w.art projects uvádí Ve spolupráci s hl. mstem Prahou
Svtelné umní v Praze v dob p edsednictví eské republiky v EU 7. ledna – 30. ervna 2008
Tisková zpráva
eské pedsednictví Evropské unie v prbhu první poloviny roku 2009 umouje Praze ukázat svtové veejnosti svoji otevenost, vitalitu a „joie de vivre“. Projekt svtelnch instalací s názvem Transparency, organizovan a realizovan agenturou w.art projects, vychází z koncepce zpístupnní souasného umní irokému publiku. Z tohoto dvodu jsme se rozhodli ukázat svtelné umní ve veejném prostoru. Obyvatelé Prahy i její návtvníci se tak budou moct seznámit se svtelnmi instalacemi dosud nevídanch rozmr. est svtov renomovanch umlc, jakmi jsou Julian Opie (Anglie), Stephan Reusse (Nmecko), Jaume Plensa (panlsko), Arthur Duff (USA/Itálie), Ulla Rauter (Rakousko) a Jenny Holzer (USA), pipraví pro diváky v prbhu eského pedsednictví EU vrcholné vizuální záitky. Svtelné projekce na prelích budov, na Vltav a dalích neekanch místech v centru Prahy pekvapí a ohromí kadého diváka. V chladnch msících zaátku roku 2009 rozzáí svmi barvami sted msta. Transparency je skvlou mylenkou jak upozornit na kouzlo hlavního msta v tomto pro eskou republiku tak dleitém období.
Umlec | doba trvání | místo: 7.1. – 30.6. Jaume Plensa (panlsko), nám. Jana Palacha | Rudolfinum Julian Opie (Anglie), Národní divadlo Stephan Reusse (Nmecko), Duní ul. ped panlskou synagógou 7.1. – 1.2. Arthur Duff (USA/Itálie), Staromstské námstí 21.2. – 30.6. Ulla Rauter (Rakousko), ledolamy ped Novotného lávkou 30.4. – 6.5. Jenny Holzer (USA), Národní muzeum
Kontakt :
Tiskové informace:
www.wartprojects.com
Select Agency
Dr. Gisela Winkelhofer, Quirin Wimmer
Petra Hanzliková
[email protected]
[email protected]
T +420 774 274 002
T +420 603 524 782
Jaume Plensa, WE
Lorenzo Ceretta
Jaume Plensa (E) pedstaví svou nejnovj í skulpturu WE od 7. ledna do 30. ervna na námstí Jana Palacha naproti Rudolfinu. WE, 5 m vysoká, 2700 kg vá ící, bíle natená, laserem vyezávaná socha z kartáované oceli pedstavuje tlo sedícího lovka vytvoené z písmen. Její pední strana je otevená. Plensa ve svém nejnovj ím díle poprvé vytvoil sochu, která se skládá z písmennch znak rznch jazyk: latiny, hebrej tiny, arab tiny, ru tiny, hind tiny, etiny, ín tiny a japon tiny. Intencí Jaume Plensy je stvoit znak nadje v mír a porozumní mezi v emi národy na svt. Podobnmi skulpturami vzdává Plensa hold lidskému tlu jako to nejdokonalej ímu architektonickému dílu, které je ochranou a píste ím pro du i, sny a pání. asto pitom spojuje písmo s transparentními materiály, svtlem a akustickmi prvky. Plensa, narozen v roce 1955, ije v Barcelon. Je jedním z nejvznamnj ích soudobch panlskch umlc. V roce 1997 se mu podailo prosadit se na mezinárodní scén velkmi vstavami a projekty ve veejném prostoru, které vzbudily velk ohlas. Patila k nim také pozoruhodná práce Crown Fountain pro Millenium Park v Chicagu 2004. Vstavy (vbr): 2008 - Jaume Plensa, Frederik Meijer Sculpture Park, Grand Rapids, Michigan; Save our Souls, Albion Gallery, Londn. 2007 - Jaume Plensa, Musée d’Art Contemporain, Nice; Jaume Plensa, Institut Valencia d’Art Modern, Valencia; Nomade, Musée Picasso, Antibes; Barcelona 1947–2007, Fondation Marguerite et Aimé Maeght, Saint Paul de Vence; Silent Voices, Museum at Tamada Projects, Tokio.
Julian Opie, ANN, DANCING
Lorenzo Ceretta
Julian Opie (UK) pedstaví LED panel ANN, DANCING v jednom z oken Národního divadla obrácen ch na Národní tídu od 7. ledna do 30. ervna. Julian Opie patí k pedním soudob m umlcm mezinárodního renomé. Narodil se v roce 1958, ije a pracuje v Lond n. Opie studoval na Goldsmith College of Art a brzy vystavoval v Lisson Gallery a ICA v Lond n, Kunstverein v Kolín nad R nem a Fondation Cartier pour l’art contemporain. Jeho umlecká díla jsou zastoupena v nejdle itj ích sbírkách a muzeích na svt, napíklad v The Tate Modern a The National Portrait Gallery v Lond n, MoMA v New Yorku, MOMAT v Tokiu a Stedelijk Museum v Amsterdamu. Díky poítaové animaci, zvuku a obrazovkám s LED pedvádí Opie neekanou interpretaci plastik. Tak iroké, jako je spektrum vliv, z nich Julian Opie erpá – od klasick ch portrét a plastik a po japonské komiksy manga – je iroké i spektrum nejrznj ích médií a technologií, které pi své tvorb pou ívá. Pro jeho práci je charakteristická redukce na podstatné. Tento princip je zjevn zejména u portrét. Jeho vysoce stylizovaná práce zahrnuje pevod fotografií (nebo krátk ch film) do figurativních reprodukcí vytvoen ch pomocí poítaové animace. Jeho ilustrace pedstavují nov pístup k obrazm a formám, které prostednictvím moderních materiál a médií odkazují na souvislost se souasn m svtem. V roce 2001 získal Julian Opie za ztvárnní obálky alba britské skupiny Blur s názvem Best of Blur cenu za nejlep í ilustraci udlovanou asopisem Musik Week. V podob dvou LED panel Bruce and Suzanne walking umístn ch na jezu na Vltav poblí Karlova mostu a doprovázen ch v stavou v Muzeu Kampa ji w.art projects pedstavila v dubnu a kvtnu 2007 v Praze ve veejném prostoru práce Juliana Opieho.
Staphan Reusse, Mice
Lorenzo Ceretta
Stephan Reusse (D) bude promítat své Myi (Mice) na prelí akademie v Duní poblí panlské synagogy od 7. ledna do 30. ervna, denn od 20.00 - 01.00 hodin. Reusseho práce se zabvají vnímáním a vzpomínkami. Tato instalace se sousteuje na myi, které v noci ovládají nae píbytky. Laserov paprsek kreslí na ze stopy pohybu a siluety tchto zvíat. Jejich tvar vychází z analzy infraervench videozáznam myí, které autor schematicky zjednoduen reprodukuje. Takto vytvoené pohybové vzorce a formy jsou vsledkem kombinace reálného filmu a animace. Pro svtelnou show Myi je charakteristick pirozen hektick, ustraen opatrn a neklidn pohyb, kter je píznan pro kadodenní lidsk ivot. Myi jsou ve své nefyzické pítomnosti pro autora metaforou pomíjivosti. V okamiku, kdy má lovk pocit, e je vidí, se ji manifestují jen ve vzpomínce. Práv vzpomínky konstruují na základ zkuenosti my, kterou ale lovk neme vidt, protoe tu není. Bylo tu jen pár linií, které se mihly a které se ve své ásten abstraktní znakovosti odráejí v naich vzpomínkách jako proitá realita. V mnoha autorovch pracích slouí technická transformace k tomu, aby umonila imaginaci dotkat se zón nevdomch vzpomínek pozorovatele. Obrazy vytváí pozorovatel. On je zná ze svch vzpomínek a sám si je zaostuje. Stephan Reusse se narodil v roce 1954, ije v Kolín nad Rnem. V roce 1997 byl hostem ve Villa Romana. V letech 2000-06 vyuoval na Umlecké vysoké kole pro média v Kolín nad Rnem v oboru fotografie a nová média. K jeho pedním projektm „umní na budovách“ patí laserové skeny v Münsteru, Torontu, Vancouveru a anghaji. Vstavy v roce 2008 (vbr): Monkey Talk, Galerie Feichtner, Víde; Now Jump, Nam June Paik Art Center, Korea; The Dream Machine, Shortlist FIAC‘s Parcours, Paí; Stephan Reusse, ParkRyuSook Gallery, anghaj, ína; Drawing By Chairs, Galerie Johnssen, Mnichov; Monkey, ShContemporary, anghaj.
Arthur Duff, love letters
Lorenzo Ceretta
Arthur Duff (USA) se pedstaví s projekcí s názvem Love Letters na Staromstském námstí v termínu od 7. ledna do 1. února, a to kad veer od 18.00 do 24.00. DARLING WAVE MY CONFUSION FLATLY BRUSHES YOUR BIGOTED IDENTITY. YOU ARE MY MATURE BOD. MY NEED PROPERLY LAUGHS AT YOUR HOSTILE PERSPECTIVE. MY SUBJECTIVE PAST SCRATCHES YOUR DIFFERENCE. MY DARLING FANTASY HURRIEDLY STARTS YELLING FOR YOUR WARNING. YOURS MYSTERIOUSLY
Jednotlivé texty jsou vsledkem kombinace milostnch dopis autorovch rodi, které si napsali ped více ne ticeti lety, pomocí programu Christophera Stracheye Love Letters. Tento program vytvoen v roce 1952 pro Manchester Mark 1 náhodn sestavuje milostné dopisy. Arthur rozebral dopisy svch rodi na slovesa, píslovce, podstatná a pídavná jména a ty zasadil do osnovy básní vytvoench Stracheyovm programem. Vsledné záhadné vzkazy s podmanivm efektem budou vkonnm zelenm laseren promítány na Staromstské námstí. Ve svém díle Love Letters se Arthur Duff zamil na osobit proces interpretace, kter je vyvoláván náhodn generovanm textem, kter umouje pozorovateli piadit mu vlastní vznam. Arthur Duff se narodil v roce 1973 ve Wiesbadenu americkm rodim. Rodina se asto sthovala a ila v rznch zemích nap. ve Spojench státech, Jiní Korei, Nmecku, Japonsku i Itálii. Arthur se aktivn zapojuje do dní na italské scén souasného umní. ije v Benátkách, pracuje v Marghee, kde má ji nkolik let i své studio. Nedávno se th zúastnil vstavy “The word in art – Research and the avant-garde in the 20 century” v Muzeu moderního a souasného umní v Trentu a Roveretu, své speciální projekty pedstavil té na XIV. Quadrenniale v ím, GAM a Palazzu delle Papesse v Sien. Jeho poslední projekt Borrowing You uvedl v Castelfranco Venetu, kde nainstaloval obí laser, kter promítal na budovy stedovkého centra borrowed words oban msta. V souasné dob pracuje pro galerii Galica Arte Contemporanea v Milán a Studio La Cittá ve Veron, se ktermi se pravideln úastní vech velkch mezinárodních veletrh umní. Pracoval na didaktickém projektu muzea Peggy Guggenheim a pispl k vyhrannému pístupu ke vzdlávání aplikovanému v nov oteveném C4-Contemporary Culture Centre v Caldognu.
Ulla Rauter, Tacet
Ulla Rauter (A) pedstaví svj TACET od 21. února do 30. ervna v dy od setmní do plnoci na Vltav u Muzea Bedicha Smetany. Intervence TACET upozoruje na akustické pauzy, a vytváí tak ze zvukové kulisy msta nepsanou partituru. Rozsvícení textu je vizuálním akcentem, kter vyznauje jen zídka vdom vnímané okam iky ticha, kdy dochází k peru ení tém konstantní hladiny mstskch hluk. Pokynem k mlení jsou souasn pokládané otázky: Kdo má mlet a kdo mlí? TACET se obrací na nepítomn subjekt provozující hudbu nebo naopak na skrumá hluk produkujících vcí a ivoich v bezprostedním okolí a vyjaduje jejich boj o vsostné akustické postavení v daném míst. Ulla Rauter, narozená v roce 1980, pracuje ve Vídni. V letech 2000-2002 nav tvovala Kolleg für Grafik-Design na Graphische Wien, následn mistrovskou tídu pro komunikaní design na té e kole. Od roku 2003 studuje transmediální umní na Univerzit pro aplikované umní ve Vídni ve tíd prof. Brigitte Kowanz. Úast na vstavách/performancích: Cena nadace Karl-Anton-Wolf-Stiftung v rámci prvního stipendia pro talenty Ö1, Víde, 2008; Sound of Art, Museum der Moderne, Salzburg, 2008; Parasite-Paradise, Sammlung Esterházy, hrad Forchtenstein, 2008; Sensationen, veer s performancemi, Univerzita pro aplikované umní ve Vídni, 2008; Lightness of Action, Nitrianská Galéria, Nitra 2008; Performance, Kunsthalle Project Space, Víde 2007; Projekce ve veejném prostoru, Heiligenkreuzerhof, Víde 2007; Sculpture Grande, Generation Next, Praha 2007; 1. cena, sout Gedenksymbol Servitengasse 1938, 2007; Christian Eisenberger – skupinová vstava Galerie Lisi Hämmerle, Bregenz, 2006; 1wand, schodi t MAK, Víde 2005; The Essence, MAK, Víde 2005; Natalagranagranata, Galerie Schloß Porcia, Korutany, 2004.
Jenny Holzer, Xenon for Bordeaux, 2001 © 2008 Jenny Holzer, member Artists Rights Society (ARS), NY. Photo: Vincent Monthiers
Jenny Holzer (USA) se pedstaví svtelnou instalací na prelí Národního muzea v termínu od 30. dubna do 6. kvtna. Pro Prahu si pipravila projekci básní Franze Kafky a Wislawy Szymborské. Jenny Holzer se narodila v roce 1950 v Ohiu, ije a pracuje v Hoosicku, New York. Svtelné instalace jsou nedílnou souástí tvorby Jenny Holzer ji více ne jedno desetiletí. Velkoploné projekty vytváí u od roku 1996, kdy laserem promítala texty na památník bitvy národ v Lipsku. Ve svém díle v souasné dob upednostuje obí pohyblivé filmové projekce, které byly poprvé pedstaveny na sklonku roku 1996 na Biennale di Firenze: il Tepo e la Moda ve Florencii. Své projekty Holzer uskutenila ji na tyech kontinentech, ve trnácti zemích a více ne ticeti mstech, k nim patí Florencie, ím, Rio de Janiero, Benátky, Oslo, Buenos Aires, Berlín, Paí, Singapur, San Diego i New York. Její svtelné instalace se objevily na jednch z nejzajímavjích architektonickch staveb, poínaje novou Národní galerií Miese van der Roheho a idovskm muzeem Daniela Liebeskinda v Berlín a po pyramidu I.M.Peie v Louvru, na pohoí nad Rio de Janierem, vodních plochách ek Sieny a Arno nebo skokanskch mstcích v Lillehammeru. Jeden z jejích nejvjimenjích projekt se uskutenil v záí 2007. Holzer promítala z Kennedyho Centra na Rooseveltv ostrov ve Washingtonu, D.C.proslovy prezident Johna F. Kennedyho a Theodora Roosevelta.
