FOLIA NUMISMATICA 26/2 Supplementum ad Acta Museı' Moraviae
Scientíae Sociales XCVII 2012/Studie
XPS ANALÝZA DOBOVÉHO FALZA UHERSKÉHo DENÁRU RUDOLFA II. LUKÁŠ RICHTERAI, LUKÁŠ KALINA2
Obr. 1. Falzum denáru Rudolfa II. (1576-1612), razˇene'ho podle vzoru Ung. 810a, HuSZ. 1058 (raženo v letech 1577- 1579). Av.: po Stranách prohnutý čtvrcený štít S rakouským Sra'ecˇm'm štítkem (v 1. poli arpádovské pruhy, ve 2. poli dvojramenný kříž, ve 3. poli leopardí hlavy a ve 4. poli český lev), nad štítem korumpovaný letopočet, kolem opís R-V-DOII-HO-I-SA-V-GE-HVBOR. Rv.: madona s dítětem, po stranách Značka kremnicke' mincovny (KB), kolem opís: PA TRONA- *- UNGARE
Předložené falzum uherského denáru bylo zakoupeno na nejmenovaném českém aukč-
ním Serveru V květnu roku 2012 Od Slovenského prodejce. Bližší okolnosti jeho původu Se přes veškerou Snahu nepodařilo Zjistit. Mince nese Stopy koroze typické pro měděné či
bronzové předměty, místy jsou Však pouhým okem patrné Zbytky pokovení. Na první
pohled Zaujme neumělé provedení obrazu mince, které je nejlépe patrné především ve Ztvárnění madony na reversu. Nápadné je i primitivní provedení některých písmen a korumpovaný letopočet. Právě zkomolený letopočet a nesmyslné rozmístění rozdělovacích znamének v opisu na aversu Svědčí o alespoň částečné negramotnosti padělatele diskutované mince.
Padělání mincí na území Uherského království bylo po dobu několika Staletí masově
rozšířeným jevem a není proto překvapivé, Že této nekalé činnosti byla v odborné literatul)
2)
RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D.; Česká numismatická Společnost (pobočka Pražské groše);
[email protected]. Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu Ministerstva kultury ČR NAKI č. DFIlPOlOVV004 „Plazmochemické procesy a technologie pro konzervaci kovových archeologických předmětů“. Ing. Lukáš Kalina, Ph.D.; Ústav chemie materiálů, Fakulta chemická VUT v Brně.
117
ře Věnována patřičná pozornost.3 K falšování mincí na celém území Uher docházelo bez
ohledu na Velmi přísné tresty, které padělatelům při Odhalení jejich nelegální činnosti hrozily. Od konce 13. Století bylo V Uherském království padělání mincí klasifikováno jako Zrada a bylo trestáno odnětím života a propadnutím majetku a majetkových práv (majetek a majetková práva tedy nepřecházely na dědice, jako tomu bylo v případě hrdelních zloči-
nů).4 Provinil-li Se v 16. století ražbou falešné mince sedlák, měl být Za jeho prohřešek
potrestán jeho pán odnětím Všech majetků ve prospěch královského majestátu.5 Přitom Samotné padělání především drobné mince nevyžadovalo v tehdejší době Vybavení, které by bylo možné klasifikovat jako Vyloženě nedostupné. Schopnostmi potřebnými pro tuto činnost v podstatě disponoVal každý Zručný řemeslnik pracující s kovy. Padělání mincí Však
bylo S ohledem na hrozící Vysoké tresty třeba utajit. Tuto možnost Skýtaly na straně jedné
od civilizace odlehlé lokality, ideálně jeskynní prostory. Na Straně druhé tuto možnost nabí-
zela Samotná centra tehdejší civilizace, tj. hrady.6 Jejich majitelé byli Schopni masové pro-
dukce padělaných mincí nejen díky najmutí potřebných odborníků, ale i diky Zajištění pří-
sunu potřebného materiálu. Nezbytnou součástí padělatelské činnosti byla i distribuce mincovních falz do peněžního oběhu. Přestože Z území Českého království známe řadu případů, kdy k padělání mincí docházelo v jeskyních7 nebo na hradech (např. Ve Sklepení trut-
noVSkého hradug, na hradě Žampachu9 nebo na hradě Křídlo, kde byly dokonce padělány
uherské mince Matyáše Korvínalo), se Situaci na území Slovenska (resp. tehdejších
Horních Uher) lze rozsah těchto aktivit Srovnávat jen Stěží.ll Bylo by Však chybné lokali-
Zovat padělatelské aktivity Výhradně jen do oblasti Horních Uher. Obrovský rozmach padělání mincí na Sídlech uherských feudálů lze připsat především Značné nestabilitě regionu Způsobeného dlouhodobě neutěšenými poměry V království, tj. především hospodářskému úpadku, politickému chaosu a Zároveň i neustálému tlaku ze Strany Osmanské říše. 3)
4) 5) 6)
7)
ProbSZt Günther: Ungarische münzfälschungen des 16. jahrhunderts, Mitteilungen der Österreichischen Numismatischen Gesellschaft, Wien 13, 1963/64, 7; Huszár Lajos: Magyar Várakmintpénzhamisítóműhelyek a XVI. században. Műemlékvédelem 13 (1969) 80-87; Hunka Ján: Falšovanie mincí na Slovensku počas 11. až 17. Storoěia. Ĺudia, peniaze, banky. Bratislava: Národná banka Slovenska, 2003, 131-142; Soják Marián: Falšovanie mincí na konci Stredoveku (s dôrazom na Spiš a Gemer). In Biatec: odborný bankový Časopis, 2012, roč. 20, č. 5, 22-25. ISSN 1335-0900; Budaj Marek: Nález falošných minci Zo 16. až 17. Storočia Z Komárna. ZbSNM 99 - Historia 45, 2005, 161- 174; Hunka Ján, Klčo Marián: Súbor mincí Zozačiatku 17. StoroěiaZo Šterús. Balneologický Spravodajca 37, 1999-2000, 161-172; Budaj Marek, Hunka Ján: Zabudnutý poklad: nález mincí v Šuriciach, Lučenec: BBSK - Novohradské múzeum a galéria, 2007, 87 s. ISBN 9788096945337, kapitola Falzá uhorských denárov, Str. 32-33. Oslanský František: Z písomných prameňov o falšovaní mincí v Stredoveku. Slovenská numiZmatika XV, 1998, 77-88. Viz Str. 85. Oslanský, Str. 84. Slivka Michal: Falšovanie mincí na Slovenských hradoch. Slovenská numismatika XII, 1992, 53-66. Viz Str. 55; Strakošová Ivana: Falšovanie mincí na hrade Jasenov. Medzinárodné numizmatické Sympózium Ikonografia peňazí v strednej a Východnej Europe, 13.-16. 9. 2007 Humenné; Hunka Ján: Nálezy mincí zoŠintavSkého hradu. In: Šintavský hrad vykopaný - zakopaný. R. Petrovič, J. Matis (Zost.). Sered' 2006, 42-49. Strakošová Ivana: Falšovanie mincí na hrade Jasenov. Nunıizmatika 22, 2008, 63-66. ISBN 80-901414-0-4. Hlinka Bohuslav, Radoměrský Pavel: Peníze, poklady, padělky. Praha 1996. Kap. 20: Padělatelé na Zlatém koni i jinde.
8) Sůla Jaroslav: Z dějin falšování mince v Severovýchodních Čechách. Sběratelské Zprávy l, 1970, 8-9. 9) Šebek František: Dva příběhy Z kriminálního podsvětí - padělatelé peněz na hradě Žampachu a přepadání
Židů V roce 1542. Theatrumhistoriae 6, Pardubice 2010, 285-308; Vacek Jan: Penězokazci na Plese. Sběratelské Zprávy 39, 1982, 264-265. 10) Kol. autorů: Hrady, Zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku I - Jižní Morava. Nakladatelství Svoboda, Praha 1981, 368 s.; Penězokazci z křídla - Drobné Zprávy. Sběratelské Zprávy 24, 1978, 29; Padělatelská dílna Z 15. století na hradě Křídlo. Zprávy brněnské pobočky ČNS, XII/ 1976 (č. 20). Brno, Numis. odd. MM v Brně; Nechanický Zdeněk: Českobudějovický peníZ Matyáše Korvína. Sběratelské ZpráVy 56, 1976, 164-167. 11) Slivka Michal: Falšovanie mincí na slovenských hradoch. Slovenská numismatika XII, 1992, 53-66.
118
Neustále' Snahy o odvrácení turecké hrozby značně odváděly pozornost od potřebné stabilizace Vnitrostátních poměrů. Padělatelské aktivity na SloVenSkém území poprvé kulminují
V polovině 15. Století, především jako následek husitských nepokojů v českých Zemích a již Zmíněné Sílící eXpanSe Osmanské říše. Z této doby je na Slovenském území doloženo i padě-
lání polských minci (podobně byly polské mince padělány i na našem území).12 Ještě Vět-
šího rozmachu pak dosahuje paděláni mincí na Slovenskem území v 16. Století. Po drtivé porážce Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče realizuje navzdory právoplatným nárokům Ferdinanda I. na uherský trůn svoji kontroverzní politiku magnát Jan Zápolský (ve Své touze po moci dokonce VzdáVá v roce 1529 hold tureckému Sultánovi Solimanovi a Turci
obsazují Současné území Maďarska). Ani jeden Ze soků neriskuje nepopulárními kroky
vůči hradním pánům ztrátu jejich Sympatií a přísné postihy za padělání minci Se největším
Viníkům Vyhýbají. To vše Se děje i přesto, že S ohledem na nebývalý rozsah padělatelských aktivit na území Uherského království byly uherSké denáry Vykázány Z rakouských Zemí,
což ještě Více podrýValo již tak neutěšenou ekonomickou Situaci rozdvojeného království.13
K částečné stabilizaci dochází až po roce 1538, kdy Se Jan Zápolský a Ferdinand I. navzájem uznávají za uherSké krále. Po Smrti Jana Zápolského (Ť 1540) Však území Současného Maďarska zůstává pod kontrolou Osmanské říše a Stává Se výchozí branou pro Vedení tureckých útoků proti křesťanské Evropě. S následky politického rozvratu Uherska po moháčské katastrofě Se proto musí Vyrovnávat i Ferdinandův Syn Maxmilián II. a následně
ivnuk Rudolf II. Ekonomická Situace Horních Uher je mimo nájezdů Turků destabilizována (ostatně jako celá Evropa) přílivem levného Stříbra z jihoamerických a meXických dolů. Přes drtivou porážku Turků u Košic v roce 1584 jsou Habsburkové nuceni na obranu hranic S Osmanskou říši Vynakládat Stále astronomické částky. Přestože po úmrtí Jana
Zápolského dochází k částečné Stabilizaci především v oblasti Horních Uher a Ferdinand I. může razantněji Vystupovat proti falzifikátorům, je poměrně hojný Výskyt falz denárových ražeb z 16. Století jednoznačným dokladem, že politika Ferdinanda I. ani jeho následovniků padělatelské aktivity V Uherském království Zcela neVymýtila.
Obr. 2. Detail čtvrtého pole erbu na averSu mince. Na těle lva a na perlovcı' pod nı'm jsou jasné patrné lesklé plochy - Zbytky pocı'novánı' 12) Sejbal Jiří: Nález falešných polských mincí Ze Sučan. Moravské numismatické zprávy 4, 1958, 20-25. 13) Slivka, Str. 57.
119
...n
'-
i
i '41 ._.
I
Qv O
'
3
Obr. 3. Detail Zkorumpovaného letopočtu na aversu mince. Na čı'slicı'ch letopočtu jsou patrné Zbytky pocı'nova'nı', Stejneˇ tak jako na dvojramenném křı'Ži v 2. poli čtvrcene'ho štítu XPS malym světlého místa na mi: młmze u písmene G na mm:
mm' `
Q 1x
c as
2,55% *
mêm ~
Sa 36
zn zp
É 15m ııw '
5354433 -
Bfliłùù 12W
, 1500
x mi!
z 600
x 4M
n 209
-ı
O
vambnă energie lev!
Obr. 4. Ukázka spektrálnı'ho Záznamu XPS analýzy v pocı'nované Oblasti písmene G v OpiSu na aversu falza
XPS analýza předloženého falza uherského denáru Rudolfa II. jednoznačně prokázala přítomnost mědi, Zinku a cínu. Vyhodnocení naměřených Spektrálních dat (příklad viz Obr. 4) je Shrnuto V Tab. l. Zjištěné výsledky dobře korelují i S fotografiemi pořízenými pomocí metalografickěho mikroskopu (obr. 2, 3). Vyšší Obsah cínu Zjištěný V místech, kde byl povrch mince pokryt Souvislou lesklou kovovou Vrstvou, jednoznačně vypovídá o pocínování falza. Naopak nezanedbatelná přítomnost cínu v ploše tmavých míst (tj. materiálu Stíženěm koroZí), Z nichž Se vrstva cínu odloupla, vypovídá, že materiálem k výrobě Střížku falza nebyla čistá měd', ale Slitina Získaná pravděpodobně roztavením předmětů obsahujících Vedle mědi též cín (bronz), přítomnost Zinku napovídá i o Využití mosazi. XPS analýzy falza denáru byly provedeny pomocí rentgenového fotoelektronověho
Spektrometru KratoS-AXiS Ultra DLD. XPS (X-ray Photoelectron Spectroscopy) je jednou 120
Tab. I. Výsledky XPS analýzy falza denáru Rudolfa II. pro různá místa na aversu mince
Přęęhúa
tmavé G
Cu Złp
Svšıše cí; żzveiìć erb
Zn zp Sn 3a (in zip zn :zp Sn 3d (je 3P _ Zn Zp Sn 3d
'
energie
i'
[eV] 933
K333 483 933 183: 4845 933 1032 486
pam.: FWHM (činil Width at łłałfšdaxìmumł
""
FWH M 2,8
3,? 3,5 3.5 2,7 3,6 4,5 3.3 g 3,9 -
Pflziflzę
žnżegšáızıš intenzita 6523 V
3333 (5323 4318 3553 12353 15308 V '131343 3264i)
ar. 'že
hmm. 3;)
436,2
363,1
2.3.3 3 ł .7 3.8.4 §53) 55,7 29,5 30,4 403
13.3 43,3 19,1 m 63,9 23.3k 33.3 53,3
šířka Signášu v püiüviuřž výšky maxima
Z nejrozšířenějších metod Studia povrchů látek (Výsledkem XPS analýzy tedy není analýza celé mince, ale pouze jejího Velmi tenkého povrchu V řádu několika nanometrů). Principem této měřicí techniky je nepružná Srážka fotonu rentgenového Záření S elektronem atomu
V analyzované látce. Při této Srážce je elektron emitován do Vakua S kinetickou energií, která je rovna rozdílu energie fotonu a Vazebné energie elektronu V atomu. Díky známé hodnotě energie fotonů budicího Záření a zjištěné hodnotě kinetické energie, nám tato technika umožňuje Sledovat Vazebnou energii elektronů každého prvku S atomovým číslem Z > 2 (tedy Všechny prvky kromě Vodíku a helia). Velkou předností XPS Spektrometru je Vysoká citlivost umožňující StanoVit koncentrace prvků Vyšší než 0,1 at. %. Další předností XPS analýzy je možnost měřit tzV. „chemické posuny“ atomů a určit tak mimo identity prvku i jeho chemické okolí, resp. jeho oXidační Stav. Ve Spektru na obr. 4 můžeme pozorovat celou řadu čar, Ve
kterých Se odráží jednotlivé energiové hladiny v atomech Zinku, mědi, cínu, kyslíku a uhlíku.
Uhlik je na povrchu mince přítomen Ve formě organických nečistot a Ve formě korozních pro-
duktů mědi (uhličitany). Přítomnost kyslíku je Spojena především S korozními produkty (uhli-
čitany a oXidy). Intenzita jednotlivých čar je úměrná počtu atomů daného prvku Ve Vzorku, což je důležité pro kvantitativní analýzu. Výsledky kvantitativní analýzy (Tab. 1) nevyjadřují absolutní koncentrace prvků, ale jejich relativní Zastoupení (tj. nejsou Zahrnuty pro tuto Studii nevýznamné prvky jako např. kyslík či uhh'k).
Dle Současných archeologických poznatků je technologie cínování kovových předmě-
tů lidstvu známa již Více než dVa tisíce let (starověci řemeslníci oádali pocínování železa
již od 5. Stol. př. n. l.) a cínování, jako úprava předmětů denní potřeby, bylo Ve Středověku
mnohem běžnějši, než bylo doposud předpokládáno.14 Mnohdy Však mají přirozené korozní procesy nebo V některých případech i nešetrné ošetření nalezených kovových předmětů Za následek odstranění Zbytků cínu a prokázání, zda byl předmět pocínován, je již nemož-
né. Mimo ryze praktického účelu, kterým byla protikorozní úprava neušlechtilého kovu, lze
V technice cínování spatřovat především úpravu estetickou, jejímž cílem byla imitace Stříbra. Ve Středověku je cínování měděných či bronzových předmětů již běžnou praxí. S ohledem na podobný Vzhled cínu a stříbra nejsou pokusy O podvodné Využití cínu na místo stříbra nijak překvapivé. Cínování (často S příměsí OloVa a Stříbra) je doloženo i na některých
nalezených měděných či bronzových antických mincich.15
Způsobů cínování kovových předmětů existuje několik, přičemž Využití jakéhokoliv
Z níže uvedených postupů V historické minulosti nelze S ohledem na jeho relativní jednoduchost a snadnou proveditelnost Vyloučit. Nejjednodušším, a zřejmě i nejstarším, postupem 14) Hošek Jiří, Mařík Jan, Šilhanová Alena: Kanín, hrob 54 - průzkum hrobové VýbaVy. Archeologické rozhledy LX, 2008, 310-328. 15) Constantinescu Bogdan, Sasianu Alexandru, Bugoi Roxana: Adulterations in first century BC: the case of Greek Silver drachmae analyzed by X-ray methods. Spectrochimica Acta Part B 58, 2003, 759-765.
121
je tzv. žároVé cínování, které SpočíVá V ponoření předmětu určeného k pokovení do roztaVe-
ného cínu (teplota tání cínu činí 232 °C, žárové cínoVání Se proto provádí V rozmezí teplot
235-380 °C). Součástí procesu je i Využití olejové či lojové lázně, případně Smoly, která částečně ZajíStí odstranění přebytečného cínu a zamezí oxidaci roztaveného kovu. Cínovaný
předmět je do lázně ponořen po dobu několika minut, přičemž postup lze V případě potřeby opakovat. Uvedeným způsobem lze docílit na minci rovnoměrného oboustranného lesk-
lého pokovení povrchu, dobře odolávajícímu korozi. AlternatiVou k tomuto procesu je Využití práškového cínu, nevýhodou tohoto postupu je Však V jednom kroku pokovení mince
pouze z jedné Strany, pro pokovení mince ze Strany druhé je třeba proces opakovat. Lze prá-
Vem předpokládat, Že druhá zmíněná alternativa (tedy Využití práškového cínu), by V případně masivní falzifíkátorské činnosti nebyla rentabilní. Použití uvedeného způsobu cínoVání je
doloženo např. z roku 1542 V nejstarší pardubické Smolné knize („Registra tajemství lotrovSkého“) Ve Výpovědi Vyslýchaného a později upáleného Jana Kršky: „Rozpoušteˇl jsem cejn a Strojı'val Sem jej jako Stříbro a odbejval Sem toho Za peníze a Slrojíval to Se mnou Korábek Z Sedlčan a odbyl Sem toho Sedlákům aSí Sedm kusů
Za Stříbro, neb Sem cejn rozpoušleˇl Slepíčı'm Sádlem a tudy bylo podobný k Slřı'bru. "16
Další možností, jak pocínovat drobný předmět, je Využití amalgamační techniky. Znalost amalgamace obecně je bezpečně datována již do doby minimálně několika Set let
před naším letopočtem, z pozdější doby existují doklady o dobovém Využití amalgamace při zlacení Stříbrných či měděných falz římských mincí. 17 Konkrétní Využití amalgámu cínu Ve
Středověku lze např. doložit Velmi dobře známým Využitím při Výrobě proslavených benát-
Ských Zrcadel. Výroba odrazové VrStVy Spočívala V nanesení amalgámu cínu na zadní Stra-
nu Vyráběného zrcadla. Po odpaření rtuti zůstala na Skle tenká hladká Vrstva cínu. Doba
ani místo tohoto objevu nejsou známy, je Však pravděpodobné, že Benátčané tuto technologii převzali od byzantských mistrů. Stopy rtuti je možné V takto Vytvořeném cínoVém
povlaku detekovat moderními metodami i po Staletích.18 Využití této technologie, tj. amalgamačního pocínování, k falšování mincí Ve Středověku lze na základě zbytkového obsahu
rtuti rovněž doložit.19 Přítomnost rtuti lze dokázat např. tvorbou jodidu rtuťnatého.20
Poslední z možností, jak bylo možné provést pocínování předmětu, je bezproudé pocínování. Přestože Se může Zdát, že Se jedná o poměrně Složitý proces, jeho používání je doloženo již V antické době. K tomuto účelu byly k pokovení měděných a bronzových předmětů používány Vroucí komplexotvorné roztoky hydrogenvinanu draselného (Vinného kamene) a Síranu hlinitoamonného (amonného kamence).21 Tento Způsob pocínování,
Stejně jako V případě amalgamace, má Za následek Vytvoření VrStVičky cínu bezprostředně
na povrchu cínovaného předmětu (tj. nedochází ke Vzniku intermetalické fáze).
Uvedený přehled možností, jakými bylo možno V dané době reálně provádět pocínování mincovních falz, není Samoúčelný. Jak již bylo ostatně V předchozím textu naznačeno,
lze alespoň V některých Vybraných případech od Sebe odlišit technologický postup při
pokovení na základě Vhodných analýz (XPS, EDX, SEM apod.) V případě, kdy pokovení bylo provedeno žárově, lze na rozhraní podkladu a pokovení identifikovat intermetalickou 16) Šebek František: Dva příběhy z kriminálního podsvětí - padělatelé peněz na hradě Žampachu a přepadání Židů V roce 1542. Theatrum hiStoriae 6, Pardubice 2010, 285-308. 17) Reiff F., BartelS M.,Gastel M., Ortner H. M.: Investigation of contemporary gilded forgeries of ancient coins. Fresenius J Anal Chem 371, 2001, 1146-1153. 18) Herrera L. K., Duran A., Franquelo M. L., JuSto A., Perez-Rodriguez J. L.: Hg/Sn amalgam degradation of ancient glass mírrors. Journal of Non-Crystalline SolidS 355, 2009, 1980- 1983.
19) Nepublikované Sdělení. Autor příspěvku má k dispozici zdokumentovaný případ falza míšeňského groše nesoucího Zbytky pocínování a zároveň i Stopy přítomnosti rtuti. 20) Padělatelská dílna Z 15. Století na hradě Křídlo. Zprávy brněnské pobočky ČNS, XII/ 1976 (č. 20). Brno, Numis. Odd. MM V Brně. 21) Laboratorní práce „Redukce korozních produktů Stříbra a mědi“, Cínování - teoretická část (Výukový text VŠCHT V Praze: http://www.VScht.cz/ met/ Stranky/Vyuka/lac/ labor/ koroze_cinovani/).
122
fázi. Použití amalgamačních technik prozradí Zbytky rtuti. Bezproudé pokovení má, stejně jako pokovení pomocí amalgámu, Za následek Vytvoření vrstvy cínu, která není S podkladem Spojena prostřednictvím intermetalické fáze. V případě Zkoumaného falza byla S ohle-
dem na přání majitele mince provedena pouze nedestruktivní XPS analýza, a tudíž nelze o způsobu pokovení mince vyslovit komplexní závěry. Přesto, S ohledem na absenci přítomnosti byť Sebemenších Stop rtuti, lze S největší pravděpodobností vyloučit jakoukoliv amal-
gamačni techniku. Předložené falZum denáru lze tedy zařadit k již popsaným a známým případům, kdy
falzifikátoři přetavují i materiál potřebný pro výrobu Střížků, a to jak z mědi Samotné, tak
(a to především) z jejích slitin, nejčastěji bronzu. Příkladem Z území Slovenska může být
padělatelská dílna z Liptovskej Sienice-Liptovskej Mary, jejíž činnost lze na základě nale-
Zených falz datovat do období od konce 14. Století až do poloviny 15. Století.22 Jako Suro-
vina pro ražbu falešných mincí sloužila i Zvonovina, k výrobě Střížků mohly dobře poslou-
žit i měděné nádoby.23 Přesto bylo možné při falšování mincí postupovat i mnohem jedno-
duššeji. O využívání mědi jako Snadno dostupného, relativně laciného a dobře opracovatelného kovu k výrobě mincovních padělků Se Zmiňuje v kapitole Padělatelská mincovní činnost na Moravě ve 20. a 30. letech 15. Století Jiří Sejbal.24 Jako ideální Zdroj pro výrobu
Střížků falešných drobných mincí autor uvádí měděný plech, vyráběný v různých tloušťkách jako Střešní krytina. Při využívání takového postupu odpadá nutnost výroby plechu či páso-
viny, čímž se výrobní postup falz značně Zjednoduší a zrychlí. V kontrastu S touto teorií je
však tvrzení Františka Šebka, který naopak označuje získávání mědi Za problematické, jak
ostatně dokládají výpovědi vyslýchaných padělatelů ze Žampachu.25
Obr. 5. PerOkreSba diskutovaného falZa denáru Rudolfa II.
Předlohou k diskutovanému falzu byl uherský denár Z kremnické mincovny ze Samot-
ného počátku vlády Rudolfa II., který Halačka eviduje jako typ číslo 324.26 Analogický typ S mírně odlišným opisem na averSu nacházíme v práci Ungera zařazený jako 810a (opisy:
22) Hlinka J., Hoššo J.: Historicko-archeologický výskum peňazokazeckej dielne v Liptovskej Mare. Zborník Slovenského národného muzea. Historia. 20. Bratislava 1980, S. 237-259; Weiss Viliam: Nové poznatky o peňazokazeckej dielni v Liptovskej Mare. Slovenská numizmatika XVI, 2002, 113- 121. 23) Slivka, Str. 62, Sejbal 1958, Str. 20. 24) Sejbal Jiří: Moravská mince doby husitské (1. vyd., 1965), Str. 220 - kapitola XXI. Padělatelská mincovní činnost na Moravě ve 20. a 30. letech 15. Století; Soják 2012, Str. 25.
25) Šebek F., Str. 293.
26) Halačka Ivo: Vládní mincovnictví na našem území 1526- 1620. l. vyd., 1982.
123
RVDO-II-RO-I-S-AV-GE-H-BO-R - PATRONA-*-VNGARIE).27 Podrobně je tento typ
popsán v Huszárově typologii jako typ 1058.28 Tento typ byl ražen pouze v letech 1577-1579. OpiS na aversu tohoto typu je RVDO-II-RO-I-S-AV-GE-H-BO-R (tj.
RVDOlphvS-II-ROmanorum-Imperator-Semper-AVguStuS-GErmaniae-agariae-BOhemiae-
Rex), po Stranách prohnutý čtvrcený štít S rakouským štítkem Ve středu a letopočtem nad
Štítem (Halačka uvádí pro typ 324 opis: RVDO-II-RO-I-S-AV-GE-H-BOR). Na reversu je
vyobrazení madony a opis PATRONA-*-VNGARIE. Předložené falZum nese opis
R-V-DOII-HO-I-S-A-V-GE-HVBOR, tj. jméno panovníka je nesmyslně rozděleno dvěma tečkami. Znak Uherského království je proveden poměrně věrně a jeho odlišení od provedení na oficiálních ražbách je pro laika obtížné. Totéž však nelze říci o korumpovaném leto-
počtu, který má Zřejmě představovat rok 1577. Pokud lze avers falza označit v jistých směrech za alespoň částečně Zdařilý, o reversu takový závěr nelze učinit ani Stěží. Vyobrazení
madony je Schematické a Značně neumělé a V opisu je místo Slova „VNGARIE“ uvedeno „VNGARE“, tj. celý opis zní PATRONA-*-VNGARE.
V tomto příspěvku diskutované falzum Rudolfa II. je pouze jedním z mnoha dokladů
notoricky Známé, masivní a dlouhotrvající falzifikátorské činnosti na území bývalého
Uherského království. Do Současné doby Se dochovalo Značné množství těchto falz, velmi
častá jsou právě falza habsburských denárových ražeb Z 16. Století, která lze běžně levně
zakoupit na sběratelských burzách nebo internetových aukcích. Skutečnost, že Se jedná o falza velmi běžná, ikonografıcky často nepříliš Zdařilá a velmi často hůře Zachovalá, Staví
obvykle tyto velmi zajímavé ražby neprávem až na Samotný okraj Zájmu Sběratelů i Syste-
matického Studia badatelů. Je třeba Si uvědomit, že přinejmenším Stejně jako oficiální
ražby, jsou tato falza cenným historickým pramenem, dokladem hospodářských poměrů tehdejší doby i ukázkou různých technologických postupů při jejich ražbě. V neposlední řadě tento příspěvek poukazuje na možnou levnější alternativu k postříbřování mincí pro-
váděnému obvykle amalgamačni technikou.29 Touto alternativou je poměrně velmi Snadné cínování měděných či bronzových falz. Při Studiu dalších falz bude proto jistě žádoucí vhodnou Spektroskopickou technikou ověřit, jaké Složení má povrchová vrstva, přičemž bude třeba mít na paměti i možnost, že by Se mohlo jednat i o tzv. bílý bronz, který byl
znám již v antickém Světě.30
XPS-ANALYSE EINER ZEIT GENÖSSISCHEN FÄLSCHUNG DES UNGARISCHEN DENARS RUDOLFS II. ZUSSAMENFASUNG Langfristig unerfreuliche Verhältnisse, die vor allem durch die politische Unstabilität und türkische Angriffe verursacht wurden, waren im Königreich Ungarn buchstäblich ein günStiger Nährboden für eine umfangreiche Münzfälschung. Ein typìsches BeiSpiel dieser unlauteren Tätigkeit Stellen relativ häufige Fälschungen ungarischer Denare der habsburgischen Herrscher dar, die aus dem 16. Jahrhundert Stammen. Der Produktionstechnologie dieser Fälschungen wurde biSher verhältnismäfiig wenig Aufmerksamkeit gewidmet. Allgemein wird bei diesen Falsifikaten angenommen, daSS es Sich um Münzen mit versilbertem Kupfer- Oder Bronzeschrötling handelt. Die vorliegende Studie Stellt ein Falsum des Denars Rudolfs II. vor, das ganz offensichtlich Reste der Verzinnung aufweist, die mit bloíăem Auge Sichtbar Sind. Die Verzinnung als Oberflächenherrichtung von Metallgegenständen ist Seit mehr alS zwei Tausend J ahren bekannt, wobei eS minimal drei verschiedene technologische Verfahren gibt (Feuergalvanìsierung, Amalgamationsmetallüberzug und Stromlose Metallabscheidung), die zur Zeit der Entstehung der betreffenden Fälschung mit Sicherheit bekannt waren. Zur Identifikation der Metallüberzugsreste Sowie Zur Analyse der Zusammensetzung des Schrötlings Selbst wurde die XPS-Analyse eingesetzt, die im Material der Fälschung das Vorkommen von Kupfer, Zink und Zinn nachwies. Im Gegenteil wurde kein Silber oder Quecksilber festgestellt. Die Abwesenheit von Quersilberspuren SchlieBt höchstwahrscheinlich die 27) 28) 29) 30)
Unger Emil: Magyar Eremhatározó. A Magyar Éremgyüjtök Egyesülete Kiadása, Budapest, 1980. Huszár Lajos: Münzkatalog Ungarn von 1000 bis heute. München, Battenberg. 1979. ISBN 3-87045-162-9. Hlinka J., Str. 257. Constantinescu, Str. 763.
124
Anwendung der Amalgamationstechnik Zur Verzinnung der Vorliegenden FälSchung aus. Das betreffende Falsifikat des ungarischen Denars Rudolfs II. weiSt darauf hin, daSS neben der Versilberung auch Verzinnung als Oberflächenherrichtung bekannt und benutZt wurde, die dünne Zinnschicht muSS Sich jedoch in manchen Fällen nicht erhalten haben. Neben Zinn iSt bei der Oberflächenherrichtung der Fälschungen auch die Sog. Weiíšbronze nicht auSZuSchlieBen. In welchem Mafie alternative Metallüberzugsmethoden bei Fälschungen eingesetzt wurden können weitere Untersuchungen dieser Prägungen nachweisen, bei welchen Aufmerksamkeit auch der Analyse der Zusammensetzung der erhaltenen Oberflächenschicht Zu widmen Sein wird.
125
