WALDORFSKÝ SEMINÁŘ PRAHA

WALDORFSKÝ SEMINÁŘ PRAHA Kurz Karl König 2009 – 2012

Pozorování lípy v proměnách čtyř ročních období

Vypracovala: Věra Libichová

OBSAH

1. Úvod ……………………………………………………………………………………………………………………………… 3 2. Příroda .………………………………………………………………………………………………………………………… 4 3. Obecná charakteristika lípy……..……………………………………………………………………………………. 6 3.1.

Lípa jako symbol slovanské kultury.…………………………………………………. 6

3.2.

Léčebné využití lípy …………………………………………………………………………. 8

3.3.

Sběr a skladování …………………………………………………………………………….. 9

3.4.

Lipové dřevo ….…………………………………………………………………………….. 10

4. Proces pozorování lípy srdčité …….………………………………………………………………………………. 11 4.1.

Srpen ……………………………………………………………………………………………… 11

4.2.

Září ..……………………………………………………………………………………………….. 12

4.3.

Říjen ………………………………………………………………………………………………. 18

4.4.

Listopad ………………………………………………………………………………………… 21

4.5.

Prosinec …………………………………………………………………………………………. 25

4.6.

Leden …………………………………………………………………………………………….. 26

4.7.

Únor …………………………………………………………………………………………….... 28

4.8.

Březen …………………………………………………………………………………………….. 31

4.9.

Duben …………………………………………………………………………………………….. 34

4.10.

Květen ……………………………………………………………………………………………. 39

5. Průpověď ……………………………………………………………………………………………………………………. 42 6. Závěr ………………………………………………………………………………………………………………………….. 43 7. Použitá literatura ………………………………………………………………………………………………………… 45

2

ÚVOD

Výběr tématu závěrečné práce. Nejprve jsem vůbec nevěděla, o čem budu psát. Postupně nám Tomáš Zuzák začal sdělovat více informací ohledně závěrečné práce a uvedl nám zároveň několik témat, na která je možné danou práci psát. Při zmínce o pozorování přírody mi hned bylo jasné, že to je moje dané téma. Jen si vybrat, co budu konkrétně pozorovat a do jakého že procesu se ponořím. Zprvu jsem měla v plánu dvě možnosti. Bydlím na Praze 6, ve Střešovicích a v docházkové chůzi od domu se nachází kostel sv. Norberta, kde v zahradě kostela je kol kolem vysázeno několik vzrostlých stromů. První možností bylo tedy pozorovat tuto zahradu v proměnách roku. Druhá možnost byla pozorovat lípu srdčitou, která se nachází hned za domem a je viditelná z mého okna v kuchyni. Po krátkém rozmýšlení bylo rozhodnuto. Budu pozorovat lípu srdčitou. Důvodem byl čas a zároveň to, že když je takto blízko, budu schopná pozorovat a zaznamenat mnohem více proměn. Přírodu jako takovou mám velmi ráda. Ráda v ní trávím čas. V přírodě je patrná harmonie, panuje v ní řád. Funguje na základě jasných pravidel a zákonitostí. Strom si jeden rok nemůže říct, že v létě nebude kvést nebo že na podzim neopadá. Fascinována touto dokonalostí jsem se rozhodla pozorovat tento proces v průběhu „celého“ roku, od srpna do dubna. Cílem mé práce je podrobně zachytit proměnu stromu lípy srdčité v jednotlivých ročních obdobích. Při tomto pozorování se pokusím objevit přírodní zákonitosti, které nejsou na první zběžný pohled vidět, ale přesto v procesu proměny působí.

3

PŘÍRODA

Při popisu přírody, je třeba zohlednit i věci, které nejsou našimi smysly na první pohled vnímatelné. Pro bližší pochopení přírody jsem vycházela z duchovní nauky Rudolfa Steinera, z antroposofického světového názoru. Příroda se skládá ze tří říší, které se vzájemně prolínají. Říše nerostná, rostlinná a živočišná. Říše nerostná je vlastně neživá příroda, která se skládá pouze z fyzického těla. Říše rostlinná je oproti ní na vyšším vývojovém stupni. Jelikož rostliny rostou, kvetou, je v nich možné pozorovat život. Skládají se z těla fyzického a těla éterného neboli životního, ve kterém probíhají živoucí procesy. Zvířata jako další stupeň vývoje mají ještě o jeden článek navíc. Zvíře se dokáže radovat, cítit bolest a to z důvodu, že zvířata mají ještě oproti minerálům a rostlinám tělo astrální neboli pocitové, skrze které můžou zažívat různé pocity a dojmy. Rozdíl mezi zvířetem a rostlinou je v astrálním těle. U zvířete astrální tělo působí zevnitř, u rostliny zvenčí, tzv. se neinkarnuje. Člověk, který stojí na vrcholu vývoje, má všechny tři výše zmiňovaná těla, ke kterým připojil čtvrté, Já. Rostlina, která je na nižším stupni vývoje, je s člověkem spjata skrze fyzické tělo a tělo éterné. Zároveň se ale nachází uprostřed mezi minerálem (nerostnou říší) a zvířetem (živočišnou říší). Pojďme se nyní blíže podívat na rostlinu jako takovou. Rostlina se rozprostírá mezi nebem a zemí. Díky kořenům je spojena se zemí, kde dřevnatí, hořkne a sama se stává minerálem. Svým květem se dotýká nebeských výšin, kde sládne a rozplývá se do okolí. V květu rostliny již můžeme vidět známky živočišné říše (barvy, vůně). Počátkem rostlinného růstu je semeno, které svým vzhledem neprojevuje známky života. Přesto za spolupůsobení vody a slunce se v semeni začnou dít procesy, které dají vzniknout novému životu. Semeno se začne zvětšovat a postupně z něho vykoukne kořínek a první dva listy tzv. dělohy neboli zárodečné listy. Záhy se objevuje již první list a po něm druhý, třetí atd. Každý list, který následuje je větší, členitější. Rostlina se začíná více rozprostírat do okolí. Když proces dosáhne vrcholu, nastane obrat, přichází doba rozkvětu, které ale předchází růst listů, ty se ale naopak zmenšují a zmenšují, až zmizí. Stonek na okamžik zůstává holý, když v tom se objeví květ. Po oplodnění pak vzniká plod. V tomto postupném růstu rostlin se zrcadlí procesy sedmi základních planet. Při bobtnání a klíčení rostliny ve vlhku a temnu spolupůsobí lunární síly, vzpřímený růst stonku se vyznačuje

4

solární kvalitou. Rychlý a rytmický růst listů má charakter planety Merkur, v krásných květech se zrcadlí kvalita Venuše. V rudé barvě některých květů a pylových zrnech poznáváme kvalitu martickou. Sférický plod vzniká procesem jupiterským a v lůně plodu krystalizuje opět semeno, které je pod vládou saturnskou.

5

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA Lípa srdčitá nebo i lípa malolistá (lat. Tilia cordata) je statný strom s košatou korunou. Dorůstá výšky 25 – 30 m. Kmen je pokrytý tenkou tmavou a podélně zvrásnělou kůrou. Pupeny má hnědé vejcovitého tvaru. Řapíkaté listy rostou střídavě a mají nesouměrně srdčitý tvar, na okraji jsou zubovité. Z úžlabí listů vyrůstají vidlanovitá květenství 5 - 15 pravidelných květů, jejichž až 8 cm dlouhá stopka je srostlá se spodní třetinou až polovinou podpůrného listenu žlutozelené barvy. Ten je krátce řapíkatý, podlouhle jazykovitý, blanitě kožovitý a lysý. Pětičetné květy mají pýřitý kalich a korunu s volnými úzkými plátky žlutavé barvy. 20 - 30 tyčinek s bělavými nitkami srůstá v pět svazečků. Svrchní pěti pouzdrý plstnatý semeník kulovitého tvaru má krátkou čnělku, zakončenou pěti laločnatou bliznou. Plod je tvrdá kožovitá nažka, hranatě kulovitého tvaru, klíčící až druhým rokem a rozšiřovaná větrem s celým plodenstvím. Kvete od června do července. Květy lípy jsou oboupohlavé žlutavě bílé. Lípa Srdčitá je původní téměř v celé Evropě a tvoří rozsáhlé lesy na Krymu a Kavkaze. Pěstuje se až k polárnímu kruhu od nížin do hor. Dožívá se až 500 let a vždy byla často vysazována. Můžeme se s ní setkat na starých vesnických návsích, u kostelů, křížků a kapliček. S oblibou se vysazuje také v alejích a ochranných lesních pásech. http://botanika.borec.cz/lipa_srdcita.php

LÍPA JAKO SYMBOL SLOVANSKÉ KULTURY Česká republika leží v “srdci“ Evropy a její národní strom se jmenuje lípa srdčitá! Tím je lípa svým významem a symbolikou spjata s českým národem a Slovany obecně. Při popisu lípy jako symbolu slovanské kultury nelze v této souvislosti nezmínit i jiný strom, který dominoval Evropě stejně jako lípa. Tím stromem je dub. Dub se dožívá vysokého věku až kolem 800let a dorůstá do výšky 40-45metrů. Pro svou tvrdost, statnost a mohutnost byl ztotožňován s nejvyššími božstvy. Slované zasvěcovali dub Perunovi, Germáni Donarovi, severští Germáni (Vikingové) Thórovi, Keltové Taranisovi, Řekové Diovi a Římané Jupiterovi.

6

Dub se stal symbolem německého národa. V germánské mytologii je dub symbolem odvahy a dlouhověkosti. Lípa byla dříve označována za posvátný strom Slovanů, kteří tuto úctu převzali od Keltů a starých Řeků. Západní Slované si ji dokonce zvolili za národní symbol a to i v době, kdy ve střední Evropě hojně rostl právě výše zmiňovaný dub, který byl považován za strom síly, dlouhověkosti a odolnosti. V historii bývala lípa ztotožňována s ženskými božstvy, často s bohyní lásky. U Slovanů, Keltů i Germánů prý byla volena jako strom osudu. Dub bývá častěji spojován s mužskou silou bojovníka a ochránce lidského společenství a jeho řádu (Thór bojuje proti obrům), zatímco lípa je spíše ženským stromem míru, plodnosti a rodné země (Freyja jako bohyně lásky). Symbolika se vztahuje i na Slovany. Slovanští nájezdníci v raném středověku byli obávaní válečníci a dobyvatelé (dub) ale stejně tak i lidé míru a zemědělci (lípa). První, kdo ztotožnil lípu se slovanskou vzájemností, byl spisovatel Jan Kollár (1793-1852). V dobách

národního obrození byla také symbolem slovanské vzájemnosti a stala se tak českým národním stromem, v červnu roku 1848 na Všeslovanském sjezdu v Praze. Účastníci byli delegáti Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a dále Poláci, Rusíni, Chorvati, Srbi, Slovinci a Dalmatinci. Lípu jako národní strom měl navrhnout František Ladislav Čelakovský. Jednalo se o reakci na frankfurtský sněm (parlamentní shromáždění německých zástupců zasedající od dubna 1848 ve Frankfurtu nad Mohanem), kde byl jako symbol velkoněmectví zvolen dub. Lípa byla považována za ochranný strom rodin a klanů. Odtud snad pochází zvyk při narození prvního dítěte zasadit lípu. Byla stromem zamilovaných a sídlem bohů lásky. Pod lípou se odehrávali i svatební obřady. I když má lípa měkké dřevo z jejího lýka se dají vyrábět pevné provazy, které mají symboliku spojení muže a ženy v milostném svazku. Říkávalo se také, že lípy chrání před zlými duchy a nikdy do nich neuhodí blesk oproti dubu, který prý blesky přitahoval, a proto nebyl vysazován v blízkosti stavení. Lípa byla vysazována i u vesnických studní, kde svým významem měla chránit vodu jako životadárnou tekutinu. Někdy pod lípou probíhali i soudy. V takovém případě se věřilo v mírnější rozsudek než, který by byl vydán třeba pod dubem. http://slavonie.org/2009/09/03/dub-a-lipa/

7

http://ladyandrona.blog.cz/1001/stromy-a-ich-vyznam LÉČEBNÉ VYUŽITÍ LÍPY SRDČITÉ Hlavními účinnými látkami v květech lípy jsou flavonoidy (Quercitrin, Tilirosid, Hesperidin), sliz, silice s hlavní složkou Farnesolem, třísloviny a látky podobné vitamínu E. Užívání lípy v léčitelství sahá již do dávných antických dob. Kromě květů se před dávnými lety používala také kůra, která se používala k léčbě lepry a ztráty vlasů. Květy se tenkrát užívaly k léčbě kašle, zahlenění, zažívacích obtíží, onemocnění ledvin či epilepsie. Dnes se květ lípy využívá zejména k vnitřnímu použití. Vnější použití Lípy srdčité Zevní použití květů lípy není tak obvyklé. Lze je využít ve formě nálevu k omývání vlasů jako pomocný prostředek při léčbě lupů. Dále také jako kloktadlo, ústní voda či přísada do koupelí. Vnitřní použití Lípy srdčité Lipové květy se používají hlavně vnitřně. Užívají se ve formě nálevu. Lipové květy jsou také součástí mnoha léčivých čajových směsí používaným při nachlazení, zánětech horních cest dýchacích a horečce. Lipový květ působí proti horečce, protizánětlivě, podporuje produkci potu, rozpouští hleny, také působí protikřečově a lehce diureticky. Lipový čaj se pije při infekčních a horečnatých onemocněních, kdy je žádoucí potící kúra, tedy při rýmě, kašli, nachlazení, zahlenění horních dýchacích cest či zánětech průdušek. Lipový květ je také vhodný při onemocnění ledvin a močového měchýře, také jako prostředek podporující žaludeční a trávicí činnost. Jelikož zvyšuje vylučování moči, zvyšuje vylučování žaludečních šťáv, zlepšuje trávení a uvolňuje křeče.

8

SBĚR A SKLADOVÁNÍ LÍPY SRDČITÉ Lipové květy (Tiliae flos), vlastně celá květenství s jazykovitým, blanitým listenem, se sbírají ihned na počátku rozkvětu, a to od konce června a během července. Sbírají se výhradně za suchého počasí, nejlépe v odpoledních hodinách, asi tak mezi 14 – 16 hodinou. Lípy se hojně pěstují v listnatých hájích, alejích či parcích. Vyskytují se na slunných stráních a v lesích. Kromě Lípy srdčité (malolisté), se sbírá k léčebným účelům ještě Lípa velkolistá. Jiné druhy lípy jsou pro sběr nevhodné. Lipové květy se suší rychle ve stínu a za stálého přístupu vzduchu. Nesmí se sušit na přímém slunci, jelikož ztrácí velmi rychle barvu i účinné látky. Během sušení květy načechráváme, aby se nezapařily, protože zapařené květy tmavnou. Pokud se použije umělé teplo, pak do teploty 40°C. Správně usušený lipový květ si zanechává svoji přirozenou barvu, vůni a slizovitou sladkou chuť. Dobře usušená lipová květenství se balí do papírových obalů. Uchovávají se na suchém místě, chráněném před světlem a vlhkostí. V homeopatii se nasazuje čerstvý lipový květ při infekčních onemocněních provázených zvýšeným pocením a zánětech ženských pohlavních orgánů. http://byliny.vitalion.cz/lipa-srdcita/

9

LIPOVÉ DŘEVO Lípa je strom náročný na kvalitu půdy, dostatek světla, tepla a vzdušné vlhkosti. Má-li tyto podmínky, žije dlouhá léta a má krásné dřevo, hedvábné, lesklé, měkké, lehké a dobře štípatelné. Zároveň je lípa významný medonosný strom, který poskytuje velké množství nektaru pro včely. Její měkké bílé a trvanlivé dřevo bylo používáno odedávna v řezbářství a truhlářství. Lipové dřevo je dodnes řezbáři velmi ceněné a používá se zejména k výrobě hudebních nástrojů a k výrobě vyřezávaného zdobného nábytku a sošek. Dříve se dřevo používalo také k výrobě bojovnických štítů, které byly potom ještě zpevněny kůží nebo lýčím. Lipové lýko se používalo na pletení provazů, rohoží a nádob. Je vysazována hojně mimo les jako okrasný strom v alejích, na návsích a náměstích, u kostelů, v zahradách a parcích.

10

PROCES POZOROVÁNÍ LÍPY SRDČITÉ Proces pozorování jsem zahájila v okamžiku vybrání tématu mé závěrečné práce. Poznatky jsem zapisovala formou deníku, kdy jsem se snažila popsat viditelné změny, kterými lípa prošla během ročních období. Při pozorování jsem se nezaměřovala pouze na lípu ale i na počasí a okolní prostředí, z důvodu ucelenějšího obrazu. Pozorování jsem průběžně doplňovala fotografiemi.

Srpen Na konci léta, kdy jsem lípu začala pozorovat, působila celistvě, ještě poměrně svěžím dojmem. Její barva byla zelená, promítaly se zde různé barvené odstíny zelené od středně až po tmavou. Období rozpuku a květu lípy sice již skončilo, přesto si udržovala svoji životadárnou náladu. Tvar listu lípy je srdcovitý, ve spodní části listu je nejširší a směrem vzhůru se zužuje, okraje listů jsou tvořeny malými pravidelnými špičkami. Vrchol listu je tvořen špičkou, která má největší a nejširší hrot. Listy v této době mají světle zelenou barvu, místy s tmavšími prvky až do černa. Povrch listu je hladký nikoli rovný ale mírně zvlněný, zejména jeho okraje. Zvláštním úkazem je, že již v této době má lípa kolem svého kmene napadané hnědé listí, pravděpodobně pozůstatek předchozího cyklu. Kmen má hnědou barvu, ve spodní části spíše hnědozelenou, která směrem nahoru plynule přechází do hnědé, tmavohnědé až místy černé barvy. Pozorování za deště Celý strom působí potemněle, všechny listy jakoby ztmavly. Většina listů je obrácená směrem dolů. Listy se více či méně pohybují v důsledku padání kapek. Koruna stromu je díky mírnému větru stále v pohybu, spodní část působí téměř nehnutě, i když tam samozřejmě slabý pohyb je.

11

Září aneb období největších změn Zatímco na konci léta strom svým vzhledem působí téměř stejně stálým dojmem, co se podoby týče. Na začátku září se lípa postupně začíná proměňovat ze dne na den. První, nejvíce patrná změna je v proměně tvaru listů. Listy, které měly doposud mírně zvlněné okraje, se nyní kroutí směrem nahoru a dovnitř. Vnější strana listů má barvu světlejší zelenou s matným povrchem. Celý strom tak rázem změnil barvu. Nejvíce se tento fenomén projevuje v oblasti koruny stromu. Dalo by se říci, že změna nastává od shora směrem dolu. Dále se v koruně stromu začínají objevovat různě velká žlutá místa z důvodu žloutnutí listů, těchto míst postupně přibývá. Nejvíce se jich objevuje uprostřed stromu a v horní části koruny. Vprostřed stromu je vidět již místo, kde listy dokonce již uschly a zhnědly.

12

17. září 2011 Podzimní rovnodennost 23.9.2011 aneb nastává podzim Den, který nastává jen dvakrát do roka. Den, kdy den a noc mají stejně dlouhou dobu trvání. Po podzimní rovnodennosti se postupně ujímá vlády noc. Dny se zkracují a noci prodlužují. Kalendářně je tento den označen za začátek podzimu. Je tomu tak opravdu i v přírodě? Nebo má příroda své vlastní zákonitosti? Od chvíle, co jsem se rozhodla pro téma své závěrečné práce, více pozoruji přírodu a ta se neřídí přesným datem v kalendáři.

13

Procesy, které je možno pozorovat… Sluníčko pomalu ztrácí na intenzitě, již tolik nehřeje. Denní i noční teploty začínají klesat. Lesku a jasu ubývá. Plnost a bujnost se mění ve zralost. Když zralost dosáhne vrcholu, síla přírody se stahuje směrem dovnitř. Éterné neboli životní síly se stahují do nitra. Příroda vydává své poslední plody a nastává doba sklizně. Postupně se ale začíná rodit něco nového. Všechno v přírodě cítí, k jaké změně dochází. Změnu postřehneme nejvíce na měnícím se barevném prostředí. Stromy si oblékají nové kabáty. Zatímco létu vládne hodně barev, které jsou syté, intenzivní. Podzim se vyznačuje tlumenými barvami a hlavně mnohostí odstínů barev. Všude můžeme vidět různé odstíny žluté, hnědé, červené a zelené. Rána jsou již chladná. Na trávě se třpytí ranní rosa, která se v následujících dnech v důsledku nižších a nižších ranních teplot mění v jinovatku. Všechno je zahaleno mlžným oparem. Rána jsou klidná, ptáci již tolik neprozpěvují, vše se jeví zklidňujícím dojmem. Listí, které dříve zdobilo stromy, opadává. Ticho, klid a popadané listí na ulicích dokreslují celkovou atmosféru, kterou je cítit ve vzduchu. Nastává uvnitřnění a s ním probuzení ducha!

Podzimní ráno Lípu slabě osvětluje sluneční světlo. Je jedno z rán, kdy ještě svítí sluníčko. Sluneční svit nejvíce dopadá na korunu stromu. Listy působí povadlým dojmem. Mají matnou barvu. Můžeme vnímat jak životní síly, kterými je strom obklopen se postupně vytrácí z bezprostředního okolí stromu. Stahují se směrem dovnitř. Žlutých listů přibývá, čím dál víc. Je možné pozorovat, že listy v koruně stromu jsou více stočené dovnitř jakoby uzavřené, kdežto ty v úplně spodní části jsou ještě rozevřené. Díky tomu má strom nahoře i dole jinou barvu. Nahoře matnou světlejší zelenou. Dole ještě trochu lesklou tmavě zelenou.

14

17. září 2011

15

25. Září 2011 - výřez koruny stromu

21. září 2011

16

29. září 2011

17

Říjen 1. polovina Tento rok je podzim nadprůměrně teplý a slunečný. I na začátku října svítí po ránu sluníčko. To, co na stromě zbylo z květu a plodu je již dávno uschlé a žluté. Za ranního svitu sluníčka, kdy mohu lípu pozorovat, se zdá jako by měla zlatavou barvu. Přemíra žluté barvy vytváří krásný nádech do zlatova. Tento jev je daný tím, že listy a suché plody na okraji jsou již zažloutlé. Východní strana stromu, kam slunce dopadá nejvíce je výrazněji zabarvena do žluta než kupříkladu strana západní. Listy jsou seschlejší a více visí směrem dolů. Spodní část působí stále nejživějším dojem. Pořád si uchovává nejvíce tmavě zelené barvy, ale přeci jenom se začíná mírně zabarvovat do světlejších tónů. Spadaného listí pod stromem kolem kmenu přibývá. Listí je možné vidět už i kolem dokola celého stromu nejen kolem kmenu. Čím více opadává, tím je možné snadněji prohlédnout skrze zbývající listy a větvě až ke kmeni stromu, který má tmavě hnědou barvu. S ochlazujícím se počasím fouká i více větru, proto můžeme vidět lípu častěji v pohybu. Špičky listů směřují dolů a plují ve větru. Větve stromu se mírně hýbou podle intenzity a směru větru. 2. polovina Rána jsou již pěkně chladná, teplota klesla až k nule. Tráva v těchto dnech bývá ráno pokryta jinovatkou. Ve vzduchu je cítit chlad a mráz. Fouká studený vítr. Sluníčko již téměř nesvítí. Počasí je studené, deštivé a mlhavé. Vadnoucí proces pokračuje. Nic nelze zakonzervovat ani krásy přírody. Lípa si zatím drží svoji majestátnost, i když je již hodně povadlá. Díky zkrouceným a seschlým listům ztratila svůj bohatý objem. Spadaného listí pod stromem a kolem v těchto dnech nepřibývá. Strom je více a více zbarven do žluta. Listy se však ve špičce začínají místy zabarvovat do červena. Proto na vrcholku koruny a v některých místech ve střední části můžeme vidět červenou barvu. Ve spodu stále zůstává dominantou tmavě zelená, místy se objevují žluté listy a na některých listech je vidět dokonce barva černá. Listy jsou díky častému deštivému počasí mokré. Dnes dopoledne při pozorování jsem na jednom z listů spatřila docela malinkatou pavučinku. Byla utkaná přes celou plochu listu. Díky ranní rose byla pokrytá kapkami vody a na světle se třpytila. Malý pavouček se krčil na jednom konci pavučiny. Ve střední části byla pavučina

18

nejhustší a směrem ven se prostor mezi jednotlivými řady kolem dokola zvětšoval. Při zafoukání se celá mírně rozechvěla, ale udržela si svůj tvar. Zaujala mě ta preciznost práce. Malé dokonalé dílo. Velmi pěkný úkaz a zároveň milé zjištění, že i v tomto nevlídném počasí je strom „plný“ života. Je konec října. Počasí je vlhké a studené. Došlo ke změně času z letního na zimní, s čímž souvisí, že se stmívá již velmi brzy. Lípa opět zaznamenala barevné změny. Celý strom je nyní zabarven do žluta i ve spodní části, která zůstávala doposud zelená. Jako když luskne prsty, se zbytek stromu, zbarvil do žluta. Je zajímavé, že když má strom pouze jednu barvu, působí jinak. Víc si člověk uvědomí jeho velikost a majestátnost. Pozornost je koncentrována na celek ne na jednotlivé barevné části. Na stromu je patrné, že listy, které dříve držely na větvích pevně, tam nyní visí téměř odevzdaně. Jsou čím dál více scvrklé. Při zafoukání větru padají na zem, některé z nich na zem ani nedopadnou, ale zachytí se na jiné spodní větvi.

19

31. října 2011

20

Listopad Až mě zarazilo, jak se strom změní ze dne na den vlastně přes noc. Zatímco poslední říjnový den měl žlutou, mírně zlatavou barvu, tak první listopadový den byl zahájen hnědnoucí proces, kdy první známky již byly patrné. Hnědnutí opět jako žloutnutí začíná shora. Velmi zajímavý jev. Venku se zase ochladilo. Po ránu sice nebývá jinovatka, jakou jsme mohli pozorovat před několika týdny, za to fouká studený vítr. Uschlé listy zakončily svoji ozdobnou činnost a díky větru, který si s nimi pohrává, postupně opouštějí svá místa a padají na zem. Listy mají žlutohnědou barvu. Nejvíce listů opadává z horní části stromu, některé větve jsou již holé. Kolem stromu se šíří jiná atmosféra.

21

13. listopadu 2011

Přestože jeho větve a listy jsou teď více v pohybu než kdy jindy, kmen a větve stromu, které jsou naopak vidět stále více, vytvářejí atmosféru pevnosti a ticha. Život se stáhnul do nitra. Zajímavé je pozorovat, že každá změna, která nastává, jde od shora dolu. Proces zvnitřnění jde od koruny ke kořenům. Pěkně to koresponduje s tím, že i člověk v tomto podzimním a zimním období je více vtažen do nitra.

22

O dva dny později téměř všechno listí opadalo. Padání listí mělo tak rychlý průběh, že díky foukajícímu větru bylo během dvou až tří dnů dole. Kolem kmenu se rozprostřela pokrývka vytvořená spadanými listy. Lípa je nyní skoro holá, jen místy zůstaly viset malé scvrklé hnědé listy. Listopad již pokročil do druhé poloviny svého trvání. Počasí venku se stále více ochlazuje. Mrzne. Zatím nesněžilo. Jedenáctý listopad s Martinem na bílém koni sníh nepřinesl. V přírodě panuje ticho a klid, které je rušeno jen občasným zpěvem ptáků, kteří neodlétají do teplých krajin, ale zůstávají zde přes zimu. Objevují se noční i ranní mlhy, ze kterých následně za působení přízemních mrazíků vzniká na stromech, domech i chodnících bílý zmrzlý povrch. Celkově jakoby se příroda zahalila do mlžného oparu, přehodila přes sebe bílý průhledný závoj a odebrala se k zimnímu spánku. Lípa, která před okem pozorovatele stojí téměř nehybně, je místy pokryta bílou jinovatkou. Hlavně na krajních větvích uprostřed stromu a na špičce koruny.

23

15. listopadu 2011

Mráz ještě více pokročil a lípa je díky tomu celičká zahalená do bílé barvy. Opravdu impozantní. Všechny větve a zbylé lístky na nich jsou pokryty vrstvou námrazy. Strom působí magickým dojmem. Při tomto pohledu na strom vynikne kmen stromu, který má nyní tmavší barvu, až téměř do černa. Působí to, jako když se jiné duchovní bytosti ujaly vlády nad stromem.

24

S koncem listopadu přišlo mírné oteplení, námraza opadla. Venku svítí sluníčko, které již nemá sílu, ale za to krásně osvětluje krajinu, která v ten okamžik nevypadá tak pustá. Cyklus proměn je momentálně utlumen, největší podzimní proměna proběhla. Lípa vypadá již delší dobu, co se týče fyzického rázu, stále stejně. Na větvích se houpe ve větru, který fouká, pár lístků, které jsou neuspořádaně rozprostřeny po stromu. Čeho je možné si povšimnout, tak barva zbylých lístků je světlejší než dřív. Hnědá barva zbledla a v současnosti je hnědá ale s mírným nádechem bílo-šedivé barvy.

Prosinec Venku panuje, na to že je zima, poměrně teplé počasí. Konec listopadu přinesl dešťové přeháňky, které na začátku prosince přetrvávají. Venku fouká studený vítr. Na lípě za několik posledních dní neproběhla výrazná viditelná změna. Jen listy na zemi kolem stromu jsou díky dešti tmavší. Lípa se nyní nachází v období zimního spánku. Veškerý život je vtažen do nitra a utlumen. Viditelné změny již proběhly a nyní nastalo období klidu a ticha. Strom působí trochu smutně. Začátek letošní zimy je prazvláštní, prapodivný. Skoro to vypadá, že vlastně ani nezačala. V předchozích týdnech a dnech bylo dnů, co se týče zimního počasí opravdu spíše poskromnu. Touto zimou nás provázejí spíše nadprůměrné teploty, vítr a déšť. Po sněhu ani památky, občasné záchvěvy sněžení nevydržely déle než pár hodin. Ve vyšších polohách na horách jsme sníh spatřit ale mohli. V nížinách a v hlavně v místě, kde stojí lípa, bylo deštivo, případně sucho. Půda kolem stromu je nasáklá vodou. Zdá se, že lípa po celou dobu klidně vyčkává, trpělivá tomu, co ji příroda nabídne. Neodmítá nic, přijímá vše. Svou tvář téměř nezměnila, jen zbylé lístky, které ani vlivem usychání a větru neopadaly, vybledly. Postupem času se hnědá barva stala bledší a bledší.

25

Lednové ráno (17.1.2012) Dnešního rána se udála změna. V noci sněžilo. Ne, že by to bylo poprvé ale poprvé sníh vydržel a pokryl celou zemi. Celý ráz krajiny se proměnil. Přišla paní zima a vše pokryla bílým závojem. Ten, který halí a sjednocuje zároveň. V předchozích dnech se ochladilo. Teploty klesly pod bod mrazu na několik dní. Den předtím jsem po vyjití ven z domu cítila ve vzduchu sníh. Nenechal na sebe dlouho čekat. Lípa se proměnila. Dostala pohádkový nádech. Větve jsou pokryté sněhem. V koruně stromu, respektive na těch nejvyšších větvičkách ne, ty jsou příliš malé na to, aby se na nich udržel sníh. Na širších větvích ale leží pěkná vrstva sněhu ve výšce asi jednoho centimetru. Změnu je opět možno pozorovat shora dolu. Kmen je tmavě hnědý, místy hodně tmavý, nasáklý vodou. Na některých místech je kmen pokryt takovou zelenkavou vrstvou. Lednové ráno (19.1.2012) Už je po sněhu. Teploty se opět zvedly a sníh rázem roztál. Začalo pršet, tuto zimu velmi častý přírodní jev. Lípa opět trpělivě přijala svoji původní podobu. Venku zpívají ptáci, na zimu poměrně neobvyklé. Tento fenomén mám možnost pozorovat a zaznamenávat, když jdu ranní tichou ulicí na tramvaj. Intenzita ptačího zpěvu je až zarážející. Rozléhá se celou ulicí. Konec ledna (29.1.2012) Nastupuje zimní počasí, začalo mrznout. Teploty klesly pod bod mrazu. Půda zmrzla, vše jakoby se zastavilo. Přes den krásně svítilo sluníčko, a i přestože nemá takovou sílu, krásně osvětluje krajinu a celý strom.

26

27. ledna 2012

27

Únor Přírodu již několikátý den sužují opravdu silné mrazy. Teploty se pohybují přes den kolem -12°C, i v Praze. V noci jsou teploty ještě o něco nižší. Vztaženo ke své vlastní osobě musím říci, že při delším pobytu venku v těchto podmínkách cítím velký chlad a zimu. Domnívám se, že bez zahřátí by člověk venku umrzl. V té souvislosti si vzpomenu na přírodu, na rostliny, stromy, na celou flóru i faunu. Konkrétně lípa, kterou sleduji, stojí nehybně venku na mrazu, v souladu s okolním prostředím i přírodními podmínkami. Vyvstává ve mně otázka: Jaké éterné neboli oživující síly v ní musí proudit, že je schopná vydržet mráz, mrazem nepopraskat apod. Během několika posledních dní sněžilo a napadlo hodně sněhu. Krajina je jím celá pokrytá. Sníh je všude, na zemi, na autech, na domech, na stromech zkrátka všude. Díky nízkým teplotám sníh zůstává a stále padá. Vrstva sněhu, která se drží na silnějších větvích lípy, měla již několik centimetrů. I drobné větvičky byly poseté sněhem. Lípa působí krásným třpytivým dojmem.

28

19. února 2012

29

Přes den bylo teď pár dní slunečno. Sluníčko svítilo svojí maximální zimní intenzitou a třpytivý dojem byl ještě umocněn. Sníh trochu roztál, takže se nyní drží jen na nejtlustších větvích. Při pohledu ze zdola nahoru na holou lípu neboli jen na větve stromu se nám naskytne krásný pohled. Větve a malé větvičky se různě klikatí a i přesto, že jsou holé, působí plným dojmem a každá tam má své místo. Společně vytvářejí korunu stromu bez listů. Je to vlastně pohled skrze strom až na nebe, který jako takový se nám může naskytnout opravdu jen v zimě. Mrazy povolily, teploty se vyšplhaly nad nulu a sníh začal postupně roztávat. Tomu ještě napomohlo i svítící sluníčko, které nám během posledních dní zpříjemňuje zimu. Sníh, který pokrýval větvě lípy, se rozpustil a zmizel. Země ochotně přijala sníh jako vláhu. Konec února Celkově přibývá světla, dny se prodlužují. Ráno sluníčko vychází dříve a déle zapadá. Každý den je to vždy jen o minutu nebo dvě ale od doby zimního slunovratu je ta změna již výrazně patrná. V důsledku oteplení roztál sníh, takže po sněhu není ani památky. V přírodě už je možnost vnímat změnu. I když je ještě zima, tak v posledních dnech svítí během dne sluníčko, fouká vítr a vzduchem se již pomalu pozvolna začíná nést atmosféra probouzejícího se jara, nových sil. Na lípě je možné vidět již malé pupeny. Jsou opravdu malé, mají hodně tmavou hnědou barvu. Dnes je venku jarní počasí. Je teplo, fouká příjemný vítr, není studený. Po cestě k lípě, která stojí mimo jiné hned u mě za domem, takže jí mám možnost pozorovat z přímo z okna, jdu do mírného kopce, kde roste tráva, která najednou působí více zeleně. Půda je trochu blátivá ale má krásnou svěží hnědou barvu. A svěží vítr, který fouká, v sobě nese příslib jara, i když je kalendářně teprve únor a právě skončil masopust. Ptáci dokreslují atmosféru svým zpěvem. Ve vzduchu je úplně jiná nálada, začínají působit nové éterné síly, které během zimy působily směrem dovnitř. Životní síly se opět probouzejí a začínají působit směrem ven do vnějšího světa. Podle mého názoru to souvisí i s duševní náladou člověka, která se také pozvolna mění. Příroda totiž barevně prozatím působí hodně podobným, téměř stejným dojmem jako

30

na konci podzimu. Barevná škála je stejná, přesto v sobě při niterném pozorování ucítíme změnu. Možná je to vědomí toho, že po zimě přichází automaticky jaro, ale při hlubším zkoumání objevíme, že v nás začínají pracovat jiné duševní síly. Nové, které mají za následek obrození. A právě toto obrození neboli obnovení sil je patrné v přírodě a zároveň působí i v nás. Proto i když jsou barvy kolem nás ještě stále tytéž jako na podzim, naše duševní ladění již neupadá do splínu a chmur, neboť právě duševní síly se proměňují. Lípa z dálky působí stále stejným dojmem, ale když jsem k ní přistoupila blíže a začala detailněji zkoumat její větve, všimla jsem si změny, která se udála. Konce jednotlivých větví omládli, některé drobné větvičky byly úplně nové. A na těchto větvičkách, které mají červeno-zelenou barvu místy s nádechem do žluta, rostou drobné pupeny. Pupeny mají různé barvy, hnědou, zelenou, červenou, žlutou a ve většině případů je to směs barev dohromady. V pupenu je ukryt celý život, kompletní informace o tom, jak bude vypadat list, květ i plod. Byť na začátku malé, tmavé a tvrdé, skrývá v sobě život a za pomoci vnějších éterných sil pupen roste a zvětšuje se. Otevírá se a rozprostírá se právě do vnějšího světa. Je to jako velký výdech, který lípa jako jednotlivý strom zažívá spolu s celou přírodou. Po zimním nádechu, kdy se vše stáhlo do nitra, načerpalo sílu, se nyní probouzí a dochází k výdechu. Větší a mohutnější větve jsou zabarvené do černa, jsou opravdu hodně tmavé. Což vytváří kontrast vůči těm novým větvičkám. Kmen a větve, které rostou směrem vzhůru, nejsou tak tmavé. Jejich barva je světlejší více do hněda. Je možné pozorovat, jak se lípa postupně probouzí ze své zimní „strnulosti“. Éterné neboli životní síly, které byly po dobu zimního období schované uvnitř stromu, opět začínají působit navenek.

Březen Počasí venku je teď hodně proměnlivé. Jeden den je teplo, svítí sluníčko, teploty se pohybují až kolem 7°C. Další den prší a je pošmourno, zataženo. Ve dnech kdy svítí sluníčko, zejména ráno, kdy mohu lípu pozorovat, stojí krásně nasvícená. Celý strom je obsypán drobnými pupeny. Pupeny mají tvar slzy. Na jednom konci, kde jsou přichycené k větvičce, jsou oblé a směrem ven se zplošťují a zašpičaťují. Pupeny jsou různě velké, v průměru tak 5mm. Začínají se více zelenat, zejména špičky. Kmen stromu zesvětlal, během zimy ztmavl až na téměř

31

černou barvu a nyní s probuzením životních sil zase zesvětlal, dalo by se říci, že místy i popraskal, jelikož jsou na něm patrné rýhy, které jsou mnohem světlejší než kůra stromu. Počasí je stále teplejší a teplejší, svítí hodně sluníčka, což jen podporuje životní procesy. Kalendářně nastává změna času ze zimního na letní. Jarní rovnodennost je již za námi a den se ujal vlády nad nocí. Dny se více a více prodlužují.

3. března 2012

32

3. března 2012 - malé rašící pupeny

33

Duben Celý strom je obsypaný pupeny. Pupeny jsou různě velké, ty největší jsou kolem 1,5cm. V horní části stromu jsou pupeny o něco menší, ty největší se nacházejí úplně dole. Pupeny mají zeleno-červeno-hnědou barvu. V dolní části jsou zelené a špička je červeno-hnědá. V průběhu dní, díky sluníčku a také dešti, se pupeny postupně zvětšovaly. Největší z nich se nyní již začínají otevírat a raší z nich první lístky. Jsou malé a drobné a mají svěží jarní zelenou barvu. Fenomén postupně rašících lístků lze pozorovat směrem zdola nahoru. O pár dní později jsem si povšimla, že pupeny se začínají pozvolna otevírat a lístky začínají rašit i v prostřední části stromu a že životní síla postupně stoupá zdola nahoru. Počasí je hodně střídavé, jak to tak v dubnu bývá. V jeden den se vystřídá slunečno, zataženo i déšť. Lípa se během pár dnů doslova obsypala listy. Ta svěžest a živost, která z ní číší je neuvěřitelná. Svěží zelená barva je na přední i zadní straně listu stejná. Postupem času se zadní strana stává matnější a je pokrytá jemným bílým chmýřím. Kolem listů, které vyrostly, můžeme vidět slupku pupenu tzv. první vrstvu, která pupen chrání a následně odpadá. Slupka má světlou zeleno-červenou barvu. Čerstvě vyrostlé lístky mají lesklý povrch. Na omak jsou hrubší, nejsou hladké.

34

13. dubna 2012

35

36

27. dubna 2012

37

27. dubna 2012

38

29. duben 2012 - detailní záběr na čerstvě vyrašený list z pupenu

29. duben 2012 - svěže zelený list zezadu, doposud lesklý

Květen Lípa je v plném rozpuku. Začíná kvést. Listy mají sytě zelenou barvu, tmavší. Hned vedle listů začíná růst takzvaný blanitý listen. Listen má úzký podlouhlý tvar v délce asi 3cm. Jeho barva je světle zelená s nádechem do žluta. Z listenu roste stonek, který se rozbíhá do více menších stonků a na konci těchto stonků je květ, který je nyní pouze jako poupátko. Poupátko má zelenobílou barvu. Lípa má nyní opět dvou a tříbarevný nádech. V průběhu dní jsem

39

pozorovala, že barva některých listenů se začala mírně zbarvovat do červena. Červenání postupuje od okraje směrem dovnitř. Jev se objevuje ponejvíce v horní polovině stromu.

Červenání listenu postoupilo i do koruny stromu a částečně, i když ne v takové míře se objevilo i v dolní části. V souvislosti s tímto červenáním mě napadá otázka, zda toto červenání má spojitost s astralitou stromu, která se rozprostírá kolem dokola stromu. Rudá barva souvisí s martickou energií a s kvetením a právě nyní začíná jeho období. Květnové počasí je proměnlivé, některé dny již sluníčko svítí velmi intenzivně. Povšimla jsem si, že listy mají tendenci se zabalit směrem dovnitř, jako kdyby se chtěly před sluníčkem ochránit. Barva blanitého listenu v průběhu dnů ještě více zesvětlala, má barvu hodně světle zelené s příměsí žluté a právě výše zmiňované červené. Drobná poupátka jsou prozatím beze změny. Listy lípy nejsou úplně rozevřené, ale jsou zahnuté jakoby sbalené směrem dovnitř. Při pohledu na lípu je tedy vidět i zadní strana listu, která má matnou barvu. Nejprve jsem si myslela, že toto zahnutí listů je v důsledku intenzivního svitu sluníčka, že se listy mají tendenci sbalit a chránit, ale tento jev přetrvává dále i když sluníčko tak intenzivně nesvítí. Listy jsou mírně povislé.

40

31.května 2012

41

PRŮPOVĚĎ

Srdčitá lípo v barevných závojích, slunečním třpytem svým posledním ozářena, do ranních mlh býváš i zahalena. Déšť a chlad šíří se prostorem tvým, krása již shora dol upadá, co zbyde z ní? Duch se však rozpíná, naději dává, a zevnitř trpěliv opět povstává. To krásné na pohled skryté pomalu rozpíná síly své, sníh vše kolem zakrývá, tajemnou jednotu dává. Na holé větvě jemně si sedá, mrazivý vánek fouká, lehce je zvedá. V tichu a temnu šíří se duch, je možné cítit, jak houstne vzduch. Sluneční paprsky pomalu sílí, třpytivé kapky z větví padají. Pupeny raší, v listy se mění, barvy a vůně prostor tak změní. Smyslové zdání na síle nabývá Slunce zas celý svět pokrývá.

42

ZÁVĚR

Proces pozorování lípy mě provázel téměř celým rokem. Díky tomuto vědomému procesu jsem mohla pozorovat přírodní zákonitosti a procesy, které mají svůj řád a každoročně se opakují. Zajímavým poznatkem pro mě bylo, jak jsou si určité procesy v ročních obdobích, která stojí naproti sobě podobné a zároveň tvoří protipól jako vyrovnání energie a zachování správného koloběhu (viz porovnání níže). Každé roční období má svůj rytmus a svůj průběh. Podzim se vyznačuje nejvíce postupnou změnou barvy stromu. Nejprve dochází k zesvětlení (žlutá barva)a následně ke ztmavení (hnědá barva)listů. Po té listy začínají opadávat. Zajímavé na tomto jevu je to, že proces zbarvení začíná shora dolů. Z duchovního pohledu se éterné neboli životní síly stromu postupně stahují z vnějšku dovnitř a duchovní síly naopak proudí zevnitř ven. S tím také souvisí ubývání světla a přibývání tmy. Zkracování dne a prodlužování noci. Poté, co listí opadá, nastoupí se svojí vládou období zimní, kdy v přírodě panuje ticho a klid. Téměř statický stav. Je to doba duchovního zrání, kdy duch dosahuje vrcholu svého působení. Délka dne i noci se dostává do rovnováhy. S jarním obdobím se vracejí životní síly, které se v plném proudu vylévají do okolního prostředí. Tento proces obnovy životních neboli éterných sil začíná pro změnu ze zdola směrem nahoru. Světlo opět přebírá vládu nad tmou a dny se prodlužují. Duchovní síly se stahují do nitra a vzrůstá moc smyslů, smyslového světa, který se před námi rozprostírá prostřednictvím barev, vůní, zpěvu ptáků a svitu slunce. Na lípě raší pupeny, které se proměňují na malé světle zelené listy, které postupně rostou a ztmavují se. Opět jsem zde pozorovala proces nejprve zesvětlení a pak následné ztmavení. Pro porovnání: Podzim: tmavě zelený list -> proces stahování -> proces zesvětlení -> žlutý list - > proces ztmavnutí - > hnědý list -> úbytek světla, opadání listí = sestupná tendence, umrtvení – následuje zima Jaro: tmavý pupen -> proces rozpínání -> proces zesvětlení -> světle zelený list -> proces ztmavnutí -> tmavězelený list -> nárůst světla, růst květů, plodů = vzestupná tendence, rozkvět – následuje léto

43

Léto: světlo, teplo -> stav plodnosti, hojnosti -> plný květ, zralý plod -> smyslovost Zima: tma, chlad -> stav klidu, tichosti -> umrtvení -> duchovní zrání

Jaro – přibývající světlo

Podzim – ubývají světlo

Delší den a kratší noc

kratší den a delší noc

Léto – letní slunovrat

Zima – zimní slunovrat

Noc i den stejně dlouhé

Noc i den stejně dlouhé

V přírodě panuje dualita, přesto je všechno součástí jednoho celku, jednoho koloběhu.

Úplně na závěr bych chtěla dodat, že každé roční období je význačné a významné svým rytmem a svými procesy. Každé má přesně stanovený řád a význam. Pozorovat takto podrobně přírodu v celoročním cyklu pro mě byla a stále je cenná zkušenost. Člověk má informace o přírodě, které si jako dítě odnáší ze školy. V mém případě zjišťuji, že mnohé z nich jsou prázdné pojmy. Teprve ze zkušenosti celoročního pozorování přírody, konkrétně na lípě srdčité, jsem měla možnost prožít celoroční proces nejen pojmově ale právě i prožitkově.

44

POUŽITÁ LITERATURA Duše rostlin – Radomil Hradil, Fabula 2004, ISBN 80-86600-12-2 Kalendář duše – Rudolf Steiner, Michael 1999, ISBN 80-86340-03-1 Internetové adresy: http://byliny.vitalion.cz/lipa-srdcita/ http://slavonie.org/2009/09/03/dub-a-lipa/ http://ladyandrona.blog.cz/1001/stromy-a-ich-vyznam http://botanika.borec.cz/lipa_srdcita.php

45

46

47

48

49