ZŠ a MŠ Antonína Čermáka, Praha 6 Školní řád I. Všeobecná ustanovení 1) Tento řád stanovuje podrobnosti provozu školy, práva a povinnosti zákonných zástupců žáků školy, práva a povinnosti žáků, podmínky výchovně vzdělávacího procesu ve škole, včetně vztahů mezi účastníky tohoto procesu, povinnosti pracovníků školy a pravidla a zásady hodnocení studijních výsledků a chování žáků, včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. 2) Řád školy je závazný pro všechny žáky a pracovníky školy. 3) Pro některé součásti školy je vydán samostatný řád, tj. podrobnosti provozu a pravidel chování. Jmenovitě jde o: - školní družinu - školní jídelny - mateřskou školu - školní hřiště II. Provoz školy a docházka žáků do školy 1) Provoz školy je v pracovní dny od 6:30 do 18:00 hodin (v pátek do 17:00 hodin). Přítomnost jakýchkoli osob mimo tuto dobu nebo v jiné dny v prostorách školy musí vždy schválit ředitel školy nebo jeho zástupce. Výjimkou je provoz na školním hřišti a v tělocvičnách. 2) Družina je pro děti otevřena od 6:30. Pro žáky školy se budova školy otevírá v 7:40 hodin (v případě nulté vyučovací hodiny v 6:50) a žáci přicházejí do školy tak, aby nastoupili nejpozději v 7:55 do učeben a začali se připravovat na vyučování (obdobně při odpoledním vyučování nebo nulté hodině). 3) Pobyt žáků ve škole je dán rozvrhem povinných i nepovinných vyučovacích hodin, rozvrhem zájmových kroužků a zápisem žáka do školní družiny a školní jídelny. Jinak je žákům pobyt ve škole povolen jen tehdy, je-li schválen některým z pedagogických pracovníků školy, který vykonává nad žáky pedagogický dozor nebo zákonný zástupce žáka odevzdal přihlášku k „hlídané hodině“. 4) Dopolední vyučování začíná v 8:00 hodin (nultá hodina v 7:10 hodin), odlišný začátek musí vždy schválit ředitel školy. Přestávka mezi 0. a 1. vyučovací hodinou se zkracuje na 5 minut. Přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním zůstává v rozsahu jedné vyučovací hodiny. 5) Vyučování probíhá podle schváleného rozvrhu, včetně rozmístění tříd. Jakékoliv změny je třeba včas projednat se zástupcem ředitele a musí být zaznamenány v plánu týdne nebo v rozvrhu suplovaných hodin ve sborovně. Pokud jde o změny, které se týkají doby příchodu nebo odchodu žáků ze školy, musí být zaznamenány v žákovské knížce žáka a předem potvrzeny podpisem zákonného zástupce na uvolněnce. 6) Před ukončením dopoledního nebo odpoledního vyučování, zájmového kroužku nebo jiné předem naplánované aktivity mohou žáci opustit budovu školy jen se souhlasem třídního učitele (v případě jeho nepřítomnosti zástupce ředitele nebo ředitele), a to na základě písemné žádosti o uvolnění zákonného zástupce žáka. V případě náhlých zdravotních potíží žáka je nutné jeho osobní předání rodičům, ve výjimečných a odůvodněných případech je nutný alespoň telefonický souhlas rodičů s odchodem dítěte ze školy a škola zajistí doprovod dospělé osoby. V případě úrazu nebo akutních zdravotních potíží zajistí škola lékařské ošetření a rodiče jsou o této skutečnosti informováni v co nejkratší době. 7) Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z důvodů předem známých, informuje o tom školu zákonný zástupce žáka písemnou formou: a. třídního učitele, jde-li o nepřítomnost v rozsahu do 5 vyučovacích dní včetně, b. ředitele školy, jde-li o nepřítomnost delší než 5 dnů. 8) Žák je povinen se zúčastňovat výuky všech předmětů učebního plánu podle rozvrhu, mimořádných a předem oznámených vyučovacích hodin (laboratorní práce, třídnické hodiny apod.), všech výchovných a vzdělávacích akcí, označených školou jako povinné. Jako povinné mohou být označeny pouze takové akce, které nevyžadují finanční úhradu ze strany rodičů. Pokud se žák nezúčastní mimoškolní akce, která
probíhá v době běžného vyučování, stanoví mu škola náhradní zaměstnání, na které je jeho docházka rovněž povinná. 9) Docházka na volitelné nebo nepovinné vyučovací hodiny a předměty, na které se žák na začátku školního roku nebo pololetí přihlásil, je pro něj povinná. Změna je možná po souhlasu ředitele školy vždy jen na konci pololetí, a to na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka. 10) Veškeré akce mimo objekt školy (exkurze, vycházky, výlety, kulturní a sportovní akce apod.) musí být předem projednány se zástupcem ředitele, který mj. zajistí vykonávání dozoru nad žáky a další provozní a bezpečnostní podmínky akce. III. Práva a povinnosti zákonných zástupců žáků Zákonný zástupce nezletilých žáků školy: 1) má právo volit a být volen do školské rady, 2) má právo být informován o studijních výsledcích a chování svého nezletilého dítěte, 3) má-li pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu (§ 52 školského zákona), 4) je povinnen zajistit, aby dítě a žák docházel řádně do školy nebo školského zařízení, 5) je povinnen na vyzvání ředitele školy nebo školského zařízení se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte nebo žáka, 6) je povinnen informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte nebo žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, 7) je povinnen dokládat důvody nepřítomnosti dítěte a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem, 8) je povinnen oznamovat škole a školskému zařízení údaje potřebné pro vedení povinné dokumentace školy (podle § 28 odst. 2 a 3 školského zákona) a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost dítěte a žáka, a změny v těchto údajích. 9) je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka, a tuto absenci v den nástupu žáka do školy omluvit, 10) je povinen vytvořit podmínky pro vzdělávání žáka stanovené ředitelem školy v případě, že se žák nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování (způsob vzdělávání odpovídá možnostem žáka, nebo mu může ředitel školy povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu podle § 18 školského zákona. IV. Povinnosti žáků 1) Žák je povinen se ve škole a při všech akcích pořádaných školou chovat slušně, respektovat pokyny pedagogů a dodržovat základní mravní principy a pravidla společenského chování. Zejména se musí zdržet takového jednání, které by: - ohrožovalo či poškozovalo zdraví jeho samého nebo jeho spolužáků, - snižovalo důstojnost či porušovalo práva kteréhokoli spolužáka, - vedlo k poškozování či znehodnocování učebnic, školních potřeb, školního majetku a majetku spolužáků, - jakkoli narušovalo průběh vyučování nebo jiné akce pořádané školou. 2) V celém areálu školy a při všech akcích pořádaných školou platí pro žáky zákaz nošení, držení, distribuce a užívání návykových látek a to včetně alkoholu a tabákových výrobků. 3) Každý žák je povinen dodržovat základní hygienická pravidla (podrobnější informace obdrží od třídního učitele). 4) Každý žák zodpovídá za čistotu a pořádek svého pracovního místa a podílí se podle svých možností na udržování čistoty a estetického vzhledu celé učebny a ostatních společných prostor školy. Způsobí-li
2
5)
6)
7)
8)
9)
10) 11)
12)
13)
14)
jakékoli poškození zařízení školy, učebních pomůcek nebo majetku spolužáků, je povinen to ihned hlásit učiteli, je-li škoda způsobena úmyslně, jsou rodiče povinni ji v plné míře uhradit. Za pořádek v učebně (včetně čistoty tabule) odpovídá služba, určená třídním učitelem. Po ukončení přestávky se každý žák zdržuje na svém místě v učebně, je povinen mít před zahájením vyučování připraveny své věci a pomůcky tak, aby je v průběhu vyučovací hodiny mohl co nejefektivněji používat. Žákům je přísně zakázáno nosit do školy jakékoli předměty, kterými by mohlo dojít k ohrožení zdraví vlastního nebo jiných osob (nože a jiné zbraně, jedovaté, zápalné a nebezpečné látky, pyrotechnické výrobky apod.). Žák nesmí nosit do školy mimořádně cenné věci (nejde-li o součást oblečení, obutí nebo jiného běžně používaného a potřebného vybavení – např. mobilní telefony – viz další ustanovení) a větší částky peněz, herní konzole a zařízení, notebooky, tablety, pokud ředitel školy neurčí jinak. Je zakázáno nosit ve školní budově sluchátka. Používání mobilního telefonu je zakázáno v době, kdy narušuje činnost učitele a ostatních žáků, tj. zejména při výuce, během zájmových kroužků, činnosti školní družiny a společných akcí mimo školní budovu (např. návštěvách koncertů, divadelních představení, muzeí apod.) V této době je žák povinen telefon vypnout, neučiní-li tak, je vyučující oprávněn mu telefon po dobu vyučovací hodiny odebrat. Žák má svůj telefon v osobním opatrování po celou dobu pobytu ve škole nebo na akcích, organizovaných školou, s výjimkou případů, kdy si jej musí odložit na pokyn učitele na stanovené místo nebo kdy si jej musí odložit na místo k tomu určené v souvislosti s činnostmi, které přímé opatrování telefonu vylučují (například výuka tělesné výchovy, sportovní kroužek, práce v keramické dílně, práce na pozemku apod.). V době, kdy má žák svůj telefon v přímém opatrování, nenese škola za jeho ztrátu, poškození či odcizení odpovědnost a žák (resp. jeho zákonný zástupce) nemá nárok na náhradu škody. Všichni žáci jsou ale povinni si počínat tak, aby ke škodám pokud možno nedocházelo. Žáci jsou ve škole upraveni a oblečeni přiměřeně činnostem, které vykonávají. Žákům je zakázáno nosit v prostorách školy pokrývku hlavy (čepice, kšiltovky, klobouky, kapuce apod.). Žák je povinen nosit na všechny vyučovací předměty i na akce pořádané školou žákovskou knížku, kterou pravidelně (minimálně 1 x týdně) předkládá ke kontrole rodičům. Dále je povinen nosit všechny příslušné pomůcky na vyučování a učebnice podle pokynu vyučujících. Po vstupu do budovy jsou žáci povinni se přezout a boty i svrchní oděv odložit v šatně. V případě, že žák přijede do školy na jízdním kole, koloběžce, skateboardu, kolečkových bruslích apod. a zanechá jej na vyhrazeném místě (určeném pracovníkem školy), škola přebírá za dotyčný předmět zodpovědnost; zanechá-li jej v šatně nebo kdekoli jinde v objektu školy, činí tak na své riziko a v případě ztráty nebo odcizení nemá nárok na náhradu škody. Každý žák se snaží podle svých možností přispívat k tomu, aby ve škole vládla klidná a přátelská atmosféra, aby se množství hluku snížilo na minimum a aby práce ve vyučovacích hodinách probíhala co nejefektivněji. Pravidla slušného a společenského chování dodržují žáci i na prostranství školní zahrady, školního hřiště a před školní budovou, a to i v době mimo vyučování.
V. Práva žáků 1) Žák má právo svobodně vyjadřovat své názory, a to ve všech záležitostech, které se ho týkají a při dodržení pravidel slušné komunikace. Jeho názorům musí být věnována patřičná pozornost. 2) Žák může při dodržení zásad slušné komunikace vznášet dotazy k učitelům a má právo na své dotazy obdržet odpověď (aniž by byl kárán za nevědomost nebo vyrušování). 3) Žák má právo využívat v maximální možné míře vzdělávací nabídku školy, která je dána rozvrhem vyučovacích hodin a dalších akcí, pořádaných školou. Právo účasti žáka na akcích mimo objekt školy však může být omezeno v případě, že by touto účastí mohly být ohroženy zdraví nebo bezpečnost jeho samého nebo jiných (například v důsledku obtížně zvladatelného chování žáka). 4) Žák má právo využívat přiměřeně svému věku a schopnostem materiální vybavení školy, školní zařízení a prostory, určené žákům, a to v souladu s tímto řádem a případně dalšími obecně stanovenými provozními pravidly.
3
5) Žák má právo využívat podle možností školy dostupné informační technologie, vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace (pokud to není v rozporu s jinými obecně závaznými předpisy – ochrana osobnosti, autorská práva apod.). 6) Žák má právo na respektování svých individuálních zvláštností a odlišností a zdravotního stavu. 7) Žák má právo na osobní bezpečí v prostorách školy i na všech akcích pořádaných školou a na účinnou pomoc v ohrožení. 8) Nově přijatý žák má právo na pomoc při adaptaci v nových podmínkách. 9) Žák má právo kdykoli se obrátit na pedagogického pracovníka školy se žádostí o pomoc, radu či informaci. 10) Žák má právo účastnit se soutěží a prezentace svých prací, výrobků a nápadů. 11) Žák má právo přicházet s nápady, podněty a návrhy, které se týkají činnosti školy nebo třídy, přímo k učiteli nebo řediteli školy. 12) Žák má právo učit se v pěkném a čistém prostředí a na pozitivní klima ve třídě. 13) Žák má právo na spravedlivé hodnocení s přihlédnutím k individuálním zvláštnostem a osobním handicapům a na včasné a objektivní seznámení se svým hodnocením. 14) Žák má právo na pomoc výchovného poradce a speciálního pedagoga. 15) Žák má právo být zvolen a volit své spolužáky do žákovské rady (v souladu s pravidly pro činnost rady). VI. Režim ve školní jídelně 1) Ve školní jídelně se žáci stravují za předpokladu, že zde plní všechna příslušná pravidla řádu školy, včetně pokynů zaměstnanců kuchyně. Na výdej stravy mají nárok pouze žáci, kteří se účastní vyučování (stravu je možné odebrat pouze 1. den nemoci). 2) Do jídelny přicházejí žáci v určený čas, přezutí, bez aktovek, chovají se zde slušně, dbají všech pravidel správného stolování a společenského chování. Po obědě uklidí svá místa. Z jídelny je zákaz vynášení potravin. 3) V případě, že některý žák opakovaně poruší kázeň v jídelně, může být po předchozím upozornění rodičů vyloučen na určitou dobu ze stravování. O vyloučení rozhoduje ředitel školy. 4) Poslední dozor v jídelně končí s odchodem všech dětí z jídelny. 5) Nemá-li žák včas zaplaceno nebo nemá stravovací kartu či čip, nebude mu vydán oběd. VII. Žákovská rada 1) Žákovská rada je orgánem žákovské samosprávy a partnerem vedení školy a pedagogického sboru při projednávání všech záležitostí, které se přímo týkají žáků školy. 2) Žákovská rada se skládá z volených zástupců 3. - 9. tříd, kdy každá třída volí 2 své zástupce. Volební období trvá jeden školní rok. 3) Žákovská rada volí svého předsedu a 1-2 místopředsedy. Jednání rady se uskutečňují podle potřeby, svolává je předseda z vlastní iniciativy nebo na základě požádání členů rady, ředitele školy nebo učitele, který má spolupráci s žákovskou radou ve své kompetenci. 4) Žákovská rada může předkládat vedení školy své návrhy, připomínky a podněty, které se týkají žáků a žádat jejich projednání. VIII. Úmluva mezi žáky a učiteli (Pozn.: Tato část školního řádu je výsledkem projednávání školních pravidel v jednotlivých třídách a vychází z názorů a potřeb žáků. Může být doplňována a upravována, a to vždy k začátku nového školního roku. Změnu mohou iniciovat jak učitelé, tak žáci.) 1) Komunikace mezi učitelem a žákem se odehrává na základě slušnosti, vzájemného respektu a tolerance. Nejsou přípustné žádné urážky a ponižování, ztrapňování, zesměšňování, vulgární vyjadřování atp. 2) Kolektivní tresty nejsou přípustné (učitel nemůže trestat všechny žáky za přestupky jednotlivců či menších skupin). 3) Učitel i žák budou respektovat čas začátku i konce vyučovací hodiny.
4
4) Učitel vždy žákům předem oznámí, že se bude psát společná klasifikovaná písemná práce v rozsahu větším než polovina vyučovací hodiny. V jednom dnu nesmí docházet ke kumulaci více písemných prací. 5) Žák nebude zneužívat svých práv, deklarovaných v oddílu IV. 6) Každý žák se podle svých schopností a sil snaží přispívat k tomu, aby vzájemné vztahy mezi žáky a učiteli a mezi žáky navzájem byly vytvářeny na základě vzájemného respektu a tolerance. 7) Žák nebude ve školní jídelně nucen do jídla. IX. Povinnosti pracovníků školy Všichni pracovníci Každý pracovník se ve své práci řídí obecně závaznými předpisy, zejména Zákoníkem práce a Pracovním řádem pro zaměstnance škol a školských zařízení a dále konkrétními pokyny a směrnicemi, vydanými ředitelem školy (viz odkazy v dalších bodech tohoto řádu). Jejich konkrétní pracovní náplň je určena ředitelem školy ve zvláštním dokumentu. Učitelé 1) Všichni učitelé přicházejí do školy nejpozději 20 minut před začátkem své první vyučovací hodiny nebo pohotovosti. 2) Nemůže-li se vyučující dostavit z nepředvídaných důvodů do školy, je povinen o tom včas uvědomit vedení školy. 3) Každý učitel je povinen se včas seznámit s pokyny v týdenním plánu školy, denně při příchodu do školy a při odchodu ze školy zkontrolovat svoji přihrádku ve sborovně, kontrolovat svoji pracovní elektronickou poštu, seznámit se s přehledem suplování, případně s aktuálními pokyny na nástěnce ve sborovně a v knize docházky zapsat svůj příchod a odchod na resp. z pracoviště. 4) První vyučovací hodinu nosí vyučující třídní knihu do třídy. Vyučující, který končí dopolední či odpolední vyučování, odpovídá za její opětovné uložení do sborovny. Každý učitel odpovídá za správnost svých zápisů v třídní knize a zejména zápis nepřítomnosti žáků. 5) Učitelé se řídí řádem školy a jsou povinni vyžadovat jeho dodržování od všech žáků, i když sami nevykonávají dozor. 6) Každý učitel ve svých vyučovacích hodinách a dalších činnostech, které řídí, plně zodpovídá za bezpečnost žáků, za dodržování pravidel duševní i tělesné hygieny v práci žáků (za spolupráce s ostatními vyučujícími) a podle možností i za hygienu pracovního prostředí (větrání, čistota apod.). Po skončení vyučovací hodiny odpovídá vyučující za úklid učebny určenou službou. 7) Správce učebny (dílny, kabinetu apod.) zodpovídá za stav inventáře, pravidelně jej kontroluje a zjištěné závady hlásí, zvláště mají-li vliv na bezpečnost žáků. Zodpovídá také v rámci možností za estetickou a funkční úpravu svěřeného interiéru. 8) Vyučující jednotlivých předmětů (popř. službu konající učitelé) poskytují třídnímu učiteli průběžně informace o změnách prospěchu žáků, o jejich chování a individuálních zvláštnostech. 9) Každý úraz hlásí vyučující neprodleně vedení školy a řídí se v této otázce zvláštním pokynem ředitele k řešení školních úrazů. 10) V oblasti ochrany majetku školy i osob se učitel řídí směrnicí školy pro ochranu majetku. 11) V případě, že učitel zjistí závady v úklidu školy, zapíše tuto skutečnost do určeného sešitu ve sborovně. 12) Poslední den kalendářního měsíce odevzdá učitel zástupci ředitele výkaz práce za daný měsíc. Tento výkaz je podkladem pro vyplacení mzdy a zároveň kontrolou správnosti evidence pracovní doby. Třídní učitelé 1) Třídní učitel koordinuje výchovně vzdělávací činnosti ve třídě, shromažďuje poznatky o prospěchu, chování, individuálních zvláštnostech a problémech žáků a vede o nich přehledným
5
2) 3) 4) 5) 6) 7)
způsobem dokumentaci. Na základě informací od jednotlivých učitelů ovlivňuje hygienické podmínky výuky a domácí přípravy. Zodpovídá za dodržování individuálního přístupu k žákům se specifickými poruchami učení a chování, se zdravotními problémy a dalšími handicapy. Seznámí žáky s jednotlivými ustanoveními školního řádu a vysvětlí je. Rodiče prokazatelným způsobem seznámí s řádem školy na prvních rodičovských schůzkách. Je povinen denně sledovat docházku žáků, zjišťovat příčinu absencí a nejpozději jednou za týden provádět v třídní knize omluvení či neomluvení zameškaných hodin. Zodpovídá za vedení třídní knihy, třídního výkazu a žákovských knížek všech svých žáků v souladu s platnými předpisy a pokyny ředitele školy. Zodpovídá za úroveň spolupráce s rodiči žáků, za jejich informovanost o vzniklých problémech a v případě jejich zájmu je povinen jim nabídnout konzultace mimo obvyklou pracovní dobu. Stanovuje ve své třídě žákovské služby a kontroluje a hodnotí jejich činnost.
Pracovníci vykonávající dozor 1) Dozor nad žáky začíná 20 minut před zahájením dopoledního (odpoledního) vyučování. Dozírající učitel odpovídá za bezpečnost a chování žáků v určeném prostoru, za klidný a plynulý provoz (chodby, šatny) a v rámci možností za čistotu a hygienu prostředí. 2) Při akcích, kdy místem pro shromáždění žáků není prostor školy, zajišťuje pedagogický pracovník dozor na určeném místě 10 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce skončí zajišťování dozoru na předem určeném místě a v předem určeném čase – toto místo a čas musí pedagogický pracovník oznámit rodičům i vedení školy nejpozději 1 den před konáním akce. 3) Dozor je v určeném úseku vykonáván tak, aby pedagog měl co nejlepší přehled o dění ve všech prostorách tohoto úseku. Zvláštní pozornost je třeba věnovat těm prostorám, které představují větší riziko z hlediska porušování kázně, možností šikanování, vandalství apod. 4) Povinnost vykonávat dozor je určena rozvrhem dozorů, který je vyvěšen ve sborovně a v každém úseku školy. Pokud pověřený pedagog nemůže z jakéhokoli důvodu dozor vykonávat, je o tom povinen neprodleně informovat zástupce ředitele nebo za sebe zajistit náhradu. 5) Učitelé, kteří jsou určeni na dozory o velké přestávce na hřiště, posílí v době uzavření hřiště nebo nepříznivého počasí, kdy žáci nechodí ven, dozory ve 2. patře. X. Pravidla hodnocení žáků Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je: a) jednoznačné, b) srozumitelné, c) srovnatelné s předem stanovenými kritérii, d) věcné, e) všestranné. Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. 2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace“), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. 3) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo
6
4)
5)
6)
7)
8)
9)
zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka. Ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.
Hodnocení žáků na vysvědčení 1) Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) 1 - velmi dobré, b) 2 - uspokojivé, c) 3 - neuspokojivé. 2) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. 3) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: a) 1 - výborný, b) 2 - chvalitebný, c) 3 - dobrý, d) 4 - dostatečný, e) 5 - nedostatečný.
7
Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním, b) prospěl(a), c) neprospěl(a), d) nehodnocen(a). Žák je hodnocen stupněm
4)
5)
6)
7)
a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle §14 odst. 1 písm. e), b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí, d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.
Zásady a pravidla hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání 1) S pravidly hodnocení jsou žáci i jejich zákonní zástupci seznámeni při přijetí do školy (do 1. ročníku nebo při přestupu žáka z jiné školy). Žákům jsou vždy zopakovány na počátku školního roku. S pravidly a kritérii hodnocení v jednotlivých předmětech seznámí učitel žáky i zákonné zástupce vždy na počátku školního roku. 2) Žák musí předem vědět, jaké dovednosti, schopnosti a znalosti od něj budou požadovány. 3) Hodnocení se provádí klasifikačními stupni, ve čtvrtletí i během školního roku může být doplněno slovně, u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami může být po dohodě s jejich zákonnými zástupci použito slovní hodnocení na vysvědčení nebo i během celého školního roku. 4) Žák je se svým hodnocením seznamován bezodkladně, v co nejkratší možné době od hodnoceného výkonu. 5) Žák by měl být hodnocen co nejčastěji, a to se zaměřením na jeho pozitivní motivaci. Při celkovém hodnocení učitel vždy přihlíží i ke změnám ve výkonu, tj. k osobnímu pokroku žáka. Hodnocení formální (písemné) je vhodné co nejčastěji doplňovat hodnocením ústním. 6) Hodnocení vždy probíhá s ohledem na věková specifika žáků a na individuální možnosti žáků a s ohledem na jeho případná trvalá nebo momentální znevýhodnění a závažné indispozice.
8
7) Hodnocení není prostředkem k upevňování kázně a známka z vyučovacího předmětu nezahrnuje hodnocení žákova chování (pokud toto chování není přímo kritériem v požadovaném výkonu – např. spolupráce ve skupině, komunikace s ostatními apod.). 8) Učitel vyváženě hodnotí a promítá do klasifikace vědomosti, dovednosti, postupy, praktické dovednosti, domácí přípravu, práci s informacemi, úroveň komunikace a tvořivost žáka. Pokud jsou předmětem hodnocení požadované vědomosti, klasifikuje se jen probrané a procvičené učivo. 9) Podklady pro hodnocení získává učitel s ohledem na charakter daného předmětu z písemných, ústních nebo jiných projevů žáka. S konkrétními způsoby seznámí učitel na začátku školního roku žáky. 10) V případech, kdy to charakter předmětu umožňuje, získává vyučující podklady pro hodnocení vyváženě na základě ústních, písemných a dalších projevů žáka a přihlíží přitom k individuálním charakteristikám a případným zdravotním znevýhodněním žáka, aby znevýhodnění v písemném nebo ústním projevu mohlo být v celkovém hodnocení kompenzováno. Pokud žák opakovaně selhává v písemných zkouškách, je mu vždy v případě jeho zájmu poskytnuta možnost ústního přezkoušení a naopak. 11) Učitel vždy žákům včas předem oznámí, že se bude psát společná klasifikovaná písemná práce v rozsahu větším než polovina vyučovací hodiny, aby se žáci na tuto práci mohli připravit. V jednom dnu nesmí docházet ke kumulaci více takových písemných prací. 12) V případě nepřítomnosti žáka ve vyučování není žák hodnocen z učiva, které zameškal, nejméně po dobu 1 týdne. Prodloužení této lhůty při absencích delších než 1 týden zváží vždy učitel příslušného předmětu a domluví s žákem termíny případných mimořádných doplňujících zkoušek nebo písemných prací. Při absencích delších než 1 měsíc třídní učitel vždy koordinuje postup vyučujících různých předmětů. 13) Učitel žáka seznámí s hodnocením písemné práce v co nejkratším termínu po napsání, ale nejpozději do 2 týdnů (nebrání–li tomu absence učitele nebo žáka). S žáky je vždy proveden rozbor práce, jsou seznámeni se správným řešením, systémem bodového hodnocení a dalšími kritérii a je jim umožněno do opravené práce nahlédnout. 14) Pokud učitel v písemné práci zadává varianty (A,B,C), dbá na stejnou náročnost jednotlivých variant. 15) Písemné práce žáků za školní rok jsou ukládány u učitele nejméně do konce září následujícího školního roku. 16) Žák dostane příležitost ke zlepšení hodnocení a nápravě svých nedostatků v daném tématickém okruhu učiva, a to v časové lhůtě stanovené učitelem. Při stanovení této lhůty učitel vždy přihlédne k individuálním možnostem žáka zvládnout dané učivo. 17) Učitelé v rámci odborných komisí konzultují své hodnotící postupy a kritéria tak, aby v jednotlivých třídách bylo ve stejných předmětech nebo předmětech podobného charakteru dosahováno přibližně stejného hodnocení. 18) Zákonný zástupce žáka je v žákovské knížce nejméně třikrát během pololetí (v každém čtvrtletí alespoň jednou) informován o hodnocení žáka (v předmětech výchovného zaměření dvakrát), a to buď klasifikačním stupněm, nebo slovním vyjádřením. Učitel informuje zákonného zástupce tak, aby záznamy v co nekratší lhůtě zobrazily případné výrazné zhoršení hodnocení a aby zákonný zástupce žáka mohl ze záznamů usuzovat na závěrečné hodnocení žáka na vysvědčení (v kontextu s kritérii hodnocení, se kterými byl seznámen na počátku školního roku). Zamešká-li žák v daném předmětu více jak 40 % vyučovacích hodin, může vyučující daného předmětu navrhnout komisionální přezkoušení žáka. O komisionálním přezkoušení žáka rozhodne ředitel školy. 19) Zákonný zástupce má možnost se s hodnocením dítěte seznámit prostřednictvím třídních schůzek a konzultačních dnů (v oznámených termínech) nebo konzultačních hodin jednotlivých učitelů. 20) V každém pololetí je žák hodnocen samostatně, bez ohledu na dřívější výsledky v jiném pololetí. V každém předmětu je žák hodnocen samostatně, bez ohledu na výsledky v ostatních předmětech. 21) Kromě zvládnutí daného učiva je při hodnocení (podle charakteru předmětu) kladen důraz především na: a) aplikování získaných poznatků na řešení konkrétních problémů a úloh b) uplatňování teoretických vědomostí v praxi c) samostatnost myšlení, tvořivost, iniciativu, originalitu řešení d) pochopení souvislostí mezi jevy a poznatky, případně jejich samostatné odvozování e) efektivní spolupráci ve skupině
9
f) samostatnost řešení úkolů g) používání získaných vědomostí při formulaci vlastních názorů a obhajování (argumentaci) těchto názorů h) efektivnost komunikace i) samostatné vyhledávání a zpracování informací j) snahu, aktivitu, pečlivost při práci k) samostatnou domácí přípravu na vyučování l) dodržování pravidel bezpečnosti a hygieny při práci m) kritické myšlení, vlastní zhodnocení názorů druhých n) zvládnutí terminologie daného předmětu o) užívání spisovného jazyka v písemném i ústním projevu. 22) Stupně hodnocení a jejich charakteristika: Stupeň 1 - úkoly řeší samostatně - dokáže aplikovat získané vědomosti při řešení problémů a úkolů - úkoly řeší bez chyb nebo jen s drobnými chybami - používá správnou terminologii - chápe souvislosti - je schopen samostatně hovořit o daném problému, na doplňující otázky odpovídá bez potíží - při práci je aktivní, iniciativní, tvořivý - dokáže vyjadřovat své názory a používat argumenty na jejich podporu - dokáže aktivně a efektivně spolupracovat s dalšími členy skupiny - komunikuje ústně i písemně spisovnou normou, bez chyb nebo jen s drobnými chybami Stupeň 2 - úkoly řeší téměř samostatně - získané vědomosti dokáže aplikovat většinou jen na úkoly již známého typu, výjimečně úkoly neznámé - chápe souvislosti - dopouští se málo častých závažnějších chyb nebo častěji drobných chyb, ale po upozornění je dokáže sám opravit - terminologie není vždy přesná - o problému je schopen hovořit vcelku samostatně, ale občas potřebuje doplňující otázky - při práci je spíše aktivní a iniciativní - většinou dokáže vyjadřovat své názory a argumentovat na jejich podporu - většinou dokáže aktivně a efektivně spolupracovat v rámci skupiny - komunikuje ústně i písemně spisovnou normou, s občasnými závažnějšími nebo častějšími drobnými chybami, chyby dokáže najít a opravit Stupeň 3 - samostatně řeší jen jednodušší úkoly - získané vědomosti dokáže aplikovat jen v některých případech - chápání souvislostí není úplné - dopouští se i závažnějších chyb nebo častěji drobných chyb - o problému není schopen hovořit zcela samostatně, na návodné otázky odpovídá často s obtížemi a ne zcela správně - při práci je aktivní a iniciativní jen někdy - jen někdy dokáže podpořit své názory argumentací - ve skupině dokáže spolupracovat s občasnými obtížemi - častěji chybuje ve spisovné komunikaci, s pomocí učitele dokáže chyby najít a opravit Stupeň 4 - většinu úkolů nedokáže samostatně vyřešit, je závislý na pomoci učitele - získané vědomosti nedokáže aplikovat při řešení daného problému - nechápe souvislosti v podstatných věcech
10
- o problému nebo tématu není schopen hovořit samostatně, na doplňující a návodné otázky odpovídá s obtížemi a většinou chybně - dokáže řešit jen úkoly velmi jednoduché - dopouští se závažných chyb a v řešení úkolů jsou vážné nedostatky - při práci je většinou pasivní a málo iniciativní - má problémy s vyjádřením svých názorů a s argumentací - většinou nedokáže efektivně spolupracovat ve skupině - komunikuje převážně obecným jazykem, chyby s pomocí učitele najde, ale nezná spisovnou normu Stupeň 5 - samostatně nevyřeší téměř žádný úkol - většinu úkolů nevyřeší ani s pomocí - není schopen aplikovat ani nejjednodušší vědomosti a informace - nerozumí terminologii - nedokáže reagovat na návodné otázky a nápovědu - při práci je pasivní - nedokáže spolupracovat ve skupině - komunikuje obecným jazykem, chyby většinou nedokáže najít ani s pomocí učitele, nezná spisovnou normu a má malou slovní zásobu. Komisionální přezkoušení 1) Komisi pro komisionální přezkoušení (dále jen "přezkoušení”) jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. 2) Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. 3) Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle §15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle §15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. 4) O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. 5) Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. Opravná zkouška 1) Komisi pro opravnou zkoušku jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. Pro složení komise a její činnost platí obdobná jako u komisionální zkoušky. Zásady a pravidla hodnocení chování 1) Kritéria hodnocení chování jsou dána obecně platnými společenskými normami, jednotlivými ustanoveními řádu školy, případně podrobnějšími pravidly, která jsou v souladu s ustanoveními řádu
11
2)
3) 4)
5)
školy stanovena pro jednotlivé okruhy činností ředitelem školy (například v řádu školní jídelny, počítačové pracovny, školního hřiště apod.). Žáci jsou hodnoceni vždy s ohledem na jejich věkové zvláštnosti, rozumovou vyspělost, tj. možnost pochopení daných pravidel a schopnost rozpoznání následků jejich jednání a dále s ohledem na celkové okolnosti, při nichž k porušení pravidel došlo. Podklady pro hodnocení chování shromažďuje třídní učitel na základě vlastních pozorování a informací od dalších pedagogických pracovníků (písemných nebo ústních). Průběžné hodnocení chování je prováděno slovně, a to vždy na konci 1. a 3. čtvrtletí do žákovské knížky nebo kdykoli při zjištění porušování řádu školy ze strany žáka, při změně chování žáka, při rozborech chování žáků určité třídy třídním učitelem apod. Třídní učitel dbá na to, aby zákonný zástupce byl objektivně, pravidelně a včas informován o chování žáka, a to zejména v případech náhlých změn a v období mezi případným udělením výchovného opatření a závěrečnou klasifikací.
Výchovná opatření 1) V rámci průběžného hodnocení jsou udělována tzv. výchovná opatření k posílení kázně nebo pochvaly a jiná ocenění. Udělení je vždy zaznamenáno do katalogového listu žáka a prokazatelným způsobem sděleno zákonným zástupcům. 2) Výchovná opatření stejného stupně mohou být udělena i vícekrát během pololetí, pokud žák porušuje pravidla jiného druhu, než za které dostal předchozí postih. Důtku ředitele školy je možné udělit i vícekrát za stejný druh přestupků. 3) Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek jsou součástí školního řádu. 4) Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě. 5) Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. 6) Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno. 7) V rámci průběžného hodnocení jsou udělována tzv. výchovná opatření k posílení kázně nebo pochvaly a jiná ocenění. Udělení je vždy zaznamenáno do katalogového listu žáka a prokazatelným způsobem sděleno zákonným zástupcům. 8) Výchovná opatření k posílení kázně mají 3 stupně, které jsou udělovány podle závažnosti přestupků a míry jejich opakování: a) napomenutí třídního učitele v kompetenci TU důtka třídního učitele v kompetenci TU, po udělení oznámí TU tuto skutečnost řediteli školy, b) důtka ředitele školy v kompetenci ŘŠ, po projednání v pedagogické radě. 9) Výchovná opatření stejného stupně mohou být udělena i vícekrát během pololetí, pokud žák porušuje pravidla jiného druhu, než za které dostal předchozí postih. Důtku ředitele školy je možné udělit i vícekrát za stejný druh přestupků. Napomenutí třídního učitele je udělováno za méně závažná porušování daných pravidel, a to budˇ za jednorázové porušení nebo za opakované případy. Jde například o tyto přestupky: - pozdní příchody - nepřezouvání - nepořádnost, nepřipravenost na vyučování (vybavení, žákovská knížka…) - méně časté rušení výuky, které žák na základě upozornění učitele je schopen korigovat - nedodržování pravidel slušného chování (běžných společenských norem jako je slušné vyjadřování, pomoc druhému …)
12
Důtka třídního učitele je udělována jednak v případě, kdy po udělení napomenutí třídního učitele nedošlo ke zlepšení chování a jednak při závažnějším porušení pravidel, jako je například: - časté rušení výuky, které žák není schopen ani po napomenutí učitelem účinně korigovat - fyzické napadení spolužáka, které ale nemá za následek újmu na zdraví velmi hrubé a vulgární vyjadřování ke spolužákům - zlomyslné chování, zesměšňování, poškozování věcí, pomlouvání vůči spolužákům - nedovolené opuštění školy - nošení nebezpečných předmětů do školy Důtka ředitele školy je udělována jednak v případě, kdy ani po udělení důtky třídního učitele se chování žáka nezlepšilo a jednak v případech obzvláště hrubého porušení pravidel, jako je například: - krádež - vandalství - ublížení na zdraví - nošení, propagace, užívání nebo distribuce návykových látek - slovní či fyzický útok vůči učiteli nebo jakémukoli pracovníkovi školy - šikanování nebo hrubé násilí vůči spolužákovi - neomluvená absence 10) Dále lze udělit jednotlivá kázeňská opatření na základě méně závažných porušování pravidel, pokud k jejich porušování dojde 3x. Konkrétně to znamená: porušení 3x – napomenutí TU, porušení 6x – důtka TU, porušení 9x – důtka ŘŠ. Uvedený princip se týká pololetí školního roku. 11) Zákonný zástupce žáka má v případě svého zájmu právo projednat udělení jakéhokoli výchovného opatření osobně s třídním učitelem nebo ředitelem školy. Udělení důtky ředitele školy je se zákonným zástupcem projednáno vždy, a to zpravidla ředitelem školy, ve výjimečných případech třídním učitelem. 12) Pokud žák často porušuje pravidla školního řádu a není schopen své chování zlepšit ani po udělení některého z výše uvedených výchovných opatření nebo pokud je hodnocení jeho chování trvale spíše negativní, svolá ředitel školy k projednání hodnocení chování žáka společnou schůzku zástupců školy (člen vedení, třídní učitel, výchovný poradce) a zákonných zástupců žáka. Z tohoto jednání je pořízen zápis. Cílem jednání je dosáhnout účinné spolupráce rodiny a školy při nápravě chování žáka. 13) Na konci 1. a 2. pololetí je žák hodnocen z chování klasifikačním stupněm. Klasifikaci chování navrhuje třídní učitel (po projednání s ostatními učiteli, kteří ve třídě působí) a rozhoduje o ní ředitel školy po projednání v pedagogické radě. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel uvedených v bodu 14) během celého pololetí. 14)
Charakteristika jednotlivých stupňů:
a. Chování velmi dobré (stupeň 1): - nedochází k častějšímu nebo závažnějšímu porušování pravidel - žák dokáže aplikovat pravidla chování do praktického života ve škole - v případě porušování pravidel je žák schopen rychle a účinně na základě upozornění své jednání změnit - po udělení výchovného opatření dojde k výraznému zlepšení chování b. Chování uspokojivé (stupeň 2): - dopouští se opakovaných drobnějších přestupků, po udělení důtky třídního učitele nebo ředitele školy nenastalo zlepšení - dopustil se závažného porušení pravidel (příklady viz výše – důtka ředitele školy) - opakovaně byla v průběhu pololetí udělena důtka ředitele školy c. Chování neuspokojivé (stupeň 3): - žák se opakovaně dopouští hrubého porušování pravidel - nezlepšuje své chování ani po udělení důtky ředitele školy - dopustil se mimořádně závažného porušení pravidel, s vysokou mírou nebezpečnosti pro školu, třídu nebo zdraví žáků.
13
XI. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 1) Učitel systematicky a průběžně u žáka rozvíjí dovednosti, které souvisejí se sebehodnocením, poskytuje žákům příležitosti k sebehodnocení. 2) Písemné sebehodnocení žák 2. stupně vypracovává jednou za pololetí, pod vedením a za pomoci třídního učitele, na 1. stupni podle uvážení třídního učitele a s přihlédnutím k věkovým zvláštnostem žáků (v nižších ročnících žáci hodnotí kratší časové úseky). 3) Sebehodnocení žák vypracovává doma nebo ve škole (v čase k tomu určeném). V sebehodnocení se zaměří zejména na zvládnutí vědomostí a dovedností, porozumění učivu, příčiny úspěchů či neúspěchů, jaký význam pro něj má, co se naučil, jaké jsou jeho vzdělávací potřeby. Součástí sebehodnocení jsou vždy cíle pro další pololetí. 4) Učitel s každým žákem jeho sebehodnocení následně individuálně projedná a seznámí jej se svým hodnocením. XII. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1) U žáků se speciálními vzdělávacími potřebami volí učitel především takové formy a druhy ověřování dosažených vědomostí a dovedností, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá zdravotní postižení a zdravotní nebo sociální znevýhodnění negativní vliv. 2) Pokud jde o vývojové poruchy učení, nebude žák pokud možno vystavován úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. Učitel klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. 3) Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami vychází učitel především z doporučení posudku pedagogicko-psychologické poradny a z individuálního vzdělávacího plánu žáka. Žák je hodnocen co nejčastěji, v závěrečném hodnocení pak učitel vždy přihlédne k charakteru znevýhodnění nebo postižení. 4) U žáků se speciálními vzdělávacími potřebami může ředitel školy - po projednání se zákonnými zástupci žáka - rozhodnout o slovním hodnocení žáka, a to zpravidla ve vybraných předmětech učebního plánu (výjimečně ve všech). Slovní hodnocení bude aplikováno v těch předmětech, které se nejvýrazněji vztahují ke zjištěnému zdravotnímu postižení nebo znevýhodnění. V případě žáka s vývojovou poruchou chování může být slovně hodnoceno chování. 5) Při slovním hodnocení je vždy upřednostňováno srovnávání s osobním pokrokem žáka, ve vztahu k jeho předpokladům, před srovnáváním se spolužáky. Učitel použije při hodnocení přiměřeným způsobem kritéria, stanovená v daném předmětu. V Praze dne 27. 8. 2014 Mgr. Petr Karvánek
14
