Z hlediska ceny vzdálené, a přesto tak vzájemně protknuté. Život a mapa, jež jej chrání Jan Stanislav
VÝVOJ MAPOVÉHO PROJEKTU A GIS DAT
3
VYUŽITÍ LAMP POULIČNÍHO OSVĚTLENÍ PRO POTŘEBY TÍSŇOVÉHO VOLÁNÍ
5
DIGITALIZACE DZP
7
AUTOMATICKÉ GENEROVÁNÍ ATLASŮ PRO POTŘEBY HZS
11
GIS DAY V LIBERCI
14
EVIDENCE TÁBORŮ
17
RYCHLOST A SMĚR VĚTRU
19
KARTY OBCÍ
21
PTAČÍ CHŘIPKA
23
3D VIZUALIZACE
27
"VÍŠ ODKUD VOLÁŠ O POMOC NA TÍSŇOVOU LINKU 112?"
28
ANALÝZA PLÁNU PLOŠNÉHO POKRYTÍ
30
SOFTWAROVÁ MAPA PRO KOPIS
32
TRIAL PROJEKTU OASIS
34
PŘÍLOHA 1 - PLATNÝ SIAŘ ZŘIZUJÍCÍ KOMISI GIS
35
PŘÍLOHA 2 - SEZNAM ČLENŮ KOMISE GIS
38
PŘÍLOHA 3 - SEZNAM PRACOVNÍKŮ GIS HZS KRAJŮ
39
Použité zkratky: HZS ČR – Hasičský záchranný sbor ČR GŘ HZS ČR – Generální ředitelství Hasičský záchranný sbor ČR HZS MSK – Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje HZS VYS - Hasičský záchranný sbor kraje Vysočina HZS JČK - Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje PČR – Policie ČR HZS JMK - Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje DZP - Dokumentace zdolávání poţárů ZPP - Zjišťování příčin poţárů TUL - Technická univerzita v Liberci IZS – Integrovaný záchranný systém KOPIS – Krajské operační a informační středisko TCTV 112 – Telefonní centrum tísňového volání 112 LZS – Letecká záchranná sluţba ISKŘ – Informační systém krizového řízení ČR JPO – Jednotka poţární ochrany ČHMÚ – Český hydrometeorologický úřad KŘ - Krajské ředitelství
Váţený zákazníku, v uplynulých dvou letech, které uběhly od poslední výroční zprávy, nastalo v komisi mnoho změn. Ještě neţ je nastíním, chci Vám vysvětlit poněkud zvláštní oslovení. Geografický informační systém má mnoho definic. Já jej však chápu jako systém pro podporu správného a rychlého rozhodování. Jako kaţdý správný systém i tento slouţí člověku. Tím můţe být příslušník HZS ČR pracující na tísňové lince, člen krizového štábu nebo i v důsledku ohroţený člověk, který se doţaduje včasné pomoci. Ty všechny a mnohé další chápu jako zákazníky. Mým cílem a cílem mých kolegů je v maximální míře saturovat jejich potřeby. Ideální GIS respektive informační systém neexistuje. Protoţe ideálním lze chápat absenci uvědomění si existence informačního systému a samozřejmé vyuţívání jeho výstupů. Všechny podoby GIS nasazené u HZS ČR mají k tomuto stavu daleko. Rok 2008 byl klíčový v mnoha směrech. Členové Komise GIS se aktivně podíleli na vybudování GIS modulu Informačního systému pro podporu krizového řízení ČR. GIS modul se prolíná celým tímto robustním celostátním systémem, jehoţ infrastruktura také slouţí jako technologická základna pro operační řízení. Dlouholetý předseda Komise GIS plk. Ing. Luděk Štolba odešel od HZS ČR a jeho nástupcem jsem se stal já. Stejně tak odešel koordinátor GIS kpt. Ing. Jaroslav Řeřicha, na jeho místo nastoupil Ing. Bohuslav Jeţek, který v minulosti po dlouhá léta pracoval například ve Vojenském geografickém a hydrometeorologickém úřadu. Členy Komise GIS se stali absolventi geograficky směřovaných oborů českých špičkových univerzit. HZS ČR ukázal velkou míru flexibility, kdyţ začal vyuţívat procesů a postupů projektového řízení pro úspěšnější a ekonomičtější řízení svých velkých projektů. Velkým krokem vpřed bylo začlenění do EU a získávání finančních prostředků pro výstavbu projektů jakými jsou např. Jednotná úroveň informačních systémů operačního řízení a modernizace technologií pro příjem tísňového volání základních složek integrovaného záchranného systému a Informační systém pro podporu krizového řízení ČR druhé fáze. Jejich důleţitou součástí je vţdy GIS. V minulých dvou letech jsme se odpoutali od svých pracovních stanic a stolů a díky zmíněným projektům pochopili, ţe budoucnost je dána serverovými sluţbami, mezioborovou spoluprací a plněním přání zákazníka. Na závěr bych rád zmínil Cenu 112 („112 Award“) od Asociace evropského čísla tísňového volání (EENA), kterou obdrţel HZS ČR v únoru 2009 za špičkové systémové a
1
technologické řešení jednotného evropského čísla tísňového volání v České republice a implementaci progresivních směrů v oblasti eCall (automatizované tísňové volání z vozidel). Dovolím si neskromně poznamenat, ţe můj předchůdce a především jeho tým na ní mají nemalou zásluhu. Doufám, ţe shledáte tento dokument zajímavým, přínosným a zjistíte, ţe Vaše daně jsou investovány smysluplně.
plk. Ing. Petr Skřivánek předseda Komise GIS HZS a ředitel Odboru KIS GŘ HZS ČR
2
Vývoj mapového projektu a GIS dat Členové Komise GIS
Základním prvkem mapy je její tvář, barevná kompozice. Základním stavebním prvkem jsou vhodná a dostatečně přesná geografická data. Komise GIS byla v získávání těchto dat pro potřeby HZS ČR velmi úspěšná. Všechna data jsou umístěna v Centrálním datovém skladu v Institutu ochrany obyvatelstva v Lázních Bohdaneč. Data byla získávána především bezplatně od státních subjektů a organizací. Existují i výjimky, kdy data byla zakoupena od soukromých subjektů. Proces získávání dat není nikdy ukončen, přesto od minulé výroční zprávy nepřibylo do Centrálního datového skladu takové mnoţství dat jako v předchozím období. Tabulka 1: Seznam přírůstků dat
Datová sada
Dodavatel
Zájmové body
CEDA, a.s.
Staničení
CEDA, a.s.
Zdravotnická záchranná sluţba Policejní sluţebny JEDU, JETE
HZS MSK PČR HZS VYS, HZS JČK
Ropovody Zásahové oblasti
RWE Horská sluţba ČR
Popis Čerpací stanice Hypermarkety, Obchodní centra Staničení na komunikacích aţ do úrovně 3. tříd Dislokace stanic Dislokace stanic Evakuační data jaderné elektrárny Temelín a Dukovany Průběhy ropovodů aţ k patě domu Příslušnost zásahových oblastí k jednotlivým sloţkám Horské sluţby.
Přestoţe data nebyla v posledních dvou letech zásadním způsobem rozšířena, tak vizualizační (mapový) projekt na nich postavený vyuţívaný pro potřeby tísňového volání (tel. číslo 112), operačního (tel. číslo 150) a krizového řízení (ISKŘ) vývojem prošel. Minulý projekt byl postaven na SHP souborech, SQL dotazech a kartografické správnosti mapy. Stávající projekt pracuje s odlišnou logikou. To bylo umoţněno a podmíněno několika faktory. Jedním
bylo nasazení
tzv. souborové geodatabáze v programových prostředcích ESRI, které tvoří standart v HZS. Druhým z nich bylo začlenění procesu operačního řízení do technologické struktury ISKŘ, kdy kaţdý klient (GISel IZS AE – jádro tvoří ArcObjects) vyuţívá ArcSDE pro vykreslování mapy a vyhledává místo mimořádné události v databázi ORACLE. Stávající mapový projekt opouští kartografickou správnost mapy, vyuţívá nekontrastní pastelové barvy pro vykreslování základní mapy (např. orná půda se nevykresluje vůbec). Důleţité popisy vytvořené anotacemi, územní členění a další body nezbytné pro rychlé správné rozhodnutí operátora jsou zvýrazněny. SQL dotazy byly nahrazeny prostorově gereralizovanými datovými sadami.
3
Cílem je překreslení obrazovky s mapou na počítači operačního střediska do tří sekund.
Obrázek 1: Porovnání mapových projektů porovnání ve vysokém rozlišení lze stáhnout z www.ioolb.cz/gis
4
Využití lamp pouličního osvětlení pro potřeby tísňového volání HZS Hl. m. Prahy
Přestoţe Hlavní město Praha patří do mnoţiny vyšších územně správních celků, tak jeho městský charakter přináší tomuto území mnohé výhody a specifika, která vycházejí právě z celistvosti. Mnohdy existuje pouze jeden subjekt, který se zabývá danou problematikou na celém území kraje. Mezi příklady lze zařadit například Dopravní podnik hl. m. Prahy, který provozuje městkou hromadnou dopravu na celém území kraje nebo společnost Eltodo a.s. Právě posledně zmiňovaná společnost spravuje síť pouličního osvětlení na celém území Prahy. Tato síť se skládá z více jak 160 000 pravidelně rozmístěných bodů. Kaţdý z nich má na sobě viditelně umístěn unikátní šestimístný kód. Jedním ze zvláštností je odlišný postup lokalizace tísňového volání přicházejícího z území Prahy. Oproti ostatním krajům, kde je volající tázán na prvky územně správního členění nebo pomístní názvy (více v kapitole "Víš odkud voláš o pomoc na tísňovou linku 112?"), v Praze je obvykle tázán na kód lampy.
Obrázek 2: Rozmístění lamp v městských parcích
Výhoda tohoto způsobu lokalizace spočívá především v nezávislosti na místní znalosti. Také umoţňuje velmi spolehlivý způsob identifikace místa mimořádné události
5
například v nočních městských parcích nebo jiných odlehlejších oblastech, kd lampa je pro volajícího velmi dobře lokalizovatelná. Tento systém lokalizace je nasazen jiţ více neţ dva roky a jeho úspěšnost vedl i další HZS krajů k vyuţití kódů pouličního osvětlení. Bohuţel dochází k problémům, které jsou způsobeny např. velkým mnoţstvím správců. Proto je kódové označení lamp pouţíváno pouze v některých obcích. Tabulka 2: Další obce, které využívají lampy pouličního osvětlení
Kraj
Obec
Nasazeno od
Liberecký Liberecký Královéhradecký Plzeňský
Česká Lípa a okolí Liberec Hradec Králové Plzeň
09/2008 08/2008 10/2007 11/2007
Počet lamp 4 216 12 181 11 675 17 704
Tabulka 3: Plán dalšího nasazení lamp pouličního osvětlení
Kraj
Obec
Od
Jihočeský Královéhradecký Liberecký Liberecký Vysočina
celý kraj Trutnov, Jičín, Náchod Raspenava Jablonec nad Nisou celý kraj
léto 2009 2010 léto 2009 2010 přelom 2009 a 2010
6
Digitalizace DZP HZS Jihomoravského kraje
Podle vyhlášky č. 246/2001 se DZP tiskne ve dvou výtiscích. Jeden je určen pro HZS v daném poţárním obvodu a druhý pro vrátnici daného objektu. Protoţe DZP vyuţívají při své práci i další pracovníci HZS, začalo se koncem roku 2007 na oddělení ZPP HZS JmK se skenováním DZP a ukládáním na intranet. Přitom se objevila myšlenka zdigitalizovat DZP do programu GISEL IZS, posléze ISZ Operátor, které vyuţívají při své práci operační důstojníci na KOPISu. Důvodem je podpora při zásahu v objektu, na který je DZP zpracován a vizualizace v GISEL IZS. Pokud přijde datová věta z TCTV 112, operační důstojník nemá informace o existenci objektu s vysokým poţárním nebezpečím nebo o blízkosti takového objektu. Pokud jej ale vizuálně na mapě vidí (Obrázek 3), můţe příslušnou jednotku upozornit, aby si DZP vzala při výjezdu s sebou.
Obrázek 3: Vizualizace DZP (červená šipka ukazuje symbol v mapě)
7
Operační důstojník má moţnost přes hotlink DZP otevřít (Obrázek 4). Textová část se označuje “Text001-00x“, grafická část se označuje “Graf001-00x“. Ponecháním kurzoru na symbolu DZP se na mapě zobrazí plovoucí popisek s jeho názvem (Obrázek 3).
Obrázek 4: Naskenované listy DZP
Digitalizace se provádí tak, ţe se v kaţdém DZP vyhledá adresa objektu a ta je následně umístěna do bodové vrstvy, kde se jí přidá název a hypertextový odkaz. Odkaz je sloţen z WWW adresy, zkratky okresu, názvu stanice a pořadového čísla. Mohou nastat případy, kdy jeden podnik má více objektů a na kaţdý objekt je vypracovávána samostatná DZP. Vše je pak umístěno pod jedním hotlinkem (Obrázek 5).
8
Obrázek 5: DZP v rámci jednoho podniku
Při digitalizaci se objevují problémy s lokalizací daného objektu: a) Neúplná adresa a1) Nedostatečná grafická část b) Nepřesná adresa c) Nová adresa d) Staré údaje Ad. a) Adresa DZP je uvedena neúplně, např. Kovošrot Tišnov. V lepším případě je uvedena ulice bez čísla popisného. V té chvíli se můţeme orientovat jen podle grafické části DZP, ve které je objekt zakreslen i s přilehlými ulicemi. Podle takového plánku snadno zjistíme polohu objektu. Ad. a1) Není-li uvedena přesná adresa a operační důstojník se orientuje jen podle grafické části. Zde můţe nastat problém, ţe je objekt zakreslen jen jako např. obdélník bez přilehlých ulic. Z takového nákresu není moţné určit polohu objektu. Moţnosti určení polohy přesto existují (např. internet, telefon apod) Ad.b) Uváděná adresa není uvedena správně. Týká se to objektů umístěných na křiţovatce dvou ulic, ale také protějších stran ulic. Taková adresa je kontrolována přes jiné
9
geograficko-informační systémy (např. MAPY.CZ) a na UIR-ADR. Po zjištění chyby jsou příslušníci stanice, na které je DZP umístěna, vyrozuměni, aby chybu opravili. Adresa je konzultována i s majitelem objektu, a pokud je opravdu správná, je vyrozuměn o chybě správce UIR-ADR. Ad.c) S přírůstkem nových objektů přibývají nové adresní body. Jejich umístění do GIS příslušnými institucemi není dostatečně rychlé, proto není moţné vyhledat objekt podle jeho adresy či tvaru objektu. Podle adresy lze nalézt číslo parcely a podle tohoto čísla polohu parcely. Ad.d) Můţe nastat změna adresy, ale nenastane změna v textové části DZP. Polohu se snaţíme zjistit podle jiţ výše zmíněných moţností nebo zavoláme na příslušné HZS, kde místně znalí příslušníci pomohou určit s polohou. V současné době je v JmK digitalizováno cca 1100 objektů. Doba zpracování jednoho DZP je závislá na potíţích s její lokalizací a trvá cca.od 40s po 40min.
10
Automatické generování atlasů pro potřeby HZS HZS Karlovarského kraje
Generátor atlasů byl během posledních dvou let zcela přepracován z poloautomatické verze na verzi zcela automatickou. Nyní si stačí pouze vybrat listy pro export, upravit rozsah přehledové mapy a určit umístění na disku. Konečný efekt je značný. Dříve trvalo vygenerování jednoho atlasu kraje za neustálé činnosti odsluhy několik dní. Nyní je jeden atlas kraje vygenerován v průběhu jedné aţ tří hodin, v závislosti na velikosti kraje a výkonnosti počítače.
Obrázek 6: Ukázka komunikačního rozhraní generátoru atlasů
Přeprogramováním aplikace pro verzi ArcGIS 9.3, která umoţňuje mnohem detailnější nastavení exportu do PDF formátu, došlo k získání nových vlastností výstupních souborů atlasu. Dříve tyto soubory slouţily téměř výhradně pro tisk. V nové verzi ve spojení s prohlíţečem Adobe Acrobat Reader 9 je moţné odečítat i zeměpisné souřadnice ve formátu GPS. S tímto tvarem souřadnic si hravě poradí jak pracoviště TCTV 112 tak piloti LZS.
11
Obrázek 7: Výstup ve formátu PDF
12
Další výhodou je moţnost vypnout některé prvky v jiţ hotové mapě a tím si mapu zpřehlednit. V elektronické podobě lze samozřejmě mapu i různě zvětšovat. Vedlejším produktem je vznik listokladů map měřítek 1 : 8 000 a 1 : 2 000. Tyto listoklady vznikly jako čtverce atlasu 1 : 40 000 a jejich následným dělením. Ve chvíli, kdy tyto listoklady vznikly, bylo jen logické upravit aplikaci pro tisk atlasů v měřítku 1 : 40 000 i pro měřítka 1 : 8 000 a 1 : 2 000. Atlas v měřítku 1 : 2 000 je určen pro detaily měst a obcí. Jeden list atlasu 1 : 40 000 se skládá ze 400 listů 1 : 2 000. Tuto aplikaci můţou vyuţívat všechny HZS krajů. Aplikace však neumí vytvářet indexy a návody. Tuto činnost je třeba provádět i nadále ručně. K tvorbě indexů lze s výhodou pouţít aplikaci Crystal Report, která je součástí instalace ArcGIS u všech verzí desktopů. Vyuţití aplikace nespočívá pouze v potřebách JPO. Upravená podoba je pouţívána např. i pro „Atlas rizik“, který je součástí havarijního plánu kraje. Jako referenční mapové dílo je pouţito DMÚ25 z veřejné mapové sluţby (CENIA) a nad ní jsou zobrazeny úniky, plošné poţáry, povodně a další vlastní tematická data..
Obrázek 8: Práce s atlasem Další ukázky na www.ioolb.cz/gis
13
GIS Day v Liberci HZS Libereckého kraje
Jiţ třetím rokem se Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje připojil k celosvětové akci GIS Day (Den GIS), který seznamuje veřejnost s technologiemi geografických informačních systémů. V letošním roce akce proběhla 12. – 14. listopadu 2008 v prostorách Krajské vědecké knihovny v Liberci. Dny GIS jsou pořádány ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci, Krajským úřadem Libereckého kraje a Gymnáziem F. X. Šaldy. Dny
GIS
zahájeny
byly
za
plk. Ing Josefa
slavnostně
přítomnosti
Zajíčka,
ředitele
Hasičského
záchranného
sboru
Libereckého
kraje,
Jiřího
Mgr.
Šmídy Ph.D., proděkana fakulty přírodovědně
humanitní
-
a
pedagogické, Bc. Radima Ziky, náměstka kraje,
hejtmana
RNDr.
Ireny
Libereckého Přádelné,
ředitelky Gymnázia F. X. Šaldy, Obrázek 9: kpt. Bc Jana Havrdová a účastníci GIS Day 2008
Dagmar Helšusové, ředitelky Krajské vědecké knihovny a v neposlední řadě Ing. Petra Seidla CSc., ředitele společnosti ARCDATA PRAHA s.r.o. Během slavnostního zahájení byly vyhlášeny výsledky výtvarné soutěţe „MAPY“ určené pro ţáky základních a středních škol. Na prvních místech ve třech kategoriích se umístili Vojtěch Slavík (ZS Český Dub), Anna Stupková a Tomáš Novotný (Gymnázium F. X. Šaldy Liberec). Během tří dnů navštívilo Dny GIS kolem 800 návštěvníků. Dopolední program byl určen pro ţáky základních a středních škol. Středeční a čtvrteční odpoledne bylo věnováno široké veřejnosti. Hlavní myšlenkou Dnů GIS je, aby si návštěvníci vyzkoušeli práci s mapovými podklady, vytvořili si vlastní mapu a blíţe se seznámili s GIS technologiemi. K tomuto bylo připraveno devět stanovišť s různými moţnostmi vyuţití geografických dat a programů (hlavní program pro ţáky ZŠ a SŠ).
14
Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje připravil společně s krajským úřadem „Mapovou honičku“. Na serveru ţivotního prostředí http://maps.kraj-lbc.cz byl vytvořen projekt, nad kterým návštěvníci hledali mimořádné události, které se během roku 2008 udály v Libereckém kraji. Cílem bylo seznámit návštěvníky s prací operačního střediska a přiblíţit jim, jak je těţké lokalizovat mimořádnou situaci s minimem informací o daném místě. Zároveň se naučili pracovat s mapovým serverem Libereckého kraje. Mezi další pracoviště patřila „Geohra“ (http://geohra.kraj-lbc.cz ). Zde bylo moţné vyzkoušet si co nejpřesněji lokalizovat místo na základě fotografie.
Velmi zajímavým
stanovištěm byl „3D svět“, kde kaţdý mohl brouzdat pomoci Google Earth v třírozměrném světě map. Představen byl multimediální projekt České informační agentury ţivotního prostředí CENIA „Vítejte na zemi“. Zajímavé stanoviště „GIS bez učitele“ měla připravena Základní škola Sadská kde ţáci ZŠ učili návštěvníky tvořit mapu. Podobné stanoviště mělo i Gymnázium F. X. Šaldy. Velkým lákadlem byla i interaktivní tabule a studio Dětské televize kde bylo moţné natočit vlastní reportáţ
o
počasí
či
ţivelných
katastrofách. Reportéři Dětské televize zajišťovali
znělku
Dnů
GIS
a
videoreportáţe. Odpolední
hodiny
byly
věnovány široké veřejnosti. Hlavním programem byl workshop s názvem „GIS v teple domova“. Veřejnosti byly představeny programy OpenSource GIS a volně dostupná data. V programu se učili základní práce s mapou a daty. Po workshopu Obrázek 10: Prostory GIS Day 2008
si návštěvníci mohli projít všechna připravená
stanoviště. Dny GIS měly i dvě doprovodné akce. Jednou z nich byla výstava posterů a plakátů, vytvořených organizacemi pracujícími v GIS, studenty ze ZŠ Sadská, Gymnázia F. X. Šaldy a studenty Katedry geografie na TUL. Druhou akcí byl GeoMatch, který spočíval v hledání nenápadných
schránek
na
zajímavých
místech
pomocí
GPS
souřadnic
(obdoba
GeoCachingu). Jiţ v minulém ročníku vznikla samostatná webová stránka Dnů GIS v Liberci http://gisday.tul.cz. Jejím účelem je informovat o akci, je zde moţno zhlédnout fotoreportáţe,
15
videoreportáţe, znělku Dnů GIS, nalézt program nebo kontakty. Tato stránka zároveň slouţí k získání základních informací o geografických informačních systémech. Příští dny GIS se v Liberci uskuteční opět v polovině listopadu roku 2009.
16
Evidence táborů HZS Moravskoslezského kraje
Potřeba
znalosti
lokalizace
jednotlivých
tábořišť a táborů, počtu dětí, dospělých nebo kontaktu na provozovatele jsou některými z mnoha vstupních impulsů, které vedly k vytvoření aplikace pro sběr a distribuci těchto sezónních údajů. Na jaře roku 2007 byla navázána spolupráce s Krajskou hygienickou stanicí
Moravskoslezského
kraje
za
účelem
spolupráce při řešení této problematiky. Výsledkem je aplikace, která sbírá, eviduje, zpracovává a na mapě zobrazuje data. Z důvodu spolupráce se subjektem mimo HZS MSK, byla data zpočátku zobrazována na veřejném mapovém serveru AMAPY.CZ. Obrázek 11: Tábor- ilustrační foto
Obrázek 12: Ukázka celého portálu se zobrazením na AMAPY.CZ
Následně byl nastartován testovací provoz v Olomouckém a Zlínském kraji a výstupy byly více implementovány do systému vyuţívaných v HZS. V červnu roku 2008 byla
17
uzavřena smlouva mezi HZS a Ministerstvem zdravotnictví, která zajišťovala nasazení této aplikace na území celého státu a vyuţívání všemi organizacemi obou subjektů.
Obrázek 13: Ukázka výstupu v systémech HZS
18
Rychlost a směr větru HZS Moravskoslezského kraje
Směr a rychlost proudění vzduchu představují velmi důleţité informace, které je nutno zohlednit například při událostech souvisejících s únikem škodlivin do ovzduší. ČHMÚ provádí pravidelná měření (směr proudění, rychlost proudění, max. náraz, teplota) pomocí několika typů měřících stanic rozmístěných na území celé ČR. Data z těchto senzorů jsou v reálném čase zobrazována přímo v mapě.
Obrázek 14: Stanice monitorující směr a rychlost větru a použité stanice
V rámci pilotního projektu získával HZS MSK původně data za území svého kraje, posléze se připojila data za i Olomoucký kraj.
Obrázek 15: Detailní pohled na stanici se zobrazením údajů
19
Obrázek 16: Vizualizace dat se serverem HZS Olomouckého kraje
Data se archivují a v případě potřeby je moţno je získávat ve formě tabulky.
Obrázek 17: Ukázka tabulkové výstupu
20
Karty obcí HZS Olomouckého kraje
Aplikace slouţí pro centralizovaný a standardizovaný sběr dat o obcích celého z Olomouckého kraje. Aplikace je určena nejen pro odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení, ale i pro potřeby odboru operačního řízení a dalších oddělení, které takto setříděné informace o obcích vyuţívají. K základním informacím o obci jsou dále sbírána data o vyrozumění a varování (sirény i mimo JSVV, pokrytí sirénami, rozhlas atd.), data o sílách a prostředcích (prostředky pro přepravu osob, nákladní automobily, traktory, sluţby, síly a prostředky v obci atd.), data o JPO v obci (informace o JPO v dané obci, kontakty pro vyhlášení poplachu, členové jednotky, vozidla, technika), data o významných objektech v obci (školy, sociální, zdravotní, veterinární zařízení, ubytování a stravování, objekty AČR, velkosklady), data o bezpečnostní radě obce, data o ohroţujících objektech (objekty s plánem mimořádných opatření, čerpací stanice, skládky odpadů, objekty s moţným velkým počtem shromáţděných osob atd.). Takto setříděné informace jsou základem pro vytváření různých přehledů podle potřeb jednotlivých odborů a oddělení (přehledy subjektů, objektů, techniky, vozidel, seznam kontaktů a osob atd.). Samozřejmostí jsou exporty do formátů HTML, XLS nebo CSV a vytváření tiskových sestav podle poţadavků uţivatelů. U vybraných údajů je zajištěno automatické odesílání informací e-mailem při zaloţení záznamu nebo provedené změně u jiţ existujícího záznamu na příslušná pracoviště. Nedílnou součástí je také evidence prováděných aktualizací. Nesporným
přínosem
evidenční
aplikace je její propojení s intranetovým mapovým
serverem
(http://gis.olk.izscr.cz/cr_hzs.html
-
dostupný pouze z interní sítě HZS, detailní popis ve zprávě za rok 2006). Díky čemuţ lze
získávat
informace
o
objektech
v prostorové geodatabázi (bydliště starosty, místostarosty, sídlo organizace, subjektu, Obrázek 18: Autoři aplikace a vítězný poster, zleva - por. Ing. Aleš Bartečko, por. Mgr. Kamil Kořínek, por. Ing. Marek Ratiborský
stanice JPO, ohlašovny poţáru, zdroje poţární vody atd.). Přidanou hodnotou
celého řešení je také moţnost vyuţívat veškeré funkce mapového serveru
21
Právě tato aplikace se zúčastnila soutěţe pořádané společnostmi Oracle Czech s.r.o., SWS a.s., a časopisem Connect! probíhající na přelomu roku 2007/2008 o nejzajímavější aplikaci vybudovanou nástrojem Oracle Application Express. Důraz byl hlavně kladen na vyuţití funkcionality tohoto nástroje a počet přistupujících uţivatelů. Mezi zúčastněnými přihlášenými aplikacemi se aplikace HZS Olomouckého kraje „Karty obcí“ umístila na 2. místě. Nejvyššího ocenění dosáhla aplikace na 17. konferenci GIS ESRI v ČR, kdy poster, který ji popisoval se umístil na 1.místě v hodnocení odborné poroty.
Obrázek 19: Ukázka vítězného posteru Celý poster lze stáhnout z www.ioolb.cz/gis
22
Ptačí chřipka HZS Pardubického kraje
V průběhu června a července 2007 byly v rámci Pardubického kraje řešeny 3 případy výskytu viru H5N1 tzv. ptačí chřipky. Výskyt první místo: okres Ústí nad Orlicí, obec Tisová objekt: ZOD ZÁLŠÍ, farma TISOVÁ zasaţeno: 6000 ks krůt o hmotnosti 66tun, v pěti budovách
Obrázek 20: Situace na místě zásahu v obci Tisová
Výskyt druhý místo: okres Ústí nad Orlicí, obec Nořín objekt: ZOD ZÁLŠÍ, farma NOŘÍN zasaţeno: 27 000 ks brojlerů o hmotnosti 54tun, v jedné dvoupatrové budově
23
Obrázek 21:Situace na místě zásahu v obci Nořín
Výskyt třetí místo: okres Ústí nad Orlicí, tři obce současně objekt: MACH DRŮBEŢ a.s., farma NETŘEBY zasaţeno: 18 000 ks slepic o hmotnosti 72 tun, ve třech budovách
Obrázek 22: Situace na místě zásahu v obci Netřeby
24
objekt: VAJAX a.s., farma KOSOŘÍN zasaţeno: 54 000 ks slepic o hmotnosti 216 tun, v devíti budovách
Obrázek 23: Situace na místě zásahu v obci Kosořín
objekt: ZOD ZÁLŠÍ a.s., farmy LOUČKY A ZÁŘECKÁ LHOTA zasaţeno: 14 500 ks krůt a 50 000 ks brojlerů o hmotnosti 234 tun, v osmi budovách
25
Obrázek 24: Umístění štábu velitele zásahu
V případě kaţdé události byla okolo místa vzniku vytyčena ochranná pásma o poloměru 3 km a pásma dozoru o poloměru 10 km, kde se prováděla ochranná opatření. Pro činnost velitele zásahu byly prováděny analýzy území, které spočívaly ve zpracování seznamů obcí dotčených mimořádnou událostí a tvorbě mapových podkladů.
Obrázek 25: Průniky zón ptačí chřipky - všechny dosavadní případy
26
3D vizualizace HZS Pardubického kraje
V rámci zpracovávaných dokumentací KOPIS HZS Pardubického kraje byla připravena ukázka 3D vizualizace DZP trafostanice Opočínek. Jako podklad byl pouţit výřez ortofotomapy firmy Geodis Brno spol. s.r.o. s velikostí pixelu 50cm. Vlastní 3D vizualizace byla zpracována pomocí softwaru Google SketchUp Pro 6. Vzhledem k mnoţství údajů, kterými bylo nutné areál popsat, bylo zpracování rozděleno do třech samostatných 3D projektů: obecný popis areálu trafostanice – v tomto projektu je podrobně popsán areál trafostanice tzn. jednotlivé objekty, vstupy do kabelových prostor, hlavní uzávěr vody apod. výčet rizik – obsahuje podrobný popis všech rizikových faktorů v rámci areálu trafostanice hasební prostředky – obsahuje podrobný přehled všech hasebních prostředků pro záchranné a likvidační práce Většímu rozvoji takto názorného pohledu na ohroţený/ohroţující objekt brání pouze nerozšířenost potřených zařízení na místě zásahu. Zmiňované ukázky lze stáhnout z www.ioolb.cz/gis
27
"Víš odkud voláš o pomoc na tísňovou linku 112?" HZS Plzeňského kraje
Mosty, přejezdy, podjezdy, označení kilometru na ţelezniční trati, říční kilometr jsou údaje, které lze vyuţít při nahlášení místa mimořádné události na tísňové linky. Právě na tyto otázky a mnohé další odpovídá zbrusu nová publikace „Víš odkud voláš o pomoc na tísňovou linku 112?“, kterou vydalo MV - GŘ HZS ČR. Broţura přehledným a atraktivním způsobem seznamuje čtenáře s moţnostmi, jak se na různých místech
(město,
obec,
silnice,
ţeleznice, vodní toky, terén, významné budovy,
rozhledny
atd.)
rychle
zorientovat a při tísňovém volání co nejpřesněji určit místo mimořádné události. „Hlavním cílem této broţury je jasně
a
veřejnost
srozumitelně o
moţných
informovat orientačních
bodech, které mohou lidé pouţít při Obrázek 26: Titulní strana brožury "Víš odkud voláš..."
ohlašování mimořádné události. Materiál by však měl rovněţ přispět k výcviku operátorů linek tísňového volání sloţek integrovaného záchranného systému,“ vysvětluje autor publikace mjr. Mgr. Jaroslav Lepeška z HZS Plzeňského kraje. Operátoři tísňových linek totiţ mnohdy naráţejí na to, ţe lidé oznamující určitou mimořádnou událost nejsou schopni přesně popsat místo, kde k ní došlo, respektive určit polohu. To je ale pro záchranné sloţky velmi důleţitá informace. Vedle rychlosti právě přesnost nahlášení události na tísňové linky mnohdy rozhoduje o ţivotě a zdraví lidí, kteří jsou v nouzi. Téměř všude lze nalézt alespoň některé orientační body, které operátorům linky 112 umoţní pomocí geografického informačního systému co nejlépe lokalizovat volajícího a tím urychlit zásah hasičů, popř. dalších záchranářů. Publikace je v současnosti distribuována k jednotlivým Hasičským záchranným sborům krajů a bude vyuţita pro odbornou přípravu nejen v rámci HZS ČR, ale i u dalších sloţek integrovaného záchranného systému.
28
Broţuru můţe vyuţít i laická veřejnost. Její elektronická podoba je k dispozici na http://www.hzscr.cz/soubor/vis-odkus-volas-publikace-pdf.aspx
nebo
na
http://www.hzspk.cz/112/
29
Analýza plánu plošného pokrytí1 HZS Plzeňského kraje
Pro potřeby GŘ HZS ČR odboru IZS a výkonu sluţby bylo v průběhu roku 2007 vytvořeno pro kaţdý kraj 6 tematických map: Počty dopravních nehod v roce 2007 a území nepokryté dojezdy JPO I. do 20 minut Počty dopravních nehod v roce 2007 a území nepokryté dojezdy JPO I., II. a III. do 20 minut Počty událostí v roce 2007 a území nepokryté dojezdy JPO I. do 20 minut Počty událostí v roce 2007 a území nepokryté dojezdy JPO I., II. a III. do 20 minut Stupně nebezpečí a území nepokryté dojezdy JPO I. do 20 minut Stupně nebezpečí a území nepokryté dojezdy JPO I., II. a III. do 20 minut Celkem bylo vytvořeno 78 map pro jednotlivé kraje. Pro Hl. m. Praha nebyla analýza zpracovaná, protoţe byla předmětem samostatně řešeného projektu. Navíc byly vytvořené dvě přehledové mapy pro území celé ČR. Výsledky analýz byly shrnuty do tabulky, ve které velikosti nepokrytých území za jednotlivé kraje byly vyjádřené v: m2 % z rozlohy kraje počtu obyvatel ţijících v dotčených územích % obyvatel ţijících v dotčených územích
1
Plošné pokrytí je systém organizace JPO pro likvidaci poţárů záchranné práce na celém území republiky. Je zaměřen na vytvoření takových vazeb mezi různými JPO, které povedou k efektivnějšímu vyuţití speciální poţární techniky, odbornosti členů JPO a účelnějšímu rozdělování dotací obcím pro dobrovolné JPO. Více na www.ioolb.cz/gis
30
Obrázek 27: Plošné pokrytí ČR JPO kategorie I., II. a III. Další ukázky lze stáhnout z www.ioolb.cz/gis
31
Softwarová mapa pro KOPIS HZS Středočeského kraje
Projekt vytvořený s pomocí aplikace ArcReader slouţí jako rychlá a přehledná náhrada tištěné mapy na KOPIS HZS Středočeského kraje. Je však obohacen o některé podstatné informace, které se zobrazují dynamicky na základě propojení s databází nasazené/dostupné techniky a propojení s dispečerským softwarem. Mimo základní mapy se vykreslují
ty stanice (jednotky), které mají v daném
okamţiku alespoň jeden kus techniky (např. vozidlo) u zásahu. Základní barevné odlišení rozlišuje stav, kdy je vozidlo na cestě k události,na místě události, na cestě zpět nebo na stanici nezařazené do zásahu. Druhá dynamicky generovaná informace spočívá v zobrazování údajů o otevřených událostech v dispečerském programu Spojař, jejich řešení operačními středisky a skutečném počtu techniky u zásahů. Kombinací těchto dvou zdrojů lze rychlým pohledem do mapy získat informace o řešených událostech a k nim nasazených prostředků z jednotlivých stanic. Popis zobrazovaných informací
Obrázek 28: Ukázka zobrazených informací
32
Obrázek 29: Ukázka zobrazených informací s podrobným popisem prvků
ţlutý obdélník vlevo nahoře zobrazuje (viz. Obrázek 29) o časovou informaci o vygenerování mapy o Z:0 – ţádná událost v zásobníku programu IS Výjezd o F:0 – ţádná událost ve frontě programu IS Výjezd o O:5 – pět otevřených událostí programu IS Výjezd o KL:3 – tři řešené události operačním střediskem v Kladně o KO:1 – jedna událost řešená operačním střediskem v Kolíně o MB:1 – jedna událost řešená operačním střediskem v Mladé Boleslavi o Skutečný počet techniky u zásahu - pět o Koláčové
grafy
zobrazující
dohodnutým
způsobem
vytíţenost
operačních středisek podrobné informace dostupné po kliknutí na kolečko na mapě o informace o jednotce (číslo, sídlo, kategorie a typ jednotky) o stav techniky vzhledem k řešené události o informace o událostech u kterých jednotka zasahuje
33
Trial projektu OASIS Institut ochrany obyvatelstva
V rámci Evropské unie je organizována celá řada projektů se zaměřením na oblast krizového řízení nebo ochrany obyvatelstva (zejména v rámci VI. rámcového programu EU pro vědu a výzkum - program Evropského společenství výzkum, technologický rozvoj a demonstrace a Nástroje pro financování civilní ochrany). Tyto projekty jsou zaměřeny na vývoj informačních systémů pro podporu krizového řízení (od fáze plánování a prevence, přes fázi řešení aţ po fázi obnovy) a dále na vyuţívání satelitních technologií pro snímkování země a telekomunikaci při krizových situacích. V posledních dvou letech se zástupci MV-GŘ HZS ČR účastnili mimo jiné projektu OASIS (Open Advanced System for Disaster and Emergency, dříve Open Advanced System for Improved Crisis Management), jehoţ cílem bylo definovat a vyvinout první verzi otevřené, flexibilní a generické informační a komunikační technologie systému krizového řízení. Tento systém velení a kontroly směřuje k podpoře odezvy a k záchranným operacím pro případ mimořádných událostí velkého rozsahu. Projektu se pod vedením společnosti EADS DS účastnilo 14 společností zaměřených zejména na vývoj informačních systémů, (za ČR MEDIUMSOFT a.s.). GŘ HZS ČR se aktivně účastnilo od února 2007 v konsorciu projektu (řešitelé) za účelem uspořádání zkoušky (trial) druhé verze předoperačního systému OASIS. Tato zkouška byla úspěšně provedena za účasti členů Komise GIS na počátku června 2008 v prostorách Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč. Při této zkoušce se vycházelo ze cvičení „Vltava a Labe 2007“, byla pouţita geografická data z centrálního datového skladu a aplikace projektu OASIS byly propojeny na existující systémy ČR pro podporu krizového řízení, zejména ISKŘ. Testovací oblast byla umístěna na pomezí Pardubického a Královéhradeckého kraje, kde neustávající deště a silná zima způsobily povodně, které postupně dosáhly úrovně aţ 100leté vody. Rozlitá řeka Labe poté vyplavila skládku nelegálního chemického odpadu u obce Opatovice na Labem. Tato povodeň také způsobila protrţení vodního díla Křiţanovice na řece Chrudimce (tzv. zvláštní povodeň). Odkazy na projekt: oficiální stránka projektu: http://www.oasis-fp6.org/ stránka českého trialu: http://www.ioolb.cz/oasis/
34
Příloha 1 - Platný SIAŘ zřizující Komisi GIS
SBÍRKA INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY V Praze dne 4. září 2008
Ročník: 2008
Částka: 50
OBSAH:
Část I.
3
Pokyn generálního ředitele Hasičského záchranného
7. sboru ČR ze dne 4.9.2008, kterým se mění Pokyn generálního ředitele HZS ČR a náměstka ministra vnitra č. 34/2003, kterým se zřizuje řídící komise pro koordinaci tvorby a nasazení geo-grafických systémů u HZS ČR v oblastech operačního
řízení
a krizového a havarijního plánování, ve znění pozdějších předpisů
35
37 POKYN generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky ze dne 4. září 2008, kterým se mění Pokyn generálního ředitele HZS ČR a náměstka ministra vnitra č. 34/2003, kterým se zřizuje řídící komise pro koordinaci tvorby a nasazení geografických systémů u HZS ČR v oblastech operačního řízení a krizového a havarijního plánování, ve znění pozdějších předpisů Čl. I Pokyn generálního ředitele HZS ČR a náměstka ministra vnitra č. 34/2003, kterým se zřizuje řídící komise pro koordinaci tvorby a nasazení geografických systémů u HZS ČR v oblastech operačního řízení a krizového a havarijního plánování, ve znění pozdějších předpisů, se mění následovně: Část II. pokynu zní: „II.
jmenuji
plk. Ing. Petra SKŘIVÁNKA, ředitele odboru komunikačních a informačních systémů, MV-generálního ředitelství HZS ČR, předsedou komise, mjr. Mgr. Jaroslava LEPEŠKU, HZS Plzeňského kraje, místopředsedou komise, pplk. Ing. Lukáše PILNÉHO, IOO Lázně Bohdaneč, tajemníkem komise, kpt. Ing. Tomáše HLAVATÉHO, HZS Pardubického kraje, kpt. Ing. Ondreje RENNERA, HZS Moravskoslezského kraje, kpt. Ing. Adolfa ŠIKOLU, HZS Karlovarského kraje, kpt. Ing. Petra TREFILA, HZS kraje Vysočina, por. Ing. Aleše BARTEČKA, HZS Olomouckého kraje, kpt. Ing. Bohuslava JEŢKA, MV-generální ředitelství HZS ČR, pplk. Ing. Michala VALÍKA, MV-generální ředitelství HZS ČR, členy komise;“. Čl. II Tento pokyn nabývá účinnosti dnem vydání. Čj. MV-63574-1/PO-2008
Generální ředitel HZS ČR genmjr. Ing. Miroslav Štěpán v z. náměstek generálního ředitele HZS ČR plk. Ing. Alois Sellner v. r.
36
Obdrţí: HZS krajů SOŠ PO a VOŠ PO ve Frýdku-Místku MV-generální ředitelství HZS ČR
37
Příloha 2 - Seznam členů Komise GIS Jméno Petr Skřivánek Jaroslav Lepeška Lukáš Pilný Bohuslav Jeţek Aleš Bartečko Tomáš Hlavatý Ondřej Renner Adolf Šikola Petr Trefil Michal Valík
Pracoviště GŘ HZS ČR KŘ HZS Plzeňského kraje Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč GŘ HZS ČR KŘ HZS Olomouckého kraje KŘ HZS Pardubického kraje KŘ HZS Moravskoslezského kraje KŘ HZS Karlovarského kraje KŘ HZS kraje Vysočina GŘ HZS ČR
Funkce předseda komise místopředseda komise tajemník komise koordinátor GIS člen komise člen komise člen komise člen komise člen komise člen komise
Telefon 950 819 273 950 330 172 950 580 366 950 819 602 950 770 084 950 570 184 974 723 273 950 370 230 950 270 192 950 819 852
Email
[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]
38
Příloha 3 - Seznam pracovníků GIS HZS krajů Jméno
Pracoviště
Telefon
Email
Jaroslav Cíza KŘ HZS Ústeckého kraje 950 431 337
[email protected] Jana Černochová KŘ HZS Zlínského kraje 950 670 285
[email protected] Jana Havrdová KŘ HZS Libereckého kraje 950 470 155
[email protected] Jiří Jedlička KŘ HZS Královéhradeckého kraje 950 530 290
[email protected] Pavel Kamenský KŘ HZS Jihomoravského kraje 724 145 349
[email protected] Martin Losert* KŘ HZS hlavního města Prahy 950 850 272
[email protected] Jakub Karvánek KŘ HZS Jihočeského kraje 950 230 147
[email protected] David Parkman KŘ HZS Středočeského kraje 724 397 809
[email protected] * - Od 1.5.2009 není příslušníkem HZS ČR. Jeho nástupce nebyl v době vydání výroční zprávy dosud znám.
39
Název
Výroční zpráva Komise GIS
Vydavatel
MV - GŘ HZS ČR – Institut ochrany obyvatelstva
Odpovědný redaktor
pplk. Ing. Lukáš Pilný
Fotografie na titulní straně
Poţár výstaviště, autor: Tomáš Česálek, www.tomascesalek.com
Do tisku
červen 2009
Stran
45
Náklad
100
Vydání
první
Tisk
Tiskárna MV p.o., Bartůňkova 4/1159 149 01 Praha 4