you ARCHIMEDES Studie proveditelnosti Ústecké spojky

you

ARCHIMEDES

Studie proveditelnosti Ústecké spojky 15. října 2010

11.6.3_IMPROVING_CYCLE_TRANSPORT.DOC

Del. No.:

D.1.1

Version:

1

Date:

Page 2

Prepared:

JL

Checked:

JMS

Approved:

MSH

Studie proveditelnosti

Obsah 1

Úvodní informace .................................................................................................. 5 1.1 1.2 1.3

2

Stručné vyhodnocení projektu ............................................................................. 6 2.1 2.2 2.3

3

Účel zpracování............................................................................................. 5 Identifikační údaje o zadavateli ................................................................... 5 Identifikační údaje o zpracovateli................................................................ 5

Realizovatelnost z hlediska zajištění financování projektu a peněžních toků................................................................................................................. 6 Realizovatelnost z hlediska subjektivních předpokladů investora ......... 6 Realizovatelnost z hlediska ekonomických ukazatelů projektu .............. 6

Stručný popis podstaty projektu a jeho etap ...................................................... 8 3.1

Obsah shrnutí projektu ................................................................................ 8 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4

3.2

Etapy investičních projektů ......................................................................... 9 3.2.1 3.2.2 3.2.3

3.3

Název projektu............................................................................................... 8 Účel a zaměření projektu ............................................................................... 8 Investor .......................................................................................................... 9 Lokalizace projektu a jeho kapacita ............................................................... 9 Fáze předinvestiční........................................................................................ 9 Fáze investiční............................................................................................... 9 Fáze provozní .............................................................................................. 10

Variantní řešení studie proveditelnosti .................................................... 10

4

Analýzy trhu, odhad poptávky, marketingová strategie a marketingový mix. 11

5

Management projektu a řízení lidských zdrojů.................................................. 17 5.1 5.2 5.3 5.4

6

Předinvestiční etapa ................................................................................... 17 Investiční etapa ........................................................................................... 17 Provozní etapa............................................................................................. 17 Vliv projektu na zaměstnanost .................................................................. 17

Polohové řešení projektu .................................................................................... 18 6.1 6.2 6.3 6.4

Využití stávajících tras ............................................................................... 18 Spojka v nové trase .................................................................................... 22 Porovnání variant........................................................................................ 28 Etapizace...................................................................................................... 28

7

Technické a technologické řešení projektu....................................................... 30

8

Dopad projektu na životní prostředí................................................................... 31

9

Zajištění dlouhodobého a oběžného majetku ................................................... 32 9.1

Dlouhodobý (investiční) majetek............................................................... 32

Page 3


9.2 9.3

10

Oběžný majetek........................................................................................... 33 Provozní náklady......................................................................................... 33

Hodnocení efektivity a udržitelnosti projektu.................................................... 34 10.1

Hlavní ekonomické vstupy analýzy........................................................... 35 10.1.1 Náklady projektu .......................................................................................... 35 10.1.1 Přínosy projektu........................................................................................... 36

10.2 10.3

Výsledky ekonomické analýzy................................................................... 37 Riziková analýza.......................................................................................... 37

11

Harmonogram projektu ....................................................................................... 39

12

Akční plán ............................................................................................................ 40 12.1 12.2 12.3 12.4 12.5

Realizace trasy ............................................................................................ 40 Aktivní propagace, informování občanů .................................................. 41 Správa a údržba .......................................................................................... 41 Sčítání a průzkumy ..................................................................................... 42 Zázemí pro cyklisty..................................................................................... 42

13

Implementace do dalších úkolů.......................................................................... 43

14

Závěrečné hodnocení projektu........................................................................... 44

15

Přílohy .................................................................................................................. 45

Page 4


1 Úvodní informace

1.1 Účel zpracování Studie proveditelnosti cyklotrasy Ústecká spojka je zpracována v rámci evropského projektu CIVITAS ARCHIMEDES. Studie řeší možnosti propojení Krušnohorské magistrály a Labské trasy. Vychází Marketingové studie cykloturistiky v Ústeckém kraji (Varia s.r.o., 2007), Aktualizace sítě cyklistických tras v Ústeckém kraji (Budinský, 2009) a z vyhledávací dopravní studie Cyklistické trasy na území města Ústí nad Labem (Budinský, 2001), jakož i relevantních úkolů projektu Civitas. Do studie byly vybrány 2 možné trasy (kap. 6), tyto byly navzájem porovnány a na optimální řešení byla zpracována tato studie.

1.2 Identifikační údaje o zadavateli Statutární město Ústí nad Labem Magistrát města Velká Hradební 8 401 00, Ústí nad Labem

Tel. 475 271 111 – ústředna E-mail: [email protected]

1.3 Identifikační údaje o zpracovateli CityPlan spol. s r.o. Jindřišská 889/17 110 00 Praha-Nové Město

Tel. 224 922 989 E-mail: [email protected]

Page 5


2 Stručné vyhodnocení projektu Kapitola zhodnocuje realizovatelnost projektu na úrovni závěrů. Podrobnější informace o projektu jsou uvedeny v následujících kapitolách.

2.1 Realizovatelnost z hlediska zajištění financování projektu a peněžních toků Celkové investiční náklady projektu jsou 24,358 mil. Kč (960 156 €). Realizovatelnost projektu je v možnostech rozpočtu města Ústí nad Labem, pokud bude dostatečná podpora tohoto projektu na základě cílů stanovených ve strategických a plánovacích dokumentech města. Část nákladů by bylo možné čerpat z vhodného dotačního programu. Navýšení prostředků na údržbu a opravy stezky nepředstavuje významnou zátěž z pohledu již vynakládaných prostředků.

2.2 Realizovatelnost z hlediska subjektivních předpokladů investora Předpoklady investora pro realizaci projektu zahrnující: •

historii investora,

•

finanční stabilitu ,

•

úroveň řídící činnosti organizační struktury investora,

•

zkušenosti s realizací investičních projektů obdobného charakteru,

•

zkušenosti s následným provozováním a údržbou cyklistických stezek,

•

zkušenosti s úspěšným čerpáním dotačních prostředků,

jsou celkově na velmi dobré úrovni.

2.3 Realizovatelnost z hlediska ekonomických ukazatelů projektu Projekt dosahuje velmi dobrých výsledků ekonomické efektivnosti investice jako projekt podporující, rozvíjející a doplňující cyklistickou infrastrukturu, který generuje nezanedbatelné benefity. Projekt negeneruje žádné přímé příjmy, přínosy projektu jsou v nepřímých socioekonomických přínosech. Nepřímé socioekonomické přínosy plynou z prodloužení délky pobytu uživatelů v území ekonomického dopadu investic. Jedná se o společenské přínosy. Vyčíslení nákladů a přínosů projektu je uvedeno v kapitole 10.

Page 6


Dosažené výsledky ekonomické efektivnosti projektu: Net Present Value (NPV) Internal Rate of Return (IRR) Benefit Cost Ratio (BCR)

4 279 435 € 38,3% 6,018

Projekt dosáhl pozitivních výsledků a jedná se o zdravou investici.

Page 7


3 Stručný popis podstaty projektu a jeho etap

3.1 Obsah shrnutí projektu

3.1.1 Název projektu Ústecká spojka

3.1.2 Účel a zaměření projektu Ústecká spojka spojí 2 významné cyklistické trasy v regionu – Labskou trasu a Krušnohorskou magistrálu. Labská trasa (cyklotrasa č. 2 a 24) prochází přímo městem. V celé své délce sleduje tok Labe, vyznačeno je i napojení na Prahu a Vltavskou trasu; za hranicemi s Německem pokračuje pod názvem „Elberadweg“. Trasa je postupně převáděna ze silnic II. a III. tříd na cyklostezky. Část Labské trasy mezi hranicí s Německem a Mělníkem je součástí mezinárodní cyklistické sítě EuroVelo. Jedná se konkrétně o trasu EuroVelo n. 7 vedoucí přes Norsko, Finsko, Švédsko, Německo, Českou republiku (Děčín, Prahu, Tábor, České Budějovice), Rakousko, Itálii a Maltu. Krušnohorská magistrála (cyklotrasa č. 23 a 36) začíná v Děčíně odpojením od Labské trasy a vede především po silnicích II. a III. třídy po hřebenech Krušných hor přes Měděnec až do Chebu. Obě trasy jsou páteřními cyklotrasami Ústeckého kraje.

Krušnohorská magistrála (u Adolfova)

Labská trasa (Ústí nad Labem)

Propojení obou tras má regionální význam, očekává se zvýšení cykloturistického ruchu ve městě, který nebude vázán pouze na oblast podél řeky a centrum. Větší počet cyklistů projíždějících městem povede k rozvoji souvisejících služeb. Projekt má však i místní význam – výstavba cyklostezek vytvoří bezpečné komunikace pro cyklisty k denní dojížďce do zaměstnání, za zábavou a sportem.

Page 8


3.1.3 Investor Statutární město Ústí nad Labem Magistrát města Velká Hradební 8 401 00, Ústí nad Labem

Tel. 475 271 111 – ústředna E-mail: [email protected] Správu a údržbu bude zajišťovat z vlastního rozpočtu Magistrát města Ústí nad Labem v rozsahu obdobném na již provozovaných cyklotrasách/cyklostezkách.

3.1.4 Lokalizace projektu a jeho kapacita V této studii je vyhledávána vhodná trasa propojení Krušnohorské magistrály a Labské trasy. Vzhledem k tomu, že trasa mezi Ústím a Krušnými horami není řešena a je několik možností, kudy může vést, je studie redukována na území města. Projekt představuje realizaci cyklotrasy o celkové délce 21,4 km, z uvedené délky bude vedeno 2,55 km po nově realizovaných komunikacích, ostatní úseky jsou vedeny po stávajících komunikacích. Situace vedení trasy je uvedena v přílohách.

3.2 Etapy investičních projektů

3.2.1 Fáze předinvestiční V této fázi budou zpracovány dokumentace potřebné pro realizaci projektu (DÚR, DSP a DZS), případně také dokumentace potřebné k získání dotace na financování stavby (z prostředků fondů EU, SFDI apod.).

3.2.2 Fáze investiční V této části bude projekt realizován – dojde k: •

vyznačení stávající trasy cyklotrasy dopravním značením délky 28,4 km

•

výstavba cyklostezky v Podhorském parku délky 1,21 km

•

výstavba cyklostezky podél Bílého potoka v Bukově délky 0,63 km

•

úpravy stávajících chodníků u Rondelu celkové délky 0,09 km

Page 9


•

úprava stezky podél Bílého potoka (souběžná s Vinařskou ul.) délky 0,48 km

•

úpravy cest v Mánesových sadech délky 0,14 km

•

vyznačení cyklostezky v nové trase délky 21,4 km.

3.2.3 Fáze provozní Po uvedení do provozu bude prováděna správa a údržba komunikace, zahrnující především svoz odpadu z odpadkových košů, údržbu a opravy mobiliáře, zimní údržbu, opravu komunikací, čištění komunikací, náklady na publicitu. Náklady na provoz a údržbu jsou vyčísleny v kap. 9.3 Provozní náklady.

3.3 Variantní řešení studie proveditelnosti Vzhledem k tomu, že na Ústeckou spojku nebyla zpracována vyhledávací studie, vychází návrh posuzovaných variant z Marketingové studie cykloturistiky v Ústeckém kraji (Varia s.r.o., 2007), Aktualizace sítě cyklistických tras v Ústeckém kraji (Budinský, 2009), z vyhledávací dopravní studie Cyklistické trasy na území města Ústí nad Labem (Budinský, 2001) a z provedeného terénního průzkumu. Na základě výše uvedených podkladů byly stanoveny 2 varianty, při jejich výběru byly zohledněny především sklonové poměry, délka trasy, možnost oddělení od motorové dopravy. Obě varianty jsou následně porovnány a je z nich vybrána výsledná trasa, pro niž je zpracována tato studie.

Page 10


4 Analýzy trhu, odhad poptávky, marketingová strategie a marketingový mix Projekt Ústecké spojky logicky doplňuje chybějící propojení dvou významných a využívaných cyklistických tras. Umožní tak širší využití stávající infrastruktury, oživí turistický ruch v návaznosti na jednotlivé cíle a umožní využití služeb lokalizovaných v Ústí nad Labem. Dalším přínosem bude zpřístupnění centra města, jako těžiště s lokalizací úřadů, nabídky služeb, a zaměstnanosti k denní dojížďce obyvatel města. K podpoře denní dojížďky a využití služeb lokalizovaných ve městě je doplňována síť cyklostojanů, které město realizuje z prostředků projektu Archimedes Civitas nebo svým nákladem. Realizací projektu bude zvýšena atraktivita města jako turistického cíle a budou naplňovány cíle Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015 a Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje 2010-2015. Jde zejméne o cíle: • •

Zvýšit potenciál města jako destinace CR zlepšením kvality ubytovacích zařízení a rozšířením nabídky vybraných služeb a produktů Zlepšit stav dopravni infrastruktury např. zvyšenim bezpečnosti dopravy a zavedenim modernich dopravnich systemů

Studie proveditelnosti je založena na metodě cestovních nákladů, tzn. prodloužení délky pobytu uživatelů v oblasti ekonomického dopadu investice a ochotě platit za nabízené služby. Při zpracovávání analýzy trhu se bohužel nelze opírat o ucelená data o nabídce a poptávce v předmětném území, jelikož průzkumy ať už v lokálním, krajském nebo celorepublikovém rozsahu prováděny nejsou. Analýza proto vychází z dostupných lokálních průzkumů, statistických údajů a údajů o blízkých nebo charakterově obdobných cyklotrasách a na základě odborných odhadů zpracovatele. Vzhledem k významu cyklotrasy a vzhledem k propojení dvou významných cyklistických tras lze očekávat vysoké využití širokým spektrem cyklistů. Předmětné území disponuje značným potenciálem nabídky památek, pozoruhodností a turistických atraktivit, zároveň turistickým potenciálem poptávky. Nabídka a poptávka se v území nachází, jen poptávka po cyklistické dopravě zůstává pro nedostatek realizačních podmínek skrytá. Zbývá jen zrealizovat správné pojítko, aby mohla být poptávka uskutečněna v takové míře, v jaké opravdu může být. V tomto případě se jedná o vhodnou cyklistickou infrastrukturu s návazností na nabídku služeb. Délka pobytu cyklistů v regionu Dle zpracovaných analýz byly v regionu Ústecka identifikovány nejčastější skupiny návštěvníků uvedené v následující tabulce.

skupiny podle aktivit návštěvníci kulturních atraktivit, atrakcí a akcí účastníci různých obchodních jednání, konferencí

místo bydliště

společenské skupiny

délka pobytů

Ústecký kraj, ostatní území ČR

mládež, rodiny, návštěvníci středního věku, důchodci

polodenní až jednodenní, 2-4 dny

Ústecký kraj, ostatní území ČR, zahraničí

návštěvníci středního věku

2-4 dny

Page 11


polodenní až jednodenní, týdenní

pěší turisté

Ústecký kraj

mládež, rodiny

cyklisté

Ústecký kraj, ostatní území ČR,

lyžaři

Ústecký kraj, zahraničí

rodiny, návštěvníci středního věku mládež, rodiny, návštěvníci středního věku

polodenní až jednodenní, týdenní polodenní až jednodenní, týdenní

Ústecký kraj, ostatní návštěvníci středního území ČR věku horolezci 2-4 dny Zdroj: Marketingová studie zaměřená na podporu místního cestovního ruchu na Ústecku, Kolpron CZ s.r.o., únor 2006

Dle zjištěných údajů tráví cyklisté v regionu 0,5-7 dní. Ve vztahu k připravované cyklistické spojce, která umožní nejen propojení dvou významných cyklistických tras, ale napojení obou tras na centrum služeb, lze předpokládat navýšení průměrné délku pobytu v území ekonomického dopadu investice vlivem realizace o cca 1,5 hodiny. U uživatelů se předpokládá využití služeb ve stravování, návštěva kulturních a přírodních atraktivit, obchodů a návaznost na ostatní druhy dopravy (zejména vlak a lodní doprava, lanová dráha). Zatížení cyklotras Podle dříve provedeného sčítání z roku 2004 bylo průměrné zatížení Labské stezky na úrovni 297 cyklistů denně. Poslední sčítání na Labské cyklotrase bylo provedeno obecně prospěšnou společností Partnerství. Dle provedeného sčítání v období od 13. do 29. Července 2009 bylo průměrné zatížení Labské stezky na úrovni 400 cyklistů denně. Sčítání byla prováděna automatický sčítačem Eco-counter.

Město

Období

Maximum

Minimum

Průměr ve všední dny

Průměr o víkendu

Děčín

25.6.-12.7.

1001

179

350

700

Ústí nad Labem

13.7.-29.7.

830

91

400

270

Litoměřice

31.7.-12.8.

717

253

500

450

Nymburk

14.8.-27.8.

1739

720

1160

1360

Zdroj: Partnerství o.p.s.

V období 13. - 29. července 2009 bylo zaznamenáno v Ústí nad Labem v úseku mezi Mariánským mostem a vyústěním cyklostezky na Děčínskou ulici celkem 6 300 průjezdů, přičemž denní návštěvnost stezky dosáhla maximální hodnoty v pondělí 13. července, a to 830 průjezdů. Průměrná denní hodnota návštěvnosti ve všední dny převyšovala 400 osob, naopak o víkendech dosáhla jen 270 osob. Rozdíl návštěvnosti byl zřejmě způsoben prudkými změnami počasí v první polovině července, protože z hodinových profilů zatížení vyplývá převažující využití stezky spíše pro rekreační účely. Z proběhlých sčítání je patrný nárůst zájmu a využívání o cyklotrasu. Tento trend lze předpokládat i do budoucnosti, který bude umocněn zkvalitňováním a rozšiřováním cyklostezek a navazujících služeb.

Page 12


Sčítání na Krušnohorské magistrále nebylo prováděno a lze pouze řádově odvodit od obdobně atraktivních tras, např. od cyklostezky v Jizerských horách. Zde bylo prováděno ruční sčítání v roce 2004. Výsledky sčítání jsou uvedeny v následující tabulce. Zatížení se pohybovala dle jednotlivých profilů od 70 – 891 cyklistů za den. Lze uvažovat zatížení Krušnohorské stezky v profilu u Ústí nad Labem na úrovni profilu Knajpa v Jizerských horách. Průměrné zatížení profilu můžeme uvažovat na úrovni cca 300 cyklistů.

Zdroj: Nisa, o. p. s.

Page 13


Predikce využití nově vybudované spojky je založena na odborném odhadu, který je založen na základě výše uvedených údajů. Propojením dvou takto významných cyklotras (Krušnohorské a Labské) lze předpokládat synergický efekt na zvýšení návštěvnosti území ekonomického dopadu investice. Lze předpokládat využití spojky u cca 1/3 cyklistů z obou uvedených cyklotras. Délku sezóny uvažujeme v délce 200 dní v roce.

Spojka také umožní napojení na tyto páteřní cyklotrasy pro cyklisty z Ústí nad Labem, kteří zde bydlí nebo přijedou z okolí jiným dopravním prostředkem (vlakem, autobusem, autem) a budou zde mít počátek výletu. Odhad počtu těchto uživatelů je v průměru cca 75 denně (o víkendech či dnech pracovního klidu vyšší počet, v pracovních dnech nižší). Tato skupina cyklistů bude podnikat výlety do okolí a navštěvovat cíle v regionu. Průměrná délka prodloužení pobytu v oblasti ekonomického dopadu investice bude cca 2,5 hodiny.

Cestovní náklady Pro kalkulaci socioekonomických přínosů oživení turistického ruch byla použita metoda cestovních nákladů. Pro kalkulaci je nutné znát průměrné výdaje turistů v regionu pro kratší cesty (tj. typické skupiny cyklistů). V cestovních nákladech jsou zahrnuty výdaje za služby, ubytování, občerstvení, hrazení vstupného kulturních památek atd. Dle údajů ze Statistické ročenky Ústeckého kraje – 2009 činily průměrné náklady na tuzemské kratší cesty českých občanů v Ústeckém kraji v roce 2008 průměrně 1300 Kč (50.6 €).

Cestovní ruch a zaměstnanost Potřeba nových pracovních míst byla odvozena z nárůstu předpokládaných výnosů v oblasti cestovního ruchu a statistických datech o zaměstnanosti v oblasti cestovního ruchu ČR a jeho celkových příjmech. V případě zvýšení návštěvnosti oblasti (přivedením cyklistů do oblasti a poptávkou po službách, využitím stávajících a jejich rozšíření) se projeví i potřeba vzniku nepřímých pracovních míst v cestovním ruchu (ne přímo ve vazbě na cyklostezku, ale v oblasti služeb – stravování, ubytování atd.)

Počet pracovních míst a zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR podle odvětví v roce 2008 Ukazatel Odvětví cestovního ruchu 1 – Hotely a podobná zařízení 2 – Restaurace a podobná zařízení 3 – Osobní železniční doprava 4 – Osobní silniční doprava 5 – Osobní lodní doprava 6 – Osobní letecká doprava 7 – Doplňkové služby osobní dopravy

Počet pracovních míst v cestovním ruchu Sebezaměstnaní

2)

Zaměstnanci

1)

3)

Celkem

8 559

35 801

44 360

15 716

47 051

62 767

0

14 776

14 776

1 575

11 573

13 148

6

49

56

10

6 350

6 359 2 561

112

2 448

8 – Pronájem zařízení pro osobní dopravu

35

90

125

9 – Cestovní agentury a podobná zařízení

5 346

9 329

14 675

10 – Kulturní služby 11 – Sportovní a ostatní rekreační služby

2 389 920

9 873 2 027

12 262 2 947

Charakteristická odvětví CR

34 667

139 368

174 035

Související odvětví CR Nespecifická odvětví CR

15 714 634

43 135 2 857

58 850 3 491

Odvětví celkem

51 015

185 360

236 376

Page 14


1)

Předběžná data

2)

Vyjadřuje počet pracujících majitelů firmy a spolupracujících členů domácnosti, pro které je činnost ve firmě hlavním zaměstnáním 3)

Počet pracovních míst přepočtený na plný úvazek

* Roční průměr počtu zaměstnaných osob v hlavním zaměstnání Zdroj: ČSÚ

Spotřeba vnitřního cestovního ruchu v ČR v letech 2003-2008 * Ukazatel Vnitřní spotřeba cestovního ruchu

2)

3)

2003

2004

2005

2006

2007

193 729

213 655

217 187

223 284

234 087

239 616

5 585 31 439 39 989 26 819 66 700 23 198

5 766 35 925 44 497 29 392 73 323 24 752

5 244 36 874 44 393 29 442 76 425 24 809

7 031 37 723 46 283 30 434 76 925 24 887

8 015 39 499 46 450 32 918 81 227 25 978

8 551 39 778 46 849 36 680 82 502 25 256

2008

v tom podle produktu: Služby CK/CA 1) Ubytování Stravování Doprava Zboží Ostatní

* Všechny výdaje realizované v České republice 1)

Odpovídá maržím cestovních kanceláří, agentur či průvodců

2)

Semi-definitivní data

3)

Předběžná data

Zdroj: ČSÚ

Pokud budeme konfrontovat údaje z obou výše uvedených tabulek, vyplývá z nich potřeba 1 pracovního místa na cca 986,5 tis. Kč/ 38,886 tis. € spotřeby v cestovním ruchu. Pro výpočet přínosů zaměstnanosti byla použita metoda stínové mzdy. Údaje o zaměstnanosti pro její výpočet jsou uvedeny v následující tabulce.

Kraj

Míra registrované nezaměstnanosti (%)

Ústecký kraj

10,26

Obyvatelstvo Zaměstnaných Nezaměstnaných celkem (v tis. osob (v tis. osob (v tis. osob, osob, rok osob, rok rok 2008) 2008) 2008) 834,3 404,2 45,65

Průměrná mzda (Kč/ EUR) 19 330/762

Zdroj: ČSÚ, Statistická ročenka Ústeckého kraje 2009

Stínová mzda představuje teoretickou výši mzdy, při které by byla docílena plná zaměstnanost. V regionech s nízkou nezaměstnaností se tak blíží skutečné statisticky vyhodnocené průměrné mzdě, naopak v regionech s vysokou nezaměstnaností je výrazně nižší než skutečná mzda.

SW =

AW ⋅ nem nem + nenemp

kde

Page 15


SW

= stínová mzda [Kč/zaměstnance]

AW

= průměrná skutečná mzda [Kč/zaměstnance]

nem

= počet zaměstnaných osob

nenemp = počet evidovaných nezaměstnaných osob Výsledný socioekonomický přínos představuje rozdíl mezi skutečnou navrhovanou mzdou a mzdou stínovou. Pro výpočet byly použity statistické údaje o průměrných hrubých příjmech a nezaměstnanosti v Ústeckém kraji. Stínová mzda v Ústeckém kraji byla kalkulována ve výši 17 524 Kč/ 691 €.

Page 16


5 Management projektu a řízení lidských zdrojů

5.1 Předinvestiční etapa Zpracování projekčních dokumentací bude zajištěna externím odborným zpracovatelem na základě výběrového řízení. Zajištění finanční analýzy a studie proveditelnosti je zajišťována externí odbornou firmou. V případě žádosti o podporu na spolufinancování projektu z fondů EU bude tato žádost také zajištěna subdodavatelsky.

5.2 Investiční etapa Realizace projektu bude zajištěna z prostředků rozpočtu města Ústí nad Labem. Vlastní realizaci zajistí odborné realizační firmy, vybrané na základě výběrových řízení, které provedou práce dle schválené projektové dokumentace. Zajištění prací bude personálem a technikou odborných firem. Stavební dozor bude prováděn způsobilou osobou zadavatele nebo na smluvním základě externím specialistou.

5.3 Provozní etapa Zajištění provozu, údržby a oprav bude zajišťováno organizačně shodně jako u obdobných provozovaných cyklistických tras. Náklady na tyto činnosti budou hrazeny z rozpočtu města.

5.4 Vliv projektu na zaměstnanost Projekt nebude generovat vznik přímých pracovních míst. Nepřímo může vzniknout potřeba nových pracovních míst v odvětvích cestovního ruchu a návazných oborech.

Page 17


6 Polohové řešení projektu

6.1 Využití stávajících tras Trasa 3009 se odpojuje od Krušnohorské magistrály poblíž pramene Černého potoka, vede po úbočí vrchu Na vyhlídce a pod Mravenčím vrchem se nachází rozcestí s cyklotrasou 3074, po které Ústecká spojka pokračuje a která vede do údolí Ždirnického potoka, podél vodoteče až k železniční trati, a pak po žluté turistické trase k silnici II/248. V souběhu se silnicí vede 0,5 km, pak se stáčí na cestu zpět do podhůří, do Liboňova a odtud do Telnice. Z Telnice pokračuje po cestě podél železniční trati, 300 m před železničním mostem přes I/13 překoná železniční trať a o 300 m dále rovněž úrovňově kříží I/13.

Cesty v Krušných horách

Cesta u Telnice

Po vstupu na katastrální území města pokračuje asfaltová cesta, mimoúrovňově dálnici D8 a po 100 m se mění povrch na polní cestu – místy je zachován původní asfaltový povrch, většinou porušený, místy se jedná polní cestu zpevněnou štěrkem. Na vjezdu do Bánova se povrch mění na asfaltový a trasa vede po místní komunikaci přes Habrovice do Skorotic.

Cesta pod Jedlovou horou

Silnice mezi Bánovem a Skoroticemi

Ve Skoroticích pokračuje ulicí K Chatám – vozovka široká cca 6,3 m, od autobusové zastávky Habrovická je po levé straně chodník, před křižovatkou dokonce oboustranný. Trasa pokračuje ul. 5.

Page 18


Května – ulice je v některých úsecích širší, než ul. K Chatám, souvislý chodník po levé straně. Na konci hřiště trasa odbočuje do ul. Plynárenské, ta je od této křižovatky až po Areál stavební izolace jednosměrná (šířka cca 4 m, 6 m teprve u hasičské zbrojnice na konci ulice). Po obvodu zástavby, mezi Habrovickým rybníkem a Plynárenskou ulicí, vede cesta – u rybníka má charakter vyjetých kolejí v louce, u Plynárenské ulice je cesta vyasfaltovaná.

Podél Habrovského rybníka

Skorotice

Trasa překříží ul. Masarykovu a pokračuje Plynárenskou (šířka proměnná 5 – 10 m), chodník po levé i pravé straně. Přes ul. Všebořickou (I/30) je postaven nadchod s rampou na obou stranách. Dále je vedena ul. Lipovou na konec zástavby. Až ke Spartakiádní ulici je souvislý pravostranný chodník, vozovka je široká 5,5 – 7 m. Na konci zástavby trasa prudce zatočí doprava a stále po III/25360 vede do Střížovic, výtluky vyskytující se především v lese za Všebořicemi jsou vyspravené.

Nadchod přes Masarykovu ulici

Silnice do Střížovic

Ve Střížovicích uprostřed vesnice odbočí doleva a vede po vyasfaltované cestě ke Střížovickému vrchu. Dále pokračuje po polní cestě, hodně zarostlé, která místy přechází ve vyšlapanou pěšinu. Pěšina se napojuje na Střížovickou ulici, která ústí na okružní křižovatku v Klíši (Hvězda). Vozovka je široká 4,75 – 5,3 m, oboustranně lemovaná alejí a chodníkem, na konci ulice směrem z centra stromy chybí; při pravém okraji vozovky parkují vozidla. Zde trasa končí.

Page 19


Cesta ze Střížovic na Střížovický vrch

Ze Střížovického vrchu do Klíše

Konec cyklotrasy v Klíši

Cest do centra a odtud přes řeku je mnoho, jako nejvýhodnější se jeví trasa přes městské parky, která je popsána níže. Je však nutné se na ni napojit ulicemi Slavíčkova, Brožíkova, Balbínova a Šaldova, které procházejí obytnou zástavbou.

Brožíkova ul.

Page 20

Balbínova ul


Trasa ve stopě stávajících tras

Page 21


6.2 Spojka v nové trase I tato varianta začíná u pramene Černého potoka a vede po cyklotrase 3009 až pod Mravenčí vrch, kde se od ní odpojí (trasa 3009 vede nejprve kolem Kyšperku do Unčína, a pak po silnici II. a III. třídy do Chlumce) a vede přímo na Chlumec. Z Chlumce pokračuje kolem Nového a Zámeckého rybníka, po lávce “Kočičí oči” mimoúrovňově kříží dálnici.

Po vstupu na katastrální území města prochází cyklotrasa bývalým důlním prostorem. V této oblasti je plánováno vybudování Podhorského parku zahrnující i místní komunikace, které cyklotrasa bude využívat. Od východního konce golfového hřiště nebude trasa pokračovat do Habrovic po nové komunikaci, ale po nové cyklostezce končící napojením na konec ulice K. H. Borovského.

Bývalý důlní prostor – lze využít i stávající komunikace

Trasa pokračuje ulicí K. H. Borovského a 5. Května, na konci hřiště odbočí doleva a Slovanskou ulicí vede k Bílému potoku.

Slovanská ul. u hřiště

BÍlý potok

Mezi Slovanskou a Božtěšickou ulicí se nachází nezastavené území, částečně využívané JT Tatran – Jezdecký oddíl parkurového skákání. V severní části, kde jsou také výběhy koní, je cesta pouze vyšlapaná, směrem na jih se rozšiřuje a je zpevněná drobným štěrkem, od cvičiště koní je panelová. Od Slovanské ulice až k parkovišti Nákupního centra Bukov je navržena cyklostezka.

Page 22


Cesta mezi Slovanskou ulicí a výběhy koní

Cesta u cvičiště

Trasa ústí na ul. Božtěšická (I/30) – v tomto místě je silnice čtyřproudá směrově nerozdělená. Cyklisté budou vedeni na přechod o 80 m východněji u okružní křižovatky “Na Rondelu”, a odtud na místní komunikace v sídlišti Pod Holoměří, které budou propojeny s chodníkem podél I/30. Chodník na severní straně silnice I/30 je široký 2 m, a bude rozšířen, na jižní straně je šířka chodníku dostatečná. Cyklisti jedoucí z Krušných hor mohou také využít hlavní dopravní prostor.

Božtěšická ul. (I/30)

Chodník bude rozšířen

Cyklisté projedou sídlištěm, překříží ul. Za Vozovnou a budou pokračovat po stezce podél Bílého potoka až ke hřišti, kde stávající cesta ústí na ul. Vinařská. Stávající cesta bude stavebně upravena na šířku 3,0 m, její povrch bude sjednocen na živičný a napojení na ul. Za Vozovnou bude výškově upraveno na bezbariérové.

Page 23


Schody budou nahrazeny bezbariérovým řešením

Cesta podél Bílého potoka

Trasa pokračuje Vinařskou ulicí. Vozovka je po obou stranách lemována chodníkem, v místě vyústění cyklostezky jsou spojeny nadchodem; západní chodník je však několikrát přerušen schodištěm.

Vinařská ul.

Schody přerušující chodník, vpozadí nadchod

Mezi křižovatkou Vinařská x U Stadionu x Herbenova a Městskými sady jsou cyklisté vedeni rozdílně podle směru jízdy z důvodu jednosměrných komunikací souběžných s Masarykovou ulicí. Cyklisté jedoucí z Krušných hor na křižovatce odbočí doleva a budou pokračovat obytnou zástavbou ulicemi U Stadionu – Alešova – Brožíkova – Balbínova – Šaldova k severozápadnímu konci Městských sadů; na trase je třeba překonat krátké stoupání ke křižovatce Alešova x Brožíkova. Cyklisté přijíždějící od Labe budou vedeni ulicemi Pod Holoměří a Herbenova. Tato dvojice ulic je přímým spojením sadů a Vinařské ulice, vzhledem k šířce komunikace, jednosměrnému provozu a parkování vozidel však není možný obousměrný pohyb cyklistů.

Alešova ul.

Herbenova ul.

Trasa prochází Městskými sady, z parku ústí u křižovatky Masarykova x Stará x Sadová, vede ulicemi Sadová – Moskevská - Londýnská do Mánesových sadů. Tam je asfaltová in-line dráha, ostatní cesty jsou vyštěrkované, na cestách do Londýnské ulice je terénní nerovnost řešena schody. Cesty, které bude cyklotrasa využívat a nejsou součástí in-line dráhy, budou upraveny na živičné, schody do Londýnské ulice budou zrušeny a nahrazeny terénní úpravou.

Page 24


Městské sady

Mánesovy sady

Trasa pokračuje na Špitálské náměstí, kde se trasa pro jednotlivé směry dělí: od Krušných hor pokračuje Vaníčkovou ulicí. Tato je jednosměrná ve směru do centra a vzhledem k parkovacímu pásu se šikmým stáním není za křižovatkou s Brněnskou ulicí dostatečně široká, aby bylo možné vést cyklisty obousměrně, proto ve směru z centra trasa vede ulicí Panská - 3-4 pruhová komunikace, rozšířená o odbočovací pruhy, po levé straně (ve směru pohybu cyklistů) vede za 3m pruhem zeleně chodník šířky 3 m, chodník na druhé straně ulice je stejné šířky a kromě přechodů v křižovatkách Panská x Špitálské náměstí x U Chemičky x Klíšská a Panská x Brněnská jsou v křižovatce Panská x Revoluční x U Trati propojeny chodníky podchodem.

Vaníčkova ul.

Klíšská ul

Trasa pokračuje ulicemi Revoluční, kam je zakázán vjezd všem motorovým vozidlům mimo dopravní obsluhy, a Hrnčířská, která je zakončena velkou křižovatkou Hrnčířská x Velká Hradební x Předmostí řízenou SSZ. Tato křižovatka je řešena v rámci revitalizace centra.

Page 25


Revoluční ul.

Hrnčířská ul.

Za podjezdem železniční trati navazuje ul. Předmostí na most E. Beneše. Po mostě vedou 3 jízdní pruhy – 1 z levého na pravý břeh, 2 v opačném směru, z nichž levý je vyhrazen pro MHD. Po obou stranách mostu vede chodník šířky cca 3 m, na začátku a na konci mostu je přechod pro chodce.

Most. E. Beneše

Zakončení mostu na Střekovské straně

V současné době je napojení na Labskou trasu možné pouze z jedné strany mostu – severovýchodní. Cesta je asfaltová, opatřená sloupky, které brání vjezdu vícestopým vozidlům. Střekovské nábřeží (jihozápadní strana mostu) je spojeno s vyšlapanou cestou v terénním odřezu, s nutností projet ostrou zatáčku.

Napojení na Labskou stezku na severovýchodní straně mostu

Page 26

Napojení na Labskou stezku na jihozápadní straně mostu


Nová trasa

Page 27


6.3 Porovnání variant Výhodou varianty po stávajících trasách je, že po vyznačení je sjízdná – nejhůře sjízdný je úsek na Střížovickém vrchu, délky 1200 m, a tento je sjízdný na trekkingovém kole. Pro zvýšení komfortu je možné tuto část opravit, stejně jako komunikace vedoucí ze Všeboradic a Střížovic. Nevýhodou trasy je výškový průběh – mimo území města, po sestupu z Krušných hor, znovu stoupá do Liboňova a na území Ústí nad Labem vede přes Střížovický vrch, tj. je třeba nastoupat cca 110 m oproti poloze ve Skoroticích.

Graf převýšení

Variantu podél Bílého potoka je možné vyznačit nejdříve po výstavbě cyklostezek v Podhorském parku a v jezdeckém areálu v Bukově. K dosažení požadované kvality však je třeba realizovat i ostatní navržené úpravy (napojení, opravy stávajících cest, rozšíření chodníku u Rondelu). Na území bývalého důlního prostoru je možné provizorně využívat stávající komunikace do doby, než budou v rámci Podhorského parku zřízeny nové. Na území města trasa prochází převážně údolím Bílého potoka a využívá tak přirozený koridor pro cyklistickou dopravu, v kterém trasa plynule a pozvolna stoupá/klesá. Trasa je také kratší než předchozí varianta. Zpracovatel studie upřednostňuje variantu podél Bílého potoka. Doporučuje vyznačit variantu v trase stávajících tras a s postupem výstavby cyklostezek na ně trasu postupně přesouvat.

6.4 Etapizace Vyznačení a výstavbu Ústecké spojky lze rozdělit na 7 následujících celků:

Page 28


•

vyznačení stávající trasy cyklotrasy dopravním značením délky 28,4 km

•

výstavba cyklostezky v Podhorském parku délky 1,21 km

•

výstavba cyklostezky podél Bílého potoka v Bukově délky 0,63 km

•

úpravy stávajících chodníků u Rondelu celkové délky 0,09 km

•

úprava stezky podél Bílého potoka (souběžná s Vinařskou ul.) délky 0,48 km

•

úpravy cest v Mánesových sadech délky 0,14 km

•

vyznačení cyklostezky v nové trase délky 21,4 km

Stavebně lze jednotlivé etap provádět nezávisle na sobě, z hlediska zprovoznění trasy je však nutné zachovat u některých etap následující posloupnost: Stávající chodníky u Rondelu musí být upraveny před otevřením cyklostezky jezdeckým areálem, trasa po stávající stezce souběžné s Vinařskou ulicí může být provizorně vyznačena i po stávajícím stavu.

Finanční náročnost jednotlivých etap v mil. Kč: demolice (tis Kč./ tis. €)

stavba (tis Kč./ tis. €)

Vyznačení v stáv. trase

0,000 /

0,000

0,000 /

0,000

630,000 /

CS v Podhorském parku

0,000 /

0,000 9 820,000 /

387,087

CS v Bukově

0,000 /

0,000 4 440,000 /

175,017

640,000 /

25,228

30,000 /

1,183

710,000 /

27,987

160,000 /

6,307 1 420,000 /

55,974

80,000 /

3,153 1 660,000 /

65,434

Vyznačení v nové trase

110,000 / 0,000 /

4,336 0,000

33,111 0,000

30,000 / 480,000 /

celkem

310,000 /

Úpravy u Rondelu Úpravy stáv. stezky podél potoka Úpravy v Mánesových sadech

40,000 /

1,577

840,000 / 0,000 /

12,220 17 160,000 /

ostatní práce (tis Kč./ tis. €)

630,000 /

24,833

210,000 /

8,278 10 030,000 /

395,364

120,000 /

4,730 4 560,000 /

179,747

676,416 1 580,000 /

24,833

celkem (tis Kč./ tis. €)

1,183 18,921

980,000 / 480,000 /

38,630 18,921

62,281 19 050,000 /

750,916

Page 29


7 Technické a technologické řešení projektu Navržená cyklistická trasa je celkové délky 21,4 km, z toho na území města 11,4 km. Její součástí je 5 stavebních úprav o délkách 2,55 km a u okružní křižovatky Rondel rozšíření a propojení chodníku. Niveleta stavebních úprav vychází z výšky stávajícího terénu, minimální podélný sklon je 0,3 %, maximální podélný sklon je s ohledem na imobilní osoby doporučen na 8,33 %, tohoto sklonu bude dosaženo v místech, kde budou rušeny stávající schody. Šířka vozovky cyklostezky v Podhoří a v Bukově mezi Slovanskou ulicí a cvičištěm koní je 4,0 m, ostatních pak 3,0 m. Vzhledem k předpokládaným intenzitám je šířka cyklostezky dostatečná. Příčný sklon je jednostranný 2,0 % směrem daným konfigurací terénu, aby bylo zajištěno odvodnění stavby. Před napojením na stávající stav bude příčný sklon upraven tak, aby plynule navazoval. Odvodnění nově budované stezky je zajištěno jejím podélným a příčným sklonem do terénu. Sklony svahů v násypu i výkopu jsou navrženy 1:2,5. V místě napojení cyklostezky na Slovanskou ulici bude nutné řešit stísněné prostorové podmínky opěrnou zídkou, nebo vést cyklostezku po druhém břehu a vybudovat 2 lávky – bude upřesněno v dalších stupních dokumentace. Cyklostezky budou živičné s výjimkou úprav u Rondelu, kde budou dlážděné zámkovou dlažbou jako stávající chodníky. V úsecích, kde jsou nyní položeny panely, budou panely ponechány a překryty živičnými vrstvami. Na stávajících komunikacích se stavební úpravy nepředpokládají.

Navržené stavební úpravy se nenacházejí pouze na pozemcích ve vlastnictví města Ústí nad Labem, ale také na pozemcích ve vlastnictví státu a fyzických a právnických osob. U těchto pozemků bude nutné po dokončení stavby a geodetickém zaměření skutečného provedení stavby dotčené části pozemků vykoupit nebo na ně uzavřít smlouvy nájemní, o věcném břemeni nebo o výpůjčce. Pro výkupy pozemků je předpokládána šíře 3 - 5 m: v úsecích panelových cest šíře 3 m, v ostatních šíře vozovky + 2x 0,5 m na terénní úpravy.

Podrobné technické řešení bude řešeno v dalších stupních dokumentace (DÚR, DSP).

Page 30


8 Dopad projektu na životní prostředí Cyklostezka v Podhorském parku - část trasy je vedena po hranici lokálního biocentra LBC 113a. Cyklostezka v Bukově - část trasy prochází přes lokální biokoridor LBK 579a. Trasa bude 2x křížit Bílý potok. Pokud bude dodržena možnost průchodu migrujících živočichů a nebude zasaženo do koryta vodního toku, vliv stavby bude malý. Úpravy u Rondelu - jedná se o rozšíření stávajícího chodníku v blízkosti Rondelu, nebude mít vliv na ŽP. Stezky podél Bílého potoka souběžná s Vinařskou ulicí - jedná se o úpravu stávající cesty. Trasa prochází lokálním biocentrem LBC 133a. Přemostění vodního toku je stávající. Úpravy v Mánesových sadech - část trasy půjde po hranici lokálního biokoridoru LBK 631

Hodnocené úseky plánované trasy cyklostezky jsou vedeny převážně zastavěným územím. Časté jsou taky úseky, kde je trasa nějakým způsobem zpevněna, nebude se tedy jednat o zcela nové zásahy do životního prostředí, ale o pozměnění stávajících. V zóně hustě obydlených oblastí nebo oblastí s vysokou intenzitou dopravy nebude mít výstavba cyklostezky žádný vliv na životní prostředí. Ve dvou úsecích vede trasa po části obvodu biokoridoru. V jednom případě kříží lokální biokoridor. Přes dané území vede i teď stezka, takže území je k průchodu využívané již nyní. Dojde pouze k úpravě povrchu. V posledním úseku kříží trasa lokální biocentrum. Dochází k tomu přemostěním vodního toku, které je však stávající a navrhovaná cyklostezka toto přemostění využije – není navrhován žádný nový prvek, který by tvořil další střet se systémem ÚSES. V lokalitách, kde cyklostezka povede po hranici biokoridorů, nebude narušovat migraci živočichů. V případě křížení Bílého potoku je důležité, aby přemostění nezasahovala do koryta potoka a prostor pro migraci živočichů byl tímto zachován. Stezka podél Bílého potoka již existuje, dojde pouze k úpravě její povrchu – vliv na životní prostředí bude tedy minimální. Pro živočichy migrační bariéry nevzniknou, bude využito stávající přemostění.

Z výše popsaných skutečností lze tedy říci, že navrhovaná cyklostezka nebude mít negativní vliv na životní prostředí v území, kterým bude procházet. Zlepšením bezpečnostních prvků cyklistické dopravy – jako je rozšíření cyklostezek a jejich souvislé propojení – se vytváří předpoklad k vyššímu využívaní cyklistické dopravy, která je považována za jeden ze způsobů udržitelné dopravy. V případě pravidelného využívání tohoto typu dopravy obyvateli města za předpokladu, že kola nahradí automobily, může dojít i k mírnému snížení koncentrací znečišťujících látek z výfukových plynů automobilů.

Page 31


9 Zajištění dlouhodobého a oběžného majetku

9.1 Dlouhodobý (investiční) majetek DÚR, DSP, DZS

575 000,- Kč / 22 665 €

Zpracování žádosti o dotace (odhad)

50 000,- Kč / 1 971 €

Výkupy pozemků - Cyklostezky, které jsou součástí Ústecké spojky, povedou jak po pozemcích v majetku města, tak po pozemcích ve vlastnictví organizací a fyzických i právnických osob. Od těchto 2 bude třeba vykoupit 5854 m . 2

2

Při ceně 800 Kč/m (31,53 €/m )

4 683 200,- Kč / 184 603 €

Náklady na realizaci projektu byly stanoveny:

Položka

Cena Kč/€ 310 000 Kč/ 12 219 € 17 160 000 Kč/ 676 416 € 1 580 000 Kč/ 62 281 € 19,05 mil. Kč/ 750,916 tis. €

demolice stavba ostatní práce Celkem V odhadu nákladů není započítána DPH.

Celkové náklady projektu činí 24 358,2 tis. Kč / 960,156 €.

Zústatková hodnota projektu Zdroj metodiky: metodika dopravně ekonomického modelu HDM-4.

{

(

)}

max 0;WL − Y − y * SV = ⋅ UNDISCST WL kde: SV

=

Zbytková hodnota stavby

WL

=

Životnost v letech

Y

=

Poslední rok analýzy

y*

=

Rok zahájení/provozu stavby

UNDISCST

=

Nediskontované ekonomické náklady.

Střední doba životnosti staveb je uvažována 50 let. Zbytková hodnota projektu na konci analýzy byla kalkulována ve výši 9,743 mil Kč, tj. 384,062 tis. €.

Page 32


9.2 Oběžný majetek Projekt vybudování cyklostezky představuje jednorázovou investici, po jejímž dokončení se nebude vyskytovat žádný oběžný majetek.

9.3 Provozní náklady Provozní náklady budou zajišťovány z rozpočtu města Ústí nad Labem. Provozní náklady byly stanoveny odborným odhadem vzhledem k obdobným stavbám tohoto druhu. Letní údržba (čistění, údržba zeleně): 6 000,- Kč/km / 236,5 €/km; roční náklady celkem 128,4 tis Kč / 5,0613 €.

Zimní údržba: 4 800, Kč/km / 189,2 €/km; roční náklady celkem 102,72 tis. Kč / 4,049 tis. €.

Údržba a opravy: Náklady na opravy a údržby budou zejména na obnovu vodorovného a svislého dopravního značení a mobiliáře. Výše nákladů byla kalkulována ve výši 20 000 Kč/rok / 788,36 €/rok.

Celkové roční provozní náklady jsou kalkulovány ve výši 251 120 Kč / 9 898,69 €.

Page 33


10 Hodnocení efektivity a udržitelnosti projektu Analýza je vypracována v měně EUR, kdy přepočet byl proveden průměrným devizovým kurzem pro rok 2010. Použitý kurz Kč/EUR = 25,369. (viz. http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/prumerne_rok.jsp?rok=2010) Veškeré ceny jsou uvedeny ve stálých cenách bez DPH v c.ú. roku 2010. Přínosy záměru jsou odhadnuty na základě analýzy současné návštěvnosti a statistických údajích o přínosech v cestovním ruchu. Jedná se zejména o nepřímé socioekonomické přínosy zvýšení návštěvnosti a prodloužení doby pobytu v oblasti ekonomického dopadu investice vyjádřené metodou cestovních nákladů. Při predikci vývoje bylo využito srovnávací základny založené na: • statistických údajích o vývoji turistického ruchu v ČR, • multiplikačních efektech rozvoje cestovního ruchu. Přínosy využití cyklotrasy pro denní dojížďku byly zanedbány vzhledem k obtížně vyčíslitelným přínosům a nedostatečným podkladovým údajům. Do cash-flow posledního roku ekonomické analýzy projektu byla započtena jako jednorázový výnos výše zůstatkové hodnoty projektu.

Výpočet ekonomické efektivnosti byl proveden v prostředí MS Excel, kdy veškeré výstupy jsou na datovém médiu přílohou této analýzy. V textu nadále uvádíme pouze rozhodující části výpočtových tabulek. Náklady a přínosy projektu jsou uváděny v diferenční podobě, tj. rozdíl mezi nulovou variantou (var 0) a aktivní variantou s realizací projektu (var A). Ekonomická efektivnost investice je vykazována ve standardních ukazatelích: I. Čistá současná hodnota - NPV Čistá současná hodnota stavu s investováním (m) ve srovnání se stavem bez investování, respektive se srovnávací základnou (n) je sumou všech diskontovaných čistých výnosů. Vypočítá se ze vztahu: Y

NPV ( m −n )

NBy ( m − n ) ( y −1) y =1 (1 + 0,01 ⋅ r )

=∑

kde

NBy ( m − n ) je čistý ekonomický výnos stavu s investováním (m) proti stavu bez investování, respektive srovnávací variantě (n) v roce y. r …diskontní míra (%) y … hodnocený rok (y =1,2,……, Y) Y … počet let hodnocení

Čím je vyšší NPV, tím větší je ekonomický přínos navrhované investiční akce ve srovnání se stavem bez investování (srovnávací variantou).

Page 34


II. Vnitřní míra výnosu - IRR Vnitřní míra výnosu je diskontní míra, při které je čistá současná hodnota (NPV) rovná 0. Je zjišťována opakovaným výpočtem, kde na rozdíl od ukazatele NPV je hodnota r hledanou veličinou zjišťovanou v postupných krocích ze vztahu: Y

NBy ( m − n )

∑ (1 + 0,01 ⋅ r ) y =1

( y −1)

=0

Ukazatel vnitřní míra výnosu (IRR) neposkytuje informaci o velikosti nákladů a výnosů, ale slouží jako ukazatel výnosnosti investice, podle principu – čím vyšší, tím lépe.

III. Rentabilita nákladů - BCR Rentabilita (míra výnosu) vynaložených investičních nákladů, vypočtených ze vztahu:

BCR( m− n ) =

NPV( m −n ) Cm

+1

kde BCR(m-n) …míra výnosu investičních nákladů, vynaložených na pořízení NPV(m-n)….čistá současná hodnota (viz. ukazatel č. 1) při diskontní míře r Cm

…..diskontované investiční náklady na pořízení stavby

Ukazatel vyjadřuje rentabilitu investičních nákladů při dané diskontní míře a celkové době hodnocení Y. Jednotlivé náklady a výnosy představují socio-ekonomické příjmy a výdaje, zahrnované do bilance cash-flow a namodelované ex-ante na období ekonomické životnosti investice. Ekonomická analýza je založena zejména na nepřímých socio-ekonomických přínosech projektu. Ekonomická analýza je zpracována na období 30 let po dokončení projektu.

10.1

Hlavní ekonomické vstupy analýzy

10.1.1

Náklady projektu

Do analýzy byly započteny investiční náklady projektu ve výši 960 156 € (24,358 mil Kč) a roční provozní náklady ve výši 8 858 € (224 720 Kč). Investiční náklady vynakládány v letech dle předpokládaného harmonogramu realizace prací. V roce 2014 byly uvažovány provozní náklady dle rozsahu zprovoznění rozsahu sítě (kap. 11 Harmonogram projektu)

Page 35


Capital cost (€) Operating and Maintenance cost (€) Salvage value (€)

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

2022

2023

2024

2025 0

var 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

var A

24 833

49 963

480 535

404 825

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

var 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

var A var 0 var A

0

4 949

9 899

9 899

9 899

9 899

9 899

9 899

9 899

9 899

9 899

9 899

9 899

var 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Total (€)

var A

24 833

49 963 480 535 409 774

9 899

9 899

9 899

9 899

9 899

9 899

9 899

9 899

9 899

9 899

9 899

Changes

Change A - 0

24 833

49 963 480 535 409 774

9 899

9 899

9 899

9 899

9 899

9 899

9 899

9 899

9 899

9 899

9 899

10.1.1

0

0

Přínosy projektu

Přínosy projektu byly kalkulovány jako nepřímě celospolečenské přínosy navýšení spotřeby v cestovním ruchu a z toho plynoucí potřeba navýšení počtu pracovních míst. Přínosy navýšení spotřeby v cestovním ruchu Cyklisté přijíždějící nebo projíždějící po spojce z Labské a Krušnohorské trasy Efekty výstavby projektu byly kalkulovány pro využití 200 cyklistů denně s průměrným navýšením doby strávené v oblasti ekonomického dopadu investice o 0,12 dne. Průměrné cestovní náklady byly uvažovány 51,24 € (1300 Kč). Délka cyklistické sezóny byla uvažována v délce 200 dní. Celkový roční přínos (2015) = 200*0,12*51,24*200 = 245 969,5 € (6,24 mil. Kč) Cyklisté napojující se na Labskou a Krušnohorskou trasu z Ústí nad Labem Efekty výstavby projektu byly kalkulovány pro využití 75 cyklistů denně s průměrným navýšením doby strávené v oblasti ekonomického dopadu investice o 0,2 dne. Průměrné cestovní náklady byly uvažovány 51,24 € (1300 Kč). Délka cyklistické sezóny byla uvažována v délce 200 dní. Celkový roční přínos (2015) = 75*0,2*51,24*200 = 153 731 € (3,9 mil. Kč)

Přínosy navýšení počtu pracovních míst Zvýšení potřeby pracovních míst bylo kalkulováno z navýšené spotřeby v cestovním ruchu, kdy průměrně vzniká potřeba 1 pracovního místa na 38 886 € (986 500 Kč). Celkový roční přínos (2015) = 399 700 / 38 886 = 10,27 místa Jako přínos byl kalkulován rozdíl mezi skutečnou navrhovanou mzdou a mzdou stínovou pro potřebu pracovních míst v období po 7 měsíců v roce. Celkový roční přínos (2015) = (761,95 – 690,76)*10,27*7 = 5 122,16 € (129 944 Kč)

Revenue

Increase Expenditues External Tourism cost/benefit Employment Benefits

Changes in total benefit (€)

Page 36

var 0 (€) var A (€) Changes (€)

1 2011 0 0 0

2 2012 0 0 0

3 2013 0 0 0

0

0

0

0

0

0

0

199 850

0

0

0

199 850

0

0

0

0

0

0

0

of var 0 in var A Changes A - 0 var 0 var A Changes A - 0

A-0

0

0

0

4 2014 0 0 0

6 2016 0 0 0

7 2017 0 0 0

0

0

0

0

399 700

399 700

399 700

399 700

399 700

399 700

399 700

399 700

399 700

399 700

399 700

399 700

399 700

399 700

399 700

399 700

399 700

399 700

399 700

399 700

399 700

399 700

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2 561

5 122

5 122

5 122

5 122

5 122

5 122

5 122

5 122

5 122

5 122

5 122

0

2 561

5 122

5 122

5 122

5 122

5 122

5 122

5 122

5 122

5 122

5 122

5 122

202 411

5 2015 0 0 0

404 823

404 823

8 2018 0 0 0

9 2019 0 0 0

10 2020 0 0 0

11 2021 0 0 0

0

12 2022 0 0 0

13 2023 0 0 0

14 2024 0 0 0

15 2025 0 0 0

0

404 823 404 823 404 823 404 823 404 823 404 823 404 823 404 823 404 823


10.2

Výsledky ekonomické analýzy

Výpočet byl proveden s doporučenou diskontní sazbou 5,5 % pro období života projektu v délce 30 let po uvedení do provozu.

1 2011

Year Undiscounted cash flow Changes in total cost (€) Changes in total benefit (€) Net cash flow (€)

24 833

Discount Factors Discount Rate Base Year Discounted cash flow Changes in total cost (€) Changes in total benefit (€) Net cash flow (€) Cumulative cash flow (€) Changes in NPV (€)

2 2012

49 963

3 2013

5 2015

6 2016

7 2017

8 2018

409 774

9 899

9 899

9 899

202 411

404 823

404 823

404 823

404 823

404 823

404 823

404 823

404 823

404 823

404 823

404 823

394 924

394 924

394 924

394 924

394 924

394 924

394 924

394 924

394 924

394 924

394 924

5.5% 2011

5.5%

5.5%

5.5%

5.5%

5.5%

5.5%

5.5%

5.5%

5.5%

5.5%

5.5%

5.5%

5.5%

5.5%

5 493

5 207

9 899

15 2025

-207 363

5 795

9 899

14 2024

0

6 114

9 899

13 2023

-480 535

6 450

9 899

12 2022

0

6 805

9 899

11 2021

-49 963

431 738

9 899

10 2020

0

47 358

9 899

9 2019

-24 833

24 833

480 535

4 2014

4 935

9 899

348 969

7 990

7 574

7 179

0

0

0

172 376

326 780

309 744

293 596

278 290

263 782

250 030

236 996

224 640

212 929

201 829

191 307

-24 833

-47 358

-431 738

-176 593

318 789

302 170

286 417

271 485

257 332

243 917

231 201

219 147

207 723

196 894

186 629

4 678

-24 833

-72 191

-503 929

-680 522

-361 733

-59 563

226 853

498 339

755 671

999 587

1 230 788

1 449 935

1 657 658

1 854 551

2 041 180

4 273 129

Internal Rate of Return IRR

38.2%

Benefit Cost Ratio BCR

6.010

Výsledky ekonomické analýzy projektu: Net Present Value (NPV) =

4 273 129 €

Internal Rate of Return (IRR)

38,2%

Benefit Cost Ratio (BCR)

6,010

Čistá současná hodnota projektu NPV shodně jako vnitřní návratové procento IRR nabývají kladných hodnot, BCR >1 projekt je tedy ekonomicky efektivní.

10.3

Riziková analýza

Byla provedena riziková analýza na změny vstupních parametrů projektu. Jako rizikové byly označeny výše IN nákladů projektu a naplnění prognózy využívání cyklotrasy (přínosy projektu). Oba parametry byly testovány na změnu ±30%. Byly testovány pouze nepříznivé kombinace rizikových parametrů analýzy. Výsledek testu je uveden v následující tabulce. Ani při navýšení investičních nákladů o 30% a pokles předpokládaných přínosů o 30% není dosaženo nepříznivého výsledku a projekt je ekonomicky efektivní.

Page 37


Change of Benefits

% změna IRR

0

NPV

Change of Costs

BCR IRR

10

NPV BCR IRR

20

NPV BCR IRR

30

NPV BCR

-30 27.06% 2 718 253.21 4.19 24.62% 2 627 274.10 3.80 22.56% 2 536 295.00 3.48 20.81% 2 445 315.89 3.21

-20 30.84% 3 236 545.24 4.79 28.10% 3 145 566.14 4.35 25.78% 3 054 587.03 3.98 23.81% 2 963 607.93 3.67

-10 0 34.57% 38.24% 3 754 837.28 4 273 129.32 5.40 6.01 31.52% 34.90% 3 663 858.17 4 182 150.21 4.91 5.46 28.96% 32.09% 3 572 879.07 4 091 171.11 4.49 5.00 26.76% 29.68% 3 481 899.96 4 000 192.00 4.14 4.61

Opakováním výpočtů byly nalezeny meze efektivnosti projektu. Meze efektivnosti byly nalezeny při navýšení nákladů o 569 % nebo při snížení přínosů o 82,45% (tj. na 17,55%).

Page 38


11 Harmonogram projektu Příprava a realizace projektu je plánována pro období let 2011-2014. Jednotlivé fáze přípravy a realizace projetu jsou časově připravovány:

Vyznačení ve stávající trase

2011

Úprava stezky souběžné s Vinařskou ulicí a úpravy v Mánesových sadech DSP, SP, DZS

2012

Realizace

2012 - 2013

Stezky v Podhorském parku a v Bukově a úprava u Rondelu DÚR, ÚR

2012

DSP, SP, DZS

2013

Realizace

2013 – 2014

Vyznačení výhledové trasy

2012 – 2014

Vynakládání finančních prostředků v analýze ekonomické efektivnosti projektu je plánováno v postupném uvolňování investičních prostředků dle tohoto harmonogramu.

Page 39


12 Akční plán

12.1

Realizace trasy

Trasu je možné vyznačit ve stopě stávajících tras (cyklotrasa 3009, 3074) a z Klíše pak uliční sítí. S postupem výstavby cyklostezek na ně trasu postupně přesouvat. V rámci této studie bylo navrženo 5 stavebních úprav, na všechny bude nutné zajistit vypracování dokumentace pro stavební povolení a získat stavební povolení. Na stezku v Podhorském parku, v Bukově a u Rondelu bude navíc nutné nechat vypracovat dokumentaci pro územní řízení a získat územní rozhodnutí. Pro účely územního řízení postačí stavebnímu úřadu souhlasy s umístěním stavby (s vypsaným trvalým a dočasným záborem) od všech vlastníků pozemků. Ovšem již v této fázi se v praxi ukazuje, že většina vlastníků v dnešní době nepodepíše souhlas bez vyjasněného budoucího vypořádání. Proto je vhodné již v této fázi sepisovat smlouvy o smlouvách budoucích kupních, resp. o výměně. Část nákladů by bylo možné čerpat z vhodného dotačního programu (fondy EU, SFDI), Postup, jakým je možno žádat o dotace, se odvíjí od fondu, ze kterého bude dotace čerpána. Pro výběrové řízení je zapotřebí vyhotovit dokumentaci pro zhotovení stavby, která mimo jiné obsahuje výkaz výměr a rozpočet.

Vyznačení Ústecké spojky Odpovědnost:

Odbor dopravy

Spolupráce s: Termíny:

2011, po realizaci jednotlivých úseků

Financování:

V rámci rozpočtu odboru

Zajištění dokumentace, ÚR, SP Odpovědnost:

Odbor územního plánování, Cyklokoordinátor, Odbor dopravy, Odbor investic


2011 - 2013

Financování:

V rámci rozpočtu odboru, získané dotace

Zajištění dohod s vlastníky pozemků Odpovědnost: Spolupráce s:

Page 40

Odbor investic


Termíny:

2011 - 2012

Financování:


Zajištění možnosti financování z dotací Odpovědnost:

Odbor investic, Cyklokoordinátor

Spolupráce s:

Odbor dopravy

Termíny:

2012 - 2013

Financování:


Výběrové řízení na dodavatele stavby Odpovědnost:

Odbor investic


2012 - 2013

Financování:


12.2

Aktivní propagace, informování občanů

O vyznačení a postupné realizaci trasy informovat občany na webových stránkách, inzercí v místním tisku, letáky. Tisk a distribuce aktuálních cyklistické mapy. Podávat informace na wokrshopech, na pravidelně pořádaném týdnu mobility a na dalších akcích na podporu cyklistiky. Aktivní propagace, informování občanů Odpovědnost:

Odbor strategického rozvoje, cyklokoordinátor

Spolupráce s:

Odbor dopravy

Termíny:

Průběžně

Financování:

Nově vyčleněné prostředky rozpočtu, rozpočet odborů

12.3

Správa a údržba

Jednoznačně určit, kdo spravuje a udržuje jednotlivé části infrastruktury. Stanovit požadavky na úroveň péče o infrastrukturu, její vybavení. Zajistit systém monitoringu stavu infrastruktury a hlášení závad a způsobu jejich odstranění. Cyklotrasu je třeba udržovat čistou, bez překážek, osvětlenou. Má-li být užívána i v zimě, pak odstraňovat sníh. Umístěné odpadkové koše pravidelně vyprazdňovat.

Page 41


Správa a údržba Odpovědnost:

Cyklokoordinátor, Odbor dopravy


Průběžně

Financování:

(Nově vyčleněné) prostředky rozpočtu

12.4

Sčítání a průzkumy

Pravidelně provádět sčítání cyklistů na trase, průzkumy provádět pravidelně ve stěžejních profilech přímo v terénu a s využitím webových stránek města. Sčítání a průzkumy Odpovědnost:

Odbor dopravy


Průběžně v pravidelných intervalech

Financování:

Z rozpočtu odboru

12.5

Zázemí pro cyklisty

S nárůstem počtu cyklistů ve městě a se zvýšením jejich výskytu i na levém břehu vzroste poptávka po doprovodné infrastruktuře a službách pro cyklisty (zařízení Cyklisté vítáni, půjčovny, opravny a úschovny kol, cyklostojany u turistických cílů, nákupních středisek, sportovišť, kulturních zařízení). Doprovodná infrastruktura Odpovědnost:

Cyklokoordinátor, Odbor dopravy


Průběžně

Financování:

Rozpočet odboru dopravy, soukromý sektor

Doprovodné služby Odpovědnost:

Odbor správy a evidence majetku

Spolupráce s:

Page 42

Termíny:

Průběžně

Financování:

Soukromý sektor


13 Implementace do dalších úkolů Propagace cyklistické dopravy a webové stránky Nejvýraznějším počinem úkolu 6.10 – Cycle Transport Improvements je zprovoznění webové aplikace CYKLOTRASY v Ústí nad Labem. Tato aplikace společně s informacemi pro cyklisty zveřejněných na oficiálních stránkách projektu ARCHIMEDES CIVITAS (www.usti-nl.cz/civitas) představuje obrovské informační portfolio. Zveřejněné informace mají za úkol zlepšit povědomí o možnostech využití cyklistiky ve městě, o zajímavých cyklistických cílech a o zásadách bezpečného pohybu cyklistů v dopravním provozu, celkově mají za úkol propagovat a podporovat rozšiřování cyklistické dopravy. Samotné propagační akce jsou však neúčinné či neefektivní pokud propagují nevhodnou či nedostatečnou skutečnost. Proto je nutno ve městě Ústí nad Labem nadále rozšiřovat a zlepšovat infrastrukturu pro cyklisty, dbát na její pospolitosti (projekt „Ústecká spojka“ se snaží nalézt možnost propojení stávajících nejvýznamnějších cyklistických tras) a podporovat vznik nových prvků pro cyklisty (např. odpočívky, stojany pro jízdní kola). Webová aplikace CYKLOTRASY v Ústí nad Labem byla v roce 2010 spuštěna a zpřístupněna veřejnosti. Prozatím běží stále ve zkušebním režimu, během něhož jsou poznatky a identifikované nedostatky upravovány a laděny tak, aby byl portál uživatelsky přívětivý a hlavně aby obsahoval velké množství užitečných informací a tyto podával přehledně uživatelům. S každou změnou a rozvojem cyklistické infrastruktury či zájmových bodů bude docházet k operativní aktualizaci databáze tak, aby byly veřejnosti přístupny vždy aktuální údaje. V letošním roce dojde k propagaci této webové aplikace, aby se rozšířilo povědomí o její existenci. Informace pro cyklisty publikované na oficiálních stránkách projektu ARCHIMEDES CIVITAS v Ústí nad Labem, byly, jsou a budou průběžně doplňované. Tyto stránky jsou součástí webového portálu města Ústí nad Labem, čímž je zajištěna jejich důvěryhodnost. Stránky byly poprvé spuštěny v roce 2009. Samozřejmě existuje vzájemné vazba mezi stránkami ARCHIMEDES CIVITAS, aplikací CYKLOTRASY a profilem projektu na sociální síti facebook.com (http://cs-cz.facebook.com/civitas.ul). Harmonogram zavádění webové prezentace pro podporu cyklistické dopravy ve městě Ústí nad Labem: o

2009 o

o

zveřejnění prvních článků s cyklistickou tématikou na oficiálních stránkách projektu ARCHIMEDES CIVITAS (www.usti-nl.cz/civitas), následná pravidelná aktualizace a rozšiřování textů

2010 založení profilu projektu ARCHIMEDES CICTAS v Ústí nad Labem na sociální síti facebook.com (http://cs-cz.facebook.com/civitas.ul) o zprovoznění webové aplikace CYKLOTRASY v Ústí nad Labem 2011 a déle (očekávané aktivity) o průběžná aktualizace textů s cyklistikou tématikou o udržování profilu na facebook.com a komunikace s uživateli o propagace webové aplikace CYKLTRASY o případná aktualizace dat v aplikaci CYKLOTRASY o

o

SUTP Trasa Ústecké spojky bude zapracována do SUTP.

Page 43


14 Závěrečné hodnocení projektu Projekt naplňuje cíle vytyčené ve Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015 a Strategii rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje 2010-2015. Náklady projektu nepředstavují pro rozpočet města nepřekonatelnou výši a při jeho podpoře je projekt realizovatelný. Realizací projektu bude zvýšena atraktivita města jako turistického cíle a přispěje k zintenzivnění a podpoře cyklistické dopravy jako alternativy dojížďky do zaměstnání a jako vhodné volnočasové aktivitě. Projekt Ústecké spojky logicky doplňuje chybějící propojení dvou významných a využívaných cyklistických tras. Umožní tak širší využití stávající infrastruktury, oživí turistický ruch v návaznosti na jednotlivé cíle a umožní využití služeb lokalizovaných v Ústí nad Labem. Dalším přínosem bude zpřístupnění centra města, jako těžiště s lokalizací úřadů, nabídky služeb, a zaměstnanosti k denní dojížďce obyvatel města. Projekt bude generovat významné celospolečenské přínosy, které činí projekt vysoce ekonomicky efektivním.

Page 44


15 Přílohy 1.

Širší vztahy – elektronicky v prostředí Adobe Reader

2.1. Stavební úpravy – elektronicky v prostředí Adobe Reader 2.2. Stavební úpravy – elektronicky v prostředí Adobe Reader 2.3. Stavební úpravy – elektronicky v prostředí Adobe Reader 3.

CBA analýza – elektronicky v prostředí MS Excel

Page 45

you ARCHIMEDES Studie proveditelnosti Ústecké spojky

Recommend Documents