míře jímány u jednotlivých nemovitostí a využívány k užitným účelům. 16


 Navržená plocha individuální rekreace (Ri) B-R1 bude odkanalizována oddílným kanalizačním systémem. Dešťové vody budou jímány a využívány k užitným účelům, případně budou zasakovány, splaškové odpadní vody budou jímány v nepropustných jímkách na vyvážení.

c) Zásobování elektrickou energií 1. Zábřeh

 Trasa vedení zvlášť vysokého napětí (ZVN) 400 kV, trasy vedení velmi vysokého napětí (VVN) 110 kV včetně elektrické rozvodny 110/22 kV Ráječek zůstávají stabilizovány.  Pro zajištění dostatečného elektrického zdroje pro rozvoj průmyslové části města a okolí je na východním okraji města Zábřeh navržena plocha technické infrastruktury (TI) Z-TI1 pro vybudování nové transformační stanice 110/22 kV včetně navazujících vývodů vedení VN 22 kV jak do stávající sítě VN 22 kV, tak i do nových průmyslových areálů.  Trasy venkovních i kabelových vedení vysokého napětí (VN) zůstávají stabilizovány.  Navržené trasy přeložek v souvislosti s novou výstavbou budou zpřesňovány v rámci navazujících podrobnějších dokumentaci.  Vývody z nově navržené rozvodny 110/22 kV budou propojeny na stávající síť vedení VN 22 kV.  Rozmístění stávajících trafostanic (elektrických stanic) VN/NN je stabilizováno a mimo navržených přeložek není uvažováno s jejich změnami.  Zajištění elektrické energie v navržených plochách individuálního bydlení (Bi) Z-B2, Z-B4, Z-B28, Z-B29, Z-B30, Z-B39, Z-B40, Z-B43 a navržených plochách smíšeného individuálního a hromadného bydlení (Bs) Z-B1, Z-B3, Z-B26 a Z-B27, které jsou situovány na SZ okraji města Zábřeh, bude řešeno vybudováním nových kabelových rozvodů nízkého napětí (NN), které budou napájeny ze stávajících nebo nových kioskových trafostanic.  Zajištění elektrické energie v navržených plochách individuálního bydlení (Bi) Z-B8, Z-B9, Z-B11, Z-B13, Z-B25 a plocha smíšeného individuálního a hromadného bydlení (Bs) Z-B12, které jsou situovány na severním a SV okraji města Zábřeh, bude řešeno vybudováním nových kabelových rozvodů nízkého napětí (NN), které budou napájeny stávajících nebo nových kioskových trafostanic.  Zajištění elektrické energie v navržené ploše individuálního bydlení (Bi) Z-B15, která je situována na jižním okraji místní části Ráječek, bude řešeno vybudováním nových kabelových rozvodů nízkého napětí (NN), které budou napájeny ze stávající sítě NN posílené pro zvýšení přenosových možností.  Zajištění elektrické energie v navržených plochách individuálního bydlení (Bi) Z-B16, Z-B17, ZB18 a Z-B19, které jsou situovány na jižním okraji místní části Skalička, bude řešeno vybudováním nových kabelových rozvodů nízkého napětí (NN), které budou napájeny ze stávajících, resp. navržené trafostanice.  Zajištění elektrické energie v navržených plochách individuálního bydlení (Bi) Z-B20 a Z-B41, které jsou situovány na severním, resp. SZ okraji místní části Skalička, bude řešeno vybudováním nových kabelových rozvodů nízkého napětí (NN), které budou napájeny ze stávající sítě NN posílené pro zvýšení přenosových možností.  Zajištění elektrické energie v navržené ploše individuálního bydlení (Bi) Z-B42, která je situována na východním okraji místní části Skalička, bude řešeno vybudováním nových kabelových rozvodů nízkého napětí (NN), které budou napájeny ze stávající sítě NN posílené pro zvýšení přenosových možností.  Zajištění elektrické energie v navržené ploše individuálního bydlení (Bi) Z-B21, která je situována v JZ části města Zábřeh, bude řešeno vybudováním nových kabelových rozvodů nízkého napětí (NN).  Zajištění elektrické energie v navržených plochách individuálního bydlení (Bi) Z-B23, Z-B31 až ZB38, které jsou situovány na západním okraji města Zábřeh, bude řešeno vybudováním nových

17




   

 







kabelových rozvodů nízkého napětí (NN), které budou napájeny ze stávajících, resp. navržené trafostanice. Zajištění elektrické energie v navržené ploše smíšené obytné městské (SOm) Z-S3, která je situována na východním okraji města Zábřeh, bude řešeno vybudováním nových kabelových rozvodů nízkého napětí (NN), které budou napájeny ze stávající sítě NN posílené pro zvýšení přenosových možností. Zajištění elektrické energie v navržené ploše smíšené obytné městské (SOm) Z-S4, která je situována v SZ části města Zábřeh, bude řešeno ze stávajících rozvodů nízkého napětí (NN). Zajištění elektrické energie v navržené ploše smíšené obytné městské (SOm) Z-S5, která je situována na jižním okraji místní části Skalička, bude řešeno ze stávajících rozvodů nízkého napětí (NN). Zajištění elektrické energie v navržené ploše rekreace v zahrádkářských lokalitách (Rz) Z-R1, která je situována v SZ části města Zábřeh, bude řešeno ze stávajících, resp. prodloužených rozvodů nízkého napětí (NN). Zajištění elektrické energie v navržené ploše občanského vybavení – plochy tělovýchovy a sportu (Ot) Z-O2, která je situována severně od místní části Skalička a je určená pro realizaci sportovního areálu, bude řešeno vybudováním nových kabelových rozvodů nízkého napětí (NN), které budou napájeny ze stávající, resp. navržené trafostanice. Systém zásobování elektrickou energií bude navržen v dalších stupních projektových dokumentací, na základě potřeb a požadavků jednotlivých investorů. Zajištění elektrické energie v navržené ploše občanského vybavení – plochy hřbitovů (Oh) Z-O4, která je určena pro rozšíření hřbitova, bude řešeno ze stávajících rozvodů nízkého napětí (NN). Zajištění elektrické energie v navržené ploše občanského vybavení – plochy tělovýchovy a sportu (Ot) Z-O5, která je situována na severním okraji Zábřehu, bude řešeno vybudováním nových kabelových rozvodů nízkého napětí (NN), které budou napájeny ze stávající sítě NN posílené pro zvýšení přenosových možností. Zajištění elektrické energie v navržených plochách výroby a skladování (V) Z-V1, Z-V2, Z-V3 a plochách smíšených výrobních (Vs) Z-5, Z-V6 a Z-V7, které jsou situovány ve východní části města Zábřeh, bude řešeno v návaznosti na konkrétní využití jednotlivých ploch. V případně velkých požadavků na elektrický výkon bude napájení zajištěno samostatnými vývody 22 kV z nově navrhované transformační stanice 110/22 kV. V navržené ploše výroby a skladů (V) Z-V 2 se předpokládá vybudování výrobního areálu s velkou energetickou náročností. Pro pokrytí uvažovaného požadovaného výkonu v MW bude zajištění elektrické energie řešeno vybudováním nové transformační stanice 110 kV/22 kV a provedením samostatných vývodů VN 22 kV. V návaznosti na provedení této stanice a vývodů VN bude možné provést demontáž dílčího úseku stávajících vedení VN procházející lokalitou. V případě, že demontáž nebude provedena, musí umístění objektů v této lokalitě respektovat venkovní vedení 22 kV, tvořící koridor procházející touto lokalitou, včetně ochranných pásem. V souběhu s navrženými řady technologické vody v SV části katastru je navrženo nové kabelové vedení vysokého napětí. Zajištění elektrické energie v navržené ploše zemědělské výroby (Vz) Z-V8, která je situována na severním okraji místní části Ráječek, bude řešeno vybudováním nových kabelových rozvodů nízkého napětí (NN), které budou napájeny ze stávající sítě NN posílené pro zvýšení přenosových možností. 2. Hněvkov

 Trasy vedení VN 22 kV a rozmístění stávajících trafostanic VN/NN zůstávají stabilizovány.  Zajištění elektrické energie v navržených plochách individuálního bydlení (Bi) H-B1, H-B3 a H-B4 bude řešeno vybudováním nových kabelových rozvodů nízkého napětí (NN), které budou napájeny ze stávající sítě NN, v případě potřeby posílené pro zvýšení přenosových možností.

18


3. Pivonín

 Trasy vedení VN 22 kV a rozmístění stávajících trafostanic VN/NN zůstávají stabilizovány.  Zajištění elektrické energie v navržené ploše individuálního bydlení (Bi) P-B1 bude řešeno vybudováním nových kabelových rozvodů nízkého napětí (NN), které budou napájeny ze stávající sítě NN, v případě potřeby posílené pro zvýšení přenosových možností.  Zajištění elektrické energie v navržené ploše občanského vybavení – plochy pro agroturistiku (Oa) P-O1 bude řešeno vybudováním samostatné přípojky ze stávající sítě rozvodů nízkého napětí.  Zajištění elektrické energie v navržené ploše individuální rekreace (Ri) P-R1, bude řešeno z prodloužených rozvodů nízkého napětí (NN). 4. Václavov

 Trasy vedení VN 22 kV a rozmístění stávajících trafostanic VN/NN zůstávají stabilizovány.  Trafostanice budou pro pokrytí nárůstu výkonu přezbrojeny na vyšší výkon.  Zajištění elektrické energie v navržených plochách individuálního bydlení (Bi) V-B1, V-B4 a ploše smíšené obytné vesnické (SOv) V-S2 bude řešeno vybudováním samostatných přípojek ze stávající sítě rozvodů nízkého napětí.  Zajištění elektrické energie v navržené ploše smíšené obytné vesnické (SOv) V-S1 bude řešeno vybudováním nových kabelových rozvodů nízkého napětí (NN), které budou napájeny ze stávající sítě nízkého napětí. 5. Dolní Bušínov

 Trasy vedení VN 22 kV a rozmístění stávajících trafostanic VN/NN zůstávají stabilizovány.  Zajištění elektrické energie v navržené ploše individuální rodinné rekreace (Ri) B-R1 bude řešeno vybudováním nových kabelových rozvodů nízkého napětí (NN), které budou napájeny ze stávající sítě nízkého napětí.

d) Zásobování plynem 1. Zábřeh

 Stávající plynovodní řady vysokotlakého (VTL), středotlakého (STL) i nízkotlakého (NTL) plynovodu zůstávají stabilizovány, s výjimkou navržených přeložek ve východní části řešeného území, která je určena pro rozvoj výrobní funkce (průmyslová zóna).  Ve východní části řešeného území je navržena nová trasa vysokotlakého plynovodu Zvole – Zábřeh.  Územní plán navrhuje zachování současného systému zásobování města Zábřeh zemním plynem ze stávajících nebo rozšířených plynovodních řadů.  Navržené plochy individuálního bydlení (Bi) Z-B2, Z-B28, Z-B29, Z-B30, Z-B39, Z-B40 a navržené plochy smíšeného individuálního a hromadného bydlení (Bs) Z-B1, Z-B3, Z-B26 a ZB27, které jsou situovány na SZ okraji města Zábřeh, budou zásobovány zemním plynem ze stávajících i navržených STL, resp. NTL plynovodních řadů.  Navržené plochy individuálního bydlení (Bi) Z-B4 a Z-B43, které jsou situovány na SZ okraji města Zábřeh, budou zásobovány zemním plynem z navrženého STL plynovodního řadu.  Navržené plochy individuálního bydlení (Bi) Z-B8, Z-B9, Z-B25 a plocha smíšeného individuálního a hromadného bydlení (Bs) Z-B12, které jsou situovány na severním a SV okraji města Zábřeh, budou zásobovány zemním plynem ze stávajících i navržených STL plynovodních řadů.  Navržená plocha individuálního bydlení (Bi) Z-B11 a navržená plocha smíšeného individuálního a hromadného bydlení (Bs) Z-B12, které jsou situovány na SV okraji města Zábřeh, budou zásobovány zemním plynem ze stávajících, resp. prodloužených STL plynovodních řadů.

19


 Navržená plocha individuálního bydlení (Bi) Z-B13, která je situována na východním okraji města Zábřeh nebude zemním plynem zásobována.  Navržená plocha individuálního bydlení (Bi) Z-B15, která je situována na jižním okraji místní části Ráječek, bude zásobována zemním plynem z navrženého STL plynovodního řadu.  Navržené plochy individuálního bydlení (Bi) Z-B16, Z-B17, Z-B18 a Z-B19, které jsou situovány na jižním okraji místní části Skalička, budou zásobovány zemním plynem z navržených STL plynovodních řadů.  Navržené plochy individuálního bydlení (Bi) Z-B20, Z-B41 a Z-B42, které jsou situovány na severním, SZ a východním okraji místní části Skalička, budou zásobovány zemním plynem z navržených STL plynovodních řadů.  Navržená plochy individuálního bydlení (Bi) Z-B21, která je situována v JZ části města Zábřeh, bude zásobována zemním plynem z navrženého STL plynovodního řadu.  Navržené plochy individuálního bydlení (Bi) Z-B23, Z-B31 až Z-B38, které jsou situovány na západním okraji města Zábřeh, budou zásobovány zemním plynem ze stávajících i navržených STL plynovodních řadů.  Navržená plocha smíšená obytná městská (SOm) Z-S3, která je situována na východním okraji města Zábřeh, nebude zemním plynem zásobována.  Navržená plocha smíšená obytná městská (SOm) Z-S4, která je situována v SZ části města Zábřeh, bude zásobována zemním plynem ze stávajícího STL plynovodního řadu.  Navržená plocha smíšená obytná městská (SOm) Z-S5, která je situována na jižním okraji místní části Skalička, bude zásobována zemním plynem z navrženého STL plynovodního řadu.  Navržená plocha rekreace v zahrádkářských lokalitách (Rz) Z-R1 nebude plynofikována.  Navržená plocha občanského vybavení – plochy tělovýchovy a sportu (Ot) Z-O2, která je situována severně od místní části Skalička, bude v případě potřeby zásobována zemním plynem z navržených STL plynovodních řadů.  Navržená plocha občanského vybavení – plochy hřbitovů (Oh) Z-O4, určená pro rozšíření hřbitova nebude zemním plynem zásobována.  Navržená plocha občanského vybavení – plochy tělovýchovy a sportu (Ot) Z-O5, která je situována na severním okraji Zábřehu, bude zásobována zemním plynem z navrženého STL plynovodního řadu.  Navržené plochy výroby a skladů (V) Z-V1, Z-V2, Z-V3 a plochy smíšené výrobní (Vs) Z-5, Z-V6 a Z-V7, které jsou situovány ve východní části města Zábřeh, budou zásobovány zemním plynem ze stávajících i navržených STL plynovodních řadů. Systém zásobování zemním plynem jednotlivých navržených ploch výroby bude navržen v dalších stupních projektových dokumentací, na základě potřeb a požadavků jednotlivých investorů.  Navržená plocha zemědělské výroby (Vz) Z-V8, která je situována na severním okraji místní části Ráječek, nebude zemním plynem zásobována. 2. Hněvkov, Pivonín, Václavov, Dolní Bušínov

 Jednotlivé místní části města Zábřeh - Hněvkov, Pivonín, Václavov a Dolní Bušínov nebudou zemním plynem zásobovány.

e) Zásobování teplem  Převažující část bytového fondu i objektů občanské a technické vybavenosti města Zábřehu, které nejsou napojeny na centrální zásobování teplem, bude teplofikována převážně na bázi plynu. Příprava topné vody pro ústřední vytápění a příprava teplé užitkové vody bude realizována decentralizovaně, tj. v místech spotřeby.  Teplofikace stávající individuální bytové zástavby v jednotlivých místních částech bude prováděna diverzifikovaně, a to jak z hlediska otopných systémů, tak z hlediska použitých energií. Nově

20


realizovaná výstavba ve vlastním městě Zábřehu bude řešit vytápění především plynem v návaznosti na rozvody plynu. Část bytové zástavby, případně i některá výrobní zařízení, může k vytápění používat také alternativní zdroje energie.  Zásobování lokalit navržených pro výrobní a podnikatelské aktivity bude řešeno samostatně, v návaznosti na konkrétní požadavky jednotlivých investorů na zajištění tepla.  Vzhledem k tomu, že jednotlivé místní části Hněvkov, Pivonín, Václavov a Dolní Bušínov nebudou ani v budoucnu plynofikovány, je třeba uvažovat s využíváním alternativních zdrojů energie, jako jsou např. dřevoplyn, vznikající rozkladem biomasy (dřevěné štěpky, sláma, seno apod.), tepelná čerpadla apod., tak aby vytápění nemělo negativní vliv na kvalitu ovzduší.

f) Komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě  Územní plán stabilizuje stávající komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě.

g) Nakládání s odpady  Nakládání s odpady a jejich likvidace budou prováděny v celém správním území města Zábřeh v souladu s Plánem odpadového hospodářství města Zábřehu.

4.3. Občanské vybavení  Územní plán stabilizuje stávající plochy a zařízení občanského vybavení.  Jedním ze základních záměrů územního plánu je posílení nabídky občanského vybavení zejména v segmentu sportovně-rekreačních a relaxačních aktivit. Jsou navrženy nové rozvojové plochy pro sport a rekreaci v okolí bývalého kamenolomu v Rudolfově (plocha Z-O2) a plocha pro rozšíření stávajícího městského hřbitova (Z-O4). Pro nový areál agroturistiky je navržena na severozápadním okraji Pivonína plocha P-O1. Na severním okraji města Zábřeh je navržena plocha Z-O5 pro sportovně-rekreační aktivity.  Jižně od centrální části města je navržena konverze bývalých výrobních areálů Perla a Hedva na plochy smíšeného bydlení, kde by výhledově měly převažovat zařízení občanské vybavenosti v kombinaci s bydlením a výrobními službami.  Stávající disproporce v některých druzích OV je možno řešit transformací, restrukturalizací a intenzifikací stávajících zařízení, případně konverzí objektů a ploch ve stávající zástavbě.  V jednotlivých místních částech města Zábřeh nejsou, s výjimkou místní části Pivonín, navrženy žádné nové plochy pro občanské vybavení.  Ostatní disproporce v některých stávajících druzích občanského vybavení je možno řešit transformací, restrukturalizací a intenzifikací stávajících zařízení, případně konverzí objektů a ploch ve stávající zástavbě.

4.4. Veřejná prostranství  Veřejným prostranstvím se v řešeném území města Zábřeh vymezují všechna náměstí, ulice, návsi, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.  Ulice nebo veřejná prostranství budou primárně plnit dopravně komunikační funkci, tj. zajišťovat přístup ke stavebním objektům nebo pozemkům.

21


 Nově vymezovaná veřejná prostranství v plochách navržených tímto územním plánem, (zastavitelná území) musí splňovat minimálně parametry uvedené v § 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb.  Územním plánem jsou navrženy čtyři plochy pro veřejná prostranství s převahou zpevněných ploch (PV) Z-PV4, Z-PV5, H-PV1 a P-PV1, kde budou umísťovány místní komunikace a sítě technického vybavení, včetně pásů doprovodné veřejné zeleně a jedna plocha pro veřejná prostranství s převahou nezpevněných ploch (PZ) Z-PV6, určená pro založení pásu veřejné zeleně plnící dilatační funkci mezi navzájem částečně kolizními funkčními plochami.  Přehled navržených ploch pro veřejná prostranství je uveden v tabulkách A.16, A.17, A.18 této textové části.

5. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů a podobně 5.1 Koncepce uspořádání krajiny a) Východiska, principy a priority Řešené území leží na rozhraní Pomoravní nivy a Zábřežské vrchoviny. Jeho západní část je výrazně odlišná od části východní. Na východě (východní část katastru Zábřeh) je určujícím prvkem niva řeky Moravy, jde tedy o rovinaté území v říční nivě. Směrem na západ se terén zvedá do Zábřežské vrchoviny, která naopak podmiňuje charakter osídlení v ostatních místních částech. Současně zde protéká řeka Moravská Sázava, jejíž niva je však úzká a spíše hluboce zaříznutá v údolí. Jedná se o území jednak s vysokou intenzitou zemědělského využívání území a minimálním podílem krajinné zeleně na východě (k.ú. Zábřeh) a s velkým zastoupením krajinné zeleně a trvalých travních porostů na západě a na jihu. Na zemědělské půdě došlo scelováním pozemků a vznikem bloků zemědělské půdy nadměrné velikosti k významnému narušení harmonického měřítka krajiny a k setření žádoucí drobné krajinné mozaiky, což se mj. projevilo snížením ekologické stability území.       

V řešeném území musí být prioritně chráněny: prohlášené kulturní památky (památkově chráněné objekty a areály) památky místního významu a drobné stavební památky v krajině (kapličky, kříže apod.) pohledové horizonty s vymezenými plochami pro ochranu krajinných horizontů místa panoramatických a dálkových pohledů segmenty se zachovalou půdorysnou dispozicí zástavby a strukturou původní parcelace územní systém ekologické stability, přítomnost ekologicky stabilních segmentů - přirozené lesní porosty, prvky krajinné zeleně (remízy, meze, stromořadí, břehové porosty) prostupnost území po síti polních cest a značených turistických tras a cyklistických stezek Současně musí být kontinuálně zajišťována:

 ochrana všech ekologicky stabilních porostů s cílem vytvoření spojité sítě územního systému ekologické stability (ÚSES)  ochrana obrazu místa a urbanistické struktury sídla v typických pohledových vazbách  ochrana významných pohledů a pohledových horizontů s cílem zamezení umísťování nových staveb na pohledové horizonty a na pohledově exponované plochy  nevytvářet negativní vizuální dominanty na pohledových horizontech  ochrana prostupnosti území – ochrana a rozvoj stávající cestní sítě včetně sítě cyklotras a pěších stezek pro zvýšení využití rekreačního potenciálu krajiny

22


b) Navržená koncepce  Koncepci uspořádání krajiny determinuje na jedné straně plánovaný urbánní rozvoj, zde primárně představovaný zejména nadřazenou dopravní infrastrukturou a plánovaným rozvojem města Zábřehu jako centra mikroregionu, na straně druhé se zde uplatňují zásadní požadavky na ochranu přírody a krajiny.  Navržené řešení je konsensem umožňujícím jak budoucí výstavbu a rozvoj území, tak ochranu a tvorbu krajiny a přírodního prostředí v plochách, které nebudou urbanizovány. Budoucí využívání území v nezastavěném (krajinném) prostředí musí vycházet z principu trvale udržitelného rozvoje, musí být preferována ochrana stávajících hodnot území a jeho optimální využívání. Je nezbytné redukovat konjunkturální exploatační trendy a eliminovat ekologické zátěže. Současně je třeba zachovat základní produkční funkce území.  Zejména ve východní části řešeného území dominuje narušená kulturní krajina, která však doposud neztratila potenciální schopnost přirozené obnovy. Realizací navržené dopravní infrastruktury (silnice I/44), na niž jsou ve východní části města Zábřehu navazovány rozvojové výrobní plochy, dojde k nevratným změnám celkového charakteru této části území a k prohloubení narušení krajinného rázu. Proto musí být v území východně od budoucí trasy silnice I/44 realizována navržená kompenzační opatření v krajině (biocentra, biokoridory, vodní plocha).  V těch částech, kde nebude docházet k zásadnějšímu rozvoji urbanizace území, zejména v západní části řešeného území a v prostoru Dolního Bušínova, je třeba uvažovat přinejmenším s udržením stávajícího stavu. Výhledově by zde ale mělo dojít k obnově a zlepšení funkčnosti krajiny, což bude vyžadovat revitalizační opatření, a to zejména obnovu přirozeného vodního režimu a přírodě blízkých vegetačních prvků. Cílem je zvýšení podílu přírodních a přírodě blízkých prvků (nelesní zeleň, zvodněné enklávy, malé vodní plochy, louky, pastviny) a postupná náhrada stanovištně nepůvodních druhů dřevin v lesích i mimo les.

5.2. Vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití a) Základní krajinné zóny V řešeném území se vymezují tyto základní krajinné plochy (zóny):  plochy zemědělské – plochy zemědělského půdního fondu s převažujícím zemědělským využitím, včetně pozemků staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství a pozemků související dopravní a technické infrastruktury.  plochy zemědělské specifické – plochy zahrad, sadů a malovýrobně obhospodařované plochy zemědělského půdního fondu včetně pozemků související dopravní a technické infrastruktury  plochy lesní – lesní porosty v souvislých celcích, případně i izolované lesní segmenty v zemědělsky využívané krajině plnící hospodářskou a ekologicko-stabilizační a funkci včetně pozemků staveb a zařízení lesního hospodářství a pozemků související dopravní a technické infrastruktury  plochy přírodní – plochy biocenter, které jsou prvky územního systému ekologické stability  plochy smíšené nezastaveného území – plochy území bez rozlišení převažujícího způsobu využití, kde není účelné jeho další členění, zahrnující menší lesní segmenty, pozemky zemědělského půdního fondu, vodní toky a plochy, plochy krajinné zeleně a pozemky související dopravní a technické infrastruktury  plochy vodní a vodohospodářské – pozemky vodních ploch, koryt vodních toků a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití  Plochy těžby nerostů – plochy těžby nerostů zahrnující pozemky lomu, pozemky pro ukládání dočasně nevyužívaných nerostů a odpadů, kterými jsou výsypky, odvaly a kaliště, pozemky rekultivací a pozemky staveb a technologických zařízení pro těžbu, včetně pozemků související dopravní a technické infrastruktury.

23


b) Návrh koncepce uspořádání krajiny a opatření na zemědělském půdním fondu 1. Cílový stav krajiny

Cílovým stavem krajiny je intenzivní zemědělská krajina, v níž ale bude zemědělství více provázáno se životním prostředím. Stávající prvky kostry ekologické stability („ostrovy“) budou zavázány do krajiny zelení, která bude mít ve vybraných segmentech i funkci prvků ÚSES. V otevřené polní krajině jsou vymezeny plochy vyžadující změny ve využití území, (ochrana před vodní a větrnou erozí a další žádoucí změny ke zvýšení retence vody v krajině, snížení prašnosti aj.). 2. Návrh opatření k zajištění udržitelného hospodaření v krajině

Prostorový rozvoj obce musí respektovat stanovené cílové charakteristiky řešeného území, jíž je otevřená kulturní venkovská krajina s dominantní zemědělskou funkcí. Zastavěné území jednotlivých místních částí obce bude napojeno na stávající systém krajinné zeleně, která bude ve vybraných segmentech plnit i funkci prvků ÚSES. V otevřené polní krajině jsou navrženy změny ve využití území, které podpoří retenci vody v krajině, ochranu před vodní erozí a další žádoucí změny, při čemž bude respektována základní produkční zemědělská funkce.    

Pro eliminaci erozního ohrožení půdy a zvýšení diverzity území jsou navržena tato opatření: rozdělení nadměrných bloků orné půdy výsadba liniové zeleně včetně zasakovacích pásů krajinné zeleně zvýšení podílu trvalých travních porostů (zatravnění situovat do erozně ohrožených ploch a údolnic, vytváření ochranných travnatých pásů podél vodotečí) uplatnění zásad správné zemědělské praxe a šetrných technologií.

Pro revitalizaci krajiny s cílem nápravy současného nevyhovujícího stavu v oblasti ekologické stability území, vodního režimu krajiny a ochrany před povodněmi jsou navržena tato opatření:  realizace navržených (chybějících) prvků ÚSES  systém krajinné zeleně zvyšující retenci vody v krajině a zjemňující stávající krajinnou matrici  omezení intenzifikace zemědělské i lesní výroby a její přizpůsobení přírodním podmínkám. Pro zajištění opatření směřujících k nahrazení stávající ekologicky nestabilní polní krajiny kulturní krajinou při zachování její produkční funkce a stanovené cílové charakteristiky a zachování stávajících přírodních a kulturně – historických hodnot jsou navržena tato opatření:  ochrana a rozšíření zeleně rostoucí mimo les  ochrana významných krajinných prvků  ochrana horizontu před umísťováním staveb, které by svou výškou či objemem narušily průběh horizontů  respektovat vnější obraz sídla a symboliku kulturně-historických prvků.  provázat systém sídelní a krajinné zeleně

5.3. Územní systém ekologické stability V souvislosti s plánovanou změnou dopravní situace byly v řešení územního plánu revidovány prvky územního systému ekologické stability (ÚSES) vymezené v předešlých územně plánovacích dokumentacích. ÚSES je dále rozšířen se záměrem posílení a zvýšení ekologické stability v silně antgropogenizovaném území. Navíc bylo vymezeno LBC Oborník, protože mezi dříve vymezenými LBC U Sázavy a LBC U čistírny byla vzdálenost cca 3,6 km, která neodpovídá platné metodice vymezování ÚSES. Za východním okrajem řešeného území je trasován nadregionální biokoridor č. 89 (NRBK K 89: Praděd - Vrapač - Doubrava), v jehož trase bylo vymezeno regionální biocentrum č. 439 Postřelmov, které se dotýká východní hranice k.ú. Zábřeh na Moravě.

24


V jižní části řešeného území protéká řeka Moravská Sázava, která byla vymezena jako trasa biokoridorů lokálního významu, do níž byla v k.ú. Hněvkov vložena převážně funkční, nebo jen částečně chybějící lokální biocentra (LBC): Niva, Pod Ovčárnou a Meandr; v k.ú. Zábřeh na Moravě LBC: U Sázavy, Oborník a U čistírny. LBC U čistírny je převážně chybějící. Na západním okraji řešeného území prochází trasa funkčních lokálních biokoridorů (LBK), do níž byla vložena dvě vymezená a funkční LBC: Žernovec (k.ú. Václavov u Zábřeha) a Nad Pivonínem (k.ú. Pivonín). LBK Žernovec - Nad Pivonínem protíná další trasa lokálního biokoridoru, která se svažuje JV směrem do údolí říčky Nemilky, kde se navazuje na nivní trasu lokálních biokoridorů. Ve výše uvedené trase LBK je vloženo funkční LBC Pod Ochozy (k.ú. Pivonín). V nivní trase LBK, která prochází po vodním toku ve směru sever – jih, je vloženo funkční LBC Kovářův důl (k.ú. Václavov u Zábřeha). Z údolí říčky Nemilky vybíhá SV směrem funkční trasa lokálních biokoridorů, v níž byly v k.ú. Zábřeh na Moravě vložena funkční LBC: Pod Klárinkou a Vlčí doly. Na severovýchodní hranici k.ú. Zábřeh na Moravě okraji byly vymezena trasa převážně chybějících lokálních biokoridorů (LBK), která na severu vychází z k.ú. Vlčí doly a jihovýchodním směrem se svazuje do Pomoravní nivy. V její trase byla vložena chybějící LBC: Příčinek a Závořice (obě zčásti také na k.ú. Postřelmov). Z důvodů posílení územního sytému ekologické stability je vymezeno nové, převážně chybějící LBC Měkkýš, které je navázáno na navržené LBC Závořice a vymezené RBC č 439 Postřelmov prostřednictvím dvou chybějících lokálních biokoridorů. Ve střední části k.ú. Dolní Bušínov se setkávají dvě trasy lokálních biokoridorů. Ze SV zde přichází Bušínovský potok, vymezený jako funkční LBK, který se prudce stáčí k severu, kde je na severním okraji k.ú. Dolní Bušínov vymezeno funkční LBC Bušínovský potok. Z jihozápadu se na výše uvedený LBK připojuje převážně funkční LBK, který je vymezen na potoku Jahodná, který vychází z LBC Bozeňov. Tab. A.20. Navržené plochy pro ÚSES – k.ú. Zábřeh na Moravě Poř. č.

Označení

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Z-P1 Z-P2 Z-P3 Z-P4 Z-Z1 Z-Z2 Z-Z3 Z-Z4 Z-Z5 Z-Z17 Celkem

Plocha (ha) 2,553 8,836 6,424 5,158 1,593 1,071 1,683 0,356 1,296 0,810

Prvek ÚSES LBC Příčinek LBC Závořice LBC Měkkýš LBC U čistírny LBK Vlčí doly – Příčinek LBK Vlčí doly – Příčinek LBK Závořice – Měkkýš LBK Závořice – Měkkýš LBK Měkkýš – RBC 439 Postřelmov LBK Měkkýš – RBC 439 Postřelmov

Druh a index označení plochy s rozdílným způsobem využití Plochy přírodní (P) Plochy přírodní (P) Plochy přírodní (P) Plochy přírodní (P) Plochy krajinné zeleně (Kz) Plochy krajinné zeleně (Kz) Plochy krajinné zeleně (Kz) Plochy krajinné zeleně (Kz) Plochy krajinné zeleně (Kz) Plochy krajinné zeleně (Kz)

29,780

Tab. A.21. Navržené plochy pro ÚSES – k.ú. Hněvkov Poř. č.

Označení

1 2

H-P1 H-P2 Celkem

Plocha (ha) 1,272 2,940

Prvek ÚSES

Druh a index označení plochy s rozdílným způsobem využití Plochy přírodní (P) Plochy přírodní (P)

LBC Meandr LBC Niva

4,212

25


Tab. A.22. Navržené plochy pro ÚSES – k.ú. Pivonín Poř. č.

Označení

Plocha (ha)

1

P-Z1 Celkem

0,117 0,117

Prvek ÚSES LBK Nad Pivonínem - Žernovec

Druh a index označení plochy s rozdílným způsobem využití Plochy krajinné zeleně (Kz)

Tab. A.23. Navržené plochy pro ÚSES – k.ú. Václavov u Zábřeha Poř. č.

Označení

Plocha (ha)

1 2

V-Z1 V-Z2 Celkem

0,050 0,248 0,298

Prvek ÚSES LBK Nad Pivonínem - Žernovec LBK Nad Pivonínem - Žernovec

Druh a index označení plochy s rozdílným způsobem využití Plochy krajinné zeleně (Kz) Plochy krajinné zeleně (Kz)

Tento základní ekologicky stabilizační skelet je dále účelně doplněn řadou navržených interakčních prvků v podobě pásů liniové krajinné zeleně, které budou plnit funkci větrolamů. Na západním a severním okraji města jsou navrženy významné plochy určené pro obytnou výstavbu, které jsou od navazujících agrocenóz oddělovány navrženým pásem izolační zeleně, který by měl navázat na lesnaté výběžky Zábřežské vrchoviny. Realizací tohoto pásu by mělo dojít jak k eliminaci negativních klimatických poměrů (severní větry), tak k vytvoření izolačního prvku mezi navrženými plochami zástavby a plochami agrocenóz (plochy Z-Z 8 až Z-Z 10). V souvislosti s plánovanou realizací nové trasy silnice I/44 severovýchodně od Zábřehu jsou navrženy dvě plochy izolační zeleně které by měly eliminovat negativní účinky hluku ze silniční dopravy a současně plnit funkci retenčních suchých poldrů pro přívalové srážky ze severní části řešeného území (plochy Z-Z 15, Z-Z 16). Tab. A.24. Navržené plochy pro krajinnou zeleň – k.ú. Zábřeh na Moravě Poř. č.

Označení

Plocha (ha)

1 2 3 4 5

Z-Z8

2,992 0,562 0,445 0,503 3,123 7,625

Z-Z9 Z-Z10 Z-Z15 Z-Z16 Celkem

Účel Protierozní ochrana, větrolam Protierozní ochrana, větrolam Protierozní ochrana, větrolam Protihluková ochrana a retence Protihluková ochrana a retence

Druh a index označení plochy s rozdílným způsobem využití Plochy krajinné zeleně (Kz) Plochy krajinné zeleně (Kz) Plochy krajinné zeleně (Kz) Plochy krajinné zeleně (Kz) Plochy krajinné zeleně (Kz)

5.4. Prostupnost krajiny Návrhem řešení jsou vytvořeny podmínky pro zlepšení a zvýšení prostupnosti krajiny. V plochách, které jsou v grafické části označeny jako plochy určené pro realizaci opatření pro obnovu krajiny a zvyšování ekologické stability je nutno provést dílčí fragmentaci rozsáhlých celků zemědělské půdy, její diverzifikaci a současně i zvýšení počtu zpevněných i nezpevněných účelových komunikací.

5.5. Protierozní opatření V severní, východní a také částečně i v západní části řešeného území, kde se silně projevuje vodní i větrná eroze, musí být zajištěna důsledná ochrana stávajících prvků a segmentů krajinné zeleně a současně musí být realizováno zakládání nových ekologicky stabilních porostů převážně liniového charakteru, vytvářejících jednak protierozní opatření, jednak opticky rozčleňující stávající nedělené

26


nadměrné plochy polí. Rozsáhlé zemědělské celky nesmí být dále zvětšovány, naopak je žádoucí provést diverzifikaci zemědělského půdního fondu s vytvářením protierozních bariér a celkovým zvyšováním ekologické stability. V grafické části dokumentace jsou tyto plochy, vyžadující změnu nebo úpravu způsobu obhospodařování dle zásad udržitelného rozvoje, označeny jako plochy určené pro realizaci opatření pro obnovu krajiny a zvyšování ekologické stability.

5.6. Ochrana před povodněmi V řešeném území je vymezeno několik ploch, které jsou určeny pro realizaci suchých poldrů, které jsou vyznačeny ve výkresu Technická infrastruktura - Vodní hospodářství – Odkanali-zování. Jako protipovodňové opatření by mělo sloužit i budoucí těleso silnice I/44, která bude oddělovat inundační území řeky Moravy od zástavby města Zábřeh. Pro zvýšení retence jsou v severovýchodní části města navrženy dvě plochy krajinné zeleně (Z-Z15 a Z-Z16), které by měly současně plnit také ochrannou funkci při přívalových srážkách. Na východním okraji řešeného území je navržena plocha vodní a vodohospodářská (W) Z-W1, která by měla plnit jak základní vodohospodářskou funkci včetně retence přívalových vod, tak funkci krajinotvornou a ekologickou (v návaznosti na navržené biocentrum Měkkýš). Tab. A.25. Navržené plochy pro vodní plochy – k.ú. Zábřeh na Moravě Poř. č. 1

Označení

Plocha (ha)

Z-W1 Celkem

7,895 7,895

Lokalita Měkkýš

Druh a index označení plochy s rozdílným způsobem využití Plochy vodní a vodohospodářské (W)

5.7. Rekreace Řešené území má zejména vysoký potenciál cykloturistiky. Území je protkáno sítí silniček a polních cest, které jsou využívány jako cyklotrasy. Kromě nových cyklotras je mezi Zábřehem a Postřelmovem navržena také nová plocha pro realizaci cyklostezky. Různorodá krajina, přecházející od nivních poloh podél řeky Moravy do zvlněných svahů nastupující Zábřežské vrchoviny, nabízející i místa dalekých výhledů je vhodná k vycházkám a pěší turistice jak v létě, tak i v zimním období (zejména běžecké lyžování). Hustota sítě značených tras je v řešeném území na úrovni průměru České republiky, ale vzhledem k poměrně velkým nížinným plochám s nižší atraktivitou pro pěší turistiku nejsou navrhovány nově pěší turistické trasy. Sportovní infrastruktura je zpravidla vázána na aktivitu místních subjektů a na přírodní podmínky pro provozování daných sportů. Západně od Zábřehu zůstává stabilizován motokrosový areál a oblast Dolního Bušínova bude i nadále uvažována pro sezónní využívání ke koupání. V územním plánu je zde navržena jedna plocha pro výstavbu objektů individuální rekreace. Další sezónně využívané sportovně rekreační plochy jsou navrženy v oblasti bývalého lomu v Rudolfově. V celém řešeném území jsou příhodné podmínky pro hipoturistiku. Projížďky na koních mohou být jedním z doprovodných programů venkovské turistiky bezprostředně spjaté s přírodou, krajinou a venkovským prostředím, mající své zázemí hlavně mimo velká turistická centra, resp. agroturistiky jako její specifické formy bezprostředně vázané na zemědělské farmy. Na severním okraji místní části Pivonín je navržena plocha P-O1, určená pro vybudování areálu pro provozování agroturistiky. Územní plán stabilizuje stávající plochy rekreace, které jsou dominantně zastoupeny v Dolním Bušínově, významně v Hněvkově a Pivoníně a okrajově také ve Václavově. Ve vlastním Zábřehu se nenachází žádné větší lokality individuální rekreace. K rekreačním účelům je zde však užívána převážná část zahrádkářských lokalit, které zůstávají územním plánem stabilizovány ve stávajících plochách. Pro chalupářství bude i nadále využívána část bývalých nebo trvale neobydlených objektů bydlení, a

27


to zejména v Pivoníně a Václavově. V k.ú. Dolní Bušínov a Pivonín jsou navrženy plochy pro individuální rodinnou rekreaci (Ri) B-R1, resp. P-R1, v k.ú. Zábřeh na Moravě je navržena plocha rekreace v zahrádkářských lokalitách (Rz) Z-R1.

5.8. Dobývání nerostů V západní části k.ú. Zábřeh na Moravě se nalézá ložisko stavebního kamene (kamenolom Račice), které je v současnosti těženo. Těžba bude probíhat i ve výhledu. Je navrženo rozšíření plochy těžby v rámci stanoveného dobývacího prostoru (plocha Z-T1). Tab. A.26. Navržené plochy pro těžbu v k.ú. Zábřeh na Moravě Poř. č. 1

Označení

Plocha (ha)

Z-T1 Celkem

3,619 3,619

Lokalita Západní okraj katastru - Račice

Druh a index označení plochy s rozdílným způsobem využití Plochy těžby nerostů (T)

6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu 6.1. Vymezení ploch s rozdílným způsobem využití V řešeném území jsou vymezeny tyto plochy s rozdílným způsobem využití: Tab. A.27. Přehled ploch s rozdílným způsobem využití zastoupených v územním plánu Zábřeh č.

Název plochy s rozdílným způsobem využití

Označení plochy

Plochy BYDLENÍ

1

Plochy individuálního bydlení

Bi

2

Plochy hromadného bydlení

Bh

3

Plochy smíšeného individuálního a hromadného bydlení

Bs

Plochy REKREACE

4

Plochy individuální rodinné rekreace

Ri

5

Plochy hromadné rekreace

Rh

6

Plochy rekreace v zahrádkářských lokalitách

Rz

Plochy OBČANSKÉHO VYBAVENÍ

7

Plochy občanského vybavení – plochy veřejného vybavení

Ov

8

Plochy občanského vybavení – plochy komerčního vybavení

Ok

9

Plochy občanského vybavení – plochy pro supermarkety

Ox

10

Plochy občanského vybavení – plochy tělovýchovy a sportu

Ot

11

Plochy občanského vybavení – plochy sportu - specifické

Os

12

Plochy občanského vybavení – plochy pro agroturistiku

Oa

13

Plochy občanského vybavení – plochy hřbitovů

Oh

28


Tab. A.27. Přehled ploch s rozdílným způsobem využití zastoupených v územním plánu Zábřeh - pokr č.

Název plochy s rozdílným způsobem využití

Označení plochy

Plochy VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ

14

Plochy veřejných prostranství s převahou zpevněných ploch

PV

15

Plochy veřejných prostranství s převahou nezpevněných ploch

PZ

Plochy SMÍŠENÉ OBYTNÉ

16

Plochy smíšené obytné centrální zóny

SOc

17

Plochy smíšené obytné městské

SOm

18

Plochy smíšené obytné vesnické

SOv

Plochy DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

19

Plochy silniční dopravy

Ds

20

Plochy drážní dopravy

Dz

21

Plochy účelové dopravy

Du

22

Plochy klidové dopravy

Dk

23

Plochy ostatní dopravy

Do

Plochy TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

24

Plochy technické infrastruktury

Ti

Plochy VÝROBY A SKLADOVÁNÍ

25

Plochy výroby a skladování

V

26

Plochy zemědělské výroby

Vz

27

Plochy specifické lesnické výroby

VXl

28

Plochy specifické zemědělské výroby

VXz

Plochy SMÍŠENÉ VÝROBNÍ

29

Plochy smíšené výrobní

Vs

Plochy SÍDELNÍ ZELENĚ

30

Plochy sídelní zeleně

Zs

Plochy VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ

31

Plochy vodní a vodohospodářské

W

Plochy ZEMĚDĚLSKÉ

32

Plochy zemědělské

ZPF

33

Plochy zemědělské specifické

ZPFx

Plochy LESNÍ

34

Plochy lesní

L

Plochy PŘÍRODNÍ

35

Plochy přírodní

P

Plochy SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

36

Plochy smíšené krajinné

Ks

37

Plochy krajinné zeleně

Kz

Plochy TĚŽBY NEROSTŮ

38

Plochy těžby nerostů

T

29


6.2. Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití VYMEZENÍ POJMŮ

Ve stanovených podmínkách pro využití ploch s rozdílným způsobem využití se kromě jiného vyskytuji i následující pojmy, které se pro Územní plán Zábřeh ad hoc definují takto: a) Činnosti  Bydlení je druh činnosti, zajišťující uspokojování základních lidských potřeb, zejména přístřeší, bezpečí a soukromí. Pro potřeby tohoto územního plánu je individuálním bydlením chápáno bydlení v rodinných domech a hromadným bydlením bydlení v bytových domech.  Smíšeným bydlením se rozumí koexistence (společný výskyt) bydlení (individuálního, hromadného nebo individuálního a hromadného) s občanským vybavením.  Smíšeným bydlením v centrální zóně se rozumí koexistence (společný výskyt) bydlení (individuálního, hromadného nebo individuálního a hromadného), občanského vybavení, služeb celoměstského či nadměstského významu, nerušící a neobtěžující výroby v území centrální části města s různorodou funkční skladbou, převážně ve víceúčelových (polyfunkčních) objektech, jejichž výšková hladina zástavby nepřesahuje 4 nadzemní podlaží.  Smíšeným bydlením městského charakteru se rozumí koexistence (společný výskyt), bydlení (individuálního, hromadného nebo individuálního a hromadného), občanského vybavení, služeb místního nebo celoměstského významu, nerušící a neobtěžující výroby v území navazujícím na centrální část města s různorodou funkční skladbou, převážně ve víceúčelových (polyfunkčních) objektech.  Smíšeným bydlením vesnického charakteru se rozumí koexistence (společný výskyt), individuálního bydlení v rodinných domech, s vyšším podílem malovýroby nebo služeb.  Službou se rozumí podnikatelská činnost uskutečňovaná pro příjemce, který ji nevyužívá pro vlastní podnikání. Služby se člení na věcné služby, tj. cizí činnosti, které se týkají věcí (hmotných statků) obnovují je nebo je zlepšují (např. opravy věcí) a osobní služby, tj. cizí činnosti, které se týkají člověka (např. kadeřnictví). Služby nelze skladovat.  Volným cestovním ruchem se rozumí taková činnost, kdy si účastník cestovního ruchu hradí účast v zařízení cestovního ruchu sám, přičemž naprosto svobodně rozhoduje o všech náležitostech turistické akce a jeho účast není ničím podmíněna.  Výrobou nebo výrobní činností se rozumí činnosti směřující ke zhotovování věcných statků a služeb, sloužících k uspokojování lidských potřeb.  Zemědělskou výrobou se rozumí zpravidla hromadná rostlinná nebo živočišná zemědělská výroba realizovaná ve specializovaných zemědělských areálech. Aktivity hromadné zemědělské výroby zpravidla vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí podle zvláštních předpisů.  Průmyslovou výrobou se rozumí hromadná tovární (velkosériová) výroba v plošně rozsáhlých areálech s rozvinutou vnitropodnikovou dopravou. Aktivity průmyslové výroby zpravidla vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí podle zvláštních předpisů.  Skladováním se rozumí činnosti zajišťující uchovávání věcných statků v nezměněném stavu.  Lehkým průmyslem se rozumí výrobní činnost zpravidla orientovaná na spotřebitele (tzn. většina výrobků lehkého průmyslu je vyráběna/určena přímo pro koncové spotřebitele, než na meziprodukty k dalšímu zpracování). Lehký průmysl vyrábí především malé spotřební zboží (zboží krátkodobé spotřeby, movité věci prodávané maloobchodním způsobem, včetně zboží dlouhodobé spotřeby. Lehký průmysl je výrobní činnost, která používá menší množství částečně zpracovaného materiálu pro výrobu zboží s relativně vysokou hodnotou na jednotku zboží. Příkladem lehkého průmyslu je výroba oděvů, obuvi, nábytku, spotřební elektroniky a domácích spotřebičů.  Zpracovatelským průmyslem se rozumí mechanická, fyzikální nebo chemická přeměna materiálů, substancí nebo komponentů na nové produkty. Transformované materiály, substance nebo komponenty jsou surovinami, které jsou produktem zemědělství, lesnictví, rybolovu, dolování nebo

30






  



 









těžby, jakožto i produkty jiných výrobních činností (viz Odvětvová klasifikace ekonomických činností CZ_NACE). Smíšenou výrobou se rozumí podnikatelská nezemědělská, převážně malosériová výrobní činnost, provozovaná v plošně menších areálech (např. lehký průmysl, řemeslná výroba, živnostenské provozovny, služby), přičemž její charakter nesmí negativně ovlivňovat území za hranicí výrobní plochy/areálu. Malovýrobou se rozumí výroba v malém rozsahu, zemědělského nebo řemeslného charakteru, typická vysokým podílem vlastní práce samostatně hospodařících rolníků nebo (drobných) řemeslníků/živnostníků, případně i jejich rodinných příslušníků, která je provozována obvykle v objektech nebo na plochách přímo souvisejících s vlastním (individuálním) bydlením. Drobnou pěstitelskou činností se rozumí pěstování plodin a produktů samozásobitelského charakteru. Podnikatelskou činností se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnikatelskou činností nerušícího a neobtěžujícího charakteru se rozumí taková výrobní činnost, včetně služeb, která svými účinky a vlivy neomezuje, neobtěžuje a neohrožuje životní prostředí a obytnou pohodu sousedních pozemků a nemovitostí zejména hlukem, emisemi, zápachem a vibracemi nad míru obvyklou (přiměřenou místním poměrům) a je slučitelná s charakterem území. Podnikatelská činnost nerušícího a neobtěžujícího charakteru nezahrnuje skladování, zemědělskou ani průmyslovou výrobu. Podnikatelskou činností v plochách bydlení v rodinných domech se rozumí provozování podnikatelské činnosti na pozemcích staveb pro individuální bydlení v objektech do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 metrů výšky, s jedním nadzemním podlažím, s možností podsklepení, přičemž vlastní podnikatelskou činností nesmí docházet ke snižování kvality prostředí a pohody bydlení ve vymezených plochách individuálního bydlení ani na sousedních nebo navazujících plochách. Těžbou se rozumí dobývání nerostných surovin z přírodního prostředí. Agroturistika je forma podnikání na fungující zemědělské farmě či ranči, zaměřená na zabavení návštěvníků, s cílem přinášet zemědělcům dodatečný příjem. Agroturistika je současně také způsob trávení volného času. Jedná se o formu turistiky provozovanou v typických venkovských podmínkách, někdy i spojenou s dobrovolnou, neplacenou prací v zemědělství na venkově (která může být spojena s pokrytím části nákladů na pobyt), nebo napodobováním tradičních (nebo současných) venkovských prací a zvyků. Klidovou dopravou se rozumí parkování, odstavování nebo garážování silničních vozidel pro motorovou dopravu (pouze osobní automobily a jednostopá vozidla) v rámci zastavěného území obce. Účelovou dopravou se rozumí druh dopravy, který probíhá v nezastavěném území za použití dopravních prostředků zpravidla po zpevněných účelových komunikacích. Využívá se k přepravě osob i nákladů. Ostatní dopravou se rozumí druh dopravy, který probíhá v zastavěném území (obce) za použití dopravních prostředků zpravidla po zpevněných místních komunikacích. Využívá se k přepravě osob i nákladů. Zvláště velkým zdrojem znečišťování se rozumí technologické objekty obsahující stacionární zařízení (zdroj) ke spalování paliv o tepelném příkonu vyšším než 50 MW. b) Funkční složky a vybrané plochy s rozdílným způsobem využití

 Občanské vybavení je jednou ze základních urbanistických funkčních složek. Je představováno rozsáhlým souborem zařízení, sahajících od správy a administrativy, přes služby, až po školství a výchovu. Cílem rozvoje této obslužné funkce je zvýšení standardu kvality a pohotovosti všech služeb, které občanské vybavení nabízí obyvatelům sídla i těm, kteří za službami dojíždějí.

31


 Veřejným občanským vybavením se rozumí stavby, zařízení a pozemky sloužící zejména pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva, zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu.  Komerčním občanským vybavením se rozumí stavby, zařízení a pozemky sloužící zejména pro zařízení maloobchodu, ubytování a veřejného stravování, zařízení služeb, provozovaných na komerční (obchodní) bázi, případně vybraných zařízení administrativy.  Plochy smíšeného využití jsou plochy charakteristické různorodostí funkcí (polyfunkčnost), v nichž mohou být kombinovány vzájemně se nerušících funkce, bez (nutnosti nebo potřeby) specifikace funkce převažující. Jednotlivé funkce jsou vzájemně zaměnitelné, přičemž mohou být v dané ploše zastoupeny všechny, které do dané plochy náleží, nebo jen některá z nich. Dle charakteru základní funkční složky jsou v zastavěném území pro potřeby tohoto územního plánu dále rozlišovány plochy smíšené obytné (plochy smíšeného individuálního a hromadného bydlení, plochy smíšené obytné centrální zóny, plochy smíšené obytné městské, plochy smíšené obytné vesnické) a plochy smíšené výrobní. V nezastavěném území plochy smíšené krajinné.  Plochy smíšeného individuálního a hromadného bydlení zahrnují pozemky staveb pro bydlení (individuální, hromadné), pozemky občanského vybavení a veřejných prostranství a dále pozemky nezbytné a související dopravní a technické infrastruktury, přičemž zde mohou být zastoupeny pouze pozemky staveb a zařízení, které svým provozováním a technickým zařízením nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území, například nerušící služby, které svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území.  Plochy smíšené výrobní zahrnují pozemky staveb a zařízení pro výrobní a podnikatelskou činnost (např. lehký průmysl, řemeslná výroba, živnostenské provozovny, služby) přičemž jejich charakter nesmí negativně ovlivňovat území za hranicí výrobní plochy/areálu a dále pozemky související dopravní a technické infrastruktury.  Plochy smíšené obytné vesnické zahrnují pozemky staveb pro individuální bydlení a podnikatelskou činnost provozovanou převážně malovýrobním způsobem, pozemky veřejných prostranství a dále pozemky nezbytné a související dopravní a technické infrastruktury, přičemž zde mohou být zastoupeny pouze pozemky staveb a zařízení, které svým provozováním a technickým zařízením nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území, například nerušící služby, a které svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území nad míru přiměřenou místním poměrům.  Technologickým centrem se rozumí inovační aktivity, týkající se high-tech výrobků a technologií úzce vázaných na výrobu.  Zahrádkářskou chatou se rozumí stavba o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, s možností podsklepení, která je určena pro zahrádkářskou činnost ve vymezených zahrádkářských osadách.  Dopravní infrastrukturou se rozumí zejména pozemní komunikace včetně souvisejících zařízení, určeně převážně pro motorovou dopravu, které nejsou, dálnicemi, silnicemi ani místními komunikacemi ve smyslu zákona o pozemních komunikacích (zákon č. 13/1997 Sb., v platném znění). Dopravní infrastrukturou se rozumí také plochy určené k parkování (parkoviště), pokud nejsou vymezeny jako součást veřejných prostranství, nebo plochy/prostory určené pro odstavování vodidel (garáže).  Sídelní zeleň tvoří vybrané plochy a pozemky v zastavěném území. Jedná se o plochy soukromé zeleně (zpravidla zahrady) nebo plochy veřejné zeleně, které nebyly vymezeny jako veřejná prostranství.  Krajinnou zelení se rozumí plochy vegetace rostoucí mimo les s převažující ekologickou a krajinotvornou funkcí.  Přírodními plochami se rozumí přirozené nebo přírodě blízké plochy nebo části krajiny v nezastavěném území se zvýšeným ekologicko-stabilizačním významem, nebo zvýšenou hodnotou krajinného rázu, primárně určené pro ochranu přírody a krajiny.  Souvisejícími provozními zařízeními a stavbami se rozumí technické a hospodářské zázemí, tj. 32












souhrn ploch, objektů a vedení, které mají doplňkový charakter a umožňují a zajišťují řádný provoz jednotlivých funkčních ploch. Venkovní maloplošná zařízení tělovýchovy a sportu jsou volnočasová zařízení nekomerčního charakteru, jako jsou např. hrací nebo dětská hřiště, pískoviště apod., umožňující provozování sportovně-relaxačních aktivit, zejména na plochách určených k bydlení, či na plochách veřejných prostranství. Zemědělská stavba je a) stavba pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 50 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, s možností podsklepení; b) stavba pro chov hospodářských zvířat, skladování produktů živočišné výroby, přípravu a skladování krmiv a steliva, pěstování rostlin, skladování a posklizňovou úpravu produktů rostlinné výroby, skladování a přípravu prostředků výživy, přípravků na ochranu rostlin a rostlinných produktů a pro zemědělské služby. Zemědělskými plochami se rozumí plochy v nezastavěném území, zahrnující zemědělské pozemky tříděné podle druhů (orná půda, trvalé travní porosty, sady ad.), které jsou zpravidla zaměřeny na tržní produkci s převažujícím velkovýrobním způsobem zemědělského obhospodařování, včetně (souvisejících) polních cest, rozptýlené zeleně, mezí, teras, terénních úprav, odvodňovacích kanálů apod. Zemědělské plochy se specifickým využitím se vymezují v nezastavěném území, zpravidla pouze v přímé návaznosti na zastavěné území. Jedná se o plochy zemědělského půdního fondu, tvořené zahradami, maloplošnými ovocnými sady a menšími plochami orné půdy nebo trvalých travních porostů (tzv. záhumenky), přiléhající k obytné zástavbě, které jsou malovýrobně obhospodařované a zajišťující zemědělskou produkci jednotlivých vlastníků pozemků. Na plochách vymezených tímto územním plánem jako Plochy zemědělské specifické (ZPFx), lze umisťovat stavby pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 30 m2 zastavěné plochy do 5 metrů výšky, s možností podsklepení. Záhumenek, původně menší pozemek za stodolou též nazývaný humno, patřící k hospodářství. Záhumenek později představoval obvykle jakýkoli menší pozemek ve vlastnictví, případně v osobním užívání, člena zemědělského družstva. Během období téměř výlučně družstevního vlastnictví půdy od 50. let 20. stol. do r. 1989 představoval záhumenek v bývalém Československu zvláštní formu držby a obhospodařování půdy zakládající se na členství a pracovní účasti družstevníka v tehdejším Jednotném zemědělském družstvu (JZD); mohl mít formu individuálních nebo společných záhumenků. Záhumenek nesměl přesahovat výměru 0,5 ha, v horských oblastech výjimečně mohl být do 1 ha zemědělské půdy. Intenzívní zahradní kultury (ovoce, zelenina, réva vinná) nesměly přesahovat výměru 0,1 ha c) Ostatní pojmy

 Neobtěžující a nerušící činnosti se rozumí takové činnosti, jejichž účinky a vlivy neomezují, neobtěžují a neohrožují životní prostředí a obytnou pohodu sousedních pozemků a nemovitostí zejména hlukem, emisemi, zápachem a vibracemi nad míru obvyklou (přiměřenou místním poměrům) a jsou slučitelné s charakterem území.  Pohodou bydlení se rozumí souhrn činitelů a vlivů, které přispívají k tomu, aby bydlení bylo zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů, respektive aby byla vytvořena vhodná atmosféra klidného bydlení. Pohoda bydlení je dána zejména kvalitou jednotlivých složek životního prostředí, např. nízkou hladinou hluku, čistotou ovzduší, přiměřeným množstvím zeleně, nízkými emisemi pachů a prachu, osluněním apod.  Pojem nad míru přiměřenou místním poměrům přesahuje běžné chování, které je obvyklé a v rámci sousedských potřeb tolerované. Výklad se provádí objektivně a podle konkrétní situace, je tak třeba zohlednit jak intenzitu zásahu a jejich frekvenci, tak místní poměry.  Prostorovým uspořádáním území se rozumí prostorová struktura uspořádání území a zástavby, která je kombinací tří základních parametrů: půdorysného uspořádání (např. zástavba bloková, solitérní, rozvolněná venkovská, rozptýlená, ad.), výškové zonace zástavby (např. jednopodlažní, nízkopodlažní - do 3. NP, apod.) a objemové zonace zástavby (např. maloobjemová – rodinné

33


domy; středně objemová – bytové domy; velkoobjemová – rozsáhlé obytné komplexy, nákupní střediska typu hypermarket, výrobní haly, skladové komplexy apod.), které lze využít při stanovení podmínek prostorového uspořádání, přičemž dle potřeby, povahy a charakteru území, lze případně použít jen některé z uvedených parametrů.  Výšková hladina zástavby je výška staveb nad přilehlým terénem vyjádřená počtem nadzemních podlaží, přičemž výška podlaží není určena a musí odpovídat potřebám umísťované funkce. Pokud budou domy kryté sklonitou střechou, je možno využít i podkroví.

1. Plochy individuálního bydlení1 (Bi) 2 Hlavní využití

 individuální bydlení v rodinných domech Přípustné využití

 činnosti a stavby přímo související s individuálním bydlením a jeho provozem (technické a hospodářské zázemí)  podnikatelská činnost v plochách bydlení v rodinných domech nerušícího a neobtěžujícího charakteru  venkovní otevřená maloplošná zařízení tělovýchovy a sportu, dětská hřiště  veřejná prostranství  veřejná a izolační zeleň  související a nezbytná dopravní a technická infrastruktura a zařízení zajišťující obsluhu a ochranu území včetně eliminace rizik záplav extravilánovými vodami Nepřípustné využití

 všechny ostatní činnosti, zařízení a stavby, které nesouvisí s hlavním a přípustným využitím, nebo které snižují kvalitu obytného prostředí a pohodu bydlení nad míru přiměřenou místním poměrům Podmínky plošného uspořádání

 pro každé dva hektary zastavitelné plochy individuálního bydlení musí být vymezena plocha veřejného prostranství o výměře min. 0,1 ha, do níž se ale nezapočítávají pozemní komunikace

2. Plochy hromadného bydlení (Bh) Hlavní využití

 hromadné bydlení v bytových domech Přípustné využití

 činnosti a stavby přímo související s hromadným bydlením a jeho provozem (technické a hospodářské zázemí)  služby nerušícího a neobtěžujícího charakteru  doprava v klidu (garážování, parkování, odstavné zpevněné plochy)  venkovní maloplošná zařízení tělovýchovy a sportu včetně dětských hřišť  veřejná prostranství  veřejná a izolační zeleň  související a nezbytná dopravní a technická infrastruktura a zařízení a stavby zajišťující obsluhu a ochranu území včetně eliminace rizik záplav extravilánovými vodami 1 2

Název plochy s rozdílným způsobem využití Označení indexu plochy s rozdílným způsobem využití v grafické části dokumentace

34


Nepřípustné využití

 všechny ostatní činnosti, zařízení a stavby, které nesouvisí s hlavním a přípustným využitím, nebo které snižují kvalitu obytného prostředí a pohodu bydlení nad míru přiměřenou místním poměrům. Podmínky plošného uspořádání

 pro každé dva hektary zastavitelné plochy hromadného bydlení musí být vymezena plocha veřejného prostranství o výměře min. 0,1 ha, do níž se ale nezapočítávají pozemní komunikace

3. Plochy smíšeného individuálního a hromadného bydlení (Bs) Hlavní využití

 smíšené bydlení Přípustné využití

         

související provozní zařízení a stavby (technické a hospodářské zázemí) služby podnikatelská činnost nerušícího a neobtěžujícího charakteru související a nezbytná dopravní a technická infrastruktura a zařízení zajišťující obsluhu a ochranu území včetně eliminace rizik záplav extravilánovými vodami zařízení tělovýchovy a sportu včetně dětských hřišť bydlení správců objektů a nezbytného technického personálu veřejná prostranství veřejná zeleň izolační a vnitroareálová zeleň doprava v klidu (garážování, parkování, odstavné zpevněné plochy) Nepřípustné využití

     

zemědělská výroba průmyslová výroba smíšená výroba skladování všechny ostatní činnosti, zařízení a stavby, které nesouvisí s hlavním a přípustným využitím všechny činnosti, zařízení a stavby, které svým provozováním snižují kvalitu prostředí souvisejícího území, nebo které svým charakterem a kapacitou zvyšují dopravní zátěž v území nad míru přiměřenou místním poměrům Podmínky plošného uspořádání

 pro každé dva hektary zastavitelné plochy smíšeného individuálního a hromadného bydlení musí být vymezena plocha veřejného prostranství o výměře min. 0,1 ha, do níž se ale nezapočítávají pozemní komunikace Podmínky prostorového uspořádání

 výšková hladina zástavby bytovými domy nesmí přesáhnout 4 nadzemní podlaží.

4. Plochy individuální rodinné rekreace (Ri) Hlavní využití

 rodinná (individuální) rekreace Přípustné využití

 činnosti, pozemky a stavby přímo související s rodinnou rekreací a jejím provozem

35


 související a nezbytná dopravní a technická infrastruktura a zařízení zajišťující obsluhu a ochranu území včetně eliminace rizik záplav extravilánovými vodami  veřejná prostranství včetně veřejné, izolační a užitkové zeleně Nepřípustné využití

 skupinové (řadové) garáže  všechny ostatní činnosti, zařízení a stavby, které nesouvisí s hlavním a přípustným využitím  činnosti, zařízení a stavby, které nejsou slučitelné s rekreačními aktivitami, nebo které snižují kvalitu prostředí nad míru přiměřenou místním poměrům

5. Plochy hromadné rekreace (Rh) Hlavní využití

 hromadná rekreace a volný cestovní ruch Přípustné využití

 činnosti, zařízení a stavby přímo související s hromadnou rekreací a jejím provozem jako jsou např. bazény, otevřené vodní plochy, venkovní sportoviště, apod.  související a nezbytná dopravní a technická infrastruktura a zařízení zajišťující obsluhu a ochranu území včetně eliminace rizik záplav extravilánovými vodami  vnitroareálová zeleň  veřejná prostranství včetně veřejné, izolační a užitkové zeleně Nepřípustné využití


6. Plochy rekreace v zahrádkářských lokalitách (Rz) Hlavní využití

 rekreace v zahrádkářských osadách Přípustné využití

 drobná pěstitelská činnost  zahrádkářské chaty určené výhradně pro zahrádkaření  související a nezbytná dopravní a technická infrastruktura a zařízení zajišťující obsluhu a ochranu území včetně eliminace rizik záplav extravilánovými vodami  veřejná prostranství včetně veřejné, izolační a užitkové zeleně Nepřípustné využití


36


7. Plochy občanského vybavení – plochy veřejného vybavení (Ov) Hlavní využití

 veřejné občanské vybavení Přípustné využití

    

související provozní zařízení a stavby (technické a hospodářské zázemí) byty vlastníků objektů, služební byty správců objektů a nezbytného technického personálu izolační, vnitroareálová a veřejná zeleň veřejná prostranství související a nezbytná dopravní a technická infrastruktura a zařízení zajišťující obsluhu a ochranu území včetně eliminace rizik záplav extravilánovými vodami Nepřípustné využití

 všechny ostatní činnosti, zařízení a stavby, které nesouvisí s hlavním a přípustným využitím

8. Plochy občanského vybavení – plochy komerčního vybavení (Ok) Hlavní využití

 občanské vybavení komerčního charakteru Přípustné využití

     

související provozní zařízení a stavby (technické a hospodářské zázemí) byty vlastníků objektů, služební byty správců objektů a nezbytného technického personálu související dopravní a technická infrastruktura a zařízení zajišťující obsluhu a ochranu území izolační, vnitroareálová a veřejná zeleň veřejná prostranství související a nezbytná dopravní a technická infrastruktura a zařízení zajišťující obsluhu a ochranu území včetně eliminace rizik záplav extravilánovými vodami Nepřípustné využití

 všechny ostatní činnosti, zařízení a stavby, které nesouvisí s hlavním a přípustným využitím  všechny činnosti, které svým provozováním snižují kvalitu prostředí souvisejícího území, nebo které svým charakterem a kapacitou zvyšují dopravní zátěž v území nad míru přiměřenou místním poměrům

9. Plochy občanského vybavení – plochy pro supermarkety (Ox) Hlavní využití

 velkoplošná obchodní zařízení (supermarkety) Přípustné využití

 související provozní zařízení a stavby (technické a hospodářské zázemí)  izolační a vnitroareálová zeleň  související a nezbytná dopravní a technická infrastruktura a zařízení zajišťující obsluhu a ochranu území včetně eliminace rizik záplav extravilánovými vodami Nepřípustné využití

 všechny ostatní činnosti, zařízení a stavby, které nesouvisí s hlavním a přípustným využitím  všechny činnosti, které svým provozováním snižují kvalitu prostředí souvisejícího území, nebo

37


které svým charakterem a kapacitou zvyšují dopravní zátěž v území nad míru přiměřenou místním poměrům

10. Plochy občanského vybavení – plochy tělovýchovy a sportu (Ot) Hlavní využití

 tělovýchova, sport, sportovně rekreační a relaxační aktivity Přípustné využití

 související provozní zařízení a stavby (technické a hospodářské zázemí)  izolační a vnitroareálová zeleň  související a nezbytná dopravní a technická infrastruktura a zařízení zajišťující obsluhu a ochranu území včetně eliminace rizik záplav extravilánovými vodami  bydlení správců objektů a nezbytného technického personálu  veřejná prostranství Nepřípustné využití

 všechny ostatní činnosti, zařízení a stavby, které nesouvisí s hlavním a přípustným využitím  všechny činnosti, které svým provozováním snižují kvalitu prostředí souvisejícího území, nebo které svým charakterem a kapacitou zvyšují dopravní zátěž v území nad míru přiměřenou místním poměrům

11. Plochy občanského vybavení – plochy sportu - specifické (Os) Hlavní využití

 plochy sportu pro provozování motokrosu ve stávajícím areálu Pod Račicí Přípustné využití

 výstavba pouze mobilních dočasných staveb a zařízení souvisejících s provozováním motokrosu a jeho doprovodných aktivit  související plochy izolační a vnitroareálové zeleně  související a nezbytná dopravní a technická infrastruktura a zařízení zajišťující obsluhu a ochranu území včetně eliminace rizik záplav extravilánovými vodami Nepřípustné využití

 všechny ostatní činnosti, zařízení a stavby, které nesouvisí s hlavním a přípustným využitím  umisťování staveb a zařízení pro zemědělství, těžbu nerostů, veřejnou dopravní infrastrukturu, rekreaci a cestovní ruch

12. Plochy občanského vybavení – plochy pro agroturistiku (Oa) Hlavní využití

 agroturistika Přípustné využití

 chov a ustájení hospodářských zvířat  podnikatelská činnost, přičemž prováděné činnosti nesmí negativně ovlivňovat území za hranicí areálu agroturistiky  ubytování a stravování

38


 sport a tělovýchova  bydlení správců objektů a nezbytného technického personálu  činnosti a stavby přímo související s agroturistikou a jejím provozem (technické a hospodářské zázemí)  veřejná prostranství, veřejná, užitková a izolační zeleň  související dopravní a technická infrastruktura a zařízení zajišťující obsluhu a ochranu území včetně eliminace rizik záplav extravilánovými vodami Nepřípustné využití

 všechny ostatní činnosti, zařízení a stavby, které nesouvisí s hlavním a přípustným využitím  pozemky, stavby a zařízení, které nejsou slučitelné s provozováním agroturistiky a které snižují kvalitu prostředí

13. Plochy občanského vybavení – plochy hřbitovů (Oh) Hlavní využití

 hřbitovy Přípustné využití

 související provozní zařízení a stavby (technické a hospodářské zázemí)  izolační a vnitroareálová zeleň  související dopravní a technická infrastruktura a zařízení zajišťující obsluhu a ochranu území Nepřípustné využití


14. Plochy veřejných prostranství s převahou zpevněných ploch (PV) Hlavní využití

 plochy veřejných prostranství s převahou zpevněných ploch Přípustné využití

 náměstí, náves, ulice, chodníky, pěší a cyklistické stezky, veřejná a izolační zeleň  dětská hřiště, maloplošná venkovní sportovní zařízení  související a nezbytná dopravní a technická infrastruktura a zařízení zajišťující obsluhu a ochranu území včetně eliminace rizik záplav extravilánovými vodami Nepřípustné využití


15. Plochy veřejných prostranství s převahou nezpevněných ploch (PZ) Hlavní využití

 Plochy veřejných prostranství s převahou nezpevněných ploch Přípustné využití

 veřejná zeleň, parky, příměstské lesoparky, plochy izolační zeleně  dětská hřiště  maloplošná venkovní sportovní zařízení

39


 související a nezbytná dopravní a technická infrastruktura a zařízení zajišťující obsluhu a ochranu území včetně eliminace rizik záplav extravilánovými vodami Nepřípustné využití


16. Plochy smíšené obytné centrální zóny (SOc) Hlavní využití

 smíšené bydlení v centrální zóně Přípustné využití

 podnikatelská činnost nerušícího a neobtěžujícího charakteru  související provozní zařízení a stavby (technické a hospodářské zázemí)  související a nezbytná dopravní a technická infrastruktura a zařízení zajišťující obsluhu a ochranu území včetně eliminace rizik záplav extravilánovými vodami  autobusové stanoviště (centrální autobusová zastávka)  doprava v klidu (garážování, parkování, odstavné zpevněné plochy)  veřejná, izolační a vnitroareálová zeleň  veřejná prostranství  bydlení správců objektů a nezbytného technického personálu Nepřípustné využití

 nové skupinové garáže  všechny ostatní činnosti, zařízení a stavby, které nesouvisí s hlavním a přípustným využitím  všechny činnosti, pozemky, stavby a zařízení, které svým provozováním a technickým zařízením narušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a snižují kvalitu prostředí souvisejícího území, a které svým charakterem a kapacitou zvyšují dopravní zátěž v území. Podmínky prostorového uspořádání

 výšková hladina zástavby nesmí přesáhnout 4 nadzemní podlaží.

17. Plochy smíšené obytné městské (SOm) Hlavní využití

 smíšené bydlení městského charakteru Přípustné využití

 podnikatelská činnost nerušícího a neobtěžujícího charakteru  související provozní zařízení a stavby (technické a hospodářské zázemí)  související a nezbytná dopravní a technická infrastruktura a zařízení zajišťující obsluhu a ochranu doprava v klidu (garážování, parkování, odstavné zpevněné plochy)  veřejná, izolační a vnitroareálová zeleň  veřejná prostranství  bydlení správců objektů a nezbytného technického personálu Nepřípustné využití

 výstavba skupinových (řadových) garáží.  všechny ostatní činnosti, zařízení a stavby, které nesouvisí s hlavním a přípustným využitím

40


 všechny činnosti, pozemky, stavby a zařízení, které svým provozováním a technickým zařízením narušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a snižují kvalitu prostředí souvisejícího území, a které svým charakterem a kapacitou zvyšují dopravní zátěž v území.

18. Plochy smíšené obytné vesnické (SOv) Hlavní využití

 smíšené bydlení vesnického charakteru Přípustné využití

 související provozní zařízení a stavby (technické a hospodářské zázemí)  izolační a vnitroareálová zeleň  související a nezbytná dopravní a technická infrastruktura a zařízení zajišťující obsluhu a ochranu území včetně eliminace rizik záplav extravilánovými vodami  doprava v klidu (garážování, parkování, odstavné zpevněné plochy)  veřejná prostranství  bydlení správců objektů a nezbytného technického personálu Nepřípustné využití

    

zemědělská výroba průmyslová výroba skladování všechny ostatní činnosti, zařízení a stavby, které nesouvisí s hlavním a přípustným využitím všechny činnosti, které svým provozováním snižují kvalitu prostředí souvisejícího území, nebo které svým charakterem a kapacitou zvyšují dopravní zátěž v území nad míru přiměřenou místním poměrům

19. Plochy silniční dopravy (Ds) Hlavní využití

 silniční doprava Přípustné využití

   

silnice, odstavné silniční pruhy a parkoviště, zastávky hromadné dopravy související sítě technického vybavení související pozemky a stavby provozních zařízení mimo silniční tělesa lze umisťovat izolační pásy zeleně, související sítě technického vybavení včetně protihlukových opatření, zařízení protipovodňové ochrany, pěší komunikace a cyklistické stezky  plochy pro realizaci prvků ÚSES (biokoridory) v místech kde dochází ke křížení s plochami silniční dopravy. Nepřípustné využití


20. Plochy drážní dopravy (Dz) Hlavní využití

 drážní doprava

41


Přípustné využití

 zařízení sloužící pro železniční dopravu (kolejové tratě, zabezpečovací zařízení ad.), železniční vlečky, nádraží, provozní objekty apod.  sítě technického vybavení  mimo vlastní drážní tělesa lze v těchto plochách umisťovat izolační pásy zeleně, související sítě technického vybavení včetně protihlukových opatření, zařízení protipovodňové ochrany, pěší komunikace a cyklistické stezky  bydlení správců objektů a nezbytného technického personálu Nepřípustné využití


21. Plochy účelové dopravy (Du) Hlavní využití

 účelová doprava Přípustné využití

 hlavní zpevněné komunikace sloužící pro účelovou, zemědělskou nebo lesní dopravu mimo zastavěná území sídel, které mohou být využívány i pro pěší a cyklistickou dopravu  samostatné nebo kombinované cyklistické stezky  přilehlé pásy izolační a doprovodné zeleně  související liniové sítě technického vybavení a zařízení zajišťující obsluhu a ochranu území včetně eliminace rizik záplav extravilánovými vodami Nepřípustné využití


22. Plochy klidové dopravy (Dk) Hlavní využití

 klidová doprava Přípustné využití

 plochy a stavby sloužící pro parkování, odstavování nebo garážování silničních vozidel pro motorovou dopravu (pouze osobní automobily a jednostopá vozidla)  související odstavné zpevněné plochy a stavby  související veřejná, vnitroareálová a izolační zeleň  související vozidlové, pěší a cyklistické komunikace  související a nezbytné liniové sítě technického vybavení a zařízení zajišťující obsluhu a ochranu území Nepřípustné využití


42


23. Plochy ostatní dopravy (Do) Hlavní využití

 ostatní doprava Přípustné využití

    

místní komunikace pěší komunikace a chodníky cyklistické komunikace a cyklostezky veřejná a izolační zeleň související a nezbytné liniové sítě technického vybavení zajišťující obsluhu území Nepřípustné využití


24. Plochy technické infrastruktury (Ti) Hlavní využití

 plochy pro umisťování technické infrastruktury – inženýrské sítě Přípustné využití

 související provozní zařízení a stavby (technické a hospodářské zázemí)  související a nezbytná dopravní a technická infrastruktura a zařízení zajišťující obsluhu a ochranu území včetně eliminace rizik záplav extravilánovými vodami  zařízení a stavby pro zabezpečování zásobování pitnou vodou  zařízení a stavby pro odvádění a likvidaci dešťových a odpadních vod  zařízení a stavby pro rozvod (přenos), transformaci a spotřebu elektrické energie  zařízení a stavby pro zabezpečování přívodu a rozvodu zemního plynu  komunikační vedení veřejné komunikační sítě, elektronická komunikační zařízení a stavby veřejné komunikační sítě  doprava v klidu (parkování, ostatní odstavné zpevněné plochy)  související izolační a vnitroareálová zeleň  související zařízení a stavby požární ochrany  umělé vodní plochy (nádrže technického charakteru)  bydlení správců objektů a nezbytného technického personálu Nepřípustné využití


25. Plochy výroby a skladování (V) Hlavní využití

 průmyslová výroba a skladování Přípustné využití

   

zpracovatelský průmysl technologická centra věda a výzkum související provozní zařízení a stavby (technické a hospodářské zázemí)

43


 související a nezbytná dopravní a technická infrastruktura a zařízení zajišťující obsluhu a ochranu území včetně eliminace rizik záplav extravilánovými vodami  izolační a vnitroareálová zeleň  bydlení správců objektů a nezbytného technického personálu Podmíněně přípustné využití

   

Ve stávajících areálech zemědělské výroby jsou přípustné tyto činnosti a zařízení: produkční stáje pro chov zvířat, přičemž způsob a objem chovaných zvířat nesmí negativně ovlivňovat území za hranicí výrobního areálu posklizňové linky rostlinné výroby opravny a služby zemědělské techniky skladové a pomocné provozy pro zemědělské účely Nepřípustné využití

 zemědělská výroba v navržených plochách výroby a skladování  zvláště velké zdroje znečišťování  všechny ostatní činnosti, zařízení a stavby, které nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím  všechny činnosti, pozemky, stavby a zařízení, které svým provozem negativně ovlivňují území za hranicí vlastní výrobní plochy

26. Plochy zemědělské výroby (Vz) Hlavní využití

 zemědělská výroba Přípustné využití

   

nezemědělská podnikatelská činnost skladování související provozní zařízení a stavby (technické a hospodářské zázemí) související a nezbytná dopravní a technická infrastruktura a zařízení zajišťující obsluhu a ochranu území včetně eliminace rizik záplav extravilánovými vodami  plochy izolační a vnitroareálové zeleně  bydlení správců objektů a nezbytného technického personálu  činnosti, zařízení a stavby směřující k odstranění ekologických rizik Nepřípustné využití

 průmyslová výroba  zvláště velké zdroje znečišťování  všechny ostatní činnosti, pozemky, zařízení a stavby, které nesouvisí s hlavním a přípustným využitím  všechny činnosti, pozemky, stavby a zařízení, které svým provozem negativně ovlivňují území za hranicí vlastní výrobní plochy  zvyšování počtu chovaných hospodářských zvířat nad stanovené kapacity

27. Plochy specifické lesnické výroby (VXl) Hlavní využití

 venkovní plochy pro předpěstovávání nebo pěstování lesních dřevin

44



   

skladové a pomocné provozy, podniková administrativa odstavné zpevněné plochy, hromadná parkoviště pro zaměstnance a návštěvníky vzorkové prodejny a zařízení odbytu související a nezbytná dopravní a technická infrastruktura a zařízení zajišťující obsluhu a ochranu území  umělé vodní plochy (nádrže technického charakteru, požární nádrže)  izolační a vnitroareálová zeleň Nepřípustné využití

 všechny ostatní činnosti, zařízení a stavby, které nesouvisí s hlavním a přípustným využitím  všechny činnosti, pozemky, stavby a zařízení, které svým provozem negativně ovlivňují území za hranicí vlastní výrobní plochy

28. Plochy specifické zemědělské výroby (VXz) Hlavní využití

 venkovní plochy pro předpěstovávání nebo pěstování (speciálních) plodin, květin nebo dřevin Přípustné využití

   

skladové a pomocné provozy, podniková administrativa odstavné zpevněné plochy, hromadná parkoviště pro zaměstnance a návštěvníky vzorkové prodejny a zařízení odbytu související a nezbytná dopravní a technická infrastruktura a zařízení zajišťující obsluhu a ochranu území  umělé vodní plochy (nádrže technického charakteru, požární nádrže)  izolační a vnitroareálová zeleň Nepřípustné využití

 všechny ostatní činnosti, zařízení a stavby, které nesouvisí s hlavním a přípustným využitím  všechny činnosti, pozemky, stavby a zařízení, které svým provozem negativně ovlivňují území za hranicí vlastní výrobní plochy

29. Plochy smíšené výrobní (Vs) Hlavní využití

 smíšená výroba Přípustné využití

       

služby skladování související provozní zařízení a stavby (technické a hospodářské zázemí) související a nezbytná dopravní a technická infrastruktura a zařízení zajišťující obsluhu a ochranu území včetně eliminace rizik záplav extravilánovými vodami izolační a vnitroareálová zeleň související zařízení a stavby sloužící k odstranění ekologických rizik zařízení učňovského a souvisejícího středního školství bydlení správců objektů a nezbytného technického personálu Podmíněně přípustné využití

Ve stávajících areálech zemědělské výroby jsou přípustné tyto činnosti a zařízení:

45


 produkční stáje pro chov zvířat, přičemž způsob a objem chovaných zvířat nesmí negativně ovlivňovat území za hranicí výrobního areálu  posklizňové linky rostlinné výroby,  opravny a služby zemědělské techniky, skladové a pomocné provozy pro zemědělské účely Nepřípustné využití

 všechny ostatní činnosti, zařízení a stavby, které nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím  umisťování zemědělské živočišné výroby do nově navržených ploch smíšených výrobních  zvláště velké zdroje znečišťování  všechny činnosti, pozemky, stavby a zařízení, které svým provozem negativně ovlivňují území za hranicí vlastní výrobní plochy

30. Plochy sídelní zeleně (Zs) Hlavní využití

 sídelní zeleň Přípustné využití

 související a nezbytná dopravní a technická infrastruktura a zařízení zajišťující obsluhu a ochranu území včetně eliminace rizik záplav extravilánovými vodami  umisťování staveb pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 30 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, s možností podsklepení Nepřípustné využití


31. Plochy vodní a vodohospodářské (W) Hlavní využití

 vodní toky a plochy Přípustné využití

     

účelová vodohospodářská výstavba včetně zařízení souvisejících s protipovodňovou ochranou rybochovná zařízení včetně souvisejících zařízení a související dopravní a technické infrastruktury ve vhodných úsecích vodních toků realizace malých retenčních nádrží doprovodná břehová zeleň související a nezbytná dopravní a technická infrastruktura veřejná technická infrastruktura, která svým charakterem a provedením neznemožní dosavadní užívání a využití těchto ploch Nepřípustné využití

 všechny ostatní činnosti, zařízení a stavby, které nesouvisí s hlavním a přípustným využitím  snižování prostupnosti krajiny formou jejího oplocování a ohrazování  umisťování staveb a zařízení pro zemědělství, těžbu nerostů, veřejnou dopravní infrastrukturu, rekreaci a cestovní ruch, s výjimkou cyklistických stezek  snižování prostupnosti krajiny formou jejího oplocování a ohrazování

46


32. Plochy zemědělské (ZPF) Hlavní využití

 zemědělské plochy Přípustné využití

 protierozní opatření (meze, zatravněné průlehy, stromořadí apod.) snižující vodní a větrnou erozi, včetně eliminace rizik záplav extravilánovými vodami.  vytváření suchých poldrů a prostorů pro primární retenci v návaznosti na vodní plochy  související a nezbytná dopravní a technická infrastruktura zajišťující obsluhu zemědělských ploch  zařízení a jiná opatření pro ochranu přírody a krajiny, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků  veřejná technická infrastruktura, která svým charakterem a provedením neznemožní dosavadní užívání a využití těchto ploch  činnosti, zařízení a stavby směřující k odstranění ekologických rizik Nepřípustné využití

 všechny ostatní činnosti, zařízení a stavby, které nesouvisí s hlavním a přípustným využitím  snižování prostupnosti krajiny formou jejího oplocování a ohrazování  umisťování staveb pro zemědělství, lesnictví, těžbu nerostů, veřejnou dopravní infrastrukturu, rekreaci a cestovní ruch, s výjimkou cyklistických stezek

33. Plochy zemědělské specifické (ZPFx) Hlavní využití

 zemědělské plochy se specifickým využitím Přípustné využití

 malovýrobně obhospodařované plochy zemědělského půdního fondu (zahrady, sady, záhumenky)  související dopravní a technická infrastruktura  protierozní opatření (meze, zatravněné průlehy, stromořadí apod.) snižující vodní a větrnou erozi, včetně eliminace rizik záplav extravilánovými vodami.  zařízení a jiná opatření pro ochranu přírody a krajiny, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků  veřejná technická infrastruktura, která svým charakterem a provedením neznemožní dosavadní užívání a využití těchto ploch  umisťování staveb pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 30 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, s možností podsklepení  malé vodní plochy bez rybochovného využití do 100 m2 Nepřípustné využití

   

všechny ostatní činnosti, které nesouvisí s hlavním a přípustným využitím snižování prostupnosti krajiny formou jejího oplocování a ohrazování umisťování staveb pro zemědělství s výjimkou staveb uvedených v přípustném využití umisťování staveb pro lesnictví, těžbu nerostů, veřejnou dopravní infrastrukturu, rekreaci a cestovní ruch, s výjimkou cyklistických stezek

34. Plochy lesní (L) Hlavní využití

 lesní plochy

47



 lesní porosty v souvislých celcích i izolovaných segmentech plnící funkci lesa využívané podle své funkce (hospodářská, ochranná; lesy zvláštního určení) ve smyslu lesního zákona  vyčlenění vybraných lesních ploch pro územní systém ekologické stability  pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství  dočasné stavby a zařízení sloužící k ochraně nových výsadeb před poškozováním zvěří (lesnické oplocenky)  pozemky související dopravní a technické infrastruktury a zařízení zajišťující obsluhu a ochranu území včetně eliminace rizik záplav extravilánovými vodami  zařízení a jiná opatření pro ochranu přírody a krajiny, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků Podmíněně přípustné využití

 veřejná technická infrastruktura, která svým charakterem a provedením neznemožní dosavadní užívání a využití těchto ploch Nepřípustné využití

 všechny ostatní činnosti, zařízení a stavby, které nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím  snižování prostupnosti krajiny formou jejího oplocování a ohrazování  umisťování staveb pro zemědělství, těžbu nerostů, veřejnou dopravní infrastrukturu, rekreaci a cestovní ruch, s výjimkou cyklistických stezek

35. Plochy přírodní (P) Hlavní využití

 přírodní plochy Přípustné využití

 plochy určené pro územní stabilizaci a vytváření biocenter, která jsou základními skladebnými prvky územního systému ekologické stability (ÚSES)  vodní plochy tvořící základ biocenter - bez rybochovného využívání  dočasné stavby a zařízení sloužící k ochraně nových výsadeb před poškozováním zvěří (lesnické oplocenky)  výsadba a dosadba porostů dřevinami typově a druhově odpovídajícími požadavkům ÚSES  plochy zajišťující eliminaci rizik záplav extravilánovými vodami  činnosti vedoucí k zachování či zlepšování stavu přírodního prostředí, k posilování ekologickostabilizační funkce ploch  Změny druhů pozemků na druhy pozemků s vyšším dosažitelným stupněm ekologické stability Podmíněně přípustné využití

 pouze křížení nezbytně nutných vedení liniových staveb a zařízení technické vybavenosti s plochami biocenter  související zařízení a stavby sloužící k odstranění ekologických rizik  zařízení a jiná opatření pro ochranu přírody a krajiny, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků  veřejná technická infrastruktura, která svým charakterem a provedením neznemožní dosavadní užívání a využití těchto ploch Nepřípustné využití

 všechny ostatní činnosti, zařízení a stavby, které nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím

48


 využití území a činnosti vedoucí ke zhoršení stavu přírodního prostředí, ke snížení ekologickostabilizační funkce  změny druhů pozemků na druhy pozemků s nižším dosažitelným stupněm ekologické stability  snižování prostupnosti krajiny formou jejího oplocování a ohrazování  umisťování staveb pro zemědělství, lesnictví, těžbu nerostů, veřejnou dopravní infrastrukturu, rekreaci a cestovní ruch s výjimkou cyklistických stezek

36. Plochy smíšené krajinné (Ks) Hlavní využití

 Smíšené plochy nezastavěného území, u něhož není účelné jeho podrobnější členění, bez rozlišení převažujícího způsobu využití. Přípustné využití

    

menší nebo izolované pozemky určené k plnění funkcí lesa menší nebo samostatné pozemky zemědělského půdního fondu pozemky vodních ploch a koryt vodních toků pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů související a nezbytná dopravní a technická infrastruktura a zařízení zajišťující obsluhu a ochranu území včetně eliminace rizik záplav extravilánovými vodami  vytváření suchých poldrů a prostorů pro primární retenci v návaznosti na vodní plochy  zařízení a jiná opatření pro ochranu přírody a krajiny, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků  veřejná technická infrastruktura, která svým charakterem a provedením neznemožní dosavadní užívání a využití těchto ploch Nepřípustné využití

 všechny ostatní činnosti, zařízení a stavby, které nesouvisí s hlavním a přípustným využitím  snižování prostupnosti krajiny formou jejího oplocování a ohrazování  umisťování staveb pro zemědělství, lesnictví, těžbu nerostů, veřejnou dopravní infrastrukturu, rekreaci a cestovní ruch, s výjimkou cyklistických stezek

37. Plochy krajinné zeleně (Kz) Hlavní využití

 krajinná zeleň Přípustné využití

   

krajinná a náletová zeleň, remízky liniové porosty s krajinotvornou a protierozní funkcí aleje, stromořadí, větrolamy plochy určené pro vytváření biokoridorů, které jsou základními skladebnými částmi územního systému ekologické stability (ÚSES)  související a nezbytná dopravní a technická infrastruktura a zařízení zajišťující obsluhu a ochranu území včetně eliminace rizik záplav extravilánovými vodami  zařízení a jiná opatření pro ochranu přírody a krajiny, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků  veřejná technická infrastruktura, která svým charakterem a provedením neznemožní dosavadní užívání a využití těchto ploch

49


 související zařízení a stavby sloužící k odstranění ekologických rizik  mokřady a malé vodní plochy bez rybochovného využití Nepřípustné využití

 všechny ostatní činnosti, zařízení a stavby, které nesouvisí s hlavním a přípustným využitím  snižování prostupnosti krajiny formou jejího oplocování a ohrazování  v nezastavěném území umisťování staveb pro zemědělství, těžbu nerostů, veřejnou dopravní infrastrukturu, rekreaci a cestovní ruch, s výjimkou cyklistických stezek

38. Plochy těžby nerostů (T) Hlavní využití

 Plochy těžby nerostů určené pro zajištění podmínek pro hospodárné využívání nerostů a pro ochranu životního prostředí při těžební činnosti a úpravě nerostů. Přípustné využití

 pozemky pro ukládání dočasně nevyužívaných nerostů a odpadů (výsypky), pozemky rekultivací  pozemky staveb a technologických zařízení pro těžbu  pozemky související dopravní a technické infrastruktury a zařízení zajišťující obsluhu a ochranu území Nepřípustné využití

 všechny ostatní činnosti, zařízení a stavby, které nesouvisí s hlavním a přípustným využitím  umisťování staveb pro zemědělství, lesnictví, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, rekreaci a cestovní ruch

6.3. Stanovení podmínek prostorového uspořádání Prostorové uspořádání nové zástavby bude vycházet z charakteru stávající zástavby a musí respektovat stanovené podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití.

6.4. Základní podmínky ochrany krajinného rázu Navrženým rozvojem (urbanizací) území nesmí dojít k narušení nebo zhoršení stávajícího krajinného rázu. Je žádoucí zvýšení diverzity krajinné mozaiky ve prospěch travních porostů a zejména rozptýlené a liniové krajinné zeleně. Základními podmínkami ochrany krajinného rázu jsou:  ochrana stávajících a zakládání nových ekologicky stabilních porostů, podpora a vytvoření funkčních prvků územního systému ekologické stability,  podpora zakládání nových liniových prvků zeleně – meze, doprovod polních cest v krajině, rozptýlená krajinná zeleň, křoviny apod. jako opatření proti větrné erozi, pro optické rozčlenění stávajících nedělených nadměrných ploch polí a pro zvýšení rekreačního potenciálu území,  ochrana prostupnosti území – ochrana stávající cestní sítě mimo zastavěné území obce a realizace cyklotras s doprovodnou zelení pro zvýšení využití rekreačního potenciálu krajiny,  respektování výškové hladiny zástavby,  ochrana harmonické siluety jednotlivých místních částí. Dosud nezastavěné krajinné horizonty, které jsou zobrazeny ve výkresech A.2.2 Hlavní výkres a A.2.7 Koncepce uspořádání krajiny grafické části Návrhu územního plánu jsou označeny jako plochy pro ochranu pohledových krajinných horizontů, nesmí být narušovány výstavbou vizuálně negativně se uplatňujících vertikálních dominant jako jsou např. stožáry základnových stanic GSM, větrné elektrárny apod. Maximální výška staveb zde nesmí přesahovat výšku 25 m.

50


7. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti V řešeném území je vymezeno 6 ploch s povinností zpracování územní studie (ÚS). Jejich vymezení je vyznačeno ve výkrese A.2.1 Výkres základního členění území. Tab. A.28. Vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie Poř. č.

1

2

3

4

5

6

Označení Označení ÚS plochy US1

US2

US3

US6

US7

US9

Podmínky zpracování

Lhůta pořízení ÚS3

Z-B1

Územní studie prověří možnosti funkčního uspořádání a způsobu zástavby, včetně zajištění její dopravní a technické obsluhy a ploch veřejných prostranství.

do 4 let od vydání změny územního plánu

Z-B2



Z-B3



Z-B11

Územní studie prověří možnosti funkčního uspořádání a způsobu zástavby, včetně zajištění její dopravní a technické obsluhy a ploch veřejných prostranství. Bude rovněž prověřena možnost umístění hromadných garáží v této ploše.


Z-B12



Z-B16



8. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, 8.1. Navržené veřejně prospěšné stavby a) Dopravní infrastruktura (D)  silnice I/44 v k.ú. Zábřeh na Moravě [X-D-Z1]4  silnice I/44 v k.ú. Zábřeh na Moravě [X-D-Z2] 3

Lhůtou pořízení územní studie se stanovuje nejzazší termín pro její zpracování, schválení pořizovatelem a její následné vložení do evidence územně plánovací činnosti 4 Označení v grafické části dokumentace – Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

51


      

silnice I/44 v k.ú. Zábřeh na Moravě [X-D-Z3] cyklostezka Zábřeh - Postřelmov v k.ú. Zábřeh na Moravě [X-D-Z4] místní komunikace (prodloužení ul. Sadová) v k.ú. Zábřeh na Moravě [X-D-Z5] místní komunikace (prodloužení ul. Svobodov) v k.ú. Zábřeh na Moravě [X-D-Z6] úprava křižovatky na styku ulic Dvorská a Bezručova v k.ú. Zábřeh na Moravě [X-D-Z7] úprava křižovatky na styku ulic Dvorská a Sušilova v k.ú. Zábřeh na Moravě [X-D-Z8] přeložka silnice č. III/315 34 v k.ú. Zábřeh na Moravě [X-D-Z9]

b) Technická infrastruktura (T)  výtlačný kanalizační řad z obce Rovensko do kanalizační sítě města Zábřeh v k.ú. Zábřeh na Moravě [X-T-Z2]  propojovací VTL plynovodní řad Zvole - Zábřeh v k.ú. Zábřeh na Moravě [X-T-Z3]  přeložky VTL plynovodních řadů v k.ú. Zábřeh na Moravě [X-T-Z4]  transformační stanice 110/22 kV v k.ú. Zábřeh na Moravě [X-T-Z5]  kabelový koridor VN 22 v k.ú. Zábřeh na Moravě [X-T-Z6]  propojovací kabelové vedení VN 22 v k.ú. Zábřeh na Moravě [X-T-Z7]  kabelové vedení VN 22 v k.ú. Zábřeh na Moravě [X-T-Z8]  vzdušné vedení VN 22 v k.ú. Zábřeh na Moravě [X-T-Z9]  čistírna odpadních vod v k.ú. Hněvkov [X-T-H1]  čistírna odpadních vod v k.ú. Pivonín [X-T-P1]  čistírna odpadních vod v k.ú. Václavov u Zábřeha [X-T-V1]

8.2. Navržená veřejně prospěšná opatření a) Snižování ohrožení v území povodněmi a zvyšování retenčních schopností území (V)  vodní plocha v k.ú. Zábřeh na Moravě [X-V-Z 1]

b) Založení prvků územního systému ekologické stability (U)              

lokální biokoridor Vlčí doly – Příčinek v k.ú. Zábřeh na Moravě [X-U-Z1] lokální biokoridor Vlčí doly – Příčinek v k.ú. Zábřeh na Moravě [X-U-Z2] lokální biocentrum Příčinek v k.ú. Zábřeh na Moravě [X-U-Z3] lokální biocentrum Závořice v k.ú. Zábřeh na Moravě [X-U-Z4] lokální biokoridor Závořice – Měkkýš v k.ú. Zábřeh na Moravě [X-U-Z5] lokální biokoridor Závořice – Měkkýš v k.ú. Zábřeh na Moravě [X-U-Z6] lokální biocentrum Měkkýš v k.ú. Zábřeh na Moravě [X-U-Z7] lokální biokoridor Měkkýš – RBC 439 Postřelmov v k.ú. Zábřeh na Moravě [X-U-Z8] lokální biocentrum U čistírny v k.ú. Zábřeh na Moravě [X-U-Z9] lokální biocentrum Meandr v k.ú. Hněvkov [X-U-H1] lokální biocentrum Niva v k.ú. Hněvkov [X-U-H2] lokální biokoridor Nad Pivonínem - Žernovec v k.ú. Pivonín [X-U-P1] lokální biokoridor Nad Pivonínem - Žernovec v k.ú. Václavov u Zábřeha [X-U-V1] lokální biokoridor Nad Pivonínem - Žernovec v k.ú. Václavov u Zábřeha [X-U-V2]

9. Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo Územním plánem se nevymezují žádné veřejně prospěšné stavby ani veřejná prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo.

52


10. Stanovení kompenzačních opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona Územním plánem se nestanovují žádná kompenzační opatření ve smyslu § 50 odst. 6 stavebního zákona.

11. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření 11.1. Plochy územních rezerv  Na východním okraji města Zábřeh je vymezena plocha územní rezervy pro výrobu a skladování ZV01. Tab. A.29 Vymezené plochy územních rezerv Poř. č.

Ozn.

Katastrální

Plocha

Druh plochy s rozdílným způsobem využití

plochy

území

(ha)

(index označení plochy)

1

Z-V01

Zábřeh na Moravě

Celkem

19,066

Plochy výroby a skladování (V)

19,066

Podmínky pro využití plochy územní rezervy

 Ve vymezené ploše územní rezervy jsou zakázány takové změny v území, které by mohly budoucí stanovené využití, tj. vlastní realizaci plochy výroby a skladování, podstatně ztížit nebo zcela či částečně znemožnit, např. realizace staveb, terénních úprav, opatření nebo zařízení.  Nejpozději ve zprávě o uplatňování územního plánu bude prověřena a posouzena opodstatněnost vymezení územní rezervy a bude stanoveno, zda bude vymezený záměr převeden z územní rezervy do návrhu, nebo bude navržen k vypuštění z řešení územního plánu, případně zda bude i nadále ponechán jako územní rezerva.

11.2. Koridory územních rezerv  Pro výhledovou trasu dálkového přivaděče pitné vody dálkového vodovodu (DV) Hanušovice – Moravičany, která je vymezena jako územní rezerva, je vymezen koridor pro umístění vlastní stavby, jímž je pás území 15 m od navržené osy tohoto liniového vedení, měřené od osy vymezené liniové stavby na každou stranu. Podmínky pro využití koridoru územní rezervy

 Ve vymezeném koridoru územní rezervy jsou zakázány takové změny v území, které by mohly budoucí stanovené využití, tj. vlastní realizaci vodovodního přivaděče, podstatně ztížit nebo zcela či částečně znemožnit, např. realizace staveb, terénních úprav, opatření nebo zařízení.  Nejpozději ve zprávě o uplatňování územního plánu bude prověřena a posouzena opodstatněnost vymezení územní rezervy a bude stanoveno, zda bude vymezený záměr převeden z územní rezervy do návrhu, nebo bude navržen k vypuštění z řešení územního plánu, případně zda bude i nadále ponechán jako územní rezerva.

53


12. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části 12.1. Textová část Textová část návrhu územního plánu obsahuje celkem 54 stran.

12.2. Grafická část Grafická část návrhu územního plánu obsahuje celkem 32 výkresů: Tab. A.30. Obsah grafické části návrhu územního plánu č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32

č. výkr. A.2.1-A A.2.1-B A.2.1-C A.2.1-D A.2.2-A A.2.2-B A.2.2-C A.2.2-D A.2.3-A A.2.3-B A.2.3-C A.2.3-D A.2.4-A A.2.4-B A.2.4-C A.2.4-D A.2.5-A A.2.5-B A.2.5-C A.2.5-D A.2.6-A A.2.6-B A.2.6-C A.2.6-D A.2.7-A A.2.7-B A.2.7-C A.2.7-D A.2.8-A A.2.8-B A.2.8-C A.2.8-D

Název výkresu Výkres základního členění území Výkres základního členění území Výkres základního členění území Výkres základního členění území Hlavní výkres Hlavní výkres Hlavní výkres Hlavní výkres Dopravní infrastruktura Dopravní infrastruktura Dopravní infrastruktura Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura – Energetika, spoje Technická infrastruktura – Energetika, spoje Technická infrastruktura – Energetika, spoje Technická infrastruktura – Energetika, spoje Technická infrastruktura – Vodní hospodářství – zásobování vodou Technická infrastruktura – Vodní hospodářství – zásobování vodou Technická infrastruktura – Vodní hospodářství – zásobování vodou Technická infrastruktura – Vodní hospodářství – zásobování vodou Technická infrastruktura – Vodní hospodářství – odkanalizování Technická infrastruktura – Vodní hospodářství – odkanalizování Technická infrastruktura – Vodní hospodářství – odkanalizování Technická infrastruktura – Vodní hospodářství – odkanalizování Koncepce uspořádání krajiny Koncepce uspořádání krajiny Koncepce uspořádání krajiny Koncepce uspořádání krajiny Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

54

Měřítko 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000

ZÁBŘEH. Změna č. 1 A.1. NÁVRH ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍ PLÁN. [návrh právního stavu po změně územního plánu] : Olomoucký

Recommend Documents