VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE V HL. M. PRAZE

VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE V HL. M. PRAZE Analýza regionálních dat

2010

Ing. Jakub Pechlát listopad 2010

Výzkum, vývoj a inovace v hl. m. Praze, Analýza regionálních dat, 2010 Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce Zpracoval: Ing. Jakub Pechlát, tel. 236 005 677, email: [email protected] Elektronická verze dokumentu: http://www.urm.cz/cs/strateg-plan-analyzy-konkurenceschopnost

2

OBSAH

ÚVOD

5

HLAVNÍ ZÁVĚRY ANALÝZY

7

1. ORGANIZACE VÝZKUMU A VÝVOJE

11

2. PRACOVNÍCI VÝZKUMU A VÝVOJE

50

3. VÝDAJE NA VÝZKUM A VÝVOJ

56

4. PATENTY A LICENCE

65

5. INOVAČNÍ AKTIVITY PODNIKŮ

69

6. VÝVOZ HIGH-TECH ZBOŽÍ

73

7. TECHNOLOGICKÁ PLATEBNÍ BILANCE

75

8. VYBRANÉ NÁRODNÍ PROGRAMY PODPORY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ

79

9. PODPORA VÝZKUMU A VÝVOJE V OPERAČNÍCH PROGRAMECH HL. M. PRAHY

87

10. VYBRANÉ PROJEKTY A ANALÝZY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ V PRAZE

93

11. VÝZKUM A VÝVOJ VE STRATEGICKÝCH DOKUMENTECH HL. M. PRAHY

99

12. SROVNÁNÍ SE ZAHRANIČNÍMI REGIONY

106

ZDROJE

114

PŘÍLOHY

116

V samostatné obrazové příloze (ke stažení na www.urm.cz) je uveden přehled organizací výzkumu a vývoje a investičních projektů z evropských programů JPD 2 a OPPK.

3

4

Úvod Hlavní město Praha má v rámci České republiky výjimečné postavení téměř ve všech oblastech života společnosti a oborech činnosti člověka. Pokusili jsme se shromáždit dostupné regionální údaje v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, poskytnout přehled o jejím současném stavu a porovnat jeho hlavní parametry s celorepublikovými údaji. V první části zkoumáme organizace výzkumu a vývoje působící ve městě podle různých dostupných zdrojů a typů subjektů. Dále se věnujeme pracovníkům ve výzkumu a vývoji, výdajům na výzkum a vývoj, patentovým a inovačním aktivitám ekonomických subjektů. Předkládáme údaje o vývozu high-tech zboží a technologické platební bilanci. Následuje část věnovaná vybraným národním dotačním programům a regionálním podpůrným programům, které spolufinancuje Evropská unie. Zmiňujeme také některé projekty a analýzy věnované inovačnímu prostředí v regionu. Další kapitola se zabývá aktuálním stavem na poli strategického plánování města, včetně realizovaných a připravovaných opatření na podporu rozvoje výzkumu, vývoje a inovací v Praze. V závěru nabízíme srovnání Prahy s vybranými vyspělými regiony sousedních zemí. Cílem dokumentu je seznámit zájemce o problematiku výzkumu, vývoje a inovací s pozicí a situací Prahy v této oblasti. S využitím převážně volně dostupných, někdy však obtížně dohledatelných či zpracovatelných zdrojů předkládáme soubor velké většiny existujících regionálních dat za hlavní město Prahu doplněný o analytické postřehy a přehled koncepčních dokumentů města. Posloužit může jako podklad pro další analytické a vědecké práce, ale zejména jako základ pro připravovanou aktualizaci pražské regionální inovační strategie.

5

6

Hlavní závěry analýzy Shromážděné údaje dokládají specifické postavení Prahy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací mezi regiony České republiky, což potvrzuje, že výzkumné a inovační aktivity mají tendenci se koncentrovat v hospodářských centrech regionů a zemí, jak uvádějí některé teoretické práce. Praha je významným centrem vědy, výzkumu a vzdělání, kde jsou soustředěny dvě třetiny veřejných výzkumných institucí, třetina veřejných vysokých škol a také polovina soukromých vysokých škol. Je rovněž sídlem řady firem aktivních ve výzkumu a vývoji, včetně poboček významných nadnárodních firem. Najdeme zde také velká zdravotnická zařízení s rozsáhlými kapacitami pro výzkum a vývoj. Lidské zdroje v oblasti výzkumu a inovací vykazují v Praze významnou koncentraci. Působí zde dvě pětiny zaměstnanců výzkumu a vývoje a obdobný podíl výzkumníků v ČR, čtvrtina vědeckých a odborných duševních pracovníků (podle KZAM) a pětina osob spadajících do kategorie lidské zdroje ve výzkumu a vývoji (podle OECD). Ve sféře terciárního vzdělávání v Praze působí dvě pětiny akademických pracovníků veřejných vysokých škol v ČR a studují dvě pětiny všech studentů veřejných a soukromých vysokých škol v zemi. Data o financích zmíněnou koncentraci potvrzují - dvě pětiny výdajů na výzkum a vývoj jsou alokovány v Praze. Výrazná je pozice vládního sektoru, kterou dále zesílila hospodářská recese. Významně totiž ovlivnila podnikatelský sektor, jehož výdaje se v roce 2009 vrátily na úroveň roku 2005. Podíl výdajů na výzkum a vývoj na regionálním HDP dosahuje 2,41 %, tj. téměř o jeden procentní bod více, než činí republiková hodnota, přičemž v delším období je zřejmý růstový trend. V porovnání s regiony NUTS 2 sousedních zemí se ukazuje, že Praha má dostatek lidských zdrojů (dokonce v některých ohledech konkuruje Vídni a německým regionům), avšak slabou stránkou zůstává nedostatek finančních zdrojů, případně nižší produktivita práce. Praha si zároveň ve většině ukazatelů stojí lépe než sledované regiony hlavních měst zemí Visegrádské čtyřky. Podnikatelská sféra, resp. inovační aktivity podniků v Praze nevykazují až na výjimky výraznější odlišnosti od celorepublikových hodnot. Za inovační lze označit polovinu podniků, zhruba třetina vykazuje technické inovace. Výdaje na inovace v Praze představují čtvrtinu těchto výdajů v ČR. Další údaje dokládají vysoké příjmy pražských subjektů za vývoz technologických služeb ve výši tří pětin republikové hodnoty a také desetinový podíl na republikovém vývozu high-tech zboží. Praha se rovněž z více než poloviny podílí na příjmech za vývoz služeb v oblasti výzkumu a vývoje a, na rozdíl od ČR jako celku, tyto služby téměř nedováží. Potvrzuje se tak majoritní orientace pražské ekonomiky na sektor služeb včetně služeb s vysokou přidanou hodnotou. Vysoký je také podíl regionu na příjmech z práv na ochranu duševního vlastnictví, podíl Prahy na příjmech z licenčních poplatků za patenty a užitné vzory v ČR je 96,5 %! Naopak podíl na výdajích za tyto poplatky činí pouhá 4 %. Potvrzuje to roli Prahy jako producenta chráněných výstupů výzkumu, přesto zůstává rozsah využívání práv na ochranu duševního vlastnictví nesrovnatelně nižší než ve vyspělých zemích. Mezi vědní obory, které se podle analyzovaných dat o výdajích na výzkum a vývoj těší v Praze větší pozornosti než v ostatních regionech země, lze zahrnout společenskovědní výzkum, lékařské a přírodní vědy. Naopak nižší je význam technických a zemědělských věd. Státem financovaný výzkum se v Praze výrazně soustředí na tzv. neorientovaný výzkum a všeobecný výzkum na vysokých školách. Mimo Prahu jsou významnými směry výzkumu 7

kromě dvou uvedených také průmyslová výroba a technologie a ostatní civilní výzkum. Oborové zaměření výzkumu vysokých škol podle výdajů se strukturou příliš neliší od ostatních regionů, výjimkou je vyšší podíl lékařských věd, informatiky, fyziky a matematiky. Pro další rozvoj výzkumu, vývoje a inovací a především pro praktickou aplikaci výsledků je nutné rozvíjet také podpůrnou infrastrukturu. Podle některých studií nejsou její kapacity a efektivita v Praze zatím dostatečné. V současnosti se v Praze vedle čtyř vědeckotechnických parků nachází také několik center pro transfer technologií a dalších organizací, které se zabývají podporou podnikání. Právě tento typ aktivit by měl být v pozadí spolupráce univerzit, výzkumných organizací a podniků. Je to právě dosud jen pozvolný rozvoj spolupráce výzkumné a aplikační sféry, který se zdá být překážkou systematického zlepšování inovačního prostředí v Praze. Dostupné statistiky umožňují popsat stav výzkumné a inovační sféry v Praze, případně její dosavadní vývoj, avšak samotný způsob a kvalitu fungování celého regionálního inovačního systému tyto údaje samy o sobě nepostihují. To je jeden z důvodů, proč se připravuje zřízení Regionální rady pro výzkum a inovace, poradního a koordinačního orgánu, který by se měl stát jedním ze základů spolupráce všech významných aktérů a pomoci definovat právě tyto obtížně kvantifikovatelné prvky fungování pražského inovačního prostředí, najít vhodné podpůrné nástroje pro jeho další rozvoj a začlenit je do nové regionální inovační strategie. Ta by měla reagovat na aktuální situaci a vyhnout se známým nedostatkům své šest let staré předchůdkyně, jejíž praktické uplatnění zůstalo daleko za očekáváním. Musí rovněž reagovat na pražská specifika, praxi odjinud přebírat uvážlivě a soustředit se na konkurenční výhody města. Hlavní město Praha má zmíněnou inovační strategii zpracovanou již od roku 2004, přesto oblast výzkumu, vývoje a inovací podporuje zatím výhradně prostřednictvím operačních programů ke strukturálním fondům EU. Od roku 2004 bylo v Praze schváleno již několik desítek investičních i neinvestičních projektů v hodnotě téměř 2,2 miliardy Kč, přičemž finanční spoluúčast města dosáhla pouze cca 90 mil. Kč. Souvisí to nejen s omezeným rozsahem finančních zdrojů, ale také s tím, že žádný z městských radních dosud neměl tuto oblast výslovně uvedenou ve svých kompetencích. Zkušenosti v jiných regionech přitom ukazují, že bez aktivního politického vedení v této oblasti lze stav zlepšit jen obtížně. Na základě aktualizovaného Strategického plánu hl. m. Prahy a především navazujícího Programu realizace strategické koncepce na období 2009-2015 si město zřídilo již dlouho diskutovanou Regionální rozvojovou agenturu hl. m. Prahy, která bude mj. působit jako výkonný orgán města pro oblast výzkumu, vývoje, inovací a podpory podnikání a bude moci v rámci své činnosti využívat finanční i hmotné zdroje města. Během své krátké existence již stihla finančně podpořit pražské vědeckotechnické parky. Inovační potenciál představuje v současnosti jeden z důležitých zdrojů budoucí hospodářské prosperity pražského regionu zejména s ohledem na koncept znalostní ekonomiky, který se prosazuje v řadě metropolitních regionů Evropy. Je třeba identifikovat a začít efektivně využívat vhodné nástroje a prostředky pro maximální využití tohoto potenciálu, které by odpovídalo významu a roli Prahy jako centra vědy a vzdělání a hlavního města České republiky.

8

Tabulka č. 1

VYBRANÉ UKAZATELE VÝZKUMU A VÝVOJE ukazatel organizace výzkumu a vývoje (2009) - veřejné/soukromé vysoké školy - veřejné výzkumné instituce - další organizace s hlavní činností NACE72 - vědeckotechnické parky/inkubátory - významná zdravotnická zařízení (fakultní nemocnice) - pracoviště výzkumu a vývoje podle ČSÚ lidské zdroje ve výzkumu a vývoji (2009) - zaměstnanci výzkumu a vývoje [FTE] - výzkumníci [FTE] - vědečtí a odborní duševní pracovníci - lidské zdroje ve výzkumu a vývoji [OECD] - studenti veř. a soukr. vysokých škol výdaje na výzkum a vývoj (2009) - celkové výdaje na výzkum a vývoj - podíl výdajů realizovaných v podnikatelském sektoru - podíl výdajů realizovaných ve vládním sektoru - podíl výdajů pocházejících z podnikatelského sektoru - podíl výdajů pocházejících z vládního sektoru - podíl výdajů na technické vědy - podíl výdajů na přírodní vědy - výdaje na 1 výzkumníka - podíl výdajů na VaV na HDP (2008) patenty a licence (2009) - platné patenty k 31. 12. 2009 - patenty udělené v roce 2009 - příjmy z licenčních poplatků za patenty a užitné vzory inovační podniky (2008) - podíl inovačních podniků - podíl inovačních podniků s technickou inovací - podíl inovačních podniků s netechnickou inovací - výdaje na inovace podpora z evropských fondů (2010) - počet / náklady projektů VaV v programu JPD 2 - počet / náklady projektů VaV v programu JPD 3 - počet / náklady projektů VaV v programu OPPK různé - objem vývozu high-tech zboží (2007) - příjmy za vývoz technologických služeb (2009) - saldo technologické platební bilance (2009) - náklady projektů 7 národních programů VaV (2010)

Praha

podíl Prahy na ČR nebo hodnota za ČR

9 / 23 49 36 4 12 (5) 627

32,1 % / 51,1 % 67,1 % 33,3 % 9,5 % --- (11) 26,7 %

19 747 12 076 147,0 tis. 435 tis. 156 230

38,7 % 42,0 % 25,2 % 19,9 % 40,1 %

20 906,6 mil. Kč 36,0 % 40,9 % 27,1 % 63,4 % 32,5 % 36,8 % 1 731,2 tis. Kč 2,41 %

37,8 % 60,0 % 21,4 % 45,8 % 43,9 % 56,5 % 24,4 % 1 924,6 tis. Kč 1,47 %

687 148 1 277 mil. Kč

35,3 % 38,4 % 96,5 %

50,5 % 29,8 % 43,9 % 30,8 mld. Kč

49,9 % 31,6 % 42,2 % 25,0 %

11 / 410,7 mil. Kč 38 / 424,7 mil. Kč 34 / 1 363,2 mil. Kč

-------

38,1 mld. Kč 26 953,6 mil. Kč 5 928,0 mil. Kč 8,92 mld. Kč

11,1 % 62,5 % - 4 966,5 mil. Kč 31,9 %

Pozn.: U evropských programů jde o tzv. způsobilé výdaje, přičemž v případě JPD 2 a JPD 3 jde o konečná data, u OPPK o data za 1. až 4. výzvu. Vybrané národní programy VaV jsou blíže popsány v kapitole 8. Zdroj: viz dále jednotlivé tematické kapitoly

9

10

1. Organizace výzkumu a vývoje Nezbytným předpokladem pro popis základny výzkumu a vývoje v Praze je zmapování organizací, které se této činnosti věnují. V této kapitole se nejprve věnujeme dvěma databázím, Registru ekonomických subjektů Českého statistického úřadu a Technologickému profilu České republiky, který spravuje Asociace inovačního podnikání. Dále se zabýváme jednotlivými typy organizací, jako jsou vědecké výzkumné instituce, výzkumné ústavy, firmy s výzkumem a vývojem jako hlavní nebo vedlejší činností, vysoké školy, vědeckotechnické parky a inkubátory. Stručně zmiňujeme také velká zdravotnická zařízení. U všech sledovaných typů organizací jsme zjišťovali jejich územní rozložení v Praze a případně další charakteristiky, v závislosti na dostupných údajích. Ve všech případech se potvrdilo, že Praha je centrem výzkumu a vývoje České republiky, kde jsou koncentrovány značné kapacity jednotlivých typů organizací. Podle databáze RES je v Praze celkem 427 organizací, které jako hlavní činnost vykazují výzkum a vývoj. Z celkového počtu 1 371 organizací tohoto typu v ČR to představuje 31 %. (viz kapitola 1.1) Databáze Technologický profil ČR zahrnuje v Praze celkem 143 z 382 organizací plus 465 z 2 315 inovačních firem. To představuje 37% podíl, resp. 25%. (viz kapitola 1.2) V Praze sídlí 49 ze 73 veřejných výzkumných institucí, což představuje 67% podíl. (viz kapitola 1.3) Organizace a firmy obsažené v RES, jejichž hlavní činností je výzkum a vývoj, a které mají více než 10 pracovníků, jsou další sledovanou kategorií. V Praze jich sídlí 40 z celkového počtu 114 v ČR, což představuje 35 %. (viz kapitola 1.4) Vysoké školy jsou velmi důležitou součástí vědecko-výzkumné základny a představují jednu ze stran tzv. trojité šroubovice, tj. univerzity – podniky - výzkumné ústavy. V Praze sídlí celkem 32 vysokých škol, což představuje 40 % podíl na počtu vysokých škol v ČR. (viz kapitola 1.5) V případě vědeckotechnických parků je podíl pražských kapacit nižší. Sídlí zde 4 parky, či spíše podnikatelské inkubátory, což představuje cca 10 % republikových kapacit, a to nejsou zohledněny prostorové možnosti jednotlivých parků. (viz kapitola 1.6) V Praze dále sídlí 12 významných nemocnic a zdravotnických zařízení, z toho 5 fakultních nemocnic. Ty představují rovněž významný vědecko-výzkumný potenciál. V ČR je celkem 11 fakultních nemocnic. (viz kapitola 1.7) Tabulka č. 2

POČET ORGANIZACÍ VÝZKUMU A VÝVOJE V PRAZE PODLE ZDROJE / DRUHU zdroj údajů / druh organizace

počet

Registr ekonomických subjektů ČSÚ

427

Technologický profil ČR

608

veřejné výzkumné instituce

49

výzkumné ústavy a firmy

40

vysoké školy

32

vědeckotechnické parky a inkubátory

4

velká zdravotnická zařízení (fakultní nemocnice)

12 (5)

11

V publikaci Ukazatele výzkumu a vývoje za rok 2008 (ČSÚ) se uvádí, že v Praze sídlí 94 z celkových 243 výzkumných pracovišť v ČR, což představuje 38,7 %. Z důvodů ochrany individuálních dat však není dostupný žádný bližší popis či seznam těchto pracovišť na regionální úrovni, proto s tímto údajem dále nepracujeme.

12

1.1 Registr ekonomických subjektů Registr ekonomických subjektů (RES) vedený Českým statistickým úřadem je několikrát ročně aktualizován. Následující propočty vycházejí z údajů za červen 2010. V České republice je evidováno celkem 1 391 subjektů aktivních v oblasti výzkumu a vývoje, tj. pro účely statistiky ji uvádějí jako svou hlavní činnost, z toho 1 314 (94,5%) v rámci NACE 7211 - Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd a 77 (5,5 %) v rámci NACE 722 - Výzkum a vývoj v oblasti společenských a humanitních věd. V Praze sídlí celkem 429 subjektů z oblasti výzkumu a vývoje (VaV), což představuje 31 % republikového počtu. Z pražských subjektů působí 388 (90,4 %) v NACE 721 a 41 (9,6 %) v NACE 722. Zatímco v případě přírodních a technických věd má v Praze sídlo „pouze“ 30 % institucí celorepublikového souboru, v oblasti společenských věd je to 53 %! Tabulka č. 3

POČET SUBJEKTŮ VÝZKUMU A VÝVOJE PODLE NACE A POČTU ZAMĚSTNANCŮ Praha počet zaměstnanců

NACE

Česká republika

celkem

%

NACE

celkem

%

17

461

33,1

128

5

133

9,6

1,6

25

1

26

1,9

16

3,7

43

4

47

3,4

3

8

1,9

17

4

21

1,5

14

10

24

5,6

31

12

43

3,1

100 – 199

13

5

18

4,2

35

5

40

2,9

200 – 249

2

1

3

0,7

5

1

6

0,4

250 – 499

13

1

14

3,3

16

1

17

1,2

500 – 999

3

0

3

0,7

5

0

6

0,4

0

0

0

0,0

1

0

1

0,1

149

12

161

37,5

564

27

591

42,5

388

41

429

100

1 314

77

1 391

100

721

722

721

722

bez zaměstnanců

130

7

137

31,9

444

1–5

36

2

38

8,9

6–9

7

0

7

10 – 24

16

0

25 – 49

5

50 – 99

1000 – 1499 neuvedeno

2

celkem Zdroj: RES ČSÚ

Při členění na velikostní kategorie organizací jsou v ČR nejpočetnější skupinou subjekty „neuvedeno“, celkem 591 subjektů (42,5 %). Následuje 444 (33,1 %) subjektů kategorie „bez zaměstnanců“ a 133 subjektů (9,6 %) s „1 až 5 zaměstnanci“. V Praze je situace obdobná. Nejpočetnější skupinou je kategorie „neuvedeno“, která čítá 161 (37,5 %) subjektů. Následuje kategorie „bez zaměstnanců“ se 137 (31,9 %) a kategorie „1 až 5 zaměstnanců“ s 38 (8,9 %) subjekty. Mimo uvedené nejmenší velikostní kategorie je v ČR relativně významně zastoupena např. skupina „100 – 199 zaměstnanců“. V případě ČR jde o 40 subjektů, které reprezentují téměř 3 % celého souboru. Podle očekávání mají v Praze výrazně větší

1

NACE = klasifikace ekonomických činností, od 1. 1. 2008 nahrazuje OKEČ (odvětvovou klasifikaci ekonomických činností)

2

U subjektů v kategorii „neuvedeno“ lze předpokládat, že jde většinou o subjekty z kategorie „bez zaměstnanců“ nebo s minimálním počtem zaměstnanců v případě právnických osob.

13

zastoupení největší vědecko-výzkumné organizace (4,7 % s počtem pracovníků vyšším než 200 osob, republiková hodnota je poloviční – 2,1 %). Dalším možným úhlem pohledu je podíl počtu pražských subjektů v jednotlivých velikostních kategoriích. V tomto případě platí s jednou nevýraznou výjimkou pravidlo, čím více má subjekt zaměstnanců, tím spíše je umístěn v Praze. V případě velikostní skupiny „100 až 199 zaměstnanců“ je v Praze umístěna téměř polovina celorepublikového souboru organizací VaV, v kategorii subjektů „200 - 499 zaměstnanců“ je v Praze umístěno 17 z 23 subjektů, což je cca 73 %. Ze skupiny největších, tj. „500 a více zaměstnanců“, v Praze sídlí tři ze sedmi organizací v zemi. Naopak v kategorii „bez zaměstnance“ sídlí v Praze 137 ze 444 subjektů, tedy pouze 31 %. Tabulka č. 4

PRÁVNÍ FORMY SUBJEKTŮ VÝZKUMU A VÝVOJE V PRAZE A V ČR kód forma 101 102 105 111 112 113 116 118 121 141 205 231 234 301 325 331 421 501 661 701 705 731 751

fyzická osoba podnikající dle ŽZ3 nezapsaná v OR4 fyzická osoba podnikající dle ŽZ zapsaná v OR fyzická osoba podnikající dle jiných zákonů nezapsaná v OR veřejná obchodní společnost společnost s ručením omezeným společnost komanditní zájmové sdružení nadační fond akciová společnost obecně prospěšná společnost družstvo výrobní družstvo jiné družstvo státní podnik organizační složka státu příspěvková organizace zahraniční osoba odštěpný závod nebo jiná organizační složka podniku zapisující se do OR veřejná výzkumná instituce sdružení (svaz, spolek aj.) podnik nebo hosp. zařízení sdružení organizační jednotka sdružení zájmové sdružení právnických osob celkem

ČR 722

ČR

podíl v ČR v%

817

25

842

60,5

0,7

5

2

7

0,5

0

0,0

4

0

4

0,3

0 3 0 1 0 1 1 1 0 0 0 1 2 0

1 103 0 1 0 24 12 1 1 1 1 2 7 3

0,2 24,0 0,0 0,2 0,0 5,6 2,8 0,2 0,2 0,2 0,2 0,5 1,6 0,7

4 287 2 0 4 64 29 2 1 1 2 1 15 9

0 12 0 1 0 2 6 1 0 0 0 1 2 0

4 299 2 1 4 66 35 3 1 1 2 2 17 9

0,3 21,5 0,1 0,1 0,3 4,7 2,5 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 1,2 0,6

0

0

0

0,0

1

0

1

0,1

29 3 0 0 0 388

17 1 1 0 0 41

46 4 1 0 0 429

10,7 0,9 0,2 0,0 0,0 100

47 7 0 1 11 1314

20 3 1 0 1 77

67 10 1 1 12 1391

4,8 0,7 0,1 0,1 0,9 100

Praha 722

207

11

218

50,8

2

1

3

0

0

1 100 0 0 0 23 11 0 1 1 1 1 5 3

Zdroj: RES ČSÚ

3

ŽZ = živnostenský zákon

4

OR = obchodní rejstřík

podíl ČR Praha v Praze 721 v%

Praha 721

14

V ČR i v Praze je dominantní právní formou fyzická osoba podnikající podle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku, přičemž v Praze je podíl o deset procentních bodu nižší (50,8 %) než v ČR (60,5 %). Další významnou formou je společnost s ručením omezeným. Podíl s. r. o. na ekonomických subjektech dosahuje v Praze zhruba jedné čtvrtiny, v ČR pak jedné pětiny. Akciové společnosti tvoří v Praze i ČR jednu dvacetinu subjektů. Kategorií s výraznou diferencí jsou veřejné výzkumné společnosti. Zatímco v ČR představují pět procent ekonomických subjektů, v Praze je to téměř 11 %. V případě fyzických osob a obchodních společností platí, že téměř všechny subjekty podnikají v oboru technických a přírodních věd (95 % a více). U veřejných výzkumných organizací je situace odlišná, zde se tento podíl pohybuje okolo dvou třetin (blíže viz kapitola 1.3). Graf č. 1

PODÍL ORGANIZACÍ VAV PODLE PRÁVNÍ FORMY V ČR A V PRAZE

Praha

ČR 1,2% 4,8% 4,7% 2,5% 4,7%

4,4% 1,6% 2,8%

fyzická osoba podnikající dle ŽZ nezapsaná v OR společnost s ručením omezeným akciová společnost

10,7%

5,6% 50,8%

21,5%

60,5%

obecně prospěšná společnost příspěvková organizace

24,0% veřejná výzkumná instituce ostatní

Zdroj: vlastní propočty podle RES ČSÚ

Graf ilustruje právě zmíněné skutečnosti o rozdílu ve struktuře ekonomických subjektů podle právní formy v Praze a ČR. Patrný je o 10 procentních bodů menší podíl fyzických osob v Praze a zároveň dvojnásobný podíl veřejných výzkumných institucí. Rozdíly v ostatních skupinách jsou pouze v jednotkách procentních bodů. Pro úplnost uvádíme v tabulce č. 3 podíl Prahy na souhrnu ČR u nejpočetněji zastoupených právních forem. Významná je především koncentrace dvou třetin veřejných výzkumných institucí v Praze a také celkově vyšší koncentrace organizací zabývajících se společenskovědními obory. Tabulka č. 5

PODÍL PRAŽSKÝCH SUBJEKTŮ VÝZKUMU A VÝVOJE VYBRANÝCH PRÁVNÍCH FOREM NA CELKOVÉM POČTU V ČR právní forma

podíl Prahy (%) NACE 721

NACE 722

celkem

25,3

44,0

25,9

příspěvková organizace

33,3

100,0

41,2

společnost s ručením omezeným

34,8

25,0

34,4

akciová společnost

35,9

50,0

36,4

veřejná výzkumná instituce

61,7

85,0

68,7

státní podnik

50,0

-

50,0

fyzická osoba (kód 101)

Zdroj: RES ČSÚ

15

Obrázek č. 1

POČET SUBJEKTŮ VÝZKUMU A VÝVOJE V MĚSTSKÝCH ČÁSTECH

Zdroj: vlastní zpracování podle dat RES ČSÚ

Schéma dokládá, že rozmístění sledovaných ekonomických subjektů odpovídá obecnému předpokladu, že největší koncentrace je v centru a přiléhajících velkých městských částech. Nejvíce subjektů sídlí v Praze 6 (podíl 11,9 %), následují Praha 4 (10,5 %), Praha 1 (9,1 %) a Praha 8 (8,9 %). Patrná je i existence areálů Akademie věd s větším počtem ústavů na jenom místě (např. Kunratice nebo Praha 8). ČSÚ dokáže s využitím vlastního softwarového vybavení vytvářet další specifické výstupy z databáze RES. K souboru subjektů, které mají hlavní činnost výzkum a vývoj tak lze doplnit údaj, že celkový počet jejich pracovníků činí cca 12 tisíc. Tabulka č. 6

PRAŽSKÉ SUBJEKTY S VÝZKUMEM A VÝVOJEM JAKO VEDLEJŠÍ ČINNOSTÍ právní forma

celkem

z toho s více než 100 zaměstnanci

fyzická osoba

699

0

společnost s ručením omezeným

900

39

akciová společnost

222

43

zahraniční osoba

63

1

ostatní

43

10

celkem

1 927

93

Zdroj: RES ČSÚ 16

Dále jsme zjišťovali počet subjektů, které uvádějí NACE 72 jako svou vedlejší činnost. Takových je v Praze 1 927 (z toho 1 165 právnických osob) a zaměstnávají celkem 57 tisíc pracovníků. Tento vysoký údaj je dán existencí některých velkých společností s více než tisíci zaměstnanci. Tabulka č. 6 uvádí počet subjektů podle vybraných právních forem. V získaném souboru je také 93 organizací s více než 100 pracovníky. Podrobněji se subjekty s vedlejší činností v oblasti výzkumu a vývoje zabývá kapitola 1.4.

Shrnutí • V Praze sídlí téměř třetina všech subjektů aktivních v oblasti výzkumu a vývoje evidovaných v Registru ekonomických subjektů. • Devět z deseti pražských subjektů se věnuje přírodním a technickým vědám, zbytek společenským a humanitním vědám, přičemž podíl druhé skupiny je v Praze dvakrát větší než v rámci ČR. • Z hlediska velikostní kategorie jsou v Praze nejpočetnější skupinou subjekty bez zaměstnanců, které tvoří třetinu všech subjektů. Dalšími významnými skupinami jsou kategorie „1 až 5“ s podílem 8,9 % a „50 až 99 zaměstnanců“, jejíž podíl je 5,6 %. Kategorie „nad 100 zaměstnanců“ představuje téměř 9 %. Je však třeba upozornit na kategorii „neuvedeno“, do níž spadá 38 % subjektů. • Z rozboru vyplývá, že v Praze je téměř dvojnásobný podíl subjektů se 100 a více zaměstnanci, než je tomu v ČR jako celku. • Z právních forem jsou nejčastěji zastoupeny fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku, které představují polovinu pražských subjektů, což souvisí se skutečností, že největší skupinou jsou subjekty „bez zaměstnanců“. Další významnou formou jsou veřejné výzkumné instituce, jejichž podíl je v Praze dvojnásobný oproti republikovému a činí 11 % (avšak tvoří 2/3 počtu subjektů tohoto typu v ČR). Vyšší podíl dále vykazují ještě společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. Jejich podíl se však výrazně neodlišuje od republikového zastoupení. • Údaje dokládají značnou organizační členitost s vysokým počtem nejmenších subjektů. Je pravděpodobné, že velký počet osob je současně zaměstnán v organizacích VaV a jsou držiteli živnostenského oprávnění v tomto odvětví. • Podle údajů ČSÚ pracuje v organizacích s NACE 72 jako hlavní činností asi 12 tisíc zaměstnanců. • Územní koncentrace organizací (jejich sídel) je největší v městských částech Praha 6, Praha 4, Praha 1 a Praha 8, kde sídlí dohromady dvě pětiny všech pražských subjektů. • V Praze sídlí dalších 1 927 subjektů, které uvádějí výzkum a vývoj jako svou vedlejší činnost. Mezi nimi je 1 165 právnických osob a 93 organizací s více než 100 pracovníky.

17

1.2 Subjekty z Technologického profilu České republiky Specializovaným souborem obsahujícím organizace, jejichž činnost souvisí s vědeckotechnickým rozvojem, je Technologický profil České republiky (databáze inovačního potenciálu ČR, dále TP ČR). Projekt vznikl jako aktivita česko-německé vědeckotechnické spolupráce s oficiální podporou německého Spolkového ministerstva pro vzdělávání a výzkum v roce 1998. Realizátorem tohoto projektu podporovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy je Asociace inovačního podnikání ČR (AIP ČR). Následující přehled byl získán z on-line verze TP ČR (stav ke dni 1. dubna 2010). Uvedené údaje poskytují doplňkovou informaci, neboť jde, zejména v případě soukromých organizací, o jejich dobrovolnou účast, resp. uvedení, v databázi. Technologický profil je informačním obohacením jak při identifikaci některých jednotlivých subjektů, tak zejména z hlediska vlastního specifického třídění. Z dostupných kategorií subjektů byly sledovány vysoké školy a fakulty, pracoviště Akademie věd ČR, resortní výzkumné ústavy, privátní výzkumné ústavy, vědeckotechnické parky a inovační firmy. V tabulce č. 7 jsou do položky „ostatní subjekty“ shrnuty zbývající sledované typy organizací (asociace, spolky a sdružení pro inovační podnikání, hospodářské komory, ministerstva, poradenské organizace, regionální rozvojové agentury a regionální poradenská a informační centra). Databáze TP ČR obsahovala celkem 2 880 subjektů uvedených kategorií, z toho pak 715 z Prahy, což představuje 25% podíl. Přehled počtu subjektů podle jednotlivých organizačních druhů poskytuje následující tabulka. Tabulka č. 7

POČET SUBJEKTŮ V TP ČR PODLE TYPŮ typ organizace vysoké školy a fakulty pracoviště Akademie věd ČR resortní výzkumné ústavy privátní výzkumné ústavy vědeckotechnické parky

Praha 74 40 10 14 5

ČR 215 56 16 51 44

podíl Prahy (%) 34,4 71,4 62,5 27,5 11,4

celkem bez inovačních firem a ostatních

143

382

37,4

inovační firmy ostatní subjekty celkem

465 107 715

2 315 183 2 880

20,1 58,5 24,8

Pozn.: Na rozdíl od našich údajů uvádí TP ČR mezi vědeckotechnickými parky již neexistující zařízení tohoto typu v rámci Technologického centra AV ČR. Zdroj: Technologický profil ČR

Z tabulky je patrné, že v případě pracovišť Akademie věd a resortních výzkumných ústavů dosahuje podíl pražských subjektů okolo dvou třetin. U vysokých škol a fakult je podíl přibližně jedna třetina, pražské privátní výzkumné ústavy tvoří zhruba čtvrtinu republikového počtu a inovačních firem sídlí v Praze pětina. Pokud bychom nezahrnuli inovační firmy a soustředili se tak jen na výzkumná zařízení (kam zařadíme i vědeckotechnické parky), bude podíl pražských subjektů dosahovat 37% podílu (143 subjektů z 382). Údaje v tabulce č. 8 nabízejí územní členění v Praze pouze do 15 obvodů (a nikoli současných 22 nebo městských částí). Toto rozdělení odpovídá disponibilním informacím v uvedené databázi, které umožňují třídění podle adres maximálně na 15 územních obvodů (viz obr. 2). 18

Tabulka č. 8

POČET SUBJEKTŮ V 15 OBVODECH PRAHY obvod Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 celkem

celkem bez inovačních firem počet podíl (%) počet podíl (%) 59 8,3 34 23,8 27 3,8 5 3,5 29 4,1 8 5,6 104 14,5 14 9,8 75 10,5 11 7,7 84 11,7 35 24,5 22 3,1 3 2,1 44 6,2 12 8,4 57 8,0 9 6,3 57 8,0 6 4,2 10 1,4 2 1,4 13 1,8 2 1,4 8 1,1 1 0,7 10 1,4 1 0,7 9 1,3 0 0,0 715

100,0

143

inovační firmy počet podíl (%) 25 5,4 22 4,7 21 4,5 90 19,4 64 13,8 49 10,5 19 4,1 32 6,9 48 10,3 51 11,0 8 1,7 11 2,4 7 1,5 9 1,9 9 1,9

100,0

465

Zdroj: Technologický profil ČR Obrázek č. 2

SUBJEKTY DATABÁZE TECHNOLOGICKÝ PROFIL

Zdroj: vlastní zpracování podle dat Technologického profilu ČR

19

100,0

Sledovány byly dva soubory subjektů – včetně inovačních firem a bez inovačních firem. V prvním případě je rozmístění rovnoměrnější. Nejvyšší počet subjektů sídlí v Praze 4, a to 104, což představuje podíl 14,5 %. Následuje Praha 6 s 84 subjekty (11,7 %) a Praha 5 s 75 subjekty (10,5 %). Nepočítáme-li s inovačními firmami, je územní rozložení méně rovnoměrné. Nejvyšší počet subjektů vykazuje Praha 6, a to 35 (24,5 %). Následuje Praha 1 s 34 subjekty (23,8 %). Naopak vezmeme-li v úvahu pouze inovační firmy, zjistíme, že největší koncentrace je v Praze 4 (19,4 %) a dále v Praze 10 (11,0 %). Tabulka č. 9

OBORY ČINNOSTI VYBRANÝCH TYPŮ ORGANIZACÍ V PRAZE A ČR obor biotechnologie dopravní a logistické systémy a pohony energetika fotonika informační a komunikační technologie laserové technologie medicína a zdravotnictví měřící a regulační technika mikroelektronika nanotechnologie nové materiály řízení výrobní technologie zařízení pro ochranu životního prostředí

počet subjektů ČR Praha 43 6 41 8 93 29 9 2 128 51 12 4 40 13 131 31 35 9 10 2 46 8 34 16 1 649 350 79 29

podíl Prahy (%) 14,0 19,5 31,2 22,2 39,8 33,3 32,5 23,7 25,7 20,0 17,4 47,1 21,2 36,7

Pozn.: Údaje pouze za vysoké školy a fakulty, pracoviště Akademie věd ČR, resortní výzkumné ústavy, privátní výzkumné ústavy, vědeckotechnické parky a inovační firmy; subjekty mohou být zařazeny ve více kategoriích; Zdroj: Technologický profil ČR

Vedle údajů o územním rozložení organizací obsahuje databáze také údaje o oboru hospodářské činnosti nebo technologiích, s nimiž subjekty pracují. Jak ukazuje tabulka č. 9, nejčastějším oborem působnosti jsou výrobní technologie, informační a komunikační technologie, měřící a regulační technika, energetika a zařízení na ochranu životního prostředí. Nejvyšší je podíl pražských subjektů v oborech řízení (47 %), informačních a komunikačních technologií (40 %) a zařízení na ochranu životního prostředí (37 %). Nejmenší je naopak u biotechnologií (14 %) a nových materiálů (17 %).

Shrnutí • Zjištěné údaje potvrzují výraznou koncentraci subjektů evidovaných v Technologickém profilu ČR v hl. m. Praze dosahující jedné čtvrtiny při zahrnutí inovačních firem a téměř dvou pětin bez nich. Podíl pražských inovačních firem činí jednu pětinu. • V rámci územní koncentrace se subjekty soustřeďují – při zahrnutí inovačních firem – v obvodech Praha 4, 5 a 6. Při nezahrnutí inovačních firem pak v Praze 1 a 6. Inovační firmy jsou rozmístěny rovnoměrněji po celém území města s nejvyšší koncentrací v Praze 4 a 5.

20

• Mezi obory činnosti pražských organizací dominují výrobní technologie. Větší počet subjektů je dále v oborech informační a komunikační technologie, měřící a regulační technika, energetika a zařízení pro ochranu životního prostředí. Je však třeba připomenout, že subjekty jsou v TP ČR uvedeny na základě dobrovolnosti a vlastní iniciativy, resp. iniciativy regionálních partnerů AIP ČR, kteří spravují dílčí soubory organizací. Nejde tedy o vyčerpávající výčet.

21

1.3 Veřejné výzkumné instituce Zdrojem údajů byly adresář Akademie věd České republiky (AV ČR) dostupný na oficiálních internetových stránkách5 a rejstřík veřejných výzkumných institucí MŠMT6. K 1. lednu 2007 došlo k převodu ústavů Akademie věd a některých dalších výzkumných ústavů a organizací na novou právní formu – veřejnou výzkumnou instituci (VVI). Podle rejstříku VVI spravovaného Ministerstvem školství existuje v současné době (podle údajů z ledna 2010) v celé republice 73 VVI, z toho 49 má sídlo v Praze. To představuje 67% podíl. Z celkového počtu tvoří 54 institucí ústavy Akademie věd, z toho 39 sídlí v Praze (72 %). Zbylých 19 institucí, z nichž deset sídlí v Praze, jsou především bývalé resortní výzkumné ústavy. Srovnáním s Registrem ekonomických subjektů zjistíme, že šest7 VVI nemá jako hlavní činnost výzkum a vývoj, tři z nich mají sídlo v Praze. Pouze jedna z nich uvádí výzkum a vývoj alespoň mezi svými vedlejšími aktivitami. Ústavy Akademie věd jsou rozděleny do devíti sekcí podle zaměření, přičemž 6 sekcí spadá do NACE 721 (přírodní a technické vědy) a tři do NACE 722 (společenské vědy). Sekce v NACE 721 mají celkem 36 ústavů, z nichž 23 sídlí v Praze (64 %). Sekce v NACE 722 mají celkem 17 ústavů (včetně Knihovny AV ČR), z toho 15 má sídlo v Praze (88 %). Mimo sekce je Středisko společných činností AV ČR. Z ostatních 19 institucí vykazuje 11 NACE 721, pět vykazuje NACE 722 a tři výzkum a vývoj v oborech činnosti nevykazují. Mezi pražskými organizacemi najdeme 6 s NACE 721 (50 %) a 4 s NACE 722 (80 %). Zpracování údajů o územním rozmístění pracovišť AV v Praze je uvedeno v tabulce č. 10 a na obrázku č. 3. Bylo použito členění hl. m. Prahy na 57 městských částí. Tabulka č. 10

ROZMÍSTĚNÍ VEŘEJNÝCH VÝZKUMNÝCH INSTITUCÍ V PRAZE MČ Praha 1

počet a podíl (%) MČ 16 32,7 Praha 9

počet a podíl (%) 2 4,1

Praha 2

1

2,0

Praha 15

1

2,0

Praha 4

2

4,1

Praha 22

1

2,0

Praha 5

1

2,0

Kunratice

5

10,2

Praha 6

6

12,2

Lysolaje

3

6,1

Praha 8

10

20,4

Zbraslav

1

2,0

celkem

49

100,0

Zdroj: Rejstřík veřejných výzkumných institucí MŠMT, vlastní zpracování

Z tabulky č. 10 je patrná koncentrace pracovišť VVI na území 12 městských částí, z toho ve třech městských částech (Praha 1, 10 a 6) je umístěno celkem 65 % pracovišť. Velké soustředění ústavů je v areálech Slovanka, Kunratice a Lysolaje. Celkem 16 ústavů pak sídlí na různých místech Prahy 1. Podle výroční zprávy AV ČR za rok 2009 měla AV celkem 7 771 zaměstnanců (jde o tzv. průměrný přepočtený počet zaměstnanců - FTE), z toho 4 395 vysokoškolsky vzdělaných pracovníků výzkumu a vývoje (tj. 57 %). V sekcích NACE 721 pracuje 80 % všech 5

viz http://www.cas.cz viz http://rvvi.msmt.cz 7 Knihovna AV ČR (Praha), Středisko společných činností AV ČR (Praha), Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany (Milín), Ústav archeologické památkové péče Brno (Brno), Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech (Most), Ústav mezinárodních vztahů (Praha; NACE 722 jako vedlejší činnost) 6

22

zaměstnanců AV, v sekcích NACE 722 pak 15 %. Zbytek připadá na Středisko společných činností a Kancelář Akademie věd. Obrázek č. 3

VEŘEJNÉ VÝZKUMNÉ INSTITUCE V PRAZE

Pozn.: Číslo vyjadřuje počet ústavů sídlících na stejné adrese. Zdroj: vlastní zpracování podle dat MŠMT

Z celkového počtu zaměstnanců pracuje 5 750 v ústavech sídlících v Praze (74 %). Největšími pražskými ústavy jsou Fyzikální ústav (620 zam.), Mikrobiologický ústav (410 zam.) a Ústav organické chemie a biochemie (408 zam.). Mezi neakademickými VVI jsou 3 organizace s více než 250 zaměstnanci, jedna s 100-199, pět s 50-99 a jedna s 25-49 zaměstnanci. Pražské veřejné výzkumné instituce tak zahrnují celkem přibližně 7 000 přepočtených pracovních úvazků (viz příloha č. 2). Z tabulky č. 11 je patrné, že v Praze je téměř zcela soustředěn společenskovědní výzkum AV. Naopak sekce biologicko-ekologických věd v Praze chybí. Nejvíce vysokoškolsky vzdělaných výzkumných pracovníků mají sekce biologických a lékařských věd, sekce matematiky, fyziky a informatiky a sekce chemických věd, které jsou v Praze zastoupeny každá alespoň čtyřmi ústavy. Pozornost je třeba věnovat také sekci humanitních a filologických věd, jejíž všechny ústavy sídlí v Praze. Počty pracovníků pražských ústavů AV nabízí následující tabulka.

23

Tabulka č. 11

PRACOVIŠTĚ A PRACOVNÍCI AKADEMIE VĚD ČR PODLE SEKCÍ počet pracovišť v ČR

počet pracovišť v Praze

PPPZ pražských pracovišť

průměrný přepočtený počet zaměstnanců v roce 2009 (všechna pracoviště v ČR)

6

4

970,5

1 305,5

16,8

74,3

798,7

18,2

61,2

7

5

561,1

817,2

10,5

68,7

455,2

10,4

55,7

3. sekce věd o Zemi

5

4

366,5

462,3

5,9

79,3

283,0

6,4

61,2

4. sekce chemických věd

6

4

970,4

1 113,1

14,3

87,2

730,2

16,6

65,6

8

6

1 417,0

1 688,1

21,7

83,9

1 023,8

23,3

60,6

4

0

0,0

831,3

10,7

0,0

419,7

9,5

50,5

sekce 1 - 6 celkem

36

23

4 285,6

6 217,5

80,0

68,9

3 710,6

84,4

59,7

7. sekce sociálněekonomických věd

5

4

289,9

321,4

4,1

90,2

151,6

3,4

47,2

8. sekce historických věd

6

5

336,2

394,1

5,1

85,3

220,1

5,0

55,8

9. sekce humanitních a filologických věd

6

6

449,6

449,6

5,8

100,0

312,8

7,1

69,6

sekce 7 - 9 celkem

17

15

1 075,7

1 165,1

15,0

92,3

684,5

15,6

58,8

servisní pracoviště (včetně KAV ČR)

2

2

388,8

388,7

5,0

100,0

0,0

0,0

0,0

AV celkem

55

40

5 750,0

7 771,3

100,0

74,0

4 395,1

100,0

56,6

sekce (sekce 1 - 6 odpovídají NACE 721) (sekce 7 - 9 odpovídají NACE 722) 1. sekce matematiky, fyziky a informatiky 2. sekce aplikované fyziky

5. sekce biologických a lékařských věd 6. sekce biologickoekologických věd

z toho VŠ vzdělaní pracovníci výzkumných útvarů

celkem

počet

podíl (%) na AV Prahy

počet

podíl (%) na AV na sekci

PPPZ – průměrný přepočtený počet zaměstnanců Zdroj: Výroční zpráva AV ČR za rok 2009, adresář pracovišť AV ČR, vlastní propočty Tabulka č. 12

HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK A VÝNOSY Z VLASTNÍCH ZDROJŮ VYBRANÝCH SOUČÁSTÍ AKADEMIE VĚD ČR V LETECH 2007-2009 (tis. Kč) Akademie věd celkem ÚOCHB (Praha) SSČ (Praha) ÚMG (Praha) BC (Č. Budějovice) FZÚ (Praha) ÚJF (Řež u Prahy)

HV 2007 457 199 392 207 19 054 2 0 3 502 16 575

VVZ 2007 1 871 287 1 049 952 233 704 64 818 88 087 65 409 139 200

HV 2008 526 420 449 897 809 3 0 14 155 21 263

VVZ 2008 2 000 384 1 026 887 254 811 116 538 108 721 89 264 145 951

HV 2009 733 349 666 046 232 3 0 6 996 7 908

HV – hospodářský výsledek; VVZ – výnosy z vlastních zdrojů; ÚOCHB – Ústav organické chemie a biochemie; SSČ – Středisko společných činností; ÚMG – Ústav molekulární genetiky; BC – Biologické centrum; FZÚ – Fyzikální ústav; ÚJF – Ústav jaderné fyziky; Zdroj: Výroční zprávy AV ČR za roky 2007-2009

24

VVZ 2009 2 228 474 1 293 484 252 376 110 700 110 200 85 224 71 237

Hospodaření ústavů Akademie věd představuje příležitost k získávání dodatečných prostředků na výzkum a investice do vybavení. V tabulce č. 12 jsou uvedeny hospodářské výsledky a výnosy z vlastních zdrojů celé Akademie věd a vybraných ústavů a organizací. Ukazuje se, že komercializace úspěšných patentů, například výsledky výzkumu týmu dr. Holého z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) v Praze, může generovat významné příjmy. V tomto případě se to podařilo díky zahraničnímu investorovi a nelze automaticky předpokládat, že ostatní obory skýtají stejný potenciál, spíše se nabízí myšlenka koncentrovat podporu (např. na patentovou ochranu výsledků výzkumu) do oborů, které následně dokážou generovat vlastní příjmy. ÚOCHB dokázal v letech 2007-2009 každoročně vytvářet výnosy z vlastních zdrojů v objemu více než jedné miliardy korun. Ty pak představovaly více než polovinu těchto výnosů celé Akademie věd. Tabulka ukazuje další součásti Akademie věd s nejvyššími výnosy z vlastních zdrojů (řazeno podle údajů za rok 2009). Další ústavy s významnými výnosy se pohybují na úrovni jedné desetiny ÚOCHB. Pokud jde o hospodářský výsledek, přispívá ÚOCHB k celkovému výsledku AV jako celku z výrazně majoritní části. U dalších uvedených součástí AV se výnosy, na rozdíl od ÚOCHB, nepromítají do kladného hospodářského výsledku vůbec nebo jen v malé míře.

Shrnutí: •

V Praze sídlí dvě třetiny ze 73 veřejných výzkumných institucí existujících v České republice.

•

Jde o 39 ústavů Akademie věd a 10 dalších, zpravidla bývalých resortních, výzkumných institucí (viz příloha č. 1). Koncentruje se zde téměř celý společensko-vědní výzkum Akademie věd, s výjimkou biologicko-ekologických věd pak více než 70 % pracovníků v každé ze sekcí.

•

Celkem 29 VVI se zabývá přírodními a technickými vědami a 19 společenskými vědami.

•

Instituce jsou výrazně územně koncentrovány, v městských částech Praha 1, Praha 6 a Praha 8 sídlí dvě třetiny pražských VVI.

•

Veřejné výzkumné instituce v Praze představují přibližně 7 000 přepočtených pracovních úvazků. Polovina institucí vykazuje více než 100 přepočtených pracovních míst, 10 z nich pak více než 250 (viz příloha č. 2).

•

Více než polovinu pracovních úvazků v Akademii věd představují vysokoškolsky vzdělaní pracovníci výzkumných útvarů.

•

Komercializace výsledků výzkumu může generovat významné příjmy výzkumné sféry. Příkladem je Ústav organické chemie a biochemie, který v letech 2007-2009 generoval roční vlastní výnosy přesahující jednu miliardu korun, které tvořily velký díl kladného hospodářského výsledku celé Akademie věd.

25

1.4 Organizace s výzkumem a vývojem jako hlavní nebo vedlejší činností V této kapitole sledujeme subjekty NACE 72 uvedené v RES (verze červen 2010), které vykazují 10 a více zaměstnanců. Dolní mez 10 zaměstnanců byla stanovena, protože organizace této velikosti lze již považovat za významný výzkumný potenciál. Druhou podmínkou výběru byla hlavní činnost subjektů, v tomto případě výzkum a vývoj označený kategorií NACE 72. Ta se dělí na NACE 721, výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd a NACE 722, výzkum a vývoj v oblasti společenských a humanitních věd. Stranou byly ponechány veřejné výzkumné instituce, kterým je věnována kapitola 1.3. V databázi RES ČSÚ bylo podle uvedených kritérií v celé ČR zjištěno 114 výzkumných ústavů a firem s výzkumným zaměřením, z toho 40 v Praze. Pod NACE 721 patří 37 subjektů v Praze z celkového souboru 107 v ČR. Pod NACE 722 pak 3 subjekty v Praze a 7 v ČR. Podíl pražských výzkumných ústavů a firem činí 35 % republikového počtu. V případě NACE 721 činí tento podíl necelých 35 % a v případě NACE 722 to je 43 %. Výčet organizací je uveden v příloze č. 3. Tabulka č. 13

POČET PRAŽSKÝCH VÝZKUMNÝCH ÚSTAVŮ A FIREM PODLE NACE A POČTU ZAMĚSTNANCŮ počet zaměstnanců 10 – 24 25 – 49 50 – 99 100 – 199 200 – 499 Praha celkem

NACE 721 NACE 722

celkem

podíl (%)

16 5 7 5 4

0 1 0 1 1

16 6 7 6 5

40,0 15,0 17,5 15,0 12,5

37

3

40

100,0

Zdroj: RES ČSÚ

Z hlediska počtu zaměstnanců lze konstatovat, že 72,5 % organizací má méně než 100 zaměstnanců a 27,5 % má 100 a více zaměstnanců. Z pěti organizací s více než 200 zaměstnanci jsou čtyři veřejnoprávní. Registr dále obsahuje celkem 66 právnických osob se sídlem v Praze, které neuvedly počet zaměstnanců (i když může být vyšší než 10). Sledované organizace mají v Praze ve 30 případech formu obchodní společnosti, ve dvou případech obecně prospěšné společnosti a v osmi případech veřejnoprávní organizace. Nicméně mezi obchodními společnostmi jsou i bývalé resortní výzkumné ústavy, které prošly organizačně-právní transformací. Tabulka č. 14

PRÁVNÍ FORMA PRAŽSKÝCH VÝZKUMNÝCH ÚSTAVŮ A FIREM kód 112 121 141 325 331

forma společnost s ručením omezeným akciová společnost obecně prospěšná společnost organizační složka státu příspěvková organizace

Praha podíl (%) 18 45 12 30 2 5 2 5 6 15

celkem

40

Zdroj: RES ČSÚ

26

100,0

Obrázek č. 4

ORGANIZACE S VÝZKUMEM A VÝVOJEM JAKO HLAVNÍ ČINNOSTÍ

Pozn.: Číslo vyjadřuje počet organizací sídlících na téže adrese. Zdroj: vlastní zpracování podle dat RES ČSÚ

Jak již bylo uvedeno v kapitole 1.1, ČSÚ nám poskytl také soubor subjektů, které vykazují NACE 72 jako svou vedlejší činnost. Po očištění souboru o veřejné výzkumné instituce (viz kapitola 1.3), vysoké školy (viz kapitola 1.5) a zdravotnická zařízení (kapitola 1.7), byl získán soubor 334 organizací. Tabulka č. 15

POČET PRAŽSKÝCH ORGANIZACÍ S NACE 72 JAKO VEDLEJŠÍ ČINNOSTÍ PODLE POČTU ZAMĚSTNANCŮ A PRÁVNÍ FORMY počet zaměstnanců 10 – 24 25 – 49 50 – 99 100 – 199 200 – 499 500 a více

veřejnoprávní organizace 1 0 1 1 2 2

Praha celkem

7

s. r. o.

a. s.

ostatní

celkem

podíl (%)

101 29 38 14 17 7

24 18 24 22 13 8

9 2 0 0 0 1

135 49 63 37 32 18

40,4 14,7 18,8 11,1 9,6 5,4

206

109

12

334

100,0

Zdroj: ČSÚ

Vedle několika málo veřejnoprávních organizací jde v drtivé většině o obchodní společnosti, mezi nimiž najdeme i velké nadnárodní korporace s vlastními výzkumnými kapacitami, např. 27

Honeywell, Siemens, Sun Microsystems, jejichž úloha v inovačním systému města je dosud poněkud opomíjena (i když se uvádí jako významní představitelé tzv. strategických služeb). V souboru je 50 společností (15 %) s více než 200 pracovníky a 18 (5,4 %) s více než 500 pracovníky. Seznam organizací s více než 200 zaměstnanci je uveden v příloze č. 4. Výzkumné kapacity některých z nich, byť jde jen o jejich vedlejší činnost, jistě rozsahem překonávají kapacity řady subjektů, které mají výzkum a vývoj jako svou hlavní činnost. Za další zdroj údajů o firmách zaměřených na výzkum a vývoj lze považovat databázi organizací zabývajících se aplikovaným (komerčním) výzkumem a vývojem, kterou spravuje Asociace výzkumných organizací. Ta na svých webových stránkách uvádí v Praze 289 organizací, z nichž 15 je obsaženo ve výše popsaném souboru získaném z RES (hlavní činnost NACE 72). Z uvedených 289 organizací je 19 členských organizací asociace.

Shrnutí • V Praze bylo zjištěno 40 výzkumných ústavů a firem s výzkumným zaměřením, tj. organizací s 10 a více zaměstnanci, které mají výzkum a vývoj jako hlavní obor činnosti. • Téměř všechny organizace (37 ze 40) působí v oblasti přírodních a technických věd, další 3 organizace se věnují oblasti společenských věd. • Nejčastějšími právními formami výzkumných ústavů a firem jsou společnost s ručením omezeným, akciová společnost a příspěvková organizace. • V Praze dále působí 334 subjektů s výzkumem a vývojem jako vedlejší činností, z nichž 50 (15 %) má více než 200 zaměstnanců.

28

1.5 Vysoké školy Pražské vysoké školy představují nejvyšší koncentraci kapacit terciárního vzdělávání v České republice. Věnují se velkému počtu oborů a v oblasti výzkumu a vývoje úzce spolupracují jak s jinými typy organizací výzkumu a vývoje, tak s organizacemi z praxe - veřejnými (např. nemocnice, orgány veřejné správy) i soukromými (podniky). Zdrojem údajů pro tuto kapitolu byly internetové stránky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT, stav duben 2010), Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV) a dále výroční zprávy vysokých škol a statistiky Českého statistického úřadu.

1.5.1 Počet a rozmístění vysokých škol Sledovány byly veřejné a státní vysoké školy, jejich fakulty a soukromé vysoké školy. V Praze bylo zjištěno celkem 8 veřejných vysokých škol, z nichž 6 je členěno celkem na 38 fakult. V Praze sídlí také jedna ze dvou státních vysokých škol. Soukromých vysokých škol bylo v Praze zjištěno 23, přičemž žádná z nich se nedělí na fakulty. Pro srovnání - v ČR je celkem 26 veřejných vysokých škol, 45 soukromých a 2 státní vysoké školy. V Praze tak sídlí 32 ze 73 vysokých škol ČR, což představuje 44% podíl. Seznam pražských vysokých škol je uveden v příloze č. 5. Obrázek č. 5

VYSOKÉ ŠKOLY V PRAZE

Pozn.: V mapě jsou zaneseny fakulty škol členěných na fakulty a sídla ostatních škol. Číslo vyjadřuje počet fakult sídlících na téže adrese. Zdroj: vlastní zpracování podle dat MŠMT a jednotlivých škol

Tabulka č. 16 ukazuje, že více než polovina fakult (22) veřejných vysokých škol se nachází v Praze 6 a Praze 1. Dalších osm fakult se nachází v Praze 2 a Praze 3. V případě soukromých 29

vysokých škol se v centru (Praha 1, 2 a 3) nachází zhruba třetina. Je tedy zřejmé, že většina vysokých škol je soustředěna v centrální části města8. Tabulka č. 16

POČET VYSOKÝCH ŠKOL A FAKULT V PRAZE PODLE MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ městská část Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 17

sídla veřejných VŠ 3 0 1 0 0 2 1 0 0 0 1 0 0 0

fakulty veřejných VŠ 10 3 5 1 2 11 0 0 1 0 2 0 0 0

soukromé VŠ 4 1 2 2 3 1 1 2 2 2 0 1 1 1

Praha-Suchdol 1 5 0 celkem 9 40 23 Pozn.: Mezi veřejné vysoké školy je započítána i státní vysoká škola (Policejní akademie, 2 fakulty). Zdroj: MŠMT ČR, vlastní propočty

1.5.2 Pracovníci vysokých škol Počet pracovníků (tzv. průměrný přepočtený počet) byl dostupný pouze pro veřejné vysoké školy. Pro soukromé vysoké školy byl využit ARES, registr Ministerstva financí, který poskytuje informace o počtu zaměstnanců podle velikostních skupin. Dále byly využity výroční zprávy jednotlivých škol. Pražské veřejné vysoké školy evidovaly celkem 13 825 pracovníků (v přepočtu na celé úvazky), z toho 6 949 akademických a 1 087 vědeckých. Z tabulky č. 15 je patrné mimořádné postavení Univerzity Karlovy a ČVUT, které se na počtu pracovníků podílejí 51 %, resp. 22 %. V případě akademických pracovníků jsou podíly jednotlivých škol velmi podobné. Pokud jde o vědecké pracovníky, je postavení UK obdobné, podílejí se 50 %. Následuje ČVUT s 22 %. Tyto dvě instituce dohromady zaměstnávají 79 % všech vědeckých pracovníků pražských veřejných vysokých škol (tzn. pracovníků, kteří jsou ve statistice Ministerstva školství vedeni s jednoznačnou převahou nebo výlučným podílem vědy a výzkumu v náplni jejich činnosti). Tabulka č. 17 uvádí také podíl akademických, vědeckých a ostatních pracovníků na celkovém počtu. Je patrné, že akademičtí pracovníci tvoří ve všech školách přibližně polovinu všech pracovníků, zatímco vědečtí pracovníci tvoří nejvýše devítinu, s výjimkou VŠUP, která vědecké pracovníky nevykazuje. 8

Tabulka č. 16 přesto nezachycuje některé případy značné územní roztříštěnosti kapacit a objektů vysokých škol. Např. v Praze 11 je umístěna, kromě ubytovacích kapacit, i značná část výukových prostor včetně sídla některých organizačních jednotek VŠE.

30

Údaje za Českou republiku hovoří o 33 320 pracovnících veřejných vysokých škol, z nichž 17 272 jsou akademičtí pracovníci a 1 807 vědečtí pracovníci. Zaměstnanci pražských vysokých škol tak představují 41,2 % zaměstnanců VŠ v rámci celé ČR, pražští akademičtí pracovníci pak 40,2 % a pražští vědečtí pracovníci 60,1 %. Tabulka č. 17

PRACOVNÍCI PRAŽSKÝCH VEŘEJNÝCH VYSOKÝCH ŠKOL (2009, přepočtené stavy) pracovníci celkem počet

podíl (%)

AMU AVU ČZU ČVUT UK VŠE VŠCHT VŠUP

475,7 114,8 1 169,2 2 982,2 7 103,3 989,9 855,4 134,4

3,4 0,8 8,5 21,6 51,4 7,2 6,2 1,0

akademičtí pracovníci podíl (%) počet na celku na VŠ 268,8 3,9 56,5 57,0 0,8 49,7 570,2 8,2 48,8 1 529,0 22,0 51,3 3 449,8 49,6 48,6 584,5 8,4 59,0 410,5 5,9 48,0 79,1 1,1 58,9

celkem

13 824,9

100

6 948,9

škola

100

vědečtí pracovníci podíl (%) počet na celku na VŠ 23,9 2,2 5,0 11,7 1,1 10,2 52,1 4,8 4,5 181,2 16,7 6,1 654 60,2 9,2 52,1 4,8 5,3 111,9 10,3 13,1 0 0 0

50,3

1 086,9

100

7,9

Pozn.: ČVUT, UK a VŠE včetně mimopražských fakult, jejichž podíl je však marginální. Zdroj: ÚIV, vlastní propočty

Tabulka č. 18 třídí vysoké školy podle počtu zaměstnanců. Podle očekávání jsou soukromé vysoké školy menší než veřejné. Všechny veřejné vysoké školy mají více než 100 zaměstnanců, zatímco všechny soukromé školy mají do 500 zaměstnanců. Nicméně čtyři soukromé školy (VŠFS, MUP, VŠH a UJAK9) už dosáhly velikosti malých veřejných vysokých škol (AVU, VŠUP a AMU). Tabulka č. 18

VYSOKÉ ŠKOLY V PRAZE PODLE POČTU ZAMĚSTNANCŮ10 počet zaměstnanců 1–5 6–9 10 – 24 25 – 49 50 – 99 100-249 250 – 499 500 – 999 1000 - 1499 1500 a více celkem

veřejné a státní 2 1 1 2 3 9

vysoké školy soukromé 1 5 8 5 3 1 23

celkem 1 5 8 5 5 2 1 2 3 32

Zdroj: ARES 9

VŠFS – Vysoká škola finanční a správní; MUP – Metropolitní univerzita Praha; VŠH – Vysoká škola hotelová; UJAK – Univerzita Jana Ámose Komenského

10

Údaje o veřejných vysokých školách v tabulkách č. 17 a 18 nemusejí být shodné, protože pocházejí z různých zdrojů, v případě tabulky č. 17 jde o průměrný přepočtený počet pracovníků.

31

Kromě fakult vysokých škol existují také tato další pracoviště a ústavy vysokých škol, u nichž lze předpokládat činnost v oblasti výzkumu a vývoje11: AVU: Vědecko-výzkumné pracoviště dějin umění, Vědecko-výzkumné pracoviště restaurátorské ČVUT: Kloknerův ústav, Masarykův ústav vyšších studií, Ústav biomedicínského inženýrství, Výzkumné centrum průmyslového dědictví, Ústav technické a experimentální fyziky UK: Ústav dějin UK a archiv UK, Centrum pro teoretická studia, Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium (CERGE, společné pracoviště s Národohospodářským institutem AV ČR)

1.5.3 Hospodaření a výstupy výzkumu vysokých škol Ústav pro informace ve vzdělávání vydává také statistiky hospodářské činnosti veřejných vysokých škol (viz tabulka č. 19). Z nich je patrné, že pražské vysoké školy se v roce 2009 podílely na nákladech i výnosech přibližně 43 %. Podíl na kladném hospodářském výsledku činil 40 %. V případě hlavní činnosti pak pražské školy jako celek vykázaly, na rozdíl od všech vysokých škol v Česku dohromady, malý záporný hospodářský výsledek ve výši téměř 0,7 milionu Kč. Naopak v hospodářské činnosti se pražské školy na celkovém kladném hospodářském výsledku podílely 52 %. Nejvyšší celkový hospodářský výsledek vykázaly ČVUT a VŠCHT, okolo 50 mil. Kč. Podíl osobních nákladů se na pražských školách pohybuje v rozmezí od 44 % v ČZU po 57,8 % na VŠUP. V průměru činí v Praze 50 %, v ČR o cca jeden procentní bod více. Tabulka č. 19

VÝNOSY A NÁKLADY VEŘEJNÝCH VYSOKÝCH ŠKOL V PRAZE (v tis. Kč, 2009)

ČR celkem Praha AMU AVU ČZU ČVUT UK VŠE VŠCHT VŠUP

náklady celkem

výnosy celkem

40 001 462,38 17 151 044,73 373 000,01 91 965,51 2 114 926,69 4 008 845,68 7 984 026,15 1 269 457,93 1 198 543,18 110 279,58

40 375 629,13 17 303 161,67 400 164,31 92 201,41 2 128 293,41 4 078 125,49 8 006 025,60 1 269 493,08 1 218 086,86 110 771,51

hospodářský výsledek (HV) 374 166,75 152 116,94 27 164,30 235,90 13 366,72 69 279,81 21 999,45 35,15 19 543,68 491,93

HV z hlavní činnosti 78 020,49 -656,05 21 860,71 -92,45 9 487,77 16 343,59 -16 080,24 -634,66 -31 486,82 -53,95

HV z hospodářské činnosti 296 146,26 152 772,99 5 303,59 328,35 3 878,95 52 936,22 38 079,69 669,81 51 030,50 545,88

podíl osobních nákladů na celkových 51,4 50,0 57,7 51,5 44,0 51,6 50,4 52,1 47,5 57,8

Zdroj: ÚIV

Statistiky nabízejí rovněž údaje o dotačních a grantových prostředcích, jimiž veřejné vysoké školy v roce 2009 disponovaly. Pražské vysoké školy se na celkových dotacích a grantech podílely 41 %, z toho téměř polovinu představovaly prostředky Univerzity Karlovy. Podíl dotací na výzkum a vývoj se pohyboval v průměru okolo 25 %, nejvíce vykázala VŠCHT (45 %). Nadprůměrné hodnoty najdeme i na ČVUT (29 %) a UK (28 %). Podíl investičních dotací se pohyboval do 12 %, granty pak tvořily podíl v jednotkách procent. 11

Upozorňujeme, že tato pracoviště nelze zaměňovat za organizační jednotky některých vysokých škol, resp. fakult, např. na úrovni „kateder“, které jsou nazývány ústavy apod.

32

Pro lepší srovnání předkládáme v tabulce č. 20 také ukazatele dotace na výzkum a vývoj přepočtené na vědecké pracovníky a celkové dotace připadající na jednoho studenta. V prvním případě vykazuje Praha mírně nižší (o cca 15 %) hodnotu než ČR, cca 3,2 mil. Kč na jeden plný úvazek vědeckého pracovníka. Ve druhém případě naopak vykazuje Praha cca o 1/5 vyšší hodnotu, než je republikový údaj. Mezi jednotlivými školami jsou výrazné rozdíly, což z velké části vyplývá z věcného zaměření škol. Nejvyšší částku dotací na VaV na jeden plný úvazek vědeckého pracovníka vykázala ČVUT, 5,6 mil. Kč. Nadprůměrné hodnoty udává ještě VŠCHT (3,9 mil. Kč). Ostatní pražské vysoké školy se pohybují pod republikovým průměrem. V případě dotací připadajících na jednoho studenta vykazuje nadprůměrné hodnoty šest z osmi pražských vysokých škol. Podprůměrné jsou jen VŠE a ČZU. V případě ČZU bude jednou z příčin zdvojnásobení počtu studentů během posledních šesti let. Tabulka č. 20

DOTACE A GRANTY NA VEŘEJNÝCH VYSOKÝCH ŠKOL V PRAZE (2009) dotace a granty

ČR celkem Praha AMU AVU ČZU ČVUT UK VŠE VŠCHT VŠUP

celkem (tis. Kč) 33 708 194,2 13 794 527,3 324 034,2 81 281,3 1 555 163,0 3 442 656,0 6 229 135,3 1 089 031,4 975 153,1 98 073,0

z toho podíl (%) na VaV investiční granty 19,5 10,8 3,7 25,0 9,0 3,7 6,7 3,6 0,6 6,9 1,2 2,0 9,7 4,2 4,4 29,4 12,1 5,0 27,7 9,0 3,9 7,8 11,6 2,9 45,3 5,7 0,0 0,0 2,0 1,3

dotace na VaV celkové dotace na 1 věd. na pracovníka 1 studenta (tis. Kč) (tis. Kč) 3 646,2 101,0 3 166,6 119,9 906,3 232,3 478,0 245,6 2 891,5 77,8 5 587,7 161,3 2 636,8 126,9 1 635,5 58,1 3 947,8 266,1 0,0 210,5

Zdroj: ÚIV, vlastní propočty

Statistiky ČSÚ nabízejí také údaje o výdajích na výzkum a vývoj ze státního rozpočtu na veřejných vysokých školách v roce 2008, které jsou uvedeny v tabulce č. 21. Tabulka č. 21

VÝDAJE NA VÝZKUM AVÝVOJ NA VEŘEJNÝCH VYSOKÝCH ŠKOLÁCH V PRAZE (2008, mil. Kč) z toho celkem

UK ČVUT VŠCHT VŠE ČZU AMU AVU pražské VŠ VŠ v ČR celkem podíl Prahy (%)

1 940 980 388 105 182 27 5 3 627 6 910 52,5

institucionální

987 422 189 41 86 0 4 1 729 3 100 55,8

Zdroj: ČSÚ, vlastní propočty 33

účelové

668 424 141 44 63 22 0 1 362 2 767 49,2

specifický výzkum

286 133 58 20 32 5 1 535 1 044 51,2

Výdaje do značené míry odrážejí velikost a oborové zaměření jednotlivých vysokých škol. Nejvyšší výdaje vykázala Univerzita Karlova, téměř 2 mld. Kč. Její podíl na celkových výdajích na VaV pražských veřejných vysokých škol činí 53,5 %. Druhý nejvyšší objem i podíl výdajů vykázalo ČVUT, téměř 1 mld. Kč, což představuje 27 % výdajů pražských škol. Významnější podíl vykázala ještě VŠCHT, a to 10,7 %. Struktura výdajů se na pražských a mimopražských vysokých školách příliš neliší. Výjimkou jsou lékařské vědy, jejichž podíl (18 %) je v Praze trojnásobný oproti mimopražským školám. U ostatních oborů lze nalézt pouze rozdíly v jednotkách procentních bodů. Pokud jde o výstupy aktivit vysokoškolského výzkumu a vývoje, jedním z rozhodujících ukazatelů je publikační činnost nebo rozsah získaných patentů. Jejich počty mohou do jisté míry pomoci posoudit návratnost finančních prostředků poskytnutých z veřejných zdrojů. Graf č. 2

ODBORNÉ ČLÁNKY VEŘEJNÝCH VYSOKÝCH ŠKOL V OBDOBÍ 2000 - 2008 11000 9000 Praha

7000

ČR bez Prahy Praha v zahraničí

5000

ČR bez Prahy v zahr. 3000 1000 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Zdroj: ČSÚ, vlastní propočty Graf č. 3

ODBORNÉ ČLÁNKY VEŘEJNÝCH VYSOKÝCH ŠKOL PODLE OBORŮ V ROCE 2008

ČR bez Prahy

Praha 0%

0%

společenské vědy

1% 8% 8%

fyzika a matematika 18%

19%

21%

chemie vědy o zemi

2% 14%

8%

15%

biovědy lékařské vědy

28% 8%

11%

10% 10%

10% 5%

informatika 4%

Zdroj: ČSÚ, vlastní propočty

34

zemědělství

průmysl

Při pohledu na vývoj počtu odborných článků veřejných vysokých škol spolufinancovaných ze státního rozpočtu zjistíme jisté rozdíly mezi pražskými a mimopražskými školami. Pražské školy vykazovaly růst počtu článků až do roku 2007, v případě článků v zahraničních periodikách dokonce po celé sledované období 2000 - 2008. Mimopražské školy vykazovaly trvalý růst pouze v období 2001 – 2006. Podíl odborných článků publikovaných v zahraniční se pohyboval v rozmezí 40 - 50 % v Praze i ostatních regionech. Podíl pražských vysokých škol na celkovém počtu článků dosáhl v roce 2008 výše 56 %. U těchto údajů je třeba mít na paměti, že pokud se na článku podílelo více škol, jsou započteny všem zúčastněným. Z hlediska struktury odborných článků podle vědních oborů najdeme významný rozdíl v oboru lékařských věd a průmyslu. V Praze činí podíl odborných článků z oboru lékařských věd na celkovém počtu článků 28 %, zatímco v mimopražských školách je to v souhrnu 11 %. Naopak průmysl je tématem odborných článků na pražských školách v 8 % případů, zatímco mimo Prahu v 21 % všech odborných článků. Vyšší podíl lékařských věd je do určité míry zkreslen skutečností, že Univerzita Karlova je započítána jako celek do Prahy, přestože mimo Prahu má dvě lékařské a farmaceutickou fakultu s celkem asi 5 tisíci studenty a 500 přepočtenými místy pedagogických pracovníků. Graf č. 4

PATENTY UDĚLENÉ VEŘEJNÝM VYSOKÝM ŠKOLÁM SPOLUFINANCOVANÉ ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU V OBDOBÍ 2000 - 2008 60 50 40 30

Praha ČR bez Prahy

20 10 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Zdroj: ČSÚ, vlastní propočty

Vývoj počtu patentů udělených veřejným vysokým školám je značně proměnlivý v obou souborech škol. Lze konstatovat, že na pražských školách je počet udělených patentů stabilnější, na mimopražských školách v souhrnu vykazuje větší kolísavost. Poměr obou skupin je také proměnlivý, v některých letech činí podíl pražských škol na počtu patentů až ¾, v jiných jen okolo 40 %. I v tomto případě platí, že patenty, na kterých se podílelo více škol, jsou započítány všem zúčastněným.

1.5.4 Studenti vysokých škol Studenti vysokých škol představují, zejména v pokročilejších fázích studia, významný zdroj znalostí a dovedností využívaný pro řešení vědeckých i praktických úkolů a zakázek, které vysoké školy realizují. Údaje o studentech nabízí zejména statistika Ústavu pro informace ve vzdělávání. 35

Podle údajů ÚIV (bez údajů o Policejní akademii) studovalo k 31. 12. 2009 na pražských vysokých školách celkem 156 230 studentů, z toho 20 390 cizinců. Na veřejných vysokých školách studovalo 115 025 studentů, na soukromých pak 41 205 studentů. Z uvedeného počtu studentů jich má přes 45 tisíc (29,3 %) trvalé bydliště v Praze a dalších 25 tisíc (16 %) ve Středočeském kraji. V Praze má pak trvalé bydliště dalších téměř 6 tisíc studentů studujících na mimopražských vysokých školách. Zatímco v případě veřejných vysokých škol je podíl studentů pražských škol na celkovém počtu v ČR jen cca třetinový (34,5 %), na soukromých školách v Praze studují bezmála tří čtvrtiny (73,1 %) všech studentů soukromých vysokých škol v zemi. Studenti pražských vysokých škol představují 40% podíl z celkového počtu vysokoškolských studentů v ČR. Z uvedeného počtu studovalo celkem 107 586 studentů (68,9 %) pražských vysokých škol formou prezenčního studia. U veřejných vysokých škol je podíl výrazně vyšší (81,3 %) než u škol soukromých (34,2 %), kde převažuje distanční a kombinované studium. Podíl zahraničních studentů je na soukromých vysokých školách téměř dvakrát vyšší (19,1 %) než na veřejných školách (10,9 %). Podíl doktorandů se pohybuje okolo 10 %, přičemž soukromé vysoké školy otevřely první studijní programy pro doktorandy teprve nedávno. Tabulka č. 22

STUDENTI VYSOKÝCH ŠKOL

studenti v ČR celkem studenti v Praze celkem - podíl pražských studentů - studenti s občanstvím ČR - zahraniční studenti - podíl zahraničních studentů - studenti s trv. bydlištěm v Praze - studenti s trv. bydl. ve StČ kraji - podíl studentů s t. b. v Praze a StČ - studenti v prezenčním studiu - podíl studentů v prez. studiu - studenti v doktorském studiu - podíl studentů v doktorském studiu

VŠ 269 694 109 049 40,4 % 100 209 8 840 8,1 % 32 721 12 362 41,3 % 69 071 63,3 % 11 864 10,9 %

2003/2004 VVŠ 256 408 99 806 38,9 % 92 319 7 487 7,5 % 29 134 10 936 40,1 % 84 662 84,8 % 11 864 11,9 %

SVŠ 13 286 9 243 69,6 % 7 890 1 353 14,6 % 3 587 1 426 54,2 % 4 409 47,7 % 0 0%

VŠ 389 231 156 230 40,1 % 135 842 20 390 13,1 % 45 707 25 027 45,3 % 107 586 68,9 % 12 536 8,0 %

2009/2010 VVŠ 333 580 115 025 34,5 % 102 510 12 516 10,9 % 34 257 17 946 45,4 % 93 500 81,3 % 12 473 10,8 %

SVŠ 56 357 41 205 73,1 % 33 332 7 874 19,1 % 11 450 7 081 45,0 % 14 086 34,2 % 63 0,15 %

VŠ – vysoké školy; VVŠ – veřejné vysoké školy; SVŠ – soukromé vysoké školy; StČ – Středočeský kraj Zdroj: ÚIV, vlastní propočty Pozn.: V položce studenti v doktorském studiu jsou započítáni studenti v prezenčním i distančním studiu. V tabulce není započítána jediná státní vysoká škola v Praze, Policejní akademie. Ta měla ve školním roce 2003/2004 celkem 1 766 studentů, z toho 725 v prezenčním studiu. Ve školním roce 2009/2010 pak 3 074 studentů, z toho 988 v prezenčním studiu. Ostatní údaje nejsou k dispozici v potřebném rozsahu.

Mezi dvěma sledovanými školními roky lze pozorovat řadu změn. Formou indexu jsou uvedeny v tabulce č. 23. Nejvýraznější změny pochopitelně nastaly u soukromých vysokých škol, které zaznamenaly několikanásobný (4,5x) nárůst počtu studentů. Nezměnil se přitom podíl studentů soukromých škol studujících v Praze a poklesl (na 83 %) podíl studentů bydlících v Praze nebo Středočeském kraji. Poklesl (na 72 %) také podíl studentů soukromých škol v prezenčním studiu. Veřejné vysoké školy vykázaly největší změny v počtu zahraničních studentů (nárůst o 67 %) a studentů s bydlištěm ve Středočeském kraji (nárůst o 64 %), což bude patrně souviset s procesem suburbanizace.

36

Tabulka č. 23

STUDENTI VYSOKÝCH ŠKOL – INDEXY UKAZATELŮ

studenti v ČR celkem studenti v Praze celkem - podíl pražských studentů - studenti s občanstvím ČR - zahraniční studenti - podíl zahraničních studentů - studenti s trv. bydlištěm v Praze - studenti s trv. bydl. ve StČ kraji - podíl studentů s t. b. v Praze a StČ - studenti v prezenčním studiu - podíl studentů v prez. studiu - studenti v doktorském studiu - podíl studentů v doktorském studiu

index 2010/2009 : 2003/2004 VŠ VVŠ SVŠ 144 130 424 143 115 446 99 89 105 136 111 422 231 167 582 161 145 131 140 118 319 202 164 497 110 113 83 156 110 319 109 96 72 106 105 --74 91 ---

VŠ – vysoké školy; VVŠ – veřejné vysoké školy; SVŠ – soukromé vysoké školy; StČ – Středočeský kraj Zdroj: ÚIV, vlastní propočty

Na rozdíl od předchozích let statistiky ÚIV nyní již neuvádí údaje za jednotlivé fakulty, ale jen za celé školy, proto jsou v uvedených údajích zahrnuty i mimopražské fakulty vysokých škol (týká se 3 fakult UK, 1 fakulty VŠE a 1 fakulty ČVUT). Statistická ročenka hl. m. Prahy uvádí o veřejných vysokých školách méně podrobné údaje, nicméně nabízí údaj o počtu studentů s místem výuky Praha. Na základě údajů z roku 2008 lze odhadovat, že na mimopražských fakultách veřejných vysokých škol studovalo přibližně 10 tisíc studentů.

Shrnutí •

V Praze sídlí 8 z 26 veřejných a 23 ze 45 soukromých vysokých škol, což celkem představuje 43 % všech vysokých škol v České republice.

•

Zaměstnanci pražských vysokých škol činí 41,7 %, pražští akademičtí pracovníci 40,9 % a pražští vědečtí pracovníci 53,2 % z celkového počtu daného typu pracovníků vysokých škol v ČR.

•

Všechny veřejné vysoké školy mají více než 100 zaměstnanců (5 z nich více než 1000), zatímco všechny soukromé školy mají do 500 zaměstnanců (14 z nich do 50).

•

Pražské vysoké školy jsou významně koncentrované v centru města. V městských částech Praha 1 a Praha 2 sídlí celkem 3 veřejné vysoké školy, resp. 13 fakult veřejných vysokých škol a 5 soukromých vysokých škol.

•

V Praze v podstatě není „klasický“ vysokoškolský kampus (výjimkou je ČZÚ v Suchdole) a kapacity vysokých škol (zejména veřejných) jsou do značné míry územně roztříštěné.

•

Pražské veřejné vysoké školy se v roce 2009 podílely na nákladech i výnosech všech veřejných vysokých škol přibližně 43 %. Podíl na kladném celkovém hospodářském výsledku činil 40 %. V případě hlavní činnosti pražské školy jako celek vykázaly záporný hospodářský výsledek ve výši téměř 0,7 milionu Kč. Naopak v hospodářské oblasti se pražské školy na celkovém kladném hospodářském výsledku podílely 52 %. Celkový objem nákladů pražských vysokých škol přesáhl 17 mld. Kč.

•

Pražské veřejné vysoké školy se v roce 2009 na celkových dotacích a grantech podílely 41 %. Podíl dotací na výzkum a vývoj se pohyboval v průměru okolo 25 %, s velkými 37

rozdíly mezi jednotlivými školami. Celkový objem dotací pražských vysokých škol dosáhl téměř 14 mld. Kč. •

Dotace na výzkum a vývoj připadající na jeden úvazek vědeckého pracovníka činí na pražských veřejných vysokých škol nižší hodnotu než v ČR, a to cca 3,2 mil Kč. (ČR 3,6 mil. Kč). Dotace přepočtené na jednoho studenta pak činí v souhrnu cca o 1/5 vyšší hodnotu, než je republikový údaj, 120 tis. Kč oproti 101 tis. Kč.

•

Objem finanční podpory ze státního rozpočtu na výzkum a vývoj na pražských veřejných vysokých školách ve výši 3,6 mld. Kč v roce 2008 představoval polovinu (52,5 %) tohoto typů výdajů všech veřejných vysokých škol v ČR.

•

Podíl pražských vysokých škol na celkovém počtu odborných článků spolufinancovaných ze státního rozpočtu dosáhl v roce 2008 výše 56 % z více než 18 tisíc článků publikovaných vysokými školami v ČR. Polovina článků byla přitom vydána v zahraničních periodikách (v Praze i v ČR). Nejčastěji se články pražských vysokých škol zabývaly lékařskými vědami (28 %), společenskými vědami (18 %) a fyzikou a matematikou (14 %).

•

Studenti pražských vysokých škol představovali v roce 2008 podíl 40 % na celkovém počtu vysokoškolských studentů v ČR. Na veřejných vysokých školách je podíl studentů pražských škol na celkovém počtu v ČR jen cca třetinový (35 %), na soukromých školách činí bezmála tří čtvrtiny (73 %).

38

1.6 Vědeckotechnické parky a podnikatelské inkubátory Jedním z důležitých prvků základny výzkumu a vývoje a inovační infrastruktury jsou vědeckotechnické parky (VTP) a podnikatelské inkubátory, které stimulují rozvoj výzkumu a vývoje a podnikání. Podle Společnosti vědeckotechnických parků ČR (SVTP) bylo v ČR v roce 2008 celkem 42 parků, z toho 25 tzv. akreditovaných. Akreditace se uděluje vždy na dva roky, poté se znovu ověřuje plnění podmínek pro její udělení. Poslední akreditace proběhla v roce 2008, další probíhá letos. Akreditaci dosud získalo 12 VTP, do konce roku se předpokládá její udělení dalším osmi parkům. Pražské VTP akreditaci v roce 2008 získaly a mají předpoklady ji získat i nyní. Údaje o pražských VTP byly zjištěny na webových stránkách jednotlivých VTP nebo dotazem u provozovatelů. Pražské vědeckotechnické parky a inkubátory 1) Technologické a inovační centrum ČVUT Praha (TIC ČVUT) Provozovatel: ČVUT v Praze Adresa: Plzeňská 130/221, Praha 5 (inkubátor v provozu v letech 1991-2006) Jugoslávských partyzánů 1580/3, Praha 6 (inkubátor od roku 2006) Výměra: 4 280 m2; Web: www.tic.cvut.cz Centrum napomáhá transferu technologií a přispívá ke vzniku a rozvoji technologicky orientovaných firem, zejména v oblasti strojírenství, elektrotechniky a stavebnictví. Sídlí ve dvou lokalitách. V Motole je k dispozici cca 4 000 m2. Tento inkubátor v Motole otevřený v roce 1991 využilo 35 firem. Funkce inkubátoru byla v lednu 2006 přesunuta do nově otevřeného Vědeckého inkubátoru ČVUT v Dejvicích s celkovou výměrou 680 m2, z toho 280 m2 pronajímatelných kanceláří. Vědecký inkubátor dosud využilo přes 20 firem. V roce 2009 došlo k personálním změnám ve vedení TIC a lze předpokládat významné změny v jeho fungování, např. sloučení s Centrem spolupráce s průmyslem ČVUT. Technologické a inovační centrum ČVUT je členem evropské sítě podnikatelských a inovačních center EBN se statutem Business Innovation Centre (BIC). Tento statut má v ČR jen 5 institucí. V inkubátoru v Dejvicích sídlí okolo deseti firem. Nejčastěji jde o firmy založené studenty elektrotechnické fakulty. 2) Vědecko-technický park VZLÚ Praha, a. s. (VTP VZLÚ) Provozovatel: Výzkumný a zkušební letecký ústav, a. s. Adresa: Beranových 130, Praha 18 Výměra: 7 600 m2 (pro inovační firmy), celkem 15 000 m2 V parku sídlí 16 inovačních firem působících v leteckém, automobilovém, dopravním a vojenském průmyslu. Další více než dvě desítky firem v areálu VTP VZLÚ Praha poskytují doprovodné služby. 3) Inovační centrum a podnikatelský inkubátor (ICPI ČKD) Provozovatel: Technické inovační centrum ČKD Praha, z. s. p. o. Adresa: Klečákova 5/347, Praha 9 Výměra: 4 000 m2; Web: www.icpi.cz Projekt inovačního centra byl realizován v rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 2 s celkovými náklady téměř 170 mil. Kč. Do provozu byl uveden v lednu 2008. V ICPI nyní funguje 33 firem. Centrum je zaměřeno na obory, kterými se zabývá skupina ČKD, jeden z členů konsorcia, které centrum provozuje. 39

4) Inovační biomedicínské centrum ÚEM AV ČR (IBC ÚEM AV) Provozovatel: BioInova, s. r. o. Adresa: Vídeňská 1083, Praha 4 Výměra: 800 m2; Web: www.bioinova.cz Projekt IBC byl rovněž realizován v rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 2. Do provozu byl uveden v červenci 2008. IBC tvoří podnikatelský inkubátor a centrum pro podporu konkurenceschopnosti začínajících firem v biomedicíně. Provozovatel je dceřinou společností Ústavu experimentální medicíny. V inkubátoru sídlí 7 firem. Praha tak disponuje parky a inkubátory s různorodým oborovým zaměřením i vazbou na výzkumnou (TIC ČVUT, IBC) či průmyslovou (ICPI, VTP VZLÚ) sféru. Obrázek č. 6

VĚDECKOTECHNICKÉ PARKY A INKUBÁTORY V PRAZE

Zdroj: vlastní zpracování

V září 2010 schválilo zastupitelstvo města podpůrný program pro pražské podnikatelské inkubátory připravený Regionální rozvojovou agenturou hl. m. Prahy. Inkubátory tak získají neinvestiční transfer v celkové výši 4 mil. Kč. Podpora pro jednotlivé instituce se liší - TIC ČVUT: 461 tis. Kč, VTP VZLÚ: 1 573 tis. Kč, ICPI: 1 217 tis. Kč, IBC: 749 tis. Kč. Prostředky mají sloužit k uhrazení provozních nákladů parků a usnadnit tak jejich činnost. Některé dřívější záměry vybudovat rozsáhlejší vědeckotechnický park se nezdařily – viz areál v Běchovicích. Připravovaný nový územní plán hl. m. Prahy obsahuje funkčně odpovídající územní rezervy pro takové aktivity, jejich bližší specifikaci však může poskytnout až konkrétní zájem na jejich využití.

40

Uvedený počet parků a inkubátorů je považován za spíše nedostatečný vzhledem k inovačnímu potenciálu hlavního města, nicméně v zahraničí se uvádí jako průměrná hodnota vybavenosti vědeckotechnickými parky údaj 3 parky na milion obyvatel. Z tohoto hlediska je Praha v normě, zatímco ČR republika je značně předimenzovaná, přičemž několik desítek nových parků se připravuje (díky dotacím ze strukturálních fondů EU), a budoucnost možná přinese problémy s udržením činnosti všech vzniklých zařízení. Objevují se totiž nové trendy, které se od klasického pojetí VTP jako územně lokalizovaného většího zařízení odklánějí ve prospěch forem spolupráce založených na využití informačních technologií. Cestou pro zachování VTP tak může být například oborová specializace. Mimo to sídlí ve Středočeském kraji další zařízení tohoto typu, z toho většina v těsném okolí Prahy (viz kapitola 1.9) s dobrou dopravní a časovou dostupností. Bude tedy na nové regionální inovační strategii, aby naznačila, jakým směrem se bude ubírat další rozvoj VTP v Praze. Neméně důležitou součástí inovačního prostředí jsou také podpůrné organizace jako centra pro transfer technologií a další poradenské organizace. Tyto subjekty nejsou podchyceny v žádné statistice, proto bez bližšího komentáře uvádíme pouze názvy těch nejvýznamnějších, z nichž část vznikla díky podpoře z operačních programů ke strukturálním fondům EU. Funkci center pro transfer technologií vykonávají také uvedené vědeckotechnické parky. • • • •

Enterprise Europe Network - Technologické centrum AV ČR Centrum pro přenos poznatků a technologií UK (podpořeno z programu JPD 2) Centrum inovací a transferu technologií Praha (podpořeno z programu JPD 2) Výzkum pro konkurenceschopnost (projekt Technologického centra AV ČR v rámci Operačního programu Praha – konkurenceschopnost)

Analýza této podpůrné infrastruktury byla například předmětem projektu SUPER-SME (viz kapitola 10), zasloužila by si však větší pozornost.

Shrnutí • V Praze sídlí čtyři vědeckotechnické parky. Podle seznamu SVTP je v ČR celkem 42 vědeckotechnických parků. • Koncentrace VTP v Praze tak neodpovídá republikovému průměru, nicméně je v souladu se situací v zahraničí (cca 3 VTP na milion obyvatel). • Územním plánem hl. města jsou některé potenciální územní rezervy vymezeny, není však v současnosti znám žádný významnější záměr. • Město prostřednictvím své regionální rozvojové agentury podpořilo v roce 2010 inkubátory celkovou částkou 4 mil. Kč na úhradu provozních nákladů. • Několik VTP sídlí v blízkém okolí Prahy, jsou tak pro pražské organizace snadno dostupné. • Důležitou součástí inovačního prostředí jsou centra pro transfer technologií a další podpůrné instituce. V Praze existuje několik institucí tohoto typu, jejich funkce navíc plní také vědeckotechnické parky.

41

1.7 Velká zdravotnická zařízení Poněkud opomíjenou součástí výzkumné základny jsou také velké veřejné nemocnice. Některé z nich se řadí mezi největší nemocnice v zemi a také mezi největší organizace ve městě. Kapacity lidských zdrojů i technického vybavení spolu s oborovým zaměřením – medicínou – činí z nemocnic významné subjekty výzkumu, který slouží potřebám obyvatel města i státu. Zejména protože největší z nich, fakultních nemocnice, jsou napojeny na vysoké školy, kde je realizován medicínský a další související výzkum. Tabulka č. 24

VELKÁ ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ V PRAZE název

sídlo

počet zaměstnanců přepočtený fyzické osoby 2 449 -

Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV)

Praha 10

Fakultní nemocnice Na Bulovce (FNB)

Praha 8

1 987

2 199

Fakultní nemocnice v Motole (FNM)

Praha 5

4 891

5 433

Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou (FTN)

Praha 4

-

2 087

Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM)

Praha 4

-

1 673

Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského (NMSKB)

Praha 1

319

381

Nemocnice Na Františku (NNF)

Praha 1

-

412

Nemocnice Na Homolce (NNH)

Praha 5

1 793

-

Ústav hematologie a krevní transfúze (ÚHKT)

Praha 2

-

498

Ústav pro péči o matku a dítě (ÚPMD)

Praha 4

563

612

Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN)

Praha 6

-

1 861

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN)

Praha 2

4 366

5 199

Zdroj: výroční zprávy nemocnic za rok 2009/2008/2007

Z tabulky č. 24 je patrné, že zejména Fakultní nemocnice v Motole a Všeobecná fakultní nemocnice jsou velké organizace s pěti tisíci pracovníky, kterým se z ostatních sledovaných institucí výzkumu a vývoje v Praze vyrovná počtem zaměstnanců pouze Univerzita Karlova. Pro doplnění v Praze sídlí 5 fakultních nemocnic z 11 v České republice. V kapitole 3 věnované výdajům na výzkum a vývoj je mj. uvedena skutečnost, že výdaje na výzkum a vývoj v oblasti lékařských věd v Praze dosahují dvou třetin tohoto typu výdajů v zemi. Významně se na tom podílí právě i uvedené instituce. Podíl nemocnic na projektech podpořených ze státního rozpočtu rovněž není zanedbatelný. Podle Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací se deset z uvedených 12 nemocnic v roce 2009 podílelo na 236 víceletých projektech s celkovou podporou ze státního rozpočtu ve výši 1,37 mld. Kč. Z hlediska lidských zdrojů představují uvedené nemocnice vysokou koncentraci kapacit, téměř 25 tisíc zaměstnanců, z toho téměř 4 000 lékařů, tj. vysokoškolsky vzdělaných odborníků. Zdravotnická zařízení v Praze mají přístup k dotacím z Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost. Ačkoli měla již od počátku možnost podat si žádost, teprve čtvrtá výzva programu zaměřená právě na organizace zabývající se lékařským a příbuzným výzkumem, ukázala velký potenciál projektů. Celkem již bylo zdravotnickým zařízením uvedeným v této kapitole (resp. sedmi z nich) schváleno osm projektů za 461 mil. Kč (viz též kapitola 9), z toho 421 mil. Kč tvoří dotace.

42

Shrnutí •

V Praze sídlí 12 významných zdravotnických zařízení, v nichž působí okolo 4 tisíc lékařů.

•

Sídlí zde 5 z 11 fakultních nemocnic České republiky, jejichž činnost je provázána s výzkumem realizovaným na vysokých školách.

•

V roce 2009 se pražské nemocnice účastnily 236 víceletých výzkumných projektů s celkovou podporou ze státního rozpočtu ve výši 1,37 mld. Kč

•

Z Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost bylo podpořeno osm projektů zdravotnických zařízení s celkovými náklady ve výši 461 mil. Kč.

Obrázek č. 7

NEMOCNICE V PRAZE

Zdroj: vlastní zpracování

43

1.8 Územní rozložení sledovaných organizací VaV Informace popsané v předchozích kapitolách umožňují s využitím nástrojů a vlastních informačních systémů pro zpracování dat, kterými disponuje URM, vypracovat přehled rozmístění sledovaných organizací a pracovišť v 57 městských částech. Celkový soubor tvoří 171 organizací nebo jejich složek popsaných v kapitolách 1.3 až 1.7. Jde o veřejné výzkumné instituce, výzkumné ústavy, firmy s výzkumem a vývojem jako hlavní činností, vysoké školy či fakulty vysokých škol, vědeckotechnické parky a inkubátory a zdravotnická zařízení. Tyto subjekty vytvářejí rozhodující kapacitu výzkumu a vývoje v Praze. Informace o rozmístění jednotlivých skupin organizací v městských částech jsme uvedli v příslušných kapitolách. Tabulka č. 25

VYBRANÉ SUBJEKTY VÝZKUMU A VÝVOJE PODLE MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ obvod

počet

podíl (%)

počet

podíl (%)

Praha 1

37

21,6

obvod Praha 13

4

2,3

Praha 2

11

6,4

Praha 14

1

0,6

Praha 3

7

4,1

Praha 15

4

2,3

Praha 4

19

11,1

Praha 16

1

0,6

Praha 5

12

7,0

Praha 17

1

0,6

Praha 6

26

15,2

Praha 18

2

1,2

Praha 7

4

2,3

Praha 22

1

0,6

Praha 8

20

11,7

Běchovice

2

1,2

Praha 9

2

1,2

Kolovraty

1

0,6

Praha 10

5

2,9

Suchdol

5

2,9

Praha 11

3

1,8

Šeberov

1

0,6

Praha 12

2

1,2

celkem

171

100,0

Zdroj: RES ČSÚ, AV ČR, SVTP, MŠMT, vlastní zpracování

Tyto podrobnější údaje ukazují, že pražské městské části lze rozdělit do několika skupin podle počtu umístěných subjektů VaV. První skupinu jednoznačně tvoří Praha 1 a 6, kde je umístěno 37 % sledovaných pražských organizací. Druhou skupinu, v níž dohromady sídlí 30 % sledovaných subjektů, tvoří městské části Praha 412, 5 a 8. V uvedených pěti městských částech sídlí dvě třetiny sledovaných organizací. Mimo koncentraci organizací v Praze 1 lze identifikovat několik lokalit, kde je soustředěno větší množství výzkumných kapacit. V Praze 8 na Slovance je umístěn areál sedmi ústavů Akademie věd, včetně největšího z nich, Fyzikálního ústavu. V Krči sídlí 4 ústavy AV a dále BioInova, dceřinná společnost Ústavu experimentální medicíny AV provozující zde Inovační biomedicínské centrum. V Dejvicích leží areál Českého vysokého učení technického, v jehož sousedství sídlí také Vysoká škola chemicko-technologická a dva ústavy AV. V Lysolajích se nachází areál AV s třemi ústavy a v nedalekém Suchdole kampus České zemědělské univerzity.

12

Pro větší názornost jsou všechny organizace sídlící v areálu Akademie věd v Krči započítány do MČ Praha 4, i když některé leží v katastru sousedních městských částí, neboť areálem procházejí hranice s MČ PrahaKunratice a MČ Praha-Libuš. 44

Obrázek č. 8: POČET ORGANIZACÍ VÝZKUMU A VÝVOJE V MĚSTSKÝCH ČÁSTECH

45

Obrázek č. 9: ORGANIZACE VÝZKUMU A VÝVOJE Pozn. Číslo vyjadřuje počet organizací na stejné adrese.

46

1.9 Organizace VaV v okolí Prahy V těsném okolí Prahy sídlí některá významná zařízení výzkumu a vývoje, jak už jsme zmínili v kapitole o vědeckotechnických parcích. Velká část z nich jsou výzkumná zařízení založená ve druhé polovině 20. století, kde ještě nelze hovořit o aglomeračním vlivu Prahy. Nicméně u těch mladších je zřejmá snaha o soulad mezi výhodami umístění mimo město, zároveň však krátkou vzdáleností a dobrou dostupností a možnostmi, které Praha nabízí. Po roce 2004 je navíc zřejmá také snaha využít dotace ze strukturálních fondů EU, které jsou mimo Prahu řádově vyšší. Při bližším pohledu na území Středočeského kraje se ukazuje, že především bývalé okresy Praha-východ a Praha-západ jsou sídlem některých velkých výzkumných zařízení. Obrázek č. 10

ORGANIZACE VAV V OKOLÍ PRAHY

Zdroj: vlastní zpracování

Ve dvou zmíněných okresech sídlí sedm veřejných výzkumných institucí, tři vědeckotechnické parky a šest firem s více než 10 zaměstnanci, které mají výzkum a vývoj jako hlavní činnost. Dále se předpokládá realizace dvou velkých projektů a jednoho regionálního výzkumného centra z Operačního programu výzkum a vývoj a také dalšího vědeckotechnického parku. Zejména areál v Řeži, kde sídlí pět z uvedených institucí s celkem cca 1 300 pracovníky, má ve svém oboru celorepublikový význam. Jen vědeckotechnických parků, jejichž inkubátory mohou být zajímavé i pro pražské firmy, je ve Středočeském kraji šest. Mezi nimi je pět podpořených z operačních programů Ministerstva průmyslu a obchodu, z toho tři blízko u Prahy – v Řeži, Roztokách a Mstěticích 47

(Zeleneč). Další park existující již před rokem 2000 je v Panenských Břežanech. Další dvě zařízení se nacházejí v Nymburku a u Mladé Boleslavi. Ve Zlatníkách-Hodkovicích a Vlašimi se připravují projekty VTP s využitím dotací z EU. Tabulka č. 26

VYBRANÉ INSTITUCE A PROJEKTY OP VAVPI VAV VE STŘEDOČESKÉM KRAJI Vědeckotechnický park ITC-VÚK, a. s.

Vědeckotechnický park Roztoky, a. s.

Technologický park Řež, a. s.

Středočeské inovační centrum Zlatníky–Hodkovice

Vědeckotechnický park Mstětice, a. s.

Vědeckotechnický park Vlašim

Podnikatelský inkubátor Nymburk, p. o.

BIOCEV, Dolní Břežany

Vyrtych – Technologický park a inkubátor, s. r. o.

ELI, Vestec

Pozn.: Vysvětlivky barev viz obrázek č. 11

Dva zmíněné velké projekty operačního programu Věda a výzkum pro inovace budou představovat výzkumná centra excelence evropského významu. Jsou to projekty ELI v Dolních Břežanech a BIOCEV ve Vestci, které již úspěšně prošly fází hodnocení projektových žádostí na národní úrovni a jejich konečné schválení Evropskou komisí se očekává koncem roku 2010. Ústav jaderného výzkumu v Řeži dále připravuje projekt „Udržitelná energetika“ (nebo také SUSEN) do prioritní osy 2 OP VaVpI „Regionální centra VaV“. Obrázek č. 11

VĚDECKOTECHNICKÉ PARKY A VELKÉ PROJEKTY OP VAVPI V OKOLÍ PRAHY

Zdroj: vlastní zpracování podle dat SVTP, MPO a MŠMT

V případě velkých výzkumných center platí více než jinde, že výzkum a inovace mají nadregionální dosah, a proto umístění těchto kapacit mimo Prahu, resp. nemožnost takového umístění kvůli pravidlům EU, nelze vnímat zcela negativně. Spíše se otevírá prostor pro spolupráci se Středočeským krajem v oblasti podpory výzkumu, vývoje a inovací. Ostatně 48

prostorové možnosti při zakládání velkých institucí či areálů jsou ve Středočeském kraji výrazně lepší než v Praze. Jejich umístění v těsném sousedství hranic Prahy zároveň potvrzuje logický a v řadě případů i nezbytný co nejúspornější (tedy nejkratší z hlediska vzdálenosti) kontakt. Týká se oborově příbuzných nebo věcně přímo navazujících vědeckých a výzkumných kapacit umístěných v Praze. To platí například o vztahu biologického a biochemického výzkumu v Praze 4 a připravovaného centra BIOCEV v Dolních Břežanech.

Shrnutí • V blízkém okolí Prahy se nacházejí významné kapacity VaV, celkem 7 veřejných výzkumných institucí, 3 vědeckotechnické parky a 6 šest podnikatelských subjektů s VaV jako hlavní činností. • V blízkosti Prahy se zároveň připravují dvě výzkumná centra excelence (ELI a BIOCEV) za finanční podpory z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Jejich umístění bezprostředně za hranice Prahy dokládá jejich budoucí těsné vazby na pražské instituce. • Je třeba prověřit otázku koordinace budování VaV kapacit v Praze a Středočeském kraji, mj. i s ohledem na přípravu politiky soudržnosti po roce 2013.

49

2. Pracovníci výzkumu a vývoje 2.1 Vědečtí a odborní duševní pracovníci Publikace ČSÚ „Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrového šetření pracovních sil“ umožňuje zhodnotit také vývoj počtu vědeckých a odborných duševních pracovníků (podle zařazení do tříd tzv. KZAM – Klasifikace zaměstnání). Hodnoceny byly údaje za Prahu a za Českou republiku z let 2004 až 2009. Poznámka: Uvedené šetření ČSÚ je harmonizováno se standardem Eurostatu a předmětem výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) jsou domácnosti bydlící v náhodně vybraných bytech. Jde o „obvykle bydlící osoby“, které pro naše potřeby můžeme ztotožnit s trvale bydlícím obyvatelstvem. Následující údaje tak zachycují absolutně vyjádřený stav či vývoj počtu, resp. relativní údaje vyjádřené podílem Prahy na celorepublikovém souhrnu. Pro potřeby bližší identifikace trhu práce na území Prahy však zpracoval ČSÚ pro odbor strategické koncepce URM zvláštní výběr z VŠPS, který obsahuje údaje o dojíždějících a vyjíždějících do/z Prahy za prací. Vzhledem k tomu, že kategorie vědeckých a odborných duševních pracovníků tvoří významné položky těchto mobilních zdrojů pracovních sil, jsou získané údaje po příslušných propočtech STR URM uvedeny jako relevantní údajový doplněk.

Za sledované období se počet vědeckých a odborných duševních pracovníků v České republice zvýšil ze 499 tisíc na 582 tisíc, což představuje nárůst o téměř 17 %. V Praze vzrostl jejich počet ze 148 na 153 tisíc v roce 2008 a poté klesl na 147 tisíc. Podíl pražských vědeckých a odborných duševních pracovníků poklesl z 29,7 % na 25,2 %, tj. zatímco v ČR počet rostl, v Praze spíše stagnoval. Počet těchto pracovníků na úrovni ČR zároveň rostl rychleji než počet zaměstnaných osob. Podíl vědeckých a odborných duševních pracovníků na zaměstnaných osobách dosahuje v Praze přibližně dvojnásobek republikové hodnoty, v roce 2009 to bylo 22,3 % v Praze a 11,8 % v ČR. Tabulka č. 27

VĚDEČTÍ A ODBORNÍ DUŠEVNÍ PRACOVNÍCI V PRAZE A ČR V LETECH 2004–2009 ukazatel

2004

2005

2006

2007

2008

2009

zaměstnaní v ČR

4 706,6

4 764,0

4 828,1

4 922,0

5 002,5

4 934,3

zaměstnaní v Praze

601,3

615,2

627,2

632,4

645,6

660,0

věd. a odb. duš. pracovníci v ČR

499,1

515,7

519,5

543,6

556,6

582,4

věd. a odb. duš. pracovníci v Praze

148,3

142,9

147,2

152,3

153,1

147,0

podíl VODP na zam. v ČR (%)

10,6

10,8

10,8

11,0

11,1

11,8

podíl VODP na zam. v Praze (%)

24,7

23,2

23,5

24,1

23,7

22,3

podíl VODP v Praze na ČR (%)

29,7

27,7

28,3

28,0

27,5

25,2

zaměstnaní ČR (index 2004=100)

100

101,2

102,6

104,6

106,3

104,8

zaměstnaní Praha (index 2004=100)

100

102,3

104,3

105,2

107,4

109,8

VODP ČR (index 2004=100)

100

103,3

104,1

108,9

111,5

116,7

VODP Praha (index 2004=100)

100

96,4

99,3

102,7

103,2

99,1

Pozn.: VODP – vědečtí a odborní duševní pracovníci Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ, vlastní propočty

Tabulka č. 28 obsahuje údaje ze zvláštního výběru z VŠPS o dojíždějících do Prahy a vyjíždějících z ní za prací. Ukazuje se, že reálný počet vědeckých a odborných duševních pracovníků byl ve sledovaném období o cca 10-30 tisíc vyšší. Znamená to, že pravidelně

50

dojíždějící (téměř ze všech krajů ČR) tvoří více než 10 % všech pracovníků této kvalifikační skupiny. Tabulka č. 28

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA VĚDECKÝCH A ODBORNÝCH DUŠEVNÍCH PRACOVNÍKŮ DO/Z PRAHY (V TIS.) období šetření

Praha

dojížďka

vyjížďka

celkem

I. čtvrtletí 2003

130,8

14,0

3,7

141,1

I. čtvrtletí 2006

134,9

21,8

5,1

151,6

I. čtvrtletí 2007

144,1

23,1

6,2

161,0

II. čtvrtletí 2009

146,0

33,9

3,3

176,6

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ (VŠPS)

Určitým signálem k bližšímu rozboru je skutečnost, že vyjížďka sice tvoří jen asi jednu čtvrtinu souhrnu dojíždějících pracovníků této skupiny za prací do Prahy, ale má určitou tendenci růstu. Znamená to, že osoby této kvalifikace začínají nacházet uplatnění i mimo Prahu. Současně však lze s velkou pravděpodobností tvrdit, že významnou část bývalých obyvatel Prahy, kteří se přemísťují do nového bydlení v okolí hlavního města, tvoří právě také osoby této klasifikační skupiny zaměstnání. Následný pokles vyjížďky mezi roky 2007 a 2009 může mít souvislost s hospodářskou recesí. Jelikož zároveň vzrostla dojížďka, může jít o doklad vyšší pružnosti pražského trhu práce, který recese ovlivnila méně výrazně než v jiných regionech.

2.2 Zaměstnanci výzkumu a vývoje Publikace ČSÚ „Ukazatele výzkumu a vývoje“ podávají mj. přehled o počtu zaměstnanců v oblasti výzkumu a vývoje. Hodnoceny byly údaje z let 2005 až 2009 za Prahu a za Českou republiku. Jejich přehled včetně podílů Prahy na republikových hodnotách poskytují tabulky č. 29 a 30. Údaje jsou uvedeny v přepočtených osobách (FTE). Tabulka č. 29

ZAMĚSTNANCI VÝZKUMU A VÝVOJE V PRAZE A ČR V LETECH 2005–2009 (FTE) sektor provádění podnikatelský sektor

vládní sektor

sektor VOŠ a VŠ soukromý neziskový sektor

celkem

Praha ČR podíl Prahy (%) Praha ČR podíl Prahy (%) Praha ČR podíl Prahy (%) Praha ČR podíl Prahy (%) Praha ČR podíl Prahy (%)

2005

2006

2007

2008

2009

6 169 22 143 27,9 6 789 10 223 66,4 4 453 10 776 41,3 173 229 75,7 17 584 43 370 40,5

7 360 24 101 30,5 7 232 10 698 67,6 5 189 12 776 40,6 108 154 70,1 19 889 47 729 41,7

8 017 25 650 31,3 7 440 10 908 68,2 5 588 12 465 44,8 131 168 78,0 21 176 49 192 43,0

7 475 26 069 28,7 7 759 11 386 68,1 5 560 13 147 42,3 148 206 71,8 20 943 50 808 41,2

6 050 25 884 23,4 7 666 11 180 68,6 5 874 13 648 43,0 156 249 62,7 19 747 50 961 38,7

Zdroj: ČSÚ a vlastní propočty

51

Zaměstnanci VaV se rozumí výzkumní pracovníci, kteří se na výzkumu a vývoji přímo podílejí a dále pomocní, techničtí a administrativní zaměstnanci na pracovištích VaV. Výzkumníky se pak rozumí podskupina zaměstnanců VaV, kteří se zabývají tvorbou nových znalostí, výrobků, procesů, metod a systémů nebo takové projekty řídí. Dalšími dvěma (v této analýze nesledovanými) podskupinami jsou techničtí a ostatní pracovníci VaV. Toto specifické detailní vymezení vykazuje určité odlišné vývojové trendy než skupina vědeckých a odborných duševních pracovníků analyzovaná v předchozí podkapitole. Tabulka č. 30

VÝZKUMNÍCI V PRAZE A ČR V LETECH 2005–2009 (FTE)

podnikatelský sektor

vládní sektor

sektor VOŠ a VŠ soukromý neziskový sektor celkem

Praha ČR podíl Prahy (%) Praha ČR podíl Prahy (%) Praha ČR podíl Prahy (%) Praha ČR podíl Prahy (%) Praha ČR podíl Prahy (%)

2005 3 196 10 353 30,9 4 119 6 113 67,4 3 170 7 575 41,8 95 127 74,5 10 580 24 169 43,8

2006 3 662 11 290 32,4 4 475 6 564 68,2 3 604 8 352 43,2 32 61 52,5 11 773 26 267 44,8

2007 4 360 12 497 34,9 4 627 6 648 69,6 4 091 8 664 47,2 46 69 66,7 13 125 27 878 47,1

2008 4 321 13 253 32,6 4 922 7 084 69,5 4 161 9 358 44,5 50 90 55,6 13 454 29 785 45,2

2009 3 106 12 657 24,5 4 503 6 270 71,8 4 363 9 664 45,1 104 168 61,9 12 076 28 759 42,0

Zdroj: ČSÚ a vlastní propočty

Počet zaměstnanců VaV vzrostl celostátně ve sledovaném období o 7 591 osob (tj. o 17,5 %), z toho v Praze o 2 163 osob (tj. o 12,3 %), což zároveň znamená, že více než čtvrtina (28,5 %) nárůstu zaměstnanců připadá na Prahu. Ovšem nejvyšší stavy byly zaznamenány v roce 2008, poté došlo v Praze k poklesu zaměstnanců VaV celkově o 1 196 osob (tj. o 5,7 %) a v podnikatelském sektoru dokonce o 1 425 osob (o 19,1%), čímž se tento sektor vrátil na hodnotu roku 2005! Na úrovni ČR přitom počet zaměstnanců VaV mezi roky 2008 a 2009 jen nepatrně vzrost (o 153 osob). Ve vládním sektoru došlo mezi roky 2005 a 2009 k nárůstu o cca 10 % v ČR i v Praze a v sektoru vyššího školství o 26,7 % v ČR a 31,9 % v Praze. Změny v soukromém neziskovém sektoru ponecháváme pro malé absolutní hodnoty stranou. Změny údajů za kategorii výzkumníci bez větších odchylek kopírují hodnoty za zaměstnance VaV jako celek. I zde došlo mezi roky 2008 a 2009 k výraznému propadu počtu výzkumníků v podnikatelském sektoru – o 1215 osob (tj. o 28,1 %). V případě výzkumníků lze zaznamenat i pokles jejich počtu ve vládním sektoru o cca 10 %. Na základě uvedených podílových hodnot lze konstatovat, že podíl Prahy na počtech zaměstnanců VaV byl v roce 2009 okolo dvou pětin (38,7 %). V podnikatelském sektoru byl výrazně nižší (23,4 %), zatímco ve vládním sektoru byl výrazně vyšší (68,6 %) a v sektoru vyššího školství mírně vyšší (43 %). Podíl výzkumníků na celkovém počtu zaměstnanců VaV byl v Praze ve sledovaných letech o cca 5 procentních bodů vyšší než celorepublikově (61,2 % oproti 56,4 % v roce 2009).

52

Také struktura výzkumníků v Praze a mimo Prahu dokládá koncentraci vládního výzkumu v hlavním městě. V Praze činí podíl výzkumníků ve vládním sektoru 37,3 %, zatímco mimo Prahu je to pouze 10,6 %. Naopak podíl výzkumníků v podnikatelském sektoru dosahuje v Praze hodnoty 25,7 %, zatímco mimo Prahu 57,2 %. Podíl výzkumníků v sektoru vyššího školství se v Praze takto výrazně neodlišuje od republikových hodnot, je vyšší jen o 5 procentních bodů. Uvedená zjištění potvrzují např. údaje o veřejných výzkumných institucích (viz kapitola 1.3), které dokládají vysoký podíl subjektů vládního sektoru – např. ústavů AV ČR - umístěných v Praze. Také z hlediska podílu a struktury výzkumníků podle vědních oblastí nacházíme některé významné rozdíly mezi Prahou a ostatními regiony ČR. Vysoký je podíl výzkumníků v oblasti přírodních a lékařských věd na celkovém počtu výzkumníků v těchto oborech, v roce 2009 v obou případech dosáhl 55 %. Podílu 50 % se blíží sociální a humanitní vědy. Naopak v případě technických věd se podíl pohybuje jen okolo jedné třetiny. To odpovídá rozdílům, které můžeme vysledovat z údajů o struktuře výzkumníků v Praze a mimo Prahu (viz graf č. 5). Jsou to výrazně nižší podíl výzkumníků v technických oborech a vyšší podíl výzkumníků v přírodních a lékařských vědách. Tabulka č. 31

VÝZKUMNÍCI V PRAZE A ČR V LETECH 2005–2009 PODLE VĚDNÍCH OBLASTÍ (FTE)

přírodní vědy

technické vědy

lékařské vědy

zemědělské vědy

sociální a humanitní vědy

Praha ČR podíl Prahy (%) Praha ČR podíl Prahy (%) Praha ČR podíl Prahy (%) Praha ČR podíl Prahy (%) Praha ČR podíl Prahy (%)

2005 3 469,1 6 483,3 53,5 3 282,8 10 177,7 32,3 1 612,9 2 483,2 65,0 392,4 1 462,3 26,8 1 823,0 3 562,6 51,2

2006 3 726,0 7 163,3 52,0 4 024,2 11 355,5 35,4 1 579,0 2 494,3 63,3 492,0 1 474,1 33,4 1 951,5 3 780,1 51,6

2007 3 955,2 6 931,0 57,1 5 032,2 13 170,8 38,2 1 513,6 2 622,7 57,7 564,7 1 584,7 35,6 2 059,2 3 568,7 57,7

2008 4 360,5 7 432,4 58,7 5 258,3 14 315,7 36,7 1 505,2 2 640,7 57,0 462,6 1 530,7 30,2 1 867,8 3 865,8 48,3

2009 3 693,8 6 704,0 55,1 4 350,8 13 833,2 31,5 1 517,4 2 753,1 55,1 592,1 1 447,7 40,9 1 922,1 4 021,3 47,8

Zdroj: ČSÚ a vlastní propočty

Výzkumníci (v tomto případě fyzické osoby) v Praze v roce 2009 představovali 2,75 % zaměstnaných osob (v roce 2008 to bylo 3,06 %), zatímco v celé ČR (vč. Prahy) činil tento podíl jen 0,88 % (0,87 % v roce 2008). V regionech mimo Prahu dosáhl tento podíl v souhrnu 0,56 % (0,51 % v roce 2008). Je zřejmé, že pokles byl nejvýraznější právě v Praze. Všechny údaje prezentované v této podkapitole tak naznačují zhoršení parametrů lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji v Praze mezi roky 2008 a 2009, které na úrovni ČR neproběhlo nebo nebylo stejně výrazné.

53

Graf č. 5

STRUKTURA VÝZKUMNÍKŮ V PRAZE A MIMO PRAHU PODLE SEKTORU PROVÁDĚNÍ A VĚDNÍCH OBORŮ V ROCE 2009 (V %) Praha

ČR bez Prahy

0,9

0,4

podnikatelský

25,7

31,8

36,1

vládní

57,2

Praha

ČR bez Prahy

12,6

5,1

15,9 4,9

soukromý neziskový

10,6

37,3

vysokoškolský

přírodní vědy

18,0

30,6

technické vědy

7,4

lékařské vědy

12,6

zemědělské vědy

56,8

36,0

sociální a humanitní vědy

Zdroj: ČSÚ a vlastní propočty

2.3 Lidské zdroje ve vědě a technologiích Definice OECD (tzv. Canberra manuál) nabízí další pohled na pracovníky ve výzkumu a vývoji, v tomto pojetí ve vědě a technologiích. Sleduje osoby z hlediska vzdělání a z hlediska zaměstnání. V prvním případě eviduje počet osob starších 15 let s terciárním vzděláním (HRSTE). Ve druhém případě sleduje zaměstnané osoby, které vykonávají svoji činnost v rámci vědeckých a technických povolání (HRSTO). Průnikem uvedených skupin je tzv. jádro lidských zdrojů (HRSTC), tj. osoby s terciárním vzděláním, které pracují ve vědeckých a technických profesích. Tato skupina se nejvíce podílí na vědeckotechnickém rozvoji. Celková zásoba lidských zdrojů ve vědě a technologiích (HRST) je pak součtem HRSTO a osob s terciárním vzděláním, které nepracují ve vědeckých a technických povoláních. Celková zásoba lidských zdrojů představuje v ČR zhruba 1/3 ekonomicky aktivních osob a v Praze necelých 60 %. Jádro lidských zdrojů pak počtem zhruba odpovídá výše zmíněné kategorii vědeckých a odborných duševních pracovníků. Podíl této skupiny na ekonomicky aktivních činí v ČR jednu desetinu, v Praze pak jednu čtvrtinu. Výrazný rozdíl je také v podílu osob s terciárním vzděláním, jejichž podíl na ekonomicky aktivních osobách je v Praze dvakrát vyšší než v celé ČR. Mezi roky 2008 a 2009 lze pozorovat nárůst počtu osob na úrovni ČR, avšak v Praze pouze stagnaci doprovázenou snížením podílu na ekonomicky aktivních osobách, zejména v kategoriích HRST a HRSTO. 54

Tabulka č. 32

LIDSKÉ ZDROJE VE VĚDĚ A TECHNOLOGIÍCH V ČR A PRAZE V LETECH 2008–2009 2008 tis. osob ČR Praha

HRST HRSTO HRSTE HRSTC

2 094 1 687 997 591

438 345 256 163

2009 podíl na EA (%) ČR Praha

36,3 32,3 15,3 11,3

59,8 52,6 32,0 24,8

tis. osob ČR Praha

2 184 1 753 1 089 658

435 343 259 167

podíl na EA (%) ČR Praha

37,0 33,2 16,3 12,5

57,1 50,6 31,2 24,7

Zdroj: Eurostat

Shrnutí • V Praze bylo v roce 2009 zaměstnáno 25,2 % všech vědeckých a odborných duševních pracovníků (dle KZAM) v ČR. • Počet pracovníků této klasifikační skupiny vzrostl za sledovaných 5 let v ČR o 17 %, zatímco Praha vykazuje setrvalý stav daný poklesem mezi roky 2008 a 2009. • Přesto podíl vědeckých a odborných duševních pracovníků na zaměstnaných osobách činil v Praze 22,3 %, zatímco v ČR 11,8 %. • V Praze bylo v roce 2009 evidováno 20 tisíc zaměstnanců VaV, což představuje 38,7 % z celkového počtu v ČR, který byl 51 tisíc zaměstnanců. • V podskupině výzkumných pracovníků bylo v Praze v roce 2009 evidováno 12 tisíc osob VaV, což představuje 42 % z celkového počtu 28,8 tisíc výzkumníků zaměstnaných v ČR. • Podíl výzkumníků na celkovém počtu zaměstnanců VaV byl v roce 2009 v Praze 61,2 %, zatímco v celé ČR 56,4 %. • Výzkumníci v Praze v roce 2009 představovali 2,75 % zaměstnaných osob, zatímco v celé ČR činil tento podíl jen 0,87 %. • V Praze jsou koncentrováni výzkumníci ve vládním sektoru. Jejich podíl je v ČR 21,8 %, zatímco v Praze 37,3 %. Na úrovni ČR dominuje podnikatelský sektor s 57,2 %, jehož podíl v Praze činí jen 25,7 %. • Mimo Prahu je podíl výzkumníků pracujících v technických oborech 56,8 %, v Praze činí 36 %. V Praze je vyšší podíl výzkumníků v přírodních a lékařských vědách (30,6 %, resp. 12,6 %), než je tomu mimo Prahu (18 %, resp. 7,4 %). • Lidské zdroje ve vědě a technologiích představující alternativní pohled na lidské zdroje v oblasti VaV potvrzují výše uvedená zjištění. Podíl celé této skupiny i všech dílčích sledovaných kategorií na ekonomicky aktivních osobách je v Praze téměř dvakrát vyšší než v ČR.

55

3. Výdaje na výzkum a vývoj Výdaje na výzkum a vývoj jsou další veličinou dostupnou za jednotlivé kraje. Konkrétně jde o tzv. celkové hrubé domácí výdaje (angl. zkratka GERD), které předkládáme za období 2005 až 2009. Výdaje na VaV za Prahu a ČR a podíl pražských výdajů na republikových jsou shrnuty v následující tabulce. Tabulka č. 33

CELKOVÉ HRUBÉ DOMÁCÍ VÝDAJE (GERD) NA VÝZKUM A VÝVOJ V PRAZE A ČR V LETECH 2005–2009 PODLE SEKTORU PROVÁDĚNÍ (mil. Kč) sektor provádění podnikatelský sektor

2005

2006

2007

2008

2009

Praha

7 433,40

9 388,90

11 077,10

9 732,6

7 520,4

ČR

27 208,60

33 023,30

34 648,00

33 485,6

33 217,7

27,3

28,4

32,0

29,1

22,6

Praha

4 897,40

5 895,50

7 493,20

8 370,8

8 546,2

ČR

7 888,80

8 755,10

10 278,30

11 324,8

11 835,9

62,1

67,3

72,9

73,9

72,2

Praha

3 349,10

3 739,30

4 179,80

4 212,6

4 638,5

ČR

6 907,50

7 918,30

9 158,40

9 168,7

10 022,1

48,5

47,2

45,6

45,9

46,3

podíl Prahy (%) vládní sektor

podíl Prahy (%) sektor VOŠ a VŠ

podíl Prahy (%) soukromý neziskový sektor

celkem

Praha

155,3

162,5

164

165,4

201,3

ČR

193,5

203,6

198,9

215

273,8

podíl Prahy (%)

80,3

79,8

82,5

76,9

73,5

Praha

15 835,20

19 186,20

22 914,10

22 481,3

20 906,5

ČR

42 198,40

49 900,30

54 283,60

54 108,4

55 349,6

37,5

38,4

42,2

41,5

37,8

podíl Prahy (%) Zdroj: ČSÚ a vlastní propočty

Ve sledovaném období je v Praze zřejmý růst výdajů do roku 2007, následuje stagnace v roce 2008 a významný pokles v roce 2009. Zajímavá je zejména odlišná situace Prahy a ČR. Zatímco v ČR došlo nejprve k poklesu výdajů na VaV o cca 0,2 mld. Kč mezi roky 2007 a 2008 a následně k růstu o 1,2 mld. Kč mezi roky 2008 a 2009, v Praze došlo v prvním období k poklesu o cca 0,4 mld. Kč, ve druhém pak o téměř 1,6 mld. Kč a podnikatelský sektor se v roce 2010 dokonce vrátil na hodnotu roku 2005! Zdá se, že konkurenční prostředí v Praze je natolik náročné, že v situaci ekonomické recese nutí podnikatelské subjekty soustředit zdroje na krátkodobé cíle za cenu výpadku výdajů na výzkum a vývoj, které přinášejí výsledky spíše ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. V žádném ze tří dalších krajů, které se významně podílejí na GERD v ČR (Středočeský, Jihomoravský, případně Moravskoslezský), nedošlo k poklesu podnikatelských výdajů na VaV. Naopak v případě Jihomoravského kraje došlo mezi roky 2008 a 2009 k 50 % růstu! Podíl Prahy na celkových výdajích se pohyboval okolo dvou pětin. Mírně vyšší byl také podíl pražských výdajů vysokoškolského sektoru. Podíl vládního sektoru je výrazně vyšší, zatímco podíl podnikatelského sektoru výrazně nižší. To je dáno mimořádnou koncentrací výzkumných institucí financovaných ze státního rozpočtu v Praze, což lze dobře ilustrovat na struktuře výdajů podle sektorů provádění (viz graf č. 6). Zatímco v Praze je podíl vládního sektoru 40,9 %, v celé ČR je to jen 21,4 %. Opačná situace je u podnikatelského sektoru, který v Praze tvoří 36 %, zatímco celostátně je to 60 %. Při srovnání Prahy a souboru

56

ostatních regionů je rozdíl ještě výraznější, v ČR bez Prahy je podíl podnikatelského sektoru 74,6 % a vládního jen 9,6 %. Tabulka č. 34

CELKOVÉ HRUBÉ DOMÁCÍ VÝDAJE (GERD) NA VÝZKUM A VÝVOJ V PRAZE A ČR V LETECH 2005–2009 PODLE ZDROJE FINANCOVÁNÍ (mil. Kč) zdroje financování podnikatelské

2005

2006

2007

2008

2009

Praha

5 394,2

7 387,6

8 865,0

7 858,1

5 668,8

ČR

22 825,2

28 399,0

29 289,8

28 242,0

25 366,9

23,6

26,0

30,3

27,8

22,3

Praha

9 258,1

10 674,0

12 581,1

12 569,7

13 263,7

ČR

17 248,3

19 445,2

22 362,0

22 342,2

24 300,9

53,7

54,9

56,3

56,3

54,6

Praha

1 025,6

1 001,6

1 334,7

1 952,9

1 882,2

ČR

1 669,3

1 528,6

2 209,1

2 892,8

5 070,1

podíl Prahy (%)

61,4

65,5

60,4

67,5

37,1

Praha

157,2

123,0

133,2

100,7

91,8

ČR

455,8

527,5

422,7

631,4

611,7

podíl Prahy (%)

34,5

23,3

31,5

15,9

15,0

podíl Prahy (%) vládní

podíl Prahy (%) zahraniční

ostatní národní

Zdroj: ČSÚ a vlastní propočty Tabulka č. 35

CELKOVÉ HRUBÉ DOMÁCÍ VÝDAJE (GERD) NA VÝZKUM A VÝVOJ V PRAZE A ČR V LETECH 2005–2009 PODLE VĚDNÍCH OBLASTÍ (mil. Kč) vědní oblast přírodní vědy

2005

2006

2007

2008

2009

Praha

4 842,1

5 751,5

7 838,1

7 834,3

7 684,0

ČR

9 845,5

10 991,3

13 755,2

12 788,1

13 512,3

49,2

52,3

57,0

61,3

56,9

Praha

6 307,3

8 205,0

9 130,4

8 380,3

6 796,5

ČR

24 566,0

27 239,7

31 022,0

31 367,7

31 275,6

25,7

30,1

29,4

26,7

21,7

Praha

2 327,0

2 480,6

2 955,5

2 932,1

3 273,8

ČR

3 373,7

6 894,5

4 302,8

4 342,9

4 996,3

podíl Prahy (%)

69,0

36,0

68,7

67,5

65,5

Praha

537,2

781,0

795,0

791,9

895,0

1 757,2

1 867,1

1 987,8

2 013,8

2 123,6

30,6

41,8

40,0

39,3

42,1

Praha

1 821,5

1 968,2

2 195,1

2 542,7

2 257,2

ČR

2 656,1

2 907,7

3 215,8

3 595,9

3 441,8

68,6

67,7

68,3

70,7

65,6

podíl Prahy (%) technické vědy

podíl Prahy (%) lékařské vědy

zemědělské vědy

ČR podíl Prahy (%)

sociální a humanitní vědy

podíl Prahy (%)

Zdroj: ČSÚ a vlastní propočty

Z hlediska zdrojů financování jsou v případě Prahy dominantní vládní zdroje, následované zdroji podnikatelského sektoru. V případě vládních zdrojů Praha v roce 2009 spotřebovala 54,6 % všech vládních zdrojů. Na republikové úrovni jsou nejvýznamnějším zdrojem

57

podnikatelé, z jejichž financí v roce 2009 zamířilo 22,3 % do Prahy. Další dvě kategorie, zahraniční a ostatní národní zdroje, se na celkovém úhrnu podílejí výrazně méně. Mezi lety 2005 a 2009 u nich došlo k absolutnímu nárůstu, výrazný byl zejména nárůst zahraničních zdrojů v roce 2009. Ten byl navíc realizován mimo Prahu, takže podíl Prahy na zahraničních zdrojích klesl z 67,5 % v roce 2008 na 37,1 % v roce 2009. U ostatních národních došlo od roku 2008 k poklesu na 15,9 %, tj. cca poloviční hodnotu oproti předchozím rokům. Mezi vědními oblastmi jsou v Praze stejně významné přírodní a technické vědy, zatímco v celé ČR výrazně dominují technické vědy. Podle výdajů na výzkum a vývoj se v Praze výrazně koncentrují přírodní vědy, lékařské vědy a sociální a humanitní vědy, u kterých je pražský podíl výdajů vyšší než 60 %. Zbývající kategorií jsou zemědělské vědy, zde je podíl pražských výdajů na úrovni dvou pětin. Ve sledovaném období lze vysledovat nárůst podílu u přírodních věd, tj. jejich koncentrace v Praze se zvýšila. Obdobný jev zaznamenaly také zemědělské vědy (mezi roky 2005 a 2006), zatímco podíl technických věd mezi roky 2008 a 2009 poklesl o 5 procentních bodů. Tabulka č. 36

CELKOVÉ HRUBÉ DOMÁCÍ VÝDAJE (GERD) NA VÝZKUM A VÝVOJ V PRAZE A ČR V LETECH 2005–2009 PODLE DRUHU VÝDAJŮ (mil. Kč) druh výdajů běžné

2005

2006

2007

2008

2009

Praha

14 183,4

16 382,8

19 276,9

19 466,4

18 699,5

ČR

37 369,3

40 692,0

47 099,9

48 154,2

49 761,5

38,0

40,3

40,9

40,4

37,6

Praha

6 728,3

7 702,5

8 912,6

9 645,9

9 018,5

ČR

15 498,7

17 199,3

20 287,3

21 894,6

22 846,0

43,4

44,8

43,9

44,1

39,5

Praha

7 455,1

8 680,3

10 364,2

9 820,6

9 681,0

ČR

21 870,7

23 492,7

26 812,6

26 259,6

26 915,5

34,1

36,9

38,7

37,4

36,0

Praha

1 651,7

2 803,4

3 637,2

3 014,9

2 207,0

ČR

4 829,1

9 208,3

7 183,7

5 954,2

5 588,0

34,2

30,4

50,6

50,6

39,5

podíl Prahy (%) - mzdové

podíl Prahy (%) - ostatní běžné

podíl Prahy (%) investiční

podíl Prahy (%) Zdroj: ČSÚ a vlastní propočty

Poslední předkládané členění výdajů je na běžné a investiční. Zatímco u běžných výdajů podíl Prahy stagnoval, u investičních vzrostl do roku 2008 o 16 procentních bodů (tj. téměř o polovinu), poté klesl o 10 procentních bodů. Běžné výdaje postupně vzrostly o 10,8 mld. Kč, z toho 5,2 mld. Kč tvořil nárůst v Praze. Investiční výdaje v celé ČR nejprve vzrostly téměř na dvojnásobek v roce 2006, od té doby však klesají. V případě Prahy došlo k nárůstu i v roce 2007, pokles následoval až v letech 2008 a 2009. V dalším textu se budeme věnovat struktuře výdajů, porovnání stavu v letech 2001 a 2009 a srovnání Prahy, ČR a mimopražských regionů země. Ve struktuře výdajů podle sektoru provádění najdeme výrazný rozdíl mezi Prahou a ostatními regiony. Nejvýznamnějším pozorováním je vývoj výdajů podnikatelského sektoru v Praze. Jeho podíl na výdajích do roku 2008 rostl z 32,0 % na 43,3 %, zatímco ostatní regiony v souhrnu stagnovaly na 75 %. V roce 2009 pak poklesl na 36 %. Zrcadlově opačný byl vývoj u vysokoškolského sektoru. V Praze došlo k poklesu jeho podílu na výdajích z 23,3 % na

58

18,7 % v roce 2008 a následoval nárůst na 22,2 % v roce 2009. V ostatních regionech došlo k nárůstu z 12,2 % na 18,1 % v roce 2009. Graf č. 6

STRUKTURA VÝDAJŮ NA VAV V PRAZE A MIMO PRAHU PODLE SEKTORU PROVÁDĚNÍ, ZDROJE FINANCOVÁNÍ A VĚDNÍCH OBORŮ V ROCE 2009 (v %) Praha

ČR bez Prahy

1,0

0,2 15,6

podnikatelský

22,2 36,0

9,6

vládní vysokoškolský 74,6

40,9

soukromý neziskový

ČR bez Prahy

Praha 0,4

1,5

9,0

9,3 27,1

podnikatelský vládní 32,0 57,2

zahraniční ostatní národní

63,4

ČR bez Prahy

Praha 5,0 4,3

3,6

3,4 přírodní vědy

10,8

16,9 technické vědy 36,8 lékařské vědy

15,7

zemědělské vědy 71,1

32,5

sociální a humanitní vědy

Zdroj: ČSÚ a vlastní propočty

V případě zdrojů financování je opět struktura výrazně odlišná a odráží koncentraci státem financovaného výzkumu v Praze. Vládní sektor jako nejvýznamnější zdroj financování pokryl v Praze výdaje ze 70,8 % v roce 2001 a z 63,4 % v roce 2009. Tento pokles odráží zejména růst významu podnikatelského sektoru jako zdroje financování, jehož podíl vzrostl z 23 % 59

v roce 2001 na 27 % v roce 2009. Také přísun zahraničních zdrojů se v Praze zvýšil, z 2,3 % na 9 %. V mimopražských regionech došlo k obdobnému nárůstu (z 1,9 % na 9,3 %), který však nastal o rok později a navíc představoval kompenzaci úbytku podnikatelských zdrojů (ze 68,8 % v roce 2001 na 57,2 % v roce 2009). Vědní oblasti svůj podíl na výdajích ve sledovaném období významně nezměnily, podstatný je však rozdíl v podílu vědních oblastí mezi Prahou a ostatními regiony. Zatímco v Praze je obdobný podíl přírodních a technických věd (36,8 %, resp. 32,5 %), v ostatních regionech výrazně dominují technické vědy s podílem 71,1 %. Podíl přírodních věd je poloviční (16,9 %). Rozdíl je také v sociálních a humanitních vědách, které se v Praze na výdajích podílejí z 10,8 %, zatímco v ostatních regionech jen z 3,4 %. V regionech došlo dále mezi roky 2001 a 2009 k nárůstu podílu lékařských věd z 1,9 % na 5 %, zatímco v Praze byl stabilní okolo 15%. Na rozdíl od předchozích hledisek členění, kdy lze vysledovat rozdíly mezi Prahou a ostatními regiony, v případě členění na běžné a investiční výdaje významné rozdíly nenajdeme. Výjimkou je pouze poměr mzdových a ostatních běžných výdajů, který je v případě Prahy téměř vyrovnaný, v regionech mírně převažují ostatní běžné výdaje. To lze přičítat vyšší úrovni mezd, která je v Praze obecným jevem ve všech odvětvích. Tabulka č. 37

VÝDAJE NA VÝZKUMNÍKA PODLE VĚDNÍCH OBORŮ V ROCE 2009 (tis. Kč/výzkumníka) kraj Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ČR ČR bez Prahy pořadí Prahy

výdaje celkem 1 731,2 3 479,1 2 446,7 1 805,8 1 477,6 1 764,6 2 648,9 2 055,2 1 698,6 1 804,9 1 582,2 1 594,3 1 939,1 1 651,2 1 924,6 2 064,5 9.

přírodní vědy

technické vědy

2 080,3 2 236,3 2 243,7 4 742,0 1 119,4 1 470,1 1 910,6 1 010,8 1 860,8 655,1 1 958,8 2 013,4 1 666,7 1 209,5 2 015,6 1 936,1 4.

1 562,1 3 905,2 4 592,1 2 137,4 1 870,6 3 834,1 2 871,4 2 409,8 1 774,0 2 137,9 2 100,6 2 074,8 2 239,7 1 924,1 2 260,9 2 581,6 14.

lékařské vědy 2 157,4 1 523,7 1 230,8 527,2 2 413,8 2 323,6 943,4 2 754,4 1 689,9 1 530,0 1 111,0 1 856,5 1 737,4 1 628,4 1 814,7 1 393,9 4.

zemědělské vědy 1 511,7 1 682,3 1 397,5 2 658,3 2 600,9 4 433,5 1 159,3 2 499,2 1 149,2 1 425,6 1 497,5 1 095,8 1 497,6 1 466,9 1 435,9 6.

sociální a humanitní vědy 1 174,3 2 772,6 756,2 1 204,0 465,8 541,5 744,2 946,5 323,7 458,2 448,8 548,4 636,1 485,8 855,9 564,3 3.

Zdroj: ČSÚ a vlastní propočty

Tabulka č. 37 nabízí srovnání krajů podle výdajů připadajících na jednoho výzkumníka v jednotlivých vědních oborech. Výsledky jsou možná překvapující. Celkový průměrný výdaj na výzkumníka v Praze je více než 15 % nižší než vykazuje ostatní území České republiky. Hodnoty naznačují určitou podfinancovanost pražské vědy oproti republikovému průměru v technických vědách, což ovlivňuje výrazně právě i celkový objem připadající na jednoho výzkumníka. Porovnání krajů ukazuje výrazné meziregionální rozdíly, které však mohou být ovlivněny jednorázovými výdaji v daném roce a oboru. Praha má hodnoty za jednotlivé obory 60

nejvyrovnanější, zatímco v ostatních krajích najdeme mezi obory někdy i násobné rozdíly. Svědčí to o všestranném zaměření pražské výzkumné základy. Pro názornost uvádíme data z tabulky také v grafu č. 7. Graf č. 7

VÝDAJE NA VÝZKUMNÍKA V KRAJÍCH PODLE VĚDNÍCH OBORŮ V ROCE 2009 0

1 000

2 000

3 000

4 000

Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

ČR

celkem

přírodní vědy

technické vědy

lékařské vědy

zemědělské vědy

sociální a humanitní vědy

Zdroj: ČSÚ a vlastní propočty

61

5 000

Také srovnání výdajů na jednoho výzkumníka podle sektoru provádění (tabulka č. 38) ukazuje na některé rozdíly. Vládní a vysokoškolský sektor v Praze vykazují hodnoty blízké republikovému průměru, zatímco podnikatelský sektor vykazuje hodnotu mírně podprůměrnou. Podnikatelský sektor vykazuje největší regionální rozdíly. Soukromý neziskový sektor kvůli jeho malému významu blíže nekomentujeme. Dalším dostupným ukazatelem je podíl výdajů na výzkumu a vývoj na regionálním HDP v roce 2008. Známá cílová hodnota 3 % stanovená tzv. Lisabonskou strategií a převzatá do aktuální strategie Europe 2020 je zatím mimo dosah republiky i jednotlivých regionů. Nejblíže k ní mají Praha a Středočeský kraj. Lisabonská strategie zároveň stanovila, že uvedená 3 % mají být rozdělena mezi veřejný a soukromý sektor v poměru jedna ku dvěma. To však v Praze, kde je vysoké zastoupení státem financovaného výzkumu, neplatí (viz graf č. 6 výše). Tento poměr je spíše vyrovnaný, výdaje ve vládním sektoru představují 0,9 % HDP, zatímco výdaje v podnikatelském sektoru dosáhly 1,04 % HDP. Tabulka č. 38

VÝDAJE NA VÝZKUMNÍKA PODLE SEKTORŮ PROVÁDĚNÍ V ROCE 2009 A PODÍL VÝDAJŮ NA REGIONÁLNÍM HDP V ROCE 2008 tis. Kč / výzkumníka kraj

podnikatelský

Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ČR ČR bez Prahy pořadí Prahy

2 421,2 3 739,5 4 371,5 2 045,3 1 524,6 2 557,5 3 465,4 2 095,5 1 943,1 1 847,6 2 149,0 1 990,8 2 102,4 3 360,4 2 624,5 2 690,6 6.

vládní

vysokoškolský

1 898,0 2 232,0 2 415,6 1 035,7 844,4 894,7 1 729,1 2 687,3 551,5 836,6 1 640,3 2 261,5 682,2 1 150,7 1 887,7 1 861,6 5.

1 063,1 307,4 1 158,3 1 404,1 782,9 818,3 1 289,4 1 790,9 985,5 682,5 1 018,2 1 211,6 1 239,4 590,2 1 037,0 1 015,6 7.

soukromý neziskový

1 933,7 1 219,8 1 200,6 2 421,1 1 752,4 306,1 340,7 300,0 1 184,4 1 431,4 1 628,6 1 132,9 2.

podíl výdajů na VaV na HDP (%)

2,41 2,47 1,01 0,98 0,12 0,34 1,33 0,75 1,32 0,46 1,62 0,83 0,97 0,71 1,47 1,15 2.

Zdroj: ČSÚ a vlastní propočty

Jako poslední nabízíme údaje z analýzy ČSÚ o veřejné podpoře výzkumu a vývoje, která nabízí na regionální úrovni informace o státních rozpočtových výdajích a dotacích na VaV (tzv. GBOARD) za rok 2008 podle vědních oborů. Celková výše výdajů činí 20,5 mld. Kč v ČR, z toho 10,6 mld. Kč v Praze, což představuje podíl 51,5 %. Podíl institucionálních výdajů v Praze je 56,3 %, účelových pak 43,7 %. V souboru ostatních krajů je tento podíl 50,9 % ku 49,1 %. Z hlediska oborů, přesněji socioekonomických směrů, je v Praze nejvýznamnější položkou neorientovaný výzkum. Jeho podíl na výdajích činil 42,2 %, zatímco v ostatních regionech činil v souhrnu pouze 16,8 %. Druhou nejobjemnější položkou byl všeobecný výzkum na vysokých školách (22,1 %), což odráží vysokou koncentraci těchto institucí v Praze. 62

V ostatních regionech byl i přesto podíl vyšší, činil 30,9 %. Ostatní obory jsou v Praze zastoupeny podílem pouze v jednotkách procent, nejvíce ochrana a zlepšování lidského zdraví (7,7 %), průmyslová výroba a technologie (5,5 %), zemědělská výroba a technologie (5,4 %) či infrastruktura a územní plánování (5,3 %). V mimopražských regionech jsou významnými směry průmyslová výroba a technologie (17,9 %), ostatní civilní výzkum (11,3 %) a výroba, distribuce a racionální využití energie (5,2 %). Ostatní směry mají v Praze i mimo ni podíl nižší než 5 %. Podrobné údaje o výši výdajů a jejich dělbě na institucionální a účelové jsou uvedeny v příloze č. 6. Tabulka č. 39

VLÁDNÍ VÝDAJE NA VÝZKUM A VÝVOJ PODLE OBORŮ V ROCE 2008 podíl směrů (%) hlavní socioekonomické směry výzkumu

Praha

průzkum a využití zdrojů Země infrastruktura a územní plánování ochrana životního prostředí ochrana a zlepšování lidského zdraví výroba, distribuce a racionální využití energie zemědělská výroba a technologie průmyslová výroba a technologie společenské struktury a vztahy průzkum a využití vesmíru všeobecný výzkum na vysokých školách neorientovaný výzkum ostatní civilní výzkum obrana celkem

3,0 5,3 3,0 7,7 0,7 5,4 5,5 3,2 0,2 22,1 42,2 0,6 1,1 100,0

ČR bez Prahy 1,1 2,0 2,2 2,9 5,2 4,5 17,9 0,9 1,0 30,9 16,8 11,3 3,4 100,0

ČR 2,0 3,7 2,6 5,4 2,8 4,9 11,5 2,1 0,6 26,4 29,9 5,8 2,2 100,0

Zdroj: vlastní propočty podle dat ČSÚ

Shrnutí •

Výdaje na výzkum a vývoj se v rámci ČR výrazně koncentrují v Praze, kde bylo v roce 2009 alokováno 37,8 % výdajů, představujících 20,9 mld. Kč

•

Z hlediska sektorů provádění je v Praze koncentrován zejména vládní sektor, resp. jeho 72 % výdajů na VaV představujících 8,5 mld. Kč. Naopak výdaje v podnikatelském sektoru realizované v Praze představují pouze 23% podíl.

•

Z hlediska zdrojů financování v Praze dominuje vládní sektor, který pokryl 63 % výdajů na VaV. Podnikatelský sektor uhradil 27 % výdajů.

•

Mezi vědními obory celorepublikově dominují technické vědy, avšak v Praze jim konkurují přírodní vědy. Zatímco v ČR se technické vědy podílely na výdajích 56,5 %, v Praze to bylo 32,5 %. U přírodních věd činil v Praze podíl na výdajích 36,8 %, zatímco v ČR 24,4 %.

•

Koncentraci výdajů v Praze dokládá skutečnost, že v případě přírodních, lékařských a sociálních a humanitních věd se podíl výdajů těchto oborů v Praze pohyboval okolo 60 % celorepublikového úhrnu. 63

•

Investiční výdaje na výzkum a vývoj alokované v Praze představovaly v roce 2009 dvě pětiny tohoto typu výdajů v ČR (v roce 2005 to byla třetina).

•

Podíl výdajů na VaV na HDP dosáhl v Praze v roce 2008 hodnoty 2,41 %, zatímco republiková hodnota byla 1,47 %. Lisabonský cíl 3 % tak nebyl dosažen, a to ani na úrovni regionů ČR.

•

Ve výdajích na VaV připadajících na jednoho výzkumníka se Praha v roce 2009 dostala na 9. místo (1,7 mil. Kč na výzkumníka) mezi 14 kraji ČR. Nejvyšší hodnotu vykázal Středočeský kraj (3,5 mil. Kč na výzkumníka). V sociálních vědách je Praha na 3. místě, v přírodních a lékařských vědách na 5., v zemědělských na 6. místě. Naopak v případě technických věd je Praha na poslední 14. pozici.

•

Ve výdajích na VaV jednoho výzkumníka podle sektorů provádění se Praha nachází na 2. pozici mezi kraji v případě soukromého neziskového sektoru, na 5. pozici u vládního sektoru, na 6. pozici u podnikatelského sektoru pozici a na 7. pozici u vysokoškolského sektoru.

•

V Praze je realizováno 51,5 % státních rozpočtových výdajů na výzkum a vývoj. V roce 2008 šlo o částku 10,6 mld. Kč z celkových 20,5 mld. Kč.

•

Podíl institucionálních výdajů dosahuje 56,3 %, účelových 43,7 %. Mimo Prahu je podíl obou typů výdajů v podstatě vyrovnaný (50,9 % a 49,1 %).

•

Nejvýznamnějšími obory podle objemu financování ze státního rozpočtu jsou v Praze neorientovaný výzkum (42,2 % výdajů) a všeobecný výzkum na vysokých školách (22,1 %). Mimo Prahu jsou to všeobecný výzkum na vysokých školách (30,9 %), průmyslová výroba a technologie (17,9 %) a neorientovaný výzkum (16,8 %).

•

Za pozornost stojí změny některých hodnot mezi roky 2008 a 2009, zejména pokles celkových výdajů na VaV o 1,6 mld. Kč v situaci, kdy výdaje v celé ČR vzrostly o 1,2 mld. Kč. Tento propad se navíc celý odehrál v podnikatelském sektoru, který se svými výdaji na VaV vrátil na hodnotu roku 2005!

•

U dalších hodnot se růstový trend do roku 2008 v roce 2009 zastavil nebo obrátil, jde např. o podíl výdajů na VaV v podnikatelském sektoru a podíl podnikatelských zdrojů na výdajích na VaV.

64

4. Patenty a licence Aktivita pražských subjektů v oblasti patentové činnosti a licencí rovněž dokládá koncentraci výzkumných kapacit v Praze. Statistiky publikované ČSÚ na pokladě informací Úřadu průmyslového vlastnictví nabízejí několik údajů poskytujících rámcový přehled o situaci na regionální úrovni. Otázka patentování zůstává jedním z problematických prvků systému výzkumu a vývoje v ČR a ve srovnání se zahraničím (více viz kapitola 12) je u nás patentová aktivita velmi nízká. Patenty a licence jsou považovány za jeden z důležitých nástrojů podporujících komercializaci nových nápadů a produktů, jejich úspěšné využití je však spojeno s nemalými finančními náklady, které jsou zejména pro malé a střední podniky často překážkou. Tabulka č. 40

PATENTOVÉ PŘIHLÁŠKY A UDĚLENÉ PATENTY V LETECH 2005-2009 patentové přihlášky

udělené patenty

Praha ČR podíl Prahy (%) Praha ČR podíl Prahy (%)

2005 194 582 33,3 114 346 32,8

2006 213 639 33,3 91 265 34,3

2007 241 711 34,0 84 235 35,5

2008 241 710 33,9 87 251 34,9

2009 259 788 32,9 148 385 38,4

Zdroj: ČSÚ

V letech 2005-2009 rostl počet patentových přihlášek v Praze i ČR. Počet udělených národních patentů do roku 2008 klesal, poté výrazně vzrostl (zda jde o změnu trendu, ukážou další roky). Podíl přihlášek pražských subjektů se držel na úrovni cca jedné třetiny. Podíl udělených patentů pražských subjektů dosáhl v roce téměř dvou pětin (38,4 %). ČSÚ dále nabízí údaje o stavu patentů k 31. 12. 2009, a to podle roku podání přihlášky a podle sektoru předkladatele. Nejvyšší počet úspěšných přihlášek patentů byl zaznamenán v Praze v roce 2009 (145) a v ČR v roce 2009 (382). Celkově je od roku 1990 evidováno celkem 687 platných patentů v Praze a 1945 v celé ČR. Podíl Prahy činí i v tomto případě okolo jedné třetiny (35,3 %). Tabulka č. 41

PATENTY PLATNÉ K 31. 12. 2009 PODLE ROKU PODÁNÍ PŘIHLÁŠKY Praha ČR podíl Prahy (%)

1990-2004 235 736 31,9

2005 76 212 35,8

2006

2007

72 190 37,9

77 194 39,7

2008 82 231 35,5

2009 145 382 38,0

celkem 687 1945 35,3

Zdroj: ČSÚ

Mezi sektory najdeme významné rozdíly jak v počtu patentů, tak v podílu pražských subjektů. Nejvíce patentů vykazuje podnikatelský sektor, jeho podíl na celkovém počtu je však v Praze a ČR odlišný. Obdobně je tomu u i ostatních sektorů. Počtem patentů je v Praze druhým nejvýznamnějším vládní sektor, s odstupem následují zbývající dva sektory. Celostátně vykazuje druhou nejvyšší hodnotu sektor soukromých osob, s malým odstupem následovaný vládním sektorem. Podíl patentů pražských subjektů se pohybuje od 82,6 % ve vládním sektoru a 60,6 % u vysokoškolského sektoru po cca 27 % u obou soukromých sektorů.

65

Tabulka č. 42

PATENTY PLATNÉ K 31. 12. 2009 PODLE SEKTORU PŘIHLAŠOVATELE podnikatelský sektor (firmy) 382 1404 27,2

Praha ČR podíl Prahy (%)

vládní sektor

vysokoškolský soukromé sektor (fyzické) osoby

161 195 82,6

86 142 60,6

56 203 27,6

celkem 685 1945 35,2

Zdroj: ČSÚ

Ještě výraznější rozdíly se objeví při srovnání Prahy a ČR bez hlavního města. Zatímco podíl soukromého sektoru je v Praze nižší (o 25 procentních bodů u firem a o téměř 4 procentní body u fyzických osob), podíl veřejného sektoru je vyšší (o 21 procentních bodů u vládního a o 9 procentních bodu u vysokoškolského sektoru). Tyto údaje tedy dále potvrzují zjištění předchozích kapitol. Zvýšená koncentrace vládního a vysokoškolského sektoru v Praze se promítá i do zvýšené regionální patentové aktivity. Graf č. 8

STRUKTURA PATENTŮ PLATNÝCH K 31. 12. 2009 PODLE SEKTORU PŘIHLAŠOVATELE

ČR bez Prahy

Praha 4%

8% 13%

24%

podnikatelský sektor (firmy)

12%

3%

vládní sektor vysokoškolský sektor

56% 81%

soukromé (fyzické) osoby

Zdroj: ČSÚ

Licence na patenty a užitné vzory generují příjmy svým původcům a jsou tak i motivací k jejich přihlašování. Údaje za roky 2007 a 2008 ukazují, že v případě patentů i užitných vzorů má Praha, na rozdíl od ČR, aktivní bilanci licenčních poplatků v celkové výši cca 800 mil. Kč. Podíl Prahy na poplatcích za aktivní, tj. poskytnuté licence vzrostl z 85 % v roce 2007 na 96 % v roce 2008. V případě pasivních, tj. nakoupených licencí, naopak v Praze mírně klesl z 6,6 % na 4,3 %. Praha se tedy ukazuje být významným prodejcem licencí, na jejich nákupu se přitom podílí nanejvýš 10 %. Ve srovnání s ostatními regiony to svědčí o vysoké míře komerčního využívání práv na ochranu duševního vlastnictví a naopak malé závislosti na nákupu těchto práv. Rozdíly najdeme také ve výši poplatků připadajících na jednu licenci. U aktivních licencí převyšuje v Praze poplatek připadající na jednu licenci až trojnásobně republikový průměr, u pasivních licencí je tomu obráceně (rozdíl je až 27násobný). Zda je příčinou odlišná vyjednávací pozice pražských subjektů, či vlastní obsah licencí, může být námětem pro další zjišťování.

66

Tabulka č. 43

LICENCE NA PATENTY A UŽITNÉ VZORY V LETECH 2007-2008 2007

patenty

počet poskytovatelů / nabyvatelů licencí počet licencí na patenty

užitné vzory

licenční poplatky za patenty (tis. Kč) počet poskytovatelů / nabyvatelů licencí počet licenci na užitné vzory licenční poplatky za užitné vzory (tis. Kč)

Praha ČR Praha ČR Praha ČR Praha ČR Praha ČR Praha ČR

aktivní 16 41 77 174 1 072 078 1 238 288 18 48 41 154 137 948 161 937

2008 pasivní 22 100 87 290 263 030 2 256 417 102 119 269 303 106 862 3 331 921

aktivní 19 42 84 262 1 082 230 1 122 927 14 34 33 113 194 878 200 438

pasivní 19 97 75 237 197 242 1 685 032 20 125 45 288 29 817 3 559 420

Zdroj: ČSÚ

Jako doplňující údaje lze uvést počet patentových přihlášek u Evropského patentového úřadu (EPO) v členění podle sekcí Mezinárodního patentového třídění (MPT), které nabízí Eurostat v regionálním členění podle sídla vynálezce, tj. i za region Praha. Tabulka č. 44

PATENTENTOVÉ PŘIHLÁŠKY PRAŽSKÝCH SUBJEKTŮ U EPO

patenty podle sekcí Mezinárodního patentového třídění

2005 na 1 mil. podíl (%) obyv. 22,493 100,0

2006 na 1 mil. podíl (%) obyv. 31,161 100,0

A - lidské potřeby

5,715

25,4

7,354

23,6

B - průmyslové techniky, dopravy

3,135

13,9

3,334

10,7

C - chemice, hutnictví

3,998

17,8

8,091

26,0

D - textil, papír

0,214

1,0

0

0,0

E - stavebnictví

0

0,0

0

0,0

F - mechanika, osvětlování, topení, zbraně, práce s trhavinami

1,563

6,9

4,240

13,6

G - fyzika

5,194

23,1

2,793

9,0

H - elektřina

2,674

11,9

5,349

17,2

high-tech patenty

5,322

100,0

4,773

100,0

- počítače a automatizovaná komerční zařízení

2,845

53,5

1,921

40,2

- mikroorganizmy a genetické inženýrství

0,555

10,4

1,244

26,1

- komunikační technologie

1,922

36,1

2,031

42,6

0

0,0

0,169

3,5

ICT patenty

7,620

100,0

5,408

100,0

- spotřební elektronika

1,709

22,4

2,116

39,1

- počítače, kancelářské stroje

3,272

42,9

2,556

47,3

- telekomunikace

0,641

8,4

0,931

17,2

- ostatní ICT

2,418

31,7

1,963

36,3

- polovodiče

biotechnologické patenty 1,128 2,564 Pozn.: Patent může patřit do více sekcí MPT, proto součet údajů za sekce nemusí dávat souhrnnou hodnotu. Zdroj: Eurostat

67

Údaje ukazují, že patentová aktivita se soustřeďuje především na sekci lidských potřeb, fyziku, chemii a informační technologie. Jde však o patentové přihlášky, udělené patenty mohou mít strukturu podle MPT odlišnou. Uvádíme konečné hodnoty za roky 2005 a 2006. K dispozici jsou již předběžná data, ale s velkou pravděpodobností se po dalších aktualizacích zvýší, proto je zatím neuvádíme (Eurostat data aktualizuje dvakrát ročně a vzhledem k délce příslušných procedur jsou hodnoty definitivní až po několika letech). Celkový počet patentů u EPO na jeden milion obyvatel byl v roce 2006 v Praze více než dvakrát vyšší (31,161), než činila republiková hodnota (14,337).

Shrnutí • Ve sledovaném období 2005–2008 došlo v ČR i v Praze k růstu počtu patentových přihlášek, ale k poklesu počtu udělených patentů. Teprve v roce 2009 byl zaznamenán značný meziroční růst v počtu udělených patentů. • Podíl pražských subjektů na počtu přihlašovatelů se pohybuje okolo jedné třetiny u přihlášek, udělených patentů i patentů platných ke konci roku 2009. • Z hlediska sektoru přihlašovatele existuje výrazný rozdíl mezi Prahou a ostatními regiony. V Praze jsou výrazně aktivnější vládní sektor a vysokoškolský sektor, a to na úkor podnikatelského sektoru, který dominuje v ostatních regionech. • Pražské subjekty se v roce 2008 podílely na poskytnutých licencích z 96 %, naopak na nakoupených pouze ze 4 %. • Zatímco poplatky za prodané licence jsou v Praze třikrát vyšší, než je republiková hodnota, v případě nakoupených licencí jsou poplatky v souhrnu až 27krát nižší. • Z hlediska zařazení patentů do osmi sekcí Mezinárodního patentového třídění (MPT) spadají patenty pražských subjektů z roku 2006 nejčastěji do sekcí lidské potřeby, fyzika a chemie, hutnictví. • Celkový počet patentů u EPO na 1 milion obyvatel byl v roce 2006 v Praze dvakrát vyšší než za celou ČR. • Nadprůměrná patentová a licenční aktivita v Praze tak potvrzuje koncentraci subjektů výzkumu a vývoje v regionu.

68

5. Inovační aktivity podniků V roce 2001 se Česká republika zapojila do pravidelných průzkumů zaměřených na inovace Community Innovation Survey (CIS). Tato kapitola přibližuje výsledky průzkumu za období 2006-2008, jak je Český statistický úřad zveřejnil v publikaci „Inovační aktivity podniků v České republice v letech 2006-2008“. Přestože většina údajů je uvedena za národní úroveň, některé jsou i v regionálním členění. Není-li dále uvedeno jinak, jde o údaje za rok 2008. Průzkum sledoval inovační aktivity v členění na technické (inovace produktu a procesu) a netechnické (organizační a marketingové inovace). Termínem produkt se rozumí zboží i služby. Toto třídění zavedl metodický materiál OECD, tzv. Oslo manuál. Inovačními podniky jsou podle metodiky Eurostatu však pouze podniky uskutečňující technické inovace (tzv. ryze inovační podniky). V České republice lze za inovační podniky označit 49,9 % z celkového počtu ekonomicky aktivních podniků. V Praze činí tato hodnota 50,5 %. Nejvyšší hodnotu vykázaly Karlovarský kraj (55,3 %) a Pardubický kraj (55,2 %). Nejnižší Plzeňský (43,8 %) a Liberecký (44,1 %). Technickou inovaci, tj. inovaci produktu nebo procesu, vykázalo v ČR 31,6 % podniků, v Praze 29,8 %. Nejvyšší hodnoty dosáhal Pardubický kraj (42,6 %), nejnižší Moravskoslezský kraj (25,0 %). Častější formou byla procesní inovace, kterou zavedlo v ČR 24,7 %, v Praze 22,9 % podniků. Inovaci produktu zavedlo v ČR 18,4 %, v Praze 18,5 % podniků. Mezi ostatními kraji byly opět nejaktivnější podniky v Pardubickém kraji. Graf č. 9

PODÍL AKTIVNÍCH PODNIKŮ VYKAZUJÍCÍCH INOVACE - PODLE TYPU INOVACE (v %) 33,2

35

32,1

30,9

30 22,9

25 20

29,2

24,7

18,5 18,4 Praha

15

ČR 10 5 0 inovace produktu

inovace procesu

marketingové inovace

organizační inovace

Zdroj: CIS 2008

Podíly jednotlivých typů inovací se v Praze a ČR významněji neliší. Totéž platí i pro porovnání Prahy a souboru ostatních regionů. Nejčastějším typem jsou marketingové inovace, nejméně častým inovace produktu, které jsou obvykle nejnáročnější na zdroje. Průzkum dále nabízí informace o struktuře produktových inovací, tj. kolik podniků inovovalo výrobek i služby nebo pouze jeden z těchto produktů. V tomto případě (jak ukazuje graf č. 10) se Praha podílem inovací služeb značně liší od souboru ostatních regionů, což dokládá orientaci pražské ekonomiky na sektor služeb.

69

Graf č. 10

STRUKTURA PRODUKTOVÉ INOVACE U PODNIKŮ S PRODUKTOVOU INOVACÍ ČR bez Prahy

Praha

22,7

inovace výrobku

29,2

32,8

47,0

inovace služby inovace výrobku a služby

23,8

44,5

Zdroj: CIS 2008

Vývojová činnost vedoucí k inovaci produktu je realizována nejčastěji v rámci podniku nebo podnikové skupiny (cca 2/3 případů). Ve 23 % případů je realizována spoluprací s jiným podnikem nebo institucí a pouze v 1/10 případů jde o externí zakázku. Údaje za Prahu se významně neliší od údajů za ČR. Inovace produktu jsou ve dvou pětinách případů nové v podniku, ve třetině případů nové v podniku i na trhu a ve čtvrtině případů nové pouze na trhu. I v tomto případě jsou pražské a republikové údaje téměř totožné. Graf č. 11

PODÍL TECHNICKY INOVUJÍCÍCH PODNIKŮ VYKAZUJÍCÍCH UVEDENÉ TYPY INOVAČNÍCH VÝDAJŮ V OBDOBÍ 2006-2008 78,6

80 69,9

70 60 50

54,9

52,1

49,7

45,5

40

45,2 32,9

30

49,8

46,3

43,0

31,7 26,0

24,8

20 10 0 vnitřní VaV

vnější VaV získání strojů získání jiných a zařízení externích znalostí Praha

ČR bez Prahy

Zdroj: CIS 2008

70

školení

uvádění inovací na trh

ostatní činnosti

Inovační výdaje podle typu u technicky inovujících podniků (graf č. 11) již ukazují některé rozdíly mezi Prahou a ostatními regiony. V Praze směřuje 55 % inovujících podniků inovační výdaje do vnitřního výzkumu a vývoje, zatímco v souboru ostatních regionů ČR to činí jen 46 % inovujících podniků. Podobně výrazný rozdíl je i u vnějšího výzkumu a vývoje (Praha 33 %, ostatní regiony 25 %). Naopak v případě získávání strojů a zařízení jsou aktivnější inovační podniky mimopražské, téměř 79 % jich vykazuje tento typ výdajů (v Praze jen 70 %). U ostatních typů inovačních výdajů již nejsou rozdíly tak významné. V roce 2008 dosáhly výdaje na inovace v ČR celkem 123,4 mld. Kč, z toho 30,8 mld. Kč vykázaly inovační podniky v Praze, což představuje podíl 25 %. Ve struktuře výdajů v Praze a ostatních regionech najdeme shodu v hlavní položce strojů a zařízení, na kterou bylo vydáno 60 % výdajů. Rozdíl je pak v položce vnitřního výzkumu a vývoje, jehož podíl na výdajích byl v Praze o 5 procentních bodů vyšší než v souboru ostatních regionů. Naopak v případě výsledků z externího výzkumu a vývoje byla pražská hodnota o polovinu nižší než v souboru ostatních regionů. Tabulka č. 45

VÝDAJE NA INOVACE PODLE DRUHU V ROCE 2008 V PRAZE A MIMO PRAHU druh výdaje vnitřní VaV získání výsledků z externího VaV získání strojů a zařízení získání jiných externích znalostí celkem

Praha

ČR bez Prahy %

mil. Kč 8 404 2 542 18 549 1 274 30 770

27,3 8,3 60,3 4,1 100,0

mil. Kč 20 872 15 024 55 576 1 159 92 657

% 22,5 16,2 60,0 1,3 100,0

Zdroj: CIS 2008

Průzkum CIS se dotazoval také na faktory omezující inovační aktivity inovačních podniků. Velký význam přikládali pražští respondenti následujícím faktorům: trh ovládaný zavedenými firmami (18,7 %), nedostatek finančních prostředků v podniku (17,1 %) a příliš vysoké inovační náklady (17,1 %). Na úrovni celé ČR byly faktory stejné, avšak uvedlo je více respondentů, zejména v případě vysokých inovačních nákladů (21,2 %) a nedostatku finančních prostředků v podniku (25,9 %). Naopak omezujícími faktory nejsou pro polovinu pražských inovačních firem nedostatek informací o technologii (48,5 %) a o trzích (50,8 %) či obtíže při hledaní partnerů (60,4 %). Ve firmách, které byly zařazeny do kategorie neinovačních firem, je skutečnost, že neinovují, dána zejména nedostatečnou poptávkou po inovovaném zboží a službách. Další údaje z průzkumu CIS 2008 jsou k dispozici na webových stránkách ČSÚ.

Shrnutí •

Podíl inovačních podniků v Praze dosáhl v roce 2008 hodnoty 50,5 %.

•

Technickou inovaci vykázalo v Praze 29,8 % inovačních podniků, inovaci produktu 18,5 % z nich.

•

V rámci inovací produktu tvořily u pražských inovačních podniků největší část inovace služeb, které vykázalo 44,5 % podniků, zatímco v souboru ostatních regionů to bylo jen 23,8 %. Naopak inovace výrobku vykázalo v Praze 32,8 % podniků, zatímco v souboru ostatních regionů to bylo 47,0 % inovačních podniků. 71

•

Inovační podniky v Praze více zaměřují své inovační výdaje na výzkum a znalosti a méně na stroje a zařízení, než je tomu v souboru ostatních regionů, např. 55 % oproti 46 % v případě vnitřního výzkumu a vývoje nebo 33 % oproti 25 % u externího výzkumu a vývoje.

•

Výdaje na inovace dosáhly v ČR v roce 2008 celkem 123,4 mld. Kč, z toho v Praze 30,8 mld. Kč, tj. 25 %.

•

Hlavní část výdajů směřovala na stroje a zařízení, a to 60 % v Praze i ČR. Rozdíl lze najít u výdajů na výzkum a vývoj (interní i externí), kde Praha vykazuje o 5 procentních bodů (interní), resp. o 8 p. b. (externí) vyšší podíl než soubor ostatních regionů ČR.

•

Za faktory omezující inovační aktivity považují inovační podniky v Praze nejčastěji trh ovládaný zavedenými firmami (18,7 %), nedostatek finančních prostředků v podniku (17,1 %) a příliš vysoké inovační náklady (17,1 %).

72

6. Vývoz high-tech zboží Statistiky zahraničního obchodu nabízejí regionální data o vývozu high-tech zboží z České republiky za rok 2007. Údaje dokládají, které obory byly v Praze a v ČR nejaktivnější při vývozu zboží. Zároveň doplňujeme informaci, který z krajů mimo Prahu si v jednotlivých oborech vede nejlépe (viz tabulka č. 45). Celkově bylo z ČR v roce 2007 vyvezeno high-tech zboží za celkem 347 mld. Kč. Největší část, téměř 55 %, tvořila výpočetní technika. Další významnou skupinu tvořila elektronika a telekomunikace (25,6 %). Zbývající druhy zboží byly zastoupeny pouze jednotkami procent, nejvíce vědecké přístroje (5,2 %), letecká technika (4,4 %) a neelektrické stroje (4,3 %). Z celkového objemu vývozu se podařilo 88,8 % zboží regionálně rozlišit. Podíl Prahy činil 11,0 %, tj. 38 mld. Kč. V některých oborech má Praha významné postavení, zejména v letecké technice (44,9 %) a farmacii (32,9 %). Hodnota pražského vývozu je v těchto dvou kategoriích nejvyšší ze všech krajů ČR. V jiných oborech dosahuje podíl Prahy podstatně nižších hodnot, je však třeba brát v úvahu strukturu pražské ekonomiky, výrazně orientované na sektor služeb. Z ostatních krajů se nejčastěji objevuje Pardubický kraj, který je tradičním průmyslovým regionem a kde mají provozy významní zahraniční výrobci jako Foxconn nebo Panasonic. Tabulka č. 46

VÝVOZ HIGH-TECH ZBOŽÍ PODLE OBORŮ V ROCE 2007 (mil. Kč) obor elektronika a telekomunikace elektrotechnika

ČR

Praha

podíl Prahy (%)

nejvíce z ostatních krajů

neznámý původ

podíl neznámého (%)

88 661,4

3 566,2

4,0

15 454,7

PC

21 158,0

23,9

11 620,9

217,5

1,9

3 480,9

PC

2 099,0

18,1

farmacie

4 998,4

1 643,7

32,9

1 096,9

MSL

846,9

16,9

chemie

3 570,4

280,0

7,8

1 117,1

PC

416,8

11,7

letecká technika

15 378,8

6 900,8

44,9

3 289,6

STČ

1 650,0

10,7

neelektrické stroje

14 752,1

484,6

3,3

2 349,3

PLZ

958,5

6,5

vědecké přístroje

18 020,8

1 476,5

8,2

4 098,0

JM

1 704,3

9,5

výpočetní technika

189 968,2

23 566,9

12,4

90 766,9

PC

10 100,6

5,3

celkem

346 971,0

38 136,2

11,0

111 416,00

PC

38 934,1

11,2

Pozn.: PC – Pardubický kraj, MSL – Moravskoslezský kraj, STČ – Středočeský kraj, PLZ – Plzeňský kraj, JM – Jihomoravský kraj Zdroj: ČSÚ

V rámci regionu Praha byla struktura vývozu odlišná od celorepublikové skladby. Největší část sice rovněž tvoří výpočetní technika, ale představuje 61,8% podíl, tj. o 7 procentních bodů více než v případě celé ČR. Významnou složku tvoří letecká technika, 18,1 % oproti republikovým 4,4 %. Naopak elektronika a telekomunikace, byť jde o třetí nejvýznamnější složku, přestavují pouze 9,4 % oproti celorepublikovým 25,6 %. Podíl farmacie je v Praze (4,3 %) téměř trojnásobný oproti ČR (1,4 %), byť jde jen o jednotky procent.

73

Graf č. 12

OBOROVÁ STRUKTURA VÝVOZU HIGH-TECH ZBOŽÍ V PRAZE A ČR

Praha

elektronika a telekomunikace elektrotechnika

ČR 9%

1% 4% 1%

26%

farmacie chemie

3% 2% 1% 4% 4%

18% 55% 62% 1% 4% 5%

letecká technika neelektrické stroje vědecké přístroje výpočetní technika

Zdroj: ČSÚ

Shrnutí • • •

Na celkové hodnotě vývozu high-tech zboží se Praha v roce 2007 podílela 11 %, což představovalo 38 z celkových 346 mld. Kč. Hodnotově nejvýznamnějšími obory v Praze byly výpočetní technika, letecká technika, elektronika a komunikace a farmacie. Dohromady představovaly 89 % objemu high-tech vývozu. Nejvyšší podíl na hodnotě vývozu podle oborů má v Praze letecká technika (45 %) a farmacie (33 %), které dosahují nejvyššího objemu ze všech krajů ČR.

74

7. Technologická platební bilance Technologická platební bilance (TBP, z angl. Technology Balance of Payment) ukazuje mezinárodní obchod s technologickými službami, jde tedy o obchod s nehmotnými technologiemi dokládající rozsah šíření výsledků výzkumu a vývoje prostřednictvím mezinárodního obchodu. Jak ČSÚ dále uvádí, ukazatele technologické platební bilance také informují o stupni technologické nezávislosti země a o původu technologií použitých v produkčním systému nebo v exportu. TBP dále ukazuje na vazbu mezi výzkumným a vývojovým úsilím země a jejími technologickými příjmy. Údaje v následujících tabulkách ukazují technologickou platební bilanci České republiky a Prahy jako kraje. Složkami platební bilance13 jsou: a) služby výpočetní techniky, b) poplatky za licence patentů, vynálezů, ochranných známek, průmyslových vzorů a designu (licenční poplatky a ochranné známky), c) výzkum a vývoj, d) technické služby a e) nákup a prodej nefinančních aktiv (práv duševního vlastnictví). Tabulka č. 47

PLATBY ZA DOVOZ A VÝVOZ TECHNOLOGICKCÝH SLUŽEB PODLE KRAJE VÝVOZCE mil. Kč Příjmy za vývoz z ČR Praha (mil. Kč) ČR (mil. Kč) podíl Prahy (%) Platby za dovoz do ČR Praha (mil. Kč) ČR (mil. Kč) podíl Prahy (%) Saldo Praha (mil. Kč) ČR (mil. Kč)

2005

2006

2007

2008

2009

13 688,1 21 267,6 64,4

17 801,9 28 970,1 61,4

14 891,0 26 923,3 55,3

24 685,3 40 764,1 60,6

26 953,6 43 092,8 62,5

12 305,5 34 280,8 35,9

12 886,5 35 939,1 35,9

13 453,2 38 353,6 35,1

16 025,9 38 543,0 41,6

21 025,7 48 059,3 43,7

1 382,5 -13 013,2

4 915,4 -6 969,1

1 437,9 -11 430,2

8 659,5 2 221,1

5 928,0 -4 966,5

Zdroj: ČSÚ

V jednotlivých letech se údaje liší, často jde o jednorázové obchody a také o obchody mezi českými dceřinými společnostmi a jejich centrálami v zahraničí. V platební bilanci ČR a Prahy je zřetelný rozdíl. Zatímco Praha vykazuje až třípětinový podíl na příjmech za vývoz, podíl na platbách za dovoz se pohybuje na úrovni 35–44 %. Objem obchodu přitom dosahuje ročně okolo 40 mld. Kč na straně nákupu i prodeje. Bilance Prahy je ve všech uvedených letech kladná v řádu jednotek miliard, bilance republiky je s výjimkou roku 2008 záporná. Údaje ukazují na vysokou aktivitu Prahy v mezinárodním obchodu s technologickými službami a na nezanedbatelné příjmy do rozpočtů soukromých i veřejných organizací. Statistika za rok 2009 nabízí podrobnější údaje podle platebního titulu. Na straně příjmů tvoří nejvýznamnější část služby výpočetní techniky, které představují v Praze dominantní položku (podíl 64,4 %), republikově je podíl nižší (55,5 %). Druhou největší položkou jsou technické služby, jejichž podíl na příjmech dosahuje v Praze 23,8 %, v ČR 31,9 %. Na straně plateb je situace odlišná. V Praze sice také dominují platby za služby výpočetní techniky (61,5 %), následují však licenční poplatky (24,8 %). Na úrovni ČR je podíl těchto dvou titulů vyrovnanější (37,7 %, resp. 28,7 %). Platby za výzkum a vývoj tvoří v ČR podíl 13,0 %, zatímco v Praze zanedbatelná 2,0 %. Pokud jde o saldo, je kladné v případě služeb výpočetní techniky a technických služeb v Praze i ČR, záporné je naopak u licenčních poplatků a vlastnických práv. V případě výzkumu a vývoje je situace v Praze odlišná (přebytek) než 13

podrobná definice viz: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/definice_platebnich_titulu_tpb 75

v ČR (deficit). Lze dodat, že kromě Prahy se na příjmech za vývoz významně podílejí také kraje Jihomoravský a Zlínský. Např. v roce 2009 se tyto tři kraje podílely na celkovém objemu příjmů 82,3 %. V případě plateb za služby je situace v ostatních krajích vyrovnanější. Největšími plátci jsou vedle Prahy kraje Středočeský, Moravskoslezský, Jihomoravský, Zlínský (dohromady 85,9 %). Tabulka č. 48

PLATBY ZA DOVOZ A VÝVOZ TECHNOLOGICKÝCH SLUŽEB Z ČR PODLE KRAJE VÝVOZCE A PLATEBNÍHO TITULU V ROCE 2009 služby výpočetní techniky

mil. Kč Příjmy za vývoz z ČR Praha (mil. Kč) ČR (mil. Kč) podíl Prahy (%) Platby za dovoz do ČR Praha (mil. Kč) ČR (mil. Kč) podíl Prahy (%) Saldo Praha (mil. Kč) ČR (mil. Kč)

licenční poplatky a ochranné známky

výzkum a vývoj

technické služby

vlastnická práva

17 365,2 23 920,4 72,6

1 202,9 1 827,7 65,8

1 904,0 3 534,2 53,9

6 423,9 13 737,4 46,8

57,7 73,1 78,9

12 925,4 18 133,2 71,3

5 217,5 13 777,1 37,9

412,0 9 686,2 4,3

2 338,3 6 226,9 37,6

132,4 235,9 56,1

4 439,7 5 787,2

-4 014,6 -11 949,4

1 491,9 -6 152,1

4 085,6 7 510,5

-74,7 -162,8

Zdroj: ČSÚ Graf č. 13

STRUKTURA PŘÍJMŮ ZA VÝVOZ TECHNOLOGICKÝCH SLUŽEB V PRAZE A MIMO PRAHU V ROCE 2009 (v %) Praha

ČR bez Prahy

0,2

služby výpočetní techniky

0,1

23,8 40,6

45,3

licenční poplatky a ochranné známky výzkum a vývoj

7,1 64,4

technické služby

4,5 10,1 3,9

vlastnická práva

Zdroj: ČSÚ

Srovnání Prahy a souhrnu ostatních krajů (viz grafy č. 13 a 14) ukazuje ještě výraznější rozdíly, protože odstraní vliv vysokého podílu Prahy na republikové hodnoty. Mimo Prahu tvoří služby výpočetní techniky jen dvě pětiny a technické služby naopak téměř polovinu příjmů za vývoz. V případě plateb za dovoz jsou mimo Prahu všechny platební tituly vyrovnanější s mírnou převahou plateb za dovoz výzkumu a vývoje a licenčních poplatků (každý z titulů tvoří zhruba třetinový podíl).

76

Graf č. 14

STRUKTURA PLATEB ZA DOVOZ TECHNOLOGICKÝCH SLUŽEB V PRAZE A MIMO PRAHU V ROCE 2009 (v %)

2,0

Praha

ČR bez Prahy

0,6

0,4

11,1

14,4

služby výpočetní techniky licenční poplatky a ochranné známky

19,3

výzkum a vývoj

24,8 61,5

34,3

technické služby

31,7

vlastnická práva

Zdroj: ČSÚ

Třetí tabulka zahrnuje údaje za technologickou platební bilanci v oblasti výzkumu a vývoje v letech 2005 až 2009. V tomto případě je odlišnost Prahy ještě výraznější. Na straně příjmů je podíl Prahy až okolo 50 %, na straně plateb pouze v jednotkách procent. Příjmy Prahy dosahují objemu téměř 2 mld. Kč, příjmy ČR až 3,5 mld. Kč. Saldo Prahy je opět ve všech letech kladné, v případě ČR vždy záporné. V obou případech byl do roku 2008 patrný trend růstu, v roce 2009 ale obě hodnoty klesly. Přebytek Prahy se mezi roky 2005 a 2009 více než zdvojnásobil, deficit ČR se nejprve snížil o více než polovinu, poté téměř trojnásobně narostl. Jde nepochybně o dopad světové hospodářské recese. Tabulka č. 49

PLATBY ZA DOVOZ A VÝVOZ SLUŽEB V OBLASTI VÝZKUMU PODLE KRAJE VÝVOZCE mil. Kč Příjmy za vývoz z ČR Praha (mil. Kč) ČR (mil. Kč) podíl Prahy (%) Platby za dovoz do ČR Praha (mil. Kč) ČR (mil. Kč) podíl Prahy (%) Saldo Praha (mil. Kč) ČR (mil. Kč)

2005

2006

2007

2008

2009

718,2 1 900,0 37,8

1 189,6 2 380,0 50,0

1 768,7 3 592,3 49,2

1 942,6 3 718,2 52,2

1 904,0 3 534,2 53,9

115,3 7 042,4 1,6

579,8 6 344,4 9,1

378,6 5 753,5 6,6

150,1 5 873,6 2,6

412,0 9 686,2 4,3

602,8 -5 142,4

609,8 -3 964,4

1 390,0 -2 161,2

1 792,4 -2 155,4

1 491,9 -6 152,1

Zdroj: ČSÚ

Shrnutí •

Struktura technologické platební bilance Prahy a ČR vykazuje významné odlišnosti, které dále zvýrazní srovnání Prahy a souhrnu ostatních krajů.

•

Praha se podílí na příjmech za vývoz technologických služeb z 60 %, na platbách za dovoz z cca 40 %.

77

•

Saldo platební bilance bylo v období 2005–2009 v Praze vždy kladné, v ČR pouze v roce 2008.

•

V období 2005–2008 vykazoval objem příjmů i plateb růst v Praze i v ČR, následoval pokles v roce 2009.

•

V příjmech za vývoz služeb jsou v Praze nejvýznamnějším platebním titulem služby výpočetní techniky (64 %) a technické služby (24 %). Mimo Prahu jsou to stejné tituly, ale v opačném pořadí, technické služby (45 %) a služby výpočetní techniky (41 %).

•

V platbách za dovoz jsou hlavními položkami služby výpočetní techniky (62 %) a licenční poplatky a ochranné známky (25 %), mimo Prahu pak výzkum a vývoj (34 %) a licenční poplatky a ochranné známky (32 %).

78

8. Vybrané národní programy podpory výzkumu, vývoje a inovací Prezentované vybrané národní programy zaměřené na oblast výzkumu, vývoje a inovací, jsou především programy aktuální nebo v posledních dvou letech ukončené. Jde o programy s celkovým vyšším objemem prostředků, orientované na posílení výzkumných kapacit, spolupráci ve výzkumu a aplikovaný výzkum. U programů je uvedena účast pražských subjektů pro posouzení koncentrace prostředků v hlavním městě. Toto je souhrnně za prezentované programy (s výjimkou programu Technologická centra) znázorněno v grafu č. 15. Informace v subkapitolách 8.1 až 8.7 jsou převzaté z publikace Průvodce systémem veřejné podpory výzkumu, vývoje a inovací v České republice z let 2009 a 2010. Informace o programu Technologická centra poskytl CzechInvest. Graf č. 15 6,84

7

5,34

5,93

6 4,30

2,14 0,98

Praha ČR

0,49

0,13

1

0,60

2

1,84

3

1,30

2,83

4

3,36

5

0,83

mld. Kč

OBJEM DOTACÍ V PRAZE A ČR VE VYBRANÝCH NÁRODNÍCH PROGRAMECH

0 Centra Výzkumná základního centra výzkumu

TIP

Pokrok

Tandem

Impuls

Trvalá prosperita

Zdroj: Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací; vlastní propočty

8.1 Centra základního výzkumu Cílem rezortního programu MŠMT je podpořit spolupráci špičkových pracovišť v České republice tak, aby byla zvýšena jejich konkurenceschopnost v Evropském výzkumném prostoru, a přispět k výchově mladých odborníků. Centra jsou tvořena výzkumnými pracovišti subjektů, která se srovnatelnou měrou podílejí na dosažení cíle projektu. Výzkumná pracoviště musí spojovat společný výzkumný program se zahraničním výzkumným pracovištěm či pracovišti. Program byl vyhlášen na léta 2005–2011. Projekty jsou čtyřleté. Dosud bylo přijato celkem 51 projektů v celkové hodnotě 3,6 mld. Kč. Pražské instituce realizují 31 projektů za 2,4 mld. Kč a podílejí se tak téměř 65 % na udělené státní podpoře. Nejvíce projektů realizují Univerzita Karlova (10), Fyzikální ústav AV (3), ČVUT (3) a Ústav molekulární genetiky AV (3).

79

Tabulka č. 50

PROJEKTY PROGRAMU CENTRA ZÁKLADNÍHO VÝZKUMU ČR počet projektů celkové uznané náklady za celou dobu řešení (tis. Kč) státní podpora za celou dobu řešení (tis. Kč) průměrná velikost projektu (tis. Kč) podíl na počtu projektů (%) podíl na celkových uznaných nákladech (%) podíl na státní podpoře (%)

51 3 632 164 2 833 376 71 219 100 100 100

Praha 31 2 425 688 1 835 782 78 248 60,8 66,8 64,8

ČR mimo Prahu 20 1 206 476 997 594 60 324 39,2 33,2 35,2

Zdroj: Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací; vlastní propočty

8.2 Výzkumná centra Program Výzkumná centra je dílčím programem průřezového programu Integrovaný výzkum Národního programu výzkumu I. Byl vyhlášen na období 2005–2009, ale pravděpodobně bude prodloužen. Činnost center byla vymezena předmětem výzkumné činnosti v aplikovaném výzkumu a vývoji, popř. i s vazbou na základní výzkum a musely být uvedeny jeho cíle, strategie jejich dosažení a předpokládané výsledky v období 5 až 7 let. Činnost center musí mít věcně ucelený charakter, nesmí být tvořena separátními a vzájemně málo souvisejícími výzkumnými činnostmi. Předmět výzkumné činnosti musí být z oblasti hlavní výzkumné činnosti zakládajících subjektů, v níž už dosáhli prokazatelných výsledků. Projekty jsou tří- nebo čtyřleté. Dosud bylo přijato celkem 36 projektů v celkové hodnotě 6,7 mld. Kč. Pražské instituce uskutečnily 19 projektů za 3,8 mld. Kč a podílejí se tak téměř 57 % na udělené státní podpoře. Nejvíce projektů realizují ČVUT (6) a Univerzita Karlova (3). Tabulka č. 51

PROJEKTY PROGRAMU VÝZKUMNÁ CENTRA ČR počet projektů celkové uznané náklady za celou dobu řešení (tis. Kč) státní podpora za celou dobu řešení (tis. Kč) průměrné náklady projektu (tis. Kč) podíl na počtu projektů (%) podíl na celkových uznaných nákladech (%) podíl na státní podpoře (%)

36 6 726 045 5 934 731 186 834 100 100 100

Praha 19 3 804 063 3 355 196 200 213 52,8 56,6 56,5

ČR mimo Prahu 17 2 921 982 2 579 535 171 881 47,2 43,4 43,5

Zdroj: Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací; vlastní propočty

8.3 TIP Program TIP (Technologie, Informační systémy, Produkty) schválila vláda České republiky v srpnu 2007. Program běží od roku 2009 do roku 2017. Délka řešení jednotlivých projektů je stanovena na dobu do čtyř let (48 měsíců), přičemž řešení musí být započato v roce, kdy byla vyhlášena veřejná soutěž ve výzkumu a vývoji. Ministerstvo průmyslu a obchodu chce programem TIP poskytovat podporu z veřejných prostředků výzkumným a vývojovým projektům prováděným před vstupem do podmínek 80

soutěže na trhu. Program se orientuje na výzkum a vývoj pro racionální průmyslovou výrobu budoucnosti za účelem posílení produkce v České republice a následně i v Evropské unii, k zajištění udržitelného rozvoje ve všech jeho dimenzích, tj. ekonomické, sociální a environmentální, k zajištění plynulé a trvalé tvorby poznatků výzkumu a vývoje pro průmyslovou výrobu a k zajištění jejich rychlého a efektivního využívání. Účast, resp. získání podpory, v tomto programu má napomoci výrobním organizacím zaujmout takovou pozici na trhu, která by jim umožnila rychle reagovat na změny a spolupodílet se na nich, či je utvářet, a to především těm výrobním organizacím, které skýtají záruku, že se dlouhodobě udrží se na českém trhu. Významně by měl být podpořen výzkum a vývoj pro malé a střední podniky. Dosud bylo přijato celkem 507 projektů v celkové hodnotě 11,7 mld. Kč. Pražským subjektům bylo schváleno 101 projektů za 2,2 mld. Kč a podílejí se tak necelými 19 % na udělené státní podpoře. Nejvíce projektů mezi pražskými účastníky realizují UJP Praha, a. s. (4) a SVÚM, a. s. (3). Tabulka č. 52

PROJEKTY PROGRAMU TIP ČR počet projektů celkové uznané náklady za celou dobu řešení (tis. Kč) státní podpora za celou dobu řešení (tis. Kč) průměrné náklady projektu (tis. Kč) podíl na počtu projektů (%) podíl na celkových uznaných nákladech (%) podíl na státní podpoře (%)

507 11 762 792 6 843 891 23 201 100 100 100

Praha 101 2 208 015 1 296 075 21 862 19,9 18,8 18,9

ČR mimo Prahu 406 9 554 777 5 547 816 23 534 80,1 81,2 81,1

Zdroj: Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací; vlastní propočty

8.4 Pokrok Program výzkumu a vývoje Pokrok byl součástí Národního programu výzkumu I a byl zaměřen na podporu projektů průmyslového výzkumu a vývoje směřujících k zajištění konkurenceschopnosti ekonomiky České republiky při jejím trvale udržitelném rozvoji a na zajištění energie pro ekonomiku a společnost. Program byl vyhlášen Ministerstvem průmyslu a obchodu v roce 2003 s tím, že podpora vybraných projektů bude zahájena v roce 2004. Program byl ukončen v roce 2009. Program realizoval dva tematické programy NPV I: •

Konkurenceschopnost při udržitelném rozvoji (dílčí programy - Výrobní procesy a systémy, Stavby a konstrukce, Nové materiály, Nastupující technologie, Využití přírodních zdrojů).

•

Energie pro ekonomiku a společnost (dílčí programy - Bezpečná a efektivní jaderná energetika, Energetické a neenergetické využití uhlí a uhlíkatých surovin).

K řešení bylo přijato celkem 49 projektů v celkové hodnotě 1,3 mld. Kč. Pražské instituce uskutečnily 9 projektů za 2,6 mil. Kč a podílely se tak 19 % na udělené státní podpoře. Nejvíce projektů realizovalo ČVUT (3).

81

Tabulka č. 53

PROJEKTY PROGRAMU POKROK ČR počet projektů celkové uznané náklady za celou dobu řešení (tis. Kč) státní podpora za celou dobu řešení (tis. Kč) průměrné náklady projektu (tis. Kč) podíl na počtu projektů (%) podíl na celkových uznaných nákladech (%) podíl na státní podpoře (%)

49 1 292 321 600 316 26 374 100 100 100

Praha 9 246 143 134 396 27 349 18,4 19,0 22,4

ČR mimo Prahu 40 1 046 178 465 920 26 154 81,6 81,0 77,6

Zdroj: Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací; vlastní propočty

8.5 Tandem Program vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu jako resortní program v roce 2003 s tím, že podpora vybraných projektů bude zahájena v roce 2004. Řešení projektů bylo ukončeno v roce 2010. Cílem programu bylo zlepšení spolupráce průmyslových organizací a výzkumných pracovišť (akademických, vysokoškolských a dalších), teoretická a technologická podpora malých a středních podniků, zlepšení konkurenceschopnosti budoucích produktů a technologií a podstatné zlepšení transferu výsledků základního výzkumu směrem k průmyslovým aplikacím a následně ke zmenšení rozdílů mezi hospodářskou úrovní České republiky a států Evropské unie. V rámci programu byly podporovány projekty zaměřené na výzkum vedoucí ke vzniku nových materiálů a materiálů dosud neznámých vlastností, nových technologií, systémů a služeb včetně případného pořízení a ověření vzorků a předváděcích zařízení, které vykazovaly nejvyšší stupeň novosti, nejlépe naplňovaly kritéria tohoto programu a přinášely zvýšení užitných parametrů. V rámci programu bylo přijato celkem 290 projektů v celkové hodnotě 7,3 mld. Kč. Pražské instituce uskutečnily 52 projektů za 1,6 mld. Kč a podílely se tak 22 % na udělené státní podpoře. Nejvíce projektů (5) v Praze realizoval Výzkumný a zkušební letecký ústav, a.s. Tabulka č. 54

PROJEKTY PROGRAMU TANDEM ČR počet projektů celkové uznané náklady za celou dobu řešení (tis. Kč) státní podpora za celou dobu řešení (tis. Kč) průměrné náklady projektu (tis. Kč) podíl na počtu projektů (%) podíl na celkových uznaných nákladech (%) podíl na státní podpoře (%)

290 7 280 120 4 296 962 25 104 100 100 100

Praha 52 1 600 969 977 101 30 788 17,9 22,0 22,7

ČR mimo Prahu 238 5 679 151 3 319 861 23 862 82,1 78,0 77,3

Zdroj: Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací; vlastní propočty

8.6 Impuls Program vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 2003 s tím, že podpora vybraných projektů bude zahájena v roce 2004. Řešení projektů bylo ukončeno v roce 2010. V rámci programu byly podporovány projekty zaměřené na výzkum a vývoj nových materiálů 82

a materiálů dosud neznámých vlastností, nových nebo zlepšených průmyslových výrobků a zařízení, nových nebo zlepšených technologií, systémů a služeb, nových informačních a řídicích produktů a technologií, včetně případného pořízení a ověření vzorků, prototypů, poloprovozních nebo předváděcích zařízení, které vykazovaly nejvyšší stupeň novosti, nejlépe naplňovaly kritéria tohoto programu, přinášely zvýšení technicko-ekonomických, provozních a ekologických parametrů, zvýšení užitné hodnoty a vyšší stupeň přidané hodnoty, u nichž se předpokládalo dokončení řešení do tří let (36 měsíců) od zahájení poskytování podpory ze státního rozpočtu a které měly předpoklad návratnosti vložených finančních prostředků nejdéle do pěti let po ukončení řešení. V rámci programu bylo přijato celkem 645 projektů v celkové hodnotě 14,5 mld. Kč. Pražské instituce uskutečnily 114 projektů za 2,3 mld. Kč a podílely se tak 16 % na udělené státní podpoře. Nejvíce úspěšných projektů v Praze předložily firmy Speel Praha, s. r. o. (7) a UJP Praha, a. s. (7). Tabulka č. 55

PROJEKTY PROGRAMU IMPULS ČR počet projektů celkové uznané náklady za celou dobu řešení (tis. Kč) státní podpora za celou dobu řešení (tis. Kč) průměrné náklady projektu (tis. Kč) podíl na počtu projektů (%) podíl na celkových uznaných nákladech (%) podíl na státní podpoře (%)

645 14 525 151 5 336 784 22 520 100 100 100

Praha

ČR mimo Prahu

114 2 313 734 829 845 20 296 17,7 15,9 15,5

531 12 211 417 4 506 939 22 997 82,3 84,1 84,5

Zdroj: Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací; vlastní propočty

8.7 Trvalá prosperita Program je tematickým programem 1 Národního programu výzkumu II. Je realizován v období 2006–2011. Vyhlašování veřejných výběrových řízení je ukončeno. Cíle tematického programu Trvalá prosperita jsou: připravit nové materiály a zajistit nové postupy pro využití obnovitelných a netradičních zdrojů energie, včetně energie vodíku, zvýšit spolehlivost zařízení pro přenosy elektrické energie, vypracovat nové postupy pro energetické jaderné technologie, snížit energetickou náročnost provozu budov, vytvořit nové nekonvenční struktury a konstrukce strojů, vytvořit nové materiály s novými užitnými vlastnostmi včetně nanomateriálů a nových metod diagnostik materiálů, připravit nové polovodičové součástky pro diagnostiku a řízení, zvýšit využitelnost systému bezpečnosti dopravy, zavést nové postupy pro vybraná odvětví chemického a farmaceutického průmyslu, vyvinout nové materiály, nové přísady do výrobků jiných odvětví, nové polymery a katalyzátory. V rámci programu bylo přijato celkem 139 projektů v celkové hodnotě 3,9 mld. Kč. Pražské instituce uskutečnily 34 projektů za 867 mil. Kč a podílejí se tak 22 % na udělené státní podpoře. Nejvíce úspěšných projektů v Praze předložilo ČVUT (4).

83

Tabulka č. 56

PROJEKTY PROGRAMU TRVALÁ PROSPERITA ČR počet projektů celkové uznané náklady za celou dobu řešení (tis. Kč) státní podpora za celou dobu řešení (tis. Kč) průměrné náklady projektu (tis. Kč) podíl na počtu projektů (%) podíl na celkových uznaných nákladech (%) podíl na státní podpoře (%)

139 3 925 165 2 137 523 28 239 100 100 100

Praha 34 866 669 491 441 25 490 24,5 22,1 23,0

ČR mimo Prahu 105 3 058 496 1 646 082 29 129 75,5 77,9 77,0

Zdroj: Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací; vlastní propočty

8.8 Technologická centra V souvislosti s analýzou inovačního prostředí v Praze považujeme za vhodné zmínit také podpůrný program Ministerstva průmyslu a obchodu s názvem Technologická centra. Program probíhal v letech 2002-2008 s tím, že v roce 2008 byl ukončen příjem žádostí. O některých projektech se rozhodovalo až v roce 2009. Zaměření programu zahrnovalo progresivní technologie a činnosti s vysokou přidanou hodnotou a významným exportním potenciálem. Podporovány byly dva typy projektů, technologická centra a centra strategických služeb. Pro účely programu byly uvedené typy zařízení definovány takto: Technologická centra (TC) jsou centra zaměřená na vývoj a inovace high-tech výrobků a technologií včetně vývoje specifického software a aplikací, které jsou součástí těchto výrobků a technologií, zabývající se pravidelnými změnami produktů, produkčních řad, výrobních procesů, technologií, existujících vývojových služeb a dalších rozpracovaných operací, pokud takové změny představují jejich vylepšení a pokud se předpokládá, že budou přeneseny a použity ve výrobě. Centra strategických služeb (CSS) jsou centra zabývající se vybranými aktivitami společností, které se vyznačují úzkou návazností na informační technologie a výrazným mezinárodním zaměřením, zejména pak centra sdílených služeb, high-tech opravárenská centra, centra pro vývoj software, expertní a řešitelská centra pro informační a telekomunikační technologie. Dotace byly poskytovány na podnikatelskou činnost a na školení a rekvalifikace a byly podmíněny minimální výší investice 10 mil. Kč a minimálním počtem nově vytvořených pracovních míst podle charakteru projektu (20–100). Maximální výše dotace je stanovena příslušnými evropskými předpisy v závislosti na regionu a velikosti podporovaného podniku. K prvnímu srpnu 2009 bylo evidováno celkem 179 projektů, z toho 103 projektů center strategických služeb a 76 projektů technologických center. Šest projektů se nakonec nerealizovalo, z toho jeden mimopražský, investoři se vzdali účasti v programu. Celkové výdaje žadatelů dosáhly 19,4 mld. Kč v případě investic a 7,3 mld. Kč v případě výdajů na rekvalifikace. Dalších cca 8 mld. Kč tvořily státní dotace. Projekty vytvořily celkem téměř 26 tisíc pracovních míst. V Praze bylo realizováno celkem 35 projektů, dalších 8 se uskutečnilo ve více krajích, z nichž jedním byla Praha. Údaje použité v tabulce pocházejí z investičních záměrů předložených CzechInvestu, mohou se tedy lišit od skutečně realizované investice. V kategorii technologická centra bylo výhradně na území Prahy realizováno 5 projektů, které představovaly 496,1 mil. Kč investičních 84

nákladů a 89 mil. Kč nákladů na školení a rekvalifikace. Vytvořeno bylo 554 nových pracovních míst. Tři projekty spadaly do sektoru leteckého a dva do automobilového průmyslu. Zemí původu žadatele (podle sídla majoritního vlastníka) byla ve dvou případech Česká republika (dva projekty firmy TC Inter-Informatics, a. s.), dvakrát Francie (firmy Letov letecká výroba, s. r. o., a Valeo Autoklimatizace, s. r. o.) a jednou Velká Británie (firma Ricardo Prague, s. r. o.). Podíl těchto projektů na celkových investicích i rekvalifikacích se pohyboval okolo 7,5 %. V případě pracovních míst byl pak téměř dvojnásobný. Celkové náklady jednotlivých pražských projektů se pohybovaly v rozmezí 53–190 mil. Kč. Tabulka č. 57

PROJEKTY, VÝDAJE A PRACOVNÍ MÍSTA V PROGRAMU TECHNOLOGICKÁ CENTRA investice

rekvalifikace

pracovní místa

projekty mil. Kč Technologická centra Praha Praha s dalšími kraji Centra strategických služeb Praha Praha s dalšími kraji celkem

75 5 2 98 30 6 173

podíl %

6 569,6 496,1 126,4 12 831,1 7 263,1 184,3 19 400,7

mil. Kč

100,0 7,6 1,9 100,0 56,6 1,4 -

1 209,3 89,1 97,0 6 078,0 4 009,7 216,3 7 287,4

podíl % 100,0 7,4 8,0 100,0 66,0 3,6 -

počet 4 153 554 587 21 707 8 960 1 177 25 860

podíl % 100,0 13,3 14,1 100,0 41,3 5,4 -

Zdroj: Czechinvest, březen 2010; jde o výdaje ze strany žadatelů bez započítání získané dotace

Další dva projekty, německých společností Honeywell, s. r. o., a Siemens Kolejová vozidla, s. r. o., byly realizovány ve více regionech (Praha a Brno, resp. Praha a Ostrava) s celkovými náklady 126,4 mil. Kč na investice a 97 mil. Kč na rekvalifikace. Projekty vytvořily 587 nových pracovních míst. V případě investic projekty dosáhly téměř dvouprocentního podílu, u rekvalifikací pak 8,2 % z celkových nákladů projektů technologických center. U pracovních míst podíl činil 14 %. V kategorii centra strategických služeb se ukazuje výrazně vyšší koncentrace výdajů i pracovních míst v Praze. Projekty lokalizované výlučně v Praze dosáhly téměř 7,3 mld. Kč investic, tj. více než poloviny nákladů všech projektů CSS a 4 mld. Kč nákladů na rekvalifikace, tj. téměř dvě třetiny všech nákladů. Vytvořeno bylo téměř 9 tisíc pracovních míst, tj. dvě pětiny celkového počtu nových pracovních míst. Největší projekty v této kategorii realizovaly firmy DHL Information Services (Europe), s. r. o. (5,7 mld. Kč; Nizozemí) a ExxonMobil Business Support Center Czechia, s. r. o. (2,4 mld. Kč; USA). Dalších šest projektů bylo realizováno současně ve více regionech (Brno, Ostrava, Plzeň, Hradec Králové). Jejich celkový podíl na projektech CSS byl v řádu jednotek procent. Vysokou koncentraci projektů center strategických služeb v Praze lze přisuzovat dostupnosti kvalifikované pracovní síly, rozvinuté dopravní infrastruktuře, velkému množství potenciálních obchodních partnerů a také pozici města v regionu střední Evropy. Přehled projektů realizovaných v Praze uvádí příloha č. 7.

Shrnutí •

V posledních letech v ČR běželo několik národních programů na podporu výzkumu a vývoje. V gesci MŠMT to byly např. programy Centra základního výzkumu

85

a Výzkumná centra, v gesci MPO např. programy TIP, Pokrok, Tandem, Impuls, Trvalá prosperita nebo Technologická centra. •

Rozpočet uvedených programů dosáhl v souhrnu (bez programu Technologická centra) téměř 28 mld. Kč.

•

U programů MŠMT přesáhl podíl projektů pražských subjektů na celkové dotaci 50 %, u programů MPO (bez TC) se pohyboval okolo 20 %.

•

V rámci programů MŠMT bylo schváleno celkem 87 projektů, z toho bylo 50 projektů pražských organizací. V rámci programů MPO (bez TC) bylo schváleno dosud celkem 1 630 projektů, z toho bylo 310 projektů pražských organizací.

•

V rámci programu Technologická centra bylo v letech 2002-2009 schváleno celkem 179 projektů, z toho 36 v Praze a dalších 8 projektů se uskutečnilo ve více krajích, z nichž jedním byla Praha.


Celková hodnota investice pražských projektů dosáhla téměř 500 mil. Kč v případě technologických center a 7,3 mld. Kč v případě center strategických služeb.




Náklady na rekvalifikaci u pražských projektů dosáhly téměř 90 mil. Kč u technologických center a 4 mld. Kč u center strategických služeb.




V rámci výlučně pražských projektů bylo vytvořeno přes 550 nových pracovních míst v technologických centrech a dalších 9 tisíc v centrech strategických služeb.




Podíl Prahy na investicích v ČR činil u technologických center 7,5 %, u center strategických služeb pak 56 %, obdobný podíl tvořil i v případě výdajů na rekvalifikace.




Podíl pražských projektů na vytvořených pracovních místech dosáhl 13 % u technologických center a 41 % u center strategických služeb.

86

9. Podpora výzkumu a vývoje v operačních programech hl. m. Prahy V souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie se České republice i Praze otevřela možnost čerpat prostředky ze strukturálních fondů EU. V programovém období 2004–2006 využívala Praha tyto prostředky prostřednictvím tzv. Jednotných programových dokumentů regionu soudržnosti Praha pro Cíl 2 a Cíl 3, na které poté navázaly operační programy Praha – Konkurenceschopnost a Praha – Adaptabilita pro stávající období 2007–2013

9.1 Programové období 2004-2006 Evropská unie zavedla pro potřeby čerpání ze strukturálních fondů v období do roku 2006 tzv. cíle. Cíl 1 – podpora rozvoje zaostávajících regionů, cíl 2 – podpora oblastí potýkajících se s restrukturalizací a cíl 3 – podpora politiky zaměstnanosti a vzdělání. Všechny regiony ČR kromě Prahy byly zařazeny do cíle 1, Praha pak do zbývajících dvou cílů s tím, že v případě cíle 2 bylo na základě požadavku Evropské komise stanoveno tzv. vybrané území, tj. část Prahy (24 z 57 městských částí), kde se koncentrují problémy města a kam se má proto finanční podpora EU soustředit. Pro účely čerpání podpory byly vypracovány tzv. Jednotné programové dokumenty, jeden pro cíl 2 (zpracovatel URM ve spolupráci s MMR) a druhý pro cíl 3 (zpracovatel MPSV ve spolupráci s hl. m. Prahou). V rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 2 (JPD 2) se problematika VaV promítla především v opatření 2.1 „Zvýšení kvality partnerství veřejného a soukromého, neziskového sektoru, vědy a výzkumu“. Na opatření 2.1 bylo vyčleněno celkem 428,7 mil. Kč, z toho 214,3 mil. Kč (tj. polovina) ze strukturálních fondů EU. Celkový objem finanční podpory programu JPD 2 činil 4,42 mld. Kč. Tabulka č. 58

PROJEKTY REALIZOVANÉ V OPATŘENÍ 2.1 JPD 2 náklady (mil. Kč)

název projektu

předkladatel

Poradenské centrum Prosperita

Prosperita, o. p. s

21,1

Centrum pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy v Praze

Univerzita Karlova v Praze

18,7

Inovační a informační centrum využívání technologie geopolymerů v Praze a podpora jejich výzkumu

Česká rozvojová agentura, o. p. s.

19,7

Centrum inovací a transferu technologií Praha

Česká kosmická kancelář, o. p. s.

26,1

Inovační centrum a podnikatelský inkubátor

Technologické a inovační centrum ČKD Praha

168,0

Pražské centrum inovací a vzdělávání České stavební akademie

ABF - Nadace pro rozvoj architektury a staveb

24,1

Centrum celoživotního vzdělávání v elektrotechnice a IT

Střední škola slaboproudé elektrotechniky

Centrum výzkumných kontraktů

Centrum výzkumných kontraktů, o. s.

11,0

Barrande I – Vědecko-výzkumné centrum kulturního dědictví ČR

Národní muzeum

58,8

Inovační biomedicínské centrum ÚEM AV ČR

ÚEM AV ČR

53,8

Informační centrum AV pro inovace

SSČ AV ČR

13,9

celkem

40,0

460,2

Zdroj: Monitorovací systém strukturálních fondů MMR ČR 87

Tabulka č. 58 podává přehled o schválených projektech v rámci opatření 2.1 JPD 2. Jde o 11 projektů, jejichž celkové náklady činí 460,2 mil. Kč (rozdíl oproti výše uvedené částce je způsoben započítáním i tzv. nezpůsobilých výdajů). Kromě strukturálních fondů a státního rozpočtu přispěl na projekty také rozpočet hlavního města Prahy, a to částkou celkem 70,9 mil. Kč, tj. cca 15 %. Podle dostupných informací jde o projekty s relativně významným inovačním potenciálem, byť jejich rozsah je různorodý. Ceněny jsou zejména projekty inkubátorů, které pomáhají zaplnit mezeru v inovační infrastruktuře města. Odkazy na webové prezentace projektů najdete v příloze č. 8. Lze však očekávat, že přínosy projektů budou předmětem bližší analýzy v rámci přípravy politiky soudržnosti po roce 2013 anebo předmětem zájmu odborné veřejnosti14. V Jednotném programovém dokumentu pro Cíl 3 (JPD 3) se oblasti VaV týkalo opatření 4.2 „Spolupráce výzkumných a vývojových pracovišť s podnikatelskou sférou, podpora inovací“. Na projekty v rámci tohoto opatření bylo vyčleněno celkem 379,1 mil. Kč, z toho 189,5 mil. Kč (tj. polovina) ze strukturálních fondů EU. Během realizace programu došlo ještě k převedení části prostředků z jiného opatření na 4.2, což umožnilo schválit dodatečné projekty. Šlo o částku 45,6 mil. Kč. Rozpočet opatření se tak navýšil na celkových 424,7 mil. Kč. Přehled všech 38 projektů schválených v rámci opatření 4.2 JPD 3 je uveden v příloze č. 9. Celkový objem finanční podpory programu JPD 3 činil 3,65 mld. Kč.

9.2 Programové období 2007-2013 Pro programové období 2007-2013 byly finanční zdroje ze strukturálních fondů navýšeny (což je však dáno také prodloužením programového období, pro které jsou prostředky určeny, na 7 let). V případě Prahy není již podpora prostorově omezena (jako v případě JPD 2), projekty mohou být realizovány kdekoli na území města. Hlavní město připravilo opět dva programové dokumenty, a to Operační program Praha – Konkurenceschopnost (OPPK) a Operační program Praha – Adaptabilita (OPPA). První je zaměřen investičně, druhý neinvestičně. Vzhledem k novému pravidlu tzv. monofondovosti, tj. každý operační program je (s možnou výjimkou tzv. křížového financování) financován pouze z jednoho strukturálního fondu, je OPPK financován z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) a OPPA z Evropského sociálního fondu (ESF). Pro výzkum, vývoj a inovace jsou v OPPK k dispozici podobná opatření jako v JPD 2. Jde o oblasti podpory 3.1 „Rozvoj inovačního prostředí a partnerství mezi základnou výzkumu a vývoje a praxí“ a 3.2 „Podpora příznivého podnikatelského prostředí“. Pro oblast podpory 3.1 bylo vyčleněno 1,7 mld. Kč, z toho 1,4 mld. Kč z ERDF. Na projekty 3.2 pak 321 mil. Kč, z toho 273 mil. Kč z ERDF. Třetí oblastí podpory určenou zvlášť na podporu malých a středních podniků, a to zejména jejich inovačních aktivit, je 3.3 „Rozvoj malých a středních podniků“ s rozpočtem 597 mil. Kč, z toho 507 mil. z ERDF. Oproti předchozímu programovému období se zvýšil podíl zdrojů EU z 50 % na 85 %. To je však obecné pravidlo s řadou podmínek. Celkový objem finanční podpory plánovaný pro OPPK činí cca 7,25 mld. Kč (skutečná částka bude ovlivněna vývojem směnného kurzu koruny a eura). Příspěvek z rozpočtu hlavního města se předpokládá v celkové výši cca 544 mil. Kč, z toho 127 mil. Kč v oblasti podpory 3.1. K datu uzavření 4. výzvy lze u oblasti podpory 3.1 hovořit o vysokém zájmu žadatelů. V první a druhé výzvě bylo celkem předloženo 86 projektových žádostí, schváleno bylo 19 projektů. Ve čtvrté výzvě (3. výzva se oblasti podpory 3.1 netýkala) bylo předloženo dalších 14

Viz např. článek v časopisu Ergo: http://www.strast.cz/dokums_raw/201001ergowww_12.pdf 88

25 projektových žádostí, schváleno bylo 15 projektů. O oblast podpory 3.2 dosud nejeví žadatelé předpokládaný zájem a také charakter projektů příliš neodpovídá záměru zpracovatele programu. Úspěšnost a účelnost využití prostředků v případě oblasti podpory 3.3 bude zajisté předmětem dalších analýz. Oproti JPD 2 měl být kladen větší důraz na inovační vlastnosti projektů. V současné době, tj. v polovině programového období, již byly schváleny projekty za 504 mil. Kč, což představuje 94 % přidělených prostředků! Do roku 2013 tak zbývá pro tuto oblast podpory pouze 31 mil. Kč. Tabulka č. 59

2. výzva

1. výzva

PROJEKTY DOPORUČENÉ K FINANCOVÁNÍ V VÝZVĚ OBLASTI PODPORY 3.1 OPPK název projektu

předkladatel

Inovace francouzské berle Inovační centrum diagnostiky a aplikace materiálů na ČVUT v Praze Centrum pro inovace v oboru nanomateriálů a nanotechnologií

Erilens, s. r. o. České vysoké učení technické v Praze Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR, v. v. i.

Technologická vybavení pro vývoj nových typů wolframových pseudoslitin na bázi W-Ni-Cu Modernizace a robotizace přístrojového vybavení ÚEB AV ČR pro molekulární biologii rostlin Centrum experimentálního výzkumu chorob krevního oběhu a orgánových náhrad (CEVKOON) v IKEM Centrum pro výzkum vícefázového proudění a termodynamických jevů v oblasti obnovitelných zdrojů energie – Nová Energie SAFMAT – Středisko analýzy funkčních materiálů Výzkumná a vývojová varna Pořízení přístroje na laserové obrábění křemínku za účelem výzkumu a vývoje Rozvoj Centra experimentální biologie rostlin UK Modernizace výzkumně-diagnostické laboratoře HIV/AIDS a infekční imunologie Výzkumné laboratoře buněčné biologie a metabolomiky Nákup přístrojů a vybavení umožňující profesionální návrh, výrobu a diagnostiku funkčních vzorků v oblasti elektroniky a elektrotechniky Pražské vysokoškolské analytické centrum pro ochranu zdraví, bezpečnost potravin a ochranu životního prostředí NeuroImage – Centrum pro studium morfologie nervové tkáně Centrum aplikované genomiky solidních nádorů Centrum polymerních materiálů a technologií Otty Wichterle Výzkum pro konkurenceschopnost (VÝKON) celkem

UJP Praha, a. s. Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i. Institut klinické a experimentální medicíny České vysoké učení technické v Praze Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s.

způsobilé náklady (mil. Kč) 4,9 56,5 31,2 5,1 12,1 74,0 38,7 74,9 5,3

Polovodiče, a. s.

9,6

Univerzita Karlova v Praze Fakultní nemocnice Na Bulovce Univerzita Karlova v Praze

12,4

České vysoké učení technické v Praze Vysoká škola chemickotechnologická v Praze Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i. Genomac International, s. r. o. Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i. Technologické centrum AV ČR, z. s. p. o.

13,4 25,6 41,4 73,3 4,4 4,0 64,7 54,3 605,7

Zdroj: usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy č. 19/62 z 18. 9. 2008, č. 30/60 z 22. 10. 2009 a č.32/43 z 17. 12. 2009

89

Tabulka č. 60

4. výzva

PROJEKTY DOPORUČENÉ K FINANCOVÁNÍ V VÝZVĚ OBLASTI PODPORY 3.1 OPPK název projektu

předkladatel

CZ-OPENSCREEN: Národní infrastruktura pro chemickou biologii Podpora baze základního výzkumu Centra pro integrované studium pánve Modernizace vybavení pro proteomiku, metabolomiku a imunomonitoring výzkumných laboratoří ÚHKT Výzkumné a vývojové centrum dentální implantologie a tkáňové regenerace v Praze Biomodels - centrum pro produkci a funkční analýzu biomodelů civilizačních chorob

Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i. Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Ústav hematologie a krevní transfuze Lasak, spol. s r.o.

Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i. Ústav organické chemie a Centrum molekulárních interakcí v biomedicíně biochemie AV ČR Ústav experimentální Výzkumné centrum buněčné terapie a tkáňových náhrad medicíny AV ČR, v. v. i. Vybudování Centra fetální medicíny Ústav pro péči o matku a dítě Modernizace vybavení pro výzkum rostlin jako zdroje Ústav experimentální zdravotnicky využitelných látek botaniky Mikrobiologický ústav AV Pražská infrastruktura pro strukturní biologii metabolomiku ČR, v. v. i. Materiálně technická základna pro výzkum v oblasti Všeobecná fakultní diagnostiky a léčby civilizačních a onkologických nemocnice v Praze onemocnění a jejich závažných rizik ve VFN v Praze Fakultní nemocnice Centrum aplikované bioimplantologie Královské Vinohrady Laboratoř pro výzkum nádorů trávicího ústrojí Univerzita Karlova v Praze Zobrazovací centrum pro biomedicínu a lékařské Univerzita Karlova v Praze nanotechnologie Zdokonalení časné diagnostiky, prevence a léčby těžkých poruch reprodukce, prenatálního a postnatálního vývoje u Fakultní nemocnice v Motole dětí a dospělých celkem

způsobilé náklady (mil. Kč) 109,5 47,9 24,9 11,4 43,4 60,5 54,0 56,0 35,2 88,3 76,6 15,0 5,6 33,7 95,4 757,5

Zdroj: usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy č. 40/104 z 16. 9. 2010

Tabulky č. 59 a 60 nabízejí výčet dosud schválených projektů v oblasti podpory 3.1. Celková výše způsobilých nákladů dosahuje 1 363,2 mil. Kč, což je 80 % připravených prostředků pro tuto oblast podpory. Na 4. výzvu bylo přiděleno 400 mil. Kč, předložené projektové žádosti však požadovaly v souhrnu téměř 1,4 mld. Kč. Po zhodnocení projektů byla alokace navýšena na 758 mil. Kč pro velký počet kvalitních projektů. Zvažovala se také možnost převést zbývající prostředky z oblasti podpory 3.2, kde je malý zájem žadatelů, do oblasti 3.1, což by představovalo navýšení cca o 260 mil. Kč. Pozitivní je zjištění, že projekty se oproti JPD 2 nyní více orientují na investice do vybavení výzkumných kapacit než do stavebních prací. Čtvrtá výzva byla navíc zaměřena na lékařské a příbuzné vědy (formou omezení možných předkladatelů projektů), které tak v souhrnu získají zcela mimořádný finanční příspěvek na zdokonalení výzkumné infrastruktury. Z obrázku č. 12 je zřejmé, že územně se projekty soustředí především do lokalit, kde sídlí výzkumné a vývojové instituce (zpravidla předkladatelé projektů), jako je centrum města, Dejvice, Praha 8 a Praha 4. 90

Obrázek č. 12

PROJEKTY Z OBLASTI VÝZKUMU A VÝVOJE PODPOŘENÉ Z JPD 2 A OPPK

Pozn.: Číslo znamená více projektů realizovaných na dané adrese. Zdroj: vlastní zpracování podle údajů MHMP

Přestože Praha a ostatní kraje spadaly do odlišných cílů podpory, nabízí se srovnání uvedeného opatření 3.1 JPD 2 s některými programy Operačního programu průmysl a podnikání, konkrétně Prosperita, Inovace a Klastry. Tabulka č. 61 srovnává výši podpory v krajích z OPPP a výši podpory z JPD 2 v Praze. Zejména při přepočtu na obyvatele, zaměstnance výzkumu a vývoje či výzkumníky se ukazuje řádový rozdíl ve výši podpory. Byl tak splněn záměr Evropské komise, že do méně rozvinutých regionů směřovalo více prostředků ve snaze vyrovnat meziregionální hospodářskou výkonnost. Zůstává však otevřená otázka efektivnosti a udržitelnosti investic ve vztahu k budoucím provozním nákladům, zajištění potřebné kvalifikované pracovní síly a vazbám mezi výzkumem a praxí. Nejvyšší podporu z krajů vykazuje Středočeský kraj, což zajisté odráží ekonomické vazby tohoto regionu na Prahu. Z hlediska oblasti výzkumu, vývoje a inovací by zřejmě bylo vhodnější, aby regionem úrovně NUTS 2, podle níž Evropská komise tvoří pravidla podpory, nebylo jen město Praha, ale větší území, jako je tomu v Polsku (region Mazowieckie zahrnující Varšavu) či Maďarsku (region Közép-Magyarország zahrnující Budapešť). V rámci příprav politiky soudržnosti po roce 2013 se v této souvislosti diskutuje o možnosti podporovat výzkumnou infrastrukturu prostřednictvím Fondu soudržnosti, který nepracuje s regiony NUTS 2, neboť podporuje projekty nadregionálního významu. V současném období jsou mimo Prahu k dispozici Operační program výzkum a vývoj pro inovace, který umožní realizaci dvou velkých projektů evropského významu v bezprostředním okolí Prahy, ELI a BIOCEV (jak již bylo zmíněno v kapitole 1.6 o vědeckotechnických

91

parcích), a také program Podnikání a inovace. Oba programy zajisté povedou k vytvoření významných vědeckovýzkumných kapacit v blízkém okolí Prahy. Tabulka č. 61

SROVNÁNÍ PODPORY NA VYBRANÉ PROJEKTY OPPP A JPD 2 kraj Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Praha

výše podpory z OPPP (Kč) 548 763 000 99 335 000 187 551 000 2 696 000 164 747 000 67 611 000 367 100 000 502 454 000 67 350 000 541 011 000 142 989 000 338 650 000 360 015 000 výše podpory z JPD 2 (Kč) 410 668 642

Kč na obyvatele 470,4 158,0 339,2 8,9 200,1 157,3 668,5 991,4 131,8 478,4 223,6 574,1 288,0 Kč na obyvatele 347,0

Kč na Kč na zaměstnance VaV výzkumníka 111 446,6 204 991,8 54 730,0 117 140,3 104 252,9 297 228,2 28 680,9 74 888,9 207 751,6 417 081,0 36 408,7 65 198,6 306 427,4 584 554,1 234 244,3 449 824,5 111 322,3 261 046,5 87 259,8 146 021,9 69 784,8 144 287,6 190 788,7 442 101,8 139 270,8 256 420,9 Kč na zaměstnance Kč na výzkumníka VaV 20 648,0 34 882,2

Zdroj: MPO (programy Prosperita, Inovace a Klastry), FEU MHMP, vlastní propočty

Shrnutí • Pro čerpání finanční podpory ze Strukturálních fondů EU v období 2004-2006 byly vypracovány Jednotné programové dokumenty pro Cíl 2 a Cíl 3. JPD 2 podpořil 11 projektů z oblasti výzkumu, vývoje a inovací za celkem 460 mil. Kč. JPD 3 umožnil realizaci 38 projektů za 425 mil. Kč. • Výše podpory byla v Praze při přepočtu na 1 výzkumníka o řád nižší než v ostatních regionech, kde byly obdobné typy projektů podpořeny z Operačního programu průmysl a podnikání. • V programovém období 2007-2013 čerpá Praha podporu ze strukturálních fondů EU na základě operačních programů Praha – Konkurenceschopnost a Praha – Adaptabilita. V rámci programu OPPK bylo dosud schváleno 34 projektů za 1,36 mld. Kč. K dispozici je celkem 1,7 mld. Kč. • V aktuálním období se projekty více zaměřují za pořízení technického vybavení než na budování fyzických kapacit, jak tomu bylo u JPD 2. • Rozmístění projektů ve městě do značné míry kopíruje rozmístění institucí výzkumu a vývoje, které jsou nejčastějšími předkladateli projektů. Nejvíce projektů bylo realizováno v centru města, v Dejvicích, Praze 4 a Praze 8. • Za nejcennější projekty JPD 2 jsou považovány dva inkubátory (viz kapitola 1.6), které významně navýšily kapacitu zařízení tohoto typu v Praze. • Probíhající proces přípravy politiky soudržnosti po roce 2013 bude klíčový pro nastavení podmínek případné další podpory výzkumu, vývoje a inovací v Praze.

92

10. Vybrané projekty a analýzy výzkumu, vývoje a inovací v Praze Oblast výzkumu, vývoje a inovací nepatří na úrovni městské správy mezi priority, přesto se jí odborné kruhy věnují v rámci své analytické a výzkumné činnosti. V posledních letech proběhlo několik projektů a bylo publikováno několik prací toto témat.

10.1 Mezinárodní projekty The Learning Network (LNet)15 Cílem projektu LNet (v rámci programu Interreg IIIC) byla výměna zkušeností a osvědčených přístupů při implementaci inovačních strategií ve znevýhodněných částech měst partnerských metropolitních regionů: Londýn, Amsterdam, Hamburk, Milán a Praha. Projekt LNet skončil v prosinci 2006. Projekt měl tři témata: podnikání, inovace a sociální podnik („social entreprise“). Doporučení, jak podpořit uvedené oblasti zpracovatelé uvádějí: • • • • • •

specifické podpůrné iniciativy pro podnikatele, podpora přístupu k finančním zdrojům, podpora networkingu, prosazování partnerství při transferu znalostí, podpora inovací a podnikání mezi mladými/absolventy – poskytnutí inkubačních prostor pro začínající firmy, regenerace znevýhodněných území a přitahování investorů.

Praha představila projekty TIC ČVUT, Vědecký inkubátor TIC ČVUT, BIC TC AV (jeho provoz skončil v roce 2002), regeneraci Karlína a Anděla a projekt rozvoje sociální firmy nadace NROS. Ostatní účastníci představili také řadu projektů. Problémem je s jejich přenositelností do jiných regionů daný odlišným prostředím, tradicemi a podmínkami. Informace o všech představených projektech jsou dostupné on-line na webu projektu. Komentář: Uvedená doporučení společně s příslušnými případovými studiemi (projekty) lze využít jako inspiraci při tvorbě městských podpůrných programů, které by měla spravovat nově vzniklá Regionální rozvojová agentura hl. m. Prahy. Optimal practices, development policies and predictive models for regions in an enlarged European Union (OMEN)16 Cílem bylo vytvořit kompletní systém vyhodnocování a monitorování účinnosti výsledků a meziregionální benchmarking regionálních inovačních strategií. Návrh metodiky pro každý ze šesti zúčastněných regionů vytvořilo společně na základě svých zkušeností konsorcium zástupců regionů – projektových partnerů. Projekt koordinoval FILAS Řím. Zástupcem Prahy bylo Technologické centrum AV ČR. Projekt skončil v listopadu 2007. V rámci projektu bylo identifikováno 22 indikátorů, jejichž cílem je umožnit projektovým manažerům a autorům politik a programů posoudit jejich efektivnost. Ty spolu s tzv. regionálními kulatými stoly tvoří dva hlavní nástroje obsažené v bílé knize, která je závěrečným výstupem projektu. Kulaté stoly představují platformu regionálních inovačních aktérů umožňující výměnu zkušeností a formulování potřeb jednotlivých účastníků. Součástí projektu bylo i interview se zástupci inovační sféry jednotlivých regionů o závěrech, které pro daný region lze učinit na základě zkušeností s projektem OMEN. Na základě těchto 15 16

web: www.thelearningnetwork.net web: www.filasinternational.eu/omen-project/ 93

interview byla pro Prahu připravena doporučení související s využitím benchmarkingu regionálních inovačních strategií v Praze. Komentář: V případě Prahy je nutné nejprve zahájit realizaci regionální inovační strategie. Poté může přijít na řadu benchmarking, tj. srovnávání s jinými regiony, kde je taková strategie realizována, a to často již delší dobu. Supporting potential and existing research intensive SMEs (SUPER-SME)17 Projekt probíhal v letech 2006-2008. Nejprve zkoumal systémy tzv. regionálních zprostředkovatelů v partnerských regionech projektu. Zprostředkovatel je v kontextu projektu instituce, která spojuje výzkumnou a podnikatelskou sféru, podporuje kontakt mezi nimi a usnadňuje jejich spolupráci. Každý region vypracoval analýzu svého systému zprostředkovatelů. Na základě těchto analýz se hledala nejlepší praxe a formulovala doporučení pro rozvoj systémů s ohledem na regionální specifika a byly vypracovány projektové záměry pro systémy jednotlivých regionů. Do projektu se zapojilo sedm regionů včetně Prahy, kterou zastupoval Kabinet pro studium vědy, techniky a společnosti Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Pražskými institucemi, o kterých se uvažovalo jako o zprostředkovatelích, byly Asociace výzkumných organizací, Hospodářská komora hl. m. Prahy, Technologické centrum AV, Technologické a inovační centrum ČVUT a Cheval, s. r. o. (jako příklad soukromé poradenské firmy, zároveň partner projektu). Jimi poskytované služby, ale také jejich vztahy navzájem a s výzkumnou a podnikatelskou sférou, byly předmětem analýzy. Analýza pražského systému zprostředkovatelů mimo jiné uvádí: „Závěrečná zpráva určila jako problém pražského systému zprostředkovatelů skutečnost, že není dostatečně různorodý a není rovnoměrně rozložený (geograficky i co do pokrytých oborů). Navíc všichni zprostředkovatelé nabízejí poměrně komplexní soubor služeb a chybějí oborově specifické služby. Příčinou může být nedostatečná poptávka způsobená chybějícím průzkumem trhu a také skutečností, že využívání služeb zprostředkovatelů zatím nepatří mezi běžné činnosti potenciálních klientů. Příčinou toho může být nedostatečná prezentace nabídky služeb zprostředkovatelů. Dalším problémem je slabá podpora ze strany městské správy, která ve své organizační struktuře nemá žádný ‚kontaktní bod‘ pro oblast vědy a výzkumu a inovací. Na druhou stranu město nabízí prostřednictvím operačních programů finanční prostředky ze strukturálních fondů EU, které lze pro tuto oblast využít. Rovněž disponuje Regionální inovační strategií, ta však není závazným dokumentem, protože nebyla projednána a schválena Zastupitelstvem hl. m. Prahy. Dále bylo zjištěno na pilotním vzorku 8 podnikatelů (firem), že tito postrádají některé služby, zejména v oblasti ochrany duševního vlastnictví, licencí, podpory pro spin-off firmy a začínající podniky. Uvedené problémy lze alespoň zčásti odstranit zvýšením odbornosti zprostředkovatelů, kteří působí v Praze a posílením komplexity toků informací mezi nimi a malými a středními podniky.“ Komentář: Se základními závěry analýzy lze souhlasit. Polemizovat ale můžeme například se závěrem o nedostatečné propagaci služeb zprostředkovatelů. Buď je to vina podnikatelských asociací (ale např. Hospodářská komora hl. m. Prahy je sama jedním ze zprostředkovatelů), anebo nezájem samotných podnikatelů. Problematickým se dále jeví velikost pilotního vzorku

17

web: www.e-innovation.org/supersme/index.html 94

podnikatelů, kteří byli dotazováni na služby zprostředkovatelů. Jedním z cílů činnosti regionální rozvojové agentury zajisté bude zlepšit informovanost o těchto službách.

10.2 Analýzy a průzkumy Analýza inovačního potenciálu krajů ČR (TC AV ČR)18 Technologické centrum AV ČR zpracovalo analýzu inovačního potenciálu pomocí multikritériální analýzy se 14 faktory, z nichž byl sestaven souhrnný indikátor inovačního potenciálu. Každý faktor se přitom skládal z více proměnných, kterých bylo celkem 39. Praha dosáhla nejlepších hodnot v deseti ze čtrnácti faktorů a její inovační potenciál je hodnocen jako „vysoce nadprůměrný“, jde o jediný region v této kategorii. „Vysoká míra urbanizace a vzájemná blízkost aktérů rozvoje inovačního prostředí a ostatních institucí a organizací vytváří silný aglomerační efekt, díky němuž se Praha stává výrazným rozvojovým pólem na národní úrovni.“ Součástí práce jsou i doporučené prioritní oblasti rozvoje, pro Prahu pak konkrétně: • • • • • •

podpora transferu technologií a výsledků výzkumu (zejména z v. v. i.) do soukromé sféry, podpůrné programy aplikovaného výzkumu a vývoje strukturované především podle potřeb MSP, posílení spolupráce institucí inovační infrastruktury s výzkumnými a vysokoškolskými institucemi v kraji, zprostředkování spolupráce mezi výzkumnými institucemi a podniky v kraji, zřízení regionální rady pro inovace na základě doporučení RIS, zřízení regionální rozvojové agentury pro Prahu.

Komentář: Analýza potvrdila pozici Prahy jako regionu s nejvyšším inovačním potenciálem. Využití tohoto potenciálu je nyní v rukou jednotlivých aktérů. Uvedená doporučení do značné míry kopírují Regionální inovační strategii. Prvním krokem, kterým město směřuje k akceptování těchto doporučení, je již opakovaně zmíněné založení regionální rozvojové agentury. Průzkum podnikatelského prostředí v Praze (uskutečnila firma PROODOS pro URM) V rámci aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy byl proveden průzkum podnikatelského prostředí v Praze, kterého se zúčastnilo 308 firem s více než 50 zaměstnanci. I když firmy uznávají výzkum a vývoj jako nástroj pro udržení konkurenceschopnosti, polovina respondentů uvedla, že nespolupracují s výzkumními institucemi. Dalších 25 % klasifikovalo tuto spolupráci jako průměrnou (lze vnímat jako povrchní) a 8 % jako neuspokojivou. Takové zjištění vzbuzuje pochyby o připravenosti firem vytvářet inovace vyššího řádu. Na druhou stranu 48 % firem hodnotilo vlastní inovační kapacity jako „průměrné“ a 45 % jako „velmi dobré“. Ačkoli toto sebehodnocení nelze považovat za zcela objektivní, ukazuje vysokou míru sebedůvěry, která se může ukázat být cenným kapitálem do budoucna. Komentář: Do jisté míry překvapivá zjištění, která zčásti vysvětlují určitou rigiditu inovačního systému v Praze a problémy s nedostatečnou kooperací firem a výzkumné sféry. Otázkou je, zda a jakým způsobem lze tento stav překonat.

18

dostupné online: http://www.tc.cz/dokums_raw/analyza-inovacniho-potencialu_1226326565.zip 95

10.3 Články Working Paper CES VŠEM č. 7/200719 Autoři Adámek, Csank a Žížalová pojednávají o regionálních inovačních systémech (dále v této kapitole označeno RIS20) a jejich veřejné podpoře. V jednom z boxů je i následující pasáž hodnotící inovační systém v Praze: „…Zjednodušeně lze říci, že Praha nedokáže zatím dostatečně využít inovační potenciál, který se zde nachází. Klíčovou je pak otázka, proč tomu tak je. Prvním důvodem je stále nedostatečné uznání významu inovací pro dlouhodobý ekonomický rozvoj mezi hlavními politickými aktéry. Formálně je sice podpora výzkumu a inovací stavěna na první místo, nicméně skutečná podpora a akce směřují často do jiných oblastí. Druhým, pravděpodobně klíčovým problémem, je nedostatečná vzájemná spolupráce a partnerství tří hlavních sfér RIS – tedy politických aktérů, výzkumu a podnikatelské sféry. Tento faktor je pravděpodobně také příčinnou rozpačité implementace inovační strategie Prahy – BRIS (Bohemian Regional Innovation Strategy) – přijaté roku 2005. Tato strategie byla připravena externími experty a město ji následně nepřijalo zcela za svou. Příkladem je zde nejednoznačná definice osob, které jsou zodpovědné za její implementaci, stejně jako úplná absence napojení strategie na rozpočet města či další zdroje financování. Tato skutečnost odráží mimo jiné význam bottom-up přístupu, který by zajistil zahrnutí všech významných regionálních aktérů a tím napomohl ke ztotožnění se s danou strategií a její následnou implementací. Takto připravená strategie by snáze představovala přesvědčení či shodu všech, jakým směrem se dále vydat. Regionální inovační systém Prahy tak zůstává relativně fragmentovaný, neboť se nepodařilo propojit jeho nejvýznamnější subjekty, v podnikatelské sféře zejména zahraniční firmy (pobočky nadnárodních firem), jejichž investice do VaV představují významný podíl podnikatelských výdajů na VaV v Česku, a místní podniky a dále tuto sféru s výzkumnými organizacemi a dalšími inovačními hráči. Dalším slabým místem pražského RIS je charakter a zaměření podpory, která směřuje především na podporu tvrdé infrastruktury a opomíjí tak nutnost vybudovat také absorpční kapacitu, která bude schopna tuto infrastrukturu efektivně využívat. Toto je důležité zejména ve stávajícím programovém období EU – v OP připraveném pro čerpání těchto prostředků v rámci Prahy je patrný posun k těmto měkkým projektům, nicméně otázkou zůstává, zda nezůstane i nadále pouze u formálního vymezení a zda skutečná podpora nepůjde nadále převážně na podporu infrastruktury ve formě vědeckých parků, inkubátorů apod. a nikoliv na budování absorpční důvěry a podnikatelského pro-inovačního prostředí.” Komentář: Tvrzení jsou v souladu se závěry některých výše uvedených analýz. Můžeme konstatovat, že tvůrci městských strategických dokumentů jsou si těchto problémů vědomi a v rámci svých možností se na ně snaží reagovat, viz Program realizace strategické koncepce (kapitola 11). Pokud jde o operační program Praha – Konkurenceschopnost, domníváme se, že je nastaven odpovídajícím způsobem, do značené míry je však závislý na zaměření a kvalitě předkládaných projektových žádostí. Zároveň však považujeme za nedostatečné, že jde o jediný finanční podpůrný nástroj města v oblasti inovací a podnikání.

19 20

dostupné online: http://www.vsem.cz/data/data/ces-soubory/working-paper/gf_WPNo707.pdf Na rozdíl od ostatních částí této práce, kde se zkratkou RIS označuje regionální inovační strategie. 96

Odvětvová analýza podnikových inovací v Praze (Ergo 1/2009)21 Autor Vladislav Čadil zjišťoval, ve kterých odvětvích se koncentrují inovační aktivity podniků v Praze. Vycházel přitom z dat Community Innovation Survey 4 z období 2003– 2005. Závěrem uvádí: „Je zřejmé, že inovační aktivity neprobíhají stejnou intenzitou ve všech hospodářských odvětvích a velikostních kategoriích firem. Ačkoliv je často zdůrazňován význam MSP při vytváření a šíření inovací, v Praze sehrávají významnější úlohu velké firmy, což je důsledkem přílivu přímých zahraničních investic, lokalizace ústředí velkých firem v Praze, dostupnosti finančních zdrojů, nedostatku lidských zdrojů a nedostatečné informovanosti o programech VaV. V neposlední řadě důležitou roli hraje i historický vývoj podnikového sektoru v průběhu posledních několika desetiletí, v nichž dominovaly velké firmy. Provedená analýza identifikovala několik výrazně inovativních odvětví. Jde především o chemický průmysl, který je v Praze zastoupen vyspělým farmaceutickým průmyslem, výrobou dopravních prostředků, činnosti v oblasti výpočetní techniky, finanční zprostředkování a výzkum a vývoj. V odvětvové struktuře inovačních aktivit je tak patrný vliv deindustrializace projevující se nárůstem progresivních terciárních odvětví, vliv zděděné průmyslové struktury a vliv přímých zahraničních investic stojících za chemickým průmyslem a výrobou dopravních prostředků. Vzhledem k tomu, že rozvoj inovačních aktivit je silný i v jiných odvětvích, nelze jednoduše říci, že inovačně nejsilnější odvětví by byla ta technologicky nejvyspělejší a naopak. Spíše záleží na firemní strategii, kapitálové síle a pozici pobočky v rámci firemní hierarchie (tedy „stupnici volnosti“ dané firmy). Ve spolupráci na inovačních aktivitách se výrazně projevuje struktura hospodářství Prahy a to, že Praha je hlavním hospodářským motorem celé ekonomiky České republiky. V intenzivní spolupráci v oblasti výzkumu, vývoje a vysokého školství se projevuje síla Prahy jako pólu excelence českého výzkumu, vývoje a vysokého školství. Přesto míra spolupráce nedosahuje úrovně, která by odpovídala koncentraci aktivit VaV. Ačkoli je v Praze alokováno přibližně 28 % pracovišť provádějících aktivity ve VaV, 42 % celkových výdajů na VaV a 32 % podnikových výdajů na VaV, sídlí zde pouze 21 % inovujících podniků z celé ČR. Tento rozpor lze částečně vysvětlit velikostní a odvětvovou strukturou hospodářství Prahy. Nicméně Praha např. pokulhává v transferu poznatků VaV do praxe (např. převažuje nákup licencí nad jejich prodejem), v poměru podpory VaV ze soukromých a veřejných zdrojů či v podílu firemních výdajů na VaV na HDP.“ Komentář: Podobně jako v předchozím případě je zmíněna nedostatečná spolupráce s velkými firmami v oblasti inovací a podnikání. I tentokrát autor hovoří o nedostatečné spolupráci výzkumné a podnikatelské sféry. Identifikace výrazně inovačních odvětví může být užitečným vodítkem pro případné zacílení podpory. Další závěry jsou v souladu s údaji v předchozích kapitolách, např. nízký podíl soukromých výdajů na výzkum a vývoj. Ten je však zčásti důsledkem vysoké koncentrace vládního výzkumného sektoru v Praze.

Shrnutí: •

21

Mezinárodní projekty LNet, OMEN a SUPER-SME jsou příkladem projektů, které se zabývaly inovačním prostředím v Praze. Mezi jejich závěry lze hledat doporučení pro rozvoj regionálních podpůrných nástrojů pro oblast inovací a podnikání.

dostupné online: http://www.strast.cz/dokums_raw/200901ergowww_8.pdf 97

•

• •

•

Analýza inovačního potenciálu podává komplexní přehled o rozsahu inovačního potenciálu v Praze a jeho srovnání s ostatními kraji v ČR. Inovační potenciál Prahy je charakterizován jako vysoce nadprůměrný. Analýza zároveň předkládá doporučení směřující k jeho lepšímu využití. Průzkum podnikatelského prostředí z roku 2008 identifikoval některé slabé stránky, zejména nízký zájem o spolupráci s výzkumnou sférou. Na druhou stranu zdokumentoval vysokou důvěru firem ve vlastní inovační kapacity. Na základě uvedených prací lze konstatovat nízkou míru spolupráce podnikatelského a výzkumného sektoru, nedostatečnou šíři podpůrných nástrojů pro inovace a podnikání, nedostatečné využití přítomnosti velkých firem na území města a nízké povědomí o regionálních zprostředkovatelích, resp. malý zájem o jejich služby. Tyto nedostatky ve fungování inovačního prostředí v Praze se mohou stát, zejména ve srovnání s vývojem v některých jiných regionech, výraznou slabou stránkou. Jejich potlačení či odstranění je nutné vnímat jako důležitý úkol v posilování regionální konkurenceschopnosti města.

98

11. Výzkum, vývoj a inovace v koncepčních dokumentech Socioekonomický rozvoj státu a regionů je už dnes pokryt celou řadou koncepčních dokumentů, které na jedné straně analyzují současný stav v jednotlivých oblastech ekonomiky i sférách společnosti a na druhé straně navrhují opatření ke zlepšení. Můžeme uvést například Strategii hospodářského růstu nebo Strategii regionálního rozvoje. V oblasti výzkumu a vývoje je to např. Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR. Pražskými regionálně zaměřenými koncepcemi jsou Strategický plán hl. m. Prahy a od roku 2004 také Regionální inovační strategie pro Prahu. Tyto koncepční dokumenty slouží mimo jiné jako podklad při formulování potřeby spolufinancovat rozvoj ekonomické základny Prahy z fondů Evropské unie (viz kapitola 9).

11.1 Strategie regionálního rozvoje ČR Jde o základní dokument regionální politiky na úrovni státu. Jejím účelem je formulovat cíle, problémy a priority politiky regionálního rozvoje s ohledem na přesahy mezi regionální politikou EU a ČR. Strategii na období 2007-2013 schválila vláda dne 17. 5. 2006 usnesením č. 560. Výzkumu, vývoje a inovací se týká priorita 2.3 obsahující následující opatření: P.2.3: Podpora inovačního podnikání a výzkumu v regionech 1) Budování a rozvoj infrastruktury průmyslového výzkumu a vývoje, zejména ve strukturálně postižených regionech a komercionalizace jeho výsledků. 2) Integrace vědeckých, vzdělávacích a výrobních kapacit pro zvýšení inovační aktivity, zejména formou identifikace a podpory vzniku klastrů. 3) Rozvoj společných inovačních služeb (vědecko-technologických parků, inovačních center, inkubačních center) a příslušných poradenských služeb. 4) Podpora podnikatelských projektů rozvoje znalostní ekonomiky průmyslového charakteru směrem k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou. 5) Podpora koncentrace vědecko-výzkumného potenciálu do hlavních regionálních center. První, třetí a pátý bod má být naplňován nejen aktivitami na úrovni ministerstev, ale právě i na úrovni krajů. V bližším popisu priority se dále uvádí (zestručněno): Cíl priority Zvýšit podíl inovačního podnikání a produkce s vysokou přidanou hodnotou na celkové produkci v regionech. Charakteristika priority Analýza ukázala stagnaci inovační aktivity průmyslu a nepříznivý stav její vědecko-výzkumné základny, nedostatečný rozsah produkce s vysokou přidanou hodnotou a pomalé tempo jejího růstu, nedostatečný rozvoj vlastního výzkumu a vývoje a tím další ztrátu konkurenceschopnosti na vnějších trzích. Ve srovnání s vyspělými státy se regiony ČR odlišují především v nedostatečném propojení výzkumu a vývoje s podnikáním a komerčním využitím nových poznatků (inovacích produktů i technologie). Z tohoto hlediska jsou v nejobtížnějším postavení malé a střední podniky, pro které jsou státní či evropské podpory projektů aplikovaného výzkumu nedosažitelné. Na úrovni regionů všeobecně nefungují v potřebném rozsahu a kvalitě podpůrné instituce zprostředkující informace a kontakty mezi podnikateli, výzkumnými pracovišti a finanční sférou. To se projevuje v obecné informační oblasti, ale zejména v nedostatečném finančním zajištění inovačního podnikání a v racionálním využívání synergických efektů koordinovaného 99

výzkumu a šíření poznatků. Poněkud lepší situace je ve velkých průmyslových městech vybavených středoškolským a vysokoškolským zázemím, případně zbytky vědeckovýzkumné základny aplikačního charakteru, kde místní spontánní aktivity veřejné správy, podnikatelů a vysokých škol směřují k vytváření informačního a organizačního rámce pro posílení inovačních aktivit. Do budoucna je zapotřebí věnovat v jednotlivých regionech i velkou pozornost tzv. netechnologickým inovacím. Není možné v rámci regionu podporovat pouze inovace v technické a technologické úrovni regionálně významné produkce a nebrat na zřetel mnohdy cennější know-how. Právě rozvoj netechnologických inovací v odvětvích obchodu, cestovního ruchu a dalších služeb bude v budoucnosti rozhodující pro stabilizaci podnikatelských subjektů podnikajících v těchto odvětví v jednotlivých regionech. Směr řešení definovaných problémů a jejich projevů Realizace priority povede k odstranění zaostávání v technické a technologické úrovni regionálně významné produkce způsobené nedostatečným přenosem výzkumných a vývojových poznatků do běžné praxe. Rozvoj inovačního podnikání je zaměřen na rozvoj nehmotných faktorů konkurenceschopnosti v podnicích, transfer technologií nejvyšší světové úrovně (vč. technologií ekologicky a energeticky šetrných) a podpory inovačního podnikání v malých a středních podnicích. Priorita povede k dosažení vyšší míry spolupráce resp. integrace vědeckých, vzdělávacích a podnikatelských subjektů pro zvýšení rozsahu a efektů inovačních aktivit. Podpora v rámci priority bude diferencována podle stupně regionálního zastoupení v oblasti vědy a výzkumu a zastoupení subjektů vytvářejících inovační prostředí v regionu. Bude se usilovat o vytvoření podmínek pro vznik nebo rozšíření výzkumných a vývojových kapacit v regionech s jejich dosud nízkým zastoupením, protože jde o limitující článek jejich dalšího rozvoje. Dokument tak obsahuje řadu analytických závěrů i doporučení dalšího postupu, které se týkají právě i situace v hlavním městě.

11.2 Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009–2015 Tento celostátní dokument obsahuje východiska, principy a cíle politiky VaV na uvedené období a hlavní principy na období následující. Jeho součástí jsou i priority aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací (dříve tzv. Dlouhodobé základní směry výzkumu). Z hlediska Prahy jako regionu jsou významné tři pasáže. V části o strukturálních fondech se uvádí, že v souvislosti s podporou inovačního rozvoje v regionech s využitím fondů bude kladen důraz na vytváření a implementaci strategií a koncepcí zaměřených na růst konkurenceschopnosti založené na využívání znalostí (Regionálních inovačních strategií). V části cíle je uveden cíl 4, opatření A 4-4 Podporovat výstavbu a rozvoj infrastruktury pro VaVaI na regionální úrovni s vazbou na velké infrastruktury na straně jedné a aplikační sféru (inovace) na straně druhé. Zde je uveden odkaz na operační program Praha – Konkurenceschopnost. A konečně v části Hlavní principy Národní politiky VaVaI po roce 2015 jsou zdůrazněny regionální aspekty inovačního rozvoje, posilování regionálních inovačních systémů a jejich vnitřních formálních i neformálních vazeb. Ty bude nová NP stimulovat vytvářením konkurenčního prostředí při alokaci veřejné podpory do regionů. Je zřejmé, že Národní politika VaVaI poskytuje dostatečný rámec pro činnost veřejné správy na regionální úrovni v předmětné oblasti. 100

11.3 Strategický plán hl. m. Prahy Strategický plán hl. m. Prahy je základním koncepčním dokumentem města, z něhož vycházejí další specificky zaměřené dokumenty. Byl přijat usnesením Zastupitelstva hl. m. Prahy v roce 2000. V uplynulých letech byla s ohledem na nové skutečnosti a trendy zpracována aktualizace Strategického plánu, kterou schválilo Zastupitelstvo hl. m. Prahy v prosinci 200822. Oblasti vědy, výzkumu a vývoje a inovací se věnuje v části Konkurenceschopnost obsahující strategický cíl „využití potenciálu města k zabezpečení jeho konkurenceschopné ekonomiky a prosperity“. Praha by měla plnit roli inovačního centra republiky. K tomu má vytvořeny dobré předpoklady v podobě koncentrace kvalifikovaných pracovníků a pracovišť zaměřených na výzkum a vývoj a také rozvinutý podnikatelský sektor, jehož prostřednictvím lze komercializovat výstupy výzkumné a vývojové činnosti. Cíle má být dosaženo také zřizováním a rozvíjením vědeckotechnologických kapacit (např. parků či inkubátorů) a jejich napojením zejména na přírodovědné a technické obory pražského vysokého školství. Strategický plán rovněž obsahuje (již uskutečněný) záměr zřídit pražskou regionální rozvojovou agenturu, která by sloužila jak veřejným tak soukromým institucím, zejména malým a středním podnikům. Praha byla totiž až do letošního roku posledním krajem postrádajícím organizaci tohoto typu. Na aktualizovaný Strategický plán navazuje Program realizace strategické koncepce hl. m. Prahy na období 2009-201523 schválený Zastupitelstvem hl. m. Prahy v říjnu 2009. Jde o soubor 82 hlavních úkolů městské správy pro uvedené období, jejichž prostřednictvím budou naplněny cíle strategického plánu. V rámci kapitoly Konkurenceschopnost jsou připraveny dva úkoly přímo související s oblastí výzkumu, vývoje a inovací: Zřízení Regionální rady pro výzkum a inovace. Rada má fungovat jako koordinační orgán města a příslušných aktérů z oblasti výzkumu a vývoje a inovačního procesu. Garantem úkolu je odbor kancelář primátora Magistrátu hl. m. Prahy. Cílem je také využít vědeckovýzkumnou základnu města pro řešení problémů města. Založení Regionální rozvojové agentury hl. m. Prahy. Agentura byla založena k l. 5. 2010 jako příspěvková organizace města. Do konce roku 2010 se počítá s několika zaměstnanci a rozpočtem několika milionů Kč s výhledem navyšování lidských i finančních zdrojů v dalších letech. Jedním z hlavních účelů činnosti je „zajišťování podpory rozvoje inovačních technologií a malých a středních podniků v rámci hlavního města Prahy“. Mezi předměty činnosti jsou ve zřizovací listině uvedeny: •

poskytování informací a podkladů o možnostech využití inovačních technologií;

•

zajišťování podpory rozvoje inovačních technologií a malých a středních podniků, zejména zajišťování komunikace a propojení vědecko-výzkumného a podnikatelského sektoru a zprostředkování jejich spolupráce;

•

zajišťování vzniku a fungování celé struktury regionálních odvětvových klastrů včetně vytipování klíčových účastníků klastrů. Zejména zajišťování vytvoření stabilní a funkční organizační struktury, pod koordinací hlavního města Prahy (kompetenčně příslušných členů samosprávného vedení města), za účasti zástupců rozhodujících skupin subjektů působících na území hlavního města Prahy (podnikatelský sektor, neziskový sektor, veřejný sektor, vysoké školy, Akademie věd aj.) k řešení specifických i průřezových

22 23

dostupné online: http://www.urm.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/cz2008_web.pdf dostupné online: http://www.urm.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/program_realizace_def.pdf 101

problémů rozvoje města (vytvoření aktivního systému „poptávky a nabídky“ služeb a produktů pro potřeby hlavního města Prahy). Uvedené činnosti de facto znamenají také úzkou spolupráci agentury s Regionální radou pro výzkum a inovace. Se zahájením činnosti agentury souvisí také úkoly uložené Zastupitelstvem Radě města v září 2009 v souvislosti s operačním programem Praha – Konkurenceschopnost (dále OPPK), a to předložit 1) program podpory malého a středního podnikání, který analyzuje aktuální stav a definuje příležitosti a potřeby města, na které je třeba zaměřit oblasti podpory z OPPK a 2) zajistit evaluaci programu OPPK na principu Partnerství a zpřesnit zacílení oblasti podpory malých a středních podniků, včetně upřesňujících ukazatelů, s ohledem na analýzu rozvojových potřeb a příležitostí hl. m. Prahy. Výstupy těchto úkolů by měly přispět i k formulování podpory města vůči podnikatelům, jak ji bude vykonávat rozvojová agentura. Město má konečně vytvořeno organizační předpoklady pro zahájení vlastní podpory podnikání a inovací. Nové vedení města by nyní mělo napravit dosavadní absenci jasné politické odpovědnosti za tuto oblast, která je jednou z významných překážek tvorby a realizace politiky podpory podnikání a inovací na úrovni města.

11.4 Regionální inovační strategie - BRIS24 V letech 2002-2004 byla v rámci projektu BRIS podporovaného z 5. Rámcového programu EU pro výzkum a vývoj vypracována Regionální inovační strategie pro Prahu (RIS). Jde o analytický a koncepční dokument, který nejprve shrnuje poznatky ze studií provedených v počáteční fázi projektu a následně předkládá vlastní inovační strategii. Zpracovateli projektu byly Technologické centrum AV ČR, Útvar rozvoje hl. m. Prahy a Euro Info Centrum Praha za metodického dohledu zahraničních partnerů. Strategie obsahuje tematické oblasti a opatření, jejichž realizace je podle názoru zpracovatelů dokumentu nezbytná pro zlepšení podmínek rozvoje inovačního systému jak v hlavním městě, tak přímo nebo zprostředkovaně i v ostatních částech ČR. Tematickými oblastmi jsou: A. Konkurenceschopný sektor inovačních podniků B. Aktivní zapojení výzkumné a vývojové základny do rozvoje inovačního podnikání C. Lidské zdroje pro inovace D. Poradenské služby a infrastruktura pro inovace E. Financování inovací F. Inovace jako součást regionálního rozvoje G. Meziregionální spolupráce Z přehledu je patrné, že strategie si klade za cíl řešit inovační problematiku komplexně a na všech úrovních ekonomiky a společnosti zapojit do její realizace výzkumnou a podnikovou sféru, profesní organizace, rozvojovou agenturu, regionální úřady, zákonodárné orgány a řadu dalších aktérů. Neméně podstatnou součástí dokumentu je Akční plán. Obsahuje akce a pilotní projekty, které jsou první fází realizace strategie. Jde o 14 akcí, jejichž nositeli je řada subjektů, z nichž některé byly více či méně zapojeny už do vlastní tvorby strategie. Vybrané akce byly spolufinancovány prostředky z Evropské unie, neboť jsou navrženy v souladu s podmínkami, které pro čerpání fondů EU stanovují jednotné programové dokumenty. Strategie byla v době svého dokončení ambiciózním a komplexním dokumentem, ceněným mezi odbornou veřejností. Nicméně nebyla doprovázena žádnými finančními zdroji na její 24

dostupné online: http://www.tc.cz/dokums_raw/risprahacz_1171270249.pdf 102

realizaci, ani formálními závazky zúčastněných stran. Město ji nakonec ani neprojednalo ve svých politických orgánech, resp. pouze v Radě hl. m. Prahy jako informaci, a proto se nestala závazným programovým dokumentem. Z níže uvedeného přehledu je zřejmé, že Akční plán se podařilo naplnit zhruba z poloviny. Vzhledem ke zmíněné absenci formálních závazků a finančních prostředků závisela realizace strategie výlučně na iniciativě jednotlivých aktérů. Nenaplněny však zůstaly potřebné systémové kroky vyžadující koordinaci zúčastněných stran. Těmi se však v současnosti zabývá výše uvedený Program realizace strategické koncepce hl. m. Prahy. Zároveň se předpokládá aktualizace inovační strategie za účasti Regionální rady pro výzkum a inovace a Regionální rozvojové agentury hl. m. Prahy. Tabulka č. 62

PŘEHLED PILOTNÍCH PROJEKTŮ AKČNÍHO PLÁNU RIS A STAVU JEJICH REALIZACE Akce 1: Regionální rada pro inovace Regionální rada pro inovace zatím nebyla zřízena. Záměr byl však převzat do Programu realizace strategické koncepce hl. m. Prahy na období 2009-2015, který je závazným dokumentem schváleným Zastupitelstvem hl. m. Prahy.

Akce 2: Pražský podnikatelský inkubátor Tato akce je naplňována projektem financovaným z programu JPD 2 Praha „Inovační centrum a podnikatelský inkubátor“, jehož realizátorem je Technologické inovační centrum ČKD – neziskové sdružení, jehož zakládajícími členy jsou ČKD Nové Energo, TC AV ČR a německá firma Energieteam Consult. Inkubátor byl uveden do plného provozu v lednu 2008. (další údaje viz kapitola 1.6) viz www.icpi.cz

Akce 3: Rozvoj centra pro transfer technologií při AV ČR Aktivita byla naplněna projektem „Centrum pro transfer technologií“, který podporoval jak aktivity technologického transferu, tak i vzdělávání v oblasti inovací. Byl financován z programu JPD 3 Praha. Projekt realizovalo TC AV ČR, byl ukončen v červnu 2008.

Akce 4: Centrum pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy v Praze Stejnojmenný projekt byl uskutečněn v rámci programu JPD 2 Praha (ukončen v dubnu 2007). Realizátorem projektu byla Univerzita Karlova. Projekt pokračuje i po ukončení financování z programu JPD 2. viz www.cppt.cuni.cz

Akce 5: Inovační webové stránky Realizace akce v uvedeném pojetí zatím nezačala. Obdobný projekt – web www.inovace.cz - realizuje brněnské Jihomoravské inovační centrum v rámci operačního programu pod MPO.

Akce 6: Založení odvětvových klastrů Realizace zatím nezačala.

Akce 7: Pražské vzdělávací gastronomické centrum Akce byla realizována v rámci projektu „Gastronomické vzdělávací centrum Praha“, který byl financován z programu JPD 3 Praha. Projekt realizovala Asociace kuchařů a cukrářů ČR ve spolupráci s Hospodářskou komorou hl. m. Prahy. Projekt skončil v červnu 2008.

103

Akce 8: Prognóza technologických a sektorových trendů regionu Realizace zatím nezačala.

Akce 9: Aktualizace strategických dokumentů Základním strategickým dokumentem Prahy je Strategický plán schválený v roce 2000. V prosinci 2008 schválilo Zastupitelstvo hl. m. Prahy aktualizované znění Strategického plánu, v říjnu 2009 pak navazující Program realizace strategické koncepce hl. m. Prahy na období 2009-15. Ten obsahuje hlavní úkoly naplňující Strategický plán v uvedeném období včetně úkolů specificky zaměřených na podporu oblasti výzkumu, vývoje a inovací. viz www.urm.cz/cs/strategicky_plan

Akce 10: Monitorování a benchmarking inovační výkonnosti regionu Cíle akce byly částečně naplňovány aktivitami a výsledky projektu OMEN. Jeho cílem bylo vytvořit kompletní systém vyhodnocování a monitorování účinnosti výsledků a meziregionální benchmarking regionálních inovačních strategií. Návrh metodiky pro každý ze šesti zúčastněných regionů vytvořilo společně na základě svých zkušeností konsorcium zástupců regionů – projektových partnerů. Projekt koordinoval FILAS Řím. Zástupcem Prahy bylo Technologické centrum AV ČR. Projekt skončil v listopadu 2007. (viz také kapitola 10) viz www.innovating-regions.org/network/whoswho/projects_extended.cfm?project_id=2&sub_id=53

Akce 11: Účast Prahy v celostátním systému podpory MSP a inovací Realizace zatím nezačala.

Akce 12: Zavádění internetu do veřejných knihoven zřízených hl. m. Prahou a jednotlivými městskými částmi Akce byla realizována jako projekt programu JPD 2 Praha „Internetizace veřejných knihoven v Praze“. Projekt byl dokončen v prosinci 2006 a jeho cílem bylo zvýšení dostupnosti bezplatného připojení k internetu ve veřejných knihovnách v Praze. Realizátorem projektu byla Městská knihovna v Praze.

Akce 13: Vzdělávací informační systém pro malé a střední podniky Realizace zatím nezačala.

Akce 14: Meziregionální spolupráce partnerů projektu BRIS Spolupráce partnerů pokračovala několika projekty Technologického centra AV ČR, např. projektem OMEN (viz výše) nebo LNet, www.thelearningnetwork.net (v rámci programu Interreg IIIC). Cílem projektu LNet byla výměna zkušeností a osvědčených přístupů při implementaci inovačních strategií ve znevýhodněných částech měst partnerských metropolitních regionů: Londýn, Amsterodam, Hamburk a Milán. Projekt LNet skončil v prosinci 2006. (viz také kapitola 10) Pozn.: Zelenou barvou jsou označeny realizované akce, červenou nerealizované. Zdroj: vlastní zpracování

I přes existenci tohoto dokumentu je však nutné na rozdíl od situace v ostatních regionech ČR konstatovat, že Praha ve skutečnosti nemá zastupitelstvem závazně schválený dokument tohoto typu. V souladu s Národní politikou VaV na období 2009-2015 by však takový dokument existovat měl. Podle Programu realizace strategické koncepce se předpokládá jeho vypracování v průběhu let 2010-2011.

104

Z pohledu městské správy jako nezávislý názor na strategii BRIS lze zmínit stať autorů Blažka a Uhlíře (2007)25, v níž uvádějí základní nedostatky strategie. Analytická část se podle nich soustředila na tradiční prvky, aniž se pokusila zkoumat hůře postižitelné vazby mezi jednotlivými klíčovými aktéry regionu a důvody neefektivity stávajících institucí. Také se nepokusila blíže identifikovat sektory s největším inovačním potenciálem. Strategická část se pak zaměřila na velký počet cílů bez stanovení jasných priorit. Podle autorů se také příliš soustředila na malé a střední podniky a ponechala stranou výzkumné a vývojové kapacity velkých nadnárodních firem. Pozornost byla věnována rozvoji nové infrastruktury, místo aby se ta stávající pokusila zefektivnit svou činnost. Stranou byla ponechána problematika poptávky po inovacích. Za nedostatek považují také nejasnou politickou odpovědnost na straně města a chybějící vazbu na rozpočet města stejně jako nestanovení harmonogramu plnění cílů a malou propagaci strategie. Nezbývá než dodat, že uvedené výhrady budou zohledněny při přípravě nové regionální inovační strategie.

Shrnutí • Základem pro regionální strategie v oblasti výzkumu, vývoje a inovací jsou dva celostátní dokumenty, Strategie regionálního rozvoje schválená vládou ČR v roce 2006 a Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR schválená v roce 2009 na období 2009-2015. • Hlavní město Praha má pro potřeby svého dalšího rozvoje vypracované potřebné koncepční dokumenty, kterými jsou komplexně pojatý Strategický plán hl. m. Prahy a specificky zaměřená Regionální inovační strategie pro Prahu pro oblast výzkumu a vývoje. V současné době je k dispozici aktualizované znění Strategického plánu hl. m. Prahy, schválené Zastupitelstvem hl. m. Prahy v prosinci 2008, a Program realizace strategické koncepce hl. m. Prahy na období 2009-2015, realizační dokument schválený Zastupitelstvem v říjnu 2009. • Přestože se podařilo realizovat více než polovinu projektů z Akčního plánu Regionální inovační strategie, měla strategie některé nedostatky, které znemožnily její naplnění, např. chybějící vazba na rozpočet a na politickou reprezentaci města. A tak zejména systémová opatření zůstala ve stádiu záměru. • V souvislosti s realizací dvou úkolů obsažených v Programu realizace strategické koncepce - založení Regionální rozvojové agentury hl. m. Prahy a zřízení Regionální rady pro výzkum a inovace - se připravuje i aktualizace pražské inovační strategie.

25

Regional Innovation Policies in the Czech Republic and the Case of Prague: An Emerging Role of a Regional level?, In: European Planning Studies, Vol. 15, No. 7, srpen 2007 105

12. Srovnání se zahraničními regiony Údaje Eurostatu umožňují (byť s několikaletým časovým odstupem) porovnat Prahu s regiony a městy sousedních zemí, které můžeme v rámci středoevropského prostoru považovat za konkurenční. Je třeba dodat, že na úrovni NUTS 2 jde o různorodé regiony, ryze městskými a s Prahou srovnatelnými jsou pouze Vídeň a Berlín (ten ale s trojnásobnou populací). Zbylé regiony - Oberbayern, Mittelfranken, Drážďany, Lipsko, Közép-Magyarország a Mazowieckie - zahrnují zázemí jádrových měst, což má významný důsledek. Zpravidla ekonomicky méně rozvinuté zázemí měst snižuje hodnotu sledovaných ukazatelů a lze se oprávněně domnívat, že města samotná by měla hodnoty příznivější. V tabulce č. 63 jsou proto uvedeny dostupné základní údaje o regionech NUTS 3, resp. jádrových městech. Obrázek č. 13

VYBRANÉ STŘEDOEVROPSKÉ REGIONY NUTS 2 A NUTS 3

Zdroj: vlastní zpracování na mapovém podkladu Evropské komise

Uvedené tvrzení lze doložit údaji o regionálním HDP na úrovni regionů NUTS 2 a 3. Zatímco mezi regiony úrovně NUTS 2 (je jich celkem 271) zaujímá Praha v rámci EU 5. místo, na úrovni regionů NUTS 3 (celkem 1 303 regionů) jí patří až 52. místo, umisťuje se za městy regionálního významu jako Norimberk, Řezno nebo Pasov. Přesto mezi regiony nových členských zemí zůstává první.

106

Tabulka č. 63

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O VYBRANÝCH REGIONECH NUTS 2 A NUTS 3

AT13 Wien

2,3

414,7

1 671,0

844,3

HDP pořadí v PPS na podle obyv. jako proc. procento prům. EU prům. EU (z 271 / 1303) 40 600 163,1 11 / 68

CZ01 Praha

2,3

496,0

1 200,1

648,2

42 800

171,8

region (vč. kódu NUTS)

úroveň NUTS

rozloha (km2)

obyv. (tis.)

ekon. aktivní obyv. (tis.)

HDP v PPS na obyv.

5 / 52

DE21 Oberbayern

2

17 530,5

4 296,3

2275,6

41 000

164,7

9/-

DE212 München, Kreisfreie Stadt

3

310,4

1 303,1

726,5

55 100

221,3

- / 18

DE25 Mittelfranken

2

7 244,6

1 713,4

878,1

33 000

132,5

31 / -

DE254 Nürnberg, Kreisfreie Stadt

3

186,4

502,0

250,0

44 200

177,6

- / 43

DE30 Berlin

891,9

3 410,1

1796,0

24 400

97,8

128 / 520

DED2 Dresden

2,3 2

7 930,8

1 651,9

868,8

21 800

87,7

168 / -

DED21 Dresden, Kreisfreie Stadt

3

328,3

506,2

265,1

29 700

119,2

- / 247

DED3 Leipzig

2

4 387,6

1 070,9

576,6

22 100

88,6

163 / -

DED31 Leipzig, Kreisfreie Stadt

3

297,6

508,5

262,6

26 100

104,9

- / 430

HU10 Közép-Magyarország

2

6 918,4

2 885,0

1311,2

25 600

102,9

111 / -

HU101 Budapest

3

525,1

1 699,2

790,9

33 900

136,2

- / 127

PL12 Mazowieckie

2

35 559,0

5 180,1

2518,7

21 700

87,1

171 / -

PL127 Miasto Warszawa

3

517,0

1 704,4

951,7

41 400

166,2

- / 61

2 052,6

608,8

339,2

39 900

160,3

12 / 70

SK01 Bratislavský kraj

2,3

Zdroj: Eurostat, údaje za rok 2007

Specifické údaje o VaV za regiony úrovně NUTS 3 však Eurostat nenabízí, proto můžeme srovnávat pouze regiony na úrovni NUTS 2. Lidské zdroje jsou klíčovou složkou výzkumu a vývoje. Tabulka č. 64 poskytuje údaje o zaměstnanosti ve vybraných sektorech hospodářství z regionální ročenky Eurostatu 2009. Je patrné, že zatímco v high-tech a medium high-tech průmyslu Praha za vyspělými regiony zaostává, v high-tech a finančních služebách je na obdobné nebo vyšší úrovni. V případě znalostně náročných (knowledge-intensive) high-tech služeb patří pět z uvedených regionů mezi top 25 regionů celé EU. Praha je na 4. místě, další regiony za ní - Bratislavský kraj 8., Közép-Magyarország 11., Oberbayern 23. a Berlín 24. Uvedené údaje potvrzují nízké zastoupení průmyslu v ekonomice města (typické pro městské regiony) a naopak velmi vysoký podíl služeb. Pokud by však byly k dispozici údaje za regiony NUTS 3, tj. jádrová města porovnávaných regionů, lze předpokládat, že by se průměrné hodnoty ukazatelů zvýšily a Praha by se tak ve všech případech dostala na průměrné až podprůměrné hodnoty. Tabulka č. 65 obsahuje nový typ údajů - regionální údaje o lidských zdrojích ve vědě a technologiích (LZVT) za rok 2008. Statistika zároveň rozlišuje několik skupin LZVT, které se vzájemně překrývají. Skupina LZVT podle vzdělání (angl. zkratka HRSTE) zahrnuje osoby starší 15 let s terciárním vzděláním bez ohledu na obor studia. Podíl těchto osob se pohybuje v rozmezí 24 až 33 %, ve většině sledovaných regionů okolo 30 %. Praha s 32 % představuje třetí nejvyšší hodnotu. Skupina LZVT podle zaměstnání (HRSTO) zahrnuje zaměstnané osoby, které vykonávají pracovní činnost v rámci vědeckých nebo technických zaměstnání, které jsou hlavním

107

zdrojem jejich pracovních příjmů26. V Praze činí podíl této skupiny 52,6 %, což je ze sledovaných regionů nejvíce. Tabulka č. 64

ZAMĚSTNANOST VE VYBRANÝCH SEKTORECH EKONOMIKY podíl na celkové zaměstnanosti (v %) znalostně medium highnáročné tech průmysl high-tech služby

znalostně náročné finanční služby

kód

region NUTS 2

AT13

Wien

1,71

3,47

4,16

4,47

CZ01

Praha

0,78

2,57

6,96

4,56

DE21

Oberbayern

2,73

9,91

5,40

4,92

DE25

Mittlefranken

2,95

8,82

3,16

4,44

DE30

Berlin

1,42*

3,92

5,31

2,36

DED2

Dresden

4,21*

5,67

3,14

2,94

DED3

Leipzig

-

9,33*

5,24*

-

HU10

Közép-Magyarország

2,01

4,15

6,15

3,41

PL12

Mazowieckie

1,02

3,14

4,50

4,24

SK01

Bratislavský kraj

-

5,93

6,39

4,47

high-tech průmysl

Zdroj: Eurostat Regional Yearbook 2009, údaje za rok 2007 (*2006)

Skupina jádro LZVT (tzv. „core“, HRSTC) zahrnuje osoby s terciárním vzděláním, které pracují ve vědeckých a technických povoláních. Tato skupina se považuje za nejcennější, na vědecko-technologickém rozvoji se podílí nejaktivněji.27 V této skupině Praha vykazuje nejvyšší hodnotu. Tabulka č. 65

LIDSKÉ ZDROJE VE VĚDĚ A TECHNOLOGIÍCH HRST

HRSTE

HRSTO

HRSTC

kód

region NUTS 2

AT13

Wien

410

42,2

259

24,3

291

34,7

140

16,7

CZ01

Praha

438

59,8

256

32,0

345

52,6

163

24,8

DE21

Oberbayern

1 395

52,8

962

33,7

987

43,3

554

24,3

DE25

Mittlefranken

DE30

Berlin

DED2

tis. osob

podíl EA (%)

tis. osob

podíl EA (%)

tis. osob

podíl EA (%)

tis. osob

podíl EA (%)

497

45,6

335

28,2

337

36,0

175

18,7

1 078

49,6

784

33,1

694

38,9

400

22,4

Dresden

424

40,3

341

29,8

255

32,2

172

21,6

DED3

Leipzig

276

38,1

233

30,0

151

28,2

108

20,1

HU10

Közép-Magyarország

PL12

Mazowieckie

SK01

Bratislavský kraj

707

44,1

541

31,4

455

34,8

289

22,1

1 222

40,4

941

29,8

817

31,1

536

20,4

202

52,8

123

29,7

154

44,7

74

21,6

Pozn.: EA = ekonomicky aktivní obyvatelstvo Zdroj: Eurostat, údaje za rok 2008 26

Z osob zaměstnaných ve vědě a technice se vyčleňuje velmi úzká skupina osob označovaných jako vědci a inženýři (S&E). Jde o vědce a odborníky zaměstnané ve fyzikálních, matematických a technických a v biologických, lékařských a příbuzných oborech.

27

Tato skupina je v Praze přibližně stejně početná jako skupina vědeckých a odborných duševních pracovníků podle KZAM (viz kapitola 2). 108

Souhrnná kategorie tzv. celková národní zásoba LZVT (HRST) však není součtem uvedených skupin, ale počítá se jako součet jádra LZVT, dále osob s terciárním vzděláním, které nepracují ve vědeckých a technických povoláních, a osob v těchto povoláních bez ukončeného terciárního vzdělání. V této skupině Praha vykazuje nejvyšší podíl na ekonomicky aktivním obyvatelstvu, o 5 až 15 procentních bodů předstihuje německé a rakouské regiony. Téměř ve všech uvedených srovnatelných skupinách si Praha stojí dobře, ve třech případech dokonce vykazuje nejvyšší podíl ze sledovaných regionů. Tyto hodnoty potvrzují předchozí závěr, že co do kvantity lidských zdrojů je Praha vybavena dobře. Nedostatky je tedy nutno hledat např. v produktivitě práce nebo objemu finančních zdrojů, které mají pražští pracovníci k dispozici. Struktura zaměstnanců výzkumu a vývoje je do jisté míry blízká struktuře výdajů na výzkum a vývoj (viz dále), a to více v regionech starých členských zemí, méně v regionech z nových členských zemí. Největší odchylku vykazuje Bratislavský kraj. Čím více se struktura liší, tím větší je rozdíl v prostředcích připadajících na jednoho zaměstnance. Například zaměstnanci v sektoru vyššího školství v Bratislavském kraji představují podíl 54,5 % na celkovém počtu zaměstnanců VaV, avšak výdaje na VaV realizované v sektoru vyššího školství tvoří pouze 30,7 % výdajů na VaV v tomto regionu. Tabulka č. 66

ZAMĚSTNANCI VÝZKUMU A VÝVOJE A PODÍL SEKTORŮ podíl zam. VaV jako podíl EA obyv. (%)

zaměstnanci VaV podnikatel(FTE) ský

podíl sektorů (%)

kód

region NUTS 2

AT13

Wien

2,42

20 452

55,9

8,3

35,2

0,6

CZ01

Praha

3,27

21 176

36,0

37,0

26,4

0,6

DE21

Oberbayern

2,65

60 291

73,1

14,6

12,3

-

DE25

Mittlefranken

1,37

12 068

70,4

8,0

21,6

-

DE30

Berlin

1,43

25 733

37,5

35,9

26,6

-

DED2

Dresden

1,56

13 554

52,6

24,0

23,4

-

DED3

Leipzig

0,85

4 909

25,5

36,7

37,8

-

HU10

Közép-Magyarország

1,24

16 252

40,6

37,1

22,3

-

PL12

Mazowieckie

0,98

24 681

20,6

44,7

34,6

0,1

SK01

Bratislavský kraj

2,30

7 797

8,1

37,4

54,5

-

vládní

vyšší školství

neziskový

Zdroj: Eurostat, údaje za rok 2007

Podíl zaměstnanců výzkumu a vývoje na ekonomicky aktivním obyvatelstvu je nejvyšší v Praze a v regionu Oberbayern. Vyšší hodnoty vykazuje ještě Vídeň a Bratislavský kraj. I v tomto případě platí, že regiony zahrnující zázemí jádrového města, vykazují nižší hodnoty. V případě regionu Oberbayern je pak vysoká hodnota dokladem skutečně vysoké koncentrace výzkumu a vývoje v Mnichově a okolí. Výdaje na výzkum a vývoj se ve sledovaných regionech výrazně liší, vyspělé německé regiony se silnou podnikatelskou základnou vykazují 60-80% podíl podnikatelské sféry na výdajích. Naopak nové členské země - často o regiony, v nichž se koncentrují vládní instituce a univerzity - vykazují vysoké hodnoty podílu vládního sektoru (max. Mazowieckie 52,8 %) a sektoru vyššího školství (max. 37,2 % Lipsko).

109

Podíl výdajů na VaV na regionálním HDP je nejvyšší v regionu Oberbayern, a to o více než 1,5 procentního bodu vyšší než v Praze. Podíl přesahující lisabonská 3 procenta vykazují také Vídeň, Berlín a Drážďany. Tabulka č. 67

VÝDAJE NA VÝZKUM A VÝVOJ PODLE SEKTORŮ PROVÁDĚNÍ A PODÍL SEKTORŮ podíl sektorů na GERD (%) vyšší vládní neziskový školství

podíl GERD na reg. HDP (%)

podnikatelský

2 618,0

3,62

58,9

8,2

32,3

0,6

825,3

2,60

43,9

37,1

18,2

0,7

Oberbayern

7 783,8

4,32

78,9

11,0

10,1

-

DE25

Mittlefranken

1 532,2

2,65

7,1

11,5

17,4

-

DE30

Berlin

2 856,2

3,36

41,5

33,2

25,3

-

DED2

Dresden

1 521,4

4,12

59,6

24,8

15,7

-

DED3

Leipzig

461,5

1,91

23,0

39,8

37,2

-

HU10

Közép-Magyarország

631,6

1,33

53,1

29,6

17,3

-

PL12

Mazowieckie

724,8

1,07

29,2

52,4

18,3

0,2

Bratislavský kraj

122,1

0,83

16,5

52,8

30,7

-

kód

region NUTS 2

euro (mil.)

AT13

Wien

CZ01

Praha

DE21

SK01

Zdroj: Eurostat, údaje za rok 2007

Získané údaje umožňují přepočet výdajů na jednoho obyvatele, ekonomicky aktivního obyvatele a zaměstnance VaV. Ačkoli při použití údajů v eurech zaostává Praha za rozvinutými německými regiony a Vídní, při zohlednění kupní síly se prvními dvěma ukazateli dostane na třetí příčku za Oberbayern a Vídeň. Regiony nových členských zemí přitom překonává dvoj- až čtyřnásobně. V případě přepočtu výdajů na zaměstnance výzkumu a vývoje je zřetelný odstup mezi regiony starých a nových členských zemí, a to i při zohlednění kupní síly. Praha je na úrovni maďarského regionu, což představuje pouze třetinu (v €), resp. polovinu (v PPS), ve srovnání s hodnotami ukazatelů německých regionů a Vídně. Tabulka č. 68

VÝDAJE PŘEPOČTENÉ NA VYBRANÉ SKUPINY OSOB GERD / zam. VaV (€)

GERD / zam. VaV (PPS)

2 911,29

128 006,85

120 184,09

1 273,2

2 059,00

38 971,29

63 026,11

1 769,9

3 420,6

3 341,47

129 104,58

126 119,32

894,2

873,6

1 744,9

1 704,54

126 962,55

124 026,85

837,6

818,2

1 590,3

1 553,53

110 992,89

108 426,46

Dresden

921,0

899,7

1 751,1

1 710,65

112 246,86

109 651,39

DED3

Leipzig

430,9

421,0

800,3

781,83

94 005,91

91 832,35

HU10

Közép-Magyarország

218,9

339,7

481,7

747,54

38 864,94

60 310,73

PL12

Mazowieckie

139,9

232,5

287,8

478,26

29 365,02

48 806,49

SK01

Bratislavský kraj

200,6

332,3

360,0

596,39

15 661,92

25 945,36

GERD / obyv. (€)

GERD / obyv. (PPS)

GERD / EA (€)

kód

region NUTS 2

AT13

Wien

1 566,7

1 471,0

3 100,8

CZ01

Praha

687,7

1 112,1

DE21

Oberbayern

1 811,8

DE25

Mittlefranken

DE30

Berlin

DED2

Zdroj: Eurostat, údaje za rok 2007

110

GERD / EA (PPS)

Rozsah finančních prostředků, kterými disponují regiony nových členských zemí, je zřetelně nižší oproti starým členským zemím, což potvrzuje hypotézu z úvodní části kapitoly, že finance jsou slabinou výzkumu a vývoje těchto regionů. Jako řešení se nabízí usilovat o větší zapojení soukromého sektoru do financování výzkumu a vývoje. Podle lisabonské strategie by podíl soukromých zdrojů na výdajích na VaV měl dosahovat dvou třetin. Poznámka: Určitý vliv na uvedené propočty může mít i zvolená metodika. Výsledky se váží v řadě případů na obyvatele (ekonomicky aktivní obyvatele) měst, resp. regionů. Výsledek může ovlivnit jak např. rozsah dojížďky (nebo vyjížďky) za prací do města - jádra regionu, tak započítávání zahraničních pracovníků, byť někdy i omezené. Vzhledem k porovnávaným územním (regionálním) jednotkám však základní relace nejsou výrazně ovlivněny.

Často prezentovaným ukazatelem je patentová aktivita. Eurostat sleduje ukazatel „počet patentů u Evropského patentového úřadu na jeden milion obyvatel“ a jeho podskupinu „hightech patenty na milion obyvatel“. Patentová aktivita v regionech nových členských zemí je řádově nižší než v regionech starých členských zemí. Problémy s patentovou aktivitou známé z Česka, které souvisí mj. s finanční náročností patentové ochrany, jsou zřejmě obdobné i v ostatních nových členských zemích. Tabulka č. 69

PATENTY U EPO NA MILION OBYVATEL 2005

kód

region NUTS 2

AT13

Wien

patenty na mil. obyv.

2006

high-tech patenty na mil. obyv.

183,031

69,951

patenty na mil. obyv.

229,750

high-tech patenty na mil. obyv.

90,538

CZ01

Praha

22,493

5,322

31,161

5,247

DE21

Oberbayern

576,253

137,797

596,117

145,770

DE25

Mittlefranken

500,178

102,477

533,396

132,911

DE30

Berlin

197,628

52,148

207,411

49,603

DED2

Dresden

142,959

39,108

137,776

35,309

DED3

Leipzig

62,314

5,311

51,645

6,880

HU10

Közép-Magyarország

33,802

5,593

35,403

12,088

PL12

Mazowieckie

5,222

1,018

5,380

1,076

SK01

Bratislavský kraj

17,367

3,377

26,006

8,282

Zdroj: Eurostat

Shrnutí •

Srovnání potvrzují přední místo Prahy mezi regiony nových členských zemí podle většiny ukazatelů. V ostatních případech jsou údaje těchto regionů obdobné. Zároveň v některých případech, jako například v charakteristikách lidských zdrojů, Praha konkuruje německým regionům a Vídni. Naopak v případě finančních ukazatelů je zřetelný odstup regionů visegrádských zemí.

•

Tyto závěry je však nutné přijímat s vědomím, že jen některé ze sledovaných regionů jsou regiony městské (Praha, Vídeň, Berlín), zatímco ostatní zahrnují kromě měst i jejich více či méně rozsáhlé zázemí.

111

Použité zkratky AIP ČR AMU ARES AV ČR AVU BC BRIS CERGE CES VŠEM CIS CSS ČR ČSÚ ČVUT ČZU EA ELI ERDF ESF EU FO FTE FZÚ GERD HDP HRST HRSTC HRSTE HRSTO ICPI ITC-VÚK JPD 2 JPD 3 KAV ČR KZAM MČ MMR MPSV MPT MSP MŠMT MUP NACE OECD

Asociace inovačního podnikání ČR Akademie múzických umění Administrativní registr ekonomických subjektů Akademie věd České republiky Akadamie výtvarných umění Biologické centrum AV projekt Bohemian Regional Innovation Strategy Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium Centrum ekonomických studií Vysoké školy ekonomie a managementu Community Innovation Survey centrum strategických služeb Česká republika Český statistický úřad České vysoké učení technické Česká zemědělská univerzita ekonomicky aktivní (obyvatelstvo) Extreme Light Infrastructure Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Evropská unie fyzická osoba Full Time Equivalent - ekvivalent plného pracovního úvazku Fyzikální ústav AV Gross Expenditure on Research and Development - hrubé výdaje na výzkum a vývoj hrubý domácí produkt lidské zdroje ve vědě a technologii lidské zdroje ve vědě a technologii - jádro lidské zdroje ve vědě a technologii - podle vzdělání lidské zdroje ve vědě a technologii - podle zaměstnání Inovační centrum a podnikatelský inkubátor Inovační technologické centrum - Výzkumný ústav kovů, Panenské Břežany Jednotný programový dokument pro Cíl 2 (2004-2006) Jednotný programový dokument pro Cíl 3 (2004-2006) Kancelář Akademie věd České republiky klasifikace zaměstnání městská část Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo práce a sociálních věcí Mezinárodní patentové třídění malé a střední podniky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Metropolitní univerzita Praha klasifikace ekonomických činností Organisation for Economic Co-operation and Development

112

OKEČ OMEN OP VaVpI OPPA OPPI OPPK OPPP OR PPPZ RES RIS RRA SIC SSČ STR URM SVTP TC TC AV TIC TP TP ČR ÚIV UJAK ÚJF UK ÚMG ÚMCH AV ÚOCHB URM VaV VŠ VŠE VŠFS VŠH VŠCHT VŠPS VŠUP VTP VÚ VVI VZLÚ ŽZ

odvětvová klasifikace ekonomických činností projekt Optimal practices, development policies and predictive models for regions in an enlarged EU Operační program Věda a výzkum pro inovace (2007-2013) Operační program Praha - Adaptabilita (2007-2013) Operační program Podnikání a inovace (2007-2013) Operační program Praha - Konkurenceschopnost (2007-2013) Operační program Průmysl a podnikání (2004-2006) Obchodní rejstřík průměrný přepočtený počet zaměstnanců Registr ekonomických subjektů regionální inovační strategie regionální rozvojová agentura Středočeské inovační centrum Středisko společných činností AV Odbor strategické koncepce URM Společnost vědeckotechnických parků ČR technologické centrum Technologické centrum Akademie věd ČR technologické a inovační centrum technologický park Technologický profil ČR Ústav pro informace ve vzdělávání Univerzita J. A. Komenského Ústav jaderné fyziky AV Univerzita Karlova Ústav molekulární genetiky AV Ústav molekulární chemie Akademie věd ČR Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Útvar rozvoje hl. m. Prahy výzkum a vývoj vysoká škola Vysoká škola ekonomická Vysoká škola finanční a správní Vysoká škola hotelová Vysoká škola chemicko-technologická Výběrové šetření pracovních sil Vysoká škola umělecko-průmyslová vědeckotechnický park výzkumný ústav veřejná výzkumná instituce Výzkumný a zkušební letecký ústav a. s. živnostenský zákon

113

Zdroje Literatura Pokorný, O., et al. (2008): Analýza inovačního potenciálu krajů České republiky. Technologické centrum AV ČR. Praha : SLON, 2008. 137 s. Dostupné z WWW: . ISBN 978-8086429-90-8. Prnka, T., et al. (2008): Průvodce systémem veřejné podpory výzkumu a vývoje v České republice 2009. Ostrava : Repronis, 2008. 202 s. ISBN 978-80-7329-203-4 Prnka, T., et al. (2010): Průvodce systémem veřejné podpory výzkumu a vývoje v České republice 2010. Česká společnost pro nové materiály a technologie. Ostrava : Tanger, 2010. 238 s. ISBN 97880-87294-16-1 Blažek, J.; Uhlíř, D. (2007): Regional Innovation Policies in the Czech Republic and the Case of Prague: An Emerging role of a Regional Level? European Planning Studies. 2007, Vol. 15, No. 7, s. 871-888. Adámek, P.; Csank, P.; Žížalová, P. (2007): Regionální inovační systémy a jejich veřejná podpora. In: Working Paper CES VŠEM : No. 7/2007. Praha : CES VŠEM, 2007. s. 33. Dostupné z WWW: . Trybenekr, J. (2010): Význam a rozmístění vědecko-technických parků v Evropě. Vysoká škola ekonomická v Praze (bakalářská práce), 2010 AV ČR (2010): Výroční zpráva AV ČR za rok 2009. Praha. ČSÚ (2005-2009): Ukazatele výzkumu a vývoje za rok 2004-2008. Praha Databáze Registr ekonomických subjektů 6/2010, Český statistický úřad, 2010 Technologický profil ČR (http://www.techprofil.cz) Oficiální dokumenty Strategický plán hl m. Prahy. 2008 [online]. Praha : Hl. m. Praha [cit. 2010-08-06]. Dostupné z WWW: . Program realizace strategické koncepce hl. m. Prahy. 2009 [online]. Praha : Hl. m. Praha [cit. 201008-06]. Dostupné z WWW: . Jednotný programový dokument pro Cíl 2 regionu NUTS 2 - Hl. m. Praha na období 2004 - 2006. 2004 [online]. Praha : MMR [cit. 2010-08-06]. Dostupné z WWW: . Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS 2 Hl. m. Praha. 2004 [online]. Praha : MPSV [cit. 2010-08-06]. Dostupné z WWW: . Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS 2 Hl. m. Praha. 2004 [online]. Praha : MPSV [cit. 2010-08-06]. Dostupné z WWW: . Operační program Praha – Konkurenceschopnost 2007-2013. 2007 [online]. Praha : Hl. m. Praha [cit. 2010-08-06]. Dostupné z WWW: . Operační program Praha – Adaptabilita. 2007 [online]. Praha : Hl. m. Praha [cit. 2010-08-06]. Dostupné z WWW: . Regionální inovační strategie pro Prahu. 2004 [online]. Praha : Technologické centrum AV ČR [cit. 2010-08-06]. Dostupné z WWW: . 114

Strategie regionálního rozvoje České republiky na roky 2007-2013. 2006 [online]. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj [cit. 2010-10-04]. Dostupné z WWW: . Internetové zdroje http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/veda_a_vyzkum_veda - věda a výzkum na portálu ČSÚ http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/region_cities/regional_statistics/data/database databáze regionální statistiky Eurostatu

-

http://www.cas.cz - Akademie věd ČR http://rvvi.msmt.cz - Registr veřejných výzkumných institucí http://www.msmt.cz/vzdelavani/prehled-vysokych-skol - adresář vysokých škol http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares.html.cz - Administrativní registr ekonomických subjektů http://www.svtp.cz - Společnost vědeckotechnických parků ČR, webové stránky pražských VTP http://www.thelearningnetwork.net - webová prezentace projektu The Learning Network http://www.filasinternational.eu/omen-project/ - webová prezentace projektu OMEN http://www.e-innovation.org/supersme/index.html - webová prezentace projektu SUPER-SME http://www.avo.cz - Asociace výzkumných organizací http://www.prahafondy.eu/cz/jpd2/projekty.html - Odbor fondů EU MHMP, databáze projektů http://www.uiv.cz - Ústav pro informace ve vzdělávání, statistiky školství CzechInvest. Technologická centra a centra strategických služeb [online]. 2010-03-29 [cit. 2010-0726]. Dostupné z WWW: . Ostatní ČSÚ: Výběrové šetření pracovních sil PROODOS (2009): Průzkum podnikatelského prostřední v Praze výroční zprávy neakademických v. v. i. za roky 2008/2009 výroční zprávy nemocnic za roky 2007/2008/2009

115

Příloha č. 1

Veřejné výzkumné instituce v Praze název

zkratka

adresa

Archeologický ústav AV ČR

ARÚ

Letenská 4

Praha 1

Biotechnologické ústav AV ČR

BTÚ

Vídeňská 1083

Praha 4

Centrum pro studium vysokého školství

CSVŠ

U Lužického semináře 13

Praha 1

Etnologický ústav AV ČR

EÚ

Na Florenci 3

Praha 1

Filozofický ústav AV ČR

FLÚ

Jilská 1

Praha 1

Fyzikální ústav AV ČR

FZÚ

Na Slovance 2

Praha 8

Fyziologický ústav AV ČR

FGÚ

Vídeňská 1083

Praha 4

Geofyzikální ústav AV ČR

GFÚ

Boční II 1401

Praha 4

Geologický ústav AV ČR

GLÚ

Rozvojová 269

Praha 6

Historický ústav AV ČR

HÚ

Prosecká 76

Praha 8

Knihovna AV ČR

KNAV

Národní 3

Praha 1

Masarykův ústav – Archiv AV ČR

MÚA

Gabčíkova 10

Praha 8

Matematický ústav AV ČR

MÚ

Žitná 25

Praha 1

Mikrobiologický ústav AV ČR

MBÚ

Vídeňská 1083

Praha 4

Národohospodářský ústav AV ČR (CERGE-EI)

NHÚ

Politických vězňů 7

Praha 1

Orientální ústav AV ČR

OÚ

Pod vodárenskou věží 4

Praha 8

Slovanský ústav AV ČR

SLÚ

Valentinská 1

Praha 1

Sociologický ústav AV ČR

SOÚ

Jilská 1

Praha 1

Středisko společných činností AV ČR

SSČ

Národní 3

Praha 1

Ústav dějin umění AV ČR

ÚDU

Husova 4

Praha 1

Ústav experimentální botaniky AV ČR

ÚEB

Rozvojová 269

Praha 6

Ústav experimentální medicíny AV ČR

ÚEM

Vídeňská 1083

Praha 4

Ústav fotoniky a elektroniky

ÚFE

Chaberská 57

Praha 8

Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR

ÚFCH JH

Dolejškova 3

Praha 8

Ústav fyziky atmosféry AV ČR

ÚFA

Boční II 1401

Praha 4

Ústav fyziky plazmatu AV ČR

ÚFP

Za Slovankou 3

Praha 8

Ústav chemických procesů AV ČR

ÚCHP

Rozvojová 135

Praha 6

Ústav informatiky AV ČR

ÚI

Pod vodárenskou věží 2

Praha 8

Ústav makromolekulární chemie AV ČR

ÚMCH

Heyrovského nám. 2

Praha 6

Ústav mezinárodních vztahů

IIR

Nerudova 3

Praha 1

Ústav molekulární genetiky AV ČR

ÚMG

Vídeňská 1083

Praha 4

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

ÚOCHB Flemingovo nám. 2

Praha 6

Ústav pro českou literaturu AV ČR

ÚČL

Na Florenci 3

Praha 1

Ústav pro hydrodynamiku AV ČR

ÚH

Pod Paťankou 5

Praha 6

Ústav pro jazyk český AV ČR

ÚJČ

Letenská 4

Praha 1

Ústav pro soudobé dějiny AV ČR

ÚSD

Vlašská 9

Praha 1

Ústav státu a práva AV ČR

ÚSP

Národní 18

Praha 1

Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR

ÚSMH

V Holešovičkách 41

Praha 8

Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR

ÚTAM

Prosecká 76

Praha 8

116

Příloha č. 1 název

zkratka

adresa

Ústav teorie informace a automatizace AV ČR

ÚTIA

Pod vodárenskou věží 4

Praha 8

Ústav termomechaniky AV ČR

ÚT

Dolejškova 5

Praha 8

Výzkumný ústav bezpečnosti práce

VÚBP

Jeruzalémská 9

Praha 1

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy

VÚMOP Žabovřeská 250

Praha 16

Výzkumný ústav potravinářský Praha

VÚPP

Radiová 7

Praha 15

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí

VÚPSV

Palackého nám. 4

Praha 2

Výzkumný ústav rostlinné výroby

VÚRV

Drnovská 507

Praha 6

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka

VÚV

Podbabská 30

Praha 6

Výzkumný ústav zemědělské techniky

VÚZT

Drnovská 507

Praha 6

Výzkumný ústav živočišné výroby

VÚŽV

Přátelství 815

Praha 22

Zdroj: registr veřejných výzkumných institucí MŠMT

117

Příloha č. 2

Pražské veřejné výzkumné instituce podle počtu zaměstnanců (FTE) Veřejná výzkumná instituce

FTE 2009

Veřejná výzkumná instituce

FTE 2009

Fyzikální ústav AV ČR

620

Národohospodářský ústav AV ČR (CERGEEI)

89

Mikrobiologický ústav AV ČR

410

Kancelář AV ČR

88

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

408

Sociologický ústav AV ČR

88

Výzkumný ústav rostlinné výroby (2008)

321

Matematický ústav AV ČR

84

Fyziologický ústav AV ČR

307

Ústav fyziky atmosféry AV ČR

80

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka (2008)

303

Historický ústav AV ČR

77

Středisko společných činností AV ČR

300

Geologický ústav AV ČR

77

Ústav molekulární genetiky AV ČR

289

Knihovna AV ČR

74

Výzkumný ústav živočišné výroby

256*

Ústav pro českou literaturu AV ČR

73

Ústav makromolekulární chemie AV ČR

245

Výzkumný ústav potravinářský Praha (2008)

73*

Ústav experimentální botaniky AV ČR

201

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí

68*

Ústav termomechaniky AV ČR

200

Ústav pro soudobé dějiny AV ČR

65

Ústav chemických procesů AV ČR

163

Výzkumný ústav zemědělské techniky (2008)

65

Ústav experimentální medicíny AV ČR

161

Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR

63

Filozofický ústav AV ČR

159

Ústav pro hydrodynamiku AV ČR

57

Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR Ústav teorie informace a automatizace AV ČR

155

Výzkumný ústav bezpečnosti práce

56

153

Etnologický ústav AV ČR

52

Ústav fyziky plazmatu AV ČR

131

Biotechnologický ústav AV ČR

50

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd

117

Ústav dějin umění AV ČR

47

Ústav informatiky AV ČR

114

Masarykův ústav – Archiv AV ČR

44

Ústav pro jazyk český AV ČR

114

Ústav mezinárodních vztahů

43*

Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR

111

Ústav státu a práva AV ČR

38

Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR

110

Slovanský ústav AV ČR

28

Archeologický ústav AV ČR

105

Orientální ústav AV ČR

24

Geofyzikální ústav AV ČR

99

Centrum pro studium vysokého školství (2008)

23

Celkem pražské VVI Zdroj: Výroční zpráva AV ČR za rok 2009 a výroční zprávy VVI za rok 2009 nebo 2008 *) údaj je ve fyzických osobách, organizace přepočtený počet zaměstnanců neuvádí

118

7 078

Příloha č. 3

Seznam pražských organizací s NACE 72 jako hlavní činností Pozn.: organizace s 10 a více zaměstnanci; nejsou uvedeny veřejné výzkumné instituce

1 APIGENEX s.r.o.

Poděbradská 186/56

Praha 9

velikostní skupina27 10 – 49

2 AZIN CZ s.r.o.

Jihozápadní II 1084

Praha 4

10 – 49

3 BioInova, s.r.o.

Vídeňská 1083

Praha 4

10 – 49

4 CCBR Czech, a.s.

Na Pankráci 1685/19

Praha 4

10 – 49

5 CZECH - WASTE SPOL.S R.O.

Karmelitská 18

Praha 1

10 – 49

6 Česká geologická služba

Klárov 131/3

Praha 1

250 a více

7 e4t electronics for transportation s.r.o.

Novodvorská 994

Praha 4

50 – 249

8 Genzyme Czech, s.r.o.

Na Žertvách 2247/29

Praha 8

10 – 49

Praha 1

50 – 249

název

adresa

9 Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy Petřín 205 10 I.Q.A., a.s.

Jindřicha Plachty 16/čp. 535

Praha 5

10 – 49

11 Icon Clinical Research s.r.o.

V parku 2335/20 (č.14)

Praha 11

50 – 249

INSTITUT PRO KRIMINOLOGII A SOCIÁLNÍ PREVENCI

Nám. 14. října 12

Praha 5

10 – 49

13 Institute of Applied Biotechnologies a.s.

Tymiánová 619/14

Praha-Kolovraty

10 – 49

14 Labrys, o.p.s.

Mezi Školami 2321/95

Praha 13

10 – 49

15 LABIO a.s.

Heyrovského nám. 2

Praha 6

10 – 49

16 MEDICOM, A.S.,PRAHA

Dobropolská 12

Praha 15

10 – 49

17 Národní ústav odborného vzdělávání v Praze

Weilova 1271/6

Praha 15

250 a více

18 Omnicare Clinical Research, s.r.o.

Na Bojišti 2/1950

Praha 2

10 – 49

19 P H A R M N E T s.r.o.

K Hrnčířům 20

Praha-Šeberov

10 – 49

20 Pharmaceutical Research Associates CZ, s.r.o. Nad Palatou 2844/30

Praha 5

10 – 49

21 Premier Research s.r.o.

Xaveriova 1900/10

Praha 5

10 – 49

22 PSYCHIATRICKÉ CENTRUM PRAHA

Ústavní 91

Praha 8

50 – 249

23 QUINTA-ANALYTICA s.r.o.

Pražská 1486/18c

Praha 15

50 – 249

24 Ricardo Prague s.r.o.

Thámova 11-13/289

Praha 8

50 – 249

25 SELGEN, a. s.

Jankovcova 18

Praha 7

50 – 249

26 STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV

Šrobárova 48

Praha 10

250 a více

Pobřežní 620/3

Praha 8

50 – 249

28 STN Wireless s.r.o.

Pobřežní 620/3

Praha 8

10 – 49

29 SVÚM a.s.

Podnikatelská 565

Praha-Běchovice 50 – 249

30 SVÚOM s.r.o.

U Měšťanského pivovaru 934/4

Praha 7

10 – 49

31 TerraVerita spol. s r.o.

Mezi Školami 2321/2

Praha 13

10 – 49

32 Ústav pro ekopolitiku, o.p.s.

Kateřinská 482/26

Praha 2

10 – 49

33 Ústav pro výzkum a využití paliv a.s.

Podnikatelská 552

Praha-Běchovice 10 – 49

34 Ústav zemědělské ekonomiky a informací

Mánesova 1453/75

Praha 2

12

27

27

STMicroelectronics Design and Application s.r.o.

Velikostní skupina = počet zaměstnanců podle rejstříku RES dle členění ČSÚ.

119

250 a více

Příloha č. 3

35 VÚKV a.s.

Bucharova 1314/8

Praha 13

velikostní skupina27 50 – 249

36 Výzkumný a zkušební letecký ústav, a.s.

Beranových 130

Praha 18

250 a více

37 Výzkumný ústav mlékárenský s.r.o.

Ke Dvoru 12a

Praha 6

10 – 49

38 Výzkumný ústav pedagogický v Praze

Novodvorská 14/1010

Praha 4

50 – 249

39 Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s.

Lípová 15

Praha 2

50 – 249

40 Výzkumný Ústav Železniční, a.s.

Novodvorská 1698

Praha 4

50 – 249

název

adresa

Zdroj: RES ČSÚ, verze červen 2010

120

Příloha č. 4

Seznam pražských organizací s NACE 72 jako vedlejší činností Pozn.: organizace s 200 a více zaměstnanci; nejsou uvedeny veřejné výzkumné instituce, vysoké školy a zdravotnická zařízení

1 Akzo Nobel Coatings CZ, a.s.

Na Pankráci 1683/127

Praha 4

velikostní skupina28 200 – 249

2 ALS Czech Republic, s.r.o.

Na Harfě 336/9

Praha 9

200 – 249

3 ANF DATA spol. s r.o.

Pujmanové 1221/4

Praha 4

250 – 499

4 AQUATEST a.s.

Geologická 4

Praha 5

250 – 499

5 Avia Ashok Leyland Motors s.r.o.

Beranových 140

Praha 18

200 – 249

6 AŽD Praha s.r.o.

Žirovnická 2/3146

Praha 10

1500 – 1999

7 BRAMAC střešní systémy spol.s r.o.

Kolbenova 882/5a

Praha 9

250 – 499

8 CA CZ, s.r.o.

V Parku 2316/12

Praha 11

200 – 249

9 CCS Česká společnost pro platební karty s.r.o.

Chlumčanského 497/5

Praha 8

200 – 249

10 ČD - Telematika a.s.

Pernerova 2819/2a

Praha 3

1000 – 1499

11 ČEPS, a.s.

Elektrárenská 774/2

Praha 10

500 – 999

12 ČKD NOVÉ ENERGO, a.s.

Klečákova 1947

Praha 9

250 – 499

13 ČKD PRAHA DIZ, a.s.

Kolbenova 499

Praha 9

250 – 499

14 ČZ a.s.

Sluneční náměstí 2540/5

Praha 13

500 – 999

15 DEKRA Automobil a.s.

Türkova 1001

Praha 11

200 – 249

16 ELTODO EG, a.s.

Novodvorská 1010/14

Praha 4

500 – 999

17 EMERSON CLIMATE TECHNOLOGIES, s.r.o. Revoluční 762/13

Praha 1

200 – 249

18 ERIELL Corporation, s.r.o.

Spálená 29

Praha 1

1500 – 1999

19 GE Aviation Czech s.r.o.

Beranových 65

Praha 18

250 – 499

20 HEWLETT-PACKARD s.r.o.

Vyskočilova 1/1410

Praha 4

1000 – 1499

21 Honeywell International s.r.o.

V Parku 2325/16

Praha 11

250 – 499

22 Honeywell, spol. s r.o.

V Parku 2326/18

Praha 11

1500 – 1999

23 Chemoprojekt, a.s.

Třebohostická 14

Praha 10

250 – 499

Praha 4

250 – 499

název

adresa

24 ICZ a.s. Na hřebenech II 1718/10 KBC Global Services Czech Branch, organizační Radlická 333/150 25 složka 26 LETOV LETECKÁ VÝROBA s.r.o. Beranových 65

Praha 5

500 – 999

Praha 18

500 – 999

27 LOSTR a.s.

Doudlebská 1699/5

Praha 4

500 – 999

28 NESS Czech s.r.o.

V Parku 2335/20

Praha 11

250 – 499

29 NESS Logos a.s.

V Parku 2335/20

Praha 11

250 – 499

30 OKsystem s.r.o.

Na Pankráci 1690/125

Praha 4

200 – 249

31 Polovodiče, a.s.

Ovocný trh 572/11

Praha 1

200 – 249

32 PRAGIS a.s.

Budovatelská 286

Praha-Satalice 200 – 249

33 PRAGOPROJEKT, a.s.

K Ryšánce 1668/16

Praha 4

200 – 249

34 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o.

Kateřinská 40/466

Praha 2

250 – 499

35 PRO.MED.CS Praha a.s.

Telčská 1

Praha 4

250 – 499

36 REVMATOLOGICKÝ ÚSTAV

Na Slupi 4

Praha 2

200 – 249

28

Velikostní skupina = počet zaměstnanců podle rejstříku RES dle členění ČSÚ.

121

Příloha č. 4

37 S&T CZ s.r.o.

Na Strži 1702/65

Praha 4

velikostní skupina28 200 – 249

38 sanofi-aventis, s.r.o.

Evropská 846/176a

Praha 6

200 – 249

39 Schneider Electric CZ, s.r.o.

Thámova 13

Praha 8

200 – 249

40 Siemens Engineering a.s.

Siemensova 2716/2

Praha 13

250 – 499

41 Siemens, s.r.o.

Siemensova 1

Praha 13

1500 – 1999

42 SITA CZ a.s. SITRONICS Telecom Solutions, Czech Republic 43 a.s. Správa železniční dopravní cesty, státní 44 organizace 45 Státní zdravotní ústav, příspěvková organizace

Španělská 10/1073

Praha 2

500 – 999

Ohradní 1369/8

Praha 4

500 – 999

Dlážděná 1003/7

Praha 1

5000 – 9999

Šrobárova 49/48

Praha 10

500 – 999

46 Sun Microsystems Czech s.r.o.

V Parku 2308/8

Praha 11

250 – 499

47 ŠKODA PRAHA Invest s.r.o.

Duhová 2/1444

Praha 4

500 – 999

48 Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p.

Prosecká 811/76a

Praha 9

250 – 499

49 UniCredit Business Partner s.r.o.

Václavské náměstí 33/823

Praha 1

250 – 499

50 ZAPA beton a.s.

Vídeňská 495

Praha-Libuš

500 – 999

název

adresa

Zdroj: RES ČSÚ

122

Příloha č. 5

Seznam pražských vysokých škol Veřejné a státní vysoké školy a jejich fakulty škola

adresa

1 Akademie múzických umění (AMU)

Malostranské nám. 12

Praha 1

2 Divadelní fakulta

Karlova 26

Praha 1

3 Filmová a televizní fakulta

Smetanovo nábřeží 2

Praha 1

4 Hudební fakulta

Malostranské nám. 13

Praha 1

5 Akademie výtvarných umění (AVU)

U Akademie 4

Praha 7

6 Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU)

Kamýcká 129

Praha 6

7 Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Kamýcká 129

Praha 6

8 Fakulta lesnická a environmentální

Kamýcká 1176

Praha 6

9 Fakulta životního prostředí

Kamýcká 129

Praha 6

10 Provozně ekonomická fakulta

Kamýcká 129

Praha 6

11 Technická fakulta

Kamýcká 129

Praha 6

12 České vysoké učení technické v Praze (ČVUT)

Zikova 4

Praha 6

13 Fakulta architektury

Thákurova 7

Praha 6

14 Fakulta dopravní

Konviktská 20

Praha 1

15 Fakulta elektrotechnická

Technická 2

Praha 6

16 Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská

Břehová 7

Praha 1

17 Fakulta stavební

Thákurova 7

Praha 6

18 Fakulta strojní

Technická 4

Praha 6

19 Policejní akademie České republiky

Lhotecká 7/559

Praha 12

20 Fakulta bezpečnostně právní

Lhotecká 7/559

Praha 12

21 Fakulta bezpečnostního managementu

Lhotecká 7/559

Praha 12

22 Univerzita Karlova v Praze (UK)

Ovocný trh 3-5

Praha 1

23 1. lékařská fakulta

Kateřinská 32

Praha 2

24 2. lékařská fakulta

V Úvalu 84

Praha 5

25 3. lékařská fakulta

Ruská 87

Praha 10

26 Evangelická teologická fakulta

Černá 9/646

Praha 1

27 Fakulta humanitních studií

U Kříže 10

Praha 5

28 Fakulta sociálních věd

Smetanovo nábřeží 6/955

Praha 1

29 Fakulta tělesné výchovy a sportu

José Martího 31

Praha 6

30 Filozofická fakulta

Nám. Jana Palacha 2

Praha 1

31 Husitská teologická fakulta

Pacovská 350

Praha 4

32 Katolická teologická fakulta

Thákurova 3

Praha 6

33 Matematicko-fyzikální fakulta

Ke Karlovu 3

Praha 2

34 Pedagogická fakulta

M. D. Rettigové 4

Praha 1

35 Právnická fakulta

Nám. Curieových 7

Praha 1

36 Přírodovědecká fakulta

Albertov 6

Praha 2

37 Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE)

Nám. W. Churchilla 4

Praha 3

38 Fakulta financí a účetnictví

Nám. W. Churchilla 4

Praha 3

39 Fakulta informatiky a statistiky

Nám. W. Churchilla 4

Praha 3

123

Příloha č. 5 škola

adresa

40 Fakulta mezinárodních vztahů

Nám. W. Churchilla 4

Praha 3

41 Fakulta národohospodářská

Nám. W. Churchilla 4

Praha 3

42 Fakulta podnikohospodářská

Nám. W. Churchilla 4

Praha 3

43 Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT)

Technická 5

Praha 6

44 Fakulta chemické technologie

Technická 5

Praha 6

45 Fakulta chemicko-inženýrská

Technická 3

Praha 6

46 Fakulta potravinářské a biochemické technologie

Technická 5

Praha 6

47 Fakulta technologie a ochrany

Technická 3

Praha 6

48 Vysoká škola umělecko průmyslová v Praze (VŠUP)

Nám. J. Palacha 80

Praha 1

Zdroj: MŠMT

Soukromé vysoké školy škola

adresa

1 Akcent College, s. r. o.

Bítovská 5

Praha 4

2 Anglo-americká vysoká škola, o. p. s.

Lázeňská 4

Praha 1

3 Bankovní institut vysoká škola, a. s.

Ovenecká 9

Praha 7

4 Cevro Institut, o. p. s.

Jungmannova 17

Praha 1

5 Literární akademie (Soukromá škola Josefa Škvoreckého), s. r. o.

Malovická 2751

Praha 4

6 Metropolitní univerzita Praha, o. p. s.

Dubečská 10/900

Praha 10

Nad Habrovkou 3

Praha 6

8 Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s. r. o.

Hekrova 805

Praha 11

9 Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s. r. o.

Lindnerova 1/575

Praha 8

10 Unicorn College, s. r. o.

V Kapslovně 2

Praha 3

11 University of New York in Prague, s. r. o.

Legerova 72

Praha 2

12 Univerzita J. A. Komenského, s. r. o.

Roháčova 63

Praha 3

13 Vysoká škola aplikovaného práva, s. r. o.

Chomutovická 1443

Praha 11

14 Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství, s. r. o.

Senovážné nám. 23

Praha 1

15 Vysoká škola ekonomie a managementu

Nárožní 2600

Praha 13

16 Vysoká škola finanční a správní, o. p. s.

Estonská 500

Praha 10

17 Vysoká škola hotelová v Praze 8, s. r. o.

Svídnická 506

Praha 8

18 Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, a. s.

Vltavská 14/585

Praha 5

19 Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha, o. p. s.

U Santošky 17

Praha 5

20 Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s.

Masná 13

Praha 1

21 Vysoká škola regionálního rozvoje, s. r. o.

Žalanského 68/54

Praha 17

22 Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s. r. o.

Pilská 9

Praha 14

23 Vysoká škola zdravotnická, o. p. s.

Duškova 7

Praha 5

7

Mezinárodní baptistický teologický seminář Evropské baptistické federace

Zdroj: MŠMT, stav duben 2010

124

Příloha č. 6

Veřejné výdaje na výzkum a vývoj (GBOARD) v roce 2008 (mil. Kč) celkem hlavní socioekonomické směry

Praha

ČR bez Prahy

institucionální ČR

ČR bez Prahy

Praha

účelová ČR

Praha

ČR bez Prahy

ČR

průzkum a využití zdrojů Země

312 081

107 426

419 507

232 700

87 454

320 154

79 381

19 972

99 353

infrastruktura a územní plánování

554 911

202 296

757 207

297 481

28 581

326 062

257 430

173 715

431 145

ochrana životního prostředí

318 438

219 322

537 760

75 005

4 541

79 546

243 433

214 781

458 214

ochrana a zlepšování lidského zdraví

818 039

290 779

1 108 818

177 987

51 660

229 647

640 052

239 119

879 171

68 919

513 374

582 293

0

53 380

53 380

68 919

459 994

528 913

zemědělská výroba a technologie

567 612

442 443

1 010 055

312 643

202 477

515 120

254 969

239 966

494 935

průmyslová výroba a technologie

578 185

1 774 796

2 352 981

107 561

135 196

242 757

470 624

1 639 600

2 110 224

společenské struktury a vztahy

340 806

91 188

431 994

150 996

8 867

159 863

189 810

82 321

272 131

22 602

102 583

125 185

0

79 616

79 616

22 602

22 967

45 569

všeobecný výzkum na vysokých školách

2 336 357

3 064 657

5 401 014

1 730 382

2 413 237

4 143 619

605 975

651 420

1 257 395

neorientovaný výzkum

4 457 010

1 669 097

6 126 107

2 788 126

907 144

3 695 270

1 668 884

761 953

2 430 837

ostatní civilní výzkum

61 991

1 117 871

1 179 862

0

1 062 960

1 062 960

61 991

54 911

116 902

obrana

119 551

337 240

456 791

67 864

23 129

90 993

51 687

314 111

365 798

celkem

10 556 502

9 933 072

20 489 574

5 940 745

5 058 242

10 998 987

4 615 757

4 874 830

9 490 587

výroba, distribuce a racionální využití energie

průzkum a využití vesmíru

Zdroj: ČSÚ

125

Příloha č. 6

Struktura veřejných výdajů na výzkum a vývoj (GBOARD) v roce 2008 (%) podíl na ČR hlavní socioekonomické směry

podíl institucionální podpory na celku

ČR bez Prahy

Praha

ČR bez Prahy

Praha

ČR

podíl účelové podpory na celku Praha

ČR bez Prahy

ČR

průzkum a využití zdrojů Země

74,4

25,6

74,6

81,4

76,3

25,4

18,6

23,7

infrastruktura a územní plánování

73,3

26,7

53,6

14,1

43,1

46,4

85,9

56,9

ochrana životního prostředí

59,2

40,8

23,6

2,1

14,8

76,4

97,9

85,2

ochrana a zlepšování lidského zdraví

73,8

26,2

21,8

17,8

20,7

78,2

82,2

79,3

výroba, distribuce a racionální využití energie

11,8

88,2

0,0

10,4

9,2

100,0

89,6

90,8

zemědělská výroba a technologie

56,2

43,8

55,1

45,8

51,0

44,9

54,2

49,0

průmyslová výroba a technologie

24,6

75,4

18,6

7,6

10,3

81,4

92,4

89,7

společenské struktury a vztahy

78,9

21,1

44,3

9,7

37,0

55,7

90,3

63,0

průzkum a využití vesmíru

18,1

81,9

0,0

77,6

63,6

100,0

22,4

36,4

všeobecný výzkum na vysokých školách

43,3

56,7

74,1

78,7

76,7

25,9

21,3

23,3

neorientovaný výzkum

72,8

27,2

62,6

54,3

60,3

37,4

45,7

39,7

ostatní civilní výzkum

5,3

94,7

0,0

95,1

90,1

100,0

4,9

9,9

obrana

26,2

73,8

56,8

6,9

19,9

43,2

93,1

80,1

celkem

51,5

48,5

56,3

50,9

53,7

43,7

49,1

46,3

Zdroj: ČSÚ

126

Příloha č. 7

Pražské projekty v programu Technologická centra náklady na školení a rekvalifikace (tis. Kč)

země původu žadatele

sektor

investice (tis. Kč)

Technologická centra Valeo Autoklimatizace, s.r.o.

FR

automobilový

60,50

3,39

Honeywell s.r.o.

DE

elektronický

53,90

14,98

TC INTER-INFORMATICS, a.s.

CZ

letecký

63,70

14,09

Siemens Kolejová vozidla, s.r.o.

DE

strojírenský

72,50

Ricardo Prague s.r.o.

UK

automobilový

TC INTER - INFORMATICS, a.s.

CZ

letecký

Letov letecká výroba s.r.o.

FR

letecký

Centra strategických služeb Accenture Services, s.r.o.

NL

ostatní

Logica Systems, s.r.o.

UK

ostatní

DHL Information Services (Europe) s.r.o.

NL

ostatní

TEAM TRACKERS s.r.o.

FR

ostatní

Accenture Services, s.r.o.

NL

společnost

nově vytvořená pracovní místa

kraj

schváleno

MSP

84

HMP

02/2004

Ne

432

HMP, JM

03/2004

Ne

87

HMP

05/2004

Ano

82,00

155

HMP, MSL

05/2004

Ne

68,20

40,00

170

HMP

12/2004

Ne

190,50

31,60

196

HMP

09/2005

Ne

113,24

0,00

17

HMP

12/2005

Ne

78,00

62,00

200

HMP

10/2001

Ne

100,00

31,75

200

HMP, JM

08/2003

Ne

4 663,00

1 093,00

866

HMP

03/2004

Ne

64,00

7,50

325

HMP

03/2004

Ne

ostatní

169,00

437,35

800

HMP

05/2004

Ne

ExxonMobil Business Support Center Czechia s.r.o.

USA

ostatní

1 021,00

1 353,70

1 300

HMP

12/2004

Ne

EDS, s.r.o.

USA

ostatní

31,10

0,12

725

HMP

03/2005

Ne

SAP Business Services Center Europe s.r.o.

DE

ostatní

183,38

170,93

287

HMP

07/2005

Ne

Interoute Czech s.r.o.

NL

ostatní

47,00

28,80

164

HMP

02/2006

Ne

Banking Transactions Services s.r.o.

AT

ostatní

98,02

5,00

120

HMP

03/2006

Ne

Siemens s.r.o.

DE

ostatní

31,40

67,64

320

HMP

03/2006

Ne

Audatex Česká republika, s.r.o.

CH

ostatní

34,50

50,45

409

HMP, PLZ

04/2006

Ne

Sun Microsystems Czech, s.r.o.

USA

IT

55,50

11,20

300

HMP

05/2006

Ne

Ariba Czech s.r.o.

USA

ostatní

30,00

7,82

90

HMP

06/2006

Ne

DE

ostatní

43,68

10,00

126

HMP

07/2006

Ne

Computer Associates CZ, s.r.o.

127

Příloha č. 7

země původu žadatele

sektor

investice (tis. Kč)

InBev Business Services Czech s.r.o.

BE

ostatní

63,33

náklady na školení a rekvalifikace (tis. Kč) 25,22

Deutsche Börse Services s.r.o.

DE

ostatní

19,26

Accenture Services, s.r.o.

NL

ostatní

67,58

společnost

SITA Information Networking Computing B.V. org. složka

nově vytvořená pracovní místa

kraj

schváleno

MSP

278

HMP

10/2006

Ne

0,00

147

HMP

11/2006

Ne

76,79

468

HMP

12/2006

Ne

NL

letecký

45,70

3,71

150

HMP

12/2006

Ne

CSC Computer Sciences s.r.o.

USA

ostatní

46,20

13,20

400

HMP

12/2006

Ne

Itonis CZ s.r.o.

USA

IT

15,00

1,89

32

HMP

12/2006

Ano

Soluziona s.r.o.

ES

IT

16,25

5,71

30

HMP, JM

06/2007

Ne

Logos a.s.

CZ

IT

10,80

89,24

650

HMP

01/2008

Ne

JNJ Global Business Services s.r.o.

IRL

ostatní

47,60

45,36

300

HMP

04/2008

Ne

eBay Czech Republic s.r.o.

CH

ostatní

22,53

15,05

100

HMP

06/2008

Ne

Teradata Česká republika, spol. s . r.o.

NL

IT

20,22

22,65

225

HMP

08/2008

Ne

Concur (Czech) s.r.o.

USA

IT

12,50

62,75

65

HMP

09/2008

Ne

Sophia Solutions, s.r.o.

CZ

IT

11,00

25,25

67

HMP, PLZ, HK

09/2008

Ano

Anywhere s.r.o.

CZ

IT

10,50

12,00

40

HMP

09/2008

Ano

EMPIRE s.r.o.

CZ

IT

11,50

74,80

176

HMP, PLZ, HK

09/2008

Ano

Regus EMEA FSC s.r.o.

UK

ostatní

17,37

45,25

61

HMP

02/2009

Ne

IBM Česká republika, spol. s r.o.

NL

elektronický

71,00

248,19

120

HMP

02/2009

Ne

SUSE LINUX, s.r.o.

DE

IT

11,89

12,69

70

HMP

02/2009

Ne

NESS Czech s.r.o.

NL

IT

11,00

28,35

295

HMP, JM, MSL, HK

02/2009

Ne

Covidien AG, organizační složka

CH

ostatní

234,00

66,40

150

HMP

02/2009

Ne

Pozn.: HMP – Hlavní město Praha, HK – Královéhradecký kraj, JM – Jihomoravský kraj, MSL – Moravskoslezský kraj, PLZ – Plzeňský kraj; MSP – malý/střední podnik; AT – Rakousko; BE – Belgie, CH – Švýcarsko; CZ – Česká republika; DE – Německo; ES – Španělsko; FR – Francie; IRL – Irsko; NL – Nizozemí; UK – Velká Británie Zdroj: CzechInvest

128

Příloha č. 8

Projekty realizované v opatření 2.1 JPD 2 název projektu Poradenské centrum Prosperita http://www.prosperita-ops.cz Centrum pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy v Praze http://www.cppt.cuni.cz/ Inovační a informační centrum využívání technologie geopolymerů v Praze a podpora jejich výzkumu http://www.claypolymers.com/cz/uvod.html Centrum inovací a transferu technologií Praha http://www.citt.cz/ProjektCITT/index.htm Inovační centrum a podnikatelský inkubátor http://www.icpi.cz/ Pražské centrum inovací a vzdělávání České stavební akademie http://www.abf-nadace.cz/web/web/nadace/dumabf.html Centrum celoživotního vzdělávání v elektrotechnice a IT http://cevelit.sssep9.cz/ Centrum výzkumných kontraktů http://www.cvk.cz/ Barrande I – Vědecko-výzkumné centrum kulturního dědictví ČR http://barrande.nm.cz/ Inovační biomedicínské centrum ÚEM AV ČR http://www.bioinova.cz/?id=789 Informační centrum AV pro inovace http://www.icavi.cas.cz/ celkem

celkové náklady (mil. Kč)

způsobilé náklady (mil. Kč)

příspěvek EU (mil. Kč)

příspěvek hl. m. Prahy (mil. Kč)

Prosperita, o. p. s

21,1

20,6

10, 3

3,7

Univerzita Karlova v Praze

18,7

15,6

7,8

2,8

Česká rozvojová agentura, o. p. s.

19,7

26,1

13,0

4,9

Česká kosmická kancelář, o. p. s.

26,1

19,6

9,8

3,7

Technologické a inovační centrum ČKD Praha

168,0

143,2

71,3

26,2

ABF - Nadace pro rozvoj architektury a staveb

24,1

40,0

20,0

7,4

Střední škola slaboproudé elektrotechniky

40,0

24,1

12,1

4,4

Centrum výzkumných kontraktů, o. s.

11,0

11,0

5,5

2,0

Národní muzeum

58,8

53,3

29,4

5,3

ÚEM AV ČR

53,8

45,3

22,7

8,3

SSČ AV ČR

13,9

11,8

5,9

2,2

460,2

410,6

197,5

70,9

předkladatel

Zdroj: Monitorovací systém strukturálních fondů MMR ČR; internetové odkazy funkční ke dni 19. 11. 2010

129

Příloha č. 9

Projekty v JPD 3 - opatření 4.2 název projektu 1

předkladatel projektu

CITT Praha Akademie kosmických technologií oblast Galileo, GMES Pražské centrum transferu znalostí při ČVUT Využití informačních a komunikačních technologií jako nástroje při optimalizaci plánování letů pro zajištění udržitelného rozvoje Zvyšování znalostí v oblasti nových diagnostických metod a biotechnologií Dlouhodobý vzdělávací program řízení vývoje životního cyklu SW a zavádění projektového řízení pomocí nástrojů do MSP Senzory a biosenzory pro lékařskou diagnostiku

náklady (mil. Kč)

CITT Praha

26,1

ČVUT FEL

16,7

NAV s. r. o.

12,7

DYNEX s. r. o.

14,2

Aaron Group s. r. o.

5,2

Vidia s. r. o.

19,8

7 Digitalizace – digitální vysílání jako nová technologie a nový trh Hermes o. s.

20,5

2 3 4 5 6

8 Inovace metod hodnocení existujících stavebních konstrukcí Síť podpory dalšího vzdělávání ve zdravotnické telematice a 9 eZdraví 10 Zavedení nových technologií a postupů do praxe 11 Pražské analytické centrum inovací Školící a informační centrum pro technologické inovace 12 v pilařském a návazném zpracování dřeva Vzdělávání v souvislosti se zavedením inovační technologie 13 SmartPlant 14 Informační a vzdělávací centrum kompozitních technologií 15 Stínování manažerů – Manager Shadowing Programme 16 17 18 19 20 21 22

Podpora týmu NET Genium při rozvoji progresivních informačních technologií Lidské zdroje a inovativní postupy pro dentální implantologickou praxi Zřízení vzdělávacího střediska zasazeného do sítě Science Shops s e-learningovým studiem v oboru obnovitelných zdrojů energie (EDUCO) Pražské centrum virtuální oftalmologie Školící, poradenské a realizační centrum, specializované na integrovanou oblast ekodesignu Rozvoj vzdělávání a podpora profesního růstu v oblasti výzkumu léčiv Centrum inovačního vzdělávání Liblice

23 Inkubace RLZ nad vynálezem rotačního stroje FROTOR Centrum pro podporu konkurenceschopnosti v biomedicínských 24 technologiích Podpora rozběhu inovačně orientovaných podnikatelských 25 aktivit, podpora inovací Přímá komunikace mezi fakultami a průmyslem – brána 26 k výzkumu 27 Interaktivní portál pro řízení a sdílení znalostí Komplexní program UK v Praze pro vzdělávání a řízení přenosu 28 znalostí a výchovu v inovačním podnikání 29 Business Coaching Innovation 30 Centrum pro transfer technologií Zavedení výchovy k inovačnímu podnikání a transferu 31 technologií na ČVUT v Praze 130

ČVUT Kloknerův ústav

6,3

Medtel o. p. s.

16,4

Havel

1,3

VŠCHT

5,9

ČZU FLE

3,7

Chemoprojekt a. s.

10,8

ČVUT FS Business Leaders Forum, z. s. p. o.

7,1 2,4

Net Genium s. r. o.

3,0

Lasak s. r. o.

10,0

Agricultural Research Council s. r. o.

1,8

UK 2. LF

10,1

B-Support s. r. o.

16,0

ACRO CZ o. s.

9,1

SSC AV ČR

12,9

ČVUT FS

16,2

ÚEM AV ČR

17,0

Prosperita o. p. s.

6,1

Medicomp s. r. o.

8,4

ČZU

4,2

UK

13,8

Cheval s. r. o.

5,9

TC AV ČR

23,6

ČVUT

19,9

Příloha č. 9 název projektu

předkladatel projektu

Informační a vzdělávací program pro využití biotechnologií v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje Ověření a zdokonalení modelu transferu technologií 33 v podmínkách ČR 32

34 Školící a informační středisko – Pivovarská škola Podpora přenosu inovací z výzkumu a vývoje do podniků prostřednictvím studentů a absolventů vysokých škol 36 Partnerství pro udržitelnou výrobu a služby Regionální centrum pro podporu výuky a výzkumu v oblasti 37 medicínských obrazových a klinických dat 38 Centrum podpory talentů 35

Zdroj: www.esfcr.cz

131

náklady (mil. Kč)

Envisan-Gem a. s.

10,5

Technologie a inovace

7,7

Výzkumný ústav pivovarský a sladařský a. s.

2,5

Institut svazu průmyslu ČR

5,0

Enviros s. r. o. Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou ČVUT FEL

13,7 24,4 13,8

Příloha č. 10

Projekty schválené v oblasti podpory 3.1 OPPK (1. až 4. výzva) celkové náklady (mil. Kč) 8,5

způsobilé náklady (mil. Kč) 4,9

příspěvek EU (mil. Kč) 4,2

příspěvek hl. m. Prahy (mil. Kč) 0,4

České vysoké učení technické v Praze

66,6

56,5

48,0

4,2

Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i.

34,7

31,2

26,5

2,3

UJP Praha, a. s.

6,3

5,1

4,3

0,4

13,4

12,1

10,3

0,9

název projektu

předkladatel

Inovace francouzské berle Inovační centrum diagnostiky a aplikace materiálů na ČVUT v Praze

Erilens, s. r. o.

Centrum pro inovace v oboru nanomateriálů a nanotechnologií Technologická vybavení pro vývoj nových typů wolframových pseudoslitin na bázi W-Ni-Cu Modernizace a robotizace přístrojového vybavení ÚEB AV ČR pro molekulární biologii rostlin Centrum experimentálního výzkumu chorob krevního oběhu a orgánových náhrad (CEVKOON) v IKEM Výzkum pro konkurenceschopnost (VÝKON) Centrum pro výzkum vícefázového proudění a termodynamických jevů v oblasti obnovitelných zdrojů energie – Nová Energie SAFMAT – Středisko analýzy funkčních materiálů Výzkumná a vývojová varna

Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i. Institut klinické a experimentální medicíny Technologické centrum AV ČR

82,5

74,0

68,0

0

66,7

54,3

49,9

0

České vysoké učení technické v Praze

46,4

38,7

35,6

0

Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s.

81,0

74,9

68,8

0

9,1

5,3

4,5

0,4

Polovodiče, a. s.

19,1

9,6

8,1

0,7

Univerzita Karlova v Praze

13,8

12,4

11,4

0

Fakultní nemocnice Na Bulovce

14,6

13,4

12,3

0

Univerzita Karlova v Praze

30,8

25,6

23,5

0

České vysoké učení technické v Praze

49,7

41,4

41,4

0

79,9

73,3

67,4

0

4,9

4,4

4,1

0

5,0

4,0

3,4

0,3

Pořízení přístroje na laserové obrábění křemínku za účelem výzkumu a vývoje Rozvoj Centra experimentální biologie rostlin UK Modernizace výzkumně-diagnostické laboratoře HIV/AIDS a infekční imunologie Výzkumné laboratoře buněčné biologie a metabolomiky Nákup přístrojů a vybavení umožňující profesionální návrh, výrobu a diagnostiku funkčních vzorků v oblasti elektroniky a elektrotechniky Pražské vysokoškolské analytické centrum pro ochranu zdraví, bezpečnost potravin a ochranu životního prostředí NeuroImage – Centrum pro studium morfologie nervové tkáně

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.

Centrum aplikované genomiky solidních nádorů

Genomac International, s. r. o. 132

Příloha č. 10

název projektu

předkladatel

Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i. CZ-OPENSCREEN: Národní infrastruktura pro chemickou Ústav molekulární genetiky AV ČR, biologii v. v. i. Podpora baze základního výzkumu Centra pro integrované studium Fakultní nemocnice Královské pánve Vinohrady Modernizace vybavení pro proteomiku, metabolomiku a Ústav hematologie a krevní transfuze imunomonitoring výzkumných laboratoří ÚHKT Výzkumné a vývojové centrum dentální implantologie a tkáňové Lasak, spol. s r.o. regenerace v Praze Biomodels - centrum pro produkci a funkční analýzu biomodelů Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i. civilizačních chorob Ústav organické chemie a biochemie Centrum molekulárních interakcí v biomedicíně AV ČR, v. v. i. Ústav experimentální medicíny AV ČR, Výzkumné centrum buněčné terapie a tkáňových náhrad v. v. i. Vybudování Centra fetální medicíny Ústav pro péči o matku a dítě Modernizace vybavení pro výzkum rostlin jako zdroje Ústav experimentální botaniky AV ČR. zdravotnicky využitelných látek v. v. i. Pražská infrastruktura pro strukturní biologii a metabolomiku Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i. Materiálně technická základna pro výzkum v oblasti diagnostiky a léčby civilizačních a onkologických onemocnění a jejich Všeobecná fakultní nemocnice v Praze závažných rizik ve VFN v Praze Fakultní nemocnice Královské Centrum aplikované bioimplantologie Vinohrady Laboratoř pro výzkum nádorů trávicího ústrojí Univerzita Karlova v Praze Centrum polymerních materiálů a technologií Otty Wichterle

Zobrazovací centrum pro biomedicínu a lékařské nanotechnologie Univerzita Karlova v Praze (1. LF) Zdokonalení časné diagnostiky, prevence a léčby těžkých poruch Fakultní nemocnice v Motole reprodukce, prenatálního a postnatálního vývoje u dětí a dospělých celkem Zdroj: usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy

133

celkové náklady (mil. Kč)

způsobilé náklady (mil. Kč)

příspěvek EU (mil. Kč)

příspěvek hl. m. Prahy (mil. Kč)

78,0

64,7

61,1

0

124,7

109,5

100,6

0

52,5

47,9

44,0

0

27,6

24,9

22,9

0

44,1

11,4

9,7

0,9

47,8

43,4

39,9

0

68,0

60,5

55,6

0

60,4

54,0

49,6

0

66,8

56,0

51,5

0

38,7

35,2

32,3

0

97,8

88,3

81,1

0

83,0

76,6

70,4

0

20,0

15,0

13,8

0

8,0

5,6

5,2

0

38,7

33,7

31,0

0

119,8

95,4

87,6

0

1 608,0

1 363,2

1 248,0

10,5