z denního tisku a dalších médií - čtvrtek 15. září 2011 1. Moravskoslezští zdravotničtí odboráři se bouří proti novým platovým tabulkám (ČT Ostrava Události v regionech) záznam televizní zprávy: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10122978233udalosti-v-regionech-ostrava/411231100030913udalosti-v-regionech/ 2. Lékařské odbory řeknou, co se změnilo po akci Děkujeme, odcházíme (ČTK) 3. Příští rok se za nadstandard může vybrat zhruba 200 milionů korun (ČTK) 4. Bič na nemocné zaměstnance - právní analýza (LN) 5. Reforma bere ženám výhody (LN) 6. V roce 2050 bude v penzi polovina Čechů – analýza (LN) 7. Jaké změny přinese zákoník práce – analýza (MFD) 8. Británii čeká horký podzim (MFD) 1. Moravskoslezští zdravotničtí odboráři se bouří proti novým platovým tabulkám (ČT Ostrava Události v regionech)
Iva Bartoňová Moravskoslezští zdravotničtí odboráři se bouří proti novým platovým tabulkám. Kraj je chce zavést od začátku příštího roku. Odboráři tvrdí, že nové ohodnocení výrazně poškodí hlavně ty, kteří ve zdravotnictví pracují mnoho let. Nové tarify se ale nemají týkat lékařů. Autor: Je to nespravedlivé, lékaři dostali přidáno a my máme o peníze přijít. Nové platové tabulky vyburcovaly zdravotní sestry, záchranáře i nelékařský personál krajských nemocnic. Sepsali petici. Andrea Drexlerová, předsedkyně odborové organizace Slezská nemocnice Opava: Jde nám hlavně o to, že jsou jednak nespravedlivé, diskriminační a znamenají pokles platů všech nelékařů, pracovníků. Asi největší kámen úrazu, nový platový návrh, podle odborářů nezohledňuje délku praxe. Andrea Drexlerová Po 20 letech praxe v podstatě nemáme nárok už na žádný platový postup. Oni to mají vypočítané tak, že každý půjde o jiné procento. Nejstarší sestry pudou až o 3 tisíce. Už nepůjde o to, že ten člověk je věrný té nemocnici, tomu zdravotnictví 30 let a má tudíž za to jakýsi ten finanční bonus? Karel Konečný /KSČM/, náměstek hejtmana MS kraje:
Tak já si myslím, že to bude bráno v potaz, i když už to asi nebude to rozhodující, které by mělo rozhodovat o tom, jaká výše odměny bude. Petici proti novým platovým tabulkám podporují i záchranáři. Tomáš Válek, předseda Profesní unie zdravotnických pracovníků: Je to u mé osoby snížení zhruba o 8%, tzn. o nějakých 1670 Kč v tarifním platu, které nám teda tvrdí, že nám je přesunou do osobního hodnocení, ale to je součást, která je nenároková. Náměstek pro krajské zdravotnictví potvrdil, že hlavním smyslem nových platových tarifů není úspora peněz. Jde především o jejich spravedlivé rozdělení. Karel Konečný Dojde akorát k tomu přerozdělení mezi ty, kteří si to více a méně zaslouží tady tyto finanční prostředky, kteří jsou tím přínosem pro tu nemocnici a samozřejmě ty finanční prostředky jakýmsi způsobem vrací. Andrea Drexlerová Motivační složka, kterou chcou zavést, je podle nich proto, aby sestry byly trestány, pokud něco provedou, aby se jim mohla odejmout ta motivační složka, ale jestliže nás má motivovat 480 Kč, s tím my nesouhlasíme. Náměstek Konečný tvrdí, situaci hrotit nechceme a vyzývá odboráře, aby nabídli své řešení. Další schůzka je naplánována na 27. září. ČT, Ostrava.
2. Lékařské odbory řeknou, co se změnilo po akci Děkujeme, odcházíme (ČTK)
Lékařské odbory, které před rokem odstartovaly svou kampaň "Děkujeme, odcházíme", se dnes chystají znovu vystoupit. Jejich představitelé zhodnotí, co se po odborářském protestu v nemocnicích změnilo a jak postupuje reforma zdravotnictví. Předáci by měli dát také odpověď na otázku, zda se doktoři nechystají k nějakým dalším protestním akcím. Kampaň lékařských odborů "Děkujeme, odcházíme" zaměstnávala na počátku letošního roku nejvyšší politická patra. Výpověď totiž podalo 3800 z asi 20.000 nemocničních lékařů. Od března tak hrozilo omezení péče a uzavírání oddělení v některých nemocnicích. Kraje připravovaly krizové scénáře, zasedala Bezpečnostní rada státu. Premiér se zmiňoval dokonce o tom, že by mohla pomáhat i armáda. Po dlouhých jednáních se nakonec doktoři s ministrem zdravotnictví a vládou dohodli. Podepsané memorandum zaručuje letos lékařům zvýšení platů o 5000 až 8000 korun. Průměrný příjem jim tak v tomto roce stoupl ze 48.000 na 60.000 korun. Přidávat by se mělo ale i příští rok. Další body memoranda se týkaly třeba rušení nemocničních lůžek a dalších reformních kroků. Šéf lékařských odborů Martin Engel nedávno řekl, že nemá zprávy o tom, že by doktoři někde vyšší plat nedostávali. Problém ale může prý nastat příští rok. Lékařům vadí podle předáka i to, že se nemohou podílet na přípravě reforem tak, jak by chtěli.
3. Příští rok se za nadstandard může vybrat zhruba 200 milionů korun (ČTK) Naďa Myslivcová
Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) odhaduje, že příští rok se od pacientů vybere za nadstandard zhruba 200 milionů korun. Připláceli by si na lehčí sádru, lepší čočky a klouby a zřejmě i na část operací robotem. Zdravotnictví spotřebuje za rok 290 miliard, z nich 40 miliard platí pacienti. Spoluúčast je 17,2 procenta, do tří let má narůst o pět procent, tedy asi o 13 miliard. "Nadstandard bude v nejbližším roce spíše symbolický. Chtěli bychom, aby se vrátil pocit, že ne všechno je zadarmo, že za některé luxusnější věci se musí platit," řekl ministr ČTK po jednání se zástupci Purkyňovy lékařské společnosti o nadstandardech. Nadstandardy umožnila novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, nyní běží práce na jejich vymezení. Podle Hegera by se standard mohl pro různé zdravotní stavy lišit, například jiný kloub by byl standardem pro neaktivního seniora, který už má špatnou kvalitu kostí, a jiný pro mladého člověka, který si při sportu zlomil nohu a potřebuje náhradu, která víc vydrží. "V takové situaci by pro něj lepší náhrada měla být standardem," zdůraznil ministr. Do nadstandardu chce dát většinu robotických operací. Jsou velmi drahé a tři čtvrtiny by se podle ministra mohly dělat levněji standardním způsobem. Pacienti to prý nepoznají a výsledek bude stejný. Ročně dají pojišťovny za robotické operace 300 milionů korun. Roboty by operovaly dál v urologii, naproti tomu gynekologické operace a běžné břišní operace, jako slepé střevo nebo žlučník, by se dělaly bez robotů laparoskopicky. Ministr očekává, že nemocnice se omezení robotických operací budou bránit. Nakoupily za velké peníze roboty, a když jim pojišťovny přestanou robotické operace platit, zasáhne to jejich hospodaření. Kdo bude chtít operaci na robotu, připlatí si. Pojišťovna by zaplatila nemocnici jen částku, kterou dává za běžnou operaci, rozdíl by uhradil pacient. Lékařská veřejnost diskutuje také o dalším způsobu nadstandardu, totiž že by si pacient připlatil za vybraného operatéra. Heger to nepodporuje. Podle něj má být lékař, který umí speciální operační metodu, dostupný pro všechny pacienty. Když si ho ale někdo zaplatí na operaci, kterou každý umí, blokuje ho pro pacienta, který by ho mohl potřebovat. "Lékař vyčerpá počet operací za banality, pak nebude k mání, když ho někdo bude potřebovat," vysvětlil svůj nesouhlas ministr.
4. Bič na nemocné zaměstnance - právní analýza (LN)
TEREZA KADLECOVÁ, advokátka, Weinhold Legal Co přinese novela zákoníku práce? Její předkladatelé slibují větší flexibilitu a liberalizaci pracovněprávních vztahů, což jsou alespoň pro firmy atraktivní hesla. Jak se ale tyto záměry promítnou do ukončování pracovních poměrů? Bude snazší propustit zaměstnance, s nímž firma již nechce dále spolupracovat? Jedno si řekněme hned, dramatické změny stávajících výpovědních důvodů nenastanou, přibude k nim však jeden nový. Zaměstnavatelé budou moci operovat celkem s pěti okruhy situací, v nichž bude možné pracovní poměr se zaměstnancem ukončit výpovědí. Jedná se o organizační důvody, zdravotní důvody, neuspokojivé pracovní výsledky, porušování pracovní kázně a nově o porušení léčebného režimu. Stále se
také budou uplatňovat relativně přísné požadavky, pokud jde o náležitosti výpovědi. Zaměstnavatelé by proto měli nadále věnovat pozornost i formální stránce věci a ve výpovědi důvod jednostranného rozvázání pracovního poměru pečlivě specifikovat. V praxi se totiž často stává, že firmy neumějí využít (už tak dost omezených) možností, které zákoník práce v tomto směru nabízí. Pojďme si proto jednotlivé situace stručně projít. Zrušení či přemístění (části) zaměstnavatele a zejména potom nadbytečnost patří k nejvyužívanějším výpovědním důvodům v rámci organizačních důvodů. Jenže pokud dojde pouze k takzvané fiktivní organizační změně, prohlašují soudy pravidelně takové rozvázání pracovního poměru za neplatné. Chce-li tedy zaměstnavatel uskutečnit jakoukoli reorganizaci, zvláště pokud se týká jednoho pracovního místa, je třeba postupovat s maximální obezřetností. Zdravotní důvody se uplatní v momentě, kdy existuje kvalifikovaný lékařský posudek, podle kterého zaměstnanec nesmí, respektive nemůže vykonávat dále svoji dosavadní práci. V návaznosti na to, zda je tento stav důsledkem pracovního úrazu či nemoci z povolání, nebo „pouze“ určité osobní indispozice, se odvíjí nárok zaměstnance na odstupné. To se poskytuje pouze v případě pracovního úrazu či nemoci z povolání, a to nejméně ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku. Neuspokojivé pracovní výsledky se jako výpovědní důvod často interpretují v zúžené podobě, než jak je pojímá zákoník práce. Ten je totiž vymezuje tak, že musejí být zaměstnanci nejprve písemně vytknuty a musí mu být dána možnost je napravit. Zákoník práce však za výpovědní důvod označuje i absenci předpokladů či požadavků pro řádný výkon práce, na které může zaměstnavatel reagovat výpovědí i bez předchozího upozornění. Mezi takové předpoklady či požadavky přitom podle okolností může patřit například řidičský průkaz, organizační schopnosti či příjemné vystupování. Není patrně třeba dodávat, že při využití těchto důvodů je nutné mít k dispozici věrohodné odůvodnění, proč je předmětná kvalita zapotřebí k výkonu konkrétní práce. K záludnostem výpovědního evergreenu, jakým je porušování pracovní kázně. patří stanovení intenzity konkrétního deliktu. Zákoník práce totiž požaduje, aby pracovní kázeň byla porušena „závažně“. Hodnocení závažnosti se ale vždy odvíjí od okolností konkrétního případu a v konečném důsledku závisí na rozhodnutí soudu. Každé výpovědi by tedy mělo předcházet zhodnocení všech souvisejících aspektů, popřípadě i judikatury řešící obdobnou situaci. A jestli se ve světle takové rešerše porušení jeví jako „méně závažné“, je adekvátní reagovat pouhou výtkou. Výpověď by v takovém případě byla obhajitelná jen tehdy, pokud by si zaměstnanec takové varování nevzal k srdci a dopustil se nejméně dalších dvou porušení povinností. Porušení léčebného režimu je avizovanou novinkou. Jedná se o výpověď za „porušení stanoveného režimu dočasně práce neschopného zaměstnance zvlášť hrubým způsobem“. Ten zahrnuje povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a též povinnost dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění. Přestože ambice zákonodárce je jasná – motivovat zaměstnance, aby nezneužívali nemocenskou –, praktické naplnění je poněkud rozpačité
a už nyní se objevuje spousta otazníků. Kdy například zaměstnanec poruší povinnost zdržovat se během pracovní neschopnosti doma zvlášť hrubým způsobem? Půjde o jednu hodinu, nebo o půl dne? Nebo půjde ještě o jiné hledisko? Na odpovědi si budeme muset zřejmě počkat několik let, než první spory o neplatnost výpovědi z tohoto důvodu doputují k Nejvyššímu soudu. jasná – motivovat, aby se nezneužívala nemocenská –, její naplnění je rozpačité
5. Reforma bere ženám výhody (LN)
Změn je mnoho. Jednou z těch nejvýznamnějších je prolomení stávající hranice odchodu do důchodu. Ta byla dosud stanovena na 65 let. Nyní je všechno jinak. Jakmile vstoupí reforma v platnost, přestane jakákoliv horní hranice odchodu do penze platit. Nahradí ji jiné pravidlo: počínaje ročníkem 1977 se věk odchodu do důchodu sjednotí ve všech kategoriích (muž / žena / žena s jedním dítětem atd.) na 67 letech, přičemž pro každý další ročník se věk odchodu do důchodu zvýší o dva měsíce. Průběžné zvyšování bude podle plánu probíhat tak dlouho, dokud nějaká další vláda v budoucnu neshledá, že už by to stačilo, a celý systém opět zastropuje. Co to znamená v praxi? Třeba takový muž narozený 1. 1. 1984 měl před reformou jasno. Do důchodu půjde v 65, nárok na penzi mu měl vzniknout 1. 1. 2049. Nyní ale do plného důchodu bude moci odejít až v 68 letech a dvou měsících. Tedy o plných 38 měsíců později – 1. 3. 2052. Katastroficky pak vypadá stávající výpočet pro dnešní novorozence. Ti by se totiž, pokud nedojde k zastropování, do penze dostali až v 72 letech a osmi měsících. Jistého zvýhodnění by se mohli dočkat lidé pracující v namáhavých profesích – jaké to jsou, však zatím jasné není. Komu naopak uleveno určitě nebude, jsou ženy. Reforma totiž zrychluje sjednocování odchodu do penze pro obě pohlaví. Zatímco dosud dostávaly ženy výrazný bonus za každé narozené dítě, odteď se budou „prémie“ snižovat, až zaniknou úplně. Ženy se dvěma dětmi narozené po roce 1965 tak půjdou do důchodu se svými partnery.
6. V roce 2050 bude v penzi polovina Čechů – analýza (LN)
Ondřej Tůma, autor je redaktor serveru Peníze.cz Jak si zajistit důstojné stáří? Jakým způsobem co nejefektivněji šetřit na důchod? To jsou otázky, které si v poslední době klade stále více Čechů. Spolehnout se jen na stát by bylo naivní. Počet důchodců totiž stoupá takovým tempem, že pokud člověk nebude střádat majetek již během produktivního věku, bude ho v penzi čekat pouze almužna. Demografický vývoj v České republice dlouho nepředstavoval pro většinu zákonodárců velkou hrozbu. Možná až příliš dlouho... Dnes ale statistiky jasně ukazují, že se blíží pořádné problémy. Zatímco počet důchodců neustále roste, množství lidí, kteří do důchodového systému přispívají, stagnuje. Nic přitom nenasvědčuje tomu, že by se trend měl v budoucnu měnit k lepšímu. Právě naopak. V současné době je v důchodu „jen“ čtvrtina všech obyvatel České republiky, v roce 2050 to už ale bude více
než polovina. Porodnost je i přes mírný nárůst v posledních letech na nejnižší hranici za posledních 230 let. Je zřejmé, že současný důchodový systém není udržitelný. Politici se nyní snaží důchodovou reformou napravit to, na co měli myslet už dávno. Již v roce 1995 přednášeli čeští demografové v parlamentu na téma nevyhnutelného stárnutí populace a důsledků, které to bude mít. „Politici o tom vědí velmi dlouho. Avšak kolik z těch, kteří tehdy přednášce naslouchali, je ještě ve významných funkcích? To ilustruje, že životnost politiků je krátká, a proto je krátký i jejich výhled. Když už nějaké problémy řeší, pak ty krátkodobé, které se týkají jednoho či dvou funkčních období,“ upozorňuje Lukáš Kovanda, ekonom a ředitel nadace Prague Twenty. Reformní snaha vlády však nebude úspěšná bez toho, že si lidé začnou šetřit na stáří v mnohem větší míře, než tomu bylo dosud. „Druhý pilíř“ s otazníky Na konci června schválil kabinet premiéra Petra Nečase podobu plánované reformy důchodového systému. Minulý pátek ji pak posvětil i parlament. Jejím cílem je dlouhodobá stabilizace českého penzijního systému a větší rozvrstvení možností šetření na důchod. Zásadní změnou, kterou reforma přinese, bude zavedení takzvaného druhého pilíře. Dosud český důchodový systém tvořil pouze pilíř první – povinné základní důchodové pojištění, které je dávkově definované a průběžně financované – a třetí – čistě dobrovolné spoření, jehož součástí jsou kromě penzijního připojištění také další produkty komerčních pojišťoven. Podstatou zaváděného „druhého pilíře“ bude možnost převést část povinných odvodů na důchodové pojištění na vlastní účet u nově vzniklých soukromých penzijních fondů. Konkrétně by mělo jít o tři procenta z odváděného sociálního pojištění plus další dvě procenta z vlastních prostředků. Původně se sice plánovalo, že se občané budou muset do „fondového pilíře“ zapojit povinně, nakonec ale bude účast dobrovolná. To však podle mnoha odborníků výsledný efekt důchodové reformy znehodnotí. Dá se totiž očekávat, že druhý pilíř využije především nejbohatších 10–15 procent obyvatel, tedy ti, kteří se zajištěním na důchod nepotřebují tolik pomoci. „Ze současné důchodové reformy mám opravdu rozporuplné pocity. Přijde mi jako velmi zvláštní experiment s nejistým výsledkem. Pokud někdo chce investovat na důchod, může si najít lepší řešení, než je navrhovaný druhý pilíř,“ říká ekonom Pavel Kohout. Kritická je i jeho kolegyně Markéta Šichtařová: „Zavedením fondů se rozevřou nůžky mezi bohatými a chudými, ačkoliv právě varování před zchudnutím chudých je hlavním argumentem pro podporu reformy. Chudí ve fondech skoro nic nenašetří a budou odkázáni na státní důchod. Ten ale bude oslaben. Nové fondy tak pomůžou vlastně jen bohatým.“ Nesázejte vše na jednu kartu Spoléhat se na to, že by člověku v důchodu mohl nějak výrazněji pomoci ekonomicky neefektivní a zadlužený stát, není příliš rozumné. Každý by se měl proto snažit na penzi pravidelně šetřit sám, a to co nejdelší možnou dobu. Naléhavost situace navíc zvyšují snahy ministerstva financí radikálně omezit státní příspěvky u stavebního spoření, tedy jednoho z mála finančních produktů, do nichž se Češi naučili pravidelně ukládat peníze.
Jaké možnosti spoření jsou tedy dnes nejlepší? Rozhodně nemá cenu riskovat a sázet všechno na jednu kartu. Dobré je svoje investice rozvrstvit co nejefektivněji. Klasickými finančními produkty pro spoření jsou především spořicí účty a termínované vklady, které se rozhodně vyplatí víc, než když vám peníze leží ladem na běžném účtu. I tyto produkty ovšem prohrávají boj s inflací. Chcete-li svoje prostředky uchovat, měli byste jich alespoň část uložit jinam. Nabízí se například státem podporované penzijní připojištění, které má dnes zřízeno přes čtyři a půl milionu lidí. Další možností jsou investiční a podílové fondy. Lidé, kteří finančním trhům rozumějí, mohou investovat i přímo do akcií. Základ je vlastní střecha nad hlavou Cest, jak si zajistit bezproblémové stáří, je mnoho. Jedna však nad ostatními vyčnívá: každý by měl při úvahách o budoucnosti začít u vlastního bydlení. Vysoký nájem se z malého důchodu dá utáhnout jen stěží. Zatímco akcie mohou klesnout k minimu a v rukách vám zůstane jen cár papíru, i v případě, že ceny nemovitostí půjdou dolů, budete mít stále jistotu střechy nad hlavou. Vlastní nemovitost by se tak postupem času měla stát prioritou. „Fondy podle mě mají smysl jako jedna z několika investic na stáří, a to i tehdy, pokud výnosy sotva pokryjí inflaci. Člověk by se ale neměl spoléhat jen na státní důchod a na rentu z fondů. Je rozumné si své zajištění rozšířit ještě o nějakou jinou investici – ať už se jedná o vlastní živnost, bydlení nebo zlato,“ říká ekonom Petr Mach. O pomocné roli státu pochybuje i Lukáš Kovanda: „Zajistit se na stáří je třeba prostřednictvím vlastních investic do čehokoli hmatatelného, například nemovitostí a zlata. Možnost představují i akcie soukromých firem. Hlavní je nespoléhat na to, co je ,státní‘, ať už jde o peníze, státní dluhopisy, penze či akcie (polo)státních firem.“ Všichni oslovení ekonomové se shodují na jednom. Základem spokojeně prožitého stáří je stabilizovaná rodina. Pokud člověk dobře vychová své potomky, neměl by se bát, že zůstane na stará kolena bez prostředků a pomoci. Jak zestárne naše populace do roku 2066 Stárnutí populace je nevyhnutelné. Zatímco dnes připadá na 100 dětí 105 seniorů, za patnáct let už na 100 dětí připadne 150 osob starších 65 let. Za třicet let, na sklonku 30. let 21. století, už bude poměr 2:1. Na každé dítě připadnou dva senioři. V roce 2065 se poměr ještě zvýší: na každých 100 dětí bude v České republice žít 243 osob starších 65 let. Nevyhnutelný je také trend zvyšujícího se indexu ekonomického zatížení, porovnávajícího počet osob v ekonomicky neaktivním a aktivním věku. Zatímco dnes na každou osobu v ekonomicky neaktivním věku (0—19 či 65 a více let) připadají dvě osoby v ekonomicky aktivním věku (20—64 let), v roce 2065 bude poměr obou skupin obyvatelstva vyrovnaný. Klíčovou roli opět sehraje zvyšující se počet důchodců: Zatímco současné údaje ukazují na poměr zhruba 4,5 osoby ve věku 20—64 let na jednu osobu ve věku nad 65 let, v roce 2065 to bude pouze 1,5 osoby. Výrazné změny ve věkovém složení se ale promítnou i jinam. Průměrný věk obyvatel se v roce 2065 bude pohybovat mezi 48 a 50 lety, což je o 8—10 let více než dnes.
7. Jaké změny přinese zákoník práce – analýza (MFD)
Téma připravila Kateřina Hovorková Projde-li novela zákoníku práce, budou od ledna 2012 platit jiná pravidla. Třeba u výplaty odstupného či práce na dobu určitou Dohoda o provedení práce Novinka: Na dohodu o provedení práce bude možné odpracovat u jednoho zaměstnavatele až 300 hodin za jeden kalendářní rok. Jak je to teď: Dnes se na tuto smlouvu dá pracovat jen 150 hodin ročně. Názor odborníka: „Navrhovaná změna nahrává firmám - snáze vytvoří pracovní místo. Vykryjí tak lépe potřebu sezonních zaměstnanců, nabídka práce bude dlouhodobější. Ocení to především stavební firmy, jež v sezoně nemohou zaměstnat na dohodu kvůli nízkému počtu hodin dostatek pracovníků, které přitom potřebují. Změna se vyplatí hlavně zájemcům o dlouhodobější brigády nebo lidem, kteří potřebují vedle hlavního pracovního poměru i druhé zaměstnání, například kvůli splácení hypotéky. Díky dvojnásobnému časovému fondu si tak lidé legálně vydělají více peněz.“ Petr Husák, ředitel strategie společnosti DataLife Novinka: Zavedení hranice 10 tisíc korun pro odvod pojištění - nad tuto částku budou muset buď zaměstnavatelé, nebo pracovníci (záleží na dohodě) odvádět zdravotní a sociální pojištění. Jak je to teď: Hranice pro odvod pojistného neexistuje. Názor odborníků: Tuto změnu hodnotí majitelé podniků i zaměstnanci negativně. Dohoda o provedení práce by totiž ztratila svou obrovskou výhodu - že je možné si vydělat jakoukoliv částku bez odvodu pojistného. Odstupné Novinka: Nárok na odstupné při výpovědi z takzvaných organizačních důvodů se bude měnit podle doby trvání pracovního poměru. Délka práce a odstupné méně než rok odstupné nejméně 1 měsíční výdělek aspoň rok a méně než 2 roky odstupné nejméně dvojnásobek průměrné měsíční mzdy aspoň 2 roky odstupné nejméně trojnásobek průměrné měsíční mzdy Nově se počítá také s vyplacením odstupného pro zaměstnance, který dostane výpověď uprostřed takzvaného vyrovnávacího období. To je většinou 26 týdnů od nástupu do práce u zaměstnavatele, který uplatňuje konto pracovní doby. Pak by měl pracovník právo na trojnásobek průměrného výdělku a k tomu ještě odpovídající částku podle odpracovaných let. Jak je to teď: V současnosti se vyplácí odstupné ve výši tří měsíčních výdělků, takže zaměstnanec může být ve firmě třeba jen půl roku, ale s výpovědí si odnese tři mzdy navíc. Názor odborníka: „Navrhovaná změna nebude mít na chování zaměstnavatelů dramatický vliv. Při plánování organizačních změn se řídí zásadnějšími otázkami, než je rozdíl jedné měsíční mzdy. Ale i tak to některým firmám přinese částečnou finanční úlevu. Zaměstnanci budou možná více protestovat proti rozvázání pracovního poměru, aby získali vyšší odstupné.“ Michal Kašpárek, advokátní kancelář Kocián Šolc Balaštík Práce na dobu určitou Novinka: Smlouvu na dobu určitou bude možné uzavřít až na tři roky vcelku. Se stejným zaměstnavatelem třikrát, takže na devět let. Pak už to nepůjde. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce chránit zaměstnance, aby mohli déle zůstat v jedné firmě, a zamezit takzvanému řetězení smluv.
Jak je to teď: Vcelku lze práci na dobu určitou sjednat na dva roky, ale za půl roku se smlouva může obnovit. Není omezeno, kolikrát se může uzavřít. Názor odborníka: „Příklad: stavební dělník každé léto pracuje pro stejného zaměstnavatele, vždy v období několika měsíců. Dosud bylo pro obě strany výhodné uzavírat smlouvy na dobu určitou. Dělník má na každou sezonu práci, zaměstnavatel může flexibilně plánovat kapacity s ohledem na stav zakázek i sezonní vlivy. K vynulování limitu pro uzavření další smlouvy dochází po šesti měsících, tedy vždy před začátkem další sezony. Podle nové úpravy budou moci spolupracovat pouze třikrát. Jenže pak budou muset spolupráci ukončit a znovu ji obnovit až za další tři roky. Je to zbytečně tvrdé opatření. Používání smluv na dobu určitou nebude tak pružné a ruší se tím výhody pro firmy i jejich zaměstnance. Budou muset hledat jiné možnosti zaměstnávání.“ Petr Skondrojanis, manažer společnosti LMC Výpověď za porušení léčebného režimu Novinka: Zaměstnavatel bude moci propustit pracovníka, u něhož během prvních 21 kalendářních dnů nemoci zjistí, že zvlášť hrubě porušuje léčebný režim. Co to znamená? Nad tím stále visí otazníky, možná to bude případ, kdy kontrola opakovaně nenajde nemocného doma. Jak je to teď: Dosud hrozí zaměstnancům, kteří nedodržují léčebný režim, pokuta v maximální výši 20 tisíc korun a neproplacení nemocenské. Názor odborníka: „Vše, co zabrání zneužívání dočasné pracovní neschopnosti, zaměstnavatelé jistě uvítají. Je třeba ocenit snahu promítnout do tohoto bodu loajalitu zaměstnance vůči zaměstnavateli. Podle mého názoru však změna neřeší zastaralou a nepružnou úpravu ukončování pracovního poměru komplexně. Zaměstnanci by se mohli teoreticky obávat toho, že podniky budou tento důvod pro výpověď zneužívat.“ Michal Kašpárek, advokátní kancelář Kocián Šolc Balaštík Odměna za práci přesčas Novinka: Nově půjde sjednat mzdu už s přihlédnutím k práci přesčas. U vedoucích zaměstnanců bude možné ocenit práci přesčas bez omezení, u ostatních se do mzdy započte odměna maximálně za 150 přesčasových hodin v kalendářním roce. Jak je to teď: V současnosti se limit 150 hodin zohledněné práce přesčas za kalendářní rok používá u všech kategorií zaměstnanců. Názor odborníka: „Pro zaměstnavatele je to jednoznačně změna k lepšímu. Maximálně se mohou ohradit proti vymezení vedoucí pracovník, protože ne všichni zaměstnanci, kteří zastávají klíčové pozice s předpokladem vyššího pracovního nasazení i nad sjednaný rozsah práce, mohou být formálně kvalifikováni jako vedoucí.“ Michal Kašpárek, advokátní kancelář Kocián Šolc Balaštík Další plánované změny Konto pracovní doby Bude zrušena povinnost každý týden vykazovat rozdíl mezi stanovenou a odpracovanou dobou. Nově bude možné upravit konto pracovní doby jak v kolektivní smlouvě, tak ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. V tuzemsku je však zatím využívá jen minimum firem. Nevyčerpaná dovolená
Bude ji možné proplatit jen při ukončení pracovního poměru. Dosud to v určitých případech šlo. Nově by to bylo tak, že když zaměstnavatel neurčí pracovníkovi do 30. června datum, kdy si má nevyčerpanou dovolenou z minulého roku vybrat, může si zaměstnanec stanovit termín sám. Musí ale o tom dát firmě vědět 14 dnů předem. Pracovní doba Nově by pracovní směna nesměla přesáhnout 12 hodin bez ohledu na typ rozvržení pracovní doby. Doposud platí, že u rovnoměrné pracovní doby nesmí směna přesáhnout devět hodin. Konkurenční doložka Má chránit zaměstnavatele, aby odcházející zaměstnanec nezneužil klíčových informací. Znemožňuje mu po určitou dobu, nejdéle jeden rok od výpovědi, přijmout místo, kde by mohl údaje využít v konkurenčním boji. Nově bude možné konkurenční doložku sjednat už ve zkušební době, to zatím nešlo. Mění se i výše odměny za „mlčení“ po dobu platnosti doložky. Zatímco teď dostává takový pracovník minimálně stejnou mzdu, jakou pobíral ve firmě, nově by mu byla vyplácena alespoň polovina. Zkušební doba u vedoucích pracovníků Novinka: Zkušební doba po nástupu do práce bude nově u vedoucích pracovníků až šest měsíců. U ostatních zůstává tři měsíce. Nesmí ovšem být nikdy delší než polovina dohodnuté délky pracovního poměru. To znamená, že pokud vedoucí dostane šestiměsíční zkušební dobu, musí být jeho pracovní smlouva sjednána minimálně na jeden rok. Jak je to teď: U všech zaměstnanců platí zkušební doba v délce tří měsíců, vedoucí nevyjímaje. Názor odborníků: Mnoho podnikatelů po prodloužení zkušební doby volalo. Za čtvrt roku je podle nich možné poznat jen to, zda je nováček v práci použitelný, nebo ne, ale na to, aby zjistili, jaká je jeho pracovní morálka, je třeba více času. „Nicméně je tu problém s vymezením zaměstnanců - kdo je vedoucí. Změna tak často nemusí postihnout klíčové pracovníky, kteří status vedoucích formálně nemají.“ Michal Kašpárek, advokátní kancelář Kocián Šolc Balaštík Přidělování k jinému zaměstnavateli Novinka: Do zákoníku práce se vrací možnost dočasně přidělit zaměstnance, samozřejmě s jeho souhlasem, k jinému zaměstnavateli, a to nejdříve po šesti měsících trvání pracovního poměru. Mzdu bude pracovníkovi vyplácet původní zaměstnavatel s tím, že ji pak případně bude požadovat po dočasném zaměstnavateli. Jak je to teď: V současnosti je možné dočasně přidělit zaměstnance k jinému zaměstnavateli jen agenturou práce. Názor odborníka: „Podařilo by se tak napravit zcela nepraktickou právní úpravu. Pro zaměstnavatele by změna byla jednou z nejlepších - přidělení zaměstnance bez povolení ministerstva práce a sociálních věcí by určitě většina z nich přivítala. Z praxe se dá usuzovat, že by se pracovníci přidělovali k jiným firmám, aniž by z toho měl vysílající zaměstnavatel nějaké zisky. Prostě jen za náklady. Změna může udržet neperspektivní pracovní vztahy, které je nutné nyní ukončovat kvůli reorganizaci. Proto by ji jistě přivítali i zaměstnanci.“ Michal Kašpárek, advokátní kancelář Kocián Šolc Balaštík
8. Británii čeká horký podzim (MFD)
Británie by již v listopadu mohla zažít vlnu stávek kvůli penzím, které by se mohly zúčastnit miliony lidí. Počítají s tím odboroví předáci Odborového kongresu, kteří jednají na kongresu v Londýně. Delegáti v úterý vypískali šéfa opoziční Labouristické strany Eda Milibanda, který označil stávky v době, kdy se konají jednání s vládou, za chybu.
