ZÁKLADNA VĚDY, VÝZKUMU A VÝVOJE V HL. M. PRAZE

ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce

ZÁKLADNA VĚDY, VÝZKUMU A VÝVOJE V HL. M. PRAZE Analýza současného stavu

Zpracoval Ing. Jakub Pechlát spolupráce Ing. Jiří Mejstřík

Prosinec 2006

Tato analýza navazuje na dokument „Základna vědy, výzkumu a vývoje v hl. m. Praze – Stručná analýza současného stavu“ z prosince 2004, který byl aktualizován a významně rozšířen, např. o téma výdaje na výzkum a vývoj, patentová aktivita pražských subjektů nebo výzkum a vývoj v koncepčních dokumentech hl. m. Prahy.

OBSAH ÚVOD....................................................................................................................................5 HLAVNÍ ZÁVĚRY ANALÝZY ............................................................................................7 1. SUBJEKTY Z REGISTRU EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ............................................9 2. SUBJEKTY Z TECHNOLOGICKÉHO PROFILU ČESKÉ REPUBLIKY.......................14 3. AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY........................................................................16 4. VÝZKUMNÉ ÚSTAVY A FIRMY .................................................................................18 5. VYSOKÉ ŠKOLY V PRAZE...........................................................................................21 6. VĚDECKO-TECHNICKÉ PARKY A INKUBÁTORY ...................................................25 7. ÚZEMNÍ ROZLOŽENÍ SLEDOVANÝCH ORGANIZACÍ VAV ...................................28 8. VĚDEČTÍ A ODBORNÍ DUŠEVNÍ PRACOVNÍCI A ZAMĚSTNANCI VAV ..............30 9. VÝDAJE NA VÝZKUM A VÝVOJ ................................................................................35 10. PATENTOVÁ AKTIVITA PRAŽSKÝCH SUBJEKTŮ.................................................39 11. VAV V KONCEPČNÍCH A ROZVOJOVÝCH DOKUMENTECH HL. M. PRAHY ....44 POUŽITÉ ZKRATKY .........................................................................................................51

Příloha č. 1 Pracoviště a pracovníci Akademie věd ČR podle sekcí ……………...…….…. 53 Příloha č. 2 Pracoviště Akademie věd ČR v hl. m. Praze ……….………………………… 54 Příloha č. 3 Pražské výzkumné ústavy a firmy s 200 a více zaměstnanci ……………....…. 56 Příloha č. 4 Pražské vysoké školy ………….………………………………………...….… 58 Příloha č. 5 Vybrané údaje o VaV ve vybraných středoevropských regionech ...……….… 60 Příloha č. 6 Projekty v JPD 3 - opatření 4.2 a jejich schválené způsobilé náklady .…….… 63

ÚVOD Hlavní město Praha má v rámci České republiky výjimečné postavení téměř ve všech oblastech života společnosti a oborech činnosti člověka. Tato analýza poskytuje základní přehled o organizacích, které jsou v Praze aktivní v oblasti vědy, výzkumu a vývoje, o zaměstnanosti a výdajích v oblasti výzkumu a vývoje, o patentové aktivitě a o koncepčních dokumentech významných pro oblast výzkumu a vývoje. Hlavním předmětem rozborů dat shromážděných v této studii je vyhodnocení základny výzkumu a vývoje (VaV) alokované na území Prahy a srovnání jejích hlavních parametrů s celorepublikovými údaji. V první části je zkoumán soubor informací obsažený v Registru ekonomických subjektů (RES) Českého statistického úřadu, následuje rozbor údajů Technologického profilu České republiky Asociace inovačního podnikání ČR. V dalších částech je pozornost věnována dílčím typům subjektů, a to Akademii věd ČR, výzkumným ústavům a firmám (podle příslušných odvětvových skupin RES), vysokým školám a vědecko-technickým parkům a inkubátorům. Dále je uvedena analýza kategorie vědeckých a odborných duševních pracovníků (podle výběrového šetření pracovních sil ČSÚ) a zaměstnanců výzkumu a vývoje (podle statistik ČSÚ). Následuje přehled výdajů na vědu a výzkum a patentů ve vlastnictví pražských organizací. V poslední části je pozornost věnována vybraným koncepčním dokumentům hl. m. Prahy, kterými jsou Strategický plán hl. m. Prahy, operační programy pro potřeby čerpání strukturálních fondů Evropské unie a Regionální inovační strategie pro Prahu.

5

6

Hlavní závěry analýzy Rozbor potvrzuje nezastupitelné místo hlavního města Prahy v rámci České republiky jako regionu s největší koncentrací organizací a lidských i finančních zdrojů v oblasti vědy, výzkumu a vývoje. Dokládá to jak počet jednotlivých typů organizací, jakými jsou Akademie věd ČR, vysoké školy, výzkumné ústavy a podniky zabývající se výzkumem a vývojem sídlící na území hlavního města, tak jejich podíl na celkovém počtu daného typu organizací v České republice. Významné postavení Prahy dále potvrzuje i podíl regionu na zaměstnanosti v oblasti výzkumu a vývoje a na celkových výdajích na výzkum a vývoj. Jako nedostatečná se zatím jeví rozvinutost inovační infrastruktury v podobě zejména vědecko-technických parků a inkubátorů, které jsou logickým a potřebným spojením mezi výzkumnou a komerční sférou. Kapacity těchto institucí jsou poddimenzované a Praze hrozí, že v této oblasti neudrží krok s obdobnými institucemi, které se rozvíjejí především v Brně, ale i v Ostravě, Plzni či Liberci. Soudě podle zájmu žadatelů o podporu ze strukturálních fondů EU je ale mezi pražskými organizacemi výzkumu a vývoje i poskytovateli služeb v inovační sféře zájem tuto infrastrukturu rozvíjet. Potřebné je také posilování vazeb mezi výzkumnou a komerční sférou, které umožní výsledky a výstupy výzkumu a vývoje uplatňovat co nejefektivněji. Přestože má Praha dobré podmínky pro rozvoj oblasti vědy a výzkumu, které lze spatřovat v možnostech čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU, v koncepční připravenosti – viz Strategický plán hl. m. Prahy a zejména Regionální inovační strategie - a především právě ve zmíněné koncentraci všech typů účastníků inovačního systému, míra využití těchto vhodných podmínek zatím zdaleka není optimální. Také aktivita městské samosprávy směřující k podpoře výzkumu a vývoje, kterou v současné době intenzivně propaguje a prosazuje Evropská unie a za svou postupně přijímá i vláda a nejvyšší správní instituce ČR, nedosahuje zatím takové úrovně jako v jiných velkých městech ČR. Dokládá to i fakt, že Praha je posledním regionem bez regionální rozvojové agentury, přestože hlavní město již více než 5 let deklaruje záměr ji zřídit. Ani mezi členy Rady hl. m. Prahy není radní, v jehož kompetenci by byla výslovně uvedena spolupráce se subjekty inovací, vědy, výzkumu a vývoje nebo podpora rozvoje podnikatelského prostředí, jako je tomu např. v Plzni nebo Brně. Praha tyto oblasti činnosti podporuje v podstatě výhradně prostřednictvím strukturálních fondů EU. Roli města v oblasti vědy, výzkumu a vývoje může posílit záměr vytvořit Regionální radu pro inovace jako poradní orgán městské správy sdružující inovační aktéry a prosazující závěry Regionální inovační strategie s cílem koordinace organizací a subjektů, které budou mít zájem se podílet na rozvoji inovačního prostředí v Praze. Základna vědy, výzkumu a vývoje v Praze představuje pro město (i celou ČR) rozsáhlý potenciál, který zatím zůstává z velké části nevyužit. Hlavní město se prezentuje jako motor ekonomiky celého státu, a proto jednou z významných podmínek naplnění této role v budoucnosti je právě maximální využití jeho výzkumné kapacity a inovačního potenciálu. Základní poznatky provedeného rozboru • Subjekty vědy a výzkumu sídlící v Praze jsou výrazně zastoupeny ve všech analyzovaných souborech, zjištěny byly následující podíly pražských subjektů: 24 % v případě Technologického profilu ČR, 30 % v případě Registru ekonomických subjektů ČSÚ, 35 % v případě výzkumných ústavů (podle RES a definice ÚRM), 43 % v případě vysokých škol, 7

75 % v případě pracovišť Akademie věd ČR. •

Celkem v Praze sídlí 29 vysokých škol, 57 pracovišť Akademie věd ČR, 2 vědeckotechnické parky a inkubátory (další inkubátor je ve výstavbě) a více než 200 podniků a výzkumných ústavů, které se věnují výzkumu a vývoji.

•

Podíl pražských ústavů AV ČR činí v oblasti přírodních a technických věd 63 % a v oblasti společenských věd dokonce 88 %. Celkově v Praze sídlí 75 % ústavů.

•

Z údajů o počtu pracovníků vyplývá, že s rostoucím počtem zaměstnanců roste pravděpodobnost, že jde o subjekt umístěný v Praze.

•

Z 22 pražských obvodů jsou subjekty vědy a výzkumu soustředěny zejména v Praze 1, 6, 4 a v Praze 8, kde se dohromady nachází 55 % pracovišť AV ČR, vysokých škol a výzkumných ústavů a podniků.

•

V Praze pracuje 27 % všech vědeckých a odborných duševních pracovníků ČR, 41 % zaměstnanců výzkumu a vývoje a 60 % výzkumníků (podskupiny zaměstnanců výzkumu a vývoje).

•

Na jednoho zaměstnance výzkumu a vývoje v Praze připadá 0,66 m2 plochy vědeckotechnických parků, zatímco republikový průměr je 1,96 m2, tj. třikrát více. Navíc úroveň kvality kapacit je v řadě mimopražských lokalit velmi vysoká.

•

Výdaje na výzkum a vývoj v Praze dosáhly v roce 2005 38% podílu na celorepublikových výdajích na výzkum a vývoj, které dosáhly 42,2 mld. Kč.

•

V roce 2005 se pražské subjekty podílely na patentové aktivitě českých subjektů ze 40 %, neboť z 349 patentů udělených celkem českým přihlašovatelům bylo 138 uděleno pražským fyzickým a právnickým osobám.

•

Praha má pro potřeby rozvoje oblasti vědy, výzkumu, vývoje a inovací vypracované potřebné koncepční dokumenty jako Strategický plán hl. m. Prahy a zejména Regionální inovační strategie.

•

Prostřednictvím Jednotných programových dokumentů pro Cíl 2 a Cíl 3 má Praha možnost čerpat prostředky ze strukturálních fondů EU. V programovém období 2004 2006 byly dosud v rámci opatření obou programů, která jsou zaměřena na oblast výzkumu, vývoje a inovací, schváleno 46 projektů, jejichž celkové náklady činí 691,5 mil. Kč.

•

V programovém období EU 2007-2013 bude moci Praha čerpat podporu ze strukturálních fondů EU, a to na základě operačních programů Praha – Konkurenceschopnost a Praha – Adaptabilita. Celkový objem podpory na opatření, do kterých spadá výzkum a vývoj, bude dosahovat cca 3 mld. Kč.

8

1. Subjekty z Registru ekonomických subjektů Registr ekonomických subjektů (RES) vedený Českým statistickým úřadem je několikrát ročně aktualizován. Následující propočty vycházejí z údajů za červen 2006. V České republice je evidováno celkem 1 309 subjektů aktivních v oblasti výzkumu a vývoje (tj. pro účely statistiky ji uvádějí jako svou hlavní činnost), z toho 1 210 (92,4 %) v rámci OKEČ7311 „Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd“ a 80 (6,1 %) v rámci OKEČ732 „Výzkum a vývoj v oblasti společenských věd a nauk o literatuře“. Zbylých 19 subjektů (1,5 %) je uvedeno pod OKEČ730 „Výzkum a vývoj“, přičemž jde v naprosté většině o fyzické osoby a s výjimkou tabulky č. 1 je v další analýze pro přehlednost nebudeme zohledňovat. V Praze sídlí celkem 391 subjektů z oblasti výzkumu a vývoje (VaV), což představuje 30 % republikového počtu. Z pražských subjektů působí 346 (86,5 %) v OKEČ731 a 50 (11,3 %) v OKEČ732. Zatímco v případě přírodních a technických věd má v Praze sídlo „pouze“ 29 % institucí celorepublikového souboru, v oblasti společenských věd je to 56 %! POČET SUBJEKTŮ VÝZKUMU A VÝVOJE DLE OKEČ A POČTU ZAMĚSTNANCŮ Tabulka č. 1 Praha počet zaměstnanců

OKEČ

Česká republika OKEČ

%

celkem

celkem

%

10

463

35,4

91

2

95

7,3

0

19

0

19

1,5

1,8

0

34

1

35

2,7

9

2,3

0

20

3

23

1,8

8

18

4,5

0

29

10

39

3,0

19

5

24

6,0

0

38

5

43

3,3

0

14

2

16

4,0

0

21

2

23

1,8

0

2

1

3

0,8

0

3

1

4

0,3

neuvedeno

2

141

19

162

40,5

7

512

46

565

43,2

celkem

9

346

45

400

100,0

19

1210

80

1309

100,0

730

731

732

730

731

732

bez zaměstnanců

7

118

6

131

32,8

10

443

1–5

0

23

1

24

6,0

2

6–9

0

6

0

6

1,5

10 - 24

0

7

0

7

25 - 49

0

6

3

50 - 99

0

10

100 - 199

0

200 - 499 500 - 999 2

Zdroj: RES ČSÚ

Při členění na velikostní kategorie organizací jsou v ČR nejpočetnější skupinou subjekty „neuvedeno“, celkem 565 subjektů (43,2 %). Následuje 463 (35,4 %) subjektů kategorie „bez zaměstnanců“ a 95 subjektů (7,3 %) s „1 až 5 zaměstnanci“. V Praze je situace obdobná. Nejpočetnější skupinou je kategorie „neuvedeno“, která čítá 162 (40,5 %) subjektů. Následuje kategorie „bez zaměstnanců“ s 131 (32,8 %) a kategorie „1 až 5 zaměstnanců“ a „100 až 199 zaměstnanců“ s 24 (6,0 %) subjekty. Mimo uvedené nejmenší velikostní kategorie je v ČR relativně nejvíce zastoupena skupina „100 - 199 zaměstnanců“, již zmíněná v Praze. V případě ČR jde o 43 subjekty, které reprezentují více než 3 % celého souboru. Podle 1

OKEČ = Odvětvová klasifikace ekonomických činností

2

Od předchozích průzkumů souboru subjektů z RES se výrazně zvýšil počet subjektů v kategorii „neuvedeno“ (ze 17 %, resp. 22 % v roce 2004). Lze však předpokládat, že jde většinou o subjekty z kategorie „bez zaměstnanců“ nebo s minimálním počtem zaměstnanců v případě právnických osob.

9

očekávání mají v Praze výrazně větší zastoupení největší vědecko-výzkumné organizace (téměř 5 % s počtem pracovníků vyšším než 200 osob) - viz dále. Dalším možným úhlem pohledu je podíl počtu pražských subjektů v jednotlivých velikostních kategoriích. V tomto případě platí s jednou nevýraznou výjimkou pravidlo, čím více má subjekt zaměstnanců, tím spíše je umístěn v Praze. V případě velikostní skupiny „100 až 199 zaměstnanců“ je v Praze umístěna polovina celorepublikového souboru organizací VaV, v kategorii subjektů „200 - 499 zaměstnanců“ je v Praze umístěno 16 ze 23 subjektů, což je cca 70 %. Ze skupiny největších, tj. „500 a více zaměstnanců“ - má v Praze sídlo rovných 75 % organizací z celorepublikového počtu. Naopak v kategorii „bez zaměstnance“ sídlí v Praze 131 z 463 subjektů, tedy pouze necelých 28 %. PRÁVNÍ FORMY SUBJEKTŮ VÝZKUMU A VÝVOJE V PRAZE A V ČR Tabulka č. 2 kód forma fyzická osoba podnikající dle ŽZ3 nezapsaná v OR4 fyzická osoba podnikající dle ŽZ 102 zapsaná v OR fyzická osoba podnikající dle jiných 105 zákonů nezapsaná v OR 111 veřejná obchodní společnost 101

112 společnost s ručením omezeným

podíl ČR Praha v Praze 731 v%

ČR 732

ČR

podíl v ČR v%

809

32

841

65,2

0,8

4

1

5

0,4

0

0,0

7

0

7

0,5

0

1

0,3

4

0

4

0,3

1

65

16,6

215

7

222

17,2

Praha 731

Praha 732

202

14

216

55,2

2

1

3

0

0

1 64

113 společnost komanditní

0

0

0

0,0

1

0

1

0,1

116 zájmové sdružení

0

1

1

0,3

0

1

1

0,1

117 nadace

3

1

4

1,0

5

2

7

0,5

118 nadační fond

2

0

2

0,5

9

1

10

0,8

121 akciová společnost

22

1

23

5,9

53

1

54

4,2

141 obecně prospěšná společnost

4

1

5

1,3

13

5

18

1,4

205 družstvo

0

1

1

0,3

1

1

2

0,2

231 výrobní družstvo

1

0

1

0,3

1

0

1

0,1

234 jiné družstvo

1

0

1

0,3

1

0

1

0,1

301 státní podnik

3

0

3

0,8

5

0

5

0,4

325 organizační složka státu

2

1

3

0,8

2

1

3

0,2

331 příspěvková organizace

37

18

55

14,1

65

20

85

6,6

421 zahraniční osoba

0

1

1

0,3

5

2

7

0,5

0

0

0

0,0

1

0

1

0,1

701 sdružení (svaz, spolek aj.)

3

1

4

1,0

5

3

8

0,6

podnik nebo hospodářské zařízení sdružení

0

1

1

0,3

0

1

1

0,1

0

0

0

0,0

1

0

1

0,1

501

705

odštěpný závod nebo jiná organizační složka podniku zapisující se do OR

731 organizační jednotka sdružení 751 zájmové sdružení právnických osob celkem

0

1

1

0,3

1

2

3

0,2

346

45

391

100,0

1210

80

1290

100,0

Zdroj: RES ČSÚ 3

ŽZ = živnostenský zákon

4

OR = obchodní rejstřík

10

Z hlediska právních forem jsou v České republice nejčastějšími typy: • fyzická osoba podnikající podle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku, tj. 841 subjektů (65,2 %), z toho 809 v OKEČ731 a 32 v OKEČ732, • společnost s ručením omezeným, tj. 222 subjektů (17,2 %), z toho 215 v OKEČ731 a 7 v OKEČ732, • příspěvková organizace, tj. 85 subjektů (6,6 %), z toho 65 v OKEČ731 a 20 v OKEČ732, • akciová společnost, tj. 54 subjektů (4,2 %), z toho 53 v OKEČ731 a 1 v OKEČ732. Situace v Praze je následující: • fyzická osoba podnikající podle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku, tj. 216 subjektů (55,2 %), z toho 202 v OKEČ731 a 14 v OKEČ732, • společnost s ručením omezeným, tj. 65 subjektů (16,6 %), kromě jedné všechny v OKEČ731, • příspěvková organizace, tj. 55 subjektů (14,1 %), z toho 37 v OKEČ-731 a 18 v OKEČ732, • akciová společnost, tj. 23 subjektů (5,9 %), kromě jedné všechny v OKEČ731. Pro úplnost uvádíme ještě podíl Prahy na souhrnu ČR u nejpočetněji zastoupených právních forem. PODÍL PRAŽSKÝCH SUBJEKTŮ VÝZKUMU A VÝVOJE VYBRANÝCH PRÁVNÍCH FOREM NA CELKOVÉM POČTU V ČR Tabulka č. 3 právní forma

podíl Prahy (%) OKEČ 731

OKEČ 732

celkem

fyzická osoba

25,0

43,8

25,7

příspěvková organizace

56,9

90,0

64,7

společnost s ručením omezeným

29,8

14,3

29,8

akciová společnost

41,5

100,0

42,6

státní podnik

60,0

-

60,0

Zdroj: RES ČSÚ

PRAŽSKÉ SUBJEKTY VÝZKUMU A VÝVOJE VYBRANÝCH PRÁVNÍCH FOREM PODLE POČTU ZAMĚSTNANCŮ Tabulka č. 4 počet zaměstnanců bez zaměstnanců 1-5 6-9 10 - 24 25 - 49 50 - 99 100 - 199 200 - 499 500 - 999 neuvedeno celkem

příspěvková organizace

akciová společnost

0 2 0 0 2 14 20 14 3 0 55

1 1 2 3 2 3 3 1 0 7 23

Zdroj: RES ČSÚ 11

společnost s ručením omezeným 6 16 2 4 4 1 1 0 0 31 65

Tabulka č. 4 potvrzuje předpoklad, že v Praze sídlí velké příspěvkové organizace (např. velké ústavy AV ČR), dvě třetiny z nich mají 100 a více zaměstnanců a 85 procent 50 a více. Potvrzuje to vztah velikosti organizace a formy financování, kdy s růstem počtu zaměstnanců subjektů VaV roste jejich podíl napojení na státní rozpočet, a to již přímo nebo prostřednictvím resortních kapitol. Akciové společnosti jsou naproti tomu relativně rovnoměrně zastoupené ve všech velikostních kategoriích. V případě společností s ručením omezeným dominují firmy bez zaměstnanců, resp. s 1 - 5 zaměstnanci (mezi ně bude patrně patřit i většina firem bez uvedeného počtu zaměstnanců), které společně představují dvě třetiny subjektů této právní formy (údaje svědčí o existenci malých firem vč. vedlejších zaměstnání - živností v oblasti VaV). POČET SUBJEKTŮ VÝZKUMU A VÝVOJE V PRAŽSKÝCH OBVODECH PODLE OKEČ5 Tabulka č. 5 obvod

OKEČ 731

OKEČ 732

celkem

podíl v %

33,3

33

8,4

1

2,2

25

6,4

2

4,4

17

4,3

12,1

2

4,4

44

11,3

42

12,1

3

6,7

45

11,5

48

13,9

6

13,3

54

13,8

Praha 7

15

4,3

0

0,0

15

3,8

Praha 8

32

9,2

4

8,9

36

9,2

Praha 9

11

3,2

2

4,4

13

3,3

Praha 10

29

8,4

0

0,0

29

7,4

Praha 11

14

4,0

2

4,4

16

4,1

Praha 12

15

4,3

2

4,4

17

4,3

Praha 13

15

4,3

4

8,9

19

4,9

Praha 14

13

3,8

1

2,2

14

3,6

Praha 15

13

3,8

1

2,2

14

3,6

celkem

346

100,0

45

100,0

391

100,0

počet

podíl v %

počet

podíl v %

Praha 1

18

5,2

15

Praha 2

24

6,9

Praha 3

15

4,3

Praha 4

42

Praha 5 Praha 6

Zdroj: RES ČSÚ

Z rozboru rozmístění (tj. umístění sídla) subjektů aktivních v oblasti výzkumu a vývoje vyplývá: - největší podíl subjektů bez ohledu na OKEČ je umístěno v Praze 6, a to 54 (13,8 %), - následují obvody Praha 5 s 45 subjekty (11,5 %), Praha 4 s 44 subjekty (11,3 %) a Praha 8 s 36 subjekty (9,2 %), - v rámci OKEČ731 je územní rozložení subjektů obdobné; největší koncentrace je rovněž v Praze 6, sídlí zde 48 ze všech 346 subjektů této kategorie, což představuje 13,9 %; následují obvody Praha 5 a Praha 4 s 42 subjekty (12,1 %), Praha 8 s 32 subjekty (9,2 %) a Praha 10 s 29 subjekty (8,4 %), - v rámci OKEČ732 je rozložení 50 pražských subjektů značně nerovnoměrné; jen v Praze 1 je umístěno 15 subjektů, což představuje 33,3 %, dalších 6 subjektů (13,3 %) sídlí v Praze 6, třetí nejvyšší počet - 4 subjekty (8,9 %) – sídlí v Praze 8 a Praze 13. Vypovídací hodnota údajů o zastoupení jednotlivých velikostních kategorií subjektů v pražských obvodech je zavádějící vzhledem k malému počtu subjektů danému podrobným tříděním. 5

Registr ekonomických subjektů ČSÚ člení Prahu na 15 územních jednotek

12

Za zmínku stojí územní koncentrace velkých subjektů. V Praze 6 sídlí 6 z 19 subjektů v kategorii „nad 200 zaměstnanců“. V Praze 1 a Praze 8 sídlí dohromady 10 z 24 subjektů v kategorii „100 199 zaměstnanců“. V Praze 1 sídlí 8 z 18 subjektů v kategorii „50 - 99 zaměstnanců“. Shrnutí • V Praze sídlí téměř třetina všech subjektů aktivních v oblasti výzkumu a vývoje evidovaných v Registru ekonomických subjektů. • Téměř devět z deseti pražských subjektů se věnuje přírodním a technickým vědám, zbytek společenským vědám a literatuře, přičemž podíl druhé skupiny je v Praze dvakrát větší než v rámci ČR. • Z hlediska velikostní kategorie jsou v Praze nejpočetnější skupinou subjekty bez zaměstnanců, které tvoří třetinu všech subjektů. Dalšími významnými skupinami jsou kategorie „1 až 5“ a „100 až 199 zaměstnanců“, jejichž podíl je 6 %. Kategorie „nad 100 zaměstnanců“ pak představují podíl necelých 11 %. Je třeba se také zmínit o kategorii „neuvedeno“, do níž spadá 40 % subjektů. • Z rozboru vyplývá, že čím více má subjekt zaměstnanců, tím spíše sídlí v Praze. • Z právních forem jsou nejčastěji zastoupeny fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku, které představují více než 50 % pražských subjektů, což souvisí se skutečností, že největší skupinou jsou subjekty „bez zaměstnanců“. Dalšími významnými formami jsou příspěvková organizace, jejíž podíl je v Praze dvojnásobný oproti republikovému a činí 14 % (avšak tvoří téměř 2/3 počtu subjektů tohoto typu v ČR), a společnost s ručeným omezeným, jejíž podíl v Praze se blíží republikovému a činí necelých 17 %. • Územní koncentrace organizací (jejich sídel) je největší v obvodech Praha 6, Praha 5, Praha 4, Praha 8 a Praha 1, kde sídlí dohromady více než polovina všech pražských subjektů.

13

2. Subjekty z Technologického profilu České republiky Projekt Technologický profil České republiky (databáze inovačního potenciálu ČR, dále TP ČR) vznikl jako aktivita česko-německé vědecko-technické spolupráce s oficiální podporou německého Spolkového ministerstva pro vzdělávání a výzkum v roce 1998. Realizátorem projektu je Asociace inovačního podnikání ČR (AIP ČR). Následující přehled byl získán z online verze TP ČR (stav ke dni 1. dubna 2006). Uvedené údaje poskytují doplňkovou informaci, neboť jde o fakultativní účast jednotlivých firem. Jsou informačním obohacením jak při identifikaci některých jednotlivých subjektů, tak zejména z hlediska vlastního specifického třídění. Z dostupných kategorií subjektů byly sledovány vysoké školy a fakulty, pracoviště Akademie věd ČR, resortní výzkumné ústavy, privátní výzkumné ústavy, vědeckotechnické parky a inovační firmy. Databáze TP ČR obsahovala celkem 2 451 subjektů uvedených kategorií, z toho pak 591 z Prahy, což představuje 24% podíl. Přehled počtu subjektů podle jednotlivých organizačních druhů poskytuje následující tabulka. POČET SUBJEKTŮ V TP ČR PODLE TYPŮ Tabulka č. 6 typ organizace vysoké školy a fakulty pracoviště Akademie věd ČR6 resortní výzkumné ústavy privátní výzkumné ústavy vědecko-technické parky inovační firmy celkem

Praha 66 32 12 17 2 462 591

ČR 195 46 19 60 24 2 107 2 451

podíl Prahy (%) 33,8 69,6 63,2 28,3 8,3 21,9 24,1

celkem bez inovačních firem

129

344

37,5

Zdroj: Technologický profil ČR (www.techprofil.cz)

Z tabulky č. 6 je patrné, že v případě pracovišť Akademie věd a resortních výzkumných ústavů dosahuje podíl pražských subjektů okolo dvou třetin. U vysokých škol a fakult je podíl přibližně jedna třetina, pražské privátní výzkumné ústavy tvoří zhruba čtvrtinu republikového počtu a inovačních firem sídlí v Praze zhruba jedna pětina. Pokud bychom nezahrnuli inovační firmy a soustředili se tak jen na výzkumná zařízení (kam zařadíme i vědeckotechnické parky), bude podíl pražských subjektů dosahovat 37,5% podílu (129 subjektů z 334). Údaje v tabulce č. 7 nabízejí územní členění v Praze pouze do 15 obvodů (a nikoli současných 22). Toto rozdělení odpovídá disponibilním informacím v uvedené databázi, které umožňují třídění podle adres maximálně na 15 územních obvodů. Vzali jsme v úvahu dva soubory subjektů – včetně inovačních firem a bez inovačních firem. V prvním případě, který však lze považovat pouze jako doplňkovou informaci, je rozmístění rovnoměrnější. Nejvyšší počet subjektů sídlí v Praze 4, a to 100, což představuje 16,8 %. Následuje Praha 6 s 81 subjekty (13,6 %) a Praha 5 s 69 subjekty (11,6 %).

6

Pracovištěm pro tyto účely je myšlena organizační část, která víceméně vystupuje jako samostatně působící subjekt.

14

POČET SUBJEKTŮ V 15 OBVODECH HL. M. PRAHY Tabulka č. 7 obvod Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 celkem

celkem bez inovačních firem počet podíl (%) počet podíl (%) 55 9,3 28 21,7 32 5,4 7 5,4 30 5,1 8 6,2 100 16,8 11 8,5 69 11,6 10 7,8 81 13,6 34 26,4 24 4,0 3 2,3 48 8,1 11 8,5 64 10,8 9 7,0 66 11,1 7 5,4 2 0,3 0 0,0 6 1,0 0 0,0 3 0,5 0 0,0 7 1,2 1 0,8 7 1,2 0 0,0 594

100,0

129

100,0

inovační firmy7 počet podíl (%) 27 5,8 25 5,4 22 4,7 89 19,1 59 12,7 47 10,1 21 4,5 37 8,0 55 11,8 59 12,7 6 1,3 5 1,1 3 0,6 6 1,3 7 1,5 465

100,0

Zdroj: Technologický profil ČR (www.techprofil.cz)

Nepočítáme-li s inovačními firmami, je územní rozložení méně rovnoměrné. Nejvyšší počet subjektů vykazuje Praha 6, a to 34 (26,4 %). Následuje Praha 1 s 28 subjekty (21,7 %). Naopak vezmeme-li v úvahu pouze inovační firmy, zjistíme, že největší koncentrace je v Praze 4 (19,1 %) a dále v Praze 5 a 10 (obě 12,7 %). Shrnutí • Zjištěné údaje potvrzují výraznou koncentraci subjektů evidovaných v Technologickém profilu ČR v hl. m. Praze dosahující jedné čtvrtiny při zahrnutí inovačních firem a téměř dvou pětin bez nich. •

V rámci územní koncentrace se subjekty soustřeďují – při zahrnutí inovačních firem - do obvodů Praha 4, 6 a 1. Při nezahrnutí inovačních firem pak do Prahy 1 a 6. Inovační firmy jsou v převažující míře rovnoměrně rozmístěny na celém území města.

Produkčních subjektů – inovačních firem je v Praze relativně méně, což znamená, že aplikace výstupů pražského VaV jsou uskutečňovány ve velkém rozsahu v mimopražských podnicích. Je však třeba připomenout, že subjekty jsou v TP ČR uvedeny na základě dobrovolnosti a vlastní iniciativy, resp. iniciativy regionálních partnerů AIP ČR, kteří spravují dílčí soubory subjektů. Nejde tedy o vyčerpávající výčet.

•

7

Rozdílný údaj o počtu inovačních firem oproti tabulce č. 6 je dán jiným způsobem výběru z databáze.

15

3. Akademie věd České republiky Zdrojem údajů byl adresář Akademie věd České republiky (AV ČR), dostupný na internetových stránkách www.cas.cz. V České republice má Akademie věd ČR po reorganizaci k 1. lednu 2006 (sloučení některých pracovišť) celkem 51 ústavů, pět servisních pracovišť (nejsou zahrnuta do další analýzy), jedno sdružení pracovišť (Technologické centrum – TC AV) a Kancelář AV ČR (není zahrnuta do analýzy). Na území hl. m. Prahy sídlí 3/4 akademických ústavů, tj. 37 organizací včetně TC AV. Ústavy jsou rozděleny do devíti sekcí podle zaměření, přičemž 6 sekcí spadá do OKEČ731 a tři do OKEČ732. Sekce v OKEČ731 mají celkem 35 ústavů, z nichž 22 sídlí v Praze (63 %). Sekce v OKEČ732 mají celkem 16 ústavů, z toho 14 má sídlo v Praze (88 %). Řada ústavů, které sídlí v Praze, má detašovaná pracoviště i mimo hlavní město a naopak několik mimopražských ústavů zde má detašované pracoviště. V hl. m. Praze celkem sídlí 57 pracovišť (včetně detašovaných). Vzhledem ke koncentraci některých pracovišť (různých ústavů) ve společných objektech jsou soustředěna na 33 adresách. Zpracování údajů o územním rozmístění pracovišť AV v Praze na základě adresáře AV a pomocí adresních bodů, tj. specifického informačního systému ÚRM, je uvedeno v tabulce č. 8 a na obrázku č. 5 (viz kapitola 7). Bylo použito členění hl. m. Prahy na 22 správních obvodů. V pěti případech jde o detašovaná pracoviště ústavů sídlících v jiných městech a obcích ČR. V ostatních případech jde o ústavy sídlící v Praze nebo jejich samostatně umístěná oddělení nebo detašovaná pracoviště rozmístěná jinde v Praze (která jsou individuálně prezentována v oficiálním adresáři AV ČR). ROZMÍSTĚNÍ PRACOVIŠŤ AV ČR V PRAZE Tabulka č. 8 obvod počet a podíl (%) Praha 1 19 33,3 Praha 2 1 1,8 Praha 4 8 14,0 Praha 6 16 28,1 Praha 8 11 19,3 Praha 9 2 3,5 celkem

57

100,0

Zdroj: AV ČR (www.cas.cz)

Z tabulky č. 8 je patrná koncentrace pracovišť AV ČR na území šesti obvodů hl. m. Prahy, z toho ve třech obvodech (Praha 1, 6 a 8) je umístěno celkem 81 % pracovišť. Podle výroční zprávy AV ČR za rok 2005 měla AV celkem 7 222 zaměstnanců (jde o tzv. průměrný přepočtený počet zaměstnanců - FTE), z toho 3 767 vysokoškolsky vzdělaných pracovníků výzkumu a vývoje (tj. 52 %). V sekcích OKEČ731 pracuje 79 % všech zaměstnanců AV, v sekcích OKEČ732 pak 14 %. Přehled zjištěných údajů o zaměstnancích AV ČR poskytuje tabulka v příloze č. 1.

16

Shrnutí • Podle dostupných údajů sídlí v Praze tři čtvrtiny všech pracovišť (tj. organizačních částí individuálně uváděných) Akademie věd ČR (neuvažujeme servisní pracoviště) a v nich pracují tři čtvrtiny všech zaměstnanců AV ČR. •

V oblasti přírodních a technických věd činí podíl pražských pracovišť 63 %, v oblasti společenských věd 88 %.

•

Poměr mezi počtem pracovišť zaměřených na přírodní a technické vědy a pracovišti zaměřenými na společenské vědy je v Praze přibližně 62 : 38, v ČR pak 69 : 31.

•

Poměr zaměstnanců pracovišť zaměřených na přírodní a technické vědy a pracovišť zaměřených na společenské vědy v celé ČR v roce 2005 byl 84 : 16.

•

V rámci Prahy jsou pracoviště AV ČR umístěna na území pouhých šesti obvodů (Prahy 1, 2, 4, 6, 8 a 9).

ÚSTAVY A DETAŠOVANÁ PRACOVIŠTĚ AKADEMIE VĚD ČR Obr. 1

Pozn.: číslo vyjadřuje počet ústavů/detašovaných pracovišť sídlících na téže adrese

17

4. Výzkumné ústavy a firmy Pro účely této analýzy jsou za výzkumné ústavy považovány subjekty OKEČ731 a OKEČ732 uvedené v RES (verze červen 2006) a v Administrativním registru ekonomických subjektů (ARES, v červenci 2006), které mají 10 a více zaměstnanců. ARES nově od roku 2006 umožňuje vyhledávání podle OKEČ. Pracoviště AV ČR, která jsou zpracována v předchozí kapitole, zde nebyla započítána. Dolní mez 10 zaměstnanců byla stanovena, protože takové množství pracovníků se již považuje za významný výzkumný potenciál. ARES bohužel při vyhledávání podle OKEČ uvádí i subjekty, které požadované OKEČ nemají, proto bylo třeba záznamy za Prahu kontrolovat. Vyhledávání za ČR nebylo pro nadměrný rozsah údajů, které by bylo nutné zkontrolovat, provedeno. Na rozdíl od RES, který u subjektů uvádí pouze OKEČ hlavní činnosti, ARES uvádí všechny činnosti, které daný subjekt vykazuje. V samotném RES ČSÚ bylo podle uvedených kritérií v celé ČR zjištěno 116 výzkumných ústavů, z toho 41 v Praze. Pod OKEČ731 patří 36 subjektů v Praze z celkového souboru 109 v ČR. Pod OKEČ732 pak 5 subjektů v Praze a 7 v ČR. Podíl pražských výzkumných ústavů činí 35,3 % republikového počtu. V případě OKEČ731 činí tento podíl 33 % a v případě OKEČ732 to je 71 %. Ukazuje se (jako v případě Akademie věd ČR), že výzkum v oblasti společenských věd je ve značné míře koncentrován v Praze. POČET PRAŽSKÝCH VÝZKUMNÝCH ÚSTAVŮ A FIREM PODLE OKEČ A POČTU ZAMĚSTNANCŮ Tabulka č. 9 počet zaměstnanců 10 – 24 25 – 49 50 – 99 100 – 199 200 – 499 500 – 999

OKEČ 731 OKEČ 732 731 a 732

1000 – 1499 1500 – 1999 Praha celkem

celkem

podíl (%)

66 46 44 29 29 4

0 2 3 0 1 1

0 1 1 0 1 0

66 49 48 29 31 5

28,2 20,9 20,5 12,4 13,2 2,1

2

1

0

3

1,3

2

0

1

3

1,3

222

8

4

234

100,0

Zdroj: RES ČSÚ, ARES

Součtem výsledků vyhledávání v RES a ARES byl získán soubor celkem 234 výzkumných ústavů a firem se sídlem v Praze, z toho 222 OKEČ731, 8 OKEČ732 a 4 další, u nichž jsou uvedeny oba kódy. Z hlediska počtu zaměstnanců lze konstatovat, že 70 % výzkumných ústavů a firem má méně než 100 zaměstnanců a 30 % 100 a více zaměstnanců. Z těchto 30 % téměř 5 % zaměstnává více než 500 osob. Přehled subjektů s více než 200 zaměstnanci je uveden v příloze č. 3. Výzkumné ústavy a firmy mají v Praze z 50 % formu společností s ručením omezeným. Druhou nejčastější formou jsou akciové společnosti (37 %), následují příspěvkové organizace (10 %). Zbylé formy představují pouze 3 % všech subjektů. Přehled subjektů podle právní formy poskytuje tabulka č. 10. Ze zjištěných 234 organizací je 59 (tj. čtvrtina) členem Asociace výzkumných organizací. Ta na svých webových stránkách uvádí v hlavním městě Praze okolo 260 členských organizací.

18

PRÁVNÍ FORMA PRAŽSKÝCH VÝZKUMNÝCH ÚSTAVŮ A FIREM Tabulka č. 10 kód forma 112 společnost s ručením omezeným 121 akciová společnost 205 družstvo 301 státní podnik 325 organizační složka státu 331 příspěvková organizace 421 zahraniční osoba

Praha podíl (%) 116 49,6 87 37,2 1 0,4 2 0,9 2 0,9 24 46,0 2 0,9

celkem

234

100,0

Zdroj: RES ČSÚ, ARES

Alokace výzkumných ústavů na území hl. m. Prahy (podle adresních bodů ÚRM) Tabulka č.11 dokládá relativně rovnoměrné rozložení výzkumných ústavů v jednotlivých obvodech (zejména ve srovnání s pracovišti AV ČR). Největší podíl výzkumných ústavů se nachází na území Prahy 4, 1, 6 a 8 (dohromady 42,4 %). Po přičtení podílu Prahy 5 dosahuje již téměř 50 %. Ve čtvrtině obvodů tak sídlí téměř polovina výzkumných ústavů a firem. ROZMÍSTĚNÍ VÝZKUMNÝCH ÚSTAVŮ VE 22 PRAŽSKÝCH OBVODECH Tabulka č. 11 obvod Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11

celkem 24 15 8 30 17 24 13 21 14 15 7

10,3 % 6,4 % 3,4 % 12,8 % 7,3 % 10,3 % 5,6 % 9,0 % 6,0 % 6,4 % 3,0 %

obvod

celkem

Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22

9 2 3 10 3 3 5 3 2 3 3

3,8 % 0,9 % 1,3 % 4,3 % 1,3 % 1,3 % 2,1 % 1,3 % 0,9 % 1,3 % 1,3 %

celkem

234

100,0 %

Zdroj: RES ČSÚ, ARES, ÚRM

19

Shrnutí • V Praze bylo zjištěno 234 výzkumných ústavů a firem, jak byly definovány pro účely této práce. •

Téměř všechny organizace (226 z 234) působí v oblasti přírodních a společenských věd, dalších 12 organizací se věnuje oblasti společenských věd (z toho 4 oběma oblastem).

•

Nejčastějšími právními formami výzkumných ústavů a firem jsou společnost s ručením omezeným, akciová společnost a příspěvková organizace.

•

Územní rozmístění výzkumných ústavů v Praze je relativně rovnoměrné s vyšší koncentrací v centrální části města. Největší podíl subjektů je v Praze 4, 1, 6 a 8 (dohromady 42,4 %).

VÝZKUMNÉ ÚSTAVY A FIRMY S 10 A VÍCE ZAMĚSTNANCI Obr. 2

Pozn.: číslo vyjadřuje počet organizací sídlících na téže adrese

20

5. Vysoké školy v Praze Jako zdroj byl použit adresář Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, dostupný na internetových stránkách www.msmt.cz. Sledovány byly veřejné a státní vysoké školy a jejich fakulty a soukromé vysoké školy. Celkem bylo zjištěno 69 vysokých škol, jejich fakult, ústavů a detašovaných pracovišť na 54 různých adresách, z toho 8 veřejných vysokých škol, z nichž 6 je členěno celkem na 36 fakult a 12 dalších ústavů a detašovaných pracovišť. V Praze sídlí také jedna státní vysoká škola. Soukromých vysokých škol bylo v Praze nalezeno 20, přičemž žádná z nich není členěna na fakulty. Pro srovnání - v ČR je celkem 26 veřejných vysokých škol, 39 soukromých a 2 státní vysoké školy. V Praze tak sídlí 29 z 67 vysokých škol ČR, což představuje 43% podíl. POČTY VYSOKÝCH ŠKOL (fakult)8 V PRAZE PODLE 22 SPRÁVNÍCH OBVODŮ Tabulka č. 12 veřejné VŠ - fakulty

specializované pracoviště VŠ

soukromé VŠ

celkem

podíl (%)

Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22

11 3 5 1 2 14 1 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

3 2 0 0 0 4 2 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

3 1 1 2 3 1 1 2 0 2 2 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0

17 6 6 3 5 19 4 3 0 3 2 1 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0

23,9 8,5 8,5 4,2 7,0 26,8 5,6 4,2 0,0 4,2 2,8 1,4 0,0 1,4 0,0 0,0 1,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

celkem

39

12

20

71

100,0

obvod

Zdroj: MŠMT ČR, STR ÚRM

Tabulka č. 12 dále ukazuje, že více než polovina fakult nebo škol se nachází v Praze 6 a Praze 1. Praha 2 a Praha 3 vykazují 8,5% podíl. Je zřejmé, že většina vysokých škol se nachází v centrální části města9.

8

Mezi veřejné vysoké školy je započítána i jediná pražská státní vysoká škola (Policejní akademie); členění na 22 obvodů bylo získáno s využitím databáze adresních bodů ÚRM; u škol členěných na fakulty jsou započítány jednotlivé fakulty.

21

Počet pracovníků (tzv. přepočtený průměrný počet) byl dostupný pouze pro veřejné vysoké školy (zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání, rok 2004 a výroční zprávy o činnosti jednotlivých vysokých škol z roku 2005). Pro státní a soukromé vysoké školy byl využit registr ARES Ministerstva financí ČR, který poskytuje informace o počtu zaměstnanců podle velikostních skupin. V pražských veřejných vysokých školách bylo evidováno celkem 13 560 pracovníků, z toho 6 506 pedagogických a 936 vědeckých. Z tabulky č. 13 je patrné mimořádné postavení Univerzity Karlovy a ČVUT, které se podílejí na počtu pracovníků 51 %, resp. 23 %. V případě pedagogických pracovníků jsou podíly jednotlivých škol velmi podobné. Pokud jde o vědecké pracovníky, je postavení UK ještě významnější, podílí se téměř 55 %. Následuje ČVUT s 19 %. Tyto dvě instituce dohromady zaměstnávají 74 % všech vědeckých pracovníků pražských veřejných vysokých škol (tzn. pracovníků, kteří jsou ve statistice Ministerstva školství ČR vedeni s jednoznačnou převahou nebo výlučným podílem vědy a výzkumu v náplni jejich činnosti). Tabulka č. 13 uvádí také podíl pedagogických, vědeckých a ostatních pracovníků na celkovém počtu. Je patrné, že pedagogičtí pracovníci tvoří ve všech školách přibližně polovinu všech pracovníků, zatímco vědečtí pracovníci tvoří nejvýše devítinu, s výjimkou VŠUP, která neodlišuje „čisté“ vědce od vědců s pedagogickou činností. Údaje za Českou republiku hovoří o 30 668 pracovnících na veřejných vysokých školách, z nichž 14 622 jsou pedagogičtí pracovníci a 1 422 vědečtí pracovníci. Zaměstnanci pražských vysokých škol tak představují 44,2 % republikových hodnot, pražští pedagogičtí pracovníci pak 44,5 % a pražští vědečtí pracovníci 65,8 %. PRACOVNÍCI PRAŽSKÝCH VEŘEJNÝCH VYSOKÝCH ŠKOL (přepočtené stavy, rok 2005) Tabulka č. 13 pracovníci celkem počet

podíl (%)

AMU10 AVU11 ČZU ČVUT UK12 VŠE VŠCHT13 VŠUP

420,6 115 1 004,8 3 154,2 6 901,5 956,7 800,3 207,1

3,1 0,8 7,4 23,3 50,9 7,1 5,9 1,5

pedagogičtí pracovníci podíl (%) počet na celku na VŠ 220,6 3,4 52,4 53 0,8 46,1 489,3 7,5 48,7 1 410,0 21,7 44,7 3 253,5 50,0 47,1 557,5 8,6 58,3 452 6,9 56,5 70,4 1,1 34,0

celkem

13 560,2

100,0

6 506,3

škola

100,0

48,0

počet 22,0 4 14,9 178,4 514,7 20,4 111 70,4 935,8

vědečtí pracovníci podíl (%) na celku na VŠ 2,4 5,2 0,4 3,5 1,6 1,5 19,1 5,7 55,0 7,5 2,2 2,1 11,9 13,9 7,5 34,0 100,0

6,9

Zdroj: ÚIV, výroční zprávy škol, propočty ÚRM

9

Tabulka č. 12 přesto nezachycuje některé případy značné územní roztříštěnosti kapacit a objektů vysokých škol. Např. v Praze 11 je umístěna, kromě ubytovacích kapacit, i značná část výukových prostor včetně sídla samostatných organizačních jednotek VŠE.

10

údaje za rok 2006

11

AVU uvádí pouze fyzické osoby, nikoli přepočtené úvazky

12

údaje za rok 2004

13

v přepočteném stavu škola uvádí pouze celkový počet pracovníků a akademické pracovníky (tj. pedagogické a vědecké dohromady), mezi vědecké pracovníky jsou počítáni i ti s pedagogickou činností, údaj proto není zcela srovnatelný s ostatními VŠ a u pedagogických a vědeckých pracovníků jsou uvedeny fyzické osoby místo přepočtených úvazků

22

Tabulka č. 14 třídí vysoké školy podle počtu zaměstnanců. Je zřejmé, že většina soukromých vysokých škol má do 50 zaměstnanců, zatímco veřejné vysoké školy mají zpravidla stovky zaměstnanců. VYSOKÉ ŠKOLY V PRAZE PODLE POČTU ZAMĚSTNANCŮ14 Tabulka č. 14 počet zaměstnanců 1-5 6-9 10 - 24 25 - 49 50 - 99 100 - 499 500 - 999 1000 - 1499 1500 a více celkem

veřejné a státní 3 2 1 3 9

vysoké školy soukromé 2 7 5 4 2 20

celkem 2 7 5 4 5 2 1 3 29

Zdroj: ARES

Další pracoviště vysokých škol15 Kromě fakult vysokých škol existují také tato další pracoviště a ústavy vysokých škol: AVU Vědecko-výzkumné pracoviště AVU, Praha 7 AVU Vědecko-výzkumné pracoviště restaurátorské, Praha 7 ČZÚ Institut tropického a subtropického zemědělství, Praha 6 ČVUT Kloknerův ústav, Praha 6 ČVUT Masarykův ústav vyšších studií, Praha 2 ČVUT Ústav biomedicínského inženýrství, Praha 6 ČVUT Výzkumné centrum průmyslového dědictví, Praha 6 ČVUT Ústav technické a experimentální fyziky, Praha 2 UK Ústav dějin UK a archiv UK, Praha 1 UK Centrum pro teoretická studia, Praha 1 UK Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium (CERGE), Praha 1 VŠUP detašované pracoviště, Praha 8 Shrnutí • V Praze sídlí 43 % vysokých škol České republiky. •

Podíl pražských pracovníků vysokých škol činí 44 % všech pracovníků vysokých škol v České republice.

•

Na dvou největších školách, UK a ČVUT, působí dohromady 74 % pražských pracovníků zaměstnaných ve vysokém školství. Na počtu pražských vědeckých pracovníků vysokých škol se podílejí také 74 %!

14

Údaje o veřejných vysokých školách v tabulkách č. 14 a 15 nemusejí být shodné, protože pocházejí z různých zdrojů a v případě tabulky č. 14 jde o průměrný přepočtený počet pracovníků.

15

V uvedeném výčtu pracovišť nejsou uvedena ta, jejichž předmětem není přímá vědecko-výzkumná činnost. Současně upozorňujeme, že tato pracoviště nelze zaměňovat za organizační jednotky některých vysokých škol resp. fakult např. na úrovni „kateder“, které jsou nazývány ústavy apod.

23

•

Polovina pražských vysokých škol, resp. jejich fakult sídlí v Praze 1 a 6.

•

V Praze není v podstatě umístěn větší „klasický“ vysokoškolský kampus (výjimkou je ČZÚ v Suchdole) a kapacity vysokých škol (zejména veřejných) jsou do značné míry územně roztříštěné.

SOUKROMÉ A VEŘEJNÉ VYSOKÉ ŠKOLY A JEJICH FAKULTY Obr. 3

Pozn.: - v mapě jsou zaneseny fakulty i sídla veřejných vysokých škol - číslo vyjadřuje počet fakult sídlících na téže adrese

24

6. Vědecko-technické parky a inkubátory Jedním z důležitých prvků základny výzkumu a vývoje a inovační infrastruktury jsou vědecko-technické parky (VTP) a podnikatelské inkubátory, které stimulují rozvoj výzkumu a vývoje a podnikání. Jako zdroj údajů byl využit seznam Společnosti vědeckotechnických parků ČR (SVTP), v němž je uvedeno 26 parků, z toho 21 tzv. akreditovaných. Z nich byl pro potřeby této analýzy vynechán inkubátor Technologického centra AV, jehož činnost byla před časem pozastavena. Některé údaje byly ověřovány na webových stránkách jednotlivých VTP. Pražské vědecko-technické parky a inkubátory Technologické a inovační centrum (TIC) ČVUT Praha, Praha 5 (4 506 m2) Centrum napomáhá transferu technologií a přispívá ke vzniku a rozvoji technologicky orientovaných firem, zejména v oblasti strojírenství, elektrotechniky a stavebnictví. Inkubátor nyní využívá 7 firem. Součástí TIC je Vědecký inkubátor ČVUT v Praze 6 otevřený v lednu 2006 s celkovou výměrou 750 m2, z toho 256 m2 pronajímatelných kanceláří, v němž ke konci října 2006 sídlilo 5 firem. ČVUT plánuje v Dejvicích v nejbližších letech vybudovat vědeckotechnické centrum s cca 5 10 000 m2 a upravit areál v Motole na technologický park. Vědecko-technický park VZLÚ Praha, a. s., Praha 18 (7 000 m2) V současné době sídlí v parku 18 inovačních firem působících v leteckém, automobilovém, dopravním a vojenském průmyslu. Další více než dvě desítky firem v areálu VTP VZLÚ Praha poskytují doprovodné služby. Inovační centrum a podnikatelský inkubátor, Praha 9 – ve výstavbě Projekt inovačního centra byl předložen v rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 2 a byl schválen. Podle plánu má být dokončen a uveden do provozu v roce 2008. Předpokládaná výměra ploch je cca 4000 m2. Ve stadiu příprav je další zařízení typu inkubátoru v Praze 4, které připravuje Akademie věd ČR. Přehled počtu parků v jednotlivých krajích ČR poskytuje tabulka č. 15, kde je uvedena také celková výměra VTP v krajích. Kvantitu i kvalitu územního potenciálu VaV můžeme ilustrovat řadou ukazatelů. Jako doplňkový (!) ukazatel jsme zvolili kombinaci údajů o počtech zaměstnanců výzkumu a vývoje s údaji o ploše, jakou vědecko-technické parky zaujímají a jak jsou dostupné v katalogu VTP spravovaném SVTP. Tak získáme plochu připadající na zaměstnance VaV podle jednotlivých krajů ČR. Na rozdíl od Technologického profilu ČR eviduje SVTP v Praze 3 vědecko-technické parky. V ČR průměrně na jednoho zaměstnance VaV připadá 1,96 m2. Sedm krajů se nachází nad průměrem a sedm (včetně Prahy) pod průměrem (v jednom kraji není žádný VTP). Hlavní město je s hodnotou 0,66 m2 na jednoho zaměstnance VaV až na 11. místě mezi 14 kraji ČR. Praha by měla být motorem ekonomiky celého státu a zejména by měla maximálně využívat svůj inovační potenciál, jehož základní složkou je právě základna VaV. Z předchozích kapitol vyplývá, že jsou zde sice soustředěny největší výzkumné kapacity státu, s nimiž by měly VTP spolupracovat, avšak zcela evidentně nejsou dostačující. Participace některých segmentů pražské základny VaV (např. vysokých škol nebo ústavů AV ČR) na činnosti těchto kapacit je zatím nízká. Jak ukazují aktivity ČVUT, vysoké školy zřejmě produkují významný počet studentů s komerčně zajímavými nápady, kterým by inkubátory mohly výrazně usnadnit start

25

podnikání. K tomu je však nutné vypracovat systém výběru vhodných kandidátů pro jejich umisťování do těchto inkubátorů. Další otázkou je věcné (oborové) zaměření jednotlivých VTP, které do jisté míry limituje jejich využití jen pro vybrané obory, a to podle zaměření provozovatele parku nebo nabídky dostupných podpůrných služeb. VĚDECKO-TECHNICKÉ PARKY A ZAMĚSTNANCI VAV PODLE KRAJŮ ČR Počty a plocha Tabulka č. 15

Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královehradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

2 2 3 1 1 2 1 1 0 1 3 2 2 4

plocha v kraji (v m2) 11 636 20 026 4 687 2 743 2 811 8 667 600 2 550 0 3 642 1 972 6 156 1 900 17 733

ČR celkem

25

85 123

kraj

počet VTP

zaměstnanci VaV v kraji 17 584 4 513 1 644 1 432 70 697 1 295 1 365 1 936 699 6 036 2 058 1 665 2 376

m2/zaměstnance VaV 0,66 4,44 2,85 1,92 40,16 12,43 0,46 1,87 0,00 5,21 0,33 2,99 1,14 7,46

43 370

1,96

Zdroj: ČSÚ, SVTP, webové stránky VTP, propočty STR ÚRM

Srovnání údajů na úrovni krajů a na základě neúplného datového souboru je problematické. Navíc v řadě případů dochází k rozdílům při zařazení subjektů do kategorie VTP nebo technologických parků (což je nesporně případ Jihomoravského kraje, resp. samotného města Brna). Pokud budeme hodnotit výhradně velká města, jako typické představitele koncentrovaného VaV, potom nepříznivá situace v Praze vynikne ještě více. Shrnutí • V Praze sídlí dva aktivní vědecko-technické parky, další je ve výstavbě. Podle seznamu SVTP je v celé ČR celkem 26 vědecko-technických parků. • •

V Praze připadá na jednoho zaměstnance VaV 0,66 m2 plochy vědecko-technických parků. Průměr republiky je 1,96 m2. Uvedené hodnoty neodpovídají koncentraci VaV v Praze a jejímu významu v rámci celé České republiky a lze je považovat za nedostatečné. Zjištěné skutečnosti ukazují, že na území města by našlo uplatnění několik dalších VTP a inkubátorů.

26

VĚDECKO-TECHNICKÉ PARKY A INKUBÁTORY V PRAZE Obr. 4

1 – Technologické a inovační centrum ČVUT (Motol) 2 – Technologické a inovační centrum ČVUT (Dejvice) 3 – Vědecko-technický park VZLÚ Praha a. s. 4 – Inovační centrum a podnikatelský inkubátor – ve výstavbě

27

7. Územní rozložení sledovaných organizací VaV Informace popsané v předchozích kapitolách umožňují s využitím nástrojů a vlastních informačních systémů pro zpracování dat na bázi tzv. adresních bodů, kterými disponuje ÚRM, vypracovat přehled rozmístění sledovaných organizací a pracovišť ve 22 pražských správních obvodech. Z celkového souboru organizací bylo vybráno cca 360 organizací, resp. pracovišť (VŠ, AV ČR a výzkumné ústavy a firmy), to je těch, které vytvářejí rozhodující kapacitu VaV v Praze. Pro jednotlivé skupiny organizací uvádíme informace o jejich rozmístění ve 22 městských obvodech individuálně v příslušných kapitolách. VYBRANÉ SUBJEKTY VÝZKUMU A VÝVOJE PODLE 22 SPRÁVNÍCH OBVODŮ Tabulka č. 16 obvod

počet

podíl (%)

obvod

počet

podíl (%)

Praha 1

60

16,4

Praha 12

10

2,7

Praha 2

22

6,0

Praha 13

2

0,5

Praha 3

14

3,8

Praha 14

4

1,1

Praha 4

41

11,2

Praha 15

10

2,7

Praha 5

23

6,3

Praha 16

3

0,8

Praha 6

60

16,4

Praha 17

4

1,1

Praha 7

17

4,6

Praha 18

6

1,6

Praha 8

35

9,6

Praha 19

3

0,8

Praha 9

17

4,6

Praha 20

2

0,5

Praha 10

18

4,9

Praha 21

3

0,8

Praha 11

9

2,5

Praha 22

3

0,8

celkem

366

100,0

Zdroj: RES ČSÚ, ARES, AV ČR, SVTP, MŠMT, STR ÚRM

Tyto podrobnější údaje ukazují, že pražské obvody lze rozdělit do několika skupin podle počtu zde umístěných subjektů VaV. První skupinu zcela jednoznačně tvoří Praha 1 a 6, kde je umístěna třetina všech pražských organizací zvolené velikostní kategorie (tj. 10 a více pracovníků). Druhou skupinu, v níž dohromady sídlí pětina sledovaných subjektů, tvoří obvody Praha 4 a 8. V uvedených čtyřech obvodech sídlí celkem 53 % sledovaných organizací. Ve třetině obvodů (tj. osmi) sídlí jen nejvýše pět výzkumných organizací. Zajímavým (a také důležitým) poznáním je, že v minulosti (před cca 10 – 15 lety) jeden z největších areálů pražského výzkumu nacházející se na území MČ Běchovice, tzv. Areál VÚ Běchovice, v podstatě ztratil na opodstatněnosti tohoto názvu a tato městská část (Praha 21) se řadí do skupiny městských správních jednotek s nejnižším počtem subjektů VaV.

28

VYBRANÉ SUBJEKTY VÝZKUMU A VÝVOJE VE 22 SPRÁVNÍCH OBVODECH Obr. 5

Zdroj: STR ÚRM podle údajů AV ČR, RES ČSÚ, ARES, MŠMT, SVTP Pozn.: vybrané území JPD 2 tvoří správní obvody Praha 1, 8, 9, 12, 14, 15, 19, 20 a 21

29

8. Vědečtí a odborní duševní pracovníci a zaměstnanci VaV Vědečtí a odborní duševní pracovníci Publikace ČSÚ „Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice podle výsledků výběrového šetření pracovních sil“ umožňuje zhodnotit také vývoj počtu vědeckých a odborných duševních pracovníků (podle zařazení do tříd tzv. KZAM – Klasifikace zaměstnání). Hodnoceny byly vždy údaje za čtvrté čtvrtletí let 1999 až 2005, a to za Prahu a za Českou republiku. Poznámka: Uvedené šetření ČSÚ je harmonizováno se standardem Eurostatu a předmětem výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) jsou domácnosti bydlící v náhodně vybraných bytech. Jde o „obvykle bydlící osoby“, které pro naše potřeby můžeme ztotožnit s trvale bydlícím obyvatelstvem. Následující údaje tak zachycují absolutně vyjádřený stav či vývoj počtu, resp. relativní údaje vyjádřené podílem Prahy na celorepublikovém souhrnu. Pro potřeby bližší identifikace trhu práce na území Prahy však zpracoval ČSÚ pro odbor strategické koncepce ÚRM zvláštní výběr z VŠPS, který obsahuje údaje o dojíždějících a vyjíždějících do/z Prahy za prací. Vzhledem k tomu, že kategorie vědeckých a odborných duševních pracovníků tvoří významné položky těchto mobilních zdrojů pracovních sil, jsou získané údaje po příslušných propočtech STR ÚRM uvedeny jako relevantní údajový doplněk.

Za sledované období se počet vědeckých a odborných duševních pracovníků v České republice zvýšil z 499 tisíc na 519 tisíc, což představuje nárůst o 5 %. V Praze vzrostl jejich počet z 135 na 142 tisíc, tj. také o 5 %. Maxima dosáhl v roce 2003, a to 149 tisíc. Podíl pražských vědeckých a odborných duševních pracovníků vzrostl z 27,1 % na 27,4 %, tj. hodnota byla ve sledovaném období stabilní. Údaje umožňují sledovat odděleně muže a ženy. Podíl žen mezi vědeckými a odbornými duševními pracovníky byl v ČR ve většině let sledovaného období nadpoloviční (max. v roce 1999 činil 53 %). Pouze v letech 2002 a 2005 byl těsně pod 50 %. V Praze se podíl pohyboval kolem 50 %, s minimem 46,2 % v roce 2002 a maximem 50,8 % v roce 1999. Analýza tak ukazuje, v rozporu s obecným přesvědčením o převaze můžu mezi vědeckými a duševními pracovníky, že ve skutečnosti je podíl obou pohlaví zhruba vyrovnaný. I když jsou údaje zčásti ovlivněny obměnou výběrového souboru (ovlivňující zejména jednotlivé roční údaje), lze celkově konstatovat, že od konce 90. let minulého století jsou mezi regionálními trendy vývoje rozsahu této skupiny pracovníků zřejmé odlišnosti. V Praze například podíl žen setrvává na úrovni o 1 - 3 procentní body nižší než je republiková hodnota. Zřetelný je také rozdílný vývoj mezi jednotlivými složkami zaměstnaných osob podle pohlaví, kdy nárůst počtu v případě ČR i Prahy zaznamenáváme téměř výlučně u mužské části pracovníků. Počet mužů mezi vědeckými a odbornými duševními pracovníky vzrostl v ČR ve sledovaném období z 234 tisíc na 261 tisíc, tj. o 11 %. V Praze došlo k nárůstu z 66 na 73 tisíc, tj. o 9 % (s maximem 78 tisíc v roce 2003). Podíl mužů v Praze na počtu mužů v ČR nejprve vzrostl z 28 % na 32 % v roce 2003 a poté klesl zpět na 28 %. Počet žen v letech 1999 až 2005 celorepublikově klesl z 264 na 258 tisíc, tj. o 2 % (s maximem 272 tisíc v roce 2001). V Praze byl nárůst také nepatrný, o 1 %, tj. z 69 na 70 tisíc pracovníků (s maximem 73 tisíc v roce 2004). Podíl žen v Praze pouze minimálně vzrostl z 26 % na 27 % celkového počtu ČR. Tabulka č. 17 shrnuje uvedené údaje a graf č. 1 uvádí indexy změn jednotlivých veličin.

30

VĚDEČTÍ A ODBORNÍ DUŠEVNÍ PRACOVNÍCI V PRAZE A ČR V LETECH 1999 - 2005 Tabulka č. 17 ukazatel Praha celkem - muži - ženy - podíl žen (%) ČR celkem - muži - ženy - podíl žen (%) podíl Praha/ČR (%) - muži (%) - ženy (%) index Praha (1999 = 100) - muži - ženy index ČR (1999 = 100) - muži - ženy

4. Q 1999 4. Q 2000 4. Q 2001 4. Q 2002 4. Q 2003 4. Q 2004 4. Q 2005 135,2 134,4 139,4 132,6 149,0 148,0 142,2 66,5 69,8 68,7 71,4 78,3 75,1 72,5 68,7 64,6 70,7 61,3 70,8 72,9 69,7 50,8 48,1 50,7 46,2 47,5 49,3 49,0 498,5 500,1 518,1 480,7 494,8 504,9 519,2 234,2 243,2 246,5 242,6 244,9 246,7 260,6 264,3 256,9 271,7 238,1 249,9 258,2 258,5 53,0 51,4 52,4 49,5 50,5 51,1 49,8 27,1 26,9 26,9 27,6 30,1 29,3 27,4 28,4 28,7 27,9 29,4 32,0 30,4 27,8 26,0 25,1 26,0 25,7 28,3 28,2 27,0 100 99 103 98 110 109 105 100 105 103 107 118 113 109 100 94 103 89 103 106 101 100 100 104 96 99 101 104 100 104 105 104 105 105 111 100 97 103 90 95 98 98

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ, výpočty ÚRM

VĚDEČTÍ A ODBORNÍ DUŠEVNÍ PRACOVNÍCI V PRAZE A ČR Graf č. 1 120

115

110 index Praha (1999 = 100) - muži

105

- ženy index ČR (1999 = 100)

100

- muži - ženy

95

90

85 4. Q 1999 4. Q 2000 4. Q 2001 4. Q 2002 4. Q 2003 4. Q 2004 4. Q 2005

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ, výpočty ÚRM

31

Tabulka č. 18 obsahuje údaje ze zvláštního výběru z VŠPS o dojíždějících a vyjíždějících do/z Prahy za prací. Ukazuje se, že reálný počet vědeckých a odborných duševních pracovníků byl ve sledovaném období o cca 10 tisíc vyšší. Znamená to, že pravidelně dojíždějící (téměř ze všech krajů ČR) tvoří více než 10 % všech pracovníků této kvalifikační skupiny. DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA VĚDECKÝCH A ODBORNÝCH DUŠEVNÍCH PRACOVNÍKŮ DO/Z PRAHY (v tis.) Tabulka č. 18 období šetření I. Q 1999

VŠPS 120,1

dojížďka 13,6

vyjížďka 2,7

celkem 131,0

I. Q 2001

136,9

16,3

3,6

149,6

I. Q 2003

130,8

14,0

3,7

141,1

I. Q 2006

134,9

21,8

5,1

151,6

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ (VŠPS)

Určitým signálem k bližšímu rozboru je skutečnost, že vyjížďka sice tvoří jen asi jednu čtvrtinu souhrnu dojíždějících pracovníků této skupiny za prací do Prahy, ale má určitou tendenci růstu. Znamená to, že osoby této kvalifikace začínají nacházet uplatnění i mimo Prahu. Zaměstnanci VaV Publikace ČSÚ „Ukazatele výzkumu a vývoje“ podávají mj. přehled o počtu zaměstnanců v oblasti výzkumu a vývoje. Hodnoceny byly údaje za léta 2002 až 2005, a to za Prahu a za Českou republiku. Jejich přehled včetně podílů Prahy na republikových hodnotách poskytují tabulky č. 19 a 20. Údaje jsou uvedeny v přepočtených osobách (FTE). ZAMĚSTNANCI VÝZKUMU A VÝVOJE V PRAZE A ČR V LETECH 2002 - 2005 Tabulka č. 19

2005

2004

2003

2002

Podnikatelský Vládní sektor sektor Praha ČR podíl Prahy (%) Praha ČR podíl Prahy (%) Praha ČR podíl Prahy (%) Praha ČR podíl Prahy (%)

2 886 12 658 22,8 3 185 13 711 23,2 3 987 15 064 26,5 6 169 22 143 27,9

Sektor VOŠ a VŠ

5 033 7 351 68,5 5 272 7 977 66,1 4 737 7 422 63,8 6 789 10 223 66,4

2 940 5 847 50,3 3 189 5 987 53,3 2 997 6 104 49,1 4 453 10 776 41,3

Soukromý neziskový sektor 86 176 48,9 184 282 65,2 111 174 63,8 173 229 75,7

Zdroj: Ukazatele výzkumu a vývoje za rok 2003 až 2005, ČSÚ a propočty STR ÚRM

32

celkem 10 945,0 26 032,0 42,0 11 830,0 27 957,0 42,3 11 832,0 28 764,0 41,1 17 584,1 43 370,4 40,5

VÝZKUMNÍCI V PRAZE A ČR V LETECH 2002 - 2005 Tabulka č. 20

2005

2004

2003

2002

Podnikatelský Vládní sektor sektor Praha ČR podíl Prahy (%) Praha ČR podíl Prahy (%) Praha ČR podíl Prahy (%) Praha ČR podíl Prahy (%)

1 569 6 191 25,3 1 747 6 558 26,6 2 122 7 297 29,1 3 196 10 353 30,9

Sektor VOŠ a VŠ

3 062 4 429 69,1 3 318 4 833 68,7 3 058 4 661 65,6 4 119 6 113 67,4

2 211 4 283 51,6 2 380 4 318 55,1 2 143 4 274 50,1 3 170 7 575 41,8

Soukromý neziskový sektor 27 71 38,0 40 100 40,0 40 67 59,7 95 127 74,5

celkem 6 869,0 14 974,0 45,9 7 485,0 15 809,0 47,3 7 363,0 16 299,0 45,2 10 580,2 24 169,1 43,8

Zdroj: Ukazatele výzkumu a vývoje za rok 2003 až 2005, ČSÚ a propočty STR ÚRM

Zaměstnanci VaV se rozumí výzkumní pracovníci, kteří provádějí přímo výzkum a vývoj a dále pomocní, techničtí a administrativní zaměstnanci na pracovištích VaV. Výzkumníky se pak rozumí podskupina zaměstnanců VaV, kteří se zabývají tvorbou nových znalostí, výrobků, procesů, metod a systémů nebo takové projekty řídí. Dalšími dvěma (v této analýze nesledovanými) podskupinami jsou techničtí a ostatní pracovníci VaV. Počet zaměstnanců VaV vzrostl ve sledovaném období o 17 338 osob (tj. o 66,6 %), z toho v Praze o 6 639 osob (tj. o 60,7 %), což zároveň znamená, že více než třetina (38,3 %) nárůstu zaměstnanců připadá na Prahu. Nejvyšší přírůstek zaznamenal podnikatelský sektor, a to 9 485 osob v ČR a 3 283 osob v Praze. To představuje nárůst o 74,9 % v ČR a o 113,8 % v Praze. Ve vládním sektoru došlo k nárůstu o cca dvě pětiny v ČR i v Praze a v sektoru vyššího školství o 84,3 % v ČR a 51,5 % v Praze. Hlavní díl nárůstu nastal mezi roky 2004 a 2005. V období 2002-2004 se růstové hodnoty pohybovaly pouze v rozmezí ±5 %. Změny v soukromém neziskovém sektoru ponecháváme pro malé absolutní hodnoty stranou. Změny údajů za kategorii výzkumníci bez větších odchylek kopírují hodnoty za zaměstnance VaV jako celek. Na základě uvedených podílových hodnot lze konstatovat, že podíl Prahy na počtech zaměstnanců VaV byl v roce 2005 okolo dvou pětin (40,5 %). V podnikatelském sektoru byl výrazně nižší (27,9 %), zatímco ve vládním sektoru byl výrazně vyšší (66,4 %) a v sektoru vyššího školství mírně vyšší (41,3 %). Podíl výzkumníků na celkovém počtu zaměstnanců VaV byl v Praze ve sledovaných letech o cca 5 procentních bodů vyšší než celorepublikově (cca 60 % oproti 55 %). Koncentraci výzkumu vládního sektoru v Praze dokládá i podíl zaměstnanců tohoto sektoru na jejich celkovém počtu v Praze. Zatímco v celé ČR je podíl zaměstnanců VaV vládního sektoru 24 % a dominuje podnikatelský sektor s 50 %, v Praze je podíl zaměstnanců VaV vládního sektoru 39 % a podnikatelského sektoru jen 35 %. Podíly sektorů vyššího školství i soukromého neziskového se v Praze výrazně neodlišují od republikových hodnot. Uvedená zjištění potvrzují např. údaje získané z Technologického profilu ČR (viz kapitola 2), které dokládají vysoký podíl subjektů vládního sektoru - resortních výzkumných ústavů a ústavů AV ČR - umístěných v Praze. 33

ZAMĚSTNANCI VAV PODÍL SEKTORŮ V PRAZE

PODÍL SEKTORŮ V ČR

Graf č. 2

Graf č. 3 1%

1% 25 %

25 % 35 %

50 % Podnikatelský sektor

Podnikatelský sektor 24 %

Vládní sektor 39 %

Vládní sektor

Sektor VOŠ a VŠ

Sektor VOŠ a VŠ

Soukromý neziskový sektor

Soukromý neziskový sektor

Zdroj: Ukazatele výzkumu a vývoje za rok 2003 až 2005, ČSÚ a propočty STR ÚRM

Shrnutí • Počet vědeckých a odborných duševních pracovníků (dle KZAM) za sledovaných 6 let vzrostl, Praha i ČR vykazují nárůst o 5 %. •

V Praze bylo v roce 2005 zaměstnáno 27,4 % všech pracovníků této klasifikační skupiny ČR.

•

Podíl mužů a žen je v Praze vyrovnaný, v celé ČR s nepatrnou převahou žen, a to i přesto, že byl v ČR ve sledovaném období zaznamenán nárůst téměř výlučně mužské skupiny pracovníků.

•

V Praze bylo v roce 2005 evidováno 17,6 tisíc zaměstnanců VaV, což představuje 40,5 % z celkového počtu v ČR, který byl 43,4 tisíc zaměstnanců.

•

V podskupině výzkumných pracovníků bylo v Praze v roce 2005 evidováno 10,6 tisíc osob VaV, což představuje 43,8 % z celkového počtu 17,6 tisíc výzkumníků zaměstnaných v ČR.

•

Podíl výzkumníků na celkovém počtu zaměstnanců VaV byl v roce 2005 v Praze 60,2 %, zatímco v celé ČR 55,7 %.

•

V Praze jsou koncentrováni zaměstnanci VaV ve vládním sektoru. Jejich podíl je v ČR 24 %, zatímco v Praze 39 %. V rámci ČR dominuje podnikatelský sektor s 50 %, jehož podíl v Praze činí jen 35 %.

34

9. Výdaje na výzkum a vývoj Další veličinou s údaji dostupnými za jednotlivé kraje jsou výdaje na výzkum a vývoj. Konkrétně jde o tzv. celkové hrubé domácí výdaje (angl. zkratka GERD), které jsou k dispozici za období 2002 až 2005. Výdaje na VaV za Prahu a ČR a podíl pražských výdajů na republikových jsou shrnuty v následující tabulce. CELKOVÉ HRUBÉ DOMÁCÍ VÝDAJE (GERD) NA VÝZKUM A VÝVOJ V PRAZE A ČR V LETECH 2002 – 2005 (mil. Kč) Tabulka č. 21

2005

2004

2003

2002

Podnikatelský Vládní sektor sektor Praha ČR podíl Prahy (%) Praha ČR podíl Prahy (%) Praha ČR podíl Prahy (%) Praha ČR podíl Prahy (%)

3 478,5 18 051,3 19,3% 4 199,0 19 667,9 21,3% 5 902,8 22 344,3 26,4% 7 433,4 27 208,6 27,3%

Sektor VOŠ a VŠ

4 469,0 6 786,9 65,8% 5 107,2 7 524,9 67,9% 4 704,4 7 424,9 63,4% 4 897,4 7 888,8 62,1%

2 178,3 4 618,8 47,2% 2 470,6 4 921,6 50,2% 2 601,1 5 181,2 50,2% 3 349,1 6 907,5 48,5%

Soukromý neziskový sektor 64,1 95,1 67,4% 76,8 132,2 58,1% 91,9 132,7 69,3% 155,3 193,5 80,3%

celkem 10 189,9 29 552,1 34,5% 11 853,7 32 246,6 36,8% 13 300,3 35 083,0 37,9% 15 835,2 42 198,4 37,5%

Zdroj: Ukazatele výzkumu a vývoje za rok 2003 až 2005, ČSÚ a propočty STR ÚRM

Struktura výdajů na VaV v Praze významně ovlivňuje celorepublikovou strukturu. Zatímco v Praze se podnikatelský sektor na výdajích podílí 46,9 %, v ČR je to 64,5 %, ale při vynechání Prahy je podíl dokonce 75 %. Naopak u vládního sektoru dosahuje podíl pražských výdajů 30,9 % a v ČR 18,7 %. Při vynechání Prahy podíl klesne dokonce na 11,3 %. (viz též grafy č. 4 až 6). Celkový podíl pražských výdajů na výdajích v ČR se pohyboval v uplynulých letech okolo 36 %, a to zpočátku s růstovou tendencí. V podnikatelském sektoru je však tento podíl zatím výrazně nižší, i když za pouhé tři roky ve sledovaném období vzrostl o 8 procentních bodů, tj. o více než dvě pětiny (na 27,3 % v roce 2005). Ve vládním sektoru je naopak výrazně vyšší (62,1 %) a v sektoru vyššího školství mírně vyšší (48,5 %). Určitou stagnaci pražských podílů musí potvrdit další vývoj, je však logickým odrazem expanze některých mimopražských kapacit VaV. Objem výdajů na VaV ve sledovaném období vzrostl v ČR o 42,8 %, v Praze pak o 55,4 %. Největší relativní (i absolutní) nárůst vykázal podnikatelský sektor v Praze, a to o 114 %, celorepublikově pak o 50,7 %. Významný relativní (nikoli však absolutní) nárůst zaznamenal i soukromý neziskový sektor (142,3 % v Praze a 103,5 % v ČR). V sektoru vyššího školství byl nárůst v Praze 53,7 % a v ČR 49,6 %. Ve vládním sektoru byl nárůst nejnižší, a to o 9,6 % v Praze a 16,2 % v ČR. Vyjádřeno v absolutních částkách došlo v Praze k celkovému nárůstu výdajů o 5,6 mld. Kč a v ČR o 12,6 mld. Kč. Nárůst byl nejvyšší mezi lety 2004 a 2005, což patrně souvisí s možností odpočitatelnosti nákladů na výzkum a vývoj ze základu daně zavedenou na počátku roku 2005. Praha se tak na růstu objemu výdajů v celkovém souhrnu podílela 44,4 %, a to především rychlejším růstem v podnikatelském sektoru (43,2 %), který tvoří převažující podíl vydaných finančních prostředků na VaV. Tyto údaje rovněž ilustrují mimořádnou pozici výzkumu 35

realizovaného v podnikatelském sektoru i pozitivní trend rostoucích vkladů soukromé sféry do VaV. Zároveň to však také potvrzuje skutečnost, že v Praze oproti ostatnímu území výrazně převládá výzkum a vývoj finančně zajišťovaný z veřejných zdrojů. Ve vládním sektoru činil podíl Prahy na celorepublikovém zvýšení výdajů 38,9 %, v sektoru vyššího školství 51,2 % a v soukromém neziskovém sektoru 92,7 %. STRUKTURA VÝDAJŮ NA VAV PODLE SEKTORŮ V ROCE 2005 PRAHA

ČR

Graf č. 4

Graf č. 5 0%

1% 16 %

21 %

47 % 65 % 19 %

Podnikatelský sektor

31 %

Podnikatelský sektor

Vládní sektor

Vládní sektor

Sektor VOŠ a VŠ

Sektor VOŠ a VŠ

Soukromý neziskový sektor

Soukromý neziskový sektor

ČR BEZ ZAPOČÍTÁNÍ PRAHY Graf č. 6 13 %

0%

11 %

Podnikatelský sektor 76 %

Vládní sektor Sektor VOŠ a VŠ Soukromý neziskový sektor

Zdroj: Ukazatele výzkumu a vývoje ČSÚ, výpočty ÚRM

Dynamika růstu výdajů na VaV v pražském podnikatelském sektoru tedy odpovídá republikovému průměru, zatímco v pražském vládním sektoru rostou výdaje na VaV relativně pomaleji, než je průměr republiky, a v sektoru vyššího školství naopak relativně rychleji.

36

Struktura výdajů na VaV v Praze a ČR se liší nižším podílem podnikatelských výdajů v Praze (47 % oproti 65 %) a vyšším podílem vládního sektoru (31 % oproti 19 %) a sektoru vyššího školství (21 % oproti 16 %). Na místě je připomenout Lisabonskou strategii, jejímž cílem je mj. dosáhnout podílu výdajů na VaV na HDP ve výši 3 % HDP. Česká republika je sice mezi nejlepšími z nových členských zemí, přesto hodnota tohoto ukazatele v roce 2004 činila pouze 1,27 % (průměr EU-25 byl 1,86 %). Z údajů zveřejňovaných ČSÚ lze zjistit, že v roce 2005 byl podíl výdajů na VaV v ČR 1,42 %, zatímco v Praze dosáhl tento ukazatel hodnoty 2,22 %. Lépe je na tom v ČR pouze Středočeský kraj s 2,76 %, v němž dominují výdaje podnikatelského sektoru s 86 % na celkových výdajích na VaV. Při přepočtu výdajů na VaV na 1 zaměstnance VaV zjistíme, že Praha je mezi čtrnácti českými kraji na sedmém místě a při přepočtu na jednoho výzkumníka dokonce až na jedenáctém místě. V obou případech vykazuje nejvyšší hodnoty Středočeský kraj. Nad republikovým průměrem se v prvním případě nachází pouze čtyři kraje, v případě přepočtu na výzkumníka pak celkem 7 krajů. Pouze při přepočtu výdajů na VaV na jednoho ekonomicky aktivního obyvatele se Praha umístila na prvním místě. Nad republikovým průměrem jsou v tomto případě ještě další dva kraje (Středočeský a Jihomoravský). Zjištěné údaje lze odůvodnit jednak vysokou koncentrací zaměstnanců VaV a výzkumníků v Praze, což snižuje průměr na jednoho pracovníka, jednak vysokou koncentrací sociálních a humanitních oborů VaV, které nejsou tak finančně náročné. Prvenství Středočeského kraje je dáno skutečností, že zatímco počet pracovníků VaV je v porovnání s Prahou zhruba čtvrtinový, výdaje jsou poloviční. REGIONÁLNÍ VÝDAJE NA VÝZKUM A VÝVOJ A JEJICH PODÍL NA REGIONÁLNÍM HDP Tabulka č. 22 kraj Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika ČR bez Prahy

výdaje na VaV na výdaje na VaV na 1 zaměstnance VaV 1 výzkumníka (tis. Kč) (tis. Kč) 900,5 1 496,7 1 897,0 3 537,6 979,6 1 983,3 788,8 1 387,7 1 088,3 2 626,8 845,6 1 951,6 856,8 1 658,6 856,7 1 595,3 843,1 1 799,5 1 011,2 1 915,6 771,0 1 294,1 666,8 1 350,6 943,6 2 432,0 918,3 1 708,6 973,0 1 746,0 1 022,4

1 939,9

výdaje na VaV podíl výdajů na na 1 EA obyvatele VaV na regionálním HDP (%) (Kč) 25 739,8 2,22 15 548,3 2,76 5 355,6 0,99 4 186,8 0,74 527,9 0,11 1 646,8 0,30 5 501,3 1,12 4 549,9 0,82 6 936,5 1,35 2 986,2 0,57 9 055,6 1,54 4 852,1 0,95 5 982,8 1,14 4 073,8 0,73 8 857,6 1,42 6 354,3

1,17

Zdroj: propočty STR ÚRM, údaje za rok 2005

Údaje Eurostatu umožňují porovnat Prahu s regiony či městy sousedních zemí, které lze v rámci středoevropského prostoru považovat za konkurenci. Z tabulky č. 23 je patrný značný odstup všech tří regionů nových členských zemí EU, přičemž Praha sice vykazuje z nich nejvyšší hodnoty, přesto její „odstup“ od regionů „starých“ členských zemí je také velmi výrazný. Výjimkou je podíl výdajů na VaV na regionálním HDP, kdy Praha předstihuje 37

i region Lipsko. A také podíl zaměstnanců ve VaV na ekonomicky aktivním obyvatelstvu, v němž Praha mezi sledovanými regiony dosahuje třetí nejvyšší hodnoty. Na základě srovnání těchto dvou ukazatelů lze konstatovat, že pražské relativně početné lidské zdroje ve VaV mají k dispozici výrazně nižší finanční zdroje, než je tomu v Německu a Rakousku. Podrobnější údaje např. za jednotlivé sektory jsou uvedeny v příloze č. 5. Je však třeba dodat, že jde o různorodé regiony, ryze městskými a s Prahou srovnatelnými regiony jsou pouze Vídeň a Berlín (ten ale s trojnásobnou populací). Zbylé regiony zahrnují i zázemí jádrového města (podle pořadí v tabulce č. 23 jsou to Mnichov, Norimberk, Drážďany, Lipsko, Budapešť a Varšava), což má významný důsledek – ekonomicky zpravidla méně rozvinuté zázemí měst snižuje hodnotu sledovaných ukazatelů a lze se oprávněně domnívat, že samotná města by měla hodnoty příznivější. VYBRANÉ UKAZATELE Z OBLASTI VÝZKUMU A VÝVOJE V NĚKTERÝCH REGIONECH STŘEDNÍ EVROPY Tabulka č. 23 GERD na GERD GERD na podíl zam. podíl GERD 1 zaměstnance 1 výzkumníka na 1 obyvatele na regionálním VaV na EA obyvatelstvu HDP VaV (€) (€) (€) 1,87 % Praha (CZ) 31 461,3 49 735,3 319,8 2,00 % 2,75 % Oberbayern (DE) 124 796,1 217 456,9 1757,7 4,60 % 1,58 % Mittelfranken (DE) 110 658,3 173 461,9 858,1 2,81 % 1,60 % Berlin (DE) 112 460,4 187 180,1 913,2 3,94 % 1,30 % Dresden (DE) 95 481,0 152 716,6 622,5 3,10 % 0,83 % Leipzig (DE) 87 511,5 135 688,3 373,9 1,90 % 2,16 % Wien (AT) 122 081,9 182 002,3 1284,3 3,36 % 1,20 % Közép-Magyarország (HU) 30 015,3 45 106,4 160,6 1,38 % 1,11 % Mazowieckie (PL) 18 255,0 26 325,3 88,5 1,14 % region

Zdroj: Eurostat, propočty STR ÚRM na základě údajů z roku 2003 (2002 v případě Rakouska)

Shrnutí • Výdaje na VaV v Praze v roce 2005 činily 15,8 mld. Kč, což představovalo 37,5 % z celorepublikových výdajů, které dosáhly částky 42,2 mld. Kč. •

Strukturou výdajů na VaV se Praha od ČR liší vyšší podílem výdajů vládního sektoru a sektoru vyššího školství a nižším podílem výdajů podnikatelského sektoru. To je dáno velkou koncentrací výzkumných organizací z kategorie příspěvkových organizací.

•

V letech 2002 až 2005 došlo v Praze k nárůstu objemu výdajů na VaV o 55,4 %, zatímco v celé ČR o 42,8 %. Z více než dvou třetin (v absolutním vyjádření) tento rychlejší růst v případě Prahy zajistil podnikatelský sektor.

•

Podíl výdajů na VaV na HDP činil v roce 2005 v Praze 2,22 %, republiková hodnota byla 1,42 %. Praha je tak o něco blíže k cíli 3 % HDP stanoveného v Lisabonské strategii.

•

V podílech výdajů na zaměstnance, výzkumníky a obyvatele Praha spolu s regiony hlavních měst Polska a Maďarska výrazně zaostává za konkurenčními regiony sousedních „starých“ členských zemí EU. Ukazatele za regiony nových členských zemí dosahují nejvýše třetinových hodnot „starých“ členských zemí.

•

Značný odstup vykazují regiony z nových členských zemí včetně Prahy i v případě podílu výdajů na VaV na regionálním HDP, hodnoty jsou přibližně poloviční.

38

10. Patentová aktivita pražských subjektů Z on-line databáze Úřadu průmyslového vlastnictví ČR bylo za období leden 1998 až prosinec 2005 zjištěno celkem 667 patentů, jejichž (spolu)majiteli jsou pražské subjekty. Zhruba 500 z nich je stále platných. Za sledované období bylo na úrovni celé ČR uděleno celkem 2174 patentů domácím subjektům. Podíl Prahy za celé období tak dosahuje 31 %, v roce 2005 dosáhl 39,5 %. Počet podaných přihlášek je několikanásobně vyšší, záměrem však bylo sledovat úspěšné přihlašovatele. Těmi jsou nejčastěji fyzické osoby a podniky, v menší míře pak ústavy Akademie věd ČR, vysoké školy a výzkumné ústavy, což souvisí s počtem jednotlivých typů subjektů. Jako zvláštní subjekty jsou uvedena Ministerstvo obrany ČR a Ministerstvo vnitra ČR, jejichž patentové aktivity však byly ve sledovaném období rozloženy nerovnoměrně. PATENTY PRAŽSKÝCH SUBJEKTŮ PODLE TYPU SUBJEKTU A V OBDOBÍ 1998 - 2005 Tabulka č. 24 typ subjektu fyzické osoby podniky AV ČR VŠ VÚ Ministerstvo obrany Ministerstvo vnitra celkem subjektů celkem patentů - z toho platných celkem patentů českých subjektů

1998 35 22 15 9 6 5 0 92 82 47

1999 27 28 7 13 6 2 0 83 73 45

2000 27 22 12 8 5 0 0 74 67 50

2001 31 29 14 6 3 1 0 84 74 67

2002 33 22 20 8 6 0 0 89 79 67

2003 31 31 15 12 1 0 0 90 77 77

2004 37 24 15 9 2 0 0 88 77 77

2005 60 53 21 20 8 0 15 162 138 125

291

228

272

241

241

259

293

349

Zdroj: on-line databáze a ročenky ÚPV Pozn.: platnost patentů z období 1998 – 2003 odpovídá stavu v lednu 2004

(SPOLU)MAJITELÉ PATENTŮ PODLE TYPU SUBJEKTU Graf č. 7 5% 3% 11% 36%

fyzické osoby podniky

15%

AV ČR VŠ VÚ ministerstva 30%

Zdroj: on-line databáze a ročenky ÚPV Pozn.: některé subjekty jsou započítány vícekrát

Jak ukazuje graf č. 7, (spolu)majiteli patentů jsou z 36 % fyzické osoby, z 30 % podniky, podíl ostatních subjektů je dohromady 34 %. Některé subjekty jsou v tomto případě započítány vícekrát, řada subjektů totiž ve sledovaném období podala více než jednu úspěšnou patentovou přihlášku, proto je třeba dodat, kolik různých subjektů přihlášku podalo. Nepočítaje fyzické osoby (FO) - záměrem je sledovat především patentovou aktivitu 39

výzkumných institucí – jde celkem o 130 různých subjektů, které jsou (spolu)majiteli patentů. Z nich je 13 ústavů AV ČR, 11 výzkumných ústavů, 3 vysoké školy, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a ostatní jsou obchodní společnosti (a.s. nebo s.r.o.). Podíl jednotlivých typů subjektů znázorňuje graf č. 8. PODÍL JEDNOTLIVÝCH TYPŮ PRAŽSKÝCH SUBJEKTŮ NA PATENTECH (BEZ FO) Graf č. 8

2% 2% 8% podniky

10 %

AV ČR VÚ VŠ ministerstva

78 % Zdroj: on-line databáze a ročenky ÚPV Pozn.: subjekty jsou započítány pouze jednou

Nejvyšší počet udělených patentů má VŠCHT (48), následuje Ústav makromolekulární chemie AV ČR (32) a ČVUT Praha (27). Subjekty s více než 5 patenty jsou uvedeny v následujícím přehledu. Celkem 43 subjektů (spolu)vlastní více než 1 patent (včetně již neplatných). ORGANIZACE S 5 A VÍCE (SPOLU)VLASTNĚNÝMI PATENTY (ZA OBDOBÍ 1998-2005) Tabulka č. 25 subjekt

Vysoká škola chemicko-technologická Ústav makromolekulární chemie AV ČR České vysoké učení technické (všechny fakulty a ústavy) Ústav organické chemie a biochemie AV ČR Trustfin, a. s. Léčiva, a. s. / Zentiva, a. s. Mikrobiologický ústav AV ČR Ministerstvo vnitra ČR Ústav chemických procesů AV ČR VÚKV, a. s. Ústav fyziky plazmatu AV ČR AŽD Praha, s. r. o. Ministerstvo obrany ČR Royal Defend Holding, a. s. Austin Detonator, s. r. o. Mechanizace traťového hospodářství, a. s. (MTH Praha) Pal International, a. s. Eltodo EG, a. s. Oritest, s. r. o. Siemens kolejová vozidla, s. r. o. Univerzita Karlova, Praha Zdroj: on-line databáze ÚPV

40

počet patentů 48 32 27 26 23 22 17 15 15 15 14 11 8 8 6 6 6 5 5 5 5

Získané údaje umožňují při využití ARES rozdělit subjekty s patentovou aktivitou podle jejich umístění v jednotlivých pražských obvodech. Přehled je v tabulce č. 26. Společnosti zaniklé nebo v likvidaci (celkem 4) a dále společnosti, u kterých uvádí registr ARES sídlo mimo Prahu (celkem 4) jsou vynechány. Zajímavý je údaj, že ze 122 subjektů sídlí 45 na vybraném území podpory Jednotného programového dokumentu pro Cíl 2 na období 2004 2006 (dokument umožňuje čerpání finanční podpory ze strukturálních fondů EU), což představuje podíl 37 %. PATENTOVĚ ČINNÉ SUBJEKTY PODLE UMÍSTĚNÍ V PRAŽSKÝCH OBVODECH (POUZE PRÁVNICKÉ OSOBY) Tabulka č. 26 obvod počet obvod Praha 1 11 Praha 13 Praha 2 6 Praha 14 Praha 3 2 Praha 15 Praha 4 15 Praha 16 Praha 5 12 Praha 17 Praha 6 19 Praha 18 Praha 7 4 Praha 19 Praha 8 15 Praha 20 Praha 9 7 Praha 21 Praha 10 9 Praha 22 Praha 11 2 Praha 12 4 celkem z toho vybrané území JPD 2

počet 3 1 4 1 1 2 1 0 2 1 122 45

Zdroj: on-line databáze a ročenky ÚPV Pozn.: obvody tvořící vybrané území JPD 2 jsou vyznačeny kurzívou

Pro úplnost je třeba dodat, že spolumajiteli uvedených patentů je 79 mimopražských subjektů (včetně fyzických osob), z toho 9 zahraničních. MIMOPRAŽŠTÍ SPOLUMAJITELÉ PATENTŮ Tabulka č. 27 typ subjektu fyzické osoby podniky vysoké školy výzkumné ústavy

ČR 48 15 1 6

zahraničí 3 4 1 1

celkem subjektů

70

9

Zdroj: on-line databáze a ročenky ÚPV

Pokud jde o spolupráci mezi jednotlivými typy subjektů, nejčastěji jsou partnery podniky a vysoké školy (18) a Akademie věd ČR s podniky (10). Uvažujeme pouze ty případy, kdy je alespoň jeden z partnerů právnická osoba (a to včetně mimopražských a zahraničních subjektů). U patentů zveřejněných v letech 2004 a 2005 bylo zjištěno jejich oborové zaměření podle Mezinárodního patentového třídění (MPT). Některé patenty spadají do více oborů. Nejvíce patentů patří do oblasti chemie-hutnictví, a to 70 z celkových 256, což představuje 27 %. Významné jsou také oblasti lidské potřeby a průmyslové techniky a dopravy. Zastoupení jednotlivých oborů shrnuje tabulka č. 28.

41

ZAŘAZENÍ PATENTŮ Z LET 2004 A 2005 PODLE MEZINÁRODNÍHO PATENTOVÉHO TŘÍDĚNÍ Tabulka č. 28

sekce Mezinárodního patentového třídění (MPT) A - lidské potřeby B - průmyslové techniky, doprava C - chemie, hutnictví D - textil, papír E - stavebnictví F - mechanika, osvětlování, topení, zbraně, práce s trhavinami G - fyzika H - elektřina

počet patentů 50 48 70 0 16 27 33 12

Zdroj: on-line databáze a ročenky ÚPV Pozn.: některé patenty spadají do více sekcí

PODÍL PATENTŮ Z LET 2004 A 2005 V JEDNOTLIVÝCH SEKCÍCH MPT Graf č. 9

13 %

5%

20 %

11 % 19 %

6% 0%

sekce A sekce B sekce C sekce D sekce E sekce F sekce G sekce H

26 % Zdroj: on-line databáze a ročenky ÚPV

Bližší rozbor ukazuje, že patentové aktivity fyzických osob jsou relativně rovnoměrně rozděleny do všech sekcí, zatímco u podniků jsou to především sekce A, B a C a u Akademie věd ČR sekce A a C. ROZDĚLENÍ PATENTŮ Z ROKU 2005 PODLE SEKCÍ MPT A TYPU SUBJEKTU Tabulka č. 29

typ subjektu fyzické osoby podniky Akademie věd ČR vysoké školy výzkumné ústavy Ministerstvo vnitra ČR celkem subjektů

sekce A

sekce B

sekce C

sekce E

sekce F

sekce G

sekce H

10 20 17 4 2 1 54

14 23 4 7 3 1 52

11 22 26 11 4 1 75

8 4 0 4 0 0 16

8 7 3 0 0 9 27

13 7 5 3 1 4 33

4 1 1 5 0 1 12

celkem subjektů 68 84 56 34 10 17 269

Zdroj: on-line databáze a ročenky ÚPV Pozn.: některé patenty mají více spolumajitelů, proto se svislé součty mohou lišit od údajů v předchozí tabulce

42

Údaje odpovídají zjištěním o vysoké aktivitě subjektů působících v oboru chemie (viz tabulky 24 a 25). Shrnutí • Ve sledovaném období 1998 - 2005 byla patentová aktivita na stejné úrovni s výjimkou roku 2005, kdy došlo k nárůstu počtu publikovaných patentů o cca 80 %. •

Jako (spolu)majitelé patentů jsou nejvýznamnější skupinou fyzické osoby s 36 % a podniky s 30 %, podíl ostatních subjektů (AV ČR, vysoké školy aj.) dohromady činí 34 %.

•

Mezi právnickými osobami dominují podniky s podílem 78 % na vlastnictví patentů, následuje Akademie věd ČR s podílem 10 %.

•

Nejvyšší počet patentů za sledované období byl zjištěn u VŠCHT (47), ÚMCH AV (32), ČVUT (27) a ÚOCHB AV (26).

•

Nejvyšší územní koncentrace patentově aktivních právnických osob v pražských obvodech je v Praze 6, Praze 4, Praze 8, Praze 5 a Praze 1 (nad 10 subjektů, celkem 72 ze 122, tj. 60 %).

•

Z hlediska zařazení patentů do osmi sekcí Mezinárodního patentového třídění (MPT) spadají patenty nejčastěji do sekcí „chemie, hutnictví“, „lidské potřeby“ a „průmyslové techniky, doprava“ (celkem 66% podíl na celkovém počtu patentů).

43

11. VaV v koncepčních a rozvojových dokumentech hl. m. Prahy Hospodářský rozvoj státu a regionů je už dnes pokryt celou řadou koncepčních dokumentů, které na jedné straně analyzují současný stav v jednotlivých oblastech ekonomiky i sférách společnosti a na druhé straně navrhují opatření ke zlepšení. Lze uvést například Strategii hospodářského růstu nebo Strategii regionálního rozvoje. V souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie a možností čerpat prostředky ze strukturálních a dalších fondů EU byly připraveny další dokumenty jako Národní rozvojový plán a operační programy sektorové a regionální. Pražskými regionálně zaměřenými koncepcemi jsou Strategický plán hl. m. Prahy a od roku 2004 také Regionální inovační strategie pro Prahu. Tyto koncepční dokumenty se staly také základním podkladem při formulaci potřeby spolufinancovat rozvoj ekonomické základny Prahy ze zdrojů Evropské unie (strukturálních fondů) na období let 2004 - 2006, tj. Jednotných programových dokumentů regionu soudržnosti Praha pro Cíl 2 a Cíl 3. Strategický plán hl. m. Prahy Strategický plán hl. m. Prahy je základním koncepčním dokumentem města, z něhož vycházejí další níže zmiňované dokumenty. Byl přijat usnesením Zastupitelstva hl. m. Prahy v roce 2000. Oblasti vědy, výzkumu a vývoje a inovací se věnuje v části „Ekonomika města Konkurenceschopnost a prosperita“ obsahující strategický cíl „využití potenciálu města k zabezpečení jeho konkurenceschopné ekonomiky a prosperity“. Praha by měla plnit roli inovačního centra republiky. K tomu má vytvořeny dobré předpoklady v podobě koncentrace kvalifikovaných pracovníků a pracovišť zaměřených na výzkum a vývoj a také rozvinutý podnikatelský sektor, jehož prostřednictvím lze komercializovat výstupy výzkumné a vývojové činnosti. Cíle má být dosaženo také zřizováním a rozvíjením vědeckotechnologických kapacit (parků) a jejich napojením na přírodovědné a technické obory pražského vysokého školství. Strategický plán rovněž obsahuje záměr zřídit pražskou regionální rozvojovou agenturu, která by sloužila jak veřejným tak soukromým institucím, zejména malým a středním podnikům. Praha je totiž posledním krajem, v němž dosud taková agentura neexistuje. V současné době je připravena aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy, která má zohlednit změněné podmínky ve městě spojené např. se vstupem ČR do Evropské unie nebo s postupem naplňování stanovených strategických priorit a cílů. A také s reakcí na vývoj naplňování evropských strategií, např. Lisabonské strategie. Dokumenty ke strukturálním fondům EU a) programové období 2004 - 2006 Evropská unie zavedla pro potřeby čerpání ze strukturálních fondů v období do roku 2006 tzv. cíle. Cíl 1 – podpora rozvoje zaostávajících regionů, cíl 2 – podpora oblastí potýkajících se s restrukturalizací a cíl 3 – podpora politiky zaměstnanosti a vzdělání. Všechny regiony ČR mimo Prahu byly zařazeny do cíle 1, Praha pak do zbývajících dvou cílů s tím, že v případě cíle 2 bylo na základě požadavku Evropské komise stanoveno tzv. vybrané území, tj. část Prahy (24 z 57 městských částí), kde se koncentrují problémy města a kam se má proto finanční podpora EU soustředit. Pro účely čerpání podpory byly vypracovány tzv. Jednotné programové dokumenty, jeden pro cíl 2 (zpracovatel: ÚRM ve spolupráci s MMR) a druhý pro cíl 3 (zpracovatel: MPSV ve spolupráci s hl. m. Prahou). V rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 2 (JPD 2) se problematika VaV promítla především v opatření 2.1 „Zvýšení kvality partnerství veřejného a soukromého, neziskového sektoru, vědy a výzkumu“ a v menší míře také v opatření 2.2 „Podpora malého a středního podnikání; příznivé podnikatelské prostředí“. Na opatření 2.1 bylo vyčleněno 44

celkem 428,7 mil. Kč, z toho 214,3 mil. Kč, tj. polovina ze strukturálních fondů EU. Na opatření 2.2 pak 388,9 mil. Kč, z toho opět polovina, tj. 194,5 mil. Kč, ze strukturálních fondů. Celkový objem finanční podpory programu JPD 2 činil 4,42 mld. Kč. Tabulka č. 30 podává přehled o dosud schválených projektech v rámci opatření 2.1 JPD 2. Jde o osm projektů, jejichž celkové náklady činí 266,8 mil. Kč. Podle dostupných informací jsou to projekty s relativně významným inovačním potenciálem, byť jejich rozsah je různorodý. Za předpokladu úspěšné realizace a uvedení do běžného provozu by tyto projekty měly obohatit inovační infrastrukturu Prahy. PROJEKTY DOPORUČENÉ K FINANCOVÁNÍ V 1. – 4. VÝZVĚ JPD 2 V OPATŘENÍ 2.1 Tabulka č. 30 název projektu

předkladatel

Poradenské centrum Prosperita Centrum pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy v Praze Inovační a informační centrum využívání technologie geopolymerů v Praze a podpora jejich výzkumu Centrum inovací a transferu technologií Praha Výzkumné a školící centrum aplikací obnovitelných zdrojů tepelných čerpadel Inovační centrum a podnikatelský inkubátor

Prosperita, o. p. s Univerzita Karlova v Praze

Pražské centrum inovací a vzdělávání České stavební akademie Centrum celoživotního vzdělávání v elektrotechnice a IT

náklady (mil. Kč) 21,1 18,3

Česká rozvojová agentura, o. p. s.

19,6

Česká kosmická kancelář, o. p. s. Tepelná čerpadla IVT, s. r. o.

26,1 5,0

Technologické a inovační centrum ČKD Praha ABF - Nadace pro rozvoj architektury a staveb Střední škola slaboproudé elektrotechniky

142,6 24,1 40,0

Zdroj: Magistrát hl. m. Prahy Pozn. První čtyři projekty už mají podepsanou smlouvu o financování, u ostatních je uvedena částka celkových způsobilých výdajů. Pozn. Ve druhém pololetí 2006 proběhla ještě 5. výzva a předpokládá se vyhlášení 6. výzvy.

V Jednotném programovém dokumentu pro Cíl 3 (JPD 3) se oblasti VaV týkalo opatření 4.2 „Spolupráce výzkumných a vývojových pracovišť s podnikatelskou sférou, podpora inovací“. Na projekty opatření 4.2 bylo vyčleněno celkem 379,1 mil. Kč, z toho 189,5 mil. Kč, tj. polovina ze strukturálních fondů EU. Během realizace programu došlo ještě k převedení části prostředků z jiného opatření na 4.2, což umožnilo schválit dodatečné projekty. Šlo o částku 45,6 mil. Kč. Rozpočet opatření se tak navýšil na celkových 424,7 mil. Kč. Přehled projektů schválených v rámci opatření 4.2 JPD 3 je uveden v příloze č. 6. Celkový objem finanční podpory programu JPD 3 činil 3,65 mld. Kč. b) programové období 2007 - 2013 Pro programové období 2007-2013 dojde k navýšení finančních zdrojů ze strukturálních fondů (což je však dáno zejména prodloužením programového období na 7 let, pro které jsou prostředky určeny). V případě Prahy nebude podpora omezena na vybranou část (jako v případě JPD 2), ale bude se vztahovat na celé území města. Hlavní město připravuje opět dva programové dokumenty, a to Operační program Praha – Konkurenceschopnost (OPPK) a Operační program Praha – Adaptabilita (OPPA). První je zaměřen spíše investičně, druhý neinvestičně. Vzhledem k novému pravidlu tzv. monofondovosti, tj. každý operační program je (s možnou výjimkou tzv. křížového financování) financován pouze z jednoho strukturálního fondu, bude OPPK financován z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) a OPPA z Evropského sociálního fondu (ESF). 45

Pro oblast VaV jsou v OPPK navrhována svým zaměřením podobná opatření jako v JPD 2. Jde o opatření 2.1 „Rozvoj inovačního prostředí a partnerství mezi základnou výzkumu a vývoje a praxí“ a opatření 2.2 „Podpora příznivého podnikatelského prostředí“. Podle předběžného finančního rámce OPPK bude pro projekty v rámci opatření 2.1 vyčleněno 1,42 mld. Kč, z toho 1,2 mld. Kč z ERDF. Pro projekty opatření 2.2 pak 608 mil. Kč, z toho 517 mil. Kč z ERDF. Oproti předchozímu programovému období se zvýšil podíl zdrojů EU z 50 % na 85 %. Celkový objem finanční podpory plánovaný pro OPPK činí 10,13 mld. Kč. FINANČNÍ PODPORA URČENÁ PRO PRAŽSKÉ OPERAČNÍ PROGRAMY (mil. Kč) Tabulka č. 31 Programové období 2004-2006 JPD 2 celkem 4 420,0 opatření 2.1 428,7 opatření 2.2 388,9 JPD 3 celkem 3 650,0 opatření 4.2 424,7 Programové období 2007-2013 OPPK celkem 10 132,6 priorita 2 2 027,1 OPPA celkem 4 161,5 prioritní osa 1 1 582,0

Zdroj: operační programy

Regionální inovační strategie - BRIS V letech 2002-2004 byla v rámci projektu BRIS vypracována Regionální inovační strategie pro Prahu (dostupná na internetové adrese www.bris.cz). Jde o analytický a koncepční dokument, který v první části shrnuje poznatky ze studií provedených v počáteční fázi projektu a ve druhé části předkládá vlastní inovační strategii. Zpracovateli projektu jsou Technologické centrum AV ČR, Útvar rozvoje hl. m. Prahy a Euro Info Centrum Praha za metodického dohledu zahraničních partnerů. Strategie obsahuje tematické oblasti a opatření, jejichž realizace je podle názoru zpracovatelů dokumentu nezbytná pro zlepšení podmínek rozvoje inovačního systému jak v hlavním městě, tak přímo nebo zprostředkovaně i v ostatních částech ČR. Tematickými oblastmi jsou: A. Konkurenceschopný sektor inovačních podniků – jde především o podporu klastrů a subjektů působících v progresivních a hi-tech odvětvích. B. Aktivní zapojení výzkumné a vývojové základny do rozvoje inovačního podnikání – klíčovým prvkem je převod nových poznatků a výsledků výzkumu do praxe a jejich komercializace. Nutné je také zapojení podniků do výzkumných aktivit (včetně programů EU) a větší podpora vzniku spin-off firem. C. Lidské zdroje pro inovace – nároky trhu práce se rychle mění, tomu je třeba přizpůsobit vzdělávací systém a větší pozornost věnovat rozvoji celoživotního učení. D. Poradenské služby a infrastruktura pro inovace – většina ekonomických subjektů není schopna bez pomoci zvládnout všechny činnosti inovačního procesu a je třeba jim nabídnout potřebný servis, tj. inkubátory, inovační a technologická centra, pomoc v otázce ochrany duševního vlastnictví, vyhledání finančních zdrojů, marketing apod. E. Financování inovací – finance jsou pro rozvoj inovačního systému nezbytné, a proto je nutné maximálně využít veřejné výdaje, zejména dokud se plně nerozvine kapitálový a finanční trh a zdroje typu rizikového kapitálu či „business angels“.

46

F. Inovace jako součást regionálního rozvoje – inovace patří mezi základní zdroje konkurenceschopnosti regionů, proto je nutné inovační systém zahrnout do rozvojových dokumentů regionů a zároveň usilovat o takové rámcové podmínky (legislativa aj.), které budou rozvoj inovací a podnikání maximálně usnadňovat. G. Meziregionální spolupráce – výměna zkušeností s regiony EU, které jsou v oblasti inovací vyspělejší a předávání získaných zahraničních i domácích zkušeností všem regionům ČR. Z přehledu je patrné, že strategie si klade za cíl řešit inovační problematiku komplexně a na všech úrovních ekonomiky a společnosti zapojit do její realizace výzkumnou a podnikovou sféru, hospodářské komory, rozvojové agentury, regionální úřady, zákonodárné orgány a řadu dalších aktérů. Neméně podstatnou součástí dokumentu je Akční plán. Obsahuje akce a pilotní projekty, které jsou první fází realizace strategie. Jde o 14 akcí, jejichž nositeli je řada subjektů, z nichž některé byly více či méně zapojeny už do vlastní tvorby strategie. Vybrané akce jsou spolufinancovány prostředky z Evropské unie, neboť jsou navrženy v souladu s podmínkami, které pro čerpání fondů EU stanovují jednotné programové dokumenty. Přehled pilotních projektů a akcí Akčního plánu: 1. Regionální rada pro inovace Záměrem je vytvořit platformu pro dialog subjektů inovačního systému. Zatím je ve stadiu záměru, k realizaci dojde patrně až po schválení aktualizovaného Strategického plánu hl. m. Prahy. 2. Pražský podnikatelský inkubátor Cílem projektu je vybudovat ve spolupráci s pražskými výzkumnými, vývojovými a vzdělávacími institucemi na území městské části Prahy 9 podnikatelský inkubátor pro pokročilé technologie. Projekt realizuje v rámci JPD 2 sdružení ČKD Energo, a. s., Technologické centrum AV ČR a německou společností Energieteam Consult GmbH. 3. Centrum pro transfer technologií při AV ČR Cílem projektu je podpořit přenos výsledků výzkumné práce jednotlivých ústavů AV ČR do průmyslu, vytvořit chybějící zprostředkující článek mezi akademickými institucemi a aplikační sférou, který povede k širšímu využití poznatků z výzkumných pracovišť v průmyslu, navazovat kontakty s průmyslem a získávat náměty pro výzkum a vývoj přímo z praxe. Projekt bude rovněž podporovat motivaci pracovníků výzkumu a vývoje patentovat, důsledné uplatňování legislativy na ochranu duševního vlastnictví a zavádění výsledků výzkumu v průmyslu. Projekt je realizován v rámci JPD 3. 4. Centrum pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy v Praze Centrum bude působit jako specializovaný útvar, zaměřený na využití poznatků a technologií pocházejících z pracovišť UK při inovacích v komerční i neziskové sféře. Cílem bude také zajištění jeho trvale udržitelného provozu, a to vytvořením komunikačního uzlu a osvojením know-how umožňujícího efektivní přenos poznatků získaných na fakultách a pracovištích UK a jejich zhodnocování v komerční i neziskové sféře. Projekt je realizován v rámci JPD 2. 5. Inovační webové stránky Cílem je zřídit informační stránky typu „one-stop-shop“ pro všechny subjekty inovačního systému, které zprostředkují nabídku a poptávku potřebných služeb. Stránky mají nabízet základní informace o výzkumu inovací, ale také informace potřebné pro realizaci inovací, databáze pro transfer technologií, opomenuta nezůstane ani otázka financování inovací. 47

6. Založení odvětvových klastrů Nutné je především určit vhodné obory, v nichž má vytváření klastrů ekonomický význam, tj. výrazně přispěje k tvorbě kvalifikovaných pracovních míst a k rozvoji regionu. 7. Pražské vzdělávací gastronomické centrum Založení centra má odstranit problémy nedostatečného propojení vzdělávání s praxí a zkvalitnit systém odborné přípravy i dalšího vzdělávání v tomto případě v oboru gastronomie. 8. Prognóza technologických a sektorových trendů regionu Nedostatek údajů o technologických trendech potřebných ke strategickému plánování rozvoje regionu si vynucuje zpracování analytické výhledové studie metodou regionálního foresightu, která by identifikovala regionální technologické a sektorové trendy v oblasti spolupráce výzkumné základny a malých a středních podniků. 9. Aktualizace strategických dokumentů Je připravena aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy, kterou Rada hl. m. Prahy uložila Útvaru rozvoje hl. m. Prahy. 10. Monitorování a benchmarking inovační výkonnosti regionu Definování dostupných inovačních indikátorů a jejich průběžné vyhodnocování, které by usnadnilo srovnání s regiony EU (tzv. benchmarking). 11. Účast Prahy v celostátním systému podpory MSP a inovací Vzhledem k vysoké ekonomické úrovni města se na něj nevztahuje podpora v rámci cíle 1 strukturální politiky EU, v němž je významně zastoupena podpora podnikání. Problémem je také skutečnost, že podpora podnikání není na úrovni města koordinována. Cílem akce je proto zastřešit podporu podnikání v Praze, aby bylo možné v této oblasti reprezentovat zájmy města. 12. Zavádění internetu do veřejných knihoven zřízených hl. m. Prahou a jednotlivými městskými částmi Vzhledem k významu knihoven jako zdroje poznatků je nutné poskytovat rozsáhlé a kvalitní informační služby všem občanům Prahy. V rámci JPD 2 je realizován projekt „Internetizace veřejných knihoven“. 13. Vzdělávací informační systém pro malé a střední podniky Systém by měl podnikům poskytovat informace o nabídce vzdělávacích aktivit určených pro jejich potřeby. 14. Meziregionální spolupráce partnerů projektu BRIS Cílem je vytvářet příležitosti pro spolupráci podnikatelů. Zpracovatelé BRIS kromě toho navázali spolupráci se zahraničními regiony v rámci nového projektu OMEN (Optimal practices, development policies and predictive models for regions in an enlarged EU), cílem kterého je navrhnout metodiku vyhodnocování a monitorování účinnosti jednotlivých opatření regionálních inovačních strategií (viz též akce č. 10). Z uvedeného přehledu je zřejmé, že realizace Akčního plánu již byla úspěšně zahájena. Pokud se příslušní aktéři jednotlivých tematických oblastí ujmou iniciativy ve svých oborech, lze předpokládat, že realizace inovační strategie bude probíhat příznivě. Nicméně dokument je flexibilní, jeho naplňování bude monitorováno a v případě nutnosti bude strategie upravena tak, aby její cíle optimálně odrážely aktuální potřeby města. 48

Shrnutí • Hlavní město Praha má pro potřeby svého dalšího rozvoje vypracované potřebné koncepční dokumenty, kterými jsou Strategický plán hl. m. Prahy a pro oblast výzkumu a vývoje Regionální inovační strategie pro Prahu. Nové skutečnosti a stanovené úkoly nejen v rámci České republiky, ale celé Evropské unie i v oblasti inovací jako podstaty růstu konkurenceschopnosti, jejichž oporou je výzkum a vývoj, se promítají do aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy. Ten je nezbytné přijmout jako maximálně závazný dokument, jehož součástí bude i naplňování úlohy Prahy jako rozhodujícího subjektu růstu inovační kvality ekonomické základny celé ČR. •

Pro účely čerpání finanční podpory ze Strukturálních fondů EU v období 2004-2006 byly vypracovány Jednotné programové dokumenty pro Cíl 2 a Cíl 3, v rámci jejich opatření byla alokována částka v celkové výši 1,24 mld. Kč na financování projektů zaměřených na výzkum, vývoj a inovace.

•

V programovém období EU 2007-2013 bude moci Praha čerpat podporu ze strukturálních fondů EU, a to na základě operačních programů Praha – Konkurenceschopnost a Praha – Adaptabilita. Tentokrát bude celkový objem podpory na opatření, kam patří výzkum a vývoj, dosahovat cca 3 mld. Kč.

•

Součástí Regionální inovační strategie pro Prahu je i Akční plán obsahující 14 pilotních projektů. V současné době probíhá realizace poloviny z nich, což lze považovat za důkaz úspěšně započaté implementace.

49

50

Použité zkratky zkratka AMU

význam Akademie múzických umění

zkratka SVTP

ARES

Administrativní registr ekonomických subjektů Akademie věd České republiky Akadamie výtvarných umění projekt Bohemian Regional Innovation Strategy Česká republika Český statistický úřad

TC AV

AV ČR AVU BRIS ČR ČSÚ ČVUT ČZU EA ERDF ESF EU FO FTE

GERD HDP JPD 2 JPD 3 KAV ČR KZAM MČ MMR MPSV MPT MSP MŠMT OKEČ OMEN OPPA OPPK OR RES RIS STR ÚRM

TIC TP ČR ÚIV

význam Společnost vědeckotechnických parků ČR Technologické centrum Akademie věd ČR Technologické a inovační centrum Technologický profil ČR Ústav pro informace ve vzdělávání

UK Univerzita Karlova ÚMCH AV Ústav molekulární chemie Akademie věd ČR České vysoké učení technické ÚOCHB AV Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Česká zemědělská univerzita ÚRM Útvar rozvoje hl. m. Prahy ekonomicky aktivní (obyvatelstvo) výzkum a vývoj VaV Evropský fond pro regionální rozvoj VŠ vysoká škola Evropský sociální fond VŠE Vysoká škola ekonomická Evropská unie VŠCHT Vysoká škola chemicko-technologická fyzická osoba VŠPS Výběrové šetření pracovních sil Full Time Equivalent - ekvivalent plného VŠUP Vysoká škola umělecko průmyslová pracovního úvazku Gross Expenditure on Research and VTP vědeckotechnický park Development - hrubé výdaje na výzkum a vývoj hrubý domácí produkt VÚ výzkumný ústav Jednotný programový dokument pro Cíl 2 VZLÚ Výzkumný a zkušební letecký ústav a. s. Jednotný programový dokument pro Cíl 3 Kancelář Akademie věd České republiky klasifikace zaměstnání městská část Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo práce a sociálních věcí Mezinárodní patentové třídění malé a střední podniky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy odvětvová klasifikace ekonomických činností projekt Optimal practices, development policies and predictive models for regions in an enlarged EU Operační program Praha - Adaptabilita Operační program Praha Konkurenceschopnost Obchodní rejstřík Registr ekonomických subjektů Regionální inovační strategie Odbor strategické koncepce ÚRM

51

52

Příloha č. 1

Pracoviště a pracovníci AV ČR podle sekcí sekce (sekce 1 - 6 odpovídají OKEČ 731) (sekce 7 - 9 odpovídají OKEČ 732)

1. sekce matematiky, fyziky a informatiky 2. sekce aplikované fyziky 3. sekce věd o Zemi 4. sekce chemických věd 5. sekce biologických a lékařských věd 6. sekce biologickoekologických věd sekce 1 - 6 celkem

7. sekce sociálněekonomických věd 8. sekce historických věd

počet počet podíl pracovišť pracovišť pražských v roce v Praze pracovišť 2005

průměrný přepočtený počet zaměstnanců v roce 2005 z toho celkem výzkumu a vývoje se vzděláním VŠ počet podíl (%) počet podíl (%)

počet

počet

podíl (%)

6

4

66,7

1 272,0

17,6

688,9

18,3

8

6

75,0

794,9

11,0

410,2

10,9

5

4

80,0

478,0

6,6

254,9

6,8

6

4

66,7

1 040,1

14,4

641,4

17,0

9

5

55,6

1 564,2

21,7

853,5

22,6

6

0

0,0

539,4

7,5

276,9

7,3

40

23

57,5

5 688,6

78,8

3 125,8

82,9

5

4

80,0

235,2

3,2

133,9

3,6

6

5

83,3

369,2

5,1

197,0

5,2

9. sekce humanitních a filologických věd

7

7

100,0

439,5

6,1

304,2

8,1

sekce 7 - 9 celkem

18

16

88,9

1 043,9

14,4

635,1

16,9

servisní pracoviště (včetně KAV ČR)

7

5

71,4

489,5

6,8

6,3

0,2

AV celkem

65

44

67,7

7 222,1

100,0

3 767,2

100,0

Zdroj: Výroční zpráva AV ČR za rok 2005 adresář pracovišť AV ČR, propočty STR ÚRM

53

Příloha č. 2

Seznam pracovišť Akademie věd ČR v hl. m. Praze Pozn.: d. p. = detašované pracoviště; zvýrazněná pracoviště jsou sídla ústavů pracoviště Akademie věd ČR

zkratka

adresa

ARÚ

Letenská 4

Praha 1

2 Astronomický ústav AV ČR – d. p.

ASÚ

Boční II 1401

Praha 4

3 Etnologický ústav AV ČR

EÚ

Na Florenci 3

Praha 1

4 Etnologický ústav AV ČR - hudební historie

EÚ

Puškinovo nám. 9

Praha 6

5 Filozofický ústav AV ČR

FLÚ

Jilská 1

Praha 1

1 Archeologický ústav AV ČR

6 Filozofický ústav AV ČR - Ústav pro klasická studia

FLÚ

Na Florenci 3

Praha 1

7 Fyzikální ústav AV ČR

FZÚ

Na Slovance 2

Praha 8

8 Fyzikální ústav AV ČR – d. p.

FZÚ

Cukrovarnická 10

Praha 6

9 Fyziologický ústav AV ČR

FGÚ

Vídeňská 1083

Praha 4

10 Geofyzikální ústav AV ČR

GFÚ

Boční II 1401

Praha 4

11 Geologický ústav AV ČR

GLÚ

Rozvojová 269

Praha 6

GLÚ

Puškinovo nám. 9

Praha 6

12

Geologický ústav AV ČR - laboratoř fyzikálněmechanických vlastností hornin

13 Historický ústav AV ČR

HÚ

Prosecká 76

Praha 8

14 Masarykův ústav – Archiv AV ČR

MÚA

Gabčíkova 10

Praha 8

Jilská 1

Praha 1

15

Masarykův ústav - Archiv AV ČR - oddělení pro soupis a MÚA studium rukopisů

16 Matematický ústav AV ČR

MÚ

Žitná 25

Praha 1

17 Mikrobiologický ústav AV ČR

MBÚ

Vídeňská 1083

Praha 4

18 Národohospodářský ústav AV ČR (CERGE-EI)

NHÚ

Politických vězňů 7

Praha 1

19 Orientální ústav AV ČR

OÚ

Pod vodárenskou věží 4

Praha 8

20 Psychologický ústav AV ČR – d. p.

PSÚ

Husova 4

Praha 1

21 Slovanský ústav AV ČR

SLÚ

Valentinská 1

Praha 1

22 Sociologický ústav AV ČR

SOÚ

Jilská 1

Praha 1

Husova 7

Praha 1

23

Sociologický ústav AV ČR - národní kontaktní centrum SOÚ Ženy a věda

24 Technologické centrum AV ČR

TC

Rozvojová 135

Praha 6

25 Ústav dějin umění AV ČR

ÚDU

Husova 4

Praha 1

26 Ústav experimentální botaniky AV ČR

ÚEB

Rozvojová 135

Praha 6

27 Ústav experimentální botaniky AV ČR - areál Karlovka

ÚEB

Na Karlovce 1a

Praha 6

28 Ústav experimentální botaniky AV ČR - areál Krč

ÚEB

Vídeňská 1083

Praha 4

29 Ústav experimentální botaniky AV ČR - areál Pernikářka ÚEB

Na Pernikářce 15

Praha 6

30 Ústav experimentální medicíny AV ČR

ÚEM

Vídeňská 1083

Praha 4

31 Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR

ÚFCH JH

Dolejškova 3

Praha 8

32 Ústav fyziky atmosféry AV ČR

ÚFA

Boční II 1401

Praha 4

33 Ústav fyziky plazmatu AV ČR

ÚFP

Za Slovankou 3

Praha 8

34 Ústav chemických procesů AV ČR

ÚCHP

Rozvojová 135

Praha 6

35 Ústav informatiky AV ČR

ÚI

Pod vodárenskou věží 2

Praha 8

36 Ústav jaderné fyziky AV ČR – d. p.

ÚJF

Na Truhlářce 64

Praha 8

37 Ústav makromolekulární chemie AV ČR

ÚMCH

Heyrovského nám. 2

Praha 6

54

Příloha č. 2 pracoviště Akademie věd ČR

zkratka

adresa

ÚMG

Flemingovo nám. 2

Praha 6

39 Ústav molekulární genetiky AV ČR – d. p.

ÚMG

Vídeňská 1083

Praha 4

40 Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

ÚOCHB Flemingovo nám. 2

Praha 6

41 Ústav pro českou literaturu AV ČR

ÚČL

Na Florenci 3

Praha 1

42 Ústav pro hydrodynamiku AV ČR

ÚH

Pod Paťankou 5

Praha 6

43 Ústav pro jazyk český AV ČR

ÚJČ

Letenská 4

Praha 1

44 Ústav pro jazyk český AV ČR – d. p.

ÚJČ

Valentinská 1

Praha 1

45 Ústav pro jazyk český AV ČR – d. p.

ÚJČ

Na Florenci 3

Praha 1

46 Ústav pro soudobé dějiny AV ČR

ÚSD

Vlašská 9

Praha 1

47 Ústav pro soudobé dějiny AV ČR – d. p.

ÚSD

Národní 18

Praha 1

48 Ústav pro soudobé dějiny AV ČR – d. p.

ÚSD

Puškinovo nám. 9

Praha 6

49 Ústav pro soudobé dějiny AV ČR – d. p.

ÚSD

Legerova 61

Praha 2

50 Ústav radiotechniky a elektroniky AV ČR

ÚRE

Chaberská 57

Praha 8

ÚRE

Rozvojová 135

Praha 6

52 Ústav státu a práva AV ČR

ÚSP

Národní 18

Praha 1

53 Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR

ÚSMH

V Holešovičkách 41

Praha 8

ÚSMH

Puškinovo nám. 9

Praha 6

55 Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR

ÚTAM

Prosecká 76

Praha 8

56 Ústav teorie informace a automatizace AV ČR

ÚTIA

Pod vodárenskou věží 4

Praha 8

57 Ústav termomechaniky AV ČR

ÚT

Dolejškova 5

Praha 8

38 Ústav molekulární genetiky AV ČR

51

54

Ústav radiotechniky a elektroniky AV ČR - Laboratoř optických vláken

Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR - laboratoř mechaniky hornin a zemin

Zdroj: www.cas.cz

55

Příloha č. 3

Seznam pražských výzkumných ústavů a firem s 200 a více zaměstnanci Pozn.: řazeno podle velikostní skupiny; OKEČ 73x znamená subjekt uvádějící 731 i 732 název

1 AŽD Praha, s. r. o. 2 ČZ, a.s.

velikostní OKEČ skupina16

adresa

Žirovnická 2

Praha 10 1500 - 1999

731

Sluneční nám. 5

Praha 13 1500 - 1999

73x

3 Institut klinické a experimentální medicíny

Vídeňská 9/1958

Praha 4

1500 - 1999

731

4 Honeywell, s. r. o.

Na Strži 65

Praha 4

1000 - 1499

731

5 Siemens, s. r. o.

Evropská 33a

Praha 6

1000 - 1499

731

6 Siemens Kolejová vozidla, s. r. o.

Ringhofferova 115

Praha 17 1000 - 1499

731

7 Národní ústav odborného vzdělávání v Praze

Weilova 1271/6

Praha 15

500 - 999

732

8 ODKOLEK, a. s.

Pekařská 1

Praha 5

500 - 999

731

9 Státní zdravotní ústav

Šrobárova 48

Praha 10

500 - 999

731

10 STROM telecom, a. s.

Michelská 60

Praha 4

500 - 999

731

11 Ústav pro péči o matku a dítě

Podolské nábřeží 157/36

Praha 4

500 - 999

731

12 BEZ MOTORY, a. s.

Malostranské nám. 28

Praha 1

250 - 499

731

13 BRAMAC střešní systémy, s. r. o.

Kolbenova 5a

Praha 9

250 - 499

731

14 Česká geologická služba

Klárov 3

Praha 1

250 - 490

731

15 ČKD NOVÉ ENERGO, a. s.

Klečákova 1947

Praha 9

250 - 499

731

16 ČKD PRAHA DIZ, a. s.

Kolbenova 499

Praha 9

250 - 499

731

17 ELTODO EG, a. s.

Novodvorská 14

Praha 12

250 - 499

731

18 LETOV LETECKÁ VÝROBA, s. r. o.

Beranových 65

Praha 18

250 – 499

731

19 Logos, a. s.

Vyskočilova 4

Praha 4

250 - 499

731

20 NESS Czech, s. r. o.

Vyskočilova 1a

Praha 4

250 - 499

731

21 Polovodiče, a. s.

Novodvorská 138a

Praha 4

250 - 499

731

22 PRO.MED.CS Praha, a. s.

Telčská 1

Praha 4

250 - 499

731

23 Státní ústav pro kontrolu léčiv

Šrobárova 48

Praha 10

250 - 499

731

24 Sun Microsystems Czech, s. r. o.

Evropská 33e

Praha 6

250 - 499

731

25 ŠKODA PRAHA, a. s.

Milady Horákové 116

Praha 6

250 - 499

731

Praha 9

250 - 499

731

26 Technický a zkušební ústav stavební Praha s. p. Prosecká 76a 27 TESLA, a. s.

Poděbradská 56

Praha 9

250 - 499

731

28 Ústav hematologie a krevní transfuze

U nemocnice 1

Praha 2

250 - 499

731

29 Výzkumný a zkušební letecký ústav, a. s.

Beranových 130

Praha 18

250 - 499

731

30 Výzkumný ústav rostlinné výroby

Drnovská 507/71

Praha 6

250 - 499

731

Podbabská 219/30

Praha 6

250 - 499

731

32 Výzkumný ústav živočišné výroby

Přátelství 815

Praha 22

250 - 499

731

33 WALTER ENGINES, a. s.

Jinonická 329

Praha 5

250 - 499

731

34 ZAPA beton, a. s.

Vídeňská 495

Praha 12

250 - 499

731

31

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka

35 AQUATEST, a. s.

Geologická 4

Praha 5

200 - 249

731

36 BLOCK, a. s.

Stulíková 1392

Praha 14

200 - 249

73x

16

Velikostní skupina = počet zaměstnanců podle rejstříku RES (ARES) dle členění ČSÚ.

56

Příloha č. 3 název

37 Ecochem, a. s.

velikostní OKEČ skupina16

adresa

Na Harfě 9

Praha 9

200 - 249

731

38 Chemoprojekt, a. s.

Třebohostická 14

Praha 10

200 - 249

731

39 PRAGIS, a. s.

Budovatelská 286

Praha 19

200 - 249

731

40 Revmatologický ústav

Na Slupi 4

Praha 2

200 - 249

731

41 Schneider Electric CZ, s. r. o.

Thámova 13

Praha 8

200 - 249

731

42 Výzkumný ústav pedagogický v Praze

Novodvorská 14

Praha 4

200 - 249

732

Zdroj: RES ČSÚ, ARES, STR ÚRM

57

Příloha č. 4

Seznam pražských vysokých škol Veřejné a státní vysoké školy a jejich fakulty škola

1 Akademie múzických umění (AMU)

adresa Malostranské nám. 12

Praha 1

2 Divadelní fakulta

Karlova 26

Praha 1

3 Filmová a televizní fakulta

Smetanovo nábřeží 2

Praha 1

4 Hudební fakulta

Malostranské nám. 13

Praha 1

5 Akademie výtvarných umění (AVU)

U Akademie 4

Praha 7

6 Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU)

Kamýcká 127

Praha 6

7 Agronomická fakulta

Kamýcká 957

Praha 6

8 Fakulta lesnická a environmentální

Kamýcká 1176

Praha 6

9 Provozně ekonomická fakulta

Kamýcká 959

Praha 6

10 Technická fakulta

Kamýcká 872

Praha 6

11 České vysoké učení technické v Praze (ČVUT)

Zikova 4

Praha 6

12 Fakulta architektury

Thákurova 7

Praha 6

13 Fakulta dopravní

Konviktská 20

Praha 1

14 Fakulta elektrotechnická

Technická 2

Praha 6

15 Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská

Břehová 7

Praha 1

16 Fakulta stavební

Thákurova 7

Praha 6

17 Fakulta strojní

Technická 4

Praha 6

18 Policejní akademie České republiky

Lhotecká 7/559

Praha 12

19 Univerzita Karlova v Praze (UK)

Ovocný trh 3-5

Praha 1

20 1. lékařská fakulta

Kateřinská 32

Praha 2

21 2. lékařská fakulta

V Úvalu 84

Praha 5

22 3. lékařská fakulta

Ruská 87

Praha 10

23 Evangelická teologická fakulta

Černá 9/646

Praha 1

24 Fakulta humanitních studií

U Kříže 10

Praha 5

25 Fakulta sociálních věd

Smetanovo nábřeží 6/955

Praha 1

26 Fakulta tělesné výchovy a sportu

José Martího 31

Praha 6

27 Filozofická fakulta

Nám. Jana Palacha 2

Praha 1

28 Husitská teologická fakulta

Pacovská 350

Praha 4

29 Katolická teologická fakulta

Thákurova 3

Praha 6

30 Matematicko-fyzikální fakulta

Ke Karlovu 3

Praha 2

31 Pedagogická fakulta

M. D. Rettigové 4

Praha 1

32 Právnická fakulta

Nám. Curieových 7

Praha 1

33 Přírodovědecká fakulta

Albertov 6

Praha 2

34 Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE)

Nám. W. Churchilla 4

Praha 3

35 Fakulta financí a účetnictví

Nám. W. Churchilla 4

Praha 3

36 Fakulta informatiky a statistiky

Nám. W. Churchilla 4

Praha 3

37 Fakulta mezinárodních vztahů

Nám. W. Churchilla 4

Praha 3

38 Fakulta národohospodářská

Nám. W. Churchilla 4

Praha 3

39 Fakulta podnikohospodářská

Nám. W. Churchilla 4

Praha 3

58

Příloha č. 4 škola 40 Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT)

adresa Technická 5

Praha 6

41 Fakulta chemické technologie

Technická 5

Praha 6

42 Fakulta chemicko-inženýrská

Technická 3

Praha 6

43 Fakulta potravinářské a biochemické technologie

Technická 5

Praha 6

44 Fakulta technologie a ochrany

Technická 3

Praha 6

45 Vysoká škola umělecko průmyslová v Praze (VŠUP)

Nám. J. Palacha 80

Praha 1

Zdroj: MŠMT, vysoké školy

Soukromé vysoké školy škola

adresa

1 Anglo-americká vysoká škola, o. p. s.

Lázeňská 4

Praha 1

2 Bankovní institut vysoká škola, a. s.

Ovenecká 9

Praha 7

3 Literární akademie (Soukromá škola Josefa Škvoreckého), s. r. o.

Malovická 2751

Praha 4

Nad Habrovkou 3

Praha 6

5 Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s. r. o.

Hekrova 805

Praha 11

6 Pražský technologický institut, o. p. s.

Choceradská 13/2600

Praha 4

7 Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s. r. o.

Lindnerova 1/575

Praha 8

8 University of New York in Prague, s. r. o.

Legerova 72

Praha 2

9 Vysoká škola aplikovaného práva, s. r. o.

Chomutovická 1443

Praha 11

10 Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství, s. r. o.

Senovážné nám. 23

Praha 1

11 Vysoká škola finanční a správní, o. p. s.

Estonská 500

Praha 10

12 Vysoká škola hotelová v Praze 8, s. r. o.

Svídnická 506

Praha 8

13 Vysoká škola J. A. Komenského, s. r. o.

Roháčova 63

Praha 3

14 Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, a. s.

Vltavská 14/585

Praha 5

15 Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha, o. p. s.

U Santošky 17

Praha 5

16 Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s.

Masná 13

Praha 1

17 Vysoká škola regionálního rozvoje, s. r. o.

Žalanského 68/54

Praha 17

18 Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s. r. o.

Pilská 9

Praha 14

19 Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze, o. p. s.

Dubečská 10/900

Praha 10

20 Vysoká škola zdravotnická, o. p. s.

Duškova 7

Praha 5

4

Mezinárodní baptistický teologický seminář Evropské baptistické federace

Zdroj: MŠMT

59

Příloha č. 5

Základní údaje o vybraných středoevropských regionech Region

Praha (CZ) Oberbayern (DE) Mittelfranken (DE) Berlin (DE) Dresden (DE) Leipzig (DE) Wien (AT) (2002) Közép-Magyarország (HU) Mazowieckie (PL)

obyvatelstvo (tis.)

rozloha (km2)

HDP (mil. €)

1 163,8 4 182,7 1 705,2 3 390,5 1 678,7 1 080,0 1 573,3 2 827,2 5 132,2

495,9 17 529,6 7 245,5 891,8 7 930,6 4 385,8 414,7 6 919,0 35 579,0

18 643 159 710 52 025 78 663 33 677 21 284 60 178 32 829 39 856

Zdroj: Eurostat, není-li uvedeno jinak, jde o údaje za rok 2003

60

ekonomicky aktivní obyv. (tis.) 631,8 2 140,6 836,6 1 725,1 842,2 555,6 766,0 1 256,3 2 245,4

Příloha č. 5

Údaje o VaV ve vybraných středoevropských regionech (1. část) region / sektor Praha (CZ) - celkem - podnikatelský sektor - vládní sektor - sektor vyššího vzdělání - neziskový sektor Oberbayern (DE) - celkem - podnikatelský sektor - vládní sektor - sektor vyššího vzdělání - neziskový sektor Mittelfranken (DE) - celkem - podnikatelský sektor - vládní sektor - sektor vyššího vzdělání - neziskový sektor Berlin (DE) - celkem - podnikatelský sektor - vládní sektor - sektor vyššího vzdělání - neziskový sektor Dresden (DE) - celkem - podnikatelský sektor - vládní sektor - sektor vyššího vzdělání - neziskový sektor Leipzig (DE) - celkem - podnikatelský sektor - vládní sektor - sektor vyššího vzdělání - neziskový sektor Wien (AT) (2002) - celkem - podnikatelský sektor - vládní sektor - sektor vyššího vzdělání - neziskový sektor Közép-Magyarország (HU) - celkem - podnikatelský sektor - vládní sektor - sektor vyššího vzdělání - neziskový sektor Mazowieckie (PL) - celkem - podnikatelský sektor - vládní sektor - sektor vyššího vzdělání - neziskový sektor (2002)

výdaje na VaV zam. VaV výzkumníci (mil. €)

FTE

FTE

372,2 131,9 160,4 77,6 2,4 7 351,7 5 873,4 767,1 711,3 1 463,3 1 176,0 78,3 209,0 3 096,1 1 575,3 864,3 656,6 1 045,0 492,0 312,1 241,0 403,8 121,1 135,3 147,4 2 020,6 1 152,3 166,2 685,4 16,7 454,0 191,3 175,1 87,6 454,0 107,7 268,9 76,3 1,6

11 831,0 3 186,0 5 272,0 3 189,0 184,0 58 910,0 45 126,0 8 089,0 5 695,0 13 223,5 10 194,5 609,0 2 420,0 27 531,0 12 330,0 8 518,0 6 683,0 10 945,0 4 776,0 2 953,0 3 216,0 4 614,5 1 677,5 1 501,0 1 436,0 16 551,1 9 555,2 1 414,2 5 424,9 156,9 15 124,0 5 084,0 6 315,0 3 725,0 24 871,0 3 898,6 13 532,0 7 389,1 51,3

7 484,0 1 747,0 3 318,0 2 379,0 40,0 33 807,8 25 994,8 4 193,0 3 620,0 8 435,8 6 500,8 384,0 1 551,0 16 541,0 7 112,0 5 039,0 4 390,0 6 843,0 3 014,0 1 683,0 2 146,0 2 976,1 1 055,1 1 032,0 889,0 11 102,0 6 466,5 762,6 3 767,0 105,9 10 064,0 3 385,0 3 902,0 2 777,0 17 246,5 2 433,2 8 392,2 6 385,2 35,9

Zdroj: Eurostat, není-li uvedeno jinak, jde o údaje za rok 2003

61

Příloha č. 5

Údaje o VaV ve vybraných středoevropských regionech (2. část) region / sektor Praha (CZ) - celkem - podnikatelský sektor - vládní sektor - sektor vyššího vzdělání - neziskový sektor Oberbayern (DE) - celkem - podnikatelský sektor - vládní sektor - sektor vyššího vzdělání - neziskový sektor Mittelfranken (DE) - celkem - podnikatelský sektor - vládní sektor - sektor vyššího vzdělání - neziskový sektor Berlin (DE) - celkem - podnikatelský sektor - vládní sektor - sektor vyššího vzdělání - neziskový sektor Dresden (DE) - celkem - podnikatelský sektor - vládní sektor - sektor vyššího vzdělání - neziskový sektor Leipzig (DE) - celkem - podnikatelský sektor - vládní sektor - sektor vyššího vzdělání - neziskový sektor Wien (AT) (2002) - celkem - podnikatelský sektor - vládní sektor - sektor vyššího vzdělání - neziskový sektor Közép-Magyarország (HU) - celkem - podnikatelský sektor - vládní sektor - sektor vyššího vzdělání - neziskový sektor Mazowieckie (PL) - celkem - podnikatelský sektor - vládní sektor - sektor vyššího vzdělání - neziskový sektor (2002)

výdaje/zam. výdaje/výzk. výdaje/obyv. % reg. HDP zam. VaV (€) (€) (€) jako % EA 31 461,3 49 735,3 319,8 2,00 % 1,87 % 41 385,4 75 474,5 113,3 0,71 % 0,50 % 30 419,8 48 334,2 137,8 0,86 % 0,83 % 24 327,4 32 610,3 66,7 0,42 % 0,50 % 13 114,1 60 325,0 2,1 0,01 % 0,03 % 124 796,1 217 456,9 1 757,7 4,60 % 2,75 % 130 155,0 225 944,2 1 404,2 3,68 % 2,11 % 94 830,6 182 944,2 183,4 0,48 % 0,38 % 124 895,5 196 486,2 170,1 0,45 % 0,27 % 110 658,3 173 461,9 858,1 2,81 % 1,58 % 115 360,6 180 907,6 689,7 2,26 % 1,22 % 128 492,6 203 781,3 45,9 0,15 % 0,07 % 86 361,2 134 747,9 122,6 0,40 % 0,29 % 112 460,4 187 180,1 913,2 3,94 % 1,60 % 127 758,6 221 493,7 464,6 2,00 % 0,71 % 101 466,2 171 519,9 254,9 1,10 % 0,49 % 98 248,4 149 565,8 193,7 0,83 % 0,39 % 95 481,0 152 716,6 622,5 3,10 % 1,30 % 103 020,7 163 247,2 293,1 1,46 % 0,57 % 105 673,9 185 415,9 185,9 0,93 % 0,35 % 74 924,8 112 282,4 143,5 0,72 % 0,38 % 87 511,5 135 688,3 373,9 1,90 % 0,83 % 72 190,8 114 775,9 112,1 0,57 % 0,30 % 90 166,6 131 143,4 125,3 0,64 % 0,27 % 102 633,7 165 784,0 136,5 0,69 % 0,26 % 122 081,9 182 002,3 1 284,3 3,36 % 2,16 % 120 592,9 178 193,6 732,4 1,91 % 1,25 % 117 511,7 217 919,0 105,6 0,28 % 0,18 % 126 345,9 181 952,2 435,7 1,14 % 0,71 % 106 443,6 157 705,4 10,6 0,03 % 0,02 % 30 015,3 45 106,4 160,6 1,38 % 1,20 % 37 619,8 56 501,9 67,6 0,58 % 0,40 % 27 733,3 44 883,6 61,9 0,53 % 0,50 % 23 503,9 31 527,5 31,0 0,27 % 0,30 % 18 255,0 26 325,3 88,5 1,14 % 1,11 % 27 617,3 44 250,0 21,0 0,27 % 0,17 % 19 870,5 32 040,2 52,4 0,67 % 0,60 % 10 320,2 11 942,8 14,9 0,19 % 0,33 % 30 331,4 43 342,6 0,3 0,00 % 0,00 %

Zdroj: Eurostat, propočty STR ÚRM, není-li uvedeno jinak, jde o údaje za rok 2003

62

Příloha č. 6

Projekty v JPD 3 - opatření 4.2 a jejich schválené způsobilé náklady název projektu

1

předkladatel projektu

CITT Praha Akademie kosmických technologií oblast Galileo, GMES Pražské centrum transferu znalostí při ČVUT Využití informačních a komunikačních technologií jako nástroje při optimalizaci plánování letů pro zajištění udržitelného rozvoje Zvyšování znalostí v oblasti nových diagnostických metod a biotechnologií Dlouhodobý vzdělávací program řízení vývoje životního cyklu SW a zavádění projektového řízení pomocí nástrojů do MSP Senzory a biosenzory pro lékařskou diagnostiku

náklady (mil. Kč)

CITT Praha

26,1

ČVUT FEL

16,7

NAV s. r. o.

12,7

DYNEX s. r. o.

14,2

Aaron Group s. r. o.

5,2

Vidia s. r. o.

19,8

7 Digitalizace – digitální vysílání jako nová technologie a nový trh Hermes o. s.

20,5

8 Inovace metod hodnocení existujících stavebních konstrukcí Síť podpory dalšího vzdělávání ve zdravotnické telematice a 9 eZdraví 10 Zavedení nových technologií a postupů do praxe

ČVUT Kloknerův ústav

6,3

Medtel o. p. s.

16,4

Havel

1,3

VŠCHT

5,9

ČZU FLE

3,7

Chemoprojekt a. s.

10,8

ČVUT FS Business Leaders Forum, z. s. p. o.

7,1

2 3 4 5 6

11 Pražské analytické centrum inovací Školící a informační centrum pro technologické inovace 12 v pilařském a návazném zpracování dřeva Vzdělávání v souvislosti se zavedením inovační technologie 13 SmartPlant 14 Informační a vzdělávací centrum kompozitních technologií 15 Stínování manažerů – Manager Shadowing Programme 16 17 18 19 20 21 22

Podpora týmu NET Genium při rozvoji progresivních informačních technologií Lidské zdroje a inovativní postupy pro dentální implantologickou praxi Zřízení vzdělávacího střediska zasazeného do sítě Science Shops s e-learningovým studiem v oboru obnovitelných zdrojů energie (EDUCO) Pražské centrum virtuální oftalmologie Školící, poradenské a realizační centrum, specializované na integrovanou oblast ekodesignu Rozvoj vzdělávání a podpora profesního růstu v oblasti výzkumu léčiv Centrum inovačního vzdělávání Liblice

23 Inkubace RLZ nad vynálezem rotačního stroje FROTOR Centrum pro podporu konkurenceschopnosti v biomedicínských 24 technologiích Podpora rozběhu inovačně orientovaných podnikatelských 25 aktivit, podpora inovací Přímá komunikace mezi fakultami a průmyslem – brána 26 k výzkumu 27 Interaktivní portál pro řízení a sdílení znalostí Komplexní program UK v Praze pro vzdělávání a řízení přenosu 28 znalostí a výchovu v inovačním podnikání 29 Business Coaching Innovation 30 Centrum pro transfer technologií Zavedení výchovy k inovačnímu podnikání a transferu 31 technologií na ČVUT v Praze

63

2,4

Net Genium s. r. o.

3,0

Lasak s. r. o.

10,0

Agricultural Research Council s. r. o.

1,8

UK 2. LF

10,1

B-Support s. r. o.

16,0

ACRO CZ o. s.

9,1

SSC AV ČR

12,9

ČVUT FS

16,2

ÚEM AV ČR

17,0

Prosperita o. p. s.

6,1

Medicomp s. r. o.

8,4

ČZU

4,2

UK

13,8

Cheval s. r. o.

5,9

TC AV ČR

23,6

ČVUT

19,9

Příloha č. 6 název projektu

předkladatel projektu

Informační a vzdělávací program pro využití biotechnologií v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje Ověření a zdokonalení modelu transferu technologií 33 v podmínkách ČR 32

34 Školící a informační středisko – Pivovarská škola Podpora přenosu inovací z výzkumu a vývoje do podniků prostřednictvím studentů a absolventů vysokých škol 36 Partnerství pro udržitelnou výrobu a služby Regionální centrum pro podporu výuky a výzkumu v oblasti 37 medicínských obrazových a klinických dat 38 Centrum podpory talentů 35

Zdroj: www.esfcr.cz

64

náklady (mil. Kč)

Envisan-Gem a. s.

10,5

Technologie a inovace

7,7

Výzkumný ústav pivovarský a sladařský a. s.

2,5

Institut svazu průmyslu ČR

5,0

Enviros s. r. o. Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou ČVUT FEL

13,7 24,4 13,8