Pfiíroda Litomûfiicka má své rarity a zajímavosti. Labskou soutûskou zvanou Porta Bohemica vstoupíte do malebného zákoutí regionu. ¤eka Labe je zde od Velk˘ch Îernosek aÏ do Litomûfiic lemována vinohrady, které navazují na tradici pûstování vína zaloÏené jiÏ císafiem fiímsk˘m a králem ãesk˘m Karlem IV. âeské stfiedohofií láká sv˘m panoramatem zejména pfii pohledu od vnitrozemí, mnohé by mohli vyprávût fotografové a malífii, ktefií zde v prÛbûhu staletí na‰li vdûãné námûty.
VERNE¤ICKÉ ST¤EDOHO¤Í SEDLO (726 m n. m.) Národní pfiírodní rezervace. V blízkosti obce Libû‰ice se nachází Sedlo, nejvy‰‰í hora Vernefiického stfiedohofií poskytující krásn˘ pohled do podhÛfií a âeské tabule. Hora sopeãného pÛvodu má ostr˘ vrcholov˘ hfieben, kter˘ je obklopen rozlehl˘mi suÈov˘mi poli. V lesních porostech pralesovitého charakteru jsou mohutné buky, lípy, duby a kleny. Na skalách mÛÏeme pozorovat charakteristickou sloupcovitou odluãnost a vzácnou teplomilnou kvûtenu. V âeském stfiedohofií je to jediná lokalita s v˘skytem hvûzdnice alpské.
Území okresu Litomûfiice má pestr˘ krajinn˘ ráz. Na jihu se rozprostírá rovina âeské tabule, ze které jen zfiídka vystupují jednotlivé kopce sopeãného pÛvodu (¤íp, Hazmburk); na severu a severozápadû se tyãí vrcholky âeského stfiedohofií z ãediãové a znûlcové horniny a na severov˘chodû najdeme pískovcové útvary Kokofiínska.
KOKO¤ÍNSKO Jednou z chránûn˘ch krajinn˘ch oblastí (od roku 1976), které zasahují na území Litomûfiicka, je Kokofiínsko. Geologicky jde o naprosto odli‰n˘ typ neÏ âeské stfiedohofií. Vyskytují se tu pfiedev‰ím kvádrové pískovce v rÛzn˘ch stadiích jejich rozpadu. Zajímavou scenérii této oblasti tvofií stupÀovité plo‰iny, protkávané kaÀonovit˘mi údolími. V dÛsledku zvûtrávání hornin vznikají na skalních blocích rÛzné v˘klenky, skalní okna a brány.
âESKÉ ST¤EDOHO¤Í Pomûrnû rozsáhlé pohofií, jedineãné svou znaãnou ãlenitostí a unikátním reliéfem, rozkládající se na území sedmi okresÛ. Vzniklo sopeãnou ãinností v mlad‰ích tfietihorách. Od roku 1976 je vyhlá‰eno chránûnou krajinnou oblastí, na jejímÏ území najdeme 39 pfiírodních památek a rezervací, z toho 15 na Litomûfiicku. âeské stfiedohofií se dûlí na dva podcelky - Vernefiické stfiedohofií (pfieváÏnû na pravém bfiehu Labe) a Mile‰ovské stfiedohofií (na bfiehu levém). PfievaÏují zde dubohabrové lesy a ve vlhãích a vy‰‰ích stinn˘ch polohách buãiny. Z rostlinstva se tu dafií nelesnímu spoleãenství skal a sutí, spoleãenství travnat˘ch slunn˘ch strání stepního a lesostepního charakteru a spoleãenství tzv. bíl˘ch strání s opukov˘m podkladem roste zde mnoho vzácn˘ch druhÛ (napfi. orchideje - ãeleì vstavaãovit˘ch). Zajímavostí je i v˘skyt je‰tûrky zelené (na‰e nejvût‰í je‰tûrka, dorÛstající aÏ 30 cm), ledÀáãka fiíãního, skorce vodního atd.
Z fauny zde mÛÏeme zahlédnout napfi. ãolka horského, datla ãerného a h˘la obecného.
BÍLÉ STRÁNù Národní pfiírodní památka. Nachází se v tûsné blízkosti mûsta Litomûfiic. Vyskytují se zde ekosystémy, charakteristické pro jiÏní a jihov˘chodní okraj âeského stfiedohofií. Tato oblast byla chránûna jiÏ pfied rokem 1938 nûmeck˘m okra‰lovacím spolkem. Podkladem Bíl˘ch strání jsou vápnité slínovce. Suché a teplé klima údolí Pokratického potoka vytváfií podmínky pro v˘skyt teplomiln˘ch travnat˘ch porostÛ, napfi. lnu Ïlutého a lnu tenkolistého, sasankovky lesní a medovníku meduÀkolistého. Toto území patfií k nejv˘znamnûj‰ím na severu âech, protoÏe se zde vyskytují zástupci ãeledi vstavaãovi-
1
t˘ch - na‰ich orchidejí. Roste tu napfi. tofiiã muchonosn˘, vstavaã nachov˘ a stfieviãník pantoflíãek. Lokalita je v‰ak v˘znamná i zoologicky.
a vzácnou kvûtenou u dna rokle chladnomilnou, pfii vrcholcích pfiíkr˘ch skalních stûn teplomilnou. Mezi v˘znamné druhy, které se zde vyskytují, patfií rÛÏe alpská, mûsíãnice vytrvalá a tafiice skalní.
DUBÍ HORA (463 m n. m.) Národní pfiírodní památka. V blízkosti obce Konojedy na severozápadním úboãí masivu Dubí hory bylo odkryto ãelo lávového proudu, vytváfiející neobvyklou formu odluãnosti v podobû vedle sebe naskládan˘ch „bochníkÛ“, které vznikly druhotn˘m pfiíãn˘m rozpukáním. Dubí hora je vût‰inou zalesnûná. Vyskytují se zde chránûné druhy rostlin, jako je mochna skalní a vstavaã osmahl˘.
HRADI·Tù (545 m n. m.) Pfiírodní památka. Kopec u obce Hlinná s ãásteãn˘m borov˘m porostem na vrcholu. Chránûné území je na jeho jiÏním a jihozápadním svahu. Chránûny jsou bylinné porosty, kde se vyskytuje napfi. koniklec otevfien˘, koniklec luãní ãesk˘ a koniklec HackelÛv.
MILE·OVSKÉ ST¤EDOHO¤Í MILE·OVKA (837 m n. m.)
HOL¯ VRCH U HLINNÉ (574 m n. m.) Pfiírodní rezervace. Erodované zbytky ãediãového pfiíkrovu místy tvofií aÏ desetimetrové sloupce. Vyskytují se zde zvlá‰tû chránûné druhy rostlin - koniklec otevfien˘, kter˘ je kriticky ohroÏen˘m druhem, a koniklec luãní ãesk˘. Z dal‰ích rostlin mÛÏeme jmenovat napfi. lilii zlatohlávka a chrpu chlumní.
KALVÁRIE (T¤ÍK¤ÍÎOV¯ VRCH, T¤I K¤ÍÎE) (239 m n. m.) Pfiírodní rezervace. âást pravobfieÏního masivu âeské brány (Porta Bohemica), nacházející se u Velk˘ch Îernosek. Chránûné území se skládá ze dvou vrchÛ - Kalvárie a Velké Venduly -, které jsou oddûleny Jelením pfiíkopem. Nalezneme zde stepní kvûtenu - kozinec rakousk˘, kavyl IvanÛv, kosatec bezlist˘, tafiici skalní, diviznu brunátnou a mnoho dal‰ích.
PLE·IVEC (509 m n. m.) Pfiírodní památka. Vrch s rozlehl˘mi ãediãov˘mi sutûmi, na jejichÏ úpatí (ze západní a severozápadní strany) se nachází ledové jámy, kde se aÏ do konce jara drÏí sníh a led. Lokalita je v˘znamn˘m hnízdi‰tûm vzácn˘ch druhÛ ptákÛ, pfiedev‰ím dravcÛ a sov.
RADOB¯L (399 m n. m.) Pfiírodní památka. Pfiírodní památkou ãediãového vrchu nad mûstem Litomûfiice je tûÏbou odkrytá jeho severojiÏní ãást, kde mÛÏeme pozorovat sloupcovitou odluãnost horniny. JiÏní svahy jsou pokryty travnatou vegetací skalní stepi. Vyskytují se zde vzácné a chránûné druhy rostlin, mezi nimiÏ najdeme diviznu brunátnou, bûlozáfiku liliovitou a kozinec bezlodyÏn˘.
BOB¤Í SOUTùSKA Pfiírodní památka. Údolí Bobfiího potoka pramenícího na úboãí Bukové hory ve v˘‰ce 600 m s vodopády
2
Národní pfiírodní rezervace. Mile‰ovka, nejvy‰‰í hora âeského stfiedohofií se vypíná nad obcí Velemín a v˘raznû pfievy‰uje okolní terén, coÏ zpÛsobuje velkou vûtrnost a silnou boufikovou aktivitu (v prÛmûru je zde roãnû pouze 5 dnÛ bezvûtfií a 30 boufikov˘ch dnÛ). Tím jsou poznamenány pfiedev‰ím stromy, které tady mají typickou vlajkovou nebo bajonetovou formu. Velmi v˘znamné jsou bezlesé ãásti hory, pfiedev‰ím pak cca 30 m vysoká skalní stûna naz˘vaná „V˘fií skály“. Vyskytuje se zde napfi. kapradinka skalní, kosatec bezlist˘ a medvûdice léãivá. Od roku 1905 je na vrcholu meteorologická stanice a turistická chata.
LOVO· (570 m n. m.) Národní pfiírodní rezervace, kterou vede nauãná stezka „Lovo‰ - Boreã“. Toto chránûné území zahrnuje vrcholky a ãásteãnû i svahy dvou vrchÛ - Velkého a Malého Lovo‰e - s odli‰nou geologickou stavbou. Velk˘ Lovo‰ (570 m) je v˘znamnou krajinnou dominantou. Je tvofien ãediãov˘mi horninami a má bohat‰í vegetaci. Vyskytují se zde travnaté porosty skalní ste-
pi, lesostepní porosty a suÈov˘ les, vãetnû chránûn˘ch druhÛ rostlin, napfi. tfiemdava bílá, kosatec bezlist˘, koniklec luãní ãesk˘ a bûlozáfika liliovitá. Mal˘ Lovo‰ (489 m), naz˘van˘ téÏ Kybiãka, je tvofien˘ znûlcov˘mi horninami.
BOREâSK¯ VRCH (446 m n. m.) Národní pfiírodní památka, kterou vede nauãná stezka „Lovo‰ - Boreã“. Zalesnûn˘ kopec u Velemína s rozlehl˘mi deskov˘mi sutûmi na svazích. Zvlá‰tností jsou pfiedev‰ím v zimním období tzv. ventaroly - v˘rony teplého a vlhkého vzduchu. Jev pfiipomíná komínov˘ tah u kamen - na úpatí svahu je nasáván vzduch, kter˘ se v puklinách ohfiívá a obohacuje o vlhkost a poté stoupá nahoru k otvorÛm u vrcholu kopce. V letním období proudí vzduch obrácenû, a tak mÛÏeme spatfiit na úpatí kopce ledové krápníky. Teplotní rozdíl okolního prostfiedí a z ventarol unikajícího vzduchu b˘vá aÏ 16 stupÀÛ. Vyskytují se zde rostliny, které nesná‰ejí teploty pod bodem mrazu. Mezi zvlá‰È chránûné druhy patfií napfi. koniklec otevfien˘, hvozdík py‰n˘ a kosatec bezlist˘.
STÁTNÍ ZÁMEK LIBOCHOVICE Náv‰tûvníky Libochovic pfiivítá na libochovickém námûstí nádhern˘ barokní zámek, zrcadlící se ve vodách fieky Ohfie. Patfií k nejv˘znamnûj‰ím barokním památkám v âeské republice. PÛvodní dfievûnou tvrz, která zde stávala jiÏ na poãátku 13. století, nechal její tehdej‰í majitel Zbynûk Zajíc z Valdeka, pán z Hazmburka, ve 14. století pfiestavût do gotické podoby, ale jiÏ roku 1424 tvrz vypálili husité a zÛstala v rozvalinách. Teprve roku 1558, kdy se majiteli libochovického panství stali Lobkovicové (Jan z Lobkovic), se zaãalo s v˘stavbou jednopatrového zámku v renesanãním slohu. Po bitvû na Bílé hofie (kdy byl poslední z rodu LobkovicÛ za úãast na vzpoufie proti císafii odsouzen a uvûznûn na hradû Lokti,
B¤EZINA Pfiírodní rezervace. Nachází se pod Mile‰ovkou cca 3 km od obce Mile‰ov. Chránûna je zde více neÏ 170 let stará kvûtnatá buãina a jediné ra‰elini‰tû v Mile‰ovském stfiedohofií, vzniklé v dÛsledku pfiehrazení sesuvem a nahromadûním vody. Na hladinû takto vzniklého jezírka s dvûma ostrÛvky Ïivé ra‰eliny rozkvétají v pozdním letû Ïluté kvûty bublinatky obecné. Dafií se zde i rosnatce okrouhlolisté. Faunu zastupuje pfiedev‰ím ãolek obecn˘, ropucha zelená a skokan hnûd˘.
LIPSKÁ HORA (689 m n. m.) Pfiírodní rezervace. Nad obcí Lipá se tyãí skalnat˘ znûlcov˘ vrch, ãásteãnû zalesnûn˘, s ãetn˘mi kfiovinami a vzácnou kvûtenou, mezi níÏ najdeme hvozdík siv˘, bûlozáfiku liliovitou a medvûdici léãivou. Na vrcholov˘ch skalních plotnách mÛÏeme pozorovat pfiírodní deskovit˘ rozpad horniny.
KO·ËÁLOV (481 m n. m.) Pfiírodní památka. Mohutn˘ skalnat˘ ãediãov˘ vrch nad mûstem Tfiebenice. Chránûny jsou ãásti svahÛ a skal s teplomiln˘mi spoleãenstvy rostlin, mezi neÏ patfií napfi. hlaváãek jarní, kosatec bezlist˘. Vyskytuje se zde ve vût‰í mífie i dub p˘fiiv˘ - ‰ipák.
kde r. 1613 zemfiel) získali zámek ·ternberkové. Pfii velkém poÏáru Libochovic v roce 1661 v‰ak vyhofiel i zámek a nedlouho poté, roku 1676, bylo panství prodáno rakouskému ‰lechtici Gundakaru Dietrichsteinovi, kter˘ nechal zámek pfiestavût v letech 1683 - 1690 do barokní podoby. Stavbou byl povûfien italsk˘ architekt A. della Porta. Od té doby zámek svÛj vzhled uÏ v˘raznû nezmûnil. V zámeckém interiéru je nejvût‰ím a nejhonosnûj‰ím prostorem tzv. SaturnÛv sál, kter˘ prostupuje dvûma patry budovy. Jednotlivé komnaty zámku jsou zdobeny nástropními malbami - freskami od italského malífie F. Marchettiho. K nejcennûj‰ím exponátÛm patfií fiada gobelínÛ z Bruselu, Antverp a Audenardu. Náv‰tûvníky zaujme také velké mnoÏství rÛzn˘ch zámeck˘ch kachlov˘ch kamen. V˘zdobu místností doplÀují kolekce pláten od C. Schrödra (uãitele P. Brandla). Stálá expozice v pamûtní síni zámku pfiipomíná Ïivot a dílo geniálního vûdce - lékafie, básníka a pedagoga svûtového vûhlasu Jana Evangelisty Purkynû, kter˘ se zde roku 1787 narodil.
3
Pfiilehl˘ zámeck˘ park zaloÏil koncem 17. století ãesk˘ zahradník J. Tulipán po vzoru francouzsk˘ch versaillesk˘ch zahrad. Park byl pozdûji roz‰ífien a koncipován jako park anglick˘. Na jeho nynûj‰ích 25 hektarech je velké mnoÏství vzácn˘ch cizokrajn˘ch stromÛ, mezi nimiÏ se procházejí pávi a dokreslují vzácnost zámku. Pro náv‰tûvníky jsou pfiipraveny tradiãní prohlídky historick˘ch interiérÛ i exteriérÛ a v sezónû netradiãní veãerní prohlídky za úãasti historick˘ch postav a stra‰idel a v Saturnovû sále oblíbené koncerty. Kontakt: Státní zámek Libochovice, ãp. 1 411 17 Libochovice tel.: 0419/591443, fax: 0419/591140 e-mail:
[email protected] Otvírací doba: V., VI. + IX. Út - Ne 9 - 17 hod. VII. + VIII. Út - Ne 9 - 18 hod. IV. + X. So + Ne 9 - 16 hod. XI. - III. zavfieno (moÏno pfiedem objednat) Po zavfieno.
STÁTNÍ ZÁMEK PLOSKOVICE PoblíÏ Litomûfiic byl v letech 1720 - 1725 na místû zbofiené pÛvodní stfiedovûké tvrze postaven zámek jako letní sídlo pro Annu Marii Franti‰ku, pozdûji velkovévodkyni toskánskou. Stavitelem (dle návrhu litomûfiického stavitele O. Broggia) byl pravdûpodobnû K. I. Dienzenhofer. Roku 1805 pfiecházejí Ploskovice do majetku toskánské vûtve HabsburkÛ a roku 1849 se celé ploskovické panství stalo soukrom˘m majetkem penzionovaného císafie Ferdinanda V. Dobrotivého z rodu HabsburkÛ, posledního korunovaného ãeského krále. V té dobû (1851 - 1853) byl zámek roz‰ífien (pfiistavûno druhé patro), interiér upraven a pÛvodnû parková zahrada pfiemûnûna a roz‰ífiena na pfiírodní krajinn˘ park v anglickém stylu s vodními plochami a sochafiskou v˘zdobou. Stavebních prací se ujali J. Bûlsk˘ a J. Pokorn˘, ktefií zdÛraznili rokokov˘ ráz zámku. Vnitfiní v˘zdobu provádûl malífi J. Navrátil a sochafi V. Lev˘. V majetku HabsburkÛ byly Ploskovice aÏ do roku 1918, kdy se jejich správy ujal ãeskoslovensk˘ stát.
Zfiídil zde letní sídlo ministerstva zahraniãních vûcí, ãast˘mi hosty b˘vali Edvard Bene‰ a Jan Masaryk. Pro náv‰tûvníky zámku jsou pfiipraveny tradiãní prohlídky historick˘ch interiérÛ i exteriérÛ, v sezónû netradiãní veãerní prohlídky za úãasti historick˘ch postav a stra‰idel. Oblíbené jsou zdej‰í koncerty. Kontakt: Státní zámek Ploskovice, ãp. 1 411 42 Ploskovice, tel./fax: 0416/749092 Otvírací doba: V., VI. + IX. Út - Ne 9 - 17 hod. VII. + VIII. Út - Ne 9 - 18 hod. IV. + X. So + Ne 9 - 16 hod. XI. - III. zavfieno (moÏno pfiedem objednat) Po zavfieno.
STÁTNÍ HRAD HAZMBURK ·irokému okolí dominuje zfiícenina hradu Hazmburk, postaveného po polovinû 13. století na území rodu LichtemburkÛ. Od roku 1335 se nacházel v majetku ZbyÀka Zajíce z Valdeka, podle nûhoÏ dostal hrad nové jméno (pÛvodní název Klap˘ se zmûnil na Hasenburg - ZajícÛv hrad - poãe‰tûno na Hazmburk). Tehdy byl hrad roz‰ífien o v˘chodní ãást s oválnou âernou vûÏí. Roku 1336 se hrad dostal do vlastnictví krále Jana Lucemburského, kter˘ jej roku 1558 prodal LobkovicÛm. Po polovinû 16. století byl hrad opu‰tûn. S jeho zbytky, pfiedev‰ím s âernou vûÏí, je spjato mnoho povûstí. V˘stup vás odmûní pfiekrásn˘m v˘hledem na celou krajinu, prÛvodci vás provedou po celém areálu hradu a umoÏní vám i v˘stup na tzv. Bílou vûÏ. Na hradû jsou pofiádána v turistické sezónû ãetná tematická vystoupení a speciální programy. Kontakt: Státní zámek Libochovice, ãp. 1 411 17 Libochovice tel.: 0606/820015, fax: 0416/591140 Otvírací doba: I. - III. 10 - 16 hod. IV. - IX. 10 - 18 hod. X. - XII. 10 - 16 hod.
VODNÍ HRAD BUDYNù NAD OH¤Í Hrad vlastnili ãe‰tí panovníci aÏ do doby Jana Lucemburského, kter˘ jej prodal ZajícÛm z Hazmburka, v jejichÏ majetku byl aÏ do roku 1613, kdy pfie‰el do rukou ·ternberkÛ. Posledními majiteli ‰lechtického pÛvodu byli Herbersteinové a od roku 1946 je objekt ve vlastnictví mûsta Budynû. PÛvodnû dfievûn˘ hrad nechal na poãátku 13. století
4
král Pfiemysl Otakar I. pfiestavût na ranû gotick˘ vodní hrad a ve druhé polovinû 15. století se opût doãkal pfiestavby, tentokrát pozdnû gotické. Poslední velk˘ zásah probûhl roku 1575, kdy byl upraven na renesanãní zámek, pÛvodnû ãtyfikfiídl˘, a stal se nejhonosnûj‰ím pansk˘m sídlem v âechách. Do dne‰ních dob se dochovala jeho západní a severní ãást. Kontakt: tel.: 0411/862395 Otvírací doba: IV. - IX. Út - Ne 10.30-11.30 hod., 13.30-15.30 hod. X. - III. So - Ne 13.30 - 15.30 hod. Zájezdy lze objednat i mimo náv‰tûvní dobu.
HELFENBURK (HRÁDEK) âast˘m v˘letním cílem v okolí Ú‰tûka je hrad Helfenburk, zvan˘ také Hrádek. První zmínky sahají do roku 1375, kdy jej Hanu‰ z Helfenburku prodal i s cel˘m panstvím praÏskému arcibiskupovi Janu Oãkovi z Vla‰imi. Ten hrad podstatnû roz‰ífiil. Jeho nástupce Jan z Jen‰tejna nechal v letech 1390-1395 vybudovat hlavní mohutnou ãtyfibokou vûÏ a dokonãil dodnes zachované hradby 12 m vysoké a 277 m dlouhé. Zachované brány s vpadlinami pro padací mosty jsou názornou ukázkou stfiedovûké fortifikace. Za vlády praÏsk˘ch arcibiskupÛ hrad slouÏil jako skr˘‰ pro klenoty, relikvie a pro knihovnu Svatovítského chrámu v Praze. Hrad mûnil majitele, vlastnili jej mj. Michalovicové, RoÏmberkové a ·ternberkové. V roce 1467 ho dobyla vojska krále Jifiího z Podûbrad. Po majetkov˘ch pfiesunech dostali Helfenburk Sezimové, ktefií zde v‰ak jiÏ nebydleli. O víkendech, kdy je na hradû prÛvodcovská sluÏba, je moÏno obdivovat z hradní vûÏe pÛdorys hradu, okolní lesy a siluetu Velkého a Malého Sedla.
Jindfiichovi, pfiedku rytífiského rodu Kam˘ck˘ch z Pokratic. Roku 1352 hrad získal Jan Zajíc z Hazmburka. Poté se majitelé hradu stfiídali, byl opu‰tûn aÏ kolem roku 1600, kdy jeho v˘znam upadl po v˘stavbû nového ‰lech-tického sídla - novorenesanãního zámeãku.
KO·ËÁLOV Skalnat˘ ãediãov˘ vrch se zbytky hradu nad Tfiebenicemi, odkud je nádhern˘ rozhled po okolní krajinû. Hrad s velkou kvádrovou oválnou vûÏí byl vybudován asi na poãátku 14. století jako centrum pro správu majetku klá‰tera sv. Jifií na PraÏském hradû. Hrad je poprvé písemnû doloÏen roku 1372. S nástupem husitství získali hrad i s dal‰ím klá‰terním majetkem Kaplífiové ze Sulevic. Objekt byl v‰ak pro majitele nepohodln˘, a proto si nechali u vsi Ko‰Èálova postavit dvû tvrze. V období tfiicetileté války je jiÏ uvádûn jako pust˘. Bohaté archeologické nálezy z této lokality je moÏno spatfiit v Muzeu ãeského granátu v Tfiebenicích.
OLTÁ¤ÍK (HRÁDEK) Zbytky hradu na vrchu hory (565 m n. m.) nad obcí Dûkovka, odkud je pûkn˘ rozhled do okolního kraje. Po roce 1426 ho zaloÏil husitsk˘ hejtman Jakoubek z Vfiesovic na ochranu svého majetku v jihozápadní ãásti âeského stfiedohofií pfied katolick˘mi pány z Hazmburka a Kaplífii ze Sulevic. Ve druhé polovinû 15. století se hrad dostal do majetku rytífiÛ z Polenska, od roku 1468 pánÛ z Hazmburka a od druhého desetiletí 16. století jej vlastnil Vilém z Ilburka. Jako pust˘ je uvádûn od roku 1544.
KALICH Mohutn˘ skalnat˘ vrch nad obcí Tfiebu‰ín se zbytky ÎiÏkova hradu, postaveného roku 1421 na místû pÛvodního opevnûní fiádu nûmeck˘ch kfiiÏovníkÛ, které Jan ÎiÏka z Trocnova dobyl na jafie roku 1421 pfii svém taÏení proti Litomûfiicím. KdyÏ ÎiÏka pfii‰el i o druhé oko, stal se Kalich jeho útoãi‰tûm. Po smrti ÎiÏky zÛstal Kalich v drÏení jeho bratra Jaroslava a sestry AneÏky a zfiejmû zde Ïila i ÎiÏkova dcera. Husitská posádka tu setrvala i po poráÏce husitÛ v bitvû u Lipan aÏ do roku 1437. Majitelé se pak stfiídali, hrad byl osídlen do poslední ãtvrtiny 15. století.
K dal‰ím zajímav˘m místÛm se zbytky a rozvalinami star˘ch hradÛ patfií Levín, Lití‰, Oparno, Ostr˘, Panna, Skalka a ·ebín.
KAM¯K Novorenesanãní zámeãek a zfiícenina hradu tvofií dominantu okolí. Hrad byl dostavûn kolem roku 1319 ãesk˘m králem Janem Lucembur-sk˘m a udûlen v léno
5
BROZANY Obec na fiece Ohfii, poprvé zmiÀovaná roku 1216. Nachází se zde kostel sv. Gottharda, pÛvodnû románsk˘, postaven˘ ve 2. ãtvrtinû 13. století a nûkolikráte pfiestavovan˘ (goticky i renesanãnû). Zajímav˘ je i renesanãní ml˘n vyzdoben˘ psaníãkov˘mi sgrafity a renesanãní tvrz ze 3. ãtvrtiny 16. století.
BUDYNù NAD OH¤Í B˘valé královské mûsto, kde uprostfied námûstí stojí farní kostel sv. Václava, pÛvodnû ranû gotick˘ (ze 13. století), poté nûkolikráte upravovan˘ a po poÏáru mûsta roku 1669 vystavûn˘ v barokní podobû. Uvnitfi kostela nalezneme cennou oltáfiní menzu a památky na b˘valé drÏitele mûsta rod ZajícÛ z Hazmburka (napfi. epitaf Jifiího Zajíce z Hazmburka z roku 1577).
DOKSANY Památkov˘ komplex stfiedoevropského v˘znamu, pÛvodnû románsk˘ Ïensk˘ premonstrátsk˘ klá‰ter, byl zaloÏen knûÏnou Gertrudou (manÏelka kníÏete Václava II.) v letech 1144 - 1146. V husitsk˘ch dobách byl nûkolikrát zpusto‰en a na konci 17. století baroknû pfiestavûn. V roce 1782 do‰lo k jeho zru‰ení a v 19. století k úpravû na zámek s hospodáfisk˘m zázemím. V˘znamnou památkou je barokní klá‰terní kostel Narození Panny Marie, postaven˘ v letech 1710 1720 T. Hafeneckerem na místû pÛvodní románské baziliky z poãátku 13. století. Dodnes je zachována krypta a baroknû pfiestavûná apsida. Kostel sám má bohatou barokní v˘zdobu.
6
Pozoruhodná je vstupní brána. V klá‰terním parku jsou rozmístûné men‰í objekty - pavilony, salla terena a rÛzné plastiky.
HORA ¤ÍP Mytická hora âeské zemû, jejíÏ vrchol byl podle nálezÛ pravûké a stfiedovûké keramiky patrnû kultovním místem. Románská rotunda sv. Jifií a Vojtûcha zde stála jiÏ pfied rokem 1126, v témÏe roce, na poãest vítûzství kníÏete Sobûslava I. v bitvû u Chlumce nad nûmeck˘m králem Lotharem, byla pfiestavûna. Hora ¤íp je místem konání mnoha národních poutí a táborÛ lidu. V roce 1848 byl odtud slavnostnû odvezen kámen do základÛ Národního divadla v Praze.
HO·ËKA Obec doloÏená k roku 1352, která se uÏ ve 14. století stala mûsteãkem. B˘val zde pravdûpodobnû i panovnick˘ dvÛr PfiemyslovcÛ. PÛvodnû románsk˘ kostel sv. Otmara byl goticky pfiestavûn a v 18. století zbarokizován. Dal‰ím kostelem na katastru obce je pozdnû barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z poloviny 18. století. Na námûstí sloup Nejsvûtûj‰í Trojice, pocházející z roku 1737.
LIBù·ICE Na místû pÛvodní ranû barokní jezuitské rezidence z roku 1654 byl vybudován v letech 1738 - 1752 pozdnû barokní zámek, pfied nímÏ jsou ãetné barokní sochy svûtcÛ a andílkÛ. Na návsi empírov˘ kostel Nanebevzetí Panny Marie (z let 1813 - 1816) se star‰í vûÏí pÛvodního kostela.
LITOMù¤ICE Sídlo litomûfiické diecéze a sídelní biskupské mûsto. Na Dómském vrchu zaloÏil jiÏ roku 1057 kníÏe Spytihnûv II. kapitulu s románskou bazilikou, pozdûji goticky pfiestavûnou a zbofienou v letech 1662 - 1664. Roku 1655 zde bylo zaloÏeno biskupství, pro jehoÏ potfieby byl pÛvodní kostel pfiestavûn v letech 1663 1670 litomûfiick˘mi staviteli G. Broggiem a B. Spinettim. Dokonãovací práce provedl D. Orsi. Bohaté v˘zdobû interiéru vévodí ãerná a zlatá barva, jsou tu mj. obrazy K. ·kréty. Po katedrále realizoval G. Broggio v letech 1689 1701 v˘stavbu biskupské
rezidence (dnes sídlo v pofiadí osmnáctého litomûfiického biskupa) a kaple sv. Jana Kfititele (1667). Církevní komplex na Dómském vrchu dotváfiejí kanovnické domky, objekt probo‰ství a kapitulní konzistofi. I ve mûstû nalezneme celou fiadu církevních objektÛ, napfi. barokní kostel sv. Václava, dûkansk˘ kostel V‰ech svat˘ch, jezuitsk˘ kostel Zvûstování Panny Marie, klá‰terní kostel sv. Jakuba, kapucínsk˘ kostel sv. Ludmily a kostel sv. Vojtûcha.
LOVOSICE První zmínka pochází z roku 1143, kdy se objevují v darovací listinû krále Vladislava II. jako zboÏí strahovského klá‰tera. Barokní kostel sv. Václava na námûstí byl postaven v letech 1733 - 1748 P. A. Versou a vyzdoben˘ freskami J. J. Czecha. Má pfieváÏnû rokokov˘ interiér. Na v˘chodní stranû je umístûna fiada pískovcov˘ch plastik z 18. a 19. století. V západní ãásti mûsta stojí secesní evangelick˘ kostel z roku 1907.
letí O. Broggiem jako baroknû gotick˘, augustiniánsk˘ klá‰ter, zachovan˘ pfieváÏnû v podobû z 1. poloviny 14. století. Za jednu z nejhezãích kaplí je povaÏována kaple sv. Viléma, postavená roku 1726 O. Broggiem a vyzdobená freskami V. V. Reinera.
TEREZÍN Pevnostní mûsto, na v˘chodní stranû námûstí je centrálnû umístûn kostel Vzkfií‰ení Pánû. Jedná se o empírovou stavbu z let 1805 - 1810, na niÏ z obou stran navazují klasicistní objekty.
Ú·TùK Historické mûsto na skalním ostrohu nad soutokem Loubního a Ú‰tûckého potoka. Námûstí dominuje barokní kostel sv. Petra a Pavla z roku 1772. V jeho interiéru jsou dfievûné plastiky fiezbáfie J. J. Vanãury a oltáfiní obraz od K. ·kréty. S kostelem tvofií pÛsobiv˘ celek honosná budova barokního dûkanství, postavená zfiejmû O. Broggiem.
VETLÁ V obci zasluhuje pozornost pfiedev‰ím pÛvodnû románsk˘ kostel sv. Jakuba Vût‰ího z 2. poloviny 12. století, na konci 14. století goticky pfiestavûn˘. Jde o nejsevernûj‰í halové dvoulodí v Evropû a o jednu z nejcennûj‰ích církevních staveb na litomûfiickém venkovû.
OSTRÉ B˘valé poutní místo na návr‰í zvaném Kalvárie se skupinou tfií kaplí s BoÏím hrobem, patrnû od O. Broggia z let 1703 - 1707. Zachovalo se mohutné schodi‰tû se zbytky kfiíÏové cesty a barokních soch.
ROUDNICE NAD LABEM Mûsto patfiilo aÏ do roku 1431 praÏsk˘m arcibiskupÛm, coÏ se zákonitû projevilo i v jeho architektonickém v˘voji. Dokládá to pfiedev‰ím pÛvodnû gotick˘ kostel Panny Marie, upravovan˘ v 1. polovinû 18. sto-
ÎITENICE Obec je pfiipomínána k roku 1139. Mimo renesanãního zámku zde objevíme i pÛvodnû románsk˘ kostel sv. Petra a Pavla, pfiestavûn˘ nejdfiíve goticky, pak ranû baroknû. Z tohoto kostela pocházejí i ãtyfii románské sochy evangelistÛ, nyní umístûné v muzeu a galerii litomûfiické diecéze v Litomûfiicích. PoblíÏ obce je pÛvodnû barokní kaple z 2. poloviny 17. století, zvaná Loreta, upravená roku 1908 na lurdskou kapli s umûlou jeskyní.
7
STAR¯ T¯N
SRDOV
Vesnická památková rezervace. Ves, zmiÀovaná jiÏ roku 1057 jako majetek litomûfiické kapituly, je typickou ukázkou lidové architektury v litomûfiickém regionu. Jádro obce tvofií cenné uskupení dfievûn˘ch lidov˘ch staveb s hrázdûn˘mi patry a pfiístavky z 18. a 19. století.
Vesnická památková zóna. Ves leÏící pod v˘chodním úpatím masivu Sedla, doloÏená k roku 1209. Nacházejí se tu ãetné objekty lidové architektury, zejména dfievûné stavby z 18. a 19. století.
RA·OVICE BROCNO Vesnická památková zóna. Ves pfiipomínaná k roku 1357, kdy byla rytífisk˘m statkem. Od roku 1623 vedena jako mûsteãko se dvorem a tvrzí. Zajímavé jsou ãetné stavby lidového charakteru, roubené domy z pfielomu 18. a 19. století a nûkolik hrázdûn˘ch domÛ.
DOLNÍ NEZLY Vesnická památková zóna. Ves poblíÏ Ploskovic s dfievûn˘mi lidov˘mi stavbami jak rouben˘mi, tak hrázdûn˘mi. Nacházejí se zde i empírové a pozdnû barokní zdûné domy.
Vesnická památková zóna. Ves (zmiÀovaná roku 1552) s ãetn˘mi lidov˘mi dfievûn˘mi stavbami, vût‰inou rouben˘mi, pocházejícími z 18. a 19. století. V obci nalezneme i pseudorománskou kapli z roku 1875.
KONOJEDY Malá ves s lidovou architekturou (roubené a hrázdûné domy z první poloviny 19. století, zdûné empírové domy). Zpustl˘ pozdnû barokní zámek, pÛvodnû klá‰ter fiádu servitÛ z let 1739 - 1758 s pozdnû barokním kostelem Nanebevzetí Panny Marie (postaven na místû star‰ího kostela v letech 1747 - 1762).
KUNDRATICE Podhorská víska pod vrchem Varho‰tûm (639 m n. m.), pfiipomínaná roku 1837. Lidové stavby roubené i hrázdûné, dfievûná zvoniãka s plechovou stfií‰kou, vila „Jindfii‰ka“ z roku 1867 v tzv. horském slohu, vila v˘znaãného litomûfiického historika a politika J. Lipperta z roku 1884, pozdnû empírová hájovna.
LIBù·ICE Obec existovala jiÏ pfied rokem 1239, kdy je poprvé zmiÀována. Zajímavostí je pozdnû barokní zámek od K. I. Dienzenhofera z let 1738 - 1752 (pÛvodnû ranû barokní rezidence fiádu jezuitÛ z roku 1654). Nacházejí se zde mnohé dfievûné i zdûné objekty lidového charakteru.
LUKOV
CHOTINùVES Vesnická památková zóna. Ves na Ú‰tûcku, pfiipomínaná k roku 1323, s rouben˘mi a hrázdûn˘mi stavbami lidového charakteru a zdûn˘mi, pozdnû empírov˘mi domy z 19. století.
SLATINA Vesnická památková zóna. Ves pod v˘chodním úpatím hradu Hazmburka, doloÏená jiÏ v 60. letech 12. století. âetné zdûné usedlosti zemûdûlského charakteru. Pozoruhodn˘ kostel sv. Jana Nepomuckého (zmiÀovan˘ roku 1384, pozdûji baroknû upraven˘) s renesanãní vûÏí z roku 1597.
8
Obec existující jiÏ pfied rokem 1120, ãetné lidové dfievûné objekty jsou vût‰inou roubené, mají zdobené ‰títy a pavlaãe. Zdûné empírové domy pocházejí z 19. století.
T¤EBU·ÍN Ves na jiÏním svahu vrchu Kalicha se stejnojmenn˘m hradem, doloÏená roku 1169. Byla majetkem litomûfiického kastelána Bleha, kter˘ se po této osadû i naz˘val. V 50. letech 20. století bylo poblíÏ kostela odkryto patrnû jeho opevnûné sídlo. Z pamûtihodností mÛÏeme zhlédnout celou fiadu staveb lidové architektury, barokní kostel sv. Mikulá‰e z roku 1710 s kaplí sv. Jana Nepomuckého a zámek z 2. poloviny 17. století.
ROZHLEDNY HLÁSKA - ROUDNICE NAD LABEM Je pozÛstatkem stfiedovûkého opevnûní mezi Star˘m a Nov˘m mûstem z 15. století. SlouÏila k obranû mûsta, hlá‰ení ponocného a ohla‰ování poÏárÛ. V prÛbûhu staletí byla mnohokrát pfiestavována. MÛÏeme z ní zhlédnout cel˘ stfied mûsta s mnoh˘mi barokními, empírov˘mi, klasicistními ãi novodob˘mi objekty.
KRATOCHVÍLOVA ROZHLEDNA Nachází se rovnûÏ v Roudnici nad Labem na návr‰í v parku poblíÏ mûstského centra. Slavnostnû byla otevfiena 11. fiíjna 1935. Je vysoká 13 m a patfií k nejhezãím prvorepublikov˘m vyhlídkov˘m vûÏím.
LOVO· (570 m n. m.) âediãov˘ kuÏel spojen˘ s o nûco niωím znûlcov˘m hfiebenem zvan˘m Mal˘ Lovo‰ (téÏ Kybiãka) tvofií dominantu prÛmyslového mûsta Lovosic. Na vrcholu Lovo‰e se nachází turistická chata; kruhov˘ v˘hled z terasy zahrnuje âeskou tabuli (¤íp, Hazmburk) a ostatní vrcholky âeského stfiedohofií (Mile‰ovka, Kleteãná, Ostr˘, Boreã, Sutomsk˘ vrch, Ko‰Èálov, Ovãín, Radob˘l). Svahy Lovo‰e jsou vyhlá‰eny pfiírodní rezervací. Vede zde nauãná stezka „Lovo‰ - Boreã“.
MOSTNÁ HORA Vyv˘‰enina s lesoparkem nad Litomûfiicemi, jejíÏ název je odvozen od svozu dfieva na stavbu dfievûného mostu pfies fieku Labe. Dominantou Mostné hory je jiÏ od roku 1910 vyhlídková vûÏ s v˘letní restaurací, postavená v nûmeckém romantickém slohu firmou Krause-Poselt dle plánÛ architekta V. Krause. Vinárna (veranda, taneãní sál) a altán byly pfiistaveny aÏ roku 1934. Pfiíjemná procházka mûstsk˘m lesoparkem, v˘hledy na Litomûfiice, Terezínskou kotlinu, Hazmburk, ¤íp atd.
VARHO·Ë (639 m n. m.) Severnû od Litomûfiic nad obcí Sebuzín, poblíÏ obce Hlinná se na vrcholku Varho‰tû tyãí cca 20 m vysoká ocelová rozhledna, která stojí na místû pÛvodní dfie-
vûné z roku 1927. Pfiekrásn˘ kruhov˘ rozhled na celé âeské stfiedohofií, Kru‰né hory a âeskou tabuli a za pfiíznivého poãasí i na Mûlník se soutokem Labe a Vltavy. Hladinu Labe odtud spatfiíte celkem osmkrát (od stfiekovské pfiehrady aÏ ke ·tûtí). Pfiístup je od Sebuzína po znaãené cestû s vysok˘m pfiev˘‰ením. Autem je moÏné dojet na parkovi‰tû do sedla pod Varho‰È, odtud trvá pû‰ky cesta na vrchol 15 minut.
VYHLÍDKOVÁ MÍSTA DÒM „U KALICHA“ - LITOMù¤ICE Vyhlídková vûÏice. PÛvodnû pozdnû gotick˘ dÛm z 1. poloviny 16. století renesanãnû pfiestavûl v letech 1570 - 1580 A. Balli pro mû‰Èanskou rodinu MrázÛ z Mile‰ovky. DÛm „U Kalicha“ (pÛvodní název Pod bání) má jméno podle vyhlídkové vûÏice v podobû kalicha, pfiipomínajícího vinafiské tradice mûsta. V˘stupy na vyhlídkovou vûÏici s prÛvodcem (v˘klad i v angliãtinû a nûmãinû) provozuje od dubna do fiíjna Mûstské informaãní centrum Litomûfiice (Po - So 10 - 17 hod., Ne 10 - 15.30 hod.). Individuální poÏadavky lze dojednat v informaãním centru osobnû nebo telefonicky na ãísle 0416/732440, 0416/718100.
HAZMBURK (418 m n. m.) Severnû od Libochovic nad obcí Klap˘ se nad okolím osamocenû tyãí ãediãov˘ skalní vrch, z jehoÏ vrcholu shlíÏí dominanta této oblasti - zfiícenina gotického hradu z druhé poloviny 13. století. Na západní stranû lemují vrch mohutné ãediãové sloupy. Je moÏno vyjít na hranolovitou Bílou vûÏ, odkud je vidût Ko‰Èálov, Mile‰ovka, Radob˘l, Dlouh˘ vrch, Litomûfiice atd.
HELFENBURK (HRÁDEK) Zfiícenina stfiedovûkého hradu na pískovcovém skalním ostrohu nad Hrádeck˘m dolem leÏí na Ïlutû znaãené turistické trase smûrem z Ú‰tûku pfies Skalku na Husu a âap v chránûné krajinné oblasti Kokofiínsko. O víkendech, kdy je na Hrádku prÛvodcovská sluÏba,
9
je moÏno obdivovat siluetu Velkého a Malého Sedla i lesní scenérie z vrcholku hradní vûÏe. V bezprostfiedním okolí hradu je vyznaãen místní vycházkov˘ okruh.
KALICH (538 m n. m.) Vrch nad obcí Tfiebu‰ín, vzdálen˘ cca 10 km od Litomûfiic. Na vrcholku se takfika kolmo tyãí dvû skaliska oddûlená sedlem. Nalezneme zde zbytky hradu postaveného Janem ÎiÏkou z Trocnova. V˘hledy na Ploskovice, B˘ãkovice, Labe, Roudnici nad Labem, ¤íp, Mûlník aj.
MILE·OVKA (837 m n. m.) Nejvy‰‰í hora âeského stfiedohofií s velkou vûtrností a silnou boufikovou ãinností (v prÛmûru 30 boufikov˘ch dnÛ a pouze 5 dnÛ bezvûtfií v roãnû). Od roku 1905 je na vrcholu meteorologická stanice i turistická chata. Dle A. Humboldta tfietí nejkrásnûj‰í rozhled v Evropû. Mile‰ovka je národní pfiírodní rezervací, pfiístup je proto povolen jen po znaãen˘ch turistick˘ch cestách.
KALVÁRIE (T¤ÍK¤ÍÎOV¯ VRCH, T¤I K¤ÍÎE) (239 m n. m.) Zdaleka viditeln˘ skalní vrch na pravém bfiehu Labe. Na náhorní plo‰inû se táhne valové opevnûní z doby asi 1000 let pfi. n. l. Pozdûji keltské a slovanské hradi‰tû. Kalvárie je vyhlá‰ena pfiírodní rezervací s v˘skytem stepní kvûteny. Tfii kfiíÏe na vrcholu kopce jsou zmiÀovány jiÏ v roce 1587 a váÏe se k nim mnoho povûstí. V˘hled na Velké Îernoseky, Radob˘l, Hazmburk, Lovo‰, Mile‰ovku, Kleteãnou aj.
KO·ËÁLOV (481 m n. m.) Skalnat˘ ãediãov˘ vrch nad Tfiebenicemi. Na strmé vrcholové skále zfiícenina stejnojmenného gotického hradu, z nûhoÏ zÛstalo zachováno ãtyfiboké hradní
RADOB¯L (399 m n. m.) Osamocen˘ vrch nedaleko Litomûfiic, zmiÀovan˘ jiÏ roku 1359, kdy byly jeho svahy vûnovány Karlem IV. mûstu ke zfiízení vinic. Odtud také básník Karel Hynek Mácha na podzim roku 1836 bûÏel pomáhat hasit poÏár, coÏ se mu stalo osudn˘m. Tuto událost pfiipomíná vysok˘ Ïelezn˘ kfiíÏ na vrcholu. Pfiírodní památku tvofií tûÏbou odkryté ãediãové sloupce a nalezi‰tû chránûn˘ch druhÛ rostlin. Pfiekrásn˘ rozhled na âeskou tabuli, Polabskou níÏinu a âeské stfiedohofií.
ROTUNDA SV. JI¤Í A VOJTùCHA NA ¤ÍPU (456 m n. m.)
nádvofií. Svahy Ko‰Èálova jsou vyhlá‰eny pfiírodní památkou s teplomiln˘mi spoleãenstvy rostlin. Nádhern˘ rozhled po okolní krajinû.
¤íp je nejznámûj‰í ãeskou horou. Vrchol hory byl dle nálezÛ pravûké a stfiedovûké keramiky patrnû kultovním místem. Románská rotunda sv. Jifií a Vojtûcha zde stála jiÏ pfied rokem 1126, kdy byla pfiestavûna na poãest vítûzství kníÏete Sobûslava I. nad nûmeck˘m králem Lotharem v bitvû u Chlumce. Z ¤ípu se nask˘tá jeden z nejkrásnûj‰ích pohledÛ na âeskou tabuli, âeské stfiedohofií, Kru‰né hory a za pfiíznivého poãasí je moÏné vidût i Prahu. Otevírací doba rotundy: duben a fiíjen stfieda - nedûle 9 - 16 hod. kvûten - záfií úter˘ - nedûle 9 - 18 hod. V ostatních mûsících je objekt pfiístupn˘ pro pfiedem ohlá‰ené v˘pravy.
SEDLO (726 m n. m.) LIPSKÁ HORA (688 m n. m.) Znûlcov˘ masiv s vrcholov˘mi skalními plotnami se nachází 1 km západnû od obce Lipá. Oblast vyhlá‰ena pfiírodní rezervací (tafiice skalní, hvozdík siv˘, medvûdice léãivá). Kruhov˘ rozhled po ‰irokém okolí âeského stfiedohofií.
10
Nejvy‰‰í bod Vernefiického stfiedohofií. Oblast Sedla je vyhlá‰ena národní pfiírodní rezervací, proto je pfiístup povolen pouze po znaãen˘ch turistick˘ch stezkách. V˘hled do partií âeského stfiedohofií a na âeskou tabuli s ¤ípem.
MùSTSKÉ PAMÁTKOVÉ REZERVACE LITOMù¤ICE - ZAHRADA âECH Litomûfiická oblast charakteristická níÏinami podél fiek a dominantami sopeãn˘ch vrcholkÛ je bohatá na rozmanité pfiírodní typy. Kraj díky úrodnosti získal jiÏ od 17. století název Zahrada âech. Pestr˘ soubor pfiírodních a kulturních památek s rozvinutou sítí turistick˘ch tras ãiní z Litomûfiicka vyhledávan˘ cíl pfii náv‰tûvû této ãásti âech. Na soutoku fiek Labe a Ohfie, v malebné oblasti âeského stfiedohofií leÏí jedno z nejstar‰ích a nejkrásnûj‰ích ãesk˘ch mûst, královské mûsto Litomûfiice, kde v souãasné dobû Ïije necel˘ch 26 000 obyvatel. Historickou slávu královsk˘ch Litomûfiic jako nûmí svûdkové pfiipomínají gotické, renesanãní i barokní stavby, chránûné v mûstské památkové rezervaci, vyhlá‰ené roku 1978. Z 256 objektÛ je jich 104 zapsáno na státním seznamu nemovit˘ch kulturních památek a témûfi v‰echny naleznete v historickém mûstském jádru, ohraniãeném z velké ãásti dochovan˘m gotick˘m opevnûním. Domy okolo námûstí, historická sklepení, mnohé kostely, muzeum, nûkolik galerií a dal‰í zajímavosti, to v‰e ãeká na va‰i náv‰tûvu. Pokud budete znaveni, projdûte na hradební parkány, kde atmosféra místa spolu s v˘hledem na staré Litomûfiice s Dómsk˘m pahorkem ãi na panorama âeského stfiedohofií s Hazmburkem a památnou horou ¤íp vám napoví, proã tento kraj tolik miloval ãesk˘ romantick˘ básník Karel Hynek Mácha. Litomûfiice jsou nejen mûstem bohaté historie, ale i mûstem kultury a sportu. MÛÏete vyuÏít ‰iroké ‰kály nabídky kulturních zafiízení, nav‰tívit koncerty varhanního léta a na litomûfiickém v˘stavi‰ti nûkterou ze zde pofiádan˘ch v˘stav. Chcete-li si radûji zasportovat, nav‰tivte kryt˘ plaveck˘ bazén, koupali‰tû
s tobogánem, tenisové kurty, minigolf, bowling apod. a poblíÏ Litomûfiic i velké píseãné jezero s moÏností koupání, jachtingu a surfování. V zimním období je k dispozici zimní stadion a nedaleko lyÏafisk˘ vlek s lyÏafisk˘mi turistick˘mi trasami po vrcholcích âeského stfiedohofií. Nabízejí se i prohlídkové trasy mûstskou památkovou rezervací a litomûfiick˘m podzemím, v˘stupy na vyhlídkovou vûÏici Kalich a na Dómskou zvonici. NezapomeÀte nav‰tívit Mûstské informaãní centrum Pod Kalichem, kde vám nejlépe poradí, jak strávit ãas ve mûstû, a poskytnou i dal‰í údaje o Litomûfiicích a okolí, o ubytování, stravování, sluÏbách atd.
TEREZÍN - PEVNOST NA OH¤I Mûsto (roku 1782 pov˘‰ené na královské svobodné mûsto) je svûtov˘m unikátem pevnostního stavitelství sklonku 18. století a pfiedstavuje vrchol a zároveÀ konec bastionového zpÛsobu opevÀování. Je jedinou bastionovou pevností, která byla postavena v ãistém slohu francouzské fortifikaãní ‰koly Meziéres a je zároveÀ první novovûkou pevností. Stavebníkem byl roku 1780 císafi Josef II., kter˘ osobnû poloÏil základní kámen a mûsto nazval na poãest své matky Marie Terezie. Témûfi po celém obvodu mûsta je zachováno pÛvodní opevnûní, celá pevnost byla zabezpeãena minov˘m systémem. Hlavní galerie, minové pole, komunikaãní galerie a odposlouchávací chodby pfiedstavují celkem 28 776 m podzemních chodeb. Pro obranu pevnosti byla vyuÏita i spodní voda. âást podzemních chodeb je zpfiístupnûna vefiejnosti. Souãástí opevnûní je i o nûco pozdûji vybudovaná Malá pevnost leÏící za mostem pfies Oharku, která se za 2. svûtové války neblaze zapsala do na‰ich dûjin jako koncentraãní tábor. Hojnû nav‰tûvovan˘mi místy Terezína jsou Památník Terezín - Muzeum ghetta (stálá expozice o dûjinách terezínského ghetta), Park terezínsk˘ch dûtí (pietní místo na památku nejmlad‰ích vûzÀÛ ghetta), Îidovsk˘ hfibitov s krematoriem (stálá expozice o úmrtnosti a pohfibívání v ghettu), Národní hfibitov (zaloÏen roku 1945, jsou zde pochovány obûti z policejní vûznice gestapa v Malé pevnosti, terezínského ghetta a koncentraãního tábora v Litomûfiicích). V nabídce samozfiejmû nechybí Malá pevnost - areál b˘valé policejní vûznice gestapa, kde je nyní umístûna celá fiada stál˘ch expozic.
11
Ú·TùK Cestujete-li po trase Litomûfiice - âeska Lípa, nemÛÏete minout mûsto Ú‰tûk, které vás pohladí svojí malebností i architektonickou pestrostí. Historicky nejcennûj‰í ãást je postavena na skalním ostrohu nad soutokem Loubního a Ú‰tûckého potoka. Protáhlé, pomûrnû úzké námûstí je lemováno gotick˘mi domy s typick˘mi ‰títy a podloubím. Stavby z místního pískovce spojené pfieváÏnû jílem vznikly ve druhé polovinû 14. století. Rozsáhlá sklepení, vyhloubená do skalního masivu o nûkolika patrech a s tfiemi aÏ ãtyfimi rozdíln˘mi v˘‰kov˘mi úrovnûmi, nejsou vzácností. Samotnému námûstí dominuje barokní kostel sv. Petra a Pavla z roku 1772. V jeho interiéru jsou dfievûné plastiky fiezbáfie J. J. Vanãury a oltáfiní obraz od K. ·kréty. S kostelem tvofií pÛsobiv˘ celek honosná budova dûkanství z období baroka, postavená zfiejmû O. Broggiem. Neobyãejn˘m záÏitkem je i náv‰tûva tzv. Pikartské vûÏe z 15. století, která byla souãástí mûstského opevnûní a bránila jiÏní ãást mûsta. Nûkterá patra této pûtipodlaÏní stavby dnes slouÏí jako v˘stavní síÀ. Z vûÏe je pûkn˘ v˘hled do údolí. Zajímavostí jsou sklepy ú‰tûckého hradu tesané v pískovci, kde v parném létû najdete pfiíjemné osvûÏení. Objekt naposledy slouÏil jako sladovna pivovaru. Na âeském pfiedmûstí je v˘znamná synagoga, která stojí v blízkosti b˘val˘ch osmi Ïidovsk˘ch domÛ, z nichÏ je velmi pûkn˘ rozhled na celou jiÏní ãást mûsta. Synagoga patfiívala k malému Ïidovskému ghettu. S ním sousedil i gotick˘ dvojdÛm ãp. 18 (tzv. Gotické dvojãe), jehoÏ samostatné ãásti spojuje klenut˘ prÛjezd. Unikátem Ú‰tûka jsou tzv. Ptaãí domky, postavené na hranû srázu nad údolím Loubního potoka. Dfievûné pavlaãe domkÛ trãí vysoko nad pfiíkr˘ sráz skalní stûny a stejnû jako sklepy jsou zahloubeny do skály. Tato scenérie nenechává v klidu ani filmafie, toãily se zde napfi. zábûry do oscarového filmu Kolja. Pokud jste prohlídkou mûsta unaveni, mÛÏete si odpoãinout na dlouh˘ch píseãn˘ch pláÏích jezera Chmelafi nebo v kempu na jeho jiÏním bfiehu. Okolí mûsta je ideální pro v˘lety, aÈ jiÏ pû‰ky ãi na kolech, a je rájem pro houbafie a rybáfie.
12
MùSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY BUDYNù NAD OH¤Í B˘valé královské mûsto má své kofieny v dávné historii (nejstar‰í zmínka pochází z roku 1173). ZaÏilo vládu Pfiemysla Otakara I. i Jana Lucemburského, kter˘ jej prodal ZbyÀkovi Zajícovi z Hazmburka. Do dne‰ních dob se zachovala gotická dispozice mûsta se zbytky opevnûní pocházejících ze 14. a 15. století. Pozoruhodn˘ je budyÀsk˘ hrad, vybudovan˘ jako pozdnû gotick˘ ve druhé polovinû 15. století na místû ranû gotického vodního hradu ze 13. století. V roce 1575 byl hrad pfiestavûn na renesanãní zámek, pÛvodnû ãtyfikfiídl˘, a stal se nejhonosnûj‰ím pansk˘m sídlem v âechách. Do dne‰ních dob se dochovala jeho západní a severní ãást. Na konci 16. století b˘vala na zámku v˘znamná alchymistická laboratofi, pob˘val tu i v˘znamn˘ dánsk˘ astrolog Tycho de Brahe. I proto je nyní v areálu hradu umístûno ojedinûlé muzeum alchymie.
ROUDNICE NAD LABEM Kulturní a hospodáfiské centrum Podfiipska, druhé nejvût‰í mûsto regionu. Své jméno dostalo podle rudného pramene, kter˘ zde vyvûral (Rúdnice). Velkého rozkvûtu doznalo mûsto ve 14. století, kdy se stalo letním sídlem praÏsk˘ch arcibiskupÛ. Roku 1182 byl vybudován románsk˘ hrad a opodál vzniklo Staré mûsto s nejstar‰ím kamenn˘m mostem pfies Labe. Roku 1333 je zaloÏen klá‰ter augustiniánÛ a gotick˘ kostel Narození Panny Marie (pfiestavûn˘ O. Broggiem v letech 1725 1734 ve stylu barokní gotiky). V roce 1378 se Roudnice roz‰ífiuje o tzv. Nové mûsto. V období husitsk˘ch válek bylo mûsto vypáleno (1425) a ÎiÏkova vojska zniãila i kostel s klá‰terem. Z doby obnovy Roudnice pochází mûstská pozdnû gotická vûÏ zvaná Hláska, v prÛbûhu staletí pak mnohokrát pfiestavovaná. Mûsto se k dal‰ímu rozvoji nadechlo roku 1575, kdy se dostalo do správy Viléma z RoÏmberka, a po roce 1603, kdy jej získali Lobkovicové, ktefií v letech 1652 - 1684 nechali vybudovat ranû barokní zámek (stavitelé F. Carrati, C. Orsolini, P. Colombo, A. Porta), patfiící mezi nejvût‰í zámky ve stfiední Evropû. ZároveÀ se zámkem nechali vystavût i zámeckou jízdárnu, kde je od roku 1960 Oblastní galerie v˘tvarného umûní. Období baroka zanechalo mûstu také fiadu památek, napfi. kapli sv. Viléma postavenou O. Broggiem roku 1726 a vyzdobenou freskami V. V. Reinera, barokní ãtyfibokou zvonici (z roku 1715) a kapli sv. Josefa (z roku 1777). Dal‰ího velkého rozmachu se Roudnice doãkala v 19. století, kdy se stala v˘znamn˘m centrem ãeského národního Ïivota.
OKRESNÍ VLASTIVùDNÉ MUZEUM, LITOMù¤ICE
MÁCHOVA SVùTNIâKA, LITOMù¤ICE
Základem objektu, kde muzeum sídlí, je budova gotické radnice, pfiestavûná v renesanãním slohu. Na severním rohu Staré radnice je na pilífii umístûna nejstar‰í exteriérová plastika ve mûstû, tzv. Roland (symbol obchodu a trhu). Jako radnice stavba slouÏila aÏ do roku 1839. Nyní je v budovû umístûno Okresní vlastivûdné muzeum s bohat˘mi sbírkov˘mi fondy, zahrnujícími pravûké a ranû stfiedovûké dûjiny, stfiedovûk, pfiedbûlohorskou dobou, tfiicetiletou válku a období od tfiicetileté války aÏ po souãasnost.
V objektu vinárny „Na Vikárce“ v patrovém domku bydlel a 6. listopadu 1836 zemfiel ãesk˘ romantick˘ básník Karel Hynek Mácha. V souãasné dobû, po provedené rekonstrukci, je zde památník zfiízen˘ jako svûtniãka s Máchov˘m dílem, kde se mohou náv‰tûvníci dozvûdût informace o Ïivotû a díle na‰eho nejv˘znamnûj‰ího romantického básníka. V expozici je vystavena i fiada pfiedmûtÛ a materiálÛ pfiipomínajících prostfiedí 1. poloviny 19. století.
Stálé expozice: - Historie regionu od pravûku do roku 1945 - Model mûsta Litomûfiic k roku 1700 - Maketa bitvy u Lovosic - Ukázky druhÛ rybolovu na Labi. Otvírací doba: celoroãnû, mimo Po Út - Ne 10 - 17 hod.
MUZEUM A GALERIE LITOMù¤ICKÉ DIECÉZE, LITOMù¤ICE ¤adov˘ pozdnû gotick˘ dÛm na ranû gotick˘ch základech, kde je od roku 1995 umístûna Galerie a muzeum litomûfiické diecéze, pfiedstavující vefiejnosti díla ze sbírek litomûfiick˘ch biskupÛ a z církevních objektÛ diecéze, mj. s unikátními ukázkami románské plastiky ze Ïitenického kostela, skvosty ãeského baroka (K. ·kréta), znám˘ obraz L. Cranacha st. „Sv. Antonín poustevník“ a díla takov˘ch umûlcÛ, jak˘mi byli A. Kern, J. Steen J. Willemsz de Wet atd. V zadním traktu tohoto domu ãp. 24 je zpfiístupnûna unikátní expozice naivního (insitního) umûní âech a Moravy, která pfiedstavuje tvorbu na‰ich nejznámûj‰ích insitních umûlcÛ. Otvírací doba: celoroãnû mimo Po X. - III. Út - Ne 9 - 12 hod., 13 - 17 hod. IV. - IX. Út - Ne 9 - 12 hod., 13 - 18 hod.
HISTORICKÉ SKLEPY, LITOMù¤ICE 366 m dlouhá prohlídková trasa historick˘mi sklepy ve formû lapidária Okresního vlastivûdného muzea je pfiístupná pfies vinárnu „Radniãní sklípek“. Otvírací doba: V. - IX. 10 - 17 hod.
MUZEUM âESKÉHO GRANÁTU, T¤EBENICE V Tfiebenicích vás oãekává jedno z nejstar‰ích muzeí
na na‰em území. Vzniklo v roce 1872 a zaloÏil ho zdej‰í lékafi, vlastenec a buditel MUDr. Václav Pafiík. Jeho pokraãovatelem se stal místní uãitel Karel Kfienek, kter˘ sbírkové fondy roz‰ífiil o zajímavé pfiírodniny z okolí. Dnes mÛÏete v Tfiebenicích nav‰tívit Muzeum ãeského granátu v prostorách b˘valého luteránského kostela a seznámit se s ucelen˘m obrazem historie granátového kraje. Uvidíte zde mimo jiné i nejvût‰í ãesk˘ granát (pyrop) a kolekci ‰perkÛ Ulriky von Levetzow, poslední lásky J. W. Goetha. Ve stálé expozici najdete - Dûjiny Tfiebenicka - Historie tûÏby a zpracování ãeského granátu - Historické a soudobé granátové ‰perky.
13
Otvírací doba: IV. + X. So a Ne V. + IX mimo Po VI. - VII. mimo Po polední pfiestávky v pondûlí
PAMÁTNÍK MALÁ PEVNOST, TEREZÍN 10 - 16 hod. 10 - 16 hod. 10 - 17 hod. 12 - 13 hod. zavírací den.
JANDOVO MUZEUM A MUZEUM ALCHYMIE, BUDYNù NAD OH¤Í Mûsto s historií sahající aÏ do roku 1173. Budynû se stala oblíben˘m lovi‰tûm pfiemyslovsk˘ch kníÏat i prvních králÛ. Zdej‰í vodní hrad, dnes pouhé torzo pÛvodní vzne‰ené stavby, v sobû ukr˘vá muzeum, které ve dvacát˘ch letech 20. století zfiídil Antonín Janda, fiídící Ïivnostenské ‰koly. Po rekonstrukci je tzv. Jandovo mûstské muzeum od roku 1997 zpfiístupnûno vefiejnosti. Nabízí sbírky historick˘ch pfiedmûtÛ váÏících se k Budyni a ojedinûlou alchymistickou dílnu v pÛvodních prostorách, kde se za Jana ZbyÀka Zajíce z Hazmburka pokusy skuteãnû provádûly. Do Budynû zavítali i slovutní a váÏení pánové své doby, mezi nimi napfi. v˘znaãn˘ dánsk˘ astrolog Tycho de Brahe, polsk˘ genealog B. Praprock˘ z Hlahol, autor v˘znamného díla Diadochos, nebo Bavor ml. Rodovsk˘, autor proslulé gastronomické pfiíruãky.
Malá pevnost vznikla na pravém bfiehu fieky Ohfie a vyuÏívala se jiÏ od 19. století jako tûÏké vûzení. V ãervnu 1940 v ní bylo zfiízeno vûzení praÏského gestapa. Jeho branami pro‰lo více neÏ 90 000 vûzÀÛ, z nichÏ zde více neÏ dvû tfietiny zahynuly. Prohlídky Památníku Malá pevnost jako historické ãásti Terezína a Národního hfibitova. Prohlídka památníku s prÛvodcem (â, N, A, F, R). Mezi stálé expozice Památníku patfií: - Malá pevnost Terezín 1940 - 1945 - V˘tvarná expozice Památníku Terezín - Terezín 1780 - 1939 - Koncentraãní tábor Litomûfiice 1944 - 1945 - Internaãní tábor pro Nûmce - Malá pevnost 1945 - 1948 Otvírací doba: celoroãnû kaÏd˘ den (mimo 24. - 26. 12. a 1. 1.) zimní sezona (1. 10. - 31. 3.) 8 - 16 hod. letní sezona (1. 4. - 30. 9.) 8 - 18 hod.
Stálé expozice: - Dûjiny BudyÀska od pravûku do r. 1848 - Alchymie na hradû v Budyni (laboratofi a literatura v autentickém prostfiedí). Otvírací doba: IV. - IX. Út - Ne 10.30 - 11.30 hod., 13.30 - 15.30 hod. X. - III. So - Ne 13.30 - 15.30 hod. Zájezdy lze objednat i mimo náv‰tûvní dobu.
SMETANOVA SVùTNIâKA, KAM¯K Památka na jednoho z nejslavnûj‰ích ãesk˘ch skladatelÛ - Bedfiicha Smetanu, kter˘ zde krátce pob˘val roku 1860 na své druhé svatební cestû. Pfiipomínají ji notové záznamy a nûkolik obrázkÛ místní krajiny, které zde Smetana namaloval. Prohlídku nutno pfiedem objednat.
14
MUZEUM GHETTA, TEREZÍN Z vlastního mûsta bylo obyvatelstvo v fiíjnu 1941 vystûhováno a vzniklo zde ghetto, kter˘m pro‰lo na 160 000 Ïidovsk˘ch vûzÀÛ, z nichÏ asi 36 000 zahynulo zde a dal‰í pak vût‰inou v Osvûtimi. Pro náv‰tûvníky jsou pfiipraveny prohlídky samotného ghetta s prÛvodcovsk˘m v˘kladem (â, N, A, F, R) a dále stálá expozice dûjin terezínského ghetta v letech 1941 - 1945, galerie (práce vzniklé v terezínském ghettu), náv‰tûva kina a prohlídky pfiíleÏitostn˘ch v˘stav instalovan˘ch ve foyeru kina.
Otvírací doba: celoroãnû kaÏd˘ den (mimo 24. - 26. 12. a 1. 1.) zimní sezona (1. 10. - 31. 3.) 9 - 16 hod. letní sezona (1. 4. - 30. 9.) 9 - 18 hod.
MAGDEBURSKÁ KASÁRNA, TEREZÍN Mezi stálé expozice patfií: - Replika vûzeÀské ubikace z doby ghetta - Hudba, v˘tvarné umûní, literární tvorba a divadlo v terezínském ghettu. Otvírací doba: celoroãnû kaÏd˘ den (mimo 24. - 26. 12. a 1.1.) zimní sezona (1. 10. - 31. 3.) 9 - 17 hod. letní sezona (1. 4. - 30. 9.) 9 - 18 hod.
MUZEUM ULRIKY VON LEVETZOW, T¤EBÍVLICE Muzeum naleznete v malebném mûsteãku Tfiebívlice, které leÏí na jihozápadních svazích âeského stfiedohofií. První zmínka o této obci pochází z roku 1318, kdy je zmiÀován Mikulበz Tfiebívlic. Majitelem se roku 1812 stal Franti‰ek hrabû z Klebelsbergu, rakousk˘ ministr financí, kter˘ obec koupil od LobkovicÛ. Hrabû se oÏenil s Amálií von Brössigke, ovdovûlou von Levetzow. Jejich manÏelství v‰ak zÛstalo bez potomkÛ a Tfiebívlice zdûdila nevlastní dcera hrabûte Theodora, Ulrika Sofie von Levetzow. Nesmrteln˘ vûhlas této dámy zapfiíãinil Johann Wolfgang Goethe, kter˘ se ve sv˘ch 72 letech zamiloval do sedmnáctileté Ulriky. Jeho nabídku k sÀatku odmítla, ale nikdy se nevdala. MÛÏeme v tom vidût symbol vûrné, ale nenaplnûné lásky. Ulrika zemfiela 13. listopadu 1899. Ke 100. v˘roãí narození Ulriky von Levetzow (*4. 2. 1804 v Lipsku) byla v tfiebívlickém zámku obnovena instalace její úmrtní místnosti. Stálá expozice J. W. Goetha a Ulriky von Levetzow je instalována v pfiilehlé budovû tfiebívlického zámku u pfiíleÏitosti 250. let narození Goetha a 100. v˘roãí úmrtí Ulriky. Uvidíte mj. posmrtnou masku Goetha, osobní vûci Ulriky a pfiedev‰ím její proslulou kolekci sedmi empírov˘ch ‰perkÛ z ãesk˘ch granátÛ, zhotovenou roku 1820 pro Amálii von Levetzow. Tyto ‰perky z nejvût‰ích a nejkrásnûj‰ích brou‰en˘ch ãesk˘ch granátÛ zasazen˘ch do zlata zdûdila právû Ulrika. Otvírací doba: So + Ne 9 - 11 hod., 14 - 16 hod. Po - Pá jen na objednávku. Zájezdy lze objednat i mimo náv‰tûvní dobu.
GALERIE SEVEROâESKÁ GALERIE V¯TVARNÉHO UMùNÍ, LITOMù¤ICE Objekt, kde galerie sídlí, byl postaven na místû dvou aÏ tfií men‰ích, pÛvodnû gotick˘ch domÛ. V roce 1569 byl renesanãnû pfiestavûn pravdûpodobnû A. Ballim. PrÛãelí opraveno kolem roku 1730 ve tvarech vrcholného baroka nejspí‰e O. Broggiem. Dne‰ní úprava pochází z let 1951 - 1960. V Severoãeské galerii v˘tvarného umûní naleznete mj. románské plastiky, soubor obrazÛ tzv. Litomûfiického mistra z poã. 16. století, Mistra I. W., v˘znamná barokní díla (M. B. Braun, P. Brandl, J. Kupeck˘ ad.), své zastoupení tu má i umûní 19. a 20. století. Galerie pofiádá také v˘stavy souãasn˘ch umûlcÛ. Ke galerii patfií i unikátní expozice naivního (insitního) umûní âech a Moravy, která pfiedstavuje tvorbu na‰ich nejznámûj‰ích insitních umûlcÛ. Nachází se v zadním traktu domu ãp. 24. Stálá expozice: - âeské umûní - gotika, renesance, baroko 18. a 19. století - Naivní (insitní) umûní z âech a Moravy Otvírací doba: dennû mimo Po IV. - IX. 9 - 12 hod., 13 - 18 hod. X. - III. 9 - 12 hod., 13 - 17 hod.
JEZUITSK¯ KOSTEL ZVùSTOVÁNÍ P. MARIE, LITOMù¤ICE Tento barokní kostel z let 1701 - 1731 je dílem O. Broggia. Stavbu pro jezuitskou kolej zahájil na místû pûti mû‰Èansk˘ch domÛ jiÏ jeho otec Giulio. V interiéru chrámu nalezneme monumentální fresky pfiipisované J. Hiebelovi. Od roku 1992 se zde koná Mezinárodní v˘tvarné sympozium Barok a dne‰ek ãi Otevfien˘ dialog s kaÏdoroãní obmûnou vystavovan˘ch dûl (v˘stava na‰ich i zahraniãních umûlcÛ). Chrám je také místem koncertÛ Sasko-ãeského hudebního festivalu. Otvírací doba: dennû mimo Po, V. - X. 10 - 18 hod.
GALERIE V¯TVARNÉHO UMùNÍ, ROUDNICE NAD LABEM Oblastní galerie v˘tvarného umûní sídlí od roku 1960 v zámecké jízdárnû roudnického zámku, na jehoÏ v˘stavbû se v letech 1652 - 1684 podíleli F. Carrati, C. Orsolini, A. Porta a P. Colombo. Expozice: - sbírka moderního umûní - pfiíleÏitostné v˘stavy souãasné i historické kresby, malby, grafiky a restaurátorského umûní - kulturní pofiady, koncerty, literární veãery - v˘stavy kniÏních ilustrací
15
- divadelní pfiedstavení, v˘tvarné soutûÏe a pfiedná‰ky. Otvírací doba: celoroãnû (mimo Po) 10 - 12 hod., 13 - 17 hod.
GALERIE "SALVA GUARDA", LITOMù¤ICE Sídlí v objektu zvaném „U âerného orla“, kter˘ patfií mezi nejv˘znamnûj‰í mû‰Èanské renesanãní domy. Postaven byl pro rodinu HouskÛ z Adlersberku roku 1564 italsk˘m
stavitelem A. Ballim. Na prÛãelí domu byly v letech 1957 - 1958 objeveny rozsáhlé zbytky renesanãních sgrafit, na nichÏ jsou zobrazeny biblické v˘jevy s alegoriemi lidského vûku. V domû na‰la místo prodejní galerie v˘tvarného umûní a pofiádají se tu skupinové i autorské v˘stavy (obrazy, sochy, grafika, ‰perky, krajky, keramika, sklo, loutky). Otvírací doba v˘stavní sínû: dennû 11 - 18 hod.
M·ENÉ-LÁZNù První zmínky o místních léãiv˘ch pramenech se objevují jiÏ pfied rokem 1790. Za hrabûte Ferdinanda Kinského se Ïelezitouhliãitá kyselka zaãala vyuÏívat k lázeÀsk˘m úãelÛm. Zásluhou zdej‰ího lékafie Neuberta se pozdûji zaãalo i s ra‰elinnou léãbou. LázeÀská budova byla renovována a byl vystavûn taneãní sál. LázeÀsk˘ park byl zfiízen z pÛvodní obory v roce 1906. Dnes tento lázeÀsk˘ areál, vzdálen˘ cca 50 km od Prahy v ekologicky ãistém prostfiedí tichého údolí nabízí ubytování s kapacitou 220 lÛÏek v ‰esti lázeÀsk˘ch domech, které jsou od sebe ve vzdálenosti 50 - 200 metrÛ. Léãí se zde nemoci pohybového ústrojí, zánûty nervÛ, pooperaãní stavy a osteoporóza. Mezi léãebné prostfiedky patfií vodní koupele, elektroléãba, kryoterapie, homeopatie, masáÏe, skotské stfiiky atd. Ke cviãení slouÏí rehabilitaãní bazén a tûlocviãna. K dispozici je rozsáhlá knihovna, koupali‰tû, tenisové kurty s umûl˘m osvûtlením, nabízí se rybafiení a turistické vycházky ãi vyjíÏìky na kolech (moÏnost zapÛjãení). Pofiádají se organizované v˘lety do blízkého i vzdálenûj‰ího okolí (napfi. Litomûfiice, Libochovice) a pravidelné taneãní veãery. Provozovatel: LÁZNù M·ENÉ, a.s., LázeÀská 83, 411 19 M‰ené-láznû, tel.: 0411/865202, 866007-9, fax: 0411/866011, e-mail:
[email protected], www.msene.cz
GALERIE „VE DVO¤E“, LITOMù¤ICE Galerie sídlí v objektu naz˘vaném „Gotické dvojãe“, kter˘ je nejstar‰ím zachoval˘m mû‰Èansk˘m domem ze 2. poloviny 15. století. Pozdnû gotick˘ dÛm má dvojit˘ ‰tít, uvnitfi v patfie se nachází unikátní rozlehlá renesanãní srubová místnost, vyuÏívaná k v˘stavním úãelÛm. Otvírací doba: Po - Pá 9 - 12 hod., 15 - 17 hod. So 9 - 11 hod.
PIKARTSKÁ VùÎ, Ú·TùK Postavena roku 1428 pro posílení obrany Panského dvora v Ú‰tûku. Má 4 podlaÏí, od kvûtna do fiíjna se vyuÏívá pro v˘stavní úãely. V roce 2002 bude ve dvou patrech celoroãnû otevfieno muzeum star˘ch historick˘ch hodin a hracích hodinov˘ch strojkÛ.
16
HORNÍ VYSOKÉ Podhorská víska v údolí Habfiinského potoka, ve vzdálenosti 7 km od Ú‰tûku. Od poãátku 19. století se zde rozvíjely jedny z nejstar‰ích lázní svého druhu v tehdej‰ím RakouskoUhersku. Díky chladn˘m a mírnû radioaktivním pramenÛm se prosadila vodoléãba. Nejvût‰í rozkvût lázní nastal na pfielomu 19. a 20. století, za 2. svûtové války zanikly. Dnes jsou tu ãetné zotavovny, dûtské tábory a privátní penziony.
OPÁRENSK¯M ÚDOLÍM NA LOVO· Z Mal˘ch Îernosek od zastávky âD cesta povede po Ïlutém znaãení romantick˘m údolím Mile‰ovského potoka, kde stávaly ml˘ny, kolem morového kamene aÏ pod ostroÏn˘ hrad Oparno. Na hrad se dostanete po modré znaãce a následnû pak aÏ na vrchol Lovo‰e, kde se mÛÏete obãerstvit jak v Turistické chatû Klubu ãesk˘ch turistÛ, tak v˘hledem na Podfiipsko. Lovo‰ je chránûn˘m územím, vyskytuje se tu stepní, teplomilná kvûtena. Do Lovosic sejdete po zelené znaãce.
P¤ES T¤I HRADY T¤EBENICKA První z hradÛ, Ko‰Èálov, se nachází nad Tfiebenicemi a dostanete se k nûmu po zelené turistické znaãce strmou skalnatou strání. Zãásti po Ïluté znaãce pfiijdete do Sutomi a za stál˘ch v˘hledÛ pozvolnû sestoupíte do Vlastislavi. Nad obcí se tyãí kulatá vûÏ hradu Skalky, novûj‰í zámek je zanedbán. Pfiejdete potok Modlu a s ãervenou znaãkou se dostanete do Dûkovky pod tfietím hradem - Oltáfiíkem. Na vrchol vede modrá znaãka, po ní pfies Dfiemãice dojdete i do Tfiebívlic. V nûkdej‰ím zámku (dnes ‰kola) se doÏila vysokého vûku Ulrika von Levetzow, poslední láska básníka J. W. Goetha. Je pohfibena se sv˘mi rodiãi a sestrami na místním hfibitovû. Na okraji obce je nádraÏí.
Vrátíte se ke kapli a po Ïluté znaãce projdete lesem do Hlinné a odtud dále po Ïluté aÏ pod ãediãov˘, zãásti zalesnûn˘ vrch Hradi‰tû s pfiírodní rezervací.
OSAMOCEN¯ HAZMBURK Z Tfiebenic se dáte k jihu po ãervené znaãce do rovinatého Podfiipska. Minete potok Modlu, kde stojí b˘val˘ historick˘ Luck˘ ml˘n. Pfies Sedlec se dostanete pod kuÏel Hazmburku, jehoÏ dvû hradní vûÏe jsou daleko viditelné a patfií neodmyslitelnû k siluetû krajiny. Na vy‰‰í Bílé vûÏi je pfiístupná v˘hledová plo‰ina. Po jiÏním svahu se s ãervenou turistickou znaãkou dostanete do
KALICH A SEDLO - DOMINANTNÍ VRCHY JIÎNÍHO ST¤EDOHO¤Í Pod pÛvodní husitsk˘ hrad Kalich - do Tfiebu‰ína - dojedete autobusem, na vrchol pÛjdete po Ïluté znaãce. Z nûkdej‰ího ÎiÏkova hradu zbylo nepatrné torzo, ale pfiekrásn˘ v˘hled na Podfiipsko zÛstal. Se Ïlutou znaãkou se po zelené dostanete pfies Horní T˘nec na Malé Sedlo, odkud zelená pokraãuje skalnatou cestou aÏ na vrchol Sedla (726 m n. m.). V˘hledy jsou jen dílãí, ale divokost skalnatého hfiebenu je zajímavá. K sestupu vyuÏijete ãervenou znaãku do Trnobran a po silnici dojdete do Libe‰ic k vlaku.
VYHLÍDKOVÁ MÍSTA âESKÁ BRÁNA, KAM¯K, PLE·IVEC A HRADI·Tù Z Libochovan vede Ïlutá turistická znaãka na skalní ostroh nad Labem s v˘hledem od Tfií kfiíÏÛ - Kalvárie. Dále se svûfiíte zelené znaãce, která konãí na návsi v Kam˘ku pod hradní zfiíceninou. V obecním úfiadû je malá síÀ vûnovaná B. Smetanovi, byl tu na krátké svatební cestû po druhém sÀatku. Ke kapli sv. Jana Kfititele vás povede znaãka modrá, která pokraãuje aÏ na vrchol Ple‰ivce, kde je velké suÈové pole a v˘hled na Labe.
Libochovic, kde mÛÏete nav‰tívit zámek; vlakem pak mÛÏete pokraãovat do Lovosic ãi Roudnice.
OKOLO LITOMù¤IC NA RADOB¯L A MOSTNOU HORU Vlakem dojedete do Îalhostic a po Ïluté znaãce se vydáte na Radob˘l, jednak za pfiekrásn˘m rozhledem, jednak za geologickou skladbou nûkdej‰ího ãediãového lomu. Od obfiího kfiíÏe je v˘hled pfieváÏnû na Podfiipsko, ale téÏ k Mile‰ovce, nejvy‰‰í hofie âeského stfiedohofií. Se Ïlutou znaãkou sejdete svahem do Litomûfiic k hornímu nádraÏí a odtud po modré vystoupíte na Mostnou horu, kde je restaurace s vyhlídkovou vûÏí. Dále po modré pokraãujete do Îitenic, cestou si na vr‰ku Sovice vsimnete skály v podobû sedící koãky. Ze Îitenic se vrátíte do Litomûfiic.
17
„LABSKÁ“ MAGISTRÁLA
RANâ POD VRBOU
Vede podél fieky Labe, spojuje DráÏìany s Prahou a napojují se na ni nebo ji protínají dal‰í stezky. Prochází okresem Ústí nad Labem, v Libochovanech vstupuje do okresu Litomûfiice, do Litomûfiic smûfiuje pfies Velké Îernoseky a Îalhostice. Úsek do Roudnice nad Labem pokraãuje po pravém bfiehu Labe a zatím vede po silnici. V prÛbûhu let 2001- 2002 se bude provádût úprava povrchu a znaãení. Labsk˘ kaÀon je poutav˘ jiÏ od hranic âeské republiky se SRN. Okres Litomûfiice pfiivítá náv‰tûvníky Bránou âech (Porta Bohemica) a nabídne podél trasy nejen krásnou pfiírodu, ale i ãetné památky, víno a odpoãinek.
Poplze 131, 411 17 Libochovice Pofiádá: - celoroãnû vyjíÏìky do pfiírody na koních pro v‰echny zájemce ve vûku od 2 do 100 let - prázdninové tábory pro dûti - mimoprázdninové víkendy pro dûti, rodiny i skupiny Ubytování ve srubech s kapacitou 14 lÛÏek.
MOST - DOKSY
EKO FARMA BABINY II:
Cyklostezka je prozatím upravena a vyznaãena v úseku Vlastislav - Ko‰Èálov - Boreã - Oparno - Malé Îernoseky. Zde je moÏné vyuÏít pfiívoz pfies fieku Labe do Velk˘ch Îernosek, kde stezka navazuje na Labskou magistrálu. Opou‰tí ji v Kfie‰icích a pokraãuje smûrem do Doks. Tato ãást prozatím není vyznaãena, je nutné pouÏít silnici. Trasa je vedena âesk˘m stfiedohofiím i podél fieky Labe. PfiibliÏuje také ménû známá místa, která pro svou nedostupnost v obtíÏném terénu nejsou tak ãasto nav‰tûvována.
Nachází se ve v˘chodní ãásti chránûné krajinné oblasti âeské stfiedohofií na hranicích okresÛ Ústí nad Labem, Dûãín a Litomûfiice, v krásné obci Homole u Panny. Farma vznikla v roce 1991 se zamûfiením je chov skotu, koz a koní. Trasy vyjíÏdûk jsou voleny dle pfiání zákazníka, doporuãené jsou na zámek Velké Bfiezno, hrad Stfiekov, Bobfií vodopády u Vernefiic s moÏností pfiespání na trampské osadû Bobr, dále do Ú‰tûka a na hrad Helfen-burk. U vícedenních vyjíÏdûk je nutná rezervace mûsíc dopfiedu.
LABSKÁ VINA¤SKÁ CYKLOSTEZKA Je totoÏná s Labskou magistrálou v úseku od Velk˘ch Îernosek pfies Litomûfiice a Roudnici nad Labem aÏ do Mûlníka. Lemuje tok fieky Labe od Brány âech (Porta Bohemi-ca) po soutok fieky Vltavy s Labem. Uvidíte malebné labské údolí, ale i úrodnou rovinu Podfiipska. Budete projíÏdût nejen krásnou, tichou a svûÏí krajinou luÏních lesÛ, ale minete i na pravém bfiehu fieky hrdû se tyãící vinohrady, typické pro tuto ãást severních a stfiedních âech. Jak název napovídá, nabízí se ochutnávka vín z nûkolika oblastí, od vyhlá‰eného Ïernoseckého pfies litomûfiické a roudnické aÏ po mûlnické.
CYKLOSTEZKA OH¤E Trasa v Litomûfiicích navazuje na Labskou magistrálou a odboãuje smûrem na Terezín, vede vût‰inou podél fieky Ohfie do Bohu‰ovic nad Ohfií, BrÀan, Doksan, PístÛ, Budynû nad Ohfií, Îabovfiesek nad Ohfií, Libochovic a vrací se zpût do Budynû. Trasa je zajímavá pfiírodními útvary, meandry podél Ohfie a památkami (mûstská památková rezervace Terezín, Budynû nad Ohfií, zámek Libochovice, klá‰ter Doksany ad.). Stezka je ve v˘stavbû, a proto je nutné prozatím ve vût‰inû úsekÛ pouÏít silnici.
18
M & M, SPORTOVNÍ JEZDECKÁ SPOLEâNOST Pofiádá: - celoroãnû vyjíÏìky do pfiírody na koních - kurzy jezdectví pro zaãáteãníky.
LOVY ZVù¤E Pro pfiátele myslivosti je pfiipravena nabídka lovÛ zvûfie v honitbách âeského stfiedohofií.
PÍ·ËANSKÉ JEZERO Obecní úfiad Pí‰Èany Zatopená pískovna s koupali‰tûm a tfiemi ostrovy, vhodná pro vodní sporty, rybolov a potápûní.
JEZERO CHMELA¤ Dlouhé pískové pláÏe lákají turisty do této rekreaãní oblasti leÏící nedaleko mûsta Ú‰tûk. Ubytování je moÏné v pfiilehlém kempu. Okolí jezera je ideální pro pû‰í i turistické v˘lety a je rájem pro houbafie a rybáfie.
¤ipská pouÈ
duben
Litomûfiické varhanní léto
Pochod Ptaãím dolem na Hrádek
duben
Roudnické hudební jaro
bfiezen - kvûten
Máchovy slavnosti v Litomûfiicích SoutûÏe, hudba, zábava, veãerní majáles
kvûten
Tfiebenické hudební léto
kvûten, ãerven, záfií
Brozanská pouÈ
kvûten
Terezínská tryzna
kvûten
Bûh Terryho Foxe
kvûten
Festival alternativní kul. „Litomûfiick˘ kofien“
ãerven
BudyÀsk˘ krokod˘l Pfiehlídka dûtsk˘ch pûveck˘ch a instrumentálních souborÛ
ãerven
·tûtsk˘ tuplák Pfiehlídka country a folkov˘ch skupin, soutûÏe v country tancích
ãerven
BudyÀská koruna Historick˘ a scénick˘ ‰erm, historick˘ jarmark
ãerven
Para country show v Roudnici n. L.
ãerven
Memorial Air show v Roudnici n. L.
ãerven
kvûten - záfií
Závod míru juniorÛ
Dob˘vání jezera piráty v Ú‰tûku Souboje na vodû i v písku
ãervenec
Husitské oslavy v Tfiebu‰ínû SoutûÏe, kost˘my, historick˘ jarmark
ãervenec
Rockov˘ festival „North Power Jam“ Litomûfiice
srpen
BudyÀsk˘ poutník a BudyÀská pouÈ Country festival
srpen
Historick˘ jarmark v Ú‰tûku
srpen
Country folk na Dvoranû v Litomûfiicích
srpen
Litomûfiická veslafiská regata
srpen
Daliborovy slavnosti v Ploskovicích Celodenní program ze Ïivota ploskovické ‰lechty a veãerní prohlídky zámku
záfií
Boj o hrad Helfenburk Bitva dûtí o pevnost
záfií
Václavská pouÈ v Lovosicích
záfií
Litomûfiické vinobraní
záfií
Roudnické vinobraní
záfií
Vinobraní ve Velk˘ch Îernosekách
záfií
·tûtsk˘ jarmark Celodenní kulturní program
fiíjen
Litomûfiick˘ kalich - trampolíny
fiíjen
âesk˘ veslafisk˘ pohár na trenaÏerech Litomûfiice V˘stavy „Zahrada âech“
20
prosinec celoroãnû
kvûten, ãerven
Kulturní akce na zámku Libochovice celoroãnû SoutûÏe, v˘stavy, koncerty, historické jarmarky, noãní prohlídky se stra‰idly
Kulturní akce na zámku v Ploskovicích celoroãnû V˘stavy, koncerty, historické jarmarky, noãní prohlídky se stra‰idly Kulturní akce na hradû Hazmburk celoroãnû Historick˘ ‰erm, závody silákÛ „Hazmbursk˘ Bivoj“, Hazmburské hradní slavnosti atd.
Ve‰keré informace o ubytování, sportovních a kulturních akcích lze získat prostfiednictvím informaãních center: Mûstské informaãní centrum Mírové nám. 15/7 412 01 Litomûfiice Tel. 0416/732440, 718100 Fax: 0416/718211 E-mail:
[email protected] www.litomerice.cz Mûstské informaãní stfiedisko Karlovo nám. 19 413 01 Roudnice n.L. Tel. 0411/838724 E-mail:
[email protected] www.mk-roudnice.cz Informaãní stfiedisko nám. âs. armády 179 411 55 Terezín Tel. 0416/782616 Informaãní stfiedisko Mírové nám. 47 411 45 Ú‰tûk Tel. 0416/795594 Informaãní stfiedisko Obchodní ulice 708 411 08 ·tûtí Tel. 0411/812715
