Téma
Každý jsme jiný
Třída/y
2.
Počet žáků 17
Časový rozsah 2 h.
Cíle aktivity
1. Žák zformuluje, podle čeho pozná svoji jedinečnost. 2. Žák pojmenovává, v čem se lidé liší. Čím může být tato odlišnost způsobena. 3. Žák z příběhu odvodí, že co je pro jednoho zvláštní, může být pro druhého zcela přirozené.
Pomůcky zrcátko, stuhy nebo švihadlo, ukázka z knihy Zdeňka Milera O modrém kocourkovi, blok, pero, pastelky, tabule, křída 1. Koho mám ve třídě? Popis aktivit
Co máme společné? Děti přemýšlí a povídají, co nás jako třídu spojuje. Na tabuli napíšeme „lidé (popř. 2. B)“ – vytváříme myšlenkovou mapu. 2. Co vidíš? Děti se dívají do zrcátka a popisují, co vidí. Hledají na sobě to, co je výrazné a odlišuje je to od ostatních (pihy, jizva, tvar očí apod.). Zjištěné si mohou zapsat do bloku. Potom se dobře podívají na svého souseda a hledají, v čem se od sebe odlišují. Opět si mohou zapsat. Reflexe – Co ses dozvěděl? 3. Čtení textu „Dvojčata a Kamarádi“ Děti si přečtou text. Potom sdělují, co se dozvěděli. Porovnávají a zjišťují – jsou dvojčata opravdu úplně ve všem stejná? Musí být kamarád stejný nebo má být odlišný? Je odlišnost na překážku? 4. Hra „Kde stojím“ Na zem položíme dlouhé stuhy nebo švihadlo. Ujasníme si pravidla: Když řeknu pravdivé tvrzení, postavíš se vpravo. Pokud věta není pravdivá, stojíš vlevo. Potom říkáme: „Jsi žák 2. B, jsi kluk, máš černé vlasy, jsi dobrý čtenář, jezdíš do školy autobusem, nosíš brýle… Děti se staví na správnou stranu a sledují, co mají společného, kde stojí jejich kamarád, v čem se liší. Můžeme si povídat o tom, zda je odlišnost výhodou nebo handicapem. 5. Já a můj nejlepší kamarád Děti si sednou do dvojice se svým kamarádem. Hledají a sepisují, co mají společného a co je odlišuje. Potom debatujeme o tom, proč je právě on nejlepším kamarádem. Musí být kamarád stejný? Jaké
má mít vlastnosti? Co je důležité právě pro mě? 6. O modrém kocourkovi Učitel přečte dětem ukázku z knihy Zdeňka Milera. Děti postupně objevují, že to, co je pro někoho odlišné či zvláštní, pro jiného může být zcela přirozené a běžné. 7. Autoportrét Děti si namalují obrázek sami sebe – jak se vidí. Mohou využít zrcátka.
Otázky k žákovské reflexi
Výstupy
Učitelská reflexe
Co máme společného? V čem se odlišujeme? Je odlišnost výhodou nebo nás nějak omezuje? Jak jste se cítili, když na vás někdo poukázal? Znáš ve svém okolí někoho, kdo je úplně jiný? Jak mu můžeš být prospěšný?
Zkušenosti, které žáci na základě jednotlivých použitých aktivit zformulovali Společné závěrečné sdílení zážitků a reflexe 1. Postup: Při hledání odlišností měly děti tendenci zaměřit se jen na barvu očí, vlasů apod. Vhodnými otázkami je tedy směřujeme k tomu, aby se navzájem neopakovaly, aby hledaly významné a výrazné odlišnosti. 2. Zaměření na prožitek („Jaké pocity jste během aktivit prožívali?“): Odpovědi žáků ukazovaly, že jsou si svých vlastních odlišností vědomí, dokonce poukazovali na to, po kom takovou vlastnost nebo vzhled mají. Nikdo se necítil uražený ani dotčený. Z toho vyvozuji, že žáci mají zdravé sebevědomí. 3. Zaměření na zobecnění zkušenosti: Využila jsem skutečnosti, že máme ve třídě žáka s tělesným postižením a žákyni vietnamského původu. Při hledání odlišností nikdo ze spolužáků na tyto dva žáky nejprve nepoukázal. Teprve při dílčích aktivitách se o těchto dětech začalo mluvit. S úsměvem a respektem. Žáci v této třídě jsou velmi dobrý kolektiv, který si umí pomáhat.
4. Zaměření na transfer – přímou aplikaci do praxe: Žáci si, již v tomto útlém věku, uvědomují svoji jedinečnost. Umí si představit, jak obtížné může někdy být odlišovat se. Vzhledem k tomu, že mají v kolektivu postiženého spolužáka, odlišnost a jiné potřeby jim nepřipadají zvláštní a soužití berou za zcela přirozené. 5. Doporučení: Dejme dětem dostatek času na pochopení jednotlivých aktivit. Mě například překvapilo, jak náročné bylo pro žáky zorientovat se při aktivitě se švihadlem. Použitá literatura, zdroje
PLACHÁ, Jarmila a Ivana KOUTSKÁ. Etická výchova: Metodika pro 1. – 3. ročník základních škol. Praha: Národní institut pro další vzdělávání, 2014. ISBN 978-80-87449-51-6. ŠAFRÁNKOVÁ, Kateřina. Čteme s porozuměním každý den. Praha: Šafrán, 2012. ISBN 978-80-260-2864-2. MILER, Zdeněk. O modrém kocourkovi. Praha: Ottovo nakladatelství, 2002. ISBN 80-7181-717-1.
K popisu aktivit projektového dne přikládám: pracovní listy a texty, s nimiž jsme pracovali
