Masarykova univerzita Fakulta informatiky
Webové stránky obce s mapami BAKALÁŘSKÁ PRÁCE LADISLAV OLŠÁK
BRNO, JARO 2011
Prohlášení Prohlašuji, že tato práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování používal nebo z nich čerpal, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj.
Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Obšívač
-1-
Poděkování Děkuji Mgr. Tomáši Obšívači za vedení mé bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval Bc. Ondřeji Válkovi za pomoc při řešení některých částí návrhu designu, Ladislavu Olšákovi, Heleně Olšákové a Lence Přečkové za svoji účast při testech použitelnosti a card sortingu.
-2-
Shrnutí Cílem práce je analyzovat webové stránky obce Nová Lhota, vytvořit návrh struktury a designu nového systému za použití pravidel přístupnosti a použitelnosti a provést částečnou implementaci systému. Teoretická část práce se zabývá metodami vývoje systému a použitými technologiemi. V praktické části je vytvořen návrh systému pomocí skic a drátěných modelů. Dále jsou vytvořeny šablony za pomocí technologií HTML, CSS a JavaScript.
-3-
Klíčová slova webdesign, analýza webu, návrh webu, drátěné modely, přístupnost, použitelnost, šablony stránek, uživatelské testování
-4-
Obsah Prohlášení ............................................................................................................................................- 1 Poděkování..........................................................................................................................................- 2 Shrnutí..................................................................................................................................................- 3 Klíčová slova .......................................................................................................................................- 4 Obsah....................................................................................................................................................- 5 1
Úvod .............................................................................................................................................- 7 -
2
Zadání ..........................................................................................................................................- 8 -
3
4
5
6
7
2.1
O obci Nová Lhota ............................................................................................................- 8 -
2.2
Redesign obecního webu .................................................................................................- 8 -
2.3
Požadavky ze strany obce................................................................................................- 8 -
Definice pojmů..........................................................................................................................- 10 3.1
Webdesign........................................................................................................................- 10 -
3.2
Iterativní design ..............................................................................................................- 10 -
3.3
Redesign ...........................................................................................................................- 11 -
Průzkum ....................................................................................................................................- 13 4.1
Průzkum konkurenčních webů.....................................................................................- 13 -
4.2
Průzkum cílové skupiny ................................................................................................- 15 -
Analýza ......................................................................................................................................- 16 5.1
Audit obsahu webu.........................................................................................................- 16 -
5.2
Audit přístupnosti...........................................................................................................- 16 -
5.3
Audit použitelnosti .........................................................................................................- 19 -
5.4
Sledování chování uživatelů na webu .........................................................................- 21 -
5.5
Persony .............................................................................................................................- 22 -
5.6
SWOT analýza .................................................................................................................- 24 -
Návrh informační architektury ..............................................................................................- 26 6.1
Souhrn položek obsahu..................................................................................................- 26 -
6.2
Mapa webu.......................................................................................................................- 28 -
6.3
Skici ...................................................................................................................................- 31 -
6.4
Drátěné modely ...............................................................................................................- 33 -
6.5
Prototypy..........................................................................................................................- 34 -
Design.........................................................................................................................................- 35 7.1
Typografická mřížka.......................................................................................................- 35 -
7.2
Layout ...............................................................................................................................- 36 -
7.3
Bílé místo ..........................................................................................................................- 37 -
7.4
Pravidlo třetin..................................................................................................................- 38 -5-
8
9
10
7.5
Typografie ........................................................................................................................- 38 -
7.6
Teorie barev .....................................................................................................................- 39 -
Šablony webu............................................................................................................................- 41 8.1
Popis hlavní kostry .........................................................................................................- 41 -
8.2
Hlavní stránka .................................................................................................................- 43 -
8.3
Další vybrané stránky.....................................................................................................- 46 -
Implementace............................................................................................................................- 50 9.1
HTML................................................................................................................................- 50 -
9.2
CSS.....................................................................................................................................- 50 -
9.3
JavaScript..........................................................................................................................- 50 -
9.4
Google Maps ....................................................................................................................- 51 Závěr .....................................................................................................................................- 52 -
Literatura a použité zdroje..............................................................................................................- 53 A
Testování použitelnosti............................................................................................................- 55 -
B
Obrazová příloha......................................................................................................................- 57 -
C
Obsah CD...................................................................................................................................- 62 -
-6-
1
Úvod
Mezilidská komunikace byla vždy základem společnosti. Utvářela historii i současnost. S příchodem nových technologií byla tato oblast lidského života usnadněna. Ne vždy se ovšem povede využít potenciálu, který se v nových možnostech ukrývá. Například v obci by měla být samozřejmostí možnost komunikace mezi občany obce a jejich zvolenými zástupci v místní samosprávě. Internet se ukazuje jako výborný nástroj pro komunikaci. V dnešní době téměř všechny obce mají webové stránky. Ale na jaké úrovni? Cílem této bakalářské práce bylo redesignovat webové stránky obce Nová Lhota tak, aby reflektovaly skutečné potřeby obce, smysluplně využívaly moderní webové technologie a současně byly v souladu s platnými legislativními normami [1]. Proces tvorby webu jsem rozdělil do několika logických etap. První fáze se zaměřuje na analýzu současného stavu a cílových skupin, audit přístupnosti, použitelnosti a průzkum možností, které se při tvorbě nového webu nabízejí. Jejím výsledkem jsou persony, seznam požadavků a SWOT analýza, sloužící jako odrazový můstek ve fázi návrhu. Během něj byla vytvořena struktura nového webu, navrženo rozložení obsahu a navigačních prvků. Výsledkem této fáze je sada odůvodněných grafických návrhů jednotlivých stránek webu. V implementační části jsem pomocí HTML, CSS a JavaScriptu vytvořil šablony nových webových stránek, připravené k implementaci v reálném provozu. Výsledkem mé bakalářské práce je odbornými znalostmi podpořený návrh konkurenceschopného webu obce Nová Lhota, připraveného ve formě HTML/CSS šablon, ve kterých jsou již implementované některé funkce za pomoci jazyka JavaScript a služby Google Maps API. Tyto šablony jsou připraveny pro nasazení do reálného provozu v nadcházejících měsících.
-7-
2
Zadání
2.1
O obci Nová Lhota
Obec Nová Lhota se nachází na jihu Moravy poblíž hranice se Slovenskem v regionu Horňácko. Obec leží na úpatí pohoří Bílé Karpaty v nadmořské výšce 471 m. Novou Lhotou prochází turistická stezka vedoucí na vrcholky hor v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a také cyklostezka vedoucí od hor přes celé Horňácko. V obci je vybudován skiareál a envirocentrum, které má za cíl přiblížit člověka přírodě. Nedaleko obce se rozprostírá přírodní rezervace Porážky a přírodní památka Vápenky, ve které se nachází zachována řada malebných domků. V oblasti poblíž obce se také nalézá mnoho mlýnů. Nadmořská výška spolu s přítomností krásné krajiny a památek inklinuje k širokým možnostem letní i zimní turistiky. V obci je kvalitní infrastruktura, která by mohla přilákat velké množství turistů.
2.2
Redesign obecního webu
Současné webové stránky obce nevyhovují požadavkům na moderní web. Jsou založeny na jediné šabloně, která nereflektuje potřeby obce. Nacházejí se zde legislativně povinně zveřejňované údaje, ale žádné informace, které by upoutaly pozornost návštěvníků. Jelikož obec leží v atraktivní oblasti Bílých Karpat a obcí prochází turistické i cyklistické stezky, envirocentrum a skiareál, považuji za vhodné je na webu propagovat. Obyvatelé obce by jistě uvítali možnost zjistit informace o sportovních a kulturních akcích prostřednictvím webu. Internet by měl být dostupný pro každého bez ohledu na jeho postižení, proto je nezbytné tvořit webové stránky podle webových standardů a pravidel přístupnosti. Díky tomu budou mít handicapovaní uživatelé snadnější přístup k webu. Správná propagace obce na internetu by také mohla upoutat pozornost investorů. Barevný tón webových stránek by měl být do zelena, jelikož se jedná o barvu, která reprezentuje přírodu. Jako vhodné doplnění textových informací by mohly sloužit interaktivní mapy, pomocí nichž by se návštěvníci webu mohli dobře zorientovat v možnostech, které Nová Lhota a celý mikroregion Horňácka nabízí.
2.3
Požadavky ze strany obce
Jednání o novém webu obce, kterých jsem se osobně neúčastnil, probíhala s panem starostou Antonínem Okénkou. Z diskuse vyplynulo, že momentálně nepanuje spokojenost se vzhledem webu i jeho strukturou. Obec by také chtěla rozšířit pole nabízených služeb na webu
-8-
a tím se stát atraktivnější pro větší skupinu uživatelů. Ze současného webu bude nutné zachovat povinně zveřejňované informace ukládané zákonem, například zápisy z jednání.
-9-
3
Definice pojmů
3.1
Webdesign Content precedes design. Design in the absence of content is not design, it’s decoration. — Jeffrey Zeldman
Webdesign je disciplína, která uplatňuje při návrhu webu poznatky z grafického designu, typografie, informační architektury, interakčního designu a marketingu. Při návrhu webu je důležité dbát také na oblast kognitivní psychologie [2] či optimalizaci pro vyhledávače (SEO). Dalšími předními faktory ovlivňující úspěch je obsah webu, uživatelská přívětivost, použitelnost a také důvěryhodnost. Při tvorbě webových stránek se vývojář potýká s různorodostí webových prohlížečů. Přitom kompaktnost zobrazení na všech typech zařízení do značné míry ovlivňuje míru úspěchu dané stránky. Webdesign se skládá z několika fází. V analytické fázi je zhodnocena situace na trhu, současné webové stránky a také analýza uživatelů webu. Výsledky analýzy jsou využity při fázi návrhu, kdy je vytvořena struktura webu, rozmístění prvků na stránce a grafický návrh webu. Následuje fáze tvorby šablon, která se skládá z vytvoření struktury webu pomocí značkovacího jazyka HTML a tvorby grafické podoby webu prostřednictvím jazyka CSS. Závěrečnou fází je testování. Jelikož tvorba webu je iterativní proces, po testování a nalezení nedostatků nastává opět fáze analýzy. Webdesign označuje analýzu a návrh webu, nikoliv samotnou implementaci webu, která patří do tvorby webu. Webdesign je velmi komplexní disciplína, proto jsem se ve své práci zaměřil na ni, nikoliv na implementaci celého webu.
3.2
Iterativní design You can't improve a design when you're emotionally attached to previous decisions. Improvements come from flexibility and openness. — Ryan Singer, 37signals
Webové stránky mohou být vytvořeny bez iterativního designu. Vývojáři vytvářejí weby převážně metodikou vodopád. Klient předá určitou představu vývojářům, jak by webové stránky měly vypadat. Vývojový tým dané stránky vypracuje, předá zákazníkovi a tímto také kon-
- 10 -
čí veškerá spolupráce. Tento princip ovšem není příliš vhodný. Je sice rychlý, ale jak ukazuje Jacob Nielsen ve svém článku [3], prvotní design není většinou ten nejlepší. Iterativní design je agilní metodikou spočívající v opakovaném navrhování založeném na zpětných vazbách. Tyto zpětné vazby je možné získat od ostatních členů vývojového týmu nebo přímo od uživatelů. Princip spočívá v navrhování stránek metodou „pokus-omyl“. Vývojový tým vytvoří prvotní verzi stránek, případně wireframů, prototypů či pouhých skic. Následně se provede analýza a testování. Z daných výsledku odhalíme chyby, případně nám vyvstanou alternativy, kterými se může další vývoj ubírat. Po další iteraci se mohou objevit nové chyby, případně nalézt dříve neodhalené chyby. Po několika iteračních krocích bychom měli dospět v daných podmínkách k optimálnímu výstupu. Ve své práci jsem se zaměřil především na iteraci v rámci návrhu webových stránek. Považuji to za vhodnou variantu, pomocí které se můžeme vyvarovat problémům ve fázi implementace. Iteračním procesem prošly mé skici, wireframy a mapa stránek.
3.3
Redesign
Redesign je pojem, zahrnující celkovou obnovu stávajícího webu. Pod celkovou obnovou rozumíme přepracování obsahu, struktury i vizuálního stylu. Důvody k rozhodnutí pro tvorbu nového webu mohou být například [4]: -
technická zastaralost webu
-
morální zastaralost webu
-
nepřístupnost pro handicapované
-
nedostupnost webu vyhledávacím robotům
-
přizpůsobením moderním trendům
K celkovému redesignu webu Nové Lhoty bylo nutno přistoupit z důvodu zastaralého a nedostačujícího obsahu, špatné hierarchické struktury, nefunkčnosti některých částí webu, použití zastaralých technologií, vizuálního stylu webu neodpovídajícímu moderním trendům. Na obrázku 3.1 je vyobrazen původní stav obecních stránek.
- 11 -
Obrázek 3.1: Původní stav webových stránek obce
- 12 -
4
Průzkum
4.1
Průzkum konkurenčních webů
Cílem této fáze je prozkoumání tématicky podobných webových stránek, které mohou sloužit jako inspirace nejen v oblasti obsahu webu, ale také struktury webu a grafického designu. V dnešní době již téměř všechny obce vlastní weby, které se liší kvalitou zpracování. V České republice je každoročně pořádána soutěž Zlatý Erb1, které se účastní ty nejlepší webové stránky obcí. V této části jsem prošel weby obcí a hledal prvky, které by mohly být relevantní pro web Nové Lhoty. Jedná se o výčet poznatků získaných při analýze různých obecních webů. Přidal jsem také důvody, proč si myslím, že by bylo vhodné tyto kategorie do webu začlenit.
1
-
Rozdělení webu do sekcí pro občany, turisty a podnikatele. Rozdělení stránek do podkategorií může usnadnit návštěvníkům webu hledání potřebných informací. Tuto strukturu jsem nalezl na webu města Hranice.
-
Popis zajímavých turistických cílů je vhodný pro obce, které leží v turisticky atraktivní oblasti. Popis zajímavých míst se nalézá na většině obecních webů.
-
Vypisování veřejných zakázek na webu a zveřejňování jejich výsledků je transparentní způsob boje proti korupci. Jedná se také o příležitost přilákat investory. Tato sekce se nalézá například na webu města Most.
-
Informace o kulturních a sportovních subjektech, stejně jako kalendář akcí, by mohly pomoci nalákat lidi z okolních obcí, případně i turisty, na pořádané kulturní a sportovní akce. Na velkém množství webů se tyto informace nalézají v sekci aktuality. Dle mého názoru by bylo vhodné je soustředit také na vlastní stránku, kde by lépe upoutaly pozornost uživatele. Inspiraci jsem čerpal na webu města Jablonec nad Nisou.
-
Odkazy na služby ulehčí občanům orientaci ve službách, které se nachází v obci. Lidé budou mít soustředěny všechny podstatné věci (provozní dobu, provozované služby, kontakty) na jednom místě. Tyto informace jsou na webech poměrně běžné, nacházejí se například opět na webu Jablonce nad Nisou.
soutěž Zlatý erb
- 13 -
-
Mapy (cyklostezky, zajímavá místa) různých turistických cílů mohou zaujmout uživatele, dát mu lepší představu o turistických možnostech a usnadní mu orientaci v obci a jejím okolí. Interaktivní mapy nejsou na webech časté. Inspirací mi byl web obce Staré Město pod Sněžníkem.
-
Farnost. Myslím si, že by bylo vhodné uvést informace o převládajícím náboženství a faře. Informace o faře se nenachází ve větší míře na webech obcí a měst. Jelikož se jedná o kraj velmi nábožensky zaměřený, je vhodné na web umístit informace o náboženství a faře. Tyto informace se vyskytují například na webových stránkách Petrovice.
-
Možnost změny vizuálního stylu usnadní zrakově postiženým lidem přístup k webu. Lze toho dosáhnout vytvořením alternativního stylu pro web. Jinou možností je vypracovat web takovým způsobem, aby byl co nejvíce přístupný již ve svém hlavním stylu. Tato možnost se nalézá na většině webů.
-
Registrace uživatelů by mohla umožnit uživatelům přispívat do diskusí a odebírat aktuální informace prostřednictvím elektronické pošty. Možnost registrace se nachází na velkém množství webů, u kterých ale není zřejmé, jaký je účel této registrace. Odběr novinek z obce pomocí emailu je implementován například na webu obce Libochovany.
-
Popis spolků a organizací působících v obci by měl za cíl zvýšení povědomí o činnostech občanů v obci. Na webových stránkách se tato sekce často nevyskytuje, ale podle mého názoru může zlepšit návštěvníkům stránek povědomí o kultuře v obci. Tato sekce se vyskytuje například na webu obce Vranovice.
-
Záznamy místního rozhlasu umožní občanů si vyslechnout hlášení, která mohli promeškat. Pro uživatele, kteří nemají možnost si toto hlášení vyslechnout, by se měla nacházet i textová alternativa tohoto hlášení. Tato sekce není příliš častá. Vyskytuje se například opět u webu Vranovic.
-
Diskuse by mohly probíhat nad návrhy obecního úřadu, který by pak lépe mohl znát názor občanů na zamýšlené kroky. Bohužel tento bod by mohl být v případě takto malé obce problematický, protože zůstává otázkou, kolik lidí by takové možnosti využilo. Diskuse nebývají na webu časté. Jedná se ale o zajímavou sekci, která by mohla lidi povzbudit v častější návštěvě webu. Inspiraci lze nalézt na stránkách obce Telnice.
-
Místní inzerci považuji za zajímavou pro občany, protože nabízí možnost nákupu a prodeje zboží v dané lokalitě. Tato sekce se na webech také často nevyskytuje, ale opět ji považuji za zajímavou možnost. Tuto sekci lze nalézt například na webu obce Drnovce.
- 14 -
4.2
Průzkum cílové skupiny
Účelem této fáze návrhu je zjistit, pro koho bude web určen. V tomto kroku bude potřeba vytvořit několik kategorií typických uživatelů budoucích webových stránek. Tyto kategorie uživatelů můžeme rozdělit do primárních a sekundárních cílových skupin [5]. Do primární skupiny patří uživatelé plnící hlavní cíle našeho webu. Do sekundární skupiny patří uživatelé, kteří mohou rozšiřovat povědomí o webu a využívat nekomerční informace a funkcionalitu stránek. Výsledky průzkumu cílových skupin můžeme vhodně využít při sestavování person a uživatelských scénářů. Z doposud získaných informací bylo zjištěno, že se obec chce soustředit především na tři skupiny uživatelů: -
občané obce
-
turisté
-
podnikatelé a firmy
Pro občany budou důležité informace z obecního úřadu a připravované akce v obci. Turisté ocení informace o možnostech turistického vyžití v obci a regionu. Důležité je také zmínit informace o ubytování v Nové Lhotě a také akce, které by mohly být zajímavé z pohledu turistů. Obec by chtěla přilákat investory, kteří by snížili vysokou nezaměstnanost. Bylo by tedy vhodné zdůraznit, proč by měly tyto subjekty začít podnikat právě v této obci.
- 15 -
5
Analýza
Ve fázi analýzy zpracováváme data získaná z průzkumu. Jelikož se v tomto případě nejedná o první verzi webových stránek, ale o redesign (tj. přepracování původního webu), můžeme vycházet nejen z průzkumu, ale i poznatků, které byly zjištěny v průběhu fungování předcházející verze webu.
5.1
Audit obsahu webu
Audit obsahu webu má za cíl seskupit veškerý obsah současného webu a zhodnotit relevantnost jednotlivých částí pro nový web. Na současném webu se nachází informace o obci, její historie a současnost. Následuje zpravodaj z roku 2009, odkazy na penziony v obci a okolí, v kultuře můžeme nalézt několik aktualit z roku 2010, sekce sport obsahuje archiv článků a aktualit. Z místní fotogalerie je možné čerpat obrázky na připravovaný web. Sekce lyžařský areál je pouze odkaz na jiný web. Sekce Obecní úřad obsahuje většinu potřebných záležitostí, například kontakty, formuláře, aktuality (poměrně aktualizované), vyhlášky a nařízení, projektovou činnost, rozpočty obce a povinně zveřejňované informace. Úřední deska je poměrně aktualizovaná. Stránky obsahují i seznam několika odkazů, mezi kterými se však míchají odkazy na státní weby a na web použitého redakčního systému.
5.2
Audit přístupnosti A strict focus on accessibility as a scorecard item doesn't help users with disabilities. To help these users accomplish critical tasks, you must adopt a usability perspective. — Jakob Nielsen
5.2.1
Definice přístupnosti
Pojem přístupnost obecně znamená bezbariérovost. Pod přístupným webem můžeme vidět takové webové stránky, které nekladou na své návštěvníky žádná omezení. Pod tímto pojmem se skrývá fakt, že každý návštěvník bez ohledu na svoje postižení, technické vybavení, znalosti či dovednosti, musí být schopen web plnohodnotně používat.
5.2.2
Typy postižení
Ne každý uživatel internetu je zdravý. Radek Pavlíček na svém blogu [6] se zabývá tím, zda počet lidí s postiženým natolik vysoký, aby se vyplatilo přizpůsobovat webové stránky i jim.
- 16 -
Podle šetření Českého statistického úřadu, který proběhl v roce 2007 [7] žije v naší republice kolem 1 milionu lidí s různými typy postižení. Podle průzkumu 28 % postižených občanů chce pracovat s internetem. 35 % zdravotně postiženým občanů brání jejich zdravotní postižení v seznámení se s obsahem webových stránek, ale pokud jejich tvůrce dodrží pravidla pro tvorbu přístupného webu, mohou se v nezbytném rozsahu s obsahem webu seznámit. Tato čísla ukazují, že je počet lidí s nějakým handicapem velký, proto je vhodné vytvářet přístupné stránky i pro ně. Rozdělení a popis jednotlivých postižení lze najít v knize Tvoříme přístupné webové stránky [8]. Zrakově postižené uživatele můžeme rozdělit do několika skupin. Zcela nevidomí a jinak těžce zrakově postižení jsou odkázáni na hlasové čtečky či braillské řádky. Tito uživatelé potřebují, aby byl text dobře strukturován a grafické prvky měly své alternativní popisky. Slabozrací lidé mají problémy se čtením textu. Je tedy vhodné mít na webové stránce možnost zvětšení písma a zvýšení kontrastu písma a pozadí stránky. Text je také vhodné definovat v relativních jednotkách, aby si ho uživatelé mohli přizpůsobit svým potřebám. Barvoslepí lidé mohou mít problém rozeznat písmo na podobně zabarveném pozadí. I v tomto případě se vyplatí mít kontrastní barvu písma a pozadí. Zrakově postižených lidí je velké množství. Bude-li web pro ně přístupný, zvýšíme tím okruh potenciálních návštěvníků. Sluchově postižení uživatelé většinou nemívají problém při práci s internetem. Do této doby byl zvuk na webových stránkách převážně okrajovou záležitostí. S nástupem technologie HTML 5 by se situace mohla změnit. Je proto vhodné poskytovat plnohodnotné textové alternativy. Pohybově postižení lidé nemohou ovládat počítač myší. Této skupině můžeme usnadnit přístup tím, že celé webové stránky budou ovladatelné pomocí klávesnice. Lidé také mohou trpět různými psychickými poruchami. Uživatelé s poruchami učení a soustředění potřebují mít obsah stránky vyplněn grafickými symboly, vizuálními značkami, krátkými odstavci. Roboti, které využívají vyhledávače pro indexaci stránek na webu, se orientují podle sémantických značek na webu. Je důležité proto vyznačovat prvky na webu pomocí sémantických značek jazyka (X)HTML a výslednou prezentaci přenechat CSS. Je také nutné, aby byl všechen obsah webu, který chceme indexovat, dostupný i bez použití jazyka JavaScript. Roboti převážně neumějí interpretovat kód zapsaný pomocí tohoto jazyka. Přístupnost je tedy důležitá i z marketingového hlediska. Uživatelé nemusí být fyzicky či duševně handicapovaní, aby neměli přístup k některým webovým stránkám. Problematickou oblastí mohou být webové prohlížeče. Ne každý uživatel má možnost výběru a je nutné zajistit alespoň základní funkcionalitu v každém rozšířenějším prohlížeči. Dále zde máme problematiku různých zobrazovacích zařízení, pro které nemusí být snadné zajistit způsob kvalitního zobrazení webové stránky.
- 17 -
5.2.3
Metodiky přístupnosti
Snaha o zlepšení přístupnosti k informacím pro handicapované vyústila v přijetí celé řady metodik. Celosvětově uznávanou metodikou je Web Content Accessibility Guidelines2. Její důležitost můžeme deklarovat mnoha národními pravidly přístupnosti, které vycházejí z této metodiky a jsou legislativně vyžadovány. V České republice snaha o tvorbu jednotných pravidel přístupnosti vyústila v zákon č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.3 Tento zákon stanovuje práva a povinnosti správcům informačních systémů veřejné správy. Webové stránky obce mezi tyto informační systémy patří.
5.2.4
Přístupnost na současném webu
Původní web jsem porovnal s pravidly přístupnosti a odhalil jsem mnoho problémů, které by nová verze webu mohla snadno vyřešit. -
V místech, kde se nachází více textových popisků u sebe, při vypnutí zobrazování obrázků tyto popisky spolu kolidují a stránky v těchto místech se stávají nepoužitelné. Při vypnutí CSS, Javy a JavaScriptu se stránky zobrazují bez problémů. Pouze tlačítko s funkcí „tisknout“ nereaguje, jelikož používá technologii JavaScript.
-
Za chybu považuji nepřítomnost alternativního CSS stylu pro zrakově handicapované, jelikož kontrast některých položek (kombinace tmavě zelené a světle zelené nebo žluté) není úplně zdařilý.
-
Navigace by měla být konzistentní. Bohužel na současném webu se mísí navigace v rámci daných webových stránek s odkazy na jiné weby.
-
Všechny stránky současného webu obsahují správná označení pomocí tagu
. Jejich formát je ovšem zvolen nešťastně, kdy v názvu je uvedena cesta stránky ve struktuře webu a teprve za poslední dvojtečkou se nachází informace, že se uživatel nalézá na webu Nové Lhoty
-
Na současném webu se nalézá možnost vyhledávání, bohužel současná implementace je špatná. Nehledě na to, že pole nápovědy fungovalo pouze na titulní straně, při zadání vyhledávaného výrazu většinou samotné vyhledání dopadlo neúspěchem.
2
Web Content Accessibility Guidelines
3
pravidla přístupnosti
- 18 -
-
Formuláře v některých případech akceptují i nesprávně vyplněná pole (například písmena v PSČ).
5.3
Audit použitelnosti Nejnavštěvovanější stránky jsou ty, které jsou jednoduché, přehledné a intuitivně ovladatelné. — Steve Krug
5.3.1
Definice použitelnosti
Použitelnost je kvalitativní atribut, který hodnotí snadnost použití webových stránek. Dobré webové stránky by měly být konstruovány tak, aby návštěvník pochopil, jak je má ovládat a aby našel potřebné informace. Podobně jako pro přístupnost existuje pro použitelnost celá řada pravidel a doporučení [9]. Na základě zkoumání a testování bylo zjištěno, na co jsou uživatelé zvyklí, co jim usnadňuje používání webu a orientaci na něm. Přestože použitelnost nelze kvalitativně změřit, lze ji testovat. Její význam a návratnost investice do použitelnosti dokazuje celá řada případových studií [10].
Základní skutečnosti o chování uživatelů podle Steva Kruga [11] -
Stránky nečteme, ale prohlížíme (přesně: skenujeme).
-
Neprovádíme optimální výběry, ale děláme kompromisy.
-
Nebádáme nad tím, jak věci fungují, jednoduše to „nějak uděláme“.
5 pravidel použitelnosti Kruga [11]
5.3.2
-
Vytvořte jasnou vizuální hierarchii na stránce
-
Neměňte zvyklosti, vše musí být jednoduše pochopitelné
-
Rozdělte stránky na jasně definované oblasti
-
Vyznačte odkazy, dejte jasně najevo, na co lze klepnout
-
Stránky nepřeplácávejte, neuvádějte zbytečná slova
Testování použitelnosti
Při testování použitelnosti sledujeme uživatele používajícího testovanou stránku. Testování má za úkol odhalit chyby, kterých jsme se při návrhu dopustili. Testovanému uživateli můžeme předkládat skici stránek, prototyp nebo již z části vyhotovené webové stránky. Testova-
- 19 -
nému subjektu klademe dotazy a úkoly. Následně vyhodnocujeme jeho reakce. Výběr uživatele pro testování může hrát na specializovaných webových stránkách určitou roli. V případě testování webových stránek obce to ale může být jakýkoliv člověk, který má alespoň minimální zkušenosti s internetem. S testováním použitelnosti je vhodné začít již na začátku procesu tvorby webu. Čím dříve se odhalí chyby, tím levněji a s menším úsilím stojí jejich napravení. Rovněž se jedná o iterativní proces. Testování je vhodné uskutečnit při jakýchkoliv změnách na webu. Počet testovaných uživatelů nemusí být vysoký. Podle Jakoba Nielsena lze testovat již s pěti uživateli [12], podle Steva Kruga nám postačí tři až čtyři uživatelé [11]. Větší počet testovaných uživatelů je ve většině případů nerentabilní, jelikož většinu podstatných chyb zjistí první testovaní uživatelé.
Test použitelnosti současných webových stránek na uživatelích Poznatky získané z testu již existujícího webu umožní vytvořit představu o vypracování lepší struktury webu. Na testování jsem přizval 3 potenciální uživatele z různých věkových skupin a různými zkušenostmi s internetem, aby výsledky byly co nejobjektivnější. Nemyslím si, že by bylo nutné provádět testování na více lidech, jelikož webové stránky obce Nová Lhota nejsou příliš rozsáhlé. Testování probíhalo následovně. V předstihu jsem si připravil 6 otázek a úkolů. Při plnění úkolů jsem sledoval chování uživatelů. Do jejich testování jsem nijak nevstupoval. Ke každé otázce jsem vypracoval souhrnné poznatky, které jsem při testech zjistil. Testování každého uživatele trvalo mezi 20 až 30 minutami. Jednotlivé otázky, úkoly a jejich výsledky jsem zařadil do přílohy.
5.3.3
Chyby v použitelnosti na současných webových stránkách
Na základě heuristické analýzy použitelnosti a uživatelského testování jsem odhalil další nedostatky, které by nový web mohl snadno vyřešit. Informace pro tvorbu heuristické analýzy jsem čerpal z knihy Steva Kruga [11].
Titulní strana -
Úvodní stránka by měla uživatele informovat o účelu webu a ukázat mu, co může na webu najít. Na současných stránkách chybí souhrnné informace o tom, co se na daném webu nachází. Nenalezneme zde obsahové upoutávky vyzdvihující nejnovější, nejlepší nebo nejoblíbenější informace ani funkční upoutávky lákající k prozkoumání dalšího obsahu webu.
-
Na současných stránkách chybí jakýkoliv slogan, který by upoutal nově příchozího návštěvníka. Slogan by měl v jedné krátké větě shrnovat, čím chce webový portál návštěvníka zaujmout.
-
V kontaktech chybí jméno odpovědné osoby za správu webu. Tento nedostatek může vést k nedůvěryhodnosti daných stránek.
- 20 -
Navigace a odkazy -
Odkazy nemají konzistentní formu. Některé jsou podtržené, jiné nikoliv a některé se podtrhávají, pokud uživatel na ně najede myší. Dále není nijak možné rozpoznat, jestli byla daná stránka již zobrazena.
-
Odkaz na registraci by měl být viditelný, nejlépe na pravém horním okraji stránky a na titulní straně by měly být uvedeny důvody a výhody registrace.
-
Hlavní menu je tvořeno odkazy na podsekce, ale také odkazy na cizí stránky.
-
Některé položky v menu nejsou funkční, případně odkazují na stránky, kde se nenacházejí žádné informace.
-
Pro navigaci by místo slova „Cesta“ měla být použita fráze „Zde se nacházíte“. A aktuálně zobrazená stránka by měla být vyobrazena tučně.
Ostatní stránky
5.4
-
Znak obce ani název obce v úvodu stránky neslouží jako odkaz na titulní stranu.
-
Vyhledávací formulář prohledává dané stránky špatně. Jeho výstupy jsou často irelevantní, případně žádné. Vyhledávání je na titulní straně umístěno dobře, ale v ostatních sekcích je součástí obsahu.
-
Barva písma a pozadí nejsou vždy dostatečně kontrastní.
-
Zvýraznění textu by mělo být pomocí logických formátovacích značek, nikoliv pomocí fyzických formátovacích značek
-
Při stisku tlačítka „Tisknout“ se zobrazí velmi matoucí nabídka.
-
U formulářů nejsou poskytovány žádné dodatečné informace, kdo bude s danými informacemi pracovat a jak s nimi bude zacházet. Nejsou zde jakékoliv informace, které by uživateli sdělily, jak bude zacházeno s jeho poskytnutými údaji. Není zde uvedena doba, ve které by uživatel mohl dostat zpětnou odezvu ani ujištění, že se úřad bude danou žádostí zabývat, která by mohla podpořit důvěru v rychlé projednání dané záležitosti.
Sledování chování uživatelů na webu
Statistiky návštěvnosti nám mohou pomoci poodhalit chování uživatele, po vstupu na webové stránky. Díky této analýze můžeme odhalit počet uživatelů, kteří navštívili webové stránky a odkud se na daný web dostali. Tyto informace mohou sloužit k marketingovým účelům, také ale mohou odhalit špatný výběr klíčových slov a špatnou strukturu webu. Z marketingového hlediska je také důležité, že lze zjistit tzv. „bounce rate“, což je počet návštěvníků, kteří z úvodní strany nepokračovali na další sekce webu. Z těchto statistik je možné zjistit i konverzní poměr uživatelů. V případě webu obce by to znamenalo počet uživatelů,
- 21 -
kteří se registrují na webových stránkách. Pro následné úpravy webu je důležité, že můžeme zjistit, které části webu uživatelé nejčastěji navštěvují a také čas strávený na jednotlivých stránkách. Z pohledu struktury webu je důležité, jakými cestami se uživatel dohledal k potřebným informacím. Dotazy do interního vyhledávání webu jsou svědectvím, co uživatelé na webu hledají. Statistiky návštěvnosti lze sledovat pomocí různých placených i neplacených nástrojů. Mezi neplacené nástroje patří například GoogleAnalytics, Yahoo! Web Analytics, Piwik, AWStats. Zástupci placených nástrojů jsou například Adobe Online Marketing Suite, Google Urchin, Coremetrics či WebTrends. V těchto statistikách je možné vidět detaily toho, co návštěvníci zadávají do vyhledávačů, aby našli hledaný web, z jakého odkazu přijde nejvíce návštěv, jaká je průměrná doba strávená procházením webu, z jakého města nebo státu k přichází nejvíce lidí, atd. Měření současných webových stránek Nové Lhoty nebylo z technických důvodů možné, proto jsem zde uvedl pouze krátký výčet možností, kterých bude vhodné využít při úpravách webu v budoucnu.
5.5
Persony
Persony jsou fiktivní osoby, představující ovšem zástupce skupin typických návštěvníku webu. Zachycují a sumarizují poznatky z průzkumu a pomáhají se při návrhu lépe vžít do role uživatele. Tvorba person je proces náročný na prostředky, a proto jsou někdy vytvořeny tzv. „ad-hoc persony“ vycházející ze základních poznatků získaných během analýzy. Popis persony obsahuje obvykle jméno, vzdělání, sociální postavení, cíle, schopnosti, postoje, popis pracovní pozice, oblíbený sport apod., které danou osobnost popisují [13]. K jednotlivým personám lze také přidat uživatelské scénáře, které mohou pomoci při tvorbě struktury webu. Jedná se o popis typických činností, které daná persona na webu může vykonávat. Persony, které jsem použil, se pohybují na pomezí reálných person a „ad-hoc person“. Z časových důvodů nebylo možné provést podrobný průzkum uživatelů. Podle dosavadního průzkumu a analýzy ovšem tyto persony věrohodně reflektují skutečné potřeby uživatelů webu. Díky vytvořeným personám jsem si vytvořil lepší představu o potřebném obsahu webu a o hierarchii webu. K formálnímu zápisu person a uživatelských scénářů lze použít i formální metody. Jednou z možných technik je zápis pomocí Use Case diagramů (diagramů případů užití), které jsou součástí jazyka UML a zobrazují interakci mezi uživatelem a systémem. Diagramy případů užití zachycují požadavky na systém a chování systému, aniž by odhaloval vnitřní strukturu. Diagram se skládá z aktérů a případů užití. Tento formální zápis je vhodný při komunikaci mezi členy vývojového týmu, ale pro mé je účely nadbytečný, a proto jsem ho při své práci nepoužil.
- 22 -
Oldřich Malý -
53 let, ženatý, žije v Nové Lhotě
-
Zájmy: houbaření, rybaření, sledování fotbalu
-
Vzdělání: vyučený zedník
-
Pracuje ve stavební firmě jako zedník.
-
Po pracovní nehodě má ruku, kterou ovládá myš, v sádře, a proto není schopen jejího využití. Je ale nutné zachovat přístupnost webu i takto dočasně postiženému uživateli a je tedy nutné, aby celý web byl ovladatelný pomocí klávesnice.
-
Rád navštěvuje sportovní utkání fotbalového týmu, chtěl by se proto dozvědět, kdy a kde se pořádá další fotbalový zápas domácího mužstva. Při příležitosti návštěvy našeho webu by rád zjistil úřední doby na poště, jelikož v brzké době si musí vyzvednout zásilku a také by chtěl vyhledat nějaké aktuality z obce, aby bylo večer s kamarády u piva o čem povídat.
Lenka Václavová -
25 let, zasnoubená, žije s přítelem v Brně
-
Zájmy: pěší turistika, cykloturistika, pobyt v přírodě, tanec
-
Vzdělání: studentka Vysoké školy, Filozofická fakulta
-
Trpí poruchou soustředění. Je tedy nutné, aby texty na webu byly rozčleněny podle výstižných nadpisů do krátkých a srozumitelných bloků.
-
Má ráda aktivní život. Navštívila již 10 cizích zemí.
-
Se svým přítelem ráda cestuje po ČR a také do zahraničí. Spolu by chtěli navštívit Bílé Karpaty. Pomocí vyhledávače našla naše stránky a ráda by zjistila, jaké jsou možnosti turistického vyžití v regionu a jaké jsou možnosti ubytování.
-
Při poslední návštěvě ji zaujala interaktivní mapa, ráda by ji využila při plánování zajímavých míst, kam by mohli s přítelem zavítat.
David Novotný -
35 let, svobodný, žije ve Velké nad Veličkou
-
Zájmy: business, golf, slečny, auta
-
Vzdělání: VUT, Podnikatelská fakulta
-
Podnikatel, vlastní firmu na leštění součástek do vodovodních baterií
-
Rád podniká a snaží se všemi možnými prostředky prosadit svoji firmu na trhu, často střídá partnerky.
- 23 -
-
5.6
Rád by založil novou pobočku firmy. Hledá vhodné místo pro podnikání, a proto prochází webové stránky okolních obcí. Od našich webových stránek očekává, že nalezne informace o podmínkách podnikání v obci Nová Lhota.
SWOT analýza
SWOT analýza je spolu s personami další z efektivních nástrojů k zachycení výsledků analýzy [14]. Byla vyvinuta Albertem Humphreym ze Stanfordovy univerzity. V šedesátých letech vedl výzkumný projekt, při němž byla využita data od 500 nejvýznamnějších amerických společností. Analýza spočívala v rozboru a hodnocení momentálního stavu firmy. Stavem firmy nazýváme vnitřní prostředí firmy. Současná situaci okolí firmy se nazývá vnější prostředí. Analýza silných a slabých stránek se zaměřuje především na interní prostředí. Příležitosti a hrozby se zaměřují na externí prostředí, které nemůže být dobře kontrolováno. V této SWOT analýze jsem shrnul poznatky získané během dosavadního průzkumu a analýzy.
Silné stránky -
Vedení obce má zkušenosti s fungováním webových stránek.
-
Stránky fungují na univerzálním systému navrženém přímo pro stránky obcí.
Slabé stránky -
Lidé se nemohou do dění na stránkách nijak zapojit.
-
Slabá prezentace turisticky zajímavých informací na webu.
-
Administrátor nepříliš často aktualizuje obsah stránek.
-
Hostování u externí firmy znemožňuje operativní zásahy do webu.
Příležitosti -
Obec leží v turisticky atraktivní oblasti, proto je vhodné o příležitostech pro turisty informovat na webových stránkách.
-
Vysoký počet kulturních akcí může zvýšit aktivitu na webu a tím stoupne v lidech povědomí o aktivitách v obci, což může vést k dalšímu rozvoji
-
Možnost zaujmout širokou skupinu obyvatelstva.
-
Diskuse mezi občany o dění a problémech obce by mohla zvýšit počet registrovaných uživatelů a zvýšit aktivitu na webových stránkách.
-
Zlepšit pozici webu při vyhledávání některých výrazů ve vyhledávačích
- 24 -
Hrozby -
Nízký počet kulturních akcí může vést k nízké aktivitě lidí na webu, kteří nebudou mít důvod web navštěvovat.
-
Nedostatek lidí starajících se o aktuality.
-
Nedostatek lidí přispívající na web může vést k opětovnému úpadku návštěvnosti.
-
V obci s nízkým počtem obyvatel by nemusel být potenciál diskusních fór naplněn.
- 25 -
6
Návrh informační architektury Eighty percent of visitors leave a site after three pages. One of the biggest reasons for this abandonment problem is the absence of a scent trail. — Bryan Eisenberg
Obor informační architektura se zabývá tříděním informací a jejich uspořádáním do logických celků a struktur. Jejím cílem na Webu je přiblížit informace uživatelům pomocí vhodné navigace, organizace a reprezentace. Dobře navržená informační architektura usnadňuje následnou údržbu webových stránek a zvyšuje celkovou hodnotu daného webu. Klíčovou roli v informační architektuře hraje navigace. Ta by měla být konzistentní, což znamená, že by se navigace na každé stránce měla chovat stejně. Psycholog George A. Miller publikoval ve své knize Psychological Review [15] poznatky o lidské paměti. Podle něj lidský mozek dokáže uchovat v paměti pět až devět objektů, se kterými může v jednu chvíli aktivně pracovat. Není proto vhodné vytvářet mnoho položek v hlavní navigaci, které by mohly vést ke zmatení uživatele. Popisky odkazů by měly být stručné a jednoznačné. Na jednotlivých stránkách by mělo být jasné, co obsahují a měly by mít konzistentní název s odkazem v navigaci. Při své práci jsem nejdříve vytvořil souhrn všech položek, které by se mohly vyskytovat na nových stránkách. Poté jsem pomocí Card-Sortingu vytvořil prvotní mapu webu, kterou jsem snažil pomocí znalostí o informační architektuře upravit do podoby, která mi přišla nejvhodnější. Pro podrobnější rozmístění prvků na stránce jsem využil skic a wireframů.
6.1
Souhrn položek obsahu
Souhrn položek obsahu (Content inventory) je seznam všeho obsahu na webu, který je dostupný uživatelům. Ve fázi návrhu nám může pomoci v začátcích tvorby struktury webu, jelikož nám poskytne ucelený pohled na všechen obsah. Při tvorbě seznamu obsahu jsem vycházel ze současného obsahu webu Nové Lhoty, podobně zaměřených webů a informací od starosty obce. Tabulka 6.1 zachycuje seznam stránek a podstránek pro občany, tabulka 6.2 pro turisty, tabulka 6.3 pro podnikatele.
- 26 -
Historie a současnost obce
Kalendář akcí
Obecní úřad
Sportovní akce
Kontakt
Kulturní akce
Služby poskytované na obecním úřadě
Turistické akce
Struktura obecního úřadu
Mapy
Dokumenty
Fotogalerie
Formuláře
Kultura a sport
Úřední deska
Spolky v obci
Czech POINT
Klub žen
Informace pro občany
Služby v obci
Vyhlášky a nařízení
Pošta, obecní úřad
Rozpočet obce
Projekty a dotace
Záznamy hlášení místního rozhlasu
Farnost
Povinně zveřejňované informace
Základní informace
Úřední deska
Historie kostela
Aktuality
Hřbitov
Zpravodaj
Ankety
Události z obce
Místní inzerce
Místní noviny
Užitečné odkazy
Záznamy hlášení místního rozhlasu
Kontakt
Tabulka 6.1: Výčet stránek pro občany (nadsekce jsou zobrazené tučně)
Turistické informace
Fotogalerie
Skiareál
Užitečné odkazy
Cyklostezky
Historie a současnost obce
Envirocentrum
Připravované akce
CHKO Bílé Karpaty
Ubytování a stravování
Mikroregion Horňácko
Dopravní spojení
Mapy
Kontakt Tabulka 6.2: Výčet stránek pro turisty (nadsekce jsou zobrazené tučně)
- 27 -
Podpora podnikání v obci
Veřejné zakázky
Informace pro firmy a živnostníky
Projekty a dotace
Formuláře
Užitečné odkazy
Databáze firem
Kontakt
Tabulka 6.3: Výčet stránek pro podnikatele (nadsekce jsou zobrazené tučně)
6.2
Mapa webu
Mapa webu dokumentuje hierarchickou strukturu informací na webu. Ukazuje vztahy mezi jednotlivými stránkami a pomáhá při tvorbě navigace. Na mapě webu se ovšem nevyskytuje obsah stránky, může ale obsahovat také popisy funkcí, které se nalézají na jednotlivých stránkách. Na složitějších projektech je vhodné mapu webu doplnit (popř. nahradit) tzv. modelem webu. Jedná se většinou o komplexnější diagramy, lépe ilustrující zdroje informací, jejich rozmístění po webu atd.
1. iterace stránek Pro první iteraci stránek jsem použil Card-Sorting (pořádání karet) [16]. Existuje několik variant této techniky. Vybral jsem variantu, ve které jsou na jednotlivých kartičkách popsány jednotlivé stránky s obsahem, které byly získány při tvorbě content inventory. Následně jsem nechal uživatele, aby je seskupili dle vlastního uvážení do sedmi hromádek, jelikož jsem shledal, že by bylo vhodné snížit počet položek původní hlavní navigace, aby jimi uživatel nebyl zahlcen. Tímto jsme získali rozřazení stránek do jednotlivých sekcí. Testování probíhalo opět na třech uživatelích. Větší množství testů nebylo zapotřebí, protože tito tři uživatelé seskupili kartičky velmi podobně. -
Informace o obci o
Současnost obce
o
Historie obce
o
Informace pro občany
o
Aktuality
o
Služby v obci
o
Zpravodaj
o
Spolky v obci
o
Kultura a sport
o
Farnost
o
Místní inzerce
- 28 -
-
-
-
Obecní úřad o
Kontakt na úřad
o
Struktura OÚ
o
Czech Point
o
Rozpočet obce
o
Vyhlášky a nařízení
o
Úřední deska
o
Dokumenty
o
Projekty a dotace
o
Služby na úřadě
o
Formuláře
o
Záznamy místního rozhlasu
o
Povinně zveřejňované informace
o
Ankety
o
Užitečné odkazy
Pořádané akce o
Kalendář akcí
o
Sportovní akce
o
Kulturní akce
o
Turistické akce
Turistika o
Turistické informace
o
Mapy
o
Mikroregion Horňácko
o
CHKO Bílé Karpaty
o
Ubytování a stravování
o
Dopravní spojení
-
Fotogalerie
-
Vhodné místo pro podnikání o
Informace pro živnostníky
o
Podpora podnikání v obci
o
Veřejné zakázky
o
Databáze firem
Následně jsem pokračoval v iterativním procesu a vytvořil jsem ještě další 3 mapy webu, které se ovšem liší pouze v detailech, a proto bych zde rád představil pouze závěrečnou mapu webu. V této iteraci jsem se také snažil do mapy zahrnout očekávaný obsah na jednotlivých stránkách a také porovnat se současnou situací webu Nové Lhoty. - 29 -
Finální mapa webu Dobře navržená struktura webu je pro orientaci návštěvníků klíčová (a nejedná se pouze o nové návštěvníky, kteří se musí zorientovat v neznámém prostředí). Zopakoval jsem proto proces návrhu ještě několikrát. Výsledkem celkem 4 iterací je mapa webu, která řadí informace do přirozených a logických skupin. -
-
O obci Nová Lhota (úvod o obci, interaktivní mapy, odkazy na ostatní podsekce) o
Historie a současnost obce (povídání o obci + doprovodné obrázky)
o
Aktuality (přijede k nám kolotoč, budou se konat volby, obec pořádá ples,..)
o
Služby v obci (lékař, pošta, obchod, lékárna)
o
Zpravodaj (internetová verze časopisu)
o
Spolky a sdružení v obci (Klub žen, fotbalový klub)
o
Farnost (kontakt, bohoslužby, historie a současnost)
o
Místní inzerce (odesílací formulář, zobrazení inzerátů)
Obecní úřad (kontaktní údaje na kompetentní osoby, předseda, místopředseda,…, odkazy na podsekce) o
Rozpočet obce (popis rozpočtu obce na daný rok, připravovaný)
o
Vyhlášky a nařízení (poplatky za psy, omezení automatů...)
o
Úřední deska (oficiálně zveřejněné zprávy)
o
Projekty a dotace (připravované, realizované projekty a kdo investoval)
o
S čím vám pomůžeme (co nám nabízí – matrika, Czech Point,…)
o
Formuláře (formuláře pro oficiální žádosti (získání bytu, přestavby, kácení zeleně, přidělení čísla popisného), případně pro odeslání žádosti do místní inzerce)
o
Záznamy místního rozhlasu (zprávy v textové formě, které byly vysílány v rozhlase)
o
-
Povinně zveřejňované informace
o
Ankety (obec by měla možnost vypsat ankety k různým účelům, třeba neoficiální referendum)
o
Užitečné odkazy (ministerstva, jihomoravsky kraj, partnerské obce, případně i na firmy)
Turistika, sport, kultura (minikalendář akcí, odkazy na podsekce) o
Kalendář akcí (kalendář ve kterém budou zachyceny akce, popis akcí)
o
Skiareál (informace o skiareálu, mapa jeho umístění)
o
Cyklostezky (informace o cyklostezkách, mapa jejich umístění)
o
Turistické stezky (informace o turistických stezkách, mapa jejich umístění)
o
Envirocentrum (informace o envirocentru, mapa jeho umístění)
o
Lidová architektura (popis, mapa jejich umístění)
- 30 -
6.3
o
Mikroregion Horňácko (popis oblasti, seznam zajímavých míst)
o
CHKO Bílé Karpaty (popis oblasti, seznam zajímavých míst)
o
Ubytování a stravování (sezanam stravování a ubytováni v obci)
o
Dopravní spojení (kudy do obce, přiložené jízdní řády)
-
Fotogalerie (odkazy na fotogalerie – vždy asi ukázáno 5-6 obrázků z dané série a odkaz na další fotografie)
-
Podnikání (co může nabídnou Lhota, proč se vyplatí zde podnikat a všeobecné podmínky, co musí podnikatel či firma dodržet) o
Seznam veřejné zakázky (o co se jedná, jaké jsou podmínky)
o
Databáze firem (firmy, které mají „něco společného“ s Novou Lhotou)
Skici
Skicování je jednou ze základních technik návrhu rozvržení prvků na stránkách. Využívá se pro schématické znázornění webu, kdy vývojáři stačí pouze tužka a papír. Jedná se o nejrychlejší techniku návrhu webu. Při tvorbě skic využíváme předchozích výstupů z analýzy a také je vhodné znát strukturu webu, kterou jsme definovali v návrhu mapy webu. Skici slouží jako podklad pro tvorbu wireframů. Rozsah skicování záleží na povaze projektu. Rozhodl jsem se vytvořit skic pouze několik, abych určil vhodný směr, kterým se při návrhu rozložení prvků na jednotlivých stránkách ubírat. Pokračoval jsem posléze wireframy, nad kterými jsem mohl efektivněji iterovat. Na obrázku 6.1 je zachycen prvotní návrh hlavní stránky.
- 31 -
Obrázek 6.1: Skica zachycující prvotní návrh hlavní strany
- 32 -
6.4
Drátěné modely
Drátěné modely (wireframe) jsou zjednodušený model, který znázorňuje obsah jednotlivých stránek a schématicky zobrazuje vzájemnou polohu jednotlivých prvků na dané stránce. Modely neobsahují obrázky, pouze znázorňují rozmístění prvků pomocí čar a textových popisů s výjimkou možnosti odlišení hypertextových odkazů. Vytváření wireframů obvykle následuje po ukončení návrhu struktury webu, doplňují skici a zároveň předchází fázi plnohodnotných grafických návrhů.
Výhody wireframů -
Možnost konfrontovat představy klienta s architektem webu.
-
Jedná se o ucelený formát pro vývojáře a grafiky.
-
Snazší, rychlejší a levnější úpravy a změny v modelu.
-
Lze je použít pro prvotní testy použitelnosti.
Typy wireframů
-
-
Textový wireframe. Obsah a funkční prvky popisuje slovně. Použitelný je pouze na hrubou představu o tom, co se na stránce nalézá a jakou to plní funkci.
-
Stručný či blokový wireframe. Definuje obsah a funkce webu pomocí pomocných polí a textových popisů. Jednotlivá pole definují proporce a rozmístění prvků na stránce.
-
Podrobný wireframe. Obsahuje popis chování jednotlivých funkcí a již přesně definuje rozmístění a proporce prvků. Může obsahovat již skutečné texty, obrázky, tabulky… Proklikávací či hypertextový wireframe. Jedná se o podrobný wireframe rozšířený o dynamické procházení jednotlivými stránkami.
Ve své práci jsem použil podrobný wireframe. Tento druh wireframu již dostatečně zobrazuje funkci dané stránky a rozmístění jednotlivých prvků na ní. Pro tvorbu modelů existuje velké množství nástrojů a to placených i neplacených. Z finančních důvodů jsem vybral program Inkscape, který je freeware a postačuje našim potřebám. Tvorbu wireframů jsem kombinoval s technikami skicování. Na obrázku 6.2 je zobrazen kalendář akcí po šesté iteraci.
- 33 -
Obrázek 6.2: Wireframe kalendáře akcí.
6.5
Prototypy
Tvorba prototypů je jednou ze závěrečných fází návrhu, kdy již vývojář má nashromážděno dostatek podkladů pro tvorbu funkčního modelu webu a potřebuje si svoje představy otestovat. Prototypy, které simulují chování webu, lze tvořit jak pomocí tužky a papíru, tak pomocí HTML a CSS a specializovaného software. Při své práci jsem prototypy nepoužil, jelikož web neobsahuje výrazně netradiční prvky a testovat jsem se snažil průběžně při tvorbě skic, wireframů i finálních grafických návrhů.
- 34 -
7
Design
Pro nové stránky obce jsem se rozhodl využít jednoduchého vizuálního stylu bez dekorací. Po provedení průzkumu a analýzy jsem dospěl k závěru, že se jedná o prostou obec zasazenou do krásné krajiny, která má co nabídnout turistům. Je tedy vhodné případné návštěvníky nalákat na možnosti vyžití v obci, nikoliv na vizuálně bohatou grafiku, která se k této obci nehodí.
7.1
Typografická mřížka
Mřížka (grid) (obrázek 7.1) je starý typografický princip používaný pro uchování konzistentního vzhledu jednotlivých částí celku [14]. Výsledkem je zarovnání informací dle vymezených pravidel, díky kterým nedochází k nahodilému výskytu prvků. Dobře zvolená mřížka umožňuje efektivně pracovat s velkým množstvím různorodých informací. Právě toto bývá pro webové stránky často typické. Ve webdesignu jsou požívány většinou mřížky od tří do šestnácti sloupců. Záleží většinou na konkrétním webu, která varianta je nejvhodnější. Obvyklá šířka současných webových stránek je 960 px [17]. Číslo 960 je dělitelné čísly 3, 4, 5, 6, 8, 10, 12 a 16, proto vybíráme většinou mřížky, které mají tento počet sloupců. Ve své práci jsem použil dvanáctisloupcovou mřížku, která mi dovolila přizpůsobit jednotlivé stránky danému obsahu a pomohla uchovat jednotný vizuální styl na celém webu.
- 35 -
Obrázek 7.1: Mřížka použitá při rozvržení strany „Turistika, sport, kultura“
7.2
Layout
Layout je částí grafického designu, která se zabývá rozvržením webu. Základní skupiny layoutů jsou fixní, roztahovací, fluidní, elastické, hybridní a adaptabilní.
7.2.1
Fixní layout
Fixní layout je založen na pevně daných velikostech jednotlivých elementů na stránce. Jeho použití je velmi snadné. Není nutné testovat stránku při různých rozlišeních. Při jeho použití je nutné se rozmyslet, jakou velikost bude daný web mít. Pokud je šířka při tomto layoutu nastavena příliš velká, je velmi pravděpodobné, že uživatel bude nucen posouvat stránku v horizontálním směru. V případě malé šířky bude většina uživatelů s běžným rozlišením monitorů vidět zbytečně mnoho nevyužitého prostoru. Podle statistik W3C [18] v současnosti používá většina uživatelů rozlišení 1024x768 a více, proto je dle mého názoru vhodné volit šířku stránky 960 pixelů, u které lze dobře využít možnosti mřížky. - 36 -
7.2.2
Roztahovací layout
Roztahová layout je vytvořen pomocí procentuálního vyjádření šířky sloupců. Uplatnění nalezne pro zobrazení webu na malých zobrazovacích zařízeních. Jeho přednost spočívá v nezobrazování horizontálních scrollbarů a web je vždy přizpůsoben výstupnímu zařízení. Také umožňuje lepší kontrolu nad velikostí bílého místa. Jeho hlavní nevýhodou je, že vývojář nemá žádnou kontrolu nad zobrazením webu na různých zařízeních a proto nelze použít jakékoliv typografické úpravy.
7.2.3
Fluidní layout
Jedná se o layout, který je roztahovací v určitých mezích, ale při překročení stanovených limitů již zůstává velikost pevně daná. Tento druh layoutu řeší problém dlouhých řádků. Jeho nevýhody jsou podobné jako u roztahovacího layoutu, ale zvyšují také náročnost na testování.
7.2.4
Elastický layout
Elastický layout se přizpůsobuje zvětšování a zmenšování textu. Je založen na používání relativních jednotek em u všech prvků na stránce. Zachovává proporce webu, vyjma bitmapových obrázků. Jedná se o obdobu funkce zoom v prohlížečích.
7.2.5
Adaptabilní layout
Tento layout využívá technologii JavaScript ve spolupráci s kaskádovými styly. Příznivého výsledku je dosaženo tím, že pomocí JavaScriptu je rozpoznána velikost viewportu (část prohlížeče, ve které je zobrazena webová stránka) a podle ní je přiřazen styl, čímž můžeme přizpůsobit webové stránky jakémukoliv rozlišení. Řeší nevýhody fixního i roztahovacího layoutu. Jeho nevýhody spočívají ve větší náročnosti na tvorbu webu a na testování při různých rozlišeních obrazovky.
7.2.6
Layout na stránkách obce Nová Lhota
Na webových stránkách Nové Lhoty jsem se rozhodl pro fixní layout. Jedním z hlavních důvodů je větší kontrola nad celkovým designem, snadnost použití a také možnost snadného přechodu na adaptabilní design. V levé části každé stránky se nachází variabilní prostor, který se přizpůsobuje šířce okna. Díky tomu zaplňuje prázdné místo, které vzniká u výstupních zařízení s vysokým rozlišením. Jako netradiční prvek poutá pozornost návštěvníka (ať už k fotografii, nebo postrannímu menu).
7.3
Bílé místo
Bílé místo je velmi důležitým grafickým principem, který dává dané kompozici pocit prostoru. Velkým problémem je najít kompromis mezi tím, kolik lze na stránce vidět (podle Jacoba Nielsena [19] by všechny důležité informace se měly nelézat nad záhybem stránky) a kolik - 37 -
bílého místa by měla stránka obsahovat. V případě, že jsou prvky na stránce příliš blízko sebe, jsou obtížně čitelné a člověk ztrácí orientaci při skenování stránky, potom tento web působí neprofesionálně. Větší množství bílého místa vyvolává pocit harmonie, zatímco více obsahu na stránce je preferován v situacích, kdy je potřeba uživateli sdělit co nejvíce informací najednou. Bílé místo můžeme rozdělit do dvou kategorií. Makro bílé místo je prázdné místo kolem celého obsahu stránky a mezi jednotlivými komponentami webu. Mikro bílé místo se nachází mezi jednotlivými prvky na webu, například mezi odstavci, obrázky, případně i rozteč mezi řádky, slovy a písmeny. Podle jiného rozdělení lze bílé místo označit jako aktivní nebo pasivní. Aktivní bílé místo je použito pro vedení čtenáře po webové stránce. Slouží ke zdůraznění důležitých prvků na stránce a celkové struktury dané stránky a bývá většinou tvořeno pomocí makro bílého místa. Pasivní bílé místo je vytvořeno pomocí vložení odsazení jednotlivých prvků a zvýšení řádkování, což dodává dojem volnosti a harmonie.
7.4
Pravidlo třetin
Pravidlo třetin je další princip kompozice, který se využívá nejen v grafickém designu, ale například i ve fotografii. Abychom dosáhli vyvážené kompozice, rozdělíme obraz pomocí mřížek vertikálně i horizontálně na třetiny. V bodech, kde se mřížky protínají, by se měly nacházet ty nejpodstatnější části obrázku. Dále jsou důležité samotné linie mřížky, podél kterých by se měly soustřeďovat důležité informace. Pro lidské oko je přirozenější se pohybovat po těchto mřížkách, než sledovat centrum obrázku. Pravidlo třetin jsem uplatnil v patičce webu, která je rozdělená do třech hlavních kategorií. Dále jsem toto pravidlo uplatnil na titulní straně sekce Turistika, sport, kultura, která je převážně také rozdělena do třech sloupců a také na stránkách, které obsahují dlouhé texty. Na těchto stránkách je obsah rozdělen v poměru 2:1, kde dvě třetiny šířky tvoří text a jednu třetinu obrázky, případně bílé místo.
7.5
Typografie Typography is two-dimensional architecture, based on experience and imagination, and guided by rules and readability. And this is the purpose of typography: The arrangement of design elements within a given structure should allow the reader to easily focus on the message, without slowing down the speed of his reading. — Hermann Zapf
- 38 -
Oliver Reichenstein [20] ve svém článku uvádí, že 95 % informací na webu je písemných. Většinu webových stránek navštěvují uživatelé za účelem získání potřebných informací a je tedy vhodné tyto informace sdělit uživateli přístupnou formou. Je proto nutné při tvorbě webových stránek dodržovat základní typografická pravidla. Ve své práci jsem uplatnil typografickou stupnici [21], kterou jsem mírně modifikoval pro účely webu. Tato stupnice se používá staletí a určuje vhodné velikosti písma, a tudíž umožňuje uživateli lépe číst obsah webu. Délka řádku značnou měrou ovlivňuje čitelnost textu. Příliš dlouhé řádky způsobují problém soustředit se na daný text. Tento problém se objevuje především u fluidních layoutů. Při tvorbě webu jsem použil pevné nastavení šířky řádku. V místech, kde se mi jevily řádky příliš dlouhé, jsem použil bílé místo nebo obrázky ke zkrácení těchto řádků. Na celém webu jsem použil jediné písmo Verdana. Toto písmo patří do rodiny bezserifových. Jednoduchost tohoto písma se hodí k celkovému stylu webu.
7.6
Teorie barev
Teorie barev je z pohledu návštěvníka webové stránky velmi důležitá kvůli utváření celkového dojmy z webové stránky. Přestože je hodnocení barev uživateli velmi subjektivní, správné použití barev zvyšuje celkovou přístupnost a použitelnost webu. Teorie barev se zabývá kombinacemi barev pomocí jejich vzájemných vztahů. Tyto vztahy jsou tvořeny umístěním barvy na tzv. „kruhovém diagramu barev“. Základem diagramu jsou 3 primární barvy a pomocí jejich míchání lze získat další odstíny. Nejčastěji se používá aditivní míchání (primárními barvami jsou červená, zelená, modrá) a míchání subtraktivní (primárními barvami jsou azurová, purpurová, žlutá). Při tvorbě webu je vhodné kombinovat určité druhy barev a to podle jejich výskytu na kruhovém diagramu barev. -
Monochromatické schéma je výběr pouze jedné barvy.
-
Komplementární výběr je založen na kontrastu. Tyto barvy na kruhu vždy stojí naproti sobě.
-
Triády jsou tři barvy na kruhu, které se nacházejí mezi sebou ve stejné vzdálenosti. Pomocí nich opět lze docílit zajímavého kontrastu.
-
Analogické barvy jsou vzájemně sousedící barvy.
Dále je vhodné se zmínit ještě o několika způsobech organizace barev. -
Odstín je specifický barevný tón.
- 39 -
-
Sytost barvy je dána intenzitou dané barvy. S klesající sytostí se stává barva více šedá. Světlost barvy určuje, kolik černé nebo bílé barvy daná barva obsahuje. Světlost je významný činitel ovlivňující kontrast barev.
Podle Marka Boultona [14] je vhodné při grafickém návrhu stránky využívat nejdříve pouze odstíny šedi. Tímto se zajistí, že celkový design není závislý na použitých barvách. Tento způsob jsem ale při tvorbě návrhu stránek nevyužil, protože již při analýze bylo rozhodnuto, že designu webu bude střídmý a na webu se nebude vyskytovat velké množství rozličných barev. Pro web Nové Lhoty jsem vybral zelenou a fialovou barvu. Zelená je klidná barva, která symbolizuje přírodu a naději [22]. V kontrastu s ní jsem použil barvu fialovou, která symbolizuje neklid, je ovšem také liturgická a seriózní. Fialovou barvu jsem například využil v navigaci a patičce, kde její silný kontrast vůči podkladu jasně upoutá uživatelovu pozornost. Zelenou barvu jsem využil především v odkazech a propojovací šipky mezi menu a obsahem.
- 40 -
8
Šablony webu
8.1
Popis hlavní kostry
8.1.1
F-pattern
F-pattern popisuje model, jakým způsobem se uživatelé dívají na webových stránkách. Po provedení rozsáhlé studie vydal Jakob Nielsen zprávu [23] o tom, jak uživatelé nejčastěji reagují, když přijdou na novou webovou stránku. Uživatel nejdříve čte horní část stránky horizontálně, dále se jeho zrak dostane o kousek níže a opět čte horizontálně. Nakonec uživatelé běžně procházejí stránku vertikálně do doby, než je něco zaujme. Přesné chování uživatelů samozřejmě závisí na obsahu dané stránky (a na jejím grafickém provedení), nicméně závěry, ke kterým tento výzkum dospěl, jsou obecně platné. Na stránkách Nové Lhoty jsem minimalizoval sekci hlavičky, aby uživatelé dosáhli informací co nejdříve. Pro popis sekcí jsem se snažil použít krátké a výstižné nadpisy, které by upoutaly pozornost uživatele, aby návštěvník mohl stránku tzv. „proskenovat“ [24]. Je důležité, aby nejdůležitější informace se nacházely co možná nejvýše na stránce. Nadpisy a odstavce by také měly obsahovat důležité informace na začátku, aby upoutaly uživatelovu pozornost.
8.1.2
Navigace
Navigace, zřetelně oddělená od obsahu, je spolu s obsahem základem každého webu. Měla by být na celém webu jednotná a neměly by se v ní vyskytovat odkazy na jiné weby. Popisy jednotlivých položek v navigaci by měly být stručné a srozumitelné, aby je návštěvník snadno pochopil. Tyto popisky by měly také být konzistentní s názvy jednotlivých stránek, na které odkazují. Jelikož je navigace stromová struktura, neměla by sloužit pouze pro vstup do podsekcí, ale také do nadsekcí. Je také vhodné, aby každá stránka na webu obsahovala odkaz na titulní stranu, vyjma titulní stránky samotné. Tuto možnost uživatel ocení především ve chvíli, kdy se na webu ztratí. Z pohledu přístupnosti není vhodné vytvářet navigaci pomocí JavaScriptu. Při nesprávném využití této technologie snižujeme počet uživatelů, kteří mohou s webem pracovat. Všechny tyto charakteristiky mnou navržená navigace splňuje. Z důvodu přístupnosti jsem zvolil pro navigaci strukturu nesetříděného seznamu, který dle knihy Dana Cederholma Webdesign s webovými standardy [25] je nejvhodnější reprezentace z pohledu sémantiky. Pro hlavní navigaci jsem využil horizontální navigaci. Přišla mi vhodná vzhledem k počtu sekcí,
- 41 -
které byly použity. Pro místní navigaci jsem využil vertikální menu. Obrázek 8.1 zachycuje hlavní navigaci. Na obrázku 8.2 je zobrazeno menu sekce „O obci“.
Obrázek 8.1: Hlavní navigace
Obrázek 8.2: Navigace v sekci „O obci“
8.1.3
Vyhledávání
Vyhledávání (obrázek 8.3) je jednou z nejdůležitějších součástí rozsáhlejších webů. Výzkum Jakoba Nielsena uvedený v jeho knize Použitelnost domovských stránek [19] nám vysvětluje, proč je dobré mít na webových stránkách možnost hledání a jakým způsobem by vyhledávání mělo vypadat. Uživatelé jsou zvyklí prohledávat web pomocí procházení stránek přes hypertextové odkazy a také pomocí tlačítka „Hledej“. Je proto dobré umožnit uživatelům oba způsoby vyhledávání informací a nenutit je se přizpůsobit. Použitelnost vyhledávání také ovlivňuje, jakým způsobem formulář pro vyhledávání vypadá. Nejhorší varianta je, pokud web žádné vyhledávání neposkytuje. Pokud web vyhledávání podporuje, je nevhodné ho před uživateli skrývat. Tato situace může nastat, pokud web podporuje vyhledávání pouze na některých stránkách, případně pokud se na stránce s obsahem vyskytuje pouze odkaz, který vede na jinou stránku s vyhledáváním. Toto vyhledávání by mělo být na všech stránkách webu konzistentní, aby uživatelé nebyli nuceni přemýšlet, kde se na dané stránce vyhledávání vyskytuje. Důležité je umístnění vyhledávání. Mělo by se nacházet v horní části webu a jako nejvhodnější pozice se jeví vpravo, jelikož uživatelé jsou zvyklí hledat vyhledávání v těchto místech. Omezení má i vzhled samotného prvku vyhledávání. Měl by se skládat z jednoho elementu input a odesílacího tlačítka. Není vhodné přidávat další prvky, které omezují hledaní na určitou oblast webu, případně i na stránky mimo web, jelikož uživatelé k tomu účelu využívají standardní vyhledávače. Odesílací tlačítko by mělo nést název „Hledej“, případně „Vyhledat“. Jakékoliv jiné názvy mohou být matoucí a bylo by nutné na stránku vnést další prvky, které by uživateli jasně upozornily, že se jedná o vyhledávání.
- 42 -
Vyhledávání by mělo také dávat relevantní výsledky. Samozřejmostí by mělo být rozpoznání jiných tvarů slov, slov podobných a opravování překlepů. Ve své práci jsem navrhl vzhled vyhledávacího formuláře. Implementace vyhledávání bude později pravděpodobně využívat funkcí některého z předních vyhledávačů, protože vytvoření vlastního vyhledávače je náročné a v tomto případě zbytečné.
Obrázek 8.3: Vyhledávací formulář
8.1.4
Patička
Patička (obrázek 8.4) bývá velmi často opomíjenou součástí webových stránek. Přestože mnoho vývojářů nepřikládá patičce velký význam, vhodnou patičkou lze uživatele stránek přimět k dalšímu setrvání na webu, protože se uživatelé do těchto míst dostávají až při pročtení celé stránky, případně pokud něco hledají a na předchozí části stránky nenašli očekávané informace. Patička na webu Nové Lhoty slouží jako doplňkový navigační prvek, směrující návštěvníky na nejvýznamnější stránky webu. Pokud by patička obsahovala všechny stránky (a tudíž nahrazovala celou mapu webu), byla by příliš přeplněná a uživatel by měl problémy s nalezením vhodných stránek. Největší počet odkazů směřuje do sekce Turistika, sport, kultura, jelikož je web zaměřen z velké části na turisty, kteří budou na webu v drtivé většině poprvé a je pro ně důležité snadno a rychle se zorientovat. Graficky je patička jednoduchá, vizuálně konzistentní s celým webem.
Obrázek 8.4: Patička webu
8.2
Hlavní stránka
Úvodní strana (obrázek 8.5) je vstupní branou do celého webu. Je to webová stránka, kterou většina uživatelů uvidí jako první. Existují určitá doporučení, která by vývojář měl při tvorbě - 43 -
domovské stránky dodržovat. Oblasti domovských stránek se věnuje kniha Použitelnost domovských stránek [19]. Samotný vzhled domovské stránky nemusí být konzistentní s ostatními stránkami na webu, ale měl by uživateli jasně ukázat, co se na webu nachází. Domovská stránka by měla obsahovat logo, slogan, vyhledávání, navigaci a samotný obsah. Všechny důležité informace by se měly vyskytovat nad záhybem obrazovky, což znamená, že by je uživatel měl být schopen vidět bez nutnosti posouvat stránku dolů. Obsah stránky reflektuje příslušným způsobem všechny cílové skupiny webu. Na stránkách Nové Lhoty jsem použil pečeť obce, slogan, který by měl upoutat návštěvníkovu pozornost, velký obrázek sloužící taktéž k upoutání pozornosti. Oblast obsahu jsem použil pro prezentaci zajímavých sekcí a také aktuálních informací. Občané, stejně jako turisté, snadno zjistí, co je v obci nového. Turisté se navíc dozví, že se v obci skutečně něco děje a má smysl obec navštívit. Pro občany se na hlavní straně nacházejí odkazy do sekcí, které je mohou nejvíce zajímat. Pro turisty jsou kromě samotných odkazů zobrazeny i poutavé obrázky, které prezentují možnosti vyžití. Podnikatelé jsou specifická skupina s konkrétním záměrem. Není proto nutné pro ně vytvořit odkazy na hlavní straně, stačí mít vytvořenou kvalitní navigaci.
- 44 -
Obrázek 8.5: Hlavní strana
- 45 -
8.3
Další vybrané stránky
8.3.1
Formuláře
Formuláře (obrázek 8.6) umožňují komunikaci uživatele a webového serveru prostřednictvím výměny informací. Pomocí formulářů můžeme získat přesně definované informace od uživatele. Při tvorbě formulářů jsem využil několika JavaScriptových knihoven. První z nich je knihovna Core, prezentovaná v knize Začínáme JavaScript [26] a ze stejné knihy jsem použil předpřipravený validátor formulářů, který jsem pouze mírně modifikoval. Kontrola formulářů na straně klienta je vhodným doplňkem kontrole na straně serveru. Uživatel má lepší kontrolu nad tím, co má vyplnit, případně co vyplnil špatně. Snižuje se také zatížení sítě, kdy se špatně vyplněné formuláře neodesílají na server. Uživateli se sdělí, které pole je vyplněné špatně a ostatní pole nemusí znova vyplňovat. Dále jsem využil funkce JavaScriptové knihovny jQuery4. Pomocí ní se všechny formuláře zobrazují ve stejném místě na stránce a není nutné se přepínat na jiné stránky. Nevýhoda tohoto řešení je nezbytná podpora technologie JavaScript u zobrazovacího zařízení. Z tohoto důvodu bylo nezbytné zajistit zobrazení formulářů u zařízení, které JavaScript nepodporují. Jako vhodné vylepšení přístupnosti považuji schopnost zobrazení kurzoru v prvním poli formuláře při zobrazení daného formuláře a také svázání popisků u každého formulářového pole s tímto polem.
4
jQuery
- 46 -
Obrázek 8.6: Formulář s nevyplněným údajem.
8.3.2
Turistika, sport, kultura
Turistika, sport, kultura (obrázek 8.7) je úvodní strana stejnojmenné sekce. Jejím cílem je zaujmout, proto je na ni použita jedinečná šablona určená pouze pro tuto stranu. Stránka je koncipována především jako rozcestník do podsekcí. Nachází se zde velké množství obrázků k upoutání pozornosti. Dominantní postavení zaujímá odkaz na kalendář akcí s několika nejbližšími akcemi, které by v uživateli měly projevit zájem o navštívení této sekce. Zbývající část stránky je rozčleněna stejně jako místní navigace do oblastí „Praktické informace“, ve kterých naleznou turisté informace o tom, jakým způsobem se lze do obce dopravit a kde se v obci dá ubytovat a stravovat. Oblast „Možnosti vyžití“ se zaměřuje na nejzajímavější místa v obci a okolí. Oblast „Poznejte náš kraj“ se soustředí na zajímavosti, které se netýkají pouze obce a okolí, ale také celé oblasti.
- 47 -
Obrázek 8.7: Turistika, sport, kultura
- 48 -
8.3.3
Cyklostezky
Sekce cyklostezky (obrázek B.1) je jednou z několika stránek, ve které jsem využil služby Google Maps5. Na stránce se nachází cesta trasy, popis trasy, délka trasy a mapa. V současné době je znázorněna demonstrativně pouze jedna cyklostezka. V případě, že se jich zanese do systému více, bude nezbytné na této stránce přidat odkazy na jednotlivé mapy a tyto mapy přenést na samostatné stránky. Mapa vyžívá služeb Google Maps API V36 pro které je nezbytná podpora JavaScriptu. Na mapě je zachycena trasa a body, které určují místa fotografií. Jednotlivé souřadnice trasy a bodů jsou uchovány ve dvou KML souborech, využitelných pro navigační zařízení. Déle se zde nachází výškový profil, aby případný zájemce o vyjížďku po stezce měl představu o náročnosti trasy. Tento výškový profil je provázaný s mapu. Při najetí kurzoru na oblast výškového profilu se zobrazí místo na mapě, které odpovídá bodu ve výškovém profilu, na kterém se nachází kurzor.
8.3.4
Mikroregion Horňácko
Tato webová stránka (obrázek B.2) je klasický případ stránky s dlouhým textem. Na začátku celé stránky jsem použil shrnutí, co se na dané stránce nalézá. Uživatel získá nejpodstatnější informace v několika větách a není nucen číst celý text, pokud nabude dojmu, že se na stránce nenalézá to, co hledá, případně ho naopak povzbudí v dalším čtení. Šířku stránky jsem omezil použitím pravého sloupce pro obrázky. Stránky s menší šířkou prostoru pro text jsou lépe čitelné a uživateli lépe vnímány. Pro vytvoření kontaktů jsem využil tabulkovou strukturu. Použití tabulky v tomto případě není dle mého názoru v rozporu se sémantikou dat, které jsou v ní uloženy a výsledky jsou lepší, než jinými způsoby strukturovaný text. Obrázky budou přístupné pomocí JavaScriptové aplikace Slimbox7, která využívá framework Mootools8. Výhodou tohoto přístupu je, že uživatelé, jejichž zařízení podporují JavaScript, mohou efektivně procházet jednotlivé obrázky v sekci, přičemž obrázky jsou dostupné i u zařízení, které tuto technologii nepodporují.
5
Google Maps
6
Google Maps JavaScript API v3
7
Slimbox
8
Mootools
- 49 -
9
Implementace
9.1
HTML
Od roku 1990 vzniklo několik verzí jazyka HTML, včetně XHTML, které se nakonec ukázalo jako neperspektivní. Aby se vývoj a úroveň samotného Webu posunula dál, vznikla v roce 2007 pracovní skupina pro vytvoření nového standartu HTML5. Navzdory faktu, že nová verze jazyka HTML ještě není hotová a ukončení vývoje specifikace se odhaduje na rok 2022, vybral jsem nejnovější specifikaci jazyka HTML pro tvorbu webu Nové Lhoty, jelikož je kompatibilní se staršími verzemi jazyka HTML i XHTML a přináší mnohé výhody, které budou moci být využity převážně v budoucnu. HTML5 přináší nové tagy a mnohé z nich jsou sémantického charakteru, které mohou pomoci k přístupnosti na webové stránky. Bohužel v dnešní době nejsou podporovány některými prohlížeči, a proto jsem tyto nové značky na webu nepoužil.
9.2
CSS
CSS (Cascading Style Sheets) neboli kaskádové styly je jazyk popisující prezentační sémantiku dokumentů napsaných pomocí značkovacích jazyků. Na webových stránkách je často využíván pro vizuální stylizaci stránek. Hlavním účelem CSS je oddělení struktury a obsahu dokumentu od jeho vizuální podoby. Toto rozdělení nám zvyšuje přístupnost webu. Před nástupem CSS byla struktura webových stránek utvářena především pomocí vnořených tabulek, které neumožňovaly kvalitní přístup k obsahu pro handicapované osoby a také měly problémy se zobrazením na alternativních zobrazovacích zařízení. Mezi další výhody CSS patří redukce nadbytečného kódu, centrální správa pro celý web, možnost použít více stylů pro prezentaci na různých výstupních zařízeních. Ve své práci jsem použil CSS verze 3, která ještě není zcela hotová, ale obsahuje různá doporučení, které již mnoho webových prohlížečů v sobě implementuje a oproti starším verzím přináší výhody pro práci s dokumentem pomocí širší podpory selektorů a také množství vizuálních efektů, které umožňují jejich využití bez nutnosti další podpory JavaScriptu. Je ovšem nezbytné, aby celkový vizuální styl nebyl závislý na těchto moderních prvcích, jelikož existuje ještě množství prohlížečů, které tyto technologie nepodporují.
9.3
JavaScript
JavaScript je multiplatformní, objektově orientovaný, slabě typovaný jazyk. Uplatnění nachází při tvorbě dynamických webových stránek. Syntaxe JavaScriptu je založena na jazyce C.
- 50 -
JavaScript také přebírá mnohé konvence pojmenování z jazyka Java, tyto dva jazyka ale mají odlišnou sémantiku. Mezi hlavní rysy jazyka je vykonávání skriptů na straně klienta (tzv. client-side). Jelikož se neodesílají žádné informace na server, je chování dynamických stránek založených na JavaScriptu velmi rychlé a se stránkami je možné pracovat i v off-line režimu. JavaScriptu dnes podporují již všechny významné webové prohlížeče. Na stránkách Nové Lhoty jsem využíval JavaScript tam, kde pomůže uživateli s funkcionalitou webu. Příkladem usnadnění používání webu je kontrola formulářů před jejich odesláním či JavaScriptový framework Slimbox pro prohlížení obrázků. JavaScript je také využit pro vykreslování mapy.
9.4
Google Maps
Google Maps jsou nejrozšířenější webovou mapovou aplikací, poskytovanou firmou Google Inc. zdarma pro nekomerční užití. Jsou založeny na jazyce JavaScript, a využívají JSON, XML a AJAX (Asynchronous JavaScript). Google Maps API vzniklo v roce 2005, které umožňuje webovým vývojářům vkládání map do svých stránek. Využití těchto služeb je možné prostřednictvím JavaScriptu nebo technologie Flash. Toto rozhraní je možné používat i pro komerční účely v případě, že jsou mapy volně přístupné. Pro svoji práci jsem si vybral Google Maps nejen proto, že jsou mezi uživateli internetu poměrně známé, ale především poskytují kvalitní API, se kterým lze pohodně pracovat. Použil jsem třetí verzi map, jelikož jsou již nyní spolehlivé, budou mít největší podporu ze strany Googlu a také podporují některé technologie, které jsem při tvorbě map využil. Mezi vlastnosti map, které jsem využil, bylo vytvoření značek pro zajímavá místa, která se nacházejí v obci a jejich okolí. Tyto značky mohou obsahovat jakékoliv elementy z jazyka HTML, takže není problém například vytvořit značky, které obsahují fotografie z daných míst. Této možnosti jsem využil pro ukázání zajímavých míst podél cyklistických a turistických cest. Pro ukládání informací o značkách a cestách jsem využil technologii KML (Keyhole Markup Language), která je založena na XML pro standardizované uložení dat pro navigační zařízení, tudíž majitelé těchto zařízení si budou moci stáhnout mapy do svých navigací. Pro načítání dat ze souborů KML do mapy jsem místo zabudovaných funkcí Google Maps použil technologii AJAX. Zabudované funkce zobrazí body a cesty pouze jako jednu vrstvu, zatímco při načtení dat pomocí AJAXu je možné s těmito daty dále lépe pracovat. Za nejzajímavější vlastnost považuji možnost zobrazení výškového profilu dané trasy. Tohoto výsledku bylo dosaženo použitím technologie Google Elevation API. Využili jsme také Google Visualization API, které umožnilo vykreslení výškového profilu do sloupců. Souřadnice trasy jsou zadány ručně. Jelikož se všechny souřadnice uchovávají ve formátu KML, nebylo možné uchovat trasy pomocí zabudovaných funkcí map a také některé cesty nejsou na Google Maps zobrazené.
- 51 -
10 Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zaměřil na analýzu původního webu a také konkurenčních webů. Z analýzy vznikly podklady pro tvorbu návrhu nového webu. Zaměřil jsem se jak na navrhnutí optimální struktury webu, tak na její grafickou prezentaci. Na závěr jsem využil podklady vytvořené v návrhu a pomocí standardních značkovacích a skriptovacích jazyků jsem vytvořil sadu šablon, které představují typické stránky, vyskytující se na webu Nové Lhoty. Při řešení zadané úlohy jsem se seznámil se správnými postupy vývoje nových webových stránek. V praxi jsem měl možnost si vyzkoušet také nejnovější trendy a technologie využívané na webu. Převedším jsem se obeznámil s problematikou tvorby map pomocí technologie Google Maps API. Dále jsem se také seznámil s problematikou přístupnosti a použitelnost. Osvojení technik tvorby přístupného webu umožňujeme handicapovaným uživatelům snadný přístup k webu. Webové stránky byly vytvořeny na podnět samotné obce, proto věřím, že se mi brzy podaří dokončit implementaci tohoto webu a tato práce bude plně zhodnocena spuštěním nového webu na internetu.
- 52 -
Literatura a použité zdroje [1]
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné zprávy. 11. 9. 2000 [cit. 26. 11. 2010]. Dostupné na WWW: .
[2]
HLAVIČKA, Miroslav. Psychologie Webu. Sova v síti [online]. 12.11.2001, [cit. 201105-18]. Dostupný z WWW: .
[3]
NIELSEN, Jakob. Iterative User Interface Design. IEEE Computer. 1993, 11, s. 32-41. Dostupný také z WWW: .
[4]
Top 7 Reasons to Get a Design Makeover. Web Design Discussion [online]. 2010, 0, [cit. 2011-05-18]. Dostupný z WWW: .
[5]
Optimics. Příprava, tvorba a řízení obchodně úspěšného webu [online]. Lisabonská 2394/4, 190 00 Praha 9 : Optimics s.r.o., 2009 [cit. 2011-05-18]. Dostupné z WWW: .
[6]
PAVLÍČEK, Radek. POSLEPU [online]. 6. 4. 2010 [cit. 2011-05-18]. Kolik vlastně je handicapovaných uživatelů webu? . Dostupné z WWW: .
[7]
Český statistický úřad [online]. 2008 [cit. 2011-05-18]. Výsledky výběrového šetření zdravotně postižených osob za rok 2007. Dostupné z WWW: .
[8]
ŠPINAR, David. Tvoříme přístupné webové stránky. Brno : Zoner Press, 2004. 360 s. ISBN 80-86815-11-0.
[9]
NIELSEN, Jakob. Useit [online]. 2005 [cit. 2011-05-18]. Ten Usability Heuristics. Dostupné z WWW: . ISSN 1548-5552.
[10]
SPOOL, Jared. User Interface Engineering [online]. 14. 1. 2009 [cit. 2011-05-18]. The $300 Million Button. Dostupné z WWW: .
[11]
KRUG, Steve. Web design Nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. vyd. Brno : Computer Press, 2006. 168 s. ISBN 80-251-1291-8.
[12]
NIELSEN, Jakob. Useit [online]. 19. 3. 2000 [cit. 2011-05-18]. Why You Only Need to Test with 5 Users. Dostupné z WWW: .
[13]
Symbio [online]. [cit. 2011-05-18]. Personas (persony). Dostupné z WWW: .
- 53 -
[14]
BOULTON, Mark. A Practical Guide to Designing for the Web. Mark Boulton Design Ltd, 2009. 264 s. Dostupné z WWW: . ISBN 978-0-9561740-0-0.
[15]
MILLER, George. The Magical Number Seven, Plus or Minus Two: Some Limits on Our Capacity for Processing Information. Psychological Review. 1956, 63, s. 81-97.
[16]
U.S. Government Web [online]. [cit. 2011-05-18]. Card Sorting. Dostupné z WWW: .
[17]
FRIEDMAN, Vitaly. Smashing Magazine [online]. 14. 4. 2007 [cit. 2011-05-18]. Designing With Grid-Based Approach. Dostupné z WWW: .
[18]
W3School [online]. [cit. 2011-05-18]. Browser Display Statistics. Dostupné z WWW: .
[19]
NIELSEN, Jakob; TAHIR, Marie. Použitelnost domovských stránek. Brno : Zoner Press, 2005. 324 s. ISBN 80-86815-18-8.
[20]
REICHENSTEIN, Oliver. Information Architects [online]. 19. 10. 2006 [cit. 2011-05-18]. Web Design is 95% Typography. Dostupné z WWW: .
[21]
BOULTON, Mark. The personal disquiet of Mark Boulton [online]. 9. 5. 2005 [cit. 201105-18]. Five simple steps to better typography – Part 4. Dostupné z WWW: .
[22]
Psychologie barev. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 4. 2. 2007, last modified on 29. 4. 2011 [cit. 2011-0518]. Dostupné z WWW: .
[23]
NIELSEN, Jakob. Useit [online]. 17. 5. 2006 [cit. 2011-05-18]. F-Shaped Pattern For Reading Web Content. Dostupné z WWW: . ISSN 1548-5552.
[24]
NIELSEN, Jakob. Useit [online]. 1. 10. 1997 [cit. 2011-05-18]. How Users Read on the Web. Dostupné z WWW: .
[25]
CEDERHOLM, Dan. Webdesign s webovými standardy. Brno : Zoner Press, 2004. 254 s. ISBN 80-86815-15-3.
[26]
YANK, Kevin; ADAMS, Cameron. Začínáme s JavaScript. Brno : Zoner Press, 2008. 336 s. ISBN 978–80–86815–94–7.
- 54 -
A Testování použitelnosti 1, Která část stránky Vás zaujala nejdříve. Tato otázka měla za úkol zjistit, čeho si uživatelé všímají nejdříve a co je tedy podstatné, abychom je od dalšího působení na našem webu neodradili a naopak upoutali jejich pozornost. Uživatele převážně zaujal obrázek vpravo nahoře, který jeden uživatel čekal, že lze zvětšit. Negativně zaujal červeně podbarvený text, který byl pro jednoho uživatele nečitelný. Jeden uživatel si již v této fázi stěžoval, že v sekci „Vítáme vás“ se místo seznámení s obcí nacházejí aktuality. Další prvky, které zaujaly, byly menu a oblast kontaktů. 2, O jakou stránku se jedná? Účelem této otázky bylo zjistit, jestli uživatelé poznají na první pohled, na jakých webových stránkách se nalézají. Žádný z uživatelů neměl vážnější problémy s rozpoznáním toho, že se jedná o stránky obce. 3, Chcete se zaregistrovat, jak toho na těchto stránkách docílíte? Registrace je pro konverzní akce. V případě webových stránek obcí se může jednat především o možnost vstupování do diskusí nebo odběru zpráv přes email. V případě obce Nová Lhota je možnost odběru novinek pomocí emailu. Proto jsem přístup k registraci a přihlášení považoval za velmi důležité součásti stránek. Tento test ale nedopadl dobře. Odkazy na registraci a přihlášení se nacházejí v levém dolním rohu každé stránky. První uživatel se nejprve podivil nad tím, jaký má smysl registrace. Nejprve hledal v menu, následně použil mapu stránek, zkusil název „registrace“ vyhledat pomocí vyhledávacího formuláře. Vyhledávání trvalo dlouho a bezvýsledně. Uživatel nebyl spokojen, že při vyhledávání se nezobrazila žádná informační zpráva o tom, že vyhledávání probíhá. Uživatel zkusil vyplnit formulář „Napište nám“, u kterého až následně zjistil, že se nejedná o registraci. Nakonec hledaný odkaz nalézá. Druhý uživatel se choval velmi podobně. Také se pokusil hledat daný formulář pomocí vyhledávání, poté v menu a následně pomocí formuláře „Napište nám“. Výsledek byl ale i zde nakonec kladný. Třetí uživatel se potýkal se stejnými problémy a hledání nakonec vzdal. Doporučoval bych odkazy na registraci a přihlášení přesunout na viditelnější místo. Nabídnout uživateli informace, jaké výhody registrace poskytuje. Upravit vyhledávání, protože je pomalé a neposkytuje relevantní výsledky. Formulář v sekci „Napište nám“ by bylo vhodné upravit, aby si ho lidé nepletli s registrací. 4, Zkuste najít dokumenty o rozpočtu obce. Toto považuji za typický příklad, co by občan dané obce rád věděl. První uživatel si na titulní straně všiml sekce „Nové dokumenty“ s odkazem na ostatní dokumenty, kde se dané informace nacházely. Když jsem uživatele poprosil, aby zkusil ještě informace vyhledat přes menu,
- 55 -
uživatel hledal v sekcích „O obci“ a „Úřední deska“. Poté zkusil výraz bez úspěchu vyhledat. Následně se mu podařilo daný úkol splnit. Další uživatel měl podobný problémy a pouze jednomu uživateli se podařilo vyhledat rozpočet pomocí menu bez problémů. V tomto případě by pravděpodobně pomohla mírná změna struktury menu. 5, Jak se dostanete zpět na titulní stranu? Správná struktura stránky je důležitá, aby se v ní uživatel mohl orientovat. Přechod na titulní stranu je jedna ze základních činností, kterou chce vykonat uživatel zanořený hluboko ve struktuře webu. V tomto případě neměl žádný z uživatelů problém splnit úkol. Na každé stránce (kromě titulní) se nacházejí 3 způsoby, jak se vrátit na titulní stranu. Překvapivě žádný uživatel neměl tendenci kliknout na název či znak obce, které ovšem na těchto webových stránkách nefungují. 6, Chcete se dozvědět informace o Klubu žen, kde tyto informace naleznete? Společenský život je jedním z důležitých součástí kultury v obci. Tato otázka byla malým podrazem na testovaných uživatelích, protože na současných stránkách je tato oblast velmi špatně zpracovaná. V hlavním menu se nachází odkaz „Klub žen Nová Lhota“. Bohužel při otevření odkazu se zobrazí pouze odkazy na úřední záležitosti. Uživatelé se snažili procházet nabízené odkazy, bohužel bez úspěchu. Poté se snažili využít vyhledávání, ale opět se stejným výsledkem. Dva uživatelé se pokoušeli dále hledat v jiných částech webu a to především v sekci „Obecní úřad“, „Úřední deska“ a „O obci“. Hledaná stránka se nachází v sekci „O obci“, podsekci „Kultura“, v které se nachází odkaz na „Plán aktivit Klubu žen 2010“. Hledané informace se podařilo nalézt pouze jednomu uživateli. Mé doporučení je, aby každý odkaz, který je v menu uveden, byl funkční a zároveň se na dané stránce nacházely alespoň základní relevantní informace.
- 56 -
B Obrazová příloha
Obrázek B.1: Cyklostezky
- 57 -
Obrázek B.2: Mikroregion Horňácko
- 58 -
Obrázek B.3: Skiareál
- 59 -
Obrázek B.4: Kalendář akcí
- 60 -
Obrázek B.5 Ubytování a stravování
- 61 -
C Obsah CD Součástí práce je přiložené CD, na kterém se nachází: všechny zdrojové soubory vytvořených stránek zdrojový kód práce v DOC tato práce ve formátu PDF
- 62 -