Začátek renesance Milanko Šarančić, generální ředitel Srbských železnic Srbské železnice v současnosti pokrývají celou železniční síť Srbska a se svými 22 000 zaměstnanci a dostupnými kapacitami jsou největší železniční společností na Balkáně a jednou z největších v této části Evropy. Srbské železnice zaujímají přibližně 12 % čistého státního majetku republiky a jsme na prvním místě, pokud jde o objem kapitálu v roce 2004. První železniční trať v Srbsku byla postavena v r. 1884 mezi Bělehradem a Nisem. Dnes má srbská železniční siť 3 809 km s 276 km dvoukolejných tratí. 1 247 km tratí je elektrifikovaných, 1 767 km je hlavních tratí. V současnosti se pro dopravu využívá 2 536 km tratí. Srbské železnice vlastní přibližně 300 přesných hnacích motorových jednotek, 220 osobních vozů a 3 700 nákladních vozů, přestože podle inventáře je jejich počet významně vyšší, ale velké procento z nich je nepojízdných. Srbské železnice udržují obchodní vztahy s více než 2 000 domácími společnostmi a provozu a funkčnosti železnic závisí několik set tisíc lidí denně. Ze srovnávání republikových státních úřadů a mezinárodních konzultačních organizací vychází, že mezi domácími veřejnými společnostmi byly Srbské železnice během restrukturalizačního procesu nejaktivnější. V souladu s rozhodnutím republikového shromáždění zahájila veřejná společnost Srbské železnice oficiálně svou činnost 17. května 2005. Během procesu restrukturalizace byla bývalá veřejná železniční dopravní společnost „Belgrade“ zreorganizována do jednoho efektivního, tržně orientovaného dopravního systému v souladu s evropskými standardy, s plnou podporou mezinárodní konzultační firmy Booz Allen Hamilton. Podle této nové organizace jsou Srbské železnice rozděleny na dvě organizační jednotky: • Ředitelství infrastruktury (řídící veřejnou železniční infrastrukturu) • Ředitelství dopravy. Zatímco dopravní část společnosti je orientována tržně a ziskově, infrastrukturní část zůstává z většiny v pravomoci státu. Tato nová organizace a eliminace monopolu Srbských železnic vytvořilo klima v souladu evropskými standardy a mezinárodní legislativou na tomto poli, s finálním cílem zorganizovat do roku 2007 železnice v Srbsku jako holdingovou společnost. Pokud vezmeme v úvahu všechna opatření a řešení doposud přijatá v rámci restrukturalizačního procesu, spolu s kontrakty uzavřenými s evropskými finančními institucemi a s realizací ambiciózních plánů v oblasti infrastruktury a železničního parku, ve shodě a s plnou podporou ze strany Ministerstva pro kapitálové investice a Ministerstva financí (stejně jako s republikovou vládou), je zřejmé, že by měl být restrukturalizační proces dokončen tak, jak bylo plánováno, do začátku roku 2007, a Srbské železnice stojí před lepšími zítřky. Během uplynulých dvou let, od té doby, kdy jsem se stal ředitelem Srbských železnic, jsme se střetli s řadou zděděných problémů a obtíží, které nás přinutily k ohromnému úsilí pohnout vším z „mrtvého bodu“. V průběhu několika minulých desetiletí byl srbský železniční systém krutě poničen. Do železnic se neinvestovalo. Toto tvrdé období začalo koncem 70. let, kulminovalo 15 lety sankcí, války a bombardování, které znemožnily pokrok a rozvoj. Srbské železnice vstoupily do restrukturalizačního procesu: • s železničním vozovým parkem v průměru starším než 25 let • s vysokým procentem nepojízdných vozů • s nedostatkem lokomotiv a vagonů
• •
se zastaralou infrastrukturou s počtem zaměstnanců podstatně vyšším, než bylo zapotřebí a než bylo možno ekonomicky opodstatnit. Průměrné stáří našich kolejí je 40 let a některé úseky jsou dokonce starší než 100 let. Na polovině tratí je stanovena maximální rychlost 60 km/h, zatímco pouze 3 % tratí dovolují rychlost vyšší než 100 km/h. Během uplynulých 30 let bylo opraveno pouze 770 km tratí, ale současný požadavek je 150 km ročně. Mnohá naše vozidla jsou starší než 20 let, vysoké procento z nich je nepojízdných. Tyto hodnoty nesplňují naše požadavky. Je to nicméně realita a výsledek neodpovídající pozice po mnoho desetiletí, který nelze změnit přes noc, jelikož jsou zapotřebí velké zdroje. V minulém roce se nám denně nedostávalo 160 nákladních vozů pro pokrytí nezbytných hospodářských požadavků - a občas to bylo dokonce 700 vozů. V této situaci jsme přijali nové, velké, strategické plány, které by měly urychlit naši obnovu a přinést vysoce kvalitní vývoj a které jsou vedené myšlenkou, že modernizace železnic by měla povzbudit hospodářský vývoj v Srbsku a přispět k oživení obchodu několika tisíc domácích podniků, které s námi kooperují, což také zlepší standard železničních zaměstnanců. Je velmi důležité, že ty odbory, se kterými dobře spolupracujeme a jejichž všichni zaměstnanci přijali tento obchodní koncept, si byly vědomy toho, že je to jediná cesta pro železnice, jak překonat tuto krizi. Srbské železnice vstupují na rozvinutou síť evropských komunikačních kolejí jako rovnoprávný účastník. Uskutečněním těchto reforem na železnici spolu s efektivnější organizací práce a s výrazně lepším obchodním managementem jsme dosáhli, a to i přes nízké státní dotace, snížení některých ohromných dluhů společnosti zvýšením úrovně likvidity, plněním povinností vůči dodavatelům a věřitelům a dosažením velkých úspor v obchodním procesu. V roce 2005 jsme poprvé během uplynulých 15 let dosáhli lepších výsledků, než jsme předpokládali. Srbské železnice dosáhly několika významných obchodních úspěchů a výsledků, především těch týkajících se objemu práce, restrukturalizace společnosti, nárůstu příjmů, finanční disciplíny a racionalizace výdajů, stejně jako modernizace vybavení a kapacit infrastruktury, s konečným cílem dosáhnout výhodnější pozice na trhu. V následujících měsících předpokládáme uzavření kontraktu s Evropskou investiční bankou ohledně 80 milionů € na modernizaci železniční infrastruktury, přednostně pro koridor 10. Projekt „Renovace Srbských železnic 2“ obsahuje kapitálovou obnovu určitých úseků koridoru 10: Batajnica-Stara Pazova-Golubnici, Jovac-Gilje a Ćele KulaStaničenje. Jsme také ve stádiu uzavírání smlouvy s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) ohledně investování 60 milionů € do regionu pro to, abychom získali asi 1700 nových nákladních vozů. Vedle toho se chýlí k závěru jednání o úvěru od Španělska ve výši 45 milionů €, z čehož je 32,5 milionu € určeno pro železnici, přesněji do rozvoje a modernizace osobní dopravy. Vláda Republiky Srbské se zaručila za všechny tyto úvěry a nejlepší potvrzení správnosti tohoto rozhodnutí Srbských železnic je podpora mezinárodních finančních institucí. Velký zájem o investování do železnic v Srbsku projevili japonští, američtí a mnozí evropští investoři. Po osmi a půl měsících od procedury tendru jsme pro konstrukční projekt železničněobchodního centra v Prokopu vybrali společnost Trigranit Holding z Kypru. Celkový projekt se odhaduje na 200 milionů € a měl by být dokončen během tří let - což znamená, že do tří let bude mít Bělehrad nejmodernější železniční centrum v této části Evropy. Tak, jak bylo předem určeno v tendru, první fáze tohoto projektu zahrnuje výstavbu 128 000 m2 obchodně-obytné plochy umístěné na vyztužené betonové plošině v úrovni 105 m. Pod touto plošinou bude také 10 000 m2 obchodní plochy, stejně jako zde bude umístěna infrastruktura pro spojení železniční stanice s okolními komunikačními spoji.
Druhá fáze sestává z výstavby dalších asi 150 - 170 000 m2 obchodních ploch. Hodnota celkové zakázky je několik miliard dolarů. Díky výstavbě Prokopu a přesunutí Hlavního nádraží v Bělehradě na jeho území by tak mělo naše hlavní město získat moderní železniční stanici spolu s velikým obchodním komplexem. Současně plánujeme v centru Bělehradu uvolnit přibližně 80 hektarů v lukrativní oblasti Sava Amfiteatre, kterou nabídneme investorům podle tržních podmínek. Sava Amfiteatre se tak stane nejvýznamnějším obchodním, komerčním, turistickým a kulturním centrem v této části Evropy, a také významným zdrojem příjmů pro Srbsko. Pokud jde o přepravu - mělo by to odstranit úzká místa železniční dopravy v hlavním městě a přes centrum města by již nemělo být převáženo nebezpečné zboží. V loňském roce jsme investovali téměř 2 miliardy dinárů do infrastruktury, zatímco Evropská investiční banka odložila stranou 70 milionů € na renovaci Srbských železnic. Opravili jsme 15 km trati Čortanovci-Petovaradin, 140 km trati mezi Pančevem, Orlovatem a Novim Sadem, 6 km trati mezi Resnikem a Valjevem; v současnosti modernizujeme a elektrifikujeme železniční tratě Niš-Dimitrovgrad a Čačak-Kraljevo a dokončujeme rekonstrukci mnoha budov železničních stanic po celém Srbsku. Začali jsme také s opravou železničních mostů poblíž Ostružnice a Bogojeva, které byly zničené během bombardování v roce 1999; tato oprava bude dokončena letos s podporou vlády Srbské republiky. Další plány zahrnují investice v průměrné výši 45 milionů € do elektrifikace tratě Pančevo-Vršac ve spolupráci s Alkatelem, výstavbu železniční tratě Valjevo-Loznica, a spolu s největšími světovými systémy „General Electric“ a „Telekom“ plánujeme zavedení kabelů ze skleněných optických vláken podél všech železničních tratí v Srbsku.
Jeden z 10 osobních vozů importovaných ze Švédska Srbské železnice podnikly řadu akcí, aby zlepšily stav svého vozidlového parku a aby vytvořily podmínky pro kvalitnější a větší objemy dopravy, a to jak osobní, tak i nákladní. Teprve před rokem a půl si Srbské železnice pořídily deset nových posunovacích lokomotiv z České republiky a šest použitých dieselových lokomotiv ze Slovinska. Brzy zavedeme do provozu deset starších, ale modernizovaných švédských dieselových vlaků, a plánujeme získat dalších deset vlaků tohoto typu. V současnosti provádíme v Končaru modernizaci 38 elektrických lokomotiv ze Záhřebu a MIN-Niš, stejně jako opravu dalších deseti v Rumunsku. Dnes máme 80 funkčních elektrických lokomotiv, což je o 30 % více než před dvěma roky. Brzy skončí tendr na dalších deset, což znamená, že do konce tohoto roku budeme mít 100 elektrických lokomotiv na našich tratích, což nám zabezpečí podstatně vyšší dopravní objemy a příjmy.
Ve spolupráci se všemi domácími podniky jsme zrekonstruovali a zmodernizovali 369 z 500 nákladních vozů - samozřejmě podle našich finančních možností. Výsledkem toho je, v souladu s naší obchodní politikou, že jsme skončili s pronájmy vozidlového parku ze zahraničí, které pro nás představovaly velkou finanční zátěž.
Nové švédské vozy v porovnání se starými vozy Díky těmto aktivitám dosáhly Srbské železnice v prvním čtvrtletí tohoto roku v železniční nákladní dopravě takových výsledků, které ukazují, že máme důvod ke spokojenosti a optimismu. Během prvních třech měsíců letošního roku jsme přepravili 2,9 milionu tun nákladu, což je o 20,6 % více, než ve stejném období předchozího roku, a o 16,4 % více, než jsme plánovali. S 812 miliony netto tunokilometrů jsme překonali výkony předchozího roku o 24,4 %, což je o 17,5 % více, než jsme plánovali pro první čtvrtletí roku 2006. Příjmy ve výši 2,12 miliardy dinárů v nákladní dopravě je o 37,7 % více, než v předchozím roce, a o 29,3 % více, než jsme plánovali pro první čtvrtletí roku 2006. Pokud jde o vnitrostátní nákladní dopravu, tak zde Srbské železnice zvýšily nakládku o 8,4 % a vykládku o 3,7 %. Ukazuje to, že pokračujeme v pozitivním trendu v nákladní dopravě, který začal v roce 2005. V loňském roce Srbské železnice přepravily průměrně 13 milionů tun nákladu, což je o 4 % více, než bylo plánováno. V roce 2005 jsme dosáhli 3,6 miliardy netto tunokilometrů, 8 % nad plánem - většinou jako výsledek zvýšení dálkové a tranzitní nákladní dopravy. V nákladní dopravě jsme dosáhli příjmů o 25 % vyšších než v roce 2004 a 11 % nad plánem. Celkové příjmy z dopravy byly pro Srbské železnice vyšší průměrně o 7 % oproti plánu a poprvé dosáhly objemu vyššího, než jsou státní subvence. Je důležité připomenout, že 80 % z celkových netto tunokilometrů bylo získáno v rámci mezinárodní přepravy, s 63 % transitu. Pokud jde o celkový počet cestujících přepravených v Srbsku, pak železnice přepravily 8 % ve srovnání s 62 % v nákladní dopravě. Podíl nákladní přepravy na celkových příjmech železnic vzrostly z 80 % v loňském roce na 87 % v prvním čtvrtletí tohoto roku. Kvalitní služby našich dopravních zástupců nám umožnily přesměrovat významné objemy nákladu z koridoru IV na koridor X. Cisternové vlaky projíždějící přes Rumunsko nyní začaly jezdit přes srbskou železniční síť. To by mělo přinést Srbským železnicím příjem ve výši 3 milionů € a od 15. května by měly být dokončeny na seřaďovacím nádraží v Makiši všechny práce, které měly být udělány v Šoproni v Maďarsku a v Zalogu na Slovensku.
Přestože byly výsledky osobní dopravy nižší, než bylo plánováno, postupně zvyšujeme kvalitu, hlavně v rámci mezinárodní dopravy. Udržujeme všechna přímá železniční spojení do evropských měst, zavedli jsme systém elektronického vydávání mezinárodních vlakových jízdenek, začali jsme jako jedna z 24 železničních společností na kontinentu zavádět Chartu kvality mezinárodní osobní dopravy a díky řadě obchodních koncesí jsme zůstali konkurenceschopní a přiblížili jsme se cestujícím. V roce 2006 jsme měli nejlepší indikátory bezpečnosti za uplynulých 15 let. K tomu jistě přispívá geografická pozice Srbska. Je zde panevropský železničně-silniční koridor 10 směřující přes naše území, což je nejkratší spojnice mezi západem a jihem evropského kontinentu. Je definován a zařazen do sítě evropských koridorů od roku 1997 a reprezentuje jeden z hlavních tahů osobních a nákladních toků dopravy v minulém období. Koridor 10 spojuje přímo osm evropských zemí (Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Maďarsko, Srbsko a Černou Horu, Bulharsko, Makedonii a Řecko) a nepřímo dalších šest zemí (Německo, Itálii, Bosnu a Hercegovinu, Rumunsko, Turecko a Albánii). Tento koridor je 2360 km dlouhý a vede ze Salcburku směrem na Lublaň, Záhřeb, Bělehrad, Niš a Skoplje do Soluně, s odbočkami Niš-Sofie a Bělehrad-Budapešť. Z celkové délky koridoru vede 767 km přes Srbsko. Modernizací a vytvořením části koridoru 10, který vede přes naši zemi, a dosažením evropských dopravních standardů jsme Srbsko výrazně přiblížili k Evropě a problém s úzkými dopravními místy na Balkáně bude vyřešen umožněním rychlejší a levnější dopravy ze západní Evropy do Řecka a dále směrem na jih. To je důvod toho, proč je modernizace této dopravní cesty velkou šancí pro hospodářský a celkový rozvoj země, ke kterému železnice již významně přispěly. Svou profesionální prací, často za velmi obtížných podmínek, k tomu jistě největší měrou přispěli železniční pracovníci, a díky tomu ze v loňském roce mohly Srbské železnice před veřejností pyšnit dosaženými výsledky. Během uplynulých pěti let se počet zaměstnanců snížil až na téměř 10 500, ale dnes máme 22 250 zaměstnanců. Po současném kole propouštění na Srbských železnicích na konci roku 2006 zde budeme mít přibližně 19 000 zaměstnanců pracujících v podniku, což je optimální počet. Počet zaměstnanců Srbských železnic byl snižován na dobrovolném základě, se stimulujícími odchodnými a bez sociálních „šoků“, s plnou podporou podnikových odborů. V rámci restrukturalizačního procesu Srbských železnic, který je v souladu s evropskými standardy, bylo v letošním roce rozhodnuto o začátku privatizace deseti na železnici „závislých“ společností. Dosud mají Srbské železnice 16 „závislých společností“. V roce 2005 začaly Srbské železnice s uskutečňováním projektu „Tisíc bytů pro železniční zaměstnance“, který bude uskutečněn výměnou železničního majetku za byty. Tento projekt byl plně schválen zaměstnanci a dostal plnou podporu Ministerstva pro kapitálové investice. Je založen na intenzivnější komercionalizaci přibližně 15 000 hektarů nevyužívaných železničních majetků. V roce 2006 by měly Srbské železnice poskytnou železničním zaměstnancům několik set bytů a během roku by měly v této akci pokračovat. Tato akce začala v Bělehradu, Niši, v Novim Sadu, Kraljevu a Čačaku a bude pokračovat v 36 městech po celém Srbsku. Srbské železnice usilují o to, aby se staly moderním, efektivním, tržně orientovaným dopravním systémem, částí vyvíjené evropské dopravní sítě. Naše společné cíle zahrnují: • vytvoření efektivního dopravního a obchodního systému • dosažení finanční konsolidace a snížení rozpočtových subvencí • zvýšení objemů přepravy a kvality přepravních služeb ¨ • zlepšení efektivity technologií a práce ve všech segmentech • revitalizace infrastruktury přednostně na koridoru 10 • znovuobnovení zařízení
• pokračování procesu restrukturalizace • další racionalizace počtu zaměstnanců a využití personálního potenciálu • koordinace a regulace podle evropských standardů • růst ziskovosti • snížení obchodních výdajů. Záleží na nás, jak rychle a na jaké úrovni kvality se zapojíme do rozvíjejícího se evropského dopravního systému. Evropská unie určitě chce, aby byly železnice v této části Evropy moderní a rozvinuté a aby byl celý systém bezchybný a efektivní. Samozřejmě, že pro modernizaci balkánských železnic, které jsou většinou v extrémně špatném stavu, a pro jejich sladění s podmínkami evropského trhu budeme potřebovat velké finanční zdroje. Ale naše předcházející zkušenost nám říká, že máme s Evropou společné zájmy, že nám mezinárodní instituce nabízejí plnou podporu při realizaci společných plánů a že balkánské železnice, souběžně s evropskou integrací, mají historickou šanci na vývoj a zlepšení své železniční sítě. Měli bychom si také pamatovat, že železnice, jako nejlevnější, nejbezpečnější a nejekologičtější dopravní systém, se těší velké podpoře starého kontinentu, a to včetně financování a dopravní organizace. Při této příležitosti musí být naše aktivity spojeny k jednomu společnému cíli - k rozvinuté a moderní železniční síti v Srbsku, která nám poskytne vysoce kvalitní služby, nejefektivnější a rychlou dopravu, a současně získá nové cestující a zboží na dopravním trhu. Celkově rozvinutá železniční síť nám jako dopravní systém budoucnosti přinese rozvinutou a modernizovanou integrální dopravu. Znovu opakuji, že to není pouze v zájmu „Srbských železnic“, ale v zájmu celé Evropské unie, která je současně nejlepším garantem toho, že naše plány budou úspěšně efektivně realizovány.
Název v originálu: The beginning of the renaissance Zdroj: eurpean Railway Review, č. 3/2006, s. 43-47 Překlad: Věra Streitbergová Korektura: ODIS
