Webový portál pro výpočet environmentálni stopy

MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA INFORMATIKY

•P


%, \J/

&

Webový portál pro výpočet environmentálni stopy DIPLOMOVÁ PRÁCE

Bc. Lubomír Michalčák

Brno, 2007

Prohlášení Prohlašuji, že tato diplomová práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování používal nebo z nich čerpal, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj.

Vedoucí práce: prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc. 11

Poděkování Děkuji svému vedoucímu prof. RNDr. Jiřímu Hřebíčkovi, CSc. za poskyt­ nuté rady, odborné vedení a usměrňování při vypracovávání této diplomové práce. Dále chci poděkovat slečně Kateřině Cháberové, DiS. za podporu a péči, kterou mně během celého období řešení této práce poskytovala a Bc. Miroslavu Skalníkovi za konzultace nad rozličnými tématy s touto prací souvisejícími. V neposlední řadě chci poděkovat své nejbližší rodině za pod­ poru a trpělivost jak při vypracovávání této diplomové práce tak i během celého období mých vysokoškolských studií.

m

Shrnutí Práce se zaměřuje na problematiku informační společnosti, životního pro­ středí a trvale udržitelného rozvoje. Zabývá se indikátory trvale udržitel­ ného rozvoje se zvláštním zřetelem najeden z nich - environmentálni stopu. Součástí této diplomové práce je vytvoření webového portálu, který pri­ márně slouží k výpočtu individuální environmentálni stopy občana České republiky a jejímu srovnání se stopami jak jiných obyvatel ČR tak i dalších států. Sekundárním úkolem portálu je poskytnout platformu pro sdílení informací (především internetových odkazů, které se týkají problematiky environmentálni stopy) mezi jeho uživateli. Důraz je kladen na to, aby portál odpovídal moderním trendům vývoje webových systémů, daných konceptem Webu 2.0. Součástí portálu je také modul, který prostřednictvím parsování XLS souboru zobrazuje rozsáhlé statistické údaje související s průměrnými environmentálními stopami občanů různých států.

IV

Klíčová slova Informační společnost, životní prostředí, trvale udržitelný rozvoj, environ­ mentálni stopa, Web 2.0, parsování XLS souborů.

Obsah 1

Úvod 1.1 Kontext práce 1.2 Cíle práce 1.3 Struktura práce

3 3 3 4

1 INFORMAČNÍ SPOLEČNOST, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ 5 2

Informační společnost 2.1 Vymezení pojmu 2.2 Historie 3 Životní prostředí 3.1 Globální problémy lidstva 4 Trvale udržitelný rozvoj 4.1 Vymezení pojmu 4.2 Historie 4.3 Indikátory trvale udržitelného rozvoje 5 Environmentálni stopa 5.1 Vymezení základních pojmů 5.2 Historický vývoj 5.3 Způsob výpočtu 5.4 Statistické údaje 5.5 Hodnocení environmentálni stopy

6 6 6 8 9 11 11 11 13 15 15 15 16 17 18

II ANALÝZA VLIVU INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI A INFOR­ MAČNÍCH TECHNOLOGIÍ NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A JEJICH SOUVISLOST S TRVALE UDRŽITELNÝM ROZVOJEM 20 6 7

8

Úvod do problematiky Pozitivní vlivy 7.1 Doprava 7.2 Informovanost 7.3 Zaměstnanost 7.4 Lidské zdraví Negativní vlivy

21 23 23 25 27 28 31 1

8.1 8.2 8.3 8.4

Energie Spotřeba materiálů a surovin Odpady Sociální napětí

III WEBOVÝ PORTÁL PRO VÝPOČET ES 9 Motivace 9.1 Web 2.0 9.2 Vlastnosti systému 10 Případy užití 10.1 Veřejná část 10.2 Administrativní část 11 Datová analýza 11.1 ER diagram 11.2 Sémantika entit a popis atributů 11.3 Sémantika relací 12 Popis webového portálu 12.1 Veřejná část 12.2 Administrativní část 13 Implementace 13.1 Použitý algoritmus výpočtu ES 13.2 Použité technologie 13.3 Parsování XLS souboru 13.4 Bezpečnost 14 Závěr A SQL skript (pro MySQL) - návrh struktury databáze B Obsah CD

31 31 34 35 36 37 39 40 42 42 46 50 50 50 52 54 54 55 58 58 58 59 62 63 68 70

2

Kapitola 1

Úvod 1.1

Kontext práce

Koncern minulého století se průmyslová společnost, která dominovala ce­ lému 20. století, začala transformovat ve společnost informační. Tato změna s sebou v celosvětovém kontextu přináší mnoho pozitivního, avšak také řadu negativních důsledků. Tím z dlouhodobého hlediska nejdůležitějším, čeho se tato, v současnosti plně probíhající, transformace dotýká, je naše životní prostředí. Již v 70-tých letech minulého století přišli vědci na to, že stávající způsob využívání přírodního bohatství je z dlouhodobého hlediska zcela neudrži­ telný a společnost musí svůj vztah k přírodě přehodnotit a své chování vůči ní změnit. Z následné mnohaleté celosvětové diskuse vyplynulo, že nejprů­ chodnějším řešením (především politicky) je koncept trvale udržitelného rozvoje (TUR). 1.2

Cíle práce

Cílem práce je analyzovat jak na životní prostředí působí informační tech­ nologie a obzvláště masová penetrace Internetu. Práce si klade za cíl zabý­ vat se nejenom bezprostředními dopady (zaměstnanost, energie, doprava, zdraví lidi, spotřeba surovin), ale také vlivy nepřímými (sociální dopady, informovanost, vliv na lidskou psychiku). Pozornost je věnována analýze souvislosti vývoje informační společnosti s konceptem trvale udržitelného rozvoje. Pro posuzování vývoje směrem k trvalé udržitelnosti hrají klíčovou roli indikátory trvale udržitelného rozvoje. Jedním z nich je environmentálni stopa (ES)1, nejvýznamnější indikátor z hlediska obecné srozumitelnosti a 1. Častěji nazývaná ekologická stopa. V literatuře se používají oba pojmy jako synonyma a vzhledem k tomu, že označení environmentálni stopa mně připadá (jak kvůli podstatě pojmu tak i způsobu výpočtu) výstižnější, budu ho v práci nadále výhradně používat.

3

1. ÚVOD

schopnosti zachytit celkové environmentálni dopady jednotlivce. Její před­ stavení je minoritním cílem této práce. Především výpočtu individuální environmentálni stopy občana České republiky se věnuje hlavní cíl práce, kterým je vytvoření webového por­ tálu. Portál bude sloužit nejen pro vlastní výpočet, ale také pro porovnání výsledku s ostatními občany (nejenom České republiky), jako místo pro zís­ kávání dalších informací o ES a platforma pro sdílení informací uživateli, která je plně v souladu s moderními trendy vývoje webových technologií daných konceptem Webu 2.0. Například zde bude možno sdílet názory a odkazy vztahující se k dané problematice. 1.3

Struktura práce

První část diplomové práce se nejprve zabývá úvodem do problematiky informační společnosti a životního prostředí, na něž navazuje výčet nejzá­ važnějších současných globálních problémů lidstva. Pro objektivizaci hod­ nocení jejich závažnosti jsem využil statistiky mezinárodní organizace Uni­ ted Nations Environment Programme a přidal i jeden subjektivní názor. Dále se tato část věnuje konceptu trvale udržitelného rozvoje a problematice související s jeho indikátory, přičemž je značná pozornost věnována ES. Druhá část podrobně analyzuje vliv informační společnosti a informač­ ních technologií (obzvláště Internetu) na životní prostředí a jejich souvislost s trvale udržitelným rozvojem. V poslední části písemné zprávy je nejprve popsána motivace, která stála za návrhem webového portálu pro výpočet ES, přičemž je zde krátká část věnována úvodu do problematiky Webu 2.0. Další kapitoly jsou vě­ novány analýze a návrhu portálu - první z nich obsahuje případy užití, druhá datovou analýzu a poslední popisuje strukturu aplikace. Nakonec jsou rozebrány problémy související s implementací portálu. Je zde napří­ klad vysvětlen způsob použití nestandardní knihovny PHP pro parsování XLS souborů, popsány problémy, které se při práci s ní vyskytly (včetně mnou použitých řešení) a nastíněny přijatá bezpečnostní opatření. Poslední kapitolu tvoří nezbytný závěr se zhodnocením dosažených výsledků v kontextu širšího pohledu na danou problematiku. V příloze se nejprve nachází SQL skript pro vytvoření struktury databáze v SŘBD MySQL a dále obsah CD. Na něm je k nalezení jak tato písemná zpráva (včetně zdrojových souborů) tak i kompletní zdrojové kódy portálu, licence a osvětlení způsobu, jak na jejich základě zprovoznit vlastní verzi funkční aplikace.

4

ČÁSTI INFORMAČNÍ SPOLEČNOST, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ

Kapitola 2

Informační společnost 2.1

Vymezení pojmu

Nebývalý rozvoj informačních a komunikačních technologií v několika po­ sledních desetiletích umožnil vznik nových průmyslových odvětví, podnítil globální transformaci ekonomiky a největší měrou přispěl k chápání infor­ mace jakožto klíčové (a tudíž i velmi cenné) komodity dnešní společnosti. Informační technologie nacházejí své místo ve všech oblastech dnešního života ve vyspělých zemích, přinášejí nové příležitosti, nové postupy avšak také nová rizika. Této nové etapě lidské společnosti jsme si zvykli říkat infor­ mační společnost a chápat ji jako bezprostředního následníka společnosti industriálni. Její základní charakteristikou je podstatné využívání digitálního zpra­ cování, uchovávání a přenosu informací. Ze zpracování informací se stává významná ekonomická aktivita, která jednak prostupuje tradičními ekono­ mickými či společenskými aktivitami a jednak vytváří zcela nové příležitosti a činnosti, které ovlivňují charakter společnosti. [1] 2.2

Historie

Za průkopníka konceptu informační společnosti je považován ekonom Fritz Machlup, který v roce 1933 začal studovat vliv patentů na výzkum. Jeho práce kulminovala v průlomové studii The production and distribution of knowledge in the United States v roce 1962. [44] Pojem informační společnosti byl poprvé použit v Norově-Mincovězprávě francouzské vlády v roce 1975, která rozšířila dřívější chápání telekomuni­ kací i na otázky národní technologické suverenity a vytyčila vládní iniciativy včetně elektronického občanství. V roce 1983 se v Japonsku formuluje Plán Teletopie, který má podnítit šíření nových médií po celé zemi a přispět k zajištění komunikačních a informačních služeb vysoké úrovně japonským městům. Současně s tímto plánem přišla telekomunikační společnost NTT s projektem na zavedení 6

2. INFORMAČNÍ SPOLEČNOST

sítě optických vláken jako fundamentální komunikační struktury po celém Japonsku. V roce 1987 vydává Evropská komise Zelenou zprávu o komunikacích, která přichází s pojetím komunikačních sítí jakožto nervového systému moder­ ního společenského a ekonomického života. V roce 1994 přijímá Evropská komise Akční plán, který vytváří rámec budoucí evropské politiky směrem k informační společnosti. V roce 1988 je americkou Národní telekomunikační a informační admi­ nistrativou uveřejněna zpráva Telecom 2000 — Charting the Course for a New Century, jejímž hlavním závěrem je pozorování, že komunikační a infor­ mační služby se stávají klíčovým prvkem udržujícím americkou i světovou ekonomiku a podporujícím rozvoj americké společnosti. Velkým propagátorem informatizace společnosti je bývalý americký vi­ ceprezident a čerstvý nositel Nobelovy ceny míru Albert Gore, který již kon­ cem osmdesátých let minulého století prosazoval pokročilejší komunikační a informační služby jako národní americkou prioritu. Zavedl pojem in­ formační superdálnice, prosadil koncept Národní informační infrastruktury a zasloužil se uvedení tématu Globální informační společnosti na summitu G7 v roce 1995. [1] V rámci EU je důležitým mezníkem rok 1999, kdy byla v Lisabonu přijata iniciativa Evropské komise eEurope - informační společnost pro každého, která navazovala na závěry o dva roky dříve proběhlé konference v Bonnu o využití globálních informačních sítí. V roce 2000 následovala konference ve Varšavě pod názvem Informační společnost - urychlení evropské integrace. Zajímavé bylo, že se na ni setkali zástupci států EU se zástupci ostatních Evropských států a zavázali se na­ vzájem si pomáhat a spolupracovat při informatizaci společnosti. Vzniká zde iniciativa eEurope+, která se stala první společnou iniciativou zemí kandidujících na vstup do Evropské unie. Jejím hlavním cílem je zabránit prohlubování rozdílů mezi kandidátskými a členskými zeměmi. Mimo jiné je v ní ustanovena povinnost všech zemí definovat si svou vlastní informační politiku. Vláda České republiky přijala jako své usnesení číslo 525 dne 31.května 1999 akční plán Státní informační politika - Cesta k informační společ­ nosti. Mezi jeho základní cíle patří školní vzdělávání v souladu s potřebou ovládnutí práce s informacemi a využitím informační a komunikačních technologií (ICT), které má být naplňováno nejen u žáků, ale také učitelů prostřednictvím dalšího vzdělávání v používání ICT v pedagogickém pro­ cesu. [20]

7

Kapitola 3

Životní prostředí Podle organizace UNESCO je životní prostředí (ŽP): „souhrn ekologic­ kých činitelů, které mají bezprostřední význam pro život a vývoj určitého druhu nebo pro jeho populaci. Činitelé prostředí na sebe vzájemně působí a společně vytvářejí podmínky daného prostředí, ve kterém žije určitý or­ ganismus nebo populace." 1 [18] Ekologičtí činitelé jsou buď procesy odehrávající se uvnitř příslušných složek životního prostředí nebo se jedná o působení vnějších činitelů, kteří mohou být původu antropického nebo se jedná o přírodní jevy. Složky životního prostředí se dělí na přírodní a umělé, tj. vytvořené činností nebo zásahem člověka, které by bez jeho přičinění neexistovaly, i když jejich součástí můžou být i přírodní materiály. Přírodní složky se dále dělí na abiotické (neživé) a biotické (živé). Biotické složky ZP: •

rostliny,

•

živočichové včetně člověka,

•

mikroorganismy.

Abiotické složky ZP: •

voda,

•

ovzduší,

•

půda,

•

záření.

Umělé složky ZP: 1. Definic pojmu životní prostředí existuje mnoho a některé se s časem mění, já považuji za nejvýstižnější a nejsměrodatnější právě tuto.

8

3. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

•

uměle vyrobené látky,

•

výrobky,

•

budovy,

•

inženýrské sítě.

3.1

Globální problémy lidstva

Pro představu, o tom jaký vliv má nastupující informační společnost a infor­ mační a komunikační technologie na životní prostředí, je žádoucí vědět jaké největší globální problémy v současnosti před lidstvem stojí. Je totiž zcela zásadní, aby vliv ICT právě na tyto problémy byl co možná nejlepší a nao­ pak, aby nedocházelo k jejich prohlubování. Je přitom dobré si uvědomit, že znečištění životního prostředí není jedinou kategorií těchto problémů, ale že mohou spadat i do jiných oblastí (lidská populace, intrasociální vztahy, spotřeba aj.). Podle průzkumu United Nations Environment Programme (UNEP), kte­ rého se zúčastnilo 200 vědců z 50 zemí budou největší globální environ­ mentálni problémy v 21. století:2 •

klimatické změny,

•

nedostatek sladké vody,

•

odlesňovaní a šíření pouští,

•

znečištění sladké vody,

•

špatné vládnutí,

•

ztráta biodiversity,

•

populační růst a migrování obyvatelstva,

•

změna sociálních hodnot,

•

odstraňování odpadků,

•

znečištění ovzduší. [42]

2. Pro účely této práce jsem vybral 10 nejzávažnějších (uvedeny v sestupném pořadí dle důležitosti).

9

3. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Z pohledu zaměření této práce je zajímavé, že na 23. místě se umístily informační technologie. Za rozporuplné pokládám až 28. místo genetického inženýrství, které společně s nekontrolovaným vývojem v oblasti nanotechnologií a umělé inteligence považuji za jeden z největších současných problémů, s kterými se musí lidstvo v tomto století vypořádat. Silně mně v tomto přesvědčení ovlivnily názory jednoho ze zaklada­ telů firmy Sun Microsystems Bula Joye, který považuje tyto technologie za nebezpečné a žádá o pozastavení bádání v těchto oblastech. Domnívá se totiž, že „vědci dnes nejsou drženi na uzdě hlasem svého svědomí, jejich fascinace oborem převažuje případné vnitřní obavy. Nové, potenciálně zni­ čující technologie, nejsou pod kontrolou vlád, jako tomu je v případě jaderné bomby, ale v rukou korporací, zainteresovaných na zisku. Zájem na finanční návratnosti investic do výzkumu tak vede ke komerční aplikaci postupů, které často nejsou dostatečně ověřeny." [5]3

3. Dle sdělení autora se jedná o poslední verzi publikace uvedené v seznamu literatury na oficiálním zadání této práce.

10

Kapitola 4

Trvale udržitelný rozvoj 4.1

Vymezení pojmu

Trvale udržitelný rozvoj je v posledních několika desetiletích hojně skloňo­ vaný pojem, který byl za dobu své existence mnohokrát definován. Profesor Bedřich Moldan uvádí [27], že ačkoliv se celá koncepce udržitelného rozvoje stále vyvíjí, její klasická definice1 je již po dvacet let neměnná: „Udržitelný rozvoj je rozvoj, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by ohrožoval schopnost příštích generací naplnit jejich vlastní potřeby" A je (s menší úpravou) zakotvena i v českém právním řádu. Konkrétně v zákoně číslo 17/1992 Sb. o životním prostředí. Udržitelný rozvoj stojí na třech pilířích: •

ekologickém,

•

ekonomickém,

•

sociálním.

Je důležité, aby udržitelný rozvoj všechny tyto rozměry splňoval a aby při zachování autonomie každého z nich docházelo k jejich vzájemnému ovlivňování a byla zachována jejich celková harmonie. [27] 4.2

Historie

Ochrana přírody v moderním pojetí se datuje od 60-tých let 19. století, kdy vzniká ekologie. Ochrana životního prostředí má historii mnohem kratší tento termín se začal používat až v 60-tých let století minulého. Významnou roli na probuzení zájmu o životní prostředí sehrála kniha Rachel Carsonové Mlčící jaro, působivě líčící katastrofu způsobenou neuvážlivým používá­ ním DDT. 1. Poprvé byla publikována v zprávě Naše společná budoucnost, kterou vydala Světová komise pro životní prostředí.

11

4. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ

V červnu 1972 se uskutečnila konference ve Stockholmu, kterou svo­ lala OSN a jež znamenala základní mezník v názoru na životní prostředí v celosvětovém měřítku. Výsledkem bylo, že po celém světě došlo k řadě technických opatření, které však nestačily k tomu, aby devastace životního prostředí nadále nerostla. Průlomovým dílem pro odkrytí vztahu mezi hospodářským růstem a ochranou životního prostředí se stala kniha Meze růstu kolektivu autorů pod vedením D. Meadowsové, která přesvědčivě ukázala, že hlavním viní­ kem znečištění je samotný hospodářský růst, který má exponenciální cha­ rakter a bez přijetí drastických opatření ve výsledku způsobí ekologickou katastrofu. Autoři navrhli, aby byl hospodářský růst zastaven, což však ne­ bylo světovou veřejností přijato a začaly se hledat alternativní východiska, neboť základní analýza byla přijata za správnou a alarmující. Rok 1987 byl rokem vydání Naší společné budoucnosti v níž kolektiv autorů pod vedením norské ministerské předsedkyně Gro Harlem Brundtlandové došel k závěru, že se ekonomický rozvoj nesmí zastavit, nýbrž se musí stát trvale udržitelným prostřednictvím své transformace, jejímž jádrem má být snižování ekologické náročnosti technologických postupů. Z důvodu dosažení celosvětového konsensu při praktické realizaci pře­ chodu k trvale udržitelnému rozvoji byla Valným shromážděním OSN svo­ lána na rok 1992 do Ria de Janeiro celosvětová Konference OSN o životním prostředí a rozvoji (tzv. Summit Země). Byl zde přijat Globální strategický plán, který se realizoval v podobě pěti důležitých dokumentů: •

Agenda 21,

•

Deklarace z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji,

•

Úmluva o změně klimatu,

•

Úmluva o ochraně biodiverzity,

•

Zásady obhospodařování lesů.

V druhém z nich je zakotveno několik důležitých principů jak z hlediska prosazování konceptu trvalé udržitelnosti tak i mezinárodního práva: •

princip předběžné opatrnosti,

•

požadavek zahrnout náklady na ochranu životního prostředí do cen výrobků, 12

4. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ

•

povinnost zhodnotit důsledky činností pro životní prostředí ještě dříve, než jsou tyto činnosti zahájeny,

•

povinnost uvědomit jiné státy o mimořádných událostech a předávat informace o aktivitách, jež by mohly životní prostředí jiných států vážným způsobem ohrozit.

Z výše uvedených principů si (pro účely této práce) bližší ozřejmění zaslouží princip předběžné opatrnosti:2 „Státy musí za účelem ochrany životního prostředí přijímat podle svých schopností preventivní přístupy Tam, kde hrozí vážná nebo nenapravitelná škoda, nesmí být nedostatek vědecké jis­ toty zneužit pro odklad účinných opatření, která by mohla zabránit poško­ zení životního prostředí." [27] V následujících letech se téma TUR stalo klíčovým pro mnoho meziná­ rodních konferencí z nichž nejvýznamnějšími byly: •

Zvláštní zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku v červnu 1997 (tzv. Summit Země + 5),

•

Konference členských států Rámcové úmluvy o změně klimatu v Kjóto v roce 1997,

•

Summit tisíciletí v New Yorku v roce 2000,

•

Světový summit o trvale udržitelném rozvoji v Johannesburgu v roce 2002 (tzv. Summit Země 2002). [26], [36]

I díky výše zmíněným aktivitám 3 můžeme být v současnosti „opatrně optimističtí" a to hlavně díky tomu, že se podařilo rozdvojit křivky zátěže prostředí a hospodářského růstu tak, aby mezi nimi neplatila jednoznačná přímá úměra. 4.3

Indikátory trvale udržitelného rozvoje

Při směřování k TUR mají, obdobně jako v mnoha dalších současných oblas­ tech lidské činnosti, zcela zásadní důležitost informace. Indikátory před­ stavují jeden z typů těchto informací. Nejedná se však o jednotlivá data, ale o vyšší úroveň agregace založenou na těchto primárních údajích, jejíž význam spočívá v integraci více faktů do jednoho údaje a vytvoření obrazce 2. Potřeba jeho používání poslední dobou vyvstává obzvláště v kontextu globálního otep­ lování. 3. Jejich výsledky však mohly být jistě mnohem lepší.

13

4. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ

o nějaké skutečnosti. Indikátory vždy něco vyjadřují, samy o sobě nemají smysl, ale pouze v širší souvislosti. Jejich význam spočívá především v tom, že poskytují měřidlo pomocí něhož se dá srovnávat pokrok v nějaké oblasti a posuzovat navrhovaná řešení z různých pohledů. Zjednodušují také složité vědecké statistiky tak, aby byly jasnější a srozumitelnější. [26] Indikátory mohou být buď detailní nebo souhrnné takzvaně agregované. Jistá úroveň agregace 4 je nezbytnou vlastností indikátoru. I málo agrego­ vané indikátory však mohou být důležité, neboť poskytují jednoduchou a jasnou informaci o vybraných klíčových faktorech. Typickým představi­ telem takovýchto indikátorů je míra inflace. U druhé skupiny takzvaných vysoce agregovaných indikátorů se na celkové hodnotě indikátoru podílejí jeho dílčí složky. Výhodou tohoto přístupu je spojení relativně nesouvisejí­ cích faktorů do jednoho výsledného ukazatele. Představitelem této skupiny je například index lidského rozvoje. [23] Pro tuto práci jsou významné indikátory trvale udržitelného rozvoje, jež informují o významných skutečnostech ve vztahu k udržitelnosti rozvoje a kterým je celosvětově věnována velká pozornost a jež jsou důležité jak při ochraně životního prostředí tak, doslova stěžejní, při transformaci směrem k TUR. Jejich význam byl vyzdvižen v Agendě 21, v paragrafu 40.4. [30] Na vývoji indikátorů udržitelného rozvoje se podílí řada mezinárodních institucí. V globálním měřítku je nejvýznamnější Komise OSN pro udržitelný rozvoj. V Evropě hrají prim statistická kancelář EUROSTAT a Evropská agen­ tura pro životní prostředí v Kodani. Na základě podrobné analýzy mezinárodních vzorů byl také navržen a vydán souhrn indikátorů udržitelného rozvoje pro Českou republiku, které se dají nalézt v [23]. Jejich základní rozdělení je podle tří pilířů TUR a v rámci nich se rozdělují na další podkategorie, které obsahují každá 1-5 vlastních indikátorů. 5 [23]

4. Jak již bylo ostatně řečeno výše. 5. Environmentálni stopa však mezi nimi chybí. 14

Kapitola 5

Environmentálni stopa 5.1

Vymezení základních pojmů

Environmentálni stopa1 je vysoce agregovaný indikátor trvale udržitel­ ného rozvoje, jehož účelem je ohodnotit, kolik ekologicky produktivního prostoru je pro danou entitu (například jednotlivce, město, region, stát, svě­ tadíl, lidskou společnost, ale také most, dopravu, noviny aj.) potřeba k vy­ produkování zdrojů, které spotřebuje a absorpci znečištění, které vytváří a to za použití běžných technologií. Bývá vyjádřena v globálních hektarech (gha). [7], [31] Ekologicky produktivní prostor jsou oblasti souší a vodních ekosys­ témů (jak mořských tak vnitrozemních) s výraznou fotosyntetickou aktivi­ tou a akumulací biomasy Nejsou do něj započítány neproduktívni oblasti jako volné oceány, pouště a oblasti s produkcí biomasy, které nemůžou být lidmi z různých důvodů využívány. Globální hektar představuje jeden hektar ekologicky produktivního prostoru s globálně průměrnou produktivitou, který může být (kvůli me­ zinárodnímu obchodu a rozptylování odpadů) fyzicky situován kdekoli na Zemi. [7] Biologická kapacita vyjadřuje celkovou biologickou produktivitu eko­ logicky produktivního prostoru v rámci určitého celku (například státu či celé planety). [31] 5.2

Historický vývoj

Koncept ekologické stopy a metoda jíž se počítá byly vyvinuty jako dizer­ tační práce Mathisem Wackernagelem pod vedením Williama Reese na Uni­ verzitě ve Vancouveru v letech 1990-1994. První akademické uveřejnění 1. William Rees použil k jednoduchému ozřejmění významu ES velmi zdařilou a mnohokrát citovanou metaforu, která je pro základní vysvětlení pojmu ES pravděpodobně dostačující: „Představte si ekonomiku jako veliké zvíře. Jak velkou pastvinu potřebujeme, abychom toto zvíře uživili? Ekologická stopa je právě plocha této pastviny." [24]

15

5. ENVIRONMENTÁLNI STOPA

konceptu se konalo v roce 1992. Začátkem roku 1996 publikovali Rees a Wackernagel stěžejní knihu o environmentálni stopě - Our Ecological Foot­ print: Reducing Human Impact on the Earth. ES je dnes po celém světě široce používaným indikátorem udržitelného rozvoje a Mathis Wackernagel se dodnes velmi aktivně podílí na jejím vývoji v rámci organizace Global Fo­ otprint Network, která má dnes při jejím vývoji hlavní slovo a hlavní měrou se podílí na vytváření jejich standardů, jež se začínají od roku 2006 objevo­ vat na webu www.footprintstandards.org a které jsou velmi potřebné, neboť celosvětově existuje mnoho různých metod výpočtu. [47] 5.3

Způsob výpočtu

Pro výpočet ekologické stopy jsou důležité tři předpoklady: 1.

Lze relativně přesně kvantifikovat většinu přírodních zdrojů, které lidská společnost spotřebovává a většinu odpadů, které produkuje.

2.

Většinu těchto zdrojů a odpadů je možné převést na plochu ekologicky produktivního prostoru, která je schopna tyto zdroje vyprodukovat a odpady vstřebat.

3.

Jednotlivé dílčí plochy mohou být vyjádřeny ve stejných jednotkách (globálních hektarech), a to prostřednictvím převedení původních hektarů s různou produkcí biomasy na odpovídající plochu s globálně průměrnou produktivitou.

Při vlastním výpočtu environmentálni stopy lze postupovat jedním ze dvou způsobů. První z nich zkoumá zdroje vyčerpané z přírody, ze kterých se vy­ rábějí spotřební komodity, druhý vychází z jednotlivých kategorií spotřeby. Způsoby jsou trochu odlišné proto, že na různých úrovních jsou dostupná jinak podrobná data. Při výpočtu se používá jen jeden z přístupů nebo se oba kombinují 2 . Obvykle záleží i na tom, pro jaký typ entity ES počítáme. Pro celé země bývá vhodnější použít metodu zaměřenou na zdroje, u odhadu stopy jednotlivce je vhodnější se koncentrovat na jeho spotřebu, ze které se dále odvodí množství zdrojů, které byly použity na její zajištění. [31], [10] Jak již bylo naznačeno výše - vlastních algoritmů výpočtu existuje velmi mnoho, neliší se jen tím pro jaké typy entit jsou určeny a který ze způsobů výpočtu je použit, ale také datovou bází (která bývá značně odlišná na­ příklad pro různé země) a detaily algoritmu, které si jedinci či organizace, 2. Což je i případ výpočtu ES občana České republiky realizovaný v praktické části této práce.

16

5. ENVIRONMENTÁLNI STOPA

kteří se výpočtem ES zabývají, značně přizpůsobují (v případě algoritmů) či používají odlišné (v případě datových bází). Pro výpočet ES nejautoritativnějším zdrojem jsou materiály Global Footprint Network [38], které sice obsahují detailní statistiky, avšak vlastní implementace algoritmu a datová báze jsou zpoplatněny a licenční podmínky jsou velmi restriktivní 3 . 5.4

Statistické údaje

Výhodou ekologické stopy je, že jí můžeme porovnávat s biologickou ka­ pacitou a odpovědět tak na základní otázku, zda-li je náš současný způsob života trvale udržitelný, neboli zda-li je naše biologická kapacita dostačující, aby pokryla naší spotřebu zdrojů a asimilovala odpady. Bohužel již cca od roku 1988 je odpověď 4 na tuto otázku záporná. 4.00 3.50 E 3.00 o ví

g 2.50 & | 2.00 m 1

1.50

.S

§

1.00 0.50 0.00

í?

Nľ

Ekostopa Biokapacita —\—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—i—r

^ Ké ^ ^ # ^ ,# # # ^ ,# ^ ^ Obrázek 5.1: Celosvětová ES a biologická kapacita [31]

Dle nejnovější zprávy Living Planet Report 2006 ([34]) byla v roce 20035 3. Například nejlevnější licence použitelná při implementaci výpočtu ES občana ČR by vyšla na jeden rok na 300 eur. [38] 4. Dle statistik Global Footprint Network. 5. Získání všech podkladových dat nějaký čas trvá, proto jsou nejnovějšími údaje za rok

17

5. ENVIRONMENTÁLNI STOPA

dostupná biologická kapacita na obyvatele naší planety 1,78 globálních hek­ tarů, avšak průměrná ES na člověka čítala 2,23 gha. Environmentálni stopy jednotlivých instancí entit se mezi sebou mohou značně lišit. Názorně je to vidět u roční ES na jednoho obyvatele státu. Pět zemí s největší ES na obyvatele (v gha): 1.

Spojené arabské emiráty (11,9),

2.

Spojené státy americké (9,6),

3.

Finsko (7,6),

4.

Kanada (7,6),

5.

Kuvajt (7,3).

Pět zemí s nejmenší ES na obyvatele (v gha): 1.

Afganistan (0,1),

2.

Somálsko (0,4),

3.

Bangladéš, (0,5)

4.

Malawi (0,6),

5.

Haiti (0,6).

Pro zajímavost Česká republika se řadí k zemím s nadprůměrným zatížením životního prostředí, její ES na obyvatele je 4,96 gha, což nás v celosvětovém měřítku řadí na nelichotivé 20. místo. [34] 5.5

Hodnocení environmentálni stopy

Hlavní přednosti vyplývají z předchozího textu, zaměřme se proto nyní na její nejzávažnější nedostatky: •

Sběr všech potřebných podkladových dat a jejich analýza jsou velmi náročné a výsledky bývají proto k dispozici až se značným zpožděním.

2003. 6. Vzhledem k dlouhodobému trendu a tomu, že nejčerstvější údaje jsou za rok 2003, dá se předpokládat, že to nyní již bude více.

18

5. ENVIRONMENTÁLNI STOPA

•

Metoda ekologické stopy má vzhledem k oblasti působnosti, kterou se snaží jednoduchou cestou obsáhnout, řadu zjednodušujících omezení a nepřesností.

•

ES nebere do úvahy spotřebu sloučenin nebo aktivit, které nejsou a nemohou být udržitelné.

•

ES nebere v úvahu hustotu osídlení.

I přes tyto nedokonalosti je environmentálni stopa založena na datech, která zachycují situaci v hlavních oblastech spotřeby a je tudíž dostatečná k vy­ volání veřejné debaty o našem překračování přírodních limitů, což je jejím hlavním účelem. Je skvělým nástrojem osvětlujícím lidskou závislost na přírodních ekosystémech a může být využita v mnoha situacích, kdy ji lze použít k odhalení souvislostí mezi přírodními zdroji a ekonomickým roz­ vojem. Po odstranění některých nedostatků 7 se dá očekávat, že ES bude v budoucnu použitelná i pro politické rozhodování a plánování. [47], [10]

7. Na kterých se v současnosti v rámci standardizačního procesu a řady diskuzí intenzivně pracuje.

19

CAST II ANALÝZA VLIVU INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI A INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A JEJICH SOUVISLOST S TRVALE UDRŽITELNÝM ROZVOJEM

Kapitola 6

Úvod do problematiky V souvislosti s nástupem informační společnosti se po celém světě obje­ vuje bezpočet vizí budoucího vývoje. Na jednom pólu stojí apokalyptické scénáře, často spojené s religiózními či spirituálními motivy Na druhém pak výhledy ráje na Zemi, podmíněného technologickým pokrokem, kdy nebudou žádní lidé chudí ani hladoví. Odhadovat budoucnost je samozřejmě velmi ošemetné, ale i na základě názorů mnoha odborníků se domnívám, že se v budoucnu budeme blížit spíše druhému z pólů. Nedomnívám se však, že to bude přibližování se (i v historickém kontextu lidské společnosti plné válek a zbytečného utrpení) bezbolestné, ani, že je možné všechny problémy vyřešit neregulovaným trhem, jak se domnívají mnozí liberálové. Budoucnost vidím v důsledně prosazovaném konceptu trvale udržitelného rozvoje, podmíněném důklad­ ným pochopením nejzávažnějších aktuálních problémů lidstva a vlivů, které na ně působí, k nimž již dnes ICT dozajista patří a jejichž vliv se bude do budoucna ještě výrazně zvětšovat (především v rozvojových zemích, kde především přímé vlivy ještě dnes nejsou tak výrazné, jak je tomu ve vyspě­ lých státech). Jednoznačně hodnotit přínos jednotlivých aspektů informační společ­ nosti, vzhledem k ochraně životního prostředí a naplňování konceptu tr­ vale udržitelného rozvoje, je v mnoha případech nemožné, neboť obvykle s sebou nesou jak pozitivní tak negativní dopady. Dělení jednotlivých vlivů 1 v následujících dvou kapitolách není proto zcela jednoznačné (jedná se tedy o rozdělení podle převládajícího dopadu) a už vůbec ne definitivní. Dá se předpokládat, že jak se bude celospolečenské (a obzvláště politické) pově­ domí o těchto problémech zvětšovat a začnou se přijímat zásadní opatření, tak se i hodnocení některých jevů bude měnit (to nejvíc očekávám u vlivu ICT na spotřebu papíru). Je zajímavé, že při hodnocení velkého množství jednotlivých dopadů 1. Chtěl bych zdůraznit, že se nejedná pouze o přímé vlivy na životní prostředí, ale také o vlivy na další dva pilíře TUR (tj. ekonomický a sociální) a vlivy nepřímé.

21

6. ÚVOD DO PROBLEMATIKY

ICT se v obecné rovině jedná o střet dvou proti sobě jdoucích tendencí, které ICT současně posilují a urychlují. Jsou jimi na straně jedné úsporná dematerializace a na straně druhé pohánění spotřebního růstu. V souhrnu se dá hodnotit vliv informačních a komunikačních technologií (včetně Internetu) jak na životní prostředí tak na koncept trvale udržitel­ ného rozvoje spíše pozitivně. Naším úkolem jakožto lidstva je, abychom do budoucna tuto tendenci ještě výrazným způsobem posílili a to nejprve po­ mocí důkladného pochopení pozitiv a negativ dílčích dopadů jednotlivých technologií, jejich významů a vzájemných souvislostí a následně pak přije­ tím, dodržováním a vyhodnocováním opatření. Pravděpodobně jen tak se nám podaří dosáhnout situace, kdy bude informační společnost v souladu s konceptem trvale udržitelné budoucnosti.

22

Kapitola 7 Pozitivní vlivy 7.1

Doprava

Doprava je jedním z nejhorších znečišťovatelů životního prostředí. Přede­ vším ve velkých městech a kolem hlavních silničních tepen je vzduch často přímo nedýchatelný a o emisích skleníkových plynů ani nemluvě. Ve vy­ spělých státech jsme alespoň byli úspěšní v boji s olovnatým benzínem. To v rozvojových státech ještě stále neplatí a tak milióny dětí po celém světě mají následkem používání olovnatého benzínu poškozené mozky, což se projevuje průměrnou ztrátou IQ až o několik bodů. Velký vliv ve velkoměs­ tech třetího světa má doprava i na úmrtnost. Boj s automobilismem má ve světě mnoho různých podob, od restrik­ tivních zákazů vjezdu automobilů (ať už všech či jen některých druhů) do nejvíce postižených oblastí (obvykle částí měst) buď vůbec nebo jen v někte­ rých dnech, přes snižování spotřeby a emisí až po podporu alternativních druhů dopravy (veřejná doprava, cyklistika). Jako nejlepší se jeví vytvořit takové podmínky, aby používání automobilů bylo pro obyvatele co nejméně potřebné a jejich cesty byly, co se týká dopadů na životní prostředí, co nejvíce optimalizované. K tomu se zdá, že by ICT mohly výraznou měrou přispět. V tomto ohledu se nejvíce hovoří o teleworkingu, jakožto jedné z nejvý­ značnějších charakteristik informační společnosti. Jedná se o práci na dálku s využitím počítačových sítí, což má zaměstnancům umožnit omezit své cesty do práce a pracovat buď přímo z domu nebo formou vzdálené (ně­ kdy i sdílené) kanceláře, či kombinováním klasického dojíždění do práce (například v některé dny) s prací z domu. Pozoruhodné přitom je, že práce přímo z domácnosti se v dnešním světě takřka nevyskytuje, populární jsou naopak různé formy vzdálených kance­ láří (do nich počítáme například i call-centra). Osobně jsem dosti skeptický i k přílišnému budoucímu nárůstu pracujících přímo a bezvýhradně z domác­ ností, neboťse domnívám, že je jen málo lidí, kteří jsou ochotni dlouhodobě snášet takovouto sociální izolaci. Dokonce znám několik lidí, kteří na stá­ lou práci z domu přistoupili netuše nic zlého a po cca roce museli změnit 23

7. POZITIVNÍ VLIVY

místo, neboťnebyli schopni svou izolovanost psychicky zvládat a to přesto, že měli kolem sebe fungující rodinné zázemí a řadu volno-časových akti­ vit. Budoucnost proto spatřuji právě spíš ve vzdálených kancelářích s více zaměstnanci či kombinovaných formách teleworkingu. Různé průzkumy ukazují, že snížení osobní dopravy u teleworkerů je přibližně 30 % a k určitému snížení dochází i u jejich rodinných příslušníků. Tento pokles není tak výrazný jak by mohl leckdo po prvním zamyšlení očekávat, jednak svou roli hraje výše zmíněný fakt, že teleworkerů pra­ cujících výhradně z domácnosti je málo a také skutečnost, že teleworkeři podnikají větší množství kratších cest do svého okolí (na nákup, na poštu, do banky, pro děti do školy a podobně), které by jako lidé pracující kla­ sickým způsobem spojovali ve větší míře s cestou do práce. Toto zvýšené množství kratších cest způsobuje, že pokles emisí není tak výrazný jako u snížení osobní dopravy, neboťk největším únikům dochází při startování a po dlouhé době stání. Teleshopping alias on-line nákupy v sobě skrývají výrazný potenciál na snížení dopravního zatížení. Díky Internetu si může zákazník vybrat zboží přesně podle svých představ, absence reálného kontaktu s výrobkem bývá nahrazena lepším informačním servisem (Ten může být lepší například i s ohledem na dopad výrobku na životní prostředí, neboťze stránek prodejce můžeme bleskurychle doputovat na web zabývající se látkami, které jsou ve výrobku obsaženy, a jejich vlivu na životní prostředí.) a větším výběrem. Díky Internetu můžeme snadno sehnat i výrobky, které nepodléhají masové spotřebě, u nichž by se běžnému prodávajícímu nevyplatilo mít je na skladě či přímo v obchodě, kde musí obvykle platit větší nájmy než-li internetové obchody (jejichž sklady mohou být fyzicky umístěny i v méně lukrativních lokalitách). Takovýto způsob nakupování snižuje jednak potřebu zákazníků cestovat do obchodů a do jisté míry i množství přepravy výrobků od výrobce ke koncovému prodejci. Na druhou stranu však má s ohledem na dopravu i své nedostatky. Tím hlavním je výrazné zvýšení dodávkové přepravy, které však není tak výrazné jako snížení individuální dopravy zákazníků do supermarketů, protože přepravní společnosti mívají jednak dobrou logistiku a také po­ užívají efektivnější dopravní prostředky s velkými nákladovými prostory a současným rozvozem mnoha různých výrobků k zákazníkům. Dalším negativním dopadem na životní prostředí je, že díky jednodušší možnosti sehnat ten správný výrobek, mají lidé tendenci kupovat více věcí a více tak životní prostředí zatěžovat. Tento tlak na spotřebu však má také svůj protipól a to díky tomu, že lidé mají při větší míře on-line nakupování vyšší tendenci nepodléhat reklamám a nekupovat tak věci, které vlastně vůbec 24

7. POZITIVNÍ VLIVY

nepotřebují, čímž se spotřeba naopak snižuje. Jinou oblastí, díky které by v budoucnu mohlo dojít k ještě výrazněj­ ším dopravním úsporám je elektronická komunikace. Nejvýrazněji se tato šance na budoucí výrazné úspory projevuje v mezikontinentálních videokonf erencích, neboťzatímco „environmentálni zátěž průměrné zaoceánské cesty jedné osoby odpovídá 1 tuně, pak jedna šestihodinová videokonference stojí zhruba 10 kg na jednoho účastníka" [18]. Zatím však úspory v dopravě způsobené elektronickou komunikací nejsou zdaleka takové jaké by mohly v budoucnu být, naději na v tomto ohledu lepší budoucnost nám dávají dvě skutečnosti: 1.

S rostoucí konektivitou a levnějšími telekomunikačními službami se bude zvyšovat dostupnost videokonferencí s vysokou kvalitou obrazu a bude tak klesat potřeba jednání s fyzickou účastí jednajících.

2.

Se zvětšující se ekologickou krizí, tenčícími se zásobami fosilních pa­ liv a celosvětově větším environmentálním cítěním bude růst tlak na zohlednění dopadů dopravy na životní prostředí, který se promítne do cen přepravních služeb.

Proti tomu budou stát dva faktory, které se do značné míry projevují již dnes: 1.

Díky elektronickým způsobům komunikace spolu mohou často ko­ munikovat lidé u nichž by to dříve bylo obtížné, díky tomu se mezi nimi vytvářejí a prohlubují sociální vazby, které by jinak buď ani ne­ vznikly nebo by nebyly tak silné. Což má ve výsledku za následek, že se tito lidé mají tendenci začít navštěvovat nebo navštěvovat častěji.

2.

Kvůli celosvětové globalizaci, která je ICT podmíněna, jsou lidé stále více „nuceni" (například v práci) komunikovat a fyzicky se setkávat s lidmi, kteří jsou jim svým bydlištěm geograficky velmi vzdáleni.

[18], [6] 7.2

Informovanost

Informovanost v oblasti environmentalistiky a TUR je podobně jako u jiných problémů základním předpokladem fungování demokratické společnosti. Základní úlohu zde sehrává Internet jakožto svobodné médium, které může sloužit pro podporu a rozvoj ekologicky čistšího průmyslu. Tato podpora a rozvoj je, a ještě ve větší míře v budoucnu nejspíš bude, rozvíjen pomocí legislativy a institucí jednotlivých zemí a nadnárodních 25

7. POZITIVNÍ VLIVY

společenství (např. EU). Již delší dobu (v EU od roku 1990, v ČR od roku 1998) platí ve vyspělých státech zákony, které garantují svobodný přístup k environmentálni m informacím. Očekávám, že v horizontu 10-15 let bude běžné, že lidé budou v rámci svých rozhodovacích procesů ve velké míře zohledňovat jak dopady vý­ robků na životní prostředí tak vztah, jaký k němu mají výrobci či doda­ vatelé služeb, které využívají. Pro získávání informací o environmentálních dopadech výrobků, či chování nejrůznějších subjektů, budou hrát ještě větší roli, než-li je tomu dnes, internetové zdroje. Ty mohou například nabídnout přehled výrobků a firem, které obdržely ekoznačku či jiné ocenění za jejich podnikání v oblasti životního prostředí. Velký význam mají již dnes ná­ stroje jako Pollutant Release and Transfer Register (PRTR), evidující kaž­ doroční emise od jednotlivých firem do prostředí. Zveřejňování takovýchto dat slouží jednak jako pozitivní propagace ekologicky se chovajících společ­ ností, druhák jako zviditelnění poškozovatelů životního prostředí, jejichž chování může být i důvodem pro vyhlášení bojkotu ze strany spotřebitelů. Obzvláště významné jsou informace o ekologickém chování nadnárod­ ních společností, které mají v globalizované ekonomice stále větší význam a jež často porušují ekologické standardy v méně rozvinutých zemích. Vy­ užívají přitom skutečnosti, že v méně rozvinutých zemích nejsou pod tak přísnou kontrolou a spotřebitelé, kteří by na jejich chování mohli pro ně nepříjemným způsobem reagovat, jsou o jejich nešetrném jednání vůči pří­ rodě málo informováni a navíc se jich bezprostředně většinou netýká. [6], [18] Lepší informovanost populace, zapříčiněná ICT, se ve vztahu k život­ nímu prostředí a TUR projevuje i v mnoha dalších oblastech. Počínaje napří­ klad možností dopátrat se pravdivých informací o důležitých problémech jak celospolečenského tak i osobního rázu, přes lépe fungující krizové řízení až po inteligentní dopravní systémy či elektronické navigační systémy. Inteligentní dopravní systémy mají za úkol regulovat chaotický do­ pravní systém na takový, který se dynamicky přizpůsobuje aktuální do­ pravní situaci. Prostřednictvím prvků umělé inteligence a soustavy senzorů sledují momentální hustotu provozu, stav komunikací či aktuální uzavírky a pomocí na dálku řízených semaforů optimalizují dopravní toky a informují účastníky provozu o aktuální situaci pomocí sdělovacích a telekomunikač­ ních prostředků. Elektronické navigační systémy, které v našich zeměpisných šířkách momentálně zažívají velký rozmach, umožňují pohodlné sledování a vyhle­ dávání optimalizované trasy. Nahrazují tak cestovní mapy, které se ještě do

26

7. POZITIVNÍ VLIVY

nedávné doby k navigačním účelům na cestách téměř výhradně používaly Elektronické navigační systémy fungují na základě několika technologií, které mají společný princip. Pohyb dopravního prostředku je monitoro­ ván elektronickým zařízením, jež uživatele informuje o aktuální poloze a navrhuje (s ohledem na zvolená kritéria) optimální trasu pro pokračování v jízdě. Přínosem obou těchto výše zmíněných systémů s ohledem k životnímu prostředí je, že díky volbě efektivnější trasy se obvykle snižuje znečištění ovzduší výfukovými plyny a spotřeba paliva. [36] 7.3

Zaměstnanost

Hlavní změnou, kterou informační společnost v oblasti zaměstnanosti při­ náší je zmenšování počtu zaměstnanců v tradičních odvětvích průmyslu a jejich přesun do oblasti služeb. K této změně však dochází především ve vyspělých státech, neboťv rozvojových zemích se jednak ještě dnes o infor­ mační společnosti hovořit nedá a také díky levné pracovní síle není tlak na náhradu těchto pracovníku tak velký. Automatizované montážní linky, je­ jichž nasazování je zásadním způsobem odpovědné za úbytek zaměstnanců v průmyslu, bývají totiž velmi drahé. Za hlavní pozitivum výše uvedeného trendu považuji, že díky větší moci informací a zvyšujícím se nárokům na kvalifikaci zaměstnanců roste význam vzdělání a následně pak vzdělání populace samotné. V průměru méně fyzicky náročná zaměstnání jsou taktéž důležitým přínosem. Další významnou změnou je rostoucí podíl teleworkingu. V souvislosti se zaměstnaností má jak svá pozitiva, tak i negativa. K výhodám patří: •

Zvýšení výkonnosti některých zaměstnanců díky příjemnějšímu do­ mácímu prostředí,

•

snížení dopravní zátěže,

•

úspora času, který by musel být věnován dojíždění do práce,

•

lepší možnost časového rozvržení pracovní doby v rámci dne s ohle­ dem na biorytmus zaměstnance,

•

lepší možnost kombinování výkonu zaměstnání s jinými aktivitami (rodinné povinnosti, koníčky), 27

7. POZITIVNÍ VLIVY

•

úspora nákladů na zajištění chodu pracoviště.

Stinné stránky představují: •

Sociální izolace zaměstnanců,

•

riziko propadání workoholismu,

•

potřeba větší sebekázně zaměstnance,

•

potřeba vyšší důvěry zaměstnavatele.

7.4

Lidské zdraví

Používání ICT (především počítačů) přináší řadu zdravotních problémů, které jsou klasifikovatelné jako nemoci či (často pracovní) úrazy. Nepří­ jemné je, že tyto obtíže obyčejně vyvstávají způsobem, který bývá na první pohled absurdní, což přispívá k tomu, že bývají často podceňovány. Mohou nabývat podoby velmi vážných postižení, která jsou obtížně a zdlouhavě léčitelná a často způsobují nutnost změny vykonávané práce, buď dočasně nebo v některých výjimečných případech i trvale. Nárůst těchto zdravotních obtíží je stále velký a jejich souvislost s používáním ICT již obecně přijímaná, i když je nutno přiznat, že ne u všech stejně. Tento stav však ještě před nedávném (cca 15 lety) neplatil. Problémem bylo, že malá bezprostřední souvislost jednotlivých obtíží s prací s ICT (tehdy téměř výhradně počítači) a jejich často dlouhá expoziční doba zapříčiňovaly, že dlouhou dobu trvalo, než se podařilo najít jejich příčinu a následně ji obhájit v odborném světě. S tím jak stoupá povědomí o této problematice a díky stále většímu vy­ užívání ICT roste počet zaměstnavatelů, kteří dodržují přísnější zdravotní normy, dohlížejí na správnou ergonomii počítačových pracovišťa vyžadují po zaměstnancích, aby dodržovali hygienu 1 práce s ICT. Jejich motivace je převážně finanční, ztráty způsobené počítačovými nemocemi z povolání jdou jen ve Spojených státech do mnoha desítek miliard dolarů [19]. Finanční újmy zaměstnavatelů jsou způsobené: •

pracovními neschopnostmi zaměstnanců,

•

náklady na léčbu, které musí zaměstnavatelé platit (obvykle nepřímo skrze daňový systém),

1. Tj. chovali se tak, aby snižovali pravděpodobnost onemocnění či úrazu.

28

7. POZITIVNÍ VLIVY

•

přechodem špatně nahraditelných pracovníků díky jejich zdravotním obtížím na jiné druhy práce,

•

snížením pracovní výkonnosti zaměstnanců při zdravotních obtížích,

•

kompenzacemi pracovníků za zdravotní potíže způsobené nespráv­ ným používáním ICT.

Z konkrétních objektivně zjistitelných zdravotních obtíží jsou nejčastěji se vyskytující ty, které se souhrnně označují jako RSI (Repetition Strain In­ juries). Jedná se o zdravotní problémy, jenž jsou vyvolány opakovanými drobnými pohyby, nevhodnou polohou těla nebo dlouhodobým svalovým napětím a opakovaným poškozením tkání v kloubech a kolem nich. Způ­ sobují poškození svalů, nervů, šlach a dalších tkání, které jsou vystaveny přílišné zátěži. Některé projevy RSI odeznívají přes noc a lze se jich v této formě úplně zbavit. Neléčené problémy však nemusejí být odstranitelné ani po dlouho trvající léčbě a dokonce mohou znemožnit i vykonávání těch nejlehčích domácích prací. [15] Mezi další hlavní zdravotní potíže vyvolávané počítači patří: •

poškození bederní páteře,

•

záněty bederních svalů,

•

křečové žíly,

•

nemoci očí,

•

psychosomatické nemoci. [19]

Ochranou před výraznými negativními projevy ICT na zdraví je důsledná prevence, jejímiž hlavními zásadami jsou: •

ergonomická úprava pracoviště,

•

vhodná organizace práce s 5-10 minutovou přestávkou nejméně jed­ nou za 2 hodiny,

•

maximálně 6 hodin práce s ICT denně,

•

střídání různých typů činností vykonávaných na pracovišti (kláves­ nice, myš, papír),

•

správné držení těla, 29

7. POZITIVNÍ VLIVY

•

lékařské preventivní prohlídky,

•

práce s ergonomicky navrženým software,

•

kompenzační cvičení,

•

pravidelná fyzická aktivita (např. rekreační sport).

[19], [11] Informační a komunikační technologie však nepřinášejí pouze zdravotní problémy, ale díky lepší komunikaci, snadnější dostupnosti informací a lep­ ším zdravotnickým přístrojům zásadní měrou přispívají k lepší zdravotní péči a tím prodlužování očekávané délky života lidí. Tím jejich přínos více než-li vyrovnává zdravotní obtíže, které přináší. Navíc s nástupem infor­ mační společnosti sice roste počet lidí postižených nemocemi a úrazy, které ICT způsobují, avšak počet nemocí jako takových se téměř nezvětšuje, za­ tímco naše znalosti, jak se nejen jim, ale i dalším zdravotním obtížím bránit a jak je léčit, ano. Díky čemuž očekávám, že rozdíl mezi pozitivy a negativy, které ICT s ohledem na lidské zdraví přináší, se bude ještě zvětšovat.

30

Kapitola 8

Negativní vlivy 8.1

Energie

Analytická společnost Gartner spočítala a nedávno zveřejnila, že „infor­ mační technologie mohou za dvě procenta celosvětových emisí oxidu uhli­ čitého, to je srovnatelné s leteckým průmyslem" 1 [25]. Analytici se taktéž domnívají, že škodlivý vliv informačních technolo­ gií na životní prostředí se bude muset zásadně změnit a že výrobci, kteří nedokážou snížit emise se můžou dostat do vážných problémů, protože na ně budou působit finanční, environmentálni i legislativní tlaky. Hlavním důvodem ke změně bude, že spotřebitelé se již v příštích třech letech bu­ dou o problematiku emisí způsobených ICT zajímat mnohem více, než-li doposud, protože se budou více zajímat o problémy související s ochranou životního prostředí a budou lépe informování jak o problémech souvisejí­ cích se změnou klimatu, tak i o dopadech ICT na životní prostředí. [25] Negativní vliv ICT na spotřebu energie se bohužel nedaří zmírnit ani rostoucím počtem teleworkerů. Průzkumy totiž ukazují, že na jedné straně sice u lidí pracujících výhradně z domu se daří snížit spotřebu energie v pracovním procesu přibližně na polovinu 2 , na druhé však pro ty (a těch je mnohem víc), pro které musí být připraveno zázemí jak v kanceláři, tak doma celková spotřeba energie roste. [6] 8.2

Spotřeba materiálů a surovin

K pozitivním dopadům ICT na životní prostředí se často řadí úspora papíru. Předpovědi z osmdesátých let dokonce hovořily o tzv. paperless society. Bo­ hužel se ukazuje, že tato očekávání se nejenže nedaří naplnit, ale spotřeba papíru naopak jak v celosvětovém kontextu tak i v České republice neustále roste. 1. Jedná se jak o emise vzniklé při provozu tak i návrhu, výrobě a distribuci. 2. Konkrétně ve Velké Británii a Spojených státech z cca 2000 kWh na 1000 kWh na zaměst­ nance a rok.

31

8. NEGATIVNÍ VLIVY

Světová spotřeba papíru se od roku 1913 zvýšila sedmnáctkrát, zatímco populace pouze čtyřnásobně. K největšímu nárůstu spotřeby došlo v po­ sledních třiceti letech a to z roční spotřeby 25 kg na osobu v roce 1960 na 45 kg v roce 1990. Nerovnoměrnou spotřebu papíru napříč státy podtrhává fakt, že Spojené státy a Japonsko spotřebují zhruba tři čtvrtiny celosvětoví produkce. [4] Spotřeba papíru na hlavu se v posledních letech výrazně zvyšuje i v České republice [16]: Rok 2004 2005 2006

Spotřeba (kg/osoba) 129,7 133,3 143,3

Meziroční nárůst (%) 3 7,5

Navíc se očekává, že globální spotřeba papíru nadále poroste. Například do roku 2010 by mělo dojít k 70-80 % zvýšení ve srovnání s rokem 1990. K největšímu navýšení spotřeby papíru dochází v Severní Americe, západní Evropě a asijském Tichomoří. Je tedy vidět, že zeměmi, které jednak spotřebují nejvíce papíru a zároveň je u nich růst spotřeby největší, jsou země s nejvyspělejší úrovní informační infrastruktury, což je v rozporu jak s vizí společnosti nepoužívající papír, tak to i silně zpochybňuje naděje na výrazné úspory papíru, které by s sebou informatizace měla přinést. [4] Přitom průmysl výroby papíru nepoškozuje životní prostředí pouze těž­ bou dřeva, ale produkuje také velká množství pevných, plynných a kapal­ ných odpadů a způsobuje klimatické změny (po chemickém a ocelářském průmyslu je třetím největším producentem skleníkových plynů). Papírny používají při výrobě také pitnou nebo užitkovou vodu, energii a další látky. Papírenský průmysl může produkovat i takové toxické látky jako jsou dioxiny. [17] Skutečnost, že se používání ICT nepromítá do poklesu spotřeby papíru, nýbrž snížení spotřeby v jedné oblasti je více než vykompenzováno zvýše­ ním používání v jiné, má tři hlavní příčiny: 1.

Nebývalý nárůst zaznamenává spotřeba kancelářského papíru. Roz­ šíření tiskáren a kopírek, snadnost individuálního tisku a levnost kan­ celářského papíru způsobují, že si lidé tisknou příliš mnoho elektro­ nických dokumentů.

2.

Díky výpočetní technice vzniká mnoho písemností, které by bez jejich existence vůbec nebyly napsány. 32

8. NEGATIVNÍ VLIVY

3.

Bez existence ICT by nemohlo dojít k takovému růstu počtu tištěných periodik, novin a knižních publikací, jako je tomu v posledních při­ bližně dvaceti letech, kdy je publikační činnost jak snadnější tak i méně nákladná.

Pro zlepšení situace je potřeba především výrazně snížit spotřebu kancelář­ ského papíru. K tomu je třeba buď dostatečně silné environmentálni uvědo­ mění anebo motivace. Změna prvého z nich je dlouhodobý proces, v němž hrají zásadní roli environmentálni vzdělávání a bohužel i zhoršující se envi­ ronmentálni situace. Motivovat lidi k šetrnějšímu používání kancelářského papíru by bylo nejlepší výrazným promítnutím dopadů výroby papíru na životní prostředí do jeho ceny, které by tisk elektronických dokumentů vý­ razně omezilo. Pokud by papír byl výrazně dražší než je tomu nyní (do jeho ceny by se mimo jiné ve větší míře započetly dopady emisí na prostředí, spotřeba energie, dřeva a ničení lesních ekosystémů kácením deštných pra­ lesů), byla by motivace k jeho úsporám a výhradní digitalizaci mnohem silnější. To by s sebou ale rovněž přineslo mnohá společenská rizika. Napří­ klad zdražení knih by se projevilo poklesem čtení, ekonomickými problémy knihoven a zhoršením úrovně vzdělanosti především v rozvojových státech. Určitým řešením by bylo zdražit pouze papír do tiskáren a kopírek a to ještě pouze v zemích s jeho největší spotřebou. [4] Myslím si však, že posledně zmíněné řešení není v současnosti bohu­ žel politicky průchodné. Snad za několik (možná desítek) let, kdy bude environmentálni uvědomění a celospolečenský tlak na ochranu životního prostředí ve světě pravděpodobně daleko větší než-li je tomu dnes. Otázkou je, zda-li to v té době bude ještě vůbec aktuální. Je totiž možné, že se celou problematiku rostoucí spotřeby papíru podaří vyřešit prostřednictvím ná­ hrady klasického papíru papírem elektronickým. Toto řešení by bylo dobré i z toho důvodu, že by bylo ve větším souladu s konceptem TUR3. [12] Používání informačních a komunikačních technologií s sebou v oblasti spotřeby surovin a materiálů nese také materiálovou náročnost výroby ICT zařízení. Například průměrná počítačová sestava (PC, monitor, myš, klá­ vesnice) obsahuje přibližně 3 kg plastů. Elektronické desky obsahují velké množství kovů, především mědi (až 13%) a železa (4%). Další kovy (že­ lezo, zinek) obsahuje skříň PC. V akumulátorech IT zařízení jsou obsaženy nebezpečné sloučeniny (NiCd, NiMH, Lilon). [18]

3. Konkrétně s ideou zachovat rozvoj, prostřednictvím technologií šetrnějších k životnímu prostředí.

33

8. NEGATIVNÍ VLIVY

8.3

Odpady

Nebývalý nárůst elektronických zařízení a jejich velmi rychlé zastarávání s sebou přinášejí problém jak se efektivně vypořádat s elektronickým šro­ tem. Situace je obzvláště palčivá, protože elektronická zařízení jsou vý­ znamným zdrojem nebezpečného odpadu 4 . Částečným řešením jsou repase a recyklace. S těmi jsou však spojeny problémy. Z důvodu vysokých nároků na manuální práci se recyklace většinou vykonávají v zemích s nízkou ce­ nou pracovní síly. Vzhledem k tomu, že většina elektronického šrotu pochází z vyspělých zemí, představuje jeho přeprava na místo (kde je recyklován) další environmentálni zatížení. Problém představuje i značná pestrost ma­ teriálů v elektronických zařízeních, která zvyšuje náklady recyklace. [18] Zvyšování elektronického šrotu způsobuje i teleworking, neboťzatímco některá periferní zařízení mohou být v kancelářích sdílena, tato možnost u výhradních teleworkerů odpadá. V případě kombinovaných teleworkerů většinou dochází jak ke zdvojování periferních zařízení tak i vlastních počí­ tačů. Tento problém je v poslední době částečně utlumen vyšším používá­ ním notebooků jak pro práci na pracovišti tak i doma. Problém s teleworkery je také v tom, že jsou při likvidaci elektronického odpadu odkázáni na lokální možnosti v místě bydliště a navíc jsou při této činnosti hůře kontrolovatelní. Řešením se zdá být zavedení povinnosti za­ městnavatele teleworkera postarat se o odpad pocházející z jeho pracovních aktivit. [6] S dopady nastupující informační společnosti na životní prostředí souvisí spotřebovávání stále většího množství obalových materiálů. E-komerce sice na jedné straně v sobě skrývá potenciál na snížení počtu nákupních center, skladovacích prostor, úspor energie a úbytku dojíždění do supermar­ ketů, ale na druhou stranu díky ní dochází k prudkému nárůstu spotřeby obalových materiálů, které jsou z užitného hlediska výrobku nepotřebné. Názorně se tento jev projevuje u internetových knihkupectví. Je totiž s ohle­ dem na obalový materiál značný rozdíl, pokud máme dopravit řekněme 10 knih v jedné krabici do knihkupectví, odkud si je zákazníci odnesou (často nezabalené) nebo je nejprve dopravit do skladu internetového obchodu a pak každou z nich zvlášť zabalenou (navíc v samostatné krabici) do místa bydliště příjemce. [14]

4. Uvádí se, že v USA až 50 % těžkých kovů na skládkách je z počítačových komponent. [18]

34

8. NEGATIVNÍ VLIVY

8.4

Sociální napětí

ICT mohou sice do určité míry zmenšovat nesoulad mezi některými sku­ pinami obyvatel s historicky napjatými vztahy, avšak jejich vliv na vznik nových sociálních problému je daleko větší. Hlavním problémem je ICT urychlované zvětšování rozdílů v životní úrovni mezi chudými a bohatými, vzdělanými a nevzdělanými, informo­ vanými a těmi bez důležitých informací a následkem toho rostoucí sociální napětí. Tato situace není jednoduše řešitelná a i zdánlivě prospěšná opatření mají svá úskalí. Za příklad mohou sloužit velké investice do informační in­ frastruktury v nejvíce znevýhodněných oblastech - nejchudší rozvojových zemích (Afganistan, státy subsaharské Afriky aj.). Předpokladem efektivního využívání ICT totiž jsou: •

Sociální a politická stabilita,

•

gramotnost,

•

uspokojené základní životní potřeby.

Nesplnění těchto podmínek má za následek pouze velmi omezený efekt ta­ kovýchto investic, neboť do využívání pomocí nich zbudované informační infrastruktury se nemůže zapojit široká veřejnost, ale pouze malé elitní sku­ pinky (vládní a mezinárodní instituce, vysoké školy, zdravotnická zařízení). Lepším řešením proto je věnovat tyto omezené investiční prostředky na zajištění výše uvedených předpokladů a až po jejich splnění přistoupit k větším investicím do informačních a komunikačních zařízení. V méně zao­ stalých rozvojových státech je situace jiná a rozsáhlé investice do informační infrastruktury jsou zdravé a mají smysl. Sociální pnutí taktéž zvyšuje odcizování lidí způsobené nadměrným používáním informačních a komunikačních technologií. To vede k situaci, kdy na reálné vztahy není dostatek času a povrchní on-line komunikace je nedokáže nahradit. Díky tomu mají lidé nadměrně používající ICT mnohdy pocity osamělosti, deprese a jiné psychické potíže. Závislost na virtuálním světě také vede k poklesu zájmu o ochranu životního prostředí a události v blízkém okolí. [6] Dopady zmíněné v předchozím odstavci se obtížně měří a závěry růz­ ných studií se, podle mého názoru hlavně proto, značně rozcházejí, což je škoda, neboťto oslabuje jejich vypovídací hodnotu a tím i vliv na společnost.

35

ČÁST III WEBOVÝ PORTÁL PRO VÝPOČET ES

Kapitola 9

Motivace Pro život v trvale udržitelné informační společnosti je potřebné silné envi­ ronmentálni cítění občanů pokud možno každého státu. A protože žijeme v České republice, tak nás nejvíce ovlivňuje, jaký zájem o řešení problémů životního prostředí je mezi obyvateli naší země. Jednou z možností, jak přimět obyvatele naší země k ekologicky šetr­ nějšímu chování vůči přírodě, je využít výpočtu hodnoty jejich environ­ mentálni stopy k tomu, aby se zamysleli nad svým životním standardem a pouvažovali nad tím, nakolik je jejich životní styl udržitelný a (obzvláště v případě záporné odpovědi) pak měli možnost zjistit i odpovědi na jiné otázky. Například: •

Obyvatelé kterých států na jejich konzumní způsob života (resp. ži­ votní styl environmentálne neuvědomělých obyvatel vyspělých zemí) nejvíce doplácejí a jak velký rozdíl v dopadu na životní prostředí to představuje?

•

Jak vyznívá srovnání jejich stopy s ostatními občany ČR?

•

Které složky jejich životního stylu nejvíce přispívají k negativnímu dopadu na životní prostředí?

•

Nakolik by se tento negativní dopad podařilo zmírnit v případě, kdy by se v nějakém ohledu začali chovat jinak?

•

Jak se ES vlastně počítá?

•

Jak metoda environmentálni stopy vznikla?

•

Kde najít informace o problematice, která souvisí s ES? 37

9. MOTIVACE

Na Internetu existuje řada zpracování dotazníků, které uživatelům umož­ ňují vypočítat si svou individuální environmentálni stopu. K dispozici ob­ vykle bývá i srovnání s globální průměrnou biologickou kapacitou a ce­ losvětovou průměrnou ES. Již porovnání s průměrnou ES obyvatel země, v níž uživatel žije, však ani zdaleka nebývá pravidlem. Internetová zpraco­ vání výpočtu individuálních ES však trpívají i celou řadou jiných závažných neduhů. Mezi nejzávažnější patří: •

absence rozsáhlejších statistických údajů,

•

přílišné zjednodušení výpočtu závisejícího jen na několika málo vstup­ ních údajích,

•

zaměření na jinou zemi než-li ČR nebo naopak stejný výpočet pro všechny obyvatele planety nezohledňující (z pohledu hodnoty ES) důležitá lokální specifika,

•

absence odkazů na jiné informační zdroje související s ES,

•

implementace webů nezohledňující moderní návrhové trendy dané především konceptem Webu 2.0,

•

jazyková bariéra pro značnou část populace ČR,

•

přílišný odklon algoritmu výpočtu (a taktéž výsledných hodnot) indi­ viduální ES od toho, který prosazuje Global Footprint Network.

I z pohledu občana ČR nejlepší web ([31]), který mu umožňuje zjistit svou ES, má jisté nedostatky. Konkrétně: •

obsahuje zastaralé statistické údaje,

•

zahrnuje málo odkazů na další zdroje informací,

•

neposkytuje uživatelům možnost sdílet názory (např. prostřednictvím diskuse),

•

nedává uživatelům možnost sdílet mezi sebou odkazy na weby, které s problematikou ES nějak souvisí. 38

9. MOTIVACE

První dva z výše uvedených bodů by mohly být agregovány do výtky, že návrh webu nezohledňuje nic z konceptu Webu 2.01, jehož prvky se v posledních několika málo letech stále více a více prosazují do návrhů nových služeb poskytovaných prostřednictvím webu. 9.1

Web 2.0

Web 2.0 je označení, které vymyslel Tim O'Reilly v roce 2004, aby popsal nové trendy ve vývoji internetových aplikací. Určitým problémem je, že se jedná o termín, který nelze nijak přesně definovat a tak nezbývá než-li se uchýlit ke klíčovým slovům, které se v souvislosti s ním objevují a pravidlům, které s sebou přináší. Mírné osvětlení tohoto pojmu může přinést pokus Tima O'Reillyho o neformální definici: „Web 2.0 je revoluce podnikání v počíta­ čovém průmyslu způsobená přesunem k chápání webu jako platformy a pokus porozumět pravidlům vedoucím k úspěchu na této nové platformě. Klíčovým mezi těmito pravidly je toto: tvořte aplikace, které budou díky síťovému efektu s přibývajícím počtem uživatelů stále lepší." [21] Výše citovanou neformální definici lze rozvést do mnoha konkrétnějších pravidel a vlastností, které popisují služby, jež spadají do kategorie Webu 2.0. Rada z aplikací dnes všeobecně uznávaných jako Web 2.0 však vznikla již dříve než se začal pojem Webu 2.0 používat. Jako příklad může sloužit Wikipedie (se vznikem v roce 2001) a del.icio.us (jež existuje od roku 2003). To však není na škodu - i samotný Tom O'Reilly uznává, že jak řada z vlast­ ností tak i aplikací Webu 2.0 není nových a pravidla, která služby Webu 2.0 dodržují se neustále vyvíjí. Přitom je dobré si uvědomit, že málokterý z takto označených webů plně odpovídá všem charakteristikám. Za klíčový faktor Webu 2.0 lze označit výrazné podílení se uživatelů na jeho obsahu. Charakteristik, jež by blíže určovaly, co Web 2.0 znamená a jaké jsou vlastnosti projektů, které do této kategorie spadají, by mohlo být libovolně mnoho, pro účely této práce jsem vybral jen několik, které považuji za stěžejní: 1.

Stírání hranice mezi producenty a konzumenty obsahu webů.

2.

Wiki systémy.

3.

Dlouhý chvost, který představuje zacílení nabídky nikoliv na hity, ale

1. Vzhledem k tomu, že Web 2.0 je poměrně nový pojem, se kterým ještě nemusí být čtenář této diplomové práce obeznámen a navíc se jedná o přístup, který hrál při návrhu tohoto webového portálu klíčovou úlohu, považuji za žádoucí ho v několika dalších odstavcích objasnit.

39

9. MOTIVACE

na specializované produkty či služby, které by se dříve nevyplatily (např. kvůli nákladům na skladovací prostory), neboť zájem o ně by nedosáhl kritického prahu, jež je nutný, aby byly vůbec rentabilní. 4.

Používání reputačních systémů, které shromažďují a vyhodnocují velké množství ohlasů od uživatelů na nějakou entitu a na jejich zá­ kladě vytvářejí její hodnocení.

5.

Webové služby nahrazující desktopové aplikace.

6.

Využívání cizích API (tzv mashupů) a začlenění služeb, které mashupy nabízejí, do svých aplikací.

Webů, které jsou v souladu s konceptem Webu 2.0, je nepřeberné množství. Uveďme si příklady těch nejvýznamnějších projektů s tímto označením: •

Google,

•

del.icio.us,

•

youtube.com,

•

last.fm,

•

myspace.com. [21]

9.2

Vlastnosti systému

I z výše uvedených nedostatků 2 webů, umožňujících občanům ČR vypočítat si svou individuální environmentálni stopu, vyplynuly vlastnosti, které by měl, v této práci řešený, webový portál splňovat: 1.

Umožnit občanům ČR vypočítat si svou osobní environmentálni stopu prostřednictvím vyplnění nepříliš složitého webového dotazníku.

2.

Poskytovat základní informace o tom co ES znamená a jak se počítá.

3.

Umožnit porovnání vypočtené individuální ES uživatele s průměr­ nými hodnotami obyvatel jak různých států tak i celosvětové popu­ lace.

4.

Informovat uživatele, prostřednictvím porovnání jeho ES s dostupnou průměrnou celosvětovou biologickou kapacitou, o tom nakolik je jeho životní styl trvale udržitelný.

2. Obzvláště těch souvisejících s Webern 2.0.

40

9. MOTIVACE

5.

Umožnit uživatelům sdílet odkazy týkající se problematiky ES a vy­ tvořit tak portál, který bude hlavně díky tomu moci nést označení aplikace Webu 2.0.

6.

Poskytnout uživatelům prostor k diskusi, která se dotýká problema­ tiky ES.

41

Kapitola 10

Případy užití Webový portál se skládá ze dvou částí (veřejné a administrativní) a roze­ znává dva aktory (resp. uživatelské role): 1.

Občana -je jím míněn libovolný občan České republiky (resp. uživatel Internetu). Takovýto uživatel se neautentizuje a má přístup ke všem funkcím, které poskytuje veřejná část portálu.

2.

Administrátora - za něj je považován uživatel, který se úspěšně autentizoval do administrativní části portálu, v níž má neomezený přístup ke všem funkcím. Uživatel, který poté co se stal administrátorem, opustí administrativní část, a pracuje ve veřejné části portálu, se po­ važuje za uživatele, který na sebe vzal roli občana. Při dalším přístupu do administrativní části portálu se však nemusí znovu autentizovat (pokud se mezitím neodhlásil) a jeho role se automaticky změní na administrátorskou.

10.1 Veřejná část Zobrazení informací o dotazníku Uživatel si má možnost (kdykoliv během práce s portálem) zobrazit infor­ mace, o tom k čemu dotazník pro výpočet ES slouží, jak se vyplňuje a co se po jeho odeslání může dozvědět. Výpočet environmentálních stop Základní funkcí celého portálu je umožnit uživateli (kdykoliv během práce s portálem) vypočítat si svou vlastní celkovou individuální environmen­ tálni stopu. Součástí jejího výpočtu je zjištění dílčích environmentálních stop (bydlení, potravin, zboží a dopravy), z nichž se výsledná dostane je­ jich součtem. Výpočet všech stop probíhá na základě odpovědí na otázky 42

10. PŘÍPADY UŽITÍ

Informování o počtu potřebných Zemí

«uses»

Zobrazení statistických údajů ^^étida^

Zobrazení informací o portálu

«extends» Čtení diskusních Přispívání příspěvků d o diskuse

Žádost o přidání nového odkazu

Žádost o změnu odkazu

Obrázek 10.1: UML Use Cases - Veřejná část

v dotazníku, který je realizován prostřednictvím formuláře. Hodnoty všech stop jsou v globálních hektarech na osobu a rok.

Porovnání environmentálních stop s environmentálními stopami ostatních uživatelů portálu Po odeslání formuláře s odpověďmi na dotazy se občanu zobrazí nejen hodnoty jeho čerstvě spočtených environmentálních stop, ale i průměrné environmentálni stopy občanů, kteří si je již dříve prostřednictvím tohoto portálu vypočítali. Hodnoty všech stop jsou v globálních hektarech na osobu a rok. 43

10. PŘÍPADY UŽITÍ

Porovnání ES s globální ES, ES v ČR a celosvětovou biologickou kapacitou Po odeslání formuláře s odpověďmi na dotazy se občanu zobrazí i srovnání jeho celkové individuální ES s celosvětovou průměrnou ES a globální prů­ měrnou biologickou kapacitou. Hodnoty všech stop i průměrné globální biologické kapacity jsou v globálních hektarech na osobu a rok.

Informování o počtu potřebných Zemí Po odeslání formuláře s odpověďmi na dotazy se občanu zobrazí i informace o počtu Zemí, které bychom potřebovali, kdybychom všichni na celé planetě žili stejným životním stylem jako on. Tento počet bude ve většině případů větší než-li jedna (vzhledem k průměrné celosvětové biologické kapacitě a průměrné individuální environmentálni stopě občanů ČR, neboť první z nich je výrazně menší) a bude tak uživateli indikovat, že dopad jeho životního stylu na životní prostředí je příliš velký, měl by se nad ním vážně zamyslet a podniknout nějaké kroky ke zmenšení tohoto dopadu.

Zobrazení základních informací o environmentálni stopě Uživatel si má možnost (kdykoliv během práce s portálem) zobrazit zá­ kladní informace, o tom co environmentálni stopa znamená, jak se počítá, jaká je její historie a jaký je význam některých pojmů, které se v souvislosti s ní používají.

Zobrazení statistických údajů Tato funkce umožňuje uživateli portálu zobrazit si (kdykoliv během práce s portálem) rozsáhlé statistické údaje o průměrných biologických kapaci­ tách, průměrných environmentálních stopách a počtu obyvatel jednotlivých zemí. Jednotlivé údaje jsou vybrány z rozsáhlých statistických dat zprávy Global Footprint Network ([40]) a jsou získávány automaticky prostřednic­ tvím parsování XLS souboru, v němž jsou statistická data Global Footprint Network uvedena. Průměrné hodnoty všech stop i průměrné biologické kapacity jednotlivých států jsou uvedeny v globálních hektarech na osobu a rok. Počty obyvatel v miliónech. 44

10. PŘÍPADY UŽITÍ

Čtení diskusních příspěvků Díky této funkci si má uživatel možnost zobrazit (kdykoliv během práce s portálem) všechny diskusní příspěvky (řazené chronologicky), včetně jména autora, data a času vložení. Diskuse má zajistit nejen zpětnou vazbu tvůrcům a administrátorovi, ale také poskytnout možnost uživatelům vyjá­ dřit se k libovolnému tématu, které s problematikou ES nějak souvisí. Přispívání do diskuse Tato funkce umožňuje uživatelům přispívat do diskuse. Při přidávání dis­ kusního příspěvku je uživatel povinen zadat svoje jméno a neprázdný dis­ kusní příspěvek. Tato funkcionalita je dostupná ze stránky, která zobrazuje již vložené diskusní příspěvky a rozšiřuje případ užití Čtení diskusních pří­ spěvků. Zobrazení odkazů Občan si má možnost zobrazit (kdykoliv během práce s portálem) platné (tj. administrátorem schválené) odkazy seřazené do několika kategorií. Všechny odkazy směřují na webové stránky, které se nějak dotýkají proble­ matiky environmentálni stopy. Každý odkaz, kromě adresy na niž ukazuje, v sobě zahrnuje i název a popis, který by měl obsahovat krátké shrnutím o čem odkazovaná stránka pojednává, případně další důležité informace týkající se odkazované stránky. Součástí odkazu je i tlačítko pomocí něhož má uživatel možnost přejít k případu užití Žádost o změnu odkazu. V každé části, vztahující se k nějaké kategorii odkazů, je umístěno tlačítko pomocí něhož má uživatel možnost přejít k případu užití Žádost o přidání nového odkazu. Žádost o změnu odkazu Tato funkcionalita je dostupná ze stránky, která zobrazuje platné (tj. ad­ ministrátorem schválené) odkazy a rozšiřuje případ užití Zobrazení odkazů. Účelem této funkce je umožnit uživateli podání žádosti o změnu odkazu. Například v situaci, kdy zjistí, že: •

u nějakého odkazu se změnila platná adresa na jinou, než-li je ta u něj původně uvedená,

•

by u nějakého odkazu byl výstižnější jiný název či popis, 45

10. PŘÍPADY UŽITÍ

•

by bylo vhodné zařadit odkaz do jiné kategorie odkazů.

Uživatelem podaná žádost o změnu odkazu se v seznamu platných odkazů projeví, až po případném schválení administrátorem. Žádost o přidání nového odkazu Tato funkcionalita je dostupná ze stránky, která zobrazuje platné (tj. ad­ ministrátorem schválené) odkazy a rozšiřuje případ užití Zobrazení odkazů. Účelem této funkce je umožnit uživateli podání žádosti o přidání odkazu do určité kategorie. Uživatelem podaná žádost o přidání odkazu se v seznamu platných odkazů projeví, až po případném schválení administrátorem. Zobrazení informací o portálu Uživatel si má možnost (kdykoliv během práce s portálem) zobrazit infor­ mace o tom za jakých okolností portál vznikl a kdo je jeho autorem. Zobrazení kontaktu Uživatel si má možnost (kdykoliv během práce s portálem) zobrazit infor­ maci o e-mailovém kontaktu na autora webového portálu. 10.2 Administrativní část Přihlášení Slouží ke změně role z občana na administrátora a to prostřednictvím úspěšné autentizační procedury. Ta probíhá prostřednictvím zadání loginu a hesla do přihlašovacího formuláře a úspěšně proběhlého případu užití Verifikace autentizačních údajů. Po úspěšné autentizaci je administrátorovi nabídnut seznam funkcí, které může používat. Odhlášení Je prostřednictvím jediného odkazu v nabídce dostupné odkudkoliv z ad­ ministrativní části portálu a slouží ke změně administrátorské role zpět na roli občana s tím, že při případném příštím přístupu do administrativní části portálu je nezbytné, aby se uživatel znova autentizoval, aby se stal opět administrátorem. 46

10. PŘÍPADY UŽITÍ «extends» Odhlášení

Administrátor

Schválen změněných odkazů Mazání odkazů

Obrázek 10.2: UML Use Cases - Administrace

Automatické odhlášení Rozšiřuje případ užití Odhlášení a automaticky se spustí v případě, že se administrátor sám neodhlásí a od jeho přihlášení uplyne delší (konfigurač­ ním parametrem nastavitelná) doba. Při jeho vykonávání dochází ke změně administrátorské role na roli občana s tím, že při případném příštím pří­ stupu do administrativní části portálu je nezbytné, aby se uživatel znova autentizoval, aby se stal opět administrátorem. Přidání administrátora Tato funkce je dostupná odkudkoliv z administrativní části portálu a jejím účelem je umožnit administrátorovi přidat dalšího administrátora. Zadání probíhá prostřednictvím formuláře, kde je potřeba vyplnit login přidáva­ ného administrátora, a kde je také kromě dvojího zadání stejného hesla 47

10. PŘÍPADY UŽITÍ

nově přidávaného administrátora, z bezpečnostních důvodů vyžadováno i zadání správného hesla administrátora, který nového administrátora při­ dává. Ověření shodnosti dvojího zadání hesla nového administrátora pro­ bíhá prostřednictvím případu užití Porovnání nových hesel. Ověření hesla starého administrátora probíhá prostřednictvím případu užití Verifikace autentizačních údajů. Po novém heslu je požadováno, aby bylo alespoň osm znaků dlouhé, login musí být jedinečný a dlouhý alespoň tři znaky. V pří­ padě úspěšného přidání nového administrátora je jeho účet ihned aktivní a nový administrátor získává stejná práva jaká mají všichni administrátoři. Změna hesla Tato funkce je dostupná odkudkoliv z administrativní části portálu a je­ jím účelem je umožnit administrátorovi změnit si své stávající heslo na nějaké jiné. Zadání probíhá prostřednictvím formuláře, kde je kromě dvo­ jího zadání stejného nového hesla z bezpečnostních důvodů vyžadováno i zadání správného původního hesla. Ověření shodnosti dvojího zadání no­ vého hesla probíhá prostřednictvím případu užití Porovnání nových hesel. Ověření původního hesla probíhá prostřednictvím případu užití Verifikace autentizačních údajů. Po novém heslu je požadováno, aby bylo alespoň osm znaků dlouhé. Verifikace autentizačních údajů Je využívána případy užití Přihlášení, Přidání administrátora a Změna hesla a jejím smyslem je ověřit, zda-li daný login existuje a zda-li hash uživatelem uvedeného hesla souhlasí s tím, který se nachází v databázi v záznamu u daného loginu. Porovnání nových hesel Je využíváno případy užití Přidání administrátora, a Změna hesla. Jeho smys­ lem je ověřit, zda-li jsou obě zadaná hesla totožné řetězce. Schválení nových odkazů Tato funkce je dostupná odkudkoliv z administrativní části portálu a admi­ nistrátor s její pomocí může schválit nebo smazat návrhy uživatelů na při­ dání odkazu do určité kategorie. Po schválení nového odkazu se již změna okamžitě projeví v seznamu platných odkazů u příslušné kategorie a je smazána z žádostí o schválení nového odkazu. 48

10. PŘÍPADY UŽITÍ

Schválení změněných odkazů Tato funkcionalita je dostupná odkudkoliv z administrativní části portálu a administrátor s její pomocí může schválit nebo smazat návrhy uživatelů na změnu odkazu. Po schválení změny odkazu se již změna okamžitě pro­ jeví v seznamu platných odkazů a je smazána z žádostí o schválení změn odkazů. Při zobrazení žádostí o změny se administrátorovi vypisuje nejen návrh na změnu (včetně příslušného schvalovacího a mazacího tlačítka), ale také podoba aktuálního odkazu v seznamu platných odkazů. Mazání odkazů Tato funkce je dostupná odkudkoliv z administrativní části portálu a admi­ nistrátor s její pomocí může smazat kterýkoliv z platných odkazů.

49

Kapitola 11

Datová analýza 11.1 ER diagram

Administrátoři

Kategorie

schvalují

obsahuje

obsahuje

1 Odkazy jsou modifikovány

Stopy

Diskuse

Obrázek 11.1: ERD webového portálu

11.2 Sémantika entit a popis atributů Administrátoři Obsahuje přihlašovací údaje administrátorů. •

Login1 - login administrátora.

•

Heslo - hash hesla administrátora.

1. Názvy primárních klíčů jsou vyznačeny tučně.

50

11. DATOVÁ ANALÝZA

Kategorie Obsahuje informace o kategoriích odkazů. •

ID kategorie - identifikační číslo kategorie.

•

Název - název kategorie.

Odkazy Obsahuje informace o platných a čerstvě přidaných odkazech. •

ID odkazu - identifikační číslo odkazu.

•

Adresa - URL adresa webové stránky nebo serveru.

•

Název - pojmenování odkazu.

•

Popis - slovní popis odkazu.

•

Vypisovat - příznak udávající zda-li odkaz vypisovat v seznamu plat­ ných odkazů.

•

ID kategorie2 - identifikační číslo kategorie odkazu.

•

Login - login administrátora, který odkaz schválil.

Modifikace odkazů Obsahuje informace o občany zadaných žádostech o modifikaci odkazu. •

ID modifikace odkazu - identifikační číslo modifikace odkazu.

•

Adresa - URL adresa webové stránky nebo serveru.

•

Název - pojmenování modifikovaného odkazu.

•

ID odkazy - identifikační číslo odkazu ke kterému se modifikace od­ kazu vztahuje.

•

ID kategorie - identifikační číslo kategorie modifikovaného odkazu.

2. Názvy cizích klíčů jsou vyznačeny kurzívou.

51

11. DATOVÁ ANALÝZA

Stopy Obsahuje informace o (s pomocí portálu) dosud vypočtených dílčích environmentálních stopách občanů ČR. Do databáze se ukládají pouze dílčí stopy, neboť výslednou environmentálni stopu lze jednoduše získat souč­ tem dílčích environmentálních stop. •

ID stopy - identifikační číslo výpočtu stop.

•

Datum - Datum a čas okamžiku uložení vypočtených dílčích stop do databáze.

•

Stopa bydlení - dílčí environmentálni stopa bydlení.

•

Stopa potravin - dílčí environmentálni stopa potravin.

•

Stopa zboží - dílčí environmentálni stopa zboží.

•

Stopa dopravy - dílčí environmentálni stopa dopravy.

Diskuse Obsahuje diskusní příspěvky uživatelů portálu. •

ID diskuse - identifikační číslo diskusního příspěvku.

•

Text - vlastní obsah diskusního příspěvku.

•

Jméno - jméno autora diskusního příspěvku.

•

Datum - Datum a čas okamžiku uložení diskusního příspěvku do databáze.

11.3 Sémantika relací Schvalují •

Relace vyjadřuje vztah mezi entitami Administrátoři a Odkazy.

•

0,1 : 0,N3

•

Každý administrátor může schválit 0 až N odkazů.

•

Každý odkaz je schválen nejvýše jedním administrátorem.

3. Kardinalita a parcialita vazby.

52

11. DATOVÁ ANALÝZA

Obsahuje •

Relace vyjadřuje vztah mezi entitami Kategorie a Odkazy.

•

1,1 : 0,N

•

Každá kategorie obsahuje 0 až N odkazů.

•

Každý odkaz je obsažen právě v jedné kategorii.

Obsahuje •

Relace vyjadřuje vztah mezi entitami Kategorie a Modifikace odkazů.

•

1,1 : 0,N

•

Každá kategorie obsahuje 0 až N modifikací odkazů.

•

Každá modifikace odkazu je obsažena právě v jedné kategorii.

Jsou modifikovány •

Relace vyjadřuje vztah mezi entitami Odkazy a Modifikace odkazů.

•

1,1 : 0,N

•

Každý odkaz může být modifikován 0 až N modifikacemi odkazu.

•

Každá modifikace odkazu modifikuje právě jeden odkaz.

53

Kapitola 12

Popis webového portálu 12.1 Veřejná část Veřejná část portálu slouží k presentaci a sběru dat souvisejících s ES. Byla navržena tak, aby, při zachování logické konzistenece obsahu, poskytla uži­ vateli v co nejmenším počtu kroků všechny požadované funkce. K navigaci slouží menu, jehož položky jsou řazeny sestupně podle důležitosti funkci­ onality, kterou odkazují. \1J

tSí

L

• 6- IGI-

http://enviľonmentalni-5tupa,wz.cz/upľava_odkazu.php

i > -i-Ulf*$

>-*•* Ji

^»-j

••|yi^-f<

mm-iiiŤllin Název odkazu Výpočet stopy

Hrao Zemi

Popis odkazu Výzuain pojuiú i historie

Český portál komplexne se zatoývaj í c í ES, umožňující vypočítat ES a zobrazit základní s t a t i s t i k y . Pekné grafické zpracování.

Způsob výpočtu Statistiky Diskuse Odkazy Administrace 0 portálu Kontakt

Adresa odkazu http ://www. h rao: e m i. c:/e ko sto p a/

Kategorie © Výpočet environmentálni stopy pouze pro občany ČR O Výpočet environmentálni stopy (bez ohledu na státní příslušnost) O Portál s obecnými informacemi o environmentálni stopě Webová stránka o environmentálni stopě Odeslat

Smazal ]

w K í r ^ , ws:««^ Poznámka: Modifikace odkazu bude do seznamu odkazů přidána, až po případném schválení a dministrátorem

Do

té doby se Vámi navržená zména odkazu v seznamu odkazů neobjeví.

Obrázek 12.1: Grafický vzhled veřejné části portálu s formulářem žádosti o změnu odkazu

54

12. P O P I S W E B O V É H O P O R T Á L U

Význam pojmů a historie

Způsob výpočtu -

Výpis vypočtených ES

Informace o dotazníku Dotazník

Výpočet stopy

Výpis údajů souvisejících s vypočtenými ES

Vymezení pojmů Historický vývoj Informace o způsobu výpočtu

Statistiky

Výpis rozsáhlých statistik

Diskuse

Diskusní fórum

~ Odkazy

Podávání žádosti o změnu odkazů

Výpis platných odkazů

Administrace

Vstup do administrace

0 portálu

Informace o portálu

Kontakt

E-mailový kontakt

Podávání žádosti o přidání odkazů

Obrázek 12.2: Struktura veřejné části portálu

12.2 Administrativní část Administrativní část portálu je (s výjimkou úvodního přihlašovacího for­ muláře) neveřejná a jejím primárním účelem je poskytnout administráto­ rovi funkce, s jejichž pomocí může pohodlně spravovat podsystém odkazů. Menu administrativní sekce se uživateli zobrazí až po úspěšné autentizaci, položky nabídky veřejné části jsou zachovány i po přihlášení.

55

12. P O P I S W E B O V É H O P O R T Á L U

ffl

D

http://enviľonmentalni-5topa,wz.H/admin_ľmenene_odkaľy,php

• u |G|-

1l|..lľ(IIIIL1ll>.Hlll

Výpočet environmentálni stopy pouze pro občany ČR

Výpočet stopy

Způsob výpočtu

Český portál komplexne se zabývající ES, umožňující vypočítat ES a zobrazit základní stati štiky. Sofistikované grafické zpracování. http://www.hraozerni.cz/ekostopa/

Odkazy Administrace Nové oilkazy

azu

Změna hesla

Webová stránka o environmentálni stopě Hra o Zemi Český portál komplexně se zabývající ES, umožňující vypočítat ES a zobrazit základní statistiky. Pékné grafické zpracování. http://www.hraozemi.cz/ekostopa/

0 portálu Kontakt

Smazal změnu odkazu

Český portál komplexně se zabývající ES, umožňující vypočítat ES a zobrazit základní statistiky. Pékné grafické zpracování. http://www.hraozemi.cz/ekostopa/ Kategorie: Výpočet environmentálni stopy pouze pro občany ČR

Zmenené odkazy

Odhlásit

Schválil změnu odkazu

Modifikovaný odkaz:

Diskuse

azarn o

i*-*St

Schválil změnu odkazu

Smazal změnu odkazu

Modifikovaný odkaz: Hra o Zemi Český portál komplexně se zabývající ES, umožňující vypočítat ES a zobrazit základní stati štiky. Pěkné grafické zpracování. http://www.hraozemi.cz/ekostopa/ Kategorie: Výpočet environmentálni stopy pouze pro občany ČR

_ r

Obrázek 12.3: Grafický vzhled administrativní části portálu s dialogem slou­ žícím ke schvalování změněných odkazů

56

12. POPIS WEBOVÉHO PORTÁLU

Autentizovaný administrátor

Nabídka administrativní části

Administrace

Nové odkazy

Schvalování nových odkazů

Změněné odkazy

Schvalování změněných odkazů

Mazaní odkazů

Rušení platných odkazů

Změna hesla

Změna hesla administrátora

Nový administrátor

Přidání administrátora

Odhlásit

Odhlášení

Konec menu veřejné části

Obrázek 12.4: Struktura administrativní části portálu

57

Kapitola 13

Implementace 13.1 Použitý algoritmus výpočtu ES První otázkou při implementaci bylo jaký zvolit algoritmus výpočtu ES. Nakonec jsem se rozhodl využít zkušeností pravděpodobně největšího od­ borníka na ES v České republice RNDr. Viktora Třebického, Ph.D. a vyjít z jím speciálně vytvořeného algoritmu pro výpočet individuální environmentálni stopy občana České republiky. Jeho původní verzi z [31] jsem reimplementoval jako součást modulu 1 pro výpočet individuální ES občana ČR. Bě­ hem implementace jsem vykonal několik optimalizací, které se týkaly jak vlastního výpočtu tak i vylepšení (především s ohledem na bezespornost možných odpovědí) formulací dotazů a odpovědí v dotazníku, který slouží pro získání vstupních údajů od uživatele. 13.2 Použité technologie Při implementaci portálu jsem jako programovací jazyk použil PHP, jako databázový systém MySQL a vlastní generované stránky jsou v XHTML s využitím CSS. Pro přístup do administrativní sekce portálu je zapotřebí mít v prohlížeči povolené cookies a v počítači nastavený alespoň přibližně správný čas. Jazyk PHP v kombinaci s MySQL považuji pro účely mé práce za opti­ mální, a to především s ohledem na jejich nezávislost na platformě, jedno­ duchost používání, rychlost a cenu. Pro XHTML v kombinaci s CSS jsem se rozhodl především s ohledem na jejich širokou podporu v prohlížečích a pro účely tohoto portálu dostatečnou funkcionalitu na straně klienta. Za velmi důležité považuji, že všechny vygenerované stránky portálu jsou XHTML 1.0 Strict a CSS validní, což umožňuje poskytnutí stejně kvalitní funkci­ onality jak uživatelům nejrozšířenějších prohlížečů (tj. Internet Exploreru a Firefoxu) tak i lidem se speciálními nároky (např. zrakově postižení) a 1. Ve zdrojových kódech je reprezentován souborem index.php.

58

13. IMPLEMENTACE

browsery 13.3 Parsování XLS souboru Technicky nejzajímavějším problémem při implementaci bylo, jak zajistit vypisování rozsáhlých statistických údajů ze zprávy Global Footprint Ne­ twork ([40]) vydané formou XLS souboru a to bez toho, aby bylo nutno jednotlivé údaje manuálně přepisovat či kopírovat z příslušných polí v excelovském listu. Žádoucí při tom bylo, aby se po vydání nové zprávy dalo vždy snadno přejít k čerstvým statistickým údajům. To by mělo být možné vzhledem k tomu, že doposud zveřejněné zprávy mají téměř identickou strukturu. Jako vhodné se také jevilo, aby bylo v případě potřeby možné snadno změnit strukturu vybraných, prostřednictvím portálu zveřejňova­ ných, údajů (kupříkladu změnit zaokrouhlování jednotlivých typů údajů, vypisovat dílčí stopy či biologické kapacity, používat místo globálních hek­ tarů globální ary). Klíčem k vyřešení tohoto problému bylo rozlousknutí úlohy jak parsovat jednotlivé údaje z XLS souboru, tak aby byly snadno přístupné prostřednictvím prostředků jazyka PHP. Tuto úlohu se mně podařilo vyřešit prostřednictvím PHP-ExcelReaderu ([35]), což je nestandardní PHP knihovna (resp. PHP třída) sloužící ke čtení obsahu excelovských XLS souborů. Nepodporuje sice úplně všechny vlast­ nosti všech excelovských formátů souborů, ale pro účely této práce se uká­ zalo, že je dostačující. Konkrétně podporuje BIFF72 a BIFF8, což znamená podporu souborů vytvořených prostřednictvím Excelu95 až Excelu 2003, přičemž (vzhledem k tomu, že Excel XP a Excel 2003 používají BIFF8X formát, který je rozšířením BIFF formátu) nepodporují vlastnosti, které Excel XP a Excel 2003 nově přidávají. Knihovna je šířena pod PHP licencí verze 3.0, měla by být funkční jak v PHP verze 4 tak i 5 a pro svůj běh nepotřebuje v několika posledních ver­ zích žádný další balík či rozšíření. Pouze v případě, kdy je vyžadováno jiné kódování datového výstupu než-li Unicode, je zapotřebí mít nainstalováno iconv rozšíření. Instalace nejnovější verze knihovny 3 by dle dokumentace měla spočívat 2. BIFF neboli Binary Interchange File Format je excelovský formát souboru, který se v Ex­ celu používá k ukládání všech typů dokumentů (jedním z nich je například worksheet dokument, který zahrnuje jediný excelovský list). Existuje několik verzí tohoto formátu sou­ boru, přičemž konkrétní verze excelovského souboru závisí jak na použité verzi Excelu tak i na typu dokumentu. [28] 3. Je jí míněná oficiální nerepozitářová verze z 5.7.2007.

59

13. IMPLEMENTACE

v pouhém stažení její zabalené adresářové struktury 4 , rozbalení, nakopíro­ vání souborů r e a d e r .php a o l e r e a d . i n c do adresářové struktury vyví­ jené aplikace a načtení souboru r e a d e r . php do projektu prostřednictvím příkazu: include('reader.php'); Pro plnou funkčnost by měla být třída dále nainicializována příkazy, které svou funkcionalitou odpovídají těmto: $ x l s _ r e a d e r = new S p r e a d s h e e t _ E x c e l _ R e a d e r ( ) ; $xls_reader->read("filename.xls"); a dále by již API knihovny mělo být bez problémů použitelné. Takto jed­ noduše to však bohužel nefunguje, neboť v hlavním knihovním souboru r e a d e r . php je chyba, kvůli níž se správně nevloží soubor o l e r e a d . i n c . Vše spraví nahrazení 31. řádku souboru r e a d e r . php: require_once

'Spreadsheet/Excel/Reader/OLERead.php';

řádkem: require_once ' o l e r e a d . i n c ' ; Obdobnou modifikaci doporučuji provést všem (kdož by chtěli danou verzi knihovny použít) ještě před zahájením práce se třídou. Vlastní API není (jak z hlediska čitelnosti kódu tak i metodologie objek­ tově orientovaného programování) řešeno příliš štástně, neboť třída nepo­ skytuje žádné metody k zpřístupnění dat z XLS souboru a veškerý přístup se děje prostřednictvím dvourozměrného pole s h e e t s, jehož některé prvky v sobě obsahují další dvourozměrná pole. Výsledný kód se tak stává značně nepřehledným. Kupříkladu příkaz (pravděpodobně nejen mnou v různých obměnách v kódu velmi často používaný), pro načtení obsahu jedné buňky excelovského listu do prvku pole (obsahujícího vybrané řádky a sloupce listu), může ve své základní podobě vypadat nějak takto: $pole_s_udaji[$radek][$sloupec] = $ x l s _ r e a d e r - > s h e e t s [ $ l i s t ] [ ' c e l l s ' ] [2] [ 4 ] ; K vyřešení problému, s takto nepřehlednými přístupy k jednotlivým buň­ kám, je v dokumentaci 5 PHP-ExcelReaderu navrženo řešení svou funkcio4. Ta kromě dvou níže uvedených souborů, které jsou nezbytné pro správné fungování knihovny, obsahuje i další soubory: README, příklady použití a testovací XLS soubor. 5. Dokumentace (popisující způsob instalace, použití a v knihovně dostupnou funkciona­ litu) se v distribuci knihovny nenachází a je potřeba si ji obstarat z dokumentační části

60

13. IMPLEMENTACE

nalitou odpovídající tomuto kousku kódu: $bunka = $ x l s _ r e a d e r [ $ l i s t ] [ ' c e l l s ' ] ; $ p o l e _ s _ u d a j i [ $ r a d e k ] [$sloupec] = $bunka[$radek][$sloupec]; Zde je další chyba, neboť takovýto kód nefunguje. Já jsem výše nastíněný problém vyřešil tak, že k jednotlivým buňkám přistupuji prostřednictvím zvláštní funkce, která celý zápis zkrátí a zpřehlední. Výsledný kus rele­ vantního PHP kódu s mnou doporučeným řešením by mohl vypadat nějak takto: function

bunka($radek,$sloupec)

{

global global

$list; $xls_reader;

$obsah_bunky = $ x l s _ r e a d e r - > s h e e t s [ $ l i s t ] ['cells'][$radek][$sloupec]; return

$obsah_bunky;

}

$ p o l e _ s _ u d a j i [ $ r a d e k ] [$sloupec] = b u n k a ( $ r a d e k , $ s l o u p e c ) ; Toto řešení sice není z hlediska metodologie programování příliš čisté, neboť používá globální proměnné, považuji ho však za čitelnější než-li to, které by při každém volání nastavovalo jako parametry funkce i číslo excelovského listu a „referenci" na objekt Spreadsheet-Excel-Reader, neboť se dá rozumně předpokládat, že programátor využívající API je nebude chtít příliš často měnit. Já ve svém kódu je například nastavuji pouze jednou, neboť všechny portálem vypisovaná data se v excelovském souboru nacházejí na jednom listu. Knihovna nabízí kromě možnosti zpřístupnění jednotlivých buněk excelovských listů i další zajímavou funkcionalitu: domovských stránek projektu ([35]) na SourceForge.net. Tato dokumentace je však značně zastaralá a obdobně jako o opravování nahlášených bugů se o ni nikdo příliš nestará.

61

13. IMPLEMENTACE

•

zjištění počtu řádků v excelovském listu,

•

zjištění počtu sloupců v excelovském listu,

•

zjištění názvu excelovského listu,

•

zpřístupnění neinterpretovaných dat jednotlivých buněk,

•

zjištění typu dat v jednotlivých buňkách. [35]

13.4 Bezpečnost Součástí portálu je několik bezpečnostních mechanismů, které by měly za­ mezit nejpravděpodobnějším typům útoků. Řízení přístupu je založeno na autentizaci uživatelů prostřednictvím loginu a hesla (ty musí být alespoň osm znaků dlouhá). Hesla jsou v databázi uložena v podobě MD5 hashů. Tím je zabráněno tomu, aby útočník, který má přístup k databázi jednoduše získal otevřenou podobu hesla. To má význam nejen s ohledem na možnost neautorizova­ ného přístupu k administrátorskému účtu tohoto portálu, ale i s ohledem na to, že řada uživatelů používá stejné či podobné heslo pro přístup k několika účtům. Platnost jednoho přihlášení je časově omezena a po uplynutí doby plat­ nosti je administrátor automaticky odhlášen. To má snížit pravděpodob­ nost úspěšně provedeného útoku, kdy se administrátor explicitně neod­ hlásí, přestane s prohlížečem pracovat, ten začne používat (např. v internetové kavárně) útočník a získá tak neoprávněný přístup do adminis­ trativní sekce portálu. Časové kvantum, po dobu jehož trvání budou ad­ ministrátoři přihlášeni, lze nastavit prostřednictvím konfigurační volby $ p l a t n o s t _ h e s l a n a 2 8 . řádku souboru i n c l u d e / f unkce . php ve zdro­ jových kódech portálu. Po uložení souboru se provedená změna okamžitě projeví u všech následných přihlášení. Při změně hesla i přidávání nového administrátora je požadováno opě­ tovné zadání hesla již přihlášeného administrátora. Toto opatření má za­ bránit útočníkovi, který získá na krátký okamžik přístup k prohlížeči, aby změnou hesla odepřel přístup oprávněnému administrátorovi nebo přidá­ ním nového účtu či změnou hesla získal neoprávněný přístup.

62

Kapitola 14

Závěr Jedním z cílů této práce bylo zanalyzovat současný vliv Internetu a infor­ mačních technologií na ochranu životního prostředí, a to v kontextu vývoje udržitelné informační společnosti vzhledem k životnímu prostředí a tr­ vale udržitelnému rozvoji. Hlavním závěrem této analýzy je, že ICT mají v souhrnu na životní prostředí spíše pozitivní vliv a že vize budoucí trvale udržitelné informační společnosti je tím nejpravděpodobnějším scénářem budoucího vývoje, který nás čeká. Tento scénář je však pouze tím nejpravdě­ podobnějším a přestože můžeme být opatrně optimističtí, co se budoucnosti týká, tak nás to neopravňuje k bezstarostnosti a je žádoucí, aby se každý z nás na budoucí trvale udržitelné informační společnosti v rámci svých možností aktivně podílel. Nezbytným předpokladem takovéto aktivní účasti je dobrá informova­ nost jak v problematice ochrany životního prostředí, hlavních celosvětových environmentálních problémů tak i ve vlivech, které na ně informační tech­ nologie (jakožto motor současných celosvětových společenských změn a klíčový prvek životů především budoucích generací) mají. K lepší informovanosti, ve výše zmíněných tématech, svou kapkou v moři, přispívá i tato práce. A to především díky svému hlavnímu cíli, kterým bylo vytvoření webového portálu pro výpočet individuální envi­ ronmentálni stopy občana ČR, jehož testovací verze běží na adrese: h t t p : / / e n v i r o n m e n t a l n i - s t o p a . w z . c z / 1 . Ve funkcionalitě portálu se, na rozdíl od jiných s podobnou tématikou, odrážejí moderní trendy vývoje webových aplikací daných konceptem Webu 2.0, což se projevuje především v jeho systému sdílení odkazů. Z dalších funkcí, které portál poskytuje, bych rád vyzdvihl přehledné zobrazení rozsáhlých statistických údajů, jejichž dynamické získávání bylo umožněno díky modulu, který parsuje XLS soubor a některá v něm uložená data po dalším zpracování prezentuje. 1. Autentizační údaje potřebné k přístupu do administrativní části testovací verze portálu jsou dostupné na CD v souboru portal/README.

63

Literatura Zlatuška, Jiří: Informační společnost. Brno, Zpravodaj ÚVT MU, 1998, roč. VIII, č. 4, s. 1-6. ISSN 1212-0901. http://www.ics.muni.cz/to.cs/zpravodaj/articles/122.html (5.11.2007) Maslakowski, Mark: Naučte se MySQL za 21 dní. Praha, Computer Press 2001. ISBN 80-7226-448-6. Rybička, Jiří: BTpXpro začátečníky. Brno, Konvoj 1999. ISBN 80-8561574-6. Cinčera, Jan: Vliv elektronické komunikace na spotřebu papíru. Ná­ rodní knihovna knihovnická revue, 2000,148. ISSN 1214-0678 http://knihovna.nkp.cz/Nkkr0004/0004184.html (20.11.2007) Cinčera, Jan: Informace a jejich předávání (Od informační vědy k pe­ dagogice). Praha, VOSIS 2005. Cinčera, Jan: Internet a trvale udržitelný rozvoj (Environmentálni a společenské dopady rozšiřování globálních počítačových sítí) [dizer­ tační práce]. Filozofická fakulta UK, Praha 2001. Wackernagel, Mathis a jiní: Current Methods for Calculating National Ecological Footprint Accounts. Global Footprint Network, 2007. http://www.footprintnetwork.org/download.php?id=4 (12.11.2007) Jelínek, Lukáš a jiní: Manuál PHP . The PHP Group, 2007. http://cz.php.net/manual/cs/index.php (4.12.2007) Rázgová, Eva: Ekologická stopa. Vesmír 78,1999,445. http://www.vesmír.cz/clanek.php3?CID=1006 (24.11.2007) Kušková, Petra: Ekologická stopa jako indikátor udržitelného roz­ voje. Essentia 2003. http://www.essentia.cz/index.php?obsah=6&id=45 (13.11.2007) Hlávková, Jana: Počítače a zdraví. Zdravi4u.cz 2005. http://www.zdravi4u.cz/view.php?cisloclanku=2005120102 (22.11.2007) 64

14. ZÁVĚR [12] Khudhur, Patrik: Začne elektronický papír konečně vydělávat? Computerworld 2007. http://www.computerworld.cz/cw.nsf/id/e-papir-fujitsu-2007 (20.11.2007) [13] Švamberk, Michal: Jak na BT^X: balíčky graphicx a comment. Root 2003. http://www.root.cz/clanky/jak-na-latex-graphicx-comment/ (2.12.2007) [14] Novák, Radek: Přispívá e-komerce ke zlepšení životního prostředí? Infojet 2001. http://www.infojet.cz/ekologie/other0003.html (20.11.2007) [15] Zlatuška, Jiří: Počítače a zdravotní rizika. Brno, Zpravodaj ÚVT MU, 1994, roč. IV, č. 5, s. 9-12. ISSN 1212-0901. http://www.ics.muni.cz/zpravodaj/articles/516.html (22.11.2007) [16] Český papírenský průmysl v roce 2006. Svaz průmyslu papíru a celu­ lózy 2007. http://www.sppac.cz/download/CZPPC06.pdf(20.11.2007) [17] Vliv výroby papíru na životní prostředí. Arnika, Praha. http://papir.arnika.org/zp.shtml (20.11.2007) [18] Pitner, Tomáš: Environmentalistika. Skripta Fakulty informatiky MU, Brno. http://www.fi.muni.cz/ tomp/envi/ (7.11.2007) [19] Král, Jaroslav: Informační systémy I a II: Počítačová ergonomie. Učební materiály Fakulty informatiky MU, Brno 2005. http://kocour.ms. mff. cuni.cz/ kral/Prednpodzim05/ (22.11.2007) [20] Hudlický, Ondřej: Informační společnost a životní prostředí [Diplo­ mová práce]. Fakulta informatiky MU, Brno 2004. [21] Zbiejczuk, Adam: Web 2.0 - charakteristika a služby [Diplomová práce]. Fakulta sociálních studií MU, Brno 2007. http://www.zbiejczuk.com/adam/zbiejczuk-web20.pdf(4.12.2007) [22] Vadovič, Martin: Informační společnost a životní prostředí [Diplo­ mová práce]. Fakulta informatiky MU, Brno 2004. [23] Kovanda, Jan, Hák, Tomáš, Sčasný, Milan: Soubor indikátorů udrži­ telného rozvoje České republiky. In K udržitelnému rozvoji České 65

14. ZÁVĚR republiky: vytváření podmínek (Svazek 4 - Vzdělávání, informace, in­ dikátory). Centrum pro otázky životního prostředí UK, Praha 2002. http://www.czp.cuni.cz/knihovna/UNDPsbornik/Ctvrty.pdf (12.11.2007) [24] Mich, Bronislav: Využití konceptu ekologické stopy ve výuce na zá­ kladní škole [Diplomová práce]. Pedagogická fakulta MU, Brno 2007. [25] Hermova, Hanka: allAfrica: Informační technologie musí zezelenat, předpovídají analytici. Econnect, Praha 2007. http://www.zpravodajstvi.ecn.cz/?'apc=zzvxl-2054061&x=2003312 (16.11.2007) [26] Móric, Branislav: Informační společnost a životní prostředí [Diplo­ mová práce]. Fakulta informatiky MU, Brno 2004. [27] Moldan, Bedřich: Lidé na naříznuté větvi (Rukověť o trvale udrži­ telném rozvoji). Centrum pro otázky životního prostředí UK, Praha 2001. http://www.czp.cuni.cz/osoby/Moldan/Publikace/Vetev/Default.htm (8.11.2007) [28] Rentz, Daniel: Microsoft Excel File Format. OpenOffice.org, 2007. http://sc.openoffice.org/excelfileformat.pdf (12.12.2007) [29] Fical, Pavel: Informační společnost a životní prostředí [Diplomová práce]. Fakulta informatiky MU, Brno 2004. [30] Moldan, Bedřich: Indikátory trvale udržitelného rozvoje. Centrum pro otázky životního prostředí UK, Praha 1996. http://www.czp.cuni.cz/osoby/Moldan/moldanO.htm (8.11.2007) [31] Třebický, Viktor: Ekostopa - Hra o zemi. Zelený kruh. http://hraozemi.cz/ekostopa/ (12.11.2007) [32] Mezřický, Václav: Ekologická stopa. Portál. http://www.portalcz/scripts/detailphp?id=5404 (24.11.2007) [33] Sochor, Jiří: Objektově orientované metody návrhu informačních sys­ témů. Učební materiály Fakulty informatiky MU, Brno 2003. http://www.fi.muni.cz/sochor/PA103/ilO.12.2007) [34] Hails, Chris a jiní: Living Planet Report 2006. Global Footprint Ne­ twork, 2006. ISBN 2-88085-272-2. http://assets.panda.org/downloads/living-planet-report.pdf (13.11.2007) 66

14. ZÁVĚR Tkachenko, Vadim: PHP-ExcelReader. SourceForge.net, 2007. http://sourceforge.net/projects/phpexcelreader/ (14.12.2007) Kunc, Martin: Informační společnost a životní prostředí [Diplomová práce]. Fakulta informatiky MU, Brno 2004. Kosek, Jiří: PHP - tvorba interaktivních internetových aplikací. Praha, Grada 1998. ISBN 80-7169-373-1. Global Footprint Network: Ecological Footprint — Ecological Sustainability. Global Footprint Network, 2007. http://www.footprintnetwork. org/ (13.11.2007) Earth Day Footprint Quiz. Redefining Progress, 2002. http://www.earthday.net/footprint/ (24.11.2007) National Footprints Accounts: Data and Methods. Ecological Foot­ print data tables (2006 Edition). Global Footprint Network, 2006. http://www.footprintnetwork.org/download.php?id=305 (28.11.2007) Footprint of Nations. Redefining Progress, 2006. http://www.ecologicalfootpr int. org/ (24.11.2007) UNEP GEO 2000 — overview. United Nations Environment Progra­ mme, 1999. http://www.grida.no/geo2000/ov-e/ov-e.pdf (7.11.2007) Globální oteplování. Wikipedie, 2007. http://www.cs.wikipedia.org/wiki/GlobalnLoteplovani (8.11.2007) Information society. Wikipedia, 2007. http://www.en.wikipedia.org/wiki/Informationsociety (5.11.2007) Ekologická stopa. Wikipedie, 2007. http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekologickastopa (24.11.2007) Ecological footprint. Wikipedie, 2007. http://www.en.wikipedia.org/wiki/Ecological-footprint (12.11.2007) Ekologická stopa. Wikipedie, 2007. http://sk.wikipedia.org/wiki/Ekologickastopa (24.11.2007)

67

Příloha A

SQL skript (pro MySQL) - návrh struktury databáze CREATE TABLE diskuse ( id_diskuse int(5) text text jméno varchar(50) datum datetime PRIMARY KEY (id_diskuse) ); CREATE TABLE kategorie ( id_kategorie int(5) název varchar(lOO) PRIMARY KEY (id_kategorie) ); CREATE TABLE odkazy ( id_odkazy int(10) adresa varchar(80) název varchar(lOO) popis text default vypisovat boolean id_kategorie int(5) login varchar(25), PRIMARY KEY (id_odkazy) ); CREATE TABLE modifikace_odkazu id_modifikace_odkazu int(10) adresa varchar(80) nazev varchar(lOO) popis text default id_odkazy int(10)

NOT NOT NOT NOT

NULL auto_increment, NULL, NULL, NULL,

NOT NULL auto_increment, NOT NULL default ' ' ,

NOT NULL auto_increment, NOT NULL, NOT NULL, r r

t

default true, NOT NULL,

( NOT NOT NOT '', NOT

NULL auto_increment, NULL, NULL, NULL,

68

A. SQL SKRIPT (PRO MYSQL) - NÁVRH STRUKTURY DATABÁZE id_kategorie PRIMARY KEY

i n t (5) NOT NULL, (id_modifikace_odkazu)

); CREATE TABLE stopy ( id_stopy int(10) datum datetime stopa_bydleni float (4,2) stopa_potravin float (4,2) stopa_zbozi float(4,2) stopa_dopravy float (4,2) PRIMARY KEY (id_stopy) ); CREATE TABLE admini ( login varchar(25) heslo varchar(80) PRIMARY KEY (login) );

NOT NOT NOT NOT NOT NOT

NULL auto_increment, NULL, NULL default '0.00', NULL default '0.00', NULL default '0.00', NULL default '0.00',

NOT NULL, NOT NULL,

69

Příloha B

Obsah CD Obsah Zadání práce Zdrojové soubory webového portálu Popis zprovoznění webového portálu Licence webové aplikace PHP-ExcelReader knihovna Písemná zpráva Zdrojové soubory písemné zprávy

Umístění zadáni/ Zadáni, doc portal/ portal/README portal/LICENCE p or tal / statistiky / zprava/Zprava.pdf zprava/zdroje/

70