Z A D Á N Í Ú Z E M N Í H O P L Á N U. ( 1. t e x t o v á v e r z e )

Zadání Územního plánu Třeboň – 1. verze

Z

A

D

Á

Ú Z E M N Í H O

N

Í

P L Á N U

Třeboň (1. textová verze)

Objednatel:

MĚSTO TŘEBOŇ zastoupený starostou PaedDr. Janem Váňou 379 01 Třeboň, Masarykovo náměstí 20 / I

Pověřený zastupitel: Pořizovatel:

Anna Kahounová, místostarostka

Město Třeboň – Městský úřad Odbor územního plánování a stavebního řádu – Ing. Miroslav Roubal – vedoucí odboru Oddělení územního plánování a památkové péče – Ing.arch.Aleš Valder (ČKA 01631)–vedoucí oddělení - Ing. Lenka Samcová - Jiří Kalina Masarykovo nám. 20/I 379 01 Třeboň

Zhotovitel analytické části: Ing.Arch. Ivan Plicka, IVAN PLICKA STUDIO 130 00 Praha 3, Náměstí Jiřího z Lobkovic 18 166 34 Praha 6, Thákurova 3 (kancelář) Autoři:

Termín:

Architektonicko – urbanistická část, koordinace: Přírodní podmínky, životní prostředí a územní vazby: Doprava: Technická infrastruktura:

červenec – prosinec 2008

1

Ing.Arch. Ivan Plicka Ing. Ivan Dejmal (†) Ing. Václav Pivoňka ONEGAST spol. s r.o. Ing. Jan Císař Ing. Zdeněk Rauš a kol.


V textu jsou použity následující zkratky: BPEJ ČOV ČHMÚ ČSÚ DOSS DP EU EVL FUA GIS HDP CHLÚ CHKO JČK KES KPÚ LO LZO LZU LPF MZCHÚ MŽP NATURA NP NPP NPR NRBC NRBK OP OZE OZV ORP OÚ PÚR POU PLO PP PR PUPFL PUR RBC RBK RURÚ ÚPnSÚ SWOT SZ TTP TUR ÚAP UNESCO ÚSES ÚPD ÚDI ÚPG VN VPK VUC VVN

Bonitovaná půdně ekologická jednotka Čistírna odpadních vod Český hydrometeorologický ústav Český statistický úřad Dotčené orgány státní správy Dobývací prostor Evropská unie Evropsky vyznaná lokalita Funkční urbanizované území Geografické informační systémy Hrubý domácí produkt Chráněné ložiskové území Chráněná krajinná oblast Jihočeský kraj Koeficient ekologické stability Komplexní pozemkové úpravy Lesní oblast Lesy zvláštní ochrany Lesy zvláštního určení Lesní půdní fond Maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Národní park Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor Ochranné pásmo Obnovitelné zdroje energie Obecně závazná vyhláška Obec s rozšířenou působností Obecní úřad Politika územního rozvoje Pověřený obecní úřad Přírodní lesní oblast Přírodní park, přírodní památka Přírodní rezervace Pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje (zákon č.183/2006 Sb.) Regionální biocentrum Regionální biokoridor Rozbor udržitelného rozvoje území Územní plán sídelního útvaru (zákon č.50/1976 Sb.) silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení Stavební zákon Trvalý travní porost Trvale udržitelný rozvoj Územně analytické podklady United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization Územní systém ekologické stability Územně plánovací dokumentace Úroveň dopravní infrastruktury Územní prognóza Vysoké napětí Významný krajinný prvek Velký územní celek Velmi vysoké napětí

2


ZCHÚ ZM/ZK ZPF ZUR

Zvláště chráněná území Zastupitelstvo města / Zastupitelstvo kraje Zemědělský půdní fond Zásady územního rozvoje (zákon č. 183/2006 Sb.)

3


Související a podkladové dokumenty : Pol. Název dokumentu Schvalující orgán 1. Strategický plán ZM rozvoje města Třeboň 2. Program rozvoje ZK Jihočeského kraje na období 20072013 3. Územně ZK analytické podklady Jihočeského kraje 4. Rozbor ZK udržitelného rozvoje Jihočeského kraje 5. Územně analytické podklady ORP Třeboň 6. Rozbor Rada obcí udržitelného pro trvale rozvoje ORP udržitelný Třeboň rozvoj území 7. Politika územního Vláda ČR rozvoje ČR – 2006 8. Politika územního Vláda ČR rozvoje ČR – 2008 9. Územní plán VUC Vláda ČSR Českobudějovické sídelní regionální aglomerace 10. Změna č.1 ZK Územního plánu VUC Českobudějovické sídelní regionální aglomerace 11. Změna č.2 ZK Územního plánu VUC Českobudějovické sídelní regionální aglomerace 12. ZUR Jihočeského ZK kraje 13. ÚPnSÚ Třeboň 14. Změna č.1

ZM ZM

Datum schválení / poznámka vydání 10.11.2008 http://www.mesto-trebon.cz/meu/meu.asp?sprmtr Usn.č. 224/2008 27.5.2008 http://www.krajUsn.č.195/2008/ZK jihocesky.cz/index.php?par[id_v]=710&par[lang]=CS

16.9.2008

http://www.krajjihocesky.cz/index.php?par[id_v]=1203&par[lang]=CS

16.9.2008


31.12.2008

Odbor ÚPaSŘ MěÚ Třeboň – Jiří Kalina, tel. 384.341.204 PO, ST – 8:00–17:00; ÚT, ČT – 8:00-14:30 PÁ – 8:00-13:00 Po ustavení – Odbor ÚPaSŘ MěÚ Třeboň – během 1. pol. 2009 Jiří Kalina, tel. 384.341.204 PO, ST – 8:00–17:00; ÚT, ČT – 8:00-14:30 PÁ – 8:00-13:00 P-Ateliér s.r.o., J.Hradec, říjen 2008 17.5.2006 http://www.mmr.cz/politika-uzemniho-rozvoje-ceskeusn.č. 561 republiky Záměr – do konce http://www.mmr.cz/politika-uzemniho-rozvoje-ceskerepubliky roku 2008 10. 6. 1986 Usn.č. 147/1986


5. 3. 2002 http://www.krajUsn.č. 33/2002/ZK jihocesky.cz/index.php?par[id_v]=396&par[lang]=CS

16. 9. 2008 http://www.krajUsn.č.415/2008/ZK jihocesky.cz/index.php?par[id_v]=396&par[lang]=CS

Ve stavu projednávání Návrhu 4.5.1994 20.10.1998

http://www.krajjihocesky.cz/index.php?par[id_v]=1142&par[lang]=CS OZV č. 4/1994 OZV č. 6/1998

4


ÚPnSÚ Třeboň 15. Změna č.2 ÚPnSÚ Třeboň 16. Změna č.3 ÚPnSÚ Třeboň 17. Změna č.4 ÚPnSÚ Třeboň 18. Změna č.5 ÚPnSÚ Třeboň 19. Územní plán zóny Břilice 20. Územní plán zóny Pod Hrádečkem 21. Územní plán zóny Na Kopečku – u vodárny 22. Vymezení zastavěného území k.ú.Branná a k.ú. Přeseka

ZM

30.7.2001

OZV č.4/2001

ZM

28.7.2003

OZV č. 2/2003

ZM

13.10.2003

OZV č. 3/2003

ZM

5.12.2005

OZV č. 2/2005

ZM

29.4.1997

OZV č. 3/1997

ZM

31.1.1997

OZV č. 2/1997

ZM

4.5.1994

OZV č. 5/1994

Rada města

Účinnost od 5.4.2008

Opatření obecné povahy města Třeboň č.1/2008

Dokumenty, u nichž není uveden zdroj, jsou k nahlédnutí na odboru územního plánování a stavebního řádu MěÚ Třeboň, Masarykovo nám. 20/I, 379 01 Třeboň v pracovních dnech PO, ST – 8:00–17:00; ÚT, ČT – 8:00-14:30 a PÁ – 8:00-13:00, vždy po předchozí domluvě na tel. 384.341.213 nebo 384.341.204 nebo 384.341.212.

5


A. Úvod Město Třeboň jako veřejnoprávní korporace, vědoma si svých práv a povinností z titulu naplňování svého poslání, jehož právní rámec je dán zejména zákonem o obcích (č.128/2000 Sb., obecní zřízení, v platném znění), se rozhodlo pořídit pro své území územní plán. Zastupitelstvo města Třeboň rozhodlo usnesením č. 5a) z 30. jednání zastupitelstva města ze dne 12.9.2005 dle § 17 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) o pořízení územního plánu města Třeboň. K tomuto úkonu je zmocněno podle ustanovení § 6, odstavce (5), písmene a) stavebního zákona (č. 183/2006 Sb., v platném znění). Územní plán bude zpracován v rozsahu celého území obce Třeboň pro šest jejich katastrálních území : Název katastrálního území

Kód katastrálního území

Branná

609421

Břilice

615021

Holičky u Staré Hlíny

753742

Přeseka

735060

Stará Hlína

753726

Třeboň

770230

B. Právní prostředí Na pořízení Územního plánu Třeboň se vztahuje zejména ustanovení těchto právních norem -

zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění,

-

zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění),

-

zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění,

-

zákon č. 500/2004 Sb., správní řád,

-

vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu,

-

vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti,

-

vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území,

-

vyhláška č. 502/2006 Sb., kterou se mění vyhláška MMR ČR č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

-

Novela stavebního zákona: zákon č. 68/2007 Sb. - účinnost od 4. 4. 2007,

-

Novela stavebního zákona: zákon č. 191/2008 Sb. - účinnost od 3. 6. 2008

6


C. Zadání Územního plánu Třeboň

a)

požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů

a.1) požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje Platná verze Politiky územního rozvoje České republiky ( §§ 31 až 35 Stavebního zákona) byla projednána vládou ČR dne 17. 5. 2006 a schválena jejím usnesením č. 561. Pro ZÚPT vyplývají z tohoto dokumentu zejména tyto požadavky: Z kapitoly 2. Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území Kapitola 2.2, odstavec (16) –

Kapitola 2.2, odstavec (18) –



7








8


Z kapitoly 3. Rozvojové oblasti a rozvojové osy Kapitola 3.2.1, odstavec (43) –

Z kapitoly 4. Specifické oblasti Území Třeboně není součástí žádné specifické oblasti ČR (Šumava, Beskydy, Rakovnicko-Podbořansko, Jeseníky, Karvinsko a Mostecko). Z kapitoly 5. Koridory a plochy dopravy Územím Třeboně neprochází žádný specifikovaný dopravní koridor ani plocha mezinárodního významu a republikového významu - multimodální (mezinárodní) - vysokorychlostní železniční - konvenční železniční - dálniční - rychlostních silnic - silnic I. třídy - vodní dopravy - kombinované dopravy - letišť - veřejných logistických center. Z kapitoly 6. Koridory a plochy technické infrastruktury Územím Třeboně neprochází žádný specifikovaný koridor a nenachází se v něm ani specifikovaná plocha technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu - elektroenergetika - plynárenství - dálkovody - elektronických komunikací - vodního hospodářství - odpadového hospodářství. Dokument Politika územního rozvoje ČR je v plném znění k dispozici na adrese : http://www.mmr.cz/index.php?show=001025007006

9


a.2) požadavky vyplývající z územně plánovací dokumentace vydané krajem Pro území řešené ZÚPT je schválená nebo vydaná tato územně-plánovací dokumentace : - Územní plán velkého územního celku - Českobudějovická sídelní regionální aglomerace (usnesení Vlády ČSR č. 147/1986 ze dne 10. 6. 1986) - Změna č.1 Územního plánu velkého územního celku - Českobudějovická sídelní regionální aglomerace (usnesení zastupitelstva Jihočeského kraje č. 33/2002/ZK z 5.3.2002, Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 2/200 z 5.3.2002 s účinností od 30.3.2002) - Změna č.2 Územního plánu velkého územního celku - Českobudějovická sídelní regionální aglomerace (Usnesení Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 415/2008/ZK ze dne 16. 9. 2008 o vydání opatření obecné povahy - změna č. 2 ÚP VÚC Českobudějovické sídelní regionální aglomerace) Pro ZÚPT vyplývají z těchto dokumentů zejména tyto požadavky : a.2.1) Územní plán velkého územního celku - Českobudějovická sídelní regionální aglomerace I.Urbanistická koncepce –

II.Výroba –

IV. Ochrana přírodních a kulturních hodnot

10


V. Technická vybavenost

a.2.2) Změna č.1 Územní plán velkého územního celku - Českobudějovická sídelní regionální aglomerace Území řešené ZÚPT není dotčeno žádnými závaznými parametry a opatřeními plynoucími ze schválené Změny č.1 ÚP VUC ČBSRA. a.2.3) Změna č.2 Územní plán velkého územního celku - Českobudějovická sídelní regionální aglomerace -

11


12


Pro území řešené ZÚPT je rozpracovaná tato územně-plánovací dokumentace : a.2.4) Zásady územního rozvoje – Jihočeský kraj (návrh před projednáním) :

13


14


15


Návrh Zásad územního rozvoje – Jihočeský kraj vymezuje v území dotčeném ZÚPT tyto rozvojové plochy nadmístního významu :

16


17


18


19


20


21


22


23


24


25


26


27


a.3) požadavky vyplývající z dalších širších územních vztahů a.3.1 Požadavky vyplývající z platné ÚPD sousedících obcí Územní plán Třeboně prověří širší územní vztahy vplývající z návaznosti na schválené resp. vydané územní plány sousedících obcí a navrhne koordinaci všech záměrů, které mají oboustranný dosah : - Domanín u Třeboně (ORP Třeboň) - Libín (ORP Lišov) - Štěpánovice (ORP Lišov) - Lišov (ORP Lišov) - Smržov (ORP Třeboň) - Lomnice nad Lužnicí (ORP Třeboň) - Lužnice (ORP Třeboň) - Novosedly nad Nežárkou (ORP Třeboň)

28


- Chlum u Třeboně (ORP Třeboň) - Hamr (ORP Třeboň) - Majdaléna (ORP Třeboň) - Cep (ORP Třeboň) - Jílovice (ORP Trhové Sviny) Údaje, poskytující informace k těmto dokumentům jsou uvedeny na adrese http://www.uur.cz/iLAS/iLAS.asp a.3.2 Požadavky vyplývající z rozpracované ÚPD sousedících obcí Územní plán Třeboně prověří širší územní vztahy vplývající z návaznosti na rozpracované územní plány sousedících obcí a navrhne koordinaci všech záměrů, které mají oboustranný dosah : -

Dunajovice (pořizuje ORP Třeboň) – projektant: Ateliér AD České Budějovice Stříbřec (pořizuje ORP Třeboň) – projektant: UA Projekce České Budějovice

b) požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů, b.1 Pro celé území řešené Územním plánem Třeboně jsou pořízeny územně analytické podklady. Náležitosti obsahu ÚAP stanoví prováděcí předpis SZ, tj. vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Podle § 4 této vyhlášky ÚAP v textové i grafické části obsahují podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. b.2 ÚAP ORP Třeboň sledují celkem 119 jevů. Jev číslo 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.

Sledovaný jev zastavěné území plochy výroby plochy občanského vybavení plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území památková rezervace včetně ochranného pásma památková zóna včetně ochranného pásma krajinná památková zóna nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma památka UNESCO včetně ochranného pásma urbanistické hodnoty region lidové architektury historicky významná stavba, soubor architektonicky cenná stavba, soubor významná stavební dominanta území s archeologickými nálezy oblast krajinného rázu a její charakteristika místo krajinného rázu a jeho charakteristika místo významné události významný vyhlídkový bod územní systém ekologické stability významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou

29


Jev číslo 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71.

Sledovaný jev přechodně chráněná plocha národní park včetně zón a ochranného pásma chráněná krajinná oblast včetně zón národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma přírodní rezervace včetně ochranného pásma národní přírodní památka včetně ochranného pásma přírodní park přírodní památka včetně ochranného pásma památný strom včetně ochranného pásma biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO NATURA 2000 - evropsky významná lokalita NATURA 2000 - ptačí oblast lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem lesy ochranné les zvláštního určení lesy hospodářské vzdálenost 50 m od okraje lesa bonitovaná půdně ekologická jednotka hranice biochor investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti vodní zdroj povrchové , podzemní vody včetně ochranných pásem chráněná oblast přirozené akumulace vod zranitelná oblast vodní útvar povrchových, podzemních vod vodní nádrž povodí vodního toku, rozvodnice záplavové území aktivní zóna záplavového území území určené k rozlivům povodní území zvláštní povodně pod vodním dílem objekt/zařízení protipovodňové ochrany přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa dobývací prostor chráněné ložiskové území chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry ložisko nerostných surovin poddolované území sesuvné území a území jiných geologických rizik staré důlní dílo staré zátěže území a kontaminované plochy oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší odval, výsypka, odkaliště, halda technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma vodovodní síť včetně ochranného pásma technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma výrobna elektřiny včetně ochranného pásma

30


Jev číslo 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 79. 80. 81. 82. 83. 84. 85. 86. 87. 88. 89. 90. 91. 92. 93. 94. 95. 96. 97. 98. 99. 100. 101. 102. 103. 104. 105. 106. 107. 108. 109. 110. 111. 112. 113. 114. 115. 116. 117. 118.

Sledovaný jev elektrická stanice včetně ochranného pásma nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma ropovod včetně ochranného pásma produktovod včetně ochranného pásma technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma teplovod včetně ochranného pásma elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma komunikační vedení včetně ochranného pásma jaderné zařízení objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami4) skládka včetně ochranného pásma spalovna včetně ochranného pásma zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma dálnice včetně ochranného pásma rychlostní silnice včetně ochranného pásma silnice I. třídy včetně ochranného pásma silnice II. třídy včetně ochranného pásma silnice III. třídy včetně ochranného pásma místní a účelové komunikace železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma železniční dráha regionální včetně ochranného pásma koridor vysokorychlostní železniční trati vlečka včetně ochranného pásma lanová dráha včetně ochranného pásma speciální dráha včetně ochranného pásma tramvajová dráha včetně ochranného pásma trolejbusová dráha včetně ochranného pásma letiště včetně ochranných pásem letecká stavba včetně ochranných pásem vodní cesta hraniční přechod cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická sezka objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma vojenský újezd vymezené zóny havarijního plánování objekt civilní ochrany objekt požární ochrany objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky ochranné pásmo hřbitova, krematoria jiná ochranná pásma ostatní veřejná infrastruktura počet dokončených bytů k 31.12. každého roku zastavitelná plocha jiné záměry

31


Jev číslo 119.

Sledovaný jev další dostupné informace, např. průměrná cena m2 stavebního pozemku v členění podle katastrálních území, průměrná cena m2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území

Jevy bez za stoupení na území města Třeboň jsou odlišeny kurzivou. b.3 Koncept i návrh Územního plánu Třeboně budou vycházet z dat ÚAP ORP Třeboň a ÚAP Jihočeského kraje platných ke dni 31.12.2008. b.4 Koncept a návrh Územního plánu Třeboně zohlední relevantní požadavky a zjištění vyplývající z Rozboru udržitelného rozvoje území ORP Třeboň (31.10.2008, P-Ateliér s.r.o., Jindřichův Hradec).

c)

požadavky na rozvoj území obce

c.1 Úvod c.1.1 Město Třeboň má platný územní plán z roku 1976 (Směrný územní plán; zpracovatel SÚRPMO), který byl přehodnocen změnou z roku 1987 (zpracovatel SÚRPMO) a zejména pak zásadní změnou z roku 1994 (zpracovatel Ing.Arch. Jiří Němec a kol.), která znamenala pro většinu správního území města Třeboň prakticky nový územní plán, reagující na novou politickou, společenskou a ekonomickou situaci po roce 1989. c.1.2 V letech 1998 až 2005 byly postupně pořízeny změny č.1 až 5 (zpracovatelé Ing.Arch. Dagmar Polcarová, resp. Ing.Arch. Aleš Valder, resp. Ing.Arch. Stanislav Kovář); v případě poslední změny č.5 se jednalo o změnu vyvolanou potřebou protipovodňových opatření v reakci zejména na povodně ze srpna 2002. c.1.3 V současné době je pořizována změna č.6 až změna č.12, reagující na relativně územně limitované rozvojové podněty. c.1.4 V roce 2005 rozhodlo zastupitelstvo města pořídit nový územní plán; současně od 1.1.2007 vstoupil v platnost nový stavební zákon, který novým způsobem upravuje legislativní rámec pořizování územně plánovací dokumentace. Práce na Zadání byly limitovány dokončením pořízení ÚAP s termínem 31.12.2008 a zpracováním Rozboru udržitelného rozvoje území ORP Třeboň do 31.10.2008. c.2 Programové cíle Koncept a návrh Územního plánu Třeboně je právní aplikací Strategického plánu rozvoje města Třeboň, schváleného zastupitelstvem města usnesením č. 224/2008 z září 2008, do oblasti jeho rozvoje legislativně vymezeného stavebním zákonem a jeho prováděcími vyhláškami. c.3 Stávající ÚPD a její dopady

a)

Koncept a návrh územního plánu Třeboně prověří a v případě prokazatelné potřeby navrhne další uplatnění závazných ustanovení plynoucích z dosud platné ÚPD, a to v rozsahu těchto obecně závazných vyhlášek města Třeboň OZV č. 4/1994 o závazných částech ÚPnSÚ Třeboň OZV č. 6/1998 o závazných částech Změny č.1 ÚPnSÚ Třeboň OZV č.4 2/2001 o závazných částech Změny č.2 ÚPnSÚ Třeboň OZV č. 2/2003 o závazných částech Změny č.3 ÚPnSÚ Třeboň

32


OZV č. 3/2003 o závazných částech Změny č.4 ÚPnSÚ Třeboň OZV č. 2/2005 o závazných částech Změny č.5 ÚPnSÚ Třeboň OZV č. 3/1997 o závazných částech Územního plánu zóny Břilice OZV č. 2/1997 o závazných částech Územního plánu zóny Pod Hrádečkem OZV č. 5/1994 o závazných částech Územního plánu zóny Na Kopečku – u vodárny c.4 Základní úkoly Územního plánu Třeboně jsou – a) zjistit a posoudit stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty, a na základě zjištěného b) stanovit koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území; c) prověřovat a komplexně posoudit potřebu požadovaných změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání; d) stanovit urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb; e) stanovit podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území, f) stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci); g) vytvořit v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem; h) vytvořit v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn; i) stanovit podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení; j) prověřit a vytvořit v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území; k) vytvořit v území podmínky pro zajištění civilní ochrany; l) určit nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území; m) vytvořit podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů (například zákon č. 254/2001 Sb. , o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon 2 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb. , o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb. , o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb. , o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb. , o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 62/1988 Sb. , o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 114/1992 Sb. , ve znění pozdějších předpisů) před negativními vlivy záměrů na území a navrhnout případná kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak;

33


n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů; o) uplatnit poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče.

d) požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny), a)

Stejně jako SWOT analýza je soubor problémových okruhů, jimiž by se měl zabývat koncept nového územního plánu města, založen jako systém, který se bude při přípravě zadání nového územního plánu postupně rozšiřovat.

b)

jasně vymezit zastavěné a zastavitelné území jednotlivých sídel ve vztahu k okolní, přilehlé volné krajině stanovit s předstihem rozvojové hranice města v severním a západním směru a zvýraznit hranici města a volné krajiny pomocí okružní cesty se stromořadím a navázat na ni radiální síť stávajících i nově založených polních pěších a turistických cest velké plochy orné půdy na sever a západ od Třeboně a Břilic rozčlenit cestami s oboustranným stromořadím vysoko vzrůstných stromů (dub letní, lípa malolistá a pod.) záplavové louky chránit jako nezastavitelné území staré zemědělské stavby v záplavových lukách chránit jako součást historické kulturní krajiny a nepovolovat jejich přestavbu na objekty s nevhodným ubytovacím nebo komerčním využitím (apartmánové domy, penziony a pod.) stabilizovat směrovou a výškovou polohu železnice a při elektrifikaci trati zvolit esteticky nejšetrnější způsob provedení provést zkapacitnění Světské stoky v rámci protipovodňové ochrany města stanovit konečné prostorové limity pro těžbu rašeliny k nelázeňským účelům navrhnout zrušení stávajícího CHLÚ štěrkopísků Třeboň a převést veškeré zásoby ložiska Třeboň a ložiska Holičky u Třeboně do nebilančních (netěžitelných) zásob stanovit regulaci pro uspořádání prostoru města v oblasti křižovatky I/24 a 1034 na severním okraji města oddělující obytnou zástavbu a průmyslovou zónu navrhnout architektonicko urbanistické řešení problému znehodnocení parteru stávajícím způsobem sběru separovaného a na sídlištích i komunálního odpadu Správní území města Třeboň je důležitým uzlem a křižovatkou tras v širších souvislostech dopravní struktury východního segmentu Jihočeského kraje. V rámci dalších kroků při zpracování nového územního plánu města je třeba se zabývat především řešením následujících okruhů dopravní problematiky a úprav komunikačního systému města:

nový územní plán považuje trasy páteřních průjezdních úseků silnic I/24 a I/34, prakticky v celém průběhu řešeným územím, včetně středového peážního úseku obou silnic, za územně stabilizované, pro návrhové období je třeba, ve smyslu materiálu ŘSD ČR z 06.2000 Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030, počítat s postupnou úpravou trasy silnice I/24 pro vedení návrhové kategorie S 9,5/80 a trasy silnice I/34 pro vedení návrhové kategorie S 11,5/80, kromě středového peážního úseku, který byl v minulosti založen v návrhové kategorii S 22,5/100, v souladu s dříve schválenými změnami územního plánu je třeba na průjezdním úseku silnice I/34 respektovat návrh nové křižovatky situované před vjezdem do zastavěného území města od Českých Budějovic, která je určena ke zlepšení distribuce komunikačních vazeb do rozvojových ploch především v severozápadním kvadrantu města, extravilánové trasy silnic II/154 a II/155 je třeba považovat územně za stabilizované, pro návrhové období, ve smyslu materiálu ŘSD ČR z 06.2000 Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030, je třeba počítat s jejich postupnou úpravou pro vedení návrhové kategorie S 7,5/70. Problémy vyvolané průjezdem těžké dopravy městem je třeba řešit návrhem východní obchvatové trasy silnice II/154. V souvislosti s případným návrhem připojení východní obchvatové trasy silnice II/154 do stávající křižovatky typu „trubky“ na připojení jižního úseku Jiráskovy ulice je třeba počítat s přestavbou křižovatky do tvaru úplné čtyřramenné křižovatky umožňující propojení do všech směrů,

34


c)

Podmínky využití nových rozvojových ploch z hlediska technického vybavení spočívají zejména v kapacitních možnostech a rezervách ve stávajících sítích a v posouzení ekonomické efektivnosti případných podmiňujících investic, které by byly urbanisticko – architektonickým návrhem vyvolány. V zásadě platí, že všechna média pro zásobování jsou v území různou měrou k dispozici. V rámci návrhu rozvoje budou provedeny bilance jednotlivých médií pro pokrytí potřeb navrhovaného druhu zástavby. Na základě vyhodnocení kapacitních rezerv stávajících sítí a zařízení budou navrženy další nové sítě a zařízení. Problematickými, omezujícími nebo limitujícími podmínkami mohou být v území následující skutečnosti :

d)

zásobování vodou – konečná kapacita vodních zdrojů resp. úpravny vody Chlum, nedostatečný objem akumulace stávajících vodojemů kanalizace – kapacitní možnosti stávající kanalizační sítě, čerpacích stanic a výtlaků - ve spolupráci s městem a provozovatelem bude nutno vždy vyhodnotit přípustný limitní přírůstek odpadních vod z řešeného území a navrhnout příslušná opatření. zásobování teplem - kapacitní rezervy tepelného výkonu v centralizovaných zdrojích a horkovodech, které by bylo možno využít pro zásobování nových rozvojových ploch zásobování plynem – limitující faktory se nepředpokládají, přednostně bude využívána síť STL plynovodů zásobování elektrickou energií – omezené rezervy ve výkonu stávající kabelové i nadzemní sítě 22 kV a TS 22/0,4 kV – ve spolupráci s E.ON a.s. návrh řešení zajištění požadovaného příkonu telekomunikace – rezervy ve stávajících kabelových sítích a rozvaděčích. Možnosti rozvoje správního území z hlediska technického vybavení lze hledat ve třech úrovních – v investičních programech a akcích vlastních, iniciovaných přímo městem Třeboní, v akcích jiných investorů a v programech regionálního významu, realizovaných prostřednictvím kraje. Tyto možnosti jsou charakterizovány následujícími systematickými činnostmi v působnosti města :

e)

trasy silnic III. třídy je třeba považovat za dlouhodobě stabilizované, jejich jisté úpravy je možné očekávat pouze v návaznosti na případnou přestavbu páteřních silničních tras, v rámci běžné silniční údržby budou trasy postupně upravovány pro vedení návrhové kategorie S 7,5/60, případně S 6,5/50, připravovaný nový územní plán města předloží návrh uspořádání základního komunikačního skeletu města a zajištění jeho vazeb na silniční skelet širšího území, připravovaný územní plán města vytipuje oblasti vhodné k výraznějšímu uplatnění prvků dopravního zklidnění, v návaznosti na zpracované studijní práce podrobně se zabývající problematikou dopravy v klidu na území města Třeboň budou poznatky a závěry práce promítnuty do nového územního plánu města.

koordinovat časově i prostorově rekonstrukce a výstavbu tras vodovodních, plynovodních, kanalizačních a kabelových sítí specifikovat vlastní záměry a potřeby města v profesích technického vybavení správního území ve vazbě na současný i výhledový stav, v souvislosti s ostatními obory předpokládaného rozvoje a systematicky je prosazovat a koordinovat v městských i krajských programech, v investičních programech správců sítí a dodavatelů energií vyhodnotit připravovaný a předpokládaný rozvoj technické infrastruktury ve správním území města, vycházející ze souhrnného přehledu akcí, záměrů a potřeb, s důrazem na koordinaci a optimalizaci ve prospěch města Třeboně

požadavky na řešení veřejné infrastruktury

e.1) Širší dopravní vztahy a dopravní infrastruktura a)

Město Třeboň leží asi dvacet kilometrů východně od krajského města České Budějovice v centru ploché pánve chráněné krajinné oblasti. Komunikační systém širšího spádového území se vyvíjel na postupně rostlém radiálním komunikačním skeletu směřujícím do Třeboně jako přirozeného historického regionálního

35


centra. Rozsáhlé vodní plochy, těleso železnice založené v devatenáctém a především pak stavba masivního silničního průtahu budovaná v osmdesátých letech minulého století přeťaly komunikační radiály a svými dopady představují jistá omezení s výraznými barierovými účinky. V širším spádovém území města jsou situována důležitá sídelní centra regionálního významu se silným hospodářským zázemím, v širším území je řada významných atraktivit z hlediska rekreace a turistiky. b) Řešené správní území města Třeboň leží na křižovatce tras mezinárodních silničních koridorů E49 a E551 procházejících republikou zhruba ve směru západ-východ. Mezinárodní automobilová doprava je vedena v obou páteřních trasách silnic I/24 a I/34. Železniční doprava je vedena ve stopě celostátní železniční tratě č. 226 Veselí nad Lužnicí – České Velenice – Gmünd NÖ, která zprostředkuje propojení mezi koridorovou tratí č. 220 (Praha) – Benešov – Tábor - České Budějovice a hraničním přechodem České Velenice – Gmünd NÖ s další vazbou železniční dopravu ve směru na Vídeň. c) Páteřními komunikačními osami širšího území jsou bezesporu obě trasy silnic I/24 a I/34, na které pak dále navazují silnice II. a III. tříd a další navazující soustava místních a účelových komunikací zprostředkující propojení jednotlivých sektorů města, celého správního území a komunikační obsluhu území. d) Letecká doprava je lázeňským statutem ve správním území města vyloučena a tak nejbližší zařízení pro leteckou dopravu jsou k dispozici v Českých Budějovicích či na sportovním letišti v Hosíně. e) Vodní doprava je v řešeném území zastoupena okrajově rekreačními vyhlídkovými plavbami po rybníku Svět, které jsou v současnosti provozovány společností Brisamm, s.r.o., z Českých Budějovic. Ostatní dopravní obory nejsou v řešeném území zastoupeny a ani nejsou předpoklady pro jejich zapojení. e.1.1 Silniční automobilová doprava a) Silniční automobilová doprava je hlavním dopravním oborem, kterým jsou v řešeném správním území města realizovány rozhodující objemy přepravních vztahů. Silniční automobilová doprava je realizována prostřednictvím silniční sítě a navazující struktury místních a účelových komunikací. b) Silnice I/24 představuje páteřní komunikační osu řešeného území vedenou ve směru sever-jih od budoucí dálniční křižovatky na D3 situované jižně od Veselí nad Lužnicí přes Lomnici nad Lužnicí do Třeboně a dále pak přes Suchdol k hraničnímu přechodu Halámky – Neunagelberg. Silnice I/24 prakticky v celém průběhu řešeným územím je vedena v dopravním koridoru se železniční tratí č. 226 Veselí nad Lužnicí – České Velenice – Gmünd. c) Silnice I/24 vstupuje do správního území za úrovňovým přejezdem železniční tratě č.226 u zastávky Lužnice. V dlouhých přímých úsecích dříve rekonstruované trasy je vedena na jih, do zastavěného území města vstupuje Pražskou ulicí. V prostoru křižovatky s Nádražní ulicí se trasa lomí jihovýchodním směrem do Jiráskovy ulice a směřuje k připojení na peážní úsek se silnici I/34. Do křižovatka typu „trubky“ je od jihu zapojeno prodloužení MK Jiráskova ulice vedoucí kolem plochy Autobusového nádraží. d) Trasa průjezdního úseku I/24 pokračuje v peážním čtyřpruhovém směrově děleném úseku se silnicí I/34 ke křižovatce Na Kopečku, ve které se odpojuje a po severovýchodním obvodu zástavby pokračuje směrem na Majdalenu a ke státní hranici. e) Trasu silnice I/24 je možno prakticky v celém průběhu řešeným územím, včetně peážního úseku s průjezdním úsekem silnice I/34, považovat územně za stabilizovanou. Pro návrhové období je třeba, ve smyslu materiálu ŘSD ČR z 06.2000 Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030, v celém průběhu řešeným územím počítat s postupnou úpravou trasy pro vedení návrhové kategorie S 9,5/80, kromě peážního úseku s průjezdním úsekem silnice I/34, kde již v minulosti byla založena návrhová kategorie S 22,5/100. Pouze v souvislosti s případným návrhem východní obchvatové trasy silnice II/154 je třeba počítat s přestavbou křižovatky typu „trubky“ na připojení Jiráskovy ulice do tvaru čtyřramenné úplné křižovatky. f) Silnice I/34 představuje páteřní komunikační osu řešeného území vedenou ve směru západ-východ od budoucí dálniční křižovatky na D3 situované východně od Českých Budějovic, přes Lišov do Třeboně a dále pak přes Stráž nad Nežárkou do Jindřichova Hradce. Trasu silnice I/34 je možno prakticky v celém průběhu řešeným územím, včetně peážního úseku s průjezdním úsekem silnice I/24, považovat územně za stabilizovanou. g) Pro návrhové období je třeba, ve smyslu materiálu ŘSD ČR z 06.2000 Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030, v celém průběhu řešeným územím počítat s postupnou úpravou trasy pro vedení návrhové kategorie S 11,5/80, opět kromě peážního úseku s průjezdním úsekem silnice I/24, kde byla založena kategorie S 22,5/100. V souladu s dříve schváleným změnami územního plánu města je třeba respektovat návrh nové křižovatky situované před vjezdem do zastavěného území města od Českých Budějovic. Tato

36


h)

i) j)

k) l) m) n) o) p)

křižovatka přispěje ke zlepšení distribuce komunikačních vazeb do rozvojových ploch v v severozápadním kvadrantu města. Silnice II/154 je v širších územních vazbách vedena z Třeboně přes Opatovický Mlýn a Brannou směrem na jih do Nových Hradů a dále až do Kaplice. V současné době trasa silnice II/154 začíná u malé okružní křižovatky na s průjezdním úsekem silnice I/34 a dále pokračuje zastavěným územím města ulicemi Táboritskou, Svobody a Budovcovou až ke komunikaci vedoucí po koruně hráze rybníka Svět. Před Novohradskou branou trasa klesá do úrovně pod hrází a dále Novohradskou ulicí pokračuje na jih. V relativně solidních parametrech trasa pokračuje do Branné, za vjezdem do obce se trasa ostře lomí do prostoru návsi a dále pokračuje na jih. Silnice II/155 se odpojuje od trasy průjezdního úseku silnice I/154 v Novohradské ulici a prochází ulicí Sádeckou kolem areálu sádek. Trasa v širších vazbách zajišťuje regionální vazby města ve směru na jihozápad do Borovan. Trasy obou silnic II/154 a II/155 je třeba považovat územně za stabilizované, pro návrhové období je třeba, ve smyslu materiálu ŘSD ČR z 06.2000 Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030, v celém průběhu řešeným územím počítat s postupnou úpravou trasy pro vedení návrhové kategorie S 7,5/70. Zásadním problémem obou silničních tras jsou poměrně vysoké objemy těžké nákladové dopravy, které pak vstupují do města od jihu. Těžká průjezdná doprava se dostává do těsného kontaktu s historickým jádrem a centrální zónou města a svými dopady negativně ovlivňuje životní prostředí města. Tyto problémy v předchozí územně plánovací dokumentaci města vždy řešila obchvatová trasa silnice II/154 vedená po východním obvodu historického jádra. Možnosti vedení východní obchvatové trasy byly v minulosti sledovány v řadě studijních prací, naposledy v práci firmy Mott MacDonald Praha, s.r.o., z roku 2004. Výše popsané trasy průjezdních úseků silnic I/24, I/34, II/154 a II/155 vytvářejí nosný komunikační skelet nejen města samotného, ale celého řešeného správního území. Na tyto páteřní silniční trasy jsou připojeny další silnice III. tříd, které zajišťují komunikační vazby na jednotlivé sektory města a místní části. Od trasy silnice I/24 severně od města, v prostoru křižovatky k hrázi Rožmberka, se opačným směrem odpojuje silnice III/15511, která připojuje místní část Přeseka a dále vede na jih do prostoru návsi Břilice, kde je připojena na průjezdní úsek silnice III/15512. Od průjezdního úseku silnice III/15511 se v prostoru návsi místní části Přeseka odpojuje trasa silnice III/15511a, která pokračuje směrem na západ na Dunajovice. Silnice III/15512 vytváří komunikační propojení vedené od malé okružní křižovatky na průjezdním úseku silnice I/34 Táboritskou ulicí směrem na sever, do místní části Břilice a dále pak na severozápad od města do Dunajovice. Od průjezdního úseku silnice I/34 se v prostoru místní části Stará Hlína odpojuje silnice III/1536, která je vedena směrem na východ přes Vitmanov a Leštinu do Stříbřece. Výše popsané trasy silnic III. třídy, i přes místy skromné trasové parametry, je třeba považovat dlouhodobě za stabilizované. Jisté úpravy na trasách silnic III. třídy je možné předpokládat pouze v návaznosti na případnou přestavbu páteřních komunikačních tras, jinak pro návrhové období je možné počítat pouze s pracemi v rámci běžné silniční údržby. Na všech trasách silnic III. třídy je třeba v dlouhodobém horizontu počítat s jejich postupnou úpravou pro vedení návrhové kategorie S 7,5/60, případně S 6,5/50.

e.1.2 Železniční doprava a) S rozvojem průmyslové a zemědělské výroby se v sedmdesátých letech 19. století do širšího území jako nový prvek systému dopravní obsluhy dostává železniční doprava. Provoz na železniční trati č.220 nejprve v úseku Čerčany – Tábor - Veselí nad Lužnicí byl zahájen v roce 1871, následně 3. září 1871 byl zahájen provoz na železniční trati č.226 Veselí nad Lužnicí – České Velenice – Gmünd NÖ, která prochází městem, od té doby trať a drážní zařízení dobře slouží potřebám území. Traťový úsek Veselí nad Lužnicí - České Budějovice byl uveden do provozu až později v roce 1874. Už stavba tratě a následně pak vstup železniční dopravy do území představuje významný prvek, který přináší nové impulsy pro rozvoj ekonomiky a místního hospodářství. Železnice otevřela také nové možnosti a cesty a umožnila nové kontakty pro širokou veřejnost. b) Řešeným správním územím města v současné době prochází železniční trať č. 226 Veselí nad Lužnicí – České Velenice – Gmünd NÖ, která ve smyslu §3 zákona č. 266/94 Sb. a v souladu s usnesením vlády ČR č.766 ze dne 20.12.1995 byla vyčleněna do kategorie dráhy celostátní. Železniční trať č. 226 je jednokolejná, provoz zatím není elektrizován, pouze s motorovým provozem. Trať je třeba územně

37


c)

považovat za dlouhodobě stabilizovanou, s předpokladem budoucí elektrizace a menších modernizačních úprav, která však nepřesáhnou hranice stávajících drážních pozemků. Pro potřeby osobní železniční dopravy se na trati č.226 uplatňují zastávky Třeboň a Třeboň - lázně.

e.1.3 Pěší a cyklistická doprava a) Město a okolí Třeboně je významné nejen svými historickými a kulturními atraktivitami, ale je rovněž místem velice významných krajinných a přírodních hodnot. Město je v podstatě východiskem a těžištěm pro celou Chráněnou krajinnou oblast Třeboňska, která nabízí řadu neopakovatelných přírodních scenérií v každém ročním období. Celé město a navazující správní území je doslova protkáno hustou sítí pěších i cyklistických turisticky značených i neznačených tras. Tyto turistické pěší a cyklistické trasy jsou dle dostupných podkladů uvedeny v příslušných grafických přílohách a je možné je považovat za dlouhodobě stabilizované. b) Druhou významnou oblastí pro využití pěší a cyklistické dopravy jsou běžné denní vazby ve vztazích mezi bydlištěm a pracovištěm, školou či případně dalšími složkami městské vybavenosti, samozřejmě také cesty pro krátkodobou rekreaci. Rovinatý charakter území a kromě hlavních průjezdních tras silnic I/24 a I/34 i nižší intenzity silničního provozu představují vcelku ideální podmínky pro větší uplatnění cyklistické dopravy při uspokojování běžných denních přepravních potřeb obyvatel města. Problematikou cyklistické dopravy ve městě a jeho širším okolí se zabývala řada studijních prací a jejich výstupy budou zohledněny při návrhu nového územního plánu města. e.2) Technická infrastruktura e.2.1 Zásobování vodou a) Město je zásobováno vodou z veřejného vodovodu přivaděčem DN 350 z úpravny vody v Chlumu u Třeboně. Kapacita zdrojů pitné vody v Chlumu je v současnosti cca 120 l/s. Akumulace v Třeboni je zajištěna podzemním vodojemem 2 x 1000 m3 „Na Kopečku“. Voda je do spotřebiště dopravována přes čerpací stanici. Provozní tlak je 0,65 MPa, min. 0,30 až 0,35 MPa. Součástí sítě je dále věžový vodojem 300 m3 „Na Kopečku“ s min. hladinou 460 m n.m., který je plněn výtlakem z čerpací stanice a následně napájí řadem DN 150 objekty centra, okrajové části Na Kopečku a sv. Petra a Pavla, což je území samostatného tlakového pásma. Hlavní přivaděč DN 300 - výtlak z čerpací stanice Na Kopečku, vedený Dukelskou ulicí, je hlavním napaječem spotřebiště. Výhledově by měl sloužit jako výtlak do plánovaného vyrovnávacího vodojemu 2 x 2000 m3, s hladinami 494,0 až 498,0 m n.m., za městem na Dunajovické hoře. Záložní zdroj vody pro město tvoří úpravna vody "Na sadech" s vlastními jímacími studnami o kapacitě 8 až 10 l/s. Někteří velkoodběratelé, napojení na veřejný vodovod, mají i vlastní zdroje pitné nebo užitkové vody, které využívají převážně k technologickým účelům . e.2.2 Kanalizace a) Město je odkanalizováno jednotnou stokovou sítí. Vzhledem k plochému terénu v řešeném území je větevná síť vybavena čerpacími stanicemi, které umožňují odpadní vody přečerpávat do městské mechanickobiologické čistírny odpadních vod na severním okraji města u rybníka Rožmberk. Před čerpacími stanicemi jsou osazeny na přívodních stokách odlehčovací komory. Původní zástavba a část historického centra je odvodňována kmenovou stokou "A", zaústěnou do čerpací stanice umístěné v prostoru jatek (ČS-A). Výtlakem DN 500 jsou pak odpadní vody vedeny podél železnice na severní okraj města do ČOV. Stoková síť byla v sedmdesátých letech doplněna sběračem "B", který odvodnil část historického centra a městský pivovar. Zaústěn je do čerpací stanice za železniční tratí (cca 300 m od původní přečerpací stanice) na východním okraji města ( ČS - B) . Sídla Přeseka, Stará a Nová Hlína nejsou dosud vybavena splaškovou kanalizační sítí. e.2.3 Zásobování plynem a teplem a) Město je zásobováno zemním plynem z vysokotlakého plynovodu Obrataň - České Budějovice, z něhož je vedena VTL přípojka DN 150, ukončená na severním okraji Břilic VTL/STL regulační stanicí (2,0 / 0,08Mpa) o výkonu 5 000 m3/h. Rozvod zemního plynu je provozován středotlakou sítí do 0,1 MPa a v historické části původní zástavby částečně sítí nízkotlakou do 0,005 Mpa, prostřednictvím STL/NTL regulační stanice o výkonu 1 200 m3/h, umístěné v sousedství městského pivovaru. Stávající plynovodní síť byla budována podle Generelu zásobování města plynem z roku 1978 (STP Praha). Středotlaký plynovod z VTL-RS je

38


veden jihozápadním a severovýchodním směrem k velkoodběratelům centralizovaných tepelných zdrojů průmyslových závodů a sídelních částí s bytovou zástavbou. Centralizované tepelné zdroje byly již většinou rekonstruovány z pevných a kapalných paliv na zemní plyn. Převážná část hlavních středotlakých rozvodů je provedena z profilů DN 300 a DN 150, u nízkotlakých rozvodů DN 80 až 100. Plynofikována nejsou dosud sídla Branná, Stará a Nová Hlína. b) Tepelná energie je na řešeném území získávána z větší části využitím plynu, dále pak pevných a kapalných paliv a elektrické energie. Převážná část rozptýlené bytové výstavby a část občanské vybavenosti využívá ve svých lokálních topidlech plyn a pevná paliva, zanedbatelná část el. energii. Centralizované zdroje byly především budovány pro zásobení průmyslových objektů, objektů veřejné vybavenosti a bytových objektů komplexní bytové výstavby. Výkonově největší centralizované zdroje provozují objekty lázní, městský pivovar a textilní podnik OTAVAN. e.2.4 Zásobování elektrickou energií a) Řešené území města Třeboně a okolních sídel je zásobováno elektrickou energií napájecí a distribuční soustavou VN 22 kV prostřednictvím nadzemních i kabelových vedení, ukončených přípojkami k odběratelským a distribučním trafostanicím 22/0,4 kV. Systém je součástí elektrizační soustavy jižních Čech a je provozován společností E.ON. Hlavním napájecím bodem je rozvodna 110/22 kV Lipnice, která napájí dvojitou linku nadzemního vedení 22 kV "Lázně" - pro západní část města a "Třeboň" - pro východní část. Obě linky jsou propojeny kabelovými trasami přes transformovny v centrální části města . Napájecí vedení má dosud jistou rezervu v kapacitě přenosu s tím, že tato rezerva je k dispozici pro celou napájenou oblast. Sekunderní síť NN 0,4 kV kabelová i nadzemní zhruba odpovídá kapacitně současnému odběru další zvyšování zátěže vyvolá požadavky na rekonstrukci a doplnění sítě.

f)

požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území

a)

Území města a jeho částí se bude rozvíjet plynule jako jeden urbanizovaný celek, aniž by vznikaly nové samoty nebo nová ohniska osídlení ve volné krajině. Stávající samoty budou rozvíjeny pouze v rozsahu zastavěného území ve stavu k 31.12.2008; Zastavitelná území budou vždy plynule navazovat na zastavěná území se společnou hranicí tvořící vždy delší linii polygonu; Zastavitelné území v prostoru mezi k.ú. Třeboň a k.ú. Břilice je prioritním rozvojovým územím a po jeho zastavění dojde k prostorovému spojení obou sídel; Podmínkou zastavitelnosti území bude reálná možnost jeho napojení na síť veřejné dopravní a technické infrastruktury obce (místní komunikace, veřejný vodovod, veřejná kanalizace s napojením na ČOV, elektrizační soustava, plynárenská soustava – pokud to podmínky umožní); bude regulován tlak na novou výstavbu rodinných domů a zejména objektů přechodného bydlení (individuálního i hromadného) jak v těsném sousedství historického jádra města Třeboň, tak i v doposud zachovaném přírodním prostředí a ve volné krajině (v celém správním území města); bude eliminován negativní dopad zátěže území turismem; rekreační bydlení a komerční (nebytové) funkce nebudou vytlačovat doposud dominantní funkci bydlení z centra města; urychlí se odklon průtahu městem a dopravu z hráze rybníka Svět ze silnic II/154 a II/155 od Domanína a Branné; nebude opuštěna kultivace záplavových luk ve výtopě Rožmberka; nedojde k další expanzi plošné nebo liniové zástavby do volného a otevřeného prostoru záplavových luk; modernizace železniční tratě směrovými a výškovými úpravami nezmění krajinný ráz; nerozšíří se těžba rašeliny pro nelázeňské účely; neotevřou se ložiska štěrkopísků v severozápadní části řešeného území.

b) c) d)

e) d) e) f) g) h) i) j) k)

g) požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace a)

Koncept a návrh územního plánu Třeboně prověří a v případě prokazatelné potřeby převezme veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace, plynoucí z dosud platné ÚPD, a to v rozsahu specifikovaných obecně závazných vyhlášek města Třeboň.

39


b) OZV č. 4/1994 o závazných částech ÚPnSÚ Třeboň

40


c)

OZV č. 6/1998 o závazných částech Změny č.1 ÚPnSÚ Třeboň

41


42


d) OZV č.4/2001 o závazných částech Změny č.2 ÚPnSÚ Třeboň

e) OZV č. 2/2003 o závazných částech Změny č.3 ÚPnSÚ Třeboň Vyhláška nestanoví žádné veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace. f) OZV č. 3/2003 o závazných částech Změny č.4 ÚPnSÚ Třeboň Vyhláška nestanoví žádné veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace. g) OZV č. 2/2005 o závazných částech Změny č.5 ÚPnSÚ Třeboň

43


h) OZV č. 3/1997 o závazných částech Územního plánu zóny Břilice

i) OZV č. 2/1997 o závazných částech Územního plánu zóny Pod Hrádečkem

44


Příloha – seznam VPS:

j) OZV č. 5/1994 o závazných částech Územního plánu zóny Na Kopečku – u vodárny

h) další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy), a)

Bude doplněno na základě stanovisek dotčených orgánů. Teprve dotčený orgán při projednání Zadání Územního plánu Třeboně z hlediska zvláštního zákona k návrhu Zadání uplatní či neuplatní takovýto požadavek.

i)

požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území,

a)

Základním požadavkem a pokynem pro řešení střetů zájmů a problémů v území je naplnění principu dohody na základě respektování všech zákonných a podzákonných norem EU, ČR, Jihočeského kraje a města Třeboň v posloupnosti dle hierarchie jejich závaznosti.

b) Souběžným požadavkem a pokynem pro řešení střetů zájmů a problémů v území je dosažení takové řešení,

45


které zajistí předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území; - vytvoří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Dalším požadavkem a pokynem pro řešení střetů zájmů a problémů v území je dosažení takové řešení, které bude používat zákonné prostředky k dosažení veřejného zájmu (vyvlastnění, předkupní právo aj.) až po vyčerpání všech možností (dohoda, kompenzace apod.) k dosažení vzájemné dohody mezi stranami rozporu. -

c)

j)

požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose,

a) Hlavní rozvojové lokality a tendence z platného územního plánu města i z jeho připravovaných změn budou potvrzeny / předloženy k prověření konceptem nového územního plánu města. Dále jsou tyto lokality doplněny dalšími, novými náměty - vždy se jedná o vymezení hlavních rozvojových potenciálů řešeného území; koncept nového územního plánu pak bude prověřovat i detailnější doplnění stávající struktury vlastního města Třeboň i ostatních sídel o menší zastavitelné plochy. b) Prvním tématem je ochrana historického jádra města (MPR Třeboň) a jeho jedinečného charakteru a krajinného, přírodního rámce a jeho pozice v hierarchii sídle jako polyfunkčního centra se zachováním stávajícího podílu trvalého bydlení. c) Vymezení tři ploch veřejných parků (lokality VP1, VP2, VP3), jež by měly jednak doplnit prstenec zeleně kolem vlastního historického jádra (ve vazbě na hráz rybníka Svět, ve vazbě na již existující parkovou plochu u zastávky ČD Třeboň – lázně a ve vazbě na Bertiny lázně a terminál autobusové dopravy), a jednak se stát nástupními body pro návštěvníky města, kteří přijíždějí autobusy, nebo osobními automobily. V těchto veřejných parcích by byly umístěny záchytné parkingy, sociální zázemí pro návštěvníky města a informační centra. d) Významným počinem, se kterým souvisí i vymezení těchto parků, je vybudování obchvatové silnice II/154 východně od historického jádra: mělo by se jednat o silnici kategorie S 7,5/70, v prostoru luk vedenou po úzkém povodňovém mostě. Tato komunikace umožní výrazné zklidnění dopravy v historickém centru a jeho bezprostředním okolí, zejména od těžké a tranzitní dopravy. e) Druhým tématem je vymezení dostatečných ploch pro bydlení v co možná nejméně konfliktních lokalitách – a zároveň ochrana jedinečného přírodního prostředí. f) Bude se jednat o bydlení individuální, v rodinných domech; lze předpokládat, že část kapacity bude využívána i pro bydlení přechodné. Pracovní předklad soustřeďuje převažující nabídku nových ploch pro bydlení do dvou hlavních prostorů – do prostoru Třeboň – Břilice (lokality BM1, BM2) a do prostoru Na kopečku (lokalita BM4). V těchto lokalitách by měly být uspokojeny hlavní tlaky na novou výstavbu rodinných domů (spíše městského typu bydlení - BM); ve zbytku řešeného území jsou pak již vymezovány menší rozvojové lokality, doplňující stávající strukturu zástavby (městského typu bydlení - BM v případě vlastní Třeboně i venkovského typu bydlení – BV v případě ostatních sídel), a převládá ochrana nezastavitelného území volné krajiny před tlakem na novou výstavbu v cenných, přírodně atraktivních územích. g) Třetím tématem je podpora rekreačních a relaxačních aktivit ve vazbě na tradici lázeňství. h) Zde se jeví nejvýraznějším motivem rozšíření stávajícího lázeňského parku při Lázních Aurora. Nabízí se možnost extenze stávajících parkových ploch přírodním prostředím podél severního břehu rybníka Svět (lokalita PP1) a zapojení nového golfového areálu (lokalita SP1) do této kompozice. i) Čtvrtým tématem je vytvoření nabídky pro rozvoj komerční vybavenosti – obchodu a služeb a pro rozvoj výroby. j) Nové plochy pro komerční vybavenost – obchod a služby jsou pracovním předkladem umisťovány podél frekventovaných silnic I/24 (ve směru na Prahu a ve směru na Halámky) a I/34 (ve směru na České Budějovice). Nová zástavba v těchto plochách (lokality OS1, OS2, OS3) by měla rovněž sloužit jako bariéra,

46


k)

chránící novou výstavbu rodinných domů v přilehlých rozvojových plochách před hlukem z těchto frekventovaných silnic. Nové plochy pro výrobu (lokality VS1, VS2) jsou vymezeny v prostoru severně od Třeboně, mezi stávajícími výrobními plochami v severní části města a areálem Gigant; podél železniční tratě, v dostatečném odstupu od Zlaté stoky. Následující tabulka přináší předběžné, hrubé, informativní bilance jednotlivých rozvojových lokalit (pohybující se spíše při horní hranici využitelnosti). lokalita

funkční využití

rozloha (ha)

kapacita (RD / HUP)

poznámka

Třeboň VP1 VP2 VP3 SP1 PP1 BM3

veřejný park veřejný park veřejný park sport, rekreace přírodní park bydlení městské

2,09 3,47 1,04 60,15 12,41 5,04

40 RD

park + parking; vstup do města park + parking; vstup do města park + parking; vstup do města golfový areál přírodní prostředí

40 RD

(rodinných domů)

celkem Třeboň – Břilice BM 1 OS1 BM2 OS2 celkem celkem Na Kopečku BM4 OS3 BM5 BM6 BM7 celkem celkem Břilice BV1 BV2 BV3 BV4 celkem Obora BV5 BV6 celkem Přeseka BV7 BV8

bydlení městské obchod, služby bydlení městské obchod, služby

24,83 7,66 21,30 6,41

190 RD 25.000 m2 160 RD 20.000 m2 350 RD 45.000 m2

bydlení městské obchod, služby bydlení městské bydlení městské bydlení městské

28,27 9,68 2,13 0,84 3,08

210 RD 30.000 m2 15 RD 5 RD 25 RD 255 RD 30.000 m2

bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské

5,96 2,77 3,17 1,17

lem silnice I/24 lem silnice I/34 (rodinných domů) (hrubé užitné plochy – komerce)

lem silnice I/24

(rodinných domů) (hrubé užitné plochy – komerce)

40 RD 20 RD 20 RD 10 RD 90 RD

bydlení venkovské 0,88 bydlení venkovské 1,02

(rodinných domů)

5 RD 5 RD 10 RD

bydlení venkovské 0,45 bydlení venkovské 0,16

3 RD 2 RD

47

(rodinných domů)


BV9

bydlení venkovské 0,77

celkem Branná BV10

5 RD 10 RD


celkem Stará Hlína BV11

15 RD 15 RD


celkem Nová Hlína BV12


(rodinných domů)

10 RD 10 RD

výroba výroba

(rodinných domů)

25 RD 25 RD

celkem Třeboň - sever VS1 VS2

(rodinných domů)

18,27 6,74

(rodinných domů)

55.000 m2 20.000 m2

celkem

75.000 m2

(hrubé užitné plochy - výroba)

celkem

805 RD

(rodinných domů)

celkem

75.000 m2

(hrubé užitné plochy - komerce)

celkem

75.000 m2

(hrubé užitné plochy - výroba)

m) požadavky vlastníků pozemků a nemovitostí k řešení /zemním plánem Třeboně Ke dni 31.12.2008 registruje Úřad územního plánování Třeboň tyto písemné požadavky: k.ú. Třeboň Třeboň

Břilice Třeboň Holičky Přeseka Třeboň ??? Třeboň

Číslo pozemku Žadatel KN 196/1 P.Činátl, Okružní 1189, Třeboň A.Činátlová, Hliník 382, Třeboň 1911, 1912/7, A.Kameš, Luční 789, Lišov 1912/8, 1912/9, 1912/41, 1912/55, 1912/56, 1912/57, 76/1, 77/1 R.Branná, Strouha 36, Třeboň 1998/6, 1998/3 F.Mašek, Dolní 316, Srubec 169/1 M.Novotná, Svobody 1022, Třeboň B.Jirák, Lázeňská 1004, Třeboň 703, 708 J.Bartyzal, Borová 8, Dobrá Voda u ČB 1219/3, 1219/4, J.Horká, bří.Křičků 26, Brno 1220, 1221 405/3, 405/1, M.Berová, Jubilejní 9, 406 Č.Budějovice 353/2, 353/3, Bohemia – Constructiva s.r.o., 353/6, 353/7, Vodárenská 1091, Třeboň 353/8, 353/9, 353/10, 353/11 Celé město J.Vopátek, Mlýnská 99, Třeboň

48

Účel využití Plocha bydlení

poznámka METRP002TMNT

Plocha smíšená obytná

METRP002Y25E

Plocha bydlení Plocha rekreace Plocha bydlení

31.10.2005 METRP002E7LF 13.11.2007

Zahrada

14.4.2008

Zastavitelná plocha Zastavitelná plocha Plochy bydlení nebo Plochy občanského vybavení Navrhnout

METRP002OP2Y METRP002NB5M METRP002JUZ7

9.5.2007


Třeboň

k)

Branná

PK 2053, PK 2054

Břilice

929

Branná

267/1

Břilice

210/1, 210/2, 210/3

systém cyklostezek A.Toušková, Svobody 80, Třeboň Zastavitelná plocha – plocha bydlení V.Zvánovec, Plzeňská 45, Č.Bu Zastavitelná J.Sládková, Trubín 43, Králův Dvůr plocha J.Šimeček, Branná 28, Třeboň Zastavitelná plocha – plocha bydlení M.Nečas, Dunajovická 42, Třeboň Zastavitelná plocha – plocha bydlení

METRP003N4DE

METRP003LQ5Y METRP003LEY9

METRP003L50Q

požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií Prověření změn využití ploch a koridorů ve formě územní studie bude nezbytné pro další rozhodování v území podle SZ (územní řízení) tehdy, pokud bude předmětem rozhodování záměr – a) v zastavitelném území s plochou větší než 1 ha, b) v zastavitelné ploše větší než 1 ha, c) v asanačním území nebo v území přestavby s plochou větší než 0,5 ha, d) veřejně prospěšné stavby, opatření nebo asanace, e) liniovou stavbou dopravní nebo technické infrastruktury území s celkovou délkou přesahující 500 m, f) v zastavěném nebo zastavitelném území o ploše větší než 0,2 ha a menší než 1 ha, pokud se bude současně dotýkat území zahrnujícího dvě a více funkčních ploch s rozdílným způsobem využití.

l)

požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem Vzhledem k rozsahu a charakteru území není pořizovatelem v zadání stanoven požadavek na pořízení regulačních plánů. Požadavek může v procesu projednávání návrhu Zadání uplatnit - dotčený orgán, sousední obec, - Krajský úřad Jihočeského kraje, - město Třeboň, - každý další subjekt. Konečné rozhodnutí, zda bude požadavek na pořízení regulačního plánu do návrhu Zadání včleněn, přísluší zastupitelstvu města Třeboň při schvalování Zadání.

m) požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast Bude doplněno na základě stanovisek dotčených orgánů. Teprve dotčený orgán při projednání Zadání Územního plánu Třeboně z hlediska zákona o posuzování vlivů ve svém stanovisku k návrhu Zadání uplatní či neuplatní požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí.

n) případný požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant

49


a) b)

Pro Územní plán Třeboně bude vypracován koncept a projednán podle ustanovení § 48 SZ. V konceptu bude navrženo k posouzení variantní řešení – - trasy přeložky silnice II/154 v úseku Novohradská – Jiráskova ulice; Požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí a vyloučení vlivu na evropsky významnou lokalitu či významnou ptačí oblast bude výsledkem projednání Zadání.

c)

o) požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení o.1) uspořádání obsahu konceptu o.1.1 Koncept Územního plánu Třeboně bude obsahovat textovou a grafickou, popř. tabulkovou část. o.1.2 Výkresy, které jsou součástí grafické části konceptu,budou zpracovány nad mapovým podkladem v měřítku katastrální mapy a vydávají se v měřítku 1:5 000, popřípadě v měřítku katastrální mapy. Samostatný výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací bude zpracován nad mapovým podkladem v měřítku katastrální mapy a vydá se v měřítku 1:5 000. Výkres širších vztahů se zpracuje a vydává v měřítku výkresu 1:25 000. Výkresy budou obsahovat jevy zobrazitelné v daném měřítku. o.1.3 Obsah konceptu 1.Textová část územního plánu bude obsahovat a) b) c) d) e) f)

g) h) i) j)

vymezení zastavěného území, koncepci rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot, urbanistickou koncepci, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně, koncepci veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování, koncepci uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů a podobně, stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách), vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo, údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části, v případě hlavního města Prahy vymezení řešeného území.

2. Textová část konceptu územního plánu bude dále obsahovat k)

vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření, l) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti, m) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu, n) stanovení pořadí změn v území (etapizaci), o) vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt, p) vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle § 117 odst. 1 stavebního zákona.

50


3.Grafická část konceptu územního plánu bude obsahovat a)

b)

c) d)

výkres základního členění území obsahující vyznačení hranic řešeného území, zastavěného území, zastavitelných ploch, ploch přestavby, ploch a koridorů územních rezerv a ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií nebo ve kterých budou podmínky pro jejich využití stanoveny regulačním plánem, hlavní výkres obsahující urbanistickou koncepci, zejména vymezení ploch s rozdílným využitím, dále koncepci uspořádání krajiny včetně ploch s navrženou změnou využití, koncepci veřejné infrastruktury, včetně vymezení ploch a koridorů pro dopravní a technickou infrastrukturu, vymezení zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby, ploch a koridorů pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy; v případě potřeby lze urbanistickou koncepci, koncepci uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury zpracovat v samostatných výkresech, výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací, výkres pořadí změn v území (etapizace).

Grafická část bude doplněna schématy.

o.2) uspořádání obsahu návrhu o.2.1 Návrh Územního plánu Třeboně bude obsahovat textovou a grafickou, popř. tabulkovou část. o.2.2 Výkresy, které jsou součástí grafické části návrhu,budou zpracovány nad mapovým podkladem v měřítku katastrální mapy a vydávají se v měřítku 1:5 000, popřípadě v měřítku katastrální mapy. Samostatný výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací bude zpracován nad mapovým podkladem v měřítku katastrální mapy a vydá se v měřítku 1:5 000. Výkres širších vztahů se zpracuje a vydává v měřítku výkresu 1:25 000. Výkresy budou obsahovat jevy zobrazitelné v daném měřítku. o.2.3 Obsah návrhu 1.Textová část územního plánu bude obsahovat a) b) c) d) e) f)

g) h) i) j)

vymezení zastavěného území, koncepci rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot, urbanistickou koncepci, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně, koncepci veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování, koncepci uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů a podobně, stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách), vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo, údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části, v případě hlavního města Prahy vymezení řešeného území.

2. Textová část návrhu územního plánu bude dále obsahovat k)

vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření, l) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti, m) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu,

51


n) o) p)

stanovení pořadí změn v území (etapizaci), vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt, vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle § 117 odst. 1 stavebního zákona.

3.Grafická část návrhu územního plánu bude obsahovat a)

b)

c) d)

výkres základního členění území obsahující vyznačení hranic řešeného území, zastavěného území, zastavitelných ploch, ploch přestavby, ploch a koridorů územních rezerv a ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií nebo ve kterých budou podmínky pro jejich využití stanoveny regulačním plánem, hlavní výkres obsahující urbanistickou koncepci, zejména vymezení ploch s rozdílným využitím, dále koncepci uspořádání krajiny včetně ploch s navrženou změnou využití, koncepci veřejné infrastruktury, včetně vymezení ploch a koridorů pro dopravní a technickou infrastrukturu, vymezení zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby, ploch a koridorů pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy; v případě potřeby lze urbanistickou koncepci, koncepci uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury zpracovat v samostatných výkresech, výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací, výkres pořadí změn v území (etapizace).

Grafická část bude doplněna schématy.

o.3) obsahu odůvodnění konceptu a návrhu o.3.1. Textová část odůvodnění územního plánu bude obsahovat, kromě náležitostí vyplývajících ze správního řádu a náležitostí uvedených v § 53 odst. 4 a 5 stavebního zákona a) b) c) d) e)

vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem, údaje o splnění zadání, v případě zpracování konceptu též údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu, komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území, informaci o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno, vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa.

o.3.2. Grafická část odůvodnění územního plánu bude obsahovat a) b) c)

koordinační výkres, výkres širších vztahů, dokumentující vazby na území sousedních obcí, popřípadě krajů a států, výkres předpokládaných záborů půdního fondu.

o.4) Obsah vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území (příl. 5 vyhl. MMR ČR 500/2006 Sb.)A. Vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje / územního plánu na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona (u územního plánu pouze pokud příslušný orgán3) uplatnil požadavek na toto vyhodnocení). B. Vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje / územního plánu na území Natura 2000 pokud orgán ochrany přírody2) závažný vliv na tato území nevyloučil. C. Vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje / územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech. D. Předpokládané vlivy na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území D.I.vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území D.II. vliv na posílení slabých stránek řešeného území D.III. vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území D.IV. vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území

52


E. Vyhodnocení přínosu zásad územního rozvoje / územního plánu k naplnění priorit územního plánování Popis míry a způsobu naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, jež byly schváleny v politice územního rozvoje / zásadách územního rozvoje. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území - shrnutí F.I. Vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje / územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje. F.II. Shrnutí přínosu zásad územního rozvoje / územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území, předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích.

p) v případě hlavního města Prahy vymezení řešeného území, pokud bude územní plán vydán pro část území města Není předmětem ZÚPT

53

Z A D Á N Í Ú Z E M N Í H O P L Á N U. ( 1. t e x t o v á v e r z e )

Recommend Documents