We regret that some of the pages in the microfiche copy of this report may not be up to the proper legibility standards, even though the best possible copy was used for preparing the roaster fiche.
O Komise pro jadernou techniku
Komisio pře jadrovú techniku
3e,?l:é vědeckotechnické společnosti
Slovenskej vědeckotechnické^ spoločnosti
Československá komise pro atomovou energii
V. CELOSTÁTNÍ KONFERENCE 0 JADERNÉ ENERGETICE Pieštany. 1.-2- prosince 1970
'Plné znaní nazvu : Problematika realisace jaderných elektráren ? reaxtory typu \~;ER 400 v ČSSH
Autoři: Ing.Hrdlička Jan Ing.Holub Jiří Ing»Hanzlík Jan Instituce: Energoprojekt
Současné dohoda mezi ČSSR a SSSR zajiStuje
výstavbu dvou jader-
ných elektráren typu VVEF. s bloky o výkonu ces 4CO Mi» e l . I když by bylo logické,
Se další jaderná elektrárna bude stejného typu,
není dosud definitivně určena ani j e j í časová návaznost, ani technické řešení z hlediska jednotkového výkonu bloku. Realizace prvních dvou elektráren typu WER má tedy sátím převážně ohevrakteí* jednorázového krytí chybějícího el.výkonu do v. I960. Z této skutečnorti je tedy nutno vycházet při posuzování problematiky r-ealisace elektráren
V-l (Slovensko) a V-2 (Morava;
a hledání optimálních způsobů zajiater.í. Pro stručnou charakteristiku investice, ktprou hodlá ČS5H vybudovat, lze uvést
:
Uvažovaná elektrárna s reaktory typa VVER 400 nabídnutá sovětskou stranou, je podle vyjádření
sovětské strany podivena pro-
jekčníiri, výstavbovými a provozními zkušenostmi analogických jaderných elektráren v SSSR. Současný stev lze cherakterizcvat takto : První průmyslovou elektrárnou tohoto typu je l.fclo?
r.ovovorjněá-
r-ké jaderné elektrárny s projektovaným výkonem 210 ICV, skurpóně dosaženým výkonem po úpravách 24-0 ř.IW. Tato elektrárno je provokována od r.1964. Pracuje \'3lmi spolehlivě, pokud je z r ' i o . projevily sa za provozu této elektrárny pouze určité provozní obtíže způsobované v ě t š í poruchovostí hlavních cirkulačníci: čerpadel. Druhým vývojovým stupněm je 2.blok novovoroněžské elek':rárr;y s výkonem 365 Mlí, spuštěný a provozovaný od roku 1970» O provozních zkušenostech nejsou dosud k disposici irďorirace. ? .& 4.blok novovoroněžpké elektrárny o.výkonu 440 17». je v eouSasné době ve výstevbé, spuštění je předpokládáno v rol97Û7l971, a nejsou tedy dosud k disposici žádné zkušenosti z pro^ov.u. V zaliraničí se s pomocí SSSE staví elektrárny tohoto typu a výkonu v NDR a v Sulharsk'j. a s určitými odchylkami i ve ?insku.
Pokud jde o hlavní zařízení, je uvedená zvyšování výkonů dosaženo u reaktoru zvýšením parametrů a konstrukčním
zdokonalením,
u čerpadel a parogenerátorů jejich překonstruováním na vyšší parametry a výkon» K připravenosti ČSSF, na výstavbu těchto elektráren lze konstatovat, že na nozdíl od těchto zemí RVHP, které neprodělaly období odpovídající čs.vývoji typu A 1, byla v ČSSR vybudována poměrné solidní výzkumná, projekční, dodavatelská i investorská základna, jejíž vybavení hmotné i kádrové je ve svém souhrnu nesporně úctyhodné. Zdálo by se tedy, že v těchto podmínkách by nemělo být problémem realisovat efektivně jadernou elektrárnu, která je již v jiné zemi vcelku osvojena, zejména když její jaderná část je podstatně jednodušší než u el. A 1. v
Bližší pohled
nemusí však dát tak jednoznačně kladnou odpověd.
Elektrárna A 1 byla v mnoha směrech záležitostí převážně výzkumné vývojovou a řešení problémů tohoto druhu velmi podstatně ovlivňovalo celý průběh a odčerpávalo značnou část kvalitních pracovníků. Vlastní problematika realisační byla poněkud ve stínu řešení výzkumných problémů a do určité míry trpěla i přenášením stylu výzkumné práce dc řešení praktických záležitostí realisačního a orgar.isačního charakteru. Stručně řečeno - těžiště pozornosti na el.A 1 jako prototypová elektrárně neleželo ve směru: který je pro elektrárnu V-l a V-2 žádoucí, t.j. dát co .nejrychleji a s největší ekonomií do provozu cca 2x 800 MW instalovaného výkonu. Nechceme- tím zploštovat význam realisace el.V-1 ti V-2 pro další rozvoj čs.jaderné energetiky na tento, podle našeho názoru základní faktor, ani snižovat význan výzkumně vývojových pracovišt; dosavadní průběh ns el. V-l nesvědčí však o tom, 0 že již všude došlo k potřebné orientaci při zajištění pracovní lei' ,
i stylu práce v rozsahu, který by zajistil rehabilitaci čs.pracovisï ns úseku praktického uplatnění jaderné energetiky.
- 3-
Současný stav prací a
jejich
dosavadní průběh v ČSSR lze struč-
ně charakterisovat takto : Poáce na projektové
přípravě probíhají od druhé poloviny roku
1970- Této etapě předcházelo výběrové řízení zajiátované ČsKAE, které bylo doloženo řadou studií dalších tuzemských i zahraničních typů jaderných elektráren včetně jejich technicko-ekoncnického srovnání. V první fázi
přípravných prací bylo přistoupeno k výběru stave-
ništ pro obě elektrárny, které ř í d i l y staveniště,
odborné komise pro výběr
jmenované generálním ředitelstvím Českých energeti-
ckých závodů a Slovenských energetických podniká,
které také
čoporučiiy přednostně uvažovat oblasti s maximálním deficitem elektrické energie a to západní část Slovenska p j i ž n í Loravu. Během řízení výběru staveniště byl4shromážděn průkazný materiál o několika lokalitách v obou neznačeních oblastech a provedeno jeho srovnání a po kladnem vyjádření
sovětských expertů, kteří
byli přizváni, bylo -doporučeno uvažovat staveniště Jaslovské Bohunice pro oblast západního Slovenska a Dukovany pro oblast j i ž n í Moravy jako nejvýhodnější.
Staveniště Jaslovské Bohunice
bylo doporučeno pro výstavbu 1.elektrárny vybaveno v rámci výstavby elektrárny A l a
zejména proto, že je způsobilé p:?c olianži-
té zahájení výstavby této nové elektrárny. Výběr staveniště byl proveden v období od ledna do
září 1970 a
během jeho provádění se nevyskytly žádné větší obtíže. Značnou měrou k tomu přispěla příprava výběru vhodných l o k a l i t pro u:nÍEtění jaderných elektráren, sobem od roku 1965
a
která se provádí systematickým způ-
to pro celé území ČSSR.
V tomto období přípravných prací se také provádělo postupné vyjasňování technického řešení daného sovětskou nabídkou a jeho přizpůsobením všem tuzemským podmínkám a t o ve
všech částech
technologie i stavby a dalších investičních potřeb. Této fáze se
- 4aktivně účastnili prakticky yšichni budoucí dodavatelé, zejména Škoda-UE, který si tím postupně vytvářel ?ř«rpoklady pro svou činnost vyššího dodavatele. V současné době se zpracovává
projektový úkol elektrárny umis-
ťované na Slovensku v Jasli/vských Bohunicích. V rámci jeho zpracování je nutno vyjasnit celou řadu problémů a to jak .":• technických, tak i organizačních,
které budou využity při řešení
druhé elektrárny jejich vhodnou aplikací. Projektový úkol musí být schválen do konce roku 1970 a být k disposici
také pro pro-
jektovou, organisaci SSSR j.ako výchozí dokument pro zpracování technického projektu. Zpracováni projektového úkolu pro prvTní elektrárnu probíhá za postupného vjrtváření
vzájemných vztahů
mezi jednotlivými partnery výstavby v ČSSR, které byly rámcové definitivně stanoveny teprve v září letošního roku vládním usnesením č.195. Současně se projednává spolupráce a ostetní oodklady se sovětskou
etranou, zejména projektovou
organizaci,
které mají být zakončeny v přípravné fázi podpisen kontraktu na technický projekt a to do konce roku 1970. Projektový úkol pro druhou elektrárnu se bade zpracovávat ihned v návaznosti na Plf první elektrárny a to do ko ne o roku1 1970. Při
zajištování
výstavby druhá elektrárny se přeťookládá vyu-
ž í t maximálního opakování technického řešení a rozdělení dodávek stejné
jako u první elektrárny, V části projektových prací
a podílu čs« dodavatelské
organizace na výstavbě se předpokládá
zvětšení účasti čs.střeny na těchto pracech a to v ranci přípravy na realizaci jaderného šeno stí
programu v ČSSR a využití
čs.oku-
a kapacit zejména v průmyslu energetického zařízení.
Další postup v projekční oblasti vychází ze základní dohody s roků 1969, která
předpokládá, že pro první elektrárnu b^.dr
zodpovědnost sovětské strany za projekt
omezována jen v nezbyt-
'né míře, t . j . na úsecích, které nemůže sovětská projektová ganizace zpracovat bez velkých komplikací vlastními
or-
pracovníky,
nebo převzít odpovědnost sa jejich provedení. Z tohoto hlediska též vyplývá i formulace o generálním projektantství
sovětské
5 strany. Navíc platí zásada o použití sovětských tech.norem v projektech zpracovávaných v SGSR s tím, že v ČSSR bude povolena příslušná výjimka. 1 při respektování těchto zásad zůstává však poměrně značná část dokumentace ke zpracování v čs. organizacích a to i tak závažných pro další průběh a financování této investice,
jako je projekt organizace výstavby, roz-
počet a pod. Základním úkolem bade proto v t é t o oblosti vytvoření podmínek pro plynulé zpracovaní projektové dokumentace u sovětských a čs.organizací. Tato činnost, velmi náročná na vzájemnou koordinaci, může být komplikována jak vzdáleností, tak i odchylnými předpisy»
To nuže vyřešit pouze operativní styk všech partnerů
s vytvořením nutné r:ír\/ kompetence na obou stranách, aby potřeba zásahů centrálních or;;;'na oyla ocezena na minimum. Kvalita resp. pousitelticst dokumentace zpracované v L»SSR může být ovlivněna též tím, jak se podaří zahrnout do těchto projektů údaje vyplývající
z použití čs.výrobků a zařízení resp* těch
čs.norem a předpisů, které by měly být respektovány. Problémem zde je především velký rozsah dokumentace, katalogů a pod., jejichž další
aplikace předpokládá velkou pracovní zkušenost-resp, praktická znalosti v dokumentaci neobsazené. Ani
se nevystačí s peuhým administrativním plněním přijatých a bude nutný aktivní přístup z čs.strany,
zde závazků
aby výsledek odpovídal
potřebám zejména dodavatelských organizací. V
neposlední řadě
je nutno mít na z ř e t e l i , ze rozdělení pro-
jektu uplatněné pro V-l je výjimečné jednoznačně najevo,
a sovětská
strana dala
že v projektu 2.elektrárny může
zajistit
pouse nezbytnou pomoc a předpokládá, že projekt bude již v prakticky plném rozsahu zpracován v ÔSSR. Musí se proto projekt V-l s t á t základnou pro zinkání zVruaeností a informací, které by umožnily 3s.projektantům dodržet kvalitu i termíny dokumentace pro V-2 na potřebné úrovni.
6 Z hlediska problematiky stavební části představuje tato ucelenou dodávku zajišťovanou plně čs.stranou a představuje objem cca 20% z celkových investičních nákladů. Tato cast zahrnuje všechny obvyklé stavební dodávky a práce, které so vyškytají u energetických staveb a dále celou řadu specielních prací charakteristických pro stavbu jaderných elektráren jako js.ou speciální druhy stínících prvků, povrchových úprav, konstrukčních prvků, specielních konstrukčních prací a postupů a zejména požadavků na předepsané druhy stavebních připraveností pro montážní práce jaderných zařízení» Potřeby stavebních materiálů značně převyšují ukazatele normálních elektráren při prakticky stejném objemu hlavního výrobního bloku, což se projevuje hlavně u betonových konstrukcí a je vyvoláno hlavně funkčním použitím betonu jako stínícího materiálu. Pro posouzení stavební části, která bývá někdy v celkové problematice jaderných elektráren podceňována, uvádíme přehled rozhodujících objemů a materiálů stavební části hlavního výrobního bloku této elektrárny v porovnání s klasickou elektrárnou obdobného výkonu. V-1 Počeracly Druh • edn. 800 MW 800 IM Obestavěný prostor 712.000 660.000 m3 m? 19.300 20.000 zastavěná plocha m3 27.000 69.000 železobet.konstrukce 10.000 prostý beton 26.000 m3 tažký beton 2.000 m3 prefabrikáty t 28.000 27.000 cihelné zdivo 3.500 9.000 m3 ocelové konstrukce 4.400 t 7.000 (stavební) Důsledky zvýšení objemových ukazatelů se projevují zejména v první fási výstavby, kdy musí být zajištěna stavební připravenost pro montáž zařízení primárního okruhu a to v časově velmi krátkém úseku, který pro stavební organizaci je prvkem narušujícím pravi-
7dělný rytmus provádění stavby a
na jeho dodržení závisí včasné
ukončení výstavby elektrárny. Z těchto důvodů nebylo převzato ze sovětské nabídky provedení většiny nadzemních konstrukcí s použitím těžké pcefabrikace, ale navrhuje se použití ocelových konstrukcí, u kterých' je rychlý postup prací zaručen. Dále je třeba se zmínit o velkém podílu prací řemeslných, které se projevují zejména v konečných fázích výstavby a to v obdobích
mezi
jednotlivými montážními úseky, kdy jsou kladeny na ptavební organizaci velké nároky na rychlé a kvalitní provádění těchtp prací, Tyto údaje se týkají hlavních technologických objektů, t.j. zejména hlavního výrobního bloku a objektů pomocných provozů, které jsou s ním funkčně svázány. Ostatní objekty jsou běžného provedení a v jejich provádění nejsou podstatné odchylky proti normální výstavbě energetických děl. Je však nutno se zmínit o výstavbě chladících věží, které se předpokládají hyperbolického provedení o výšce cca 125 m a průměru v pata cca 85 m a to v poctu šesti kusů pro každou elektrárnu. Jejich výstavba není dosud véáněíi zajištěna a to proto., že jediný jejich výrobce, •armabeton Praha, nemá dostatečnou kapacitu s ohledem na potřeby pro celou energetiku a ostatní průmysl. Hlavním problémem je zajištění vhodných stavebních me char ismů, které musí být k disposici ve větším počtu jednotek, aby bylo možno provádět výstavbu věsí paralelně, jinak by průběžná lhůta výstavby celé elektrárny nestačila pro výstavbu uvedeného počtu chladících věží. Při řešení druhé elektrárny tohoto typu se předpokládá opakování hlavních objektů v maximální míře. Tento předpoklad bude plně využit hlavně v projektové přípravě druhé elektrárny a tím bude možno získat pro stavební • organizaci poněkud výhodnější časové podmínky pro její výstavbu. Závěrem ke stavební čáeti obou elektráren je možno konstatovat, že jejich výstavba nepředstavuje po stránce druhu prací a jejich provádění podstatné odlišnosti proti jiným druhům energetických staveb, je však náročná hlavně časově a organizačně. Zkušenosti
- 8 -
se stavbou jaderných elektráren má v ČSSR zatím pouze Hydrostav národní podnik Bratislava, který provádí od začátku a v plném rozsahu výstavbu stavební čáeti elektrárny A 1. Tyto zkuSc-nosti bude využívat plně p ř i výstavbě první jaderné elektrárny tohoto typu, které se bude budovat také v Jaslovských Bohunicích. Nutno však upozornit, že pomalý průběh výstav by a podmínky, za k t e rých byla'Stavba elektrárny.A 1 prováděna, vedou v prvé fázi přípravy V-l k velké, opatrnosti při projednávání z á l e ž i t o s t í výstavby se všemi dodavateli včetně stavebního, prá^ě na základě , nepříznivých zkušeností z výstavby A 1 v tomto směru. Je proto 1 nutno získané zkušenosti podroMt přec j e j i c h aplikací důkladnému rozboru. Pro druhou elektrárna tohcto typu, která se rv' budovat na území Moravy, není zatím určen stavební dodavatel, což způsobu jo značné komplikace nehledě k tomu, že přípravné práce této stavby by mely být zahájeny nejpozději v roce 1973 a je nejvyšší čas, aby se tato stavební organizace začala řádně na výstavbu p ř i pr.avovat. Dále je nutno, aby v sektoru stavebnictví byla vý~ • . stavba jaderných elektráren důkladně zajištěna í pro další výhled, jinak se může s t á t , že stavební část bude brzdou r e a l i zace celého jaderného programu. Fro oblast dodávek těch.zařízení a montáže lze konstatovat, že čs.průmysl má natolik schopné výrobně-hospodářské jednotky vybavené odbornými kádry a výrobními kapacitami, že by mohl vyrov
b i t a dodat témšř veškeré zařízení pro obě elektrárny a to bud na základě převzaté technické dokumentace nebo na základě dokumentace v l a s t n í . Tato skutečnost však nebyla jediná, která se brala v úvahu při jednání o rozdělení dodávek mezi čs.a sovětské výrobní podniky a vycházelo se ze dvou základních hlediseki - Československo mé zájem na tom, aby maximální počet zařízení pro jaderné elektrárny budované v Č3SR byl vyroben vlastními závody, aby tak byla využita kapacita vybudovaná pro z a j i š t ě n í vývsťavby elektrárny A l a omezen nárok na valutové k r y t í dovozu
- 9 .- s přejímáním dodávek čs.průmyslem souvisí otázka rozsahu záruk, které je sovětská strana při různém podílu, svých dodávek ochotna poskytovat a samozřejmá i schopnost čs.výrobců zaručit včasná dodání provozně spolehlivých zařízení při respektování problematiky jaderné bezpečnosti. Rozsah účasti čs.závodů na dodávkách pro první-dvě elektrárny vytváří podmínky pro perspektivní účast na dodávkách zařízení pro .jaderné elektrárny tohoto typu jak v ČSSR, tak i v zahraničí. Na druhé straně bude sortiment výrobků, které by čs.strana chtěla vyrábět a dodávat, ovlivňován dohodami o kooperaci při dodávkách v rámci RVHP. Dosavadní rozdělení pro elektrárnu V-l je předběžné a bylo provedeno zatíná pro projekční účely. Definitivní rozdělení dodávek bude provedeno dodatečně a je nutno zdůraznit, že výsledek jednání bude ziviset mimo jiné na tom, jakou projeví čs. závody iniciativu v období do definitivního rozdělení dodávek. Důležitým faktorem může být skutečnost, zda ČSSR bude budovat pouze dvě elektrárny tohoto typu nebo zda se bude uvažovat další jejich opakování. V současné době je dohodnuto, že SSSR bude íodávat převážnou část zařízení pro primární okruh. Čs.strana má pro primární okruh dodávat některé díly, které budou vyráběny podle sovětské výrobní dokumentace, a rovněž má dodávat ostatní jaderné zařízení mimo primární okruh, zejména zařízení transportně-technologické části, pomocných systémů primárního okruhu, čistících stanic RA vod a podobně a to buď na základě sov.zadání, t.j. podle vlastní výrobní dokumentace nebo na základě předaného sovětského technického projektu zařízení resp. na základě předané sovětské výrobní dokumentace. Pokud se týká sekundárního okruhu, může čs.strana zajistit dodávka zcela na základě vlastní výrobní dokumentace. * Podíl čs.a sovětské strany na dodávkách přístrojového vybavení bude projednáván
dodatečně po rozpracování tecnnického řešení.
Podle dosavadních dohod bude montáž veškerého zařízení, t.j. i zařízení dodávaného 7, SSSR zajiřtovat čs.strana. Sovětská strana
- 10 -
bude zajišťovat šéfmontáž zařízení, které bude sama dodávat., Kromě toho může sovětská strana zajistit širší účast pouze pro některé specielní montážní práce j'ako např. regulaci reakto-'u, svařování potrubí primárního okruhu a montáž hlavních cirkulačních cerpačel a to formou t.sv. rozšířené šéfmontážec Čs.závody, které budou tuto montáž zajišťovat, mají již značné zkušenosti z montáže zařízení pro jadernou elektrárnu A 1, avšak je nutno počítat, že i v tontc případe přistoupí některé další faktory, které provádění montáže ztíží. Budou to zejDéna tyto skutečnost j : - čs.závody budou muset montovat zařízení dodávané z SSbH, na kterém se výrobně nepodílely a nezúčastnily se ani kontrolní montáže na závodě před odesláním - podíl montážních prací nebude u některých závodů úměrný jejich podílu na výrobě; v některých případech by závod zajišťoval pouze montáž zařízení - organizace montážních prací a přípravné projektové dokumentace bude muset být na takové výši, aby byl zajištován plynulý postup montáže a to zejména pro ty provozní soubory, kde bude čs.účast na vypracovaní projektové dokumentace minimální - podíl účasti sovětské strany na montáži hodlá sovětská strana částečně přenášet, na'čs.závody již počínaje druhým blokem V-l. v
souvislosti s tím relze přejít též problematiku uyádění_elekt?§ÍDiZ_^5_2í!2Y25í=) -^e n a provedení komplexních- zk.0u.3ek a spuštění elektrárny je uvažována v harmonogramu dobs 6 měsíců pro jeden blok. Tstc dcba je velui krátká, nesrovnatelná s dobou uvažovanou pro el.i. 1 a není ji možno orodlužovat, jestliže se nají splnit termíny uvedfní jednotlivých bloků do provozu. Její splnění předpokládá zajištění dokonalé přípravy organizace uvádění do provozu, kvalitní výroby a montáže zařízení, aby se v tomto období nevyskytly žádné větší závady.
- 11 uvádění elektrárny do provozu bade zajišťovat investor a předpok'.ádá se, že pro tyto práce využije služeb dodavatelských secí. Rossah ponoci sovátské strany je zřejmý
organi-
z toho, že na př.
oro el. V-1 je předpokládána účast cca 50ti specialistů po dobu jednoho roku. í.a závěr j e š t ě
několik připomínek k "organizační stránce zajiš-
tění e l . V-l a V-2 v CSSR : Bylo by snadné kritisovat týkajícím
dosavadní průběh a to zejména na úseku
se interních čs.organizačních opatření. Dá se předpo-
kládat, že nedávným rozhodnutím vlády o ústředním řízení t é t o oblast; bude vnesen pořádek do vzájemných vztahů čs.organizací, definovaný jejich kon.jceťence a povinnosti včetně spolehlivých metod zajištění
spolupráce ? SSSR. Týká se to j i ž zmíněného opera-
tivního T-ejení problému, které se vyskytnou při spo]ečném projektování, nostech,
•jednoznačné ? ornulováných dohod o vzájemných povinvčetně např. náplna
jednotlivých stupňů projektu, kon-
kretizaci dalších prací a pomoci SSSR, urychlené dořešení rozsafií dodávek čs. a scvostrany a pod. Závažným momentem bude též koordinace prací gro obě elektrárny, které by mělp být zaměřena na max. opakovatelnost v jednotlivých oblas-.ech realisace,
zejména účinnou spoluprací obou přímých
in-
vest err. -ylo by však volmi
prospěšné, kdyby jednotlivá
opatření a rozhod-
nutí neměla provisorní charakter omezený pouze na výstavbu těchto dvcu elektráren, ale respektovala a tím uváděla v život perspektivní model čs.organizace zaji3tění dlouhodobého jaderného programu,
ve ktex-ém by každá ?e
zúčastněných organizací měla vymeze-
nou ?vcu úlohu a tím vyjasněny západy svého dalšího rozvoje včetně povinností, která s toho vyplývají.
- 12 -
Zpracovatelé referátu doufají,
že bude pochopen záměr uvést
v přečepsenén rozsahu .referátu maximum informací a námětů pro diskusi o problematice, j e j í ž šíře by při náležitém rozboru vyžadovaie rozsah nejsolikanáecbrě
v e t š í . Předpokládají,
že v dis-
kusi bude mošné podle potřeby neznačené problémy rozvést a náležitě
objasnit.
