Roeland Savery dvorní malíř císaře Rudolfa II. Praha, Národní galerie v Praze 7.12. 2010–20.3. 2011 Kortrijk, Broelmuseum 20. 4. 2011–18. 7. 2011
Výstava Roeland Savery dvorní malíř císaře Rudolfa II.
1. Malíř Roelant Savery
Jedním z nejoriginálnějších a nejosobitějších malířů, jenž pracoval v císařských službách, byl Roelant Savery (1578-1639), pocházející z Kortrijku (na území dnešní Belgie). Jeho životní osudy zrcadlí tehdejší neklidnou, dramatickou situaci v Evropě: své rodné město Savery musel kvůli náboženskému přesvědčení svých rodičů (hlásili se k známému hnutí anabaptistů) záhy opustit. Rodina se usídlila v Haarlemu a později v Amsterdamu, kde se Savery u svého bratra vyučil malířem. Sepětí Saveryho s vlámskou tradicí prozrazuje zřetelný ohlas tvorby Pietera Bruegela staršího v jeho raných dílech. V Praze, kam přesídlil v r. 1604, mistrně rozvíjel typické přednosti nizozemských malířů (např. výborné pozorovací schopnosti, cit pro detail a zájem o okolní dění – tvořil podle přírody, „naer het leven“) s podněty, jež mu nabízela tehdejší Praha prohlídky císařských sbírek (kde mohl vidět unikátní naturálie a artificiálie) či návštěvy Rudolfových zvěřinců. V Praze také snad spatřil (ať už vycpaného či v kresbách dalších umělců zachyceného) blbouna nejapného, kterého Savery s oblibou zařazoval do svých zvířecích scenérií. Často též kreslil malebné pohledy na Prahu, lesy v okolí; proslavené jsou i jeho vyobrazení sedláků pijících pivo. Po návratu do Amsterdamu (kolem 1616) a přesídlení do Utrechtu (1619) se vracel k dovednostem nabytých v Praze, které zde plně zúročil a rozvíjel. V době, kdy Evropu sužovala třicetiletá válka, Savery často maloval idylické zobrazení Ráje, které mu dávaly možnost alespoň v umění zachytit klid, mír a harmonii. Saveryho úspěch dokládá i skutečnost, že kolem r. 1620 náležel k nejlépe placeným malířům v Utrechtu. S vydělanými penězi (jakožto i se svým osobním životem) však neuměl naložit, a proto zemřel v chudobě a osamění.
2
2. Praha kolem roku 1600
Praha kolem roku 1600 byla kvetoucí, prosperující město, které si za své sídlo vybral císař Rudolf II. Ten v Praze m.j. budoval slavné umělecké kolekce, obohacované i pracemi současných umělců, které pro Rudolfa II. vznikaly přímo v Praze – kosmopolitní a různorodý charakter rudolfínského umění je bezpochyby ovlivněn tím, že se zde setkávali umělci z bližších i vzdálených koutů Evropy. Díky vzájemnému prolínání národnostních škol se tak na dvoře Rudolfa II. rodila unikátní, velmi specifická umělecká tvorba, jež však bohužel neměla dlouhého trvání - po předčasné smrti Rudolfa II. (1612) jeho nástupce Matyáš přesídlil se svým dvorem zpět do Vídně. Většina malířů, včetně Roelanta Saveryho, Prahu postupně opouštěla; císařské kolekce byly následně rozprášeny po celém světě.
3. Připravovaný projekt, organizátoři Obrazy a kresby Saveryho jsou ozdobou mnohých evropských i severoamerických sbírek, dlouho však nebyla uspořádána jeho výstava – jeho dílo bylo naposledy představeno v letech 1985-1986, rovněž chybí i novější monografie. Proto se přímo nabízí připravit reprezentativní přehlídku jeho tvorby. Vzhledem k tomu, že důležitou úlohu v Saveryho kariéře sehrála Praha, výstava bude v Národní galerii v Praze (v níž se m. j. nachází důležitý soubor jeho maleb, kreseb a grafik). Jako ideálním místem se jeví zcela nově zrekonstruovaný Schwarzenberský palác, ve
kterém
je
umístěna
dlouhodobá
expozice
barokního
umění
Národní
galerie
v Praze.
Schwarzenberský palác ostatně nakreslil i sám Savery (kresba je dochována v National Gallery of Canada v Ottavě). Tento honosný renesanční palác stojí přímo na Hradčanském náměstí, a proto bude na očích sta tisícům návštěvníků Pražského hradu.
Vlevo: Schwarzenberský palác na Saveryho kresbě Vpravo: Schwarzenberský palác v současné podobě
3
Druhým místem konání výstavy bude Broelmuseum v Kortrijku. Z tohoto vlámského města Savery pocházel. Ve sbírkách Brolemusea na rovněž nachází důležitý soubor jeho děl a Savery je v Kortrijku právem pokládán za největšího malíře pocházející z tohoto města. Spolupráce dvou partnerů, Národní galerie v Praze a Broelmusea v Kortrijku výrazně snižuje náklady spojené s uspořádáním výstavy a přípravy katalogu – muzea se dohodla, že připraví společný katalog, publikovaný v češtině, nizozemštině a angličtině.
3. Koncept výstavy
Pečlivé vybraná díla jak z pražské Národní galerie, tak zápůjčky z Rakouska, Německa, Nizozemska a Belgie - sledují rozvoj Saveryho malířského umu – od raných děl, malovaných zcela v duchu vlámských mistrů, přes jeho unikátní krajinářské kompozice, vzniklé během jeho služby pro císaře Rudolfa II., až k pozdním, pečlivě komponovaným malbám zvířat a kytic. Selekce děl také umožňuje zdůraznit pestrost žánrů a ukázat celou šíři Saveryho záběru – připomene jeho jediný dochovaný portrét (který představuje českého sedláka) dále přiblíží jeho topograficky přesné veduty měst, krajin a obrazy flóry a fauny.
4
5. Podpora vlámské vlády
Savery se kvůli práci stěhoval po evropských kulturních centrech a za svůj umělecký rozvoj vděčil zejména mezinárodnímu prostředí a vzájemné výměně zkušeností. Tento způsob v mnohém odpovídá současné myšlence otevřené Evropy, a proto výstavu Roelanta Saveryho, pocházejícího z Flander, si vybrala Vlámská vláda (respektive vlámské zastoupení v Praze) jako projekt, na který přispěje v rámci kulturního programu probíhající u příležitosti belgického předsednictví Evropské unie v 2. polovině roku 2010.
5
