ý formulář na rok 2009

M A G A Z Í N

Vydavatel STENELLA s.r.o. Bělehradská 77, 120 00 Praha 2 Majitel vydavatelství Mirek Pospíšil [email protected] Šéfredaktor Ing. Martin Havel [email protected] Grafická úprava Akademický malíř Marek Jodas [email protected] Inzerce Aleš Čermák [email protected] píjem inzerce a pedplatné Alice Bulínová tel.:+420 222 514 112 fax:+420 242 486 784 www.pro-energy.cz [email protected] evidováno pod číslem MK ČR E 17318 ISSN 1802-4599 Ročník 3, číslo 1 Vydavatelství používá služeb Newton Information Technology s.r.o. www.newtonit.cz Veškerá autorská práva k PRO-ENERGY magazínu vykonává vydavatel. Jakékoliv užití časopisu nebo jeho části je bez souhlasu vydavatele zakázáno. Za obsah inzerce ručí zadavatel. Za původnost a obsahovou stránku příspěvků ručí autor. Zasláním příspěvku autor uděluje vydavateli souhlas vydat jej v tiskové podobě jakož i v elektronické podobě, zejména na na CD nebo na internetu.

Í N Z G A A M 

Objednávkovýý fformulář ormullář n na rok a rok k 22009 009 Roční předplatné (4 čísla): 800 Kč Kč pro Česko 480 pro Slovensko 19 €

Vaše údaje: Jméno: * Příjmení: * Společnost: IČO / DIČ:

M J Í Z A

České enství plynár náročnou prošlo ou zkoušk ě úspěšn

pravovaly ýodobě při se dlouh unie, vyjádřen sské livo republice v České legislativy Evrop osti a spoleh tivy ečn lečnosti ské spo u s požadavky /67/ES o bezp  tuzemské legisla cký ren ná eti lad Ply ice 2004 nými do y v sou ní (energ na to, ab ednictvím směrn a transformova v platném zně . nu mi prostř zemního ply 458/2000 Sb ých situacích. i OAO č. zov lečnostm FTOti dodávek tvím zákona vat plyn i v kri mi spo NA nic árenský jedné a HK dá k exisi plyn prostřed y schopny do straně blasti dodáve rodním ské OM na  é slevy, (v o byl u z Ru výrazn v obGAZPR traně druhé zákon) ajicenám ního plyn

M

A

G

A

Z

Í N

nost mož ndů. fo čnou dine kých y by , e je rops rgetik st mám cí z  ev  ene větší čá řeta a at y do nyní že or a  do é, ab ntován m op ossi, vn ný ie éH lím ít podp lo sprá ků or mož , kter yslu ed dy už a by ším tř al doho vy o by prům třehn pros . D os všec ci, Ukr Prot těchto u nyní olné erstvo ího pr ne anovisGAZ na s oti tržním střední ávek zem přes území ov tou ist pro i že dod z  tn odi m in br v dů čla je to v. do kom M aly opr byli zapojen avení ých vat, šemu st živo o se tak tate a, né zast tranzitovan i tov k  platbě ní těchto tato ahodu než jsou tz mor erstvo , unie. Stal sporu mez i dos To je do obc zitu docházelo é kvůli řeše za ná- kons uto na lenk ko ist federace ů Evropské o ybí it. m odboru a ím ním řská a  Min azují. NAFpovo í můhodníh stát lasti tran a sporů, kter inulosti, měll mus ev-ření to m ch  kapac ví a také ředitel iv, a HK í s  uš ě obc ny do  pros že ná Řad podá chodu latílek, pal původn O GAZPROM ledně přeován ovzd es od ly v m ávežek pro ných olst , opat ČR nezá tice apod.). n Zap lných áneb ylo sledku Bohu man i OA chod valitě e dn ů proběh   to a  ob energe myslím ě zdat šeho šk rvává percení dod pak nás Ing. Ja ntabchodu a kapa íijívšak vují. rn a lečnostm ajiny, který mezi repreze ěř problém tkodobé krávéztkrácen et slu a o enství v  utýká ob na k ohu al nu za atna si spo bo my sice př tko př dí u Ukrajin o to ce ho plynár krá prů krá st ký do Tot iZ Ukr vyě d sero- že se hl tém tivn Také žství od stém e totiž at tyto rstvo sledek é strany Nem sokou ale i o lze tenc r politic r zasá TOGA azníky. y. jaách tran vždi-y relaku v zá Ministe věru si, tivně. Z druh no lém sy . Stál ve  spo Jelikož spo ké unie, byPoku vy atelé, ské záktaké a trvalo y být udov í obor avbě po až m se ajinu. v otázk l rop lím st k ž měl zi pr lí, y ů. ní te ob ty rost né pr ja kdy 2006 nena  Ukr avadní klid ijn vě uh mys i obě výst u stát by ted třeb výraznvidí zdájalo, ů Evrops kože, pa entů řešením it po lásit, podnik h sichi, mez dom plynu ze 4. 1. že dojít příl dpisů ácíiš ký to však ebné os stud čné stud možné mít po ání, cemi obo členských stát rem a jeho ak lémem ích plom prější ojevscéka n ledujícíc oh bnila dos JaPro rosevin řad cký dom u. ých pře dohoda . USD, třec vš je nás mů a 009 . ny pr i dni u spo ch den tř dřív že ro  to ne dse se prob ktov at že dně íli, to , dob yn 2,7 mld spo- zpochy u s tím, že u toho, že re su tica ký po ze stra e ná o další níetran pře na zitu 1.1.2 polovin aby se tímto pl Dle uve ávat plyn i př opakov přes úze roje bude ed ch8 objevil esto o na cca ho vě chve a  al seně ika jako meze e ob 200 plynu zitu plyn a  v  důsledk zitovaného osle podní os me po o y dod dem k na p ergei, bud á- íslenéh - ukrajinské bezjem tivní, sous , př ešním již př koním ž ne lí nebo ku nena p vítava tický en st lo nutné, i Česká republ si vyč za ávky iš at bu ledé. ná dy nam lu ody schopn tran om e ge ja zů ě e příl ch ý dod el nou ko l? pl % je . plat u K ek árenská stra yslít buďvo m doh al rus at ys k EU za on m dn kter ení : é uh ener ma siln zpo- jinsksp vých Ysahu 20oz- zabývala ké unie. kou stra ě o vý ních dne á plynD A to provoz č- ní onfiskaci plyn o času nes oků, však getic níkéfáze , ům ý vša neboťm ek Mdobíh obyv tuacích ečné přeruš to liv no u? ut kvanípil, černSPch prkter ty?. TatnzaUkra a Kv  roz bl al v  prv ledující stru v po rem zek ops í u, OR v  ro my běhlaerprv skevskéh sea- kladní trhu ýru, ke k ci fi č. 2: es nů no dov h dov Evr spo nář lš mo lé pře ej o rgo pro y. Ý týd tě sk m ch on gra y pa pa En ýc eh stát I nás as  část oc datkého če SK ch ajin díObrá 0 hod olchn ak- vy přesNUkrže zá a  to v který pak jící 8 T objemu vše í dodáal. ore. si jej do  vše pr-ob a vl toajin o akrá é kaEne k sp dernRosskUkr mí Ukr RA JIN ál STníVÍch šemu regineb naši oru vi ího pr í. Dle pr praí u trva m ajinu. cest prom od 1 e proj vša pro ukr ňm ov k i n to pře ty oa- bychru, pracov ního m, ta trhu řadu lid avai ta ogaz ete ave tv spo giVýv lečn - osti zajištěn tele Shr O – UK PL YN ÁR ENmár v kra E po  dob ho den a ní 09 Gaz ávky pro Ukr rmuje Gazpro jino la býtohrozí. en zh y bn dp 9. vá Naft na obůž SK 1. er vě pro né řed e do ak ez ne 1. že 200 bě ro ch dod RU  ro zast a U ododohou ové G o alizac kéh m, o a st, jin 3 /ory na i za : ený í po vý ztráa si pro echn ku oh - ku en v úp om lušného nemlnéenergi dvo je dod v p zu info u týdnů. řeb cit zitu pře ej- je pot z  celkR trak dě o to kom tů urč chV O BL ASiTIRuskou federacízna . mm u část mákéh reávk uj eze u rusvš istoumld m přís od a rus se ěřucí mít stlost í je sí byl- . Hlavn ního t další dlou zastavu ení Naftoga a  témdo čně to m stat vyústil štění tran ck né gen lo k doho ovou dlužno – 55 ké ko Děk za - dod Přes 50 by uve jišťovalablikěratho ved ad í udášního é kriz E konečným zákazníkůké republiky, h ex-a dalšíVzt de- ntně na d ních bu hopus cee z ro palivobu 08 doš řeby zaji tzv. technologi kcí. ní do puodb ele jemu cca optimpodálařs95 USD nční zákl de vá vý již reho 2. 1. 09 m ení leto azn ouahy mez o plynu jsou adí celk luvních san jícíc u 25. 11. pro pot vky bliž roe-ce jinu ně ru d ší poc peče sob kdy oba m 200os čini ožné ské ropy vý pr bu i tako eská akurepříiktu krajinu u v ob zemí Čes ě následu cenpři- í ob asti zemníh u í výr u nepos váce .08 uhr ě dluhu. USD odebírá mil. m3 den je to v rozpo 1992, a sm E N vek kon vání Stop dodá hoPro H6 . M plyn dnledn sob ka na ú , že o úhrad kéhoveplyn konfl n na U pů- na  sebe mez ví. Č sijs lké kter ou ch, řním v  oblých již od  roku tnost. Je to způ ád dne í Ev né kci šila na 135 elé do  1.12 včetně pokut ny př. zem v  le o ává mí 21 hybo k želood  chodní dobu pěti po  ve-á v rosese ct řníchn držen če jednání l 800 mil. USD i enu, ra vevat, ako D t naaftoga niko dá éh své úze Dle ruské stra ou. skované- aly samosta ným pronapoj ž ením 7 zvý padn lastza c by plyn dod odběrat erý k názoru ebni za plyn 08 probíhají od  í zop  po  dných kalendá dů- stře edodenst ktdní rok ě ne3op do 200m ště200 ozumm í.kaleNndá to býa N ouv ěraodběra - i plik ze 6 unebylrajinskpro av valé zá to ob ,50 ě, kdy mem v ro jece  r jem z uhradi a, plynu. získ sml o , liv ky odb 12. í pro st y 179 své dob to ho ou vzá e m oga en dný 9. m chla ú L E ku ný ná je éh zitn o stát za pak uki Gaz té 2. isíc stál roc n měr pn av jako bý oh eo (tj. ilo ova kým néo 50 m rmu 08 Naft kéko dprů í tran Nafstvuě it chla sa hodn raniční tic pra mez hrazen Mku trémně USD) jaistr skoje skéma  takt ale akt- širo im ům áme v  stále za t pravu patř m zah - 19. 12. zůstala neu Gazpromu a  že savadn Gazprom info zmizelo cca čireg extrémn uči za vo) d, mo,ru a  pře ů,loň ynu. é- lo 450 odní pře modí dena, v ně carszu zá mž-14ce°C,scho su bu ti stát Ý H umoko nam noi jejedn Ros plŠvý - 18. il, ému dno je- největšíního plynu áve čemž h ko EU ivem il ho Je dů jea ktv  geticeili cen ví m že m 4. 1. 09 z, že ze syst k do  strany ání šéfů zbylá část V zu, sděl - mezinár 6 oběma stra ný sob ve  o rá plat le nao  se rozumzceelnižší nežren opro tom, žitosti. ých ob v E enst si, že mch ic o zem m(Ukrajina ruské pře1. říjn dod oga ná-vl i zemní nickéh ch. obíčiod  í enerU lší. Dud stjde á- ale 12. 08 při jedn , šéf Naftoga ě nemůže dne 200 v  ckkkýýc plár ma ruskéh % ruských od  Naft Je ikytan í ko nku a Naft 3 . Dle sdělení roku ím obd da Pok la ina sledních obn ě zafixov byledna du í příle teplen astní USD ávka nermget 24. T I olení dnzůs mezi obě oblast y tech litický a a  te Myslím ůře. geticní tepl at . to ob dne ho oota vděpod vl dkytacloi v po hladnějš vys To4. smluvn km (rusza ů m pan Dub s ní 80  lo pov3 dou.d ovi Etele vztahů v  po ergetik čítat. e nejh á tato ladněné t. covn a  ne e ve  enováv plyn s rok na pra u, byla ky. rokálu-2010 3 ener lo lém togazu ížen a lion 100 é selikvi ému véé p přisnnejc nedosta O S   těch m usk území d je se lepřeabsencí tržních h uhradi třed ská stra několik prob , včetně še en em po nejsm , kter jsem koncemun u.isíc m na  ňském roce zna, pkter se Energo 25 milionů postaných vša y l edd31. ných ě prác l vyjm eba do priosdo  nou ohjedan na  ukrajin roku 2008 dlu na uhradila or dávka mys ní nam átu, ko ěr plynu A V USDktza t le ekbře přeí kda to úpl- a dá mu d vody oto na m stav   tom é dření v lo o 0,1 USD rých studcházekjícíc atře once sp u 2009vije,těžš na  odb zásobnících hodn moh je potř nanční cen ti. st a 1,6 á do pro průů a  nnáásdo  ská stra o se hojin vyjá ch Pr popře šení obje lue ku lete éh adu liv na vý py na at op  někte ínil. - do k 08 ukrajin ky zadluženos ny tok ákoko či fi zvý a své ou 20 ch h ze část h ních úhr m týd pre ru sil za z ko ik dle by a B třiotá zem le 12. rona tace stila oba ta ro .O jsouody riz izov úloh uk zm další ješt názo raěbdale prom ohlá all - Evropa tupn do rámeecnedohlou8 podepsali moran- 29. šemi menší část strana zaji ení, že dluh a jjejicPrvonílilikdk zko so stray,nad sí s  mci Ev a real imum oru í tato pubSpo ínek je ůže mítt ikkůů a  ušku H ho ntovat hlavní ké ká ny. Gaz pos ská ov Yam Me ila roli, alříjnasi200 tran m ta prohláš neuúlev ukrajin něěkpře áclavu v  rá potřeb na min rozh ižujíc eské re době nková 2. ou ovodem ogaz ohlašuje ného k ých lvily orie být nk a  jinéplat pod ínek m podn olo sn í touDnehybn a J. Timoše tolení přím - 30. 12. 08 y USD a vydala strany zůstalo í po- plyn o ší). áva Naft vyš však a sníž našeho ření jení Č časné ovoé leži ch m p ložži m Ing. V ČR. m d- nas měl éry, ba vé a  í dů ní in at naopak mu plynu, před stranou sankčn miliard n. Dle rusk poalo árenský m klád řiavV. Put dpo pod yslový jsem ou tvořící e - ími plyn 9, po- 1,5 rizik běhe tá op t napo V sou o plyn ůže aze bné poodn u hl ratí.é předo ní sf é daňo tě hraj tomié j em m ory či u. vání obje Ukrajiny rusk eny dodá éh ě je uhr milionů USD u ie js ma í se již ko ur važova plyn lkov které vky jsonár dum by,ztkterže ob t- roku 200 ažení pln Různ ory jis zoru do prům R. Proto energie ko kom i obě ání mepaátku byly sníž ávací st Ja e po na územ tací zeno 614 ná m, roje ní dá hůit,mez dodá ískkéé ěšně jedn ě plynu do  EU rmypočedat h tří let) dos ájem- hra podp mého během vzta a  do ifiod  em ářssk ší zd dová atření ezené zásobn ědomúlev bezúsp mí Č h forem spodář 5. 1. 09 zastavena předí objemů lečnostm hž následu o  cen e op om ík platky. é hl jícíc - ných a vz můž na dal vybu běhla ekt a si uv mi hspo ojic zem dl pro tn o ef bn byla en je doh ch ížen oga 08 o  ýc néh í, hem ur lože ůj byla 30 %, (bě ní a sn a  Naft je nuicky liky ažuje . Dalšímčasově dzemní to záso Státnkpod 31. 12. livýc kce Ho dodáva a sv potřeb sti různstupzeném Čili nom u chvíli zastave mem é straně ch ích, ny. ti koh cen plynu to pravidel Je ka. Ze hla Gazpro Přestože jedn se uv abucco možné ní po takový ci tzv. ty. ekoopronýc na  rusk obla  jinýtržnen jí obě stra ny tři a- zi ké se adoN vá le těch s lase k doho5 USD 2009. pod ry v  y i v nkur ods ovlivňu byly zastave se obv ouh ná hdu vnávat budo si, že by v  rám ko (22 nákl es zemí Ukr na  rok ajinské) ké,i že , a ní pro z těc . po ytován še ko ně něž ně ukr i dnfy na ú ěrně blíz u a ta ěl dle rusukolzitn 6. 1. 09 ze zastave vyro u, je vy yslím publik kem te dné dává sk ezi na é jsouna  Ukrajin jakotran míěltarišehokládalo rov u da pom USD na stra ina nem , žá ní noacích mís 3 plyn rabá ne stanice, 201 M nadpo že ny chom ípře plyn ynu. M eská re rv. nemDubory podepsá řekl ruky ří m sti, kter ou oproti ANÉ. Navícčlepan m,řeše l by mH 9. cí v ostatních před Výrazné k en m t na  dum mld. m pl ít Č bud reze odu V ošlo K je ýskma í zá ndá e. u. rok 200 nívá. ům moran ků stav deje 7,5 ečným lave sekce é ko ny, obla hodou. domjiny Meys ZOned a m ných m v úv centní ován my plyn BÁ řebn sekc u pro nou - TAdě pr tapřím k poého pro m přímo kon vstuO  Vác kéy plyn ny pot měl hmot odář jse opro ávk HRA ěly v da y nižší obje chod dopast ci vý ké se o náš žno tele stra t tic í. kou Ing. getické ČR sp dod e ké V ava ta nem již  D ob va s  mín ed ávk Ta ž pr mošo Hoy na erge idstra O em ÁCLA sml en ny r tř dod Pod é ergi ních le jak nám st ím y er ouv lo ovš iky. u En že obě pro dod proským Ukrajině. , kter  V vé stva její alo, ně rus A zhor ím d ří chklad a  en vizátě hovo u En mor prez Ce ní zača středn podn isost bylo Ing. ská aven zna  úvo kce a  podm ím atn . Již ukrajin vou it a  ne trroč Roz sedo ké ko atře ty ? ro žn azníkům na  vní doumen ci viěceprám paliv obno jvé datvv pl em nímělae, v  řs edst To ne rem m na ké se moran a le s  bezp yslo í s  opor ívání to op fire edseíliá sml přrofunkuvn odvě kter zváž yslu zák oto člene lů před podá náám ic konáé stando  závěMenímdlu konce a př chváv hů, st ús využ gie. Ta která kolik itou a  prům odován obch t? toh ste errggeettic žních ů a je ikate ci la ho ům pu l na teli st ně ch ří ČR by tá ej er še le , rus pr íte Hos ob cí ho od ne u a ch dn coava v  dodluhu, on e na u dod En těl azení ot ohl stěžvše st kém atér le za , vůj tost onální rojů en gie je ta u oto ké Před lší kom rgetik es ob hodn kolik isní Dá iace m instal azu po pracuj e ch uhr , m slání rus enosti, du toh dk leži za s a  toto a je ci ta u ičá adno ně vůč em po byst getik na báku ch zd ener u zá ku ra výpa íme neade s  da na ene proc i. Jak stra Asoc nářů a  va Sv lý život LDI Kl sti, ážno Prá zkušo úhra Co us Hra avním ory? si kl elů. N edeen ev200 upem žení st u čovo otáz uhotný gičtější 8. y vě mu Ener je př eých dem nastol lenkam s  odst ke sní tope staven ví. Ce e v PO olečno ck Před ké ován dobé gie. M nejso Pane je hl ké kom mora dnikat a  to př ratenic ňu ku i i, kt ict ho h to er a ta h a dr jekolo ity. evid liv e co jdřív tn níí sp i tech skkýýcch Byl i povo isem ispěje pě? ýc před vebn i lid u polim y. Co ovliv jsou k  dlou ické en je pa ci, podářs řská ko jmy po sekc h odbě álerns asst am a ta e, ne e  vvlla př m teln ější a  ne robit. kou mez ěr ro ro en t en ze ické áreen ár že ním ní s  em že to ická čnýc v ve ve s getic pllá vy optim lů dnes dojde . elektr ní zd otáz Hos ospodá ěné zá getic . t d vk m tepl a bý lé Ev třím to sm se, olog olom e er 93 levn musí ku sil d dá do er ů kone hledat davate tou se v  ná H tem vn e měl zornos a19 dová líte si, a v ce já pa v tom nívám který v en ku v  vá vá ní ek u pr když e např že fo otáz á leži ozzeem ne k by men se m do oprá ejí En jm i n R t geem i dů i. Sice vil, pře- - se ore, icky a  Dom ěka, z bý v, vc tovat, p ov na , že tší po y, tak ag me bců a  tuto nce m Mys že v Č územ nebudo , pr pí o  ro se za od   kt lm av v dá e hájit zuje i j jobě zá naažžíím m an i. st ? či vě st . je da na ov t? žee ve é čá et ta á vá d do od ě ro a   ád Sn né ob bila ké bi tyy m zátě ne re í ekolog ečnost ali čl at se padity řešššiiit? se e, že í bu cil k er en kt iňuj vědi d kons rpatel ddomní dstatn naší vl noosstt zza řadě nava v obha ergie. anněě vý telů. y ře s , rojjoovvé řešení řešena cilit ci Pa ovaj věry o: Zm ádejm enat? odpo každá getic nerra dn ddní říze v a fa měl vá spol o hled , koup ezi od icse po če ěd í do éh v m m zddrro j jí ny vě é z za er a o ás vy u vším liv a en k na str odběra kl ov ní a e se zá ntní av le ch na ra ch že dů sv og ra V m žk po lém h na je ává ne ek. ný po ovan a.cz liv va Prot novváán k ze st h ooddppo nepo p sle žsttví uznam úvod out, raně en 08 ytí. ne jí ří se uji i ve  lice tě ý vzdu vat se íží ekol zajíDom probbllé soup rh zůst áz lů pa šení ja i jejicch o otaz mor 2.20 zprá Opo ho by v ba pa jové kr pro bine alou y a  u e vě n. Ja em á reál 31.1ře nnáávvr , že bude ned v  omen é stvek a v  h ot mno gi 79 k ž na d k@ko giíí e stup om ve zkažen hybo eré sn mor ot dodá stáv K ssee dn r je ro lší lšícch řuji getické ící H něna ise a  ě to ggetic h stra m ní ře gie, ta ká akt ečné u ener po í, kt přip Nzením ko v m du ů N ké fifirrm ů. ba a  je aná sp tní zd cese ovit aj eřej kom klad getic i- zů hu SE mní u da spat n vá stat ní řsskkoouu bych dýchat du u a  ím před ome re Kont .hra . litiikk ettic všec poollit ic řaadd část ytí ener probíh ener j u jso zá er a zv abye do dano vod opattřřeen dá av mustavastrany poklád kapaci ářské čné stan ěrná o dáář zitní sous byla getické . Na  ní en íte? Př á- vr o se do  cce ellou chce dnnoouu jk vacl h n u é pokr ossttii s  árenská tran ř ní to ja ře vné, stou šich i energ . Existuj ou a do it. ospo mno ot st ždé na c znnaam m gead rávě Stát dvě e je před jejic hospod e náro ta je úm atel. ávno ener í slo vé uv sprá ď na ce vopat tí a  a  viisl záva ili, ka pro H é.. jinská plyn ý hé uUkra ener omaj ý z nás yroben spodař bylo uze Ned ávislé této zp ána es hodn y a  do onoov v č.so proto to pově ko vvýýz os Č dá jjee ý on lanc na dru ínkách ů velic neboť ni obyv e, že ov zek 1: výk naší prop ky. zátěěžž, o nuuttnné těěcchht ročn dným však Ja každ , že s v ně ho , že by šily po její do Mysna v Obrá Nez dek k  veliz o proc ergetik énaa í. to  zba ro inaa k na t, že mén gie,  podm nostik ergie, tnníí úrov es vím bylo no tent ní ná i  násle ečnost mzů efektiv m se y ře áním mi. zejjm kou é a skkoor věěttššiin ceessí. je va dná se k v  elek ru, u en ů? dave too ze og běě en ivot azni asné V ka nč o ec posu být lí dn tě re r k vá ža ní pr ůr ch m k e a uh lááa Ja ní již ja lé bc zo e a  ezov atře mem py. Je mav rtivá a s  fina ní, ta á spol  všem sroinu ot otřřeeb obběě a ž všakk již ém skkoou lé mím edom prob měl epcee.. prospě výro chtěl zd v  souč konžbě o teppl om op lanc od obl Evro ů a  to Jsem ná unii D ojen dářřs pr40 větš j ve sp vý ýrro n zá stič í každ ora ke sné a  vyN tyto p a  v  v  tě m pr gie, ními poodá alloo konc e too ku lových bych víjela u, aby umisp m vé v stranu tů ivem ja iku systém ropě. ropské vyus inve e itů hosp allší m ším šíím tiv ener vývo ys ys geettik é y lo ou lim li men ických o a  však ránce to si m ká ko zaujala orujem , ale D enne palliv znnaam chom žování restrik nerg kých spěj prům evším ora vy   vlád m sroz když m nu sttvví v Ev je nutn . st že řs níí prům a  druh men getic vesi lynu na eníím vá ic by ed na na e geettic po  m. Na  podá ázkám podp zátě rozit c in N ens omik bov zdra jiným cích akk př á kom a  tlak á a vše ikání, nou To ener loom rg , tak i p o člen epci m tikkyy en ké os ně a  sn p ol o záso účely. bních volané které eneeer tice, Ta ářřsskká ilí eb e dn ob o lé on voze lat. H kým ot o. Pl ologic dně oh šeho ehho konc nepr ky dá jí ús byla ja t po potř měsíjeníí errgge enno ové   výro to vy tepla, ceget u naašše h ek ickou á i i pr smysby b íje sppood om vydě ologic anovisk ání ek í zása m, na lidu. t op lů en sle jo táávv Hos i  vyví getice é rozv jištěnu lika na n šic getic ledk rooeen re ov st ochr ké a ot trukce liva. Ty do cen běrate ě zůůsst  tomtto ň nezáá ko kole za důs annnoosstii u ener em to ek itelné , sniž to nesm šich fi šeho v dů v  ns y doobbě e v ener e těžk mít ed ně dvoj StátV upeň e e pa ns od éza skkoou léém že na ítl ko i. áz m at re ZE ti. ti m vá tá st na lic te o ov ov p om í re zu ání O ek, že osstt čá  jiná nosst čitý st e, zejm r ps cepc Je ve bude Ještě př u urči platná 2004 oveň a prro it Evro prob zpečno no ůsob josadn ení na ímo pr lkou á. li řit užív dmín scchhooppn tní úr li ur energi ve i teln te, jest ergie. to směr dní a  z  roku proě zp odpo mi tvoř emalým ické be  m es vo a  po zaříz by se př u pro mys liv tost íte vo ito ledn uppnnéé tiv ní za  urreenncce víí a  N a ži aliv ou ássle geettic a na neevví vkkuu en s v tom ně pů (SEK) movvéé enty álleežži tice es jso né. ga iv átu. ch pa e ná post ra to zá čnos ener jmén konk odářst dn únos dodá la u ná é stra epce prog dokum edemůž pla o  ZT s  ne nce st čítzv. ám ze odávká států. se na té náro a  vyjiž nc dn ne tom ké h la hosp C te po ci by , na je ká ko vládní dva ily. Př derlu m sti na d movýc ou by ergetic ergie ZE). po ratelů tému ické bi však nově liš oj ja ba en ěr ys et To nost ergetic straně 07. O sadně vislo problé nou m ání en rojů gie (O dalSEK máodbě od s nerg rozv é olezd er oj k  ění en   druh ku 20 ch zá  další ívání do bo sahy jektů ektroe návrhu na z  ýznam t snižov ných jů en st sn ne ce hn ro v  vi na ob el po na ot už V í vě   z  r zá em a  díle druh zdro náš sob účeší vy vání dy do ečnost erge zní ení tých názo plyn í ých o po h zá ké hláš důleži alo o  e na dal uhlí. islé en pak uhlí še dovo ergie. měl užíván viteln mít ta mácíc getické í tzv. dopa o skut le no ady ut na vek en se v  se jedn y a dál ědého Nezáv dy, dá ti, vy ání ob bude šich do a  ener omen ědéS  to není. ě náhr ětšila orga y ol é dodá vším ergetik jm. hn sledk ntní ra ských ory užív ýznam ání na árensk osti pr žbě hn ebná táno  případ víc zv nost m ze vý el V V né en paliv, si, že Opone ikat ké ko vrhu užív tepl nutn itů v tě í potř také se na bezpeč dn řs o  yb u vy pro y by cích yslím a  její ny po podá bě ná . ším uhlí víme kých lim m ch sti, ab alitě jem a snížila M mise tvor ná ce lu stra kv ic Hos ho ko lost k ze a pak ívají k  koncep ůmys - dé Sice m ekolog straně olečno žství a  ké tla sp pr . tic jený líly va zort ních  druhé bní jmén přisp tické mno za k vyví cí – ze měrou erge isterst mezire ván územ lí, na o těže vaném h. žuji en in ko uh a pr žado áš tr ní pova niza malou Státní h M rámci omín vena ho  n vr v  po ře slativ – ne alizace ný ná ) byl mi přip připra ání legi uhlí v  daly na to opat ov aktu edlože u (MPO ní ná je nyní zaprac . toto žily a do hna ta Př od ínková ora ektů při vytě es všec m obch PO h subj Př lu a  připomřská ko s  M ýc ické ci d jin mat dle ního ospodá oluprá i o le ek prob se po a  H lší sp omín da ip ejní jak by na  ch př stěž za  tiky a  došlý te žuje energe pova ské Co hy če okru

Běžná cena jednoho oho ččísla: ísla ís la:: pro Česko 125 2 Kč 25 Kč 5€ pro Slovensko Způsob platby: Složenkou Fakturou

T V Í E N S N Á R P LY

Z Í N G A M A

t nos eče gie ezp ner Zab ávek eenergie d do spory dou a ú u a bu jso ové klíč

78

Ulice a číslo: * Město: * PSČ: * Stát: * Telefon / fax: * E-mail: Podpis: * povinné údaje

Adresa redakce, příjem inzerce a předplatné STENELLA s.r.o., Bělehradská 77, 120 00 Praha 2 Alice Bulínová, tel.:+420 222 514 112, fax:+420 242 486 784, www.pro-energy.cz, [email protected]

1

O

B

S

A

H

E LE K T ROE N E RG E TI K A

6

 DEREGULACE TRHU S ELEKTŘINOU PROSPÍVÁ

Rozhovor s Ing. Michalem Skalkou, ředitelem útvaru Trading, ČEZ

Energie se dostává čím dál tím více do popředí zájmu odborné i laické veřejnosti. Její cena, dostupnost a další parametry jsou skloňovány stále častěji. Na otázky spojené s vlivy tržních faktorů v energetice jsem se zeptal Michala Skalky, ředitele útvaru Trading společnosti ČEZ.

8

 SLOVENSKÉ ELEKTRÁRNE NA ENERGETICKÉM TRHU

Rozhovor s Nicolou Cotugnem, ředitelem obchodu, Slovenské elektrárne

Energie se dostává čím dál tím více do popředí zájmu odborné i laické veřejnosti. Její dostupnost, cena a další parametry jsou skloňovány stále častěji. Na otázky spojené s vlivy tržních faktorů v energetice jsem se zeptal Nicoly Cotugna, ředitele obchodu ze společnosti Slovenské elektrárne.

mácií za  účelom znižovania odchýlok troch najväčších obchodníkov na Slovensku, neskoršie sa stala čoraz viac vyhľadávanou možnosťou, ako nakúpiť alebo predať elektrinu. Článok približuje vývoj a  možnosti obchodovania na  tejto platforme.

12  ROK A PŮL OBCHODOVÁNÍ

16  ELEKTRONICKÉ OBCHODOVANIE

NA ENERGETICKÉ BURZE PRAHA

S ELEKTRINOU

Rozhovor s Davidem Kučerou, generálním sekretářem Energetické burzy Praha

RNDr. Ján Pišta, riaditeľ sekcie Nákup a manažment portfólia, Stredoslovenská energetika, a.s.

V čísle 2/2007 jsem se ptal Davida Kučery, generálního sekretáře Energetické burzy Praha (PXE), na zaměření a plány pražské energetické burzy, jejíž činnost byla fakticky odstartována v srpnu 2007. Po roce a půl je již vhodná doba pro ohlédnutí za výsledky činnosti a pro posouzení, zda PXE naplnila očekávání do ní vkládaná.

Jednou z najmladších komodít obchodovaných na komoditných trhoch je nepochybne elektrina. Od ostatných komodít sa zásadne odlišuje svojou neskladovateľnosťou. Elektrinu nemôžete kúpiť ako ropu, uhlie, alebo pšenicu a v prípade nepriaznivého vývoja ceny si ju ponechať v  zásobníkoch, prístavoch, alebo dokonca v  tankeroch na  mori a  počkať na vyššie ceny. Už v momente jej nákupu je stanovený termín jej dodávky. To však vôbec nie je dôvod k tomu, aby pre obchodovanie s ňou bolo potrebné vytvárať špeciálne mechanizmy, procedúry, alebo aplikácie. Mnohé medzinárodné komoditné burzy, alebo brokeri používajú pre jej obchodovanie v princípe rovnaké pravidlá a aplikácie ako pre plyn, ropu, uhlie, alebo emisné povolenky.

14  VÝVOJ OBCHODOVANIA ELEKTRINY NA PLATFORME SPX Michal Bella, M.B.A., SPX, s.r.o.

V roku 2005 vznikla spoločnosť SPX, s.r.o., ktorá prevádzkuje platformu, na  ktorej je možné obchodovať elektrinu na Slovensku. Jej zameranie bolo najprv vymieňanie infor-

22  IMPLICITNÍ ALOKACE PŘESHRANIČNÍCH KAPACIT Igor Chemišinec, Pavel Rodryč, Operátor trhu s elektřinou, a.s.

Implicitní alokace přeshraničních kapacit představuje další krok v záměrech Evropské unie (EU) na vytvoření jednotného trhu s elektřinou prostřednictvím propojování národních trhů s elektřinou a je plně v souladu s platnou evropskou legislativou (Nařízení ES 1228/2003 a  Směrnice 2005/89/ES). Článek si klade za cíl uvést do problematiky implicitních aukcí a informovat o aktuální situaci v projektu propojení denních trhů s elektřinou České a Slovenské republiky.

28  VYHLÍDKY A PŘEKÁŽKY FUNGOVÁNÍ JEDNOTNÉHO EVROPSKÉHO TRHU S ELEKTRICKOU ENERGIÍ Reinhard Haas, Hans Auer, Christian Redl, Technická univerzita Vídeň, Jaroslav Knápek, Elektrotechnická fakulta, České vysoké učení technické v Praze

Článek se zabývá současným vývojem na liberalizovaném trhu s  elektrickou energií v  zemích západní, střední a  východní Evropy a analyzuje další možný vývoj z hlediska rozšiřování těchto trhů.

33  KOMPLEXNÍ OBNOVA BLOKŮ 23 A 24 V TUŠIMICÍCH JDE DO FINÁLE Otakar Tuček, ředitel Elektráren Tušimice a Prunéřov Skupiny ČEZ

V červnu 2007 byly odstaveny první dva výrobní bloky 23 a 24 elektrárny Tušimice a byla zahájena jejich komplexní obnova. V současné době již probíhají závěrečné práce směřující k uvedení obou zmodernizovaných bloků zpět do provozu. Blok 23 by měl přitom najet do zkušebního provozu v červnu, tedy dva roky po svém odstavení.

36  VYROVNÁVACÍ TRH S REGULAČNÍ ENERGIÍ BYL ZNOVU OTEVŘEN Ing. Richard Kabele, specialista sekce Strategie, Ing. Jiří Strnad, ředitel sekce Zahraniční spolupráce a podpora obchodu, ČEPS

Provozovatel přenosové soustavy, společnost ČEPS, jako jediný nakupující na vyrovnávacím trhu, 14. ledna 2009 od 12. obchodní hodiny opět začala poptávat a nakupovat regulační energii na tomto trhu.

2

M A G A Z Í N

P LYN Á RE N STV Í

40

Z A JÍM A VOS TI KONF ER EN CE VEL ETRH Y

 ČESKÉ PLYNÁRENSTVÍ PROŠLO NÁROČNOU ZKOUŠKOU ÚSPĚŠNĚ

Ing. Jan Zaplatílek, ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

70  FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ CENY SILOVÉ ELEKTŘINY V ČR

Plynárenské společnosti v České republice se dlouhodobě připravovaly na to, aby v souladu s požadavky legislativy Evropské unie, vyjádřenými prostřednictvím směrnice 2004/67/ES o bezpečnosti a spolehlivosti dodávek zemního plynu a transformovanými do tuzemské legislativy prostřednictvím zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění (energetický zákon) byly schopny dodávat plyn i v krizových situacích.

Petr Novák, analytik, Atlantik finanční trhy

44  PŘEPRAVA ZEMNÍHO PLYNU V DOBĚ LEDNOVÉHO RUSKO UKRAJINSKÉHO KONFLIKTU Ing. Petr Zajíček, MBA, útvar provozu přepravní soustavy, RWE Transgas Net

Historicky první úplné zastavení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu a Slovensko bylo prověrkou připravenosti české plynárenské soustavy. Článek ve  stručnosti zachycuje hlavní rysy řešení nastalé situace.

46  AKTUÁLNÍ PROBLÉMY NALEZIŠŤ ZEMNÍHO PLYNU V RUSKÉ FEDERACI Rozhovor s Václavem Lerchem, viceprezidentem pro strategii společnosti VEMEX

Problematika těžby zemního plynu v zahraničí je v našem prostředí vnímána velmi mlhavě a málokdo i z odborníků si troufne říci, zda a na jak dlouho má ruský Gazprom zásoby plynu, aby se neopakovalo zastavení dodávek plynu z Ruské federace z toho důvodu, „že prostě plyn není a nebude“. Položil jsem proto několik otázek Václavu Lerchovi, viceprezidentovi pro strategii společnosti VEMEX.

48  PREDIKCE MALOODBĚRU PLYNU Ing. Petr Pavlík, CSc., Cygni Software spol. s r. o.

Od jara 2009 má český obchodník s plynem k dispozici nový nástroj na podporu obchodování, a to predikci spotřeby vlastních maloodběratelů s pomocí typových diagramů dodávek. Přes internet se může okamžitě dozvědět prognózu, jak odhadne přepravce spotřebu jeho maloodběratelů v následujících dnech. Předpovídá se denní i hodinová spotřeba, přestože u  odběrných míst s  měřením typu CM je známa pouze souhrnná spotřeba za poslední měsíc, a u odběrných míst s měřením typu C dokonce jen souhrnná spotřeba za minulé fakturační období.

EK OL OG I E H O S POD Á RN OST

dování s cennými papíry. Podkladovým aktivem však nejsou majetkové podíly, jako je tomu u akcií, ale „poukazy“ na vypouštění emisí skleníkových plynů. Na názory týkající se obchodování s emisními povolenkami jsem se zeptal Ing. Tomáše Buzrly, jednatele společnosti APT Business Group.

54  VLIVEM KRIZE MOHOU CENY EMISNÍCH POVOLENEK JEŠTĚ KLESAT Rozhovor s Janem Pravdou, jednatelem společnosti Pravda Capital, a Janem Fouskem, obchodníkem s emisními povolenkami, odpovědným za Česko a Slovensko.

Obchod s emisními povolenkami vstoupil do druhého roku druhého obchodovacího období. To je již doba vhodná pro ohlédnutí za trendy z minulosti. Současně vlivem klimatickoenergetického balíčku dojde v nadcházejících letech ke změnám na tomto poli. Na názory v oblasti obchodování s emisními povolenkami jsem se zeptal Dr. Jana Pravdy, jednatele společnosti Pravda Capital, a Jana Fouska, emisního makléře v panevropské investiční a makléřské skupině Pravda Capital/Carbon Warehouse LTD.

58  EU ETS – SOUČASNÝ STAV, VÝHLEDY A MOŽNÉ DOPADY EVROPSKÉ LEGISLATIVY PRO OBCHODOVÁNÍ S EMISNÍMI POVOLENKAMI Bc. Pavel Krabec, student magisterského studia VŠFS

Evropská unie se pustila do  boje s  klimatickými změnami s ambicemi světového lídra za vyčištění Země. Vyprodukovala evropský systém obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů – EU ETS a pojala tento systém, jako jeden ze způsobů snižování produkce a přítomnosti skleníkových plynů za všelék. Co bude po roce 2012?

61  REJSTŘÍK OBCHODOVÁNÍ S POVOLENKAMI NA EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ V ROCE 2008

Ceny silové elektřiny jsou od poloviny roku 2007 tvořeny na Energetické burze v Praze. Ceny jsou tak k vidění každý den a trh se silovou elektřinou tak přešel od aukčního ke kontinuálnímu určování cen. Ceny elektřiny od července 2008 prudce propadly, když důvodem propadu je propad cen komodit (ropy, uhlí, emisní povolenky). Článek popisuje hlavní faktory ovlivňující vývoj ceny silové elektřiny v ČR a naznačuje možnou o projekci budoucích cen elektřiny v ČR s doporučením společnostem, jestli je již nyní vhodné si nakoupit elektřinu na další roky.

74  CENY ENERGETICKÝCH KOMODIT – SOUČASNOST A OČEKÁVANÝ VÝVOJ Ing. Vladimír ŠTĚPÁN, jednatel, ENA s.r.o.

Ceny jednotlivých energetických komodit prochází vývojem, který je silně závislý na vývoji ceny ropy. Článek zachycuje hlavní rysy této závislosti v souvislostech a s výhledem do budoucna.

78  ZABEZPEČENOST DODÁVEK ENERGIE A ÚSPORY ENERGIE JSOU A BUDOU KLÍČOVÉ Rozhovor s Ing. Václavem Hrabákem, předsedou Energetické sekce Hospodářské komory ČR

Spolehlivá dodávka energetických komodit za rozumnou cenu a dalších podmínek je pro průmyslové podniky zcela zásadní. Nedodržení obou podmínek může mít za  následek snížení konkurenceschopnosti českých průmyslových podniků a jejich postupnou likvidaci či přesun mimo území ČR. Proto jsem položil několik otázek spojených s  dodávkami jednotlivých forem energie jsem Ing. Václavu Hrabákovi, předsedovi Energetické sekce Hospodářské komory ČR.

80  GAS BUSINESS BREAKFEST 2008 Markéta Schauhuberová, manažerka, Česká plynárenská unie

Dne 28. 11. 2008 proběhl již 5. ročník Gas Business Breakfast 2008, tentokrát v hotelu Hilton. Za účasti významných představitelů státní správy i soukromého sektoru se v hotelu Hilton konala konference Gas Business Breakfast 2008 poprvé s mezinárodní účastí, tentokrát pod názvem Zemní plyn – klíčové problémy, klíčové perspektivy. Organizace konference byla opět zajištěna vydavatelstvím EURONEWS, a. s. ve spolupráci s Českou plynárenskou unií.

Ing. Miroslav Řehoř, senior manažer, Operátor trhu s elektřinou, a.s.

52  OBCHODOVÁNÍ EMISNÍCH POVOLENEK Rozhovor s Ing. Tomášem Buzrlou, jednatelem společnosti APT Business Group, s.r.o.

Prodeje a  nákupy emisních povolenek jsou již několik let standardními obchodními operacemi, jakými je např. obcho-

Rok 2008 byl sice již čtvrtým rokem provozu rejstříku, ale z hlediska důležitosti se jednalo o rok nejvýznamnější v jeho historii, nepočítáme-li vlastní spuštění rejstříku v roce 2005. V roce 2008 došlo totiž k propojení evropského schématu obchodování (EU ETS) s mezinárodním systémem obchodování podle Kyótského protokolu.

3

E D I T O R I A L

Vážení čtenáři, první letošní číslo, které právě držíte v ruce, se věnuje obchodování s energetickými komoditami, tj. elektřinou, plynem a emisními povolenkami a otázkami bezprostředně souvisejícími s těmito tématy. Celé číslo je uvedeno dvěma rozhovory s  představiteli dominantních výrobců v  České republice a  na  Slovensku. Na  otázky spojené s  obchodováním odpovídají Ing.  Skalka z  ČEZ a N. Cotugno (Slovenské elektrárne). S obchodem bezprostředně souvisí burzovní a obchodní platformy, jimž jsou v čísle věnovány hned tři články. Prvním z nich je rozhovor s Ing. Kučerou (Energetická burza Praha), ve kterém zaznívá ohlédnutí za rokem a půl činnosti burzy, ve druhém M. Bella (SPX) popisuje vývoj obchodování na jediné ryze slovenské obchodní platformě SPX a konečně třetí článek z pera RNDr. Pišty (Stredoslovenská energetika) navzájem porovnává dostupné elektronické obchodní platformy v regionu ČR a SR. Důležitou součástí obchodu s  elektřinou je „hrací hřiště“. Tlak z  Evropské komise na  propojování energetických trhů napříč Evropou trhu s elektřinou vysvětlují terminologii přeshraničního obchodování s příklady fungujícího propojení některých evropských trhů s elektřinou a nastiňují aktuální stav přípravy propojování českého a slovenského trhu s elektřinou na denní bázi. Druhý článek kolektivu autorů z Vídeň-

C

je stále citelnější. Tématu propojování evropských trhů jsou věnovány dva články. V prvním z nich Ing. Chemišinec a Ing. Rodryč z Operátora

ské technické univerzity (R. Haas, H. Auer a Ch. Redl) a Českého vysokého učení technického (J. Knápek) ukazují aspekty možného slučování centrálního evropského trhu s elektřinou s Českou republikou a Polskem. Poslední dva články sekce Elektroenergetiky poukazují na  novinky v  oblasti. Článek O. Tučka (ČEZ) pojednává o  finalizaci komplexní obnovy dvou bloků v elektrárně Tušimice a článek Ing. Kabeleho a Ing. Strnada (ČEPS) avizuje znovuotevření vyrovnávací trhu s elektřinou. Obchodování se zemním plynem plně zastínil rusko – ukrajinský konflikt ohledně dodávek a  tranzitu zemního plynu. Článek Ing.  Zaplatílka (Ministerstvo průmyslu a  obchodu) zachycuje sled událostí a  článek Ing.  Zajíčka (RWE Transgas Net) nastiňuje provozní zkušenosti přepravce plynu s událostmi spojenými s nastalou krizovou situací. Plynárenskou sekci dotváří rozhovor s Ing. Lerchem (VEMEX) o nalezištích zemního plynu v Rusku a očekávaném vývoji. Posledním článkem sekce je pojednání Ing. Pavlíka (Cygni Software) o predikování maloodběru plynu pomocí typových diagramů dodávek. Oblast emisního obchodování otevírají dva rozhovory s  obchodníky s  emisemi, jeden s  Ing.  Buzrlou (APT Business Group) a  jeden s  pány J. Pravdou a  J. Fouskem (Pravda Capital) o  obchodování s  emisemi a  cenami povolenek, z  nichž zaznívají dva mírně protichůdné názory na  očekávaný vývoj ceny. Článek od P. Krabce (Vysoká škola finanční a  správní) ukazuje výhledy evropského obchodování s emisemi a je i kritikou obchodování s emisemi jako takového. Závěrečnou tečkou sekce je komplexněji pojatý článek Ing. Řehoře (Operátor trhu s elektřinou), který ukazuje vývoj cen povolenek a analyzuje realizované transakce v rejstříku povolenek. Nedílnou součástí obchodování jsou ceny a jejich očekávaný vývoj. To je předmětem článku P. Nováka (Atlantik FT), který hodnotí faktory ceny elektřiny a očekávaný vývoj této ceny, a Ing. Štěpána (ENA), který se věnuje analýze cen energetických komodit s důrazem na vývoj ceny plynu. Číslo uzavírá rozhovor s Ing. Hrabákem (Hospodářská komora ČR) na téma, co potřebují průmyslové podniky od energetiky a ohlédnutí za konferencí Gas Business Breakfest 2008. Věřím, že toto tématicky zaměřené číslo Vám přinese užitečné informace pro Váš pracovní i osobní rozvoj. Přeji Vám příjemné čtení.

Ing. MARTIN HAVEL, Ph.D. Šéfredaktor

4

Pujcovna

Půjčte si auto na zemní plyn!

N

ov ě

ot e

39 Ce 0 na K o č/ d de n

vř en o

Chcete jezdit levněji?

Půjčovna Praha

Půjčovna České Budějovice

U Plynárny 500 145 08 Praha 4-Michle

Křižíkova 2 370 49 České Budějovice Provozní doba:

pondělí až čtvrtek 7.00–15.30 hodin pátek 7.00–14.15 hodin

pondělí až čtvrtek 7.00–15.00 hodin pátek 7.00–14.30 hodin

tel.: 221 092 444, 725 551 312 e-mail: [email protected] www.ppas.cz

tel.: 387 865 710 e-mail: [email protected]

Projekt půjčoven vozů s pohonem na zemní plyn (CNG) získal loni v listopadu prestižní cenu Energy Globe Award ČR za první místo

Pujcovna_Plyn_A4.indd 1

v kategorii Vzduch. Energy Globe Award je nejvýznamnějším světovým oceněním, které se uděluje ekologicky šetrným projektům.

18.2.2009 13:53:38

E

L

E

K

T

R

O

Deregulace trhu s elektřinou prospívá Rozhovor s Ing. Michalem Skalkou, ředitelem útvaru Trading, ČEZ

Pane Skalko, jak byste v krátkosti popsal evropský trh s elektrickou energií a roli, kterou společnost ČEZ na tomto trhu hraje? Nejprve dovolte malý exkurz do  historie. Energetický trh byl historicky vždy silně regulovaný. To znamená, že žádné subjekty včetně spotřebitelů, výrobců, průmyslových podniků nemusely v minulosti řešit tržní faktory. Relativně nedávno, tj zhruba v letech 2000 – 2006 došlo k postupné liberalizaci našeho trhu, a  to v  souvislosti se vstupem České republiky do  Evropské unie a  v  souvislosti se slaďováním obou legislativ. To znamená, že se cena nadále nestanovuje v regulovaném režimu, ale že se tvoří na trhu. To je fakt, který doposud často laické veřejnosti uniká – fakt, díky kterému se všichni od  malého uživatele až po největší evropské energetické společnosti stali subjekty jednoho trhu. S tím samozřejmě přišla i nová míra zodpovědnosti pro všechny účastníky včetně společnosti ČEZ. Díky vysoké propojenosti přenosových soustav jednotlivých zemí se  poté z  elektřiny stalo zboží, které je srovnatelné s jakýmkoliv jiným produktem, který lze volně dodávat uživatelům kdekoliv v  rámci Evropy. V dnešní době se například nikdo nediví, že benzín stojí ve všech zemích Evropy přibližně stejně a cena se liší jen o rozdíl v místním zdanění. Nicméně stále někdy zůstává překvapením, že se k sobě přibližují ceny elektřiny v rámci Evropy – elektrická energie je také komodita, kterou lze volně přepravovat napříč Evropou! V průběhu posledních pěti let vystoupala i z tohoto důvodu cena elektřiny v Čechách na evropskou úroveň. Ceny v jednotlivých zemích se tedy mírně odlišují v závislosti na  bilanci nabídky a  poptávky a  síle propojení s okolními zeměmi. Naše společnost má na tomto evropském trhu množství rolí. Snažíme se uplatnit elektřinu ze svých elektráren v  ČR i  zahraničí, aktivně obchodujeme s  elektřinou a  komoditami na evropském trhu a obstaráváme i elektřinu pro naše koncové zákazníky v řadě zemí. Po  polovině roku 2007 zahájila činnost Pražská burza s elektřinou (PXE) při Burze cenných papírů Praha. Pomohli jste vzniku této burzy tím, že se ČEZ stal market makerem této burzy. Jak hodnotíte tento krok s odstupem roku a půl? Za  prvé, vznik burzy byl logickým vyvr-

6

E

N

E

R

G

E

T

I

K

A

Energie se dostává čím dál tím více do popředí zájmu odborné i laické veřejnosti. Její cena, dostupnost a další parametry jsou skloňovány stále častěji. Na otázky spojené s vlivy tržních faktorů v energetice jsem se zeptal Michala Skalky, ředitele útvaru Trading společnosti ČEZ.

Obrázek č. 1: Obchodní sál společnosti ČEZ (Trading Floor)

cholením postupné transformace trhu od regulované formy, přes aukční obchodování až po kontinuální obchodování na bilaterálním i burzovním trhu. Drtivá většina evropských trhů šla touto cestou, ten náš český není výjimkou. Burza přinesla transparentnost, vyšší likviditu, český trh se rozhýbal. Současně se cena elektřiny stala viditelnějším faktorem než dříve vzhledem k tomu, že burza všechny obchodní operace zveřejňuje. Z pohledu burzy je nutné mít nějaké market makery (tj. subjekty, které povinně musí neustále nabízet elektřinu na prodej i na nákup) – burza potřebuje mít neustále likviditu, to znamená neustálou nabídku a  poptávku, jejichž průsečík tvoří cenu. Z  pohledu ČEZ jde vlastně o plnění jakési pozitivní společenské role – ČEZ market makerem být nemusí, ale jako významný účastník trhu cítí zodpovědnost za jeho dobré fungování. Bereme to jako naše přispění nad rámec povinností, které podpoří zkvalitnění prostředí a  obchodovaní na  burze. Kultivujeme trh, uznávám, že je to pro nás zavazující, ale trhu to dodává i větší transparentnost. Dnes již máme dokonale vyladěné všechny systémy a  procesy, abychom tuto úlohu zvláda-

li při odezvě v řádech několika málo minut. Celkově tedy můžeme říci, že konkrétně ČEZ na této roli nevydělal ani neprodělal, celkově z toho ale těží samotný trh. Již řadu let funguje lipská burza s  elektřinou EEX. Jaký byl a je vliv této burzy na české, resp. středoevropské, prostředí obchodu s elektřinou? Německá burza má řádově desetiletou tradici a z toho důvodu je logicky etablovaným standardem. Navíc je v podstatě největší burzou tohoto typu, kde se evropský energetický trh protíná. Německá burza je tedy vzorem pro tu českou, na propojených trzích by ani nedávalo smysl vytvářet něco odlišného. Obě obchodují za velmi podobných pravidel a využívají stejných typizovaných produktů. Vidím tedy zejména vliv v nastavování standardů a produktů, které byly dostatečně dlouho testované samotným trhem. Je to prostě záruka, o  kterou bylo možné se při spouštění české burzy z hlediska technikálií opřít. Jaké jsou přednosti a nedostatky při využívání burzovní platformy? Základní předností burzy je transparent-

M A G A Z Í N

nost a jistota. Transparentnost burzy spočívá v tom, že všechny transakce jsou publikované, všichni účastníci musí striktně dodržovat pravidla obchodování, obchodování je zcela anonymní, aby se zamezilo jakýmkoliv manipulacím mezi protistranami. Jistota spočívá v tom, že systém finančního jištění obchodů umožní v případě krachu některé protistrany finančně uspokojit ostatní účastníky trhu tak, že krachem nejsou nijak poškozeni. Nedostatky – jsou to spíše nároky, které burzovní obchodování na účastníky klade. Je třeba každý den financovat veškeré burzovní obchody, řídit se přesným časovým harmonogramem – je to procesně, odborně a finančně náročná záležitost. Aby trh s  elektřinou správně fungoval, je k tomu potřeba dostatek výrobních zdrojů a dostatečná kapacita přenosových kapacit mezi jednotlivými zeměmi. EU se ale v posledních letech upíná spíše k  větší transparentnosti obchodních aktivit a  výstavba nebo i  obnova zdrojů a  vedení patří spíše k  druhořadým aspektům. Jak toto hodnotíte? Jak se to podle Vás projeví na fungování trhů? Obchod a  trh s  elektrickou energií bude dobře fungovat, pokud se důsledně odstraní veškerá cla, poplatky a  jakékoliv další bariéry, které obchodování ztěžují, respektive trh deformují. Bohužel velké množství států jde spíše opačným směrem, zavádí nejrůznější drobné či větší regulace a snaží se tak nepřímo a nenápadně ovlivňovat cenu. Ekonomické teorie mají na takové chování jednoznačný názor – a sice ten, že z dlouhodobého hlediska se jedná o nesprávná opatření. Deformace trhu v zásadě tlumí signály investorům o tom, že je potřeba více investovat do infrastruktury. Za druhé je zřejmé, že pokud se dlouhodobě nebude investovat do výrobní a přenosové infrastruktury, tak to povede ke  snížení spolehlivosti evropské přenosové soustavy, k růstu cen a v extrémním případě i k problémům s dodávkami, tedy nedostatku elektřiny a výpadkům. Součástí ceny silové elektřiny je řada faktorů, např. výrobní náklady, marže, poptávka a nabídka. Před několika lety se do ceny elektřiny dostala i cena emisních povolenek coby náklad ušlé příležitosti nevyrobení elektřiny a  následného prodeje povolenek. To vedlo ke skokovému nárůstu ceny elektřiny. Myslíte si, že to je systémově správný krok? Politická reprezentace Evropské unie se rozhodla pro boj proti emisím. Vybrala si k tomu v duchu liberalizace tržní instrument povolenek. Ten systém je efektivní v tom, že motivuje firmy optimalizovat svá výrobní portfolia – firmy musí promýšlet a poměřovat, jestli elektřinu vyrobí a zaplatí cenu po-

volenky, nebo jestli nevyrobí a  zobchodují povolenky. V  jakém stavu je nyní projekt market couplingu českého a  slovenského trhu s elektřinou? Co si myslíte, že Vám toto vylepšení obchodování může přinést? Česká a slovenská strana podepsaly vloni v  létě na  úrovni ministrů průmyslu memorandum o  propojení obchodních platforem obou těchto zemí – tedy že vznikne takzvaný „Market Coupling“ mezi Českou a  Slovenskou republikou. To vnímám jako velice pozitivní signál, protože tak vznikne transparentní obchodní mechanismus, který výrazně zjednoduší a  tedy i  zlepší obchodní proces na  hranici. Market Coupling mechanismus vede vždy k plnému efektivnímu využití hraničního profilu, z čehož benefituje celý trh, potažmo spotřebitel. Podle mých zpráv se nyní na české i slovenské straně intenzivně pracuje na  softwarovém řešení implicitních aukcí, pokud vím, tak termín se lehce posouvá a zdá se, že můžeme očekávat vylepšení podmínek obchodování někdy v  druhé polovině roku 2009. Přesné informace by sdělil spíše ČEPS a OTE. Evropa stojí spolu s celým světem na prahu recese způsobené globální krizí na  finančních trzích. Jak se to podle Vás dotkne energetických trhů? Myslíte si, že to bude mít nějaký vliv na  cenu elektřiny? Mohl byste ve stručnosti nastínit, jaké očekáváte dopady globální krize na obchodování? Vidíme dopad finanční krize na trh s elektrickou energií v  sekundární podobě. Banky momentálně velice omezují svojí ochotu půjčovat peníze a  poskytovat provozní financování energetickým společnostem a obchodníkům, byť mají tito obchodníci v  obchodním smyslu zdravá portfolia. To se odráží na  schopnosti těchto hráčů zobchodovat větší objemy elektrické energie na  trhu, protože transakce nejsou schopni profinancovat. Co se týče predikce vývoje poptávky po elektřině, tak již data z konce roku 2008, byť dosud neočištěná o sezónní vlivy, ukazují zpomalení růstu poptávky, což je jeden z faktorů, který momentálně stlačil cenu elektřiny směrem dolů. Tím dominantním vlivem nicméně zůstává padající cena vstupů, tedy paliv – pokud ropa, plyn, uhlí a povolenky CO2 zlevňují, potom i  cena elektřiny reaguje odpovídajícím způsobem, tedy směrem dolů. Jak vidíte Vaše úkoly pro rok 2009? Trading ČEZ aktivně obchoduje s elektřinou, emisními povolenkami, deriváty na uhlí a plyn, to vše na deseti přenosových soustavách od Německa po Řecko, takže komoditní i  geografický rozsah máme již poměrně do-

statečně široký. Zajišťujeme tři funkce – uplatňujeme elektřinu z vlastní výroby na trhu, pořizujeme elektřinu pro naše koncové zákazníky v několika zemích a máme i úspěšný tým, který obchoduje na  vlastní profit na komoditách a zejména německé elektřině. To znamená, že jsme poměrně narostli jak teritoriálně, tak co do  znalostí a  pestrosti našich zkušeností. Naše úkoly pro letošní rok jsou tedy zaměřeny spíše dovnitř společnosti, zejména v souvislosti s krizí posilujeme mechanismy risk managementu. Musíme přesně vědět míru rizika u každého typu transakce a tyto rizika řídit, to je pro nás velmi aktuální úkol. Směrem vůči trhu se připravujeme na expanzi burzy PXE na  Slovensko a  do  Maďarska, tedy zemí, které spadají do strategického teritoria Skupiny ČEZ. Děkuji za rozhovor.

O DOTAZOVANÉM Ing. MICHAL SKALKA vystudoval fakultu informatiky a statistiky na Vysoké škole ekonomické v Praze, absolvoval také stáž na Stirling University ve Velké Británii. Před nástupem do společnosti ČEZ pracoval sedm let v mezinárodní auditorské a poradenské firmě Deloitte, a to nejprve v České republice, poté v Nizozemsku ve specializovaném centru pro tradingové služby. V rámci různých projektů pracoval v minulosti pro řadu energetických společností evropského významu a podílel se i na přípravě nové struktury ČEZ Trading. Od 1. září 2005 je ředitelem útvaru Trading společnosti ČEZ, a.s. Kontakt na autora: [email protected]

7

E

L

E

K

T

R

O

E

Slovenské elektrárne na energetickém trhu

N

E

R

G

E

V evropském prostředí funguje již řadu let lipská burza s elektřinou EEX. Jaký byl a je vliv této burzy na slovenské, resp. středoevropské, prostředí trhu s elektřinou? Ak vezmeme do  úvahy, že trhy SVE (stredná a  východná Európa) sú novovybudované trhy s  energiou a  že liberalizácia, zlepšovanie transparentnosti a ostatné procesy boli len dokončené, alebo stále prebiehajú, potom EEX ako najlikvidnejšia kontinentálna energetická burza mala a myslím si, že aj v budúcnosti bude mať veľký vplyv na trhy SVE. Je tu veľká korelácia medzi dlhodobými kontraktmi obchodovanými na  EEX a kontraktmi obchodovanými v tomto regióne. Môžeme povedať, že EEX je referenčným trhom pre ceny tvorené na lokálnych brokerských platformách v SVE.

A

Jaké jsou podle vás na jedné straně výhody a na straně druhé nevýhody PXE? Jednou z  už spomínaných výhod je likvidita spolu s market makerom – umožňuje kedykoľvek uzatvoriť otvorené trhové pozície, poskytuje väčšiu transparentnosť, keď sú produkty kótované tvorcami trhu, plus PXE každý deň uverejňuje svoje zúčtovacie ceny a ostatné parametre. Jednou z nevýhod je, že obchodovanie na burze je finančne náročné. Ale to sa týka všetkých búrz ako takých a, na druhej strane, je to cena za všetky jej výhody.

Po polovině roku 2007 zahájila v České republice činnost Energetická burza v  Praze (PXE) při Burze cenných papírů Praha. Oproti všem ostatním burzovním platfor-

17 026

Pražská energetická burza vstoupila v  mi-

4 608

17 727

3 942

4 261

13 528

2006

K

mám v  ČR a  na  Slovensku má tato burza tvůrce trhu. Jak hodnotíte založení PXE z  pohledu obchodování ve  středoevropském kontextu s odstupem roku a půl? Burzy prinášajú výhody, pokiaľ je trh dostatočne veľký. Aj bez Pražskej energetickej burzy by slovenský, nemecký, český a ostatné trhy stále fungovali v  celkom dobrej spolupráci. Myslím si, že založenie PXE bol dobrý a logický krok cielený na zlepšenie obchodovania v  Českej republike. Prinieslo to veľmi významné zvýšenie likvidity a  transparentnosti obchodovania s dlhodobými zmluvami, najmä pri ročných produktoch. A mať dvoch tvorcov trhu v  tak malom teritóriu je podľa mňa dosť uspokojivý úspech v krátkej histórii PXE.

koodberateľom nižšie ceny a  výhodu nižších cien komodít na medzinárodných trhoch. Teraz je ten správny čas presadiť správne riešenia, pretože regulované prostredie by mohlo so sebou prinášať oneskorenia, manipuláciu, skreslenie a neschopnosť riadne a včas reagovať ruka v ruke s meniacimi sa trhovými podmienkami.

Pane Cotugno, mohl byste specifikovat, jaké jsou nejdůležitější podmínky pro optimální fungování energetických trhů a faktory, které to ovlivňují? Existuje mnoho faktorov, ktoré zlepšujú správne fungovanie trhu s energiou, napríklad môžeme spomenúť vybalansované portfólio energetických zdrojov a  kapacity prepojenia jednotlivých energetických sústav, a to najmä v podmienkach malého trhu, akým slovenský trh skutočne je. Z môjho pohľadu sú najdôležitejšími faktormi spoľahlivé a transparentné trhové podmienky a  existencia organizovaného trhu dostupného pre každého účastníka trhu. Okrem toho, samotná kríza nám naznačila, ako by mal trh fungovať, byť viac otvorený a  pripravený pre organizovaný obchod s energiou. Tento typ trhu je schopný okamžite reagovať na zmeny v okolitom prostredí – dopyt, dodávky komodít, ktoré sa bez manipulácií a okamžite transformujú do reálnej ceny, tzv. fair price (pozn. často nesprávne interpretované ako „spravodlivá“ cena). V lete 2008 boli ceny vysoké, pretože ceny komodít boli veľmi vysoké. Komodity zlacneli, trh ako najúčinnejší mechanizmus okamžite, zo dňa na deň, z hodiny na hodinu, priniesol veľ-

2005

I

Energie se dostává čím dál tím více do popředí zájmu odborné i laické veřejnosti. Její dostupnost, cena a další parametry jsou skloňovány stále častěji. Na otázky spojené s vlivy tržních faktorů v energetice jsem se zeptal Nicoly Cotugna, ředitele obchodu ze společnosti Slovenské elektrárne.

Rozhovor s Nicolou Cotugnem, ředitelem obchodu, Slovenské elektrárne

2004

T

4 190

4 484

2 732

6 032

JE SE 12 358

2007

3 630

2 146

TE SE

5 135

VE SE 13 153

2008

0

5 000

Obrázok č. 1: Vývoj výroby elektriny (GWh)

8

3 543

10 000

15 000

1 949

JAVYS, VEG

5 733

20 000

25 000

30 000

M A G A Z Í N

nulém roce i na Slovensko. Myslíte si, že to je přínosem pro slovenský trh s elektřinou? Obchoduje Enel – SE na PXE na Slovensku? PXE začala obchodovanie s  dlhodobými fyzickými kontraktmi s  dodávkou do  SEPS a myslím si, že to prináša mnoho výhod pre slovenské trhy s energiou. Ale, aby sme mohli využiť všetky jej výhody, musia byť prijaté určité opatrenia, napr. stabilný legislatívny rámec, zrušenie nákladov na systémové služby – napríklad exportný poplatok za produkciu vyrobenú v SR a dodávanú mimo vymedzeného prostredia atď. Tieto opatrenia musia odstrániť bariéry likvidity, mali by podporovať obchodníkov, aby obchodovali na Slovensku. Mali by zrušiť prekážky, ktoré odrádzajú hráčov i investorov od vstupu na trh. Využíváte i  jiné obchodní platformy pro nákup či prodej elektřiny? Co Vám tyto platformy přináší a  jak je hodnotíte v  porovnání s PXE? Pre Slovensko bolo veľmi bežné obchodovať spôsobom bilaterálneho rokovania pria-

mo s protistranou a v niekoľkých posledných rokoch viacero maklérov vstupovalo na slovenský trh s  elektrickou energiou. Samozrejme, že sme používali takéto sprostredkovateľské brokerské platformy (ako je TFS) s  cieľom zvýšiť likviditu a  transparentnosť. Brokerské platformy, prirodzene, nie sú organizované ako burza, čo znamená, že tu neexistuje žiaden tvorca trhu a  centrálna protistrana. To môže viesť k  prekážkam pri otváraní/zatváraní kontrahovaných pozícií. Výstavba a  obnova elektráren a  distribučních sítí není pro Evropskou unii prioritou.

Ta spíše preferuje větší transparentnost obchodních činností, než investice do nových zdrojů. Jak hodnotíte tento proces? Kdy můžeme očekávat nějaké problémy na  trzích? Myslím si, že transparentnosť je samozrejme veľmi dôležitým faktorom pre správne fungovanie trhov s  energiou, ale napriek tomu nemôžeme zabúdať ani na  budovanie nových výrobných a  prenosových kapacít. Pretože potom by kontraktuálne toky nebolo možné fyzicky zrealizovať, alebo by to bolo príliš nákladné a odrazilo by sa to na plošnom a nekontrolovateľnom raste cien. Tento

región v  posledných 15 rokoch významne neinvestoval do energetického sektora. Skôr či neskôr to prinesie mnoho problémov, najmä kvôli skutočnosti, že mnoho výrobných kapacít je starých a na konci svojej životnosti. Navyše, je plánovaná odstávka mnohých jadrových elektrární (prípad Nemecka), mnohé boli odstavené na základe politických dohôd. Takže, je nevyhnutné priniesť celoeurópsku stratégiu, alebo politiku obnovy a  budovania nových kapacít. Dokonca, i so znižujúcim sa dopytom vyplývajúcim z globálnej ekonomickej krízy sa bude rýchlo prehlbovať nerovnováha medzi ponukou a dopytom, a tento trend bude silnieť. Musíme prijať opatrenia dnes, aby sme zajtra priniesli riešenie. Aj počas týchto ťažkých časov plníme náš záväzok a  pracujeme na  dokončení 3. a  4. bloku AE Mochovce, čo je investícia v miliardách eur. Slovensku to prinesie dve výhody – po  prvé, dokončovanie tretieho a  štvrtého bloku zamestná približne 3  500 ľudí priamo a  stovky nepriamo; po  druhé, nové kapacity pre výrobu elektrickej energie zabezpečia elektrizačnej sústave spoľahlivosť. Okrem toho, zvyšujeme výkon našich existujúcich blokov 3 a 4 v Bohuniciach zo 440 na  takmer 500 MW každý, zvýšili sme výkon oboch existujúcich blokov v  Mochovciach zo 440 na 470 MW. Evropa v  lednu čelila důsledkům rusko – ukrajinského konfliktu ohledně dodávek zemního plynu. Budou tu nějaké vlivy anebo dopady chybějících dodávek plynu na ceny a dodávku elektrické energie? Perfektne sme reagovali na  blokovanie dodávok plynu a, napriek komplikáciám

9

E

L

E

K

T

R

O

v Novákoch (pozn. požiar na dopravníkovom páse zauhľovania 2x110 MW), sme garantovali dodávky sústave v zazmluvnených objemoch, spolu s  potrebnou rezervou. Situácia potvrdila to, čo hovoríme už dlho – trh a cena na trhu nie sú definované geografickými hranicami, ale ponukou a dopytom v rámci siete UCTE. Sme presvedčení, že tento problém s plynom bol dočasne zažehnaný aj politicky. Ale je to ďalší príklad rozvoja trhu. V budúcnosti budú potrebné a  uprednostňované alternatívne prepravné linky zemného plynu. Avšak, veľkým problémom, ktorému Slovensko muselo čeliť, bolo prílišné spoliehanie sa na reguláciu úrovne zdrojov na základe plynu, na ktoré sa naviazala praktická neexistencia zápornej regulácie v čase nedostatku plynu (pozn. kvôli krízovej regulácii absentovala spotreba priemyslu). Napriek tomu, boli sme schopní perfektne zohrať svoju úlohu s našimi uhoľnými zdrojmi. Mali by sme však zvážiť možný potenciál mať spoľahlivých dodávateľov, ktorí sú schopní zabezpečiť plynový blok v prípade porúch, čiže diverzifikovať podporné služby tak, aby bola sieť pripravená čeliť aj tomuto typu ohrozenia. A to by sa malo rešpektovať aj v  rámci požiadaviek na  rozsah a  typ systémových služieb stanovených prevádzkovateľom prenosovej sústavy a aj počas aukcií na  podporné služby, ktoré každý rok ohlasuje. Takže, opäť sa dostávame k problematike správne nastavenej regulácie. Několik společností projevilo zájem o projekty na výstavbu elektráren na zemní plyn v  rámci Slovenska. Myslíte si, že rusko – ukrajinský spor bude mít vliv na  přehodnocení těchto aktivit? Ako sme sa už presvedčili tento rok v januári, konflikt medzi Ruskom a  Ukrajinou týkajúci sa dodávok plynu je vážny a ešte sa neskončil. Zažili sme prerušenie dodávok vo veľmi vážnom rozsahu. Takže je veľmi logic-

10

E

N

E

R

G

E

T

ké premýšľať o  ďalšom dopade tohto pretrvávajúceho konfliktu v budúcnosti. V súčasnosti dodávky fungujú. Ale myslím si, že je vhodné prehodnotiť výrobu energie z plynových investícií. Tento konflikt nie je vyriešený a môže sa stať, že v budúcnosti bude frekventovanejší. S rizikom medzinárodného politického napätia by sa taktiež mohla zvýšiť cena plynu a  cena elektrickej energie produkovanej elektrárňami spaľujúcimi plyn. Mali by sme zostať pri takzvanom vybalansovanom energetickom mixe a túto stratégiu prenášame do nášho Investičného plánu. Existují názory v  energetických kruzích, že vítězem tohoto konfliktu bude jaderná energetika. Jaký je váš názor? Nie som v pozícii, aby som zvažoval, kto, alebo čo, bude víťazom tohto konfliktu. Jedno je však pravda. Je nevyhnutné diverzifikovať výrobu energie. Krajina nemôže byť závislá na výrobe energie z jedného zdroja. Ale ak by sme chceli hovoriť o čistej a lacnej výrobe energie, je logické spomenúť vodné a jadrové elektrárne. A keďže vodná energia je veľmi limitovaná z  pohľadu hydroenergetického potenciálu (v  súčasnosti sa na  Slovensku využíva až 57,5 %), neostáva veľa priestoru pre veľké projekty vodných elektrární. Aj poplatky za  vodu použitú na  výrobu elektrickej energie sú v súčasnosti veľmi vysoké. Výsledok je zrejmý – jadrová energia je veľmi efektívna, a to aj pri vyšších počiatočných investíciách a potrebe náročnejších odborných znalostí v oblasti jadrovej energetiky. My nimi disponujeme. Na základe posledného plynového konfliktu, EÚ a  pravdepodobne aj ostatné krajiny na svete budú stále viac premýšľať o  využívaní jadrovej energie vo svojom výrobnom portfóliu. Součástí ceny silové elektřiny je řada faktorů, jako jsou výrobní náklady, marže,

I

K

A

poptávka a  nabídka. Též obsahuje cenu emisních povolenek coby náklad ušlé příležitosti nevyrobení elektřiny a následného prodeje povolenek. To vedlo ke skokovému nárůstu ceny elektřiny. Je to podle vašeho názoru racionální? Táto schéma bola stanovená s cieľom bojovať proti klimatickým zmenám, teda s cieľom platiť za emisie CO2. Pretože všetci sa obávali, že prvý rok by ich mohol byť akútny nedostatok, bolo prirodzené, že cena za emisné kvóty bola pridaná k  cene za  elektrickú energiu ako komoditu – emisné kvóty sú v zásade náklady na výrobu. To viedlo ku zvýšeniu cien elektriny. Pretože táto schéma bola projektovaná na znižovanie emisií, teda sa predpokladalo, že v schéme je absolútny nedostatok kvót, a keďže účastníci musia nakúpiť emisné kvóty na prevádzku svojich elektrární na uhlie, vykurovaciu naftu, alebo plyn, je teda logické, že emisné kvóty sa ako také zdajú byť nákladmi pre výrobcov, a  preto sú zahrnuté do konečnej trhovej ceny. Bude to dávať o veľa väčší zmysel, keď bude v schéme skutočný nedostatok kvót a keď kvóty nebudú udeľované zadarmo v plnom rozsahu. Dnes to vypadá, že vlivem klimaticko – energetického balíčku dojde postupně k  získávání emisních povolenek formou aukcí. Emisní povolenky tak nebudou přidělovány zdarma, jako je tomu dosud. Jak to hodnotíte? Dávalo by to zmysel, kedy by bol tento model uplatnený celosvetovo. V  súčasnosti stúpa produkcia CO2 najrýchlejšie v  krajinách za  hranicami EÚ. Myslím si, že prideľovanie emisných kvót do  určitej miery na  základe aukcie je nevyhnutným krokom s  cieľom znižovať emisie CO2. Motivuje to spoločnosti, aby investovali do  efektívnejších technológií, produkovali viac energie so zníženými emisiami, teda znižovali náklady

M A G A Z Í N

na CO2. Ale ak by mal byť tento princíp zavedený len na jednom trhu, diskriminoval by domáce spoločnosti voči konkurencii, ktorá podniká mimo EÚ. Dalším závazkem chystaného klimaticko – energetického balíčku je navyšování podílu energie vyráběné z obnovitelných zdrojů až na úroveň 20 % k roku 2020. Je tento cíl reálný a  udržitelný pro slovenský energetický průmysl? Dvadsaťpercentný podiel obnoviteľných zdrojov je dosť veľký, ale nie nedosiahnuteľný. Pravdu povediac, je tu mnoho prekážok. Po prvé, sú tu prirodzené environmentálne charakteristiky – limity. Myslím si, že aby sme urobili relevantný krok takýmto smerom, nie je veľa príležitostí pre skutočne obnoviteľné zdroje v tomto regióne. Konečný cieľ je znížiť emisie a myslíme si, že tento krok uskutočňujeme s  predstavením 3. a 4. bloku AE Mochovce a pridaním kapacity 880 MW bez emisií skleníkových plynov. Po  druhé, sú tu finančné prekážky, pretože obvykle sú tieto investície finančne náročné, ak porovnáte investičné náklady a objem elektriny, ktoré sú obnoviteľné zdroje schopné dodať počas svojej životnosti. Na  druhej strane, mnoho takýchto zdrojov potrebuje viac času, aby sa vyvinuli technológie a aby boli uskutočniteľné v budúcnosti. Napriek obmedzenému spôsobu výroby energie z obnoviteľných zdrojov robíme čo môžeme, aby sme splnili záväzok, ktorý sme dali. Máme niekoľko projektov malých vodných elektrární na riekach Hron a Váh, máme projekty na veterné elektrárne s kapacitou do 200 MW, čoskoro začneme spaľovať biomasu v  našej tepelnej elektrárni Vojany na  východnom Slovensku. S  Enelom, ktorý je vodcom na trhu v obnoviteľných zdrojoch, sme schopní dodať akúkoľvek technológiu, aj pre fotovoltaické, geotermálne i  vodíkové projekty. Avšak nesmieme zabúdať na to, že sú potrebné priaznivé podnikateľské podmienky a stimulujúci legislatívny a regulačný rámec, aby boli tieto technológie ziskové a aby sme boli schopní investovať do výskumu a vývoja týchto technológií. Je tu potenciál pre obnoviteľné zdroje, ale z dôvodu finančných možností je to veľmi náročné vo vzťahu k cieľu 20 %. Ekonomická krize je dnes evidentní na  celém světě, zejména v Evropě a USA. Jak recese ovlivní ceny energie a energetické trhy? Finančná kríza je v  súčasnosti hrozbou pre všetkých. Určite má mnoho dopadov na každodenný život každého z nás. Prináša zo sebou znižovanie globálneho dopytu, čo taktiež znamená znížený dopyt po  komoditách. A  ako ukazujú skúsenosti z  minulosti, ceny rôznych komodít sa vzájomne význam-

ne ovplyvňujú. Ceny hlavných komodít, ako sú ropa, zemný plyn a  uhlie, klesajú, preto sú aj ceny elektriny dočasne pod tlakom. Očakávame, že táto situácia pretrvá dovtedy, kým neuvidíme, že nálady a indikátory na trhu nezačnú naznačovať obnovenie celkového dopytu.

prevádzkovanie tepelných elektrární. A taktiež si myslím, že trhové prepojenie prinesie adekvátne prideľovanie cezhraničnej prenosovej kapacity na  spoločných prepojeniach so susednými krajinami. Sú tu mnohé aspekty, ale spomínať ich všetky by bolo na dlhšiu diskusiu.

Mohl byste zhodnotit domácí a zahraniční prodej Slovenských elektráren v posledních letech a co očekáváte v následujících letech s ohledem na globální krizi? Slovensko, ako čistý vývozca, sa stalo v  poslednom období čistým dovozcom. SE ako najväčší výrobca energie naďalej ostanú najmä predajcom, predajcom svojej vlastnej produkcie na  ročnej báze. SE taktiež nakupujú energiu, ale na krátkodobej báze, ktorá je závislá od trhových podmienok a plánovania zdrojov v rámci výrobného portfólia SE. Z tohto pohľadu finančná kríza má dopad aj na SE. Ale je vhodné povedať, že v dôsledku krízy a spomínanému previsu lokálneho dopytu nad ponukou nepociťujeme prekážku pri umiestňovaní a  predaji našej produkcie na  Slovensku – jediným limitujúcim faktorom by bola cena. Sme tzv. price taker, ktorý akceptuje cenu tvorenú trhom. Predávame a  budeme predávať našu produkciu na  Slovensku na  základe trhových podmienok, za trhovú cenu. Rozdielom v súčasnej situácii by mohlo byť iné nasadzovanie našich jednotlivých typov výrobných zdrojov v  závislosti od aktuálnej ceny a dopytu na trhu.

Na  konec mi dovolte provokativní otázku. Slovensko je trošku specifické v obchodování s elektřinou v rámci EU. Za prvé je to „exportní přirážka“ na doma vyrobenou elektřinu, tedy systémové služby na vývoz. Za  druhé, povinností Slovenských elektráren je dodávat elektřinu za regulovanou cenu. Jak to vypadá s  těmito ochranářskými opatřeními v  roce 2009, očekáváte nějaké změny? Pretože sme najväčším výrobcom na Slovensku a  vzhľadom na  skutočnosť, ktorú som spomínal už vyššie – my prijímame trhové podmienky, my ich nediktujeme – je ťažké povedať, čo prinesie budúcnosť. Sme presvedčení, že exportný poplatok by mal byť zrušený, pretože tu nie je nedostatkový trh z pohľadu možností siete UCTE a disponibilných prenosových kapacít. Okrem toho sme presvedčení, že trh má efektívne nástroje, a  myslím si, že nie je potrebné predlžovať túto reguláciu. Vývoj ukázal, že trh je sebestačný, iba ho musíme nechať fungovať. Opakujem, sme tu na  to, aby sme umiestňovali výrobu na  Slovensku, aby sme vyrábali pre spotrebu domácností a  ostatných slovenských spotrebiteľov. Sme tu, aby sme dokončili výstavbu nových, nielen jadrových, investícií a vytvorili množstvo pracovných miest tak, ako sme tu aj na to, aby sme podporovali nediskriminačný, konkurenčný a transparentný trh. Děkuji za rozhovor.

Už několik měsíců se připravuje tržní propojenie českého a  slovenského trhu s  elektrickou energií. Jaké výhody plynou pro SE z tohoto propojení? Pozrime sa na  veľké referenčné burzy v  Európe, ako sú EEX s  500 TW výkonu, španielsky, portugalský a  taliansky trh pokrýva 300 TW. Slovenský trh pozostávajúci z 30 TW nemôže byť konečným cieľom pre zabezpečenie dostatočnej likvidity a  to nielen pre obchodovanie so základnými produktmi elektriny so skutočnými dodávkami, ale hlavne pre trh s energetickými derivátmi (futures), ktorý je potrebné posilniť. Trhové prepojenie by teoreticky mohlo priniesť efektívnejšie prerozdelenie energie medzi prepojenými trhmi a  konvergenciu cien, alebo v lepšom prípade vytvorenie jedinej cenovej oblasti. Inými slovami, trhové prepojenie eliminuje kontrahované pohyby energie medzi zónami s  rôznymi cenovými úrovňami. Preto tento krok vítame pri upevňovaní slovenského trhu a jeho čoraz väčšie prepojovanie s  českým trhom. Slovensko bude mať organizovaný spotový trh, ktorý v súčasnosti chýba. Okrem toho, exportný poplatok by mal byť zrušený, čo prinesie viac likvidity na  trh a  umožní efektívnejšie

O DOTAZOVANÉM NICOLA COTUGNO je strojní inženýr. V letech 1991-2000 působil na různých pozicích v oblasti tepelných elektráren ENEL. V letech 2000 až 2002 měl na starosti řízení rozvoje úseku Energy Management v INTERPOWERu, v letech 2002 až 2005 zodpovídal za oblast Metering, Settlement and Fuel Management v ENEL Produzione SpA. V letech 2005 a 2006 byl ředitelem v oblasti Energy Management ve společnosti ENELViesgo (Madrid, Španielsko) a od roku 2006 do současnosti je ředitelem obchodu Slovenských elektráren. Kontakt na dotazovaného: [email protected]

11

E

L

E

K

T

R

O

Rok a půl obchodování na Energetické burze Praha Rozhovor s Davidem Kučerou, generálním sekretářem Energetické burzy Praha

E

N

E

R

G

E

T

I

K

A

V čísle 2/2007 jsem se ptal pana Kučery, generálního sekretáře Energetické burzy Praha (PXE), na zaměření a plány pražské energetické burzy, jejíž činnost byla fakticky odstartována v srpnu 2007. Po roce a půl je již vhodná doba pro ohlédnutí za výsledky činnosti a pro posouzení, zda PXE naplnila očekávání do ní vkládaná.

Pane Kučero, mohl byste ve stručnosti ukázat hlavní milníky pražské energetické burzy (PXE) po zahájení obchodování? Důležitých událostí, kterými PXE ve  své krátké existenci prošla, byla celá řada. Chtěl bych zmínit získání dvou tvůrců trhu, dohodu s  Operátorem trhu ohledně spolupráce na spotovém trhu, zahájení OTC clearingu a zejména naše regionální expanze. Obdrželi jsme licenci od České národní banky, která nám v brzké době umožní vypsat produkty s finančním vypořádáním, což bude další výrazný milník v rozvoji burzy. Zcela novým produktem, kterým jste zahájili prodej elektřiny na PXE, byl Compound produkt. O co šlo a jak tento produkt hodnotíte s  odstupem času? Budete něco podobného opakovat i do budoucna? Mezi první významné události patřilo zahájení obchodování s  tzv. složeným produktem (Compound). Od  samého počátku po  oznámení záměru spustit obchodování s elektrickou energií jsme čelili kritice, že obchodování na burze bude znamenat skokové zdražení cen. Compound byl nástroj, jak jakémukoliv razantnímu výkyvu zabránit a přechod mezi aukční tvorbou cen ke tvorbě kontinuální co nejvíce „vyhladit“. V tomto ohledu produkt splnil svoji roli bezezbytku. Měl však rovněž i pozitivní vliv na obchodování samotné. Možnosti nakoupit elektřinu na dva roky dopředu využila řada obchodníků a díky tomu se trh velmi rychle rozpohyboval. Jaké produkty nabízíte od  té doby a  jaká množství se obchodují prostřednictvím PXE? Mohl byste našim čtenářům popsat vývoj obchodování s nabízenými produkty? Na PXE lze nyní obchodovat se všemi základními standardními futures produkty na elektrickou energii s fyzickým vypořádáním. Co se objemu obchodů týče, tak v roce 2008 se nám podařilo zobchodovat na burze více než 32,7 TWh, což reprezentuje zhruba 55 % celkové spotřeby v České republice - ta se pohybuje kolem 60  TWh. Uvědomíme-li si, jak je trh mladý, považujeme to za úspěch. Na PXE jsou dva tzv. market makeři. Jsou jimi ČEZ a E.On. Co přesně znamená tato

12

role a jak jste s oběma market makery spokojeni? Hlavní úlohou market makera, neboli česky tvůrce trhu, je udržování likvidity. Jinými slovy se tedy tvůrce trhu stará o  to, aby byla na  trhu neustále nabídková a  poptávková cena, čímž umožňuje komukoliv kdykoliv prodat či nakoupit základní obchodované produkty. Nutno předeslat, že činnost tvůrce trhu klade na společnost poměrně vysoká rizika a zdaleka ne každý účastník obchodování by mohl tento servis vykonávat. Na druhou stranu tvůrce trhu je za svůj servis, který trhu poskytuje, odměňován v podobě nižších poplatků za  obchodování. Vysoko oceňuji činnost našich stávajících tvůrců trhu a  bohužel musím konstatovat, že se PXE doposud nepodařilo dohodnout s žádným třetím subjektem, který by si na  tuto funkci troufl. To neříkám s despektem vůči ostatním obchodníkům, chci pouze demonstrovat, o  jak náročnou činnost se jedná. Jak se dá na  PXE obchodovat? Je nutný vstup na burzu a co to obnáší? Jsme otevřenou platformou a všichni účastníci obchodování mají naprosto stejné podmínky. Neexistují výjimky. PXE nabízí možnost obchodovat na jedné platformě elektřinu s místem dodání ve třech zemích – Česku, Slovensku a od 1.3. také rovněž v Maďarsku. Jednotlivé země mají také mírně odlišné požadavky na obchodníky. Pokud bychom měli ale popsat, co vše je nutné udělat pro vstup na příkladu českého trhu, pak bychom mohli celý proces shrnout do následujících pěti kroků:  Budoucí účastník obchodování musí

být držitelem příslušných licencí od  regulátorů pro obchodování s elektřinou a zároveň musí být subjektem zúčtování u příslušného provozovatele přenosové soustavy.  Účastník obchodování musí mít uzavřenu Smlouvu o  zajištění zúčtování s  jednou z clearingových bank.  Následuje podpis smlouvy s  PXE o  vzniku oprávnění k  uzavírání obchodů na Energetické burze Praha.  Poté si účastník zvolí z  nabídky PXE způsob komunikačního či aplikačního připojení do obchodního systému burzy.  Po  složení vstupní marže na  zajištění obchodu PXE aktivuje účastníkovi obchodování jeho účet a tento může začít obchodovat. Celý proces není složitý a naši pracovníci jsou všem zájemcům plně k dispozici se svojí asistencí při kterémkoliv z výše uvedených kroků. Kolik máte v  současné době členů burzy? Jak se vyvíjí počet účastníků? Burza má nyní třicet účastníků obchodování. Na našem trhu jsou již nyní zastoupeni prakticky všichni významní mezinárodní hráči aktivní v ČR. Počítáme, že počet účastníků bude nadále růst, ale je možné, že některé malé firmy ukončí svoji aktivitu na  PXE, protože burzovní obchodování je vhodné opravdu zejména pro aktivní obchodníky. Ve střední Evropě i před zahájením činnosti PXE figurovalo několik burz s elektřinou, např. německá EEX, rakouská EXAA, polská Gielda. Proč vlastně vznikla nová burza na takto malém hracím poli?

M A G A Z Í N

Hlavním důvodem byl fakt, že v ČR do té doby prakticky žádný organizovaný trh s elektřinou nefungoval, s výjimkou spotového trhu OTE, který nebyl hlavním předmětem našeho zájmu. Právě v tom jsme viděli obrovskou příležitost, kterou jsme se silným zázemím Burzy cenných papírů Praha chtěli využít. Primárním záměrem PXE bylo nabídnout obchodování s futures. To v Evropě nabízí pouze EEX a  Noordpool, takže trh není tak plný, jak se na první pohled zdá. Od samého počátku projektu PXE jsme chtěli vytvořit mezinárodní platformu, což se nám snad daří. Myslíte si, že se daří naplnit očekávání, která byla a jsou do PXE vkládána? Myslím, že ano, jedná se o  dlouhodobý proces. Myslím, že se daří postupně přesvědčit jednotlivé obchodníky o výhodách obchodování na  burze a  řada z  nich již pochopila přínosy, zejména bezpečnost obchodování a eliminaci rizika negativních domino efektů, které burza přináší. Pro veřejnost PXE přinesla transparentnost cen a dnes i každý laik, kterého to zajímá, ví, že elektřina je obchodovatelná komodita a co elektřina stojí. Důkazem toho jsou naše grafy cenového vývoje, které se čas od  času objeví v  českých denících. Burza ale nevyřeší problém vysokých cen, může pouze napomoci k  tomu, že cena, kterou koneční zákazníci platí, je férová. A  v  tomto ohledu si myslím jsme na velmi dobré cestě. Co Vy osobně považujete za největší úspěch PXE od srpna 2007? Bezesporu fakt, že jsme komunitou obchodníků s elektrickou energií bráni jako trh, na kterém má smysl obchodovat. Musíme si uvědomit, že jsme burzu zakládali za podmínek, kdy veškeré obchodování v  ČR probíhalo bilaterálně. Energetická burza zde byla pro mnohé prakticky neznámým pojmem. Z počátku na nás většina trhu pohlížela možná s despektem a s pocitem, že představujeme prodejní platformu ČEZu. Myslím, že nyní již všichni pochopili, že nám primárně jde o rozvoj transparentního trhu nejen v ČR, ale v  celém regionu CEE a  domnívám se, že se postupně stáváme pevnou součástí energetického businessu v regionu. Co se naopak z Vašeho pohledu nedaří, kde si myslíte, že se ještě můžete zlepšit? Jednoznačně máme ještě hodně práce ve zvýšení likvidity. Jsme sice spokojeni s dosaženými výsledky, tj. naším tržním podílem, ale přesto bychom rádi několikanásobně zvýšili objem zobchodované elektřiny. S energií se stále ještě neobchoduje tak, jak by si tato komodita zasloužila, a  doufáme, že se nám toto podaří zlepšit. Lze toho dosáhnout zejména obchodováním finančních futures. Tyto derivátové produkty umožní například

výrobcům elektrické energie lépe uplatňovat svoji produkci na trhu a například dodavatelům konečným zákazníkům, včetně domácností, nabízet atraktivnější produkty. Důležitým aspektem každého obchodování je cena komodity. Do vzniku PXE se český trh s elektřinou do značné míry orientoval podle cen lipské burzy EEX. Jak byste porovnal cenové relace EEX a PXE? Lipská burza byla a  bude benchmarkem pro ceny elektřiny v celém regionu. To znamená, že cenový vývoj ceny elektřiny v  Čechách bude vždy do  určité míry korelovat s cenou v Německu. Diference bude dána cenou přeshraničních kapacit. To však neznamená, že PXE z tohoto důvodu nemá význam. Pro obchodníky je důležité mít k  dispozici platformu, na které mohou obchodovat elektřinu v místě dodání v ČR. V krátké historii PXE ceny v ČR konvergovaly k cenám v Německu a lišily se +/- o 1 EUR/MWh. To platilo až do  začátku roku 2009, kdy diference mezi cenami v  ČR a  Německem narostla na více než 6 EUR za MWh, což je větší diference než před startem obchodování na PXE. Nikdo nám nebyl schopen rozumně zdůvodnit, proč tomu tak je… V  únoru 2008 jste zahájili denní obchodování a ve stejné době zahájil Operátor trhu s  elektřinou blokové obchodování. Na  první pohled to vypadalo jako ostrý konkurenční souboj. Proč jste zahajovali denní obchodování a jak to hodnotíte s odstupem roku? Denní obchodování jsme potřebovali mít v eurech. Bylo a je to pro nás nezbytnou podmínkou, která nám v  budoucnu umožní obchodování produktů s  finančním vypořádáním. OTE nebylo v  té době schopno tuto službu zajistit v eurech, proto jsme museli otevřít vlastní trh. Nyní se situace změnila, PXE nemusí nezbytně operovat vlastní spotový trh. Pokud lze spolupracovat s někým jiným, kdo spot provozuje, rádi to uděláme. Je pro nás nezbytné, aby obchodování na spotu bylo správně vypořádané, aby spotový trh mohl být použit pro vypořádání finančních futures a  aby případně bylo možno realizovat fyzické dodávky na základě kontraktu zobchodovaného jako finanční futures. Škoda, že jsme se s OTE nedohodli na této spolupráci už před rokem, myslím, že chyba byla na obou stranách. Jak úspěšné je denní obchodování v porovnání s klasickými blokovými produkty? Je velmi úspěšné, i když z našeho pohledu se jedná o doplňkovou službou pro naše obchodníky. Objemy jsou již z  principu mnohem nižší. Do  budoucna bychom však tyto produkty chtěli nahradit finančními futures a  takto motivovat obchodníky v  používání hodinového spotového trhu.

Před koncem roku 2008 změnila mateřská společnost PXE, Burza cenných papírů Praha, svého majitele. Jaký si myslíte, že to může mít vliv na PXE? Domnívám se, že nám to pomůže zejména při naší regionální expanzi, ve  které chceme určitě pokračovat. Vídeňská burza již velmi jasně deklarovala zájem rozvíjet PXE, takže se těšíme na budoucí spolupráci. PXE má v rámci společností sdružených pod Vídeňskou burzou coby akcionářem poněkud zvláštní postavení a  má od  svých nových vlastníků velkou svobodu v rozhodování o dalším rozvoji. To je pro nás samozřejmě velmi příjemné a vážíme si této důvěry a flexibility. Hodláte vstupovat i na jiné trhy a co od toho očekáváte? Ano. Regionální expanze je naším cílem, kterým jsme se nikdy netajili. Vždy však na  trh vstupujeme až po  důkladné analýze a s přesvědčením, že daný krok má smysl nejen pro burzu samotnou, ale má logiku i pro účastníky obchodování. Pracujeme na  tom, aby do  konce roku 2009 přibyla do  našeho portfolia další země. Chystáte pro český trh nějaké novinky? Prozradíte nám jaké? Pro nás je velmi očekávanou událostí spuštění společné platformy na  denní produkty s OTE. To by se mělo stát od 1. dubna tohoto roku. Pevně věřím, že vše půjde tak, jak jsme si naplánovali, a že našim účastníkům se tak dostane možnosti obchodovat na  likvidním trhu s  denními produkty. Další novinkou bude očekávané spuštění „Market Couplingu“ se Slovenskem, které jistě bude mít pozitivní dopad i na obchodování na PXE. Děkuji ta rozhovor.

O DOTAZOVANÉM DAVID KUČERA byl jmenován na post generálního sekretáře Energetické burzy Praha na jaře 2007. S obchodováním s elektřinou má dlouholeté zkušenosti, které získal na postu finančního ředitele a člena představenstva švýcarské společnosti Atel Energy AG (původně Entrade AG), kde pracoval od května 2000, tj. prakticky od založení této společnosti. Před nástupem do Entrade/Atel Energy AG pracoval ve společnosti Patria Finance, a.s., v oddělení Corporate Finance. David Kučera je absolventem ČVUT – fakulty elektrotechnické a Clemson University v USA, odkud si odnesl titul MBA. Kontakt na dotazovaného: [email protected]

13

E

L

E

K

T

R

O

Vývoj obchodovania elektriny na platforme SPX

E

N

E

R

G

E

T

I

K

A

V roku 2005 vznikla spoločnosť SPX, s.r.o., ktorá prevádzkuje platformu, na ktorej je možné obchodovať elektrinu na Slovensku. Jej zameranie bolo najprv vymieňanie informácií za účelom znižovania odchýlok troch najväčších obchodníkov na  Slovensku, neskoršie sa stala čoraz viac vyhľadávanou možnosťou, ako nakúpiť alebo predať elektrinu. Článok približuje vývoj a možnosti obchodovania na tejto platforme.

Michal Bella, M.B.A., SPX, s.r.o.

2007 Zobrazené

VÝVOJ MOŽNOSTÍ OBCHODOVANIA PROSTREDNÍCTVOM SPX Od  roku 2005 bola platforma SPX prevádzkovaná najmä ako výveska na  výmenu informácii účastníkov portálu bez možnosti anonymného obchodovania ponúk a  dopytov. Od  implementácie priameho obchodovania v  máji 2007 mali účastníci portálu možnosť obchodovať diagramy, štandardné a doplnkové produkty v národných menách a profiloch SEPS, ČEPS, MAVIR, APG a PSE, z ktorých sa do konca roku 2008 na SPX ujal len profil SEPS. V júli 2007 bola ku komunikácii s užívateľmi portálu pridaná možnosť zasielania instatných správ prostredníctvom messengera, ktorý sa osvedčil, a  pomohol zvýšiť potrebnú interakciu užívateľa s  portálom. Dôležitým míľnikom v histórii SPX je bez pochyby zabezpečené prihlasovanie s  elektronickými certifikátmi od  apríla 2008, čo okrem vyššieho stupňa ochrany prinieslo aj prvé dlhodobé obchody na SPX. Jednoduchosť obsluhovania platformy a  pružnosť pri realizácii požiadaviek zákazníkov SPX vo významnej miere podmienili zvýšený záujem o služby portálu SPX, s re-

Zobrazené počty

Realizované obchody

2008

2009*

ponuky (GWh)

611

4 801

1 747

dopyty (GWh)

289

10 667

2 990

ponúk

493

3 160

379

dopytov

920

3 648

300

množstvo (GWh)

7

1 035

524

počet

56

494

43

490 780

72 794 057

30 096 601

celková cena (€)

Tabuľka č. 1: Základné ukazovatele obchodnej platformy SPX v rokoch 2007 až 2009 *Pozn.: Údaje za rok 2009 sú iba za mesiac január

álnym predpokladom ďalšieho nárastu počtu účastníkov. V  súčasnosti umožňuje platforma SPX okrem obchodovania ponúk v  profile SEPS opäť možnosť obchodovania v profiloch ČEPS alebo  MAVIR. V  kontexte pripravovaného Market Couplingu sú otvorené ďalšie možnosti a  taktiež potenciál poskytnúť služby účastníkom SPX, ktorí aktívne obchodujú aj mimo elektrizačnej sústavy Slovenska. Predpokladom je pretrvávajúci záujem klientely a  rozhranie umožňujúce obchodovanie štandardných a  doplnkových produktov.

majú užívatelia SPX okrem obchodovania štandardných produktov možnosť obchodovať aj denné a  viacdňové, resp. mesačné, diagramy. Pri zverejňovaní anonymných diagramov majú účastníci možnosť definovať obchodovateľnosť týchto produktov aj po častiach, t.j. akceptovanie jednotlivých celých hodín alebo možnosť čiastočnej akceptácie výkonu v jednotlivých hodinách. Cenu pri obchodovaní štandardizovaných krátkodobých a forwardových produktov na SPX ovplyvňuje najmä cenová hladina v Čechách a v Nemecku, ktorú obchodníci sledujú na obrazovkách obchodných platforiem a  búrz, a  v  interakcii s nimi stanovujú svoje ceny. Výsledná cena, za ktorú sa produkty zobchodujú, sú vždy otázkou stretnutia kriviek ponuky a  dopytu.

OBCHODOVANÉ PRODUKTY V porovnaní s inými obchodnými platformami, ako napr. GFI, ICAP či SPECTRON,

100

523,9 GWh 30.1 mil. €

82

2007: 2008: 2009:

82

56 kontraktov 494 kontraktov 43 kontraktov

7,37 GWh 1 035 TWh 1,035 0,524 TWh

€ 490 780 € 72 794 057 € 30 096 601

550 500 450

80

317,2 GWh 24.2 mil. €

56 50

300

48 44

43

40

34

35 198,4 GWh 12.6 mil. €

139,7 GWh 10.8 mil. €

49,4 GWh 25,7 GWh 3.9 mil. € 1.8 mil. €

7,0 GWh 0.4 mil. €

2008-06

2008-05

2008-04

2008-03

2008-02

2008-01

2007

0

Obrázok č. 1: SPX – Celkový objem zobchodovanej elektriny a kontraktov v profile SEPS od 19.7.2007 do 31.1.2009

14

50

20,5 GWh 24,5 GWh 1.6 mil. € 1.9 mil. €

0 2008-11

9,6 GWh 0.6 mil. €

100

2008-10

11,8 GWh 0.8 mil. €

150

137,5 GWh 8.1 mil. €

13

2008-09

7,4 GWh 0.5 mil. €

14

2008-08

93,5 GWh 6.2 mil. €

2008-07

20

17

250 200

30

2009-01

45

[Zobchod dované GWh]

350 60

2008-12

[Poet k kontraktov]

400

3500 416

410

450

424 3166

[Zverejne ené GWh]

400

378 325

312

2500 298

1888 255

311 236

1000

175

163

1188

791

790

100

684

500 252

445

339 163

46

250

150

809

561 578

45

1747

200

144

61

300

176 189

59

300

284

244

246

296

192

221

1500

350

2331

305

2000

87

2990

379

391

[Poet ponú úk a dopytov]

3000

417

393

384

50

238 114

55 0

ponuky predaja v GWh

dopyty nákupu v GWh

poet ponúk predaja

2009-01

2008-12

2008-11

2008-10

2008-09

2008-08

2008-07

2008-06

2008-05

2008-04

2008-03

2008-02

2008-01

0

poet dopytov nákupu

Obrázok č. 2: SPX - Celkový objem zverejnených ponúk a dopytov v profile SEPS od 1.1.2008 do 31.1.2009

Medzi najčastejšie obchodovanými krátkodobými produktmi na SPX patrí baseload, peak, high tariff, low tariff a diagramy. Pri dlhodobých produktoch prevažuje mesačný baseload a futures ročného baseloadu.

VÝVOJ OBCHODOVANIA S ELEKTRICKOU ENERGIOU NA SPX Prvá ponuka – 10 MW weekend baseload – bola na portáli SPX zobchodovaná dňa 19.7.2007. Vývoj obchodovania s odovzdávacím/preberacím miestom slovenská prenosová sústava najlepšie dokumentuje tabuľka č. 1 a graf na obrázku č. 1. Celkový objem zverejnených ponúk a dopytov od  začiatku roku 2008 dokumentuje graf na obrázku č. 2.

OBCHODOVANIE VNÚTRODENNÝCH DIAGRAMOV NA PORTÁLI SPX Spoločnosť SPX, s.r.o. otvorila od 1.1.2009 modul Intraday (vnútrodenné obchodovanie) a  účastníkom portálu SPX, ktorí jej udelili mandát, umožní odosielanie dát akceptovaných vnútrodenných diagramov do informačného systému zúčtovateľa odchýlok. Webové rozhranie SPX používa 6 štvorhodinových seáns s uzávierkou 1 hodinu pred začiatkom každej z nich. Dáta podpísané kvalifikovaným elektronickým certifikátom bude

platforma SPX odosielať v  súlade s  Prevádzkovým poriadkom SEPS, a.s., so štandardmi ETSO (European Transmission System Operators) a  ETSO Scheduling System (ESS), t.j. s  príslušnými štandardmi pre vnútrodennú registráciu diagramov ESS 3.0. pri využití formátu ESS XML (V3R1). Začiatok testovania odosielania dát vnútrodenných diagramov na  obchodnej platforme SPX bol predbežne stanovený na marec 2009 a presný dátum bude oznámený na stránke www.spx.sk.

NOVÉ FUNKCIONALITY V ROKU 2009 Od  1. februára 2009 zaviedol portál SPX možnosť nastavenia limitov medzi protistranami, individuálne na nákup a predaj. Účastníci SPX majú možnosť nastavenia limitu ako maximálne povolenú výšku v  € a  taktiež ako maximálne povolené obdobie, napr. obchodovanie denných, týždenných, mesačných alebo ročných produktov. Od februára 2009 bola tiež aktivovaná možnosť obchodovania v profiloch ČEPS a MAVIR a archív platformy SPX už eviduje prvé zverejnené a akceptované ponuky v uvedených profiloch. Podobne ako pri obchodovaní v  SEPS (s  výnimkou Intraday) ostáva účastníkom SPX povinnosť nominovať uzavreté kontrakty manuálne u  príslušných operátorov prenosových sústav. Novinkou pre účastníkov SPX je už spomenutý modul Intraday s predpokladaným nábehom do ostrej

O spoločnosti SPX, s.r.o. Spoločnosť SPX, s.r.o. bola založená v januári 2005, sídli v Žiline a je poskytovateľom informačných a sprostredkovateľských služieb pri obchodovaní elektrickej energie prostredníctvom obchodnej platformy SPX (www.spx.sk). Služby portálu SPX v  súčasnosti využíva 34 spoločností, výrobcov, dodávateľov elektriny a obchodníkov s elektrinou na Slovensku, v Českej republike, Maďarsku, Rakúsku a vo Veľkej Británii. Spoločnosť SPX, s.r.o. pravidelne organizuje odborné konferencie so zameraním na aktuálne témy v oblasti obchodovania s elektrinou a oblasti energetickej legislatívy v regióne strednej Európy. Konferencií SPX sa pravidelne zúčastňujú zástupcovia Českej a Slovenskej elektrizačnej a prenosovej sústavy, českého Operátora trhu s elektřinou, Ministerstva hospodárstva SR, Úradu pre reguláciu sieťových odvetví a subjektov českého a slovenského trhu s elektrinou.

prevádzky od  apríla 2009. Podmienky služby odosielania dát vnútrodenných diagramov do informačného systému zúčtovateľa odchýlok sú uvedené v  Mandátnej zmluve, ktorej vzor sa nachádza na úvodnej stránke SPX.

ZÁVER Obchodná platforma SPX nemá žiadneho tvorcu trhu, nevystupuje ako centrálna protistrana a  ani neposkytuje clearingové služby tak, ako to je bežné na burzových platformách. Napriek tomu SPX predstavuje platformu, ktorá sa teší rastúcemu záujmu obchodníkov pre svoju jednoduchosť a  flexibilitu. Perspektívne sa objem obchodovania na tomto trhu môže zväčšiť pripravovaným Market Couplingom na báze denného obchodovania na profile ČEPS – SEPS. So zvyšujúcim záujmom o obchodovanie na portáli SPX budú pribúdať aj ďalšie tu nespomenuté možnosti a funkcionality, o ktoré prejavia záujem účastníci obchodovania.

O AUTOROVI MICHAL BELLA, M.B.A. je od júna 2006 poverený obchodným rozvojom a zabezpečovaním prevádzky portálu SPX. Poznatky a skúsenosti v oblasti obchodovania elektriny získal v českej spoločnosti Taures, a.s., kde pracoval v divízii Analýzy a poradenstvo. Jeho predchádzajúca pracovná skúsenosť bola v britskej spoločnosti Marcus Evans, Ltd., kde pracoval ako team leader v sales divízii Life Sciences. Michal Bella je absolventom Vysokej školy manažmentu v Trenčíne, kde študoval bakalársky a MBA program City University of Seattle so zameraním na finančný manažment. Kontakt na autora: [email protected]

15

E

L

E

K

T

R

O

Elektronické obchodovanie s elektrinou RNDr. Ján Pišta, riaditeľ sekcie Nákup a manažment portfólia, Stredoslovenská energetika, a.s.

ÚVOD Človek ani nemusí byť pamätníkom, aby si spomenul, ako sa elektrina nakupovala a  predávala pred liberalizáciou trhu. Veď to bolo len pred niekoľkými rokmi. Vtedy existovalo niekoľko veľkých integrovaných podnikov vlastniacich prostriedky pre výrobu, prenos aj distribúciu elektriny. Tí ju dodávali priamo koncovým odberateľom. Vzťah medzi dodávateľom a  odberateľom vznikol v  podstate automaticky pripojením odberného miesta do siete. Pre odberateľa neexistovala možnosť zmeny dodávateľa a  keďže dodávateľ bol vlastníkom generátorov s  dostatočnou produkciou a  sietí s  dostatočnou kapacitou, neexistovala preňho potreba nakupovať ani predávať elektrinu mimo svojej sústavy. V  trochu komplikovanejšej situácii bol dodávateľ, ktorý nevlastnil výrobné zariadenia. Ten bol nútený elektrinu nakupovať väčšinou od dominantného výrobcu vlastniaceho viac ako 95 % výrobných kapacít v danej krajine, resp. oblasti. Hoci povinnosť dodržiavať určité hodnoty výkonu pri odbere aj dodávke elektriny existovala neustále, hodinový diagram dodávky je používaný pre jej zazmluvnenie len niekoľko rokov. Pôvodne bol dodávateľ aj odberateľ povinný rešpektovať a  dodržiavať iba stanovenú hodnotu maxima odoberaného výkonu a  dojednaný ročný objem s  určitou toleranciou. Neskôr k  maximu pribudlo minimum, čím vzniklo pásmo, v ktorom bol dodávateľ povinný udržať svoj celkový výkon, ktorý však stále nakupoval za priemernú jednotkovú cenu. Až liberalizácia trhu začiatkom tohto tisícročia priniesla do našich krajín širšiu paletu možností obstarania elektriny. Začali sa osamostatňovať niektorí veľkí odberatelia, ktorí sa pokúšali elektrinu nakupovať od viacerých dodávateľov. Dominantné podiely veľkých výrobcov sa začali štiepiť vďaka privatizačnému procesu. Zrazu bolo možné nakúpiť elektrinu aj z  iných zdrojov. S  rastúcim počtom príležitostí, ako zobchodovať elektrinu, sa tiež začali objavovať obchodníci s elektrinou. Celý proces liberalizácie trhu s  elektrinou bol napokon zavŕšený prijatím novelizovaných zákonov a  vyhlášok definitívne upravujúcich a  vymedzujúcich postavenie jednotlivých účastníkov trhu s elektrinou.

16

E

N

E

R

G

E

T

I

K

A

Jednou z najmladších komodít obchodovaných na komoditných trhoch je nepochybne elektrina. Od  ostatných komodít sa zásadne odlišuje svojou neskladovateľnosťou. Elektrinu nemôžete kúpiť ako ropu, uhlie, alebo pšenicu a v prípade nepriaznivého vývoja ceny si ju ponechať v zásobníkoch, prístavoch, alebo dokonca v tankeroch na mori a počkať na vyššie ceny. Už v momente jej nákupu je stanovený termín jej dodávky. To však vôbec nie je dôvod k tomu, aby pre obchodovanie s ňou bolo potrebné vytvárať špeciálne mechanizmy, procedúry, alebo aplikácie. Mnohé medzinárodné komoditné burzy, alebo brokeri používajú pre jej obchodovanie v princípe rovnaké pravidlá a aplikácie ako pre plyn, ropu, uhlie, alebo emisné povolenky. PRODUKTY Keďže elektrina sa nedá skladovať, je potrebné počas transakcie okrem objemu a ceny pevne stanoviť aj čas, kedy bude dodaná. Tak vznikli rôzne štandardizované produkty ako základné pásmo, špička, vysoká tarifa, nízka tarifa a pod. Prehľad najčastejšie používaných štandardných produktov je v tabuľke č. 1. Samozrejme, elektrinu je možné obchodovať aj vo forme hodinového diagramu, kedy je možné pre každú hodinu stanoviť inú hodnotu výkonu.

Peakload, Off-peak, HT a  LT sa zvyknú ešte rozlišovať podľa toho, či zohľadňujú štátne sviatky, alebo nie. Burzy s  elektrinou a  obchodné platformy majú tieto produkty definované fixne na  pondelok až piatok bez ohľadu na to, či niektorý z týchto dní je v  niektorej krajine štátnym sviatkom, alebo nie. Zmluvnej dohode sa však medze nekladú, a tak je možné individuálne sa dohodnúť, že tieto produkty budú sviatky zohľadňovať. Okrem týchto produktov sa občas objavujú rôzne ich časti ako samostatné produk-

Typ produktu

Hodiny

Základné pásmo (baseload)

00–24; všetky hodiny a všetky dni v časovom období

Špička (peakload)

08–20; iba počas pracovných dní

Mimošpička (off-peak)

00–08 a 20–24; iba počas pracovných dní

Vysoká tarifa (HT)

06–22; iba počas pracovných dní

Nízka tarifa (LT)

00–06 a 22–24; iba počas pracovných dní

Tabuľka č. 1: Obchodované produkty

Obrázok č. 1: TFS Centrel Short obrazovka

M A G A Z Í N

Obrázok č. 2: ICAP Overview obrazovka

ty, avšak s dobou dodávky obmedzenou iba na nasledovný deň, napríklad sunshine (0608), sunset (20-22), business (08-16) alebo afternoon (16-20). Dôležitým parametrom každého produktu je časové obdobie, počas ktorého bude realizovaná dodávka. Vo veľkej väčšine prípadov sa časové obdobie odvodzuje od kalendára. Poznáme tak ročný, kvartálny, mesačný, týždenný, víkendový alebo denný baseload a pod. Pokiaľ sa obe strany transakcie nedohodnú inak, všetky tieto kontrakty sú typu take-or-pay, čo znamená, že všetky ceny, objemy a časy sú pevné a nemenné a ako také budú aj vyfakturované a to bez ohľadu na fyzickú schopnosť zúčastnených strán elektrinu dodať, resp. odobrať. Rozdiely v  dodávkach, resp. odberoch, ku ktorým nevyhnutne dochádza, sú riešené v rámci procesu zúčtovania odchýlok, kedy príslušný systémový operátor, ktorý eviduje saldo výmeny medzi protistranami vo svojej oblasti, vyhodnotí fyzickú dodávku, resp. odber, každého účastníka tejto výmeny a  rozdiel oproti zmluvným hodnotám vyúčtuje vo forme platby za  odchýlku. Hoci samotná veľkosť odchýlky je daná jednoznačne ako rozdiel medzi skutočne odobranou (dodanou) a nakúpenou (predanou) elektrinou, proces získavania nameraných hodnôt a mechanizmus zúčtovania odchýlok sa môžu v rôznych oblastiach líšiť. Pružnosť dodávky je možné riešiť nákupom opcií, ktoré nákupcovi dávajú možnosť rozhodnúť sa v budúcnosti, či nakúpenú (tzv. call option), resp. predanú (tzv. put option) elektrinu naozaj odoberie, resp. dodá, za cenu, ktorá je však zafixovaná už v čase uzatvorenia kontraktu. Predávajúci opcie má povinnosť túto elektrinu v prípade využi-

tia opcie dodať, resp. odobrať. Nákupca opcie zaplatí za opciu jej predajcovi opčnú prémiu, ktorú uhradí bez ohľadu na svoje budúce rozhodnutie o tom, či opciu využije, alebo nie. Elektrinu môžete zobchodovať viacerými spôsobmi:  priamo vo forme bilaterálneho kontraktu (tzv. OTC (Over-The-Counter) obchod) telefonicky, mailom, počas osobného obchodného jednania, listom, faxom a pod.,  sprostredkovane cez obchodníka (brokera), ktorý elektrinu od  Vás kúpi a  inému subjektu predá,  priamo, kliknutím na  anonymnú ponuku zverejnenú na  niektorej internetovej obchodnej platforme (TFS, ICAP, GFI, SPX),  cez energetickú burzu (Pražská energetická burza (PXE), Operátor trhu s elektrinou (OTE) – blokový trh),  cez aukčný (párovací) systém (OTE – denný trh, PXE – aukcia).

OBCHODNÝ SOFTWARE Na trhu existuje mnoho prevádzkovateľov internetových aplikácií a  webových stránok ponúkajúcich užívateľom priestor pre zadanie svojich ponúk. Tieto ponuky sú potom viditeľné pre všetkých prihlásených účastníkov tejto platformy, čím sa podstatne zvyšuje pravdepodobnosť ich zobchodovania. Slovenskú a českú elektrinu možno zobchodovať hlavne na platformách TFS, ICAP, GFI a SPX. Platformy sprostredkovateľov TFS, ICAP a  GFI sú postavené na  rovnakom software Trayport GlobalVision (www.trayport.com), ktorý používajú mnohí sprostredkovatelia, brokeri a  dokonca aj burzy po  celom svete a jeho dizajn a funkčnosť sa fakticky stali

štandardom. Preto neprekvapí veľmi podobný vzhľad a úplne identická funkčnosť. Tento systém je postavený na parametrizovateľných tabuľkách, ktoré si každý sprostredkovateľ môže nastaviť podľa potreby a  charakteru produktov, ktoré chce ponúkať k zobchodovaniu. V  jednej tabuľke môže byť viacero rôznych produktov zobrazených spoločne. U  každého produktu sú vždy zobrazené stĺpce s  množstvom a  cenou pre „bid“ (dopyt na nákup) a rovnaké stĺpce pre „ask“ (ponuka na  predaj). Dá sa nastaviť zobrazenie stĺpca s poslednou zobchodovanou ponukou a s indikáciou rastu, alebo poklesu ceny. Systém pracuje v reálnom čase, takže každý vidí okamžite všetky zmeny, ktoré sa udiali v jednotlivých produktoch. Každý sprostredkovateľ dáva svojim užívateľom možnosť definovať, s  ktorými protistranami môžu priamo obchodovať a  tak obmedziť obchodovanie v  prípade nedostatočného kreditu alebo neexistujúcej zmluvy. Podľa farby ponuky potom každý vidí, na  čo môže priamo kliknúť a  hneď to aj zobchodovať a  na  čo nie. Svoje ponuky vidí tiež farebne odlíšené od ostatných. Dajú sa zadávať tiež indikatívne ponuky, alebo podmienené ponuky, cez ktoré sa dajú obchodovať tzv. spready, teda rozdiely medzi rôznymi produktami. Zoznamy a štatistiky sú samozrejmosťou, hoci niektorí sprostredkovatelia obmedzujú hĺbku zobrazenej histórie. Sada produktov je na  týchto platformách viacmenej zafixovaná a zjednotená už dlhé roky. SPX je pôvodná slovenská platforma. Od predchádzajúcich sa podstatne líši dizajnom a aj funkčnosťou. Princíp je však rovnaký. Tiež umožňuje zadať anonymné ponuky aj s  cenou, na  ktoré je možno priamo kliknúť a  uzatvoriť tak obchod. Užívateľ si však na  rozdiel od  Trayport aplikácií sám zadáva kredit na  protistrany, pričom má možnosť obmedziť hodnotu kontraktu na nákup aj na predaj a tiež aj dobu dodávky. Na spoločnej obrazovke sú zobrazené len produkty s  aktuálnymi ponukami. Podobne ako v  Trayporte je možné obmedziť, respektíve nastaviť, ktoré produkty sa v  ktorých obrazovkách budú zobrazovať, takže užívateľ potom vidí iba to, o čo má záujem. Podstatný rozdiel, ktorý odlišuje SPX od Trayport platforiem, je v možnosti obchodovať aj diagramy. Užívateľ môže naimportovať na SPX ako svoju ponuku, alebo dopyt, ľubovoľný diagram s rôznymi hodnotami hodinového výkonu aj hodinovej ceny. Dokonca pritom môže umožniť čiastočné zobchodovanie jednotlivých hodín. To znamená, že záujemca nemusí zobrať celý diagram, ale iba tie hodiny, ktoré sa mu hodia, ba dokonca iba ich časť, ktorú potrebuje. Toto Trayport neponúka. SPX síce ponúka oveľa širšiu paletu rôznych produktov (hodiny 6-8, 20-22,

17

E

L

E

K

T

R

O

E

N

E

R

G

E

T

I

K

A

8-16, 16-20), no fakt je ten, že likvidita v nich je prakticky nulová. Užívatelia to skôr riešia zadaním diagramu. Sympatická je snaha SPX pružne reagovať na zmeny v slovenskej legislatíve. Napríklad hneď po  zavedení tzv. „exportného“ poplatku na  Slovensku SPX okamžite ponúkol možnosť zobchodovať importné práva. V  prvých mesiacoch sa tam objavili nejaké ponuky, no potom to ustalo, a tak SPX nedávno túto funkčnosť stiahol. Zaujímavú vec ponúka Trayport. Po uhradení nemalej čiastky, nainštalovaní špeciálnej klientskej aplikácie Trayport GlobalVision a  nastavení všetkých interface, sa dajú na jedinej obrazovke zobraziť všetky ponuky TFS, ICAP, GFI a iných platforiem postavených na Trayporte naraz. A nielen to! Cez túto jedinú obrazovku s jediným prihlásením sa ponuky zo všetkých nakonfigurovaných platforiem dajú tiež korektne a plnohodnotne obchodovať. Miesto troch, či viac monitorov vám teda postačí jediný. To je veľmi užitočné.

ENERGETICKÁ BURZA Zásadný rozdiel oproti spomínaným obchodným platformám je v  tom, že energetická burza sa aktívne zúčastňuje zobchodovaného kontraktu ako jedna z  protistrán – burza fyzicky nakupuje a fyzicky predáva. To si vyžaduje úplne iné, komplexnejšie zabezpečenie kreditného rizika. V  ostatných funkciách sa však viacmenej zhoduje s  obchodnými platformami. Tiež poskytuje svojim účastníkom aplikáciu, kde môžu zadávať anonymne svoje ponuky, prípadne klikať na zobrazené, a tak zobchodovať svoju elektrinu. Slovenskú a  českú elektrinu možno zobchodovať na  Pražskej energetickej burze (PXE). Český Operátor trhu s  elektrinou umožňuje v  rámci blokového trhu zobchodovať iba českú krátkodobú elektrinu. Každá burza prevádzkuje svoj obchodný systém. Vzhľad aj funkčnosť sa líšia navzájom a  podstatne sa líšia od  Trayport platform aj od SPX. PXE poskytuje k  obchodovaniu svoju aplikáciu PXE Monitor. Pred prihlásením sa do  systému PXE je potrebné najskôr vytvoriť VPN. Pre vytvorenie VPN a  pre prihlásenie je potrebný kvalifikovaný elektronický certifikát umiestnený na  USB tokene, ktorý vystaví vlastná certifikačná autorita PXE. PXE ponúka k  zobchodovaniu baseload a  peakload pre rôzne doby dodávky. Začiatkom minulého roku otvorila aj spotové obchodovanie s dennými a hodinovými produktami. Úplný zoznam je zverejnený na  stránke www.pxe.cz. Aplikácia PXE monitor obsahuje z pohľadu užívateľa množstvo okien a pôsobí pomerne neprehľadne. Nováčikovi trvá pomerne dlho, kým sa „rozkuká“. Kým Trayport platformy aj SPX poskytujú

18

Obrázok č. 3: PXE CZ futures obrazovka

na  jednej obrazovke pohľad na  všetky produkty a  oblasti, ktoré užívateľ potrebuje súčasne vidieť, PXE Monitor zobrazuje na rôznych obrazovkách CZ futures, CZ spot aj SK futures. V  marci pribudne HU futures. Pre zobrazenie hĺbky trhu rôznych produktov tiež treba často používať myš. Funkčnosť PXE Monitora sa v  niektorých rysoch podstatne líši od  toho, čo užívatelia poznajú z  Trayportu. Jedným kliknutím je napríklad možné zobchodovať celú hĺbku trhu. Niektorí užívatelia mali dokonca problémy, keď omylom zobchodovali elektrinu a  pritom chceli iba upraviť svoju ponuku. Klikli na  nesprávne miesto a  pri ukladaní zmenených hodnôt si neprečítali pozorne celý obsah editovacieho okna a obchod bol uzatvorený. Možnosť opravy pritom neexistuje. To je ďalší podstatný rozdiel oproti obchodným platformám. Kliknutie v PXE monitore nie je možné zobrať späť. Je to jednoducho kvôli tomu, že tu sa protistranou stáva burza, ktorá automaticky hneď po kliknutí zobchodovala aj ponuku s druhou protistranou (preto je jej otvorená pozícia v  každom okamžiku nulová) a  tieto dva obchody je veľmi ťažké stornovať. V  prípade obchodnej platformy vždy poznáte svoju protistranu, s ktorou sa dá dohodnúť na stornovaní obchodu.

VSTUP Zahájenie obchodovania prostredníctvom vybranej obchodnej platformy, alebo burzy, je tiež odlišný proces. SPX vám zriadi účet prakticky okamžite po tom, ako faxom dostane podpísanú zmluvu a  protokol s  požadovaným počtom užívateľských prístupov. SPX je čisto webová aplikácia, takže na vašom PC nie je potrebné nič inštalovať. Musíte mať po-

volenú javu a to je v podstate všetko. Vstup na  SPX je chránený kvalifikovaným elektronickým certifikátom, ktorý si po  obdržaní PINu zaregistrujete sami. SPX akceptuje certifikáty vydané všetkými bežnými certifikačnými autoritami. Po prvom prihlásení si nastavíte svoje parametre a identifikačné dáta. Sami si riadite zoznam protistrán, s ktorými môžete obchodovať. Zaregistrujete kontrakt a počkáte, kým Vám to vaša protistrana v systéme potvrdí. Potom si pre každú protistranu môžete nastaviť maximálne finančné limity extra na predaj a extra na nákup. Tiež môžete nastaviť maximálnu dobu kontraktu. Napríklad ak s  niekým môžete obchodovať maximálne mesačné kontrakty, tak nastavíte „mesiac“. Jednoduché, však!? TFS, ICAP a GFI tiež veľmi promptne pošlú záujemcovi podpísanú zmluvu a  po  obdržaní ním podpísaného exempláru zriadia účet. Operátori si od  vás vyžiadajú zoznam protistrán, s  ktorými budete môcť priamo obchodovať. Tento zoznam samozrejme operátor overí aj s protistranami. Potom vám pošlú link na inštalačný súbor s klientskou aplikáciou Trayport. Je to štandardná inštalácia. Pri prvom spustení vás Trayport vyzve na nastavenie prístupu na server brokera. Vyberáte priamu, alebo šifrovanú komunikáciu, alebo môžete nastaviť parametre vášho proxy servera. Potom zadáte už iba meno a  heslo a môžete obchodovať. Vstup na PXE vyzerá popri tomto ako beh na veľmi dlhú trať. Samotný proces je popísaný veľmi detailne. No vyplnenie, podpísanie a  orazítkovanie všetkých formulárov, zmlúv a  tlačív ešte neznamená koniec. Je potrebné požiadať banku o zriadenie špeciálneho účtu. Musíte si požiadať a následne si prevziať USB

M A G A Z Í N

Obrázok č. 4: SPX obrazovka

tokeny s elektronickým certifikátom. Vlastný kvalifikovaný certifikát vydaný autorizačnou certifikačnou autoritou vám nepomôže. A tak vám v porte počítača pribudne ďalší obsadený USB port. Až po tom, ako právnici PXE overia vašu dokumentáciu a existenciu špeciálneho bankového účtu s maržovým vkladom, dostanete USB token a  začnete inštalovať VPN aplikáciu a  PXE monitor. Občas sa vyskytnú problémy a vaše IT sa zapotí, kým všetko sprevádzkuje. Nesmiete však zabudnúť, že je to všetko kvôli vysokému kreditnému zabezpečeniu. Preto od vás PXE nevyžaduje žiadny zoznam protistrán. Tu môžete kliknúť na všetko, čo je kryté vašim maržovým vkladom. Ak ho máte na špeciálnom účte vyčerpaný, musíte ho navýšiť, ak chcete ďalej obchodovať.

CENOVÉ PODMIENKY VSTUPU A OBCHODOVANIA

samotná je vďaka prísnemu riadeniu svojho kreditného rizika voči svojim účastníkom ponímaná ako dôveryhodný partner s vysokým kreditom. Preto minulý rok implementovala možnosť registrácie bilaterálneho obchodu vo svojom systéme. Pôvodné protistrany tak dobrovoľne prenesú vzájomný záväzok na  záväzok s  burzou, čím úplne eliminujú vzájomné kreditné riziko. Za  kontrakt potom ručí burza. Ak túto transakciu bude burza nominovať u zúčtovateľa odchýlok, zaplatíte 3 eurocenty za MWh. Keďže PXE funguje ako komoditná burza, je povinná preceňovať všetky otvorené pozície všetkých svojich účastníkov každý deň metódou mark-to-market. (Otvorená pozícia je vysaldovaný objem všetkých kontraktov účastníka s burzou v danom produkte. Ak napríklad kúpim 15 MW nejakého produktu,

potom z neho predám 5 MW a ešte dokúpim 10 MW, moja otvorená pozícia v tomto produkte bude 20 MW.) K preceneniu otvorenej pozície burza používa denné zúčtovacie ceny. Tieto ceny vidíte aj na jej webovej stránke. Každý deň potom pre každého účastníka a každý jeho produkt, v ktorom jeho otvorená pozícia nie je nulová, burza vypočíta rozdiel medzi včerajšou a dnešnou celkovou hodnotou a ten následne automaticky pripíše, alebo odpíše z jeho špeciálneho účtu. Je to kvôli konečnému zúčtovaniu v momente dodávky. Namiesto toho, aby si burza pamätala za koľko, čo, komu a kedy predala a presne toto si v čase dodávky aj zúčtovala (ako to robia bežne protistrany v  bilaterálnych kontraktoch), si burza radšej pamätá iba jedinú cenu daného produktu v danom čase, ktorá je identická pre všetkých účastníkov. Samozrejme, všetky pohyby tejto ceny musí priebežne každému účastníkovi vyúčtovať a aj fyzicky uhradiť. Ak som napríklad včera kúpil od burzy 10 MW za 50 eur a dnes cena stúpla o 1 euro, burza si nebude pamätať pôvodných 50 eur so včerajším dátumom, ale iba novú zúčtovaciu cenu 51 eur a túto cenu mi vyfakturuje. Lenže ako k tomu prídem, že zrazu zaplatím 51 eur, keď som kúpil za 50? Aby som teda nebol poškodený, toto 1 euro mi burza prevedie na môj špeciálny účet zo svojich peňazí teraz a v momente dodávky mi vyfakturuje 51, čiže v skutočnosti zaplatím presne 50, teda presne to, za čo som naozaj nakúpil. Poviete si: ako fajn, peniaze mám ešte skôr, ako došlo k dodávke

Najdrahšou platformou je jednoznačne PXE. Okrem vysokej mesačnej paušálnej platby 1  225 EUR platíte za  každú zobchodovanú MWh v prípade jej nominácie u zúčtovateľa odchýlok 4 eurocenty a banke, ktorá vedie Váš špeciálny účet, ďalší cent. SPX je naopak najlacnejšou platformou. Ak vystačíte s jedným prístupom, zaplatíte mesačný paušál 248,95 EUR a  to je všetko. Môžete obchodovať ľubovoľné objemy. Obchodovanie cez TFS, ICAP a GFI vás vyjde na 1 až 4 centy za  každú zobchodovanú MWh. To však závisí na vašej aktivite. Ak obchodujete väčšie objemy, dostanete nižšiu cenu a samozrejme naopak. Ale to je tiež všetko, čo platíte, ak aktívne obchodujete. Ak nechcete obchodovať, ale iba sledovať obrazovky, môžete sa dohodnúť na read-only prístupe, za ktorý zaplatíte mesačne niekoľko sto EUR. Vstupné poplatky na tieto paltformy sa tiež pohybujú rádovo v stovkách EUR. V prípade PXE je to v súčasnosti 15 000 EUR a za vstup na SPX neplatíte nič. K  tomuto porovnaniu je však potrebné poznamenať, že napriek, alebo vďaka, vysokým nákladom na  obchodovanie prostredníctvom PXE, je jej zásadnou výhodou kreditné krytie všetkých transakcií. Burza

19

E

L

E

K

T

R

O

elektriny. Lenže táto minca má aj druhú stranu: čo keď cena klesne o 1 euro? Nuž, vtedy si burza toto 1 euro automaticky stiahne z môjho účtu. Samozrejme, na faktúre uvidím cenu o 1 euro nižšiu, ale platím už teraz a ešte vôbec nedošlo k dodávke. Tento princíp môže spôsobiť účastníkovi obchodovania veľmi veľké problémy, ak svoju pozíciu otvoril príliš a cena sa prudko pohne jemu nevyhovujúcim smerom. Nedávno sme boli svedkami práve takýchto problémov.

LIKVIDITA Likvidita znamená možnosť kedykoľvek zobchodovať produkt na  trhu. Najlepšie tento pojem pochopí dodávateľ, ktorý sa okamžite potrebuje zbaviť prebytočnej elektriny, pretože jeho veľký odberateľ ohlásil úplné zastavenie výroby, pretože sú obmedzené dodávky plynu, na ktorých je jeho výrobná technológia úplne závislá. (... nedalo mi nepoužiť tento čerstvý príklad ☺). Na  likvidnom trhu sa dodávateľ rozhliadne po obrazovkách, hneď zistí, kde je najlepšia cena, klikne na tento bid a elektrina je fuč a on nemusí platiť drahú odchýlku. Bez stresu a  v  pokoji si môže dokonca počkať, kým sa ceny trochu nezdvihnú, pretože neriskuje, prebytočnú elektrinu totiž môže predať v  ktoromkoľvek okamžiku. Na  nelikvidnom trhu pozerá uprene na  prázdne obrazovky, obvoláva partnerov a hryzie si nechty od nervozity, či sa mu to vôbec podarí predať. Áno, sú to za  vlasy pritiahnuté príklady, ale slovko „likvidita“ snáď objasňujú dokonale. Každému je jasné, že likviditu zabezpečujú všetci účastníci spoločne a  elektronické platformy, akokoľvek dokonalé, samy o  sebe nič nezmôžu. Môžu však výrazne podporiť obchodovanie. V tomto má burza PXE významnú výhodu oproti ostatným platformám. Názov tejto výhody znie: „market maker“ alebo po slovensky tvorca trhu. Je to účastník burzy, ktorý sa zaviazal neustále zadávať a aktualizovať svoj bid a ask v zmluvných produktoch. Inými slovami, ak nikto nechce nič obchodovať v danom produkte, market maker tam aj tak zadáva bid aj ask. Takáto obrazovka potom nezíva prázdnotou. Naviac, ceny a  objemy, ktoré je povinný tam zadávať, musia rešpektovať všeobecne známe a schválené pravidlá.

E

N

E

R

G

E

T

Ďalšou indikáciou likvidity je celkové zobchodované množstvo. V  tabuľke č. 2 je stručná štatistika zobchodovaných objemov na  krátkodobom a  dlhodobom trhu v Čechách a na Slovensku na rôznych platformách v roku 2008. Údaje sú získané zo zverejnených štatistík PXE, OTE a SPX a od zástupcov TFS. ICAP a GFI do uzávierky čísla požadované dáta neposlali. Jednoznačné prvenstvo TFS je okrem jeho dlhodobej tradície spôsobené aj najvyšším počtom účastníkov. Na českej obrazovke obchoduje 43 a  na  slovenskej 36 účastníkov. SPX má 34 registrovaných spoločností a PXE 29. ICAP a GFI svoje počty do uzávierky čísla neoznámili.

OTE OTE som v  týchto porovnaniach zámerne neuvádzal. OTE neponúka k  zobchodovaniu dlhodobé produkty, zriaďovateľom je jeho pôsobnosť vymedzená iba na české územie, nie je to komerčná spoločnosť a záber jeho činností je oveľa širší. Z  týchto dôvodov sú obchodný software, cenové podmienky vstupu a  obchodovania a  aj likvidita neporovnateľné s ostatnými komerčnými platformami. Ničmenej, na českej energetickej scéne má OTE nezastupiteľné miesto. Počas jeho vzniku a aj po tom, ako sa plne etabloval, sa dokonca aj na  Slovensku viedli dlhé debaty o zmysle a potrebe takejto centrálnej, štátom zriadenej a mimoriadne nákladnej inštitúcie. Napriek všetkému sa ukazuje, že svoje úlohy vo všetkých oblastiach plní a prispieva tak k transparentnosti českého trhu s elektrinou. Aj vďaka OTE môžu koncoví zákazníci v Čechách konštatovať, že trh s elektrinou funguje a  oni môžu veľmi rýchlo a  bez obštrukcií zmeniť dodávateľa. Ale to už je úplne iná oblasť.

ZÁVER Trayport platformy, hlavne TFS, ponúkajú tradíciu, vysoký štandard a hlavne množstvo účastníkov, čo sa priamo odráža v  ich vysokej likvidite. SPX je síce najlacnejšia, no nízka cena nemusí znamenať vždy aj nízku kvalitu. S  ojedinelou ponukou obchodovať diagramy a  s  pružným, ústretovým prístupom k požiadavkám svojich účastníkov si

Česká republika

Slovensko

Krátkodobé produkty

Dlhodobé produkty

Krátkodobé produkty

Dlhodobé produkty

PXE*

93

32 727

-

0

TFS

3 333

49 006

161

8 311

0

0

63

972

993

-

-

-

SPX OTE***

Tabuľka č. 2: Zobchodované objemy za rok 2008 v GWh * PXE neprevádzkuje krátkodobý trh na Slovensku a dlhodobé kontrakty je možné obchodovať iba od októbra 2008 ** Sumárna hodnota za blokový a denný trh

20

I

K

A

vydobyla svoje miesto v  tomto konkurenčnom prostredí. No a  PXE, ktorá je považovaná za najdrahšiu, ešte len čaká na docenenie ponúkaného kreditného krytia a likvidity zabezpečovanej tvorcami trhu. Dá sa predpokladať, že v podmienkach prehlbujúcej sa hospodárskej krízy sa dočká už čoskoro. Každý teda ponúka v  niečom odlišný druh služby a v celku vytvárajú širokú paletu, z ktorej si každý účastník trhu môže vybrať najlepšiu možnosť realizácie obchodných stratégií svojej spoločnosti. Každý si však uvedomuje, že používať všetko naraz je pomerne komplikované a finančne náročné. Ale keď to všetko nevidí, má podvedomý strach, že prichádza o príležitosti, a tak do  toho investuje, nakúpi počítače a  monitory a  bude sledovať všetky obrazovky všetkých systémov. Kým sa jedná o štyri, či päť obrazoviek, je to zvládnuteľné. Takmer identické ceny obchodovaných produktov na  všetkých platformách to nepriamo dokazujú. Akonáhle by sa totiž niekde objavila „uletená“ cena, okamžite na  ňu niekto klikne a hneď ju zobchoduje na druhej platforme a zarobí na rozdiele cien. Porovnávať teda ceny na  jednotlivých obrazovkách nedáva zmysel. Najdôležitejšia je tak likvidita. Zbytočné je sledovať päť prázdnych obrazoviek. Cieľom všetkých prevádzkovateľov by malo byť práve podporovať účastníkov k zverejňovaniu svojich ponúk. Dá sa to robiť napríklad rozvojom nových funkčností, zjednodušovaním vstupu, sprehľadnením a zjednodušením ovládania, znižovaním cien za zobchodovaný objem a za vstup, poskytovaním pružnejšieho systému riadenia kreditných limitov s protistranami. Možností je veľa. Chce to len odvahu využiť ich ku prospechu nás všetkých. UŽITOČNÉ ODKAZY TFS: http://www.tfsbrokers. com/electricity.html ICAP: http://www.icapenergy.com/ EU/markets/electricity.aspx GFI: http://www.gfigroup.com/markets/ commodities/electricity.aspx PXE: http://www.pxe.cz SPX: http://www.spx.sk OTE: http://www.ote-cr.cz

O AUTOROVI RNDr. JÁN PIŠTA je absolventom Matematicko-fyzikálnej fakulty UK v Bratislave. V súčasnosti pôsobí v spoločnosti Stredoslovenská energetika, a.s. Žilina ako riaditeľ sekcie Nákup a manažment portfólia. Kontakt na autora: [email protected]

28. 4. 2009 Brno, Holiday Inn M A G A Z Í N

Pozvánka na odbornou konferenci:

OČEKÁVANÝ VÝVOJ ODVĚTVÍ ENERGETIKY Hlavní tématické okruhy odborné konference: Trendy a predikce vývoje cen energií Názory a zkušenosti představitelů energetického průmyslu Nové technologie v odvětví energetiky Financování energetických projektů Řízení rizik, Energetická bezpečnost Trendy výroby tepla a elektrické energie

mediální partner:

Alternativní zdroje energií a pohonných hmot Spolupráce výrobců, dodavatelů a podpůrných společností v energetickém průmyslu.

Bližší informace naleznete na stránkách www.konference.org 8. výroční kongres energetického průmyslu v ČR

16. – 17. června 2009, Hotel Diplomat, Praha

2009 Čas energetických změn Kongres se koná pod záštitou Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Hospodářské komory České republiky

• „E jako energetika“ – české předsednictví • Státní energetická koncepce • 3. energetický a klimaticko-energetický balíček • Vliv plynové krize na energetický mix • Vzkříšení jaderné energetiky?

Speciální den 18. června 2009

Budoucnost českého teplárenství Workshop

18. června 2009

Manažerská praxe podnikového energetika

Know how to achieve

IIR

Institute for International Research

21 přihláška: www.konference.cz • tel.: +420 222 074 555 • fax: +420 222 074 524 • e-mail: [email protected]

E

L

E

K

T

R

O

Implicitní alokace přeshraničních kapacit Igor Chemišinec, Pavel Rodryč, Operátor trhu s elektřinou, a.s.

PŘESHRANIČNÍ OBCHODOVÁNÍ V EVROPĚ Liberalizace trhu s  elektřinou ve  státech Evropské unie, která mimo jiné přinesla svobodnou volbu dodavatele, také výrazným způsobem přispěla k nárůstu přeshraničního obchodování. Volba dodavatele včetně nákupu a prodeje elektrické energie se neomezuje pouze na daný stát, možný je nákup nebo prodej elektřiny po  celé Evropě. Toto přeshraniční obchodování však naráží na  fyzikální omezení mezi jednotlivými státy nebo regiony, protože přenosová vedení (včetně přeshraničních) byla původně primárně určená pro udržení stability přenosových soustav jednotlivých zemí a zajištění spolehlivosti dodávek v rámci dané země. V současných podmínkách proto čelí obrovským nárokům a požadavkům na přenos elektřiny a představují významné omezení v  budování jednotného celoevropského trhu s elektřinou. Prvními kroky, které nediskriminačně a transparentně umožnily přístup k přeshraniční kapacitě přenosových vedení, bylo zavedení tzv. explicitních aukcí na  právo využití volného přeshraničního profilu. Tato aukce funguje na základě bilaterálních dohod mezi provozovateli sousedících přenosových soustav (PPS) nebo na bázi vícestranných dohod, pokud je prováděna pro více provozovatelů přenosových soustav daného regionu, resp. oblastí, v  rámci jedné aukční kanceláře. Jako příklad lze uvést společnou aukční kancelář pěti PPS, kterou provozuje společnost ČEPS, a. s. na  internetových stránkách http://www.e-trace.biz. Tato koordinovaná aukce má být v nejbližší době nahrazena koordinovanou aukcí 8 PPS, kterou bude provozovat společná aukční kancelář (CAO) ve Freisingu v Německu. Explicitní aukce je ve  své podstatě aukční systém, v němž zpravidla PPS nabízí, resp. prodává, právo využití volné přenosové kapacity s následnou nominací (zadáním) plánovaného přenosu před daným obchodním dnem, resp. hodinou. Tento systém však má několik nevýhod. Mezi nejzávažnější patří okolnost, že tato aukce není propojena s  obchodováním s  elektrickou energií v obou, resp. všech, zúčastněných tržních zónách. Může tedy nastat případ, kdy nakoupená velikost přeshraniční kapacity neodpo-

22

E

N

E

R

G

E

T

I

K

A

Implicitní alokace přeshraničních kapacit představuje další krok v záměrech Evropské unie (EU) na vytvoření jednotného trhu s elektřinou prostřednictvím propojování národních trhů s elektřinou a je plně v souladu s platnou evropskou legislativou (Nařízení ES 1228/2003 a Směrnice 2005/89/ES). Článek si klade za cíl uvést do problematiky implicitních aukcí a informovat o aktuální situaci v projektu propojení denních trhů s elektřinou České a Slovenské republiky. vídá energii skutečně získané a nominované. Další nevýhodou je směr toku zobchodované elektrické energie, který nemusí odpovídat výslednému skutečnému fyzickému toku. Snaha odstranit některé nevýhody explicitních aukcí a  úsilí o  dosažení konkurenceschopných tržních cen, dostupnosti elektrické energie a  v  neposlední řadě bezpečnosti dodávek, vedla některé státy k dalším dohodám o  spolupráci přenosových soustav, energetických burz a operátorů trhů s cílem najít nové metody přeshraničního obchodování. Výsledkem takovýchto dohod je uplatnění a zavedení tzv. implicitních aukcí, tedy společné koupě

elektřiny včetně potřebného přeshraničního profilu v jednom kroku a na jednom místě. Market Splitting nebo Coupling V předcházejícím odstavci byl popsán základní rozdíl mezi explicitní a implicitní aukcí. Existují- li různé stupně koordinace a spolupráce na úrovni explicitních aukcí, existují také různé formy aukcí implicitních. Odbornou terminologií v tomto ohledu rozlišujeme: – Market Splitting, – Market Coupling:  Price Coupling,  Volume Coupling. Tyto formy implicitních aukcí se ani tak neliší použitým algoritmem sesouhlasení nebo použitým matematickým aparátem, jako spíše úrovní spolupráce jednotlivých států či regionů. Před samotným popisem je vhodné seznámit se se současným stavem přidělování přeshraničních kapacit prostřednictvím implicitních aukcí v Evropě - viz obrázek č. 1. Z  obrázku č. 1 a  přiloženého popisu vyplývá, že se v Evropě uplatňují různé formy implicitní aukce. Jaký je mezi nimi rozdíl? Zásadním rozdílem je počet tržních míst ve spolupracujícím regionu. Pokud se vyskytuje jen jedno tržní místo, které je společné pro všechny země, nazýváme tuto formu implicitní aukce v odborné terminologii pojmem „Market Splitting“. Naopak, má-li každá země své tržní místo registrující poptávky a na-

REGIONÁLNÍ IMPLICITNÍ AUKCE  

Skandinávie

Market Splitting/ATC

 

TLC = Trilateral Market Coupling

Cenový (Price) Coupling/ATC Nizozemí – Belgie – Francie

 

Iberijský poloostrov

Market Splitting/ATC Španělsko – Portugalsko

JINÉ IMPLICITNÍ AUKCE  

Itálie

Market Splitting (vnitřní úzká místa)/ATC

 

EMCC

Objemový (Volume) Coupling (Německo/ Dánsko) – v současné době mimo provoz

Implicitní aukce jsou uplatňovány v horizontu denního a vnitrodenního obchodování. Obrázek č. 1 a tabulka č. 1: Současný stav implicitních aukcí v Evropě

M A G A Z Í N

120 před

po Market Couplingem/Couplingu Powernext Beltext APX

100

Cena (€)

80

60

40

20

0 1. 11.

8. 11.

15. 11.

22. 11.

29. 11.

6. 12. 13. 12. datum

20. 12.

Obrázek 2: Srovnání denních průměrných cen na APX, Powernext a Belpex po spuštění TLC v listopadu 2006

bídky na společný trh ze své tržní oblasti, nazýváme naopak tuto formu implicitní aukce pojmem „Market Coupling“. Tržní oblastí zde rozumíme území, v rámci kterého je organizátorem trhu (operátor trhu/energetická burza) organizován denní trh s elektřinou, zpravidla v rámci jedné elektrizační soustavy, vymezené vůči ostatním oblastem místy s  nedostatkem kapacity v přenosové soustavě nebo v propojených přenosových soustavách, a to zpravidla přeshraničními přenosovými profily. Lze říci, že nejjednodušší formou spolupráce je tzv. „Market Splitting“ (MS), kde existuje pouze jedno tržní místo, jedna pravidla obchodování a  jedno vypořádávací místo uzavřených obchodů. V  případě metody „Market Coupling“ (MC) je forma spolupráce poněkud složitější. Je nutné si představit, že každé tržní místo, provozované svým národním organizátorem trhu, má svá pravidla obchodování, svůj risk management i následné finanční vypořádání. Pravidla obchodování mohou také obsahovat i  rozdílné podmínky (atributy) pro příjem nabídek a poptávek. Proto v případě metody Market Coupling rozeznáváme:  Cenový (price) Coupling => při této formě propojení jsou výsledkem sesouhlasení ceny i zobchodovaná množství pro všechna zúčastněná tržní místa, která je použijí jako své výsledky. Zjednodušeně můžeme říci, že i „Market Splitting“ je formou tohoto cenového Couplingu.  Objemový (volume) Coupling => oproti cenovému couplingu je zde výsledkem výpočtu pouze určení velikosti a směru pře-

shraničního toku mezi tržními oblastmi nebo regiony. Tato informace je pak předávána každému tržnímu místu, které provede výpočet ceny a zobchodovaného množství pro svou tržní oblast. Stejně tak, jak existuje z hlediska organizačního více variant přístupu k implicitním aukcím, podobně existuje i více matematicko-optimalizačních modelů. Všechny tyto modely však mají velmi podobné schéma sesouhlasovacího procesu. Vezměme si za příklad dva spolupracující trhy, které mají každý své tržní místo a  provozovatelé přenosových soustav jim poskytují volnou přenosovou kapacitu pro tento denní trh. Účastníci obou národních trhů pak mohou poptávat/nabízet elektřinu na  svých národních tržních místech. Organizátoři trhu si buď navzájem sdílí tyto objednávky nebo je společně vkládají do organizační entity, která byla k tomu účelu založena. V jednom kroku pak proběhne společné sesouhlasení, a to s respektováním dostupné přenosové kapacity tomuto společnému trhu poskytnuté. Výsledkem propojeného trhu je v tomto případě mimo zobchodované množství: – jednotná cena pro národní trhy po sesouhlasení křivek nabídky/poptávky v případě dostatečné přeshraniční přenosové kapacity, nebo – rozdílné ceny pro tržní oblasti v  případě vyčerpání dostupné kapacity společného přeshraničního profilu a – výsledný tok mezi elektrizačními soustavami. Pozn.: Zde je zapotřebí zmínit skutečnost, že v případě rozdílných cen mezi tržními ob-

27. 12.

3. 1.

10. 1.

17. 1.

Zdroj: APX

lastmi je generován výnos, který je zdrojem příjmů provozovatelů přenosových soustav, podílejících se na této spolupráci. Je pochopitelné, že optimalizační proces se komplikuje tím více, čím jsou atributy jednotlivých objednávek, povolených obchodními pravidly jednotlivých organizátorů rozdílnější a zároveň čím vyšší je počet zemí, které se tohoto procesu sesouhlasení účastní. Pokud bychom měli shrnout, co se od implicitních aukcí (bez ohledu na její formu MS nebo MC) očekává a proč je tato forma výhodnější pro přeshraniční obchod s elektřinou než forma explicitní aukce, pak zkušenosti zemí, které už některou ze zmíněných forem implicitních aukcí provozují, jsou následující: – zlepšila se využitelnost přeshraničních kapacit, – zvýšila se likvidita spotových trhů (DT) a  současně transparentnost stanovování cen elektřiny, – ihned po spuštění Market Coupling konvergovaly ceny na spotových trzích a snížila se jejich volatilita (viz obrázek č. 2), – došlo ke  snížení zneužití přeshraničních profilů spekulativními nákupy profilů při explicitních aukcích a – byla odstraněna rizika spojená s obchodováním zvlášť s elektřinou a zvlášť s profily (nevyužití koupeného profilu).

MARKET COUPLING MEZI ČESKOU A SLOVENSKOU REPUBLIKOU Provozování trhů s  elektřinou na  principech implicitních aukcí je v severní a západní Evropě již dnes realitou. V  tomto směru

23

L

E

K

T

R

O

E

N

E

R

G

E

T

I

K

A 180 000 170 000 160 000 150 000 140 000 130 000 120 000 110 000 100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

2200 2000 1800 1600 1400

CZK

1200 1000 800 600 400 200

Zobchodovaný objem

Průměrná cena

2009.01

2008.10

2008.07

2008.04

2008.01

2007.10

2007.07

2007.04

2007.01

2006.10

2006.07

2006.04

2006.01

2005.10

2005.07

2005.04

2005.01

2004.10

2004.07

2004.04

2004.01

2003.10

2003.07

2003.04

2003.01

2002.10

2002.07

2002.04

2002.01

0

MWh

E



Obrázek č. 3: Vývoj obchodů na denním trhu OTE v letech 2002 až 2009

100 90 80

EUR / MWh

70 60 50 40

OTE DT DT OTE

30

EXAA Spot Spot EXAA

20

EEX Spot Spot EEX

10 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12 měsíc

Obrázek č. 4: Průměrné měsíční ceny na burzách 2008

je region střední a  východní Evropy (CEE) dosud na  počátku prací. Spolupráce České a  Slovenské republiky na  poli elektroenergetiky byla vždy příkladem spolupráce v regionu, a to jako v oblasti koordinovaných aukcí, tak také v zavádění přeshraničních vnitrodenních obchodů. Proto ani myšlenka společného denního trhu mezi ČR a SR není překvapivá. Vychází logicky z historických souvislostí mezi původně jednotnou elektrizační soustavou (ES) České a Slovenské republiky, kde je možno využít přirozených technických možností mezi těmito soustavami. Navíc společný spotový trh s elektřinou mezi ČR a SR může být základem fungování této formy přeshraničního obchodování i mezi dalšími zeměmi regionu, jak vyplývá z prvních reakcí organizátorů

24

spotových trhů v okolních zemích. Samozřejmou výhodou je také principiálně obdobný model trhu, obdobná energetická legislativa i totožní účastníci trhu, kteří velkou měrou obchodují na obou stranách hranice a pro něž tento způsob obchodování nabízí zjednodušení kroků nutných k uplatnění své nabídky/poptávky na denním trhu s elektřinou. Nezbytným předpokladem je však samozřejmě stabilní tržní místo se zaručenou likviditou, na  jehož základě je možné Market Coupling postavit. Takovým tržním místem se logicky nabízí obchodní platforma společnosti Operátor trhu s elektřinou, a.s. (OTE), která už od roku 2002 organizuje v České republice denní trh s elektřinou a tento trh vykazuje velmi dynamický nárůst objemu zobchodova-

né elektrické energie (viz obrázek č. 3). Dalším důkazem je i  skutečnost, že ceny dosahované na DT OTE velmi úzce korelují s cenami energetických burz v regionu (viz obrázek č. 4). Nutným předpokladem na  české straně, který musel být splněn, bylo zavedení měny EUR jako obchodní měny na  denním trhu. Tento krok byl nezbytný nejen pro propojení se slovenským denním trhem, ale také do budoucna s dalšími okolními trhy. Od 1.2.2009 jsou zadávány pokyny pouze v EUR a veškeré výsledky sesouhlasení včetně cenových indexů jsou zveřejňovány v této měně. Vypořádání denního trhu je možné v EUR a v CZK. Samotný projekt „Propojení denních trhů s elektřinou v ČR a SR formou implicit-

M A G A Z Í N

ní alokace kapacit na vzájemném přeshraničním profilu“ byl zahájen podpisem protokolu z  jednání ministrů ČR a  SR pana Římana a  pana Jahnátka u  příležitosti 2. Evropského jaderného fóra v květnu 2008 jako jeden z  nástrojů k  rozvoji liberalizovaného trhu s elektřinou, energetické bezpečnosti a potvrzení dlouholeté spolupráce mezi elektrizačními soustavami České a Slovenské republiky. Podpora tomuto projektu je také ze strany regulačních úřadů, jak bylo vidět z  vyjádření na setkání zástupců provozovatelů přenosových soustav a regulačních úřadů ve Vídni dne 16. září 2008, kde byl projekt i oficiálně oznámen na mezinárodním fóru. Nezbytnou podmínkou pro splnění projektu je vytvoření tržního místa na  Slovensku. Vytvořením tohoto tržního místa byl pověřen provozovatel přenosové soustavy společnost Slovenská elektrizačná prenosová sústava, a.s. (SEPS). Základní představu o organizaci tohoto trhu dávají obrázky č. 5 a 6. Jak je z obrázků patrné, explicitní aukce zůstávají vyhrazeny pro dlouhodobé obchodování a denní obchodování bude probíhat na bázi implicitních aukcí. V praxi to bude znamenat, že účastníci trhů z obou zemích budou registrovat nabídky a  poptávky u  svých organizátorů trhu (OTE, SEPS), kteří poté provedou jejich společné sesouhlasení a informují o výsledcích účastníky trhu ve  svých tržních oblastech. Na  základě výsledků společného sesouhlasení proběhne prostřednictvím daného tržního místa finanční vypořádání obchodů účastníků trhu v  každé ze zemí. Samozřejmě bude existovat i  společný časový harmonogram uzavírek a  zveřejňování výsledků a  informací (viz tab. č.2). K tomuto harmonogramu byla zveřejněna i dotazníková akce mající

Obrázek č. 5: Základní organizační schéma propojeného trhu

Obrázek č. 6: Organizační schéma ve dni D-1 Událost (vše platí pro D-1)

Čas

Komentář

Otevření seance DT

–

Objednávky bude umožněno zadávat na jakékoliv datum v budoucnosti, čas otevření seance tedy není nutno definovat

Definovaní ATC pro DT

9:00

Termín zveřejnění dostupné přenosové kapacity provozovateli přenosových soustav ČEPS a SEPS vyhrazené pro DT

Ukončení seance DT

11:00

Proces sesouhlasení

11:00 až 11:30

Výsledky sesouhlasení

11:30

Ukončení procesu párování, oba OT mají k dispozici výsledky a jsou připraveny pro účastníky trhu

Uzavírka příjmu reklamací výsledků

11:50

Reklamace pouze výsledků finančního vypořádání

Zveřejnění křivek párování

13:30

Čas zverejnění křivek párování, počtu úspěšných a neúspěšných pokynů, množství energie z uskutečněných a neuskutečněných obchodů

Čas ukončení příjmu nabídek od účastníků

Interní procesy mezi organizátory obou trhů (OT) vedoucí k sesouhlasení pokynů z obou zemí

Tabulka č. 2: Navrhovaný harmonogram propojeného denního trhu (DT) Pozn.: Jednotlivé časy mohou být upraveny v závislosti na vyjádření účastníků trhu a implementaci DT a Flow Based alokace přeshraničních kapacit ve společné aukční kanceláři Vysvětlivky: Den D je dnem dodávky elektřiny, ATC – volná přeshraniční kapacita

25

E

L

E

K

T

R

O

za cíl zjistit názory a náměty účastníků trhu. Operátor trhu s  elektřinou využije pro úspěšnou implementaci projektu své dlouholeté zkušenosti z provozování organizovaného krátkodobého trhu s elektřinou, přičemž snahou je v  co nejvyšší míře zachovat principy obchodování na denním trhu v ČR tak, jak je již účastníci obou zemí důvěrně znají. Ve spolupráci se společností Indra Czech Republic s.r.o. a Logica Czech Republic s. r. o. byl zpracován návrh technického řešení včetně návazných a nezbytných zásahů do systému CS OTE, který umožní propojení nejméně dvou tržních oblastí. Jak již bylo uvedeno, základní principy jsou stejné jako na stávajícím DT OTE, tedy agregace poptávek a nabídek do jedné poptávkové (sestupně dle ceny), resp. nabídkové křivky (vzestupně dle ceny) pro daný časový úsek, tj. obchodní hodinu.

E

N

E

R

G

E

T

Protnutím těchto křivek vzniká marginální (uzávěrková) cena a  zobchodované (akceptované) množství pro každou hodinu. Důležitou změnou oproti stávajícímu řešení je nutnost provedení kontroly vypočtených toků mezi oběma tržními zónami, aby nedošlo k překročení hodnoty přeshraničního profilu, přiděleného provozovateli přenosových soustav. V případě překročení tohoto limitu je nutné provést sesouhlasení separátně pro každou oblast s určením:  oblastní ceny a  množství pro každou oblast vzniklou sesouhlasením nabídek a poptávek daných oblastí separátně,  upravené oblastní ceny a  příslušného množství pro nákup a prodej pro každou oblast vzniklou sesouhlasením nabídek dané oblasti se simulací exportu/importu v maximální šíři přeshraničního profilu.

I

K

A

Simulace exportu/importu se provádí, zjednodušeně řečeno, posunem křivek nabídek, resp. poptávek. Pro představu můžeme říci, že existují dvě oblasti, jedna importní (s  přebytkem spotřeby) a  druhá exportní (s přebytkem výroby). V exportní oblasti vložíme do množiny poptávek dané oblasti další nabídku na nákup s cenou rovnou maximální ceně ze všech poptávek pro danou oblast a s množstvím rovným kapacitě přeshraničního profilu a provedeme sesouhlasení. Naopak v importní oblasti vložíme do množiny nabídek dané oblasti další nabídku na prodej s cenou rovnou marginální ceně exportní oblasti a s množstvím rovným kapacitě přeshraničního profilu a provedeme sesouhlasení. Výsledná upravená oblastní cena nesmí být nižší než úroveň marginální oblastní ceny exportní oblasti – viz obr. č. 7. Samozřejmě i zde mohou

PA,B – ceny obou oblastí bez MC PA,B´– ceny obou oblastí s MC

Obrázek č. 7: Simulace Market Coupling pro dvě oblasti (A – exportní, B – Importní) v případě překročení hodnoty přeshraničního profilu

26

M A G A Z Í N

existovat mezní případy, jejichž řešení a popis jde nad rámec tohoto článku. Jedná se zejména o případy, kdy v jedné z oblastí chybí křivka nákupu nebo prodeje, nebo například nedojde v některé z oblastí k sesouhlasení.

ZÁVĚR Na  závěr tohoto článku je vhodné shrnout, v jakém stavu se implementace propojeného trhu ČR a  SR nachází. Existuje pracovní skupina, fungující pod záštitou obou ministerstev (MPO ČR a  MH SR), jejímiž členy jsou provozovatelé národních přenosových soustav (ČEPS a SEPS) a organizátor spotového trhu s  elektřinou na  české a  slovenské straně (OTE a  SEPS) pod dohledem národních regulačních úřadů (ERÚ, ÚRSO). Projektový tým připravuje podmínky a nezbytné úpravy předpisů týkající se trhu s  elektřinou a  přístupu k  sítím a  informačním systémům všech zúčastněných společností. Nutno podotknout, že Operátor trhu s  elektřinou je připraven na  implementaci a provoz této upravené obchodní platformy, k  čemuž má podporu upravenou sekundární legislativou (viz vyhláška ERÚ č. 541/2005 ve znění pozdějších předpisů). Věříme, že tento projekt bude v co bližším termínu spuštěn a stane se příkladem úspěšně spolupráce v regionu.

LITERATURA [1] „A Coordinated Model for Regional and Interregional Congestion Management“, EuroPEX, ETSO, 24. 11. 2008 - Florentské fórum, Itálie, [2] Interim Report - Development and Implementation of Coordinated Model for regional and Inter-Regional Congestion Management, EuroPEX, ETSO, Duben 2008 [3] http://www.belpex.com [4] Indra Czech Republic s.r.o. a Logica Czech Republic, s. r. o. : Technické řešení propojeného trhu ČR-SR pro společnost Operátor trhu s elektřinou, a.s. [5] André Merlin: Prezentace Trilateral Market Coupling, Brusel 14. 2. 2007, http://www.apxgroup.com/uploads/media/TLC_Presentation.pdf

O AUTORECH Ing. PAVEL RODRYČ je absolventem Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské v Ostravě, obor ekonomika průmyslu. Pracoval jako ekonom na VÚHŽ Dobrá, poté jako analytik Investiční společnosti a od roku 1996 jako obchodní a ekonomický ředitel dražební a realitní kanceláře. Od roku 2004 pracuje ve společnosti Operátor trhu s elektřinou, a. s., v pozici senior manažer a odpovídá za oblast řízení výkonnosti a rozvoje společnosti. Ing. IGOR CHEMIŠINEC, Ph.D., je absolvent Elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického v Praze, katedry elektroenergetiky. V roce 2005 ukončil doktorské studium na téže katedře obhajobou disertační práce. V letech 2000 – 2005 pracoval ve společnosti ČEZ, a. s., nejdříve v oblasti příprava provozu zdrojů a návazně v oblasti optimalizace portfolia zdrojů. Od roku 2005 pracuje ve společnosti Operátor trhu s elektřinou, a.s., kde je v pozici senior manažer zodpovědný za oblast strategie bilancování nabídky a poptávky elektrické energie. Kontakt na autory: [email protected], [email protected]

Jarná konferencia SPX 2009, Hotel Permon - Podbanské, 11. a 12. 6. 2009 Jarná konferencia SPX 2009 Vám prináša možnos získa nové informácie, vymeni si skúsenosti s renomovanými odborníkmi na obchodovanie s elektrinou a tiež príležitos stretnutia s obchodnými partnermi. V nadväznosti na úspešný priebeh našich predchádzajúcich podujatí dovoujeme si Vás pozva na našu Jarnú konferenciu SPX 2009, ktorá sa uskutoní v doch 11. a 12. júna 2009 v hoteli Permon**** v Podbanskom. Jarná konferencia SPX 2009 sa tentoraz zameria na praktické dopady pripravovaného market-couplingu medzi eskou republikou a Slovenskom a tiež aj flow based metódy alokácie cezhraniných kapacít pre stredoeurópsky región. Dozviete sa o novinkách v legislatíve a nebude chýba ani tradiná panelová diskusia na tému obchodovania s elektrinou v našom regióne. Bližšie informácie spolu s programom a prihláškou na Jarnú konferenciu SPX 2009 sa nachádzajú na úvodnej stránke www.spx.sk. Partneri konferencie:

Mediálny partner:

Organizátor:

27

E

L

E

K

T

R

O

Vyhlídky a překážky fungování jednotného evropského trhu s elektrickou energií

E

N

E

R

G

E

T

I

K

A

Článek se zabývá současným vývojem na liberalizovaném trhu s elektrickou energií v zemích západní, střední a východní Evropy a analyzuje další možný vývoj z hlediska rozšiřování těchto trhů. Úzká hrdla Oddělené trhy

Reinhard Haas, Hans Auer, Christian Redl, Technická univerzita Vídeň, Jaroslav Knápek, Elektrotechnická fakulta, České vysoké učení technické v Praze

ÚVOD Proces restrukturalizace trhů s  elektřinou byl v Evropské unii zahájen již počátkem 90. let a  stále probíhá. Prvním spouštěcím mechanismem byla Směrnice 96/92/ES Evropského parlamentu a Rady o vnitřním trhu s elektřinou (EC, 1997). Hlavním cílem liberalizace evropského trhu s elektřinou bylo vytvoření jednoho společného konkurenčního trhu. V  současné době však v  Evropě stále vedle sebe existuje několik dílčích trhů, které jsou navzájem oddělené nedostatečnými přenosovými kapacitami i rozdíly v přístupových právech k síti. Další překážkou vytvoření jednotného trhu je malý počet konkurentů, což vede k prakticky neexistující konkurenci jak na straně velkoodběratelů, tak v  maloobchodní síti. Důvodem jsou také poměrně značné bariéry vstupu na  trh. Obrázek 1 ukazuje průměrné ceny elektřiny pro velkoodběratele na dílčích trzích EU v roce 2008. Jak je vidět, tyto ceny se

Obrázek č. 1: Průměrná cena elektrické energie v EUR/MWh a kapacitní omezení v přenosové síti v Evropě 2008 Zdroj: Energetické burzy

značně liší, počínaje 43 EUR/MWh ve skandinávských zemích až po 95 EUR/MWh ve Velké Británii. Tyto cenové rozdíly mají poté za následek přetížení v přeshraničních přenosových sítích i další překážky spojené se směnou (např. dlouhodobé kontrakty). Nejdůležitějším dílčím trhem je trh zahrnující Francii (FR), Německo (DE), Rakousko (AT) a  Švýcarsko (CH).1 Tyto země nejsou omezené nedostatečnou kapacitou přeshraničních profilů přenosové soustavy. Elektrická energie tak může být v rámci těchto zemí obchodována bez omezení a dochází tak k  vzájemné  cenové konvergenci mezi jednotlivými trhy (viz obrázek 2). Evropská energetická burza (European Energy Exchan1 Tento trh je dále nazýván jako “EU-4”.

ge – EEX) se sídlem v Lipsku je hlavní burzou na tomto trhu. Pokud tedy modelujeme ceny EEX, je nutné do  analýzy zahrnout všechny země EU-4. Ceny ve střední a východní Evropě (zejména v Polsku) se pak pohybují spíše na nižších úrovních.2 Ceny spotové elektřiny na burze Nord Pool jsou obecně nižší, vzhledem k dominanci vodních a jaderných elektráren na  skandinávském trhu. Na  druhou stranu, nedostatek výroby z vodních elektráren v roce 2003 vedoucí k přetížení přenosové sítě a zvýšené výrobě z tepelných elektráren vedl k vytlačení ceny nad úroveň burzy EEX Nejdůležitějším poznatkem vyplývajícím z  obrázku č. 2 je, že zatímco v  roce 2007 se ceny (kromě Itálie) přibližovaly a snižovaly, v roce 2008 už byl zaznamenán trend opačný: růst cen a jejich vzájemné oddalování.

TRH S ELEKTŘINOU VE “STARÝCH” ZEMÍCH ZÁPADNÍ EVROPY – EU-4 Abychom mohli hodnotit fungování liberalizovaného trhu s elektřinou, je třeba se nejdříve podívat na  vývoj cen po  restrukturalizaci tohoto trhu. Základní otázkou tak zůstává, jestli tyto ceny jsou výsledkem působení tržních sil. V  konkurenčním prostředí jsou – alespoň teoreticky – mezní náklady vodítkem pro tvorbu cen. Vzhledem k vedoucímu postavení výroby energie z fosilních paliv v  EU-4 je určujícím faktorem pro vývoj cen cena primárních energetických

Obrázek č. 2: Vývoj cen elektrické energie na spotovém trhu v západní a střední Evropě

28

Zdroj: Energetické burzy

2 V roce 2007 dosáhly ceny elektřiny v České republice (ČR) téměř úrovně cen v západní Evropě. Důvodem byl jednak pokles cen povolenek CO2 v roce 2007, jednak zvýšení přeshraničních kapacit díky menšímu objemu dlouhodobých smluv mezi Německem a ČR.

80

70

M A G A Z Í N

60

[EUR/MWh]

50

S p o t m a rk e t E E X

40

S y s tem S R M C

30

20

10

07

06

n

ep

Ja

06

06 ai

M

S

05

n

ep

Ja

05

ai

05 S

04

n Ja

M

04

04 ai

ep

M

S

03

n

ep

Ja

03

ai

03 S

02

n Ja

M

02

02 ai

ep

M

S

01

n

ep

Ja

01

ai

01 S

00

n Ja

M

00

00 ai

ep

M

S

99

n

ep

Ja

99 ai

M

S

Ja

n

99

0

Obrázek č. 3: Vývoj cen elektřiny a systémových mezních nákladů v regionu EU-4 v letech 1999-2007 Zdroj: EEX, BAFA, UCTE, vlastní výpočty 120

Base

Peak

SRMC [EUR/MWh]

100

80

60

40

20

0 0

20.000

40.000

60.000

80.000

100.000

120.000

140.000

Obrázek č. 4: Křivky nabídky a poptávky trhu s elektrickou energií EU-4 (AT+CH+DE+FR, plné čáry) a pro EU-4+2 market (AT+CH+DE+FR+CZ+PL, přerušované čáry) za květen 2006 a související poptávka po elektřině Zdroj: UCTE, BAFA, EEX, vlastní výpočty

zdrojů a cena emisních povolenek. Obrázek 3 porovnává skutečné ceny na spotovém trhu EEX a modelované mezní náklady. Model ukazuje těsnou korelaci cen a mezních nákladů výroby elektrické energie mezi roky 1991 a 2001 s přerušením v prosinci 2001. Naopak, ceny a náklady se rozcházejí v období mezi červnem a říjnem 2002 a dále červnem 2003 a listopadem 2004. Toto navýšení cen pak vede k  následujícímu vysvětlení, které Müsgens (2004) popisuje ve své analýze německého velkoobchodního trhu takto: “Rozdíl mezi mezními náklady a  cenou je způsoben působením tržních sil. Existují přesvědčivé důkazy o vlivu působení tržních sil v druhém období od září 2001 do června 2003.“ Na konci roku 2006 a na začátku 2007 se pak opět ceny značně rozcházejí s modelovými výpočty. Aby mohlo správně fungovat konkurenční prostředí, je třeba velkého počtu tržních subjektů (účastníků trhu). Žádný jiný model nebyl prozatím úspěšný. To se potvrdilo například v Anglii a Walesu, kde byl počet výrobců regulačním úřadem (ale i  investory, zejména místními distribučními a dodavatelskými organizacemi) několikrát navýšen. “Slučovací mánie”, která propukla v kontinentální Evropě po  zavedení liberalizace, ukázala, že hlavní strategií původních energetických podniků jak obstát v konkurenci bude skupování podílů na trhu. V mnoha zemích střední a východní Evropy byly národní společnosti prodány strategickým zahraničním investorům, zejména pak EdF, E.On, RWE, Electrabel a Vattenfall. Některé země, jako ČR, nebo Slovinsko,

pak reagovaly ponecháním těchto společností ve státních rukou. Řešením problému s  počtem výrobců na daném trhu je samozřejmě zvýšení počtu výrobců a jejich prokazatelné působení na trhu. Až na malé výjimky (Španělsko, Itálie) se však v současné době vývoj na žádném z evropských trhů neubírá tímto směrem. V tomto kontextu se pak často privatizace považuje za  důležitější než pečlivý návrh konkurenčních mechanismů. Jak však tvrdí již Newberry (1998) v  případě Anglie, „konkurence přináší žádaný užitek spíše než privatizace“. Naopak ve  skandinávských zemích veřejné podniky dokáží poměrně dobře reagovat na konkurenční tlak. Při detailním pohledu na křivku nabídky elektrické energie, lze zřetelně vysledovat silnou konvexnost křivky se značným sklonem v místě plného vytížení kapacity výroby. Obrázek 4 ukazuje střet nabídky s  poptávkou na trhu s elektřinou zemí EU-4 z května 2006. Asi 50  % celkové výroby elektřiny pochází z elektráren s nízkými krátkodobými mezními náklady. To se týká průtokových vodních elektráren, “nových” obnovitelných zdrojů, které spadají pod národní podpůrné programy, a jaderných elektráren.3 Výrobní náklady elektráren na fosilní paliva jsou mnohem vyšší, proto je na obrázku 4 zřetelný “skok” v nákladech. Náklady klasických tepelných elektráren pak závisí především na  ceně paliva a emisních povolenek. Jako u  většiny liberalizovaných trhů s  elektřinou i  v  evropských zemích byl nej-

dříve přebytek výrobních kapacit vybudovaných v  době regulovaných monopolních struktur. Byla to také hlavní motivace pro zavedení tržního prostředí. Právě nadbytečné kapacity však hrají klíčovou roli v procesu restrukturalizace odvětví výroby elektřiny. Pokud podniky vstupují na  trh s  přebytečnými výrobními kapacitami – což také závisí na  kapacitě přenosové soustavy – bude cena, kterou obdrží za elektřinu, rovna jejich krátkodobým mezním nákladům. V podmínkách dokonalé konkurence bez významnějších přebytečných kapacit cena nepřekročí dlouhodobé mezní náklady nových technologií. Pokud však neexistuje konkurence nebo není dostatečná přenosová kapacita, bude cena výrazně vyšší než mezní náklady jak v krátkém, tak dlouhém období, zejména pokud je poptávka cenově neelastická. Obrázek 5 ukazuje vývoj výrobních kapacit a  zatížení.4 V  regionu EU-4 byl v  posledních letech zaznamenán výrazný pokles volných výkonů (volný výkon = čistý výkon minus maximální zatížení). Kolísání a nejistota v souvislosti s volnými výkony pak hraje významnou roli (přerušované černé čáry na obrázku 5). V  současné době mají kapacitní omezení přenosu podstatný vliv na oddělení dílčích trhů zemí kontinentální Evropy. Dalším důležitým předpokladem pro dostatečně široký trh by tedy byla dostatečná kapacita přenosové sítě mezi sousedními regiony, čímž by se také zvýšil počet potenciálně si konkurujících výrobců. Obrázek 6 zobrazuje situaci přeshraničních přenosových sítí v roce 2006. V  další části jsou analyzovány dopady rozšíření EU-4 o Českou republiku (CZ) a Polsko (PL), oba čisté exportéry elektřiny. Předpokladem pro tento trh v krátkém období je zvýšení dostupnosti přeshraničních přenosových sítí díky snížení objemu dlouhodobých kontraktů. Kromě toho, že provozovatelům přenosových sítí chybí potřebný stimul pro budování nových přenosových kapacit, značná část přenosové kapacity je podle výzkumu Evropské komise navíc nadále udělována na základě dlouhodobých smluv (EC, 2007).5 3 Je zřejmé, že některé “nové” obnovitelné zdroje energie mají vysokou variabilitu výše nákladů (např. biomasa). Nicméně z tržního hlediska mají tyto technologie v krátkém období vliv na dodatečné vykrývání zatížení, které je běžně obchodované na krátkodobém trhu (Sensfuss a další (2007)). 4 Vývoj instalovaného výkonu je založen na v současnosti existujících elektrárnách, schválených nových zdrojích, postupu vyřazování jaderných elektráren dle IAEA a doby životnosti pro uhelné elektrárny 40 let. Odhad vývoje zatížení je založen na předchozích pracích autorů. 5 V roce 2005 bylo na česko rakouském profilu 60 – 70 % přenosové kapacity rezervováno pro dlouhodobé kontrakty.

29

E

L

E

K

T

R

O

E

N

E

R

G

E

T

I

K

A

Load and capacity [GW]

250

Česká republika a  Polsko mají v  současné době zajištěny dostatečné výrobní kapacity. Nicméně po roce 2010 bude bezpečnost dodávek negativně ovlivňovat ohlášené odstavování stávajících elektráren. Důležitým zdrojem nejistoty ohledně budoucího vývoje v těchto zemích je pak i velikost růstu poptávky.

200 New plants Hydro

150

Oil Gas 100

Lignite Coal Nuclear

50

Available Cap.

Load 0 2005

2007

2009

2011

2013

2015

Obrázek č. 5: Vývoj výrobních kapacit a zatížení (červená linka) na trhu EU-4

2017

2019

Zdroj: Platts, národní statistiky, vlastní výpočty

KAPACITA PŘESHRANIČNÍ PŘENOSOVÉ SOUSTAVY V  této kapitole se zabýváme dostupností přeshraničních přenosových kapacit ve střední Evropě (tzn. České republice, Ra-

PROPOJENÍ TRHŮ ČESKÉ REPUBLIKY A POLSKA S TRHEM S ELEKTŘINOU EU-4

30

pA

A

bearbeiten

B

• Textmasterformate durch pB Klicken bearbeiten • Zweite Ebene • Dritte Ebene TWh • Vierte Ebene A+B • Fünfte Ebene EUR/MWh

EUR/MWh

Obrázek č. 6: Přeshraniční přetížení v zemích kontinentální Evropy v roce 2006

TWh

pA+B EUR/MWh

Obrázek 7 ukazuje teoretický výsledek spojení trhu s  nízkou cenou A  (“levné” nadbytečné kapacity, např. Česká republika), a  trhu s  vysokými cenami B (neexistují nadbytečné “levné” kapacity, např. trh EU4). Výsledkem je tedy zvýšení ceny na  trhu A, a  tedy zvýšení přebytku výrobce, a  zároveň snížení ceny na trhu B a zvýšení přebytku spotřebitele na tomto trhu. Samozřejmě je zde předpokladem dostatečná a cenově rentabilní přeshraniční kapacita. Na obrázku 8 je pak ukázán výsledek plné integrace trhů, a to ve dvou odlišných případech. V prvním případě se připojí tzv. “krátká pozice” země B – typická importní země, ve které poptávka přesahuje dostupné kapacity – a výsledkem je pak rozšíření celého trhu v porovnání s předchozím trhem A. Ve druhém případě se připojí tzv. “dlouhá pozice” země – kde poptávka je nižší než instalovaný výkon – výsledkem je pak snížení ceny na  rozšířeném trhu v  porovnání s  výchozím trhem A. Obrázek 4 tedy ukazuje dopady na stranu nabídky, pokud se Česká republika a Polsko stanou součástí západoevropského trhu. Přerušovaná čára znázorňuje hypotetický vliv posunu křivky pro AT, CH, FR, DE, CZ a PL v květnu 2006. Zejména v střední části křivky zatížení křivky dodávky je vidět, že výsledkem rozšíření trhu je její zploštění, které by teoreticky mohlo vést ke snížení cen na trhu ve “staré” EU-4. Dopady rozšíření trhu v  EU-4 o  Českou republiku a Polsko jsou znázorněny na obrázku 9. V důsledku již zmíněného zploštění nabídkové křivky dochází k  mírnému poklesu cen v porovnání s původním trhem, kde byly pouze AT, CH, FR a  DE. Je také zřejmé, že v důsledku připojení na trh EU-4 dochází ke zvýšení ceny v ČR a Polsku. Je nutné si uvědomit, že v  případě sloučení trhu EU-4, ČR a Polska by bylo možné pozorovat výše popsaný „pozitivní“ cenový

TWh 30

Obrázek č. 7: Dopady rozšíření trhu s elektřinou

vývoj pro země „staré“ EU-4, jen pokud by ČR a  Polsko měly dostatek volných kapacit. Na obrázku 10 jsou zobrazeny dopady rozšíření trhu o Českou republiku a Polsko. Jak je vidět ze srovnání s obr. 5, nelze díky tomuto sloučení trhů očekávat zlepšení zabezpečení dodávek elektřiny.

Zdroj: UCTE (2007)

kousku, Německu, Polsku, Slovensku). Koordinované aukce jsou zavedeny ve  střední Evropě mezi Českou republikou, Polskem, Německem (přenosoví operátoři E.On Netz a  Vatenfall Europe Transmission – VET) a  Slovenskem od  roku 2005. Tyto metody rozdělování přeshraničních kapacit representují explicitní aukce NTC (čisté přenosové kapacity) – v  rámci aukčních pravidel Aukční kanceláře provozované společností ČEPS. Tato regionální iniciativa vznikla na  základě požadavků středoevropských regulátorů trhu s elektřinou a od roku 2006 představuje novou úroveň spolupráce. Tato nová iniciativa je zaměřena na koordinovanou alokaci přeshraničních kapacit v celém regionu SVE (střední a východní Evropy), zprostředkovanou společnou Aukční kanceláří, která

Obrázek č. 8: Dopady integrace “krátké” země (vlevo) a “dlouhé” země (vpravo) do stávajícího trhu

M A G A Z Í N

Obrázek č. 9: Cenový dopad hypotetického sloučení trhů EU-4 a České republiky a Polska Zdroj: EEX, BAFA, UCTE, národní zprávy, vlastní výpočty 350

Load and capacity [GW]

300

250

New plants

200

Hydro Oil

150

Gas Lignite

100

Coal Nuclear 50

Available Cap.

Load 0 2005

2007

2009

2011

2013

2015

2017

2019

Obrázek č. 10: Vývoj výrobních kapacit a zatížení (červená linka) na trhu EU-4 a CZ a PL Zdroj: Platts, národní statistiky, vlastní výpočty

funguje jako oddělená, nezávislá organizace. Nová, rozšířená Středoevropská aukční kancelář (The Central Allocation Office GmbH - CAO) byla oficiálně zřízena v  červenci 2008 se sídlem v  německém městě Freising. Hlavním cílem této alokační kanceláře je podpora koordinace správného určení kapacit a  alokace podle modelu, který respektuje fyzické toky. Tzv. metoda flow-based (FBM) byla vyvinuta zvlášť pro tyto účely a prochází v současné době fází testování. FBM by měla být plně používána od poloviny roku 2009, ale pravděpodobně ještě dojde k  posunu tohoto termínu. V  květnu 2008 zahájili čeští a  slovenští ministři projekt sloučení trhů České republiky a Slovenska na denní bázi, jehož dokončení je plánované na  červen 2009. Přenosové kapacity pak budou alokovány implicitně. Algoritmus pro alokaci přenosové kapacity je založen na definici čisté přenosové kapacity. NTC je maximální přenosová kapacita mezi dvěma oblastmi za  předpokladu, že jsou do-

Tabulka č. 1: Indikativní hodnoty čisté přenosové kapacity v MW ve střední Evropě

drženy (kompatibilní) bezpečnostní standardy obou území a zohledněny všechny nejisté faktory týkající se budoucích podmínek soustavy. Tyto nejisté faktory jsou definovány jako bezpečnostní přenosová rezerva (TRM), což je bezpečnostní rezerva, která zohledňuje nejistotu vývoje faktorů ovlivňujících přenosovou kapacitu. NTC je tedy odvozena od maximální přeshraniční kapacity mezi dvěma oblastmi za  předpokladu, že jsou dodrženy (kompatibilní) bezpečnostní standardy obou území a  zohledněna bezpečnostní přenosová rezerva. Indikativní hodnoty NTC ve střední Evropě jsou v tabulce č. 1. Všechny hodnoty jsou v MW a byly schváleny oběma zeměmi. Tyto indikativní hodnoty v MW byly vypočteny pomocí extrapolace standardních situací tak, aby bylo možné hodnotit přenosovou kapacitu pro typickou situaci zatížení přenosových profilů. Tabulka 1 pak umožňuje základní přehled o relativně vysoké kapacitě spojení mezi Českou republikou, Německem a  Rakouskem, pozitivně ovlivňující trh s elektrickou energií. Graf na  obrázku 11 pak ukazuje alokaci přeshraničních kapacit v  dlouhodobém horizontu pomocí metod řízení příhraničního přenosu elektrické energie používaných v Evropě. Tento přístup k alokaci přeshraničních kapacit znamená zajištění produktů na  mě-

síc, čtvrtletí a rok. V regionu střední a východní Evropy provozuje společné aukce od roku 2006 pět provozovatelů přenosové soustavy (PPS) z  Německa (Vattenfall Europe Transmission, E.On Netz), Polska (PSE-Operator), České republiky (ČEPS) a Slovenska (SEPS). V regionu střední Evropy jsou stále více využívány explicitní aukce (založené na metodě ATC), které představují nediskriminační, transparentní nástroj umožňující alokaci různých produktů a různých časových horizontů (R,M,D). V  případě explicitní aukce určí prodávající (PPS) dostupné kapacity (ve kterých zohlední bezpečnost celého systému) a přijímá nabídky od potenciálních zákazníků. PPS pak poskytne kapacitu kupujícímu s  nejvyšší nabídkou. Konečná cena odráží náklad na  využití kapacit a  poskytne informaci účastníkům trhu o  provozu a  ceně sítě. Protože se mezi Rakouskem a Německem zatím nevyskytují problémy s přetížením sítě a tudíž neexistují limity mezi oběma řídícími bloky, nebyl prozatím vytvořen systém pro alokaci omezených kapacit. Aukční kancelář má na starosti sjednocení alokace přeshraničních kapacit a  koordinaci výpočtu těchto kapacit. Volné kapacity se nabízejí na  měsíčních a  ročních aukcích. Alokovanou kapacitu je také možné znovu prodat. Na tzv. day-ahead aukcích se prodávají zejména nevyužité dlouhodobé kapacity a kapacity uvolněné na poslední chvíli. Je zřejmé, že ještě stále existuje prostor pro rozvoj managementu rozdělování přeshraničních kapacit a  pro podporu investic do  nových spojovacích vedení mezi soustavami.

CESTA K JEDNOTNÉMU EVROPSKÉMU TRHU S ELEKTŘINOU? Důležitý posun v utváření jednotného evropského trhu s  elektřinou představuje snížení objemu dlouhodobých kontraktů v českých přeshraničních přenosových sítích, které kromě jiných důležitých faktorů zmíněných v  úvodu, vedlo k  rychlejšímu sbližování na  velkoobchodní úrovni. Implicitní aukce na francouzsko-belgické a belgicko-nizozemské hranici navíc způsobují sbližování cen i v těchto zemích. Trh s  elektrickou energií kontinentální Evropy, který původně obsahoval Rakousko, Německo, Francii a  Švýcarsko, čeká poměrně značné rozšíření co do rozlohy i komplexnosti. Toto rozšiřování začalo částečně již v roce 2007, i po rozšíření (jak bylo ukázáno v  předchozích kapitolách) zůstanou velkoobchodní ceny pod silným vlivem vývoje cen v Německu. Ve  střednědobém horizontu bude dalším postupným krokem v  integraci evropských regionálních trhů sloučení kontinentálního a skandinávského trhu. Toto sloučení

31

E

L

E

K

T

R

O

E

N

E

R

G

E

T

I

K

A

[6] Newbery, D. (1998): Freer electricity markets in the UK – a progress report. Energy Policy; 26(10): 743-749. [7] UCTE (2007): Online database, www.ucte.org. [8] UCTE (2007b): System Adequacy Forecast 2007-2020.

O AUTORECH

Obrázek č: 11: Alokace přeshraničních kapacit v dlouhodobém horizontu pomocí užívaných metod přidělování přeshraničních kapacit

však bude mít značný vliv na  úroveň, vývoj a volatilitu cen vzhledem k tomu, že se sloučí efekt produkce z tepelných výrobních zdrojů a  produkce z  vodních zdrojů. Newberry (2004) a  Bjørndalen a  Bugten (2008) analyzovali teoretické implikace sloučení produkce výroby z  tepelných a  vodních elektráren, které podle nich však vede ke zvýšení hospodářského blahobytu. Proces sloučení německého a dánského trhu by měl začít v červnu 2009. Tuto integraci pak podpoří navrhované přenosové sítě mezi Nizozemím a  Norskem a Dánskem a Německem.

ZÁVĚR V  současné době je v  (západní) Evropě jednotný trh s  elektřinou v  Rakousku, Německu, Francii a  Švýcarsku s  víceméně jednotnou cenou elektřiny. Francie a Německo mají na tomto trhu klíčové postavení vzhledem ke  své velikosti a  centrální geografické poloze. Tento trh je charakteristický malým počtem dominantních hráčů. Právě tento aspekt je dále umocňován dvěma dalšími: nedostatečnými přenosovými kapacitami se sousedními trhy a rostoucí horizontální integrací s dodávkami zemního plynu. Rozšíření trhu o středoevropské země, jako jsou Česká republika nebo Polsko, prostřednictvím zvýšení míry dostupných přeshraničních kapacit (díky snížení objemu dlouhodobých smluv) by vedlo k  mírnému snížení velkoobchodních cen v zemích západní Evropy a zvýšení cen v České republice a Polsku. Ve střednědobém horizontu pak lze očekávat další integraci směrem k severskému trhu, která spojí trh s  elektrickou energií ze zdrojů vyrábějících elektrickou energii v tepelných elektrárnách a ve vodních elektrárnách. Konečně lze konstatovat, že v  regionu je stále dostatečné množství výrobních a přeno-

32

sových kapacit. Na druhou stranu podle současného vývoje se zdá, že i když dojde k rozšíření a integraci trhů, lze očekávat problémy se zabezpečením dodávek po roce 2012. Rozhodujícím testem integrace každého subregionu v  kontinentální Evropě pak bude, až budou vyčerpány dosavadní přebytky výrobní kapacity a poptávka se přiblíží dané dostupné kapacitě. To znamená, že klíčovým úkolem je zajistit dostatečné pobídky pro investice do  zvyšování výrobních a  přenosových kapacit, ale i pro investice do zvyšování účinnosti a  opatření na  straně nabídky. Tato otázka je o to více zásadní zejména v kontextu decentralizovaného a centralizovaného rozvoje systému dodávek elektřiny. LITERATURA [1] Bjørndalen, J., Bugten, T. (2008). Economics of Interconnection, IAEE Newsletter, 1st Quarter 2008. [2] EC (1997): Directive 96/92EC of the European Parliament and of the Council Concerning the Common Rules for the Internal Electricity Market. Official Journal L27 of the 1/30/1997, Luxemburg. [3] EC (2007): DG Competition Report on Energy Sector Inquiry, SEC(2006) 1724, Brussels. [4] Haas, R., Glachant, J.M., Keseric, N., Perez, Y. (2006): Competition in the Continental European Electricity Market: Despair or Work In Progress?, in Sioshansi, F.P and Pfaffenberger, W. (eds.): International experience in restructured electricity markets: What works, what does not, and why, Edvar Elgar. [5] Müsgens, F. (2004): Market Power in the German Wholesale Electricity Market, EWI Working Paper, Nr. 04/03.

ao. Univ.Prof. Dr. REIHARD HAAS vystudoval ekonomiku strojního inženýrství a je držitelem Ph.D. titulu v oblasti ekonomiky energetiky. Pracuje od roku 1984 na Institutu energetických systémů a ekonomiky energetiky (EEG) na Technické univerzitě Vídeň, kde v současné době působí jako zástupce ředitele. Pracoval více než 15 let v oblasti uplatňování strategií u obnovitelných zdrojů, energetického modelování, udržitelných energetických systémů a liberalizace versus regulace energetických trhů. Dipl.-Ing. Dr. HANS AUER vystudoval elektrotechniku na Technické univerzitě Vídeň, kde rovněž získal Ph.D. titul v oboru Ekonomika energetiky. Od roku 1995 působí na EEG na Technické univerzitě Vídeň, kde v současnosti působí jako odborný asistent senior. Specializuje se na liberalizované energetické trhy, ekonomické aspekty přístupu do sítě obnovitelných zdrojů, regulaci a provoz sítí. Dipl.-Ing. CHRISTIAN REDL vystudoval průmyslové inženýrství na Technické univerzitě Vídeň, kde od roku 2005 působí na EEG. Zaměřuje se na výzkum v oblasti liberalizaci energetického trhu, analýzy velkoobchodního trhu evropského elektroenergetického trhu a analýzy cenového vývoje spotových a futures trhů. Doc. Ing. JAROSLAV KNÁPEK, CSc. vystudoval ekonomiku a řízení elektrotechniky a energetiky na Fakultě elektrotechnické ČVUT, kde rovněž získal titul CSc. Od roku 1991 pracuje na Katedře ekonomiky, manažerství a humanitních věd, kde v současné době je vedoucím katedry. Specializuje se na řešení širokého spektra úloh z oblasti ekonomiky a řízení se specifickým zaměřením na oblast ekonomiky energetiky a obnovitelných zdrojů energie. Kontakt na autory: [email protected]. ac.at, [email protected], redl@ eeg.tuwien.ac.at, [email protected]

E

L

E

K

T

R

O

E

N

E

R

G

E

T

I

K

A M A G A Z Í N

Komplexní obnova bloků 23 a 24 v Tušimicích jde do finále Otakar Tuček, ředitel Elektráren Tušimice a Prunéřov Skupiny ČEZ

ÚVOD Komplexní obnova elektrárny Tušimice, je první akcí z  programu obnovy zdrojů ČEZ. Začala v roce 2007 a ve finále zlepší parametry všech hlavních technologických celků elektrárny od hlavního výrobního zařízení kotelny přes strojovnu až po  odsíření. Proběhne při ní i obměna či modernizace kotlů, turbín, odsíření, systému kontroly a  řízení, elektročásti, zauhlování, vodního hospodářství, zpracování sádrovce a  dalších provozů. Obnova přitom zvýší účinnost bloků na 38 % a umožní spalovat méně kvalitní energetické uhlí, které bude k dispozici v lokalitě Libouš právě po roce 2010. Při tak zásadní modernizaci a  instalaci nových technologií v rámci všech čtyř bloků pak lze počítat s dobou provozu elektrárny na dalších 25 let. Celá komplexní obnova Elektrárny Tušimice II byla vyčíslena na  zhruba 26 miliard korun. Generálním dodavatelem je Škoda Praha Invest, kotle jsou z  Vítkovic a  turbíny od Škody Power. Dodavatelem odsíření je Austria Energy & Enviroment. Řídící systé-

V červnu 2007 byly odstaveny první dva výrobní bloky 23 a 24 elektrárny Tušimice a byla zahájena jejich komplexní obnova. V současné době již probíhají závěrečné práce směřující k  uvedení obou zmodernizovaných bloků zpět do provozu. Blok 23 by měl přitom najet do zkušebního provozu v červnu, tedy dva roky po svém odstavení. my a  elektro zajišťuje pro komplexní obnovu firma Siemens. Stavební část první i druhé etapy modernizace elektrárny probíhá v  režii firmy Viamont ve spolupráci se Stavbami mostů Praha. Podle svého zaměření pak výše uvedené společnosti ve  spolupráci s  dalšími firmami zrealizovaly instalaci veškerého nového technologického zařízení a potřebného technického zázemí pro provoz zmodernizovaných bloků 23 a 24.

zahrnovat systémy řízení, monitorování a  vyhodnocování technologického procesu výroby elektrické energie, odsíření a pomocných (neblokových) provozů elektrárny Tušimice II, včetně polní instrumentace, regulačních armatur se servopohony, kabeláže a kabelových tras. Kromě toho byly v rámci komplexní obnovy do  ASŘTP zařazeny i elektronická požární signalizace, kamerový systém pro sledování technologických zařízení, přístupový systém do  rozvoden,

OŽIVOVÁNÍ VÝROBNÍ TECHNOLOGIE Tak zvaná fáze oživování výrobní technologie obou bloků odstartovala koncem ledna. V praxi to znamená dokončení všech kabeláží a oživení jednotlivých technologických okruhů. Vše mají na  starosti odborníci z  elektrikářských firem dodávající zařízení elektro a řídící systémy. Jedná se přitom o poměrně náročnou část finiše první poloviny komplexní obnovy a stejně tak tomu bude i v případě její druhé etapy, kdy budou zmodernizovány výrobní bloky 21 a 22. Veškerá nově nainstalovaná zařízení, včetně strojovny a kotlů se totiž musí propojit tak, aby správně fungovala. Výrobní zařízení bude řízeno centrálně z jedné společné dozorny (velínu). Systémy automatického systému řízení technologického procesu (ASŘTP) budou

Obrázek č. 1: Detail pracoviště stávající dozorny

Obrázek č. 2: Stávající dozorna. V současné době jsou z ní obsluhovány bloky 21 a 22 a po najetí do provozu se z ní stane provizorní velín pro bloky 23 a 24. Jakmile skončí celá komplexní obnova, přestěhuje se dozorna do nových prostor. Řídící systémy pod velínem ovšem již zůstanou na místě a s novým místem budou propojeny optickými kabely.

33

E

L

E

K

T

R

O

E

N

E

R

G

E

T

I

K

A

a energosádrovce, chemickou úpravnu vody a lapače olejových nečistot. Většinu slabo- a  silnoproudých rozvodů pro stavební část elektrárny, kam patří kotelna, rozvodna velmi vysokého napětí či chemická úpravna vody, pak dodá společnost Eltodo EG.

ASŘTP A PROVOZNÍ REŽIMY Po ukončení komplexní obnovy elektrárny Tušimice II budou výrobní bloky provozovány s  klouzavým (modifikovaným) tlakem páry. Najíždění bloku ze studeného, teplého a horkého stavu bude probíhat automaticky. Regulační rozsah výrobního bloku bez stabilizace bude mezi 50 a 104 procenty nominálního výkonu. Blok bude splňovat požadavky na  primární a  sekundární regulaci podle Kodexu přenosové soustavy. Emisní limity budou dodrženy při všech provozních režimech. Regulace jsou navrženy tak, aby umožňovaly maximální možné výkonové změny při nepřekročení teplotního namáhání

Obrázek č. 3: Ze strojovny do velína aneb příprava kabeláže pro řídící systémy

dozoren a místností ASŘTP a systém řízení centrální vzduchotechniky.

DODAVATELÉ ELEKTROČÁSTI A ŘÍDÍCÍCH SYSTÉMŮ V  rámci komplexní obnovy dodá celou elektročást a  řídící systémy pro bloková zařízení firma Siemens. Během první etapy vyměnila firma elektročásti energetických výrobních bloků 23 a 24 a souvisejících pomocných provozů. Následně to samé proběhne v  případě bloků 21 a  22. Zcela nové distribuované řídící systémy SPPA T3000 firmy Siemens budou řídit a monitorovat veškerou technologii výrobních bloků, včetně řízení teplárenského systému. Rovněž tak technologii odsiřovacích zařízení. Koncern Siemens tak do  elektrárny dodá čtyři generátory pro strojovnu, kompletní systémy automatizovaného řízení technologických procesů a zařízení pro elektročást. Zařízení elektro bude přitom řízeno a monitorováno SCADA systémem firmy Siemens Power CC. Ten bude řídit a monitorovat nebloková zařízení: blokové a  společné rozvodny vysokého napětí, podružné rozváděče nízkého a vysokého napětí a úsekové rozváděče nízkého napětí. Dodavatelem řídících systémů Damatic XD pro další nebloková zařízení je firma Metso. Ty budou řídit a  monitorovat spo-

34

lečná zařízení odsiřovacích jednotek, čerpací stanici surové vody, čerpací stanici chladící vody, technologii horkovodu, centrální kompresorovou stanici, vnější a  vnitřní zauhlování, suchou dopravu popílku, strusky

Obrázek č. 4: Prostory pod velínem a příprava řídících systémů, nahoře detail

M A G A Z Í N

v nejkritičtější části technologického zařízení. Systém kontroly a  řízení bude rovněž umožňovat snížení nebo zvýšení výkonu o 5 % z nominálního výkonu během 30 vteřin. Stejně tak přechod z jakéhokoliv výkonu na ostrovní provoz nebo na vlastní spotřebu (max. doba 2 hodiny).

ŘÍZENÍ V UZAVŘENÉ SMYČCE Z hlediska řízení v uzavřené smyčce bude systém schopný řídit celý blok jako integrální jednotku ve stabilních provozních stavech i ve stavech přechodných. V praxi to znamená, že bude schopen řídit změny na kotli, turbíně a ostatních zařízeních bloku v závislosti na požadovaných změnách jeho výkonu. Systém bude schopen realizovat požadavky na dostatečně citlivé, rychlé a lineární chování primární regulace, kdy regulovanou veličinou je frekvence v síti nebo otáčky turbíny a akční veličinou je výkon na svorkách generátoru. Současně musí systém zabezpečovat též funkci rychlé sekundární regulace.

VYVÁŘKA KOTLE V  současné době, kdy probíhají zkoušky a oživování zařízení, není už patrné, že by se v rámci první etapy navážel do Tušimic další stavební či technologický materiál větších

rozměrů. Obsluha bloku již nastoupila na nepřetržité směny, aby během dvou následujících měsíců absolvovala zkušební předkomplexní provoz. Neméně důležitým krokem, který vede k ukončení první etapy komplexní obnovy, pak je vyvářka kotle. Ta probíhá od 12. února, následně je na 15. března naplánováno první zapálení kotle a  poté proběhnou ještě jeho profuky. Jedná se o tak zvané čistící operace, které mají nové zařízení zbavit všech nežádoucích nečistot před najetím bloku 23 do zkušebního provozu. Kotel má totiž po svaření trubky v  základním stavu. Jsou holé s  neošetřeným povrchem a tudíž i náchylné ke korozi. Systém je také plný drobných nečistot, právě zbytků po svařování. Proto se musí provést chemická vyvářka kotle, aby se z něj vyplavily všechny nečistoty. Speciální chemikálie navíc ošetří celý tlakový systém ochrannou vrstvou, která zabrání korozi. První zapálení kotle poté proběhne mimo připojení na turbínu a následné profuky dokonale vyčistí celý technologický systém. Kvalita vyfukované páry je monitorována na obsah nečistot a podle stavu páry se odvíjí i počet profuků. Obvykle se provádí 3 – 5 profuků. Může být jeden, ale třeba i pět. Teprve, když je pára čistá, se připojí parovody na turbínu.

ZÁVĚREM I když modernizace bloků 23 a 24 teprve vstoupila do  závěrečného finiše, v  elektrárně se již pomalu připravují na druhou etapu, která obnáší obnovu bloků 21 a  22. Scénář bude praktický stejný, přičemž s ukončením druhé etapy se počítá v roce 2011.

O AUTOROVI OTAKAR TUČEK nastoupil v roce 1967 po absolvování Střední průmyslové školy strojní v Mostě na elektrárnu v Počeradech, kde do roku 2000 postupně působil jako zámečník, topič, technik kotelny, vodohospodář, tepelný technik, vedoucí oddělení provozu ekonomie, vedoucí odboru provozu, náměstek pro výrobu a techniku. V roce 1987 absolvoval Vysokou školu strojní a textilní v Liberci. V letech 2000 až 2006 zastával pozici ředitele Elektrárny Tušimice II. Od roku 2006 do současnosti je ředitelem Elektráren Tušimice a Prunéřov. Kontakt na autora: [email protected]

si vás dovoluje informovat, že v měsíci květnu bude pořádat

Seminář na téma

Problémy dnešní elektroenergetiky z pohledu provozovatele přenosové soustavy pořádaný ve spolupráci s ČEPS, a.s. Přesný termín semináře bude upřesněn a informace bude zveřejněna na webové stránce AEM www.aem.cz

E

L

E

K

T

R

O

Vyrovnávací trh s regulační energií byl znovu otevřen

E

N

E

R

G

E

T

I

K

A

Provozovatel přenosové soustavy, společnost ČEPS, jako jediný nakupující na  vyrovnávacím trhu, 14. ledna 2009 od  12. obchodní hodiny opět začala poptávat a nakupovat regulační energii na tomto trhu.

Ing. Richard Kabele, specialista sekce Strategie, Ing. Jiří Strnad, ředitel sekce Zahraniční spolupráce a podpora obchodu, ČEPS

J

ednou z  hlavních povinností provozovatele přenosové soustavy je zajišťovat výkonovou rovnováhu ve  své regulační oblasti. V každém okamžiku je nutné zajistit rovnováhu mezi dodávkou (výrobou) a  odběrem (spotřebou) elektřiny do/z elektrizační soustavy. Jak výroba, tak zejména spotřeba elektřiny v  čase neustále kolísají a  je nutné tyto odchylky regulovat dodávkou kladné nebo záporné regulační energie. K  dodávce regulační energie dochází buď aktivací tzv. podpůrných služeb nebo přímým obstaráním této energie.

REGULAČNÍ ENERGIE Dominantní část regulační energie vzniká aktivací podpůrných služeb. Podpůrné služby představují rezervaci výkonového pásma, ve kterém v rámci regulace ČEPS aktivuje nasmlouvané výrobní bloky (případně v  omezené míře i spotřebu). Poskytovatel podpůrných služeb obdrží platbu za  tuto rezervaci a v případě aktivace dále obdrží platbu za dodanou regulační energii. Zatímco finanční prostředky na  obstarávání podpůrných služeb získává ČEPS v tarifu za systémové služby, což je částka připočítávaná k ceně každé MWh spotřebované elektřiny, tak regulační energii zaplatí v systému zúčtování odchylek ti, kdo v dané hodině individuální odchylku způsobili. Kromě podpůrných služeb má ČEPS možnost obstarávat regulační energii přímo – bez nutnosti rezervace výkonu (a platby za  ní). Z  pohledu dodavatelů se jedná o  standardní silovou elektřinu, kterou však ČEPS využije jako energii pro regulaci výkonové rovnováhy. Takto obstaraná energie je však již neregulovatelná. Po uzavření obchodu dodavatel energie dodá/odebere elektřinu do/z elektrizační soustavy podle sjednaného množství. Aby bylo možné využít nákupu přímo „negarantované“ energie, tj. bez nutnosti platit za rezervaci, musí ČEPS dopředu odhadnout potřebu takovéto energie a  toto množství včas sjednat. Odhad regulační energie pro vyrovnání systémové odchylky je však velice nesnadnou úlohou. Celková regulační energie v ho-

36

Obrázek č. 1: Rozložení aktivované regulační energie v roce 2008

dině a systémová odchylka (velikostí se rovná potřebné regulační energii, má však opačné znaménko) vykazuje charakteristiky téměř náhodné veličiny. Rozumný odhad systémové odchylky je možné provádět maximálně na 1 až 2 hodiny dopředu. Výjimkou jsou případy velmi vysokých odchylek, typicky při výpadku velkých výrobních elektrárenských bloků, kdy lze obstarat energii na několik hodin dopředu. V těchto případech ČEPS využívá možnosti obstarat regulační energii v zahraničí nebo havarijní výpomoci od okolních provozovatelů přenosových soustav.

Obrázek č. 2: Vývěska vyrovnávacího trhu v IS OTE

Graf na obrázku 1 ukazuje celkové využití kladné a záporné regulační energie za rok 2008. Podpůrné služby jsou zde členěny do jednotlivých kategorií. Celková platba vyplacená poskytovatelům regulační energie v minulém roce dosáhla téměř 1,3 mld. Kč. Pro vyrovnání systémové odchylky bylo aktivováno v součtu 865 GWh regulační energie, z toho drtivá část v základních kategoriích podpůrných služeb sekundární a  terciární regulace (SR a  TR). Pouze 0,8 % regulační energie bylo obstaráno přímo (tedy bez rezervace formou podpůrných slu-

M A G A Z Í N

žeb), tj. prostřednictvím regulační energie ze zahraniční (RV) a havarijní výpomoci (HV).

VYROVNÁVACÍ TRH S REGULAČNÍ ENERGIÍ Vyrovnávací trh (VT) je provozován Operátorem trhu s elektřinou (OTE) ve spolupráci s ČEPS. Probíhá formou vývěsky, kdy účastníci trhu na  vývěsku podávají nabídky a  druhá strana má možnost nabídku akceptovat. Podmínkou vyrovnávacího trhu je, že vždy na  jedné straně obchodu musí být ČEPS. Ten buď nabídku účastníka trhu akceptuje nebo naopak účastník trhu reaguje na poptávku ČEPS. Vyrovnávací trh umožňuje ČEPS obstarat regulační energii za transparentních a nediskriminačních podmínek na následující hodinu i v případech odhadu velikosti systémové odchylky ve středním pásmu. Přestože odhad velikosti systémové odchylky (nebo potřeby celkové regulační energie) je stále netriviální, lze dosáhnout rozumné statistické úspěšnosti. Za dobrý výsledek je považován podíl chybně obstarané energie do 12 %. Obstarání energie na vyrovnávacím trhu posune křivku předpokládané systémové odchylky k vyrovnané hodnotě a  středu pásma rezervovaného regulačního výkonu (podpůrných služeb). Tím dochází ke  snížení rizika překročení pásma rezervace výkonu a  zvýšení spolehlivosti soustavy (objem obstarávané regulační energie na vyrovnávacím trhu je však zatím relativně nízký). V  roce 2007 a  dříve probíhalo obchodování na vyrovnávacím trhu odlišně. ČEPS zadával tzv. indikativní poptávku, kterou dával na  vědomí předběžný zájem o  nákup regulační energie. Indikativní poptávka byla zadána pouze s  požadovaným výkonem bez uvedení ceny a nebylo možné ji přímo akceptovat. Na základě této poptávky pak účastníci trhu zadávali nabídky. Pracovníci dispečerského řízení ČEPS na základě odhadu vývoje potřeb regulační energie a zvážení nabídkové ceny odpovídající nabídky mohli akceptovat. Tento složitý způsob vedl k velmi nízké likviditě trhu. Protože zadávání indikativní poptávky i akceptace případných nabídek byly za  strany ČEPS prováděny manuálně, byla energie poptávána zpravidla v  případech větších výpadků, řádově v jednotkách případů v  měsíci. Tato skutečnost zapříčinila silný nezájem o tento trh. Proto i v případech, kdy ČEPS poptávala, nebylo zpravidla od koho nakupovat. Základní změnou nového vyrovnávacího trhu spuštěného od  14.1.2009 je plná automatizace procesu zadávání poptávek (případně akceptace nabídek) společně s nahrazením indikativní poptávky zcela plnohodnotnou poptávkou včetně jednotkové ceny, kterou je možné přímo akceptovat. Dů-

Obrázek č. 3: Obchodování na vyrovnávacím trhu z pohledu ČEPS

sledkem je řádové zvýšení objemu poptávané energie ze strany ČEPS i počtu hodin, kdy je zadávána poptávka. Cílem bylo nastavit model tvorby poptávek tak, aby relativní počet hodin poptávky nespadl výrazně pod 50 %. Dalším důsledkem je výrazné zjednodušení obchodování. Účastníci si mohou otevřít vývěsku a sledovat poptávku a v případě, že je poptávka cenově zajímavá, mohou ji jednoduše akceptovat. Prvním krokem je výpočet predikce potřeb regulační energie pro následující hodinu. Pro tyto účely ČEPS využívá vlastní prediktor, který průběžně stále vylepšuje. Predikce je základním vstupem pro výpočet samotné poptávky. Plně automatické obchodování na  vyrovnávacím trhu (celý proces obchodování včetně datové komunikace s  IS OTE) zajišťuje modul v  nově realizovaném informačním portálu DamasEnergy.

Co slibuje nový vyrovnávací trh? - řádově vyšší poptávku ze strany ČEPS, - zvýšení atraktivity trhu v důsledku nového modelu oceňování, - výrazné zjednodušení obchodování, - trhu se mohou účastnit všichni registrovaní účastníci trhu s elektřinou (RÚT).

Modul vyrovnávacího trhu je prvním nasazeným modulem tohoto portálu, který v tomto roce nahradí stávající obchodnětechnický portál ČEPS – Damas. Na  základě predikce je nejdříve vypočtena poptávková cena. Jestliže jsou na vývěsce nabídky s nižší (resp. výhodnější cenou, protože je nutné uvažovat nákup kladné i  záporné energie, kde se obrací znaménko), jsou tyto nabídky automaticky akceptovány. Časově nedělitelné nabídky jsou ignorovány. Na  zbylý výkon je na  vývěsku vložena poptávka. Je vždy objemově dělitelná. V  případě akceptace (příp. částečné akceptace) je automaticky zpracována akceptační nabídka a informace o nakoupené regulační energii je předána do řídícího systému regulace. Výhodou DamasEnergy je vysoká míra konfigurovatelnosti, která ČEPS umožňuje podle statistického vyhodnocení obchodování snadno upravovat jak algoritmus výpočtu objemu poptávky tak cenovou politiku.

MODEL OCEŇOVÁNÍ VYROVNÁVACÍHO TRHU Aktuální model zúčtování odchylek generuje subjektům zúčtování, kteří mají v dané obchodní hodině svou individuální odchylku v  opačném směru, než je systémová odchylka (a  tím pomáhají vyrovnat bilanci v soustavě), platbu za tuto „regulaci protiodchylkou“. Jednotková cena je rovna zúčtovací ceně, která je odvozena od ceny nejdražší aktivované regulační energie (dále je aplikováno ještě kritérium minima). Zúčtovací cena je tedy velmi výhodná v případech, kdy se subjekt zúčtování „umí trefit“ do směru proti systémové odchylce. Pochopitelně naopak v případech, kdy se „netrefí“, je tato odchylka

37

E

L

E

K

T

R

O

poměrně nákladná. Aby byla cena regulační energie zobchodované na vyrovnávacím trhu dostatečně atraktivní a mohla soutěžit s regulací protiodchylkou, je nabídková cena sjednaná na vyrovnávacím trhu garantována jako minimální (opět z  pohledu výhodnosti pro účastníka trhu s  pominutím matematického minima při uvažování znamének kladné a záporné regulační energie). Výsledná, skutečně zaplacená, jednotková cena je mnohdy vyšší. V případě, že nakoupená regulační energie přispívá k  vyrovnání systémové odchylky (převážná většina případů) a průměrná cena veškeré aktivované regulační energie je vyšší, pak je výsledná jednotková cena rovna této průměrné ceně. Přesná definice oceňování regulační energie je uvedena v  příloze č. 5 k  vyhlášce č. 541/2005 Sb. o pravidlech trhu s elektřinou v odst. 1 a 2: Cena za  dodanou kladnou/zápornou regulační energii obstaranou na vyrovnávacím trhu je rovna: 1. vyšší/nižší z cen: nabídková cena sjednaná na  vyrovnávacím trhu nebo vážený průměr cen z aktivované kladné/záporné regulační energie, je-li v dané obchodní hodině systémová odchylka záporná/kladná, 2. nabídkové ceně, je-li v  dané obchodní hodině systémová odchylka kladná/záporná. Průměrná cena aktivované regulační energie je prakticky vždy nižší než zúčtovací cena. Na druhou stranu, při zobchodování volné energie na vyrovnávacím trhu účastník vždy dostane zaplaceno minimálně nabídkovou cenu. Neriskuje tedy, že naopak draze zaplatí odchylku, jestliže bude ve směru systémové odchylky. Riziko chybného odhadu směru systémové odchylky je v případě zobchodování volné regulační energie přeneseno z účastníků trhu na ČEPS.

E

N

E

R

G

E

T

I

K

A

Obrázek č. 4: Průběh obchodování pro jednu – dvanáctou – obchodní hodinu

Obrázek č. 5: Průběh obchodování z pohledu kontinuálního obchodování

ČASOVÉ UZÁVĚRKY Vyrovnávací trh časově navazuje na vnitrodenní trh s  elektřinou (oba jsou organizovány Operátorem trhu). Oba trhy jsou kontinuální v režimu 7x24. Uzávěrka vnitrodenního trhu a zároveň otevření vyrovnávacího trhu je 90 minut před hodinou realizace. Obchodování na  vyrovnávacím trhu probíhá právě hodinu. Účastníci trhu mohou zadávat nabídky od  okamžiku otevření, avšak systém ČEPS generuje poptávku a  případně akceptuje tyto nabídky až ve 45. minutě dané obchodní hodiny (v 15. minutě reálné hodiny). Důvodem je potřeba se co nejvíce přiblížit hodině realizace, kdy se rychle zvyšuje přesnost predikce potřeb regulační energie.

KDO SE SMÍ VT ÚČASTNIT? Velkou výhodou vyrovnávacího trhu je, že se jej mohou zúčastnit všichni registrovaní účastnící trhu s elektřinou (RÚT), i když

38

Obrázek č. 6: Vývoj poptávky a realizovaných obchodů nákupu kladné a záporné regulační energie na vyrovnávacím trhu od 14.1. do 14.2.2009

M A G A Z Í N

Jednotka

RE+

RE-

Celkem

MWh

488

1 441

1 929

Kč

1 265 237

893 833

2 159 070

Průměrně zobchodované množství:

MWh

12

34

23

Průměrně zobchodované množství v hodině (jmenovatelem je celkový počet hodin):

MWh

0,6

1,9

2,5

Průměrná velikost poptávky:

MWh

41,3

42,5

42,0

Průměrná poptávka v hodině (jmenovatelem je celkový počet hodin):

MWh

9,4

14,2

23,5

%

23%

33%

56%

Průměrná cena zobchodované regulační energie (nabídková):

Kč/MWh

1 697

-93*

Průměrná výsledná cena zobchodované regulační energie:

Kč/MWh

2 338

-378*

%

83%

21%

Kč/MWh

2 438

-400*

%

1,5%

2,9%

Celkem nakoupeno regulační energie: Celková platba za nakoupenou regulační energii:

Relativní počet hodin poptávky:

Relativní počet případů, kdy průměrná cena aktivovaná regulační energie převýšila (nahradila) nabídkovou cenu z vyrovnávacího trhu: Průměrná poptávková cena: Průměrné pokrytí systémové odchylky nákupem na vyrovnávacím trhu:

52%

2,4%

Tabulka č. 1: Vybrané statistiky nákupu regulační energie na vyrovnávacím trhu za období 14. 1. – 14. 2. 2009 * Záporná cena má v případě záporné regulační energie význam platby směrem k účastníkovi, tzn. účastník dostane za každou MWh nedodané nebo navíc spotřebované energie zaplaceno.

případnou dodávku podpůrných služeb. Dále na rozdíl od podpůrných služeb není vyžadována žádná certifikace zdrojů a splnění podmínek pro řízení v reálném čase. Potřeba regulační energie má poměrně symetrické rozdělení mezi kladnou a  zápornou část. Záporná energie je poptávána zhruba z poloviny.

STATISTIKY VT ZA PRVNÍ MĚSÍC Měsíc obchodování neposkytuje dostatečně dlouhou historii pro hodnocení a vyvozování relevantních závěrů. Statistiky v tabulce 1 je tedy nutné vidět s určitým odstupem s ohledem na nedostatečný interval hodnocení. Graf na obrázku 6 ukazuje vývoj poptávky a  realizovaných obchodů nákupu kladné a záporné regulační energie na vyrovnávacím trhu od  14.1. do  14.2.2009 (maximální poptávka je 100 MWh). nejsou zároveň subjekty zúčtování. Účastníkem vyrovnávacího trhu s  regulační energií je RÚT, který uzavřel s OTE smlouvu o přístupu na  vyrovnávací trh. Na  základě této smlouvy umožní OTE bezplatný přístup na  trh s  regulační energií. Podmínkou uzavření smlouvy je buď souhlas subjektu zúčtování, který za  účastníka přebírá zodpovědnost za  odchylku, nebo platná smlouva o  zúčtování odchylek (účastník je tedy subjektem zúčtování). Další podstatnou výhodou je minimální obchodovatelné množství 1 MWh (dále je možné obchodovat regulační energii v MWh na  jedno desetinné místo). Vyrovnávací trh je tedy příležitostí pro malé výrobce elektřiny nebo spotřebitele, kteří jsou schopni regulovat svou výrobu/spotřebu v pásmu alespoň nad 1 MW. To je hluboko pod minimem pro

ZÁVĚR V  prvním měsíci se vyrovnávacího trhu i  přes nízkou publicitu připravovaného ote-

Vyrovnávací trh tedy nabízí příjmy pro výrobce/spotřebitele, kteří jsou schopni na následující hodinu snížit výrobu nebo zvýšit spotřebu alespoň o 1 MWh – za tuto nedodanou/ navíc odebranou elektřinu ještě prakticky vždy dostanou zaplaceno.

vření zúčastnilo 5 RÚT. Měsíc provozu naznačuje, že trh je obchodně zajímavý a  má potenciál pro postupné zvyšování své likvidity. Nákup na  vyrovnávacím trhu pokrýval 2,4 % potřeb regulační energie v  celkové hodnotě téměř 2,2 mil. Kč, což předčilo očekávání. Z  dlouhodobého hlediska bychom za úspěch považovali cílové pokrytí nad 5 % z celkových potřeb regulační energie. Věříme, že i tento článek přispěje k lepšímu povědomí a  následně ke  zvýšené účasti na  tomto energetickém trhu. Ve  spolupráci s účastníky trhu budeme dále pracovat na jeho zlepšování.

O AUTORECH Ing. RICHARD KABELE vystudoval ČVUT na Fakultě elektrotechnické v Praze. V letech 2000 – 2007 pracoval ve společnosti Unicorn, kde se zabýval vývojem aplikací pro energetiku, zejména provozovatele přenosových soustav. V roce 2007 nastoupil ve společnosti ČEPS do sekce Strategie. Ing. JIŘÍ STRNAD vystudoval VŠE v Praze. V roce 2001 nastoupil ve společnosti ČEPS do sekce Energetický obchod, kde spoluvytvářel trh s podpůrnými službami a věnoval se liberalizaci trhu s elektřinou z pohledu provozovatele přenosové soustavy. Od roku 2005 se zabývá vytvářením zahraniční politiky ČEPS a koordinací zahraniční spolupráce. Kontakt na autory: [email protected], [email protected]

39

P LY N Á R E N S T V Í

České plynárenství prošlo náročnou zkouškou úspěšně Ing. Jan Zaplatílek, ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Dle uvedených předpisů by tedy měly být schopny dodávat plyn i při následujících situacích:  částečné přerušení dodávky plynu po  dobu trvající 8 týdnů a  v  rozsahu 20 % z  celkového denního objemu všech dovozních kontraktů určených pro zajištění dodávek konečným zákazníkům příslušného obchodníka na území České republiky,  po dobu pěti po sobě následujících extrémně chladných kalendářních dnech, přičemž extrémně chladným kalendářním dnem se rozumí den, v němž průměrná denní teplota zůstane nižší než -14 °C,  při nejchladnějším období od  1. října do 31. března, které se vyskytlo v posledních 20 letech předcházejících danému roku. První tři týdny toku 2009 je však postavily před zkoušku ještě daleko těžší a to úpl-

Plynárenské společnosti v České republice se dlouhodobě připravovaly na to, aby v souladu s požadavky legislativy Evropské unie, vyjádřenými prostřednictvím směrnice 2004/67/ES o bezpečnosti a spolehlivosti dodávek zemního plynu a transformovanými do tuzemské legislativy prostřednictvím zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění (energetický zákon) byly schopny dodávat plyn i v krizových situacích. né zastavení dodávek zemního plynu z Ruské federace, tranzitovaných přes území Ukrajiny do států Evropské unie. Stalo se tak v důsledku původně obchodního sporu mezi společnostmi OAO GAZPROM a HK NAFTOGAZ Ukrajiny, který pak následně přerostl až ve  spor politický mezi reprezentacemi obou států. Jelikož spor zasáhl téměř polovinu členských států Evropské unie, bylo nutné, aby se tímto sporem a jeho řešením zabývala i Česká republika jako předsednický stát Evropské unie.

RUSKO – UKRAJINSKÝ SPOR V OBLASTI PLYNÁRENSTVÍ Vztahy mezi Ruskou federací a Ukrajinou v  oblasti zemního plynu jsou značně komplikované již od  roku 1992, kdy oba uvedené státy získaly samostatnost. Je to způsobeno jednak širokým vzájemným propojením (Ukrajina je největším zahraničním odběratelem ruského zemního plynu a  přepravuje se přes ní 80  % ruských dodávek do  EU) a dále absencí tržních vztahů mezi oběma ná-

Obrázek č. 1: Ukrajinská plynárenská tranzitní soustava před omezením dodávek 31.12.2008

40

rodními plynárenskými společnostmi OAO GAZPROM na straně jedné a HK NAFTOGAZ na straně druhé (v oblasti dodávek existovaly oproti tržním cenám výrazné slevy, do obchodu byli zapojeni prostředníci, v oblasti tranzitu docházelo k  platbě komoditou apod.). Řada sporů, které kvůli řešení těchto problémů proběhly v minulosti, měla za následek krátkodobé krácení dodávek pro evropské zákazníky. Toto krácení však nebylo příliš výrazné a trvalo vždy relativně krátkou dobu. Proto se zdálo, že, když se v závěru roku 2008 objevila řada třecích ploch mezi oběma stranami, bude se opakovat dřívější scénář v podobě buď dohody na poslední chvíli, nebo krátkého sporu, který však EU příliš neohrozí. Vývoj však všechny překvapil, neboť vyústil v úplné zastavení přepravy přes Ukrajinu na dobu téměř dvou týdnů. Pro bližší pochopení událostí je potřeba si zopakovat, že od poslední výrazné krize z roku 2006 nebyl plyn dodáván na Ukrajinu přímo, ale mezi Gazpromem a Naftogazem působil ve  Švýcarsku registrovaný prostředník

M A G A Z Í N

Obrázek č. 2: Ukrajinská plynárenská soustava po omezení tranzitu 1.1.2009

v podobě společnosti RosUkrEnergo. Ta zajišťovala od ruského dodavatele pro ukrajinského odběratele dodávku ruského a středoasijského plynu v objemu cca 50 – 55 mld. m3/ rok za cenu, která v roce 2006 činila 95 USD za tisíc m3, v roce 2007 se zvýšila na 135 USD a  v  loňském roce (tj. době, kdy odběratelé v EU platili cenu okolo 450 USD) pak 179,50 USD. Pokud jde o  mezinárodní přepravu plynu, byla dne 4. ledna 2006 oběma stranami do konce roku 2010 smluvně zafixována cena 1,6 USD za tisíc m3 na 100 km (ruská strana dle svého vyjádření v loňském roce platila nad rámec dohody částku o 0,1 USD vyšší). Dne 2. října 2008 podepsali oba premiéři V. Putin a J. Timošenková Memorandum, které předpokládalo nastolení přímých vztahů mezi oběma národními plynárenskými společnostmi od počátku roku 2009, postupné (během následujících tří let) dosažení tržních, ekonomicky podložených a vzájemně odsouhlasených cen plynu dodávaného na Ukrajinu a také, že podle těchto pravidel budou řešeny tranzitní tarify na území Ukrajiny. Memorandum předpokládalo rovněž možnost přímého prodeje 7,5 mld. m3 plynu ročně ruským dodavatelem přímo konečným zákazníkům na  Ukrajině. Podmínkou vstupu tohoto Memoranda v platnost bylo ovšem uhrazení všech dluhů, které měla ukrajinská strana vůči ruskému dodavateli do konce roku 2008. Právě o úhradu tohoto dluhu, rus-

kou stranou vyčísleného na cca 2,7 mld. USD, proběhla první fáze rusko - ukrajinského sporu, který pak gradoval v  prvních dnech ledna 2009. Shrňme si jej do  následující stručné geneze: 25. 11. 08 došlo k dohodě o tom, že Naftogaz do  1.12.08 uhradí celkovou dlužnou částku za plyn včetně pokut a smluvních sankcí. 2. - 9. 12. 08 probíhají jednání o úhradě dluhu. 18. - 19. 12. 08 Naftogaz uhradil 800 mil. USD, ale zbylá část zůstala neuhrazena, 24. 12. 08 při jednání šéfů Gazpromu a  Naftogazu pan Dubina, šéf Naftogazu, sdělil, že ukrajinská strana pravděpodobně nemůže do konce roku 2008 dluh uhradit. 29. 12. 08 ukrajinská strana uhradila několika tranšemi menší částky zadluženosti. 30. 12. 08 ukrajinská strana zajistila úhradu 1,5 miliardy USD a vydala prohlášení, že dluh plně je uhrazen. Dle ruské strany zůstalo neuhrazeno 614 milionů USD tvořící sankční poplatky. 31. 12. 08 proběhla bezúspěšně jednání mezi Gazpromem a  Naftogazem o  ceně plynu na rok 2009. Přestože jednu chvíli byla dohoda poměrně blízko (225 USD na ruské straně oproti 201 USD na straně ukrajinské) k dohodě nedošlo. Navíc pan Dubina neměl dle ruské strany potřebný mandát na podepsání nové smlouvy na  dodávky plynu pro rok 2009. To znamenalo, že obě strany neměly v danou chvíli smluvně právní podklad pro dodávky

plynu na Ukrajinu. Z druhé strany Ukrajina zpochybnila dosavadní klid v otázkách tranzitu plynu s tím, že dohoda ze 4. 1. 2006 není platná a  v  důsledku toho, že může dojít ke konfiskaci plynu tranzitovaného přes území Ukrajiny. 1. 1. 09 Gazprom od 10 hod moskevského času zastavuje dodávky pro Ukrajinu. 2. 1. 09 vedení Naftogazu informuje Gazprom, že odebírá pro potřeby zajištění tranzitu přes své území 21 mil. m3 denně tzv. technologického plynu. Dle ruské strany je to v rozporu dosavadní tranzitní smlouvou. 4. 1. 09 Gazprom informuje své odběratele a Naftogaz, že ze systému zmizelo cca 50 milionů m3. Dle sdělení ruské strany RosUkrEnergo nedostalo povolení od  Naftogazu na odběr 25 milionů m3 uskladněného v podzemních zásobnících plynu na území Ukrajiny. Gazprom ohlásil zvýšení objemu dodávek plynovodem Yamall - Evropa a Blue Stream, naopak Naftogaz ohlašuje postupné snižování objemu plynu, předávaného k  tranzitu na území Ukrajiny ruskou stranou. 5. 1. 09 do  EU byly sníženy dodávky od  5 30 %, byla zastavena předávací stanice Orlovka. Ze zastavení a snížení objemů se vzájemně ovlivňují obě strany. 6. 1. 09 byly zastaveny tři hlavní předávací stanice, ze zastavení se obviňují obě strany, v ostatních předacích místech jsou hlášeny nižší objemy plynu. Výrazné krácení dodávek

41

P LY N Á R E N S T V Í

Obrázek č. 3: Ukrajinská plynárenská soustava s úplným přerušením tranzitu 7.1.2009

předaných do  EU, Balkán již úplně odříznut od dodávek přes Ukrajinu. Došlo k  totálnímu zastavení dodávek na Ukrajinu a do EU, není zcela jasné co byla příčina a  následek, vysvětlení obou stran sporu se různí. 8. 1. 09 došlo k  obnovení jednání mezi nejvyššími představiteli Gazpromu a  Naftogazu v  Bruselu za  přítomnosti předsedy Rady ministrů pro dopravu, telekomunikace a energetiku (TTE) a komisaře pro energetiku. Dohody o monitorovací misi nedosaženo. 9. - 11. 1. 09 proběhla jednání předsedy Rady EU v  Kyjevě a  Moskvě. Byl podepsán dokument o monitoringu. Vzápětí ruskou stranou kvůli doplňující deklaraci prohlášen za  neplatný. 12. 1. 09 nový podpis dokumentu o monitoringu, po skončení mimořádné Rady TTE v Bruselu slyšení ruské a  ukrajinské delegace; obě strany deklarují připravenost obnovit dodávky a tranzit do EU v 8:00 SEČ dne 13. 1. 09. 13. 1. 09 byla zahájena činnost mezinárodní monitorovací mise, její problémy se vstupem na dispečink v Moskvě. Ruská strana hlásí dodávky na  předávací stanici SUDŽA v  objemu 76,6 milionu m3 pro balkánské země EU. Ukrajina tuto dodávku z důvodů technických problémů nepřijímá. 14. 1. 09 Gazprom předal Naftogazu objednávku na  98,8 milionu m3 na  předávací stanici SUDŽA. Naftogaz opět tuto dodávku nepřijal. V  ukrajinském přepravním systému s  největší pravděpodobností jsou problémy s tlakem, které znemožňují realizovat přepravu, proto ukrajinská strana žádá ruskou o 140 milionů m3 na akumulaci systému, z důvodu

42

rozdílnosti náhledu na tuto problematiku především z  hlediska úhrady odmítnuto. Ruský premiér se v Moskvě schází s představiteli nejvíce postižených zemí, někteří z nich předtím jednali již v Kyjevě s ukrajinskými představiteli. 15. 1. 09 situace z  hlediska požadavků obou stran stejná jako v předchozím dni. 16. 1. 09 situace stejná jako v předchozím dni, dohoda o summitu v Moskvě. 17. 1. 09 situace stejná jako v předchozím dni, summit v Moskvě a souběžné jednání premiérů RU a UA. 18. 1. 09 dohoda premiérů RU a  UA o  tom, že následující den za jejich přítomnosti dojde k podpisu obchodních smluv mezi národními plynárenskými společnostmi. 19. 1. 09 podpis desetiletých kontraktů na dodávky a přepravu mezi Gazpromem a Naftogazem. 20. 1. 09 byly obnoveny dodávky a tranzit přes Ukrajinu, první plyn ve  V. Kapušanech zaznamenán okolo 12:00 hod, na hraniční předávací stanici (HPS) v Landžhotě po 18:00.

SITUACE V ČR Z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti zásobování jsou pro tuzemské plynárenství klíčové především tři prvky a  to diverzifikované zdroje zemního plynu (nejvýznamnější je kontrakt RWE Transgas na  dodávky plynu z  Norska, uzavřený v  roce 1997), podzemní zásobníky plynu (jejich celková kapacita dosahuje přibližně 1/3 tuzemské roční spotřeby, skladují v nich převážně obchodníci podnikající na tuzemském trhu s plynem a jejich celkový denní výkon dokáže pokrýt při tep-

lotách okolo 0 °C, prakticky celou spotřebu České republiky) a dále schopnost přepravní soustavy dopravovat plyn nejen směrem východ – západ, ale v případě potřeby i směrem obráceným, tj. západ – východ, což se ukázalo v lednové situaci jako mimořádně důležité. Na  počátku letošního roku měli tuzemští obchodníci se zemním plynem v  podzemních zásobnících uskladněn objem cca 2,1 mld. m3 zemního plynu, z toho v tuzemských zásobnících více jak 1,8 mld. m3. Toto byl základní předpoklad pozdějšího úspěšného zvládnutí plynárenské krize. První krácení nasmlouvaných dodávek zemního plynu pro tuzemské obchodníky bylo na předacím místě ve Velkých Kapušanech zaznamenáno již 4. ledna 2009, pohybovalo se však v intencích předchozích sporů a  z  hlediska zásobování ČR netvořilo prakticky žádný problém. Ten se objevil až v noci na  6. ledna, kdy objem dodávek ruského zemního plynu tranzitní soustavou přes Ukrajinu výrazně poklesl a to nejen pro Českou republiku, ale všechny státy na této trase závislé. Následující noc na 7. ledna 2009 byly tyto dodávky zcela zastaveny a to až do večerních hodin dne 20. ledna t.r. Konečných zákazníků se však situace, přestože venkovní teploty se pohybovaly dosti výrazně pod bodem mrazu, v  žádném případě nedotkla. Nebylo nutné vyhlašovat jakákoliv omezující opatření a díky mírně zlepšujícím se klimatickým podmínkám ve druhé lednové dekádě bylo dokonce možné zajistit i  nouzové zásobování Slovenska nejprve prostřednictvím swapové operace a od 18. ledna i fyzicky, když poprvé v histo-

M A G A Z Í N

rii byl plyn dopraven přes předávací stanici Lanžhot směrem na Slovensko. Toto vše bylo možné díky podzemním zásobníkům plynu a  dodávkám z  Norska, doplněným o  plyn, který byl tuzemskými obchodníky s plynem (zejména RWE Transgas) získán na  německém trhu (včetně plynu z  Ruské federace dopraveného do  SRN plynovodem Yamall – Evropa přes Bělorusko a Polsko), dopravovaným přes předávací stanici Hora Sv. Kateřiny. Zároveň je nutné zdůraznit, že po dobu přerušení tranzitu přes Ukrajinu byl tranzitován mezi předávacími stanicemi Hora Sv. Kateřiny a Rozvadov plyn pro Spolkovou republiku Německo. Tuzemské plynárenství tedy v této náročné zkoušce uspělo a potvrdilo, že je i v extrémně kritické situaci spolehlivým dodavatelem energie.

ČESKÉ PŘEDSEDNICTVÍ EVROPSKÉ UNIE Přerušením a  následným úplným zastavením dodávek ruského zemního plynu přes Ukrajinu byla postižena celá řada států Evropské unie, konkrétně Rumunsko, Bulharsko, Řecko, Maďarsko, Rakousko, Slovinsko, Itálie, Česká republika, Slovensko, Polsko, Spolková republika Německo a Francie (z nečlenských států byly postiženy zejména Moldavsko, Srbsko, Chorvatsko, Bosna a Herzegovina a Makedonie). Některé z nich se díky diverzifikovaným zdrojům a  dostatečnému výkonu podzemních zásobníků plynu dokázaly se situací vypořádat, u jiných však byla situace výrazně složitější, včetně omezování spotřeby konečných zákazníků. Nejkritičtější situace byla v  Bulharsku a  na  Slovensku. Z uvedeného důvodu muselo situaci řešit již od svého startu i české předsednictví EU. Připomeňme si i zde stručnou genezi: 2. ledna byly zaznamenány poklesy dodávek v  několika evropských zemích; bylo vydáno společné prohlášení CZ PRES a Evropské komise (EK) vyzývající k  urychlenému vyřešení sporu a dodržení všech smluvních závazků. 2. - 3. ledna jednání CZ PRES se zástupci ukrajinské (předseda vlády se setkal s delegací ukrajinské strany vedené ministrem energetiky Prodanem) i  ruské strany (místopředseda vlády A. Vondra se setkal s místopředsedou představenstva OAO Gazprom a  generálním ředitelem GAZPROM EXPORT A. Medveděvem). Vyplynul z nich nedostatek podrobnějších informací na straně EU o reálném stavu věcí. 5. ledna CZ PRES svolalo mimořádný Výbor stálých zástupců COREPER, kde mj. došlo ke schválení společné fact-finding mise CZ PRES a EK do Kyjeva a Berlína. 5. - 6. ledna práce fact-finding mise, vedené ministrem průmyslu a obchodu M. Římanem v  Kyjevě (ukrajinskou delegaci vedl v  první den první vicepremiér Turčinov a druhý den

ředitel kanceláře prezidenta Šlapak) a setkání se zástupci Gazpromu v Berlíně (opět A. Medveděv) - zjištění zásadních rozporů mezi oběma stranami, neschopnosti stran spolu jednat a přelití komerčního sporu na politickou úroveň, v Berlíně proběhlo i informativní jednání ministra M. Římana se spolkovým ministrem hospodářství M. Glosem. 6. ledna bylo vydáno společné prohlášení CZ PRES a EK vyzývající k okamžitému obnovení veškerých dodávek do Evropy a vyřešení sporu; během noci na 7.1. došlo k absolutnímu zastavení veškerého tranzitu ruského plynu přes území Ukrajiny. 7. ledna proběhlo plánované jednání EK a CZ PRES v  Praze, které se věnovalo mimořádně i  aktuální situaci v  oblasti dodávek ruského plynu do EU. 8. ledna proběhlo neformální jednání GAC (Governmental Advisory Comitee) v  Praze, kde byly prodiskutovány situace a  opatření v  jednotlivých členských státech; došlo ke schválení deklarace vyzývající k okamžitému obnovení dodávek a přijetí opatření k překonání obtížné situace v mnoha členských státech. 8. ledna došlo k  obnovení jednání mezi nejvyššími představiteli Gazpromu a  Naftogazu v Bruselu za přítomnosti předsedy Rady TTE M. Římana a komisaře pro energetiku. Dohody o monitorovací misi nebylo ještě nedosaženo. 8. ledna předseda vlády ČR jednal v Bratislavě za přítomnosti předsedy EK s maďarským, slovenským a polským premiérem i o problematice obnovení dodávek plynu z Ruska přes Ukrajinu do EU. 9. ledna probíhalo jednání Gas Coordination Group v Bruselu. 9. - 11. ledna se uskutečnila jednání premiéra M. Topolánka v  Kyjevě – Moskvě – Kyjevě a došlo k podepsání dohody o monitorovací misi na měřících zařízeních na Ukrajině a v Rusku, kvůli dodatku ukrajinské strany ji následně ruská strana prohlásila za  neplatnou. 12. ledna bylo svoláno mimořádné zasedání Rady TTE svolané CZ PRES k posouzení dopadů krize na  jednotlivé státy a  prodiskutování krátkodobých i  dlouhodobých opatření k  zabránění opakování podobné krize v  budoucnu; opětovné podepsání dohody o  monitorovací misi, bylo umožněno slyšení obou stran (zástupců Ruské federace a  Ukrajiny) po skončení Rady TTE. 13. ledna byly zahájeny práce monitorovací mise - dodávky však nebyly obnoveny; byly odeslány dopisy M. Římana a A. Piebalgse vládám UA a RU vyzývající k dodržení dohody z 12.1. a okamžitému obnovení dodávek. 16. ledna se uskutečnilo setkání předsedů české a slovenské vlády M. Topolánka a R. Fica v  Praze, v  hlavní roli stála problematika do-

dávek plynu zejména s ohledem na kritickou situaci na Slovensku. Výsledkem byl jednotný postoj delegace EU na nadcházejícím summitu v Moskvě a dohoda o realizaci nouzových dodávek zemního plynu z  ČR na  Slovensko přes HPS Landžhot. 17. ledna ministr a předsed Rady TTE M. Říman se zúčastnil summitu v  Moskvě, svolaném ruským prezidentem D. Medveděvem, paralelně se summitem probíhají jednání na  úrovni Putin-Timošenková, která vedou k následnému úspěchu v podobě podpisu desetiletých smluv na dodávky plynu a jeho přepravu mezi OAO Gazprom a HK Naftogaz. 19. ledna proběhlo mimořádné zasedání Gas Coordination Group v Bruselu.

ZÁVĚR Rusko-ukrajinský spor skončil a  dodávky plynu do EU přepravované přes Ukrajinu byly 20. ledna obnoveny. Jeho důsledky pro plynárenství však mohou být dlouhodobé. Na  jednu stranu zaznamenáváme zvýšenou snahu zrealizovat velké nadnárodní projekty představující alternativní trasy do EU (Nord Stream, Nabucco, South Stream), podporu další výstavby podzemních zásobníků plynu, přeshraničních propojení mezi členskými státy EU nebo výstavby nových terminálů LNG. Na druhou stranu je pak slyšet hlasy volající po zvýšené úloze jaderné energetiky. České plynárenství prošlo uvedeným sporem úspěšně. Bylo by však hrubou chybou nechat se tím ukolébat. Uvedená situace odhalila, že existují i některé nejasnosti či slabší články, které je třeba řešit jak po  stránce legislativní, tak i  po  stránce praktické realizace. Proto je třeba využít následující období a připravit tuzemské plynárenství na případnou obdobnou situaci ještě lépe, aby si svoji pověst spolehlivého odvětví udrželo i nadále.

O AUTOROVI Ing. JAN ZAPLATÍLEK po absolvování Fakulty stavební, obor ekonomika a řízení stavebnictví na Českém vysokém učení technickém (1986) pracoval v letech 1986 až 1994 v k.p. Tranzitní plynovod (nyní RWE Transgas Net) na pozici investiční technik při přípravě výstavby kompresních stanic. Od roku 1994 pracuje na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR nejprve jako pracovník oddělení plynárenství, v letech 1997 – 2001 jako vedoucí oddělení plynárenství a zástupce ředitele odboru plynárenství a kapalných paliv a od roku 2001 na pozici ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv. Kontakt na autora: [email protected]

43

P LY N Á R E N S T V Í

Přeprava zemního plynu v době lednového rusko - ukrajinského konfliktu

Historicky první úplné zastavení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu a Slovensko bylo prověrkou připravenosti české plynárenské soustavy. Článek ve stručnosti zachycuje hlavní rysy řešení nastalé situace.

Ing. Petr Zajíček, MBA, útvar provozu přepravní soustavy, RWE Transgas Net

PŘERUŠENÍ DODÁVEK PLYNU První skutečně výrazný pokles objemu dodávek od  společnosti Gazprom export tranzitní soustavou přes Ukrajinu a  Slovensko do  České republiky byl zaznamenán v noci na 6. ledna 2009. Krátce po třetí hodině ranní obdrželi naši dispečeři zprávu od  slovenského přepravce zemního plynu, společnosti eustream. Podle ní došlo k prudkému snížení dodávek ve  Velkých Kapušanech – a  v  důsledku toho bylo avizováno

Obrázek č. 1: Česká plynárenská tranzitní soustava

omezení přepravy také přes hraniční předávací stanici v Lanžhotě. Bezprostředně po  tomto sdělení svolali zástupci technického dispečinku v souladu s  Havarijním plánem plynárenské soustavy České republiky pracovní komisi pro operativní řešení a vyhodnocení mimořádné situace na přepravní soustavě. Bylo třeba rychle zvážit všechny okolnosti a rozhodnout o dalším postupu. Po  vyhodnocení dostupných zdrojů zemního plynu byla okamžitě zahájena překonfigurace tranzitní soustavy tak, aby byl v maximální možné výši využíván odběr z Norska a současně nastaven plný výkon podzemních zásobníků. Protože tuzemská přepravní plynárenská soustava byla v  historii upravena i  pro případný obrácený tok plynu, vycházela pracovní komise z  možnosti nastavení toku plynu ve  směru Hora Svaté Kateřiny – RU Malešovice – Rozvadov. Celkové množství plynu určené pro tranzit, přepravu a  spotřebu v  České republice bylo přesměrováno ze vstupního bodu hraniční předávací stanice Lanžhot na  vstupní bod Hory Svaté Kateřiny. Pro zajištění bezpečnosti a  spolehlivosti přepravní soustavy při tomto novém nastavení byl připraven kompletní technologický postup.

ŘEŠENÍ VZNIKLÉ SITUACE O  vzniklé situaci byli bez odkladu informováni zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu a  Energetického regulačního úřadu, obchodníci se zemním plynem a  další plynárenské subjekty, sdělení bylo směrováno rovněž na  manažery a  zodpovědné pracovníky v  rámci RWE. Následně byla vypraco-

44

vána informace pro média, která byla v 7:15 distribuována ČTK spolu s pozváním na tiskovou konferenci v 11:00 hodin. Zájem médií po několik následujících dní dále narůstal. Zprávy o snížení dodávek se staly stěžejním tématem tisku, rozhlasového a  televizního zpravodajství. Příští den se situace ještě přiostřila. V noci na 7. ledna byly totiž dodávky z Ruska přes ukrajinské území zcela zastaveny. Zaměstnanci RWE Transgas Net okolnosti průběžně vyhodnocovali a všechna technologická zařízení (zejména kompresní stanice) včetně obsluhy byla uvedena do provozní pohotovosti. Začaly také intenzívní přípravy na eventuální stav nouze. S ohledem na poměrně nejasný legislativní rámec byly zpřesněny postupy, které by následovaly v případě, že by bylo nutné přikročit k  regulaci či vyhlášení nouzového stavu. Přesměrování přepravy bylo organizováno přímo z  centrálního dispečinku. Pro nutné zajištění spolehlivého provozu byli povoláni do pohotovosti všichni pracovníci provozních oblastí a středisek údržby pro případ neočekávané události na  přepravní soustavě. Pro zajištění spolehlivosti dodávek koncovým zákazníkům bylo současně třeba zvýšit těžbu z  podzemních zásobníků na  jižní a severní Moravě a v Hájích u Příbrami. Byla také využita kapacita   pronajatých podzemních zásobníků. Po dobu krize byly maximálně využívány dodávky zemního plynu z Norska a dále prostřednictvím plynovodu Jamal. Tento plyn byl přejímán na  hraniční předávací stanici Hora Svaté Kateřiny v severních Čechách.

M A G A Z Í N

Podle pokynů dispečinku prováděli pracovníci provozu a  údržby všechny nutné úkony. V  mrazivém počasí ručně regulovali tlakové rozdíly v plynovodech na minimální diferenční rozdíl, propojovali potrubí severní a jižní větve, ovládali armatury a přepojovali systémy z jihu na západ. Klesající venkovní teploty komplikovaly situaci zvláště v noci. Pro zajištění všech činností na přepravní soustavě byla povolána obsluha mobilního zařízení s  tepelnými ventilátory. Práce na  kompresních stanicích byly koordinovány mezi dispečinkem a velíny stanic. V krátkém časovém rozdílu byly kompresní stanice Kouřim a Kralice uvedeny do provozu tak, aby převzaly všechno množství plynu přistavené na hraniční předávací stanici Hora Svaté Kateřiny. Dva zaměstnanci RWE Transgas Net v době krize odcestovali do  Ruska a  na  Ukrajinu, aby jako členové expertní komise složené ze zástupců členských států Evropské unie pomáhali monitorovat a  vyhodnocovat situaci v přepravě ruského plynu přes ukrajinské území. V průběhu února by měli jejich činnost posílit další dva zástupci naší společnosti. Po celou dobu rusko-ukrajinského sporu se díky flexibilitě tuzemské přepravní soustavy, všem přijatým opatřením a v neposlední řadě také osobnímu nasazení našich zaměst-

nanců podařilo přepravit množství plynu potřebné pro tuzemské spotřebitele bez jakýchkoli redukcí či problémů. Vedle některých států, které byly od dodávek plynu zcela odpojeny, zaznamenaly ale jiné evropské země vážné komplikace. To se týkalo také Slovenské republiky, se kterou probíhala intenzívní jednání o řešení nastalé situace.

POMOC SLOVENSKU Zpočátku byla na pomoc Slovensku navržena výměnná operace, kdy bylo pro slovenské odběratele využito konkrétního množství zemního plynu z podzemního zásobníku Láb. Stejný objem plynu určený původně pro Slovenskou republiku byl na Hoře Svaté Kateřiny naopak ponechán pro tuzemské využití. Vedle této swapové operace se řešila také otázka technických možností přepravy plynu z Německa přes Českou republiku na Slovensko. Přestože naše tranzitní síť je původně projektována na  přepravu z  východu na  západ, podařilo se najít řešení, jak směr toku plynu úplně obrátit. Poprvé v historii tak byly sjednané objemy zemního plynu dopravovány přes předávací stanici Lanžhot směrem na  Slovensko. Toto řešení bylo připraveno v  souladu s  obchodními podmínkami přepravních společností.

OBNOVENÍ DODÁVEK PLYNU Po více než dvou týdnech byl spor považován za skončený. Dodávky ruského zemního plynu přes Ukrajinu dorazily chvíli po  poledni 20. ledna na  slovenskou předávací stanici ve Velkých Kapušanech. Téhož dne večer začal plyn proudit i  z  Lanžhotu do  České republiky. Přepravované množství bylo postupně navyšováno a  již příští den fungovala přepravní plynárenská soustava RWE Transgas dnech stejně jako v období před krizí.

O AUTOROVI Ing. PETR ZAJÍČEK, MBA pracuje v současné době na pozici senior manažer, provoz přepravní soustavy. V provozu a údržbě plynárenské soustavy pracuje 15 let. Vysokoškolské vzdělání získal na universitě VUT v Brně na Fakultě strojního inženýrství a podnikatelské. Manažerské studium MBA absolvoval na universitě VUT v Brně na Fakultě podnikatelské ve spolupráci s Dominican University of Illinois at Chicago. Kontakt na autora: [email protected]

TEPLÁRENSKÉ DNY

2009 21. - 23. dubna

Kongresové centrum Aldis HRADEC KRÁLOVÉ Motto: „Dálkové teplo – ekologické teplo bez starostí“

Teplárenské sdružení ČR Masarykovo nám. 1544 530 02 Pardubice tel.: 466 414 440 EKONOX, s.r.o. V Ráji 501, 530 02 Pardubice tel.: 466 415 010 Parexpo, s.r.o. V Ráji 501, 530 02 Pardubice tel.: 466 415 831

www.tscr.cz

Sekce I. Sekce II. Sekce III. Sekce IV.

Moderní technologie pro zajištění dodávek tepelné energie v budovách České teplárenství v nových „energetických“ podmínkách Teplárenství a jeho moderní technologie (technická sekce) Energie: zásoby, ceny, regulace (ekonomická sekce)

Konference EKONOX, s.r.o., “Energetika a životní prostředí – denitrifikace” Workshop MŽP “Obnovitelné zdroje pro venkov a teplárenství” Seminář Parexpo s.r.o. – „Předpisy pro elektroenergetiku“

XV. ročník

P LY N Á R E N S T V Í

Aktuální problémy nalezišť zemního plynu v Ruské federaci

Problematika těžby zemního plynu v zahraničí je v našem prostředí vnímána velmi mlhavě a málokdo i z odborníků si troufne říci, zda a na jak dlouho má ruský Gazprom zásoby plynu, aby se neopakovalo zastavení dodávek plynu z Ruské federace z toho důvodu, „že prostě plyn není a nebude“. Položil jsem proto několik otázek p. Václavu Lerchovi, viceprezidentovi pro strategii společnosti VEMEX.

Rozhovor s Václavem Lerchem, viceprezidentem pro strategii společnosti VEMEX

Pane Lerchu, mohl byste našim čtenářům nastínit vývoj těžby zemního plynu v Ruské federaci a jaký je očekávaný vývoj? Dosti často se v  poslední době objevují názory, že společnosti Gazprom padá těžba, že se neinvestuje do nových projektů, nalezišť atd. Je jasné, že řadu těchto dohadů a otázek nemůžete seriozně zodpovědět, pokud nemáte možnost komunikovat se specialisty Gazpromu, polemizovat s nimi, pokládat jim řadu otázek, zúčastnit se konferencí atd. Pokusím se vycházeje z  řady právě proběhlých setkání, informací a materiálů odpovědět na řadu otázek a vyvrátit některé spekulace. Zkusme se nejprve podívat na  krátkou historii těžby za posledních několik let: Obrázek č. 1: Severní Rusko – mapa ložisek ropy a zemního plynu

Rok

Těžba

2001

512,0

2002

525,6

2003

547,6

2004

552,5

2005

555,0

2006

556,0

2007

548,6

2008

560,0

Tabulka č. 1: Historie těžby zemního plynu v Ruské federaci v letech 2001 až 2008 v mld. m3

Rok

Plán těžby

2010

570

2015

610 – 615

2020

650 – 670

Tabulka č. 2: Výhled těžby zemního plynu v Ruské federaci do roku 2020 v mld. m3

To je naprosto strohý výčet faktů ukazujících obrovské tempo těžby a dynamiku vývoje v této oblasti. Kohokoliv, kdo pochybuje o  těžebních možnostech Gazpromu, by tato čísla měla přesvědčit o tom, že požadavky evropských spotřebitelů budou splněny. Jaká jsou tedy hlavní naleziště a  co je zde oblasti těžby plynu nového?

46

V minulosti, v 80. letech minulého století, byly pilíře těžby Urengojské a Medvědí ložisko (viz obr. 1 v levé části), které těžily dohromady 350 miliard ročně. V současné době již nejsou tak významná, ale i přesto těží ročně dohromady do 200 miliard kubíků plynu. V poslední době Gazprom soustavně rozšiřuje svoje těžební možnosti. V období 2001 – 2007 bylo uvedeno do provozu 9 významných ložisek. Podívejme se například na  jedno z  nich, a to na Zapolarnoje. V  současné době patří k  velmi významným a jeho zásoby se odhadují na 3,3 bilionů kubíků. Toto naleziště, kde začal první průzkum v roce 1965 a začátek přípravných prací v roce 1994, dodalo v roce 2001 prvních 35 miliard. V současné době se na tomto nalezišti těží více jak 100 miliard ročně. Pozastavme se i nad dalším velmi významným projektem, a tím je Ačimovské ložisko. Koncem roku 2008 bylo uvedeno do zkušebního provozu naleziště 1A Ačimovského ložiska patřícího do Urengojského naleziště. V  tomto případě jde o  pokračování spolupráce s  německými partnery, které bylo započato již na  nalezišti Južno-Ruské. Konkrétně jde společnost Wintershall AG, která je součástí německého chemického koncer-

nu BASF AG. Spolupráce mezi společnostmi Wintershall AG a Gazprom je dlouholetá a je příkladem úspěšného fungování, což dokumentují společné projekty jak v Ruské federaci, tak v Německu. Ačimovské ložisko je velmi složité ve  srovnání s  ložisky položenými severněji, a to především z pohledu hloubky, která dosahuje 3,5 km. Na  tomto ložisku však není nejdůležitější objem těženého plynu, ale velké množství plynového kondenzátu (Jde o  směs těžkých uhlovodíků, které se dále zpracovávají. Celková ruská roční těžba je cca 11 milionů tun.). V  současné době se pracuje na  3 těžebních místech, kde se těží kolem 1,5 milionu kubíků denně, kondenzátu 650 tun/den. Celkově bylo již vytěženo 100 mil. kubíků plynu a předpokládá se, že v roce 2009 těžba dosáhne 1 miliardy kubíků a 300 tisíc tun kondenzátu. Celá spolupráce, která by měla trvat dalších 43 let, je významná nejen svými objemy, ale samotným naznačením cesty, kterou je nutno prosazovat a přemýšlet nad ní. Tím je společná těžba, explorace… V  případě německé a  ruské spolupráce je nutné si uvědomit, že zkušenosti s  těžbou plynu nemají jen ruští plynaři ale i  němečtí, kteří s  hrdostí hovoří o  75 letech zkušeností v těchto oborech.

M A G A Z Í N

novod v délce 78 km po dně této zátoky. Ale pozor, zde nehraje roli 78 km, ale mělkost moře a fakt, že lze stavební práce provádět jen během 3 – 4 měsíců, jinak je záliv zamrzlý. Tento problém byl rázně řešen v  roce 2008, kdy bylo položeno prvních 40 km, do  3 let budou proloženy kompletní dvě linie z  obetonovaných trubek, každá v  délce 72 km. To není ale všechno, k těmto dvěma podvodním liniím bude postaven plynovod pod názvem Bovaněnkovo – Uchta v  délce 1  029 km a  9 kompresních stanic. Hlavním uzlem bude tedy tradičně Uchta a  z  něho půjdou dvě linie – jedna severní na  Grazovec, Toržok, směr na  Polsko, a  druhá linie směr na  Nižní Novgorod. Abychom si ještě více uvědomili celý rozsah tohoto projektu, tak tento nový plynárenský systém lze vyjádřit jako 12 – 15 tisíc km nových plynovodů, navíc v tzv. ruském průměru trubek, a to je DN 1 420 mm.

Obrázek č. 2: Mapa hlavních ložisek plynu na Jamalské poloostrově s vyznačenou přepravní cestou

Co je v krátkosti nového kolem Štokmanovského naleziště? Samozřejmě, zde jde o další obrovský projekt, navíc ve spolupráci s dalšími významnými zahraničními partnery, jakými jsou francouzský Total a  norský StatoilHydro. Zde se odhadují zásoby kolem 3,8 bilionů kubíků plynu. V současné době probíhá ve Vyborgských loděnicích stavba dvou speciálních těžebních platforem, které mají být hotovy koncem 2010 a začátkem 2011, takže podle mého názoru vše vypukne počátkem roku 2011. A co nové projekty? Ano, vím kam míříte – jde o, pro Gazprom nejdůležitější projekt, a tím je využití Jamalského poloostrova. Nejde o Projekt, ale o Megaprojekt. Proč o něm mluvit nyní, když se o něm ví již tolik let? Protože na počátku prosince loňského roku byl oficiálně zahájen. Zásoby plynu se odhadují na  15 bilionů m3 plynu, se zcela reálnou možností až do 22 bilionů kubíků plynu. Podívejme se na celý poloostrov blíže. Poloostrov je rozdělen na  3 průmyslové zóny, a  to Bovaněnkovskou, Tambejskou a  Jižní. Každá z  těchto průmyslových zón je spojena s dalšími nalezišti. První skupina je složena z  nalezišť Bovaňenkovské, Charasavejské

a Kruzenšternoské. Tato skupina by měla těžit kolem 217 miliard za rok. První, které začne dodávat z této skupiny, je Bovaňenkovské, a  to v  roce 2011. Druhé naleziště této skupiny bude dodávat v roce 2014. Druhá průmyslová zóna je tvořena nalezišti Jižní, Severní a Západní Tambejské, dále Asijské, Malyginské a  Sjadorské naleziště. Zde jsou zásoby kolem 3,5 bilionů kubíků a předpokládá se roční těžba 65 miliard kubíků plynu a 2,8 mil. tun kondenzátu. Poslední, Jižní zóna, je složena z 9 velkých nalezišť a  zde se předpokládá celková roční těžba kolem 30 miliard kubíků a  7 mil. tun kondenzátu. Tento unikátní poloostrov by měl dávat v roce 2030 více jak 300 miliard kubíků plynu za rok, což odpovídá cca 50 % současné těžby Gazpromu a k tomu 10 mil. tun plynového kondenzátu. Jedna věc je vytěžit plyn a  druhá je jej začít dopravovat sítěmi plynovodů spotřebitelům. Co je tady nového? Naprosto principiální otázka. Zkusme si na ni odpovědět na příkladu Jamalského poloostrova. Dlouho dobu se řešil mimo jiné i problém, jakou cestou plyn z poloostrova dostat. Jedna z  cest byla obejít plynovody Bajdarackou zátoku a druhá cesta položit ply-

Budou pokračovat projekty i v současné ekonomické krizi, která se také dotýká Ruska? Uvedu na  příkladu Jamalského projektu. V roce 2009 bude na tento projekt vyděleno kolem 5,25 miliard EUR, což je 2x více než bylo v loňském roce. Myslím, že tato čísla jasně vystihují rozměr tohoto projektu. Jen pro srovnání: plánované náklady na projekt Nord Stream dosahují v  současné době přibližně 7,4 mld. EUR. Děkuji za rozhovor.

O DOTAZOVANÉM VÁCLAV LERCH vystudoval podnikové hospodářství na Humboldtově univerzitě v Berlíně, SRN, ukončil studia akademickým titulem „Diplom-Kaufmann“ v roce 1997. Má dlouholeté pracovní zkušenosti v energetickém průmyslu v zahraničí i ČR. Od roku 2007 zastává funkci viceprezidenta pro strategii ve společnosti VEMEX s.r.o., Praha.

47

P LY N Á R E N S T V Í

Predikce maloodběru plynu Ing. Petr Pavlík, CSc., Cygni Software spol. s r. o.

Od  jara 2009 má český obchodník s  plynem k  dispozici nový nástroj na  podporu obchodování, a  to predikci spotřeby vlastních maloodběratelů s  pomocí typových diagramů dodávek. Přes internet se může okamžitě dozvědět prognózu, jak odhadne přepravce spotřebu jeho maloodběratelů v následujících dnech. Předpovídá se denní i hodinová spotřeba, přestože u odběrných míst s měřením typu CM je známa pouze souhrnná spotřeba za poslední měsíc, a u odběrných míst s měřením typu C dokonce jen souhrnná spotřeba za minulé fakturační období.

S

  použitím predikce může obchodník nominovat plyn na  následující dny v množství, které se více blíží optimálnímu, a  platit tak méně za  mimotoleranční odchylky. To přispívá nejen k  jeho zisku, ale i  ke  zmenšení nároků na  regulaci soustavy a tím i k celkovým úsporám v rámci republiky.

TYPOVÉ DIAGRAMY – STANDARDNÍ METODIKA ODHADU MALOODBĚRU V  liberalizovaném prostředí obchodu s  plynem existují ve  světě v  zásadě dvě cesty, jak pracovat se spotřebou menších zákazníků: buď vybavit všechna odběrná místa hodinovými měřidly on-line (to je zatím zřejmě v  domácích podmínkách nereálné), nebo spotřebu pouze odhadovat a později ji upřesnit z dlouhodobých měření, z nichž většina má zatím ruční odečet. Podle Vyhlášky o pravidlech pro organizování trhu s plynem a tvorbě, přiřazení a užití typových diagramů dodávek plynu1 byl v  České republice zatím oficiálně zaveden tento druhý způsob, kde se spotřeby tzv. odběrných míst s měřením typu C, tj. těch, u nichž je známa jen souhrnná spotřeba za minulé fakturační období (resp. u odběrných míst s měřením typu CM za poslední měsíc), odhadují pomocí TDD – Typových Diagramů Dodávek. Pro obchodníka s plynem je tedy cílem jeho práce s  TDD získat odhad sečtené spotřeby v daném dnu či hodině od všech jeho maloodběratelů, kteří patří do některé z distribučních soustav ČR. Vychází se přitom ze spotřeby za  minulé fakturační období nebo z plánované roční spotřeby. Normalizovaný typový diagram dodávky plynu má 24 x 365 (resp. 24 x 366) hodnot hodinových odběrů v roce, přepočtených na normálové klimatické podmínky a vztažených k  průměrné hodinové spotřebě v  roce o velikosti 1. Jejich hodnoty tak, jak jsou publikovány na internetových stránkách přepravce, se tedy pohybují okolo hodnoty 1 (v létě to 1 www.eru.cz → Plynárenství → Sdělení: VYHLÁŠKA ze dne 24. listopadu 2006 o  pravidlech pro organizování trhu s  plynem a  tvorbě, přiřazení a  užití typových diagramů dodávek plynu (ve  znění vyhlášek č. 184/2007 Sb., 321/2007 Sb. a 354/2008 Sb.)

48

Obrázek č. 1: Princip typových diagramů dodávky: Pro každou z 8 tříd odběrných míst je předem stanoveno 365 profilů po 24 hodinách pro každý den v roce.

S odběrem < 9,45 MWh/rok: → DOMO1 S odběrem ≥ 9,45 MWh/rok: – buď bez vaření, nebo bez vytápění, nebo bez teplé vody: → DOMO2 – s vařením a vytápěním a teplou vodou: → DOMO3 – pouze s vytápěním: → DOMO4 Tabulka č. 1: Třídy TDD přiřazené domácnostem

R02 R03 R04 R05 R06 R07 R08 R09 R10 R11

Administrativní prostory Ubytovací a stravovací zařízení Výrobní prostory Školská a sportovní zařízení Prodejní zařízení Nemocniční a léčebná zařízení Sezónní technologické odběry – zima Sezónní technologické odběry – léto Kotelny Ostatní drobné odběry

Tabulka č. 2: Tabulka přiřazení kódů jednotlivým typům odběrných míst

M A G A Z Í N

R02, R04, R06 pouze s vytápěním, R05 s vytápěním a případně teplou vodou: → MOSO4 R02 buď bez vaření, nebo bez vytápění, nebo bez teplé vody, R03 pouze s vytápěním, R04 s vařením a vytápěním a teplou vodou, R05 s vytápěním, vařením a případně teplou vodou, R06 s teplou vodou a případně vytápěním nebo vařením: → MOSO3 R02 s vařením a teplou vodou, R04 s vytápěním a případně teplou vodou nebo vařením, R05 s technologií a teplou vodou s případným topením a vařením, R06 jen s technologií nebo jen s teplou vodou nebo s dalším (podrobně viz vyhláška), R10 s vytápěním a případně technologií: → MOSO2 R02 až R11, kteří nejsou zařazeni do MOSO2 až MOSO4: → MOSO1 Tabulka č. 3: Třídy TDD přiřazené odběrům mimo domácností

může být několikanásobně méně, v zimě několikanásobně více) a definují tvar diagramu zatížení dané skupiny odběrných míst. Názorně tedy udávají, kolikrát větší či menší je odběr v dané hodině než odběr průměrný. Přiřazení odběrných míst do  osmi tříd TDD je založeno na druhu odběrného místa a charakteru odběru plynu. První čtyři třídy TDD odpovídají domácnostem a jsou označeny DOMO1 až DOMO4 (viz tab. 1). Další čtyři třídy, TDD MOSO1 až MOSO4, odpovídají odběrům plynu mimo domácnosti. U nich se nejprve vyjádří kód odběrného místa R02 až R11 podle tabulky 2. U  odběrů mimo domácnosti se získají další čtyři třídy TDD, označené jako MOSO1 až MOSO4, a to z kódu odběrného místa a charakteru odběru (viz tab. 3). Pro zjednodušení uvedené klasifikace byly v roce 2009 třídy DOMO2 a DOMO3 sloučeny, podobně i  třídy MOSO3 a  MOSO4. V současné době tedy existuje pouze šest různých tříd TDD, pro zpětnou kompatibilitu se však stále pracuje s původními osmi třídami. Teplotně normalizované typové diagramy dodávky plynu uveřejňuje přepravce pro účastníky trhu nejpozději jeden kalendářní měsíc před prvním obchodním dnem kalendářního roku, pro který platí. Rovněž zveřejňuje použitý teplotní normál, vztahy pro přepočet odběrů z  normálových klimatických podmínek na  skutečné a  popis metody, pomocí níž byly normalizované typové diagramy pro daný rok získány.2 Její implementace je poměrně pracná a  pro obchodníka obtížně reprodukovatelná, zejména v oblasti změn letního a zimního času a pohyblivých svátků. 2 http://sao.transgas.cz/tddweb → Výchozí soubory ÚI AV ČR: Projekt TDD ČR - Popis TDD modelu, stav ke dni 15.11.2008, Ústav informatiky AV ČR, Praha 2008

zákonitě určitá disproporce oproti přesnější hodnotě, nazývané zbytkový diagram zatížení. Ten se odhaduje z brutto dodávky v distribuční soustavě, zmenšené o podíl odběrných míst s měřením typu A, měřených po hodinách s nejvýše denním zpožděním, a odběrných míst s  měřením typu B, odhadnutých podle spotřeby z minulých měsíců. (Zbytkový se tento diagram nazývá proto, že je zbytkem spotřeby distribuční soustavy po odečtení velkoodběru.) Poměr odhadů spotřeby (která se získá „zdola“ z  TDD), a  dodávky (která se získá „shora“ ze zbytkového diagramu) se nazývá koeficient zbytkového diagramu. Ten je specifický pro každou hodinu v  aktuálním dni a pro každou distribuční soustavu. Všimněme si však, že v každé distribuční soustavě je jednotný pro všechny třídy TDD.

Obrázek č. 2: Princip teplotního přepočtu: V každé hodině se hodnota TDD, získaná za normálových podmínek, vynásobí koeficientem teplotního přepočtu, který závisí na teplotě okolí, normálové teplotě a citlivostních parametrech. Klesne-li tedy teplota oproti normálu z 12 ºC na 8,3 ºC, úměrně tomu stoupne spotřeba.

Je podstatné si uvědomit, že vyhláškou daná metodika je pro obchodníka s  plynem závazná v tom smyslu, že odchylka se určuje právě podle ní, a tím i platba za mimotoleranční odchylku.1 V  důsledku to znamená, že i kdyby obchodník použil vlastní sofistikovanější model spotřeby svých maloodběratelů, než poskytují TDD, menší odchylku tím nedosáhne! Pro něj bude naopak výhodné předpovídat chování přesně toho modelu podle vyhlášky, který přepravce využívá ke stanovení spotřeby, a to se všemi jeho zjednodušeními a omezeními. Obchodník s plynem by tedy měl mít metodiku TDD jako součást svých vlastních výpočetních nástrojů. O  tom pojednávám v dalších odstavcích.

KOEFICIENT ZBYTKOVÉHO DIAGRAMU – KOREKCE NEPŘESNOSTI TDD Po sečtení odhadu spotřeby ve všech osmi třídách TDD v distribuční soustavě vznikne

Zná-li obchodník aktuální koeficient zbytkového diagramu pro distribuční soustavu, ve které má své maloodběratele, vypočte korigovaný odhad spotřeby tak, že tímto koeficientem vynásobí původní odhad pro každou třídu TDD. Koeficient zbytkového diagramu uveřejňuje přepravce ve třech postupně aktualizovaných verzích:  předběžný (s denním zpožděním): je použita odhadnutá spotřeba odběrných míst s měřením typu a předpověď teploty,  skutečný (se zpožděním až 40 dnů): je použita skutečná spotřeba odběrných míst s měřením typu B a skutečná teplota,  závěrečný (opravný) (se zpožděním až 3 měsíce): definitivní hodnoty k fakturaci, opravené o případné reklamace. U  předběžného koeficientu zbytkového diagramu je výjimka, že se do  něj zahrnuje i odhad spotřeby odběrných míst s měřením typu CM (měsíční odečet). U  skutečného

49

P LY N Á R E N S T V Í

 předpovídá hodnoty zbytkového diagramu dvěma různými algoritmy,  předpovídá hodnoty koeficientu zbytkového diagramu ve dvou verzích,  předpovídá spotřebu maloodběratelů v zadané distribuční soustavě a třídě TDD,  předpovědi prezentuje na internetu přes webový prohlížeč,  umožňuje obchodníkovi stáhnout si soubor s výsledky v Excelu.

JAKOU PŘESNOST PREDIKCE LZE OČEKÁVAT? Především je nutno si uvědomit, že obObrázek č. 3: Princip přepočtu maloodběru na zbytkový diagram: Odhad v jednotlivých třídách spotřeby („zdola“) se koriguje přesnějším odhadem celkové dodávky („shora“).

a  závěrečného koeficientu zbytkového diagramu se již odběrná místa s měřením typu CM neprojeví. Na  všech třech verzích koeficientu zbytkového diagramu, který publikuje přepravce na svých webových stránkách, však zjistí obchodník pro praktické použití k nominaci závažný nedostatek: jsou opožděné, týkají se totiž jen minulosti a nikoli budoucnosti, neboť jsou určeny pro účtování a nikoli pro nominování. Vzniká tak otázka: Kde obchodník získá hodnoty koeficientu zbytkového diagramu do  budoucnosti, nebo ještě lépe, jak rovnou získá hodnoty optimální dodávky plynu pro své malooběratele na nejbližší dny?

MANUÁLNÍ PREDIKCE MALOODBĚRU PLYNU Co obchodník zná nebo snadno získá od přepravce:  údaje o minulé spotřebě svých maloodběratelů po  jednotlivých distribučních soustavách za uplynulé fakturační období, minulé hodnoty koeficientů zbytkového diagramu (nejčerstvější uvádí přepravce z minulého dne, nejsou však ještě opravené na skutečnou spotřebu odběrných míst s měřením typu B),3  teplotní normál a normalizované hodnoty TDD na kalendářní rok. O co by se musel obchodník postarat sám:  měl by znát dopředu koeficienty zbytkového diagramu ve všech distribučních soustavách, kde má své maloodběratele,  měl by znát nejnovější předpověď počasí. Na  spotřebu maloodběratelů má významný vliv teplota, a  to zejména tam, kde tarif přímo podporuje vytápění,  z  metodiky pro práci s  TDD mít na3 http://sao.transgas.cz/tddweb → Složka Kzb 4 viz 2, str. 5 nn.

50

Obrázek č. 4: Standardní metodika práce s TDD: s použitím koeficientu zbytkového diagramu se sice odhad minulé spotřeby maloodběratelů, získaný z TDD, upraví pro přesnější vyúčtování, avšak metodika samotná zatím neposkytuje prostředky pro stanovení spotřeby budoucí, potřebné pro nominaci.

programovaný alespoň teplotní přepočet4, lépe však úplný algoritmus,  orientovat se ve velkém množství diagramů, které jsou navíc ve třech verzích.

AUTOMATIZOVANÁ PREDIKCE MALOODBĚRU PLYNU Příkladem automatizace uvedeného procesu je softwarový nástroj, který nabízí firma Cygni Software všem obchodníkům s  plynem (podobně jako ho úspěšně nabízí již několik let obchodníkům s elektřinou). Tento nástroj pomocí sofistikovaných algoritmů pro práci s neúplnými údaji z veřejných zdrojů poskytuje predikci maloodběru plynu v reálném čase, okamžitě aktualizovanou po každé změně dat přepravce a předpovědi počasí:  emuluje standardní metodiku TDD,  je napojený na web TDD přepravce,  aktualizuje předpovědi počasí,  uchovává historii minulých hodnot,

chodníkovi se nepředpovídá skutečná spotřeba jeho maloodběratelů, ale taková spotřeba, jakou jim později přisoudí přepravce, a podle které bude provádět konečné zúčtování. Je to tedy záměrně predikce obchodní a nikoli dispečerská (kde by se jinak predikovaly hodnoty spotřeby v celé soustavě). Přesnost obchodní predikce se také vyhodnocuje až oproti hodnotám, vypočteným s pomocí metodiky TDD ze skutečných hodnot v době, kdy jsou již známy. Dalším významným vlivem na  přesnost předpovědi zbytkového diagramu je přesnost předpovědi počasí, ze které používá metodika TDD zatím pouze denní teploty. Chyba zbytkového diagramu, způsobená chybnou předpovědí (nebo také nevhodností použitého teplotního normálu pro daný region) je řádu jednotek procent na stupeň teploty. Chyba koeficientu zbytkového diagramu způsobená teplotou je naštěstí menší, neboť se jedná o podíl dvou veličin s podobnou tep-

M A G A Z Í N

Obrázek č. 5: Příklad softwarového řešení pro predikci spotřeby maloodběratelů: predikce se aktualizuje v reálném čase na serveru, ze kterého vidí obchodník přes internet právě jen své zákazníky.

lotní závislostí, které se navzájem částečně kompenzují. Konečně je zde ještě chyba, způsobená samotným predikčním mechanismem. Ta závisí jednak na  predikčním algoritmu a  dále na  kvalitě dat o  spotřebě odběrných míst s  měřením typu B, které povinně poskytuje každý distributor, a  která byla u  některých distribučních soustav v  roce 2008 stále nízká. V případě skutečně kvalitních vstupních dat může být chyba predikce řádu jednotek procent. V  případě automatizované predikce se obchodníkovi garantuje, že průměrná chy-

ba predikce spotřeby jeho maloodběratelů za  uplynulý měsíc nesmí být nikdy horší než konzervativní odhad, získaný bez znalosti budoucích hodnot koeficientu zbytkového diagramu. Tento požadavek se dá většinou dobře splnit.

POSTUP OBCHODNÍKA PŘI AUTOMATIZOVANÉ PREDIKCI MALOODBĚRU PLYNU 1. Po  přihlášení na  internetu otevře obchodník složku té distribuční společnosti, u  které má své maloodběratele, a  zvolí verzi dat pro predikci. Předběžná verze se pre-

dikuje z  aktuálních neopravených hodnot, skutečná verze se predikuje ze změřených hodnot za minulý měsíc s přihlédnutím k aktuálním neopraveným hodnotám. Zda zvolit predikci předběžné nebo skutečné verze, to je otázkou jak kvality odhadu odběru zákazníků s měřením typu B, tak i přesnosti modelu TDD v dané distribuční soustavě. 2. Otevře složku příslušné třídy TDD, ve které má své maloodběratele (např. MOSO4). 3. Objeví se graf s  predikcí na  zobrazované období. Pokud obchodník zvolí datum nikoli v budoucnosti (jak je to obvyklé), ale v minulosti, může porovnat minulou predikci s odhadnutou či změřenou historií: u předběžné verze je historie dostupná typicky 2 dny pozadu, u skutečné verze zpravidla 10 až 40 dní pozadu. 4. Obchodník si stáhne do  svého Excelu predikci typových diagramů vynásobených koeficientem zbytkového diagramu na zadaný den v těch distribučních soustavách a třídách TDD, kde má své maloodběratele. K tomu přidá plánovanou roční spotřebu svých odběrných míst. Tu vzhledem k  ochraně dat predikční systém nezná, a proto jediná musí být zadána až zvenčí. Jako výsledek se mu objeví doporučená nominace v MWh v zadaném dni.

ZÁVĚR Popsaná predikce maloodběru s  pomocí typových diagramů dodávek představuje významný krok vpřed v  tvorbě nástrojů pro obchodníka s plynem v podmínkách liberalizovaného trhu. Dává mu možnost získat přehled o  budoucích spotřebách svých maloodběratelů a  nominovat tak pro ně optimální množství plynu. Obchodník tak zaplatí méně za  mimotoleranční odchylky a přispěje tím nejen ke svému zisku, ale i ke snížení nákladů na regulaci, a tím i určitým procentem k příznivější cenové situaci na energetickém trhu.

O AUTOROVI Ing. PETR PAVLÍK, CSc. se zabýval simulací a optimalizací elektronických obvodů ve Výzkumném ústavu sdělovací techniky. Po pobytu v Kanadě, kde vyučoval informatiku na University of Waterloo, pracoval na výzkumu umělých neurosítí v Ústavu informatiky AV ČR. Dále se zabýval zpracováním obrazu a predikcí časových řad. Nyní pracuje jako samostatný analytik v Cygni Software, spol. s r. o., na modelování spotřeby elektřiny a plynu. Obrázek č. 6: Ukázka predikce koeficientu zbytkového diagramu v distribuční soustavě JMP Vysvětlivky: Zelená - skutečný průběh (známý později), modrá - konzervativní predikce, červená - predikce s využitím modelu TDD; vypočteno z veřejně přístupných zdrojů dat

Kontakt na autora: [email protected]

51

K

O

L

O

G

I

E

Obchodování emisních povolenek Rozhovor s Ing. Tomášem Buzrlou, jednatelem společnosti APT Business Group, s.r.o.

Pane Buzrlo, jak byste charakterizoval trh s emisními povolenkami v porovnání s obchodováním s cennými papíry? V čem se to shoduje a v čem odlišuje? Emisní povolenky se podobně jako cenné papíry obchodují na  burzách, do  obchodování se zapojují podniky, kterým jsou povolenky přidělovány, a  spekulanti, jejichž podíl na  trhu se postupně zvětšuje. Emisní povolenky jsou volatilnější než například akcie nejvíce obchodovaných firem na pražské Burze cenných papírů. S povolenkami se obchoduje spotovým i forwardovým způsobem. Na rozdíl od akciového trhu je trh emisních povolenek velice mladý, neboť teprve v roce 2005 se začalo obchodovat burzovním systémem s výraznější likviditou transakcí. Proto je obtížnější určovat trendy na základě historických dat a vývojů.

H

O

S

P

O

D

Á

R

N

O

S

T

Prodeje a nákupy emisních povolenek jsou již několik let standardními obchodními operacemi, jakými je např. obchodování s cennými papíry. Podkladovým aktivem však nejsou majetkové podíly, jako je tomu u akcií, ale „poukazy“ na  vypouštění emisí skleníkových plynů. Na  názory týkající se obchodování s emisními povolenkami jsem se zeptal Ing. Tomáše Buzrly, jednatele společnosti APT Business Group. 30 28

April2006 2006 Duben 26 24 22 EUR

E

20 18 16

Mohl byste charakterizovat nejvýznamnější evropské burzy s emisními povolenkami? Do jaké míry se liší cenové úrovně na jednotlivých burzách? Většina burzovních obchodů s  povolenkami probíhá na  burze BlueNext v  Paříži (spotové kontrakty) a  ICE v  Londýně (forwardové obchody). Ceny povolenek na největších burzách se neliší, protože rozdílné ceny by okamžitě využili spekulanti k nákupům na trhu s nižší cenou a následným prodejům na trhu s vyšší cenou. Rozdíly existují ve výši spreadu mezi více likvidními a  méně likvidními trhy. Na  největších burzách je spread téměř nulový, zatímco na malých regionálních burzách může být rozdíl mezi cenou na  straně nabídky a  poptávky i několik procent.

14 12 10

1,4 EUR

1,2 1

Duben 2007 2007 April

0,8 0,6 0,4

26

52

25,5 25 24,5 EUR

Proč jsou rozdíly ve spreadech na burzách s povolenkami? Čím je to dáno? Rozdíly jsou způsobeny likviditou trhů. Jestliže na  velkých burzách je v  každém okamžiku přítomno několik desítek prodávajících i  kupujících je logické, že spread je nižší než na  burze, kde proběhne jen několik obchodů za den. Dále také záleží na té které burze, jak je silná a  jakou má pozici u obchodníků. Čím je burza silnější, tím více „market-makerů“ pomáhá udržovat ceny a obchody na jednotlivých stranách nabídky a poptávky.

24 23,5 23

April 2008 Duben 2008

22,5 22

Obrázek č. 1: Grafy vývoje ceny emisních povolenek po zveřejnění skutečných verifikovaných emisí za roky 2006 až 2008

M A G A Z Í N

Od čeho se podle Vás odvíjí cena emisních povolenek na sekundárních trzích? Cena povolenek je nejvíce ovlivňována vývojem hrubého domácího produktu v  zemích Evropské unie. Vyšší růst HDP znamená větší spotřebu povolenek a  naopak. Důležitý je také poměr ceny mezi nejčastěji používanými palivy (uhlí, topné oleje, zemní plyn) a v neposlední řadě vývoj počasí v Evropě. Nezanedbatelný aspekt ovlivňující cenu je také psychologie investorů a obchodníků a jejich chování na trhu. To je celá škála faktorů. Řadu z nich lze jen těžko predikovat. Dají se podle Vás vysledovat nějaké trendy, které předjímají s vysokou pravděpodobností vývoj ceny v bezprostředně následujícím období? Skutečně, například vývoj počasí lze jen těžko predikovat. Avšak podobně jako u cenných papírů je i  u  povolenek jednodušší předpovídat dlouhodobé trendy než krátkodobé výkyvy cen. A stejně jako u cenných papírů je nejtěžší předpovědět změnu trendu. Můžeme například s vysokou jistotou tvrdit, že za tři roky bude cena povolenek vyšší než dnes, protože růst HDP EU se do té doby obnoví a s ním poroste i poptávka po povolenkách. Obtížnější je predikovat, jestli k obnovení růstu ekonomiky dojde letos na podzim nebo příští rok na jaře. Mohl byste dát tip, jak se dá odhadnout krátkodobý vývoj ceny? Zrovna v tomto případě lze využít počasí a  jeho krátkodobou předpověď jakožto faktor ovlivňujícího cenu emisních povolenek. Například týdenní předpovědi počasí mají silnou vypovídací schopnost a,  pokud se predikuje silné ochlazení výrazně pod bod mrazu, můžeme očekávat vyšší aktivitu tepláren a elektráren a s tím souvisí krátkodobý růst ceny emisních povolenek. Dalším příkladem využití zpráv z  počasí je vývoj hurikánové sezóny v Mexickém zálivu. Zde se nachází řada rafinérií a,  pokud bude narušena jejich činnost přírodní katastrofou, tak to negativně ovlivní cenu ropy a s tím souvisí růst ceny emisních povolenek. Cena povolenek 1. obchodovacího období se v závěru roku 2007 zhroutila téměř k nule vlivem přealokace v  tomto období. Jak byste hodnotil vývoj ceny emisních povolenek v roce 2008? Byly v obchodování nějaké milníky, které trhem zahýbaly? Cena povolenek v  roce 2008 v  podstatě kopírovala vývoj ekonomiky Evropské unie. V  prvním pololetí ceny s  drobnými výkyvy rostly, poté co se objevily první příznaky krize, cena korigovala, přičemž s prohlubující krizí se propad cen postupně zrychloval. Krátkodobě ovlivnilo cenu zapojování jed-

sob obchodování s  povolenkami klimatickoenergetický balíček nebude mít vliv.

notlivých států EU do  spotového obchodování, které nastalo vždy po přidělení povolenek dané země na účty jednotlivých podniků. Přidělení povolenek obvykle znamenalo zvýšenou míru spotových prodejů, které vedly k dočasnému poklesu ceny. Chtěl byste zkusit odhadnout, jak se bude cena povolenek vyvíjet do budoucna? Myslíte si, že je nějaká mezní cena povolenek, ať již dno nebo strop? V  delším období můžeme čekat pouze růst ceny povolenek. Prvním důvodem je předpokládané obnovení růstu HDP Evropské unie, druhým důvodem je fakt, že po roce 2012 bude nutné větší část povolenek nakupovat, přičemž povolenky ze současného období je možné převádět do obchodovacího období po roce 2012. Strop nebo dno pro cenu povolenek není možné definovat, cena je dána pouze nabídkou a poptávkou. Všeobecně panuje názor, že cena povolenek by neměla poklesnout pod cenu CER kreditů. Jaký je na to Váš názor? Už se to někdy stalo a může to nastávat i v budoucnu? Cena CER povolenek je určena jinými faktory než cena běžných EUA povolenek. Zjednodušeně lze říci, že nabídka CER není shora omezena, zatímco nabídka EUA je omezena množstvím alokovaným pro jednotlivé země EU. EUA jsou tedy vzácnější a,  proto i dražší. Poptávka po EUA existuje jen v zemích EU, zatímco CER jsou nakupovány i jinými zeměmi (např. Japonsko). Dosud byly CER vždy levnější než EUA. Cena CER by mohla růst v případě, že by některé významné země mimo EU (zejména USA) přistoupily ke Kyótskému protokolu. V  rámci klimaticko-energetického balíčku se mluví o  aukčním přidělování emisních povolenek. Jaký to bude mít podle Vás vliv na cenu a na obchodování jako takové? Pokud jde o  cenu povolenek není důležitý způsob, jakým budou povolenky přiděleny, hlavním cenotvorným faktorem bude celkové množství povolenek, které budou přiděleny. Lze předpokládat, že toto množství bude nižší než v současném obchodovacím období, a cena povolenek proto poroste. Na samotný způ-

Představte si, že jste v tomto obchodovacím období provozovatelem zařízení s  povinností vykazování a následného odepisování emisních povolenek. Máte tedy naalokovány povolenky. Jak byste se choval na trhu? Na čem by záviselo Vaše chování, když byste neměl čas obchodování denně sledovat? Rozdílná je situace pro zařízení s  nízkými emisemi (max. 25  000  t CO2/rok), která budou s  největší pravděpodobností po  roce 2012 vyřazena ze systému obchodování s povolenkami. Ostatní zařízení by se měla intenzivně připravovat na situaci, kdy bude nutné povolenky kupovat v aukcích. Je třeba dodat, že informace ohledně aukcí i celého systému obchodování s povolenkami budou upřesněny během letošního roku. Zkuste si dále představit, že se blíží období, kdy budete muset nakupovat sto procent povolenek aukčním způsobem. Jak byste se jako provozovatel zařízení choval a  co by ovlivňovalo Vaše rozhodování? V  tomto případě bych ihned začal nakupovat povolenky, protože jejich současná cena je velmi nízká a  dle mého názoru neodpovídá reálné situaci. Cena povolenek prodávaných v aukci bude výrazně vyšší než aktuální tržní cena. Co byste chtěl říci závěrem? Je potřeba si uvědomit, že situace na trhu emisních povolenek a  s  ní související vysoká či nízká cena je vždy pro někoho výhodná a pro druhého nevýhodná. Avšak společným cílem je snižovat množství emisí CO2 produkovaným jednotlivými zdroji, investovat do  modernizace zařízení s  cílem efektivnějšího spalování s nižšími emisemi oxidu uhličitého a méně tak zatěžovat životní prostředí. Děkuji za rozhovor.

O DOTAZOVANÉM Ing. TOMÁŠ BUZRLA v současné době pracuje jako ředitel společnosti APT Business Group, s.r.o. zabývající se obchodováním a poradenstvím v oblasti emisních povolenek a to nejen v České republice ale v celé střední Evropě. Současně je expertem na fotovoltaiku a stavbu slunečních elektráren, kde působí jako odborný konzultant řady investorů a privátních společností a moderátor či přednášející na odborných konferencích. Kontakt na dotazovaného: [email protected]

53

E

K

O

L

O

G

I

E

Vlivem krize mohou ceny emisních povolenek ještě klesat Rozhovor s Janem Pravdou, jednatelem společnosti Pravda Capital, a Janem Fouskem, obchodníkem s emisními povolenkami, odpovědným za Česko a Slovensko.

Pane Pravdo, první obchodovací období, nebo z pohledu Kyótského protokolu nulté období, se neslo ve znamení pokusů a omylů a  relativního přebytku emisních povolenek na  trhu. Jak byste charakterizoval druhé obchodovací období? Na  jedné straně se Evropská komise pokusila o přesnější alokaci, aby zamezila cenovému propadu, a na druhé straně se jí do cesty připletly velké překážky, které mohou způsobit opakování blamáže z nultého období. Těmi překážkami myslím za prvé finanční krizi a  za  druhé globální dohady o  budoucnosti Kyótského protokolu.

H

O

S

P

O

D

Á

R

N

O

S

T

Obchod s  emisními povolenkami vstoupil do  druhého roku druhého obchodovacího období. To je již doba vhodná pro ohlédnutí za trendy z  minulosti. Současně vlivem klimaticko-energetického balíčku dojde v nadcházejících letech ke změnám na tomto poli. Na názory v oblasti obchodování s emisními povolenkami jsem se zeptal Dr. Jana Pravdy, jednatele společnosti Pravda Capital, a Jana Fouska, emisního makléře v  panevropské investiční a  makléřské skupině Pravda Capital/Carbon Warehouse LTD. Daly by se v prvním období najít nějaké cenové trendy dané obdobími obchodování? Jasně, především propad na  nulu v  roce 2006/2007 a  začátek nového obchodování nad 25 €/t a následný propad zase pod 10 €/t. Jako by se vždy svět plný optimismu vrhl do obchodu a pak vždy zjistil, že je to vše zase docela špatně. Měly podle Vás nějaký vliv na obchodování v prvním období kredity vstupující z Kyótského protokolu? Minimální. Tvořily ale most mezi evropskou fází I a fází II, neboť mají delší život.

Pane Fousku, o  jaké množství se snížilo množství emisních povolenek alokovaných pro druhé obchodovací období oproti prvnímu v evropském obchodovacím systému EU ETS? V prvním období bylo většině států alokováno velkorysé množství, které nejen že vedlo kvůli přesycení trhu k pádu jejich ceny prakticky k nule, jak jsme předpověděli, ale zároveň nikterak netlačilo členy EU ETS (Schéma emisního obchodování v EU) k jejich snižování. Proto nedošlo ke snížení množství vypuštěných emisí skleníkových plynů, ale naopak k nárůstu v průměru o 2 % za období

50 Global Glut

45

Global Balance

40 Post Kyoto before 2010

EUA Price (EUR)

35 30

Expected (including effect of GDP)

25 20 15 10

No Post Kyoto before 2010

5 0 Jan-08

Jan-09

Jan-10

Jan-11

Jan-12

Jan-13

Years Obrázek č. 1: Scénáře vývoje ceny emisních povolenek EUA

54

Zdroj: Carbon Warehouse, Pravda Capital, EGÚ Brno, září 2008

M A G A Z Í N

2005 – 2007. Evropská komise pod výrazným tlakem veřejnosti, proto výrazně snížila množství povolenek EUA pro fázi II (2008 - 2012), a to o 7 % vůči emisím z roku 2005. Bude podle Vás redukce povolenek pro druhou fázi stačit k tomu, aby se cena na trhu nezhroutila tak, jako se to stalo v závěru prvního obchodovacího období? Dnes, kdy je EUA pod 10 €/t (15. 2. 2009), můžeme neskromně přiznat, že na  rozdíl od  většiny „renomovaných“ bankovních institucí jsme již v  září roku 2008, kdy stálo EUA 25 €/t, zveřejnili na konferenci EGÚ Brno výrazně pesimistickou analýzu, která se naplnila s  pro nás překvapivou a  mrazivou přesností. Byl tam graf (viz obrázek č. 1) doprovázený následujícími scénáři:  První scénář (Globální rovnováha) hovoří o ideální situaci – finanční krize by byla zažehnána v jejím počátku, žádná ze zmiňovaných přealokovaných středo- a  východoevropských zemí (signatářů Kyótského protokolu) by neprodávala své státní povolenky, k evropskému systému emisního obchodování by se připojily i jiné regiony naší planety a svět by plynul k ideálnímu Postkyótu.  „G1obální fraška“ naopak mířila k nedůvěryhodnému Postkyótu, do  světa zmítaného hlubokou depresí, místo nového protokolu by byl podepsán bezcenný cár papíru. Aby země ut1umi1y t1ak na  nesplněné závazky, začaly by nakupovat kredity od Ruska a Ukrajiny, jež nejsou podloženy prokazatelným útlumem zdrojů emisí.  Náš reálný scénář se nacházel mezi oběma scénáři a  vycházel z  optimistického předpokladu o  nápravě negativní situace na světových trzích v průběhu roku 2009 a 2010. Postkyóto bude schváleno a považováno za  relevantní dokument, ale tomu bude předcházet období výrazné deziluze a pesimismu.

Abych ale odpověděl na vaši otázku, obáváme se tedy, že zkrácení alokací povolenek EUA opakovaný pád jejich cen nezastaví, a to z několika důvodů:  Drtivá většina všech analytiků bere v  potaz nedostatečnou alokaci EUA vs. vypuštěné emise, do Evropy však přes tzv. Linking directive vstupují i  CERs (z  projektů CDM) a průměrný limit pro užití CER v systému EU ETS je cca 13  %, což pokryje nedostatek EUA. Nadbytek povolenek CER (4 – 6  %) v  EU může velmi pravděpodobně způsobit prodejní tlak ženoucí cenu povolenek dále dolů.  Finanční krize nutí podniky prodávat nejen své nadalokace, ale mnohokrát i  celé roční alokace. Klienti, kteří na podzim 2008 uposlechli naše varování o  blížícím se pádu cen a prodali své povolenky včas, ušetřili dohromady desítky milionů EUR.  Postkyótská nejistota – geopolitická neschopnost světa shodnout se na  podobě nové klimatické dohody, která by měla od roku 2013 nahradit Kyótský protokol. Její finální verze by měla vzniknout do šesti měsíců a v prosinci 2009 v Kodani podepsána všemi zeměmi participujícími na  jejím vyjednávání. Dosavadní jednání OSN nevedla prakticky k  žádným určitým závěrům, obáváme se proto o další vývoj klimatických jednání.  Množství státních povolenek AAU ve světě. Země bývalé střední a východní Evropy ušetří do roku 2012 díky benevolentním limitům Kyótského protokolu a pádu těžkého průmyslu po  roce 1989 miliardy povolenek, které, pokud je státy jako Rusko a  Ukrajina vrhnou na trh, způsobí totální kolaps celého systému emisního obchodování. Toto riziko není velmi pravděpodobné, ale stačí jeho část a bude mít velký dopad. Pane Fousku, jak jste uvedl, první obchodovací období bylo svým způsobem speci-

fické. Jak byste hodnotil vývoj ceny a množství obchodovaných povolenek za  období roku 2008? Povolenky byly sice přiděleny až v  květnu a  to ještě ne ve  všech zemích, ale určitě se dají vysledovat nějaké trendy. Podobně jako ve  fázi I, i  druhé obchodovací období provázely „porodní bolesti“. Mnohé státy alokovaly svým podnikům povolenky se zpožděním v řádech týdnů či několika málo měsíců, což lze ještě tolerovat. Nejhorší je však situace v případě Polska, které kvůli sporům s Evropskou komisí vydá EUA 2008 až v  těchto dnech (únor 2009!). Mezitím však cena povolenky klesla z 25 € na dnešních cca 8, takže polským podnikům, které takto přišly dle našich propočtů o  více než 3 miliardy EUR, nezbylo nic jiného než nečinně sledovat pád trhu. O něco dříve (přelom roku), avšak stále s obrovskou ztrátou, alokovalo např. Rumunsko či Řecko. V tomto je česká administrativa překvapivě efektivní – Česko dostalo nadílku jako jedna z prvních zemí v Evropě. Obecně se ale dá říci, že i rok 2008 se nesl ve jménu objevování rizik, která vidí dopředu jen ti nejpozornější. Pane Fousku poslední otázka pro Vás. Jakým způsobem ovlivnily obchodování s  emisními povolenkami kredity CER z Kyótského protokolu ve druhém období? Velmi výrazně. V druhém obchodovacím období poprvé vyvstala další, z pohledu členů EU ETS a obchodníků velmi zajímavá možnost, a to již zmiňovaná záměna EUA za levnější CER (swap). Cenový rozdíl mezi oběma povolenkami byl v období květen – září 2008 cca 5 €, takže firmy, které využily včas této arbitráže, vydělaly během několika minut desítky tisíc EUR bez ztráty jediné povolenky. Většina provozovatelů zařízení s  přidělenými povolenkami Národním alokačním plánek však objevila kouzlo této záměny později,

55

E

K

O

L

O

G

I

E

což samozřejmě snížilo výnosnost této transakce až na dnešních 0,15 – 0,4 € na tunu. Varování před razantním snížením tzv. spreadu (rozdílu EUA/CER) na hranici transakčních nákladů jsme zveřejnili v tuzemských i světových médiích už v srpnu 2008 (v té době byl spread 5 €). Pane Pravdo, jak si vysvětlujete to, že se takové příležitosti většina firem chopila až později? Je to především kulturní záležitost, Češi nejsou národem obchodníků (na  rozdíl od  například Holanďanů), kteří se odvážně vrhají do  neznáma. České firmy (až na  výjimky) nejsou ani zvyklé riziko analyzovat a vydělávat na něm. Tento handicap je ještě podtržen postojem některých představitelů zejména průmyslu (tím mám na mysli především Svaz průmyslu a dopravy), kteří, místo aby otevřeli dveře novým myšlenkám, tak se zabetonovali do svých euroskeptiských pozic a oddávají se nevěcné kritice systému obchodování, aniž by se zamysleli nad možnostmi, které tento systém skýtá jejich konstituentům. Některé průmyslové podniky bohužel tento postoj následují a stojí je to stovky milionů korun. Jak se bude podle Vás vyvíjet cena emisních povolenek v  rámci druhého obchodovacího období a na nákladě čeho tak usuzujete? O  tom podrobně hovoří již zmiňovaná analýza publikovaná na  EGÚ Brno. Pokud se vrátíme k našemu grafu na obrázku 1, tak můžeme říci, že se naše obavy naplnily rychleji, než jsme předpokládali. Toto je hlubší krize, než jsme očekávali včetně jejího většího dopadu na průmysl. To ale znamená, že ta ostatní rizika, která jsme zmiňovali dříve a  která asi nejsou zatím plně ani zjevně odražena v ceně povolenek, pravděpodobně srazí cenu povolenek hlouběji, než je dnes. Dnes dokonce nelze vyloučit, že se nebude opakovat scénář z konce roku 2006. Dá se dle mého soudu říci, a to jsem řekl již do Bloombergu počátkem února, že Evropa bude moci hovořit o štěstí, pokud se scénář z roku 2006 nebude opakovat. V současnosti dokončujeme aktualizaci naší oceňovací analýzy a  předběžné závěry zatím ukazují velmi varovná čísla. Co podle Vás vnese klimaticko-energetický balíček po roce 2012 do emisního obchodování? Za  největší pokrok balíčku považujeme tolik diskutované aukce emisních povolenek, které způsobí tržní rozdělování povolenek a omezí tzv. „windfall profit“ pro velké elektrárny. Oceňujeme ústupky zemím střední a východní Evropy, které při schvalování tohoto dokumentu prosadila spolu s dalšími

56

H

O

S

P

O

D

Á

R

státy (vč. ČR) tzv. Polská iniciativa. Pokud by ale došlo k  dalším srovnatelným ústupkům, stal by se z balíčku paskvil. Také začínáme být čím dál skeptičtější vůči udržitelnosti vůdčí role EU v boji proti klimatickým změnám, protože pokud se k Evropě nepřidá USA, Čína, India a  Brazílie, ocitne se EU ve  velké konkurenční nevýhodě a z leadershipu se stane ekonomická sebevražda. Na druhé straně je zřejmé, že Evropa je skutečně hybnou silou, neboť „Cap-and-trade“ systém bude patrně přejat Američany od  Evropy v  podobě, v jaké dnes funguje v Evropě i přes to, že ta původní myšlenka je americká. Jak se budou podle Vás vyvíjet ceny emisních povolenek po zavedení jejich přidělování formou aukcí? Konečně se bude fungovat trh. Sám předpoklad, že by konečně trh převážil nad administrativními příděly, které se vůbec nepovedly ve  fázi I  a  dost se nepovedly ani ve fázi II, by byl zdrojem k optimismu, že se cena vyšplhá někam k 30 €/t – tj. k nákladu přepínání mezi plynem a uhlím za dlouhodobě rovnovážných podmínek a cen komodit vyšších než dnes. Záměrně to říkám vše v kondicionálu – není totiž zřejmé, do jaké míry se aukce prosadí proti administrativním pravidlům. Emisní povolenky byly zavedeny hlavně z důvodu snižování emisí skleníkových plynů. Zatím se to ale nijak zásadně neprojevuje. Myslíte si osobně, že to bude účinný nástroj pro zefektivnění výrobních procesů v zemích EU, nebo to spíše postupně povede k útlumu výrobních závodů a jejich odstěhování do jiných zemí? Existuje odhad, že například v  roce 2008 klesly emise o  řádově 3  %. To je částečně krizí, částečně povolenkami. Pokud se mne ptáte, zda je to účinný mechanismus, tak mohu s klidným svědomím říci, že pokud se implementují aukce, tak bude efektivní. Ale ani v  dnešní podobě nevím o  lepším systému. Těm, co říkají, že ví o lepším systému, jako třeba uhlíková daň, většinou dojde argumentace po první nebo druhé otázce o tom, jak by se implementovala. V prvním i druhém období se s povolenkami jak spekuluje, tak se s nimi nakládá jako s obtížným hmyzem, nikoliv aktivem. V  případe aukcí ve  třetí fázi si každý rozmyslí, kolik jich koupí a jak s nimi naloží. Pokud jde o druhou část vaší otázky, tak odsun průmyslu je velké riziko. Určitě z velké části zabránilo odsunu průmyslu dále na  východ (tzv. Carbon leakage) schválení ústupků v balíčku postsovětským zemím, jejichž firmy tak nebudou v prvních letech nuceny kupovat povolenky v aukcích a dostanou většinu zdarma. Každým rokem se pak bude podíl nakupovaných povolenek zvyšovat.

N

O

S

T

Jak vyvrátíte kritiku, že obchodování nevede ke snižování emisí? Abychom napravili všeobecně rozšířený názor, že se nedělá nic pro to, aby se emise snižovaly, vyhlašujeme středoevropskou soutěž o nejlepší projekt roku 2009 zvanou CARBONEUM 2009, jejímž cílem je zviditelnit právě zelené projekty a veřejně tak podpořit úsilí o jejich úspěšné provedení. Jaký je a v nadcházejících letech bude podle Vás vliv emisního obchodování na energetický sektor? Energetici se budou muset naučit rozumět emisím stejně jako rozumí výrobě, přenosu distribuci a cenám uhlí a smířit se s tím, že emise zůstanou zásadní položkou v jejich variabilních a někdy i fixních nákladech. Pokud neporozumí, neporozumí ani cenám elektřiny a jevy, jako třeba bankroty obchodníků ve stylu Moravia Energo, se budou opakovat. Co byste chtěl říci závěrem? Pokud čtenář nakládá s povolenkami a jeho firma má potíže s odbytem, měl by zavolat a  nechat si navrhnout krizovou strategii ve  stylu: „Nemáte odbyt pro cihly a  banka vám nechce půjčit na rekonstrukci provozu, prodejte alespoň povolenky“. Máme na toto vlastní risk management model, co takovou strategii navrhne. Děkuji za rozhovor.

O DOTAZOVANÝCH JAN PRAVDA má doktorát z aplikované geofyziky na Karlově univerzitě. Je držitelem titulu MBA z Cornell University (USA). Působil v investičních bankách Merrill Lynch a Credit Suisse First Boston v Londýně a New Yorku a jako výkonný ředitel a člen představenstva Patria Finance. V roce 2003 založil společnost Pravda Capital, kde působí dodnes jako jednatel a ředitel. JAN FOUSEK je absolventem bakalářského a studentem magisterského studia geopolitiky a mezinárodních vztahů na Metropolitní univerzitě Praha. Ve firmě Pravda Capital působí od roku 2008 jako Country manager pro Českou republiku a Slovensko v sekci obchodu s emisními povolenkami. Kontakt na dotazované: [email protected], [email protected]

K O N F E R E N C I A

Energetika – Ekológia – Ekonomika energetika – ekológia – ekonomika

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

S

T

U

•

•

•

•

•

•

Asociácia energetických manažérov, Zväz Slovenských vedeckotechnických spoločností, Slovenská technická univerzita, Slovenský výbor Svetovej energetickej rady, Zväz zamestnávateľov energetiky Slovenska, Slovenská inovačná a energetická agentúra, Slovenská spoločnosť priemyselnej chémie, Slovenská elektrizačná prenosová sústava a Združenie priemyselných odberateľov energie si Vás dovoľujú pozvať na 8. konferenciu E.E.E. 2009 (Energetika – Ekológia – Ekonomika).

Konferencia sa uskutoční 27. – 29. mája 2009 v hoteli Palace vo Vysokých Tatrách (Nový Smokovec). TÉMY KONFERENCIE:  Stratégia energetickej bezpečnosti SR a možnosti diverzifikácie prístupu k energetickým zdrojom  Klimaticko-energetický balíček EÚ – vývoj a stav  Opatrenia akčného plánu energetickej efektívnosti a nástroje ovplyvňovania úrovne energetickej efektívnosti  Možnosti vedy a výskumu pri napĺňaní energetickej politiky SR 57  Perspektívy a technické riešenia podstatného zvýšenia využívania alternatívnych a obnoviteľných zdrojov energie

11. ročník odborné konference

57

www.bids.cz

11.

Obchodování s emisemi skleníkových plynů Emission (CO2) Trading 2009 hotel Novotel, Kateřinská 38, Praha 2 květen 2009, Praha

konference je organizována ve spolupráci s Asociací energetických manažerů a Sdružením velkých spotřebitelů energie

Přednášející: Tomáš Chmelík, ČEZ, a. s. Martin Cmíral, ČEZ, a. s. Jan Drahota, Komerční banka, a. s. Stanislav Kolář, Carbon Redux Tomáš Buzrla, APT Business Group Miroslav Řehoř, Operátor trhu s elektřinou, a. s. Martin Glajch, Clifford Chance Mario Vöröš, Det Norske Veritas Simon Palupčík, TZUS Ondřej Boreš, Ministerstvo životního prostředí ČR Josef Zbořil, Svaz průmyslu a dopravy ČR a další

Kam kráčí EU ETS? Co se děje a bude dít s cenou povolenky? aktuální informace na www.bids.cz

B.I.D. services s.r.o., Milíčova 20, 130 00 Praha 3, Česká republika Tel.: +420 222 781 017, Fax: +420 222 780 147, E-mail: [email protected], www.bids.cz

57

E

K

O

L

O

G

I

E

EU ETS současný stav, výhledy a možné dopady evropské legislativy pro obchodování s emisními povolenkami Bc. Pavel Krabec, student magisterského studia VŠFS

ÚVOD Klimatické změny hýbou světem. Přinášejí změny v myšlení lidí na celém světě a rozdělují společnost na  tábor zastánců změn klimatu, hraničícím někdy až s  fanatismem či náboženstvím, a  jejich odpůrců. Hlavní proud naší společnosti klimatické změny uznává. Skleníkový efekt (antropogenní), který je dle řady vědců způsobený rostoucí koncentrací CO2 a jiných plynů, významně přispívá k současnému globálnímu oteplování. Ke globálním změnám klimatu, oteplování Země, dochází, o tom není sporu. Na vysvětlenou tohoto oteplování však máme různé teorie. Jak se k  nabízeným vysvětlením postavit se musí každý vypořádat sám. Je to prostě celospolečensky aktuální téma. Článek je napsán rukou studenta a občana, kterému se povolenky postavily do cesty. Emise CO2, o  které jde především, produkuje nejrůznější řada lidských činností. Od  energetiky, těžkého, chemického a  stavebního průmyslu, přes dopravu až po  zemědělskou činnost. Každý stát se podílí na množství emisí svou částí, některý méně, některý více. Svou váhu v produkci má i přístup průmyslových velmocí, které svým podílem převálcují i spolupracující aliance méně produkujících států. Svět může proti emisím postupovat pomocí ekonomických a enviromentálně-technických nástrojů. Záleží na  konkrétní zemi, jejích možnostech a přístupu k otázce, spíše problému, emisí. Starost o  klima Země má větší rozměr, než se může na  první pohled zdát. Redukci emisí můžeme ovlivnit snížením objemu výroby nebo zvýšením efektivnosti procesů. Snížení výroby bude mít vliv na veličiny, jako je zaměstnanost, HDP, konkurenceschopnost, ceny apod. Zvýšení efektivnosti závisí na  investicích do  technologií, které jsou podmíněny zejména jejich návrat-

58

H

O

S

P

O

D

Á

R

N

O

S

T

Evropská unie se pustila do boje s klimatickými změnami s ambicemi světového lídra za vyčištění Země. Vyprodukovala evropský systém obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů – EU ETS a pojala tento systém, jako jeden ze způsobů snižování produkce a přítomnosti skleníkových plynů za všelék. Co bude po roce 2012? ností a rizikovostí. Velký prostor pro snížení emisí máme v užití zdrojů pro výrobu elektřiny a tepla. Na elektřinu jako samozřejmost si lidstvo zvyká stále snadněji až slepěji. S touto samozřejmostí jsou kladeny vyšší nároky na zabezpečenost dodávek elektřiny a zdroje, které ji vyrábí. Jaderná energie je příkladem rozporu v  zajištění dodávek elektřiny. Společnost staví proti sobě argumenty skladování vyhořelého paliva, bezpečnosti a  zároveň minimální produkce emisí. Pro výrobu elektřiny v Česku máme portfólio zdrojů zejména na uhlí a jádro. Nemáme dispozice pro budování velkých větrných a  fotovoltaických parků a  možnosti výstavby velkých vodních elektráren jsou také vyčerpány. Svůj potenciál v  oblasti obnovitelných zdrojů máme v biomase a bioplynu. Pro (centrální) dodávky tepla využíváme zejména hnědé uhlí a zemní plyn. Evropa je energeticky zranitelná. Vlastních „čistých“ zdrojů na  výrobu elektřiny a tepla moc nemá a je závislá na dodávkách zemního plynu. Do budoucna můžeme oče-

kávat růst této závislosti. Plynofanatikům trochu otevřel oči nedávný rusko - ukrajinský spor o plyn. Z dostupnosti primárních zdrojů se odvíjí energetický mix, který udává množství, kvalitu a cenu energie. Obava o klima Země vyústila ve spolupráci států a jejich snahu o řešení tohoto problému. Evropská unie se pustila do boje s klimatickými změnami s ambicemi světového lídra za  vyčištění zemské atmosféry. Společnými silami Komise spolu s bankéři, kteří pomohli zobchodovat povolenky za rok 2008 v hodnotě 28 mld. EUR, vyluxují ovzduší.

CO PŘINESLO OBCHODOVÁNÍ 1. OBDOBÍ? Kdo mohl vydělat, kdo vydělal a komu zůstal Černý Petr? Zakládajícím dokumentem systému obchodování je směrnice 2003/87/EC Evropského parlamentu a  Rady ze dne 13. října 2003, ustavující schéma pro obchodování s  povolenkami na  emise skleníkových ply-

Obrázek č. 1: Cena povolenky EUA Futures Dec07 a Dec08

Zdroj:ECX (http://www.ecx.eu)

Obrázek č. 2: Cena povolenky EUA Futures Dec09

Zdroj: ECX (http://www.ecx.eu)

2300

PovolenkyCO2[mil.tt]

2200

M A G A Z Í N

2100 2000 1900 1800 1700 1600

2020

2019

2018

2017

2016

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

1500

Obrázek č. 3: Emisní limity EU ETS pro fáze I (2005 - 2007), II (2008 - 2012) a III (2013 - 2020) Zdroj: CEPS (http://www.ceps.eu)

nů (EU Emission Allowance – EUA) v rámci Společenství, kterou implementovaly vlády členských zemí EU do  národních legislativ. První obchodovací období (2005 - 2007) bylo fiasko, kdy cena povolenky padla z uměle vyhnané výše 30 EUR na centovou hranici a nikdy už se nezvedla. Nepomohly jí ani podpůrné obchody pro obchody a poslední ránu tomuto obchodovacímu období zasadila cca 5% přealokace. Podle grafu na obrázku č. 1 můžeme obecně oznámkovat hráče na trhu s povolenkami ze hry První obchodovací období. Rozhodně zvítězil ten, kdo rychle prodal do  května 2006. Hráče hodnotím výborně. Chvalitebně uspěl hráč, který prodal do září 2006. Za dobře si vedl hráč, který zvládl prodat do prosince 2006. A ti ostatní? Neprospěli. Najdete se na grafu?

2. OBDOBÍ. BUDE NÁSLEDOVAT OPĚT FIASKO? JAKÉ BY MOHLO BÝT 3. OBDOBÍ? Přes veškeré snahy zastánců emisního obchodování padla cena povolenky pod hranici 10 EUR. Pro druhé obchodovací období jsme se poučili. Všechny zúčastněné subjekty se vzácně shodly na změně systému a rozběhly proces jeho revize. Evropská komise ve snaze zachránit povolenkový trh, se snažila svými pravidly obdržet Národní alokační plány od států co nejdříve a v co možná nejvíce srovnatelné podobě. Nejméně se však diskutovalo se skutečnými emitenty. Komise se při svém rozhodování o  Národních alokačních plánech (NAP) neohlížela na argumenty států Společenství, deklarovala větší přísnost k navrhovaným NAPům a rozhodla od stolu. Následovaly protesty a  žaloby států vůči Komisi. Revize směrnice v provedení klimatickoenergetického balíčku pro 3. období ustavuje obchodování s emisemi politickým nástrojem na  vymýcení emisí skleníkových plynů. Je to opravdu cesta ke zlepšení a rozšíření evropského systému obchodování s  povolenkami emisí skleníkových plynů? Transparenty 10, 20, 30, 40 % 2020, 50 % 2050 jsou obecně nazývány „ambiciózními cíli“. Jednou z „vychytávek“ prosincových jednání je

posun základny pro poměr snížených emisí na rok 2005. Nevadí, že to není v souladu s Kyótem. My se nebojíme, průmysl to zvládne, zní od  stolu Komise. Silně mi to připomíná nefunkční centrálně plánovanou, státem organizovanou ekonomiku centrálních plánovačů. Za přihlížení na postupný pokles ceny povolenek druhého obchodovacího období (2008 - 2012) Komise připravila odsávačku investic do vědy a výzkumu a požaduje aukční způsob nabývání povolenek. Ať si každé zařízení, vydraží tolik, kolik bude potřebovat a ať zaplatí tolik, kolik unese. A výnosy z aukcí? Přiznejme, že alespoň byly vyslyšeny hlasy odborníků a  Komise positivně změnila hranice pro spadnutí do  „emisního a  aukčního mlýna“. Do  systému obchodování budou zahrnuty všechny zdroje o  výkonu nad 35 MW(t) a 25 kt emisí ročně, s přijetím odpovídajících opatření ke snižování emisí. Dále Komise přišla na  pomoc systému s  možností přesunu povolenek ze druhé do  třetí obchodovací periody. Nakonec opravdu může vyhrát hráč, který v  současné době nakoupí a vyčká si na Komisí očekávanou cenu alespoň 50 - 80 EUR/EUA. Dalším krokem z  emisní tmy ke  světlu byl ústupek Komise právě v  povinnosti zařazení zdrojů do  aukcí. Aukce se budou např. týkat energetiky ze zdarma alokovaných povolenek v  roce 2013 na  konečných 70 % v  roce 2020. Další obory, energeticky náročné na  produkci skleníkových plynů získaly také značné úlevy. Jsou to zejména vápeníci, cementáři a oceláři. Bez těchto ústupků, by Evropě hrozil přesun těchto oborů do zemí nespadajících pod EU ETS. Patrně nejpodstatnější změnou je administrativně stanovená celková výše alo-

kace povolenek 79 % v roce 2020 ze základny emisí 2005, při ročním snížení o  1,74 %. Takový závazek může výrazně omezit hospodářský rozvoj celé Unie. Komise omezuje zařízení emisními stropy a  zároveň nutí zařízení pořizovat si povolenky v aukcích. Tyto aukce stále nemají jasná pravidla, aby se hráči povolenkového trhu stačili připravit. Zde se může zdát „uhlíková“ daň pro hráče transparentnější a uchopitelnější pro další hru.

POUČENÍ Z PŘEDCHOZÍCH ZKUŠENOSTÍ - NEZABALÍME TO, DOKUD JE ČAS? Velký rozpor vyvolá způsob využití výnosů aukcí. Balík několika miliard ročně je lákavým soustem zejména pro ekoteroristy, kteří si nárokují mluvit zelenou řečí bez zodpovědnosti vůči dopadům na  občany Unie. Evropská komise získává moc nad subjekty, udržuje je v nejistotě podnikání a investic, limituje jejich produkci a nezodpovídá za ekonomické následky. Systém obchodování s emisemi dává prostor pro různé cíle:  Společenským cílem je snížit objem emisí skleníkových plynů v ovzduší a udržení příznivých klimatických podmínek pro život člověka na Zemi.  Politickým cílem obchodování je pomoci členským státům EU dodržet závazky vyplývající z  Kyótského protokolu. Obchodování s  emisemi umožňuje za  vynaložení nižších nákladů dodržet stávající cíle stanovené v rámci Kyótského protokolu.  Cílem provozovatele zařízení je splnit přidělený limit pro produkci emisí s  ohledem na  ekonomické dopady podnikatelského subjektu. Podnikatelé musí sami identifikovat příležitosti a vyhodnotit rizika pro svůj další rozvoj.  Obchodník má zpravidla cíl jediný, vydělat na obchodování s emisními povolenkami. Tito hráči na trhu s povolenkami, nemají „žádnou“ vazbu na emitenty emisí pod EU ETS. Zajímají je jen peněžní vyjádření a způsoby jak využít počáteční nestabilitu mladého trhu. V případě velké nejistoty z trhu vystoupí a  vyčkávají. Pokud trh zmizí, najdou si prostě jiné „hřiště“. Vymění obrazovky a s pomocí matematických modelů si vytvoří nový svět. Obchodníci, kteří operují na  energetickém trhu a  jehož partnery jsou i  emitenti skleníkových plynů, mají zájem na  stabilitě těchto subjektů. Proto jasnější a  stabilnější podmínky EU ETS jsou i  jejich zájmem. Energetika je dlouhodobé a  stabilní podnikatelské odvětví. Subjekt, investující např. do výstavby uhelné elektrárny, svou výrobní technologii vybaví i technologií Carbon Capture and Storage. Musí tak kalkulovat s  cenou povolenky na úrovni 60 - 80 EUR/EUA.

59

E

K

O

L

O

G

I

E

H

O

S

P

O

D

Á

R

N

O

S

T

být až v roce 2011. Do té doby budou všechny obavy a  nezodpovězené otázky, z  nichž poplynou rizika pro investory a emitenty skleníkových plynů, ještě více přispívat k následkům probíhající světové ekonomické krize. Rozhýbání investic a stabilitě odvětví by jasné podmínky, event. zrušení EU ETS, nebo jiná varianta postihnutí produkce skleníkových plynů, výrazně pomohly. LITERATURA [1] Pavel Krabec. Obchodování s povolenkami emisí skleníkových plynů. Diplomová práce VŠFS, 2009 [2] Interní materiály Czech Coal a.s. Obrázek č. 4: Náklady na redukce emisí Zdroj: IEA (http://www.iea.org) Poznámka: Přivedení emisí v roce 2050 zpět na současnou úroveň by představovalo náklady až 50 USD/t. Snížení emisí o 50 % by však vyvolalo náklady až 200 USD/t a možná až 800 USD/t

ZÁVĚR Noční můra emisního obchodování bude provázet energetický byznys zřejmě ještě několik let. Z pohledu obchodníka s elektřinou a povolenkami je obchod s povolenkami velice rizikovým podnikáním. K riziku ceny a kursu se přidává riziko politických, naprosto nevyzpytatelných zásahů. Pro provozovatele zařízení a případné investory jde o možnost plánovat investice a  energetické vize.

Za poslední měsíce se cena elektřiny propadla na úroveň roků 2007 - 2008. K tomu si investor musí připočíst předpokládaných, očekávaných i  možných 40 EUR za  povolenku dle úhlu pohledu. Aktéři boje proti klimatickým změnám, se opět sejdou v prosinci 2009 v Kodani. Již v  současné době se odborníci shodují, že to nepřinese žádný výsledek. Konečné znění podmínek obchodování pro třetí období má

O AUTOROVI Bc. PAVEL KRABEC je studentem magisterského studia na Vysoké škole finanční a správní, o.p.s. v Praze. Byl v letech 1999 – 2008 zaměstnancem společnosti Pražská energetika, a. s. na pozici obchodníka s elektřinou. Od roku 2008 pracuje jako trader v obchodování s elektřinou a povolenkami ve společnosti Czech Coal a. s. Kontakt na autora: [email protected]

(Poznačte si prosím ve svém diáři) Předběžná pozvánka na

5. celostátní konferenci Asociace energetických auditorů pořádanou podprostedí názvem “Hospodaení s energií je cestou k lepšímu životnímu

“Hospodaření s energií je cestou k lepšímu životnímu prostředí” která se bude konat ve dnech

19. – 20. května 2009 v Kongresovém sále ČVUT, Masarykova kolej, ákurova 1, Praha 6 Témata konference budou rozdělena do těchto samostatných celků:

 Novinky v legislativě ( energetika a ŽP)  Projekty úspor skleníkových plynů z pohledu energetického auditora  Energetická náročnost budov – jak dál?  Bezpečnost zajištění dodávek energie – téma pro energetické auditory?!  Finanční nástroje - motivace k realizaci vhodných projektů Organizační pokyny, podrobnosti o programu konference, registraci, vložném a možnostech firemní prezentace při konání konference naleznete na: http//www.aeaonline.cz, nebo na telefonním čísle: 233 343 221, mobil: 602 292 476 (pí. Naďa Drahošová), dotazy je možno zasílat na e-mail: [email protected] 60

M A G A Z Í N

Rejstřík obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v roce 2008 Ing. Miroslav Řehoř, senior manažer, Operátor trhu s elektřinou, a.s.

ropojení s  kyótským systémem obchodování (podrobně popsáno Jakubem Nečesaným v  PRO-ENERGY č. 4/2008) se však nerodilo snadno. Původní plán, který zahrnoval všechny významné hráče, tj. sekretariát Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), Nezávislou evidenci transakcí společenství (CITL) a národní registry EU a  který počítal s  propojením na  konci roku 2007, nebyl dodržen. Důvodem odložení propojení byla nepřipravenost Nezávislé evidence transakcí společenství (CITL) spravované Evropskou komisí. Odsunutím propojení z  roku 2007 na  podzim roku 2008 vznikla pro správce rejstříku členských zemí Evropské unie ve-

Rok 2008 byl sice již čtvrtým rokem provozu rejstříku, ale z hlediska důležitosti se jednalo o rok nejvýznamnější v jeho historii, nepočítáme-li vlastní spuštění rejstříku v roce 2005. V roce 2008 došlo totiž k propojení evropského schématu obchodování (EU ETS) s mezinárodním systémem obchodování podle Kyótského protokolu. lice nepříjemná situace. Správce rejstříku je totiž povinen podle evropského Nařízení (č. 2216/2004) přidělit (alokovat) provozovatelům zařízení jejich roční kvótu povolenek podle Národního alokačního plánu (NAP) do 28. února příslušného roku. Jelikož však rok 2008 byl prvním rokem obchodování podle Kyótského protokolu (KP), tak vydání jednotek (včetně evropských povolenek) bylo bez propojení s  mezinárodním systémem obchodování podle pravidel KP nelegální transakcí. Všichni správci rejstříků členských zemí EU, včetně domácích kompetentních autorit, stáli před nelehkým rozhodnutím. Buď vydat a alokovat povolenky podle legislativy EU, ale v  rozporu s  pravidly KP, a nebo počkat na vydání a alokaci až po napojení národního rejstříku na mezinárodní systém obchodování podle Kyótského protokolu. I když kardinální opoždění procesu připojení rejstříků EU bylo způsobeno nepřipraveností systému CITL, tj. centrálního systému evropského schématu obcho-

dování, neexistovalo jednotné řízení vzniklé situace ze strany Evropské komise. Bylo na  rozhodnutí každé členské země, kterou ze dvou špatných variant zvolit – alokovat bez napojení a  nebo odložit alokaci až na  období po  připojení. Veškeré důsledky těchto rozhodnutí pak ležely na bedrech členských států, i  když na  vzniklé situaci členské státy neměly žádnou zásluhu. V České republice Výbor rejstříku, složený ze zástupců Ministerstva životního prostředí (MŽP) a  správce rejstříku (Operátor trhu s elektřinou, a.s.), rozhodl na svém jednání dne 27. února 2008 o odkladu vydání a  alokace povolenek pro rok 2008. Toto rozhodnutí vyplývalo z  nepřehledné pozice v EU ETS bez připojení k ITL (Intenational Transaction Log spravovaný sekretariátem UNFCCC). Jednalo se o  technickou záležitost, která nic neměnila na  stanovené výši alokací. Výbor rejstříku se zavázal znovu projednat tuto záležitost do konce dubna 2008. Následně Výbor rejstříku na svém za-

61

E

K

O

L

O

G

I

E

H

O

S

P

O

D

Á

R

N

O

S

T

0,05

rejstřík držitelům účtů zprovozněn ve čtvrtek 16. října 2008 ráno. V pondělí 20. října 2008 se v českém rejstříku objevily první CER kredity z Kyótských projektových mechanismů Clean Development Mechanism (CDM). Tyto kredity přišly se švýcarského rejstříku, čímž se stvrdilo, že propojení evropského schématu obchodování s  mezinárodním obchodováním podle Kyótského protokolu bylo zcela úspěšné.

0,04

0,03

€ 0,02

0,01

Obrázek č. 1: Graf vývoje cen povolenek z období 2005 – 2007

30

23.4.2008 2

16.4.2008

9.4.2008

2.4.2008

26.3.2008 2

19.3.2008

12.3.2008

5.3.2008

27.2.2008 2

20.2.2008 2

13.2.2008

6.2.2008

30.1.2008 3

23.1.2008 2

16.1.2008

9.1.2008

2.1.2008

0

POČTY ÚČTŮ

Zdroj: BlueNext

28,73

28 26 24 22

€ 20

20,75

18 15,36

16 14

13,7

K 31.12.2008 existovalo v rejstříku celkem 399 účtů provozovatelů zařízení a 100 osobních vkladových účtů. Osobní vkladové účty jsou v  rejstříku primárně určeny osobám (právnickým nebo fyzickým), které nejsou provozovateli zařízení a  nespadají povinně do  evropského systému obchodování (EU ETS), ale mají rovněž zájem se zapojit do obchodování s emisními jednotkami. Účet v rejstříku mělo ke konci roku 2008 otevřeno celkem 312 subjektů. Řada subjektů má v rejstříku více než jeden účet provozovatele zařízení a nebo více než jeden osobní vkladový účet.

12

CENY EMISNÍCH JEDNOTEK

Obrázek č. 2: Graf vývoje cen povolenek z období 2008 – 2012

62

30 0.12.2008

V  roce 2008 bylo možné obchodovat se třemi typy jednotek:  povolenky z období 2005 – 2007,  povolenky z období 2008 – 2012,  CER kredity z Clean Development Mechanism (CDM).

Zdroj: BlueNext

 vynulování účtů (6.10.2008) a  následné obnovení zůstatků na účtech (13.10.2008). Tyto operace musel český správce rejstříku provést jako důsledek nelegálních transakcí podle pravidel Kyótského protokolu vykonaných při alokaci povolenek dne 2. května 2008 (viz výše). Po připojení k ITL byl

Ceny povolenek z období 2005 - 2007 v roce 2008 Obchodování s  povolenkami z  období 2005 - 2007 bylo umožněno do 30. dubna 2008, ale díky nízké ceně ztratilo v roce 2008 v podstatě smysl. Tržní cena na spotovém trhu se po nejvíce dnů v roce 2008 pohybovala

160

35

140

30

120

25

100 20

ropa p 80 $

15

60 10

40

Texas Light Obrázek č. 3: Graf vývoje cen ropy a povolenek v roce 2008

EUA

30-XII-08

28-XI-08

12-XII-08

30-X-08

13-XI-08

16-X-08

02-X-08

18-IX-08

04-IX-08

20-VIII-08

22-VII-08

05-VIII-08

08-VII-08

23-VI-08

23-V-08

09-VI-08

09-V-08

24-IV-08

0 27-III-08

0 10-IV-08

5

11-III-08

20

26-II-08

sedání 29. dubna 2008 rozhodl o vydání povolenek pro rok 2008 a jejich přidělení provozovatelům zařízení. Správce rejstříku tedy na základě rozhodnutí Výboru rejstříku dne 2. května 2008 vydal a  alokoval povolenky pro rok 2008 všem provozovatelům zařízení. A to se všemi důsledky vyplývajícími z nelegálnosti této transakce podle pravidel KP. Ve dnech 18. 7. – 4. 8. 2008 proběhl koordinovaný nácvik připojení rejstříků EU k Independent Transaction Log (ITL). Nácviku se zúčastnilo 25 rejstříků EU včetně Community Independent Transaction Log (CITL). Nácvik probíhal na předprodukčním (testovacím) prostředí, avšak na  záloze produkčních dat, čímž se nácvik v  největší možné míře podobal podmínkám skutečného propojení naplánovaného na říjen 2008. Nácvik byl úspěšný a proběhl plně v souladu s předem odsouhlaseným plánem. Od  pondělí 6. 10. 2008 do  středy 15. 10. 2008 proběhlo ostré připojení národního rejstříku na  mezinárodní evidenci transakcí (ITL) spolu s  ostatními členskými zeměmi EU. V  rámci tohoto procesu bylo nezbytné provést určité operace se všemi účty a jejich obsahem. Jednalo se zejména o:

16 6.12.2008

2.12.2008 2

18 8.11.2008

4.11.2008 4

21 1.10.2008

7.10.2008 7

23.9.2008 2

9.9.2008

26.8.2008 2

12.8.2008 1

29.7.2008 2

15.7.2008 1

1.7.2008

17.6.2008 1

3.6.2008

20.5.2008 2

6.5.2008

8.4.2008

22.4.2008 2

25.3.2008 2

11.3.2008 1

26.2.2008 2

10

EUA €

M A G A Z Í N

25

20

€ 15

Typ transakce

objemy jednotek

počty transakcí

tuzemsko

85 328 847

646

export

43 379 045

359

import

17 813 238

359

Suma

146 521 130

1 364

Tabulka č. 1: Objemy převáděných jednotek a počty transakcí v rejstříku v roce 2008 10

import 12%

Obrázek č. 4: Graf vývoje spotových cen CER kreditů v roce 2008

27.1.2009 2

13.1.2009 1

30 0.12.2008

16 6.12.2008

2.12.2008 2

18 8.11.2008

4.11.2008 4

21 1.10.2008

7.10.2008 7

23.9.2008 2

9.9.2008

26.8.2008 2

12.8.2008 1

5

Zdroj: BlueNext

export 30%

tuzemsko 58%

30 25

Obrázek č. 6: Objemy převáděných jednotek v rejstříku v roce 2008

20

€ 15

import 26%

10

tuzemsko 48%

EUA

Obrázek č: 5: Graf vývoje spotových cen povolenek a CER kreditů v roce 2008

30.12.2008 3

23.12.2008 2

16.12.2008 1

9.12.2008

2.12.2008

25.11.2008 2

18.11.2008 1

11.11.2008 1

4.11.2008

28.10.2008 2

21.10.2008 2

14.10.2008 1

7.10.2008

30.9.2008

23.9.2008

16.9.2008

9.9.2008

2.9.2008

26.8.2008

19.8.2008

12.8.2008

5

CER

Zdroj: BlueNext

export 26%

Obrázek č. 7: Počty transakcí v rejstříku v roce 2008

63

E

K

O

L

O

G

I

E

H

O

S

P

O

D

Á

R

50 000 000 40 000 000 30 000 000 20 000 000 10 000 000

prosinec p

listopad

íjen

záí

srpen

ervenec 

erven

kvten

duben

bezen

únor

leden

0

export

import

300

po et transakcí

250 200 150 100 50

prosinec

listopad

íjen

záí

srpen

ervenec

erven

kvten

duben

bezen

únor

leden

0

export

S

T

Ceny CER kreditů Po  napojení rejstříku na  systém ITL, bylo možné na účty získat i kredity z projektových mechanismů podle Kyótského protokolu. Jedním z  nich jsou kredity CER z  Clean Development Mechanism (CDM). Vývoj ceny CER kreditů na spotovém trhu Bluenext uvádí obrázek č. 4. Provozovatelům zařízení spadajících do EU ETS je umožněno část svých emisí pokrýt kromě evropských povolenek i kredity z projektových mechanismů podle Kyótského protokolu. V  České republice mohou provozovatelé zařízení použít na pokrytí svých emisí CO2 od roku 2008 kredity CER a ERU z projektových mechanismů až do výše 10 % z celkové alokace EUA na  zařízení podle NAP. Porovnání vývoje cen povolenek a CER kreditů ukazuje obrázek č. 5. Z  obrázku č. 5 je patrné, že provozovatel zařízení, který provedl směnu povolenek za  stejné množství CER kreditů v  nejdříve možném termínu, mohl dosáhnout výrazně lepších výnosů z této transakce než ten, který ji uskutečnil až v období pozdějším.

Obrázek č. 8: Graf vývoje objemu převáděných jednotek v rejstříku v roce 2008

tuzemsko

O

kovaný nebo bude na trhu nedostatek povolenek, tak cena povolenky v roce 2008 prodělala dynamický vývoj. Jednou z  teorií na  vývoj ceny povolenky v  roce 2008 je její závislost na  ceně ropy. Na obrázku č. 3 je možné sledovat vývoj ceny ropy Texas Light a evropské povolenky (EUA). Závislost ceny povolenky na texaské ropě je v tomto období značná. Pearsonův korelační koeficient (statistický test zjišťující, jak těsný je vztah 2 proměnných; hodnoty korelace se pohybují v intervalu <0, 1>) pro uvedené období vychází na  0,94, což vypovídá o  extrémně těsném vztahu a i z grafu na obrázku č. 3 je vazba těchto dvou veličin zřejmá.

60 000 000

tuzemsko

N

import

Obrázek č. 9: Graf vývoje počtu transakcí v rejstříku v roce 2008

64

50 000 000 40 000 000 30 000 000 20 000 000 10 000 000

EUA

Obrázek č. 10: Graf vývoje objemu převáděných jednotek v rejstříku v roce 2008

CER

prosinec p

listopad

íjen

záí

srpen

ervenec 

erven

kvten

duben

bezen

0 únor

Ceny povolenek z období 2008 – 2012 Povolenka pro období 2008 – 2012 je naprosto odlišnou komoditou od povolenky z  předchozího obchodovacího období. Z tohoto důvodu se diametrálně liší jejich tržní ceny. „Nová“ povolenka zahájila v únoru 2008 na ceně 20,75 €, cena kulminovala 1. července na hodnotě 28,73 €, dosáhla svého minima 5. prosince na hodnotě 13,70 € a končila obchodování v roce 2008 na hodnotě 16,36 €. Tržní cenu povolenky z období 2008 – 2012 lze sledovat na obrázku č. 2. Přestože v  roce 2008 nebyly známy emise provozovatelů zařízení za rok 2008 a tudíž nebylo možné stanovit, zda je systém přealo-

60 000 000

leden

na ceně 0,02 €. Vývoj cen povolenek z období 2005 - 2007 v roce 2008 uvádí graf na obrázku č. 1.

M A G A Z Í N

9 000 000 8 000 000

rok 2006 24%

7 000 000

CER

6 000 000 5 000 000

rok 2008 60%

4 000 000

rok 2007 16%

3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 íjen

listopad

Obrázek č. 15: Graf rozložení objemů převáděných jednotek v rejstříku v letech 2006 - 2008

prosinec

tuzemsko

export

import

Obrázek č. 12: Graf vývoje objemů převáděných CER kreditů v rejstříku v roce 2008

rok 2008 36%

100 90

rok 2006 45%

80 70 60

rok 2007 19%

50 40 30

Obrázek č. 17: Graf rozložení počtů transakcí v rejstříku v letech 2006 - 2008

20 10

TRANSAKCE V REJSTŘÍKU

0 íjen

listopad

prosinec

tuzemsko

export

import

Obrázek č. 13: Graf vývoje počtu transakcí s CER kredity v rejstříku v roce 2008

300 250 200 150 100 50

EUA Obrázek č. 11: Graf vývoje počtu transakcí v rejstříku v roce 2008

CER

prosinec

listopad

íjen

záí

srpen

ervenec

erven

kvten

duben

bezen

únor

leden

0

Transakce celkem V  roce 2008 se v  rejstříku uskutečnilo 1  364 transakcí, při nichž změnilo účet celkem 146 521 130 jednotek. Do statistiky jsou zahrnuty veškeré transakce typu:  vnitrostátní převod,  mezinárodní převod odchozí (export) a  mezinárodní převod příchozí (import). Správce rejstříku není schopen rozlišit, zda se v rejstříku jedná o transakci obchodní, či zda byla iniciována z jiného než obchodního hlediska. Proto grafy nezobrazují čistě vývoj obchodování s emisnímu jednotkami, ale zahrnují veškeré transakce s  emisními jednotkami v rejstříku. Rozložení počtu transakcí a objemů převedených jednotek podle jednotlivých typů transakcí uvádí tabulka č. 1 a grafy č. 6 až 9. Největší aktivita v  rejstříku z  pohledu transakcí proběhla na  konci roku 2008, kdy došlo k vypořádání forwardových kontraktů. Obrázky č. 8 a 9 prezentují vývoj objemů převodů a počtů transakcí v rejstříku v jednotlivých měsících roku 2008 podle typů transakcí.

65

O

L

O

G

I

E

H

O

ervenec 

K

erven

E

S

P

O

D

Á

R

N

O

S

T

60 000 000 50 000 000 40 000 000 30 000 000 20 000 000 10 000 000

rok 2006

rok 2007

prosinec p

listopad

íjen

záí

srpen

kvten

duben

bezen

únor

leden

0

rok 2008

Obrázek č. 14: Graf vývoje objemu převáděných jednotek v rejstříku v letech 2006 - 2008

350 300 250 200

po  napojení rejstříku na  systém ITL a  svého vrcholu dosáhly v prosinci 2008. Průběhy transakcí s CER kredity v roce 2008 jsou prezentovány na obrázcích 12 a 13.

150 100 50

rok 2006

rok 2007

rok 2008

Obrázek č. 16: Graf vývoje počtu transakcí v rejstříku v letech 2006 - 2008

Transakce podle typu jednotky Grafy na  obrázcích č. 10 a  11 prezentují průběh transakcí v  roce 2008 s  ohledem na  typ převáděných jednotek. Po  napojení rejstříku na systém ITL je možné v rejstříku sledovat kromě transakcí s  evropskými povolenkami (EUA) i  transakce s  CER kredity podle Clean Development Mechanism (CDM) Kyótského protokolu. Jednotka EUA (evropská povolenka) je v grafech uvedena bez ohledu na její příslušnost k obchodovacímu období:  do konce dubna 2008 se vyskytovaly povolenky z období 2005-2007 a  od května 2008 povolenky z období 2008-2012. Transakce s CER kredity v roce 2008 První transakce s  CER kredity se v  rejstříku objevily 20. října 2008 bezprostředně

66

prosinec

listopad

íjen

záí

srpen

ervenec

erven

kvten

duben

bezen

únor

leden

0

Porovnání roku 2008 s předchozími léty Rok 2008 byl z pohledu objemu převáděných povolenek nejvýznamnější v dosavadní historii rejstříku. Objemy převáděné v listopadu a  prosinci 2008 byly zcela mimořádné v  dosavadní historii. Grafy na  obrázcích č. 14 a  16 ukazují vývoj převodů jednotek

120 000 107 420 100 000

80 000 54 273 60 000

40 000

34 482

20 000

0 rok 2006

rok 2007

Obrázek č. 18: Graf vývoje průměrného počtu jednotek na 1 transakci v rejstříku

rok 2008

10 000 000

M A G A Z Í N

5 000 000

Velkká Británie

Nmecko

Francie

Nizozemí

Rakousko

Dánsko

Belgie

Maarsko

Polsko

Slovensko S

-5 000 000

Švýcarsko Š

0

-10 000 000

-15 000 000

export

import

Obrázek č. 19: Graf objemů mezinárodních převodů v rejstříku v roce 2008

200 180 160 140 120 100 80 60 40 20

export

Rumunsko R

Belgie

Maarsko

Polsko

Rakousko

Nmecko

Švýcarsko Š

Nizozemí

Dánsko

Velkká Británie

Francie

Slovensko S

0

import

Obrázek č. 21: Graf počtu mezinárodních transakcí v rejstříku v roce 2008 3 000 000

v dosavadních letech provozu rejstříku s plným počtem 12 měsíců (v roce 2005 byl rejstřík v provozu pouze necelé 3 měsíce). Z obrázku č. 18 je patrné, že v průběhu let vzrůstá průměrný objem převáděných jednotek v rámci jedné transakce. Mezinárodní převody V  roce 2008 nejvíce jednotek přicházelo do českého rejstříku ze Slovenska, zatímco nejvíce jednotek odcházelo do Velké Británie, Německa, Francie a Nizozemí. Objemy mezinárodní převodů jednotek uvádí graf na obrázku č. 19. Nejvíce CER kreditů přišlo v  roce 2008 do  českého rejstříku z  Francie, Velké Británie a Švýcarska. Objemy mezinárodní převodů CER kreditů uvádí graf na obrázku č. 20. Z  obrázků č. 19 a  20 je patrné, že nejvíce povolenek přicházelo do českého rejstříku v roce 2008 ze Slovenska. Ze Slovenska přišlo do českého rejstříku v roce 2008 více než 6 milionů povolenek, což je přibližně 20 % roční alokace slovenským provozovatelům zařízení. Co do  počtu transakcí byla mezinárodní spolupráce v  roce 2008 nejaktivnější se Slovenskem a  Francií (viz obrázek č. 21). Nejvíce transakcí s CER kredity přišlo do českého rejstříku ze Švýcarska (viz obrázek č. 22).

2 500 000

ZÁVĚR

2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000

exportt

Slovensko

Nmecko

-1 000 000

Švýcarsko

-500 000

Velká Británie

Francie

0

i import t

Obrázek č. 20: Objemy mezinárodních převodů CER kreditů v rejstříku v roce 2008

Jak již bylo řečeno v úvodu, byl rok 2008 nejvýznamnějším rokem v  dosavadní historii provozu rejstříku a to zejména z toho důvodu, že to byl 1. rok mezinárodního obchodování podle pravidel Kyótského protokolu. Věříme, že se tímto českým společnostem v rámci emisního obchodování otevírají nové obchodní možnosti se zeměmi, se kterými to doposud v rámci EU ETS nebylo možné, jako např. Japonsko, Švýcarsko, Rusko atp. Předpokládáme, že tyto příležitosti využijí i provozovatelé zařízení v  České republice, kteří mohou částečně pokrýt své emise v rámci EU ETS i jednotkami z projektových mechanismů Kyótského protokolu.

45 40

O AUTOROVI

35 30 2 25 20 15 10 5 0 Švýcarsko

Francie

Slovensko

Velká Británie

export

Nmecko

Ing. MIROSLAV ŘEHOŘ vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor ekonomicko matematické výpočty. V letech 1990 – 2000 působil ve společnosti ČEZ, a.s. a od roku 2001 pracuje ve společnosti Operátor trhu s elektřinou, a.s. V současné době působí ve společnosti ve funkci senior manažera zodpovědného za správu rejstříku emisních povolenek.

import Kontakt na autora: [email protected]

Obrázek č. 22: Graf počtu mezinárodních transakcí s CER kredity v rejstříku v roce 2008

67

Odborná konference IIR

E N E R G E T I K A

21. – 22. dubna 2009, Prague Marriott Hotel, Praha

Řízení krizových situací v energetice Seminář IIR

Workshop

23. dubna 2009

Integrovaný systém řízení rizik – příprava, zavedení a udržení

12. – 13. května 2009, Hotel Ibis Praha Karlín, Praha

Obchodování na energetické burze Know how to achieve

Mediální partneři:

Institute for International Research

přihláška: www.konference.cz • tel.: +420 222 074 555 • fax: +420 222 074 524 • e-mail: [email protected]

8A>B6I=:GB 8DC:8D>CK:HI HADKG:6A>CK:HI

(&#(#")#)#'%%. >C8=:76!V#h#!K^ZYZch`{XZhiV(",™-*&%&7gVi^haVkV I )'&"'"+,',''%*!+,',''%.!+,','&)% ; )'&"'"+,','%**™:XdcZXd5^cX]ZWV#h` ; )'& ' +,','%** :XdcZXd5^cX]ZWV#h` lll#^cX]ZWV#h` lll#^cX]ZWV#h`

68

IIR

M A G A Z Í N

PŘEHLED KONFERENCÍ S MEDIÁLNÍM PARTNERSTVÍM PRO-ENERGY MAGAZÍNU VE 2. ČTVRTLETÍ 2009 Název

Pořadatel

Termín

Místo konání

Solární energie v ČR

b.i.d. services

25.3.2009

Praha

5. Mezinárodní regulační fórum

Arthur D. Little

26.3.2009

Praha

Obchodovanie s elektrickou energiou SR

Institute for International Research

30.-31.2009

Bratislava

Ampér 2009

Terinvest

31.3.-3.4.2009

Praha

Coneco – Racioenergia

Incheba

31.3.-4.4.2009

Bratislava

Problematika integrace obnovitelných zdrojů energie do energetických sítí

Asociace energetických manažerů a Enviros

16.4.2009

Praha

Řízení v krizových situacích v energetice

Institute for International Research

21.-22.4.2009

Praha

Teplárenské dny

Teplárenské sdružení ČR

21.-23.4.2009

Hradec Králové

Očekávaný vývoj odvětví energetiky

Konference Brno

28.4.2009

Brno

Emission Trading

b.i.d. services

květen 2009

Praha

Problémy dnešní elektroenergetiky z pohledu provozovatele přenosové soustavy

Asociace energetických manažerů a ČEPS

květen 2009

Praha

Obchodování na energetické burze

Institute for International Research

12.-13.5.2009

Praha

Elektroenergetika od A do Z

Institute for International Research

19.5.2009

Bratislava

Hospodaření s energií je cestou k lepšímu životnímu prostředí

Asociace energetických auditorů

19.-20.5.2009

Praha

Plynárenstvo od A do Z

Institute for International Research

20.5.2009

Bratislava

Energetika – Ekológia – Ekonomika

Asociácia energetických manažérov a ďalšie organizácie

27.-29.5.2009

Nový Smokovec

Energetický management měst a obcí

b.i.d. services

červen 2009

Praha

Jarná konferencia SPX

SPX

11.-12.6.2009

Podbanské

ČEPKON

Institute for International Research

16.-17.6.2009

Praha

Aktualizace kalendáře konferencí a podrobnosti lze nalézt na http://www.pro-energy.cz/index.php?action=kalendar_akci.html

69

Petr Novák, analytik, Atlantik finanční trhy

E

N

Y

Ceny silové elektřiny jsou od poloviny roku 2007 tvořeny na Energetické burze v Praze. Ceny jsou tak k vidění každý den a trh se silovou elektřinou tak přešel od aukčního ke kontinuálnímu určování cen. Ceny elektřiny od července 2008 prudce propadly, když důvodem propadu je propad cen komodit (ropy, uhlí, emisní povolenky). Článek popisuje hlavní faktory ovlivňující vývoj ceny silové elektřiny v ČR a naznačuje možnou o projekci budoucích cen elektřiny v ČR s doporučením společnostem, jestli je již nyní vhodné si nakoupit elektřinu na další roky. POHLED NA JEDNOTLIVÉ FAKTORY, KTERÉ OVLIVŇUJÍ CENU ELEKTŘINY

Ceny silové elektřiny zajímají jistě každého občana, protože za elektřinu platí každý měsíc, a nejsou tak pouze středem zájmu energetiků, obchodníků s elektřinou a velkoodběratelů. Jedním ze způsobů, jak je silová elektřina obchodována (a  to od  července 2007) v  ČR je i  Energetická burza v  Praze (PXE). Ve  svém článku bych se zaměřil na  faktory, které ovlivňují vývoj ceny silo-

Vývoj cen komodit Vývoj cen komodit (ropy, zemního plynu, energetického uhlí) je jedním z hlavních faktorů, které stály za tím, že ceny elektřiny dosáhly v červenci 2008 společně s cenami všech zmíněných komodit svého maxima. Elektřina se tak na začátku července obchodovala na PXE a lipské burze EEX (hlavní energetická burza

ve střední Evropě) za 90 EUR/MWh. V té době byla ropa na svém maximu 147 USD/barel, energetické uhlí stálo 220 USD/t a emisní povolenka se obchodovala za 29 EUR/t. Od  té doby však došlo ke  zlomu, který způsobily obavy ze zpomalení poptávky po jednotlivých formách energie v důsledku finanční krize. To se okamžitě projevilo v cenách komodit, které začaly padat. Pád se projevil i v propadu ceny silové elektřiny. Ta se tak na konci roku 2008 obchodovala již „jen“ za 58 EUR/MWh.

150

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10

130 110 90 70 50 30

Elektina 2010

Brent

Obrázek č. 1: Vývoj ceny elektřiny a ropy

Zdroj: Bloomberg

vé elektřiny, a nakonec bych se pokusil o doporučení, zda si již nyní nakoupit elektřinu na další roky.

150

100

50

10.08

08.08

06.08

04.08

02.08

12.07

10.07

08.07

06.07

Energetické uhlí

Obrázek č. 2: Vývoj ceny energetického uhlí

70

04.07

02.07

12.06

10.06

08.06

06.06

0 04.06

Dle mého názoru patří mezi faktory, které ovlivňují a budou ovlivňovat vývoj silové elektřiny na energetické burze:  vývoj cen komodit (ropy, uhlí),  vývoj na trhu emisních povolenek,  náklady vstupů na nové výrobní technologie,  situace v poptávce a nabídce elektřiny ve střední Evropě.

200

USD/t

HLAVNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝVOJ CENY SILOVÉ ELEKTŘINY

250

12.08

W EUR/MW

CENY SILOVÉ ELEKTŘINY JSOU NA TŘÍLETÉM MINIMU. JSME JIŽ NA DNĚ?

Ropa (USD/barrel)

Faktory ovlivňující ceny silové elektřiny v ČR

C

02.09

ZE AK J OÍ ML A OV O G SI T EI

Zdroj: Bloomberg

M A G A Z Í N

stále kolem 43 USD/bl). Obrázek 2 popisuje vývoj ceny energetického uhlí v Evropě. Energetické uhlí je stále palivem, které má největší význam pro určování ceny základního pásma.

35 30

EUR/t

25 20 15 10

02.09

01.09

12.08

11.08

10.08

09.08

08.08

07.08

06.08

05.08

04.08

03.08

02.08

01.08

12.07

11.07

10.07

09.07

5

Emisní povolenka

Obrázek č. 3: Vývoj ceny emisních povolenek

8 000 7 000 6 000 5 000 GWh

Za  zmiňovaným několikaletým růstem cen komodit stojí:  růst světové ekonomiky, který táhl poptávku po komoditách a tím i jejich ceny,  obrovský příliv peněz do obchodu s komoditami. Pokles ceny komodit tak souvisí i s odlivem investorů z finančních trhů, kteří přestali věřit v další růst ceny komodit. I  cena elektřiny tak začala od  července padat s propadem cen komodit (viz obr. 1). Propad ceny samotné silové elektřiny však nebyl do konce roku tak výrazný jako propad ostatních komodit. Od  počátku tohoto roku však došlo na trhu ke skutečnému převisu volné elektřiny, protože ceny komodit od počátku tohoto roku prakticky stagnují (ropa

Zdroj: Bloomberg

Trh s emisními povolenkami Trh s emisními povolenkami je významným faktorem ovlivňujícím ceny elektřiny, protože existuje úzký vztah mezi vývojem cen ropy / zemního plynu a povolenek. To je vidět i na poklesu cen povolenek z červencové rekordní úrovně blízko 30 EUR/t na ceny kolem 9 EUR/t v polovině února (viz obr č. 3). Emisní povolenky budou dle našeho názoru výrazněji ovlivňovat ceny elektřiny až po roce 2013 (dražba emisních povolenek), protože již nebudou pro energetický sektor

4 000 3 000 2 000 1 000 0

2008

2007

Obrázek č. 4: Vývoj poptávky po elektřině v ČR v letech 2007 a 2008

Zdroj: ERÚ

plně zdarma jako nyní. I dnes jsou však tyto náklady započítány v ceně elektřiny. Očekáváme, že je možné, že se cena emisních povolenek může ještě dále propadnout, protože EU ještě nezveřejnila stav o  trhu s emisními povolenkami za rok 2008. Mohlo by se ukázat, že trh s  emisními povolenkami nebyl v  očekávaném deficitu. Navíc očekávané ochlazení ekonomik zemí EU by mohlo vést k tomu, že by celý trh s emisními povolenkami v období 2008 - 2012 nemusel být očekávaně deficitní, ale naopak přebytkový. To by mohlo udržet ceny emisních povolenek na nízké úrovni a tím i ceny elektřiny na nízké úrovni. Vše bude jako u vývoje ceny komodit záviset na dalším ekonomickém vývoji. Náklady vstupu Ceny elektřiny jsou ovlivňovány také náklady vstupu do energetiky. Ty tvoří zejména:  Rostoucí náklady investic do  nových technologií, kvůli velké poptávce po těchto technologiích zejména v jihovýchodní

71

ZE AK J OÍ ML A OV OG SI T EI

C

E

N

Y

2009e

2010e

2011e

2012e

2013e

Cena ropy (Brent, USD/barel)

45,2

53,7

59,4

63,0

63,0

Cena uhlí (API, USD/t)

70,7

79,0

84,5

89,0

89,0

9,8

10,2

10,7

11,3

11,3

Cena emis. povolenek (EUR/t) Tabulka č. 1: Hlavní faktory projekce cen elektřiny

Asii, v Číně a Indii. I přes to, že je nutné stavět nové zdroje celosvětově, čekáme, že investiční náklady na  nové technologie klesnou.  Náklady na  paliva, které výrazně klesly. To také snížilo náklady vstupů do nových technologií.  Náklady na emisní povolenky. Očekáváme nárůst těchto nákladů od  roku 2013 (začátek dražby povolenek). Nabídka a poptávka ve střední Evropě V  neposlední řadě je zde situace nabídky a poptávky po elektřině ve střední Evropě. Elektřina se obchoduje na trhu a stav nabídky a poptávky je tak určujícím faktorem ceny, stejně jako na jakémkoliv jiném trhu. Stav nabídky a poptávky po elektřině je dle našeho názoru od listopadu 2008 rozhodujícím faktorem, který stojí za propadem ceny elektřiny na evropském a domácím trhu, protože ceny komodit již v prvních dvou měsících tohoto roku neklesají. Díky ekonomické recesi propadla totiž poptávka po  elektřině v  ČR již v  listopadu o  8  % meziročně, v  prosinci pak o  5 % meziročně (viz obr č. 4). Velkoodběr však klesl o 12,1 % v listopadu a o 13,7 % v prosinci. Očekáváme, že další data z Energetického regulačního úřadu vykáží poklesy i v prvních měsících tohoto roku. Pokles poptávky je dle našeho názoru hlavním faktorem propadu ceny v letošním roce. Průmyslové podniky tak nepotřebují celý nasmlouvaný objem

Zdroj: ATLANTIK FT, Bloomberg

a vrací nepotřebnou elektřinu na trh a to buď z  důvodu, že nemají odběr, nebo vypovídají smlouvy a kupují elektřinu na trhu za nižší ceny. Tato dodatečná nabídka tlačí ceny elektřiny dolů. Jasný obrat podle mého názoru nastane až poté, co nastane ekonomické oživení.

OČEKÁVANÝ VÝVOJ CENY ELEKTŘINY Jak se dle mého názoru budou ceny elektřiny vyvíjet dál? Jsme již nyní, kdy elektřina na rok 2010 stojí pouze 43,5 EUR/MWh, na dně? To je otázka, na kterou by znal jistě rád odpověď každý. Stejně jako by na finančním trhu každý rád nakoupil aktivum za minimální cenu. Pro další vývoj ceny elektřiny je třeba se podívat, co si trh myslí o  dalším vývoji cen komodit a  poptávky po  elektřině. Tabulka č. 1 obsahuje očekávání trhu na ceny hlavních energetických komodit, které ovlivňují ceny elektřiny. Na  základě samotných cen komodit lze sestavit jednoduchý regresní model závislosti ceny elektřiny na ceně ropy, uhlí a emisní povolenky, který je založen na vývoji cen těchto komodit a ceny elektřiny v minulosti. Pro očekávaný vývoj ceny komodit nám slouží ceny kontraktů jednotlivých komodit na následující roky. V těchto cenách je již očekávání trhu na  vývoj poptávky a  nabídky po  těchto komoditách (tedy na  další vývoj ekonomiky). Jak je z  tabulky č. 1 vidět,

trh předpokládá růst ceny komodit ze současných cen. Touto optikou by tedy měly ceny elektřiny ze současných úrovní dlouhodobě růst.

ZÁVĚR Závěrem bych se pokusil dát doporučení, zda je již nyní vhodné si koupit základní pásmo na  roky 2010 a  dále, když je cena elektřiny na  rok 2010 obchoduje již jen za  41,9 EUR/MWh. To je více než tříleté minimum (dle vývoje na  evropském trhu, takové ceny naposledy na  EEX na  konci září 2005). Dle mého názoru může cena elektřiny v  dalších dnech ještě dále klesnout, protože průmyslová poptávka bude i v následujících dnech stále omezená. Ale očekával bych již jen omezený propad. Na  druhou stranu je možné, že se finanční trhy opět mírně zvednou (umístění peněz z fondů, vývoj ve vlnách), což bude ovlivňovat ceny komodit (ropy) a  zprostředkovaně i  ceny elektřiny. To by mohlo tlačit na  ceny elektřiny mírně nahoru. Na druhou stranu bych tento vývoj aktuálně příliš neočekával. Při současné ceně elektřiny 41,9 EUR/ MWh bych tedy doporučil si část své potřeby na rok 2010 koupit již nyní a jinak bych trh nadále velice bedlivě monitoroval. Jak velkou část koupit již nyní, to bych nechal na zvážení dle vztahu k riziku pro jednotlivé obchodníky či velkoodběratele a jejich předpokládané jisté výrobě v dalších letech.

O AUTOROVI PETR NOVÁK pracuje jako analytik ve společnosti Atlantik finanční trhy, která je jedním z významných obchodníků s cennými papíry na pražské burze. Zabývá se sektorem utilities, v rámci pražské burzy pak zejména společnostmi: ČEZ, NWR a Unipetrol. Náplní jeho práce je oceňování společností, tvorba investičních doporučení, finanční analýzy a komentáře k denním událostem pro média. Kontakt na autora: [email protected]

72

Odborný seminár IIR

19. mája 2009, Hotel Apollo, Bratislava

Elektroenergetika od A do Z M A G A Z Í N

Trh s elektrickou energiou a jeho účastníci • Obnoviteľné zdroje energie na Slovensku • Platná energetická legislatíva, predpisy a nariadenia • Účastníci trhu s elektrickou energiou – možnosti vstupu a pôsobenie na trhu s elektrinou • Obchodovanie s elektrickou energiou Odborný seminár IIR

20. mája 2009, Hotel Apollo, Bratislava

Plynárenstvo od A do Z Postavenie zemného plynu v energetickom mixe • Platná legislatíva a plynárenský trh • Slovenský trh s plynom • Obchodovanie so zemným plynom

Know how to achieve

IIR

Institute for International Research

prihláška: www.konference.cz • tel.: +420 222 074 555 • fax: +420 222 074 524 • e-mail: [email protected]

37 73

G SI T EI ZE AK J OÍ ML A OV O

Ceny energetických komodit – současnost a očekávaný vývoj

C

E

N

Y

Ceny jednotlivých energetických komodit prochází vývojem, který je silně závislý na vývoji ceny ropy. Článek zachycuje hlavní rysy této závislosti v souvislostech a s výhledem do budoucna.

Ing. Vladimír ŠTĚPÁN, jednatel, ENA s.r.o.

FAKTORY UTVÁŘEJÍCÍ CENY PLYNU Ceny plynu jsou odvozeny od  následujících faktorů (viz obr. 1):  ceny ropy a následně ropných produktů (LTO a TTO),  ceny černého uhlí (v ČR výrazně),  kurs CZK k USD a k EUR,  v západoevropských státech i další veličiny jako elektřina. Z  obrázku 1 je zřejmé, že se struktury vzorců v  západní a  východní Evropě liší. Uvažovat o změně vzorce ve smyslu snížení závislosti na topných olejích je však v současnosti velmi obtížné v situaci, kdy ceny nejen jednotlivých forem energie ale i  dalších komodit jsou odvozovány od cen ropy. Z vývoje směnného kurzu lze odvodit, že při nárůstu cen ropy oslabuje dolar a naopak. Zpevňování koruny v  důsledku příznivého vývoje ekonomiky ČR do poloviny roku 2008 je druhým vlivem, který je nutno vzít v úvahu. Naopak oslabování koruny v současnosti zdražuje dovoz ropy a plynu.

ROSTOUCÍ PROVÁZANOST SVĚTOVÝCH CEN ENERGETICKÝCH KOMODIT

Obrázek č. 1: Porovnání struktury cenových vzorců pro stanovení ceny ZP

Obrázek č. 3: Vývoj cen ropy a černého uhlí 2001 - 2008

py. Ceny uranu a jaderného paliva jsou cenově nejstabilnější energetickou komoditou. Současná situace Černé uhlí se obchoduje ve  stále větších objemech na  komoditních burzách, stále více se používají termínované obchody a opce.

Charakter obchodování a následně i cenová fluktuace se přiblížila ropě. V posledním roce cenové výkyvy u černého uhlí byly ještě výraznější než u ropy. Ceny černého uhlí stouply rychleji než ceny ropy a klesají pomaleji než cena ropy.

Obrázek č. 2: Rostoucí provázanost cen energie

Provázanost cen všech forem energie obchodovaných mezinárodně s  cenou ropy je zřejmá. To se týká i uhlí. Dřívější pravdy, které dnes již neplatí Ropa a  ropné produkty jsou energetické komodity s  nejvýraznějšími a  nejčastějšími cenovými fluktuacemi. Světové ceny uhlí se mění podstatně pozvolněji a s menšími výkyvy, než je tomu u ro-

74

Obrázek č. 4: Porovnání cen (CZK/MWh) černého uhlí z dovozu, domácího hnědého uhlí a zemního plynu (energie počítaná dle výhřevnosti paliva) v období 2001 – 2010

M A G A Z Í N

PROGNÓZY VÝVOJE CEN ENERGIE DO ROKU 2010 Hlavními konkurenty na energetickém trhu v ČR jsou uhlí a plyn. Do roku 2010 je ještě nutno rozlišovat mezi cenami uhlí tuzemského a uhlí z dovozu. Vysoký rozdíl ve výši cen je zde patrný (viz obr. 4) od  roku 2003 (cena lokálního hnědého uhlí bude do  roku 2010 stále ještě dominantně určena dlouhodobými smlouvami, cena narůstá mírně a málo kolísá). Na  obrázku 5 je uveden vývoj cen hlavních druhů energie do  roku 2010, který by měl tvořit základ pro dlouhodobou prognózu cen jednotlivých forem energie. Cena lokálního hnědého uhlí již přestává být sledována jako reference. Z grafu na obrázku 5 vyplývá jeden důležitý závěr: rozdíl mezi výší cen uhlí a cen plynu by se měl snižovat.

Obrázek č. 5: Vývoj cen olejů a uhlí v USD v porovnání s plynem v CZK

VÝVOJ CEN ENERGIE V SOUVISLOSTECH Existují tři základní scénáře dlouhodobého vývoje cen ropy:  První scénář předpokládá pokračování prudkého nárůstu cen ropy od roku 2010 nad 150 USD/barel.  Druhý scénář předpokládá stabilizaci cen pod úrovní 100  USD/barel k  roku 2010 a v dalším období postupný nárůst (z tohoto scénáře vychází prognóza ENA).  Třetí scénář předpokládá pokles cen až na  cca 60  USD/barel a  stabilizaci cen na této úrovni pro další období. Obrázek č. 7: Prognóza cen energie (CZK/MWh) do roku 2050

Obrázek č. 6: Scénáře vývoje cen ropy pro léta 2010 – 2020

Prognóza vývoje cen energie do roku 2050 Dále uvedená prognóza představuje pouze jednu variantu, která sice bere v  úvahu, že ceny energie se výrazně zvýší proti úrovni obvyklé do roku 2006, nepředpokládá však pokračování dramatického nárůstu cen ropy v roce 2008. To je většinový názor (menšinový předpokládá další rychlý růst cen) renomovaných agentur pro prognózu ropy, uhlí i plynu. Výše uvedená prognóza byla zpracována pro potřeby Pačesovy komise v dubnu 2008, kdy ceny ropy dosahovaly 120 USD/barel

a růst globální ekonomiky byl extrémně vysoký. Hlavní otázkou bylo, zda růst cen elektřiny bude kopírovat růst ostatních druhů energie, zejména plynu. Opatření přijatá na úrovni EU v oblasti ochrany životního prostředí, nedostatek zdrojů pro výrobu elektřiny a vysoká poptávka po  elektřině vedla k  předpokladu, že ceny elektřiny se budou vyvíjet jinak než ceny ostatních forem energie. V současnosti je otázkou, zda EU nezmírní legislativu a neupraví energetickou politiku v důsledku hospodářské krize. Je zřejmé, že výše uvedenou prognózu bude potřeba aktualizovat, nicméně návrat k  cenám ropy na úroveň 70 až 100 USD/barel lze z dlouhodobějšího hlediska i nadále předpokládat. Skutečnosti mající podstatný vliv na cenu energie Plynárenství je nejrychleji rostoucím odvětvím energetiky ve  světě. Produkce zemního plynu ve  světě v  roce 1973 činila 1 227 mld. m3, v roce 2006 již 2 977 mld. m3, tj. dvojnásobek. Plyn má dle strategie EU

společně s obnovitelnými zdroji nahradit ropu jako levnější a ekologičtější palivo. Ověřené zásoby plynu ve  světě jsou 170  bilionů  m3, pravděpodobné 350  bilionů m3 a potencionální až 20 000 bilionů m3. Rusko připravuje otevření nových ložisek plynu, jako příklad lze uvést dvě z nich. Ložisko Jamal disponuje zásobami 10 bil. m3 a  Štokman 3,7 bil. m3. Plyn z  ložiska Jamal má být napojen na stávající tranzitní systém na  trase vedoucí přes ČR dále do  EU. Z  ložiska Štokman má být vybudován plynovod s  napojením na  počátek plynovodu Nord Stream (Vyborg). Během příštích tří let tak hodlá Gazprom investovat 65 až 85 mld. USD do infrastruktury a  nových zdrojů. Dluh Gazpromu činí téměř 55 mld. USD. Podíl vývozu přírodních zdrojů na  celkovém vývozu Ruska činí cca 80  %. Rusko potřebuje spolupráci s  vyspělými státy světa včetně EU i z toho důvodu, že potřebuje špičkové technologie (např. pro zpracování LNG jako nového oboru). Rusko je závislé na EU jako na svém hlavním světovém odběrateli surovin stejně jako

75

G SI T EI ZE AK J OÍ ML A OV O

EU na dodávkách ropy a plynu z Ruska. Kapacita připravovaných projektů na dopravu potrubního plynu do  Evropy do  roku 2020 má činit 120 mld. m3 za rok. Dalších 100 mld. m3 představují nové projekty na dodávky LNG. Pokud jde o  výši zásob plynu v  zásobnících, ČR patří mezi státy s  nejvyšší bezpečností dodávek v rámci EU. Důležité rovněž je, že kapacita zásobníků se v ČR bude dále zvyšovat, zřejmě nejrychlejším tempem mezi státy uvedenými v  tabulce 2. Pokles tuzemské těžby uhlí postihne domácnosti a teplárenské společnosti. Vzhledem k dramatickému nárůstu investičních nákladů na výstavbu nových teplárenských kapacit (investiční se zvýšily od roku 2004 na trojnásobek) zůstanou efektivní větší teplárenské systémy, systémy s vyšší účinností při využívání a rozvodu energie a společnosti s diverzifikovaným portfoliem zdrojů energie. Zdroje ropy v Rusku vystačí na cca 20 roků, kapacita dopravy ze západního směru je

C

E

N

Y

Zásoba v PZP v mld. m3

Spotřeba plynu v mld. m3/rok

Podíl zásoby na spotřebě v %

Polsko

1,7

14,0

12,1

Maďarsko

3,7

14,0

26,4

SR

2,1

5,8

36,2

ČR

3,1

8,7

35,6

Rumunsko

3,0

18,0

16,6

STÁT

Tabulka č. 2: Podíl zásoby plynu v podzemních zásobnících na celkové spotřebě plynu

omezená. Odvětví kapalných paliv se bude muset přizpůsobit nové situaci. Ropa nemá v ČR tak výrazný podíl na energetickém trhu jako v západní Evropě (pro otop), její spotřeba ale stoupá. V ČR by si měla zachovat svůj význam. Ceny plynu kopírují ceny ropy a  částečně i uhlí. Plyn má být levnější variantou ropy a je i přes plynárenskou krizi akceptován ze strany EU (kapacita nových projektů je 120

mld. m3). Závislost na ruském plynu lze snížit, přesto Rusko zůstane dominantním dodavatelem plynu do EU. Zájmy Ruska a EU jsou ale natolik provázané, že z dlouhodobějšího hlediska neočekáváme problémy v zásobování EU plynem. ČR má vybudovanou dostatečnou kapacitu pro zvýšení spotřeby plynu jak pro nové kapacity pro výrobu elektřiny z plynu, tak i pro náhradu lokálního uhlí (volná kapacita dopravy plynu přes ČR by od roku 2013 měla činit cca 25 mld. m3, přitom spotřeba plynu v ČR je asi 9 mld. m3). Podíl obnovitelné energie bude narůstat i v ČR. Tempo nárůstu by ale mělo odpovídat objektivním předpokladům a síle ekonomiky, kterými ČR disponuje. ČR nemá v současnosti takové předpoklady jako severské státy nebo Rakousko. Výrazný nárůst obnovitelných zdrojů lze očekávat po  roce 2020, resp. 2030, v  souvislosti s  vývojem nových technologií.

O AUTOROVI

Obrázek č. 8: Očekávaný trend vývoje cen energie v roce 2009

Ing. VLADIMÍR ŠTĚPÁN je absolventem VŠE v Praze. V plynárenství má více než třicetileté zkušenosti. Specializuje se na ceny, komerční podmínky kontraktů, regulaci a privatizaci. Jako náměstek pro ekonomiku a obchod ČPP byl odpovědný za import a tranzit plynu do Československa. Vedl kontraktační jednání a zabýval se problematikou diverzifikace zdrojů plynu. Byl poradcem v řadě mezinárodních projektů na import, tranzit a skladování plynu. Spolupracoval na projektech Pravidla pro trh s plynem v ČR a SR, jako základu pro plynárenskou legislativu v liberalizovaném prostředí. Spolupracuje rovněž s vládní komisí pro vypracování energetické politiky ČR. K těmto tématům pravidelně publikuje včetně prezentací na mezinárodních plynárenských konferencích. Od roku 1992 je spoluzakladatel, majitel a řídící pracovník ENA. Kontakt na autora: [email protected]

Obrázek č. 9: Očekávaný vývoj ceny plynu pro velkoodběratele v roce 2009

76

M A G A Z Í N

si vás dovoluje pozvat na

Seminář Problematika integrace obnovitelných zdrojů energie do energetických sítí pořádaný ve spolupráci s Enviros, s.r.o. Seminář je podpořen v rámci projektu Greennet-Incentives, podpořeného Evropskou komisí v programu Inteligentní energie pro Evropu a bude se konat dne 16.4.2009 v budově Masarykovy koleje na adrese Thákurova 1, 160 00 Praha 6 Odborná konference

červen 2009 Praha, Česká republika

Je čas vykročit směrem k úsporám… Program konference se bude zabývat zejména následujícími tématy: 

Efektivní hospodaření s energiemi - energeticky úsporná opatření, energetický management, EPC, zateplování budov, energetická certifikace budov, efektivní výběr a nákup energií



Využívání obnovitelných zdrojů – biomasa, solární a větrná energie, tepelná čerpadla, bioplyn



Financování energeticky úsporných projektů – možnosti získání dotací z evropských a národních fondů, využití bankovních produktů

Hledáme města a obce, která již realizovala energeticky úsporná opatření nebo projekty s využitím obnovitelných zdrojů energie. Představte svůj projekt na konferenci a dejte pozitivní příklad dalším městům a obcím! Informace: B.I.D. services s.r.o., Milíčova 20, 130 00 Praha 3, Česká republika Tel.: +420 222 781 017, Fax: +420 222 780 147, e-mail: [email protected], www.bids.cz

77

Z A J Í M A V O S T I

Zabezpečenost dodávek energie a úspory energie jsou a budou klíčové Rozhovor s Ing. Václavem Hrabákem, předsedou Energetické sekce Hospodářské komory ČR

V Ý H L E D

E N E R G E T I K Y

Spolehlivá dodávka energetických komodit za rozumnou cenu a dalších podmínek je pro průmyslové podniky zcela zásadní. Nedodržení obou podmínek může mít za následek snížení konkurenceschopnosti českých průmyslových podniků a jejich postupnou likvidaci či přesun mimo území ČR. Proto jsem položil několik otázek spojených s dodávkami jednotlivých forem energie jsem Ing. Václavu Hrabákovi, předsedovi Energetické sekce Hospodářské komory ČR.

Pane Hrabáku, mohl byste nám na úvod říci, co je hlavním poslání Energetické sekce Hospodářské komory? Hospodářská komora si klade za  svůj cíl hájit oprávněné zájmy podnikatelů. Na toto navazuje i její Energetická sekce a to především v obhajobě zájmů konečných odběratelů paliv a energie. Snažíme se hledat optimální řešení jak na straně výrobců a dodavatelů energie, tak i jejich odběratelů. Nedávno byla zveřejněna zpráva se závěry Nezávislé energetické komise a Oponentní posudek k této zprávě. Na základě toho by měla být novelizována Státní energetická koncepce. Jak tento proces hodnotíte? Přispěje to ku prospěchu energetiky a  domácích průmyslových výrobců? Tak především bych chtěl zdůraznit, že Hospodářská komora vyvíjela a  v  současné době i  vyvíjí úsilí a  tlak na  vládu, aby koncepce v energetice byla jasná a všem srozumitelná. Je velice těžké rozvíjet podnikání, když nevíte, jestli budete mít zajištěnu potřebnou dodávku energie. Ještě před několika měsíci byla u nás v tomto směru určitá dvojkolejnost, na jedné straně původní a platná Státní energetická koncepce (SEK) z  roku 2004 a  na  druhé straně vládní programové prohlášení z  roku 2007. Oba dva dokumenty se v důležitých věcech zásadně lišily. Především se jednalo o názor na další rozvoj jaderné energetiky a dále na další využívání domácích paliv, zejm. hnědého uhlí. Myslím si, že výsledky Nezávislé energetické komise a její Oponentní rady, dále pak vyvíjený tlak ze strany podnikatelských organizací – zejména pak Hospodářské komory – nemalou měrou přispívají k tvorbě návrhu aktualizace Státní energetické koncepce. Předložený návrh Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) byl v rámci mezirezortního připomínkování námi připomínkován a  Hospodářská komora je nyní připravena na  další spolupráci s  MPO při zapracování došlých připomínek i od jiných subjektů. Co považujete za  stěžejní problematické okruhy české energetiky a  jak by se podle

78

Vás měly řešit? Domnívám se, že velmi důležitou otázkou zůstává problém zdrojové části. Sice se v návrhu SEK se návrh na její řešení objevil, přesto se domnívám, že zůstává nedořešena odpověď na celou řadu dalších otázek. Jako významnou část spatřuji reálný požadavek na výkonové pokrytí energetické bilance a to zejména v souvislosti s probíhající hospodářskou recesí. Dalším problémem je vazba naší energetiky na energetiku Evropy. Jedná se o propojení energetických systémů a  to jak v  elektroenergetice, tak i plynu a ropě. Jsem názoru, že v důsledku našeho členství v Evropské unii a provázanosti našich ekonomik je nutné vytvořit Evropskou energetickou koncepci. Nemalým problémem zůstává i  problém tzv. energetické bezpečnosti. V tomto smyslu mám zejména na mysli určitý stupeň nezávislosti na dodávkách paliv a energie, zejména z problémových států. Významnou měrou by se na této záležitosti mělo podílet snižování energetické náročnosti, využívání druhotných zdrojů energie a využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE). Význam bude mít také náš postoj k  dalšímu využívání našich domácích zásob hnědého uhlí pro teplárenské a energetické účely. Sice mluvíme o  nutnosti prolomení tzv. územních ekologických limitů v těžbě hnědého uhlí, na druhé straně nám chybí potřebná legislativa pro těžební společnosti, aby také toto uhlí v požadovaném množství a kvalitě vytěžily a dodaly na náš trh. Přes všechna tato opatření považuji za klí-

čovou záležitost oblast úspor paliv a energie a také otázku racionálního využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Ta nejlevnější a nejekologičtější energie je ta, která se nemusí vyrobit. Zmiňujete územní ekologické limity. Předpokládejme, že nebudou prolomeny. Co to bude znamenat? Hned v  úvodu odpovědi na  tuto otázku musím připomenout, že každá bilance má dvě strany. Na  jedné straně energetické bilance je předpokládaná spotřeba paliv a energie, na druhé jejich kapacitní zdrojové krytí. V podmínkách hospodářské recese je pro většinu prognostiků velice náročné stanovit vývoj ve spotřebě energie, neboť ta je úměrná průmyslové výrobě a životní úrovni obyvatel. Na  druhou stranu však již dnes víme, že by neprolomením limitů v  těžbě uhlí bylo ochromeno zásobování palivem pro teplárenské a otopové účely. To by znamenalo zásadní rekonstrukce  výrobních energetických zařízení na jiná paliva. Tyto vyvolané investice by se přímo promítly do cen tepla, které již dnes jsou pro velkou část odběratelů cenově neúnosné. To potom může následně způsobovat snahy odběratelů tepla o  postupné odpojování objektů od systému CZT s negativními dopady do  elektroenergetické bilance státu. S touto skutečností v návrhu SEK však počítáno není. V případě náhrady uhlí plynem nebo olejem by se navíc zvětšila naše dovozní závislost a snížila bezpečnost dodávek energie.

M A G A Z Í N

Když nebude domácí uhlí, tak lze dovézt černé uhlí nebo plyn. Jaký vidíte potenciál těchto energetických surovin jako primárních paliv nových energetických kapacit v našem regionu? Myslíte si osobně, že by to mohla být cesta dalšího vývoje zabezpečení dostatku energie pro český průmysl? Stoprocentně se nemůžete spolehnout na žádné dodávky paliv a energie a to prakticky od  nikoho. Možné budoucí omezení či zastavení dodávek plynu nemusí mít stejný důvod, jako tomu bylo v lednu letošního roku vlivem rusko-ukrajinského konfliktu v oblasti zemního plynu. Mohou to být např. problémy technického rázu či jakékoliv důvody, včetně politických. Proto naše energetika a  teplárenství musí s  takovým stavem počítat. Myslím si, že v  rámci Evropy na  tom nejsme nejhůře. Je však potřeba realizovat opatření, která tato rizika sníží na minimum. O některých jsem se již během našeho rozhovoru zmínil. Jako určitá opatření snižující tato rizika můžeme považovat napojení České republiky na  další zdroje plynu. V  současné době se uvažuje o vybudování dálkového plynovodu Nabucco. Dalším opatřením, které může vyrovnávat možné časově omezené dodávky plynu, je vybudování podzemních zásobníků plynu. Myslím si, že by takovýto zásobník měla mít Česká republika v  rámci tzv. Státních hmotných rezerv. Ale jak již jsem v úvodu řekl, žádné z těchto opatření nám stoprocentní záruky nedává. Před několika lety začalo obchodování s další komoditou s bezprostředním dopadem na energetiku a průmyslové podniky. Byl nastolen proces obchodování s  emisními povolenkami. Jak hodnotíte obchodování s emisemi s odstupem několika let? Myslíte si, že to přispěje ke snížení emisní zátěže v ČR a v celé Evropě? Pane redaktore, já patřím mezi lidi, kteří se chovají ekologicky a v tomto směru postupuji i ve své společnosti. Domnívám se, že bychom velice těžko hledali člověka, který chce dýchat zkažený vzduch, koupat se či pít závadnou vodu a pohybovat se mezi odpadky. Čili, každé opatření, které sníží ekologickou zátěž, je pro Hospodářskou komoru zajímavé a skoro nutné. Drtivá většina těchto opatření jsou však spojena s  finanční náročností a  to jak po  stránce investiční, tak i  následným provozem. Na to si musí každá společnost však vydělat. Hospodářská komora ke všem těmto ekologickým otázkám zaujala jasné a srozumitelné stanovisko. Plně podporujeme využívání OZE, snižování ekologické zátěže, ale za  podmínek, že to nesmí zásadně ohrozit konkurenceschopnost našich firem, našeho hospodářství a  životní úroveň našeho lidu.

Bohužel musím konstatovat, že ne všechna přijímaná opatření tomuto našemu stanovisku vyhovují. Pokud se týká obchodování s povolenkami, myslím si, že se to na kvalitě ovzduší může projevit pozitivně. Nemohu ale dnes odpovědně prohlásit, jak vysokou cenu za  to zaplatíme a to nejen podnikatelé, ale i ostatní obyvatelé. Nejsem ekonom, přesto se však domnívám, že základním dnešním problémem je ztráta trhu a  to trhu, který již před recesí byl pro řadu našich firem silně konkurenční. Hlavní podporu vidím v  rozpohybování základního výrobního procesu, který na  sebe bude vázat další odvětví. Dle mého názoru mezi takový již dlouhou dobu patřilo stavebnictví. Česká republika má oproti státům bývalé západní Evropy výhodu v tom, že máme v této oblasti velké pracovní příležitosti. Je stále hodně neopravených a  nezateplených objektů, je stále ještě hodně práce ve  vlastní energetice a  takto bych mohl vyjmenovávat další. Dle mého názoru je potřeba do  těchto oblastí naorientovat další finanční prostředky. To by mělo být hlavní úlohou státu, komunální sféry, bank a  také soukromého sektoru. Různé daňové a  jiné úlevy, dotace či jiné podpory jistě hrají důležitou roli, ale nejsou dle mého názoru tou hlavní hybnou silou a svůj efekt během doby ztratí. Je potřeba si uvědomit, že obdobné podpory v oblasti různých úlev a dotací jsou poskytovány i v jiných zemí, jejichž firmy patří mezi naše konkurenty. Čili je nutné hledat oblasti, které jsou pro nás oproti konkurenci výhodou. Také se domnívám, že jakoukoli nákladovou zátěž pro náš průmysl bychom měli dnes zvážit a  nezhoršovat tak postavení našeho průmyslu v tržním prostředí. Co byste chtěl říci závěrem? Energetika je stěžejním odvětvím, které ovlivňuje převážnou část našeho konání. Již dnes jsou evidovány zkušenosti, co nastane, když dojde k dlouhodobému výpadku v dodávce např. elektrické energie. Musíme také konstatovat, že fosilní zdroje paliv nejsou nevyčerpatelné. Proto se domnívám, že by měla být energetice věnována podstatně větší pozornost ze všech stran. Jak ze strany naší vlády, tak i našich politiků. Nemalou odpovědnost za  stav mají i energetické firmy a v neposlední řadě každý z nás. Existuje dostatečné množství důkazů, že s vyrobenou a dodanou energií neumíme efektivně hospodařit. Nedomnívám se, že by bylo správné, abychom tyto problémy řešily pouze cestou zdražování energie, omezováním její dodávky a  jinými restriktivními opatřeními. Mys-

lím si, že nyní máme jedinečnou možnost využít podpor a  dotací z  evropských fondů. Proto by bylo správné, aby do energetiky byla z těchto prostředků orientována větší část, než je tomu nyní. Dalším možným opatřením jsou tzv. dobrovolné dohody, které Hospodářská komora, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo životního prostředí v energetice prosazují. Také si myslím, že nám chybí i dostatečné množství odborně zdatných  kapacit. To je však problém systému našeho školství a také potřebné osvěty. Stále totiž přetrvává nezájem ze strany studentů studovat tyto sice perspektivní, ale náročné studijní obory. Dnes mluvíme o další možné výstavbě jaderných bloků, ale budeme na to mít potřebné lidské kapacity? A to jak na projektování, realizaci tak i na vlastní provoz. Přes všechny tyto problémy však zůstávám optimistou, jinak bych v  Energetické sekci Hospodářské komory nepracoval. Děkuji za rozhovor.

O DOTAZOVANÉM Ing. VÁCLAV HRABÁK je členem představenstva Hospodářské komory ČR a předsedou její Energetické sekce. Dále zastává funkci viceprezidenta Asociace montážních firem a Cechu topenářů a instalatérů a je členem představenstva Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Celý život pracuje v energetice, nejdříve v POLDI Kladno, od roku 1993 ve vlastní společnosti, která se zabývá dodávkami technických zařízení budov, provozem teplárenských souprav a facility managementem. Kontakt na dotazovaného: [email protected]

79

K O N F E R E N C E

Gas Business Breakfest 2008

V

E

L

E

Markéta Schauhuberová, manažerka, Česká plynárenská unie

Dne 28. 11. 2008 proběhl již 5. ročník Gas Business Breakfast 2008, tentokrát v hotelu Hilton. Za účasti významných představitelů státní správy i soukromého sektoru se v hotelu Hilton konala konference Gas Business Breakfast 2008 poprvé s mezinárodní účastí, tentokrát pod názvem Zemní plyn – klíčové problémy, klíčové perspektivy. Organizace konference byla opět zajištěna vydavatelstvím EURONEWS, a. s. ve spolupráci s Českou plynárenskou unií.

T

R

H

Y

 Obrázek č. 5: Michal Mejstřík, ředitel Institutu ekonomických studií, Fakulta sociálních věd, Karlova univerzita v Praze  Obrázek č. 6: Jakub Železný – moderátor konference

Obrázek č. 1: Předsednický stůl

 Obrázek č. 7: Zleva:Robert Schaffer, ředitel vydavatelství Euronews, Renata Čudová, marketingová ředitelka Euronews a Jakub Železný, moderátor konference  Obrázek č. 8: Zleva: Roman Budinský, president České plynárenské unie, Vladimír Vurm, místopředseda představenstva RWE JMP, a.s. a Jana Marcová, managing partner PAN Solutions.

Obrázek č. 2: Tomáš Hüner, náměstek ministra průmyslu a obchodu

Obrázek č. 3: Oldřich Petržilka, senior manažer České plynárenské unie

 Obrázek č. 9: Pohled do sálu konference

Obrázek 4: Zleva: Martin Chalupský, tiskový mluvčí RWE a Martin Herrmann, předseda představenstva RWE Transgas, a.s.

80