p
"^^
.^^^>
-*<.-•.
>
v.
'é^^w^ é^fe^á ^^k^á ki»^ ^^ ^% NiC
l^i '<
^w fR ?íR fíR^ ^of ?íR
^^ á^ A AÁ á w MKmc ^^ ^^ ^ jfe
fíK'fé^
>^' WK
^^ )^ j£í^ )š^ ^M^ )šMs ^^ )š^\ W^ )^ ^M>
m)§KM
í^
i^íS'
-jiM')^^ ^M
MfiíL^,^^MáMjá'^&^lá^^
^ ^^^
J^
*^
\i
^^ ^ % \W^9i%tW m ^ f^^iR %t^%^ ^ží xp^ ^^ )M)š^)m.Mi^^É^ )M ^
f(3^?cS
)siDic-
\0í^
j^Qž:
>5v0i^
^Q>^ xiSž£ "^^K
>*ci^ ^tifc:
^#^
%^.^M
WW
W
^í^
;^é^
^6^
^ W d^^ W^ f^t %..
;^o^
^W.^^^^^ nt%t %fM^ %tfm W o
W.
Purchased
flžC
for the
lif*
UNIVERSITY OF TORONTO front the
KATHLEEN MADILL BEQUEST
w ^^ p
^<S^
^(^
-^^^"
^ ^^ ^ ^
^x ;
/^í)^
?(i)x
^
>íu'^'.
.'^o^ /-^o^ ;
>w:
jíg ^Q^
í:
y&>K
'Q
áíte
ym^i^y(^ >cj?f
X^
^(3^ ^i}f
^mMMMM^ k% mmM> u MK ^m ym Mm mx ym ym ^ ^ ^ mk y^ ^^ ^^^ ^cS^ ^ 7^ ^
n
^ J^ ^ ^ ^ W^ ^^
%
X6K
^/^ ?0
/
w
é)MS^M^á ^4 <*. ^á ^fe> %^. ^"mW.M^ ^-á 9é^ %^ ^^ ^%> ?f )?(!K
i?s
LIBRARY of the
>^^x^
yw.
Hií
fí
XI
^ ^^)sí!)>^ é^K ^^ M^
)^ ^4 <m
^m
^4 JK ^4 )s$K ^^ii MK )š^ ^IK á ^Má ^á
ktk X^«(
)^K
áfe:
M^M
^síDžs
)i'ii
^ ^K ^K ^
;
áí^
^^ #M c^ á
^^
XíR ^1 d^ ^^ <^4 á
s<á
A W^. X0X 7J2K xíR 3?21^ X£K ^5^ ^M> ^á ^%> ^á ^^
/"ÍK
>?Í!K
y!(^
^K WK Wi^ )^^ ^^ )^ )Š^ '^ >^y Wé Má M
MMWá * M W4Wá á^^^é ife^ ^ á
m.^^ w^fm ^^.%^W.9m WW.m^f^ %f ^ W ^x m. >#^
^ ^ ^ ^ ^ '^ ?í^
xí^
J.
5?
"4 ^É Wá MM^. ^^ DX w. yi^. %^ %^ 9m )sM ís5K )#( ^K ^K Ml^ ^% >SK áM >5fe áK 0á á% ^ ifX ^4 >iíK ^«K ^^. ^^i^ ;^ >^^ ^^x >í?^ ^^ '^á ^M ^á áte ^% ^^á Má á ^K Jfe )^X ^áO^ )^ )sM ^^K )§K )^ X5K ;#<< XQ^ .^ ^^ ^ fotiti #^»f^mt^^^tmt^^(^^^^^^%^ )sM ^iSlK )íM )S^ j^-, ^iSK ^^ )^^ >í}i( j^ >^4 ^A ^á ^^ ^i^ t^%i ^
W^.WW X^ )^
^ ^ ^ ^
9w.
)SÍ3«4
^kíli^
^^síK ;s$4^
>51žC
)sífe:
^%x W. %f %t W. y^W.%^ ^ ^ é% JK^^ ^4^ ^IM m^p^ ^é^%^%i» ^^ '^i^Wm^^^9^-^^^^~ ^ 5(^^^(5f ^ ^ ^. ^ W. ^f W. ^6^fm W(^m.^%t %^ W.^.^ ^ ^. .^ ^? n^%^. ^m ^ 1^ %^ mt%f %w.%< %^W W ^ ^ ^ á^ ^^ ^ á^ á^ ^
IK fox >L^ W^.
?iX <#4
^0?
á^i:.«^^4
^fív ^
éíS
fp^'4^x
^^fíí? éf^
^6f ^>^ X^^ ^^á ^%>
^ ^ w ^ ^ W W^ ww
Xíí^
/ÍA Jí^
^^4 Jfe
^ ^^^ ^
^
>
>
^
^
f^ ^s %^ %x 5^x* ^-^ *m fm %t )sc;<)íM M< >iM ^x^íí^^íž; x(?4 ^itii^^iSíž^MX^^is^á^fe ^4 ^^ž kK '^K^á ^M^^ ^á ^á^c^á ^4ál> J^& ^?^ á^ Wéá^á WMc fi^%^ W.W. %t%t W.W Wm< W. ^ík %9nt 9m*> "M 'm 9m WW^^. ^íiif ;^f ^#; ^5 fi^ ^t m%f 9^ ^ifi.
xiikc
M
Jednání
SNM MORAVSKÝCH v LETECH S
1835-1848,
DODATKE/A
AKT KORUNOVANÍCH Z LET
Z
1791, 1792. 1836.
PROTOKOLÚV A JINÝCH AKT SNMOVNÍCH SESTAVIL
RUDOLF DVOÁK.
lolÁ ^J
(mji/y BRNÉ TISKEMÍ^MqIr.
1906.
akciové knihtiskárny. — NÁKLADEM „/BATICE MORAVSKÉ'
Pedmluva. Zásady, jimiž jsem se ídil pfi i
zde vodítkem.
I
I.
díle
„Snm",
v této knize jsou hlavním
zstaly mi
obsahem protokoly
snmovní. Z Akt korunovaních, které jsou v archive zemském uloženy ve dvou obsáhlých fascikulích, pro obmezenost místa vybral jsem jen kusy nejdležitjší. Šlo mi pedevším o to, aby z nich vysvitl postup jednání stav moravských, jakým zpsobem se mají úastniti korunovace eské za císav a králv Leopolda II., Františka
II.
a Ferdinanda V.
Pp. prof. Fr.
Ry páko vi
a dra. Frant.
Suj ano vi
optn
dkuji, že se podjah namáhavé práce peísti rukopis a opraviti jej
po stránce
V Brn,
stilistické.
v
ervnu
1906.
Rudolf Dvoák.
z akt snémoviiich 1835-1848. 1. Protokol
snmovni schze
z 16.
íjna 1835 za pedsednictví Aloisa
hrabte
tena
Postulata
a pijata
JJgarte.
s
obvyklým dodatkem.^)
Napp zvolen na dalších duchovenský. výboru za stav zemského do 6 Brnnské kapitule na poízení nákladu na smutení slavnosti za píinou úmrtí císae Františka I. povolen stavovský píspvek 300 zl., jako bylo již za Marie Terezie, Josefa II. a Leopolda II. Poukázáno však na to, aby stavm pi takových slavnostech bylo Prelát kláštera sv.
Tomáše Cyril
let
vždy urité místo v lavicích vyhrazeno. 2. Direktorovi stavovské akademie hr. Vettrovi,
jehož
úad jest
v Olomouci,
Vincenci
jen estný a bezplatný, na poizování
kanceláských vydání po návrhu zemského výboru povolen roní píspvek fiOO zl. konv. mny a pedloží se nejvyššímu schválení. 643 zl. 3. Povolen píspvek na umístní krajských
úad
konvenní mny a 10.911 zl. 3lV8 kr. vídeské mny. Mužskému dobroinnému spolku brnnskému na r. 1836 pro stoupající drahotu povoleno k dosavadním 2000 zl. dalších 20
kr.
4.
500
zl.
5.
že
a pedloží se nejvyššímu schválení. J.
V.
poznamenalo kabinetnim listem
konání postulátních
píliš pozdní rok.
má
poínající
ped snmem, 1)
Srv.
1. i
v záptí, že vypisování
listopadem,
musí se
táže se, zda by se tyto
Snm
mor.
díl
I.,
z
str.
dan
201 násl.
v
1835,
íjnu jakožto
za nejbližší správní
obyejn
snmy
kvtna
18.
snm na Morav
zahajovati
již
nemohly díve konati.
snm
Zemský výbor navrhl konání každého roku. a to z dvod:
v
msíci kvtnu
ástka za listopad jakožto první msíc nového roku správního musí býti odvedena již v msíci íjnu naped a) že
berní
zemským výbrím
úadm,
síci
tedy
berních
b) vybírání se strany
výbrí má
se
díti již
v
m-
záí; c)
jest také
msíce záí
vymínno,
že operáty o vybíráni berní mají
vycházeti hotové,
do
konen
na spracování tchto operátv a na dodávání jich všemi úady až po úady berní výbrí dle výpotu útárny jest potebí d)
asi 3
rasícv
a 10 dní.
S tímto mínním souhlasili stavové úpln a zmocnili zemský výbor, aby jejich jménem ustanovil druhou polovici msíce kvtna, ponvadž v první polovici se scházejí spolky na chov ovcí, koná se valná hromada hospodáské spolenosti i jiné hospodáské porady. 6.
Smrtí Františka Xav.
Dreschra uprázdnné
místo
sta-
vovského dvorského agenta ve Vídni obsazeno novou volbou Josefa Sonnleithner a, c. k. dolnorakouského vládního rady a dvorního agenta.
„Brnner 7. Expeditorovi Siedlerovi povolen na návrh
Stánd.
Zeitung"
Leopoldu
a pímluvu zemského výboru
osobní pídavek roních 100 zl. konvenní mince, a pedloží se na nejvyšší schválení; stavovskému koncipistovi Ignáci Mhlbeckovi remunerace za správní rok 1835 o 200 zl. z roz-
potené summy 500 zl. 8. Císa František
brnnské bašty a kotam nepatících a vnovány spoleenské zábav jakožto veejné procházky. Avšak nezbytný a znaný náklad na to zavdal podnt, že vydáno bylo provolání ke všem obyvatelm Moravy a Slezska, aby na pisplo dobrolišt
mají
býti
volnými dary,
I,
zbaveny
ustanovil, že
pedmt
a tudy také
stavové vyzváni
moravsko-slezským
zemským presidiem, zdah by na sady k okrášlení Brna nechth povoliti penžitý píspvek navždy, pak na zachovávání roní paušální obnos z domestikálního fondu.
V návrhu zemského výboru uvedeny pedevším
všechn} presidium zemské upozornilo, že totiž stavové zakládání veejných, spoleenské zábav vnovaných
ohledy, na které
povždy pi
již
:
pi Lužánkách, pomáhali tchto podnik, mimo to pak
zejména pi Františkov a dílem
míst,
velkomysln
a zabezpeili další trvání
že se naskytuje píležitost,
vyplniti
i
pání
zesnulého, vele milo-
vaného panovníka. Podle toho stavové se usnesh, a)
na okrašlovací práce
jednou provždy
s
výminkou nej-
píspvek 3000 zl. konvenní mince, b) eo však se týe roního paušálu na zachování tchto sad, stavové míní, ponvadž píjem domestikálního fondu až do koneného nejvyššího zabezpeení náhrady za úbytek obou vyššího schválení povoliti
dchod dan že
i
nápojové jest
stále
ješt skrovný, tedy není záruky,
pro budoucnost vybude vždy
píspvek k tomuto šlechetnému
—
ješt není na ase, bráti na sebe trvalý závazek a že prozatím by bylo nejlépe, kdyby tato žádost byla rok co rok obnovována. Ponvadž ostatn stavové jsou pesvdeni, že domestikální fond ve svých píjmech nepoklesne tak, aby musil tuto podporu odmítnouti, uznali aby nemuseli rok co rok u J. V. žádati za propuštní njakého píspvku že by bylo vhodno, vyžádati si od J. V. zmocnní (jako jest tomu u dobroinného mužského spolku brnnského) na udržování tchto okrašlovacích sad roní paušální ástku, která by nepesahovala 1000 zl. konvenní mince, s výminkou, že domestikálni fond beze škody stavovského hospodáství a všech jemu píslušných systemisovaných závazk, bude tento výdaj moci hraditi. úelu,
že
—
—
Volfganga rytíe snmovním komisaem pík. Mannera jmenován druhým sedící zemského výboru Jan rytí Welzenstein a bylo mu za tyto funkce za dv léta povoleno z kamerálního fondu 7G5 zl. 16 kr. konvenni mince. Ponvadž však rytí Welzenstein po ten as zastával místo nejvyššího písae zemského, tedy po9.
Po
smrti nejvyššího
zemského písae c.
žádal
za
interkalare
z
konvenní mince. Avšak
domestikálního c.
k.
fondu o
918
zl.
20
kr.
kancelá žádala od
nho
ze zastupování nejvyššího
zem-
dvorská
piznání a)
zdah a jaké výlohy
ml
ského písae? b) jaký c)
výtžek poskytovaly
zdali tímto
mu
snmovní? výlohy pi za-
obvyklé knížeky
výtžkem nebyl odškodnn
za
stupování nejvyššího písae zemského? 1*
;
4
ad
Žadatel dokázal
s
že požitek
a)
zemskému
byl nejvyššímu písai
— z
domestikálniho fondu
vyplácen, bez ohledu na výdaje
tím spojené, že tedy takové po
nemže ad celkovou
b) že
výtžek
summu
jeho
z
knížeek snmovních
nemže
jest
nahodilý a že
uriti;
ad c) že mže pouze udati, že jeho funkce jako nejvyššího písae zemského byly spojeny s výdaji a že nco pijal ze kní-
žeky snmovní. Ponvadž však
úad
povrchním udáním se nespokojil a naléhal na podrobné vytení hoejších dotazník, jehož Welzenstein nemohl podati, podal tento prosbu snmu, aby mu stavové pomohli k dosažení tohoto interkalare 918 zl. 20
nejvyšší
tímto
kr. I
bylo u
J.
V.
ádnou
cestou zakroeno,
že
tento
požitek
pro nejvyššího písae zemského jest vydání rozpotené a rok co rok se vracející a že by stav nebylo dstojno, tžiti z nahodilé okolnosti, že žadatel
nemže pesn
podati žádaných do-
klad. 10.
Ve snmovní schzi
z
16.
ijna 1833 stavové prohlásili,
na udržování brnnských Lužánek platiti pouze onen roní píspvek 300 zl., ku kterému se usnesením z 24. záí 1806 zavázali. Na to ohlášeno jim nejvyšším rozhodnutím J. V. na „Jest mou vli, aby brnnské Lužánky z 4. ervna t. r. dále dle naízeni zesnulého císae Josefa II. a dle pozdjšího rozhodnuti, zachovány byly jako zábavné místo pro tamjší obecenstvo na veejný náklad, šetrn sice, ale beze škody úelu. Má tedy zstati pi nkdejším rozvržení udržovacího nákladu ^/g na kamerále a Vg ^^ moravský stavovský íond domestikální, má
že chtjí
i
:
i
se v
dorozumní
s
dvorní
komorou uiniti
náležité opatení, že
píjmových má po dkladném prozkoumání rubrik výdajných býti uren potebný náklad na zachovávání Lužánek, zaznamenán nejpimenjší zpsob hospodaení a zárove ustanoveno, komu pro budoucnost má zde býti sven dozor. Vzhledem k budoucímu udržování a správ brnnských i
má nastati poátkem vojenského roku 1836, bylo královskému guberniu naízeno, aby spolenou komisí, do níž by se pibrali stavové, komorní správa, pohcejní editelství, brnnský magistrát a provinciální státní útárna, jak v píin potebného
Lužánek, jež
zpsobu hospodaeni, dozoru atd, byl roního nákladu, tak pedložen výsledek zvláštním dobrozdáním. Písedícímu zemského výboru, hrabti Františku Troyerovi, jmenovanému stavovským komisaem, dána byla instrukce, aby podal se strany stav návrh ku pevzetí Lužánek, ponvadž to i
jednak jeví se pimeným stavovskému dstojenství a oni bez toho již podobný ústav, totiž Františkov, spravují, jednak pistupuje také dležitá okolnost, že na Františkov již jest zahradník, jehož by se ásten v Lužánkách mohlo použiti, a tedy bží pouze o pomocníka, jehož plat jest uhrazen úroky z jistiny
3250 zl, vídeské mny, vnované kdysi od nejvyššího kanclée hrabte Antonína Bedicha Mitrovského. Proto navrhl zemský výbor, aby vzhledem k podmínkám, za kterých stavové by byh ochotni pevzíti správu Lužánek stavovský komisa hrab Troyer ve spolené komisi podal toto prohlášení: „Ponvadž stavové a jejich orgán, zemský výbor, v osob J. E. pana zemského hejtmana ctí také náelníka c. k. zemského úadu, tedy také vrchní vedení záležitostí vyplývajících pro zemský výbor ze správy Lužánek má od nho jako zemského hejtmana vycházeti a editel, který by svým asem, po prevzetíschváleném od J, V., býti ze stav
ml
jmenován, mže
v
vlastnosti
této
pouze
chefovi
korporace býti podízen, bez poškození dozorího šícího královskému guberniu."
stavovské
práva, píslu-
Tento návrh byl od stav jednosvorn pijat a dle toho potebné zaízeno. H. Dekretem dvorské kanceláe z 24. záí 1827 vyzván zemský výbor, aby se vyjádil, zdali moravští stavové jsou ochotni, 6 moravským stavovským výbrím a 6 kontrolorm vzhledem k vážným okolnostem povoliti zvýšení platu z fondu bylo
domestikálního. 19.
Tato
ochota
byla
vyslovena v sezení
ze
dne
íjna 1830, a)
ponvadž
se práce
od roku 1808, kdy byl
status upraven,
více než zdvojnásobily, b) jest vtší manipulace s penzi a jsou rozliné valuty, snadno docházejí padlané listy výmnné a anticipaní, ímž roste nebezpeí a zodpovdnost,
Me
c)
dan
ztratili
remuneraci
tídní a osobní,
z
fondu
ímž píjem
dan jejich
nápojové a za vybírání jest obmezen.
znan
Ponvadž tedy komorní erár, který tmto úedníkm krajské pokladny znané rozmnožení prací a zodpovdnosti uvalil, mimo oekávání zamítl jejich prosbu za zvýšení platu, stavové jsou ochotni z domestikálního fondu vypláceti výbrím po 200 zl. konvenní mince a kontrolorm po 100 zl. jakožto pídavek roní, ale s výminkou, že toto zvýšení má teprve tehda nabýti platnosti, až stavm trvale bude zabezpeena náhrada za úbytek
píjm
z
obou daní nápojových. však zemský výbor na
Ponvadž již
po 4
fond
léta
mže
marn
hraditi
usilují o toto
ono zvýšení 1200
výbrí
pro
zl.
a 600
beze škody ostatních upravených závazk,
pro kontrolory,
zmocnn
zemský výbor
to poukázal, že žadatelé
zlepšení, dále že domestikální
pevzíti ihned tento
výdaj
s
zl.
byl
výminkou
nejvyššího schválení. 12. Již císaovna Marie Terezie poukázala na potebu, aby poddaní byli sproštni tžkého bemene ubytování vojska zizováním kasáren a založila v tomto úmyslu fond pro dstojnické byty a kasárny (pod spoleným názvem zemského
ubytovacího fondu — Landesbequartierungsfond), k nmuž všechna msta msteka s pedmstími mla vyšeteným podílem pispívati a jehož úelem bylo zakupovati kasárny a obcím i
i
neb soukromníkm, kteí již vojenské kasárny neb jiné podobné budovy^) vystavli, pimený roní úrok vypláceti, budovy v dobrém stavu udržovati a vbec všech pebytkv a úspor užívati ku zizování kasáren pro pchotu a jízdu, aby netoliko msta a steka, nýbrž venkov ml v tomto dobrodiní úastenství.
m-
i
Císa
(dle
rozhodnutím naídil, aby z
dvorského dekretu
zrušil
z
21. ledna
zmínné píspvky na
1825)
nejvyšším
vojenské ubytování a to hrazen byl
od vojenského roku 1826 náklad na
vojenského eráru.
Jmní
tohoto zemského
ubytovacího
fondu iní ve sloso-
vacích starých obligacích, v jistinách aktivních: a)
fond pro ubytování dstojník
...
b) fond kasárenský
úhrnem c)
.
^)
.
nevybrané úroky od roku 1829 do konce íjna 1835
Nazvané ve zpráv
této
„Quasikasernen".
.
191.540
zl.
143.015
zl.
334.555
zl.
40.872 zL
Pozn. vyd.
— d)
7
na hotovosti
2.471
zl.
Akoliv o koneném užití tohoto fondu nejvyšší rozhodnutí teprve se oekává, pece dekretem dvorské kanceláe z 12. kvtna 1834 došlo zemského výboru naízení, aby všechny tyto jistiny a hotovosti odevzdal brnnské provinciální komorní pokladn. Zemský výbor se domníval, že jest mu naped vyžádati si mínní stavv a jim celý stav vcí uvésti na vdomost. I bylo pedevším hstinn dokázáno, že, je-li o restituci
e
úspor,
tuto
mohou
spíše
oni
reklamovati,
kteí
jsou povinni, ježto ani komorní ani vojenský erár míti
platného právního nároku.
Dále bylo
píjmy zemského ubytovacího fondu kreutzer fondu"
126.487
ehož úroky
86.236
z
zl. zl.
od roku 1819,
n
na kdy
nestaily a nezbývalo
již
než jeho aktivní obligace prodávati, vzato
píspvkem
nemže
z
tak zvaného
3Y2 23 V4
kr.
kr.
„Schlaf-
vídeské mince, vídeské mince,
dohromady 212.723 zl. 26^/4 kr., což jest nepopíratelným požadavkem „Schlafkreutzerfondu'\ Mla by se tedy zbývající ástka 121.831 zl. 33 V4 kr. rozdliti mstm a m.
.
stekm,
jež kdysi
.
.
.
píspvkem
byly povinny, což však není radno,
rozpotu pipadlo by na hlavní msto Brno jakožto nejvtší a nejznanjší jen 6560 zl. 3 kr. a na ostatní jen zcela nepatrné summy, ímž by toto znané jmní bylo úpln roztíštno a jednotlivému poplatníku by se pranic nepomohlo, nehled k okolnosti, že pro asté zmny majetku by se dostalo do cizích
ponvadž
dle
rukou.
majetkem dosáhnouti cíle mnohem ušlechtiby ml pro zemi dalekosáhlé následky. Jak již podoteno, jsou pebytky ureny na nakupování a zizování kasáren pro pchotu i jízdu. Ve vtších mstech jest I
lze spíše tímto
lejšího, který
mnohostrann o ubytování pchoty v kasárnách postaráno, úlev rolníkov ješt se nic nestalo na prospch kasáren jizdeckých. V tom záleží nejhorší tíse, ježto majetkové síly rolník vždy dodateným ubytováním se vyerpávají a celé obce tém na mizinu se uvádjí, pi emž jest ten nepomr, že jed-
již^
ale k
tém
notlivé osady tomuto bemenu podléhají a tímto závazkem pravá cena jejich majetku znan se snižuje, kdežto obce sousední jsou od nho osvobozeny. Také nelze v oddlení jízdy, rozloženém porznu v nkolika obcích zachovati vojenskou káze
a
poádek
tou
mrou,
jako v kasárn.
—
s
Také dlužno
že
uvážiti,
lze
ihned
a
s
hotovostí pokladní v
voln
summ
do konce íjna 1835 nevybranými, v
.
summ .
I.
prosí stavové,
aby
aby
J.
40.872
.
fond se závazkem, že
stálý
na
Morav
potebné kasárny aby
II.
z
ustanovené,
nho
v.
ra.
v.
s
úroky
jakožto
ponenáhlu zídí pro jízdné
v uritých ubytovacích
dobrém stavu budou
a tyto v
i
stavm
a se zbytkem pokladní hotovosti byly ponechány pluky,
vl.
V. svolilo,
tohoto zemského ubytovacího fondu
jistiny
zl.
m. budou-li jednou 13.624 zl. k. m. 2.471
a také jistiny zemského fondu ubytovacího, všechny slosovány, poskytnou roních úrok I
naložiti s úroky, ,
okresích
udržovati.
podmínky tohoto zízení byly spolenou komisí
další
projednány od moravsko-slezského gubernia, velitelství o od stavv.
c.
k.
generálního
O koupi neb stavb stavovského domu zemBrn. Již dávno se pociuje, jak obmezen jsou umístny stavovské úady v c. k. dom dikasteriálním. Avšak od 13.
ského
v
pevzetí provisoria
dan
pozemkové, jimž
práce tak velice
se
rozmnožily a pro které zvlášt u zemské útái'ny etnjšího
stupovala místnosti naprosto nepostaují nictva jest potebí,
uznal za nutné tento stav
se
nesnáz do té míry,
úed-
že nyní
poteb služební. Zemský výbor vcí pednésti stavm. Stavové nemají
ohnvzdorného archivu, nejdležitjší, ano nenahraditelná akta umístna ve vlhkých sklepích, kdež patrn ztyí a za krátko budou neupotebitelnými stavovská registratura mže
ani
jsou z nouze a
;
sotva pojati
bžná
akta,
u zemské hlavní pokladny není spojení
s likvidaturou, kterého je pece tak nutn potebí, u zemské útárny pak není ani již dosti místa, aby jen stoly pracujících osob byly umístny. Pro konceptní úednictvo není kanceláe, a pro písedící výboru není již nejmenšího místeka, kde by nahlíželi v akta anebo mezi sebou o potebné
pedbžná
se dorozumívali
nastala poteba,
nání,
najati
v
konen
od pevzetí provisoria
na úkor pravidelného dom soukromém, od úadu
dan
pozemkové jed-
úedního velmi
vzdáleném,
kde není ani jistoty proti nebezpeí a všeliká pehhdKa jest úpln nemožnou.
místnosti pro
ohn
;
Ponvadž
obsáhlá akta,
stavové mají v
Brn
nákladem vystavný, který roku 1784
zemský z
dm
zcela vlastním
naízení císae Josefa
II.
:
— penechán
byl k
9
zatímnému užívání vojenské oekonomické komisi,
navrhl zemský výbor
ponvadž státní správa tohoto domu, jehož k jiným úelm tak honem nevydá, budiž stavm za ztrátu tohoto požitku z komorního eráru vyplácena roní úroková náhrada, za kterou by pak si mohli potebné místnosti najati; a)
potebuje,
b) starý
vyžádal
si již
zemský
dm,
který stavbou
nákladu 162.820
zl.
17 kr.,
i
opravami od
r.
1705
budiž státu postoupen
za mírnou cenu 65.000 zl, konvenní mince a stavm bezplatn zídili, pfiCeno pimené místo stavební, kde by nejen nový nýbrž i moravsko-slezský královský zemský soud, který vzhledem k potebným místnostem i s úady pomocnými rovnž jest ve stavu nuzném, za laciný nájem pijali a zcela vhodn umístili.
dm
Tyto návrhy potkaly se
komory
s
u dvorní kanceláe
i
i
u dvorské
neúspchem.
Ponvadž pomoc
nezbytná,
jest
stavové
navrhli opatení,
neobmezuje jejich právního nároku na starý zemský dm, na druhé stran však, teba s velikou obtí, na vždy vypomže tomuto nedostatku a zárove stavm i jejich potomkm které nikterak
založí trvalý památník.
Stavové prohlašují
I.
z
po
pípad
ského, jenž
penechán
k zatímnímu užívání, a že
drazem
vším
II.
že
si
provedli,
starého k.
c.
si
že dle
nejvyššího rozhodnutí
zabezpeené jim právo
si
píin
náhradu v byl
Vu.,
J.
dubna 1791 vyhrazují
22.
stavovského
vlastnické,
domu zem-
vojenské oekonomické komisi
nedají
vzíti,
aby
je
ješt zvlášt se
nicmén
vyprošují od
J.
V. povolení,
aby na
vlastní útraty
dm. neb nov Ponvadž však se má všem nesnázím v umístní stavovských vypomoci, má k tomuto povoleni býti výslovn dodáno, (které
budou doloženy)
koupili
si
vystavli vlastní
úad
žádným zpsobem nemohou a nesmjí k tomu aby do svého domu pijímali jiný jakýkoli zempanský úad anebo místnosti odstupovali, nýbrž že tento pro všechny asy zstane jim jako neobmezený a nedotknutelný majetek vyhrazen. že stavové nikdy a býti pidržováni,
dm
K úhrad
jsou:
elokované kapitály reservní pokladny hotovost
„
„
....
...
90.000
zl.
k.
m.,
51.287
zl.
„
„
vídeské mince
a 50.000
t
—
10
20.000
j
zálohy k úprav Dyje, jež plynou do pokladny reparticemi
úhrnem Z toho asi
150.000
pimené odhadují
.
.
.
zl.
k.
m.
60.000
zl.
„
„
221.287
zl.
k.
m.
koup
zl, z
nebo staA'ba stavovského domu by vyžadovala oné plynoucí summy pak 60.000 zl. a ukládáním
ásti roních
bžných
pebytk
domestikálních
(jež se
na 30.000 zl. konvenní mince), by se utvoil umofond k ponenáhlé úhrad zmínné výdajné jistiny.
ovací
asi
Jakmile dojde nejvyššího schválení, bude nejnaléhavjší stazemského výboru, aby zahájil potebná jednáni a podal
rostí
pimené
návrhy.
14. Stížnost v
Na
konci
píin
provozování
práva
schze shromáždní stavové
p
ropinaní ho.
projevih pání, aby
pro budoucnost o všech pedmtech ve snme projednaných a usnesených, o kterých se zavádí nové šetení anebo o nichž se vyžaduje nejvyššího rozhodnutí, v nejbližším sezení se výsledek
oznámil
naež
a požádali
zemského
aby je o tom zpravil, páni vyhoví. všem lenm se doruuje seznam
hejtmana,
tento dal ujištní, že se tomuto
Ostatn na poátku
pedmt,
všech
sezení
se dílem poádku jednacího. dílem vzatých prost na vdomost. Jsou to zejména: 1. Nejvyšší rozhodnutí z 29. listopadu 1834 o jmenováni
týkajících
horno-rakouského vládního presidenta Aloisa hrabte Ugarte guvernérem moravsko-slezským a zemským hejtmanem moravským. 2. Nejvyšší rozhodnutí z 11. hstopadu 1834: kníže GolloredoMannsfeld jmenován prvním nejvyšším hofmistrem a hrab Petr Gos nejvyšším maršálkem. 3.
Nejvyšším rozhodnutím
píspvek dobroinnému 500
mimo
1834 povoluje se
dosavadních
K 2000 ješt
vídeské mince.
zl.
4.
volba
28. listopadu
z
spolku
Nejvyšším
Jana
brnnského
rytíe
rozhodnutím
12. ledna 1835 potvrzuje se Ferdinanda rytíe Linharta a Ritschla za písedící zemského z
Welzensteina,
purkmistra
Jana
výboru. 5. Nejvyšším rozhodnutím z 9. února 1835 povoluje se žádané od stav ^) vydáni úplných kopií katastrálních map a par-
')
Usnesením snmovním
z 16.
íjna 1834.
:
—
11
celaních protokolv až do úplného jich dohotoveni. Poznamenává se, že jest stavm volno v jednotlivých pípadech, kde tito poti^ebuji
vysvtlení k
úednímu
skrze
jednáni,
zemský
hlédnouti do operát v archivu uložených anebo
si
úad
na-
odtud výpisy
poizovati. 6.
dinand 7.
Nejvyšší I.
vzal
si
rozhodnutí
z
dubna 1835, jímž císa Fer-
8.
za heslo slova „Recta tueri".
Nejvyšší rozhodnuti
z
4.
ervna
1835, že jest
vlí
J.
V.,
aby brnnské Lužánky nadále, dle naízeni císae Josefa II. byly obveselujícím místem pro zdejší obecenstvo na veejné útraty a má tedy zstati pi dosavadním rozvrženi nákladu Vg ^^ kamerale ^^ moravský fond domestikální. a 8. Nejvyšší rozhodnutí z 20. ervna 1835 na prosbu moravských stavv, aby k rozkouskování poddanských pozemk i
%
—
—
podmínkou oznaen bezprostední souhlas vrchnostenský „Ponvadž vyhovním této žádosti moravských stav otáslo by se základy veškeré politické správní soustavy a ostatn každému pánu jest volno, aby v píin zastoupeni vrchnostenských zájm pouil, je v jejich jednání vázal a kdyby své úedníky byl
pimen
proti
instrukci
jednali,
je
ze služby
propustil:
nemže
se této
prosb vyhovti."
2. Protokol o
mimoádné schzi snmovní
s
2.
a
3.
kvtna 1836 za
pedsednictví Aloisa hrahte Ugarte.
Do snmu na svou
žádost byl uveden hrab St. Genois, Hradišt a nkolika jiných moravských panství. Potom jednáno o vypravení deputace moravských stav ku holdování císae Ferdikorunování a
majitel Paskova,
ddinému
nanda
v Praze.
Nejvyšším rozhodnutím ze dne 29. ledna položeno ddiné holdováni a korunováni v Praze do první polovice zái t. r. Moravští stavové mají zvoliti deputaci, která se má do Prahy odebrati, aby tam složila slavnostní holdovaci písahu. Tato zpráva
Ubezpeeni nezlomné vrnosti, k jeho nejuctivjší dtinné píchylnosti k milovanému mocnái jasnému domu, bezpodmínené poslušnosti a neúnavné horlivosti, naplnila stavy nejvroucnjší radosti.
i
:
:
— H— aby pi každé píležitosti naznaeným nejvroucnjším páním dle sil vyhovli: to byl výraz jejich istého smýšlení pravé obanské vrnosti, kterou tato
Pikroeno
k
zem
volb
a
osvdovala.
odjakživa
od shromáždných 37 votant, vtšinou
byli zvoleni
ze stavu duchovního
Jan Baptist Peteany, rytí Steinberk, 17 hlasy,
:
Gyrill
Frant.
Napp, prelát kláštera u
Tomáše na Starém Brn, 26 ze stavu panského
:
ze stavu rytíského
:
Jeho Excellence František 29 hlasy,
sv.
hlasy.
hrab
Žerotín,
hrab Schaafgotsche, 24 hlasy, Antonín rytí Tersch, 18 hlasy, Jan rytí Paburg, 30 hlasy, Josef
ze
stavu
mšanského
:
purkmistrové
brnnský 36
:
olomoucký 31
hlasy
a
hlasy.
Stavové potom vznesli na zemského hejtmana prosbu
aby doprovodil ke stupm trnu ubezpeeni jejich nezlomné vrnosti a píchylnosti, b) vymohl potvrzení této volby deputovaných, c) aby pi každé píležitosti vyslovoval velé pání vrn nejposlušnjších stavv, aby J. V. za píležitosti této cesty do Prahy oblažil také zemi moravskou a msto Brno svou nejvyšší a)
pítomností, d) ponvadž vrn osvdené zemi moravské také tentokráte nedostane se vysokého štstí, aby mohla svou holdovací písahu ve svém hlavním složiti, nech se od J. V. vymže nejmi-
mst
lostivjší zajištní, že
vrn
nejposlušnjším
stavm
se pro tento-
kráte obnovuje ve vysokých dvorních dekretech z
1. ervence 1791 ervence 1792 vyslovené uznání o zachování jejich ádn nabytých výsad a že zvlášt zárove se má naíditi, aby ku píštímu úplnému odstranní všelikých obav o neodvislost stavm eským, stavové moravští smli složiti holdovací písahu oddlen hned po eských na vyzvání svého zemského hejtmana a aby mli pednost ped stavy slezskými.
a
z 11.
vi
Také
byl
aby vhodným kanceláe: I.
zemský hejtman a snmovní direktor požádán, v tchto vcech v}^mohl souhlas dvorské
zpsobem
Píspvek
pro deputovné
z
fondu domestikálního.
—
13
Akoliv roku 1791 za
píležitosti
korunovaních
slavnosti
císae Leopolda II. povoleno bylo dekretem dvorské kanceláe 6000 zl. k. m. pro zemského hejtmana 4660 zl. „ , pro deputované duchovního stavu po 2330 zl panského 6000 zl. „ „ „ 3000 zl. „ , „ rytíského 4660 zl. „ , 2330 zl. „ , „ mšanského „ 670 zl. 1340 zl. , „ „ dohromady 22660 zl. k. m., pece vzhledem k tomu, že, dle doslechu, ony slavnostní jízdy nebudou se v nejvtším lesku konati, a na druhé stran domestikální fond dle pedloženého výkazu bžné výdaje dobe mže hraditi, byl uinn návrh, aby vedle nároku na náhradu cestovného sem i tam na ádné z útování, byl pro potebné opateni z domestikálního fondu vyplacen paušál, a to: pro zemského hejtmana 5000 zl. k. m., 3000 zl. „ „ pro deputované duchovního stavu po 1500 zl, zl. „ 2000 zl. 4000 panského „ „ „ „ „ zl. „ zl. 3000 rytíského 1500 „ „ „ „ „ 500 zl. mšanského „ 1000 zl. „ „ „ „ „ Avšak stavové musili by výslovn poznamenati, že tento návrh ,,
.
.
.
.
.
.
.
.
iní se jen v tom pípad, nebudou-li se pi slavnostním korunovacím aktu konati jízdy stavu panského o 6 koních, duchovenského a rytíského stavu o 4 koních; kdyby však tomu tak bylo, musilo by nejnaléhavji na tom setrvati, aby tytéž ástky které
—
povoleny byly roku 1791
mince
—
také
drahota všech
tentokráte
byly
úhrnem 22.660
zachovány,
požadavkv od roku
ježto
zl.
konvenni
nastala
vtší
1791. Tato okolnost a beztoho
velmi mírné stanovení paušálu, kdyby ony jízdy se nekonaly, iní
nezbytn dležitýjn pedstaviti nejvyšším úadm co nejaby aspo tyto položky neztenené byly povoleny, ježto by jinak prost nebylo možno, zachovati dstojnou representaci zem moravské pi tak slavné píležitosti dále
dtklivji,
a ujiti kompromitování, jež by
vrným
smýšlením, musilo se
moravských stav, vynikajících tak
neobyejn bolestn
dotknouti.
Pro mnohonásobnou službu, kterou taková deputace vyžaduje, jest teba, aby ji provázel stavovský sekretá i budtež mu vedle normálních diet povoleny výdaje na cestu a ubytováni, jakož i na všechny ve služb bžné útraty, které budtež potom náležit
zútovány.
14
II.
stav
Bezplatný byt pro deputaci moravských
Po a v
Praze.
v
této stránce
dlužno se tak zachovati, jako roku
píin bezplatného
deputaci
se
i
služebnictvem,
1791
poskytnuti pisteší pro stavovskou
pak pidlení
potebných
stáji
a
nech zemský hejtman laskav vhodným zpsobem psobí k tomu, aby první podnt dán byl od presidia dvorské kanceláe tak, aby nejvyšší zemský purkrabí eský dostal vyšší i
s
kolnami,
pokyn se
a vyšetil tyto bezplatné byty a
dorozuml písemn III.
že
as
JJ.
Ponvadž
s
pak o
bližších
podrobnostech
moravským zemským hejtmanem.
oprávnnou nadjí, vrnou zemi moravskou a njaký
se moravští
stavové kojí
VV. oblaži svou návštvou
Brn
pobudou, byly by jak slavnostní pijetí na zemských prvod pi nejvyšším odjezdu s výdaji nevyhnuteln spojeny, naež se již nyní pi dob ponenáhlu se blížící musí pomýšleti. v
hranicích, slavnosti za pobytu, tak
Zmínný
výkaz
pokladní
i
hotovosti
fondu
domestikálniho
podává uspokojivé pesvdení, že pibližn navržený paušální obnos 12.500 zl. konvenní mince snadno bude moci býti uhrazen; k tomu se druží podstatný ohled, že první objevení se vele milovaného zempána v zemi dlužno dstojným zpsobem oslaviti, tyto útraty však u pirovnání s onmi, které by se sbhly, kdyby holdování
mlo
Brn,
se konati v
jeví se
velmi nepatrnými.
Nech
zemský hejtman a snmovní direktor u nejvyššího úadu pimluví, aby zmínná summa 12.000 zl. se smla prozatím z dose tedy
mestikálniho fondu vylouiti a v patrnosti zachovati. Jaké slavnosti za nejvyššího pobytu by se mly konati, aby JJ. VV. pobyt
Brn se co možná zpíjemnil, budiž ponecháno uznání a moudrému vedení zemského hejtmana nech se toliko prozatím stanoví, aby
v
;
VV. od zvlášt k tomu volené deputace pi nejvyšším píchodu na zemských hranicích byla slavnostn pijata a rovnž pi od-
JJ.
jezdu až tam doprovozena;
zmínným deputovaným
by píslušelo
právo náhrady diet a cestovného.
Konen
bylo ješt ureno, že deputaci zvolené k slavnost-
nímu korunovanímu
a holdovacímu aktu v Praze má se naíditi, aby o tomto pro budoucnost dležitém výkonu, jakož i o všech ostatních událostech, slavnostech a šetených obadnostech vedla
15
dkladný
—
svým asen:i o tom podala obsáhlou by se v stavovském archive uschovala.^)
a obšírný záznama
podrobnou zprávu, Ostatní
jež
pedmty
jednání:
Obsazeno uprázdnné místo stavovského agenta pi
2.
nej-
vyšším dvoe ve Vídni, per majora zvolen Richard Adolf Gretzmller, c. k. dvorní agent; zemský výbor necht mu ihned poukáže
200
plat
zl.
ron.
3. Na památku, že zemel Hugo starohrab Salm-Reiíers c h e i d t-K r a u t h e ra, v nmž stát ztrácí jednoho z nejvýtenjšich muž, stavové pední ozdobu svého sboru, orba a prmysl, umni a vdy jednoho z nejhorlivjších podporovatel, bude se i
3. kvtna 1836 na útraty fondu domestikálního v kostele svatého Tomáše konati rekviem a stavové usnesli se úastniti se ho s hejtmanem zemským v ele. Týž má písemn podkovati biskupovi brnnskému Fr. Gindlovi a lenm kapitoly brnnské za vykonání tchto smutených obad. Na snme pítomný nejstarší syn zvnlého, komoí a guberniální rada Hugo starohrab Salm s pohnutím dkoval za estné uznání, jehož se dostalo zásluhám
jeho
zvnlého
otce,
a ubezpeil,
úpln do
že
toto
aby vstoupil
horlivostí
podporoval vše, co by milované
stavm i
s
se jevilo býti
mu
ukládá svatou
šlépjí svého otce a se stejnou
povinosl,
vlasti a
vysoce
ctným
užiteným.
4. Pevzetí králov. mstského divadla v Brn redutou do nájmu moravských stav. Pednesena zpráva, že ve vtšin zemí, jako v Cechách, Styrsku,
Horních Rakousích a j. stavové jakožto pední povolaní podporovatelé hdového vzdlání a ústavfi, veejné zábav vnovaných, uznali pevzali za pimené své dstojnosti, aby divadlo v hlavním
mst
do vrchní správy a tim zjednali podporu zotavení všech tíd obyvatelstva.
místu pro nejušlechtilejší
Ponvadž práv
o Velikonocích
roku 1837 do(;házi nynjší nájem brnnského divadla a od obce jako majitelky má býti v krátce nová smlouva uzauznává zemský výbor za svou povinost, dotázati se mínní stav, zdali by nechtli dle zmínného píkladu jiných zemí postaviti se v elo tohoto ústavu, jehož psobeni dle souhlasného uznání všeho
mstské
vena,
vzdlaného svta ')
jest
pro vzdlání lidu velmi
významným
a který
Ostatní akta, týkající se korunovace, jsou otišténa v Dodatku.
:
— v bezprostední krásného umní.
jest
V
If)
souvislosti
se
zvelebováním
velké
ásti
podrobné zpráv bylo na vdomost uvedeno Pedložené jednání zemského výboru s brnnským magistrátem o dob nájmu, o vzájemném právu vypovídacím, o stavebnostech, o pevzetí rekvisit, o náhrad pípadné škody požárové, o doasném bezplatném penecháni divadla a redutního sálu pro pedstavení za úelem dobroinným. 2. Konené návrhy zemského výboru, jako výsledek tohoto dívjšího vyjednávání. této
1.
3.
pípad, že by navržené pevzetí nájmu bylo mli podnik vésti ve vlastní správ anebo jej
Zdaliž by v
schváleno, stavové
odevzdati editeli na jeho nebezpeí a útraty za bezplatné ponechání, ale s
výhradou vrchního dozoru?
V pípad
souhlasu zemský výbor dohodne se se stavy zemi kde divadla jsou pod jejich psobením a v nejbližším sezení podá vhodný návrh o zpsobu vedení. ostatních,
Za pítomno:5ti 35 votant (hrab Vetter a rytí Neuwall nebyli pítomni) návrh zemského výboru 30 hlasy proti 5
hlasm
byl zamítnut. 5.
Zaízení provinciální robot árny pro Moravu v Brn pirážkou útrat na ádnou ber ni
Slezsko zemskou.
a
Zemský výbor oznámil,
gubernium podalo naízení obnovené nejvyšším kabinetním Uštem z 2. íjna 1833, pocházející již z let 1800 a 1805 o zízeni robotárny pro Moravu a Slezsko v Brn, s dotazem, kdo vezme na sebe útraty jak na vystavní budovy, tak i na ustaviné její vydržováni? O tomto velmi dležitém pedmte zemský výbor nechtl bez pedchozího dotazu bylo stavm vyloženo, jak dobrostav podávati dobré zdání, že
i
inného jako jest
každém smru dležitého úelu se tím dosahuje, odvrácení zloin, mravní náprava zanedbaných a práce
a v
vzdlávání sprosté tídy lidu k inným a.uži' teným státním obanm jiné zem císaského státu, jako Dolní a Horní Rakousy, Cechy, Štýrsko atd. pedcházely již timto chvalným píkladem a nemli by tedy stavové moravští, kteí vždy se vyznamenávají podporou všeho dobrého a užiteného, za se štítících, znenáhlé
;
nimi zstávati.
17
—
Stavové jednosvorn se usnesli, aby takový ústav byl zízen, znaný pokrok zem v humanit a mravnosti.
ježto tím se jeví
Akoliv takové úlevy, smující ku blahu všeobecnosti, mly by býti zízeny nákladem státního celku, pece chtjí míti zetel na vli Jeho Velienstva, jakož ústavy jen
z
i
na okolnost, že také v jiných zemích takové
prostedk zemských
byly v život uvedeny.
I
zmocnn
zemský výbor, aby projevil ochotu, že se ústav zídí a že bude vydržován rozvržením nákladu na všechny poplatné tídy dle berní zlatky, poítaje do toho i da výdlkovou.
byl
nech zemský výbor
Jediná pochybnost se naskytuje a tuto
v dopise ke guberniu uiní platnou,
zdali
také
slezští
stavové
srozumni se slouením robotárny pro ob zem v stanici brnnské a nedají-li snad pednost podobnému oddlenému
jsou
ústavu pro Slezsko. Pro pípad, že by
pro
ob zem, a)
budiž guberniu
jaká organisace
má
si
uinn
se dáti
—
jediného
ústavu
tomuto veejnému ústavu,
—
ástka z celkového nákladu jenž se páí na 90.000 zl. konvenní mince pipadne na Moravu. b) jaká
80
páli
dotaz:
—
Vzhledem k prvnímu pípadu stavové si vyhradili výslovn, tom podati dobré zdání, vzhledem k druhému pak, aby píslušná ástka mohla býti rozvržena na veškeré poplatnictvo.
o
6.
Presidium zemské dopisem
z 8.
dubna
t.
r.
vzdalo
stavm
okrášlení hradeb a kolišt Brna pispti paušálním obnosem 3000 zl. konvenní roním píspvkem 1000 zl., jestliže to pipustí majetkové
dík za velkomyslnou nabídku k
msta
mince a sily fondu domestikálního, a požádalo, aby v rozpotu na rok 1837 na tuto položku 1000 zl. vzal se laskavý zetel. Dle platných pedpis stavovský rozpoet na každý píští rok má již v první polovici bžného roku býti dohotoven, a jest úpln pimeno, aby tam nejen stanovené závazky fondu domestikálního, nýbrž i pípadn na kladené požadavky byly uvedeny stavové proto zmocnily zemský výbor, aby onch 1000 zl. zaadil do rozpotu jak na rok 1837 tak i na budoucí léta. Nicmén tím se nevyslovuje platební poukaz na rok 1837, ježto stavové si vyhradili, že po všechna léta v snmovní schzi tento pedmt vezmou v úvahu a dle stavu vcí se usnesou. Proto má zemský výbor guberniu oznámiti, aby tento požadavek ke každé postulátní schzi snmovní ;
obnovovalo. 2
IS
7. Snmovní námitka proti naízené nové všeobecné dani potravní z pálených lihových teivutin hned pi výrob (nejvyšší rozhodnuti z 14. srpna 1835). 8. Nová stavba nebo koup vlastního stavovského zemského domu v Brn.
Ve schzi ze dne 16. íjna 1835 poukázáno na nedostatené umístní zemského výboru a všech stavovských úadv a namítnuto, že akoliv stavové mají nepopírané majetkové právo starého zemkterý z nejvyššího ského domu na Dominikánském námstí rozkazu musili odstoupiti vojenské oekonomické komisi k doasnému užívání pece nedosáhli dosud ani jeho navráceni ani njaké
—
—
nj
I bylo usneseno: a) vyhraditi si majetkové právo snmovním prohlášením k nejvyššímu trnu na starý zemský s dodatkem, že toto právo zvláštní cestou se všim drazem budou
za
náhrady.
dm
hledti uplatniti;
doložením potebné hotovosti zakroeno u Jeho Velienstva, aby si smli na své útraty bukoupiti nebo nov vystavti s výslovnou podmínkou, že ho mají jen stavové držeti vlastni budiž
b)
s
dm
nikdy
a
býti
nuceni
tam
pijímati
úad
jiný
nebo místností
postupovati.
Zemský výbor ml tehda po došlém nejvyšším schváleni potebná pedbžná vyjednávání a pak vc celou stavm
zahájiti
pednésti. I
z
27.
chth i
s
bylo
pedevším oznámeno,
listopadu zakoupiti
1835 bylo
dm
již
stojící,
kupní cenou, kdyby však se
tento
mla
se vyšetiti stavební místo, a plány
kanceláe pípad, kdyby
že dekretem dvorské
odpovdno,
i
má
že býti
pro
zevrubn naznaen
novostavba podniknouti, má s ostatními píslušnými
rozpoty
doklady k nejvyššímu potvrzení pedložiti. Na to zemský hejtman jmenoval komisi ze zemského výboru, která mla vzhledem k novostavb zcela píslušné staveništ vyhledati
a
zabezpeiti,
vzhledem ke
koupi domu
stojícího,
pimenému
umístní zemského výboru a úadii zemských písn vzíti v úvahu a uiniti dobe odvodnný návrh; takovými domy byly oznaeny: ai knížete Dietrichsteina na Zelném trhu, b) svobodného pána Kónigsbrunna v Jakubské ulici, c) spojené domy hrabte Chorinského, Dra Feistmantla a hrabte Braidy v Devní a Jesuitské ulici, d) hostinec u tí knížat, e) Machkv u Veselé brány. takové
domy
prohlédnouti, jejich úpravu k
dm
dm
19
—
V píin
novostavby zemský hejtman obrátil se na velícího generála hrabte Mazzucchelliho s dotazem, nebylo-li by místo vojenské pekárny, vedle Veselé brány, vhodné k stavb zemského domu, za 20.000 zl. konvenní mince na prodej. to odpovdno, že dvorní rada vojenská nemže pina tuto paušální summu ku zízení nové pekárny bez pedložení pibližného rozpotu a bez pesného urení nového vhodného pozemku. Vbec musí tato záležitost o penechání pekárny stavm vyjiti od dvorské kanceláe a její vcí jest, uiniti u J. V. píslušný návrh a vymoci nejvyššího schválení toho zpsobu, že by vojenskému úadu bylo naízeno, aby pekárna byla na jiné místo peložena. Jiné stavební místo nalezeno naproti pekárn na hradb nedaleko Veselé brány s pibráním místa, kde jest nynjší^) mincovna v stejné s farním kostelem sv. Tomáše, a to, aby mezi touto Itudovou akurtinovou zdí zstala promenáda, anebo aby zadní fronta byla obrácena ke zdi.
Na
stoapiti
ad
bu
Zemský výbor podotýká, že také tamjší vojenská strážnice, malá kasárna policejního mužstva a kus starého mstského píkopu, jehož nyní užívá se od vrchního (celního výbrího jako zahrady by musily býti zakoupeny, by nový zemský mohl pijíti na místo vojenské pekárny, jakož i aby celé budov i s okolím dáno bylo dstojné vzezení. To by úhrnem inilo pozemek asi 527lj sáh a ovšem by bylo pimeno zízeni típatrového domu, nicmén celkový náklad dal by se ihned velmi nesnadno vypoísti a zajisté by byl mnohem vyšším, nežli pvodn byl navržen. Z dom. jež jsou nabízeny ke koupi, mimo palác Dietríchsteinv, žádný se nehodí k úprav pro stavy, nebo by vtšinou musily býti až do základ rozboeny a pak teprve znovu vystavny, ímž by jen stavební místo pišlo na 40.(;00 60.000 zl. a náklad by se velmi zvýšil. Machkv jest sice nový, ale zízen na prostý mšanský inžák, také svou polohou nepimený
dm
dm
dstojnosti stavv a
neml
—
by vhodných místostí, tím
mén
dvo-
rany snmovní. Dietrichsteinv palác dle sdlení moravsko-slezského královského zemského soudu jest odhadnut na 50.6-50 zl. konvenní mince. Jeho poloha, sloh stavby a solidnost vyhovuji dstojností, O
Rozumj ovšem mincovnu
oné doby. které tam
iiyni již není.
Pozn. vyd.
:
— jakou každý stavovský
dm
20
má
úady
všechny stavovské
míti;
umístny, stáje a kolny jsou v potu dostateba jen v zadní front domu, kde jest malá zahrádka teném, a a dosti prostory, vystavti dvoranu snmovní. Kdyby stavové
mohly by tam
chtli
býti
dražbou, nejjednodušeji,
koupiti
jej
nejlacinji by nabyli paláce, který v každé
nejrychleji
píin
a
zajisté
vyhovuje.
Co ostatn se týe majetkových sil fondu domestikálního, pedložením výpot z útárny jest doloženo, že jest pohotové jmní v úhrnné výši 406.636 zl. 22^4 kr. konvenní mince. Ghtjí-li tedy stavové na novostavbu nebo na koupi domu vnovati 150.000 zL, nech ustanoví, aby na to byly vynaloženy
urené na úpravu
domestikální pebytky,
konvenní mince, aby
ron
6000
zl.
z
pebytk
uloženo
bylo
;
Dyje, ve výši 64.500
zl.
domestikálního fondu po 15
let
tím by byl celý jistinový náklad
uhrazen a stavové by mli vlastní zemský dm. Stavové nepistoupili k návrhu zemského výboru, aby byl Dietrichsteinv, nýbrž vtšinou hlasv se usnesli, koupen 15 letech
asi v
dm
dm
ze základ byl vystavn, a kdyby „aby zcela nový zemský prese všechno namáhání jiné vhodné staveništ se nemohlo nalézti,
má
se
k tomu
kde nyní
místo,
zvoliti
pekárna
vojenská
stojí
blíže Veselé brány".
Zemský hejtmanu
byl
požádán, aby po této stránce další
své jednání zaídil.
O vyrovnání
9.
Brna
z
dob invasi
Dluhy t.
r.
r.
dluh krajebrnnského
a
msta
1805 a 1809.
ty dle došlého dekretu
dvorského kanceláe
z 14.
dubna
iní za rok 1805:
5,188.246
zl.
za rok 1806:
3,757.741
zl.
Na tchto a)
3^%o
^^-
45"/2o dluzích mají požadavky:
kr.
Kamerální
d) soukromníci
lovského
;
erár,
dle
b)
vojenský erár,
vyrovnávacích
zásad
vídeské mince, vídeské mince. c)
stavovské
fondy,
navržených od krá-
gubernia a od provinciální státní útárny
lze je takto
rozdliti
na takové, které dle oboustranných názor nejsou vhodný tam, kde jest teba, vnitnímu vyrovnání se vyhrazují, ponvadž náležejí bud do kategorie škod válených nebo již dle pomrného mítka byly rozvrženy, úhrnnou I.
k vyrovnání a jen
ástkou
5,312.436
zl.
44
-/so
kr. v.
m.,
:
II.
na takové,
které
od
provinciální
útárny byly
státní
k vyrovnání navrženy, ale od gubernia k tomu nebyly shledány
vhodnými ve
3,197.519
výši
zl.
15 %(, kr.
v.
m.,
úad
byly uznány vyna takové, které sice od obou rovnání schopnými, ale od gubernia pro nedobytnost navrženy III.
346.142
k prominutí, ve výši
zl.
14
%o
kr.
v.
m.,
konen
na takové, které jak od královského gubernia státní provinciální útárny k rozdlení a upravení jakožto úpln od tak navrženy, summou schopné byly 89.889 zl. 35^-/20 ^^- ^- ^-i IV.
.
dohromady iní summu
.
8,945.987
zl.
49 ^20
Dle zprávy zem^^kého výboru dluhy nebo sub
III.
^^^-
^-
^'
vykázané
•obsahují ]iožadavek:
kamerálnímu eráru .... 94.337 b) vojenskému „ .... 58.750 c) stavovskému fondu .... 193.054 jednak z fondu dan nápojové (64.975 zl.), a.
a to jen
roku 1809,
z
a)
b)
Požadavky požadavek a seno do náklad na
z
zl.,
zl., zl.,
ostatní, a to
fondu domestikáhiího.
sub IV. obsahuji:
dodavatel
Ellingra a Poigera za oves
skladiš mikulovských
ských pecí c)
4.721
zl.,
1.901
zl.,
stavbu mušovského mostu a mikulov-
požadavek 20 brnnských soukenník za 826 sukna, násiln jim odíiatého od nepítele
kus .
dohromady
.
.
83.266
zl.,
89.889
zl.
Tento požadavek gubernium pokládá za jediný, který by výjimkou ml se zapraviti, všechny ostatní mohou se úpln potlaiti. S tímto návihem však se nesrovnává centrální dvorská útárna, k niž byl uinn dotaz od dvorské kanceláe, a má za schopné k zapravení tj^to dluhy z doby invase sub II. uvedené 3,197.519 zl.. z uvedených sub III. po odražení summy pjené z fondu dan nápojové a po nkterých srážkách, jež se týkají kamerálního a vojenského eráru summou 226.602 zl. a sub IV. uvedené 89.889 zl., úhrnem 3,514.011 zl. vídeské mny resp. po odraženi 33.299 zl. 3,480.712 zl. vídeské
mny
ili okrouhle
Centrální
lm c e
za ástky
nn
é p a
p
í
r
1,392.000
útárna
zl.
konvenní mny.
navrhla, aby k zapraveni této suinmy
y
s e z
á
r
ukon
vite-
vyhotoveny veejné moravských s t a v v a z ú r o k o-
uznané splatnými byly
nejvýše 4%, úhrnná summa pak by se mohla piraziti na brnnský kraj v pomrných lhtách, pi emž ástka každoron
vány
3
by se musila vynaložiti k nenáhlénm umoování, k emuž, kdyby asi 70.000 zl. konvenní mny ron bylo na berní kvótu piraženo, bylo by teba doby 30 až 40 let. docházející
Ponvadž náležejí k
moravští
stavové
nejdležitjším vitelm,
píin
v
byl k
požadavk
svých
nim
z
naízení dvorní
kanceláe z 14. dubna od gubernia uinn dvojí dotaz: A) zdaU a pokud mohou se zíci náhrady za zálohy ve výši 193.054 zL a jsou-li k tomu ochotni? B) zdali dle hoejšího návodu jsou ochotni k vydání 3 až 47^ zúr o itelných obligací za uvedených podmínek?
dv
odpovdli stavové, uváživše též návrhy zemského výboru: ad A) ástka ona jest již oželena a byla poskytnuta ku blahu celé zem, ponvadž brnnský kraj roku 1809
Na
tyto
otázky
beztoho pinesl vtší obti než každý jiný díl Moravy po uplynutí více než tvrt století berní objekty jsou ve zcela jiných rukou, a nynjší dodatené placení by stihlo vtšinou jiné poplatníky; ;
od roku 1819 nastala zcela jiná berní soustava, totiž provisorium, ímž rozdlení z roku 1805 a 1809 pozbývá platnosti, k tomu pibyla da domovní, inžovní a tídní a da výdlková nevezme-li se tato za základ, velká ást poplatník na újmu druhých zstane ;
ušetena, a vezme-li se, závazek zastihne mnohé podniky, kterých roku 1805 a 1809 ješt vbec nebylo. Rozdlení oné summy na ješt poplatníky kraje brnnského znamenalo by, uvaliti na
n
jednou nepátelskou invasi; za Cílou adu let, pokud by splátky trvaly, poplatníci by schudli a cena nemovitostí by nevyhnuteln musila klesnouti. Kdyby mly tyto nesmírné obti brnnského kraje sloužiti k upokojení kamerálního a vojenského eráru a pak
fond díl
stavovských, pak vskutku nelze zodpovídati, aby jednotlivý
zem
byl
znien
proto,
aby nahradil
jsou oželeny, a jež se týkají fond, které mají se doplovati. státu nebo
by
se dalo ospravedlniti,
které
vlastn jen
Vec
zem
uvážiti, zdali
ztráty,
z
již
dlužno ješt
aby nynjší
dávno
veškerosti
stav,
dobe kde po
27 a 31 letech ztráty, ovšem velmi bolestné, jistou mrou skuten jsou vyrovnány a s nepatrnou výjimkou pro nikoho již nejsou obtížením 1,392.000 zl. konvenní citelný, byl
mny
zamnn
a úplnou zhoubou jednotlivého kraje.
Ostatn
lze zcela
bezpen
23
pedpovdti,
takovým zpsobem, pro stálé nedobytné nedonebude skoncována. dvod, že se ochotn vzdáI usnesli se stavové z tchto vají onch penz, poskytnutých jako záloh roku 1805 a 1809, na prospch kraje brnnského, ale jen s výminkou, že totéž se stane s požadavky kamerálního a vojenského eráru. Pouze vzhledem k požadavkm soukromník, ad ÍV. úhrnnou sum mou uvedeným, stavové domnívají se, že výjimen jsou 89.889 schopny náhrady a že se mají na berní zlatku poplatník kraje brnnského v roních lhtách piraziti; v pípad nejvyššího schválení tohoto návrhu nech se královské gubernium požádá za laskavé psobení v tom smru, aby pi pirážce této náhradn ástky na kraj brnnský co možná nejrozsáhlejší lhty byly povoleny, aby úhrada nestala se píliš citelnou a tísnivou poplatže
platky, tato záležitost nikdy
y.\.
níkm. se sama pi emž stavové poznamenávají, že netoliko nejsou ochotni, aby na úhradu onoho invasijního dluhu pod svou
Tímto prohlášením druhá otázka ad B) zodpovídá
sebou,
zárukou vydali cenné papíry, nýbrž spíše proti tomu se vyslovují. a dokonce proti tomuto
Nebo
jak
již
zámru výslovn
se
musí ohraditi bemene
nkolikráte bylo zmínno, úhrada tohoto
ú. konvenní mince pro brnnský opateni nedosažitelnou a 3 až 4procentovým zúrokováním tento dluh by byl jen rozmnožen a za dokázané nemožnosti placeni nedocílilo by se ani navrhovaným obdobím 30 až 401etým píznivého výsledku, nýbrž jen nových zmatkv a nedoplatk bez konce. Nad to stavové moravští v dívjších stoletích sice se uvolovali, svým úvrem píispívati potebám a nesnázím státním, ale za to obdrželi od státu všechnu
dlužního kraj
jest
ve
výši
pes
1,392.000
toto
potebnou záruku nejvyššími
recessy a dlužními
úpisy a
pesné
zachováváni uzavených závazk bylo zaruováno nejvyšším slovem. Nyní však chybí všeliká záruka, jestliže platy uváznou, a od stav nelze naprosto žádati, aby pejímali na celou zemi závazky, které
má
zapraviti jen
ást
její.
—M 3.
snmovni schze z 30. zái 1836 za pedsednictví Bedicha pána SchóUa, jakožto substituovaného direktora snmovního, na míst zemského hejtmana Aloisa hrabte Ugarte.
Protokol
svobodného
míe
Postuláta v obvyklé
71%%
díky za slevu
povolena,
stavové vzdávají
J.
V.
pídavkové kvóty k dani pozemkové a prosí za podobný ohled také na léta budoucí. Potom nejvyšší zemský sudí moravský Antonín hrab Sedlnický svobodný pán z Gholtic pejal praesidium, i byly vyízeny tyto
z
pedmty:
1. Jihlavskému zemskému výbrímu Vincenci Suppovi píiny astých nemocí v etné a nemajetné rodin povolena výpomoc 200 zl. konvenni mince a ihned také poukázána k vý-
z
plat ze summy 500 zl., jež jest rozpotena na zachování vovského dstojenství (dekorum). 2.
Peten
presidiálni
jenž obsahuje vysvtlivky neodvislosti od
list
sta-
dvorské kanceláe
z 1. záí 1836, vzhledem k jejich
o námitkách stav,
stav eských, pak v píin poadí a stanoviska deputace pi ddiném holdovaní v Praze;
moravsko-stavovské
pak pipisy nejvyššího hofmistra knížete Golloreda k nejvyššímu kancléi z Prahy ze dne 21. a 29. srpna 1836, hledící k téže záležitostí.^) 3.
gotsche
Uplynutím
ze stavu panského.
kretem k
šestiletí
uprázdnna jsou dvorské
hrabte Troyera
ob
Ucházejí se: Jan
kanceláe
z
a
hrabte
Schaf-
místa písedících zemského výboru
16.
hrab
ervna
Troyer, jemuž de-
1836
dána
dispense
optné volb; b) Josef
kretem
z
3.
hrab
ervna
Schafgotsche (dispense
dána dvorským de-
1836);
Antonín svobodný pán Pillersdorf a d) Emanuel hrab Dubský, svobodný pán z Teborayslic. Hrab Troyer a hrab Schafgotsche byli opt na 6 let zvoleni. 4. Uplynutím šestiletí brnnského magistrátního rady Jana Pfeferkorna uprázdnno místo v zemském výbore ze stavu šanského: zvolen opt Pfeferkorn, jemuž dána byla rovnž c)
m-
dispense. Volba všech se 1)
doporuí nejvyššímu
Srovnej v Dodatku píslušná akta korunovaní.
schválení.
:
— 5.
Na
žádost
mužského
25
brnnského dobroinného spolku
stavové
se usnesli
summu 2000
poskytnouti na správní rok ne-
vídeské mny, nýbrž pro mnohým chudým rodinám povolena další ástka 1750 zl. vídeské mny. Substituovaný direktor snmovní se požádá, aby tomuto usnesení vymohl nejvyšší schválení. dosavadní
toliko
choleru
práv
zl,
ádící a na nutné ulevení
Ostatn pedneseno
a usneseno
Vzhledem na zákaz o ustanovování píbuzných nebo sešvakených osob v témže úad podána prosba k J. V., aby se nevztahoval na volby do stavovského kollegia, nýbrž tam aby 1.
zstalo pi staré zvyklosti. 3. O rozdlování urbariálních dávek pi oddlování jednotlivých pozemkv od poddanských hospodáství.
Oznámeno zemským výborem dvorské kancelái, ponvadž
pomrné ped tím 3.
rozdlení dávek urbariálních nelze provésti, aby jakc zstaly lpti na základním pozemku. Usneseno každoron uspoádati výstavu umleckých a
prmyslových
výrobk z celé Moravy a rakouského Slezska stavovským nákladem a za stavovského í/.ení, a zakroeno za nejvyšší svolení k výplat vydáni, v rozpotu neustanovených. Dekretem dvorské kanceláe, . 32.761, odpovdno, aby se zemský výbor obrátil k úadu, jehož zájmu se vc týká, a v pí-
v
Brn
in
bližších
4.
podmínek k eskému zemskému výboru;
to se také
odpov
dosud nedošla. Dekretem dvorské kanceláe
stalo, ale
10.
z
prosince
1835 potvr-
zena volba praeláta sv.-tomášského Cyrilla Nappa za písedícího
zemského výboru. Dekretem dvorské kanceláe k výplat 200
konané
z
zl.
píiny
z 17.
brnnské královské
prosince 1835 dáno svolení
kapitule za
úmrtí císae Františka
smutení obady
I.
Dekretem dvorské kanceláe z 19. listopadu 1835 editeli olomúcké stavovské akademie povoleno vypláceti roní kanceláský paušál 200 zl. konvenní mince, až do znovuzízení tohoto ústavu. 6.
7.
Dekretem dvorské kanceláe
z
23. prosince
s
pochvalou, že stavové usnesli se odepsati zálohy,
z
domestikálního fondu na platy krajských
konvenni
min(!e a 10. Vlil
zl.
31 kr.
úad
1835 pijato poskytnuté
(643
vídeské mince).
zl,
20
kr.
26
8.
leno
Dekretem dvorské kanceláe
z
mužskému dobroinnému spolku
listopada 1835 povo-
10.
v
Brn
zvýšiti
píspvek
2000 na 2500 zl. na druhou polovici kvtna 9. O peloženi postulátních podáno zemským výborem dobré zdáni zemskému presidiu, ale dosud nedošlo vyízení. 10. Vzhledem k navrženému osobnímu pídavku 100 zl. výpravímu brnnských stavovských novin Leopoldu Siedlerovi odpovdno dekretem dvorské kanceláe z 25. kvtna 1836, že povolování takové doasné remunerace jest v mezích psobnosti stavovský
z
snm
stav samých, má-li
Siedler k
tomu nárok.
Dekretem dvorské kanceláe z 26. ledna 1836 potvrzeno usnesení stav, pispti na okrášlení Brna sady 3000 zl. na vždy a roní summou 1000 zl. 12. Dekretem dvorské kanceláe z 19. února 1836 povoleno vyplatiti písedícímu zemského výboru rytíi Janu Welzensteinovi interkaláre z platu nejvyššího písae zemského 918 zl. 20 kr. 11.
13.
Dle pedešlého usnesení v
správy stavovské zvolen byl
hrab
píin
pevzetí Lužánek do
Schafgotsche za prozatímního
editele. z 26. ervence 1836 (dekretem ervence t. r.) povoleno navržené zvýšení služného zemským výbrím o 200 zl., brnnskému a olomúckému kontrolorovi o 150 zl. a ostatním kontrjlorm o 100 zl. konvenní
14.
Nejvyšším rozhodnutím
dvorské kanceláe
z
30.
mince. 15.
V píin
jistin a
pokladních
pebytk
ze starého fondu
pro ubytováni vojska a dstojnictva nedošlo dosud vyízení. 16. V píin stavby nového zemského domu stavovského dekretem dvorské kanceláe z 27. listopadu 1835 odpovdno, že toto podání lze jen tehdy u J. V. podporovati, podají-lí se, pokud jde o koupi badovy, náležité doklady o budov a o kupní cen, anebo vyšetí-li se pi nové stavb stavební místo, sestaví stavební plány, pedbžná výmra a rozpoty a pezkouší se od
technických
úadv.
Na podáni zemského hejtmana k J. V., aby se upustilo od naízené novoty, že totiž pi zvýšeném stupni jakosli u koalky 17.
má
také
da pomrn
se zvýšiti, nedošlo
Ostatn pedneseno
do?ud vyízeni.
—
ddické, výdlkové a židovské na r. 1836. lenní statky Všechovice a Provodoperovský) hrabti Belruptovi, sníženi dovozného cla z cizozemského bobinetu (tuU-
Vypsání
Rytí Stuker prodal
O
3.
—
dan
1.
2.
vice (kraj
'21
anglais).
Dodatky k soudnímu
4.
svdky neb
skrze
z
r.
1781 vzhledem k
dkazu
Není nezbytnou podmínkou,
aby na propuštní dítte na propjení moci nebo otcovské živnosti nezletilému, musil 5.
z
ádu
odborníky.
býti
pekroen
20. rok životní.
Schválen stavovský
6.
výdaje v
dob
píspvek
10.000
8.
O berních slevách z píiny pohrom O soudním zabavení diurna a diet.
9.
Doporuuje
7.
mstu Brnu na z
4.
zái 1835).
živelních.
pání J. V., aby za kanceláské sluhy úadech z pravidla brali se skua jen výjimkou, pokud jest nevyhnutelno, též
a jejich pomocníky
tení invalidové poloinvahdové;
zl.
cholery (^dekret dvorské kanceláe
ti
se jako
pi
civilních
však teprve po 10 letech
civilní
služby dosa-
hují schopností civilního výslužného nebo provise. 10.
korun
O
soudní pravomoci
nad
nmeckými
lény,
na eské
závislými.
Bratím Petrovi a Bedichovi Leu poldovi, pak píbuznému Janu Nep. Leu poldo v dovoleno podle
11.
jejich
i
prkazv 12.
užívati titulu šlechtického.
moravsko-slezského kamerálního
Administrátorovi
chodu Vincenci Hassenmllerovi ddin hodnost rytíská. 13.
Dekretem dvorské kanceláe
pi každém návrhu na obsazování
z
d-
Ostensteina udlena
z 19.
záí 1835 naízeno, že
šlechtických nadací jest
teba
prozkoumati netoliko list nadaní, nýbrž také, pochází-li žadatel a to takového stupn šlechtického, jaký se z domácí šlechty, v nadaní listin žádá, a 14.
je-li
rakouským obanem.
Dodatek k obanskému zákonniku: že plnoletým neb za poruencftm jest volno, osvoboditi své poru-
plnoleté prohlášeným
níky od soudního skládání 15.
O
útv.
poplatcích za dti, narozené v porodnici
brnnské neb
olomúcké a ponechané v nalezinci. IG. O zkoumáni mdných pístroj na destilování koalky.
—
-
i8
Nejvyšším kabinetnim listem
z 20. íjna 1835 první vicevšeobecné dvorské komory rytí E i chh o í jmenován presidentem téhož dvorského úadu.
17.
president
18.
O nové pjce
a
vydání státních dlužních
úpis
tí-
procentových. 19.
20.
O O
ztrát estných civilních
i
vojenských medailí pro zloin.
zizováni a udržování erárních
silnic,
pokud
protí-
nají osady.
21.
radovi a
Nejvyšším rozhodnutím
brnnskému
z
záí 1834 gubernátnímu
26.
policejnímu editeli
Petru Muthovi ud-
leno šlechtictví. 22.
Bohumilovi svobodnému pánu Hennebergovi inkolát, a dovoleno mu pipojiti k svému jméno
udlen eský
vyhaslé baronské rodiny 23.
Osvobození
Spi eg]
od
o vy.
porta
listovního
týe
se
jen
úad,
nikoliv osob. 24.
Uhersko-hradištský krajský
hrabnky Haugwitzové dcera
úad
její
oznamuje, že po smrti
Jindiška, provdaná
hra-
bnka Larischo vá-Mónnicho vá,
zddila panství Svtlovské jako universální ddika, lenní statek Vasilsko pak pešel na syna hrabte Karla Haugwitze, c. k. nadporuíka, jako majetek deskový. 25.
O
zabavování zadlužených kaucí.
26. Nový stavební ád pro venkovská msta, msteka a ddiny na Morav a ve Slezsku (cirkulá mor.-slezského gubernia z
12
záí 1835'. 27.
Adolf rytí Lilienwald,
majitel statku
Rantíova,
zapsán v zemských deskách, 28. Nejvyšší
kanclé Antonín
B.
hrab Mitrovský odevzdává uveejnného ve „Wiener
5 výtisk popisu pomníku na Františkov, Theaterzeitungu",
s
pipojeným xylograíickým vyobrazením obe-
hsku a estné brány se strany Petrova.
Udlení nadaního místa Teufenbachova v Tereziánské moravského oddlení, Otakarovi Dubskému svobodnému pánu z Tebomyslic. 29.
rytíské
.30.
akademii,
Povoleno pijati pi moravském stavovském zemském s adjutem 300 zl, na dobu, pokud
výbore konceptního praktikanta
nynjší nával prací potrvá.
29
31.
Klement hrab
St. Julieii
škovi lenni statek Skalická a 32.
Dekretem
za kterých židé
23. prosince
z
mohou
majetku kesanských 33. 34.
býti
otci Franti-
1835
oznamují se podmínky,
pipuštni ku knihovnímu vlastnímu
realit.
O uveejování soudních nález v asopisech. Svob. p, Jií Šimon Siná jako majitel panství
boic na dodatený výkaz zemské zaznamenán do zemských desk. 35.
zddil po svém
Nový dvr.
O pekládání
listin,
v cizích
habilitace jest
eech
Mysli-
zem. soudem
vydaných,
pi jednání
soudním. 36.
átku
O
ízení pedsednictví
pi soudech dchodkových
a o po-
psobnosti. 37. Dekretem dvorské kanceláe z 19. února 1836, na optovné zakroení stav, povoluje se Janu rytíi Wel z ensteinovi za služby nejv. písae zemského, konané od 4. kvtna 1831 do 14. listopadu 1832, píslušné interkaláre 918 zl. 20 kr. konvenní mny z moravsko-stavovského fondu domestikálního. 38. Pedpisy dosud vydané o zabezpeení a vymáhání erárních požadavk od státních úedník rozšiují se také na úedníky stavovské, mstské a fondovní, pokud jde o náhrady plynoucí jejich
tmto fondm z pomr služebních. 39. O provádní ádu celního a monopolového. 40.
Moravsko-slezský
Arnošta Arenbergová, jest
zemský
soud
ohlašuje,
že
knžna
jako majitelka panství Palavského,
zapsána do desk zemských.
41. Nejv. rozhodnutím z 13. února 1836 nadaní místo Teufenbachovo v tereziánské rytíské akademii, uprázdnné po Karlu rytíi Welzensteinovi, udluje se Maximiliano vi šl.
Neumannovi. 42. O zúrokování vklad
v hlavní
pokladn fondu umoo-
vacího. 43. Jak se sešvakeny.
44.
má
soudce chovati ke stranám, jež jsou
s
ním
František svobodný pán Podstatský,
Litenického a Ghvalnovského, zapsán zemským soudem do desk zemských. 45. Stanoví
ravský a slezský
jest
majitel panstv moravsko-slezským
se vnitní ára, dlící pohraniný okres mood vniterního území celního.
30
46. Nejvyšším rozhodnutí ai z 2 1 listopadu 1835 a 22. .
bankovnímu domu privilegium na 50
Bochni,
M.
S. let
Rothschilda
šl.
se
pro projektovanou železnici mezi Vídní a
vedlejšími drahami do Brna, Olomouce, Opavy, Bilska
s
a Bialy, pak na solná skladišt ve Dvorech, ve
na
Vlice
dan ddické, výdlkové
Vypsání
47.
února 1 836
udluje výhradné
a
a v Bochni.
židov-ké
1837.
r.
Pehled
48.
cest
na hranicích Moravy a Slezska,
prohlá-
šených za celní silnice. zákazu, týkajícího se vedlejšího zamstnání zemských úedník a sluhv. 50. Hradišský krajský úad oznamuje, že rytí Volf gang Manner zakoupil dražbou Friedenthalv podíl na statku Brumovském.
Zrušení
49.
státních
i
51.
misti
V
listy
místech,
adresantm v míst
spolehlivými
Y2 kr.
k.
kde není
listonoši,
jimž
erárních listonoš,
52. Deki-etem dvorské
za
každého
dodáni
listu
písluší
z 4. kvtna 1836 se oznamuje^ nadaní místo pi tereziánské rytíské
kanceláe
akademii moravského oddlení hrabti
GustavoviSteinachovi.
Hrab LevRazumovský,
jako majitel tetiny panství
Rudoleckého a statku Bolíkovského, zapsán 54.
pošt-
m.
že císa udlil uprázdnéné
53.
nech
bydlícím dávají roznášeti vlastními
Brnnskému
magistrovi radovi
jest
do desk zemských.
Janu P f e ff erkorn ovi
udluje se potebná dispense od tí let interkalárních k volb do zemského výboru podobn hrabti Josefovi Schafgotschovi ;
a hrabti
Janovi Troyerovi.
55. Vystoupením šlechtice Viléma Gastle de Molineu uprázdnéné moravské stavovské nadaní místo pi vojenské akademii ve Vídeském Novém udluje se hrabti Karlu
Mst
Vettro ví. 56. Potomkm Ludvíka Braidy dle uherského indigenátu, nabytého roku 1809, pisuzuje se titul hrabcí, Moic Braida musí se však podobným dokladem vykázati, chce-li téže hodnosti užívati.
Zemský hejtman oznamuje, že J. V. císa dal na jevo nad smýšlením, projeveným za jeho pobytu v Brn od stav, brnnského magistrátu i mšanstva, 57.
nejvyšší spokojenost a uznání
—
31
jiných veejných ústav, nad dobrým poádkem dobroinných zdárnýnti pokroky prmyshi. i nad i
jakož
4.
mimoádné schze snmovní
Protokol
z 28. a
29. prosince
za pedsedmictvi zemskéJio hejtmana a snmovního
1836
direktora Aloisa
hrabte Ugarte. 1. Na svou žádost do snmu byU pijati a uvedeni: Ervin hrab Taroucca, majitel panství Cech, kraje olomouckého. 2. Na vdomost vzat bez poznámky úetní závrek fondu
domestikálniho za správní rok 1835,
Volba
3.
vzorku
zlatých
port
na
kalhoty
stavovské
uniformy. 4. Stavba vlastního stavovského zemského domu dle návrhu architekta S c h e p p s a. Vzhledem k snmovnímu usnesení ze dne 3. kvtna 1836 zakoupiti jeden neb více mstských domv a na míst jejich prese všechna vystavti zcela nový zemský stavovský opatení uinná zemským výborem nebylo možno vhodné místo 1
—
—
dm
vyhledati.
Také
byl vybídnut ve Vídni usedlý architekt Schlepps,
pišel do Brna, vyšetil vhodné
místo
k
aby
tomu a podal návrh,
opatený potebnými plány, rozpoty atd. Ve svém podání Schlepps ohlásil, že zevrubn prohlédl všechny ulice a námstí mstská a nenalezl vhodného pozemku, na kterém by nová stavba mohla býti podniknuta, aby vyhovovala všem požadavkm; niveau msta, že jest naprosto nepíznivo a dle mínní jeho, že se musí nové místo utvoiti. Za tím cílem navrhuje, aby Veselá brána s celou kurtinou až po kostel sv. Tomáše, na druhé stran až po skladišt stelného prachu
i
s
domeky .
134. a 135.
pi brán
a
s
mincovní bu-
mstským píkopem až ke kurtin, jež se má znova zíditi, byla vyrovnána. Tím zpsobem by se tamtéž získalo nové místo o 3360G sáh, na nmž by stavovskému zemskému domu se dostalo prostory 950 šáhv, jako vbec celé to území by se vyrovnalo Zelnému trhu. dovou
byla
zboena
a
celá
prostora
s
:
—
3-2
Dle dalšího návrhu Schleppsova by toto petvoeni,
poši-
vystavní nové brány vyžadovalo asi 50.000 konvenní mny, nová stavba pak by se páila na 170.500 konvenní mny, tak že by veškeren náklad dosáhl výše 220.500 nutí
kurtiny
a
zl. zl.
zl.
konvenni mny.
Na
zemského výboru, pijímá-li se návrh architekta zpsobem tento nový zemský podle všech svých souástek má býti zizen, konen komu a za jakých podmínek vedení stavby se má sviti? usnesli se shromáždní stavové všeobecn pijati zatím návrh architekta Schleppsa, a aby všechna potebná šetení pedbžné pípravy byly pidleny komisi ze 6 stavovských len, mezi nimi dvou len zemského výboru, a zvoleni proto vtšinou hlas dotaz
dm
Schleppsa, dále jakým
—
i
hrab Dubský 24 hlasy, hrab Schaígotsche 23 hlasy, od
prelát
sv.
hrab Salm
Tomáše 20
hlasy,
19 hlasy,
baron Vojtch
Widmann
12 hlasy,
rytí Paburg 12 hlasy.
Této komisi, Schafgotschovi
hrab
a
jejíž
k
vedení
níž
hejtman zemský
dodaten pidán
Kalnoky, budiž pak naízeno,
V
dom nov
svil hrabti ješt za lena
aby o vci konala nejpelinávrh o tchto otázkách:
dobe odvodnný
vjší šetení a pedložila 1.
byl
vystavném butež vedle snmovního
sálu
na všechny pípady potebného zemskému hejtmanovi umístny: zemský výbor všechny stavovské úady, jako kancelá, registratura archiv, zemská útárna se svou registraturou likvidaturou, zemská hlavní pokladna s potebnými sklepeními, konen stavovský pjovní úad se svým skladištm. I jest pedevším úkolem komise, vyšetiti potebu umístni pro každý jednotlivý odbor a místnosti v celku tím zpsobem seaditi, aby odbory pracovn sob píbuzné mohly býti v nea
píslušného
bytu
i
i
i
ustálém spojení. 2.
Se stejnou
pesnosti
kterých 950Q sáh
a
obezelosti
dlužno
vyšetiti,
domu a tedy kde mstskou branou, na vy-
snáze vnovati stavb
se zetelem na pošinutou kurtinu i s rovnaný pozemek, na kostel sv. Tomáše i ostatní budovy, tento by nejpimenji ml býti vystavn.
dm
—
33
-
dm
o
3. Po úvaze tchto vci (kde ostatn se uvidí, má-li býti jednom i o dvou poschodích) komise má architektovi Karlu
Schleppsovi a) i
uložiti:
pdorysv i prospekty pední v nichž pikázáni místností pro každý jednotlivý
vypracování plánu všech
zadní fronty,
odbor musí patrn b) nákres
mrou
jistou
vysvítati;
prostory
vbec, která tímto opatením nabude
nové tvánosti;
rozpoty náklad jak na stavbu domu samého, tak na kurtiny i s mstskou branou píkopu, se všemi ostatními sem hledícími výlohami, a jemu se vší uritostí sdc)
i
pošinutí
liti
konené 4.
usnesení komise,
Budiž
komisí vyšeteno, jaké ástky penžité by vyža-
dovalo vykoupení obou covní.
Ponvadž ostatn
domk . není
134.
a
135.
a budovy min-
možno komisi oznaiti podrobn
všechny vci, na které musí bedliv míti pozor, a stavové plnou skládají v obezelost a innost lenv jejích, budiž jim zstaveno, aby naskýtající se pekážky odstranili úelnými opa-
dvru
teními a návrhy. 5. Jakmile všechny tyto vci budou vyšeteny a komise bude míti jistotu o všech opateních potebných, budiž od ní poízeno obšírné tableau a pedloženo zemskému výboru s ná-
vrhem,
má
komu
a
za
jakých
podmínek
a za jakého
ruení
sviti provedení veškerého stavebního plánu. Ponvadž ostatn v pedbžném rozpotu architekta Karla Schleppsa náklad na stavbu domu páí se na 170.500 zl. konvenní mince a na stavbu pedního opevnní i mstské brány na 50.000 zl., v celku na 220.500 zl. konvenní mince, a stavové tuto pibližnou ástku i s výkupní summoa za oba domky íslo 134. a 135. i za mincovní budovu ustanovih za nepekro,itelnou, budiž komisi zvlášt doporueno, aby pi svých návrzích vždy pihlížela k této vyslovené summ stavební a zárove na to pomýšlela, aby na pošinutí kurtiny a na stavbu nové brány mstské píkopu si vymohla svolení c. k. místního stavebního editelství, a že tedy také vzhledem na postavení, výšku i pevnost tchto opevnní musí návrhy tak býti uinny, aby c. k. vojenským úadem proti provedení nebylo námitky. Tyto návrhy, jež jmenovaná komise má uiniti, zemský výbor sestaviž asem v celkový pehled k nejblíže píští snse
i
3
31
potom mohlo pojati konené usnesení potebné schválení mohlo býti odvodnno. O výpomoci pro msta moravská, zamstnaná hrdelaby se
movní schzi, a
nejvyšších míst
s
4.
ním soudnictvím, soudní správy mohla
Peteno
mst
píjm
z
požadavkm
ervna 1835
nejvyšší rozhodnutí z 23.
eského,
království
aby
zemských,
dostáti.
jichž magistráty
podpoe
se zabývají hrdelním
ástené pevzetí
neb
soudnictvím: „Celkové
o
výloh na hrdelní
soudnictví v Cechách státním pokladem se nedoporuuje.
zpsobem
Nebo
zem,
kde (jako na píklad v Dolních Rakousích a ve Štyrsku) tyto výlohy hrazeny jsou úpln jurísdicenty, vedle tchto svých vlastních vydání by m ušily pispívati také
tím
na království eské, ponvadž se z
berních
píspvk
míítm eským,
jak patrno, skládá
státní poklad,
Jinak
všech provincii.
sveno
zase nelze upíti,
pokud pvodních, nýbrž toto soudnictví vykonávají netoliko ve svých i v cizích jim pidlených soudních okresích, a to za nesprávné v, jest uložen náklad, úlevy pvodních j urisdic e n k nmuž ústavn nejsou povinna. Za tch okolnosti budtež stavové království eského na tyto pomry upozornni a vybídnuti, aby podali návrhy, jakým pimeným zpsobem by se stísnnému z e m s k ý c h stavu takových mst pomohlo z vl a s t n c h p í j m že
jimž
jest hrdelní soudnictví,
t
í
a zárove se vyhovlo všem požadavkm náležité soudní správy." na Morav, J. V. nejPonvadž podobné pomry jsou í
vyšším rozhodnutím
z
19.
srpna 1835 naídilo, aby také stavové
moravští proto byli vyslechnuti: a)
Ize-H
a jak
stísnnému stavu
pimen pomoci
mst
moravských, soudní
píjm zemských? nová zaízení a opateni možno navrhnouti, jimiž by se vyhovlo všem požadavkm náležitého soudnictví? ad a) poznamenal zemský výbor ve svém návrhu, že v nejvyšším rozhodnutí z 23. ervna 1835 dje se výslovn zmínka
správu zastávajících,
z
vlastních
b) jaká
o nesprávném
obtížení
která ukazuje na
ty,
mst
kdož
a
úlev pvodních jurisdicentv,
pvodn
jsou povinni konati hrdelní
odpovdti na hoejší otázku. Podav obšírný výklad zákonodárství ze starších djin s pesným uvedením všech dat, zemský výbor ve své snmovní zpráv dovodil, správu soudní,
a z toho lze tedy
že na
Morav
nním
vrchnosti, nýbrž vždy
hrdelní soudnictví
nikdy nebylo ústavním opráv-
propjením od zempána,
což také
—
35
z r. 1787 zaniklo, a na místo privilegovaných byly nynjší soudy kriminální. Jestliže zízeny hrdelních tedy, jak nejvyšší rozhodnutí naznauje, v Dolních Rakousích a
nejvyšším patentem
soud
ve
Štyrsku náklady na kriminální
jurisdicenty, zakládá se to
na
od moravského jsou úpln vrchnostenské jurisdikce soudnictví, jsou zde
a nikoli, jako na
soudnictví
zvláštnosti zízení
zcela
V Dolních Rakousích vedle zemské soudy pro kriminální
rozdílná.
trvající
pvodním oprávnním
Morav,
se uhrazují
tchto zemí, která
privilegii nejvyššího
jistých vrchností
zempána.
Za tch okolností a také se zetelem na to, že v jiných Rakouského císaství, jako na p. v Halii, kriminální
provinciích
soudy jsou zempanskými úady a úpln ze státního pokladu jsou vydržovány, má na Morav nastati stejné zaízeni soud kriminálních, a shromáždní stavové pisvdili jednosvorn ad a) k návrhu zemského výboru,
aby
za
té
píležitosti
byla
J.
V,
podána prosba, aby z uvedených dvod vydržování kriminálních soud na Morav a uhrazování kriminálních útrat na úlevu velmi stísnných mst, jimž hrdelní soudnictví státní poklad bylo peneseno.
Ad dležitá,
b)
poznamenal zemský výbor, že
nebo
nic
není
jako bezpenost a rychlá
lovku
jest
sveno, úpln na
tato otázka jest nejvýše
obanu ve stát tak draho, spravedlnost, nebo jeho est a dobré a
jméno, blaho jeho rodiny, ano celého státu jsou jimi více mén podmínny. Ze nemohou všechny domácí kriminální soudy, spojené s magistráty mst královských zvlášt v mstech, kde pro kriminální soudnictví není ádných senátv a soudní osobnosti petíženy jsou zárove jinými záležitostmi, hospodáskými, politickými a civiln soudními tmto požadavkm plnou mrou
—
—
vyhovti, uznává se dle všeho
již
v nejvyšším vybídnutí, a
neteba
tedy dalšího dokazování. Zvláštní soudy kriminální, od magistrátv,
úpln oddlené, potebným úednictvem dostaten zásobené, náležit placené a dobe organisované, dostály by všem požadavkm, a vtší náklad by zde nerozhodoval, kde jde o nejdzájmy lidské a obanské, tak jako o všeobecné blaho na druhé stran by se rychlejším ízením útrat ušetilo. Stavové shodli se také ad b) s návrhem zemského výboru, pedložiti další prosbu J. V., aby za docílením dokonalejšího soudnictví kriminálního na Morav toto nezstalo spojeno s magistráty, nýbrž, jak tomu jest i v jiných zemích, aby bylo odevzdáno ležitjší státní;
zvláštním
zempanským soudm
náležející
k všeobecným vydáním
státního
n,
státním,
aby byl poízen ze
pokladu, bez jakéhokoliv trvalého
píspvku zem Mo-
danmi
ravské,
kriminálním a náklad na
beztoho
již
petížené.
5. Odmna professorovi stavovské akademie Antonínovi Bokovi za dílo jeho Godex diplomaticus et episto-
laris
Mor avi ae. Stavové uznah v pedloženém
díle professora
eské
ei
pi
olomúcké stavovské akademii, Antonína Boka, nejúplnjší a nejpounjší sbírku listin pro djiny Moravy, jaké nemá asi žádná provincie Rakouského císaství a která po každé stránce jeví neúnavnou píli a dmyslnou práci. Ponvadž podnikateh udlením prostední zlaté medaile od nejvyšší státní správy vysloveno jest uznání zásluhy jeho, domnívali se stavové, že také z jejich strany má Antonín Boek býti a trvale odmnn, a k tomu
pimen
prostedkem
zdálo se jim nejlepším Jesti jim
dobe známo,
zjednati
že bez munificence
mu
lepší postavení-
nejvyššího kanclée
Antonína Bedicha hrabte Mitrovského, jemuž toto dílo jest vnováno a který velikomyslnými podporami všeho druhu stal se vlastním zakladatelem tohoto pracného a všeužiteného podniknutí, autor by nikdy nebyl mohl Godex na svtlo vydati. Rovnž nelze neuznati, že skrovný plat roních 550 zl. jen nuzn hradí poteby životní, a za domácích starostí také nejilejší duch se ochromí. Stavové tedy jednosvorn se usnesli a) zakroiti na nejvyšším míst, aby Antonínovi Bokovi odmnou a na další povzbuzení, aby v stejné píli a v stejné innosti vytrval, trvale, pokud by zastával nynjší úad uitelský, byl udlen osobní pídavek 200 zl. konvenní mince a dán mu titul moravského stavovského historiografa, a ostatn jej k tomu vybídnouti, aby sepsal djiny Moravy b) nejvyššímu kancléi Antonínovi B. hrabti Mitrovskému za velikomyslnou podporu autorovi propjenou, jakož i za vý;
tenou pozornost, písemn vysloviti
kterou prokazoval
stavm
uctivé díky a požádati
nmu doprovodil. podpoe chovance
za každé píležitosti,
zemského hejtmana, aby
tento pipiš k 6.
O
c. k.
akademie výtvarných
umní
ve Vídni. Stavm bylo pedneseno,
s
nejvyšším
Vídni,
aby
že podpora roních 200 povolením chovanci akademie výtvarných
si
zjednal
lepši
vzdlání,
z
nedostatku
zl.
urená
umní
ve
kompetenta
:
61
nebyla
již
od 17
let
—
píinou toho dle všeho jest, že stav není uvedeno v obecnou známost. František Sin ne, malí na porculán,
vyplácena;
toto velikomyslné smýšleni
Nyní se ucházel jakýsi o tuto podporu, a zemský výbor pokládá za svou povinnost, vyžádati si rozhodnutí stav, zdali by nechtli obnoviti podporu, kterou mnohý dímající talent mohl by se vzdlati za výteného
umlce. Svoleno podmínek a)
výhradou nejvyššího schválení a za tchto
s
Mladík, který chce dosáhnouti podpory,
Moravanem, a jen kdyby ho nebylo, poddaný,
ale
mže
nikdy cizozemec nabýti;
jí
má
býti rodilým
také jiný rakouský
b) caeteris
paribus
má
po njaký as již osvdil pi akademii výtvarných umní a podá záruku svých schopnosti vysvdením z tohoto ústavu; c) uchaze, který ješt není na akademii, má se podrobiti pedchozí zkoušce a tam si vyžádati vysvdení o svých pokusech a výkonech, jež slibují potomní další vzdlání; d) jest lhostejno, jaký odbor chovanec si zvolí, zdali malíství, sochaství, mdirytectví nebo stavitelství e) podpora má se vypláceti v plroních lhtách jen tehda, když chovanec piloží vysvdení z editelství akademie o své schopnosti,
dána
býti
pednost tomu, kdo
se
;
pimeném
prospchu a mravním chování; opomine-li toho po
2 semestry,
ztratí
podporu;
rok ukázku svých prací
s
chovanec
povinen podati za dobrým zdáním editelstva akademie f)
mže
jest
od stav zvlášt býti odmnn; po ti léta, a jen za zvláštního doporuení editelstva akademie pi dokázaném skuteném talente umleckém lze ji prodloužiti h) v pípad uprázdnní má zemský výbor uiniti vyhlášku v úedních novinách brnnských, aby se za vtší soutže docílilo lepšího výbru. 7. O píspvku roních 1000 zl. konvenní mince z domestikálniho fondu na okrasu okolí brnnského za rok 1837. Ponvadž s nejvyšším povolením bylo usneseno, na okrasu bašt a koliš v Brn z domestikálního fondu poskytnouti píspvek roních 1000 zl. s výminkou, že pedevším teba podati dkaz, že tento fond bez újmy stavovského hospodáství a všech jiných pravideln ustanovených závazk mže takový výdaj poizovati, a ponvadž tomu na správní rok 1837 tak jest: byl uinn a také stavy schválen návrh, aby zmínná ástka u zemské hlavní po-
zemskému výboru, zaež
g) tato
podpora
má
trvati
;
kladny byla poukázána.
:
—
3S
n stavovského z e m s k é h o c h r u r g a 8. O p r O p u š t Jana Klinkerfussa ze služby stavo vsk é a zastavení jeho í
služného 200
zl.
i
konvenní mince byla zemským výborem ped-
nesena tato zpráva Již od r. 1751 trvá pi moravských stavech zemský chirurgs platem 200 zl., a akohv po léta 1829|!až 1831 toto místa
zstalo neobsazeno a tedy nebylo v rozpotu, nikde nelze nejmenší stopy nalézti,
definitivn
že
pece v aktech zastavení
toto
se
také
Stavové tedy vykonávali jjouze právo jim íjna 1831 Janu Klinkerfussovi ve snmovním
stalo.
píslušné, když 18.
sezení udlili toto místo se závazkem, že vedle svých služebních
výkon, které se týkají pouze stavovské dstojnosti (dekorum), menším stavovským úedníkm a služebníkm v pípadech one-
mocnní bude bezplatn zmínnému úednictvu se
poskytovati ranhojiskou pomoc,
prokáže
vlastnosti byl Klinkerfuss vzat
200
zl.
znané
pod písahu,
dobrodiní. a
poukázán
ímž
V
této
mu
plat
konvenní mince.
Skoro o 2 léta pozdji po vyžádaném pedložení jednacich akt dekretem dvorské kanceláe z 28, bezna 1833 dán byl pokyn, že stavové neídili se nejvyšším rozkazem z 24. bezna 1828 dle nhož takové výdaje pro ústavy léebné nemají se hraditi ze stavovské pokladny a zdravotní osoby, pokud jest možno,
—
že se mají jiným
chozího
schválení
zpsobem
zaopatovati
ustanovili
— ježto
Klinkerfussa
prý bez pedzemským chirurgem.
Potom zemský výbor dvorské kancelái uctiv poznamenal, že ustanovení Klinkerfussa n e p í í se onomu nejvyššímu naízení, ponvadž toto se týká pouze krajského zdravotního úednictva, zemský chirurg však k nmu nenáleží. Pro ponecháni jeho pak uvedeny jsou ješt tyto dvody: Vyžaduje dstojenství (dekorum) stavovské a vždy toho bylo šeteno, aby zemský chirurg spolu se zemským lékárníkem pi snmích neb jiných stavovských slavnostech v parádním prvod se pipojil k zemskému hejtmanovi a snmovnímu 1.
direktorovi. 2. Pítomnost jeho za návalu lidu o slavnostních vjezdech zdá se potebnou, aby pi nehodách poskytl okamžitou pomoc. 3. Nižší úednictvo a služebnictvo stavovské má ze zmínného závazku zemského chirurga pi nepatrném jeho platu velmi
znané
dobrodiní.
:
39
4.
v
Hahi, ve
jiných zemích, jako v Cechách,
íštyrsku a
j.,
ntakových osob, jediný, placený. jest a to skrovn kohk, kdežto na Morav Pes tyto vážné dvody pozdjším dekretem dvorské kanceláe z 13. února 1835 bylo naznaeno, „že od uritého nejvyššího rozkazu vzhledem na výdaje pro zdravotní úednictvo
jest
ze
k zemskémn zdravotnictví,
náležejících
zemské pokladny nelze
se
a královské gubernium
uchýliti,"
požádalo zemský výbor, aby zemský chirurg- Klinkerfuss byl propuštn, jemuž jest volno ucházeti se o njaké jiné místo uprázdnné
pimené.
a jeho schopnostem
Zemský výbor a) že
odpovdti snmovním usnesením
byl nucen královskému guberniu
není v moci jeho, aby osobnost
pijatou prost propustil: že
b)
zemského chirurga teba pokládati za písežného,
tedy skuteného
úedníka a
že tu nelze užiti nejvyšších
pedpis
píin
propouštní ze služby: 1834 nebylo c) dekretem dvorské kanceláe z 28. bezna naízeno nikterak propuštní zemského chirurga, nýbrž pouze zaopatení zdravotního úednictva dle možnosti, což však jest mimo psobnost zemského výboru.
v
Nyní zemský výbor vyžaduje má-li Klinkerfuss býti
námitku nýbrž
i
0.
propuštn
si
snmovního
ili nic, a
ustanovení,
stavové uznali podati
J. V. s prosbou, aby netoliko smli Klinkerfussa podržeti, po uprázdnní místo jeho zase smli obsaditi. Zpráva o podání prosby k J. V., aby pi udílení nada-
v Teresian a v Novomstské akademii vojenské pedevším vzat byl zetel na syny moravských stavv
ních míst a šlechticv.
že
podrobného zkoumání dokázal, mimo velmi proto J. V. vždy bylo šeteno aspo potud, že ne-li
Ponvadž zemský výbor návrh stav moravských
—
dle
ídké výjimené pípady Imo loco navržený, aspo jeden
—
z
terna
místo
takové dostal,
stavové upustili od podání této námitky. 10.
Zpráva o opateních na zamezení ponenáhlého rozpa-
dáni vrchnostenských statk,
ásteným oddlováním
majetku pozemkového.
Odluováním
jednotlivých
ástí
vrchnostenského
pozemkového a nevázaným rozprodáváním práv vrchnostenské
statky
se
ponenáhlu
rozprodávají
majetku
dominikálníeh, a tím se také
:
—
40
ohrožuje záruka, pejatá od vrchnosti
ke
státu,
za
bezvadnou
sveného
jim patrimoniálniho soudnictví a za jmní sirotk jim svené. Královské gubernium proto požádalo zemského výsprávu
boru, aby podal
dobré zdání o píslušných
výbor tento dležitý nesl tyto vysvtlivky
pedmt ponechal
opateních. Zemský
rozhodnuti
snmu
a
ped-
Nynjší platná obmezení rozkouskování vrchnostenského majetku zakládají se na dekretu dvorské kanceláe z 29. záí 1803 a na dekretu soudního dvoru z 26. února a 20. srpna 1818, v jejichž pedpisech jest stanoveno 1. Emíyteutický pronájem, jakož i každý, s rozkouskováním spojený prodej dominikálních pozemk se nedovoluje a mlo-li :
by se z píin nejvýš dležitých povoliti, má se na zabránní drobnjšího rozkouskování šetiti bedliv míry, pedepsané na rozkouskování 2.
pozemk
rustikálních.
Dlení deskových statk
a spojeného
niálniho soudnictví dovoluje se jen potud,
s
pokud
nimi patrimo' se
nepíí
p-
vodní vložce katastrální. 3. Normální pedpis z 29. záí 1803 nezakázal výjimky rozkouskování a prodeje dominikálních pozemkv, a tyto mohou se
února 1818 povoliti. Rodiny, které chtjí býti nov usazeny na dominikálních pozemcích, navržených k rozkouskování, musily by býti nadány dle dekretu z 26. 4.
nejmén 80 micemi pozemkv, dáti co
a také toto oddlování
má
se
možná zídka.
Pi
bedlivé úvaze zákonitých
pedpis, vydaných od r. 1803, pozemkového vnucuje
o rozkouskování vrchnostenského majetku se
pesvdení,
nýbrž jen
že proto
není
teba nových
písného šetení dosavadních,
ustanovení, jež dostaten
zabraují, aby záruka panství k státu nebyla ohrožena.
Co se týe návrhu královského od královského gubernia sdleného,
úadu
—
fiskálního,
souasn
aby se uril všeobecný
zákaz
proti emfiteutickému postupování vrchnostenských práv, zejména práva propinaního, aby tím cena statk se nezmenšovala v tom zemský výbor nemže se z tchto dvod sroz-
—
umti
:
Právo nálevní zízení, a
jest
právo dominikální, založené v zemském
v tom spoívá také vrchnostenské právo volného na-
kládání (der freien Schallung). Zákaz královským fiskálním
úadem
—
41
navržený elí tedy proti zemskému zízení a jest zájmu statkáv na újmu, a jím by se jen uskutenilo to, emu se chce vyhnouti, nebo vrchnosti by potom byly nuceny, propinaní právo
pronájmem provozovati, a brzkým uvedením ve známost, oprávnny toto regále ve stálé užívání postoupiti, by se cena nájemného velmi snížila a nájemné by se jen donucováním mohlo shánti, kdežto naopak samostatný majitel požitku vedle zaplaceného již nájemného ruí za bezpenost vyraínného nájmu svým majetkem. dávati jen
že vrchnosti nejsou
Proto
dosavadními zákony jest státu a novot tím mén potebí, ježto jest dostatená kontrola v rukou politického úadu, jejímž písným a pimeným užíváním lze zabrániti obávanému rozkladu vrchnostenských statkv a ohrožení zájmu státního, a neteba chápati se opatení, která se píí starobylým stavové se
dostaten postaráno
právm
a zízení
domnívají,
o
šetení
že
závazk ke
zemskému.
Zemský výbor byl tedy zmocnn v tomto smyslu královskému guberniu odpovdti. 11.
slených
Zpráva o
zemských krojích moravských,
a lithografovaných
kre-
úedníkem stavebního oddlení Vi-
lémem Horném. Za pítomnosti JJ. V V. v Brn roku 1833 a 1836 bylo asi 100 poddaných obojího pohlaví z rozliných kraj ve svém kroji svoláno, JJ. VV. pedstaveno a jimi pízniv pipokaždé
vzbuzeno páni, aby tyto pvodní kroje, které se staletí a nikde v mocnáství s takovou rozmanitostí se nejeví, vrn byly zobrazeny. Vilém Horn, osvdený kreslíc, jsa k tomu povzbuzen, nabídl se, že tyto figuríny v kolorovaném kamenotisku asi o 30 listech (pi emž každý list pedstavuje
jato.
I
bylo
zachovaly od
muže
a ženu v
pimeném
postavení
s
oznaením
kraje a panství
mu
moravskými stavy, jimž tento podnik se vnuje, uritý poet výtisk a poskytne-li se mu pimená penžitá záloha. Zemský výbor navrhl, aby se tato dedikace pijala a aby pro JJ. VV. jakož i nejvyšší dvr se objednalo šest nádherných výtisk, pak 50 výtisk pro vyšší státní úedníky, píslušného) dodá, odebere-li se
musea, vysoké školy atd., a Hornovi byla již konvenní mince, jednak že cena tohoto
bibliotheky ve Vídni a v Olomouci,
poznamenává
krom
toho,
vyplacena záloha 1000
zl.
že jednak Vilémovi
:
42
dila vycházejícího
knihkupectvím na subskripci, dle rozhné jemnosti
papíru a umleckých okras ustanoveno jest 1.
druh: Ust za
2.
druh: hst
3.
drah: Hst za
konvenni mince, 40 kr, konvenní mince, 30 kr. konvenní mince.
zl.
1
za —
—
Stavové uznah, že jim jakožto patribus patriae pískiší tento vlastenecký podnik tím více podporovati, ježto se jim naskytuje JJ. VV. milý dar, i usnesli výhradou nejvyššího schválení vnocelkem 1500 zl. konvenní mince z fondu domestikálniho. Ii2. Zpráva o dokonení litinového pomníku u Nov.
velmi vítaná píležitost,
nabídnouti
se pijati tuto dedikaci a vati
s
Rousinova. — Snmovním usnesením vyšším
schválením
z
íjna 1832 a potomním nejpoštovní silnici nedaleko oral, pomník z litiny. Práce jest
26.
postaven jest
N. Rousinova, kde císa Josef
II.
pi
dokonena a za píinou ponkud holého hrotu umístn nahoe pozlacený orel. Litinová práce ze železných huti hrabte nyní
Salma v Blansku
po stránce technické dokonalá, ani trhlina, mezera není viditelná. Celkový výdaj dle pedchozího dohodnutí s dotenými dodavateli iní 4125 zl. 16 kr. konvenní mince. Stavové povolili tuto summu z fondu domestikálniho a pijah návrh zemského výboru 1. aby pozoickému vrchnímu Maximilianu Steinerovi, který svou pelivou a neúnavnou ochotou pi odnášení dívjšího kamenného, úpln rozpadlého pomníku, jakož i pi zízení nového htinového nejúinnji spolupsobil, jménem stav byl doruen pochvalný dekret a aby za této píležitosti byl požádán, aby pokud mu lze, dal pomník hlídati a každé poškození jednak vážn potrestal, jednak k okamžité náprav zemskému výboru ohlásil. 2. Dlužno prostednictvím královského gubernia obrátiti se na editelství silniní stavby, aby píslušným okresním silniním komisaem a dlníky k tomu na míst povolanými dávalo tento pomník astji prohhžeti a po pípad dopadené vinníky za odmnu odevzdati pozoickému hospodáskému úadu na potrestání, jakož zpozorovaná drobnjší poškození, jež nepatrným nákladem ihned lze opra\riti, oznamovati. 3. Zemský sekretá rytí Kronenfels, jemuž vyjednávání jest
ani vypuklina, ani
:
i
s
blanenskou továrnou
se
tam odebere,
s
i
ostatní píslušné práce byly
sveny, nech
pozoickým hospodáským úadem a tamjším
—
43
—
vrchnostenským inženýrem pomník ohledá a o stavu vci podá zprávu.
Ostatn podotkl zemský výbor, kterou si zemský sekretá za této
že v
píin
uznání zásluhy,
píležitosti získal, v pozdjší vzhledem k stavovským slavnostem za pítomnosti JJ. VV. v Brn, uiní svj návrh. 13. Zpráva o dekretu dvorské kanceláe z 25. ledna 1836 v píin odmn na chov hovzího dobytka. Po uvážení všech okolností, vysvtlených zemským výborem
snmovní zpráv,
stavové
se
dosavadní
totiž
ponechati
usnesli
jakož
úprava,
i
vyplácení
vymená
odmn,
ale
ponvadž
výše jednotlivých
odmn
nevyhovovaly nikterak zamýšlenému úelu, usneseno, vyžádati si dobré zdání na nkohka stavovských lenech, které zemský hejtman oznail, totiž na prelátovi svato-tomášském Nap poví, na baronovi Schellovi, na hrabti Kain ok ým, na baronovi Albertovi Widmannovi, na baronovi Emanueli Bartensteinovi, na rytíi Ters chov a na rytíi Paburgovi; zemský výbor nech potom o podmínkách o výši prémií, kterou stavové i
i
uvolují
si
snmovním 14.
dace
na 800
ustanoviti
sezení
zl.
konvenní mince, v nejbližším
podá optný návrh.
Zpráva o pirážce
pro ústavy slepých,
Františkovy
hluchonmých
a
Karolininy na-
a pro opatrovny malých
dtí na mimoádnou berni zemskou. Stavové žádali, aby tato nadace, založená roku 1833. byla piražena na urbariální da vrchností, ale dvorská kancelá otázala se zemského výboru, neml-li by se radji pibrati dominikální majetek pozemkový totiž vlastn majetek, který jest v rukou pozemkových vrchností? Hled k námitce, že tento dominikální majetek není nikde zvláš vykázán, a že jest úpln neznámým, dvorský úad na to doléhal, aby se krajskými a hospodáskými úady tento doklad opatil, ímž uvedení této nadace v platnost
—
velmi se provlekla. Zemskou útárnou v celek sestavené výkazy
hospodáských
dan
úad
se zjistilo, že summa pesné vrchnostenské údaj vrchností iní 518.487 zl. 50% kr. konbern pipadající na deskové pozemky vrchno-
dle vlastních
venní mince, a stenské 51-/4 kr.
iní 683.596
zl.
11 V4 kr.,
konvenní mince mén,
tedy prvnjší
o
165.596
kterýžto rozdíl zvyšuje
zl.
píspv-
kový podíl k této nadaci o 1 zl. 52 kr. ze sta. Zemská útárna ve své zpráv dopodrobna dokazuje, že není radno skutenou
— pozemkovou
44
da ustanovovati za mítko
pirážky vrchnostenských
mimoádných píspvk, ponvadž tím se nedocílí jednotnosti a jednak by vrchnosti píspvkem povinné byly petíženy, jednak zase opominuty. Proto navrhla, aby za základ takových pirážek,
jako jest nadace Františkova a Karolinina,
da
stenská
vzata byla vrchno-
tereziánské soustavy rektifikaní, aneb což jedno jest,
vrchnostenský zatímní kalkulaní odhad. Toto mítko jest výsledkem vlastního dle patentu odevzdaného piznání vrchností, které tehdejší rektifikaní komisí jest prozkoumáno a v pochybných pípadech po výslechu a souhlasu pozemkových vrchností bylo opraveno. Jím by se zamezilo opominutí vrchností a svobodník píspvkem povinných, což u pirážky dle skutené dan pozemkové bylo by nevyhnutelno. Jde tedy o to, má-li se rozvržení této nadaní jistiny státi: a)
bu
b)
dle
c)
dle
dan
dle
urbariálni,
pozemkového majetku, nebo vrchnostenského
který
práv
prozatímního
jest v
rukou vrchností,
odhadu
kalkulaního
(extraordinarium). c), ponvadž dle povahy prostedkem výpomocným a pirovná-li se druhými zpsoby, jím nejmén se nkdo ušetí nebo
Stavové sjednotih se na návrhu ad
vci s
jest
obma
nejlepším
mítko
na vlastním piznání vrchností. se už tvrtý rok a vlastního úelu, totiž podporování moravských ústav pro slepé, hluchonmé a malé dti, se vzdaluje, a pi zevrubném objasnní petíží, ježto toto
Ponvadž ostatn
tak rozdílných
pomr
se zakládá
toto vyjednávání vlee
vrchností
pesvdení
se vnucuje,
že se
zpsob stejnomrného rozvržení, byl zemský hejtman požádán, aby tento snmovní návrh jako nejnikdy
nenajde
vhodnjší
vhodný
podporoval na nejvyšším míst atak tuto
vc
ukonil.
O zapjování penžitých záloh moravskoslezskému pojišovacímu ústavu proti požárm do výše 50.000 zl. konvenní mny. 15.
Zemský výbor svých závazk, roku
že tento ústav, za úplné bezpenosti 1834 nucen byl astými náhradami škod
uvedl,
požárových požádati u První rakouské spoitelny za
konvenní
mny
úvr
80.000
zl.
svým fondem záložním, což také na plnoplatnou hypotheku bylo poskytnuto. Ponvadž však z píin, jež vyplývají ze stanov této spoitelny, zemský výbor nemže již a zaruiti se
45
úvr
spoléhati a musí si jinde prameny úvéru hledati, stav, zdali by, hledíce k veliké užitenosti tohoto a) poskytnouti stálého úvru v hotových ústavu nechtli zálohách penžitých do výše 50.000 zl. konvenní mny na 57o zúrokování, anebo b) zabezpeiti (akkreditovati) jej ruitelskou
na tento žádá
pan
bu
listinou
summou 50.000 zl., aby toho úpln neb ásten upotebiti.
u spoitelny
poteby mohl
bu
Na zabezpeení
nabízí
ústav v
as
rovnž svj fond záložní, a ponvadž pi ústav pojišovacím jakožto
zástupce
spoitelna ustanovila
plnomocníka, který by všeho jednáni se súastnil, do knih nahlížel a dbal
zájm
spoitelny, stavové na zajištní svého majetku
mohou
Akoliv ústav doufá, že vystaí bez užití stavovského úvru, ponvadž pedešlá nepíznivá léta 1834 a 1835 tuto nesnáz pivodila, navrhuje pece pro pípad poteby: ad a) aby hotové penžní zálohy od msíce srpna si vybíral
téhož
opatení se
chopiti.
beznu i s 5% úroky; ad b) opatí-li se ústavu úvr stavovskou ruitelskou listinou, ústav by se spoitelnou jednal jako dosud dle dosavadního bžného útu, aniž by stavovská pokladna, kterou by se zástavou záložního fondu dostalo plné jistoty, musila zakroiti. Za té píležitosti zemský výbor udal, že tento fond koncem roku 1835 inil 120.372 zl. 36-/4 ^^' konvenní mny, koncem roku 1836 pak 122.810 zl. 35V2 kr. konvenni mny; z tohoto fondu vyplácejí se náhrady, jež se v roce naskytují, rozvrhuji se na úastníky ústavu a koncem roku se uhrazují
v podílech a splatil je v
(refundují).
Ponvadž
jest
všeobecn známo
dobrodiní, jehož se tímto
ústavem pojišovacím dostává každému majiteli pozemk, zvlášt však poddaným, a ponvadž zastavená hypotheka poskytuje plnou jistotu, stavové po píklad stav eských a štýrských pijali návrh sub a) a usnesH se zatím na rok 1837 vypláceti z domestikálního fondu penžité zálohy do výše 50.000 zl. konvenní mny na 57o zúrokování a na zástavu záložního fondu. Ostatn zamýšlejí stavové tento ústav pevzíti do své správy, k jejímuž vedení jim jsou po ruce všechny prostedky, jako jest skládání
pispvkv k
nejbližší
zprávu.
útv,
pokladna, kontrola, pirážení a vybíráni roních
atd. Dojde-li nejvyššího schválení,
snmovní
schzi o
této
vci
zemský výbor nech podrobnou
pipraví
46
16. O v ý e p u V r c li n O s t e 11 s k ý e h n a p O j y a o postoupení tohoto vrchnostenského práva zajisté výhody.
Dle došlého dekretu dvorské
gubernium vyžádalo
královské
si
kanceláe z 19. kvtna 1855 na zemském výboru výkaz
a dobré zdání: jak se na
a)
nápoj
Morav vzhledem
k
výepu
vrchnostenských
dekret z 27. února 1788 a z 5. bezna 1789 a pokud proto pozdjší normy jsou v platnost uvedeny; b) v jaké míe vrchnosti propjují oprávnní výepní právem vrchnostenským a pi tom si ustanovují podmínky na svj prospch: c) zdali a jakou mrou jsou v tomto práv chránny ? Ponvadž rozlinými pedpisy politických úad, které ostatn
sob
šetí dvorských
zemský výbor pedna rozhodnutí a podotýká: Dekret z 26. února 1788 uruje, že všichni hospodái, kteí mají vrchnostenské nálevny, a výslovn se smlouvou neb jinak dobrovoln zavázali, odbírati od vrchností jistou ást neb i všechen kládá
odporují, práva vrchností se porušují,
vc stavm
tomu závazku dostáti: neni-li takového ustanoveného závazku, nemže nikdo býti pidržován k od-
nápoj, jsou povinni
výepu
bíráni a i
vrchnostenských nápoj,
každému poddanému
volno,
zjednati
nýbrž jest
nalévam
ddiných zemích
v
si
poddaných, kteí nejsou oprávnnými obmezuje se toto odbíráni pouze na domácí spotebu a
nápoj odkudkoliv; jen u nálevci,
nesmí nikterak výep jím
Dekretem
z 5.
býti provozován.
bezna 1789 všeobecn
se prohlašuje zákaz
vnucovati vrchnostenské zboží prodejné (Feilschaften) poddaným.
Zemský výbor dokázal zevrubn ad a) ad b), že vrchnostem propjovati výep právem dominikálním a ustanoviti si pi tom podmínky na vlastní prospch, aniž se tím dotené normální pedpisy porušuji. i
písluší právo,
ad
c)
Zemský výbor podotýká,
práv propinaním vrchnosti
—
vyrábného
totiž
—
nutiti
že vrchnosti v náležitém jim
nálevce k epování nápoje od
nejsou vždy
chránny
a že se tím sta-
robylá výsada jejich podstatn ohrožuje, jak zejména uznáno jest
vyízením královského gubernia z kohka johannesthalských osadník 1)
Nmecky
27.
kvtna 1836 ve sporu
n-
proti vrchnosti jindichovské,^)
Hennersdorf na Krnovsku.
47
patrn
kde
vyslovuje
se
— tohoto
zrušení
vrchnostenského
regále.
moravské vrchnosti rozdílným užíváním platných normálních pedpis se strany politických úad, pokud vrchnosti totiž propjují nálev pivem dominikálním a pi tom si ustanovují podmínky na svj prospch, v tomto práv nejsou chránny, jak by zasluhovaly. Proto mají stavové za vhodné prohlásiti propinaní právo za nedotknutelný majetek a trvati na tom, že propjování práva nálevního není nikterak propj-
Z toho
ením
vysvítá, že
živnosti (eine Gewerbsverleihung), ponvadž nálevce jménem vrchnosti mže nastoupiti a jen vrchnostenské
vždy jen
oprávnní smí provozovati. Usneseno tedy podati prosbu J. V., aby vrchnosti ve svém starobylém a ústavním práv propinaním byly chránny a aby nov vydaným naízením politické úady byly pidržovány, aby v tomto smyslu
O
17.
VV. v
Brn
stejnomrn si poínaly. stavovské slavnosti
výlohách na r.
za pobytu
JJ.
1836.
výboru hrab Josef Schafgotsche tchto vydáních, jež zemský výbor pedkládá. 1. slavnost na Františkov na oslavu tamjšího
Písedící zemského
podal
úty
o
Byla to pomníku, k nmuž J. V. r. 1818 jakožto korunní princ položil základní kámen, s podlováním 20 vojín, ranných na výpravách válených r. 1813 a 1814. 2. Vlastní národní slavnost v brnnských Lužánkách dle navrženého plánu s programem. i
Na
povoleno 12.000 3046
zl.
snmovním sezení z 2. kvtna 1836 konvenní mince, kteráž summa pekroena o konvenní mince, nebo byly také hrazeny náklady,
tyto slavnosti bylo v
51 Vs kr.
zl.
které se stavovskými slavnostmi nebyly v jež však pro 1
.
spojení,
snmem usnesená výstava výrobk prmyslových
2.
bezprostedním
zachování dstojnosti musely býti zapraveny. Jsou to:
píspvek na vadla
3.
zízení domácí stráže proti nejvyššímu
4.
osvtlením uvítání JJ. VV. pi bytu
^-
™-
12
kr.
47 Vo
kr. k.
m.
463
zl.
147.2
^^'
645
zl.
33
kr.
743
zl.
48
kr.
574 2426
zl.
slavnostní okrášlení di-
s
píchode dohromady
jejich
.
.
.
.
zl.
—
48
—
Po odraženi této sumray jeví se pekroení ve výši 620 zl. 4V5 kr. konvenni mince, která pi astých a nepedvídaných opateních jest
zcela nepatrná.
Ponvadž
za této píležitosti všichni stavovští úedníci, prakti-
kanti, diurnisté a služebníci
si co nejchvalnji poínali a namáhavé práce co nejpesnji vykonávali, navrhl hrab Schafgotsche, aby tmto osobám, jmenovit uvedeným, dle pomru jejich vý-
kon
byla
jako
odmna,
nosti
z
domestikálního fondu \Tplacena ástka úhrnná 1040 již
že úedníci
proto,
a praktikanti
poídili novou stavovskou uniformu,
si
znané vydání
jim toto
i
jest
zl.
na tyto slavslušno, aby se
nahradilo.
Tak jako ostatn svobodný pán Rudolf Forgá již po druhé pejal ízení výstavy domácích prmyslových výrobkv s nejvtší ochotou a svou rozvahou i inností co nejchvalnji ukázal, jak dobrým rukám toto ízení bylo sveno, práv tak hr. Schafgotsche doporuuje uznání stav zemského sekretáe rytíe Emanuela Kronenfelsa a zemského úetního Ignáce Krinnera, kteí svou neúnavnou inností také pispli ku zdaru tohoto nesnadného podniku.
Stavové se usnesli:
jménem jejich svobodnému pánu Rudolfovi Forgáovi vyslovil díky za jeho namáhání; zemskému úetnímu Krinnerovi se doruí pochvalný dekret. A. Požádati zemského hejtmana, aby
R. Zakroiti
ze
o kterou výdaje byly
snmu
na nejvyšším míst,
aby
i
suma,
pekroeny, odmny úedníkm, v úhrnné konvenní mince z domestikálního fondu, i
výši 4086 zl. 51 V5 kr. který tím nikterak není ohrožen, C. titul
c.
Sekretái rytíi k.
rady za jeho
smly býti vyplaceny. Kronenfelsovi vyprošuje se od J. V. 351eté vrné služby, které již jsa guber-
niálním praktikantem a koncipistou, konal ve za
pechodu ruského
ar. 1809 za nepátelské invase, o v
snmovním
sezeni
váleném roce 1805
vojska jakožto staniní a rekvisiní komisa,
10.
bezna
emž r.
pochvalnou zmínku uinil
1813 zemský hejtman
hrab
Prokop Lažanský, a proto také mu tehda stavové udlili místo druhého sekretáe. Od té doby asto se osvdila jeho rozvaha, innost, správnost a bezúhonnost mravní, takže mu stavové po IV2 roku svili vedení pohraniní dan nápojové a po 3 léta zatímn místo editele pjovního a novináského úadu; za obojí dostalo se mu praesidiálních pochvalných dekretv. Krom toho
:
49
získal
—
zásluhy o pomník u Rousínova a
si
konen
o zdar sta-
r. JJ, VV. v Brn. Stavové poukazuji tž na to, že první sekretá nemá vyhlídky na lepši postup, dále že šlechtic Kronenfels má inkolát Cech, Moravy a
vovských slavností
1836 za pítomnosti
píbuzní byh ve výtených státních
Slezska, otec jeho a nejbližší
odmna
službách a že tato žádaná
poskytnuta byla
tž pedchdci
jeho Tomáši Pótzlovi.
Zemský hejtman prosbu stavv u
J.
byl
aby podporoval tuto
tedy požádán,
V,
18. Tak jako pi zahájení této schze stavové pednesli zemskému hejtmanovi hrabti Aloisovi Ugartovi nejupímnjší blahopání k udleni velkokíže ádu Leopoldova, tak zase na konci bylo jednosvorn usneseno, aby nejvyšší kanclé Antonín Bedich hrab Mitrovský z Mi tr o víc a Nemysle presidiálním dopisem byl ubezpeen, že udlení jemu rytíského ádu zlatého rouna, jímž jeho výtené zásluhy J. V. optn byly uznány, vzbudilo u stav nejživjší úast. Tím schze, jež trvala po 2 dopoledne, 28. a 29. prosince r.
1836, byla
skonena.
5. snmomii schze
Protokol
zái 1837 za pedsednictví
z 19. a 20.
zemského hejtmana a snmovního direktora Aloisa hrabte Ugarte.
Do snmu nov uveden rytí František Tersch,
1.
majitel panství jarošovského.
Postulata
2.
nezmnná^) petena
i
Pi tom
povolena.
usneseno a)
kvóty
již
v
Vzdáti
dan
J.
optnou
V. díky za
slevu
Tl^Vo
b) Obnoviti u nejvyššího
trnu nejpoddanjší
snmovním
let
berních
^
pídavkové
pozemkové. prohlášení
z
1818,
námitky, které
1819 a 1820, co se týe
požadavkv a nesnadného vymáháni jejich, obšírn byly Od tch dob zvýšily se ješt obavy, že moravský
vyloženy.
poplatník
\)
IS kr.,
da
bžnou
povinnost berní,
Obsahovala jako za
pídavek Ž66.323
tídní.
zl.
let
kterou
dosud jen
s
nejvtší
pedešlých ádnou da pozemkovou ;2,8íi7.907 zl. pak 18% da domovní a 36% domovní
21 kr.,
:
—
50
obtovností mohl sehnati, za nastalého V5'^síleni nebude moci déle odvádti. Dosud, aby mohli berním požadavkm vyhovti, poplatnuceni byli pozemky odprodávati a je rozkouskovati, což vede k velkému obtíženi a zadluženi hospodáství, ano dobytek prodávati a tím svj fundus instructus zmenšovati takto obtížený nici
i
;
majetek pozemkový sotva poskytuje další V3^pomoc z nedostatku úvru. Pes úlevu 7174% z kvóty pídavkové poddaní moravští
od dob provisoria vždy více se zadlužují, ehož dkazem, že nikdy nebylo tolik prodejv a rozkouskování pozemk poddanských jako nyní. Tíse vzrstá také neobyejn nízkými cenami obilí ostatních plodin pírodních, nebo jsou ceny ty na Morav i znan nižší, nežli bylo pijato za základ odhadu a tedy zdai
nní
v
dob
Josefma a v
Tyto smutné
pomry
dob
vzbiizují
provisoria na Josefmu založeného.
u stavv obavy vylíené ve
prohlášení ze dne 11. íjna 1820,^)
movním
upozorniti znovu na
nepomr, v jakém
ková zemi Moravské,
echám,
proti
i
sn-
pokládají za nutné
vymena jest da
pozem-
ostatním provinciím a zvlášt proti
snmovním
prohlášeni ze dne uznán v nejvyšším rozhodnutí z 25. prosince 1817 a v dopise dvorské kanceláe z 18. dubna kdež J. V. vyslovilo vli, aby provincie mezi sebou se r. 1818, zatímn vyrovnaly a aby také vnitní vyrovnání nastalo v provinžádá, ehož však zemi Moravské dosud se ciích, kde se za nedostalo. V nejvyšším patentu z 20. prosince 1817 zemi Moravské sice bylo pislíbeno, že se zavedením nového stálého katastru stane takové vyrovnání berní kvóty mezi jednotlivými provinciemi mocnáství, ale tato doba zdá se pro Moravu ješt píliš vzdálenou, kdežto naopak poteby a úlevy jeví se vždy což
vyloženo obšírn
20. íjna 1819.")
Tento
nepomr
v
byl
n
naléhavjšími a nutnjšími. Stavové tedy prosí J. V. za provedení onoho vyrovnáni anebo za jinou úlevu v nynjším berním požadavku, kterouž by Morava k ostatním provinciím a zvlášt k echám byla uvedena do správnjšího pomru, c)
Stavové chtjí všech
summa požadovaná
sil
svých
i
zemských
vynaložiti,
za správní rok 1838 v náležité
byla zapravena.
1)
Srv. Jednání
'^)
Tamtéž,
str.
snm 141.
za císae Františka,
str.
151
násl.
aby
lht ádn
— Uplynulým
3.
nno
jest
šestiletím
místo písedícího v
51
—
rytíe Josefa Vo král a uprázdzemském výbore stavu duchovního.
Jako žadatelé ústn se pihlásili:
rytí Josef Wiedersperg,
a)
deputovaný
olomucké
metropolitní kapituly, b) rytí Josef Vokál, dkan na dóme brnénském a deputovaný královské kapituly brnnské, jemuž z nejvyšších míst k nové volb udlena jest dispense od pedepsaného tíletého interkalare.
Zvolen vtšinou hlas rytí Vokál, a volba jeho se pedloží
k nejvyššímu schválení.
Podobn uprázdnno jest místo písedícího ze stavu panJana Troyera. Ucházejí se: a) hrab Emanuel Dubský, majitel panství Lysického, b) baron Antonín Pillersdorf, inspektor c. k. dchodcové stráže. Vtšinou hlas zvolen hrab Dubský. 4. editel brnnského divadla Vilém T h e podal zemského smrtí hrabte
i
skému hejtmanovi žádost
za
roní píspvek
domestikálního na platy prvním
mysln 5.
zpvákm
1
ze stavovského fondu
a
zpvakám.
Jedno-
odmítnuto.
Adjunkt moravské stavovské zemské registratury
Bedich
Jahn, jenž dokonil 40. rok služební, podal J. V. žádost za osobní pídavek z fondu domestikálního. Vzhledem k vrným a neúnavným službám, vykonaným zejména pi zemských památkách, usneseno jednomysln povoliti mu 200 zl. osobního pídavku a pedložiti
J.
V. k schválení.
Ovdovlá hrabnka Josefina Troyerová, rozená hrapodala žádost za sustentaní píspvek
bnka Althannová,
z fondu domestikálního.^) Žadatelka odvolává se pedn na zásluhy svého zemelého manžela, hrabte Jana Troyera, který od r. 1818 do r. 1837 byl písedícím zemského výboru ze stavu panského,
Zemský výbor poukazuje také na tuto innost zesnulého, dále na to, že jako len komise na úpravu dan pozemkové až do jejího rozpuštní
a na svou
horlivou
správn
nemajetnost.
191etou
své povinnosti konal,
rovnž jako stavovský zástupce pi
komisi na úpravu hranic mezi Moravou a Uhrami. ')
Pi
jednáni o této žádosti zenibký
a pedsednictvi se ujal nejvyšší
hejtman
z
Od
16.
roku
pedsediiictvi odstou|)il,
zemský sudi hrali Tn nne n herg. 4*
OŽ
svého
vku
až do
r.
1803 vnoval se stavu vojenskému, úastnil
Také zastával místo pi moravsko-slezské pojišovn proti požárm, kanceláským pedstaveným a kurátorem u kommandíty první
se tehdejších tažení a postoupil za hejtmana.
administrátora byl
konen od roku 1805 byl lenním dvorním sudím olomuckého knížecího arcibiskupského soudu lenního. Nemajetnost žadatelina jest stavm známa, ježto zesnulý postižen byl mnohými pohromami, které otásly jeho pomry majetkovými, a manželka musila nejvtší díl svého vna obtovati, aby est jeho zachránila. Ponvadž jsou pípady, že nemajetným vdovám zasloužilých písedících zemského výboru v sousedních provinciích od J. V. povoleny byly dary z milosti fondu domestíkálního (v echách vdov barona Bretfelda. z v Horních Rakousích vdov hrabte Grundemanna), usneseno pevážnou vtšinou povoliti roní(;h 600 zl. konvenní mny a pedložiti J. V. k schválení. Pouze rytí Paburg byl pro úplné rakouské spoitelny,
odmítnutí žádosti. 7. J.
V.,
Dle usnesení
mže
snmovního
z
na okrasu hradeb
:25.
íjna 1835, potvrzeného
a
koliš kolem Brna
ron 1000 zl. konvenní mny býti vypodmínkou, že tím fond neutrpí v ostatních pravidelných výdajích. Ponvadž tato podmínka na rok 1838 pichází v platnost, stavové povolují tuto summu na eený úel. z
domestíkálního fondu
pláceno
s
8. Remunerace eskému historiografovi Frant. Palackému za poízené opisy listin z vatikánského archivu v ím, týkajících se djin moravských.
Bylo
stavm oznámeno,
že laskavým
ského hejtmana a snmovního editele u
c.
prostedkováním zemk vyslance
pi dvoe
papežském se zaídilo, aby historiograf František Palacký, nákladem eských stav do íma poslaný, za této píležitosti paláce poídil opisy listin, jež se týkají djin z vatikánského Moravy. Dle zpráv dosud došlých lze oekávati vydatnou a cennou koist, kteráž by za tímto úelem poskytla dležitá data stavovskému professorovi eské ei a hteratury a historiografovi
Antonínu Bokovi,
který k zpracování
djin moravských
již
byl vybídnut.
Toto opatení, ve známost dvorské kanceláe uvedené, došlým dvorským dekretem v nejUchotivjšich výrazech dosáhlo schválení a tento vysoký úad s uspokojením optn nabyl pe-
— svdeni
53
—
s jakou moravští stavové snaží na zvelebení djepisu a vlastivdy, bylo schváleno, aby netoliko tehda navržený náklad na opisování listin 300 zl, konvenní mny, nýbrž i pimená remunerace Palackému z do-
o chvalitebné horlivosti,
se spolupsobiti
i
mestikálního fondu byla vyplacena.
Stavové
úplné
schválili
tato
opatení a zmocnili
zemský
pi pedloženi jeho práci dle hodnoty jejich odmnil až do summy nejvýše sta kns dukátv. 9, Nejvyšším rozhodnutím z 4. ervna 1836 správa brnnských Lužánek podízena jest stavm, a ustanoveno, že roní bžný náklad ma erár nésti ^/^, domestikální íond ^saby
výbor,
Františka
Palackého
Vypotou-li se výsledky let 1834 a 1835, kdy jen nejnutbylo opateno a nic na lepší kultivování tohoto nejvýš zanedbaného veejného místa zábavního se nevynaložilo, vyplývá z toho na státní poklad roní náklad 2:21 zl. 327.2 kr. konv. mny. Dosavadní šetení dokazuje, a) že zvelebení Lužánek, které úpln zdivoely a poklesly v pízni obecenstva, jest nemožno bez pimených oprav a
njší
úelných okras; b) že
toto
provedení jest
stavm
velmi
nesnadno,
ježto
dává vyšší píspvek, musí také ke všem opatením na druhé stran pak zase nelze upíti, že tím správa Lužánek má vázané ruce a pi zaízeních, která jen píznivým okamžikem jsou podmínna a žádného prodlení nestrpí, teprve erár,
který
dáti souhlas,
dlouhými cestami by se musilo žádati za vyšší povoleni, k tomu vždy ješt pochybné. Nelze tedy nikdy zavas inn zasáhnouti a za neustálého zakroování o koncesse, jichž nelze v rozpotu uriti, všeliká energie by musila býti na zmar, a na konec obecenstvo, které ví sice, že Lužánky jsou ve správ stavovské, ale nezná tísnivých podmínek tohoto psobení, všechny nedostatky a všeliké opomenutí úelných zaízení pite na vrub stavv. Proto zemský výbor navrhuje, aby se snmovním usnesením u J. V. zakroilo, aby stavm pieno bylo volnjší psobení, a
úelem
za tím
aby ze státního pokladu na míst ^s celkového roního (jenž vypoten jest hoejší summou 221 zl. 327.2 kr-) byla vyplácena ron paušální summa 300 zl. konvenni mny, a ustanoveno pi tom, aby jednak na c. k. eráru nebylo žádáno nedoplatk, jinak ale stavm bylo volno, bez dalších dotaz a)
nákladu
— Lužánky
spravovati
a
dle
54
—
nejlepšího
pimené
pesvdení
zaizovati; b)
venní
aby smli na nová zaízení a opravy ron 700 z domestikálního fondu vynakládati:
kon-
zl.
mny
c) aby se smlo summy 990 zl. konvenní mny, povolené dekretem dvorské kanceláe z 16. ervna 1836 na stavbu nového salonu v zahrádce zemského hejtmana na Františkov kteréž summy hrab Ugarte velkomysln se vzdal na prospch okrášlení
—
—
na zízeni jízdné cesty, jež má vésti Novou branou pes rybníkovou hráz, pak podle vyvýšeniny vedle vinohrad, Lužánky na konci okolí
brnnského
užiti
hned od kolišt mezi Veselou a
pod kopcem proíznouti a pes hráz nad Novou ulicí.
pesvdih,
Stavové se dokonale lze
Lužánky
výlohu 700
zvelebiti, zl.
že domestikální
konvenní mny,
znaeným zpsobem
až k poštovní silnici
vésti
že
jen
fond
a že také
nejlépe se užije.
I
pijali
tímto
zpsobem
mže
snésti
summy
990
roní zl.
na-
jednomysln návrhy
zemského výboru a usnesli se vzdáti díky zem. hejtmanovi, že se zekl oné summy, a poprositi ho, aby vymohl tmto usnesením nejvyšší schválení.
Mužskému dobroinnému spolku brnnské mui
10.
jako roku
rok
1838
minulého, vedle
pro
velkou
píspvku 800
ustanoveného pídavek 700
zl.
bídu tíd nižších, povolen na
konvenní mny v rozpotu konvenní mny z fondu domezl.
stikálního. 11.
z 2. kvtna 1836 stavové se uvolili, pevzíti provinciální robotárny v Brn pirážkou
Usnesením
náklad na zízení
na všechny poplatníky s pibráním dan výdlkové, a vymínilí si toliko, aby jim zatím byly oznámeny základy organisace tohoto ústavu.
Na
toto
pání gubernium pedložilo stanovy ústav
njší doby zízených v Praze a v Linci, s poznámkou, mohly býti vodítkem pi založení robotárny v Brn.
Zemský výbor v podrobné zpráv
za nyže
by
dovodil, že stanovy praž-
ské a linecké v podstat se srovnávají, pražské jsou toliko obšír-
njší, kdežto linecké zdají se upravenjšími, strunjšími a Brnu
mnohem pimenjšími.
Stavové v souhlase se zemským výborem vyslovili se pro linecké a naznaili nkteré úchylky od jednotlivých
stanovy
odstavcv. 12.
Uložení
210.000
fondu u fondu na umoení
státních
k.
mny
z
domestikálního
dluh na
3%
na návrh
aby také budoucn zpsobem bylo naloženo. O povinnosti vrchností zizovati nezakou-
zemského výboru schválena s
konvenní
'/A.
c.
dodatkem,
s
volnými hotovostmi podobným 13.
peným poddaným bezplatn písteší s potebným zaízením (sarta tecta a fundus instructus). i
V
obci Šumících,
uhersko-brodského panství,
dom
9.
února m.
hospodáskými staveními a s dvma obilními stodolami. Mezi shoelými budovami byla také obydlí 22 osadník na pozemcích ješt nezakoupených. Když
r.
vypukl požár, jímž shoelo 47
s
komise vyšetovala požárovou škodu, rozhodnutím uherskohradišského krajského úadu z 29. února 18oG uhersko-brodský úad hospodáský byl zavázán, aby tmto 22 poddaným bezplatn obnovil obydlí i s hospodáskými budovami, ježto prý pozemková
tomu povinna. Piekurs vrchností podaný gubernium odevzdalo zemskému výboru, aby o této vci podal dobré zdání a pi tom ml zetel na vyjádeni stavu z 21. íjna 1769 a 4. srpna 17S5. Ponvadž tento pedmt zasahuje hluboko do zájm zem stav, jakožto vrchností pozemkových, ježto by snadno mohli býti pidržováni k platm pesahujícím jejich síly majetkové, zemský výbor obraci se v té vci na snm a rozebírá podrobn vrchnost dle zízení jest k
i
stav
vcí
takto.
Hradišský krajský na guberniálni obžník
z
úad 30.
odvolává se v tomto rozhodnutí 1785, jímž jest intimováno
ledna
nejvyšší rozhodnutí z 7. ledna t. r., že vrchnosti dle zízeni jsou povinny majitelm nezakoupených pozemk bezplatn poíditi vše potebné na zachování ,sartorum tectorum et undi instructi"
a také v
as
nouze podporovati bezplatn poddané na
takových pozenicích usedlé.
Avšak tohoto pedpisu na Morav není, a toto nejvyšší rozhodnutí ukládá pouze krajským úadm, aby toho dbaly, aby majitelm nezakoupených pozemk vrchnostmi co nejpesnji se dostávalo, instructi"
k
emu
tyto co se
a bezplatné
týe „sartorum tectorum
pomoci za neúrody
a
et fundi
nouze povinny jsou
—
56
—
Toto bezplatné udržováni se tedy vrchnostem n e p onýbrž jen se pedpokládá jako závazek v zemském zizení
pispívati.
rouí,
založený, a proto také guberniu bylo uloženo zaslati
vc
k doda-
tenému vyjádení stavv. Podané vyjádení
z
4.
srpna
obsahuje
1785
mimo
jiné
námitky také tu, že „dle moravského zízeni zemského dosud šeteného udržování „sartorum tectorum a fundi instructi" písluší
Na
majitelm nezakoupenýeh stejn jako zakoupených pozemk".
vyjádení nedošlo již nejvyšší rozhodnutí, správné. V prastarých dobách, kdy tak uznáno za bylo tedy asto od úmrtí majitelova pozemek z nedo.statku pejimatele nemohl býti obsazen, snad dosti asto vrchnosti, aby poddané si zachovaly pi obdlávání udlených jim pozemk, poskytovaly jim mimoádné podpory, zvlášt v dob zhoubných válek, mor, neúrody a p. Ale asem tento pomr pibývajícím zalidnním se obrátil, tak že potom poddanému rausilo záležeti na zachování pozemku, který dle tereziánské úpravy lánového majetku octl se knihovn v jeho vlastnictví; stavové také nikdy se ne vyšlo vih, že by vrchnosti mly na míst katastrálního držitele peovati o zachování obydh a budov hospodáských dobytka. Ostatn vyplývá z povahy vci samé, že by již za starých celý píjem pánv byl vyerpán, kdyby jim tento závazek byl uložen, a tím mén lze si jej mysliti za doby novjší, kdy vrchnostenské požitky robotním patentem z r. 1738 utrply znanou újmu, dle toto
stavovské
i
as
z r. 1748 vrchnostenské výtžky vesms pi tereziánské úprav podrobeny byly zdanni, a novým robotním patentem z r. 1775 optn poddanské závazky byly sníženy. Jestliže tedy v dívjší dob vrchnosti opatovaly majitele nezakoupenýeh pozemk krom budov také potebami hospodáskými, lze to pokládati
recessu
jen za výron
vrchnostenské
mírnosti,
a
naizuje-li
patent
pro
echy
vydaný 26. kvtna 1791, aby uprázdnný selský pozemek byl vrchností odevzdán nástupci tak, jak jej držel pedchdce, týkalo se to vždy jen prvního vystrojeni pozemku, nikoliv usta-
viného zachováváni jeho v dobrém
— dle
výkladu hradišského
úadu
peného pozemku lépe na tom, nutí udržování obydlí
i
stavu.
krajského
nežli
Ostatn by
— majitel
zakoupený,
byl
pak
nezakou-
nebo
tohoto
všeho zaízení asto dlati dluhy, kdežto
onen by takovou tíse penášel na
vrchnost,
ímž by zjevn
brána byla do cjhraiij' lenost a zatvrzelost a
zámr, aby poddáni zakupovali
úad
Krajský
tedy
netoliko že
nho
dekret, nýbrž vyvodil z
maen
byl nejvyšší
své pozemky.
myln
pojal
dsledky, které se
tento dvorský
píí zemskému
úadu, že držitelé nezakoupených pokládati za doasné poživati.-le, vrchnosti však
Další udání krajského
zízeni.
pozemk
mají se
za majitele, a že tedy jim v této vlastnosti písluší,
zachovávati
budovy a hospodáství v dobrém stavu, jest rovnž 7iiylné; nebo jednak ustanovuje § 483. všeobecného zákonníka, „uživá-li se k služebnosti urená vc osobou zavázanou, musí osoba tato na zachovávání a obnovování pispívati pomrn a mže zbaviti se píspvku jen tím, že postoupí vc oprávnné osob". Podobn vypovídá § 513.. že užívající jest vc ve stavu, v jakém ji pijal, a
doplky
a
udržovati
zavázán, z
výtžku poizovati opravy,
nová zaízení.
Stavové usnesli se podati guberniu naléhavou
pi všech rozhodnutích zásada,
že
služební
nezakoupený
o
držitel
právního nároku, žádati na vrchnosti nýbrž
hospodáství,
že
je
žádost,
aby
pípadech se zachovávala pozemku v pípadu nouze nemá
takových
má
udržování
poizovati
obydlí
vlastním
i
všeho
nákladem.
mohou na tuto ochranu spoléhati tím spíše, ježto dobroinnost moravských vrchností k poddaným v neštstí se osvduje v každé píležitosti a záleží jen na tom, aby jim pes dosavadní Stavové
pedpisy a obyeje nebylo
nco
konají z ryzí lásky k bližnímu,
ukládáno za povinnost, co beztoho pokud staí sily jejich.
14. Rekurs novoišské vrchnosti proti tomu, že majiteli svobodného dvora Pavlovi Vranickému bylo piznáno právo vyrábti koalku. Stavové si stžují na porušování svých práv od úadv a usnesli se pro pípad poteby podati stížnost i
k
J.
V.
O stavb nového stavovského domu zemského. V mimoádné schzi z 28. prosince 1836 pijat byl návrh 15.
povolaného architekta Schleppsa, aby Veselá brána s celou kurTomáše a na druhé stran až ku skladišti stelného prachu s malými domky pi brán byla odklizena, celá prostora s mstským píkopem až po kurtinu, jež by se nov zídila, vyrovnána a na tomto velkém prostranství nový tinou až ke kostelu sv. i
i
stavovský zemský
dm
byl
vystavn;
zvláštní
komise
mla uí-
:
58
niti
potebná šeteni a úpln vypracovaný stavební
emuž
projekt
ped-
komise také dostála. Avšak ve zmínné schzi bylo ustanoveno, vnovati na stavbu nového zemského domu pibližnou summu 250.500 zl. konvenní mny, kdežto dle pedložených plánv a rozpot (bez vnitního zaízení a nábytku) budova by vyžadovala 377.000 zl. s nábytkem pak více než 400.000 zl., na druhé stran pak podán ložiti nejbližši
byl s
dkaz,
schzi,
že stavební
kterou by se v
summa
stavovská
220.500
zl.
byla vzata píliš nízko,
žádném pípad nevystailo. nový
Krom toho pi emž v
architekt
podstat podmínky by byly zplnny na a náklad všecko všechny potebné dohromady by se páil na 292.042 zl. 54 kr. konvenní mny. Schlepps se nabídl
I
plán,
komise na architektovi vyžávypracovaného a podala Ostatn byly ustanoveny nezbytné
usnesli se stavové, aby stavovská
dala o
pedložiti
plánu
si
nm
do
všech
podrobnosti
zprávu v píštím sezení.
podmínky
tyto
a)
Celkový náklad
c)
Moravsko-slezská provinciální editelství stavební
se zaízením, nábytkem, na stavbu zakoupením dom, s obnovením kurtiny a mstské brány nesmí pesahovati summu 300.000 zl. konvenní mny. b) V novém programe budiž dtjpodrobna vzat zetel na vnitní zaízení, nábytek, malbu dvorany atd., na kteréž výlohy se dosud nepomýšlelo.
žádným zpsobem
a
dvorní rady stavební,
žádným ohledem
ani nejmenší
nemjž psob-
domu zemského, nýbrž pokud možno rozpot nech se stane nkým z c. k. kterémuž úadu celé vypracováni asem
na stavbu nového pedchozí úprava plánu ností
i
i
beztoho musí býti pedloženo. d)
Ponvadž dosud
ani
stavovskou
stavební
komisí
ani
zemským výborem nebylo vyjednáváno s c. k. pevnostním editelstvím ženijním o stavebním míst a o posunutí kurtinové zdi hejtman stavy písemn popevnostním editelstvím ženijním v hlavní vci dohodl a výsledek oznámil zemskému výboru stavovské komisi stavební, jež potom má tato data uvésti ve shodu s novým plánem architekta Schleppsa.
i
Veselé brány, budiž za to zemský
žádán,
aby se
s
i
16. O nové úprav stavovské akademie, zaízení Františkova musea a peložení university z Olomouce do Brna.
:
59
O tchto vcech stav dobrého podává
tyto
zdání.
—
guberuiuni
vyžádalo
20. ledna
si
t.
r.
od
Zemský výbor po zevrubném prozkoumání
návrhy
O nové úprav stavovské akademie v Olomouci. Ponvadž stavové již snmovním zakroením z 16. ijna 1833 navrhli nkolik zmn, elících k obecnému dobru tohoto ústavu, I.
uznána
jest
poteba reorganisace dekretem dvorské komise s dodatkem, že pevnost Olomucká
srpna 1834,
dijní z 30.
pimeným
místem na rozšíenou,
nýbrž Brno, které
dobe zaízenou
Brn technický ústav
v
pi
a v Praze,
emž
akademii,
poskytuje více píležitosti ku praktickému
Na konec vysloveno páni,
vzdláni.
museu
vbec
stu-
není
dle
pi Františkov
založiti
vzor
ve Štýrském Hradci
zvlášt se doporuovalo vyuování v technické
chemii a v mechanice, technické praktické mathematice a zbožíznalství,
konen
nynjšího
Dle
vyuuje
se
vojenskému a vlaské
v komptabilit jakožto
stavu
pedmtm: stavitelství,
ei. Ponvadž
na
stavovské
vd. akademii
v
Olomouci
tlocviku, totiž jízd, tanci a šermování,
nauce o hospodáství, eské, francouzské dle pokyn dvorského úadu a gubernia
akademie ve své nové form má se rozpadnouti na oddlení odlišná, totiž I. na rytíská cviení, II. na technický ústav ili reálnou akademii, mly by se prvému oddleni pidliti jen jízda, šermování a tanec, ostatní pak pedmty dosud trvající spolu s jinými, které se mají nov zavésti, nily by se slouiti s technickým ústavem a s museem v Brn, a v tom pípad by stavovská akademie každým zpsobem mla býti peložena z Olomouce do Brna. stavovská
dv
Tu
však
dlužno
se
zmíniti,
že
stavové
z
dob pvodního
zízení university olomucké platí nadvaprofessory práva dohromady
1550 zl. vídeské mny. a tedy v pípad uprázdnní máji právo návrhu a dávají také ustanovovací dekrety. Ostatn dekretem z 11. dubna 1793 jest naízeno, že tento plat 1550 zl., který se odvádí z domestikálního fondu ve tvrtletních lhtách fondu studijnímu, nemá již do rozpotu akademie býti pijímán; obsazování tchto právnických stolic dje se vei'ejným konkursem a jmenováním od J. V. bezprostedn, ímž psobnost stav jest velmi obmezena. Zemský výbor soudí, že by se stavové mohli lehce zici práva návrhu dávání ustanovovacich dekret, kdyby i
:
—
60
—
píspvku 1550 zl. vídeské mny a zmocnni, aby ástka mohli vnovati na rozšíení akademie. Tak by ve vlastní akademii zstalo pouze vyuování jízd, šermování a tanci, a zrušilo by se v Brn dosud trvající místo dozorce jízdárny s platem 250 zl. konvenní mny. V technickém ústav by zstalo dosavadní vyuováni byli
sproštni
tuto
ei
a literatue francouzské, italské a eské, nauce o hospodáství,
stavitelství s praktickou
i
theoretickou geometrií, kreslení, technické
vd
chemii a zbožíznaiství, populární mechanice a spojené
bílitni
vlasteneckým,
Boek
za
fysice, komptamathematikou a konen djinám které by však mohl pevzíti professor eské ei
praktickou
s
roní remuneraci.
Dle tohoto rozvrhu soudí zemský výbor, že jest postaráno jak o vlastní stavovskou akademii, tak o stavovský ústav technický
pedmty
potebnými
mže
na vzdlání úastníkv; avšak technický
tehda býti spojen s Františkovým museem v Brn, bude-li toto bezprostedn postaveno pod vrchní dozor stavovský, ímž by zárove technickým žákm dostalo se píleústav
jen
aby poznali tam uložené sbírky a jich
žitosti,
užívali.
S tohoto
hlediska navrhl zemský výbor
budiž sveno lenu zempidlil sekretá a kancelista, nebo kdyby volba stav padla na editele akademie, byla by na vzne-
editelství dle píkladu Cech
a)
ského sena
výboru,
ob b)
jemuž by
se
editelství.
Ponvadž
technické ústavy v jiných zemích jsou
filosofické fakulty a
oddlením
proíessoi mají hodnost professor filosofických,
budiž o tom návrh pedložen
J.
V.
Všechna jednání, zprávy, vyjádení atd. týkající se tohoto mají bezprostedn býti podávány zemskému výboru a odtud píslušným vyšším stavm a zemskému výboru má výhradn píslušeti iniciativa a první vrchní dozor nad c)
ústavu,
úadm
;
ústavem. d)
Pi
osazování míst prcfessorských mají stavové vypisovati
konkurs, ale otázky k
nmu
si
vyžádati na
studijní dvorské
c. k.
komisi a zkoušky konati dle platných nejvyšších
pedpis v.
Práce
konkursní dodají se professorm ústavu k recensi, potom zemský
výbor ze tí nejlepších kompetent jmenuje jednoho a pedloží
obvyklým
zpsobem
k
nejvyššímu
schválení,
a
jakmile
dojde
—
61
schváleni, poídí jménem stav dekret ustanovovaci; zemský hejtman pak pijme písahu professorovu. e) Ustanovení adjunkta i sluhy pi ústav ponechává se zemskému výboru, na místo adjunkta má se vypsati konkurs, adjunkt má složiti zkoušku: jmenování déje se po návrhu editelov, ale s podmínkou, že uchaze nemá býti ženat. Platy na stavovskou akademii i na technický ústav jsou vypoteny úhrnem na 9286 zl. konvenní mny, o 210 výše, než bylo navrženo v sezení r. 1832. Úhrada jejich se poídí z pebytk domestikálního fondu s výminkou, že se stavm promine píspvek 650 zl. konvenní mny (1550 zl. vídeské mny) na právnické professory, že se plat professora hospodáství zmenší o 500 zl. a že se zruší místo taneního mistra ^100 zl.) a dozorce jízdárny (250 zl.) v Brn. Náklad na pesídlení akademie se poídí z fondu domesti-
kálního
Na umístní obou ústav v Brn získá se znaná úhrada prodejem budovy akademické v Olomouci, v Brn pak jest již stavovská jízdárna
ímž
se stájemi,
i
se
také
dojde
podstatné
úspory.
Technický ústav by se ml co možná pipojiti k Františkovu museu, ponvadž ob mají tvoiti celek a vzájemn se podporovati.
Ostatn
si
stavové
vyhrazují
peložení ústav schváleno lí.
další
návrhy,
jakmile
bude
nejvyššího místa.
s
Organ isace Františkova musea.
Stavové ve schzi
potebné na obnovení a
r.
1832 se uvolih, hraditi všechny výlohy
píští zachování musea, bude-li jim po-
nechán vrchní dozor a ízeni. Ke spojení musea s ústavem technickým této podmínky jest tím více potebí. Ostatn gubernium sdlilo organisaní plán moravsko-slezské hospodáské spolenosti v píin musea, pak stanovy Joannea v Štýrském Hradci a technického ústavu v Praze s dodatkem, že by se mlo zjistiti, má-li museum spojené s technickým ústavem býti a) pouze uilištm, b) nebo konservatoriem pro umní a prmysl, nebo konen c) spolkem na zvelebováni národního prmyslu.
Ponvadž museum má spoádanou žitých a zajímavých literatury
a
spolenosti,
pedmt
vlastivdy
mže
se
za
pée
zárove
sbírku
vzácných,
dle-
oboru pírodních vd, prmyslu,
z
moravsko-slezské
pokládati
za
uilišt,
hospodáské spojí-li
se
62
pouné pednášky a vydávání pouných spis, jak Štýrském Hradci. Vyplývá tudíž z podmínného spojení jest ve Františkova musea s technickým ústavem, že za úelem organisace musejní dle vzoru Joannea v Hradci možno teprve tehda s
ním
ústní
uiniti
konený
návrh, až zízeni technického ústavu
nejvyššího
s
místa bude schváleno. III.
Peložení university
z
Olomouce do Brna.
Zemský výbor dokázal pedevším, že stavové za všech dob znaný vliv na vysokou školu zemskou a že se starali o její povst a lesk. nebo položili první základ k právnickým studiím a k právnické fakult, v letech 1778—1782 zapjih pes 66.000 zl. na obnovení budov pro universitu, tehda do Brna peloženou. Když roku 1782 universita opt byla do Olomouce peložena, stavové v „D esideriích" z roku 1790 podaU námitku, jejíž dvody nejen v podstat platí podnes, nýbrž nejvyšší odmítnutí z 29. dubna 1791 že by totiž peložení university bylo znanou ztrátou mšanstvu olomuckému doznává dnes podstatné zmny, nebo: a) Hlavní sídlo stav jest v Brn a nelze upíti, že mravné vdecké vzdlání jejich syn mimo rodný a mimo jejich
mh
i
—
—
dm
i
bezprostedný dozor
mnohem
nákladnjší a s více starostmi spojeno, a proto také jen málo svých syn posílají do Olomouce, a tím akademie,
hlavn pio
vyžaduje od stav b)
jest
ron
šlechtice založená,
tisíce,
jejíž
vydržování
jimi nikterak se nepoužívá.
V Brn
a šlechty,
a
jest sídlo zemské vlády, úad, vyšších úedníkv peložení university sem jest tím úelnjším, ježto
nepomrn více než v Olomouci a kteí ostatn vtším dílem na svj plat jsou odkázáni, nabývají tím píležitosti, aby dali své syny na vyšší studium fakult, což vyšší úedníci, jichž jest zde
díve pro veliký náklad sotva bylo lze provésti. c) Olomouc nemá ani tetinu zdejšího obyvatelstva a Brno musí nésti etnjší a vtší bemena, a pece jest nuceno, aby na vzdlání svých
syn
peníze posílalo jinam.
Také z vyšších státních ohled jest radno, aby byla dána pod bezprostedný dozor vládní. d)
e)
Vyšší fakultní studium by prospívalo lépe,
cínsko- chirurgické studium
pro
choromyslné a slepce,
nemocnice.
nemá pak
universita
nebo medi-
v Olomouci chorobince, ústavu jest
tam jen velmi obmezená
—
G3
Vbec- každé odlouení vyšších vzdlávacích ústav jest znanou pekážkou a rozptylováním sil všem, kteí se ubírají na dráhu vdeckou a psobí škodliv na blaho zemské: tomu jest f)
pedevším tak v krásné zemi Moravské, kde jednak jsou v Brn museum, spolenost hospodáská a chystá se navržený ústav technický, universita
i
od nich pak jest odlouena, za hradbami a baštami ímž vzniká obyvatelm s knihovnou v Olomouci,
pro vzdlání politováni hodné
zlo.
místem pro universitu, o tom g) Že pevnost není vhodným nepedpojatý posuzovatel nebude pochybovati a Olomouc bude
píin
asi v té
celém
na-
svt
bez píkladu.
Olomouc tímto peložením
Že
h)
utrpí
ztrátu,
jest
sice
výhody obce musí ustoupiti správno, ale práv výhodám celé zem a všeobecnému zájmu veejnému. Týž osud zastihl novjší dobou také etná jiná msta nmecká, Bamberg, tak jest pravda, že
Helmstadt,
Altdorf,
Frankfurt
Landshut, Všechna tato stávají Olomouci,
ponvadž toho
vbec musí soukromý prospch hodí pirovnání jimiž také
dopravy i)
s
železnicemi,
mnohá msta, obce
trpí
Erfurt
a
které nyní na-
vyžadují vyšší ohledy a zájmy, ustupovati
jež i
Wittenberg,
tytéž ztráty,
nabyly
veejnému velikého
soukromníci pro
;
sem
se
rozkvtu, a
zmnný smr
velikou škodu.
Ale škoda pro Olomouc není tak znaná,
filosofický a theologický, i
Odrou.
n,
msta mla
pi tamjší
diecesi
nebo
ústav
ústavn zízené, jakož
seminá by tam vždy zstaly, a pouze by pestaly poet žák není píliš znaný. K otázce, zdali a k jakým obtem by stavové v pípad
piaristský
fakulta právnická a lékaská, kde
peložení
university
byh ochotni,
poznamenal
zemský
výbor,
poteba vbec nejsou známy, že nesnadno jest vysloviti se urit, ježto jest nebezpeí, že by se nejvyššímu oekávání nevyhovlo a tim by se nedosáhlo úelu. Jakmile poteba a další bližší pokyny budou oznámeny, stavové ujišuji, že se jsou, budou tento blahodárný podnik podporovati,
ponvadž pibližný náklad
aby
jej
jakož
i
uskutenili co nejdíve.
Jeho knížecí Milost arcibiskup Olomoucký o tomto peložen peetl dobré zdání, v opise piložené, a vyjádil pání, aby bylo pojato do zasedacího protokolu. V podstat se zde vychází s hlediska,
ního,
že tu
nýbrž
nebží o dosažení vyššího úelu státo prospch jednoho msta ped
pouze
64
druhým, imž
se zasahuje
—
do starobylých založeni a zvykv,
a arcibiskupství, které pispívá velikou
dotací, vzniká tím tžké píkoí. Potebu nákladného peložení university bylo by lze odvodniti jen tehda, kdyby se dokázalo, že vzrst uení a mravní vzdlání studujících nyní trpí újmu, emuž však není tak, nebo dozor nad vyuováním jakož mravnost jsou možný práv tak v Olomouci jako v Brn; naopak Olomouc jest k tomu ješt zpsobilejší, než Brno se svými dalekosáhlými, otevenými pedmstími a etným továrním dlnictvem, kde, jak známo, naskytuje se více nemravnosti. Okolnost uvedená ve zpráv z 10. ervence 1790, že místo vtšinou vojskem obydlené jest velmi nebezpeno vychování mládeže, pestává úpln, uváží-li se písná kázeíi a poádek, jaké jsou zavedeny v c. k. vojsku, a k tomu má Brno práv tak velikou posádku, a tedy i tam nastal pomr týž. Olomouc leží také více ve stedu zem Moravské a jest tedy studujícím z Hahe, ze Slezska, potom z kraje olomuckého. perovského, hradištského. ano ásten i z brnnského pístupnjší, a živobytí zde znan levnjší, naež zvlášt nutno míti zetel pi platech professorských, ponvadž státní poklad nebude asi ochoten povoliti zvýšení platv. Nad to jest v Brn gymnasium a studium filosofické, a brnnským studujícím zbývá pouze choditi na vyšší uilišt v Olomouci neb na jinou universitu; bylo by nespravedlivo, aby pro pohodlí nkolika tebas státních služebník neb len stavovských mlo trpti veškero obyvatelstvo zemské. Tato pednost msta Brna, které se zejm hledi i
—
—
dosáhnouti,
píí
se také spravedlnosti
Olomuckému mšanstvu
J.
V.
i
jeho heslu „Recta
obti a vrnost prokázané za dob nejnebezpenjších dostalo se estných výsad jakožto zasloužené odmny, msto Olomouc díve bylo hlavním mstem tueri".
zemským
a
ješt
nyní
hodnosti
za
rovná
se
mstu
Brnu,
které
beztoho požívá velikých výhod, jsouc sídlem úadv, obchodu a závod rukodlných. I bylo by velmi smutno, aby peložením
mšanstvo olomucké bylo nadobro stísnno a aby podntu se dostalo Brnu nových prospchv. Xa konec arcibiskup si vyhrazuje, kdyby mimo nadání mlo se
university
bez
platného
bezprostedn u J. V. podá námitku pedbžnými akty doloženou a zevrubn odvodnnou. - K mínni arcibiskupovu pi hlasování se pidali: olomucká kapitola, baron Dubský, baron Schell, baron Honrichs, rytí Tersch a královská msta. státi
usnesení o peloženi, že
:
— Biskup brnnský
vyuování by
získalo
65
—
že vzdlání
soudil,
peložením
university,
mládeže a zvelebeni pouze poznamenává,
úprav akademie, zízení musea a pevzetí dozor stavv, otázky mohou teprve tehda obšírn
že vzhledem k nové
jeho pod vrchní
petásány,
bude peložení university vysloveno platn. ostatní pítomní stavové souhlasili i úpln s návrhy zemského výboru a pipojili toliko, že penesení stavovské akademie z Olomouce do Brna má se státi každým zpsobem, i kdyby peložení university nebylo dáno nejvyšší býti
Hrab
až
Schafgotsche
schválení. I
bylo v podstat usneseno podati
Aby
trojí
prosbu
akademie a zínového ústavu technického v Brn a vedle toho aby povohlo peložení stavovské akademie každým zpsobem z Olomouce I.
J.
V, schválilo organisaci stavovské
zení
do Brna. II. Aby zdejší Františkovo museum, spojené s novým uilištm technickým, bylo dáno bezprostedn pod vrchní ízení stav naznaeným zpsobem. Aby se zetelem na estné nepopratelné prospchy, III. zvelebení veejného jež by z toho vznikly veškeré zemi Moravské vyuování, bylo naízeno peložení university z Olomouce do Brna a aby poteba další pokyny byly oznámeny stavm, naež obtmi všeho druhu, se jsou síly jejich, budou za zamýšleným dobrým úelem spolupsobiti. i
i
16.
Zpráva snmovní
vrchních majitelv
a
o berní emfyteutv.
Nejvyšším rozhodnutím
z
16.
dobré zdání zemského výboru: A) Je-li v zákonech berních
z
koku rrenci
ervence 1835 vyžaduje ,
píiny
nastalých
zmn
se
spra-
vedlivým a nutným nový pedpis vzhledem k dosavadním zvláštním smlouvám mezi uživateli a vrchními majiteli vzhledem k nynjší
na zapravování daní?
jejich konkurrenci
B) Co se dosud stalo podle výkazu nebo vypoítacího klíe, vydaného dvorním dekretem z 14. ledna 1823, na vyrovnání nebo na náhradu nesrovnalostí berních mezi vrchními majiteli a uživateli ?
G) Stala-li se
anebo
jsou-li
o
již
taková vyrovnání
tom ješt spory?
Je-li
úpln neb vtším tedy
dle
toho
dílem,
potebí
:
—m nebo
pedpisu,
zákonitého
obavy,
není-li
takovým
by
že
opatením nastaly nové nesrovnalosti? Zemská útárna má za to ad A) že není potebí zvláštního pedpisu, ad B) že vypoítaei kh berní konkurrence dlužno zavrhnouti
nho
uchýlila, ponvadž nikdy nevede útárna se od vyrovnání; nesprávnost tohoto klíe hledla dosprávnému ku a
že
voditi
za
dan
srovnáním katastrální
1778 až
1810,
rozliných
pipojuje
nm
v
obsažené
daní
z
let
vrchnostenskou (extra-
daíi
tabulární pehledy,
2
s
rozliných procent pirážených
z
na pozemkovou
let
ordinarium) a
a
1818,
resp.
které znázorují
tuto úchylku;
ad G) že taková vyrovnání vtším dílem jsou již skonena. Zemský výbor se však této vci nesrovnává s útárnou a podává snmu tyto vývody: Ad A) V píin stanovení nové normy dlužno odtud vy-
smlouvy mají se vykonávati, jak je strany mezi sebou Smlouvy mezi vrchními majiteli a uživateli vyžadují obyejn od tchto uritých dávek na penzích, totiž emfyteutický úrok, a pevzal-li vrchní majitel naopak v odevzdávání pozemku uritou závaznost platební, jest tato závaznost vzájemná; cházeti, že
smluvily.
nebyla-li
strana
z
vymínna uritá
žádné strany
žádati
jiné
svou závaznost;
mny,
úrokem
berní konkurrenci
mnu,
nežli
valuta,
ve
nemže sama
které
žádná vyplácí
(Zins) nazývá se povinnost emfyteutova,
(Steuer-Konkurrenz) povinnost vrchního
mnou
mže
jí žádati i na vídeskou, nemže vrchní majitel býti vázán, aby berní konkurrenci na smlouv založenou odvádl v konvenní. V celé vci jest odpor, ježto v hojných pípadech vrchní majitel platí bern více, než pijímá
majitele;
tento
platí-h
emfyteutovi,
pokud
a
tento
konvenni,
platí
mnou
mn
úrokv. Jest
tedy
spravedlivé a nutno, aby ustanoven
byl
pedpis
ponkud
který by si o tom zjednal jasno, ponvadž jen tím by se pomohlo obcím, ústavm a jiným vrchním majitelm, ježto pi nynjším placení picházejí ponenáhlu na mizinu. Bylo by spravedlivo, aby urbariální, pozemkové a jiné dávky piznané byly
zapravovány je z
zdejším
prmrn
zdaují každých 100
zl.,
vrchnostem
mnou
50 ^^^^lo.oooVo
^
které pijímají, platí
konvenní, ponvadž konvenní, tedy
mn
dan mnohem
více nežli
— celou ástku.
Kdyby však
ohled
67
toto vybírání
úrok
v
konvenní
mn
ješt nemohlo dovoUti, stavové prosí za opatení, aby se berní ástka ATchního majitele v pípadech, kde soukromé smlouvy neobsahují úchylného ustanovení ídila ze
státních
se
—
—
dle
mny,
ve které uživatel platí úrok.
Ad B) Ponvadž snmovní požadavek na r. 1819 vyslovil berní summu „pro dominicali et rusticali" s názvem „dan pozemkové", byla
obava,
že
toto
rení
dan,
a
emfyteutm bude záminkou, aby
se
soudy ve sporných pípadech se budou jen pidržovati slova. Stavové snmovním prohlášením z 21. íjna 1818 podali prosbu za nejvyšší rozhodnutí, „jakou íslicí v tomto požadavku pozemkové dan jsou pojaty všechny platy, které dosud s rozlinými názvy byly požadovány", pozbavili
veškeré
nvadž
jen
z
že
i
jednotlivých íslic, vzhledem na smlouvy ujednané
možno od
vrchnosti podati právn platný dkaz, pokud t. j. jakým dílem bím zdanní zasahuje emfyteuta. Z tohoto podntu vydán byl (2. srpna 1820 a 14. ledna 1823) vypoítávací klí, jejž dlužno potud pokládati za mítko, pokud s nejvyššího místa nebude zmnn nebo odstrann, a nes
emfyteuty,
mže
tedy
zemské
útárn
býti
dovoleno,
aby
se
od
nho
uchylovala.
Dle tohoto klíe z r. 1823 starý katastrální píspvek v nynjší dani pozemkové iní 9 *^^ ^7^00000 kr.) a možno tedy vypoísti povinnost jak vrchností tak emfyteutv, kdežto dle toho, jak si poíná útárna, není všeobecného mítka, a každý pípad teba vypoítávati zvlášt.
Zemský výbor dokazuje nkolika píklady, že vypoítávání každého pípadu útárnou zvlášt jest vrchnímu majiteli, beztoho dosti stísnnému, mnohem nevýhodnjší, nežli hlásá zmínný klí;
krom
toho
mnoho zmatkv
z
a
této
úchylky od pedpisu
nepístojnosti,
kdykoli
z r.
soudy,
1823 vzniká jimiž
tento
berní klí nejvyšším
soudním dvorem jest doruen, mají rozhodovati o konkurrenním závazku ve vcech sporných. Také emfyteuti sami ve svých nárocích na náhradu v dani pozemkové jsou dekretem dvorské kanceláe z 18. bezna 1823 na tento berní klí odkázáni; mlo by se tedy pi každém koneném i
rozhodnutí vždy tohoto vzoru užívati a každý jiný ítáváni ml by se zavrhnouti.
zpsob vypo-
;
—
68
Proto zemský výbor naídil zemské útárn, aby se od vypoítá vacího klíe z r. 1824 neuchylovala za žádné podmínky, pokud by o tom s nejvyššího místa jinak nebylo rozhodnuto. Ostatn zemský výbor stavm navrhuje, aby prohlásili, že vzhledem k prospchm, které vyplývají ze stejnomrného zana píšt zachocházení se všemi emfyteuty, onen klí má se i
zmnou, jak jest naznaeno v odstavci A). Ad G) Nelze urit prokázati, stala-li se taková vyrovnání úpln neb vtším dílem nebo vybývá-li ješt mnoho spor vati s jedinou
o
tom by jen
úad
král.
fiskální
mohl
míti
podrobnou
návrhm zemského výboru píin nepomru zdanní, jakým
Stavové pipojili se k jili
pání,
aby v
znalost.
a
pipo-
vrchností
v pomru k emfyteutm jsou stížený a vzhledem k spravedlivé prosb o vyrovnání valuty byl položen vtší draz. Tak skonena teto snmovní schze, která trvala dva dny,
20 záí 1837.
19. a
Ostatn pedneseno a vzato na vdomí: 1. Zrušení nkterých zákazv o dovoze zboží nových cel
dovozných
i
a ustanovení
vývozných.
oznamuje, že po smrti Jana 2. Brnnský krajský úad Josefa, suverénního knížete a vladae domu Liechtenstei-
nova, syn jeho Alois Josef a ujal
nastoupil vládu knížecího
statkv allodiálních a fideikomisních, Návod nelékam na oživení zdánliv mrtvých
domu
se všech
3.
a
na
záchranu otrávených. 18. ervence 1836, že dle 4. Dekret dvorské kanceláe z dosavadního zvyku nežádá se na stavech moravských ani slezských
daru korunovaního. 5. O vnitních liniích celních,
jež
dli Moravu a Slezsko
od Uher.
O vymení mužského potomstva rodu šl. Teschenthala Jana Kastnera šl. Teschenthala (na Tšínsku). doasném osvobození studujících od vojny 7. O
6.
smrtí
po dokonení studia a o úplném osvobození doktor práv.
Podomní
8.
obchod
s
losy a výherními
pedmty
se
zakazuje. 9.
Morav
Jiímu hrabti Stockauovi a v zemích
pivtlených
(sic.)
udlen
inkolát
na
—
69
10. Udlení svatováclavské hodnosti rytíské Frant. Jos. Žerotinovi, Ant. ryt. Terschovi, Josefu hr. Schaffgotschovi a Karlovi hr, Strachwitzovi. 11. O povinném píspvku na zachování silnic erárnich,
hr.
procházejících osadami.
Nejvyšším rozhodnutím z 31. prosince 1836 zamítá se prosba stav moravských za prominutí ekvivalentu za náhradu škod zpsobených pohromami živelními ve výši 25.941 zl. 12.
30
v. zl.
m. a m.
kr.
10.000
laního presidenta
Bubny O
14.
z
výši
uniformy
p.
Baillou,
c.
k.
poškozování
O pokutách na
rytmistr, zapsán
Hustopee
desk zemských jako majitel statku 16.
stavovské a o
pe-
jejich,
Josef svob,
15.
zemského komoího Josefa
a královského
Litic.
portách ke kalhotám
depsané šíce
ejných
ve
platy
Moravsko-slezský zemský soud oznamuje úmrti appel-
13.
hr.
píspvku na
nezaplaceného
v.
do
(na Hranicku).
strom
pi
ve-
cestách,
Obnovuje
17.
se
zákaz
tisku
spis
necensu-
cizin
v
rovaných. 18.
Zrušuje se clo
dovozné vývozn é jakož ticátkové hndé mezi Uhrami Sedmihradskem
poplatky na uhlí kamenné a ostatními 19.
i
i
zemmi Rakouského
Nejvyšším rozhodnutím stavv, aby
moravských
návrh
výtvarné
i
i
mocnáství,
února 1837 schvaluje se na podporu chovance ron 200 zl. konvenní
25,
z
se
akademie vnovalo
mince. 20.
Taaffe statek
Znojemský krajský úad oznamuje, že hrab Ludvik Kašparu Filipovi Spiegiovi hrabti prodal
Višovou.
Nejvyšším rozhodnutím z 1. dubna 1837 povolen Ant. Bokovi, uiteli eské ei na stavovské akademii v Olomouci, 21.
pídavek 200
zl.
konvenní mince, pokud by
stavovského fondu
domestikálního
;
též
zastával
dovoleno,
udlen titul moravského stavavského historiografa že
z
tohoto
titulu
nebude
jakého veejného fondu.
úad,
ze
mu
byl
aby s
výminkou,
se vyvozovati nírok na obtížení
n-
70
Knžna Leopoldi na Lieclitensteinova
:22.
do
Meziíí
Zhoe, Fryšavy, Bohunic
a
Nejvyšším rozhodnutím
23.
sekretái
zapsána
Velkého Kyjoví c.
zemských jako jediná majitelka panství
desk
8.
a
dubna 1837 stavovskému
Eman, Kronenfelsovi
ryt.
za 351eté
z
i
na uznání jeho zásluh
dílem státní dílem stavovské, udluje se
služby,
titul
císaského rady.
Ludvík
Filip
24.
hr.
St.
Genois
obdržel od papeže
ád Kristv. listem z 7. dubna 1837 Rudolhrabti Tannenbergovi, radovi dolnorakouské appelpien úad presidenta moravsko-slezského zemského soudu 25. Nejvyšším kabinetnim
fovi lace,
zemského sudího moravského.
a nejvyššího
Františce Herringové a Janovi a Františce, nepovoluje 26.
jest
27.
dan
na
v Cechách a p e s c h o v i,
RaimundovíEberlovi
p.
na
Morav,
též
hrabti
hr.
z
inkolát
Lilie, jako majitel kou-
Pestaví k, zapsán do Lev Razumovský, jako
Holíkova,
a
udlen
Vilémovi H o m-
statku
podobn dolce
za
majiteli Jaroslavic.
Hrab Vincenc Vetter
29.
peného
prosba
1838.
r.
Svob.
28.
dtem,
penesení ale pokud budou míti statek Habrovany, výmijim piena schopnost zemských desk. Vypsání ddické, výdlkové a židovské
šlechtictví,
nen
jejím adoptivním se
zemských, majitel tetiny R udesk
postoupených hrabnkou Eliškou Mol-
kovou. 30.
ezek, (22.
Guvernér tyrolsko-vorarlberský, hrab Bedich Wil2. presidentem všeobecné dvorské komory
jmenován
kvtna
1837).
Rytíi Josefovi Vokálovi, dkanovi brnnské kaudlena dispense k nové volb do zemského výboru.
31. pituly,
Olomucká
32.
Steinberka,
kapitola
který se stal
Wiedersperga svým
Peteany ze Jana deputovaným na snme mo-
jmenovala za
ryt.
proboštem, kanovníka rytíe
prvním
ravském. 33.
a Adela svob. p. Forgáové Germákovic a Horních Dubna n.
Vilém
Tulešic,
jsou majiteli
:
34.
rytíe a 35.
51
71
—
Maximilian Ledvinka šl. Adlerfels povýšen za udlen mu inkolát v Cechách a v zemích pivtélenýchSchváleno
pikroeni rozpotu
12.000
zl.
o 4086
zl.
na slavnosti za pobytu JJ. V V. v Brn. 36. Svobod, p. Olivier London zapsán do desk zemských
kr.
Bystice
jako majitel 37.
Úmrtím
erná Hora
a
svob.
Prusinovic. Jana Nep. Geisslerna pipadla p.
jeho manželce
Josefin.
Ferdinand Rakouský Este zapsán do desk jako majitel Ejvanovic, hrabnka Barbora Vrbnová, roz. Erdó do v á, jako majitelka Holešova a Rymice. 38.
Arcivévoda
39.
Také ve všech vojenských ústavech vzdlávacích po-
átek školního roku položen na 1. íjen. Hugo Karel starohrab Salm-Reiferscheid 40. po smrti svého otce Hugona Františka ddictví statk
nastoupil
Blanska
a
Rajce. <>•
Protokol
snmovní schze
11.
zái 1838 za pedsednictví zemského
hejtmana a snmovního direktora Aloisa hrabte Ugarte. 1. Na poátku sezení prelát od sv. Tomáše v píin volby do zemského výboru za zemelého Jana Welzensteina
oznamuje, že zemský hejtman uznal za dobré zastaviti tuto volbu; k tmto volbám dlužno uiniti nkolik dotazv u dvorské kanceláe a vyžádati si konen platného ustanovení. Ostatn ukázalo se ve starých volebních pedpisech, že dle nejvyššího reskriptu z 28. dubna 1739 volba písedícího zemského výboru má se vždy zemským hejtmanem tvrt roku naped oznámiti císai, což však od delší doby se opomíjelo. Teba tedy vyprositi si zárove dalšího nejvyššího pokynu, má-li tato pedchozí ohláška tvrtletní opt nabyti platnosti. Ponvadž tedy zemský hejtman vhodným zpsobem uiní potebné zaízení, vyhrazuje se tato volba ze stavu rytíského píštímu zasedání.
nebo
2.
O berních požadavcích na
správní rok
1839
usneseno a)
dan
J.
V.
vzdáti
pozemkové.
dík
za
optnou
slevu
71^4%
^
pídavku
7á
Ponvadž
b)
J,
V/ v
zodpovidacím reskript
z
21. ledna
1838 prohlásil, že bude o to náležit peovati, aby se pozemku pipravily a poskytly všechny úlevy na veejných bemenech, jaké si
dopouští povinná úlirada státních poteb, stavové dovolují
obnoviti námitky
jest
vylíeno,
snadno sehnati.
z
let
1818,
1820 a 1837,
1819.
poplatníkm pedepsanou berni
že I
prosí,
kde obšírn
jest velmi ne-
aby se pikroilo k prozatímnímu vyk jiné slev v nynjším
rovnání zemí mezi sebou anebo
berním požadavku, kterou by zem Moravská, srovnána s ostatními provinciemi císaskými a zejména se sousední provincii eskou, uvedena byla do správnjšího pomru, c)
Ujištno,
že
stavové,
se
vynaloží, aby za správní rok 1839 žité
dob
jsou
síly jejich
požadovaná
i
zemské, vše
da
byla v nále-
m.,
který sta-
sehnána.
Další
pedmty
jednání:
Upotebení zbytku 1000 vové za pítomnosti V. v Brn 1.
zl.
J.
k. r.
1
836
vnovali
chudým. Tato summa byla pvodn urena na poízení odvu poteb chudým a na okamžitou výpomoc v doléhavé nouzi, ale práv tou dobou, totiž koncem srpna 1836, v Brn opt a
,
a zpsobila nesmírnou nouzi v nižších tídách zemský výbor doruil tuto ástku brnnskému policejnímu editelství, aby ji rozdlil nejnuznjším a podal o tom úty. Tento úad pi moudrém hospodaení nevydal celé ástky 1000 zl., i zbylo nkolik set zlatých, za které, ponvadž byly ureny dobroinnému úelu, zakoupeno bylo minulé zimy 1837/8 palovo chudým.
vypukla lidu,
a
cholera
tu
Stavové schválili tento v té
píin 2.
v
Brn
zpsob vydání
a usnesli se zakroiti
za nejvyšší potvrzení.
Obsazení
Josefem
šl.
Smrtí Jana
místa
stavovského
*.
aneního mistra
Purzpichlerem. Gallata
bylo toto
místo
s
roním dchodem
konvenní mince uprázdnno a po 6 let neobsazováno, ponvadž dle usnesení snmovního z 16. íjna 1832 navržena byla nová úprava stavovské akademie v Olomouci a vyuováni tanci mlo se peložiti z Olomouce do Brna. x^však tomuto ná100
zl.
vrhu dán byl zcela jiný smr snmovním usnesením z r. 1837 o peložení akademie do Brna, zízení technického ústavu a or-
73
-
musea, nelze tušiti, kdy dojde konené Ponvadž zatím šlecht, jakož honoracim a mšanm brnnským pi vychování dítek tohoto dležitého vyuování nelze postrádati, a v osob Josefa šl. Purzpichlera,
ganisaci
Františkova
i
vyízeni tchto vci.
který
vykazuje
se
i
nejlepší
kvalifikací,
naskytuje
se
schopný
uchaze k tomu, navrhuje zemský výbor, aby byl jmenován stavovským mistrem tanením a pien mu zvýšený plat roních 300 zl. konvenní mince. Biskup
nmuž
brnnský, k
olomoucké, preláti
raj hradský
pidali
se
zástupce
kapituly
a novoíšský a probošt hradištský nad
by se mohlo pokati, až bude nov upravena ale ostatní stavové vtšinou hlas pidali se k návrhu zemského výboru, který tedy se pedloží k nejvyššímu
Znojmem,
mínil, že
a peložena akademie,
schválení.
olomoucké akademii M ikuláš Taraclo vnoval stavm v rukopise dílo „O šermíství"^ které zemský výbor odevzdal na prozkoumání pánm svob. p. Eman. Bartensteinovi, hr. Jindichovi Herbersteinovi a svob. p. Vojtchovi Widmannovi. Akoliv všichni o díle vyslovují se velmi pochvaln, pece podáno bylo ješt c. k. studijní komisi dvorské, hodno-h tisku a pijetí dedikace. V pípad schválení by se honorovalo 100 dukáty, ale nezaruil by se tisk ani pijetí uritého 3.
Uitel
šermíského
umní pi
potu výtisk v. Schváleno,
a zemský
tebné u dvorské komise
hejtnan
se
požádá,
aby zaídil po-
studijní.
Zízení nových dvou stipendií pro chovance akademie výtvarných umní ve Vídni. 4.
Snmovním
usnesením z r. 1837, jemuž dáno nejvyšší bylo jedno takové stipendium o 100 zl.. a dostal je Vincenc Brx, který se oddal sochaství. Dvorská kancelá vybídla zemský výbor, aby piml stavy k udlení podpory na další stipendia, pi emž vzat byl zetel zejména na architekturu, a dle toho pokynu pedložen byl stavm návrh na
schválení,
zízeno
zízení nových dvou stipendií, a to jmenovit pro a
umní
malíské,
architekturu
za dosavadních podmínek a v téže výši
po 200 zl. konvenní mince z ondu domestikálniho. Návrh se pijímá a pedloží se k nejvyššímu schválení. 5.
Zemskému úetnímu Ign. Krinnerovi navrhuje
pochvalný dekret, úetnímu radovi
se
Karlu Budalovskému
—
74
40()
odmny
zl.
(z
ástky 500
volné
urené na zachování zl. udleno
zl,,
dstojenství [dekorum] stavovského), a zbývajících 100
vdov
po písedícím zemského výboru Thekle
Píspvek dome
6.
ron
konvenní mince
msta
kolem když se
že
zjistilo,
ádných
Brna
tikal ního
vyplacen dle usnesení
zmínný
Welzensteinové.
šl.
fondu 1000 zl. na okrasu hradeb a koliš s
z
20.
íjna 1835,
úhrad
fond tím neutrpí v
ostatních
vydání.
Stavm
oznámeno, že lithografovaná vyobrazení rozhných moravských národních rozdána jsou Jejich Velienstvm, c. k. princm, státním ministrm, presidentm^ nejvyšším zemským oíficirm atd., zaež z domestikálního fondu vydáno jest 1488 zl. konvenní mince. Zbytek 16 výtisk dle usnesení stavovského odevzdán zemskému hejtmanovi, aby s ním naložil dle dobrého zdání. 7.
kroj
—
8.
Mayera
ustanoven zemským
Josef Hrdlika,
dosud druhý po-
Na míst zemelého Jana
vrchním pokladníkem
—
kladník.
Brnnskému dobroinnému
9.
opt
1500 10.
zl.
na
spolku
r.
1839 povoleno
konvenní mince.
Rozdána tištná závrka Na oslavu pobytu JJ. V V",
út
fondu domestikálního.
Brn r. 1833 usneseno založiti nadaciFrantiškovu aKarolininu summou 40.000 zl., jež mla býti uhrazena pirážkou na moravské vrchnosti. Po 11.
delším jednání bylo povoleno,
kovou
tuto
(staré
v
dekretem dvorské kanceláe z piraziti na vrchnostenskou
jistinu
extraordinarium),
o
slavnostních
9.
záí 1837
da
pozem-
výdajích
však
Podobn bylo s výdaji za JJ. VV. v Brn tím zpsobem zálohy hrazené prozatím fondem dodosáhly výše 12.174 zl. 18% kr. konvenní mince.
nedošlo žádné vyízení. r.
a
1834,
mestikálním
Ponvadž 40.000
zl.
tyto
piraženy,
výdaje kdežto
nebyly
zárove
s
nadaní
jistinou
slavnostní výdaje za pobytu císae
Ferdinanda v Brn, jakož i za dívjších podobných píležitostí povolovány a hrazeny bylo z fondu domestikálního, navrhuje zemský výbor, aby s tímto výdajem 12.174 zl. 18'V4 ^r. se tak i
stalo.
Stavové
domestikálního
se
tedy
usnesli,
odepsána,
aby
a zemský
tato ástka byla z fondu hejtman byl požádán, aby
tomuto usnesení vymohl nejvyšší schválení.
—
75
1:2. Vdova po písedícím zemského výboru T hekl a šl. Welzensteinová prosí za roní podporu z fondu domestikáhiiho. Nemá jmní a má tyry nezaopatené dti. Po otci, ryt. Janu
Hobzí Starého a továrny na kartouny zl., když však obchody dala se svým bratrem úvr tovární aby ješt více nebyl seslaben, pemluviti k pjce, a nedala si svj podíl soudn do desk zapsati a pojistiti. Nicmén tím úpadek nebyl zadržen, i ztratila rázem veškero své jmní. panství
majiteli
Flikovi,
tehda kvetoucí, ddila více než 40.000 tovární nepízní doby ponenáhlu klesaly,
Jak zemský soud.
tak
majetku.
zanechal
i
Dále
1810 byl praktikantem,
krajským sekretáem, vpádu nepátelského
manžel nesvého od r. 1795 do
potvrzují, že její
vdova
poukazuje
Jana Welzensteina,
manžela rytíe r.
magistrát
na
který
zásluhy
krajským protokolistou a znojemským
kde zejména se vyznamenal za obojího 1805 a 1809; potom po I5V2 roku byl
r.
písedícím zemského výboru, byl z nejvyšších míst vyznamenán, z nedostatku nejvyššího písae 7.emského jmenován byl 2. sn-
movním komisaem, psobil jako v
nitních
uhonil
dob
dvojího
zárodek
smrti.
vrchní editel
vypuknutí cholery,
Žadatelka uvádí,
že
ústav huma-
kde bezpochyby si na zaopatení své
ty
nedosplých dtí nemá pražádných prostedkv a že jí hrozí nejvtší nouze, zvlášt že sama jest churava. Stavové vzhledem k tmto zcela mimoádným okolnostem povolili jí podporu roních 500 zl. konvenní mince z fondu domestikálního, s výslovným pipomenutím, že na toto povolení nemá nikdo právo budoucn se odvolávati. Pedloží se k neja
vyššímu schválení. 13.
Na podnt dvorské fond vynaložili na
ze
svých
n
h o neb do
é
odpovídají toto a)
Lomnice
kanceláe,
aby
stavbu silnice (Lobnik
na
stavové pebytky
bu
do
Jablo-
Rymaovsku) stavové
:
Stavové
oprávnnost zásady, veejného zemského blaha
uznávají v plném rozsahn
aby volné pebytky vnovali úelm se vždy touto zásadou ídili, ale vyhrazují si, aby jim pi takových vydáních ve volb pedmtu byla co možná nejvtší volnost ponechána. b) Stavové uznávají, že mezi potebami zemskými v první rad jest rozmnožování silnic na oživování dopravy a zejména na zvelebování domácího prmyslu. a také
— c)
Stavové se proto usnesli, že všechny volné pebytky zvlášt píjmy, které byly pieny na stavbu no-
píjm,
jejich *
—
76
vého zemského domu, od níž se nyní upustilo, mají se bez újmy jiných navržených podnik vnovati zízení nových rádných silnic
v zemi Moravské; ale tyto stavby mají býti vyhrazeny bez-
prostednímu a výhradnému
vlivu stavovskému, stavové iní nárok na všeliká mýtní privilegia. d)
zárove
a
si
Stavové nemohou prozatím se vysloviti, zdali by práv najablonecká a lomnická byly zemi nejdležitéjši,
vržená silnice a
proto
vc
se usnesli
zvoliti
tílenný komitét stavovský,
náležit vyšetil a do tí
msíc
zemského výboru dobré zdání a)
a
Které
nejpotebnjší?
silnici
jablonecké
doporuuje o)
trati
Jak
lze
/3)
a
silniní
Lze to
podal
stavm
se zvláštním
jsou
lomnické-'
;-)
a
by
zetelem k otázkám:
zájmm zem
tvrditi,
který
prostednictvím
v jaké
nejužitenjší
míe
o navržené
Který podnik silniní stavby
pedevším na poízení nákladem stavovským?
se
uhraditi
takový
náklad
bez
otesení
stavovského
Toto usnesení má se zemským hejtmanem oznámiti dvorské kancelái s prosbou, aby se mu vymohlo nejvyššího schválení. Do tílenného komitétu zvoleni svob. p. Karel Dalberg, svob. p. Vojtch Widmann a rytí Arnošt Paburg, a jim vedle správy snmovní i píslušných akt pipomenuto, že se nemají omeziti stavbou silnice jablonecké nebo lomnické, nýbrž mohou-li podrobn dovoditi, že jest jiná mnohem dležitjším poteba pro zemi moravskou (pi emž zvlášt možno pihlížeti ku zízení silnice z Brna do Uherského Hradišt), aby v tom smyslu podali zevrubný návrh. hospodáství?
s)
:
14.
Výsledek komisionálního jednáni
o
stavb
nového zemského domu. Dle
plánv
a
rozpotv
náklad na stavbu na 377.750
architekta Schleppsa zl.
vypoten
jest
konvenní mince, což pesahuje
pvodn
urenou siimmu o 1.57.750 zl. Ponvadž tento výdaj patrn není pimen silám fondu domestikálního, zemský výbor navrhuje,
tím
více,
aby se od tohoto stavebního zámru úpln upustilo, pípisem zemského presidenta z 19. srpna 1838
ježto
zevrubn jest vyloženo, že pebytky stavovských fond mají se vnovati úelm pro blaho zem mnohem dležitjším, zejména stavb nových silnic, z nichž od dvorské kanceláe silnice do Jablonného a Lomnice oznaeny jsou za zvlášt potebné.
—
77
—
Stavové usnesli se jednomysln, že svj zájem soukromý podídí veejnému blahu a ústavm obecn užiteným a že na tu dobu opouštjí od stavby vlastního zemského domu, že však se nevzdávají nárok na starý zemský dm, v nmž jest c. k. vojenská oekonomická komise. Uet architekta Schleppsa za práce dosud vykonané nech zemský výbor, jakmile dojde, odevzdá stavovské komisi stavební k bedlivému prozkoumání a na její dobré zdání vyšetenou
ástku
vyplatí z fondu domestikálniho.
komoí
G. k.
pi všech
komisi
a inženýr hejtman jejích
jednáních,
šl.
Gaal pomáhal stavovské
zvlášt
kresbami
a
plány,
jiným veejným stavb zemského domu, nýbrž úelm jsou velmi na prospch, i usneseno zakoupiti mu estný dar v cen až 100 dukát, k emuž vyžádá se nejvyšší schválení, 15. O úprav dolního toku eky Dyj e a r ozd len netoliko
které
i
i
zapjeného
stavebního nákladu napozemkovou Moravské.
zem
Zemský výbor pedkládá hlavní I.
Má
kde totiž Moravy ?
III.
3 otázky:
—
poínaje od Drnholce až po ústí Dyje do koní regulace toku hoejšího
Má
II.
Vistonic
daii
se
se
upraviti celý dolní tok
—
upraviti
pouze
tok
od Drnholce
do
Dolních
?
Anebo konen: mají
pro panství Drnholecké,
netrpl zbahnnim
se uiniti pouze potebná opatení aby majetek pozemkový tamjších obcí
?
Ad. I. Obce panství Drnboleckého, k nimž se pipojilo nkoUk hraniníkv, uvádjí ve své prosb k. J, V., že zátopami tém rok co rok se opakujícími poškozené louky nyní již neposkytují užitku, že nemohou sklízeti píce svému dobytku a že tedy na konec z nedostatku dobytka budou nuceni nechávati svá pole neobdlaná. Prosí tedy za úpravu Dyje, nebo jen tím zpsobem mohou býti ped záhubou uchránni. Proti tomu však dle protokolárních
výpovdí
protestují obce panství Lednického,
Breclavského a Rabensburského,
ponvadž tmito zátopami nesvou sklize sena prospch
toliko netrpí škody, nýbrž spíše pro
mají,
i
poznamenávají, že by
tímto
vyschly a špatný výtžek pinášely.
opatením
jejich
pozemky
:
— Ponvadž neuznává,
se
vrchnosti
z
aspo nyní Ad II.
—
nikomu vnucovati dobrodiní, které nad to po návrhu zemského výboru se usnesli
odpovdti:
„Ponvadž dolejší nemá se nikterak podniknouti až po ústi Dyje do Moravy/ O této otázce komise se vyslovila, že, má-h se upra-
guberniu
král.
nelze
stavové
78
na
dalšího
tento
dotaz
regulování pouze škodu oekávají,
vený horní tok zachovati a mají-li se pozemky panství Drnholeckého pi Dyji zachrániti a také u Mušova nastalé již zbahnní odstraniti, jest potebí, ne-li celou Dyji, aspo tok její od Drnholce po Dolní Vistonice upraviti.
Jak vrchnosti tak poddáni mohli se úpravou Dyje v horních
koninách pesvditi, zdali a jaký prospch si mohou z tohoto pokraování slibovati, a nehled k tomu, že tato úprava vyžadovala již znaných summ, které na konec musí sami hraditi, a zachovávání tchto prací bude vyžadovati znaných rok co rok
pece této regulace si pejí a za ni prosímínní stav se domnívati, že se nepodrobí lehkomysln tak vehkým platm, a usneseno odevzdati královskému guberniu mínní takové: „Dotená tra jest sice na úpravu zcela píhodná, ponvadž se jí vyhoví pání úastnných, avšak mají-li se hraniníci uchrániti píštích škod, bude teba je pouiti o skuteném náklade na tuto úpravu, ježto nebží tu pouze
se opakujících vydání, I
dlužno dle
•
o výdaje regulaní,
zachovávání.
Nech
nýbrž budou
i
zavázáni,
se jim tedy oznámí,
jaký
hraditi
roní
útraty
náklad by pipadl
zatopovaného (inundaního) území, aby mohli srovnati obtí. Kdyby i potom setrvali na úprav, jest tím podán dkaz, že pi tom shledávají svj prospch, nemohli by si v pozdjších letech stžovati, že jim tyto platy nebyly známy. Ad líí. K otázce, mini-li se jen u Drnholce náprava poíditi, stavové uznali, ponvadž se proti tomuto zámru dvorního stavebního rady Francisconiho vyslovili lenové komise, že tento pedmt se má doporuiti uvážení nejvyššího úadu, který jej s vyššího technického hlediska nejlépe posoudí a zajisté na to bude míti zetel, aby jednak majitelm pozemk se ochrana poskytla, jednak aby se uchránili pepjatých plat, jež by zp-
na
jitro
užitek
s
i
sobily jejich úplné ochuzení.
O mínní
úhrad
nákladu královského gubernium projevuje toto
— A) Státní poklad,
nech
jako
79
se stalo
pi úprav horního
zapravi Vio trvale ustanoveného nákladu. píspvek v Stavové mají za to, že by se
ml
v jakém
vzniká
tom
tokiu
pomru
toho trvalý prospch a že
odvádti, by ml nyní tím výše býti vymen, ježto náhrady za vodní která jest daleko za krajinou dolejší škody v hoejší krajin a tedy by úpravou dle všeho r. 1837 inily 8755 zl. 59 kr., ron netoliko mnohem vtší ástka byla ušetena, nýbrž na zdanní by se získalo více než 6000 jiter pozemkv. Stavové tedy navrhli, že má stát hraditi polovici veškerého nákladu. B) Erární stavební fond nech pevezme náklad na vypi"ep mlýnský stavní a budoucí udržování mostu hlavního státu
z
—
—
i
i
píkop
blíže
Mušova.
mostným mýtem
S tím stavové souhlasí, ponvadž vydání beztoho by se zase nahradilo. G) Majitelé
mlýn
v
Novém
Sídle,
v
Mušov
po pípad i v Drnholci by byli dílu trvale vyšeteného požadavku penžitého. Vistonicích,
I
s
toto
a v Dolních
zavázáni ku 200.
tím stavové souhlasili.
eišt Dyjské má zstati nepovšimnuto. K tomu navrhují stavové, aby, jako se stalo pi horním staré eišt, které užitku nepináší, bylo bezplatn pone-
D) Staré toku,
cháno pohraniním držitelm pozemkv. E)
a
Penžitá
úplné
srážce
provedení
píspvku
záloha, této
nezbytn potebná na zaetí úpravy vzhledem k nákladu, který po
státního a z erárního fondu silniního
má
býti
konkurrenními poplatníky, má se poíditi rozdlením na pozemkovou da zem Moravské a Dolnorakouské tím zpsobem, že má od obou zemí naped býti sehnán podíl pipadající na každé jitro ve 3 roních lhtách a zemím pak dána náhrada ponenáhlu ze splátek vrchností a panství konkuruhrazen rozlinými
renci vázaných.
Stavové prohlásili, že na poízem zálohy nikterak nemohou pistoupiti,
pohromou
ponvadž
již
pi úprav
berní soustav zemské,
horní Dyje bylo to velikou
ježto
jí
znaná ást bemene Na druhé
nebyla uložena jako záloha, nýbrž jako skutená dávka.
stran by nová pirážka vedla k úplnému ochuzení poplatník, beztoho již znan stísnných, a stát by z toho ml malý prospch, aby na záchranu malé ásti zem vtší ást byla
80
uinna
neschopnou placení berní. Nadje náhrady jest posunuta píliš daleko, a kdyby se stala skutkem, nastalým zatím ochuzením a odprodáním vtším dílem až by neprospla nynjším poplatníkm tžce stíženým. Krom toho by musilo nastati nekonené psaní, ježto by se pi všech zmnách majetkových, i
prodejích, odluování, rozkouskování atd. musilo pihlížeti k této
se z
záloze z fondu domestikálního stavové
Proti
restituci.
nebo jsou prospch veškeré
prohlašují,
toho
ležitostech
•
nešetili
k
ní
jen tehda
povinni,
rozhodn vzniká-li
podobných zánikdy, toho jsou etné dkazy po ruce, zemi.
Že stavové
v
možno je nalézti také mezi dnešními snmovními usneseními. Za tchto okolností tedy stavové ponechávají pouze správním opatením nejvyšších úadv, aby si úhradu poídily jiným zpa
sobem. 16. O pevzetí m oravsko-sl ezské vzájemné pojišovny proti ohni do správy stavovské.
O tom
radila se komise, jíž pedsedal nejvyšší zemský koAnt. Sedl nicky, a leny jejími byli: prelát kláštera svatého Tomáše Cyrill Napp, svobodný pán Jan Se harf, a hrab Emanuel Dubský; jim pidán stavovský úetní
moí
hr.
Krinner
a zástupce pojišovny. Komisi uloženo, aby se o pod-
mínkách pevzetí
mimo
uradila.
Nejvyššímu
komoímu
odevzdají
se
jiná akta zprávy, dožádané z Tyrol o stanovách, instrukcích
i má se vyšetiti, co by se odtud moravsko-slezským hodilo. Krom toho má komise míti zetel a) na zmenšení správních výloh, b) na usnadnní pístupu všem majitelm budov bez rozdílu a v každou dobu roní, c) na zmírnní roního píspvku.
a zízení tamjší pojišovny,
pomrm
17.
O peložení stavovské akademie do Brna
zízení uilišt technického. Z
(Srv. usnesení z 19.
a
záí 1837).
listu zemského hejtmana z 6. srpna t. r. do koneného rozhodnutí dležité otázky peložení university jest ješt velmi daleko a že by stejný osud stihl i ostatní návrhy s tím souvislé. Ponvadž však nová úprava a peložení stavovské akademie do Brna, zízení nového uilišt technického a podízení musea Františkova dozoru stavovskému jest naléhavou potebou a zájm stavovských mnohem blíže se dotýká, než peložení university, a ponvadž o tchto vcech
vysvítá,
presidiálního že
I
:
—
81
možno pojednati oddlené, byl zemský výbor z presidia vybídnut, aby po(*al o tom stavm sve návrhy. I bylo jednáno pedevším o poteb peložení stavovské akademie z Olomouce do Brna a o zízení nového technického uihšt ve spojení se zemským museem. Stavové souhlasn se usnesli
aby všechno, co bylo usneseno ve schzi 19. záí 1837 z Olomouce do Brna, zstalo sice v plné platnosti, aby však b) prosby za peložení stavovské akademie do Brna. za a)
o peložení university
zízení
uilišt
technického
musea
udržováni
otázky university
a
Františkova
oddleny
píin
v
organisace
stavovského
za
a
ízení
píštího byly
od
a provedeny.
K tomu poukazuje se na obšírnou zprávu, podanou královskému guberniu zemským výborem, a dodává se pouze, že,
úad
kdyby nejvyšší
pokládal za nutné rozmnožiti neb rozšíiti
uebné pedmty, urené
ústavu technickému, stavové neodporují
naléhavým požadavkm asovým, hlehmotnému vzdlání a ku zvedícím k duševnímu, formálnímu lebení obecného blaha vlasti. Zemský hejtman byl tedy požádán, aby tyto snahy stav podporoval a psobil v tom smru, aby bez ohledu na peložení
tomu, jen aby vyhovli
i
university do Brna, ostatní návrhy
a byly brzo provedeny, a rozkvtu
prmys'u
dosáhly nejvyššího schválení
pi všeobecn pokraující kultue zemí Morava z nedostatku potebných
ježto
jiných
vzdlávacích ústav vždy více by musila zstávati za nimi, což není bez úinku na její blahobyt. 18. Na konec zemský hejtman oznamuje, že zpráva o nové úprav prémií na chov hovzího dobytka se odkládá k píští schzi.
Ostatn pedneseno 1.
2.
O
a vzato na
Inkolát
vdomost:
mn
konvenní. služebních kaucí v JUDr. ryt. MatiášiKalinovizJáthensteina.
vyplácení
3. Hradišský krajský úad oznamuje, že po smrti svobodného pána Jana Geislerna statek Hoštice pešel na jeho manželku Josefinu, rozenou svobodnou paní Trkheimovou. 4. Guberniální obžník z 18. íjna 1837 o zízení 6 ko-
morních okresních správ v
Opav,
Tšín
v
Brn, Jihlav, v Olomouci,
a Hradišti. 6
— Olomuká
5.
82
—
metropolitní kapitula oznamuje, že ustanovila
Aloisa Schrenk^ svým deputo-
kanovníka svobodného pána
vaným na snme. Nejvyšším rozhodnutím
6.
dkana
volba
z 7.
listopadu 1837 potvrzuje se
Vokála
brnnské rytíe Josefa
kapituly
za
písedícího zemského výboru.
mužstvo
Vojenské
7.
na
dovolené
podléhá
soudní
moci
civilní,
tyem dtem
8.
adoptivním
slav
inženýra
Františka Hopfena,
jakožto
ddicm
nynjšího majitele statk Miropisuzuje se právo na držení tch statkv.
a
Lodnic
a
9.
vnukm
Josef rytí Eichhoff zapsán
jako
majitel
panství
Roketnického
do desk zemských. 10. Uprázdnné nadace v Tereziánské rytíské akademii moravského oddlení obdrželi Vincenc Penschtz šlechti c :
Schtzenau, Karel hrab Belrupt, Hugo šlechtic Haydenburg, Hugo svobodný pán Sedlnický. rozhodnutí
11. Nejvyšší
pesn pi
28. listopadu 1837,
z
že
zstává
píin nálevního
všech dosavadních zvyklostech v
práva vrchností. Dekret dvorské kanceláe z 23. íjna 1837, místokanclé spojené dvorské kanceláe Jan Lilienau povýšen jest za svobodného pána.
12.
rada.
rytí
Potvrzena volba
13.
svobodného pána
z
i
cle
Alexander
15.
(v
c e
kraji
Pausparttm
z
Emanuela hrabte Dubského,
Tebomyslic, za písedícího zemského výboru.
14. O dovozném niky železní ní.
zd n
že tajný
Limbek
na parní vozy pro privilegované pod-
hrab
Mottel
hradišském)
prodal
Janu
bratím
statek
a
Ne-
Tobiáši
Draehenthala.
16. Josef rytí Eichhoff stal se majitelem statk G kyn, Peniek a Žabené Lhoty. 17.
Josefa 18.
a)
Moravsko-slezský zemský soud oznamuje smrt hrabte z
Nmí,
majitele
Nových
Nejvyšším rozhodnutím
z
Syrovic.
23. ledna
1838 se ustanovuje:
Ze všech výloh brnnského kraje z dob invase r. 1805 zl. 49 kr. vídeské mny uznány za ne-
summou 8,945.987 schopné k náhrad dluhy
a 1809
e-
ve výši 5,312.436
zl.
44
ki\
Požadavek
b)
mny
invasijni
ve výši 3,197.519
úpln nedobytný
jakožto
Požadavek komorního eráru ve
c)
vídeské
mny
89.294
výši
a vojenského eráru ve výši 62.144
dále se povoluje, aby se stavové
193.054
17 kr.
zl.
vídeské
se zcela potlauje.
zekU
svých
zl.
zl.
3
kr.
se promíjí,
požadavk ve
výši
51 kr.
zl.
Pouze summa 89.889 zl. 35 kr. vídeské mny uznána náhrad pro soukromé požadavky; na její úhradu
d)
za schopnou k se
použije
3285
zl.
hotovosti
10
kr.
brnnského krajského
vídeské
mny,
fondu
invasijního
zbytek ve výši 86.684
zl.
25
kr.
vídeské mny má se piraziti na pozemkovou a urbariální da kraje brnnského a vybrati ve tech roních lhtách. 19. Po smrti Jana rytíe zHaydenburka statek Klea dražbou pešel do rukou Klaudia svobodného pána
vk
Brettona.
Moici Braidovi dovoluje se piemontského, nikoli rakouského.
20. Kapitánu-leutnantovi
užívati
hrabcího
21.
titulu
Karel Emanuel
Liebenbergové
a
Leopold František rytíi
zapsáni jako majitelé vesnice
Podmole
do
desk zemských. 22. Inkolát a rytíství šlechtici
23.
udleno zemelému
zatím
majorovi
Lindenbergovi.
Františky hrabnky BlmeVizovského panství. (22. bezna 1838.)
Zpráva o smrti
genové,
majitelky
24. Nejvyšším rozhodnutím z 27. února 1838 povoleno, aby na míst dosud poukazovaných |- veškerých výloh, potebných na udržování L u ž á n e k, vypláceno bylo stavm moravským roních 300 zl. konvenní mny z kamerálního eráru, zaež
jsou povinni hraditi veškeré výlohy k tomuto
úelu potebné.
Leopoldina svobodná paní Leesová zapsána do desk zemských jako majitelka statku Lešenského. 26. Za vyobrazeni moravských národních kroj 25.
díky vzdávají: císaovna-matka, arcivévodové Karel, Jan, Ludvík
a František Karel, dále nejvyšší hofmistr kníže Golloredo-Manns-
hrab
státní a konferenní ministr hrab kanclé hrab Mitrovský, president dvorské komory svobodný pán Eichhoff, dvorský kanclé hrab Inzaghy dvorní radové Nádherný a hrab Lanckoronsky a universitní biblioteká olomucký Richter. feld,
Kolovrat,
Dietrichstein,
nejvyšší
—
&4
27. iieni
O
mistrovské zkoušky
skládání
v raísteeh, kde
cechv.
28. Vypsání danéddické, výdlkovéažidovské na rok 1839. 29. Nejvyšším rozhodnutím z 21. dubna 1838 se povoluje knížecí a hrabcí rodin z Reiferscheidtu zavedení prvorozenského následnictví na arcibiskupském lén Blansku. 30. Smrtí Emanuela svobodného pána Bartensteina statek Kynice pešel na syna jeho Josefa. 31. Nejvyšším rozhodnutím z 22. kvtna 1838 povoluje se roní podpora 500 zl. Josefin Troyerové z fondu domestikálniho. 32. Hradišský krajský úad oznamuje, že po smrti Františky Blmegenové, rozené svobodné paní Stillfridové, její synovec Filip svobodnýpánStill-
Salm
Nmecké
hrabnce
hrabnky
fr
i
e
d ujal se panství
Vizovského. úad oznamuje,
Josefa Králice pešlo Jana na Josefa Augusta hrabte Seilerna a Aspanga. Olomucký hrabte S e
33.
krajský
i 1
e r
že
po smrti
n a fideikomisní panství
34. Dekret dvorské kanceláe z 6. dubna 1838, že smrti zemského chirurga Jana Klinkerfussa jest odbyta otázka o dalším jeho ponechání v úad, ale jeho místo že se nemá obsazovati, nýbrž vykati o tom nejvyššího rozhodnutí. 35. Dvorská komora s dohodnutím s dvorskou kancelái usnesla se, že náhrady stavy moravskými splatné dle nejvyššího
35.941 zl. 30 kr.) se povoleného zatímn ve výši 89.425 zl. konvenní mny za zrušenou da nápojovou. 36. František Palacký, djepisný badatel, vzdává diky za remuneraci 400 zl. konvenní mny, která mu byla udlena za opisy listin z Vatikánského archivu, týkajících se Moravy. 37. Nejvyšším rozhodnutím z 22. srpna 1838 císa neschvaluje, aby jistin neb úrok s volnou hotovosti nkdejšího zemského fondu ubytovacího bylo užito na ponenáhlou stavbu jezdeckých kasáren na Morav.
rozhodnutí
z
1836
31. prosince
mají poizovati srážkami
z
(ve
výši
ekvivalentu,
—
—
85
7. Protokol
mimoádné schze
z 28,
zemského hejtmana a snmovního
kvtna 1839 za ijredsednktvi hrabte Ugarte.
direktora Aloisa
1. V snmovní schzi z 16. záí 1838 byla zastavena voiba do zemského výboru po zemelém Janu rytíi Welzen-
steinovi; dekretem dvorské kanceláe
z 4, ledna 1839 vyžaduje by se tyto volby mly konati, zejména raá-li se volba omeziti jen na ucházející se žadatele. aby se zachoval starý Stavové navrhují jednomysln, zpsob, totiž volba hebenová a aby se u všech ty stav zavedl stejnomrný postup. Jakmile se uprázdní místo do zemského výboru, mají se na tchto hebenech pijati všichni volitelní z píslušného stavu, pi emž se rozumí samo sebou, že, je-li nkomu k volitelnosti potebí dispense od tetího interkalare, jeho jméno nesmí se objeviti na hebenech bez nejvyššího schválení. Dle toho tedy nemá se volba obmezovati pouze na došlé písemné žádosti konipetent, nýbrž každému volantoví jest volno, z osob uvedených na hebenech voliti dle svého dobrého zdání, tak jako jest jeho vcí, naped se pesvditi, zdali zvolený volbu pijímá. Tak bude se také konati volba po zemelém Janu rytíi Welzensteinovi. Ostatn byl zemský výbor vybídnut, aby se budoucn z pravidla ídil instrukcí ze dne 28. dubna 1739, aby po každé tvrt roku naped dvorské kancelái bylo oznámeno uprázdnní místa v zemském výbore, le by krátce ped ustanoveným snmem zemel len zemského výboru, kde by touto podmínkou volba sé zdržela o celý rok. V tomto pípad má zemský výbor co nejrychleji uiniti oznámení nejvyššímu úadu s dodatkem, že k volb se pikroí v nejbližší schzi.
se dobré zdáni, jak
2.
vovské.
O
pevzetí
Nejvyšším
vzájemné pojišovny rozhodnutím
z
15.
ervence
do správy sta1838 naízeno
stavm, aby se vyslovili, jakým zpsobem chtjí se úastniti pi tomto ústav, aby se dorozumli se stavy tyrolskými o platných tam stanovách a zízeních, potom aby
se o
vci náležit
uradili
a píslušné návrhy podali.
Stavové nejvyššího
zvolili
si
tedy
tílennou komisi za pedsednictví
komoího Antonína hrabte
Sedlnického, a editelství
86
pojišovny bylo pozváno, aby do této komise vyslalo také svého zástupce. Zárove zemský výbor se obrátil na stavovský sbor v Tyrolích a obdržel odtud s veškerou ochotou a zevrubností všechny potebné doklady a zprávy o platných tam pojišovacích zaízeních proti pohromám požárovým.
Zatím zemského hejtmana došel pipiš editelství pojišovny, poteby ani zmocnní, aby se dalo do vyjednávání o úastenství moravských stav pi tomto ústav a také aby se pouštlo do porad o stanovách a zízeních v Tyrolsku platných a že jest mu tedy nabízenou spolenou schzi odmítnouti. Ponvadž stavové ve schzi z 29. prosince 1836 pi návrhu o pevzetí tohoto ústavu na mysli jen blaho zemské a že
nevidí
mh
chtli pro
n ob
pinésti,
i
pi tom
odmítnutí svého dobrého úmyslu,
však nemohli pedpokládati
usnesh
se nyní
prost tento nedostatek uznání
oznámiti
dvorské kancelái a
J.
se
jednomysln, pojišovny
strany
V. ponechati na rozhodnutí, má-li se tento
oprávnný a dostatený, i zda by moravských stav nemla uskuteniti. Zárove byl zemský hejtman požádán, aby oznámil nejvyššímu komoímu hrabti Sedlnickému a ostatním lenm s náležitým díkem, že tato komise vzhledem k uvedeným okolnostem pokládá se za rozpuštnou. projev editelství se
po
uznati
za
jiné stránce ochota
O stavovských s t p e n d ského ústavu polytechnického v Maria B r u n n u. 3.
i
i í
c
a
h
e
ho van
c
m
vide
-
lesnického ústavu
Dekretem dvorské kanceláe z 18. prosince 1838 schváleno stav o zízeni dvou nových stipendií po 200 zl.
bylo usnesení
konvenní
mny
demii výtvarných
chovancm
umní
architektury
a
malíství
pi
aka-
zárove stavové vybídnuti, chovancm svrchu naznaených
ve Vídni, ale
aby podobné podpory poskytli dvou ústavv. Zemský výbor vyžádal si stanovy na
editelstvích obou ústavv a pedložil je shromáždní snmovnímu. Stavové jednosvorn prohlásili, že nemohou se pouštti do zizování takových stipendií, ponvadž se konají pípravy k založení vlastního stavovského technického uilišt v Brn, jež bude míti pímý vliv
na
ob
jmenovaná odvtví vdecká, a jak
se
doufá,
dosáhne
také v brzku nejvyššího schválení. Schovanci zdejšího technického ústavu,
po
odbytém
kurse
opateni potebnými
pedbžnými
—
87
vdomostmi budou moci na dokoniti v
kurs
kratší
vídeském polytechniku
dob
vyšší
úspchem, a stavové brnnském ústav zvlášt vyzna-
a
s
lepším
žákm, kteí by se v úelem vyššího vzdlání na polytechniku takka jakožto odmnu udlovati doasnou podporu z domestika za jejich pobytu lesnické zkušenost ve Vídni. Vzhledem k vyuování ve zamýšlejí
menali, za
vd
lesnického ústavu v Maria Brunnu, uí, že nkdejší zde v zemi domohli se postavení, se svými theoretickými žáci
kteí
vdo-
mostmi zídka kdy spojují praksi a nikterak nepostauji požadavkm kladeným. Proto teprve, až stavovské uilišt technické na vstoupí v život, bude lze zevrubn se poraditi o tom, jak by se toto odvtví hospodáského vzdlání nejlépe zvelebovalo a ml-li by se za tímto úelem ustanoviti zvláštní uitel vdy lesnické nebo by se mli snaživí chovanci z domu podporovati. V tom smru stavové podají potom své návrhy.
n
Zemský hejtman
byl požádán, aby toto dobré zdáni
stavv
oznámil dvorské kancelái. 4. Janu Nestlerovi, professorovi hospodáství pi stavovské akademii v Olomouci, povolena podpora 300 zl. konvenní mny ze summy 500 zl., která jest jim vyhrazena na zachování
stavovského dstojenství. 5.
zas do
Upuštním od nové
stavby
a nastává nutnost,
k.
vstupuje
úadv
požádati na nejvyšších místech za navrácení
starého zemského domu, c.
zemského domu
popedí otázka nedostateného umístní stavovských který jen na
vojenské komisi oekonomické.
Stavm
as postoupen jest uvedeno na pamt:
a) že by v pípad nejkrajnjší poteby musily se najmouti soukromé byty a ást stavovských akt by musila býti uložena v cizích domech bez nutného dozoru a záruky proti nebezpeí požárovému, jen aby byla uchránna úplné hniloby a zkázy, které nyní jsou vydány ve vlhkých sklepeních.
Umístní zemské útárny není v žádném pomru s praúednictvem s pracemi rozmnoženými od zavedení provisoria dan pozemkové, nelze zachovati poádek a takovou pohotovost, jaká jsou hlavní podmínkou pi každém veejném h)
cujícím
i
i
úad. c)
že
se
Zástavná sklepení stavovské pjovny jsou tolik peplnna, nyní vyjednává o nájem místnosti v soukromém
práv
dom, ímž zboží
znan
práce budou
znesnadnny a také uzamení
dozor nad ním budou nedostatený.
i
Mimo stavovskou kancelá, kde nuzn umístny
jsou
protokol, výpravna a registratura, nemají pracoven referenti
zem-
d)
ímž znan
ského výboru ani konceptní úednictvo, i dstojenství stavovské.
Stavové
moravští,
kteí
v
vrnosti k
a
lásce
žádnou jinou zemi rakouského stním svého zemského výboru i svých
nestojí
za
císaství,
úad he
stavovské korporace jiných zemí;
aktm
jež
a
k
zachovati
úednictvu, tak
zdálo
se
vždy
v Praze,
služba
zempánu s
umí-
na tom,
nežli
jsou
ve Vídni,
v Hradci,
zemské domy, které jak vzhledem vzhledem k dstojenství
Linci atd. jsou vlastní stavovské
k
trpí
—
i
nejvyšším
úmyslem
—
poskytují
dostatených místností. Za tohoto nátlaku okolností stavové opt obracejí svj zetel na starý zemský dm, odatý jim r. 1783 nejvyšším mocným píkazem, odevzdaný doasn c. k. vojenské monturní komisi, snaží se jej v této dob nutné poteby zase i
zpt
dostati.
Staré
brnnské knihy mstské
mli od nepamti v letech 1618
tento
vlastní
— 1620 zakoupením
dokazují, že stavové moravští
dm
zemský,
že jej
rozšíili
sousedních budov, pozdji však.
dm
zboiU a na témže míst novou budovu, které nyní používá c, k. vojenská monturni komise, nákladem více než 65.000 zl. konvenní mny, tak že poítaje v to dívjší vydáni za stavební místa a opravy, vynaložena na tento summa 162.820 zl. 17 kr. konvenní mny. Již r. 1790 stavové v „Desideriích" ze dne 10. ervence žádali za navráceni tohoto starého domu zemského jako pravého svého majetku a nejvyšším rozhodnutím z 22. dubna 1791 bylo výslovn ustanoveno, že jakmile se monturni komisi nalezne pimené místo, moravským stavm bude jejich zemský a to v letech 1726 až 1736 starý zídili
dm
dm
zase navrácen;
stavovské, a
padu 1792, k
J.
J,
V.
uznalo
tedy
majetkové právo
tím souhlasí dekrety dvorské kanceláe
s
16.
kvtna 1828
z
9. listo-
a 28. listopadu 1834.
Stavové usnesli se tedy po návrhu zemského výboru podati námitku a požádati, aby vzhledem k uvedeným okolnostem
V.
dm
starý zemský byl jim zase navrácen, a poprosili zemského hejtmana, aby jejich prosbu u nejvyššího trnu podporoval.
89
O
6.
—
zízeni a udržováni prozatiinni
robotám
ravu a Slezsko v Brn. Nejvyšším rozhodnutím
}
pro Mo-
srpna 1838
z 10.
naízeno, že kupní cena domu erného ís. 47, 48 a 49 na pedmstí Velké Nové uHci ve výši 34.000 zl. konvenní mny má se hraditi z moravského stavovského fondu domestikálniho a že se má založiti ástka, která pomrem k potu obyvatelstva pi-
padá na Slezsko, a pak od
této
zem
poizovati
píjm
bžných
z
dále že
pohledati,
náklad na vydržování tohoto domu má
roní
výhradn
se
moravského fondu
domestikálniho. Stavové prohlásili k prvnímu odstavci,
pevezmou ástku,
pipadající
dle
že
co nejochotnji
správného výpotu na zemi
konvenní mny, a píspvek zem Slezské mny že zapjí na lhtové splácení; pouze si vyhrazují v kupní smlouv, že kdyby tomuto zakoupenému domu nkdy se dostalo jiného urení, anebo' jinak se s ním
Moravskou 26.975 7025 zl. konvenní
zl.
naložilo a byl vyklizen,
stavové
moravsko-slezští mají nárok na
dm
aneb na kupní jeho cenu. V" píin nákladu vydržovacího však podávají tuto námitku. Toto ustanoveni nutn pedpokládá, že domestikálnimu fondu za všech okohiosti, po uhrazení všech závazkv v rozpotu ustanovených, i nepedvídaných plat zbude tolik píjmových pebytk, kolik jest potebí na vydržování robotárny. Prmrný výpoet zemské útárny za posledních 10 let vykazuje roní úsporu 27.520 zl. I4V2 kr. konvenní mince, v posledních pti
tento
ástku mnohem menší
však
letech
19.789
zl.
27
kr.
Nad
to
žádné úspory, ba i výdaje jeví se o 6098 zl. konvenní mince vtší než píjem pro výdaje na slav^^' 47Y4 nosti za pobytu Jej. Vel. v Brn a na stavovskou deputaci ke korunovaci do Prahy. Tebas to byly mimoádné události, pece r.
1838
nebylo
to
dkazem,
jest
nebo
aspo
nezbylo
úspora stane
že roní úspory mohou býti úpln pohlceny zmenšeny, a pak by na hrazení poteb na robotárnu
20.000
stejnou
i
nictva v zemské
zízení
Vyplývá-li
hotovosti. asi
nelze
zl.,
v
pipustiti,
letech potomních,
útárn
stavovského
za posledních
pece
i
let
prmrná
roní
summa z-
že tato
ponvadž nový
stav
úed--
v hlavní pokladn, jenž se pipravuje,
technického
uilišt,
pevzetí
musea do správy stavovské, ustanovení archiváe,
Františkova založení sti-
pendií pro chovance akademie výtvarných uniní a polytechnika
9U
a leckterá jiná
obeen užitená
roní úsporu.
Krom
nemohou
sobností svého povolání
pedvídané poteby
zaízeni
zem
i
znan
sníži
prmrnou
svým hospodaením a
stavové
tolio
se tak vázati, aby jim
jejich vlastní
p-
na ne-
správy nic nevybývalo.
Pevzetí vydržovacich náklad na robotárnu by tedy majetkové sily fondu domestikálního velmi seslabilo, na jiná užitená zaízení by nezbylo penz a byla by stálá obava, že se vlastni stavovské hospodáství nebude moci uhraditi. Vbec zdá se, že domestikální fond jest
nemže-li k tomu
jen tenkrát povolán nésti roní výdaj, zem právem býti pibrána; tomu
celá
nebo tímto ústavem vznikne každé vrchnosti každé obci prospch, a tak by se tento píspvek pirážkou Vio kr. na berní zlatku snadno dal sehnati. však zde tak není, a
Ponvadž
ve
berní
zlatku
zmínném
nejvyšším rozhodnutí se povoluje, na Slezsko pipadající smla se piraziti na zemskou, jest tím oprávnna prosba stav, aby
aby ástka 7025
zl.
ástka na Moravu pipadající smla se rozvrhnouti na pozemkovou da zemskou. Tím by se nejen domestikálnímu íondu neobyejn ulevilo, nýbrž zamezilo by se všem dvodným obavám a budoucím nesnázím. také
Zemský hejtman
byl požádán,
aby svou pímluvou podpo-
roval tuto námitku na nejvyšších místech. 7.
O
mouce do
peložení stavovské akademie z OloBrna, zízení technického uilišt a pe-
vzetí Františkova musea. bylo
Dvorská kancelá svolila, aby o tchto vcech pojednáno oddlen od otázky peložení university z Olomouce
do Brna. Stavové
tedy na vylouení tchto ti vcí ze záí 1837 a na ponecháni všech uvedených podmínek, pouze v záležitosti pesídlení stavovské akademie a umístní jejího, jakož uilišt technického má se v návrhu na umístní státi tato zmna. usnesli
snmovního návrhu
z
se
19.
i
Stavové nemají
tomuto umístní vhodné budovy, nebo nová vystavti. Jest zájmem celé zem a tedy i páním stavv, aby se co nejdíve založilo technické uilišt, o nmž se již od let vyj(idnává, a aby se vše pipravilo, co by usnadnilo a urychlilo dovršení návrh, a musila by
se
bu
totiž
k
koupiti
— jakmile
naped zatím
badou
z
nejvyššího
91
-
místa
schváleny;
i
bude potebí
se postarati o umístní, nežli dojde nejvyššího schválení.
Stavové pokládali tedy za vhodno navrhnouti, aby se prood nové stavby upustilo a zemský výbor pokud možno
postaral se o
umístní technického uilišt a pl^edevšim vlastních
technických odbor, pak odboru hospodáského a pírodopisného a pro odbory, které tam nemohou býti umístny, najal na blízku soukromé místnosti. Jest potebí ti poslucháren po líáD sáh, dvou poslucháren o 20n sáh a dvou pokoj ve výme 10 D sáh, komory, devníku a bytu sluhova. V musejní budov by se našlo místo pro vtší díl, zvlášt kdyby se užilo bytv osob ustanovených pi museu neb pi hospodáské spolenosti; ostatek by zemský výbor najal v soukromých domech na blízku. Náhrada za byty, nájemné a ostatní výdaje až do zízeni vlastni stavovské budovy, o které uiní se ádný návrh v píští snmovní schzi, byly by pevzaty na bžné pebytky fondu domestikálniho kdyby v musejní budov zamýšlené umístni se nenašlo anebo jiné pekážky nepedvídané se naskytly, stavové na první dobu by svým nákladem najali místnosti pro ve-
ve Františkov museu,
;
škeren ústav.
Ostatn dvorská kancelá uzná, že stavm na tu dobu nemožno, aby zemským výborem podali zevrubný pehled veškerého umístní, zaízení a potebného nákladu penžitého, ježto není dosud známo dojdou-li všechny snmovní návrhy nejvyššího schválení a jaký rozsah bude pidlen technickému jest
Zatím možno jen dáti ujištní, že každým zpsobem bude postaráno o umístní technického uilišt pimeným zpsobem a s šetrností co nejvtší a že asem nejvyššímu uilišti.
úadu
pípravných pracích bude zevrubná zpráva pokdyby nejvyšší úad uznal za dobré zmniti nkteré návrhy nebo snad zíditi ješt njaký odbor uebny, jsou ochotni takovým pokynm vyhovti a je provésti. o všech
dána, a stavové,
jest
Na konec stavové uznali, že, ponvadž Františkovo museum umístno v brnnské residenci arcibiskupa olomouckého, vy-
jakožto lenního pána zízeného technického uilišt dle možnosti byla v museu umístna. Zemský hejtman byl požádán, aby vc vyídil.
žaduje
zdvoilost,
toho domu,
za
požádati
svolení,
arcibiskupa
aby ást
nov
92
8.
ravou
O pevzetí s t a v y a b o e k é silnice MoSlezskem nákladem stavovským. Id
1
j
ii
r;
a
Na zprávu zemského výboru a pipojená vysvtleni zemhejtmana stavové pesvdili se o nejvtší dležitosti obchodního spojení Halie, Slezska, Moravy a Cech se Saskem projektovanou stavbou silnice z Opavy pes Bruntál, Rymaov, Šumberk, ervenou Vodu do Jablonného na eské hranici; ského
v Cechách
tato silnice
dokonení,
ímž
dokonení jiná
jest
až na
stavba
tím
její
hranice moravské jest již blízko Moravou a Slezskem k úplnému
vystavní
této
silnice
vtšinou hlas
Pes
dležitjší.
úad
vybídnutí a vyjednávání
konkurrencí
se usnesli
nejvyšší
rozkaz
a rozliná
nebylo možno dosáhnouti
partikulární.
Stavové
pevzíti a co nejrychleji
tudíž
sami do-
této silnice v naznaeném smru od Opavy až Jablonnému v délce 16 mil 2170 sáh dle plánv a rozpotv od administrativních úad již upravených, jakož i udržování její bez jakéhokoliv píspvku od státu neb soukromník na dobu padesáti let za mýtné privilegium rovnž na padesát let a za zákonitých podmínek platných pro silnice erární. zejména s výhradou práva na pozemky a reality nutné na stavbu silnic (dle
koniti stavbu k
§
365 všeob. ob. zákoníku).
Rovnž
vtšinou hlas stavové se usnesli poíditi náklad na tuto stavbu z volných pebytk fondu domestikálního a ze svého pijmu stavovského.
Jmní
fondu iní dle výkazu zemské útárny 415.977 zl. konvenní mny, a ponvadž celý náklad stavební páí na 417.537 zl. 22 kr. konvenní mny, zbývá ješt na úhradu
59'V4 kr.
se
jen z
1590
zl.
2274
mýtného výnosu
stavové
mohou
kr.,
což
silnici
se
dílem
silnic
uhradí již
nejdíve
co
z
bžných pebytkv a zpsobem
vystavných. Tím vystavti
bez jakéhokoliv
skutených píjm fondu domestikálního a tedy bez porušení rozpotu stavovského. Doufajíce, že toto vlastenecké
zmenšení
vysokéko uznání a pochvaly J. V., stavové požádali zemského hejtmana, aby tento návrh pedložil k nejvyššímu schválení.
podniknutí
dojde
Ponvadž usnesením komise,
aby v této
nkterá
jiná
silnice
záí 1838 zvolena byla tílenná vci uinila potebná šetení, nebyla-li by nutnjší, tímto usnesením však psobnost z
11.
— její
aby presidiálním listem byla rozpuštna a
pestává, uznáno,
lenm
93
jejím za prokázanou ochotu byly vzdány díky.
Pro návrh bylo
Salm
jich kníže
pedložila výkaz
23 votant
z
že
prohlásil,
jmní
a své návrhy uinila;
komise pominuta a usnesení
má
celá otázka
11 proti nmu.^) Jménem vcí zmínné komise, aby
12,
jest
z
se tedy odložiti,
takto
však že jest
roku 1838 že není provedeno; až komise zprávu svou s dobrým i
zdáním pedloží; proto tedy kníže Salm ohlásil minoritní votum, k nmuž se pidala celá menšina krom hrabte Dubského.
8. snmovni schze s 2á. zái 1839 za pedsednictví zemského hejtmana a snmovního direktora Aloisa hrabte Ugarte,
Protokol
1.
Postu látá
míe
v obvyklé
povolena. Stavové vzdávají
71%% pídavku dan pozemkové, na zodpovídaeí reskript z 11. ledna 1838, kdež se praví, že bude usilovnou péí panovníkovou, aby pozemkovému majetku byly pipraveny a poskytnuty úlevy ve veejných bemenech, které úhrada státních poteb pipouští. K tomu stavové J.
optnou
V. díky za
slevu
^
ale poukazuji
pipomínají v
píin
stížnosti
berních
a prosí, aby
rozhodnutí
J. V.,
1819,
1820 a 1837 dobyvatelnosti
mínní, projeveného v nejvyšším
1817, zavedlo
zatímn vyrovnání zemí
aspo Morav poskytlo berním požadavkm octla
mezi sebou anebo
by vzhledem k
1818,
a nesnadné jejich
dle nejvyššího
25. prosince
z
roku
vyslovené
požadavkv
takovou úlevu, kterou
se v píznivjším pozejména k sousední zemi eské. 2. Pi volb do zemského výboru za zemelého Jana rytíe Welzensteina zachován zpsob, na kterém snm se usnesl 28, kvtna 1839, a vtšinou hlas zvolen rytí Endsmann z Ronova, který na dotaz zemského hejtmana prohlásil, že volbu pijímá a že úad ten bude svdomit zastávati. Na sbírání hlas bylo usneseno zakoupiti stíbrnou vázu s víkem, ozdobenou moravským znakem zemským (nákladem 115 zl, 30 kr. konvenní mny).
mru
k ostatním zemím,
')
hrab
Byli to
Kalnoky,
:
kníže Salm,
baron
hrab
Mitrovský, baron ScheU,
hrab Harnoucourt,
Widmann, hrab Dubský, rytíové Antonín Tersch,
Paburg, Manner a František Tersch.
—
pi stavovské akademii v Olomouci osobní pídavek 200 zl. konvýhradou nejvyššího schválení, úetnímu radovi
Vrchnímu
3.
cviiteli
Michalu Holzeiovi
mny
venní
s
povolen
Martinu Svobodovi podpora
zemské útárny
venní mny,
94
300
zl.
kon-
ástky 500 zl., povolené na zachování stavovského dstojenství, podobn šermískému mistru Mikuláši Taracloví podpora 200 zl. za spis o umní šerkterá
poukáže
se
z
miském. 4.
1500
zl.
5.
Brna
Brnnskému dobroinnému spolku povoluje se konvenní mny na rok 1840. Píspvek na okrasu hradeb a koliš v okolí
ve výši 1000
zl.
povolen také na rok 1840,
mestikální fond tím nikterak
újmy pi
netrpí
ponvadž do-
ostatních
rozpo-
tených vydáních. 6.
Vincenc
Brix, chovanec sochaského oddlení na
umní
akademii výtvarných
ve Vídni,
pendia stavovského a zavázal své
na posouzení
práce
píle
rok
se
doasn
c. k.
požívá
sti-
co rok podávati doklady
a pokroku,
pedstavující Achillovu smrt,
relief,
který
který
zaslal
sádrový
bas-
dle potvrzení presidia
akademie pi veejné výstav obdržel 2. cenu. kdežto 1. cena z odboru sochaského vbec nebyla ustanovena. Presidium dává ostatn nejchvalnjší svdectví o schopnostech, píli a mravní zachovalosti eeného chovance a na dotaz zemského výboru udalo cenu penžitou tohoto bas-reliefu asi na 150 až 200 zl. konvenní mny. Stavové se usnesli vtšinou hlas toto téže
ve své vlastnictví a zaplatiti
dílo vzíti
mny
konvenní
za
n
Vincenci
Brixovi
odmítnutí byli
výhradou nejvyššího sííhválení. Pro pouze: biskup brnnský, kníže Salm, baron Schell,
hrab
hrab
200
zl.
Seilern, 7.
s
Kalnoky,
sad pomry
Zahradníkovi
pro jeho stísnné
pídavek 100 loží se k
konvenní
zl.
hrab
na Františkov,
Petru Kahlovi,
innost povolen osobní fondu domestikálního a ped-
a záslužnou
mny
z
nejvyššímu schválení.
8. Zemskému tajemníkovi felsovi se povoluje zaplatiti
dvorní 202
ského rady,
movním výtené
Taroucca.
zl.
24
a to
Emanueli z
fondu
rytíi
Kronen-
domestikálního
taxu
konvenní mny za udlený mu titul císaté píiny, že stavové sami usnesením sn-
kr. z
aby se mu pro dlouholeté, služby dostalo tohoto vyznamenání. zakroili u císaské vlády,
— Dle presidiálního
9.
95
dvorské kanceláe
pipíšu
22.
srpna
odinn na chov hov-
nedoporuuje zrušení
1833, jímž se
z
zího dobytka, zamýšlené stavy moravskými, zemský výbor obrátil se na vídeskou hospodáskou spolenost a na stavovské v Horních Rakousích a ve Štyrsku v píin tamjšího zaízeni a vyžádal si též dobré zdání nkolika domácích praktických statkáv. Všechny doklady shoduji se pedevším v tom, že roní ástka 780 zl. vídeské mny vnovaná z fondu domestikálního tomuto úelu jest píliš nepatrná, aby ji mohl býti vzbuzen zájem rolníka a pstitele hovzího dobytka v celé zemi a aby mohla pispti výchov skuten cenných zvíat. Stavové usnesli se tedy zvýšiti tuto ástku na 800 zl. kon-
sbory v Cechách,
venní mny a navrhnouti ji k nejvyššímu schválení. Po dkladné úvaze došlých zpráv bylo vzhledem k rozdlováni odmn (pedpokládaje nejvyšší jich schválení) vyteno 9 odstavcv:
Urena
a)
kraji
jednou
místa, kde se mají ceny rozdávati, a to v
za
dv
léta.
tak že
ron
každém
bude se rozdlovati jen
ve tech krajích. b)
Poet
c)
Stáí a pohlaví dobytka Kteí pstitelé mají výhradn nárok na ceny?
d)
stati
odmn.
a výše
e)
Ocenní zvíat
f)
Zvíe, které jednou
dle jejich velikosti, krásy a užitenosti.
po druhé a proto vpálí
budou
zmn
Ustanovení o
g)
nemže
cenu obdrželo,
již
se
mu
jí již
do-
do rohu znamení.
míst v
každém
kraji,
kde se ceny
rozdávati.
cen medailí bude íditi nkterý len stav hospodáských znalcv. i) Zpráva o tomto výkonu zemskému výboru s udáním objevených pekážek pimených zaízení. h)
Rozdávání
i
za úasti 4 až 6
i
K
výstavám dobytka a k posuzování
se jako hlavního vodítka
dkladné
jejich cennosti použije
instrukce,
vydané hospodáskou
spoleností dolnorakouskou. 10.
Ponechání
jistin
a
úrok
zemského íondu ubytovacího
zrušeného ve
Akoliv nejvyšším rozhodnutím svoleno, aby
úrokv
a volné
hotovosti
z
správ
všeobecného stavovské.
22. srpna
1838
nebylo
tohoto fondu bylo užito
—
96
—
na vystavní jezdeckých kasáren na Morav, pece zemský výbor projevil nadji, že J. V. dovolí, aby správa jistin i s úroky a hotovostí tohoto fondu byla stavm ponechána a roní píjem z nho aby byl vynaložen na blaho zemské.
pvod
Zemský výbor podal tedy obšírnou zprávu o
jmní
fondu, a stavu jeho
kretem
bezna 1839
tohoto
nebo dvorským
a o jeho urení,
de-
naízeno, zahájiti znovu jednání o odevzdání tohoto fondu, dbáti o správné vedení útv, vykázati jmní jeho v jistinách a hotovostech a výkaz odevzdati moravskoslezskému provinciálnímu úadu platebnímu. z 24.
jest
ped 90 lety za panování císaovny Marie Terezie neubytováním dstojníkv i mužstva daly podnt k zaízením, jimiž v této vci ml býti zaveden stálý a pravidelný poádek. Vedle stavby kasáren postaráno bylo o ubytováni dstojníkv i mužstva u soukromník za plat tím zpsobem, že domy mst královských, municipálních a msteek byly rozdleny na šest tíd, odhadnuty a ron vybírán píspvek po 8 kr. ze zlatky na stavbu kasáren a na nájem z byt dstojnických, Již
snáze
z
s
ehož
fond kasárenský
utvoil
se
fond pro ubyto-
a
dstojník, kteréž oba oznaeny spoleným jménem „všeobecného zemského fondu ubytovacího".
vání
Ponvadž roní píjem erpán, vznikly pebytky, sárenský
fond
dstojník se k tomu
jistiny
ve vídeské
a hotovost pokladní, zl.
vyplývá
33%
kr.
mn,
vání vojska
vídeské
býti
poizován
z
tak že ka-
pro
ubytování a pirazi-li
zl.,
pak vylosované
již
památky
jmní obou fond
mny.
17. prosince
ubytování vojska a naízeno,
má
fond
toho úhrnné
z
Nejvyšším rozhodnutím ze
píspvky na
ukládány,
143.015 zL,
dohromady 334.555
zl.,
potebou vy-
fondu nebyl
které stále byly
má jmenovit
taktéž 191.540
ve výši 404.730
tohoto
18Í24
zrušeny byly
že náklad
na ubyto-
vojenského eráru.
Proto dekretem dvorské kanceláe
aby
úroky
eráru,
z
jistiny
z r. 1825 bylo naízeno, fondu byly odvádny vojenskému však aby byly uschovány a spravovány úadem
ubytovacího
politickým. s úroky byly jim Stavové potom žádali, aby tyto jistiny ponechány na ponenáhlé vystavní jezdeckých kasáren, což však nebylo schváleno a zmínným dekretem z 24. bezna 1839 bylo i
97
naízeno, aby se opt zahájilo vyjednávání o odevzdání všeobecného zemského fondu ubytovacího.
Avšak zizováním ústav na rozšiování vdeckého vzdlání na zvelebení dopravy obchodu, jako na p. jest zízení vlastního technického uilišt, pevzetí zemského musea, stavba jablonecké silnice atd., vyerpávají se síly jmní stavovského a stavovské obci by bylo velmi smutno, aby ztratila fond, který výhradn vznikl z pebytk v zemí samé sebraných a zase tedy po právu ml by se vynaložiti na blaho zem. Stavové tudíž po návrhu zemského výboru usnesli se jednomysln poprositi aby jim jistiny a úroky tohoto fondu nebyly odebrány, J. V., nýbrž další správ jejich ponechány, aby se úroky z nho mohly vnovati úelm podporujícím blaho zemské, o emž stavové míní podati odvodnné návrhy. Vojenský erár, který teprve od jisté doby pejal jen bžná vydání ubytovací," nemá ani nejmenšího právního nároku na pebytky a úspory, poízené po úhrad všech náklad v dobách dívjších, z fondu, který utvoen byv z píspvk zemských na jistý úel, pokud pro nj nebyl vyerpán, s výhradou, že dostojí závazkm, jimž jest ješt vojenskému eráru povinen, jeví se nepopiratelným majetkem zemským a
i
a jen k
úelm
zemským
muže
Návrhy na zvelebení
11.
Ostatn pedneseno 1.
zase
Vypsání
dan
býti vynaložen.
chovu koského.
a vzato na
vdomost:
ddické, výdlkové
a
židovské na
rok 1839. 2.
Dekretem dvorské kanceláe
z 2.
srpna 1838 ustanoveno,
židé moravsko-slezští tam, kde se postrk dje najatými prvodími a kde bží o pirážku na tyto útraty, jsou povinni pispívati na dle míry dan domovní inžovní neb tídní a dan výdlkové. Podobn naízeno o píspvcích na silnice okresní. že
n
O udlení nadaních míst Teufenbachových na tereziánské šlechtici rytíské akademii rytíi Adolfovi Kronenfelsov Felixovi Eisenachovi a rytíi Karlu Trautmannovi. 4. Hradišský krajský úad oznamuje, že hrab Jindich Larisch-Móni ch od hrabte Karla Haugwitze koupil 3.
i,
království
eského podružné
léno
Vasilsko,
spojené
s
alo-
dialním panstvím Svtlovem. 7
98
Povoluje
5.
platem 300
zl.
statku
léta drženi
váním za
li
o
mistra
v
Brn
roním
s
úad
k, rytmistr,
c.
na
se
}30voluje
další
hrab Josef T r a u teskou Olešnou daro-
oznamuje, že
získal statek
živa.
ád pro msto Brno a okolní obce pedmstské. eský udlen hrabatm Ferdinandovi a Fili-
Požárový
9.
Inkolát
Spieglm
povi
ní
Maí že.
Jihlavský krajský
7.
mannsdorf, 8.
tane
konvenní mny.
Františku rytiri Leonovi
6.
4
až do vyízení otázky o stavovské akademii,
se,
stavovského
ustanoviti
z
Diesenberka
zddili panství
otci Filipovi
Hanxledena,
aby k svému jménu pipojil jméno a znak hrabat
zemelých v mužském rod. 11. Dekretem dvorské kanceláe oznamuje:
,
Nejvyšší
pozemkový pán
jest
rozhodnuti zavázán,
8.
z
i
se
nhož
dle
všeho píslušenství (sar-
um a fundi in stru cti), nho se zachovávati."
tec tor
a dlužno dle
1838
listopadu
ledna 1785,
7.
dovoleno,
Unverzagt,
majitelm nezakoupených statk
píbytkv
poíditi všechno k udržení
torum
ze
kteí po
na Morav.
Harnoncourtovi
Hrabti Hubertovi
10.
a
Višovou
jest
posud v platnosti
„Na tomto pedpisu teba tim pevnji setrvávati, ježto obvodu jichž panství jsou ješt nezakoupené pozemky, tímto závazkem samy jsou vinny, ponvadž nevyhovly ješt nejvyššímu vybídnutí o ponechání nezakoupených pozemk ve vlastnictví poddaných a tedy jen na nich záleží, aby provedením tohoto naízení se zbavili tohoto závazku." 12. Dvorská kancelá sdluje dekretem z 19. prosince 1838, že J. V. nejvyšším rozhodnutím z 18. bezna 1836 nevyhovlo vrchnosti, v
námitkám,
nápoj 13.
podaným proti ustanoveni pi výrob.
Dekret
kanceláe
dvorské
dosavadní zákony, které zakazuji mají za
o
zdanní pálených
lihových
úel
chrániti
vání spravedlivé
z
28.
listopadu
domácí spisovatele a umlce
odmny
jejich
mechanickým napodobením
1838,
patiskanapodobení
jejich
snah,
které
že
rytin,
proti zkraco-
se jim
mže
státi
dl; proto nejvyšším rozhod-
z 17. t. m. tento zákaz jest rozšíen také na mechanické napodobování samostatných dl plastického umní, totiž obrazových znázornní v práci zcela neb pólo vypuklé, která pouze
nutín
99
jest
urena
pozorování;
—
vyjímají
se
poteb, anebo pouhé
z
toho
ony
plastické
ureny ke skutené hmotné
práce, které jsou sice samostatný, ale
okrasy výrobku prmyslového.
O píspvcích na fond škol normálních
14.
z
poz-
stalostí.
Belcredi, pejal po
nejstarší syn
nm
panství
oznamuje,
soud
krajský
15. Jihlavský
že
hrab Egbert
zemelého hrabte Edvarda
Belcrediho,
Jimramovské.
O rozdlení prémií na chov koní. Hradišský krajský úad oznamuje, že po smrti hrabte
16. 17.
Josefa Desfoursa-Walderode de Mont Athienville a Ethausen syn jeho František pejal fideikomisní statky Dínov a Vrchoslavice; dále že po smrti svobodného pána
Mncha
Konstantina
Josef a jejich sestra
v držení panství
Bellinghausen bratí Konstantin a provdaná hrabnka Mottlova nastoupili z
Koryanského.
O pedepsaném pedbžném vzdlání tch, kteí chtjí do akademie výtvarných umní ve Vídni (4. tída
18.
vstoupiti
hlavní školy, nebo 4 gramatikální tídy gymnasijní). 19. Povolují se
zvtšená vydání
fondu domestikálního
I8V4 ^' ^^ slavnosti za pobytu císae Františka a císaovny Karoliny v Brn r. 1833 a 1834. ve výši 12.174
zl.
20. Inkolát
eský udlen sídelnímu kanovníkovi olomuckého
metropolitního kostela hrabti
Brnnský
21.
krajský
rytíe
Františka Heintla,
který
zemel
Vilém a
oznamuje,
že universální
ddici
majitele panství Starobrnnského,
dubna, jsou 4 jeho
synové, František,
Karel,
Josef.
Antonín Boek,
22.
podává
15.
Karlu Welsersheimbovi.
úad
výtisk 2. svazku díla
23.
Jihlavský
krajský
moravský stavovský historiograf, „Godex diplomaticus Moraviae".
úad
oznamuje,
že
hrab Karel
Blankenstein po svém otci Jindichovi pejal panství Batelov a Pa lupin. 24. Hrab Vincenc Vetter z Lilie, editel stavovské akademie v Olomouci, doprovází písemné diky professora nauky
Karla Nestlera za udlenou mu podporu. Moravské stavovské nadaní místo ve vojenské akademii
hospodáské 25.
Vídeském Novém mst udleno šlechtici Kehlauovi.
ve
Teodoru Schmidtovi 7*
— 26,
Perovský krajský
100
úad
—
oznamuje, že
Jindich
hrab
Matuška prodal statek Devohostice svobodnému pánu Karlu Badenfeldovi (1. ervence 1839). 27. Znojemský krajský úad oznamuje, že hrab Jindich D
zddil po
a un
svém
panství
otci
Horní Kounice, Alinkov,
B
í
t
o v
s
k
pak statky
é,
Slatinu, Skalici a Rosici.
9. Trotokol
snmovní schze
z 29.
zái 1840 za pedsednictví zemského
hejtmana a snmovního direktora Aloisa hrabte Ugarte.
1.
V píin postulát,
které
míe
dosavadní
v
povoleny, opakováno doslovn prohlášení
z
r.
byly
1839.
Za odstupujícího rytíe Ferdinanda Linharta zvolen do zemského výboru ze stavu rytíského zpsobem pedešlého roku stanoveným rytí František Tersch vtšinou hlas. Na dotaz zemského hejtmana, zdali volbu na šest rok 2.
platnou pijímá,
pisvdil
vle
a prohlásil, že dle nejlepší
domí bude hledti povinnostem tohoto úadu
dostáti.
a
v-
Pedloží
se tedy k nejvyššímu schválení.
V
tomto období dochází také
ského purkmistra
Jana Ritschla,
šestiletí
c.
k.
rady a brnn-
jakožto písedícího zemského
výboru ze stavu mšanského, i musí také za nho volba býti vykonána. Zemský hejtman poznamenal, že i zde dlužno zachovati týž postup a volnost, jako pi volb ze stavu rytíského. jest každému votantu na hebenech, jež obdrží, poI možno znamenati kohokoliv z purkmistrv a magistrátních rad všech
mst
sedmi
královských a
jej
takto voliti za písedícího
zemského
výboru.
Takovým zpsobem vtšinou hlas zvolen opt c, k. rada brnnský Jan Ritschl. Akoliv nebyl v této schzi pítomen, pece žádost jeho za prominutí 31etého interkaa
purkmistr
lare,
které
3. r.
1841
bylo vyhovno, svdí o tom, že jest hotov pedloží se rovnž k nejvyššímu schválení.
také
volbu pijati,
i
Brnnskému dobroinnému optn píspvek
mestikálního.
1500
zl.
spolku
konvenní mince
povolen na z
fondu do-
101
Žádost
4.
Josefa Bayera, nkdejšího vrchního podporu na nové vydání jeho mapy Moravy
Dra.
státních statk, za
a
-
Slezska.
AkoHv báví podán
nov
této
na
mdných
výplatou
vydané mapy, jejíž otisk na hedsnmovní schzi se nepopírá,^)
ukázku, v
pece jednosvorn
stavové ani
cena jest
prohlásih,
že
nemohou
se
ploten a poizováním
zabývati
otiskv ani pro-
dejem a pedplácením u všech tuzemských vrchností, jak se to v žádosti navrhuje, a proto musí tuto žádost odmítnouti. 5. Žádost msta Mor. Tebové, stíženého požárem, za podporu z fondu domestikálního. Po zevrubné zpráv, která pravdiv a vrn líí politování hodný stav prosebníkv, jenž také stavy se pln uznává, pece 22 hlasy proti 12 bylo usneseno, tento dar
ponvadž fond
milosti odmítnouti,
z
znané
domestikální pejal tak
závazky, které za-
aby vydatnou výpomocí, jaká jedin úelu a dstojenství stav by byla pimena, nouzi ulevil také by tím pro budoucnost dán byl piklad, jenž by psobil stálé nesnáze. veškeru volnou hotovost, a tedy není
bírají
s
to,
;
Státním
6.
pot
pi opravách
akademii
v
a kterou
dosaženo
mnu
100
za úpravu
jest
kterou
provedh
znaných
konvenní mince
ze
a
stavovských stavebních roz-
v Lužánkách, na Františkov a
Olomouci,
zl.
Janu Ray man noví
úetním officiálm
Pechákovi
Frant.
úspor,
summy
k
úplné
pi
stavovské
spokojenosti
usneseno povoliti od500 zl., vyhrazené na
zachování dstojenství stavovského. 7.
Jihlavskému zemskému
nemoc
výbrímu Vin cenci Sup poví,
etnou rodinou
octl se ve veliké bíd, podpora 200 zl. z téže summy vyhrazené a naízeno zemskému výboru, aby ji ihned poukázal.
který pro
se svou
povolena 8.
Na okrasu hradeb
a
koliš
v
okolí Brna konvenni mince
vtšinou hlas povolen opt píspvek 1000 zl. z fondu domestikálního, ježto nejsou tím ostatní vydání tohoto fondu ohrožena. Oproti
tomu
kníže
S
al
m, svob.
pán
1 i
v er i
Loudou,
hrab Frant. Stockau, hrab Jindich Herberstein, hrab Vilém Mitrovský, hrab Hubert Harnon cour t, ') i
má
Naopak
v
hlasovacím protokole
se to žadateli dáti
na jevo."
jest
poznámka; „Není k [)otebé,
—
102
—
hrab Gustav Kain oky, svob. pán Vojtch W pán Bartenstein, svob. pán S c h a r svob.
Antonín
František Terschové
a
rytí
a
podaU votum separatura tohoto znní: „Pokud není provedeno snmovní usnesení
nhož
zvláštní
mestikálního
komitét stavovský
do jeho
a
rozpot
má
z
r.
i
d
m
a n n,
rytíové
f,
M anner 1838,
dle
jmní
fondu donahlédnouti, podepsaní nepopijati
svém svdomí za oprávnné, svoliti k jakémukoliv penžitému vydání z tohoto fondu. Protestují tedy všeobecn proti každému takovému návrhu, zvlášt pak proti každému píspvku okrašlovacímu neb jinak pepychovému, pokud na p. nemohlo býti uskutenno rozšíení pjovny, od let již navružiteným, a pokud není doloženo, hované a uznané potebným že peníze, povolené na stavbu silnice jablonecké, jsou takovým kládají se ve
i
zpsobem
upotebení anebo,
jinaké
k
pevnostním
tiško
jak se proslýchá,
Prodloužení zdi pi hradb
9. c.
znemožnno jejich znané pekroení."
uloženy do vlastního fondu, že jest
v,
pro
úadem, na
etné
rozšíení
fondu
závazky
cesty
ís.
7.,
zízené
pší na Fran-
domestikálního
bylo
od-
mítnuto.
Mezi
10.
Vídni
chovanci
studující
c.
architektury,
k.
akademie výtvarných umni ve Moravan Eduard Schwab,
ze dne 3. ervence 1839 stavovským stipendiem, vya znamenitými pokroky, i jest nadje, že schopnostmi niká pílí, zvlášt jest na Morav citelný nedostatek kde v tomto oboru, od delší doby, mže vystoupiti jako pravý umlec, budou-li na
obdaený
úplné vzdlání poskytnuty prostedky. Tento Edvard Schwab, který podal na ukázku kresba, jako doklad svých pokrok ve vyšším stavitelství (návrh divadla), má v úmyslu podniknouti umleckou cestu do Itálie, aby názorem a studiem ta-
ieho
mjších
velikých
dl umní
stavitelského
se
úpln
zdokonalil,
píštím požadavkm co nejlépe vyhovoval a své vlasti Moravské, kde si peje nkdy se usaditi, co možná nejvíce služeb prokázal, a prosí za podporu na tuto cestu. editelství akademie doporuuje ho zvláštnímu ohledu stavv, a ponvadž již v ervnu 1839, kde šlo o udlení stavovského stipendia, Eduard Schwab byl všeobecn uznán za nejvhodnjšího, od té doby pak vykázal se znamenitými pokroky, usneseno poskytnouti mu podporu 500 zl. konvenní mince
lOB
fondu domestikálniho na jae r. 1841,
Z
stovními že
až se u presidia
prvodními
listy
jednou
se
podmínkou, že nastoupí tuto cestu akademie vykáže ce-
s
teprve
a dle možnosti
usadí na
trvale
Morav;
svému
dostojí
slibu,
toto stipendium podrží
pokud presidium akademie uzná za vhodné. Toto usnesení pijato všemi hlasy, krom knížete Salma a hrabte Seilerna, kteí navrhli odmítnutí, a pedloží se zemským
tak dlouho,
hejtmanem k nejvyššímu schválení. 11. Aby mohly Lužánky, které
práv
stupny a
se všech stran jsou
pí-
nyní posázeny více než 10.000 sazenicemi stro-
býti chránny ped svévolným poškozováním, návrh zemského výboru, aby ustanoveni byli jako stálá stráž ti invalidové, z nichž jeden s hodností šikovatele má býti jejich pedstaveným. Na povolení celkového nákladu
movými
keovými,
i
schválen byl
roního
291
zl.
10
konvenní mince vyžádá
kr.
se
nejvyšší
schválení.
O
12.
stavovským
úedníkm
tomu
ného, jak
dosavadních
snížení
jest v
kaucí služebních
mor.
roního
služ-
pokladním na výši
úadech
jejich
státních.
Usnesením snmovním z 24. záí 1839 stavové podali V., aby jistiny a úroky všeobecného fondu ubytovacího byly jim ponechány k úelm, smujícím ku blahu zemskému, ježto vojenský erár nemá na ony jistiny nejmen13.
prosbu kJ.
šího práva.
Na
prosbu došlo
nanejvýš
stavy i
tuto
z
24. ledna
1840 nejv. rozhodnutí,
jímž znovu bylo naízeno, aby jistiny
skliující,
hotovosti tohoto fondu byly odvedeny vojenskému eráru.
Zemský výbor po tomto
dvojím odmítnutí uznal, že nea uvedl v podrobné zpráv jen podmínky, za jakých by se likvidace mla státi. Stavové však nepistoupili k tomuto návrhu zemského výzbývá,
boru,
svého k
než
se podrobiti
kterým
vrná
patrného
optovné odmítnutí J.
V.,
zem
vlastnictví
úhrad naléhavých
smýšlení
a
a zemí
své
fond odvésti,
Moravská
má
a pozbyti
najednou
prostedk,
prospšných úel.
prosby,
spoléhajíce
I
býti
zbavena
potebných
usnesli se
pes
však na otcovské
jímž tak asto uznáno jest vlastenectví této
zem
a jímž projevena náchylnost, podporovati všechny ústavy a všechna
smující ku blahu této zem, že v této neobyejn dvci poprosí J. V., aby vypravením zvláštní stavovské
zaízení, ležité
— deputace smli návrhy, fondu
na
u posvátného
by
jak
104
jistiny
ubytovacího
podle
a
—
trnu
písemné zemského
položiti rozsáhlé
všeobecného
hotovosti
pvodního urení mohly
obecn užitené zemské úely
výhradn
býti vynaloženy.
Ponvadž však na vypravení takové stavovské deputace potebí pedchozího nejvyššího svolení, požádán byl zemský hejtman, aby toto svolení vhodným zpsobem vymohl a pi-
jest
mluvil o
v
se
prospch
zl.
nejvýš
dležité
kde
vci,
tak
patrn jde
zem.
Zaízení
14.
domk 1150
této
celé
dvou míst
pi zemské
úedních sluhv
stavovské registratue a
a
tí
po-
útárn nákladem
konvenní mince.
Odpovdna
15.
dotazy nejvyššího
úadu vzhledem
k
právu
propinanímu,
moravským vrchnostem píslušícímu. V snm. schzi z 28. prosince 1836 bylo zevrubn vyloženo
toto
právo,
výep
uvedením všech i podána prosba, aby vrchnosti v tomto svém starobylém a nedotknutelném práv byly hájeny. Dvorním dekretem z 22. bezna 1840 z nejvyššího naízeni byla dána otázka, jak lze propinaní právo na Morav vrchnostem dle zízení píslušné a oznaené v nejvyšším rozhodnutí z Prešpurka, ze dne 12. ervence 1712 a v patotiž
odvodíiujících
koalky,
vína, piva a
nejvyšších
rozhodnutí
a
s
pedpisv,
tentu z 27. ledna 1738, § 24., uvésti v souhlas
hodnutím
s
nejvyšším roz-
února 1788. Zemský výbor uvedl pedevším doslovné znní zmínných nejvyšších rozhodnutí a zejména onoho z r. 1788, jež zni: „Všichni hospodái, kteí mají v nájmu vrchnostenské výepy a výslovn se zavázali smlouvou neb dobrovolnou úmluvou, že ron jistou dávku nebo veškeru potebu svého nápoje k nálevu budou od vrchnosti odebírati, jsou k takovému odebírání, pokud smlouva neb dobrovolné dohodnutí udávají cíl a míru, také pro budoucnost povinni; ale mimo takový závazek ani nájemníci z
26.
vrchnostenských nálevv, a tím mén oni, kteí mají nálevy vlastní nebo nevrchnostenské, nemohou býti pidržováni k odebíráni a k nálevu vrchnostenského
poddanému
mimo nj se toto
nným
nápoje,
jest volno, opatiti
si
nýbrž
nálevcm
i
každému
nápoj v obvodu vrchnosti nebo
v zemích ddiných od kohokoliv; nicmén obmezuje oprávnní vzhledem k poddanému, pokud není oprávnálevcem, jen na jeho vlastní domácí potebu, a zstává
— tedy zapovzeno, aby
105
nápojem takto opateným jakkoliv nálev
s
provozoval."
Zemský výbor poznamenává,
že tímto rozhodnutím
astým jednostranným výkladem,
a zvlášt
zákona nespoívá, vrchnosti bývají velmi obmezovány. Stavové uznali sice
s
pípadech nedohody
v
z r.
1788
který v duchu tohoto s
nálevei
dikem milostivý úmysl J. V., jaký se z 20. kvtna 1840 a erpali ze
vyslovuje v nejvyšším rozhodnutí
vznešeného hesla: „recta tueri" bezpenou nadji, že ve svém ústavn platném práv propinaním pro budoucnost budou i
nicmén
by takový nejvyšší úmysl nikdy nebyl proveden, mají-li ob rozhodnutí z r. 1712 a 1788 býti v souhlas uvedena, nebo co první uznává a potvrzuje, tím druhé v základech hájeni,
otásá a takka k sob.
uznali, že
ob
je ze stžejí vyvrací;
jsou v
pímém
odporu
Bylo tedy usneseno, aby zemský výbor jménem stav projevil skládají bezpodmínenou dvru v moudrost a spravedlivost milostivého panovníka, že jim právo propinaní, podle zízení píslušné, úpln bude ponecháno a že toho nej-
mínní, že stavové
spravedlivji a k úplné spokojenosti
pravidlem pouze
a
jedin
§ 24. patentu z 24, ledna 1738 a
novení, že na
k
výrob
Morav
vrchnosti
dosáhnouti, vezme-li se
lze
nejvyšší rozhodnutí z
r. 1712 a bude-h odtud obnoveno usta-
výhradn samy jsou oprávnny nápoj jakož vína,
piva a koalky, pak k nálevu tchto
i
a že každý majitel nálevu, nájemce nebo nálevce, který se vzpírá
má tuto svou výhodu nebo oprávnnost jakožto výjimku z všeobecné zásady prokázati zvláštními ujednanými smlouvami anebo dohodnutím se svou vrchností. Konen mla by se pipojiti prosba za nejvyšší odebírati a nalévati vrchnostenský nápoj,
vyjádeni,
že
jež klade
c. k. dvorské komory do tídy politických živností,
naízeni
nálev
propjování nálevu vrchnostmi nemá policejní živnosti
ponechání
mohou
vrchnostenských také podmínky na
si
16.
nebo za výkon
výbrí
2.
se
kvtna
1809,
zrušuje a že
se pokládati za
propjení
policejní oprávnnosti, nýbrž za
výsad
nebo
jejich
svj prospch
Akoliv snmovním usnesením
odmítnuta
z
práv,
pi
emž
ustanoviti.
z 28.
ervence 1830 byla
žádost zemského presidia, aby zemské úady obstarávalypejímání, zútování a
vyplácenídepositních
penz nebo
cenných
pedmt,
;
106
úadm, pece
docházejících ke krajským
vc stavm o nkolik
gubernium znovu tuto úednictvo se rozmnožilo a tím doznává zmny dvod uvedený na od-
ponvadž
pedložilo,
písav
prý
mítnutí.
Dle zprávy zemského výboru úednictvo zemského
úadu
výbrího
výbrího, kontrolora a z diurnisty, na jehož místo od nkolika let dosazen úední písa s ustanoveným platem tyto ti osoby sotva staí spoust prací manipulaních, zútovacích skládá se
z
a psacích, které jim ukládá služba stavovská, kamerále, kamerální erár a fondy politické,
povdné výkony
i
nemohou jim
ukládány nové zod-
býti
služební.
Ustanovením úedních písav úednictvo nikterak nebylo nýbrž pouze aby totiž služba se bezpenjší, byli diurnisté propuštni, a na jejich místo
zmnno;
rozmnoženo, stala
ustanoveni úední písai.
Odvolává-H se gubernium na let
úspchem
s
úadv,
trvá
podobné
to,
že v
zízení
Cechách
pi
na
deposit,
Morav
výhradn na
však se žádá pejímání,
krajských
mnohým nebezpeím
dvod
Z tchto
uschovávání
zútování, vypláceni
mnoho asu
a ruení, což by byla práce velmi obtížná, s
od dlouhých
dlužno pipomenouti, že v Cechách tato práce stavovských
krajských pokladen obmezuje se
a
již
depositech
zabírající
spojená.
stavové se usnesli odmítnouti
tento po-
žadavek.
Stavovskému zemskému úetnímu Ignáci K r i n n edlouholetou neúnavnou prací v stavovské zemské útárn zavedl nový poádek, navrhuje se jakožto vyznamenání zásluh bezplatné udlení titulu císaského rady. Ostatn pedneseno a vzato na vdomost: 1. Znojemský krajský úad oznamuje, že hrab Ferdinand Spiegel z Diesenberkapo smrti otce svého Kašpara Filipa 17.
r o v
který
i,
ujal se panství 2.
Višovského. úad
Perovský krajský
baronka Beesova zletilému zeti
oznamuje,
odkázala
statek
že
L
e o
Lesnou
Jiímu svobodnému pánu
1 d na svému ne-
p o
i
Beesovi.
Hradišský krajský úad oznamuje, že statek Zborovice pešel v majetek š e c h t y Eufrosiny Terschové. 4. Dekret dvorské kanceláe ís. 30.900, ponvadž zá3.
1
stupci
i
n
spolenosti pojišovacího ústavu proti
;
107
ohni
nepokládají se za oprávnné, aby vyjednávali o postoupeni
tohoto soukromého ústavu do správy zatim pi dosavadním stavu. o
že
má
zstati
Sdleni gubernia, že nejvyšší purkrabí eský hrab Karel vzdává moravským stavm nejvelejší díky jménem
5.
G h
stavovské,
e k
t
eského
obyvatelstva království
velkomyslné usnesení, n c e, od níž se oekává blahodárný úinek na blahobyt obou sousedních zemí a zárove ujišuje, že s eské strany se zvýšenou horlivostí bude peováno o úplné dokonání tohoto velikého díla. 6. Udlení Teuíenbachových nadací v tereziánské rytíské akademii svobodnému pánu Fólschovi, Antonínu hrabti že
má vystavna
býti
j
a b
1
za
jejich
o n e c k á
s
i 1
i
Lambergovi, Františku Karlu hrabti
oude n-
h o v o v i, tomuto s prominutím pekroeného vku normálního pak Otovi svobodnému pánu Locellovi. 7. Povoluje se, aby stavové smli z domestikálního fondu zapraviti
poplatek
udlený
rady,
202
zl.
tajemníkovi
21
kr.
k. mny za titul Emanuelu rytíi
konvencí
zemskému
c.
Kronenfelsovi. Dekretem dvorské kanceláe z 2. prosince 1839 povoluje udlení osobního pídavku 100 zl. Petru Kahlovi. 8.
se
9.
nova
Potvrzena volba
Jana Endsmanna rytíe
z
Ro-
za písedícího zemského výboru ze stavu rytíského.
10. Osvobození od mýtného se rozšiuje na dovoz bezplatného paliva do škol. 11. Nejvyšším kabinetním listem z 22. listopadu 1839 president generálního úetního editelství, Antonín svobodný pán Baldacci sproštn tohoto úadu a jmenován státním ministrem; na jeho místo povolán c. k. státní a konferenní rada,
Karel svobodný pán Kúbeck, 12. eský inkolát ud'en podmaršálkovi
a
vehcímu generálu
Emanueli Mennsdorfovi-Pouilly mu. 13. Povoluje se založení soukromého spolku na zvelebení chovu koského na Morav, ale nelze mu zajistiti
v echách, hrabti
podporu penžitou z moravsko-stavovského fondu domestikálního. 14. Dekretem dvorské kanceláe z 2. prosince 1839 bere se na vdomost vysvtlení o postupu pi volbách do zemského výboru s poukazem, aby se i budoucn takto volby konaly, ale s dodatkem, že není vcí volantovou, aby si naped zjednával
— pesvdení,
volb
pijímá-Ji volbu ili nic. dáti
pijme nebo,
že zvolený místo
doví se ihned o své
písemná zpráva a
;
a
mže
Není-li
má
—
108
je-li
zvolený pítomen,
bez odkladu
tedy
má
pítomen,
se
oznámiti^
mu
volb
o
se v)'bídnouti, pijímá-li volbu; teprve
potom má se taková volba pedložiti k nejvyššímu schváleni. 15. Perovský krajský úad oznamuje, že hrab František
Desfours-Walderode
pejal do vlastni správy po smrti svého dosud bylo v sekvestraci, že však dosud se nestalo zapsání do zemských desk, ani zmna majetku. 16. Zemský krajský úad oznamuje, že Adéla svobodná
Podstat,
otce panství
jež
paní Forgáová, dosáhnuvši plnoletosti, ujala se polovice statk Tulešic, Ger makovic a Horních Dubna n, která jí pipadla po Ignáci svobodném pánu Forgáovi, že se zárove provdala zaAntonínasvobodnéhopánaHollinga a penesla na
nho
Brnnský brnnského úadu
tchto statkv.
spoluvlastnictví
úad
oznamuje,
že dle udání staro-
hospodáského panství pešlo na Františka rytíe Heintla.
Starobrnnské
17.
krajský
18. Guberniální
istoty
v
pedpis
mst Brn
19. Nejvyšší
z
a jeho
rozhodnutí
1840 o zachovávání
pedmstích.
z 29.
záznamech do zemských desk 20. Nejvyšší
února
28.
1840 o pedbžných do knih pozemkových.
února a
pedpisy o nedoplatcích
dan
pozemkové.
21. Jihlavský krajský úad oznamuje, že Bedich svobodný pán Lipovský prodal statek eiciKarlu svobodnému pánu Dalbergovi. 22. Presidiálním dekretem dvorské kanceláe z 13. dubna 1840 dává se na vdomost, že vzhledem na založený dolnorakouský spolek prmyslový a spojenou s ním centrální výstavu výrobkv, dále vzhledem na blízké železniní spojení moravského provinciálního hlavního msta s hlavním a sídelním mstem není teba již
v
Brn
poádati obasnou výstavu
umleckých r.
1835,
porující 23.
a
a
prmyslových,
zemských výrobkv
k níž
dali
nemohou-li s ní zároveíí býti spojeny obchodní a prmyslové zájmy zemské.
Pt
stavové
podnt
instituce,
pod-
moravských nadací stavovských vojenské akademie
Vídeském Novém Mst udleno šlechtici Jindichu S tellwagovi Garionovi, Antonínu rytíi Freyensteinovi,
ve
109
Václavovi r y t r R o s e n b a u m o v A f r e d o v G a r e r o v de ToLir de Camp a Viktorovi Bindrovi. 24. Nejvyšším rozhodnutím z 2. kvtna 1840 povoleno, že na Moravu pipadající podíl bžných udržovacích náklad na í
robotárnu
v
i,
i
Brn,
1
i
i
i
pokud nákladem moravského stavovského
fondu domestikálního není hotova stavba silnice jablonecké, smí se piraziti na pozemkovou berni zem Moravské dle berni zlatky, že však stavové mají za povoleni této pirážky rok co rok žádati
dvorskou kancelá. 25.
O
koupi
los pjky
z
r.
1839
a
obligací
starého
státního dluhu.
Stavovskému vrchnímu cviiteli Michaelovi H o rovi povoluje se osobní pídavek 200 zl. konvenní mny. 26.
27. Schvaluje se
koup
alodiálního statku
1
Kyselovic
z-
a
tamjšího pivovaru od arcibiskupství olomuckého. 28. O píštím upotebení jistiny, urené kdysi na zízení jezdeckého sboru, a stavy pak vnované zaopatovacím ústavm, pak o náhradách tchto ústav fondu dan nápojové došlo nejvyšší rozhodnutí z 20. ervna 1840 tohoto znní: „Pikázáním daru, záležejícího v 142.292 zl. vídeské mny, vlastn v 147.900 zl. moravských památek, fondu pro porodnici a pro blázinec má zstati v platnosti. Rovnž se povoluje, aby se prominula náhrada pebytk, které ve výši 1671 zl. 5274 kr. vídeiiské mny byly vyplaceny brnnskému hlavnímu fondu chudinskému a ústavu tamjších milosrdných bratí, naopak má se stavm zachovati presentaní právo na tyi místa v blázinci."
„Konen
se
povoluje
odepsání
záloh
ve výši
21.930
zl.
dan
konvenní mny, poskytnutých z dívjšího fondu brnnskému všeobecnému fondu zaopatovacimu.** 29. Rytíi Ferdinandu Linhartovi udluje se dispense tí interkalárních let k volb do zemského výboru. 56
kr.
nápojové
30.
eský
inkolát
udlen panujícímu
knížeti
Hohenzolle-
rovi Sigmarinskému. 31. Zavedení nového zákona kolkovního a taxovniho.
nu 10, snmovní schze z 28. a 29. záí 1841 za pedsednictví a snmovního direktora Aloisa hrabte Ugarte.
Protokol
jsemského hejtmana
O postulátech,
1.
jež
povoleny v obvyklé míe,
uinno
totéž prohlášení, jako roku pedešlého.
Prozkoumán stav jmní fondu domestikálního, pedloženy byly podrobné výkazy za rok 1840; stavové si vyhradili, že úty za rok 1840 prozkoumají píšt ve schzi rozšíeného výboru. Budoucn však má rozpoet býti prozkoumán v rozšíeném výboru a o podmínkách tohoto zkoumání uinn pedbžný návrh zemského výboru. V píin náhrad dan 2.
o
nmž
—
nápojové
možná
budiž
zemskému výboru naízeno, aby
urychlil a výsledky
pednesl v
nejbližší
vc
tuto
co
snmovní schzi
nebo v rozšíeném výboru. 3. Mapa Moravy, poízená Drem.
Konrádem Schenklem a stavm nabídnutá, nebyla pijata ani honorována, ponvadž stavovští lenové dokázali v ní znané chyby. 4. Dobroinnému spolku brnnskému vtšinou 20 hlas proti 7 na rok 1842 opt povolena podpora 1500 zl. konvenní mny, ponvadž spolek nutnou potebu toho v žádosti podané dostaten prokázal, a tím vyhovno jest podmínce, stanovené v dekrete dvorské kanceláe 5.
Podobn vtšinou
18
hlas
z
proti 9
23. listopadu
1838.
na okrasu brnnských
hradeb a koliš povoleno 1000 zl. na rok 1842. Stavovským stipendiem obdaený chovanec akademie 6. výtvarných umní František Bsirske podal na doklad svých
pokrok malbu požádati
„Kopii svaté". Stavové se usnesli vtšinou
obrazu a zárove
doucn
hlas
akademie za dobré zdání o cen tohoto stavovským stipendistm dáti pokyn, aby bu-
presidium
ukázky své práce nepodávali
které je opati
pímo
svým dobrým zdáním a
sem, nýbrž presidiem,
dále doprovodí.
Krom toho byla ustanovena podmínka, že honorá za ukázku nesmí pekroiti ástku 200 zl. konvenní mny. 7. Na míst Josefa Hrdliky, daného do výslužby, vtšinou 14 hlas jmenován vrchním pokladníkem zemské hlavní pokladny Vincenc Supp, jihlavský zemský výbrí, kdežto
Ondej Keller, pokladník zstal 13 hlasy v menšin.
pjovního
a novináského
úadu,
—
111
tomášského C y r a zemského výboru Nappa ze stavu duchovního. Dle nov zavedeného zpsobu neteba se uchazem ohlašovati: jména všech volitelných zaznamenána na hebenech a každému votantovi dáno na vh, aby odevzdal hlas dle svého dobrého zdání, jen že musí potom vtšinou zvolený prohlásiti, pijímá-li volbu. Takto zvolen byl vtšinou 1 4 hlasv optn prelát Gyrill Napp, kdežto 11 hlas pipadlo rytíi Wiederspergovi. Ponvadž však zvolený nepodal dosud žádost za dispensi od tíletého snmovního interkalare, chtje ze skromnosti vykati, zdali stavové si pejí další jeho innosti v tomto úad, bylo usneseno vzhledem k jeho 1 kletému záslužnému psobení požádati zemského hejtmana, aby vymohl povolení dispense a zárove potvrzení této volby Nappovy, 8.
Uplynulým
šestiletím preláta sv.
uprázdnno
9.
jest
místo
i
1
1
písedícího
O propinaním právu moravských vrchností.
Ze snmovní Sííhze z 29. záí 1840 usneseno poprositi Ponvadž však J. V., aby vrchnosti v tomto právu byly hájeny. zatím dvorskou kanceláí byl vyžádán návrh, jakým zpsobem toto propinaní právo lze uvésti ve shodu s nejvyšším rozhodnutím z 26. února 1788, tento návrh pak zemským výborem již pokládal zemský výbor za svou 8. ervence 1841 byl podán, povinnost, aby to stavm dodaten oznámil. 10. Stavm jest uvedeno na vdomost: a) že pomník míru (obelisk) na Františkov, zízený nákladem stavovským a roku 1818 poctný J V. položením základního kamene, za dobu 23 let zvlášt ve svém zatmelení jest velmi poškozen, jest nutn potebí jej opraviti; b) že k nutnému uzavení tamjších sad bude potebí vtším dílem nového ohrazení a zamežování. i
Ad že
již
a)
Zatmelení kamene mramorového jest
kus nejhoejšího dílu se ulomil,
vlhkosti a
ímž
se
již
tak zvtralé,
umožuje
pi porosním druhu mramoru dlužno
vnikání
se obávati úpl-
ného rozpadnutí.
Ad b) Ohrada, záležející pouze ze zdných pilív a z laového plotu, pes obasné opravy sešla tak, že uzavení sad jest ohroženo; ástená oprava tedy nepostauje, a jest tedy nutná úplná obnova ádná. Náklad na nové zatmelení obelisku udává se na 400 500 zl.
—
konvenní mny, na nové železné
zábradlí
pak v celku prove-
11:^
dné
žádá
však
opatiti jen
LI
—
15 kr, konvenní mny. Postailo by ást Františkova železným zábradlím, spodní ásti pak podél svahu vystavti pouze ze, ímž by se
náklad
4089
se
znan
zl.
horní
zmenšil.
Stavové uznali vhodnými a nutnými tyto opravy a obnovy, jednak pro dstojnost pedmtu, k nmuž se poutají povznášející vzpomínky, jednak proto, že nákladné sady, které jsou oblíbeným místem obecenstva, vyžadují nutného uzavení a zabezpeení.
Avšak pi mnohých mestikální,
dlužno
jimiž
vydánít-h,
možná
co
nyní
jest
nejvíce šetiti,
stížen
fond do-
a proto usneseno
jednomysln, že tyto opravy nemají se provésti vesms najednou, nýbrž v roních lhtách, a to tím zpsobem, aby roní výdaj nepesahoval 1000 zl. konvenní mny. Budiž tedy na nejvyšším míst zakroeno za povolení tchto roních 1000 zl. a zemským výborem vyten úkol, jenž se má každého roku provésti, s piložením
plánv
a
rozpotv.
Podpora 500
povolená usnesením
z 29. záí 1840 na umleckou cestu do ItaUe, dekretem dvorská kanceláe z 30. dubna 1841 schvaluje se š podmínkou, aby Edvard Schwab ped tím dokonil svj uebny kurs s dobrým prospchem a chvatným uznáním svých professor; stavové by mohli tomuto velmi schopnému chovanci, kdyby jeho další vzdlání vyžadovalo, aby se ješt druhého roku vnoval studiu klassických staveb v Itálii, poskytnouti ješt na druhý rok podobnou podporu, dostojí-li pesn podmínce, že po každém plroce z Itálie podá zprávu o své zpsobilosti a o svých vý-
11.
zl.,
Edvardovi Schwabovi
konech.
Zatím Edvard Schwab dokonil akademický kurs, a presic. k. akademie vyslovilo se dvorské kancelái, že slibuje se státi výteným architektem, zjedná-li se mu názor a studium
dium
klassických staveb italských.
Ponvadž
však cestovní plán jest
Padovu, Florencii, ím, Pisu, Livorno, Janov, Turín, Milán a Švýcarskem do Mnichova, k emuž potebí jest dvou let, bylo doporueno poskytnouti tuto podporu 500 zl. konvenní mny také ješt na druhý rok.
rozvržen
pes
Veronu, Vicenzu,
podobném pípad také byla povolena taková dvouletá podpora cestovní, Edvard Schwab pak jest nejen velmi nadán a pilen, nýbrž i úpln nemajetný, bylo usneseno vtšinou 19 hlas proti 8, aby tato podpora 500 zl..
Ponvadž eskými
stavy
v
III
na rok
již schválená, byla v stejné výši povona druhý rok s výminkou, že Edvard Schwab bude zavázán každého pl roku, pokud bude na cestách, podávati zprávu o své zpsobilosti a že c. k. akademie výtvarných umní,
lena
nejvyšších mist
s
také
kteréž tato zpráva se
bude
zasílati
k posouzení, vysloví se o jeho
zasloužilosti.
Zakroí 12.
se za nejvyšší schválení tohoto usnesení.
Nejvyšším rozhodnutím
snmovní
z
16.
bezna
1841
bylo
schvá-
odmn
záí 1839 o zvýšení na chov hovzího dobytka na 800 zl. konvenní mny s dodatkem, že o podmínkách jejich rozdávání o navržených stíbrných medailích má se vše bližší zaíditi v dorozumní s královským guberniem. Na návrh zemského výboru stavové se usnesli: a) pijati 12 odstavcv o rozdlování penžitých odmn; b) ustanoviti, že stíbrné medaile (jak naznauje pedložený výkres) mají míti velikost a cenu tolaru o 2 zl. konvenni mny s naznaeným nápisem, že se takových medailí v jednom kraji nemá více vydati než 3 5 kusv a konen ponvadž jednou vyznamenaný dobytek nesmí již cenou býti podlen, má se mu krajským úadem vpáliti do rohu znamení E. P. („Ehrenpreis"). leno
usnesení
z 24.
i
—
13.
O pastv navrch nostenskýchapoddanských
úhorech
a strništích.
rozhodnutím z 1. ervence 1841 jest naízeno, aby se dokázalo, že vzájemné právo pastvy na vrchnostenských a poddanských úhorech a strništích jest založeno na zemském zízení a urbariálních piznáních zem Moravské. Zemský výbor ve zpráv ke stavm pipomíná, že ústavními právy zemskými rozumjí se práva, která spoívají na všeobecném, starodávném obyeji a nikoliv na zvláštních positivních zákonech Nejvyšším
nebo naízeních, nýbrž která vznikla z nejstaršího zízeni zempaského, asem se ustálila a od nepamti státní správou novníkem byla chránna a vážena jakožto dobe založené právo. Právo pastvy zasahuje do nejstaršího zízení moravského, trvá od nepamtných asv a má pro vrchnost pvod v jejím panství. Že poddanému bylo dovoleno právo pastvy na vrchnostenských úhorech a strništích, není nikterak oprávnním, nýbrž pouze ústupkem, a bylo v zájmu vrchností, aby poddanské píslušenství (fundus instructus) bylo zachováno, ponvadž za úbytku musil i
8.
—
114-
vrchnosti býti nahrazován. Tak se tedy utváilo vzájemné paseni na úhorecii a strništich, zakoenilo se pevn do zízeni a kultury zemské a dosplo oprávnní, bylo nej^T^šším rozhodnutím z roku 1784 potvrzeno; od té doby všeliká stížnost poddaných byla s vysokých a nejvyšších míst odmítána, což nkolika zvlášti
ními pípady jest blíže objasnno.
ih vrchnostenské piznávaci
Urbariální fasse
tabulky nejsou
seznam pedmtv a dchod dani podléhajících, sestavený od veejné autority. Co tedy nebylo pedmtem zdanní, nic jiného nežli
nenáleželo
dsledn
na úhorech
do katastru nebo-li do piznání;
pastva
pedmtem
strništích nebyla však zdanní, proto nebylo teba ji do piznání pojímati a objevovovala se jen výminen a nahodile tu a tam v katastrálních operátech. Nemže tedy trpti újmy ústavní právo vrchností, ponvadž totéž právo poddaných rovnž se nevyskytá v poda
danských piznáních a v katastru, o
zmínná
emž
svdectví vydávají výše
nejvyšší rozhodnutí.
Zrušení tohoto práva, náležejícího vrchnostem podle zízení zemského, jednak by jim velikou škodu zpsobilo, ježto by bylo se škodou kultury zemské a zvlášt chovu ovcí, který se na
Morav
vzmáhá, jednak také poddaným by mohlo dáti podnt,, aby se ponenáhlu vymaovali z povinností k vrchnostem. Stavové tudíž se usnesli jednosvorn, že odevzdají prohlášení žádané
zemský výbor, a poprosí J. V., vznešeným heslem „Recta tueri" moravské vrchnosti byly chránny v starodávném ústavním práv úhoové a strniskové pastvy na poddanských pozemcích. 14. Architekt Karel Schlepps, jemuž bylo uloženo vys
nejvyšších míst, jak je navrhl
shod
aby ve
pátrati
se
pimené
stavební
místo a podati návrhy,
poty na stavbu nového zemského domu, od
plány a roz-
které však
pozdji
bylo upuštno, byl vyzván, aby své požadavky likvidoval a o nich složil
formální úet.
Ale Karel
pes nkolikeré
Schlepps
Schlepps,
zatím
doléhání
zemel
zednický mistr ve
úet zemelým
a
nedošlo
jeho
Valících,
otec
nic
podal
takového,
ddic,
a
z 9.
sestavený a podepsaný na 2989
zl.
ano
František
kvtna 1840 12 kr. kon-
venní mny. Zemský výbor k tomu poznamenává, že Karel Schlepps si poínal úpln libovoln, pokyn stavovské stavební komise nedbal,
115
na míst žádaných zbžných nástin (brouillon) podával kresby na isto a beze všeho vybídnuti z vlastního podntu vypracoval tetí plán. Zemský výbor v souhlase se stavební komisí má za to, že všechny tyto práce Sehleppsovy dlužno pokládati za jedinou základní myšlenku a odmniti tedy jen první návrh, na isté kresby pak, podané místo nástinv, a na tetí návrh nemíti
vbec
zení.
Zemský výbor vyžádal
dobré zdání znalce architekta moravsko-slezského provinciálního stavebního editelství Schv^^edra, který vypoetl honorá Schleppsovi na 1615 zl. 48 kr. konvenní
mny.
summa
Tato
skému dstojenství vyšších místech za
si
byla stavy uznána za dostatenou a stavov-
pimenou, její
usneseno tedy zakroiti na nej-
povolení a
zárove
vyplatiti
odmnou šest kus dukát ve zlat. Zpráva o upotebení vyšších
architektovi
Schwedrovi 15.
úrok
zvaného stavovského fondu úsporného. Za sedmileté války proti Prusm stavové uzavíráním na dodávání a
obilí,
potomním
vynakládáním
moudrým
penz
hospodaením
z
z
tak
smluv
fondu domestikálního
získali
summu
kolem
zvána ,.fondem úsporným" a pi které s nejvyšších míst bylo pvodn ustanoveno hlavní zásadou, že roní úroky mají se vynakládati na blaho celé zem. 400.000
zl.,
jež byla
Když o upotebení tchto úrok bylo podáno nkolik stanávrhv, ale nepijato, vydáno bylo r. 1780 nejvyšší
vovských
rozhodnutí, že blahu zemskému se vyhoví, budou-li tyto peníze vnovány všeobecným nemocnicím v Olomouci a v Brn, jež práv tehda byly založeny.
Tento spolu
úsporný
fond,
který byl
pod ochranou stavovskou
jinými stavovskými jistinami a záležel ve 4procentových stavovských památkách, páil se r. 1783 asi na 483.000 zl. a úrok s
nho ve výši 17.200 zl. dle nejvyššího rozhodnutí byl nemocnicím vyplácen; avšak finanním patentem z r. 1811 úroky klesly tak, že nyní dosahují výše jen 8600 zl. vídeské ili z
mny
3440
zl.
konvenní mny.
Slosováním
nému fondu i
jest otázka,
nemocnicím
série 358. ze
jistina
91.475
zl.
mají-li se také vypláceti,
neb
dne
1.
srpna 1840 vzrostla úspor-
konvenni tyto
má-li
mny
zvýšené se
jakožto tetí ást,
úroky
zmínným
pebytek vnovati jiným
:
;
—
116
—
Úelm
na blaho zem. a to z dvodv, zemským výborem pednesených Z usnesení snmovního r. 1792 byla podána prosba, aby stavové s tmito úroky smli voln nakládati, a akoliv prosb nebylo vyhovno, pece vyšlo nejvyšší rozhodnutí, že léivých ústav smjí býti úastni také nuzní neduživci a šílenci, v zemi Ale pes toto nejvyšší ustanovení dekretem dvorské kanceláe z 26. února 1792 byl dán pokyn, že se tak smí dáti jen, pokud staí místo v brnnské nemocnici a za plat. •Již tím byla porušena základní zásada vnování tchto úrok na blaho zemské, a také nemocnice brnnská není již ve stísnných pomrech, jako byla r. 1783, kde byla teprve ve svých poátcích a postrádala všeliké jiné podpory. Nyní má roní dchody z pedepsaných poplatkv ošetovacích, z dobroinných píspvkv, odkaz, z odkazových povinných podíl, z podíl na obecních pirážkách atd. Dále dlužno tento ústav pokládati nyní jen za místní, ponvadž jsou všichni pomoci potební z venkova vyloueni, le by zaplatili. Z tchto dvod stavové uznali, že brnnské nemocnice nemají platného nároku na výhradný píjem z tchto úrokv a že zmínným slosováním vzrostlý vyšší dchod má se vnovati opt svému pvodnímu urení, totiž dobroinným úelm celé zem. Budiž tedy ze snmu zakroeno, aby jen dosavadní úroky ve výši 8600 zl. vídeské mny ili 3440 zl. konvenní mny byly brnnské nemocnici jako dosud vypláceny, ostatních pebytk však upotebeno dle návrh, které na nejvyšším míst budou podány ku blahu celé zem. 16. O pokrocích stavby silnice jablonecké,^) Stavm pedneseno v podrobné zpráv, že pvodní summa, urená na stavbu 415.977 zl. 59^4 kr. konvenní mny, nepostauje, nýbrž že zmnou stavebních návrh v, pozemkových výkup zizováním dom mýtních a pohrabáských, odškodnním za skladišt a kamenné lomy, platy za dodatené práce podnikatelm, bratím Klehim, vznikl nevyhnutelný schodek asi 193.000 zl. konvenní mny, jenž musí býti uhrazen, nemá-li celý podnik, spjící k dokonení, uváznouti a tím vzniknouti nepehledná ada rodilí.
>) Porady o této véci konány ve schzi odložené na druhý den ("29. záí) nepítomni byli: hrabata Vetter, Seilern, Bukvka, rytíové Antonín Tersch, Linhart. Neuwall, Holle, Em. Neuwall, Liebenberg.
—
117 -
stav ped všemi úady, ano ped hotovost této stavb vnovaná úhrada schodku však nezbytn nutná, jest již vyerpána, rychlá sáhnouti ke stavovským základním nezbylo, než té chvíle jistinám. I navrhl zemský výbor, aby ástka 193.000 zl. konvenni nesnází a ponížení moravských
mocnástvím a
mny.
cizinou.
Ponvadž
ze
starých
stavovských
byla uvedena na minci konvenní. Úpis z 1.
summy 226.800 zl., pebytkv a slosováním státních dluh ís. 27.012
se kterou doufá vystaiti, byla vzata ze
která pochází
ledna 1839 ve výši 226.800
zl.
budiž vyvázán,
z
toho 193.000
zl.
mny
na burse prodáno a vnováno fondu silnice jablonecké. Na uhrazení této summy, vyplacené vlastn jen zálohou, butež všechny docházející volné peníze, jako jsou výtžky mýt. splátky mst na útraty prjezdných tratí, splácené zálohy na úpravu eky Dyje, roní úspory fondu domestikálního atd., s veškerou obezelostí a pelivostí tak dlouho na úrok ukládány, až by záloha ze stavovských základních jistin byla uhrazena.
konvenní
Z uvedených dvod stavové usnesli se jednomysln, tebas jim pipadlo za tžko, sáhnouti k základní jistin fondu domestise pinesla, s dodatkem, že se má užiti kálního, aby i tato co nejvtší šetrnosti a opatrnosti, aby ástkou 193.000 zl. všechna vydání stavby byla uhrazena a tato aby byla k cíli pivedena. Kdyby se však nevystailo se summou, musí se za to, co chybí, znovu požádati a požadavek náležit odvodniti.
ob
jako se
ástené upotebení základního jmní nech se stane jen záloha a za výslovné výhrady, že všechny pebytky uri
pedevším ponenáhlému uhrazení této zálohy a že má výška býti rok co rok shromáždnými stavy vyslovována po
splátky
nahlédnutí do
útv.
Dále byla schválena tato zvláštní zaízení: a)
Stavm budiž za silnici vydáno zpsobem na dobu 50 let.
slíbené mýtní privilegium
zákonitým
b) Se stavebními podnikateli, bratimi Kleiny, budiž vzhledem
k jejich
nárokm
a
vysokým
útm ujednáno po dobrém
dohod-
nutí dle návrhu.
spojovací stavba s pruskou silnicí smrem c) Navržená k Mittelwalde budiž pedmtem zvláštního vyjednávání a od-
dlené
zprávy.
Ostatn pedneseno a vzato na vdomost:
lis
1. Nejvyšším rozhodnutím z 16. kvtna 1840 udlena 2 nadaní místa v akademii novomstské Alfredovi Garrierovi de Tour de Camp a Viktorovi šl. B Indrovi.
Nejvyšší patent z 27. ledna 1840 o
2.
a
poplatkovém.
z
Kreutziníelda udlen eský
Bratím Antonínovi,
3.
a Františkovi
Panošm
inkolát.
dan výdlkové
Vypsání
4.
Josefovi
zákonu kolkovém
a
židovské.
Dekret dvorské kanceláe z 3. záí 1840, dle nhož dlužno po každé na vyšších místech ohlásiti, uprázdní-li se nenadále místo písedícího zemského výboru. 5.
Velkoobchodníkovi
6.
doživotn statky Orlov a
Jiímu Thomkovi Lazy
povoleno držeti na Tšínsku, zapsané v zem-
ských deskách moravsko-slezských.
Moravská stavovská komise pro stavbu silnice jablože vrchnost panství vizmberského prohlásila, ponechá zdarma pozemky potebné na zmínnou stavbu. že 7.
necké
oznamuje,
Udlení
8.
3
nadaních míst Teufenbachových
v tereziánské
Alfredovi z Lilienheima, Albínovi Salzgeberovi a Otakarovi hrabti Bubnoví.
rytíské akademii
šl.
Dekretem c. k. všeobecné dvorské komory z 7. srpna 1840 s dvorskou kanceláí uznává se správnost nároku moravských stav na navrácení 40% slevy z pozemkové dan, která roku 1806 byla povolena, ale roku 1814 kamerálnimu fondu zase splacena, a to ve výši 373.152 zl. 4^/3 kr. v bankocedulích; této náhrady budiž dojednáno náhradou za píspvky na platy úednické, které kameráiní pokladna má za moravským stavovským *fondem domestikálním. 9.
v souhlase
Olomucký krajský úad oznamuje, že deskový statek Bílá Lhota byl dosavadním majitelem Speilem rytíem Ostheima prodán Michalovi svobodnému pánu Forz 10.
gáo vi. 11. Jmenování vyslance u dvora ruského podmaršálka Karla Ludvíka hrabte Fiquelmonta státním a konferenním ministrem (nejvyšším rozhodnutím z 4. íjna 1840). 12.
necké
Moravská stavovská komise pro stavbu silnice jablo-
oznamuje, že vrchnost panství
doríského) a
janovického
temeškovského
(jorns-
darovala pozemky na tuto stavbu.
Olomucký krajský
13.
119
úad
— oznamuje,
že
hrabte Biikvky, c. k. guberniálního rady a komoího, statek Dobromlice pešel na jeho
úmrtím Karla zemského pod-
syna Michala. Dvorská kancelá schvaluje návrh stavv, aby pi moravském zemském výbore a jeho pomocných úadech se zídila místa dvou sluhv a tí podomkv. 15. Dvorská kancelá oznamuje, že v dekretu dvorské kanceláe z 29. dubna 1791 v píin volby len moravského stavovského zemského výboru omylem jest citováno nejvyšší rozhodnutí z roku 1764 na míst roku 1767. 16. Nejvyšším kabinetním listem z 25. listopadu 1840 za svobodného pána Eichhoffa jmenován president úetního editelství svobodný pán Kúbeck presidentem všeobecné dvorské komory a za nho druhý president všeobecné dvorské komory, 14.
hrab Wilezek. 17.
Nejvyšším
rozhodnutím
z 5.
1840 potvrzena
prosince
brnnského purkmistra Jana Ritschla za písedícího zemského výboru ze stavu mšanského na dobu šesti let a
volba
Františka rytíe Tersche za písedícího ze stavu rytíského. 18. eský inkolát udlen Edvardovi hrabti Goudenhovi za úelem pestoupení do eského velkopevorství ádu Svatojanského.
Dekretem dvorské kanceláe z 17. prosince 1840 schvaluje návrh, aby se dozor v brnnských Lužánkách vykonával 3 invalidy na stavovské útraty a aby se na to smlo 19.
se
snmovní
ron
vynaložiti
291
zl.
10
kr.
konvenní
mny
z
fondu dome-
stikálního.
20. Povolení horské
na
Morav 21.
pípeže pro nkteré
poštovní stanice
a ve Slezsku.
Zpráva dvorské kanceláe
z
5.
prosince 1840, že inkolát
slezských rodin, založený na zákonitém titulu,
má
platnost také
pro Cechy a Moravu. 22.
Dekret
dvorské
kanceláe
z
28.
íjna
1840 o nových
ustanoveních celních. Obžník moravsko-slezského zemského gubernia z 22. ledna usneseních nmeckého spolkového shromáždní z 5. pro-
23.
1841 o
since 1840,
jimiž
se zakazují
mezi emeslnickými tovaryši.
nedovolené
spolky a jiné zloády
—
120
—
poštovného jízdného v echách, na Morav a a 1 stanici na 58 kr. konvenní mny. Vysloužilý major Ignác Svtecký a jeho bratí
24. Zvýšeni
ve Slezsku za 25.
Antonín, vysloužilý „z
1
kon
gramatikální professor v Litomicích, a Filip, kdysi nadporuík, povýšeni do rakouského šlechtictví s názvem
ernic". 26.
Nejvyšším
rozhodnutím
16.
z
ijna
optn
1840
jsou
zapovzeny hry hazardní (Glckspiele). 27.
Nejvyšším
všechny noviny,
rozhodnutím
politického, kolkový
mácí
1
z
7.
bez rozdílu jakého poplatek, a to
1841 ustanoven na
ledna
rozmru nebo obsahu
jsou
na cizozemské 2
kr.,
na do-
kr.
28. Moravsko-slezské
gubernium odevzdává
nkohk výtisk
pravidel pro zemskou robotárnu moravsko-slezskou. 29. Dekret
dvorské
kanceláe z 23. února 1841, že titul hrabcí linii Harrach (Rohrau),
„Jasnosti'' (Erlaucht) nenáleží starší
nýbrž mladší (Bruck). 30. z
Geský inkolát udlen gen. maj. Františku
.Josefovi rytíi
Henuy.
Guvernér benátský hrab Spaur jmenován guvernérem milánským, hrab Alois Pálfíy guvernérem benátským. 31.
32. Moravsko-slezský zemský soud oznamuje, že hrabnka Kateina Larischová-Mónnichová jest zapsána do desk zemských jako majitelka panství Svtlovského. 33.
Znojemský krajský
Nm.
Kynice Bartensteina 34.
z
úad
pozstalosti
pešel
ddin
oznamuje,
že allodiálni statek
Emanuela
svobodného na jeho syna Josefa.
Hrab Múnch-Bellinghausen,
pána
pedsedající vyslanec
u spolkového shromáždní nmeckého, jmenován
c.
k.
státním
ministrem. 35.
Podmínky, za kterých se smjí na Morav a ve Slezsku stavbách neb pestavbách zizovati kulaté, úzké
pi nových komíny.
36. Dekret dvorské
magistráty
v
Prostjov, v
Opav
poplatkového
z
kollegiální.
kanceláe
Brn, v Kyjov, v 27.
a
Znojm
ledna
z
2.
bezna
Hradišti,
ve smyslu
1840
mají
se
1841,
Jihlav,
dle
nhož
Olomouci,
zákona kolkového a pokládati za soudy
121
37.
Vyhláška spolkového usnesení o ochran domácích hu-
debních skladatelv
dramatik
i
proti
provozování jejich dl. 38. Obžník moravsko-slezského gubernia
služebních obvod msta Brna. o zavedeni
39.
a
a
neoprávnnému
z 25.
pracovních knížek
ervna 1841 v policejním
Moravsko-slezský zemský soud oznamuje, že bratí
Tobiáš
z
Pauspartlu na
ských zapsáni jako jednií držitelé
rytí Manner
Žitova, a Volfgang
statku
jako majitel statku
Brumova.
gubernium oznamuje,
40. Moravsko-slezské
Jan
svou žádost byli do desk zem-
piena
že
Hugonovi ddiné
Meinertovi statky Bartošovice a Ddiné Sedlnice s dodatkem, že za ten as má si ádným zpsobem zjednati bu desk schopného byla na 10
let
schopnost držeti
kupce nebo zákonitou zpsobilost k majetku. 41. Opatení vzhledem k dovozu dobytka
z
Uher na Moravu
a do Slezska. 42. Nejvyšším rozhodnutím z 15. ervence 1841 jmenován olomucký kanovník a svtící biskup hrab Schafgotsche biskupem brnnským. 43. Moravsko-slezský zemský soud oznamuje, že z pozstalosti
Josefa Kalas.
Schindlera
panství
ekovické
pešlo na syna jeho Theodora, panství královépolské na syna Alexandra a statek V á ž a n y na dceru Marii Schindlerovou. 44. Nejvyšším rozhodnutím z 15. ervna 1841 naízeno, že nejvyšší
rozhodnuti
práva vrchnosti, u pravovárených 45. Nejvyšší
dle
28. listopadu
z
dosavadního
mšan
1837,
zvyku
týkající se
má
nálevného
míti platnost také
v mstech.
rozhodnutí
z 8.
ervna 1841
úedník mor. stavovských. Mojžíš a Jidáš Porgesové,
o snížení
kauci
pokladních 46.
povýšeni za šlechtice
z
Portheimu
(5.
ervna
továrníci v Praze, 1841).
:
109
11.
mimoádné schze snmovní
Protokol
dne
ze
á.
ledna
1842 za ped-
a snmovního direktora Aloisa hrabte
sednictví zemského hejtmana
TJgarte.
z
1. Opísti úhrad náklad na hrdelní soudy moravského fondu domestikálního.
Nejvyšším rozhodnutím
msta moravská mají ízeni soud hrdelních a že
2
12. záí 1841 bylo ustanoveno, sproštna uhrazování náklad na
z
býti
že tyto výlohy mají
píšt
býti hrazeny
fondu domestikálního.
jakým zpsobem mají se moravskému fondu dodoby velmi seslabenému, zjednati potebné prostedky, aby se naízení mohlo vyhovti. Zpravodaj Cyrill Napp, prelát u sv. Tomáše, po vykonané porad zemského výboru pednesl tuto zprávu roní výlohy zdejších zemských soud I. Jak veliké jsou Jde o
to,
mestikálnímu,
té
hrdelních? Které úhradné prostedky
II.
tomu má stavovský fond
k
domestikální a staí-li na poízení nákladu hrdelního? Neslaí-li,
III.
jak
jest
možno
opatiti
potebné íondovní
prostedky ?
Ad Inium. O roních výdajích ili úhrnné poteb soud hrdelních není podrobných dokladv, poteby,
podání
prmru
let
sestavené
c.
k.
zdejších
útárnou dle tchto náklad, které závislé na potu zloincv,
provinciální státní
1838, 1839 a 1840, pak úhrada
však svou povahou jsou velmi nestálé,
od roku rostou; ba ani pibližnou pr-
a jiných
okolnostech, a jak zkušenost uí, rok
nelze
tedy
je
zemských
nýbrž jen úhrnné
zjistiti
mrnou ástkou
z
uritou summou,
posledních tí
let.
Správnjší pibližnou oporou mohly by býti skutené výdaje z roku 1840, jež iní 39.317 zl. konvenní mny, k emuž však dlužno pipoísti náklad na úednictvo, jejž dosud musela vydržovati královská msta na ízení soud hrdelních, ve výši 12.020 zl., pak výdaje novojiínského soudu hrdelního o 5930 zl., tedy
úhrnem 62.267
zl.
konvenní mny.
Ale ani tato pibližná ástka pro budoucnost
nebo
s
potem zloinc množí
se
úednictvo
nepostaí výpomocné,
asi
stálé a
:
153
ímž
pomrn
— mzdy
Ješt vtší poteba jeví se na umístní zloinc, nebo dosavadní vznice v Brn, v Olomouci a Novém Jiín jeví se nedostatenými, a bude potebí navrhnouti roní pídavek aspo 10.000 zl. konvenní mny, tedy celkem 72.267 zl. konvenní mny. Odete-li se od úhrnné ástky této zabezpeený roní píspvek kamerální 10.000 zl. konvenní mny, zbude pece stavovskému fondu uhrazovati ron ástku 62.267 zl. konvenní také
rostou
platy,
a výslužné.
mny. Ad Ponvadž
dle
Ildum.
kanceláe
dekretu dvorské
24.
z
záí 1841
píspvky mst a obci, jež kdysi provozovaly poátkem roku 1842 každým zpsobem mají pestati, nemže domestikální fond, mimo onen píspvek kamerální, spoléhati na žádný jiný píspvek na úhradu výloh na dosavadní roní
soudnictví hrdelní,
zemské
zdejší
na své
síly
soudnictví
odkázán výhradn
hrdelní a jest tedy
fondovní.
Ponvadž ádné
se o své
pedevším
musí
však fond domestikální výdaje,
dlužno zodpovídati otázku,
starati
staí-li jeho
posavadni píjmy na novou položku. A.
Píjmy jeho
jsou:
veejných fondv a ze soukromých dlužních úpis 51.355 zl. ^8 kr. k. m, b) stálé píspvky z ostatních pokladen 91.825 zl. kr. k. m, e) bytného 18 zl. kr. k. m. d) a e) jiných dchod kr. k. m. 300 zl. úhrnem 143.498 zl. -/g ^^- k. m. Upotebením 4% úrok z jistiny 193.000 zl. na stavbu silnice jablonecké zmenšuje se tento píjem o 7.720 zl. — kr. k. m. ímž celkový píjem klesne na ástku 135.778 zl. ^gkr. k. m. B. Vydánírozpotenápáise celkem na 118.887 zl. 40-/4 kr. ^^^^ a) aktivní
úroky
z
— — —
.
.
K tomu
se druží
c)
d)
e)
zl.
— — — —
zl.
40
kr.
zl.
—
kr.
Hrdliky 1500 výslužné úetního officiála Winklera .... 800 výslužné adjunkta registratury Johna .... 800 s osobním pídavkem téhož 200 výslužné vdovy Schellovy 266 výslužné vdovy Hislovy s píspvky na vycho-
zl.
500
a) výslužné vrchního pokladníka b)
.
vání
.
.
.
zl. zl.
kr. kr. kr.
kr.
— f)
umlecká
124
— Schwaba 500 úhrnem 4402
cesta stavovského stipendisty
.
imž poteba na
rok 1842 vzrstá na
123.290
zl.
zl.
—
zl.
40
2074 3978
^^-^
kr. kr.
^^^
^^^- ^0^12.487 zl. z pijmu celkem venní mny. Tuto ástku však nelze pokládati za volný pebytek, jenž by se mohl jen ásten upotebiti na úhradu náklad na hrdelní soudnictví, nebo z nho teba hraditi náklad na zaízení
že zbývá
i
zemské robotárny, jenž se páí na nkolik tisíc, a na udržování zálohou, ježto pirážka ješt nenabyla platnosti, pak na rozmnožení fondu pjovního úadu, konen na uhrazování ástky 193.000 zl., potebné na výstavbu silnice jablonecké. Dle toho není domestikální fond s to, aby hradil náklad na hrdelní soudnictví. To také dvorská kancelá dle pedloženého
jeho
rozpotu uznala, má se uvážiti, které výdajné položky, jakožto nikoliv nevyhnuteln nutné, by roku 1842 mohly býti vypuštny. Tyto výdaje skládají se však vtším dílem z pevn stanovených platv a výslužného, jež každého platebního dne se toui
žebn
oekávají,
poteby jsou
ze
dle nevyhnutelné
správních položek, které
vymeny
ze stálých
píspvk,
jež nelze zmenšiti,
na ústavy dobroinné, vojenské ústavy vyehovávací, jež spoívají na nejvyšších ustanoveních a starobylé zvyklosti, mezi nimiž jest píspvek na chorobince, o který se práv vyjednává; a co ostatn jest rozpoteno na jiná mimoádná vydání, jest tak nepatrné, že odtud nelze ani mysliti na úhradu znaných náklad hrdelních. Dlužno tedy pomýšleti na jiný prostedek, a takový navrhuje zemský výbor ve zpráv takto :
Ad
lilium.
Ve výkazech státní provine, útárny z 27. íjna 1841 aktivní úroky moravského fondu hrdelního jsou udány ástkou 1995 zl, konvenní mince. Z tohoto fondu by mohla ást náklad na soudnictví hrdelní býti hrazena, kdyby tato jistina mohla býti ponechána hrdelnímu fondu stavovskému, který se a)
má
utvoiti. b)
Hlavním
zdrojem
stavovského
dchody, a
fondu
domestikálního
spotební (konsumní) ph^ážka, k emuž pozdji pistoupila pohraniní daii nápojová a potom vnitrozemská da nápojová, jako náhrada za pirážku spotební (konsumní). Tyto dchody byly všeobecnou daní pobyly odedávna stavovské
to
125
—
stavm
za tento úbytek slíbena pinebyla splnna. Dle podnes mená náhrada, která však až snmovního usnesení z 16. íjna 1829 zemský výbor dne stav, 21. íjna 1829 pedložil c. k. zemskému úadu návrhy týkající se této náhrady, jež žádána byla okrouhlou ástkou travní
1828 zrušeny,
r.
132.000
a
konvenní mince. Ale
zl,
vci nevedlo
vyjednávání
všeliké
o
této
platnému konci. Pouze k dalšímu vedení stavovského hospodáství byla do koneného vyšetení hned r. 1829 piena náhrada 89.425 zl. konvenní mince, jakožto záloha splatná naped v msíních lhtách, poátkem 1. listopadu 1829, což se kamerální pokladnou podnes vyplácí. Když za ujednání decennálního recessu z r. 1748 moravští k
deputovanými
svými
stavové
na nejvyšším míst
namítli,
že
k recessuálni ástce pro camerali, militari a bancali jest potebí
summy
kr. na úhradu stavovských poteb domeVelienstvem platnost a poteba tchto nárok nejmilostivji uznána a na úhradu této poteby nejvyšším reskriptem z 27. kvtna 1748 stavm povoleno navrhnouti pirážku konsumní, která, když k ní stavové svolili, nejvyšším reskriptem z 31. íjna 1748 a 14. prosince t. r. byla ihned platn potvrzena a zavedena; domestikální fond tžil z ní ron
165.542
30
zl.
stikálnich, byla Jejím
prmrn
190.000
zl.
K tomu potom
nejvyšším reskriptem
z 31.
íjna 1750 piz náhrad za
pohraniná da nápojová a roní úspory škody zpsobené pohromami živelními. Touto dotací stavovské poteby, vypotené stoupila
165.424
30
zl.
vedle vlastních
zem,
kr.,
byly
bžných
která byla
úpln
vydání,
pimena
uhrazeny, a vyvíjeti
r.
1748
na
stavm umožnno,
ješt innost pro blaho
jejich postavení.
Když potom recessem z 24. ervence 1777 spotební (konsumní) pirážka byla zrušena, nastoupil náhradou za ni dchod simplifikované nápojové. Tento dchod s píjmy pohranin dan nápojové byl tedy uren na úhradu poteb vypotených r. 1748.
dan
Podobný nárok na náhradu mli stavové v stejné výši po dchod z dan nápojové r. 1829, a to právem tím vtším,
zrušení ježto
od
doby výdaje fondu domestikálního znan vzrostly. r. 1829 obmezili na ástku 132.000 zl., stalo výslovnou podmínkou, že budou sproštni všech
té
Jestliže
se stavové
se
s
tak
126
píspvk
na administrativní odvtví státní správy, díve pijímali na výtžek dan nápojové; pi tom, jak
ostatních které
pedpokládali doufali, že jejich domestiku pi mírném a skrovném nároku na náhradu také pro budoucnost nebudou ukládána podobná bemena na úlevu pokladu státního.
pochopitelno,
i
Má-li však dle nejvyššího výroku domestikální fond pevzíti všechny výlohy zdejšího zemského hrdelního soudnictví, nezbývá stavm pi obmezených jejich prostedcích než prositi, aby jim k tomu byla povolena a poukázána úhrada na jejich domestikální poteby ve výši 165.424 zl., tak jak jim byla piena r. 1748.
Tato prosba jest též odvodnna dekretem dvorské kanceláe z 11. dubna 1838, jenž praví, že finance mají domestikálnímu fondu z nkdejší dan nápojové tohk odvádti, na kolik stavové dle udání nejvyšších ustanoveni uritým právem
mohou
initi nároky.
c)
Ve správ stav jsou
nkdejšího, nyní
jistiny
zemského fondu ubytovacího Z tclito
úrok
jistin jest již
zrušeného
ve výši 334.555
vylosováno 307.085
zl.
ale vybíráni
zl.,
tchto jistin jest od 1. listopadu 1829 zastaveno, tyto tedy jsou od té doby u úvrního fondu zadrženy a vzhledem na nastalé vylosování mohou ve výši 39.185 zl, 5975 ^^- konvenní mince býti vybrány. Stavové již nkolikráte v nejpoddanjších námitkách doze všech
pes tehdejší nejvyšší ustanovení a zásady pirážkových a že tedy jsou nepopiratelným majetkem nkdejších poplatník, na který žádný veejný fond nemže initi platného nároku, a prosili, aby tyto jistiny smly býti vynaloženy na všeobecné blaho zemské. Tmito úroky by náklad na soudnictví hrdelní byl hned poátkem roku vojenského 1842 na as hrazen úpln, potom však z dalších roních úrok summou 9361 zl. 2675 konvenni mince aspo ásten. kázali, že tyto jistiny
vznikly
z
pebytk
Stavové sub a) sub b) sub
c)
meh by
ron „
„
tedy po ruce
z
návrhu
1995
zl.,
... ...
75.999
zl.
30
9361
zl.
26 Vs
kr.
úhrnem
87.355
zl.
56V5
kr. k.
.
.
.
.
kr.,
pipotením píspvku z fondu kamerálniho úhrnem 97,355 zl. 56V5 ^^- konvenní mince, a a
s
náklad na hrdelní soudnictví mohl uhraditi.
o z
k
.
m.,
m.
10.000
zi.
toho by se
,
127
Nebudou-li tyto návrhy pijaty, jest dle mínní zemského výboru naprosto nemožno, aby stavové, bez optného a trvalého obtíženi poplatníka, zde v zemi beztoho již petíženého, tento náklad hrdelní sehnali a pejali. Musili by veejn prohlásiti svou neschopnost k placení (insolvenci) a prositi J. V., aby tyto náklady hrdelní, na které, co stavové trvají, domestikální fond nikdy ani v nejmenším nepispíval
a
tedy
ústavn
k
tomu není
uvedených v nejpoddanjším prohlášení byly pejaty na poklad státní a aby vrní z 28. prosince 1836, stavové zárove pi nemožnosti této dávky byli sprostni bemene, které by musilo míti v záptí jejich úplné rozpuštni, ježto již nyní jsou ve svých prostedcích tak obmezeni, že nezachovati svou ústavní psobnost pro blaho mohou zavázán,
z
dvodfiv,
pimen
zem.
—
*
K 6
hlasv úpln bez poznámky, Salma, barona Schella, hrabte Vojtcha Widmanna, hrabte
tomuto návrhu pipojilo
hlas
však, a to
knížete
*
se 19
Herbersteina, barona Podstatského aStockaua, zásadami za jedno poprošeiio
za
a
prohlásilo se pouze
s
vyslovenými
uinilo samostatný návrh, aby
sproštní
tohoto
J.
neústavního
nového,
V. bylo
obtížení
fondu domestikálního a aby tato prosba byla císai podána deputací stavovskou.
Ponvadž dlužno
boru,
tom
míti
rok
1842.
však vtšina pistoupila k návrhu zemského vý-
zpsobem
také tímto
další
potebné
zaíditi a
pi
po dosažení pomocných zdroj k vyzkoušeni roního rozpotu byl pibrán stavovský zástupce. Ostatn tato vc byla ústavním zpsobem již vyízena, což se zde nejposlušnji poznamenává. 2.
na zeteli,
aby
Domestikální
úet
za rok
1
840 a
rozpoet na
Oboji dáno stavm zemským hejtmanem k nahlédnuti, a pipomenuto pouze pítomnému zemskému úetnímu, že píšt usnesení snmovní o povolování penz mají býti výslovn do pojata a pi tom se také odvolávati na píslušná schválení
út
dvorské kanceláe. 3. Zemský hejtman zakoupeného na umístní
prohlásil, že co se
robotám y
týe
vlastnictví
domu
pro pípad zrušení tohoto
—
128
bude stavm v nejblíže píštím sezení snmovním dána vdomost. Toto sdlení bylo pojato do protokolu. 4. S povolením zemského hejtmana bylo prelátem (Nappem?) vysloveno pání, aby zemský hejtman psobil k tomu, aby pi stavb železnice, navržené státem z Vídn pes Prahu do Ústavu,
msto Brno
Saska,
Brno
jest
nebylo uvedeno
nejlidnatjší
a
mimo
hlavní áru,
msto
nejprmyslnjší
ponvadž
v zemi,
v
nm
jsou nejvelkolepjší
a nejnákladnjší podniky, ve kterých mezi jiným více vlny se spádá a spraeuje, nežh vyrábí celá Morava, odtud také zvlášt kvetoucími a velmi významnými trhy doprava jde uvnit i na venek, jak na sever tak na jih, a konen státu odtud plyne ron všech dchod kolem milionu. Kdyby msto mlo býti pojato mimo áru hlavní dráhy, mnoho obyvatel by tím se octlo bez chleba, hypotékám! úvr by byl otesen a také jiné mnohé škody by byly zpsobeny. Zemský hejtman byl požádán, aby tuto prosbu podporoval svým mocným vlivem a psobil k tomu, aby zemské hlavní v bezprostedné msto Brno bylo s hlavní drahou uvedeno
bu
anebo aspoii co nejkratší spojeni.
12. Protokol
snmomii schze^ konané
zemského hejtmana a snmovního 1.
záí 1842 za pedsednictví
20.
direktora Aloisa
Postuláty povoleny v dosavadní
míe
a* s
hrabte Ugarte. týmiž prohlá-
šeními jako roku pedešlého. 2.
stavm výkaz
Pedložen
domestikálního
o
správní rok
za
stavu
1841
s
jmní
fondu
podrobnou zprávou
zemského výboru. Stavové jej prozatím schválili, ale vyhradili si podrobnjší zkoumání jeho a kdyby shledali njakou závadu, že ji
pednesou v 3.
píští schzi.
Zpráva
o
rozboeni vnjší strážní budovy pípad nkdejší stavovské bu-
u Veselé brány, po
dovy konsumní. Královský zemský
úad
výpisem
z
protokolu ze dne 12. února
dobré zdání, nebyl-li by zemský výbor ochoten, kdyby se spojila vnitní a vnjší stráž u Veselé brány, zboiti budovu stavm náležející, jež jest poUcejn na závadu a ve které t.
r.
vyžádal
si
—
129
—
dosud byla umístna vnjší stráž vojenská, a postoupiti zdivo vojenskému úadu na vystavní nového strážního domu. Tento dm, o jehož rozboení bží, byl majetkem stavovským pvodn uren, když zavedena byla zemská da spotební a (konsumní) a poplatek za otvíráni brány, výbrímu tchto penz, jednak k jeho úadování, jednak za obydlí. Když tento dchod byl zrušen, byla dosazena zvláštní stavovská komise, aby všechny konsumní domky pronajala nebo prodala.
Byly tehda ti takové konsumní domky, jeden u nkdejší brány Židovské, druhý u Brnnské a tetí u Veselé brány. Všechny pronajaty za roní nájemné 140 zl. jakémusi tri byly r. 1780 židovi.
Boku 1784
byl
konsumní domek pi brán Židovské prodán
advokátu Josefovi Gzikannovi za 1300 kancelistovi Františkovi
brán
zl.,
Gakovskému za 700
rovnž pojat do prodeje. Zatím zemskému výboru pipomenutí,
byl
r.
pi brán Brnnské Domek pi Veselé
zl.
1783 došlo od zemské
domku bude nového dikasteriálního domu a žádáno za postoupení jeho k tomuto úelu. Na tuto žádost byl konsumní domek rozdlen, ást ponechána stráži, ale nikoliv „dominio tenus", nýbrž pouze k doasnému hhdání a na ujištní, že bude asem stavm navrácen ve stavu, v jakém byl odevzdán, druhá ást pronajata stavy za 12 zl. roní inže vojenskému pekai. Odevzdání strážnice, která stavy k tomu cíli byla upravena a zaízena, stalx) se zárove se sepsáním píslušenství, které posud jest v aktech. Od té doby byly všechny stavební opravy strážnice poizovány úadem vojenským, opravy pronajaté ásti však stavy. Nájemné bylo r. 1811 zvýšeno na 40 zl., ale zvýšení finanním patentem t. r. vydaným bylo uvedeno zase na dívjší inži 12 zl. mny vídeské a v této výši a odvádno do roku 1830. Pípisem ze 7. srpna 1830 na c. k. generální velitelství bylo za tento byt požadováno nájemné 18 zl. konvenní mny, k emuž se také vojenský peka od 1. listopadu 1830 uvolil. Rozboením budovy nájemné roních 18 zl. konvenní mny vlády k
potebí na umístní
že tohoto
stráže
mn
pišlo by na zmar.
Stavové vtšinou 31 proti 4 tento
hlasm
se
usnesli,
domek vojenskému úadu k naznaenému
že vojenský
úad
jej
ponechati
podmínkou, útraty odkUdí
cíli s
za penechání zdiva na vlastní
9
130
dm
pimeném
na a za to vystaví svým nákladem jiný strážný pokladny, píspvek stavovské anebo že na ze míst bez nároku se jinak
postará o umístní strážného
mužstva.
Zemský výbor
zmocnn, aby k tomuto odstoupení vymohl
byl
souhlas
c.
k.
dvorské kanceláe, 4.
Mužskému dobroinnému spolkubrnnskému
na r. 1843 povolena vtšinou 26 hlas proti 9 optn podpora 1500 zl. konvenní mny, podobn na okrasu brnnských hradeb a koliš 1000 zl. konvenní mny, ponvadž jest dokázáno, že tento výdaj není na újmu ostatním pravidelným dávkám fondu domestikálního. 5. Druhým stavovským sekretáem s roním platem 1200 zl. konvenní mny vtšinou 24 hlas jmenován jest Frant. Mayer, moravský stavovský koncipista. Jindich šlechtic Hayek, koncipista spojené dvorské kanceláe, zstal 11 hlasy v menšin. 6.
O naízenésrážce ptiny
z
dietstavvajejich
úedníkv. íjna 1840 zemský výbor výkaz, za jakých píležitostí písedící stavovského výboru, pak stavovští úedníci dobírají diety, v jaké výme, na kterých zákonitých ustanoveních
Dekretem dvorské kanceláe
byl vyzván, aby tabulárním
se tyto
píjmy
zakládají,
šího rozhodnutí z
z 26.
pehledem podal
konen
dje-li se
pi tom
dle nejvyš-
srpna 1825 srážka ptiny dietových poplatk,
1.
naízená u zempanských úedníkv.
Tomuto naízení bylo vyhovno a pipojeno, že tyto diety pro stavy a písedící zemského výboru, jsou-li vypláceny ze stavovské pokladny, dle dekretu dvorské kanceláe z 4. ervence 1808 nepodléhají ptinové srážce.
Naopak, nejsou-li diety vypláceny z fondu domestikálního, z c. k. komorního nebo z jiného fondu veejného, a to dle šesté tídy dietní pro stav panský a rytíský, dle osmé tídy pro stav mšanský, vypoítávají se se srážkou jedné ptiny a pak nýbrž
poukazují k výplat.
dle
O tom vydán byl dekret nhož tato shledává, že
len
dvorské kanceláe se
píí
moravského výboru zemského,
všelikému
kvtna 1841, ádu, aby diety
z 24.
požadují-li se z fondu do-
naízení z 1. srpna 1825 vždy ješt dle ustanovení ze 4. ervence 1808 se vyplácely v pvodní výbez ptinové srážky. Dvorská kancelá tedy naídila, aby mestikálního,
me
pes
nejvyšší
— tato srážka ihned
131
všeobecn byla platnou uinna, a ponvadž
s
nej-
dob bankocedulí vydaná konvenní, výmra diet také nyní má platiti v stejné výši v aby za úelem nového pedpisu podáno bylo vyjádení, jak tyto výmry dietové, odchylné od pozdjších pedpisv i od zvyklostí ostatních zemí, mají býti na konvenní mnu upraveny. Zemský výbor na to oznámil, že dle výmry u moravských stavv obvyklé pijímá diet: 30 zl., zemský hejtman 25 zl., nejvyšší zemský officír písedící zemského výboru stavu panského a duchovního 15 zl.,
dívjší
vyššícii míst neni vysloveno, že
„
„
„
10
mšanského
,
„
„
mn
rytíského
„
„
z
6
zl.,
zl.
Tato zvyklost trvá od nepamtných dob a jest doložena výkazem zemského výboru z 26. kvtna 1798 pedloženými útovými výatky z let 1754, 1760, 1790 a 1792 i dá se zpt stopovati až k
r.
1749, že se jednalo vždy dle tohoto
vymení.
Toto mítko se ostatn zakládá na zemských usneseních astokráte potvrzených s vyšších i nejvyšších míst, nebylo nikdy výslovn zrušeno a trvá dle uznání zemského výboru, pokud se ^
týe
placení diet
z
jmní
stavovského,
podnes v plné
platnosti.
díve na vyšší popud vyslýcháni v píin úpravy stavovských diet, ale naízena úprava nikdy nebyla, pokaždé zstalo pi starém vymení a zvyku. Tak již r. 1792 Stavové
byli sice již
dekretem dvorské kanceláe z 13. ledna byla položena otázka, zdali by k úlev stavovského fondu domestikálního nemly sta-
vovským deputovaným ustanoveny
býti
tytéž
vymeny,
diety
zempanským úedníkm. To
které
však zavdalo
jsou
podnt
stav z 25. záí 1793, ve které prosih, aby je císa ponechal pi dosavadním vymení diet, ponvadž náleží spolu ke stavovskému zízení, které bylo v platnosti za panování Marie k námitce
Terezie,
slavné
pamti, a ve které
ravské znovu dosadilo.
Na
zem
V.
nejvrnjší stavy mo-
tuto prosbu došlo nejvyšší rozhodnutí
dekretem dvorské kanceláe tovaní této
J.
z 26.
mají zstati
i
dubna 1794,
že stavovští depu-
píšt pi dosavadním
dietním
pedpise.
Potom dekretem dvorské kanceláe
z
30.
dubna 1807 byla
dána otázka, ke které obdobné tíd posledního dietního zízení mli z r. 1807, pro zempanské úedníky v cestách služebních, 9*
— by
se pidliti stavovští
—
132
úedníci dle svých rozliných tíd a jaké
mly
vymiti. Z tohoto podntu, když dekret dvorské kanceláe z 18. ledna 1807 i s nov upraveným vymením diet pro zempanské úedníky byl prost vzat na vdomost, ponvadž pro stavovské diety trvá od nepamtných dob vlastní pravidlo, byl uinn odvodnný diety by se jim
návrh,
aby
stavovské
diety
pomru nov
dle
upravených
diet
erárních byly zvýšeny.
Tomuto návrhu však nebylo vyhovno, dvorské kanceláe
pi
4.
z
vymení
tehdejším
nýbrž
dekretem
ervence 1808 naízeno, že má zstati diet stavovským deputovaným, jak jest
svrchu naznaeno. Byl tedy starý pedpis
optn
potvrzen,
akoliv tentokráte
jen pro pípad, kde diety byly vypláceny ze stavovské pokladny;
pi
cestách za komisemi však,
kde náhrada útrat zastihne erár
komorní, mají také podle tohoto naízení deputovani stavu panského a rytíského bez rozdílu dobírati 10 zl. a zemský hejtman zl. diet. V tomto dvorním po prvé poukázáno na rozdíl, vybírají-li se diety z fondu stavovského i kamerálního ponvadž jím diety zstaly v dosavadní výme a státní správ, rnusilo býti ponecháno na vli, ab}' diety, které jdou na vrub eráru kamerálního, urila dle svého uznání, stavové necítili se tímto pedpisem tíže dotenými a dle toho se také chovali. Když r. 1813 došel výtisk nového dietního vzorce, sestaveného dle dekretu dvorské komory z 20. kvtna, v nmž diety stavovských deputovaných a zemského hejtmana byly ustanoveny
jakožto
zárove zemský náelník 19
dekrete
bylo tedy
;
dle dekretu z
c,
k.
domestikální.
A práv
toho
z
fondu kamerálního. Na
správa, kdyby otázala
1808, musilo se
diety,
jež jdou
na
mohlo se to tím mén vztahovati, ježto by státní v tom chtla uiniti zmnu, zajisté byla se díve i
majitel tak
vyvoditi, že to
kterými jest stížen fond
di-3ty,
fondu
mohlo
i
domestikálniho
nejvyšší
na jejich dobré zdání.
rozhodnutí
dávky byly o ptinu sníženy, uhrazují z eráru komorního. dietní
obdobn
když stavovští deputovani dobírají
platí jen,
vrub
r.
z
1.
srpna 1825, jímž
týkati se jen diet,
které se
Zárovei zemský výbor vyslovil pání, aby se dvorská kancelá z tohoto vylíení pesvdila, že se strany stavovské v píin diet se vždy po každé stránce ádn postupovalo, a že
133
uzná, že stavové v záležitostech státních zájra se nedotýkajících
mají nejplnjší
odvodnné
nároky na diety dle uvedeného mritjía,
dobe
snmovními a s nejvyšších míst potvrlen zemského výboru pi komisích, úaduje-li zené, a že jen tehda, které se týkají zájmu státního neb zemského a kde placení dje se z fondu kamerálního, diety mohou se poítati dle vzorce z r. 1813 s ptinovou srážkou naízenou 1. srpna 1825. Tak také usneseními
zemského výboru stavu panského, hrab Troyer, psobil pi komisi na úpravu hranic uherských, a písedící zemského výboru hrab Schafgotsch pi komisi na úpravu to inili písedící
který
eky
Dyje.
Dále bylo uvedeno, aby se dvorská kancelá z povdného že výmra stavovských diet nemla svj pvod
pesvdila,
dob bankoceduh, nýbrž v dobách mnohem dívjších a že dob bakocedulí byl astji uinn návrh na zvýšení této výmry, ovšem bez výsledku. za
za
Také
domestikální
nebyl
dietami píliš
ješt
fond
nikdy
stavovskými
ponvadž takové pípady málokdy
stížen,
se vy-
skytují.
Co však
se
nemže
zemi,
týe
uchýlení zdejší zvyklosti od
míti
to
žádného
proto
výbor ve svých požitcích proti mnohem skrovnji opaten.
Na konec nedala
na
sluchu
ostatním
bylo poznamenáno, této
snme porad
námitce,
vlivu,
že
tento
obyeje jiných
ponvadž zemský
sousedním zemím
kdyby
pedmt
jest
dvorská kancelá by byl pedložen
stavv.
Dvorská kancelá však nevyhovla této námitce, nýbrž dez 11. ledna 1842 vyslovila se, že až do dalšího rozhodnutí má zstati v platnosti naízení z 24. kvtna 1841, jinak že ti, kteí nepatiný plat odvádjí nebo dobírají, povinni jsou zapraviti náhradu ímž také zemský výbor se ídil. kretem
;
dvodm
zemského výboru se usnesli kanceláe podati ústavní cestou nejponíženjší a nejposlušnjší námitku k J. V, a poprositi, aby císa chránil stavy v jejich starobylém právu, pijímati vymené proti
Stavové vzhledem k tomuto opatení dvorské
diety beze srážky, a to z a)
Toto
vymení
potvrzeno netoliko
s
dvodv:
diet
trvá
od nepamtných dob a bylo dvorskou kanceláí,
nejvyššího místa, nýbrž
i
— když u ní v záležitosti zrušení 1792 dlela stavovská deputace. b) Píležitost
k
134
dan
pozemkové ze dne
14.
dubna
volb stavovských deputovaných beztoho
velmi zídka se vyskytuje. c)
Stavovské diety jsou proto vyšší než diety zempanských
úedník, ponvadž dajici
tito zárove mají svj plat a tedy s pripaástkou služného a zárove s ástkou diet snáze mohou
vystaiti. d)
Pi
stavovských deputacích bývají astji voleni lenové
docela neplacení a bez jakéhokoliv
postavení,
kteí
krom
diet
nemají platu. e) K tomu pistupuje uvážení hodná okolnost, že zempanští vzneúedníci jsouce placeni, musí pijati deputaní úkol na sený, kdežto lenm stavovským neplaceným a bez úedního postavení nemže taková práce býti vnucována. deputovaní liší se také tím od zempanských f) Stavovští
n
úedník,
že vystupujíce za píležitosti stavovských deputací jakožto
zástupci celého sboru stavovského (Corpus statuum), nuceni jsou
pro stavovské dstojenství (decorum) initi veliká vydání,
ehož
úedníci jsou zproštni. g) Stavovský dietní pedpis byl ustanoven v dobách, kdy všechno bylo lacinjší a vbec mnohými slavnými v platnosti ponechán. h) Domestikální fond nebyl ani za nejnovjších
zempány
byl
asv píjmem
naopak tak dobe spravován, že se stavm diet valn ochotou vyhovti nejvyšším požadavkm, podailo s obvyklou stížen a jest
týkajícím
se pevzetí Lužánek, zízení a
koup
prozatímní roho-
tárny a stavby silnice jablonecké.
Pouze touto stavbou diety v posledn uplynulých letech znanými, ponvadž stavové s nejvyšším svolením vedli ji ve vlastní správ. Kdyby tomu tak nebylo, nebyly by sice diety tolik inily, avšak stavba sama s pipotením plat dozorímu, vedoucímu a provozovacímu úednictvu byla by tím více vyžadovala. Nyní, když stavba jest skonena, naskytne se zase málo pípad, kde stavovští lenové budou dobírati diet. staly se
Stavové požádah tedy zemského hejtmana, aby toto nejzakroení u J. V. podporoval svou pímluvou a aby díve platné vymení diet zstalo i pro vymohl, nejlaskavji
poddanjší
budoucnost v psobnosti.
—
135
—
Do výslužby danému zemskému sekretái 7. Emanuelovi rytii Krou enfelso vi usnesena 28 hlasy proti 7 ponechati osobni pídavek 500 hradou nejvyššího schválení. 8.
zl.
konvenní
mny
s
vý-
O dokonení jablonecké stavby silniní.
Zemský výbor podává
zprávu
o
dokonení
této
stavby
dodatkem, že dekretem dvorské kanceláe z 6. kvtna t. r. vzhledem k pracím pes povinnost vykonaným, za které silniní podnikatelé žádají píplatek a náhradu, naízeno bylo šetení komise s kollaudováním a zjištním jednotlivých stavebních s
pedmt
za úasti
úedníka zdejšího stavebního
editelství, jakožto
technického komisae.
Pro toto ustanovení zemský výbor obrátil se na zemského hejtmana s touto stížností: Stavba celé trati jest dokonena a tedy nastala chvíle, kde zemskému výboru musí na tom záležeti, aby jednak sám se pe-
svdil a jednak dokázal, jak se vyhovlo oekáváním a požadavkm vysokých a nejvyšších úadv. I jde tu netoliko o odvodnní píplatkv za práce nad povinnost vykonané, nýbrž o vyšetení a zjištní celé trati silniní i její jakosti. Avšak toto posouzení a ocenní velikého
díla,
žádaný úspch, musí se státi takovou úastný vysoké i nejvyšší úady, jichž sv-
má-li míti
komisí, ve které jsou
uznává se zplna uspokojivým. Ponvadž takové a vážnosti nemže vyhovti komise složená ze zástupc zdejších zemských úadv, ježto by se pro své styky služební nemohla prokázati dosti nepedpojatou, zemský výbor poprosil zemského hejtmana o zakroení na nejvyšších místech, aby k prohlídce a k posouzení dokonené trati silniní byla povolena a odeslána dvorská komise za úastenství dvorního rady stavebního na útraty stavovské, která by zárove na této silnici pi onch pedmtech, za které stavební podnikatel žádá náhrady nebo píplatku, mohla tím úinnji provésti šetení a jednání naízené dvorskou kanceláí, ponvadž k tomu bude málo asu potebí, ježto všechny pedbžné práce jsou pipraveny. dectví a výrok
dve
Také bylo v této zpráv zemského výboru zcela správn poznamenáno, že obojí šetení a zjištní jsou pro stavy nanejvýš dležitá a že se podstatn dotýkají jejich financí, jejich slávy a cti; že provedení této silnin stavby v rozsahu více nežli 16 mil pro moravské stavy dlužno nazvati velkolepým, na nž vynaložili
136
všechny své hotové peníze, ano i znanou ást základního jmní; stavba má býti trvalým pomníkem jejich vlastenecké
že tato
lásky a oddanosti a píkladem ostatním zemim i jejich potomkm, jemuž podobný sotva by se nalezl v rakouských zemích, ba ani v rakouských djinách. Dílo nyní po tolika obtech a namáháních jest úpln hotovo, a záleží jen na tom, jak bude pijato, posouzeno a ocenno, v jakém pomru jest jeho jakost k nákladu penžitému, vyhovuj e-li všem požadavkm v píin konstrukce a zasluhují-li si stavové nejvyšší spokojenosti, po které toužili, která jediná je mže chrániti proti píštím výtkám, jednostranným posudkm, obvinním a pod., jaká ne-li v nynjší chvíli, ale
snad v
budoucnosti
nejbližší
mohou se vyskytnouti. zemského výboru a s mínním za vypravení dvorské komise, pece
stavové souhlasí
Jakkoliv
úpln schvalují, že zakroil byli neobyejn bolestn doteni, když vyšší rozhodnutí z 10.
pi tomto pedmtu
záí
t.
se stala
r.,
že
J.
jim
bylo
oznámeno
nej-
pohnuto, aby
V. nevidí se
njaká úchylka od ádného postu-
pování.
Ponvadž
stavové tímto velkolepým
podnikem pouze
vstíc páni nejvyšší státní správy a tím dle svého
ob,
vyšli
mínni pi-
by zasluhovala, aby aspo byla vzata na va posouzena nejvyšším státním úadem, bylo stavy všeobecn a jednomysln usneseno, aby prosba zemského výboru v píin povolení a vyslání dvorské komise na nesli
domost,
která
prohlédnuta
v
stavovské útraty,
dve
v nejvyšší
pízeií a milost byla nej-
poddanji k J. V. ze snmu ústavní cestou opakována. Zemský hejtman byl požádán, aby podporoval prosbu ped nejvyšším trnem svou mocnou pímluvou, ježto její nejvyšší povolení budou pokládati a ctíti, jako zvláštní nejvyšší milost a nabudou pesvdení, že J. V. v obvyklé zempanské dobrotivosti zabrání skliující obav stav, že za obti pinesené všeobecnému blahu a výkony nemohou se tšiti nejvyššímu uznání.
K
této
deputovaní
dvorské komisi (ze
stav
pidruží
se
také
zvolení
stavovští
Salm a baron Schell, ze zemského Tomáše); tím by bylo dosaženo také
kníže
výboru prelát kláštera sv. dalšího dležitého úelu pro tento veliký podnik, že tato komise by zárove na míst uvážila stavbu malé silnin trati asi 1000
sáh smrem
královský
zemský
k pruskému Slezsku; o této stavb se zmiuje v protokolovém výatku z 7. záí t. r.
úad
—
137 -
smru by tato stavba byla všeobecn stavovskému fondu silnice jablonecká výhodnou a má-li se zíditi nákladem fondu domestikálního. Uplynutím šestiletí písedícího zemského 9. jakém
a táže se, zdali a v
žádoucí a potebná,
je-li
výboru hrabte Schaffgotsche
bte Dubského, Ponvadž o takové
se
ponvadž hrab
k
pikroeno
ucházeti,
zvolený
Schaffgotsch
prohlásil, že volby
volb
ihned k
bylo
optn
nepijímá, zvolen byl 13 hlasy
baron Schell,
byl zvolen 12 hlasy
požádán,
byl
který
a
vtšinou 22 hlas
hrab
z
Na druhé rovnž volbu
v ky. který prohlásil ústn, že volbu pijímá.
Zemský hejtman
bezna
z 5.
nového nejvyššího naízení není teba nikomu
dle
místo
odstoupením hra-
rozhodnutím místa ze stavu panského.
dv
uprázdnna jsou
1842.
a
jež pijato nejvyšším
Bumísto
pijal.
aby obojí volbu pedložil k nej-
vyššímu schválení.
Odstoupením 19
v
místo
jest
Františka rytíe Tersche uprázdnno
zemském
výbore
a také
Vtšinou
rytíského.
stavu
ze
hlas zvolen rytí Holle,
jeho
volba se pedloží
k nejvyššímu schválení.
Uplynutím šestiletí brnnského magistrátního rady Jana Píeíferkorna uprázdnno jest místo v zemském výbore ze stavu mšanského. Ponvadž v tomto pípad zstalo v platnosti staré ízení, petena pedevším jména kompetent; jsou to: a) Jan Pfefferkorn, kterému dána dekretem dvorské kance-
láe
28.
z
ervence
t.
r.
dispense od tí interkalárních
let
k nové
Josef Frendl, brnnský magistrátní rada; Fejfalík, brnnský magistrátní rada, jemuž udlena c] Jan dispense z téhož datum; d) Jan Hanisch, brnnský magi-
volitelnosti;
b)
strátní rada.
Vtšinou 15 hlas zvolen Jan Pfeííerkorn, a zemský hejtman požádán, aby volbu pedložil k nejvyššímu schválení.
Ostatn pedneseno 1.
a vzato na
úad oznamuje, že podplukovník Kolovrat dle smlouvy o dchod z 28. er-
Znojemský krajský
Leopold
hrab
vence 1841 postoupil panství
tišku 2.
vdomost:
X.
Kolo vratoví
Moravsko-slezský
bezovické
budkovské svým rodim Fran-
a Julii
Kolovratové.
zemský
soud
správou spojené
s
oznamuje,
panstvím
že
panství
kojetínským zapsáno
— je
—
138
Kovalovice
zvláš do desk zemských, statek
však, jakožto
arcibiskupské léno, že bude zapsán do desk ienních. B.
Týž oznamuje,
že
úmrtím moravsko-slezského guberniál-
Treuenfelda
ního koncipisty Jana šlechtice
rod po
tento
šlechtický
mei vymel.
Nejvyšším rozhodnutím z 3. ervence 1841, že vysvdchudoby pikládané za osvobozením od školného se ne-
4.
ení
mají kolkovati. 5.
Leopold Jerusalem,
stavu šlechtického 6.
píjmím
s
továrník v Praze,
Obžník moravsko-slezského gubernia
nov
jímž se uvádí v innost
zízená
z
povýšen do
ervna
„ze Salemfelsa" (29.
2.
íjna
1841).
1841,
zemská
moravsko-slezská
robotárna. 7.
Geský
inkolát
udlen
Antonínu
Karlovi
knížeti
Hohenzollero vi-Sigmaringskému. 8.
noval
Dekret dvorské kanceláe
Karla rytíe Vojkovského, zemského
(dekret z 18. íjna)
radu
íjna 1841, že císa jme-
16.
z
Filipa rytíe Hentschla moravským podkomoím a moravsko-slezského
a
zemského
purkrabího,
nejvyšším
písaem zemským. se
9. Dekretem dvorské kanceláe podpora 500 zl. absolvovanému
vídeiské akademii výtvarných
na umleckou
z
íjna
29.
chovanci
1841 schvaluje architektury
na
umní, Edvardovi Schwabovi,
cestu.
Moravsko-slezský zemský soud oznamuje, že zakroením svobodné paní Jindišky Hentschlové a Františky i Johanny 10.
Scharfových, jako
zapsán jest statek
ddiek svobodného pána Jana Scharfa, Oslavany všem tem stejným dílem do desk
zemských. 11.
Dekret dvorské kanceláe
vání dekretu
z
11.
srpna
1783,
z
30. srpna 1841
týkající
se
taních. 12. O obhu nových bankovek po
o zachová-
revers 5,
10,
habili-
50,
100
a
od 1. ledna 1842. 13. Nejvyšším rozhodnutím z 7. prosince 1841 potvrzena jest volba preláta starobrnnského Gyrilla Nappa, písedícím zemského výboru ze stavu duchovního. 1000
zl.
14.
Obžník moravsko-slezského gubernia
1841, jímž se opravují
nkteré tiskové
chyb)--,
z
29. listopadu
které
se vplížily
-
139
zemské ro-
do obžníku, týkajícího se zízení moravsko-slezské botárny. 15.
matským
Jan August
rytir
Turský jmenován
guvernérem dal-
a podmaršálkem.
Znojemský krajský úad oznamuje, že hrabnka Trautmannsdoríová, rozená Nádasdová, prodala panství Jemnici 16.
i
Staré Hobzí 17. Snížení
Alfonsovi markýzovi
Pallavicinovi.
poštovního jízdného za
1
kon
a
1
stanici
pro
na 56 kr. konvenní mny, za místo v krytém voze na polovici a v nekrytém na V4 této ástky. kanceláí 18. Dvorská komora v dohodnutí s dvorskou ustanovila, že nedoplatky moravských stav na umoování bankoCechy, Moravu a Slezsko
cedulí ve výši
9012
za zrušený
dchod
28%
zl.
zatímn povoleného ve z
mají se uhraditi
kr.
výši 89.425
dan
zl.
konvenní
z
ekvivalentu
mny
náhradou
nápojové.
Zavedení nového poštovního pedpisu ve všech zemích rakouského císaství (nejvyšší rozhodnutí z 2. února 1842), 20. Dvorská komora v dohodnutí s dvorskou kanceláí de19.
kretem
z
6.
prosince 1841 ustanovila:
„Výrobcm
rosolek a likér
výrobky ve velkém raezením, že
i
v
zapeetné
malém. láhve,
písluší právo,
V drobném
prodávati
prodeji
však
s
své
ob-
v nichž se rosolky a likéry pro-
musí obsahovati aspo 1 žejdlík." „Za to však zstává v platnosti dosavadní pedpis, že výrobce likér a rosolek, který krom toho dosáhl práva nálevného, je povinen potebnou k tomu koalku odbírati od vrchnosti neb mstské obce, nadané právem propinaním." 21. Nejvyšším rozhodnutím z 5. bezna 1842 pijímají se resignace na místa písedících zemského výboru, podané z 29. záí a 30. íjna 1841 Emanuelem hrabtem Dubským a dávají,
Františkem rytíem Terschem. Úmrtím presidenta dvorské komory ve vcech minLobkovice, zatímn vrchní ízeni veškerého mincovnictví a hornictví pidluje se presidentovi všeobecné dvorské komory, svobodnému pánu Kubeckovi (24. bezna 1842). 22.
covních a báiiských, knížete
23. Hradištský
Uh
krajský
úad
oznamuje,
že
majitel
statku
c, Emanuel rytí Friedrichsthal zemel 13. bezna 1842 a ustanovil svou matku Barboru universální ddikou. i
—
_r 140
24. Nejvyšším rozhodnutím z 26. dubna 1842 povoleno ústavu milosrdných sester ve Vídni, aby pijaly darování panství palavského a aby držení toto bylo zapsáno do desk zemských.
25. Nejvyšší rozhodnutí z 23. dubna 1842, aby hospodáská stoHce pi universit olomucké byla vypsána s pvodním
platem 1200
zl.
úad oznamuje, že panství Osovská po smrti Karla Jindicha hrabte Haugvice pipadlo
26. Jihlavský krajský
Bytýška
jeho synu Karlovi. 27. Znojemský krajský úad oznamuje, že po smrti hrabte Jindicha Haugvice (f 19. kvtna 1842) uprázdnné íideikomisní
panství
ná mstské pešlo na jeho syna Karla Viléma.
28.
Opavský krajský
úad
oznamuje,
že
opavskému
kraji
pidlené enklávy Rudoltice, Fllstein, Horní a Dolní Pavlovice aBušovec, potom slezské statky Lukavec a Petro více po smrti Karla svobodného pána Badenfelda dubna 1842) pešly dílem v syn Viléma, Edvarda a Karla. (14.
29.
a statky
dílem v majetek jeho
užívání,
Perovský krajský úad oznamuje,
že panství
Hukoviee
Domaželicemi pešly
a
Devohostice
s
Fulnek
po témže na syny jeho Viléma a Edvarda. 30. Nejvyšším rozhodnutím z 5. ervence 1842 uprázdnné moravské stavovské nadaní místo ve vojenské akademii novomstské udleno Františkovi Stránskému z Greifeníelsa. 31. Hradištský krajský
paní
Geislerové,
úad
rozené
Ludvík svobodný pán
oznamuje, že po smrti svobodné její synovec
Trkheimové,
Trkheim
ujal se držení statku
Hoštického. 32. Dekret dvorské kanceláe z 30. ervence 1842, že vzato na vdomost uprázdnní 2 míst písedících zemského výboru ze stavu panského a rytíského a jednoho ze stavu mšanského a že není závady, aby se vykonala volba nových písedících. je
33. Dekret dvorské kanceláe z 28. ervence 1842, jímž se udluje dispense od pedepsaného úastenství snmovního brnnskému magistrátnímu radovi Janu Fejfalíkovi za úelem volby do zemského výboru; podobn Janu Pfefferkorno vi,
brnnskému magistrátnímu
radovi.
—
141
—
13. mimoádné
Protokol
sclise snémopní z 29. prosince
sednictví zemsJcéJio hejtmana
1842 za ped-
a snmovního direktora Aloisa hrabte Ugarte.
svo1. Do snmu nov uveden na svou žádost Konrád bodný pán Mattencloit, spoluniajitel lenního statku Nm. Pavlovic.
o pevzetí náklad na vykupování popro státní železnice na Morav.
Zpráva
2.
zemk
rozhodnutím z 3. srpna 1842 ustanoveno, že se má na spojeni Vídn s Prahou vystavti Moravou, má býti vedena dvma hlavními smry, a to jednak eky Svitavy z Olomouce pes Zábeh, jednak z Brna údolím pes Blansko, Svitavy do eské Tebové, kdež se má setkati s tratí jdoucí z Olomouce a pak jediným smrem jíti na Prahu. Ponvadž tímto nejvyšším ustanovením jest zárove vyhovno prosb stav moravských, pednesené z mimoádného shromáždní snmovního z 4. ledna 1842, aby totiž vzat byl zetel na zemské hlavní msto Brno pi stavb dráhy vídeskopražské, stavové vzali tento znak nejvyšší pízn a milosti s uspokojením na vdomí. Pi nepopiratelném prospchu, jakého se nejmilostivjším udlením dvou hlavních železniních tratí této zemi dvojnásobnou Nejvyšším
státní
mrou
dráha,
jež
svou povinnost, vzdáti za tento ohled svj nejpoddanjší dík netoliko slovy, nýbrž i skutkem a usnesli se tedy J. V. nabídnouti, že vezmou na sebe úhradu dostalo,
stavové pokládali za
náklad na vykupování pozemk zdejších státních aby se tím státnímu pokladu dle možnosti usnadnilo provedení tohoto nejvýš nákladného podniku. Stavovský fond domestikální pi svém nynjším úpln vysíleném stavu nemá na to penz a tedy na poízení potebných ástek penžitých nezbývá nic jiného, nežH pirážka a její rozvržení (repartice), všeobecná pirážka však, pokud by stihla poddaného, který jest již velmi petížen, velmi by ho tísnila. stavové, jsouce vedeni páním, aby poddaný byl I prohlásili všelikého nového bemene ušeten, že jsou ochotni pevzíti s nejvyšším svolením všechny útraty pozemkových výkup na veškerých železnic,
;
— moravské
státní
dráhy,
142
—
úplného osvobození poddaného,
za
vrchnostenský pozemek dle dívjší („extraordinaria"),
ale
za
na
mimoádné dan pozemkové
pibrání ostatních tíd berních,
totiž
výdlkové a židovské, v roních lhtách ve výši pl krejcaru na berní zlatku. Ponvadž však tímto zpsobem potebný náklad by se sehnal teprve za nkolik roních lht a jest teba, aby na pozemkové výkupy byly všechny prostedky ihned pohotov, budiž stavm dovoleno, aby vzali hotovou zálohu na to zatím ze zemdomovní,
ského fondu ubytovacího, záležejícího jest v jejich
z jistiny
334.558
zl.,
který
správ, což jest tím snadnjší, ponvadž tento tond nemá rozhodného urení, a dostalo by se mu plné
na tu chvíli náhrady založené ástky za nepíliš dlouhý
as pirážkou
podílu
20—30.000 zl. Ostatn mže se J. V. ponechati na rozhodnutí, má-li se stavm sviti bezprostedná psobnost pi vykupováni pozemk pro ten pípad by prosili, aby výkupy pozemkové pro státní dráhy smli provádti takovým zpsobem a za týchž podmínek, jako se stalo pi silnici jablonecké, pi které výkupy byly pove výši asi
ízeny neobyejn nízkým nákladem. Zemský hejtman byl požádán, aby toto nabídnutí pedložil u nejvyššího trnu a podporoval návrhy s tím spojené svou pímluvou.
Pi vzetí
hlasování
z
pítomných 26 votan bylo 12 pro pepozemkové, a 12 proti nmu, tedy
nákladu na výkupy
rovnost
hlasv
(vota pária).
návrhu byly: kníže Salm, hrab Žerotín, svob. pán Schell, hrab Harnoncourt, hrav Kalnoky, hrab Herberstein, svob. pán Widmann, hrabata Hompesch, Podstatský, Spiegel, Dubský, Bukvka a rytí Linhart, a to z dvod, že domestikální fond jest úpln vysílen a pirážka na zemi by píliš tísnila poplatníka beztoho již petíženého. Proti
Zemský hejtman jakožto pedsedající pi stejném potu hlas pidal se k návrhu na pevzetí nákladu na vykoupení pozemk pro neobyejnou dležitost státních drah pro zemi a návrh tím tedy byl pijat. Vtšina stav potom shodla se o pirážce, aby potebná ástka penžitá za úplného osvobození poddaného byla dle návrhu zemského výboru pijata na pozemek vrchnostenský. Pouze biskup brnnský, olomoucká kapitola, prelát
:
—
143
—
brnnská kapitola a král. msta souhlasila, aby také byl pibrán k této úhrad. pozemek poddanský rajhradský,
nejvýše naízené pirážce náklad hrdelních pro Moravu na berní zlatku vrchnostenskou poddanskou. Na usnesení moravských stav v mimoádném sezeni 3.
Zpráva
o
i
ledna 1842 v této otázce došlo nejvyšší rozhodnutí íjna 1842, že po odetení erárního píspvku roních 10.000 zl, a výtžku aktiv dosavadního fondu hrdelního, všechny ostatní náklady hrdelní na Morav mají se tak dlouho pirážeti
z z
4.
1.
na vrchnostenskou poddanskou berní zlatku, pokud by domestikální fond byl zadlužen a pokud nebude možno zíditi zempanské soudy hrdelní. Dle toho jest teba vypsati hrdelní náklady zárove za léta 1842 a 1843. Neuhrazené výlohy za rok 1842 iní 28.715 zl. k. m., neuhrazené výlohy za rok 1843 iní 35.651 zl. k. m., úhrnem 64.366
zl.
konvenní mince.
toto nové bím obma tídám poplatník bylo pozmírnno, navrhl zemský výbor podati prosbu J. V. za
Aby
nkud
aby hrdelní výlohy smly býti rozvrženy netoliko na pozemkovou a urbariální, nýbrž na domovní inžovní, domovní tídní, výdlkovou a židovskou, ježto všechny berní stadovolení,
da
i
vové potebují a používají stejnou ního
soudnictví
a
tedy
mrou
ochrany zákona a hrdel-
všem pipadá povinnost pispívati na
dotené náklady. Stavové
prohlásili,
9^)
že
zdejší velmi
bemene
prosto nesnese nového
petížený poddaný na-
a usnesU se tedy 17 hlasy proti
podati tuto námitku
Vrni stavové již po adu let za všech píležitostí snažih obšírn pravdiv vylíiti, v jak tísnivéni nepomru jsou berní požadavky s majetkovým stavem zdejších poplatníkv; hledli vyložiti netoliko tžké postavení vrchností, nýbrž obi zvlášt, jak zdejší poddaný, aby dostál vysokým berním požadavkm, dohnán jest již k rozkouskování a prodávání pozemk, k zadlužení hospodáství, ano k prodeji tažného a užiteného se
i
i
')
Pro návrh zemského výboru hlasovaU
kapitola, prelát rajhradský, cloit,
brnnská
kapitola,
rytíové Hentschel, Vojkovský a Holle
:
biskup brnénský, olomucká
hrab
—
Sedlnický, baron Mattencelkem 9 hlasv.
144
dobytka,
tedy
ímž
instructu),
ku zmenšeni hospodáského píslušenství (fundu octl se na pokraji úplného vysíleni. Tyto tísnivé
pomry stupovaly
mrou
se rok za
neobyejnou,
ježto
rokem a zvlášt letos nesnáze vzrostly neobvyklým suchem nastala nouze
o píci a poplatnici byli nuceni, stav svého dobytka obmeziti anebo dokonce za nízkou cenu se ho zbaviti, což zase úbytek potebného hnoje psobilo na jeho polní hospodáství tak škodliv, že bude potebí mnohých let strádání, nejhorlivjší innosti a nejvtšího namáhání, aby tato rána byla ponkud zahojena a poplatník zase byl uveden na posavadní míru nejskrovnjší výživy a poplatnosti. Musilo by tedy na tu chvíli vésti k úplné zkáze poddaného, kdyby mu na míst oekávané úlevy — mimo dosud požadované dan byly mu jakožto rovnž trvalé nové uloženy na neuritou dobu pirážky náklad
—
bím
hrdelních.
Stavové doufají
úpln
že
J.
V. zdejší poplatníky nej-
tohoto nového bemene, které s hlediska neobsazené ve vládních požadavcích, nesouhlasí nejmilostivjším ujištním, daným 22. dubna 1791 na
milostivji bertií
bezpen,
sprostí
pirážky, s
stavovské stížnosti a pro které
možno
initi nárok jen
na píjmy
fondu domestikálního. Není potebí k tomuto nákladu pibírati poplatníky, ponvadž k tomu jsou jiné prostedky po ruce; domestikm k tomu úpln postaí, bude-li mu pomo-
plynoucí
do
náhradou za zrušenou da nápojovou a bude-h k tomu užito ješt úrok z všeobecného zemského fondu ubytovacího, jak to naznaeno jest v nejpoddanjší námitce stav ze dne 4. ledna 1842. V tchto píjmech stavové by nalezli dostatené prostedky, aby uhradili hrdelní náklady bez dalšího obtžování ženo
poplatníkv a doufají tedy bezpen, že jim budou za tím úelem pikázány. Stavové obrátili se ihned na zemského hejtmana se žádostí, aby této nejpoddanjší námitce a prosb svou mocnou pí-
mluvou
zjednal sluchu
J.
V.
Zpráva o úhrad náklad na penesení stavovské akademie do Brna a na zízení technického uilišt. 4.
Výpisem z protokolu král. gubernia z 22. ledna 1842 byla sdlena obava dvorské kanceláe (dekret z 18. prosince 1841), že domestikální fond, jemuž zatím náklad na stavbu silnice jablo-
—
—
145
necké, na udržováni zemské robotárny
nesnese
hrdelní, z
Olomouce do Brna
jest
navrženo v
dotaz,
Ize-li
za
výloh
již
na moravské soudnictví penesení stavovské akademie
na
i
a na zízení technického uilišt, jak stavy
snmovní schzi tchto
z
28.
kvtna
1839,
i
inn
jest
okolností sehnati fondy na zízení tech-
nického uilišt? Jest
pravda,
že
na tu
chvíli
uskutenní zmínných návrhv
;
fond domestikálni nestaí na
ponvadž však
zatím vyuování
jízd v Olomouci se uprázdnilo úmrtím vrchního cviitele Holzera, zemský výbor dává stavm na uváženou, nemlo-li by se nákladné vyuování jízd obtovati zatím uskutenní navrženého. a dležitého technického uilišt, tedy ne vzdáti se ho úpln, nýbrž neosazovati ho, pokud by se stísnný fond domestikálni nezotavil, ponvadž touto úsporou by se uhradil vyšší náklad na udržování technického uilišt, jiných úhradných prostedk však není po ruce. Akoliv mnohé hlasy se pipojily k tomuto návrhu, pece vtšina stav pokládala za pimené, naíditi zemskému výboru, aby znovu obsadil vyuování jízdy, jež trvá od založení akademie, a aby v píhodnou dobu navrhl jiné úhradné prostedky, zatím však aby odevzdal král. guberniu na uinný dotaz prohlášení.
Tebas domestikálni fond nestail na tu chvíli na úhradu výdaj, jest pece páním stavv, aby jejich nejpoddanjší návrhy o peložení akademie a zízení technického uilišt byly podány k stupm nejvyššího trnu; hodlají pedevším získati prodejem budovy olomucké akademie njaký píspvek na tento náklad a bedlivý zetel míti na poízení ostatních prostedk a o tom se dále raditi, jakmile jen penesení akademie a zízení technického uilišt v podstat bude rozhodnuto; nebo teprve tehda, až bude známo, zdali a v jaké míe J. V. pijímá stavovské návrhy, ukáže se urit poteba penžitá, dle výše poteby však podstatn se ídi zpsob jejího uhrazení. Budiž tedy na nejvyšším míst pijato ujištní, že stavové dle možnosti se vynasnaží, aby své vlastní návrhy, uinné ku blahu zemskému, po došlém nejvyšším schválení co možná brzo uskutenili.^)
O Pro tento Salm,
hrab
iiávih
vtšiny hlasovalo 15 len: biskup brnnský, kníže pán Schell, hrabata Schaffgotsch, Kalnoky, Herber-
Žerotin, svob.
10
146
se
—
5. Zpráva o zízení spoitelnyvBrn vespojení stavovským úadem pjovním. Stavm bylo oznámeno, že první rakouská spoitelna ohlá-
sila
sklonkem
ímž
hlavní
r.
1843 zrušení
msto
i
dárného ústavu spoitelního. zemi Moravskou v
svého
zem
veškera
Brn
I
zvláštní
úadem pjovním, ale pedložen ádný návrh
poboného
ústavu v
jednomysln
zíditi pro spoitelnu ve spojení se stavovským
usnesli se
vyhradili
si
konené
usnesení,
na organisaei tohoto
ústavu
jemuž bylo uloženo vyžádati si potebný zprávy od podobných ústav v jiných zemích.
výborem, i
Brn,
bude úpln zbavena blaho-
až
bude
zemským materiál
6. Zpráva o vyhrazení vlastnického práva na budovu zakoupenou z penz stavovských pro zem-
skou robotárnu. V mimoádné schzi .
z 28. kvtna 1839 stavové prohlásili fondu doraestikálního kupní cenu 34.000 zl. konvenní mny za erného na Velké Nové ulici ís. 47, 48 a 49 na zízení zemské robotárny v Brn, s výminkou, že zem Slezská pispje dle pomru obyvatelstva. V píslušné kupní smlouv však bylo vyhrazeno právo stav moravských bud" na neb na jeho kupní cenu, kdyby koupený byl uren na nco jiného.
se ochotnými, složiti z
dm
dm
zdání
dm
Zemský výbor, odevzdávaje královskému guberniu dobré o zamýšlené koupi ze dne 16. kvtna 1839, v stejném
smyslu se vyjádil, že podle všech zásad právních koupí a zaplatí,
mže
tedy kupní smlouva o
pokládati koupené za
dm,
jejž zaplatí
ten,
kdo
nco
svj majetek, a
stavové moravští a
že
slezští,
nemá
se, jak v návrhu smluvním se zamýšlelo, ujednávati mezi královským guberniem a ddici erného, nýbrž že tato budoA/a má se pokládati za prodanou stavm moravským a slezským za úelem robotárny a že se musí do smlouvy pojati výhrada, že kdyby byl nkdy uren na nco jiného a ml býti vyklizen,
dm
jmenovaným stavm zajišuje se nárok na nj neb na jeho kupní cenu, jak tomu nasvduje § 1042 a 1358 všeobecného obanského zákoníka. Zárove byl zemským výborem oznámen královbaron Widmann, hrabata Hompesch a Podstatský, hrabe Spiegel, rytíové Lmhart a Ronov.
stein,
Menšina 11 hlas byla pro návrh zemského výboru.
baron Pillersdorf,
147
zmnný
skému guberniu
as smlouva
v píhodný
—
návrh smlouvy se žádostí, aby dle toho
byla
uinna.
Pres tuto výhradu dekretem dvorské kanceláe
z 21. února 1840 bylo za nesprávné prohlášeno mínní, že by stavové mli se objeviti jako kupci budov potebných robotárn, ponvadž dle
nemají
ustanovení
nejvyššího
psobnosti na správu
pražádné
robotárny. Dle toho byla kupní smlouva ujednána komisí guber-
v dubnu 1840 bez ohledu na stavovské lánky výhradné, úadem zemským a do pozemkových knih
niálni
potvrzena královským
zapsána. Stavové tedy nemají naprosto žádjiého zabezpeení, že
Jest jejich
mla
kdyby
tato budova,
pozbyti nynjšího urení pro robotárnu,
nepopiratelným majetkem.
Stavové usnesh se jednomysln podati nejpoddanjší stížnost proti rozhodnutí
c.
k.
dvorské kanceláe a poprositi za
nejvyšší
pozemkové knihy, vzhledem na aby smlouvu do desk již vloženou, bylo vtleno dodatené prohlášení, jimž se výslovn uznává, že stavové obou zemí mají se pokládati za vlastní kupce domu, ureného robotárn, a že se jim pro pípad jiného ureni vyhrazuje právní nárok na nj. Zemský hejtman byl požádán, aby tuto nejponíženjší stížnost podporoval svou mocnou pímluvou. 7. Stavm pedložen byl plán msta Brna jeho ped-
povolení
do
a naízení,
i
mstí, s
jejž
vypracoval
velikou znalostí
mysln
c.
k.
plukovník
Baltz
z
Balzberka
vci
a dkladnosti; stavové pijali jej jednouspokojením a naídili zemskému výboru, podavateli vzdány byly díky za namáhavé a
se zvláštním
aby pvodci krásné
a
dílo.
Stavovským stipendiem obdaený chovanec vídeské akademie výtvarných umní František Bsirske na
8. c.
k.
doklad sv.
svých
pokrok pedložil
olejovou
malbu,
pedstavující
Šebestiána.
Ponvadž
akademie pochválena, aby tuto ukázku pijal a honoroval, nebude-li honorá, o jehož výši má se vyžádati dobré zdání akademie, pesahovati 200 zl. konvenní mny. práce byla presidiem
c.
k.
stavové zmocnili zemský výbor,
10*
U8
14. snmovní schze
Protokol
Jconané 19.
zemského hejtmana a snmovního
zái 1843 za pedsednictví
direktora
Aloisa hrabte
TJgarte.
zpsobu 1. Postulata na rok 1844 povolena v dosavadním týmže prohlášením jako za let pedešlých. 2. Rytí V o král po uplynulém šestiletí zvolen optn za písedícího zemského výboru stavu duchovního. Ježto mu dána jest dispense od tíletého interkaláre a ponvadž prohlásil, že místo opt pijímá, pedloží se volba jeho k nejvyššímu schválení. stavu jmní fondu 3. Vzata na vdomost zpráva o za správní rok 1842 domestikálniho dle závrených Vojtcha svobodného pána Widmanna, s dodatkem aby k tomuto výkazu byl pidán: s
út
a) zvláštní
výkaz o všech aktivních a passivních zálohách,
b) výkaz o
bžných píjmech
c)
k
jmní
rozvaha o
letm dívjším.
—
a vydáních,
domestikálním za uplynulý rok vzhledem
Zemskému úetnímu
Krinnerovi bylo ulo-
ženo, aby tyto výkazy vypracoval a prozatím odevzdal
zemskému
výboru. 4.
Na vdomost
ložil
pedložený rozpoet fondu Zemský výbor podotýká, že ped-
vzat a schválen
domestikálniho na rok 1844.
rozpoet královskému guberniu a jeho prostednictvím dvorské
kancelái
s
výhradou,
že
si
vyžádá povolení pirážky na výdaje
robotárny za rok 1844, jakmile budou oznámeny, ní by domestikální fond tchto náklad neuhradil. 5.
Gubernium vyzvalo zemský výbor
aby inženýrovi stavebního editelství
(9.
ponvadž bez
prosince
1842),
Josefu Seifertovi
byla
vyplacena z domestikálniho fondu odmna 200 zl, za ízení adaptaních prací pi zemské robotárn. Stavové se usnesli 13 hlasy proti 12 zadržeti výplatu této odmny, pokud by nedošlo vysoké rozhodnutí o vlastnickém
práv domu robotárenského
a
dm
nebyl uznán za majetek stavovský. 6.
Zpráva
o
úhrad náklad
na moravské soud-
nictví hrdelní. Nejvyšším rozhodnutím z 11. ervence 1843 stavm dáno na vdomost, že má zstati pi naízené pirážce na berní zlatku tak dlouho, až bude oznámen výsledek zahájeného vyjednávání
14ÍÍ
O náhradu
dan
nápojové a o urení zrušeného vojenského fondu
ubytovacího.
Dle toho gubernium oznámilo zemskému výboru, že zem Moravská má za léta 1842 a 1843 mimo úroky z vojenského fondu ubytovacího, vnované na hrdelní soudnictví, prispti ješt ástkou 21.723 zl. konvenni mince a na rok 1844 tento fond
opatiti
ihned
37.914
odvésti
uiniti
zl.
fondu
konvenní mince. První ástka má
se
má
se
hrdelnímu,
nákladu
o
na
r.
potebné zaízeni. zárove dekretem dvorské kanceláe
Tém
vyzván byl zemský výbor, aby se do
z
1844 9.
15. prosince vykázal
záí
t.
r.
úhradou
tohoto fondu.
Zemský výbor podávaje o tom zprávu shromáždným stavm, podotýká, že poplatníkm nebude snadno potebné ástky sehnati,
jež se
páí
za rok 1842 na 28.715
zl.
k.
m.,
1843
,
35.651
„
„
„
na rok 1844
„
37.914
„
„
„
zl.
k.
m.
„
„
tedy úhrnem na 102.280
ástka za jediný rok na da vrchnostenskou pipadne na 100 zl. asi 1 zl. 22 kr., tedy na SVs kr. konvenní mince, což jest podíl poplatníkm
Pirazí-li se tato
a poddanskou, berní zlatku již
citelný.
Rozvržení na pirážku pro první a na zatímní úhradu tchto
úrok a
nákladv
dv
léta jest již
užito král.
pipraveno
zemským úadem
vojenského fondu ubytovacího ve výši 31.696 zl. 3775 kr., berní pokladny vzato zálohou 6000 zl, konvenní
z provinciální
mince; na uhrazení (refundování) tchto ástek naléhá nyní dvorská kancelá. Zemský výbor navrhuje, aby se uposlechlo tchto optovných rozkazv a aby se pirážka vypsala. v
Ostatn by se mohla nová prosba k nejvyššímu trnu jen tom smyslu podati, aby na úlevu statká byli pibráni také
ostatní berní stavové, totiž
mšané
a živnostníci, majitelé
dom
mstech, továrníci a židé, kteí všichni požívají ochrany zákona hrdelního a aby konen vrné zemi Moravské dostalo se v
co
nejdíve
soud
nejvyššího
dobrodiní
samostatných
zempanských
hrdelních.
Tento
návrh byl stavy pijat
s
dodatkem nkterých
(knížete Salma. barona Schella, hrabat Harnoncourta,
len
Leopolda
— a a
Gustava
rytív
—
150
Spiegla, barona Vojtcha Widmanna Ronova, Paburga a Mannera), aby se pi-
Podstatskýeh,
Linharta,
bím
k protokolu ohrazení, že toto
ložilo
nemá
se státi
právem
na škodu stavovského fondu domestikálního. Prelát novoíšský,
hrabata Schafgotsch a Kalnoky, baronové
Bartenstein a Mundi, rytíové Hents(;hel, Samuel Neuwall a Albert
Neuwall pi tomto návrhu
zdrželi se hlasování.
Zpráva
7.
dietních
o nejvyšším ustanovení stavovských.
píjm
Na námitky stav v té píin došel prostednictvím královského gubernia dekret dvorské kanceláe z 6. ervence 1843 tohoto obsahu:
Nejvyšším rozhodnutím ního
ádu
z 20.
kvtna 1813
z
24,
ervna
r.
t.
ustanovení
a nejvyššího rozhodnutí
z 1.
diet-
srpna 1825
týkají se platn také diet moravských stavv a jejich úedník, vyplácených z fondu domestikálního. O' tomto nejvyšším rozhodnutí má gubernium dáti zprávu zemskému výboru a dáti mu zárove na vdomost, že spojená dvorská kancelá
za
že
to,
nhož
nedbal
srážka
naízení
píslušného
dietní
mla
ptiny
z
24.
kvtna
1841,
dle
od 21. ledna 1841, fondu domestikálnímu zp-
nastati již
nedbáním stavovskému sobeno bylo vtší vydání o 798 zl. konvenní mince,
kterýmžto
udluje
mu zaslouženou dtku. Zemský výbor potom oznámil stavm, ze dietní pedpis kvtna 1813 vykazuje tyto píjmy dietní: zemskému hejtmanovi, je-li zárove zemským chefem, písluší tetí dietní tída o 22 zl., jinak tvrtá tída o 16 zl. deputovaným stavu panského a rytíského šestá tída o 10 zl., deputovaným stavu mšanA ponvadž nejského osmá tída o 6 zl., taktéž sekretái. z 20.
;
—
vyšším rozhodnutím z 1. srpna 1825 dietní poplatky byly o ptinu hoejší výmry sníženy, jeví se diety v hoejším poádku ve výši 15 zl. 12 kr. neb 12 zl. 48 kr. zemskému hejtmanovi, 8
zl.
deputovaným stavu panského a rytíského a 4
lenm
stavu
mšanského
tovaní, mají-h vystupovati
;
a
s
tímto
chovati
vymením se
zl.
48
kr.
stavovští depu-
pimen
své
dstoj-
nosti, nikterak nemohou vystaiti, ponvadž soukromé jmní jedstavovských nemže se pi tom bráti na notlivých len
úvahu.
—
151
Konen
poznamenáno, že ani dietní pedpis z 10. pozdjší nejvyšší neb vysoké pravidlo neobsahuje výmru diet deputovaným stavu duchovního, ježto se o nich v dietním pedpise z r. 1813 pro Cechy a Moravu zmínka nedje, kdežto v Rakousích prelátové jsou v stejné dietní tíd se stavem panským a rytíským, tedy, pokud stavu duchovnímu
kvtna
1813,
nenastane
bylo
ani
vymení
mlo
diet,
by zstati pi
staré,
dosud platné
zvyklosti.
Ponvadž by stavm
vymeni
bylo bolestno, aby ztratih starodávné
deputovaným umožiuje, aby píslušnou dstojností a zachovali dstojenství tch, které zastupují, ponechal zemský výbor stavm na vli, má-li se za zmnu tohoto nejvyššího výroku podati nová námitka a prosba k J. V.
pi
diet,
deputacích
které
stavovským
vystupovali
s
Když se prelát novoíšský, baron Bartenstein, rytí HentSamuel a Albert Neuwallové vzdálih ze zasedacího sálu, ostatní stavové usnesli se podati nejponíženjší námitku k J. V. a poprositi za ponechání staré výmry dietní, s dodatkem, že dietní pedpis z r. 1813 dodatená ustanovení netýkají se len stavu duchovního ani nejvyšších zemských officírv, ježto o nich tam žádná zmínka se nedje. schel,
i
V píin výmry
diet
stavovským
lenm
komise schvalo-
jednomysln usneseno, vyplatiti jim plné diety dle starého vymení po 15 zl., ponvadž nové nejvyšší ustanovení došlo zemského výboru teprve 30. ervence t. r., vací (kollaudaní) bylo
kdy komise 8.
který
již
Mužskému dobroinnémuspolku brnnskému,
poátkem
usneseno na 9.
psobila.
r.
t.
r.
1845
zavedl nové zízení v opatování chudých,
opt
vyplatiti
Zpráva o obsazení místa
1500
zl.
konvenní mince.
vrchního objezdného pi
stavovské akademii v Olomouci.
Ponvadž
zemském výbore pi hlasování o této vci hlas pro dva nejzpsobilejší žadatele, zemský rozhodl pedložiti vc snmu na rozhodnutí. Pi tom v
objevila se rovnost
hejtman se uvedeno stavm ve známost, že dle naízení dvorské kanceláe z 1. íjna 1842 pi osazování tohoto místa má se šetiti pedpis, platných pro ustanovování veejných uitel, že tedy mezi jiným nekatolíci nemohou na katolických uilištích býti za uitele do-
;
152
—
sazováni a že cizinci bez zvláštniho dovoleni zastávati jakýkoliv
úad
uitelský
pi
nesmji
ani
zatimn
uilištích.
Po velmi podrobné zpráv a prozkoumání zpsobilosti všech kompetent vtšinou 19 hlasv udleno místo nadporuíkovi
Adolfovi Pechovi-Strafíordovi
dodatkem, že se má ústavním zpsobem u J. V. zakroiti a že se jemu po došlém nejvyšším rozhodnutí má ponechati, aby si sám vymohl státní obanství. Dále má se toto udlení státi s pipomenutím, že vzhledem k požitku pibyteného, pro pípad peložení akademie do Brna, o dispensi za
týž
má
se
píinou
s
nekatolické víry ze
snmu
píslušnému potomnímu ustanovení
podrobiti
sta-
vovskému.
Zpráva
10.
o
námitce proti kolkové závaznosti
úadu asopiseckého. Nejvyšším rozhodnutím že pro zastavárny a
z 20.
1842 jest naízeno,
prosince
pjovny mimo
dole uvedené výhody platná
jsou ustanovení zákona kolkovního a poplatkového, jako pro jiné
neb morální osoby dle toho, soukromými nebo veejnými, a že fysické
zákonitá ustanovení
jak tyto ústavy jeví se dle tohoto rozdílu
mají v platnost býti uvedena.
výhodou tmto ústavm
cisar
svolil,
bud
rozliná
Výjimenou
aby byly od kolku osvo-
bozeny: a) zástavní listy;
b) protokoly o prodeji propadlých zástav: c)
tžku
kvitance stran
z
ástek, které jim byly vyplaceny
za propadlé a prodané
zástavy
po zapravení
jejich
z vý-
dluh
zastavárn d) listiny, které dlužník, ztratil-li se list zástavní,
doruiti za
novým
dosažením zástavy neb
má
pjovn
kupní ceny, zbývající
po zapravení dluhu.
Tchto výhod které
jsou
tídám
dostává
se
jen
pjovnám
a zastavárnám,
výslovn ustaveny jako výpomocné ústavy nuzným
lidu za schválení
píslušných
úadv.
Moravská stavovská pjovna však jest ústav soukromý, a má se s ní vzhledem kolku nakládati.
dle toho
Výhoda kolková, která na všechny
mimosoudn
jí s nejvyšších míst jest pisouzena projednávané bezprostedné soudn neb pi jejich pevádní na moravské stavy, zstává
záležitosti
153
Však jakožto privilegium neporušená, vilegiu jest co
s
obraezenim,
které v pri-
nejuritji vytknuto.
Dle toho nelze vyhovti zakroeni zemského výboru, pokud
má
úel
svobodu kolkovou novináskému úadu, v Brn, spíše se novináský úad ve všech svých záležitostech podizuje všeobecným ustanovením zákona za
spojenému
zachovati
s
pjovnou
ponvadž dle slovného znní 10. odpíslušného privilegia osvobození od užívání kolkového papíru bylo povoleno jen pro záležitosti banky pjovní, které se projednávají bezprostedn soudn nebo mimosoudn, a spojeni novináského úadu s pjovnou není dvodem pro osvobození jeho od kolku. Toto nejvyšší rozhodnutí povoluje sice moravskému stavovkolkovního a poplatkového, stavce
skému pjovnímu úadu svobodu kolkovou, pisouzenou s nejvyšších když byl stavy pejat, a zachovává tedy v platnosti privilegium o tom vydané, rovnž dostane se pjovní bance, ponvadž jest pomocným ústavem nuzným tídám lidu, všech míst,
—
uvedených sub a d, ale dosavadní kolková svoboda úadu novináského, který pece s pjovním úadem dle dosavadní organisace obou tchto ústav jest nejúžeji spojen, zrušuje se z dvodu výše uvedeného. Ponvadž tímto rozhodnutím úad novináský a s ním zárove nepímo i úad pjovní jest velmi tžce zastižen, ustanovení privilegia ásten jím jsou zrušena, zemský výbor navrhuje stavm, aby se podala nejpoddanjší stížnost k J. V.^ tím spíše, ponvadž císa František ve zmínném privilegiu § 9. zvláštní zemujistil pjovní banku ve všech pípadech svou panskou ochranou, a není pochybnosti, že výhody i škody novináského úadu jsou tsn spojeny s úadem pjovním a na kolkovních výhod,
nj psobí. Další
dvody
této
námitky jsou:
Povaha a zízení moravského úadu novináského dokazují, že není soukromým podnikem, spojeným se soukromými výhodami. Noviny nejsou totiž pouze veejným hstem vydávaným od soukroa)
mého nakladatele v jeho zájmu, nýbrž náklad jeho jest za úelem pjovní banky ponechán stavm, a píjem jeho má, jako
pjovní baká
sama, za úel, podporovati
Proto také vláda
banku
pjovní od
uznávajíc tento
kolku;
i
má
ásten
šlechetný úel,
se téže
výhody
chudší tídy.
osvobozovala
dostati nakládá-
J54
telstvu
novináskému, který
jest jejím
bezprostedn pomocným
ústavem. b)
Avšak
kovými,
nemá
potom, kdyby oba spojené ústavy byly výdlpovahu soukromého užitku, nýbrž stavové velkomysln prohlásili, že pebytek s poátku vynaloží na rozšíení pjovní banky, pozdji ku blahu zem. Protiví se tedy po této stránce obmezení oekávaného vtšího užitku zájmm ústavu, jenž uznán jest za hodná nejvyšší ochrany, i zem samé. i
tento zisk
Vydané privilegium z 8. listopadu 1810 dlužno uvésti s píslušným návrhem stavovským, aby se z toho mohlo vyvoditi osvobození obou ústavv od kolku. Stavové totiž v snmovní schzi z 10. února 1810 i v potomním prohlášení o pevzetí vyhradili si také pro budoucnost stálé osvobození úadu pjovního i novináského od poštovného od kolku, a c)
v souvislost
i
v privilegiu
z
8.
1810
listopadu
obojí
pjovnímu úadu pieno. Ponvadž bylo
pjovn
ponecháno
d)
Mezi
osvobození bylo
však nakladatelství novin
takka jako ústav pomocný a jeho
závaznost kolková nebyla vyslovena,
udlené hlavnímu
toto
dlužno osvobození kolkové,
jemu pisuzovati. zmínného privilegia
ústavu, také
obma
odstavci
ís. 10. a 12.
od sebe dliti. V prvním se pjovn pisuzuje bezvýjimená svoboda kolková, v druhém nakladatelství novin se ponechává stavm na prospch pjovny, bez povinnosti kolkové. Jen oddlen by se mohl obma od-
jest takové spojení, že logicky nelze jich
stavcm
podložiti smysl, že nakladatelství novin
nemá téhož osvo-
pjovna,
nikoli však v jejich souvislosti a poádku, Také mají oba ústavy jeden úel a jeden smr, ano nakladatelství novin pispívá podstatn ku zdaru pjovny, a zmenšení jeho píjm má v záptí znanou, tebas
bozeni, jako
jak jdou
za
sebou.
nepímou škodu e)
zení
pjovn
Dosavadní zvyklost
samé. jest také
dležitým
dvodem
osvobo-
od kolku. Dle dívjšího naízení
z
5.
pjovnou, platných zákon
novin rovnž spojeno
s
íjna 1793 bylo nakladatelství která tehda byla soukromým kolkovních od kolku osvobo-
podnikem, a dle zeno. Mla-li tedy tato výhoda platnost v dob, kdy lepší zdar tohoto ústavu poskytoval užitek jeho podnikatelm, nelze pochopiti, pro by nyní úad novináský ml pozbyti osvobození, jež
mu pieno
jest
výslovn potvrzeným
privilegiem,
ježto
:
—
155
V opaku dívjšího zájmu podnikatelova nyní zisk se vynakládá na blaho chudiny a zem. f) Dvorská kancelá naléhá stále na zvýšení píjmu z nakladatelství novin, a nelze upíti, že by takové zvýšení mlo pro
Ale zstane-li pi kolkovní ponásledky. který se vynakládá na veejné úely, píjem, vinnosti, sníží se a musí nastati všechny neblahé okolnosti, jimž dvorská kancelá
pjovnu
píznivé
chce zabrániti.
Po odchodu nkolika len, kteí se vzdali hlasování, stavové jednosvorn pijali návrh zemského výboru, aby podána byla k J. V. prosba za zrušení zmínné kolkovní povinnosti. 1000 zl. konvenní mince 11. Zpráva o
píspvku
z
fondu domestikálního na okrášlení brnnských
hradebakoliš. presidia, pak vzhledem k tomu, že kancelá dekretem z 28. ervence t. r. se vyslovila, že proti této položce nieho nenamítá a jen pro budoucnost si vyhradila rozhodnutí, je-li tento výdaj pípustný, byl tento pí-
Na pímluvu zemského
dvorská
spvek vtšinou volen, ponvadž
hlas
17
proti
8
hl.
(5
mže
len bez
se vzdálilo) po-
újmy svých pra-
domestikální fond videlných položek tento výdaj hraditi, a pedloží se dvorské kan-
celái k schválení. 12.
Zemský výbor v
sezení
z
15.
prosince 1842
vyhovl
pjovny Martin
moravské stavovské zl. na 250 zl. konvenní mince. Ale dvorská kancelá dekretem z 17. února 1843 naídila, aby tato položka, ponvadž se ji vydání trvale zvyšuje, byla pedložena snmu ku schválení. Zemský výbor navrhl zvýšení na žádosti, kterou podal sluha
Stix,
250
za
zl.,
zvýšeni
ale
toto usnesení 13.
roního platu 200
vtšinou povolili zvýšení na 300 zl. Také bude pedloženo dvorské kancelái k potvrzení.
stavové
Zpráva
o
rozdlování stavovských
odmn
na chov hovzího dobytka v letech 1842 a 1843. Na návrh zemského výboru bylo usneseno odmn, a) Aby vyhláška, týkající se zvýšení a rozmnožení byla krajskými úady v náležitý as uveejována. b) Aby královský zemský úad vrchnostenským stvrzenkám, vydávaným na dobytek, pedvádný k ucházeni osvobozeni od kolk.
o prémie,
vymohl
—
156
a
Aby
ádného výkladu
§ 4. píslušného návodu bylo mstech, zabývajícím se živnostmi obdaeným njakými pozemky, pak chalupníkm dovoleno c)
také
dle
mšanm ve venkovských
i
odmny.
ucházeti se o d)
Budiž
uinno
opatení, aby schopní býci byli
obecního, anebo, kde toho nestaí,
z
buenského zakupováni; hospodáští úadové aby býci k
J.
byli
e)
Dle
V.,
aby,
dobe
bu z jmní
poddanského fondu kontripihlížejtež k tomu,
ošetováni.
pvodního návrhu stav nech se podá prosba ponvadž stavové tyto odmny platí z fondu domepovoleno je rozdlovati bez psobnosti aby tedy tento ústav byl prohlášen za ryze
stikálního, bylo jim také
úadv,
politických
stavovský.
Konen usneseno požádati za dovolení, aby pi rozdlování odmn za chov koní úastnil se také stavovský zástupce. 14.
Zpráva
o
rozpuštní komise pro stavbu
sil-
nice jablonecké. Komise požádala i
15.
srpna
t.
jest
u
zemského silnice
praesidia
jablonecká
úpln dokonena. Žádost byla stavm oznámena
váni a pejímání silnice, až k
r.
ponvadž
u zemského výboru za rozpuštní,
eským
s poznámkou, že pi schvalovystavné nákladem stavovským z Jaktae
hranicím u Jablonce,
eský
guberniální rada a vrchní
stavební editel, jakožto nestranný znalec vyslovil se o úelnosti
a kráse
této
náleží jak v
silnice s
píin
plným uznáním, proež stavební komisi
provedení, tak
i
trvanlivosti
stavební
oeko-
nomie a ízení prací zasloužené uznání; s tímto mínním souhlasih také ostatní lenové komise schvalovací. Dále bylo poznamenáno, že pi této stavb len stavovský hrab Josef Schaffgotsch, byl editelem celé stavby silniní a správcem komisionálního ízení, a peoval o dopisování se zemským, výborem a s jinými úady a s obcemi, že hrab
Emanuel Dubský ložení, tak
vedl
i
zastával dozor prací stavebních
v provedení, a že stavovský úetní
práce útovací a
pi
jak v za-
Ignác Krinner
ruce editelov také práce konceptní
a výpraví.
lenové komise svým úkolm se oddali se vzácnou záhbou a obtavostí, na újmu svých vcí rodinných a oba lenové stavovští na újmu správy svých panství, všichni pak, vzdavše se
;
— všeho pohodlí,
dob
as
veškeren
157
stavby
prožih
na
silnici
a stavbu
možná nejkratší dokonili a tím si získali plné uznání a díky stavv. Zemský výbor navrhl tedy, aby jim díky stav byly vysloveny a J. V. podána byla prosba za vyznamenávající uznání; krom toho oba eení lenové stavovští butež samu v
co
požádáni za další vedení prací až do vyízení vyjednávání mýtního Pijato jiidnomysln. a poštovního.
—
Zpráva
15.
o
nárocích podnikatel stavby silmimo smlouvu vykonané.
nice jablonecké za práce Zemský výbor pipojil k
této
zpráv nárt
silnice jablonecké,
na umlecké a trvanlivé provedení stavby a podotkl, že schvalovací komise pi zjištní prací mimo smlouvu vykonaných ídila se pesn postupem naznaeným v dekrete dvorské kanceláe z 6. kvtna 1842, a že se podrobnou proMídkou pesvdila o tom, že nároky podnikatelv jsou oprávnny. poukázal
Po dlouhé debat stavové usnesli se jednosvorn pijmouti na vdomost zprávu zemského výboru o schválení dokonené silniní trati jablonecké; dále se usnesli: a) aby stavebnímu podnikateli Kleinovi bylo povoleno žádané vyvázání jeho reální kauce 22.000 zl. konvenní mny, kterou ruí stavm za pesné provedení stavební smlouvy, s podmínkou, že zbývající závaznou ástku v stejné výši penese na svj požadavek za práce mimo smlouvu vykonané a že ji ponechá v rukou stav na zajištni svých závazkv smlouvou urených, rukojemstvím nebo ve až by za ni složil jinou bezpenost
bu
státních papírech;
bratí
právn
konen
že o
platné prohlášení,
tom v
ástka, které požaduje za náhradu b) aby se u vyššího
smlouvy
s
konvenní
úadu
sepíše
nmž z
jménem svým
i
svých
však nebude vyjádena
této stavby
zakroilo
za pijetí a potvrzení
ním, dle které se spokojuje celkovou ástkou 112.000
mny
za práce
mimo smlouvu
vykonané.
zl.
— A ponvadž
pi smlouv podmínku, aby mu na konený požadavek bylo do 20. záí 1843 vyplaceno 80.000 zl. konvenní mny, zbytek pak teprve po schválení smlouvy, budiž tomuto návrhu Klein klade
i
vyhovno. c) Z usnesení snmovního budiž vysloveno uznání olomuckému krajskému hejtmanovi hrabti Lažanskému, eskému vrchnímu stavebnímu editeli a »uberniálnímu radovi Strobachovi a
ý
158
olorauc-kémii
krajskému
inženýrovi
Gintlovi
namáháni
za
pi
schválení této silnice a za chvalitebné chování. Zvláštní zpráva o tom, navržená knížetem Salmem a podepsaná též baronem Schellem, budiž pedložena J. V. a doprovození její má se upraviti dle prohlášení, podaného protokolárn nejvyšším písaem zemským hrabtem Wolkensteinem. 15. Na konec bylo poznamenáno, že stavové daU podnt, aby se zakroilo za vyízení jejich prosby, týkající se navrácení
stavovského zemského domu,
a
ponvadž
vyjednávání se to dosud proto nestalo, že pro
dle dosavadního
c. k.
oekonomickou
pece nemže se moravským stavm klásti za povinnost, budiž to v optovné prosb zvlášt vyteno a v tomto smyslu uplatnno právo stav moravských. Ostatn pedneseno a vzato na vdomost: délkové a židovské za rok 1843. 1. Vypsání dan v oznamuje, že úmrtím baronky 2. Brnnský krajský úad Geisslernové panství erná Hora pešlo na 5 dtí svobodkomisi nenašlo se jiné umístní, což
ného pána
Ludvíka Trkheima,
Stahlovou, rozenou Trkheimovou, pomuka svobodné pány Trkheimy a Trkheimovou, správa pak panství že svobodného pána Trkheima. 3.
Moravsko-slezský
totiž
Polixenu šlechtinu
Ludvíka, Karla, Jana Ne-
svobodnou paní pešla na dvorního radu
Josefinu,
zemský soud
oznamuje,
že
Kristián
Stockmar zaznamenán jest do desk panství Fulneckého na dodatený výkaz
Bedich svobodný pán zemských jako majitel habilitaní.
4. Nejvyšším kabinetním listem z 5. záí 1842 za zemelého hrabte Mitrovského jmenován jest skutený tajný rada a komoí dvorský, kanclé Karel hrab Inzaghy, nejvyšším kancléem a presidentem studijní dvorské komise. 5. Žádosti za slevu daní jsou osvobozeny od kolku. 6. Nejvyšším rozhodnutím z 5. záí 1842 kanclé František svobodný pán Pillersdorf jmenován dvorským kancléem. 7.
Opatení
proti
zloádu vystihovati nejvyšší signaturu
z listin.
Znojemský krajský úad oznamuje, že hrab Jan Serenyi 26. záí 1842 statky Tulešice, Ger makovice a Horní D uhnaný a že 17. íjna t. r. ujal se jejich správy. 8.
vydražil
— 9.
Císa
žádost
zamítl
propjeni rakouského
—
159
Josefa
Wachtlera
šlechtice
stava rytíského a moravského
za
inkolátu.
Nejvyšším rozhodnutím
z 21. íjna 184S2 dvorní rada a svobodný pán Jan Krtika z Jadena jmenován místokancléem spojené dvorské kanceláe. 11. Gubernium pedkládá dekret dvorské kanceláe . 27.688, že ovdovlé svobodné paní Erbenové a nyní nov provdané
10.
referent státní rady
Zerbonové panu
Sposeti
di
Zerbonovi
di
nelze upírati držení statku
Sposetti
na ti
se povoluje
Maí že,
léta scliopnost
držeti polovici tohoto statku. 12.
Nejvyšším
rozhodnutím
února
27.
z
Karlu rytíi Barattovi udlen na Morav a ve Slezsku. statkái
13.
Nejvyšším rozhodnutím
z 31.
1841
moravskému
inkolát v Cechách,
íjna 1842 potvrzena volba
brnnského magistrátního rady Jana Pfeffer korná a Štpána rytíe Holle za písedící zemského výboru ze stavu
mšanského, po pípad 14.
eský
Palffovi, udlen.
inkolát
když
rytíského.
potvrzen
dokázal,
že
Ferdinandovi Leopoldu hrabti roku
již
1723
jeho
pedkm
byl
15. Brnnský krajský úad oznamuje, že úmrtím Jana Michala rytíe Mannera (7. ervence 1842) jeho syn Josef zddil všechny jeho statky, Bohdaiice, Kojátky a Šardiky. 16. Perovský krajský úad oznamuje, že hrabata Alois, Klement a Josef Ugartové prodali lenní statek íkovice aOujezd Antonínovi šlechtici Chlumeckému, c. k.
dvorskému 17.
volba
radovi.
Nejvyšším rozhodnutím
Michala hrabte
19.
z
listopadu
Bukvky
1842 potvrzena
Bedicha
svobodného pána Schella za písedící zemského výboru (na míst Josefa hrabte Schafgotsche a Emanuela hrabte Dubského). 18.
výkupech 19.
Guberniální
z
obžník
z
27.
pozemk potebných na Nejvyšší
rozhodnutí
a
listopadu 1842 o ízení
pi
stavbu státních železnic.
z 25.
íjna
1842
o
nákladech
na hrdelní soudnictví: a) Tam, kde bží o tyto náklady, není potebí vyslechnouti stav, ponvadž beztoho pi každoroním komisionálním vyšeto-
vání
rozpot, pedkládaných
jednotlivými soudy hrdelními u gu-
160
bernia,
k
nmuž
se
stavové pibírají,
vyslovují se
dopodrobna
všechny hrdelní náklady, pi emž stavovským zástupcm je volno, zakroiti v zájmu fondu domestikálního.
Všechny hrdelní výlohy sousteují se pi politické pokteréž také bude dlužno odvádti potebnou úhradu z píspvk, plynoucích z fondu domestikálního. 20. Markýzovi Emanueli Ressegnierovi de Mírem ont zamítnuta žádost za udlení inkolátu, a dáno mu jen dvouleté povolení k držení statk Velkého Vražného a b)
kladn íondovní, do
Nmecké
Jasenice. 21. Nejvyšším rozhodnutím z 3. prosince 1842 eský appellaní rada Karel hrab k enstein jmenován presidentem moravsko-slezského zemského soudu a nejvyšším zemským sudím moravským.
Wo
22. Dekret dvorské
vdomost
bere na látniho
I
kanceláe
zpráva,
29. prosince 1842, jímž se
z
možno
že
naléhati
diplomu a habilitaního reversu
jen tenkráte, jestliže žadatel 23.
Nejvyšším
skuten
rozhodnutím
— dle
listopadu
eský udlen podraaršálkovi Františku ho vo vi. 24. Dekret dvorské
Ann
kanceláe
Herrmannové,
rozené
povolení držeti deskový statek 25. Inkolát
z
z
obyeje
—
dosáhl deskového statku.
26.
z
na zapsání inkostarého
1842
inkolát
hrabti Gouden-
30. prosince
1842, jímž se
Raicburka, udluje na 5
let
Jehnice.
eský udlen
c.
k.
dvorskému radovi a rytíi
ádu Leopoldova Kašparovi rytíi Lehmannovi. 26.
Brnnský
krajský
úad
oznamuje, že po smrti
Antonie
hrabnky Dubské z Tebomyslic panství L y s c k é pešlo na Emanuela hrabte Dubského, svobodného pána z Tei
bomyslic. 27.
Wa
1
eský
d e k o v
burkovi
z
i,
inkolát
udlen Klementovi hrabti B
panujícímu knížeti
Lippe, eskému
o o
s
o v
i-
Jiímu Vilémovi Schau mguberniálnímu sekretái Karlovi
svobodnému pánu Mecsery de Tsoor, guberniálnímu radovi a krajskému hejtmanovi áslavskému Karlovi hrabti Roth-
kirchovi-Panthenovi. Dekretem dvorské kanceláe z 12. února 1843 vzata potšením na vdomost zpráva moravského stavovského zem28.
s
— výboru o rozmnožení
ského
161
nadaních míst
ve vychovávacích
domech vojenských. 29. Nejvyšší
dvorského
i
rozhodnutí
18.
bezna 1843
o nové
úprav
úadv.
soud oznamuje,
zemský
Moravsko-slezský
30.
z
provinciálních stavebních
že
statky
Alfonsa markýza Pallavicina, Jemnice s Mutnou jsou zapsány do desk zemských, jako jeho i Ghvalkovicemi majetek, za úelem dosažení inkolátu. 31. Témuž udlen eský inkolát stavu panského a tím pojat do hrabcího stavu mocnáství rakouského. 32. Moravsko-slezský zemský soud oznamuje, že
Pauspertl spolumajitelé
Drachenthalaa bratr jeho Jan, jakožto a Nezdenic jsou zapsáni do desk
z
Zítkova
rovnž pan Karel
zemských,
Tobiáš
Badenfelda
z
jako
majitel
Devohostic. 33.
Z
á v
i
š
Týž oznamuje, že po Antonínovi svobodném pánu i statek S p á 1 o v pešel na jeho syna Moice.
o v
34.
Nejvyšším rozhodnutím
kvtna 1843 Teulíenbahrabti Coudenhovovi udleno
z 23.
chovo nadaní místo po Františku
Františkovi svobodnému pánu Ferinovi. 35. Znojemský krajský úad oznamuje, že po smrti Emilie hrabnky Reichenbacho vé-Lesoni cké nejstarší syn její Karel ujal se držení panství lesonického. 36. Josef hrab z Vestíalena vzdal se eského inkolátu. 37.
eský
inkolát
udlen dvorskému radovi pi dvorské ádu sv. Štpána Ludvíkovi svo-
kancelái a rytíi uherského
bodnému pánu Túrkhei movi d
a
Moicovi hrabti Sa n-
oovi.
ervna 1843, že se má ihned poíti se stavbou státní železnice z Brna do eské Tebové, a to pedevším s tratí mezi Máo micemi a Blanskem. 38. Nejvyšší rozhodnutí z 21.
1843 moravské z 13. ervna nadaní místo ve vojenské akademii novomstské udErvinovi šlechtici Oroszovi. 39.
Nejvyšším rozhodnutím
stavovské leno
40. Moravsko-slezský
Adolfa rytíe
z
zemský soud oznamuje, že ddicoré zapsáni jsou do desk zem-
Lilienwaldu
ských jako držitelé statku
Rantíova. 11
162
o
41.
—
továrník
povinnosti
moravských
a
slezských
protokolovati své firmy. 42. Dekret dvorské kanceláe z 3. ervence 1843, jimž dkan na dóme Josef rytí Vokál sprošuje se povinnosti ti let interkalárnich k volb do zemského výboru.
Brnnský
43.
krajský
úad
Desfours-Walderode detního
K
e
t
i
n
oznamuje, že ujal
se
František
držení
zemský soud oznamuje, že František
Arnošt hrab Harrach-Rohrau panství janovického. Brnnský
45.
hrab
statku ka-
a.
44. Moravsko-slezský
brnnské
fondu
krajský
úad
oznamuje,
ujal
se
držení
staro-
že panství
Edvardoviknížeti Schónburgovi-Hartensteinovi. odstoupeno jest
zemský soud oznamuje,
46. Moravsko-slezský
že
Moic
hrab jitel
Strachwitzje zapsán do zemských desk jako mapanství Šebetova. 47. Vypsání dan výdlkové a židovské na rok 1844. 15.
Protokol
snmovní schme, konané 17., 18. a 20. zái 1844 za pedhejtmana a snmovního direktora Aloisa hrabte
sednictví zemského
TJgarte.
Po petení nejvyšších postulát k Salm podal toto prohlášení:
1.
kníže
1.
odstavci jejich
Po každé se nám v nejvyšších postulátech klade drazn na katolické náboženství, jakožto nejbezpenjší základ státv, rovnž abychom vše inili, co se mže initi na jeho zachování. srdce
Tentokrát poprvé došlo nás toto* nejvyšší napomenutí za okolností,
jež
nám
dávají
pociovati jeho celou váhu, ježto
novi Rothschildovi,
eno
jest
stenský.
právo,
Ovšem
zakoupiti že
baro-
a mosaického vyznání, výjimen
mu
pi-
si
a držeti v zemi majetek vrchno-
z
patronátu
jsou
ponechány
jen
penesena na diecezánní biskupství, i není pochybnosti, že mže je skvlým zpsobem vyplovati; vždy má po ruce pjkami, jimiž jako njaký generální pachtý povinnosti,
sílu
zem
práva
pak
vyerpává, zdroje, jako žádná
jiná vrchnost,
kde velmi
—
163
Zídka vnjší prostedky vyhovují vli nejzbožnjší. Ale práv v tom vidíme nebezpeenství, aspo pro vážnost církve, jejíž božská instituce jest zaruena zázraky, z ehož jen to na naše asy jest patrno a raakavo, že na židovském národ stále a stále
spoívá kletba rozptýlenosti
a
poddanosti
mezi všemi národy.
pozemkový v našich asích, hovících hmotnému prospchu, ovšem tomu psobiti, zajisté však v mínní mén vzdlaného Ucelený
toho
zdání
majetek
vrchnostenský
mže proti
lidu
Jako dobrý katolík domnívám se tedy,
pijati.
že
stísnného svdomí „videant episcopi, ne quid ecclesia detrimenti capiat!" Jako dobrý katolík domnívám se tedy, že smím ve smyslu nejvyššího napomenutí, jež pedchází postulátm, uiniti tuto nejpoddanjší poznámku, práv abych vyhovl císaskému vybídnutí, se jsou mé skrovné síly, abych nkdy nemusil slyšeti a na sebe uvalovati výitku lhostejnosti a zanedbávání nejvtšího práva. Nikoli jakožto všetenou kritiku výkonu nejvyšší milosti, nýbrž ryze ve smyslu vrnosti k Bohu a k svému zempánu domnívám se, že musím k tomuto odstavci nejvyšších postulát vysloviti tuto poznámku, ano tento projev uraženého vdomí náboženského. K tomuto mínní se pipojili: prelát rajhradský a novoíšský, probošt z Hradišt u Znojma, hrabata Kalnoky, HerberTrautmannsdorf, Spiegel, Mitrovský Vladimír, Dubský stein, Emanuel, Bukvka, Stockau a baron Trkheim. Biskup brnnský vyslovil mínní, že toto výjimené povolení na zakoupení panství na Morav, udlené baronovi Rothschildovi s obmezením práva patronátního, nemže katolickému náboženství býti na újmu, ježto církev pod ochranou státu má sama v sob sílu a moc, aby zachovala katolické náboženství?
smím
I
a
zejména
zvolati za
proež má
se
:
pejíti
K tomuto mínní 33
u
hlasy V.
J.
proti
ve
13
pes eený podnt
prozatím
zmínné
k dennímu poádku. lenové i bylo usneseno od zvláštního zakroení
pistoupili ostatní upustiti
záležitosti
a o tomto odstavci uiniti ob-
vyklé prohlášení.
Vzhledem k bernímu požadavku 3,094.230 zl. 39 venní mince kníže Salm navrhuje toto prohlášení:
„ím snaží,
hovh
více
kr.
kon-
vrní stavové moravští ve svém vlastenectví se
aby nejrychlejším povolováním požadovaných berní vyvh svého milovaného zempána, tím více pokládají za 11*
164
SVOU nejvtší povinnost, aby vzali na úvahu všecliny okolnosti, jež jim mohou usnadovati toto splnní v souhlase s právy, která jakožto bezpený základ státní budovy po všechny asy jsou vládcem jejich potvrzena písahou.
snmy
pednesenou prosbu, aby konány
díve,
Proto
opakují
díve
již
postulátní pro budoucnost byly
asi v msíci dubnu nebo kvtnu, ježto za snmování v záí požadovaná summa se roz-
a to
obvyklého dosud
dílem
vybírá díve, nežli mohlo býti dáno
vrhuje,
vypisuje
k tomu
ústavní svolení stavv."
a
i
„Také jest stavm dotknouti se optovné nepomru, astji již na petes uvedeného, v jakém tato zem jest k jiným
ddiným
zemím
v
píin vymení
daní."
bern echám urenou, ochotným podvolením se bernímu provisoriu z r. 1819 zem Moravská musí od té doby již po 24 let asi o miUon ron platento pomr. Následky toho pes dlouhá léta míru se titi nad ukázaly ve znaném vzrstu dluh v poddanských knihách pozemkových, jakož i obecn v úpln sešlém hospodáství poplatníkov. Stavové hledí toužebn vstíc nejrychlejšímu dokonení „Kdysi
jen
obtížena
tetinou
katastrálních prací a jsou nuceni za
„Další
vc, kterou
že nezstává toliko
pi
n
úpnliv
prositi."
poplatnici nejvýše jsou ohrožováni, jest,
nejvýše požadované berní, nýbrž stavové
hrdelní náklady pes naléhavé náfondu domestikálního, který dokonením silnice jablonecké, provedeným co nejhorlivji na nejvyšší pání, octl se ve smutných pomrech, tak že jak náklad na robotárnu, tak i tyto hrdelní náklady musí se pirážeti na zemi, po pípad na samotného majitele pozemkv. Nevyslyšení zmínných námitek nuceni
jsou
mitky
úpln
vrné
trápí
uhrazovati ze
svého
stavy
mrou
dvojnásobnou, ježto
se
tím porušují
ústavní práva jim císaskou milostí píslušející, že totiž
rozhodlo bez jejich svolení,
1.
o jejich
ba
fonde
domestikálním
nmu,
což za dívjších stísnnjších dob se nikdy nestalo, a 2.
se
proti
že zemi skuten byla uložena nová da, jež postrádá ústavního požadování Vašeho Vel., jakož i stejn ústavního povolení nejposlušnjšími stavy."
vrn
„Vrn
nejposlušnjší
stavové
vyprošují
si
na nezvratné
spravedlnosti V. V., aby hrdelní náklady byly jakožto stihující
stavové byli
bím
za-
zemi požadovány a výše jejich urena, a aby zmocnni, podati návrhy o jejich spravedlivém roz-
celou
;
165
o prostedcích, jak by se z této obti dosáhlo úelu, aby fond domestikální tchto náklad byl zbaven, které musí pouze statkái pinášeti s nejvtším nebezpeím pokraujícího ochuzení." „Aby se pedešlo vždy víc a více hrozící berní neschopnosti poplatníkv, stavové pokládají za nutné založiti reální hypotení ústav. Sedlák nemá píležitosti, aby si lacino opatil
dlení, jakož
i
píslušného
potebnou hotovost penžní
i
jest
vtším dílem vydán nejohavnjší
lichv. Proto raiž V. V. stavy zmocniti, aby dle § 4. guberniálního obžníka z 30. listopadu 1843 smli konati pípravné práce k založení stavovského spolku úvrního, tím více,
ponvadž
r.
1843
hospodáská spolenost podala o tom zdailý návrh, nicmén presidiálním pipisem z 25. íjna 1843 byla odmítnuta, že pekroila obor své psobnosti a že se poteba toho nenahlíží, ponvadž stavy nebyla ješt zmínka o takovém ústav uinna a krom toho vláda iní se jest, aby povznesla c.
k.
moravsko-slezská
blahobyt národní."
„Konen
ukládá se pozemkovému majetku ješt
bím
všeobecného
nepomrné
ádu
mýtního mýta jen za neperušenou tra dvou mil, ímž mže horlivým vrchnostem i obcím asto ujíti odmna jejich námahy a výloh vinou netených sousedv. Budiž tedy pro pípad, že není pedepsaného potu neperušených dvou mil, zatím vládou povoleno pomrné mýto také na kratší, oddlené hotové trati, ponvadž jinak jest obava, že by se takové trati nemohly udržovati, ježto síly budovatelovy již prvním zaízením jsou znan doteny a bez oekávaného výtžku již nestaí na zachování zbudovaného pedmtu, ímž práce staly se nadarmo.* K tomuto návrhu pistoupili všichni pítomní lenové, mimo biskupa brnnského, deputovaného kapitoly olomucké a králova nespravedlivé
tím,
že
dle
povoluje se vybírání
ob
ských mst,
kteí uznali za dobré
i
podati
prohlášení
zpsobem,
jak bylo usneseno roku pedešlého.
Ostatn
prelát kláštera sv.
Tomáše poznamenal
k
hoejšímu
návrhu, a)
jest
že za okolností,
kde návrh na zízení
znám jen nkolika málo
vypustiti slovo
lenm
hypotení banky mlo by se
stavovským,
„zdailý'' (gediegen)
pedpisy o okresních silnicích, týkající se vybírání mýtného, mly se zmniti dle vzoru dolnorakouského. b]
že by
— Ostatn let
o postulátech
166
uinno
prohlášení podobné jako za
pedešlých. ^2.
Zemský výbor pedložil potom obšírnou zprávu a návrh
stanov na
vBrn
zemi
ústav
s
zízení stavovské spoitelny pobonými ústavy v krajích, ježto
pro celou
jest
velmi
prospšný. K návrhu bezpodmínen pistoupili prelát kláštera sv. Tomáše, nejvyšší zemský komoí hrab Sedlnický, nejvyšší zemský sudí hrab Wolkenstein, hrab Schaífgotsch, rytí Liebenberg a :
královská msta.
Se zízením spoitelny jakožto soukromého ústavu dobrovolnými píspvky stavovskými souhlasili biskup brnnský,
zárove
který
prohlásil ochotu,
že složí
píspvek, kapitola
mucká, prelát rajhradský, prelát novoíšský, (u Znojma),
brnnská
olo-
probošt hradištský
kapitola, probošt mikulovský, šlechtic Holle
a šlechtic Ignác Neuwall.
Kníže Salm podal toto prohlášení: „Nechci se dotýkati nijak blahodárného psobení spoitelen, ano kladu jejich zásadu ve smyslu konservativním ješt výše, nežli se tu a tam v praksi osvdilo. Vtírá se tu však nepedpojatému zkušenost, že odpírání práce a proto boue na píklad v Paíži, Lyon, Londýn, v Berlín atd. nebyly možný bez fond, ze kterých stávkujícím po as jejich nezákonité svépomoci do-
které nemohou nikde bezpenji a užitenji shromažovati nežli ve spoiteln. Tato tím stává se nepímo oporou vzpoury, což by se mlo piísti její mravní povaze. I nelze mi jinak, le vysloviti se urit proti zízení spoitelny,
stává se podpory,
jakožto stavovského ústavu."
„Nechci se pustiti do úvah, ím stavové byli a ím by mohli myslím však, že nejsou, ím by býti mli. Postavení jejich jest znan oteseno bez poteby zaízeními císae Josefa IL a od dob nešastného patentu finanního pozbylo mravní záruky býti,
i
mnohonásobným útokm,
proti
jež
se
proti
nim djí,
a nyní
by dle své povahy bez posvátné záe nedotknutelnosti nemohl ani trvati. Vymalujte mají pevzíti záruku a správu ústavu,
si
pec živ
který
obraz: ústav, jehož rozkvt podstatn jest
rychlým využitkováním obchodních
konjunktur,
nemá-li zakrnti, za kontroly výboru, jak jest složen! illusí
o
podmínn
má-li rsti a
Neite
si
podmínkách zdánliv svobodné správy, jak jsou vysloveny
— V
osnov
jsou
stanov,
to jen
167
—
zbožná pání, jichž nikterak nedo-
sáhneme pochybuji o jejich uskutenni, a kdyby se tak stalo, nebude chybti záminek k jejich Ubovolnémii výkladu i obcházeni. ;
Neni pochybnosti, že ale okolnosti cti
jsou
vc by
byla
užitku, jako drsná trnová
i
pkným pomníkem
že by
takové,
nám zstalo
hl,
zakladatelm, bím, beze
jen
hozená mezi všechny naše
píští kroky." „Jiný
tu snad
dvod
na zavrženi návrhu záleží v tom, že by se nám nepekonatelná pekážka na dosažení ústavu
naskytla
úvrního, jehož stavovské,
než
si
tolik
pejeme, který jež by se k
spoitelna,
jest zcela jiné
ní
podstaty
pozdji ješt mohla
pipojiti."
,Z tch píin myshm, že by se celý návrh ml zamítnouti. Upozoruji však na pomr, jímž by dobrá vc bez naznaených pekážek mohla býti podporována. Stát nech se zekne nespravedlivého zisku z loterie a vnuje její dotaci na založení spoitelen, jimž bez toho nemže prospívati, aniž by pi tom neškodil loterii; takto vytží veliký zisk a podrží pi tom dležitou páku v rukou."
K návrhu trovský,
se pipojili:
baronové
Schell
hrabata Dubský, Vetter,
a Dalberg,
hrabata Seilern,
Herberstein, Trautmannsdorf, baronové Antonín a
Vilém MiKalnoky,
Vojtch Wid-
mannové, hrab Podstatský, baron Bartenstein, hrab Spiegel, Vladimír Mitrovský, baron Mundi, hrabata Emanuel Dubský, Bukvka, Stockau, Trkheim, zemský podkomoí šlechtic Hentschel, nejvyšší písa zemský šlechtic Vojkovský, rytíové Tersch, Linhart, Ronovský, Albert, Leopold a Emanuel Neuwallové, Baratta,
hrab
Laminet.
Baron Schell podotýká,
že
by
souhlasil
s
dobroinným
ústavem, kdyby mohl býti spravován bez psobnosti zempanských úadv. Ponvadž však v takové svobodné hnutí ústavu nelze doufati, musí
urit
zamítnouti
pevzetí jeho,
s
ímž
pro-
Laminet a Leopold Neuwall. Bylo tedy zízení stavovské záložny velikou vtšinou hlasv
jevih souhlas šlechtici
zamítnuto. "3.
Zpráva
o
pisné. Zemský výbor
zakoupení Gerroniovy sbírky rukonavrhl,
ského sekretáe Czikanna,
aby sbírka, jež jest v rukou dvorpevzata s výminkou, že by se
byla
sekretái
mny,
168
doživotní dchod roních pípad dívjšího úmrtí na
vyplácel
anebo v
400 15
zl.
konvenní
let,
poátkem
roku 1844, tak že by po jeho smrti pešla na jeho dti, ale s výslovnou podmínkou, že se má tento dchod hraditi z ástky zl. rozpotených ron na badání djepisná. Pro návrh hlasovali všichni votanti mimo hrabte Bukvku a hrabte Stockaua, ale s dodatkem, že jest se díve u nkolika
2000
spolehlivých
znalc pesvditi,
je-li
tato
sbírka
skuten
tak
úplná, jak seznamy vykazují a neporušena.
Baron Vojtch Widmann podotkl za této píležitosti, že jest svrchovan potebí vyšetiti bezpenou místnost pro dležité stavovské listiny a knihy, aby se uchránily všelikých ztrát a poškození.
—
majitelé
prodané
Po návrhu probošta mikulovského mají
\'yzvati, již
aby podali
dotení
aspo aby
bylo poznamenáno,
byly propjeny na užívání. kdyby sbírka pešla na stavy,
že
stavové se potom usnesou, kde se 4.
se
v jakých rukou nyní jsou
kusy této sbírky, aby se v zájmu moravského dje-
zpytectví zakoupily, anebo
Na konec
zprávy,
Zpráva
kálního za rok
o
má
uschovati.
výroních útech fondu do mest i-
1843.
Usneseno zvoliti zatím komisi, která by se nepouštla do posuzování íslic nebo do rozhodování o bžné správ fondu domestikálního, nýbrž pouze zjistila pedložený výkaz úetní a podávala pipomenuti povahy administrativní, pak je pedložila zemskému výboru, který je pak s dalšími návrhy má dovésti na
snm. Zemský
\7^bor také se
má
o
tom
poraditi, jak
si
má píšt
komise poínati a podati o tom stavm zprávu v píští schzi. Do komise zvoleni: Viktor Schlossar, prelát rajhradský, ze stavu duchovenského Vojtch svobodný pán Widmann, ze stavu panského, Josef šlechtic Laminet ze stavu rytíského, a Jan Fejfalík,
brnnský magistrátní
rada, ze stavu
mšanského.
*
Pokraováni snánovni schze dne 18. zái 18á4.
Zpráva o odevzdáni silnice jablonecké státu. Zemský výbor podal podrobnou zprávu o výnosu pronajatého dchodu mýtného z této silnice a o nákladu na její udržo5.
vání a navrhl, aby byla kamerálnímu eráru nabídnuta bez nároku
na náhradu, dále aby se stavové vzdali mýtného
privilegia
pi-
—
169 -
dal stavm na uváženou, nebylo-li by pimeno, aby se toto vlastenecké nabídnutí stalo bez odvodnní a pouze s úkazem na zatížení fondu domestikálního. Návrh byl pijat s dodatkem knížete Salma, že toto na-
eného; zárove
nemá
bídnutí státu
se vylíiti jako výron vlasteneckého smýšlení
stav, nýbrž jako opatení
nouze vysílením fondu domestikálnákladné udržování této silnice. K tomu na\Thl baron Schell podati prosbu na J. V., aby se zavedlo vyšetování, z jakého podntu stavové byli pohnuti k této stavb, kterou fond domestikální takovou mrou byl ochuzen, s ímž souhlas projevili baron Dalberg, hrab Seilern a hrab Kalnoky, Rytí Albert Nemvall podotkl, že by se mla ustanoviti pedbžná lhta, do které by se stavové nabídli udržování silnice obstarávati, po jejímž vypršení by však musili od nho úpln upustiti, kdyby nebylo pejato státem. Tomuto mínní však se opel kníže Salm.
ního,
jemuž není možno
K tomu
z
hraditi
pipojil rytí Baratta návrh, aby se vláda požádala
za nejrychlejší pevzetí silnice. 6.
Nejvyšším rozhodnutím
z
února
14.
t.
r.
bylo
povoleno
Rothschildovi zakoupiti a držeti svým potomkm. na Morav, sob
baronovi Samueli M. koli
deskový statek
O tom
který-
i
baron Schell podal
snmu
tento návrh:
V. císa anebo nkdo vhodné uchýliti se od platných zákonv, dle kterých žid v rakouském stát nemá držeti nemovitost s výjimkou dom koalených neb drasláren. Byly to
„Jest to,
z
jeho
pokud vím, poprvé, co
slavných
asi státní
pedchdcv
uznal
ohledy nejvyššího a nejdležitjšího druhu, které
pimly, propjiti baronovi
S.
a
o
inkolátních
J.
V".
M. Rothschildovi milost v annálech
císaského státu neslýchanou, kterouž o židech
J.
za
uinna
požadavcích
statkv, jež založeny jsou v zemském
na
výjimka ze zákonv deskových
dosažení
zízení.
Ponvadž
trvá
zákon a dosud s veškerou písností se zachovával, že žid mimo obec židovskou nemá svým majetkem držeti ani lánu zem, tedy ani nejmenšího dílu pozemku selského, nemže se moravským stavm zazlívati, pijímají-li toto nejvyšší rozhodnutí se zarmou-
cením hluboce pociovaným, ježto tím, nehled k nevyplnné podmínce inkolátu dle zemského zízení, potebného k nabytí deskových statk, jest jiui na roven postaven žid s potomstvem,
— který
dle platných
zákon
jest
pozemku poddanského práv se
týe
170
-
vylouen jako
tak,
i
z
držení nejmenšího
všichni jeho souvrci, co
majetku, jsou vyloueni z práv, která píslušejí ostatním
obanm
státním,"
musí se stav moravských doakoli tato zem jest pivtlena ke království eskému, stavové její jsou jedinými, na které toto na roven postaveni jest uvaleno. Než J. c. k. Velienstvo ráilo poruiti, a stavové se musí s vrnou poslušností podrobiti nej,Toto nejvyšší
tknouti
rozhodnutí
tím bolestnji,
ježto,
vyšší vyslovené vli."
„Jim však také dle
panovníky udlených písluší zástupc zemských zájmv, aby
privilegií
a jest jejich povinností, jakožto
tam, kde pokládají tyto zájmy za ohrožené,
skládali své nejod-
danjší prosby k nohám trnu. Nelze ovšem zneuznávati, že jest veliký obor psobnosti, jež platné zízení zemské držitelm panství vykazuje v jejich majetku, že rozsáhlé jest jejich psobení na jejich vrchnostenské poddané, aspo tam, kde se chce provádti. V tom by se arci ml hledati dvod, pro naši králové a císaové naídili povždy zachovávati ústavní pedpis, dle nhož tyto statky mají pecházeti jen na známé, vrn osvdené rody šlechtické, anebo schopnost držeti je má se udlovati odmnou za
vrné
služby
státní
a vojenské,
a
dle
zpsobilosti k drženi statku musí se
bu
nejvyšším naízením císae Františka
I.,
nhož
vlastní
právo
zdditi neb dobyti.
Již
že kupci státních statk nepotebují prc sebe a pro své potomky k jich udržení ani pedepsaného šlechtictví ani žádoucího inkolátu, utrplo zemské zízení tžkou pohromu."
„Pedpokládajíce,
že vyšší
tohoto nejvyššího zaízení,
vrn
státní
zájmy
nutn
vyžadovaly
nejposlušnjší stavové podídili
tomuto výroku, který se jich tžce dotkl, s obvyklou poslušností. Ze tím potebná vážnost vrchností znan utrpla, že mnozí kupci státních statk tím dosáhli uchváceného postavení ve stát, jež zaujímati nejsou zpsobih, že tím pišel na zmar dvrný pomr, který dle zízení má trvati mezi vrchností a jejími poddanými, na mnohých deskových statcích, jež do takových rukou se dostaly, že tím zájmy zem i jejich obyvatel se ohrožují: to dokazují etné žaloby proti takovým nabyvatelm na zneužívání vrchnostenských práv a na utiskování jejich poddaných," se
— „Ponvadž však pochybným,
tomstvo smjí sáhnouti,
míní-li
musí
se
jím
nejmilostivji
pi nesmírném
se
vtírati
odvodnná
oprávnní,
že
on
kolik
i
se
jeho po-
mohou
do-
obchodního domu že mocí penz staí
bohatství
obava,
moravští rodové by mohli ze svých usedlostí
ímž by ady stav
baro-
znní mohlo by
doslovného
dle
statk v zemi nakoupiti,
tolik
Rothschildova
udleném
v povolení,
novi S. M. Rothschildovi jeviti
171
deskové
z
ásti býti vytištni,
pejíti z rukou tch, kteí dle zízení k tomu jsou oprávnni šlechtictvím a inkolátem, do rukou penžité aristokracie, která za krátkou dobu nabyla hrozivé pevahy. Vtírá se obava, že jediné pole, na kterém
proídly,
mimo
stavovská šlechta
a
státní a
statky
vojenskou službu
mže
se dle
deskových statk, bude jí ztraceno, že, jakož bohužel v zemi jsou již píklady, deskové statky klesnou na obchodní zboží a že za nebezpených ozve se opt touha po starých rodech šlechtických, jejichž lenové s mlékem mateským vssáli zásadu píklady otcovskými svého
pohybovati,
postavení
držení
dn
zakoenlou, že nebezpeí adili
aby v takových dobách plných neoblomnou vrností kolem trnu a s rytískou ochotou zasvcovali jmní, statek i život ddinénm domu panovnickému, a to tím více, ježto jejich soukromý zájem se zájmy jejich jest úlohou,
se s
státu a nejvyššího
domu panovnického
jest píliš úzce
spojen,
než aby kdy mohli pijíti do pokušení, dáti pednost svému zájmu
soukromému ped obecným, což by snadno mohlo státi."
se
u penžité
aristokracie
„Pokládám tedy za povinnost navrhnouti, aby na snme shromáždní stavové Jeho Velienstvu snmovním usnesením obavy v nejhlubší oddanosti a pipojili nejpoaby povolení udlené baronovi S. M. Rothschildovi i jeho potomstvu k deskovému držení na Morav zstalo obmezeno doslovným znním nejvyššího rozhodnutí z 14. února 1844, které praví, že baronovi S. M. Rothschildovi a jeho potomstvu se povoluje, zakoupiti si a držeti v zemi Moravské jeden nebo druhý statek vrchnostenský, aby tedy tato koup a zpsobilost majetku zstala obmezena na jediný statek vrchnostenský a nebyla rozšíena na nkolik deskových statk v zemi." pedložili
slušnjší
„K naídilo,
své
prosbu,
této
že
prosb mohla by
se
ješt pipojiti žádost, aby J, V. návrzích na osvobozování
vbec pi pedkládaných
17á
z
požadavk, vyplývajících
zpsobilosti
mrou
nabývání
k
ze
zemského a
zízení
deskových
statk,
má
se
týkajících se
postupovati
obmezenou.''
Pi
hlasováni o tomto návrhu objevila se tato
Biskup brnnský se vyslovil,
prost mlo vzíti na vdomi; sv. Tomáše, probošt hradištský
s
nim
souhlasil
Znojma),
(u
mínni:
by se nejvyšší rozhodnutí
že
prelát kláštera
brnnská
kapitola,
probošt mikulovský a královská msta.
Doputovaný olomucké íšský
byli
pro podání
prelát rajhradský a novo-
kapitoly,
prosby na
J.
aby baron Rothschild,
V.,
znní nejvyššího rozhodnutí mohl vyvozovati oprávnní k nákupu nkolika panství, zstal obmezen koupi
který by snad ze
jediného statku.
hrab Wolkenstein navrhl tuto prosbu „Stavm moravským bylo mezi jiným oznámeno nejvyšší
Nejvyšší zemský sudí
k
J.
V.
:
rozhodnutí, jest
jímž baronovi Rotschildovi a jeho
výjimené
povoleni,
aby
si
potomkm
dáno
v zemi Moravské zakoupil jeden
nebo druhý statek vrchnostenský."
„Vrn
nejposlušnjší stavové pokládají pedevším za po-
nezvratn pesvdeni, že tento akt spoívá na pevážných ohledech a na otcovské péi, jakou V. V. vnuje blahu Své veškeré íše." „Nicmén jakožto píslušnici zem, která touto výjimenou milosti nejblíže jest dotena, proniknutí jsouce nejvroucnjší píchylnosti k starobylým zachovávacím zásadám vbec a zvlášt o pomrech majetku pozemkového zásadám, ve kterých tkví blaho a existence vrn poslušných stav, žijíce v dob, kdy tyto zásady jsou namnoze bezprostedn prostedn ohrožovány, konen majíce obavu, že nesprávným výkladem rení „jeden nebo druhý statek vrchnostenský" mohl by se projevu nejvyšší vle podložiti rozšiující význam a tím vzniknouti v starodávných zásadách citelná mezera: vrn nejposlušnjší stavové, s dvrou, s kterou každému poddanému jest dovoleno své prosby a pání ped posvátným trnem V. V. pednášeti, V. V. pibližuji se s nejpoddanjší prosbou, aby zmínné nejvyšší rozhodnutí nebylo na více pípad rozšiováno a aby povolení udlené baronovi S. M. Rothschildovi zstalo obmezeno na jediný vinnost
zcela
vysloviti,
výjimené
že
jsou
nejvyšší milosti
—
—
i
statek vrchnostenský".
V tomto znní návrh
byl pijat
všemi pítomnými.
—
—
173
Pokraování snmovní schze
19.
záí 1844.
Zemský výbor oznámil, že baron S. M. Rothschild vzl. konvenni mince na vystavni budovy pro stavovské technické uilišt; ástka odevzdána dvorskou kancelái s do7.
noval 40.000
datkem,
nad tim projevil svou nejvyšši spokojenost.
císa
že
Biskup brnnský, olomucká
novoíšský
hradský,
mikulovský,
hrab
i
brnnská
kapitola, prelát raj-
probošt
svato-tomášský,
a
hradištský
Leopold Neuwall a zástupci
Seilern, rytí
bezpodmínené Zemský podkomoí rytí Hentscliel,
královských hlasovali pro
a
mst
pijetí tohoto daru. nejvyšší
zemský písa
rytí Vojkovský, rytí Holle a Albert Neuwall hlasovali pro pijetí s
podmínkou,
bude-li
technické
uihšt
zízeno,
jinak na
za-
mítnutí.
Ostatních 22 hlasv, tedy veliká vtšina, byla pro naprosté zamítnuti.
I
navrhl kníže Salm
odpov:
„Stavové nemohou než nabídnutý dar zamítnouti, svých
hájíce
starobylých cítí
udlené baronovi
S.
se
na
J.
c.
k.
i
zvyklostí
se
Velienstvo."
„Proto neobávají se nesprávného posuzování, dar
ponvadž
od pradávných dob
nucenými, v píin nejvyšší milosti, M. Rothschildovi a jeho potomstvu, obrá-
v zemi platných,
titi
práv
bezvýminen zamítnou." Po delší porad pijata konen „V souhlase s námitkou k se týe nejvyššího rozhodnutí
tato
jestliže
onen
odpov:
dne usnesenou, r., kterým povoleno jest baronovi Rotschildovi, zakoupiti sob a potomstvu jeden neb druhý statek na Morav, stavové v dsledku toho se
jež
J.
V. dnešního
ze 14. února
t.
nemohou užiti daru 40.000 zl. vnovaného baronem Rothschildem na zízení stavovského technického uilišt." vyslovili, že
z
8. Zpráva o penesení mor. stavovské akademie Olomouce do Brna a o zízení mor. stavovského
technického uilišt. Pi rozprav o tomto pedmte hrab Kal noky mínní,
že
by bylo
pimeno
dstojenství stavv,
projevil
aby, když
píspvky, také bez nich zídili dležitý ústav technický svým nákladem a dobrovolnými píspvky, a uvolil se složiti sám za tím úelem 1000 zl. konvenní mince. K tomu se pidal hrab Stockau dokládaje, že by mohl tento náklad, kdyby zemským výborem výše jeho byla vyšetena,
úpln
odmítli
cizí
pomoc
i
174
—
uhrazen pirážkou na vrchnostenskou berní zlatku. Jinak složiti týž píspvek jako hrab Kalnoky. hotov jest Biskup brnnský navrhl, aby zpráva zemského výboru o uebných pedmtech a prostedcích byla ješt podrobena revisi a aby potebný náklad na zízeni i další vydržování býti
technického ústavu byl
s
veškerou obezelostí a
pimenou péí
vyšeten pro všechny možné pípady a bez ohledu na pednesené, ješt nejisté úspory; tento náklad v urité výši budiž potom piražen na da vrchnostenskou, vybírán podle toho, jak bude veliká, v uritých roních lhtách, tak že by se stal zakládacím a udržovacím íondera ústavu. Žádal však, aby jak žáci techniky, tak i tíd pípravných byli netoliko pidržováni k nedlním náboženským cviením, nýbrž aby jim bylo udíleno ádné vyuováni v náboženství; proto také aby uitel náboženství pro rozmnožený poet týdenních hodin dostával náležit ustanovený plat, jako ostatní uitelé.
Baron Dalberg projevil souhlas s tímto návrhem a dodatkem, aby pro pípad, že by takový dotaní fond zvýšeným požadavkm zemský výbor uinil stavm další návrhy. Stavové nestail, však si vyhrazují, bud se uraditi o poízení dalších prostedk penžitých, anebo ústav zase zrušiti a se základním fondem jiným
zpsobem
naložiti.
K tomu
dodal
hrab
Kalnoky,
že
by
stavm pi tomto
zízeném výhradn z jejich prostedk bez cizí pomoci, mlo býti ponecháno obsazování míst uitelských i jiná práva, dále aby pi zizování ústavu postupovalo se co možná s nejústav,
vtší
šetrností.
Návrh biskupa brnnského se všemi ostatními dodatky byl vtšinou pijat a zemskému výboru uloženo, aby dle daných pokyn sestavil zatímní osnovu organisaní a brzo ji stavm pedrovnž aby vzal na poradu brzké peložení akademie ložil, z Olomouce do Brna. Kníže Salm podal minoritni votum na zamítnuti tohoto již bemeny berními tída živnostníka, která by z techniky mla nejvtší prospch, niím by na jeho zízení nepispla. Baron Schell žádal, aby se ustanovilo, že z peložení stavovské akademie do Brna a z jejího spojení se stavovským technickým uilištm nevzejde domestikálnímu fondn jiné vydání,
návrhu, a to proto, že statkái beztoho jsou petíženi,
kdežto
-
175
—
na útraty sthovací, že po zízení ústavu technického na potomn asy všechen náklad na tento ústav spojený s akademií bude pouze a jedin hrazen z úrok nadaní jistiny, pejaté na fond domestikální a z vyplácených dosud náklad na akademii a že nikdy a pod žádnou záminkou nemže se výplata státi z fondu domestikálního. nežli
všechny
9.
Zpráva
o
vykupování
pozemkna
státní dráhu.
výkup tchto pozemk, ponvadž jest píliš nákladný a silám vrchnostenských poplatník nepimený, byl zamítnut a aby se vlastenecké smýšlení stav dalo na jevo za jiné píležitosti pro obecné dobro zemské dle míry
Zemský výbor
sil
—
jejich.
10.
rok
navrhl, aby
Schváleno.
Zpráva
o
stavovském rozpotu
za správní
1845.
Pipomenuto, že ješt není pedložen rozpoet fondu jablonecké,
že se tedy
má
co nejdíve
sestaviti,
aby se
silnice z
toho
poznal pravý pebytek pijmuv. 11. Výplata odmny inženýrovi Seifertovi za ízení stavby robotám y.
Odmna
dosud nebyla povolena,
pokud nedojde vysoké
rozhodnutí o vlastnickém právu na budovu.
Ponvadž moravským
nejvyšším rozhodnutím
byl
pien
právní
z 30.
nárok
prosince 1843
na
budovu
stavm
vnovanou
robotárn, kdyby se budov dostalo jiného urení, zemský výbor navrhl, aby se odmna, ze které na Moravu pipadá ástka 158 zl. 40 kr., povolila. — Pijato vtšinou hlas v. Stavovskému vrátnému Matyáši Weissmandlovi a sluhovi hlavní pokladny zemské
osobní pídavky roních 50 usneseno, vymoci civilní
zl.
Václavovi Rezkovi povoleny konvenní mny, a krom toho
Weissmandlovi
na nejvyšším míst udlení
estné medaile.
Pokraováni snmovní schze dne 20.
mi
1844.
Píspvek 1000 zl. na vydržování brnnských na hradbách a kolištích tentokráte 13 hlasy proti 12
12.
sad
odepen. Dekretem dvorské kanceláe z 20. kvtna 1844 bylo pipomenuto, že jmenování rytíe Kronenfelsa zemským purkrabím
:
— (na se
—
176
míst rytíe Vojkovského) nepísluší zemskému výboru
má
snmu
tedy pedložiti
jmenování,
vyhradili
ale
si
a že
ku schválení. Stavové schválili toto pro budoucnost obsazování tohoto
úadu.
Zemský výbor podává zprávu
13.
odmn
o rozdlování
na chov hovzího dobytka ském
kraji
r. 1844 s dodatkem, že v brnnrozdlování bylo opominuto a že se má tedy píina
toho zemským
Potom
úadem
bylo na
odmny
píšt
tyto
len
stavovských,
odmn
lování
lenové,
za
vyšetiti.
vdomost uvedeno
nejvyšší
rozhodnutí,
že
mají se rozdlovati za bezprostedného ízení
bez úastenství krajských chov koní pak že se mají
ale jen za tím
úadv,
na rozdstavovští
vysílati
odmny
úelem, aby doruovali
komisí
piené. Ponvadž pak c. k. dvorská komora zamítla žádost stavv, aby stvrzenky na dobytek, pedvádný na rozdlování odmn nebyly zdanny, navrhuje podati o tom prosbu k J. V. Pijato na vdomost a návrh zemského výboru schválen.
—
Brnnskému dobroinnému spolku
14.
povolen
vtšinou hlas píspvek 1500 zl. konvenni mny na rok 1845; pouze baron Schell podal ohrazení, ponvadž stav fondu domestikálního nedovoluje takového vydání. 15.
hluchonmých po 100
ústav
Návrh na zízení dvou nových nadaních míst v
zl.
ron
z
nadace Františkovy
pijat,
ponvadž
se
zjistilo,
a
Karolininy
že výnos
tohoto
nadaního fondu vzrostl na roních 592 zl. Za to však zastaven roní píspvek 300 zl., dosud této nadaci z fondu domestikálního poskytovaný. 16. Na další návrh zemského výboru usneseno upustiti, úpln od zamýšleného díve ohrazeni sad na Františkov. 17.
úadu
Ondejovi
novináského,
Siedlerovi,
povolen
osobní
výpravímu stavovského pídavek roních 200 zl.
konvenní mny. 18.
Dvorská kancelá dekretem
vybídla zemský výbor, aby podal
sovými
zmnami
výtžek z uváženou
nho
z 29.
stavm
ve správ stavovského zvýšil.
ervence a návrhy,
3.
záí 1843
jak by se
a-
úadu novináského
Zemský výbor o tom dává
tri
vci na
177
I.
Slibuje pronájem novináského nákladu vtši píjem, nežli
vlastni správa ?
Jaké jsou náklady
II.
režijni a co se
mže
na
státi
jejich
snížení ?
Co
III.
lze
podniknouti, aby se novinám zjednal vtši zájem?
Ad L O pronájem
novin bylo již r. 1831 a 1836 vyjednáváno a zemským výborem nebylo uznáno za vhodné, ponvadž v jiných zemích, ba ani ve Vídni ani v Praze, nemlo píznivjšího výsledku, nežli „Brnnské Noviny", vedené ve vlastní správ.
Pi tom
pomr
dlužno na zeteli míti
ponvadž šenstvím
píslušného privilegia
dle § 12.
tchto novin
tchto novin k
pjovn
„Intelligenzblattu", tyto tedy jsou jakýmsi píslu-
i
pjovny
zení
dle §
dle
13.
jejich
onoho dobrého
privilegia
a
zdáni,
mže
proež
a od ni neodluitelny,
vídaná ztráta tohoto výtžku stihnouti pouze
stavm
pjovn,
náleží náklad
neped-
pjovnu. Ostatn
byla vyhrazena všechna zaí-
proto
dvorská kancelá
již
dekretem z 12. prosince 1832 rozhodla, že pronajetí „Brnnských Novin" není s prospchem a že se tedy má ponechati dosavadní vlastní správa.
Ad
II. Náklady správní záležejí v poizování papíru, tisku, vytápní a osvtleni úední místnosti, pak v platech, a
kolku,
nelze jich bez poškození služby
Ad a
III.
V úprav
snížiti.
novin staly se
teba jen ješt naíditi
mnohé prospšné zmny
již
redakci, aby
v ásti „smsi" pijímala
Také by píštího
více zajímavých nepolitických denních novinek.
roku mohl
list
úední vycházeti denn
místo, jako dosud, dvakrát
do týdne.
Zemský výbor navrhuje vovské
noviny
opravami. 19.
—
byly
tedy,
vedeny
ve
jako dosud, vlastní
správ
dále, s
aby
sta-
naznaenými
Pijato jednosvorn.
Konen
pijat
návrh
byl
zemského výboru, aby za
rozšíením obmezených místnosti stavové znovu se obrátili na byl
i
starý stavovský
J,
dm
V.
s
pj ovní
prosbou,
b anky aby jim navrácen
zemský.
Ostatn pedneseno a vzato na vdomost: 1.
Hradištský
krajský
úad
oznamuje,
že
hrab Joseí
August Seilern
po svém strýci Josefovi Janu Seilernovi zddil druhou polovici lennich statk Kurovic, Stebtic a MartiTýž dosáhl panství Kralického v kraji olomuckém. ni c.
—
12
178
Geský inkolát rytíi
2.
z
Františkovi Scharschraidovi
Adlertreu. Zízení
3.
„ústedního báského editelství", jež komoe ve vcech mincovních a báských
podízeno dvorské (dekret
19.
z
srpna 1843).
Nejvyšší
4.
rozhodnutí
z
íjna
21.
proboštství mikulovského
není
1843, již
že
teba
stavem rytíským a inkoiátem. 5. Potvrzuje se volba brnnského kapitulního
na dosažení vykazovati se
dkana
rytíe
Vokála
do zemského výboru. Pozemky, jichž se užije na stavbu státních
6.
drah
7.
dan. Inkolát svobodnému pánu Václavovi Apf alternovi.
8.
Nejvyšším rozhodnutím
sprošují se
z 7.
listopadu 1843
schvalují se
úednictvu zemské útárny, ale naizuje aby po dvouleté zkušenosti byla podána zpráva, nebylo-li by možno úednictvo obmeziti bez újmy poteb služebních. že hrab Jindich 9. Znojemský krajský úad oznamuje, Daun prodal statek ešící hrabti Sérenyiovi, majiteH navržené platy
se,
Tulešického.
panství 10.
Dle
dekretu
dvorské
kanceláe
z
14.
hstopadu
presidentovi moravsko-slezského zemského soudu, hrabti
Wolkensteino ví, udlena Potomstvu zemský soud pikl n i c k é h o. 11.
12. Jihlavský
hodnost tajného rady.
Emilie
hrabnky stejným
krajský
dílem
úad
c
h o v
Reichenbachové
ddictví
panství
L
e s o-
že panství
Teš
Ferdinandovi
Stern-
oznamuje,
pipadlo ddictvím svobodnému pánu b a
1843
Karlu
i.
a brnnský krajský úad oznamuje, že hrab František Dietrichstein z Proskova postoupil darem a spoleným majetkem panství Boskovice, Sokolnice, Blažovice, Zábrdovice se Krtinami, pak lenní statky T urany a Malé Hradisko dcerám Marii a Antonii hrabnkám Dietrichsteinovým z Proskova a hrabnce Terezii Mensdorfové, rozené Dietrichsteinové. Moravsko-slezský zemský soud oznamuje, že hrab 14. Gustav Karel Reichenbach stal se jediným držitelem 13.
panství
Olomucký
Lesonického,
postoupením ostatních bratí a
sester.
-- 179
František svobodný pán Dubský zTebomyslic, statk Zdislavic a Lebedo v a, povýšen do stavu hrabcího (dekret dvorské kanceláe z 29. prosince 1843). 16. Moravsko-slezský zemský soud oznamuje, že hrabnka Ludmila Berehtoldová jest zapsána do desk jako majitelka 15.
majitel
Buchlova se Žeravicemi, dále že Luisa a Vilém, Reichenbachové, jsou nedílnými majiteli panství Bzeneckého, že však Luisa postoupila svj podíl bratru Vipanstvi
hrabata lémovi.
Perovský krajský
17. s
úad
oznamuje, že lenní statek
Horních Moštnic
tetinou
a
Lovšic
Branky
pešly na
nezleti-
hrabte Ferdinanda Troyera.
lého
února 1844 císa ze zvláštní M. Rothjedno nebo druhé vrchnostenské zboží (Dominikalkórper), ale s podmínkou, že vykonávání práva patronátního, ponvadž není israelitm dovoleno, má pejíti na píslušný biskupský ordinariát. Nejvyšším rozhodnutím
18.
z 14.
výjimen dovolil svobodnému pánu S. schildovi, aby sob a potomstvu sml zakoupiti a
milosti
19. Jihlavský krajský
min
úad
oznamuje,
že
et, radní protokolista moravsko-slezského
ddic
od
zakoupil
R a n ti
o
rytí
Josef La-
zemského soudu,
Adolfa Lilie nwalda
rytíe
statek
v.
20. Inkolát
a baronstvi
pánu Kristiánovi ckého na Morav a
udleno bavorskému svobodnému
Stockmaro vi' majiteli panství FulneLuk Petrovi c ve Slezsku. i
zemský soud oznamuje, že suverénní kníže Alois Liechtenstein zddil po svém otci Janovi Vi21. Moravsko-slezský
co melice
a
Gerínv
v kraji hradištském,
berk
Usov
a 22.
Nové Piovicemi, Štern-
brnnském, Milonice a
kraji
Zámky
Karlovec
s
v kraji olomuckém.
Oznámení všeobecné
prmyslové výstavy
ve
Vídni na rok 1845. 23. Moravsko-slezský
a
Jan Siná
zemský soud oznamuje, že baronové
zakoupili panství
Jií
Rosice.
Dekretem dvorské kanceláe z 17. kvtna 1844 se oznana žádost moravských stav za vyznamenání len stavovské silniní komise po dokonení silnice jablonecké nejvyšším rozhodnutím z 11. kvtna vyslovuje se stavm nejvyšší 24.
muje,
že
12*
— uznání a spokojenost,
180
— lenm
a že vyznamenání
komise dojde
pozdji. 25.
Karel panství
zemský soud oznamuje,
Moravsko-slezskv kníže a starohrab
Rájecké
a
Hugo
že
Salm-Reiferscheidt
zddil
Jedovnické.
26. Nejvyšší rozhodnutí z 25. ledna 1844, že píspvky na fond hrdelní, které z jednotlivých osad zem Moravské do roku 1842 byly odvádny, mají se od 1. listopadu 1844 zase od nich vybírati; má tedy sejíti s naízení v dekrete dvorské kanceláe z 24. záí 1841 obsaženého.
27.
Dekretem dvorské kanceláe
pi rozepích,
novuje, že
nájemci
ervna 1844
se usta-
jablonecké
silnici
mezi
mýtem povinnými, mají pedevším úady v Olomouci a v Opav, v druhé
mýta a stranami
rozhodovati instanci
z 10.
vzniklých na
krajské
zemské gubernium,
instanci spojená
v tetí a poslední
dvorská kancelá. 28.
Vyp?ání
dan výdlkové
židovské na
a
rok 1845.
16. Protokol
snmovní schze, konané
14.,
15., 16., 17.
a 19. kvtna 1845,
za pedsednictví nejvyššího zemského sudího, hrabte
Wolkensteina-
Trosshurga,
1.
Zemský výbor oznamuje stavm neoekávaný a velmi
kormutlivý pípad úmrtí zemského guvernéra a zemského hejtmana
hrabte
Aloisa Ugarte
nosti srdce
zemi,
i
ducha, jakož
byla za
i
aby pro výtené vlasthojné zásluhy o stát a zvlášt o tuto a navrhuje,
zemelého sloužena zádušní
raše
svatá v kostele
Tomáše; zemský purkrabí budiž poakázán, aby u farního úadu potebné zaídil; potebný náklad z fondu domestikálního povoluje se z 500 zl. rozpotených na zachování dstojenství sv.
stavovského.
Schváleno, a biskup brnnský sloužiti zádušní
din
mši,
jež
hrab
Schaffgotsch se uvolil
ustanovena na píští pondlí o
9.
ho-
ranní. 2.
vyššího
Dále sdluje zemský výbor,
zemského
že
komoího hrabte
pro
zaneprázdnní nej-
Sedlnického
direktorium
—
181
letošního snmu jest sveno nejvyššímu sudímu zemskému hrabti Wolkensteinovi. 3. Postulata povolena v obvyklé míe^) a s prohlášením, jako za let pedešlých, pouze pidána prosba, aby pokud se týe zvýšení berní ástky o 45.379 zl. konvenní mny, potebných na úhradu náklad hrdelních, císa vzal v úvahu námitky, podané ped tím stavy, aby totiž toto bylo rozdleno na všechny stavy a nikoli pouze uvaleno na majitele pozemkv. 4. Vystoupením Antonína Endsmanna rytíe z Ronova uprázdnno jest místo písedícího zemského výboru ze stavu
bím
hlas zvolen Josef rytí Laminet. snmovního usnesení z 19. záí 1844 zemský výbor
rytíského. Vtšinou 5.
Dle
pedkládá podrobnou zprávu
technického, a) revisi
navržených
pedmtv
uebných,
pedmtv,
b) rozvržení c)
stavovského uilišt
o zízení
jež obsahuje:
pipuštní k vyuování a rozeznávání žák,
d) immatrikulaní poplatky, e)
osvobození od školného,
f)
poslouchání technických pednášek,
g)
pijímání k rytíským cviením, osob a platv,
h) stav i)
stupn plat
j)
editelství,
s
uritým postupováním
tchto náklad na zakládací poteba na uebné prostedky,
k) rozvržení 1)
dle stáí,
fond,
m) píspvek fondu domestikálního, n) vytápní, opravy a 0)
nájemné,
náklad na pesthování,
p) první zaízeni uebních q) mimoádné výdaje,
pístrojv,
)
vyšetení výše fondu základního a vydržovacího, stavební fond pro ústavní budovu,
s)
fond pensijni,
r)
š)
poízení prostedk
pirážkou na vrchnostenskou
da
pozemkovou (staré extraordinarium), podíl na berní zlatku, roní lhty vybírání, nájemný píspvek se souasným zízením ústavu, 1)
Pouze
da
pozemková zvýšena na 3,138.083
mény pirážkou náklad na
hrdelní soudnictví.
zl.
41 Vi kr.
konvenni
182
—
psobnost stav na uilišt,
t)
) ustanovování u) v)
editelstva,
uitelv a professor, psobnost ordinariátv na stolici uení náboženského, ustanovováni
na vyuováni, y) na správu, z) hodnost a pensijní schopnost stavu uitelského, ž) penesení stavovské akademie do Brna. Ke zpráv arcibiskup olomucký podal toto prohlášení: „V osnov na zízení moravského technického uilišt v Brn praví se, že stavové ve snmovní schzi z 19. záí 1844 se usnesli, zíditi v Brn stavovské technické uilišt ve spojení se stavovskou akademií, jež se má penésti z Olomouce do Brna, z vlastních prostedk, bez cizí pomoci." „Dle tohoto doslovného znní by se mohlo pipustiti mínní, jest rozhodnuta a že že otázka nákladu na tento ústav x)
vcn
zpsob
Uvažme však, že usnesení z 19. záí 1844 spoívá na mylném pedpokladu roní poteby 4000—5000 zl, která se však nyní jeví summou 15.000—20.000 zl., dále, že toto usnesení se nevyslovuje o dob, kdy má uilišt
té chvíle jde jen o
zahájiti
provedení.
svou innost, ani o poátku, a co zvlášt
že ze slov
„z vlastních
prostedk"
není
jest
dležito,
výslovn pedepsáno bylo by pece jen
na poplatníky vrchnostenské. I vhodno, o tchto vydáních obšírn se vysloviti, aby o pedmte tak dležitém se nerozhodovalo penáhlen a stavové neuložili by pesahovalo jejich síly a o jehož velikosti si bemene, jež pi loském usnesení nemli náležitého pontí." „Takové rozpravy jest tím více teba v zájmu spravedlnosti, rozvržení
ježto v
loské schzi nebyla na denníni poádku otázka rozvržení
náklad na
technické uilišt
(extraordinaria) a
usnesení stalo se
dle
berní
zlatky
dan mimoádné
ponvadž po odchodu mnohých lenv dležité za pítomnosti píliš skrovného potu len
stavovských."
„Konen uí výdaje,
které v
pozdji
povolili,
zkušenost, že stavové asto na svou škodu nkolika snmovních schzích byly zamítnuty, z
ehož
vysvítá,
že stavovská
usnesení
nejsou
zájmu stavovského sboru mohou také již pijaté návrhy na nesmírná vydání býti odstranny anebo na píští doby odloženy, osvdí-li se píliš nákladnými, tedy neneodvolatelná,
a tedy v
— uskutenitelnými
a
pi
183
tom
—
nikterak
poteb-
nevyhnuteln
nými."
„Po tom, co jsem pedeslal, dovoluji si vysloviti pesvdení, že stavové pevzetím fundaní jistiny na založení technického navrhuje ve uilišt v Brn, který se — ale snad píliš nízko výši asi 400.000 zl. konvenni mny, vzali by na sebe bez nutné poteby bím, jež by se neshodovalo se stavem jich jmní a pomry. A bude zajisté potebí ješt vtší jistiny, s ostatními uvážíme-li, eho vyžadují pro technický ústav potebné pírodovdecké, fysikální a mathematické uebné prostedky sbírek, pístroj, strojv a módelv, uvážíme-li, že navržený plat uitele na reálce o 600 — 700 zl. konvenní mny není v pomru s ny-
—
cenami byt, potravin a topiva v Brn, a tedy patrn píliš skrovn rozpoten. Také dlužno uvážiti, že úhradní jistina na budoucí výslužné o 16.000 zl. jest rovnž píliš nízká, ponvadž pro nesnadné odbory budou se musiti asi voliti ustanovení již uitelé z reálek, jimž dívjší služební as pi vymování výslužného by se zapoítal. Mimo to jsou položky nájemného
njšími
na vytápní, ne-U píhš nízké, aspo nestálé. znané výlohy na zaízení budovy pesahovati 60.000 zl." budou které uihšt, pro v rubrice píjm pojistou nikterak není „Na druhé stran ponvadž mstská akademie, ložka 12,000 zl. za budovu olomucké svobodného závti obec olomucká bude initi námitky podle pána Saka z Bohuovic a dle toho, že obec na zízení této buo 2000
zl.
Konen
a 280
zl.
není tu vzat zetel na
dovy postoupila bezplatn stavební místo a darovala i stavivo, o emž teprve soud rozhodne." „Lze tedy pedvídati, že pi pevzetí základního fondu na technické uilišt navržená ástka 400.000 zl. se znan zvýší a že se tedy bude opakovati smutná zkušenost, jako pi pevzetí silnin trati jablonecké, kde pozdji rovnž výlohy pes prvotní rozpoty tak znan se rozmnožily, že zpsobily skoro úplné rozplynutí všech hotovostí fondu domestikálniho."
„Za takových okolností by pevzetí nadaního fondu technického pro jeho neobyejnou výši bylo nevypoitatelným be-
menem,
dan
které by se stalo tím citelnjším,
bez
náklade a
úrok
v
toho
pi nynjším
ponvadž zempanské
nevyhnutelném
velikém
státním
pi dosavadním odvádní všech urbariálních konvenní a pi jejich zdanní v
mn vídeské
mn
i
robotních
—
184
jsou citelné a velmi znané, tak že
optovn
bylo stavy na nej-
vyšších místech žádáno za jejich snížení a zvlášt vybírání
nepímých
daní.
I
za
zmnu
ve
bylo by nápadno, kdyby stavové po
vyerpání fondu domestikálniho z vlastního popudu si uložil která by mla v záptí snížení ceny jejich statkv Tato da byla by tím citelnjší, ježto se již beztoho odvádjí mimoádné píspvky na útraty hrdelní, vrchnosti platí na opravy cest, na školní budovy atd., a krom toho mohly by v pípad
znanou da,
mimoádné poplatky," „Stavm zajisté jest známo, že mnoho
války nastati
znan
jest
obtížno, jistiny
stavovských statk
majitelm by bylo dvojnásobn odvádti vedle zempanských dávek a úrok z passivní zadluženo,
ješt stavovskou
a jejich
da
a svým rodinám za tim
„Krom
na technické uilišt a ukládati
sob
úelem ješt vtší újmu."
toho etné pozemky jsou v rukou sirotkv a vdov,
ponvadž nemohou stavovským schzím
býti pítomny, budou sboru stavovskému sotva vdný za tuto novou da, jejíž zapravování by se bylo mohlo snadno zameziti." „Rozvržení náklad na technický ústav na mimoádnou berní pozemkovou jest samo sebou nespravedlivo, zejména hledíme-li k vysoké dani urbariální, kde ástky pijímané v vídeské které,
mn
dle
mnou konvenní."
smutné pro poplatníky právní fikce se zdaují
„Pi tom
mst
jest zvláštní, že
msta,
z
nichž
pes to, že by psobností jeho na prmyslovou
jsou leny stavovskými,
lištm
a
sedm královských
jim technickým uii
obchodní výrobu
pomrn vtší prospch, nežli prvotním výrobcm, nebyla vyzvána k dobrovolným píspvkm na tento ústav."
vzešel
„Avšak všechny tyto ohledy by nepadaly na váhu, kdyby zízení technického uilišt bylo nevyhnutelnou potebou, jak se tvrdí.
Tomu
není tak nikterak,
a rychlé dopravy
mohou
nebo
chovanci
za nynjšího zaízení železnic
práv
tak snadno choditi na
ústavy ve Vídni a do Prahy, jako do Brna, že velkolepé polytechnické ústavy
výtené
i
lze
pedpokládati,
tchto hlavních mst,
sbírky a kabinety, proslulé professory a
pi
jež mají
nichž se po-
ádají výstavy prmyslové, budou hojnji navštvovány moravskými chovanci, nežli ústav brnnský, teprve pracn v život
uvádný
a skrovn nadaný. Potom by málo navštvovaná kollegia brnnského ústavu technického byla smutným protjškem k silnici
jablonecké travou porostlé a málo užívané."
:
— „To dlužno tím
185
na mysl, ježto bohatší studující pro vtší píležitost ku vzdlání, chudší nadaní mladici pak pro snadnjší píležitost k vedlejšímu výdlku udílením soukromého vyuování dají pednost pobytu ve Vídni a v Praze. Kdyby však technický ústav v Brn neml býti vypoten na potebu celé zem a ml tedy býti pouhým ústavem místním, není dvodu, aby na zízení jeho byla ukládána da všem zemským stavm, spíše by se jeho zízení musilo ponechati mstu Brnu z místních jeho pijmuv." .Navrhuji tedy, aby zízení vyššího technického ústavu v Brn, jsouc píliš nákladným, pokleslému stavu fondu domestikálniho nepimeným a pro vyšší technické vzdlání domácího obyvatelstva postrádatelným, bylo zatím odloženo do zotavení fondu domestikálního, naproti tomu, pokud tomu dovolí prostedky stavovských fondv, aby se psobilo na zizování nkolika reáiek v zemi, jakožto pípravných ústav k polytechnickému ve Vídni nebo v Praze, k emuž se zvláš výborn hodí msto Brno svou ilou dopravou a svými továrnami." ,,Za tímto úelem by, ponvadž menší msta, jako Šumberk,
Uniov,
Znojmo
více
uvésti
si
prostedk
z vlastních
slové zakládáním tvrtých tíd, zajisté
vybídnuto,
velmi
mnoho mohlo
zizují školy
si
msto
vykonati,
prmy-
Brno, jsouc k tomu
by rovnž
a stavové
fondu domestikálního podle sil jeho, jednak dobrovolnými píspvky pomáhali. Zízení ústavu samého, jakož i urení
jednak
z
osnovy
uebné mohlo by
obsahují
úadm
;
pesná pi tom
katechety
vedle
tom nejvyšší pedpisy klidn vyšším státním se poznamenává, že by výlohy na reálku, která potebuje jen pti uitelv, byly mnohem se,
ustanovení,
ponvadž
o
ponechati
skrovnjší."
Svobodný pán S c h „Stavové
uihšt
usnesli
e
1 1
se
a základní jistinu k
v
podal toto prohlášení loské schzi, že zídí
tomu
že seženou z
technické
poplatk vrchno-
stenských. To se stalo po návrhu zemského výboru, dle nhož roní poteba na tento ústav byla vykázána ástkou 1950 zl. Také dvojnásobná ástka by se byla sehnala, ale založeni ústavu, který dle dnešní správy vyžaduje roního nákladu 15.390 zl. konvenní mny, sahá nad naše sily. Dle dívjšího rozpotu
stavové
nemohli na takovou výši
loské snmovní
usnesení."
býti
pipraveni,
když uinili
—
186
„Založení takového ústavu mlo by více ráz okázalosti a snahy napodobovací, jež pesahuje naše síly, nežli aby vycházelo z pesvdení skutené poteby. Poteba ta jest dle mého mínní pro zemi jen domnlou, a to pro lehké a rychlé spojení s Vídní,
kdež jest ústav polytechnický, který jest po každé stránce takovými prostedky vystrojen, jakých my zdejšímu ústavu dáti ne-
mžeme. by
Posluchárny vyšších tíd by vtšinou rodáci brnnští,
mly
asi
velmi málo žákv,
venkova rodie, je radji do Vídn, kde se jim poskytuje píležitost k vyššímu vzdlání."
a
ti
byli
kdežto
mají-li již byt a stravu za své syny platiti,
„Dle toho by
ptím
všech
400.000
zl.,
pispti,
sil,
„Již z
kterou
bychom
úpln bez
sehnali teprve
užitku.
Výše
její
s
na-
dosahuje
a tedy by na ni musela každá vrchnost lOkrát tolik
kolik
na nadaci Františkovu a Karolininu. Já
platila
aspo nemohu na mne jistinu pesvden, že nýbrž na
jistina,
byla uložena
z
pošlou
si
nikterak srovnati, abych musil složiti pipadající
1689
zI.
16
kr.
na založení ústavu, o kterém jsem
v této velikosti není pro nás potebou."
návrhu, že zakládací jistina
da
nemá
se
vrchnostenskou uriti roní podíl
najednou 1
—2
kr.
z
složiti,
berní
požadavek ten jde nad naše síly a že bychom potebovali dlouhých let, než bychom potebný náklad sehnali, a pak teprve jak zkušenost uí, nemli bychom na ústav námi založený jiné psobnosti, leda povinnost na nj platiti." zlatky, vysvítá, že
„Ostatn pochybuji, že by postaila jistina, jež dává úrok zl., a proto budu hlasovati proti návrhu zemského výboru."
15.390
„Ponvadž však po loském usnesení jest vcí cti stav^ovské, aby po této stránce se nco uinilo, navrhuji, aby se zvolil komitét, který by si pibral znalce a pedložil návrh na zízení praktické školy prmyslové, i jak tomu íkají, technické školy, aby se pi tomto návrhu použilo prostedk, jež podává stavovská akademie, ale pi tom mlo se na zeteli, že jistina, kterou stavové na ten úel chtjí jednou pro vždy ze svého sehnati, nesmí žádným zpsobem pesahovati 100.000 zl." „Také navrhuji,
aby se
J.
V. podala
prosba za povolení,
ob stipendia na vídeské akademii pro sochae a malíe promniti v tolikéž stipendií na vídeském ústav aby stavové smli
ponvadž zkušenost uí, že co dosud žádného užitku zemi nepinesla."
polytechnickém, trvají,
tato stipendia
:
—
187
-
„V pípad schválení mého návrhu mlo by se s provedením jeho pokati, až stavm bude navrácen jejich starý zemský dm, anebo až by jim njakým jiným zpsobem bylo umožnno onen ústav umístiti." další rozprav uinno bylo konen toto usnesení Návrh zemského výboru se zamítá. b) Budiž jmenován komitét, jenž si má pibrati znalce a pedložiti návrh na založení praktické školy prmyslové ili školy
Po a)
poteby zem vyžadují. tomu budiž užito prostedk, jichž poskytuje stavovská
technické, jak toho c)
Iv
akademie, ale zakládající jistina nesmí pestoupiti výši 120.000
zl.
konvenní mny. d) Doba zízeni tohoto ústavu budiž uinna závislou na tom, kdy stavové budou míti bu starý svj nebo nový zemský, ponvadž se zdá, že doba ta není daleka.
dm
e)
leny
komitétu byli zvoleni: ze stavu duchovního prelát
sv. Tomáše, ze stavu panského baron Emanuel hrab Dubský, ze stavu rytíského Štpán Holle a Josef Laminet, ze stavu mšanského olomucký purkmistr Schweidler a brnnský magistrátní rada Josef Feifalik.
rajhradský a prelát kláštera
Bedich
Schell a
*
Pokraováni snmovní schze dne
15.
kvtna 1845.
zmnu
obou Pedevším pijat návrh barona Schella na stipendií jednomysln a pikázán zvolenému komitétu, podobn mu pikázána v úvahu otázka o peložení stavovské akademie z Olomouce do Brna. Návrh barona Vojtcha Widmanna, aby komitét svou zprávu pednesl ji
snmu bezprostedn,
nebyl pijat, a usneseno, aby
pedložil prostednictvím zemského výboru.
Hrab Vincenc Vetter poznamenal, že by bylo žátrvale stolici nauky hospodáské a vd pírodních pi stavovské akademii, která již od nkolika let 6.
doucno obsaditi
jest
uprázdnna a kterou suppluje
Dr. Helcelet.
Usneseno zmocniti
zemský výbor, aby v té vci uinil píslušný návrh. 7. Zemský výbor pedložil žádost Aloisa Šembery, proíessora
eské
ei
a literatury
žební pídavek, a uvedl na
nýbrž
i
jeho skrovný
plat
pi
stavovské
akademii,
za slu-
doporuení netoliko zásluhy žadatelovy, roních 550 zl. konvenní mny, ze
188
—
mu velmi tžko živiti ptilennou rodinu, zvlášt když nemá píležitosti k vedlejšímu výdlku a také jiného píjmu. Soukromým vyuováním eské ei nemže si nieho vydlati, ponvadž v Olomouci se skoro všeobecn esky mluví, vdeckého kterých jest
vzdlání pak v tomto i
jiný milovník tohoto
mže
jazyku
pedmtu
každý
úedník veejným po-
studující,
nabýti bezplatn
sloucháním.
Vtšinou povolen pídavek roních 200 zl., ale s dodatkem, pípad peložení akademie do Brna a spojené s tím úpravy platv uitelských stavové nebudou tímto usnesením
že
pro
vázáni. 8.
Zpráva
stejnomrném rozdlení
o
po-
vinnosti nákladu na vystavní a vydržování okresních silnic v zemi Moravské. O tom a)
uinil zemský výbor tyto návrhy:
Stavové
dalších ješt
pevezmou
potebných
stavbu
silnic
a
vydržování
hotových a
okresních do své správy a náklady
s tím spojené na fond domestikální, s právem rozvrhování jejich na berní zlatku v celé zemi, s výjimkou všech silnic erárních a
spojovacích. b) Pirážka dje se na všechny pímé dané; vybírání a odvádní fondu silninímu dje se msín. Odpisy škod živelních
nemají na podíl silniní c)
dle
vlivu.
Na všech hotových
pedpis
pro
d) Výstavba
okresních silnicích budou zízena mýta
silnice erární, trati
515.889
rovnž
i
na mostech.
sáh ouhé
zatím
se provede
v 6 letech. e) tratí
Pi zmnách,
železniních,
jež
by v
poteb
silnic nastaly
položením
sejdou se stavovští silniní direktoi v
Brn,
aby se o potebném uradih. f)
musí
Všechny cesty, jež nejsou oznaeny jako okresní silnice, píslušnými obcemi v dobrém stavu udržovány.
býti
O
nových stavbách sjednají se s dobrými podnikateli smlouvy dražbou, a peníze se vyplatí po pevzetí vystavných tratí z fondu silniního. g)
h) i)
Podobn bude pi opatování udržovacího staviva, Výkupy pozemkv a lom, pokud nebudou vrchnostmi
dány bez náhrady,
budou
se
konati
dle
platných
pedpisv.
—
Stavové nabudou na okresní
j)
vykonává pi
silnice týchž práv,
jaká erár
silnicích erárních.
Zemský úad bude
k)
staveb
189
a
se pesvdovati o trvanlivosti nových pi zpozorovaných vadách dorozumí se se zemským
výborem. 1)
O
postupu
nových
budou
stavové
staveb
guberniem
podávati zprávy dvorské kancelái. a
m) Každoron bude sestavován rozpoet na stavbu pedkládán dvorské kancelái na schválení.
silnic
Zásady formy, rozsahu a konstrukce zstanou, jako jsou okresních silnicích, le by stavové uznali za dobré nkterou tra silniní rozšíiti. n)
nyní
pi
o) Útraty stavební, udržovací a správní z
budou
se poizovati
fondu silniního. p) Silniní fond zídí se z pirážky na berní zlatku a z do-
cházejícího q)
mýtného na
Všechna mýta
silnicích
se
i
mostech.
pronajmou nejvíce nabízejícím.
Správa. Stavové
zídí zvláštní
odvtví na stavbu
správní
silniní,
lena stavu panského silniním direktorem, jehož cestovné ron páilo na 3000 zl„ a nkolik technicky vzdlaných
ustanoví
by
se
osob, tak že by vydržovací výlohy inily
ron
10.200
zl.
Venkovská správa. pi stavb silnic okresních a jejich obvodu svých panství, pokud jim editelstvím silniním budou sveny. S liknavými úedníky bude se jednati Vrchnosti obstarají práce
udržování
v
dle disciplinárních
pedpisv.
Pibližná poteba. V prvním roce po pirážka 585.231
V druhém
24
píjmu mýtného
srážce
inila
by
tedy na berní zlatku 97io kr. roce 595.299 zl. 13 kr., tedy 97io kr. na berní
zl.
kr.
;
zlatku.
V tetím roce
603.842
zl.
2
kr.,
tedy 10 kr. na berní
zlatku.
V
tvrtém
roce
615.813
zl.
51
kr.,
tedy tOVio
kr.
na
berní zlatku.
V pátém
roce 626.356
zl.
10 kr., tedy lOVio
kr.
na berní
zlatku.
— V šestém
190
636.4M
roce
zl.
29
tedy
kr.,
IOV^q
kr.
na
berní zlatku.
V sedmém
302.944
roce
zl.
58
tedy 5
kr.,
na berní
kr.
zlatku.
Na zkoumáni této pedlohy budiž zvolen zvláštní komitét. Na námitky pednesené arcibiskupem olomuekým a hra-
btem
Spieglem
usneseno
vtšinou
zamítnouti
návrh
zem-
ského výboru. PoJcraéováni
snmovní schze dne
16.
kvtna 1845.
Hrab Hompesch
podává prohlášení o pevzetí silnic: mn, nkdejšímu pruskému poddanému z Porýní, zem pokroku, obchodu a prmyslu, jak asu obtuje každý ohled a každý hdský se tam tmto druhému, a jak tam vtšinou lidé jsou j en cit jednoho ješt ástmi stroje anebo prázdnými íslicemi, anebo aspo za takové se pokládají nynjšími majiteli ducha asového, novináVerejší rozprava pipomenula
bžkm vi
Kam
skými písai a zkaženými advokáty.
jasn
komunistická
loupežné,
a
tyto
hnuti,
nmecká
pec nemohou
vrnému poddanému
J.
to vede, ukazují
nám
švýcarské
roty
býti vítaný
V. císae a
a
církev
vbec
dobrému
nikomu,
katolíkovi,
kdo
si
peje
zstati v pokojném držení svého majetku. Každá vrchnost, která
má
vždy ješt v moci, aby je dle nebo ponenáhlu podporovala; to netohko záleží ve svazku poddanském, k tomu jest potebí vždy penz, nýbrž i, práv jako pi zakládání dobrých silnic, jest potebí zdravého lidského rozumu." „V každém centralisování, jímž se psobí na nco pi vrchnostech, vidím otásání dosavadního zízení našeho mocnáství, které jest založeno na pomrech vrchnostenských a poddanských, jehož zrušení nám v zemi tak zvaného pokroku pivozuje nejsmutnjší následky, ježto v jednotlivých mstech se sice rozvíjí pepych, za to však nkolik hodin odtud sedláci, jejichž ddové žili v blahobyte, musí bráti za vdk nejbídnjší stravou v napolo rozpadlých doškových chýších. Úplné znehodnocení šlechty v jejím
peuje
o blaho poddaných,
míry svých
postavení,
prostedk
její
rychleji
ochuzení,
zpsobené zrušením
vrchno-
nkolika výjimkami obrovského jmní), které nic na její oividnou škodu, která podízena vesnickému rychtái, jenž ji dává nyní dvoj-
stenského
(s
jiného nezbylo než staré jméno, jest
pomru
— mrou
násobnou
cítiti
svou
191
—
dležitost
nemíním dále
úední,
rozvádti."
„Jeho knížecí Milost arcibiskup olomoucký
a svobodný
pán
Dalberg zmínili se o tom, jak mnohem snáze jest sedláku pracovati než platiti. Dovoluji si zde jen poznámku, že mnozí nájemci na Rýn a v Belgii dobrovoln vešli v nájemné smlouvy, kde
odvádjí ást v
nebo penzích, drahou
obilí
potazích. Jestliže to kdy v zemi, kde se
dobrovoln
dále trvá, musí škoda
a
ást v robotních
úpln od
toho upustilo,
nespravedlnost tím jasnji
aby na opravy silnic anebo na míst, aby pracoval. Úelné zužitkováni a z toho zamýšlené zmírnní roboty, její ástený výkup v penzích spoívá úpln v oboru psobnosti každého majitele panství dohodnutím s poddanými. Také zde nastupuje dobrodiní našich vrclmostenských pomr, jež brání, aby zájem jednotlivc nebyl pes píliš obtován ideám zlepšení celku. Majitel panství a jeho úedníci jsou každým zpsobem nejlépe obeznámeni s místními pomry a mohou tedy nejsnáze initi nejúelnjší a nejdobroinnjší opatení, což lze tím více oekávati, ježto zájmy vrchnosti a poddaného jsou vzájemné a rozmanit se pronikají." „Za písného dozoru krajských nad úedníky vrchnostenskými jest poddaný úpln zabezpeen a chránn pedjakoukoli libovlí, jak vera bylo nkolika pány stavy poznamenáno. Ostatn by se dle mého mínní. mly poteby íditi dle prostedkv, nikoli však prostedky dle poteb, dílem snad domnlých, kde potom z každé nové poteby, hned zase nejmén vysvitnouti, nutí-li se zdejší poddaný,
úelem
za jakýmkoliv jiným
platil,
úad
dv
jiné vznikají." 9.
hypote-
Zemský výbor pedkládá osnovu na zízeni
ního úvrního spolku pro Moravu
slouení
a
jeho
se
slezským.
Usneseno vtšinou hlas tento pedmt pikázati komitétu, který vypracuje stanovy a pedloží je zemskému výboru k další
porad.
Do
N
a
p
p,
prelát
V o král; Schell a rytíové
A
I
ze
pedsednictví
jehož
komitétu,
knížeti Salmovi,
zvoleni
:
ze
sveno H u
sv. Tomáše, a kapitulní panského Bedich svobodný
Emanuel hrab Dubský; b e
r t
N
e u
w
a
I
1
a
Josef L
i
Cyril dkan rytí
kláštera
stavu
g o no v
duchovního
stavu
a
pán
ze stavu rytíského
m
i
n e
t
;
ze
stavu
— mšanského Schweidler, purkmistr brnnský.
Kr
i
n n
Krom
192
purkmistr olomoucký, a Ritschel,
toho
má
býti
pibrán zemský úetní
e r.
Konen má
se této komisi pikázati také žádost slezského
veejného konventu na uváženou pi dotených poradách. Zpráva o založeni moravské stavovské spos pipojením žádosti zatímního spolku na zízení soukromé spoitelny v Brn za podporu. Zemský výbor navrhl, aby tomuto spolku, v jehož ele jest jako pedseda svob. pán Vojtch Widmann, byl na první ti léta povolen roní píspvek 1000 zl. z fondu domestikálního. Dodaten podal svob. pán Scheil presidiu zemského výboru navrhl na zízení moravské stavovské spoitelny. Zemský výbor dokládá, že tento návrh úpln se shoduje s mínním stav proneseným o pimenosti, užitenosti a výhodách, které tím zemi vzniknou. Pc delším rokování bylo vtšinou hlasv usneseno, za10.
itelny,
mítnouti návrh na zízení stavovské spoitelny, za to však spolku
na
soukromé spoitelny
zízení
píspvek
z
na dobu tí
let
roní
fondu domestikálního darem.
Zpráva
11.
povoliti
postupu
o
pi
udlování zpráv
šlechtictví a inkolát. Dekretem dvorské kanceláe z 16. ervna 1836 a z 10. ervna 1839 bylo naízeno, že pouze dvorská kancelá a nikoli zemské úady jsou oprávnny vydávati o
vysvdení nebo udlovati zprávy
pvod,
zemský
o
šlechtictví
a
šlechtickém
oprávnn
pouze vydávati stvrzenky o inkolát osob, které se listinn vykážou o svém pvod od nabyvatele, když tento výkaz byl od íysikálního úadu shledán správným. Dívjší postup záležel v tom, že žádané zprávy byly po dotaze u stavovské registratury udlovány zemským výborem, a proto se navrhuje podati prosbu na J. V., aby zemskému výboru, jakožto splnomocnnci stav moravských, díve provozoa
že
výbor
jest
vané právo bylo ponecháno, dle okolnos í ve vcech šlechtictví a inkolátu povolovati nahlédnutí do majestátních kvaternv a vydávati
výatky a
opisy
z nich.
Pijato jednosvorn.
V žité
souvislosti
stavovské
s
listiny
tímto
jsou
návrhem bylo upozornno, že dledoby uloženy v druhém poschodí
té
— domu I
dikasteriálního,
ped ohnm bezpeny.
nejsou
tedy
že
—
193
zemskému výboru, aby
bylo usneseno pipomenouti
uinil opateni na bezpenjší umístní
listin,
co nejdíve stavovskému zájmu
dležitých.
Zemský
12.
výbor
píštího rozdlování
pedkládá
odmn
zprávu
na chov
o
novém zpsobe
hovzího dobytka.
Schvaluje se s dodatkem, že stavovským lenm, k tomuto výkonu ustanoveným, jest volno, aby si sami urovali potebné znalce.
Brnnskému dobroinnému spolku
13. r.
z
1846 jednomysln povolena podpora 1500
zl.
konvenní
na
mny
fondu domestikálního.
Vrchnímu zemskému pokladníkovi Vincenci Suppovi po návrhu zemského výboru povoleno výslužné ve výši roního platu 1500 zl. Schváleno jednomysln, avšak 16 hlasy proti 15 14.
aby se zemskému výboru pipomemíst úednických má píšt míti zvláštní zetel na zdravotní stav, statnost a stáí uchazeovo.
pijat návrh barona Schella, nulo,
pi
že
návrzích na osazování
Pokraování snmovní schze dne 17. kvtna 1845.
pedmty:
S denního poádku škrtnuty
O rozdlení dávek
a) urbariálních pi oddlování od poddanských hospodáských celkv. b) O opateních, aby se zamezilo rozpadání
pozemkv
pozemkv
vrchnostenských. c)
O pastv na poddanských
d)
Rozboení
úhorech a
strništích.
pi vnjší brán Veselé (budovy
strážnice
konsumní).
Žádost výpravího
e)
novináského
úadu S e
i
d1era
za
osobní pídavek.
Pevzetí stavovské silnice jablonecké státem. Potom pojednáno ješt o tchto vcech: f)
15. Odevzdání všeobecného vojenského fondu ubytovacího vojenskému eráru.
O tom
usneseno, podati
J.
V. prosbu,
milostivji stavovskou deputaci, jak už
aby tato 1)
vc konen
aby bud pijal nej-
díve bylo žádáno, anebo
byla vyízena.^)
Doslovné obšírné znní
této
prosby v opise pidáno k protokolu. 13
—
194
—
Usneseno požádati zemského hejtmana a nejvyššího kanclée, aby stavovskému zemskému úetnímu Ignáci Krinnerovi odmnou za zásluhy v innosti úední vymohli udleni 16.
hodnosti císaského rady. 17. Zpráva o vyrovnání s bratry Kleiny za práce mimo povinnost vykonané pi stavb silnice jablonecké.
této
Usneseno naíditi zemskému výboru, dle pání stavv.
vci
len
18. O vyznamenání silnice jablonecké usneseno
aby urychlil vyízení
komise pro stavbu
podati prostednictvím zem-
ského hejtmana prosbu k nejvyššímu kancléi, aby svou mocnou pímluvou u J. V. vymohl schválení návrhu stavovského. 19.
O náhrad za ztrátu ápojové. Ponvadž o této
dchod
z
nkdejší
dan
n
zájm
stavovských, dlouholeté vyjednávání posud není ukoneno,
vci, která vehce se dotýká
aby s prosbou na J. V., náhrada byla povolena.^) fondu 20. Zpráva zemského výboru o stavu domestikálního koncem správního roku 1844 s piložením povšechného výkazu tohoto fondu. Za to však nebyl pednesen pipravený rozpoet na rok 1846. Po odvodnní svobodného pána Dalberga bylo usneseno: a) Zprávu zemského výboru zatím jen vzíti na vdomost, s výhradou, že bližší posouzení stane se teprve potom, až bude pednesena zpráva komise, ustanovené na zkoumání úetní závrky z r. 1843, a o instrukní osnov k tomu píslušné. bylo usneseno jednomysln, obrátiti se
konen stavm
tato
jmní
b) Vysloveno
pání,
koneného usnesení
aby za úelem podání této zprávy a
o ní svoláno
bylo
mimoádné shromáždní
stavovské. c)
potu
Až do
té
doby nech
se
poká
také se zprávou o roz-
za správní rok 1846.
d) Téže komisi, která ustanovena byla na zkoumání úetní závrky za rok 1843, budiž sveno také zkoumání úetní závrky za rok 1844 a také za rok 1845, jakmile bude podána. e) Tato komise budiž budoucn pibírána také na zkoumání rozpotu. 1)
Také
tato j)rosba
v opise piložena k protokolu.
—
195
Bedich
z
Schell poukázal na to, že, jak vysvitá Baron výkazu o pokladnim stavu fondu domestikálniho, tento znan
konvenní mny, a že by bylo radno, nevyhnuteln potebi na nutné výdaje, byla ve prospch fondu uložena a aby ji bylo užito na úhradu (refundováni) základní jistiny, vynaložené na stavbu silnice pesahuje
výši 50.000
aby ástka,
zl.
které neni
jablonecké.
Snmovní direktor poznamenal k tomu, že zemskému výboru díve v tom smyslu dáno bylo naízeni; na návrh biskupa brnnského usneseno ponechati to zemskému výboru bez pi-
již
pomenuti. 21.
bylo
Stavm
bylo oznámeno nejvyšší rozhodnutí
jímž se projevuje
1845,
uinno
na starý
zadost,
vle
pokud
císaova, se
týe
aby
jejich
z 19.
dubna
stavm moravským vlastnických nárok
zemský dm.
„Kdyby navrácení tohoto domu stavm ukázalo se pi dotených poradách dvorského úadu nemožným nebo nevhodným, naizuje se moravskému guberniu, aby vyjednávalo se stavy o píslušnou náhradu a došlo se
jehož schválení
si
s nimi dobrovolného dohodnutí, císa vyhrazuje."
Toto nejvyšší rozhodnutí napluje stavy zatím nejvtším uspokojením a dává podnt k nejpoddanjším díkm. Nicmén není ješt rozhodnuto, bude-li starý zemský stavm navrácen, i bude-li jim dobrovolným dohodnutím dána náhrada za nj. Zemský výbor pokládá navrácení domu za výhodnjší než náhradu a navrhuje, aby se podala prosba J. V., aby stavm zemský byl co nejdíve vrácen do vlastnictví a hned také pedloženo do-
dm
dm
znni tohoto podání, v nmž dvody požadavku obšírn byly uvedeny. Zejména poukázáno na nedostatené umístní všech úad stavovských, jemuž by njaká náhrada penžitá nepomohla, ponvadž nová stavba zemského domu spojena jest s velikými slovné
nesnázemi a stavové v posledních letech zvlášt nákladnou stavbou silnice jablonecké zbavili se všech penžitých prostedkv.
Návrh zemského výboru schválen byl jednomysln. 22. z
Na zprávu zemského výboru
o budoucím
užití
úrok
moravského stavovského fondu úsporného
byl pijat návrh, aby
pírstek úrok
vzniklý slosováním
tohoto fondu byl vynaložen na všeobecné blaho
zem
památek
Moravské, 13*
— k
emuž
msta
královská
msta Olomouce
a
196 --
pistoupila
n
Brna na
s
výhradou,
aby
práva
byla zachována.
I
*
Pokraováni v poradách, dne
Ped mana
mše
tím konána zádušni
snmovního
a
za
Zpráva
o
kvtna 1845,
zemelého zemského
stavovští úedníci a
odkázání deposit
úad na stavovské úady Nejvyšším rozhodnutím
hejt-
Aloisa hrabte Ugarte,
direktora
pítomni byh stavové, všichni obyvatel msta Brna.
které
23.
19.
z 9.
výbre
z
mnoho
krajských
í.
dubna 1844 dáno
jest
moravským
stavm na vdomost, že by toto odkázání stalo se zpsobem, že by tím stavm nebylo žádné nové ruení
a slezským
jen tím
uloženo. Stavové se tedy vyzývají, aby na toto zaízení pistoupili
anebo podali zevrubn své námitky proti tomu. Zemský výbor požádal (5. srpna 1844) zemského úadu, aby mu oznámil, jakým zpsobem v tom pípad míní zavésti úední práci a zútování u stavovských výhercích a jak veliká jsou deposita u každého krajského úadu v roním prmru, aby mohl rozsah tchto prací posouditi.
Gubernium odpovdlo, že pracích podati jiných
pomcek,
nemže
o krajských depositních
než které za
úelem
tohoto vy-
Avšak vyjádení krajských úad neobsahují o rozsahu tchto prací dostateného vysvtlení. Všeobecn poznamenává však královský zemský úad, že dle
jednávání
již
dosavadních
byly oznámeny.
zkušeností
zvlášt znaného
poet
krajských
deposit
nemá
nikterak
penesením se nezamýšlí pi krajských úadech, nýbrž jen získání vtší zmenšení prací bezpenosti deposit, budou-li v ádn založené pokladn uschorozsahu a že tímto
vána, a že by tím tedy také stavovským
úadm
výbrím
práce
nebyly zvlášt rozmnoženy.
O zpsobe manipulace zemský úad podal zprávu v osnov pedložené dvorské kancelái. Zemská útárna podala o této vci své dobré zdání. Podle toho a pak i z jiných dvod, zejména ponvadž stavové nemohou pevzíti ruení za deposita, ježto by sami nemli jiné záruky, nežli kauce pokladních úedníkv, zemský výbor navrhl, aby stavové ve shod s dívjšími snmovními usneseními bez pod-
— optn
minky
zamítli
— Schváleno
úadv.
—
197
pevzetí
depositních
prací
od krajských
jednomysln.
Výroní zpráva stavovského archiváe Boka o jeho djepisných vý-
24.
ahistoriografa zkumech. Na
vyzvání zemského výboru
Boek
upravil do tisku a
ped-
výzkumné zprávy za léta 1841, 1842 a 1843, poslední zpráva pak rovnž jest do tisku pipravena, a pouze všechny pílohy nejsou ješt opsány. Archivá zárove prosil, aby mu pi tisku tchto výzkumných zpráv byl na jeho literární potebu jeho vlastním nákladem položil
volen
své
pimený
poet výtiskv.
Ponvadž znalost toho, co se v tomto vlasteneckém podniku dje pro djezpyt zemský, má zajisté zájem stavovský, a ohlášení toho ve svt literárním samo jeví se žádoucím, pedkládá se dosud prozkoumaná historická látka a výzkumné zprávy o tom upravené stavm s návrhem, aby do nich nahlédli a usnesli se o tisku zpráv, s vypuštním zbytených a nevhodných poznámek, a aby dovolili vytisknouti archivái o žádaný poet k tisku
exemplá
ponvadž sazba
více,
jest
tu již bez toho, a náklad
nepatrn vydáním za papír a tisk. Hotové výtisky nech se potom odešlou jednotlivým stavm*
vzroste jen
n
Náklad na páil by se, nepoítaje v to papíru, na 300 zl. Celkem bylo by potebí asi 300 výtiskv i s papírem by náklad inil 500 zl. a uhradil by se z fondu domestikálního. Vtšinou 12 hlas proti 6 (baron Schell, baron Dalberg, který navrhoval uhrazení tohoto nákladu z ástky 2000 zl. rozpotené na djezpyt, hrab Harnoncourt, hrab Herberstein, baron Antonín Widmann a baron Bedich Dalberg hlasovali proti návrhu zemského výboru) usneseno bylo dáti tyto výzkumy tisknouti nákladem fondu domestikálního a rozdliti píslušné výtisky královským mstm, knihovnám a museím, vrchnostem? mstm, soukromníkm, obcím atd., vedle 60 výtisk Bokovi a ;
24 stavm.
Ponvadž
svena 25.
práce dlužno
ped
tiskem podrobiti
revisi,
byla
proboštovi mikulovskému.
Zpráva
o
koupiCerroniovy sbírky rukopisné.
Císa schváhl snmovní usnesení této pozstalosti.
z 20.
zái
1844 o koupi
—
198
má
se
—
nkolika spolehlivými znalci skuten dle odevzdaného zjednati pesvdení, pak teprve má se zíditi nepoškozenou, a seznamu úplnou a Dle tohoto usnesení
je-H tato sbírka
smluvený dchod majiteli sbírky. Stavové nech tedy ustanoví, kdo má sbírku pevzíti. S tímto návrhem zemského výboru také všichni se shodovali, mínní se rozcházelo pouze o tom, má-h se šetení konati v Brn, kam by se sbírka musila odeslati, nebo ve Vídni. Vtšinou usneseno, že pan Czikann má sbírku poslati do Brna a že se mu má o tom dáti zpráva.
Vyšetujícími
hrab Dubský
a
komisai byli zvoleni: probošt mikulovský, Laminet s pibráním archiváe Boka a
rytí
jiných znalcv.
Konen usneseno za této píležitosti požádati zemského úadu, aby vykázal bezpenou místnost sbírce i jiným stavovským listinám, i bylo upozornno na místnost, kde díve byl umístn úad
poplatkový, které se nyní nepoužívá. Inženýrovi
26.
Navrátilovi
za
k.
c.
provinciálního
technické
stavebního editelství
mimoádn
práce
vykonané pi
silnici jablonecké na návrh zemského výboru povolena odmna 200 zl. z ástky 500 zl., rozpotené „pro decoro statuum".
27.
koní
Na návrh zemského výboru za povznesením chovu požádáni butež nkteí lenové stavovští, aby
v zemi
své návrhy,
pedložili
kterými
nebylo zpsobeno mimoádné Zahradníkovi
28. z milosti
roní
plat 160
v
by
však
domestikálnímu
fondu
vydáni.
Lužánkách
Schmiedovi
povolen
zl.
Po návrhu zemského výboru zízeno stálé místo zahradníka lužáneckého s roním platem 400 zl. konvenní mny, s bezplatným bytem a deputátem 4 sáh mkkého díví. Pro zahradužije se nadace hrabte Mitrovského, za to se odete ního roních 120 zl. vydávaných na zahradnického pomocníka. K tomu pidali stavové ješt podmínku, že zahradník má bezplatn zastávati také službu na Františkov, až se tam místo zahradníka
un
uprázdní.
Konen stavové byli podleni snmovními seznamy a povšechným výkazem penz fondu domestikálního za rok 1844. Ostatn pedneseno a vzato na vdomost:
—
199
—
Znojemský krajský úad oznamuje, že pt dcer po 1. Antonínovi hrabti Miravigliovi (Maria, Eleonora, TeFerdinanda a Antonie) zddily panství Hostiraské. Guberniální rada a krajský hejtman tšínský Antonín Alois šlechtic Gláser povýšen do stavu rytíského. 3. Karel rytí Baratta zddil po Joachimovi rytíi
rezie,
2.
Stettenliofenovi
panství
Budišovské
s
Tasovem.
Geský inkolát udlen knížeti Jiímu Lówensteinovi. 5. Princezna Luisa Wasová koupila od hrabnky Fnfkirchenové panství Moravecké se statkem M t r o v e m. zapsán majitelem panství 6. Hrab Egbert Belcredi 4.
Zdeky
i
Líšeského
a
Jimramovského. zemský
Moravsko-slezský
7.
soud
oznamuje,
že
bratí
Hubert Kleinové jsou zaznamenáni jako majitelé koupeného panství Vizmberského. 8. Albertovi šlechtici Managettovi dáno dekretem František, Libor, Albert
kanceláe
dvorské
z
11.
íjna
a
1844
povolení
na držení statku
Doloplazského v kraji olomuckém na dobu 9. Jií svobodný pán Siná koupil od
Wasy
panství
íanské
aVeverské
s
tí
Gustava
temi osxdami, Ko-
Bosonohami a Nmeckými Kynicemi, a
mínem,
let.
prince
statek
H v o-
zdecký. 10.
Moravskému stavovskému pokladnímu
vovi Rezkovi povoluje
ron
z
se
navržený
sluhovi
Václa-
osobní pídavek 50
zl.
fondu domestikálního.
z 22. ervence 1844 oznámeno, mniti nco na starodávných habilitaních pedpisech na Morav a ve Slezsku. 12. Uzavení celní silnice z Mary ková v Uhrách pes Nový Hrozenkov do Karlovic na Morav.
11.
iN'ej
vyšším rozhodnutím
že císa neuznává za dobré
13.
svém
Ferdinand svobodný pán Sternbach
ddu
Josefovi Sebastianovi Sternbachovi panství
zddil po
Tešské-
íjna 1844 povoleno slouení statku Vilímovského se seniorátem panství T e b í ského, beze zmny nárok ddicv allodiálních na tento statek. 15. Zákon nejvýše potvrzený dne 14. února 1845 o snížení 14.
Nejvyšším rozhodnutím
doby kapitulaní 16.
z 12.
ve služb vojenské na osm
meno, že císa
nesvolil k
let.
z 14. bezna 1845 oznáprosb stav moravských za sproštní
Dekretem dvorské kanceláe
—
—
200
moravského stavovského úadu novináského kolkového. 17. O revisi domovní dan tídní.
Perovský krajský
18.
úad
ohlašuje,
že
od
poplatku
olomucké
arci-
Stelná (Waltersdorf) a Dtichov Jana Nepomne ké ho hrabte z Vrbny
biskupské lenní statky
(Dittersdorf) po smrti pešly na tyi jeho ddice.
Václava rytíe Rosenbauma uprázdnné nadaní místo ve vojenské akademii v Novém Mst udleno Hugonovi rytíi Hugensteino ví. 19.
Vystoupením
20.
Dekret dvorské
vysvtlení patentu
z
14.
kanceláe z 7. dubna 1845, obsahující února o zkrácení vojenské ka-
pitulace. 21. Presidiální
jímž
oznamuje,
se
list
že
kanceláe
dvorské za
píinou
úmrtí
z 28. dubna 1845, zemského hejtmana
Ugarte a jmenování nejvyššího zemského komoího hrabte Sedlnického principálním snmovním komisaem direktorium
snmu penáší se dle zemského zízeni na nejvyššího zemského sudího hrabte Wolkensteina. postulátního
17. mimoádného shromáždni stavovského, konaného 21. er1S45 za 'pedsednictví zemského hejtmana Rudolfa hrabte
Protokol vence
Stadiona,
z
píiny
slavnostního
zahájeni
severní
státní
dráhy
z Olomouce do Prahy.
sdlení zemského presidia z 13. ervence t. r. císa návrh presidenta dvorské komory, aby severní státní dráha byla dne 20. srpna 1845 zahájena pimenou náboženskou Dle
schválil
a vnjší slavností, a ustanovil
pi
ní
svým zástupcem arcivévodu
Františka Karla.
Zemský výbor a nejradostnjší
jsa
pesvden,
úastenství
pi
že stavové projeví nejvelejší
této události
pro zemi tak vý-
znamné a že si budou páti, aby njakými slavnostmi od nich poádanými se pisplo na oslavu zahájení, navrhl: a) leznici
aby se na rakousko-moravských hranicích zídil pi že-
pimeny
triumfální oblouk;
—
201
—
aby se jmenovala deputace, která by se pipojila k zem19. srpna se odebrala do Beclavi, aby tam uvítala arcivévodu pi vstupu do zem a doprovodila ho do b)
skému hejtmanovi a
Olomouce; c) aby se v Olomouci téhož dne uspoádala národní slavnost na stelnici a pi tom vzat byl za základ program slavnosti, konané roku 1836 v Brn za pobytu JJ. VV.; d) aby se na uspoádáni a ízení slavnosti ustanovil komitét, jemuž by se na výpomoc pikázaly osoby stavovské akademie a v
pípad poteby
také
jiní
vovské služebnictvo, aby
Ponvadž
a
tito,
jako sta-
odesláni do Olomouce.
náklad na národní slavnost
z
roku 1836 páil se
budiž tato ástka také na tuto slavnost pijata nepekroitelnou a uhrazena z volných pebytk fondu do-
na 11 za
— 12.000
stavovští úedníci,
byli
zl.,
mestikálního, anebo, kdyby nebylo dostatených
pebytk, budiž
sehnána pirážkou na vrchnostenskou berní zlatku. Stavové pijali s pochvalou tyto návrhy a usnesh se jednosvorn, aby se uspoádala národní slavnost v Olomouci, jak to ve zpráv
jest
naznaeno, k tomu aby
oblouk ástka 12.000 na nejvyšším míst zakroilo za
triumfálních se
domestikálního, která, kdyby
se urila
i
s
pipotením
jako nepekroitelná a aby
zl.
povolení této ástky
nebylo dostatených
pirážkou na da vrchnostenskou. uspoádáni a ízení slavnosti zvoleni
z
fondu
pebytk, má
se uhraditi
K
Schaffgotsch
a
hrab Michael
byli
hrab Josef
Bukvkaa
jim na žádost
hrabte Schaffgotsche pidán na výpomoc zemský úetní Krin n
Do
uvítací deputace byli zvoleni
Wiedersperg
a
rajhradský
prelát
:
er.
ze stavu duchovního rytí
Viktor Schlossar,
ze
baron Karel Dalberg a hrab Jindich Herberstein, ze stavu rytíského rytíové Antonín Tersch a Michael Manner, ze stavu mšanského purkmistr olomucký stavu
panského
Schweidler
a
brnnský Ritschel.
—
—
202
18. snmovní schze, konané
Protokol
26.,
a 29. kvtna 1846
27., 28.
za pedsednictví zemského hejtmana a snmovního direktora Rudolfa
hrabte Stadiona. ^) 1.
Do snmu nov uveden Michael svobodny pán
Forgá,
majitel statku Bílé Lhoty v kraji
olomuckém. zl. 30 kr. konvenni mny povoleny, ale poukázáno na vždy naléhavjší nutnost, aby se poplatníkm v požadavcích berních ulevilo, jak již v námitkách a prosbách za pedešlých let bylo vyloženo. Zejména bylo na 2.
^)
dvou
let
Berní požadavky
Zde budiž piložen seznam
len snmu
stavovského za posledních
jeho zasedání:
Na Antonín
ve výši 3,142.494
hrab
lavici
duchovní:
Schaffgotsch, biskup brnnský, rytí Wiedersperg a rytí Holle,
olomucké metropolitní kapitoly s jedním hlasem, Viktor Schlossar, Ferdinand Seka, prelát novoíšský, Cyrill František Napp, prelát kláštera sv. Tomáše; Josef rytí Vokál a Antonín rytí Hoffmann, deputovaní brnnské kapitoly s jedním hlasem, Vincenc Weintritt, probošt zástupci
prelát rajhi-adský,
mikulovský.
U velikého
J.
E. nejvyšší
stolu: zemský komoí Antonín hrab Sedlnický a
J.
E. nejvyšší
zemský
hrab Wolkenstein. Na lavici panské:
sudí Karel
hrab hrab
Vincenc Vetter, svobodný pán Bedich Schell, Josef Augustin Seilern,
hrab
hrab
Filip St. Genois,
Josef Schaffgotsch, svobodný pán Josef
Honrichs, svobodný pán Rudolf Forgá,
hrab
Gustav Kalnoky,
hrab Jindich
Vojtch Widmann, hrab Vilém Hompesch, hrab Gustav Podstatský-Líechtenstein, svobodný pán Josef Bartenstein, svobodný pán Michael Forgá, hrab Vladimír Mitrovský z Nemysle, hrab Emanuel Oldich Dubský, svobodný pán z TebomysUc, hrab Jií Stockau, svobodný Herberstein, svobodný pán Antonín a
pán Ludvik Tiirkheim-Geisslern, svobodný pán Vilém Bretton, svobodný pán
Bedich Dalberg, hrab Egbert
Na zemský podkomoí rytí Vojkovský,
Filip
Belcredi.
lavici rytíské: Hentschel,
nejvyšší
zemský písa Karel rytí
Antonín Tersch, Ferdinand Linhart, Michael Manner, Samuel August Neuwall, Štpán Holle, Ignác Neuwall, Karel Baratta, Josef Laminet, Leopold Neuwall, Liebenberg. rytíové:
Královská msta:
Brno, Olomouc, Jihlava, Znojmo, Hradišt,
Uniov
a Kyjov svými deputovanými, všechny
dohromady s jedním hlasem. Zemský purkrabí rytí Kronenfels. Zemský sekretá Mayer.
úetní Krinner. Konceptní praktikant Wieser.
Zemský
:
—
203
—
návrh svobodného pána Sahella usneseno optovati díve již projevenou prosbu, aby k pirážce berní, vypsané za uhrazením náklad hrdelních, byly pibrány také ostatní dané (zejména da výdélková a židovská).
K tomuto
usnesení
podal toto prohlášení, stupu
Voj
tch svobodný
pán
Widmann
nového katastru,
totiž
po-
pi dotených odhadech „Ponvadž stálý katastr jest mítkem píštího zdanní,
cítil
týkající se
jsem již dávno potebu, aby stavové, jimž písluší stejnomrné rozdlení požadované dané, zakroili u zásad vyšetování výtžku, dal jsem se však ukonejšiti lidumilnými a spravedlivými zásadami pedpisv o tom vydaných, domnívaje se, že instrukce odhadních komisa budou míti stejný cíl ped sebou. i postup že tomu výtžku že valn se uchyluje od pedchozích prací našich, podaných dle týchž zásad, a akoliv reklamaní ízení jest volno, však ástené reklamaci, jak o tom svdí výsledek v Dolních Rakousích a ve Štyrsku, se bu málo nebo
Nyní,
když tato katastrální práce se vykonala, vidím,
tak není,
a vyšetováni
vbec nevyhovuje. Zatajování instrukce odhadních reklamanícli komisa zabrauje nebo znesnaduje vedení dkazu pi reklamaci a mlo za následek, že stavové štýrští tuto katastrální i
práci prý
úpln
zvrhli,
a stavové dolnorakouští
pednášejí nyní
spoustu reklamací, které se nerovným vyšetením výtžku kiklav let, jeví teprve po a základní zlo záleží pouze v tom, že
ad
tamjší stavové nezakroili pi stanovení zásad. Pijetím provizoria dani podz roku 1819 cítíme se petíženými u všech léhajících v pomru k zemi eské, a jediná nadje úlevy, kterou jsme mli, že berní procenta všech rakouských zemí ddiných budou také výtžku na roven postavena, mizí, jsme-li vydáni libovli odhadc pi vyšetování výtžku. Proto jest dle mého mínní potebí zakroení stavv, aby zásady J. V. vyslovené byly také skuten provádny. Dle doslechu jest prý již od poátku katastru ustanoven moravský stavovský zástupce, ale o tom nebylo nikdy stavm nic ohlášeno; proto jest potebí uiniti si otázku, jak byly dosud šeteny a zastávány zemské zájmy, pokud
pedmt
se
týe
katastru, jaké rozkazy
ml
tento zástupce atd."
libovle a pepjatosti pi vyšetování istého výtžku budiž krátká zpráva z mého panství Plave, kde na píklad byly pastviny co do istého výtžku na roven postaveny sousedním
„Dkazem
^U4
polím, která
již
od
staletí
zde pítomní uinili
již
jsou obdlávána.') Zajisté mnozí stavové
podobná pozorování a
havost stavovského zakroení
pi
otálení vzniká obava, že stálý
nový katastr
se
nad potebu
odloží a tím
se
katastru,
tedy nalé-
uznají
ponvadž pi delším chybným provádním
zmaí nejblahovolnjší úmysl
otcovské vlády."
Když k tomuto pedmtu hrab St. Genois uvedl ješt jeden kiklavý pípad nemírného odhadováni, prelát kláštera sv. Tomáše mínní, že by
projevil
rozšíení ustanovené
se
J.
V.
mla
pimené
podati prosba za
pedbžné lhty na
podávání reklamací proti
nesprávnému vyšetování istého výtžku a k nutnému vodítku požádati za vyhlášení zásad, dle kterých si odhadní komisai mají poínati.
Stavové usnesli se pidliti návrh svobodného pána Vojtcha výboru, který nech ješt opatí z rozliných
Widmanna zemskému krajin data,
úadm
objasující tuto
a pedloží je vyšším
nesrovnalost,
poukazem na dnešní usneseni snmovní. Taktéž pijat návrh preláta kláštera sv. Tomáše na podání zmínné prosby J. V. 3. Vysloužilému stavovskému mistoknihovnímu Františkovi Kup do vi po návrhu zemského výboru povolen osobní pídavek roních 300 zl. konvenní mny s výhradou nejvyššího schválení. Také registrátorovi zemskému Janu Gottliebovi, který s
i
horliv zastává, povoluje
již
40. rok slouží a povinnosti své velmi
se
roní osobní pídavek 300 zl. s pochvalným uznáním. 4. Jan Friedrich, stavovský stipendista na c. k. akademii
výtvarných
malbu hlásilo
— za
umní
ve Vídni,
studii hlavy,
zdailou,
—
ale
pedložil ukázkou své píle olejovou
kterou editelství
nedoporuilo
jí
akademie
sice pro-
koupi.
Na návrh
ke
zemského výboru povolena odmna 25 zl. snmovním z 14. kvtna 5. Usnesením byla
dv
1845
stavovská stipendia pro malíe
a
promnna sochae
na stipendia pro žáky polytechnického ústavu ve Vídni. Zatím se uprázdnilo stipendium pro sochae, a na návrh zemského výboru, který stipendia nevypsal, usneseno poprositi J. V., aby udlení tohoto i druhého stipendia malíského, jakmile se uprázdní, smlo se zastaviti, až budou schváleny stavovské návrhy na zízení technické školy v Brn a tira také návrh na promnní obou stipendií.
O Takových pikladv uvedeno nkolik.
I
— Zpráva
6.
stav
o
205
majetkovém nároku moravských robotám y.
na budovu zemské
návrh zemského výboru na deskové prohlášeni tohoto majetkového nároku s dodatkem, aby dalši opatení byla uinna o ádném vyhotovení a vložení tohoto prohlášení Stavové
schválili
pedbžném dohodnutí se stavy slezskými. Zpráva o nákladu na rozšíení budovy pi
do desk a o 7.
robota
m.
Dle sdlení gubernia jest potebí rozšíiti zemskou robotárnu,
ehož náklad
rozpoten na 21.263 zl. 5^^ kr. konvenní pipadá na Morava 19.923 zl., a tato ástka má bez pirážky sehnati ve dvou roních lhtách za r. 1847
mny. Z se
jest
toho
a 1848.
Rozšíení jest nutno za píinou úelného umístní a zamstnání trestancv a aby se pijetí dalších osob z nedostatku místa nemusilo zamítati. Ponvadž jak dvorská kancelá, tak i slezští stavové, kteí podíl na pipadající již povolili, uznali nutnost tohoto rozšíení, navrhuje zemský výbor, aby také moravští stavové žádanou ástku povolili. Avšak pro politování hodnou okolnost, že se bez pedchozího jejich souhlasu pikroilo k provedení stavby, nech se podá námitka proti každé píští podobné stavb, která by se zahájila nákladem zem nebo fondu domestikálního, bez pedchozího dorozumní a souhlasu stav. Náklad na tuto stavbu však mže jediné pirážkou na poplatníky býti poízen, ponvadž oekávaný pebytek píjm nestaí na uhrazení první lhty za rok 1847 a domestikální fond jest obtížen uhrazováním základní
n
jistiny,
vynaložené na stavbu
Konen aby
silnice jablonecké.
budiž píležitosti použito a gubernium požádáno,
ron
oznamovalo výsledky doteného ústavu polepšovaeiho. Tento návrh po delší debat byl vtšinou hlas pijat.
škodlivém psobení jednoduchých továrních oprávnní na výrobu rosolek a likér na vrchnostenská práva propinaní. 8.
Zpráva
Dekret
zjevném
o
dvorské
komory
z
6.
prosince
1841
zavazuje (ve
odporu s ustanoveními robotního patentu z r. 1738, jímž se výslovn zapovídá dovoz cizí koalky na pdu vrchnostenskou) osoby, jimž se taková výroba povoluje, jen pro ten pípad k odbírání potebné koalky od vrchnosti neb mstské
:
206
obce,
propinaního,
práva
požívající
pi tom
dosáhli
jestliže
oprávnní k nálevu. Tímto
dekretem
mstských
obchází
propinaní
se
právo
zdejších
na zízení založené, a tím že na základ jeho mnozí se den ze dne udlování takových oprávnní, podkopává se toto ústavní právo tak, že musí brzo nastati úplný vrchností a
obcí,
jeho úpadek.
Zemský výbor proto navrhl stavm, aby dala prosba na
aspo aby
pro Moravu, aneb
byl
s
ustanoveními robotního
a
likér byli bezvyminen tmto výrobkm koalky od
k
potud
právo bylo
snmu
zmnn,
—
po-
komory
aby za souhlasu
výrobci rosolek 1738 pidržováni na odbírání potebné
patentu
z
r.
vrchností a
práva propinaního a tím
žívajících
se ze
V. za zrušení tohoto dekretu dvorské
J.
mstských
zpsobem aby
obcí,
po-
vrchnostenské
ústavnímu základu a platná zákonitá — Pijato jednosvorn. Osleplému diurnistovi pi zemské útárn Ignáci 9. Hartlovi povolen z fondu domestikálního denní píspvek 12 kr. konvenní mince s výhradou nejvyššího schválení. 10. Vrchním stavovským pokladníkem po Vincenci Suppovi zase
vráceno
—
ustanovení aby byla zachovávána,
hlasv olomoucký stavovský výbrí
zvolen vtšinou
Ondej
Keller. Inženýrovi
11.
c.
Ant. Navrátilovi
potené
stavebního
zl.
z
editelství
pi stavbách
ástky 500
zl.,
roz-
decoro statuum".
,,pro
Zpráva
12. s
provinciálního
za technické služby, vykonané
opt odmna 200
povolena
silniních,
k.
penesení deposit nich prací na stavovské úady výbrí. odmítnutí snmovní stalo se dekretem o
úad
krajských Pes optovné
kanceláe z 22. ledna 1846 zase vybídnutí na pevzetí Po návrhu zemského výboru stalo se toto usnesení
dvorské
onch
prací.
Stavové pedpokládajíce, že jim podle nejvyššího rozhodnutí z 9.
na
dubna 1844 pevzetím depositních
výbrí
k pevzetí a)
V
stavovské
do knih, se
mže
úady
doasn souhlase
s
nevznikne
státi
úad svolují
podmínkou položenou také stavy slezskými
úady výbrí pevezmou
krom
prací od krajských
nové ruení, a odvolateln za tchto podmínek: stavovské
uschování a zapsání deposit
toho však také vyplácení jejich jen potud, pokud
pijimatelm poukazovaným od krajského úadu.
207
zútováni butež co nejvíce usnadnny budiž provedena nezbytná revise oznámené instrukce a tato budiž vykonána komisi, skládající se b) Píslušné práce
i
úelem
a zjednodušeny, za tím guberniálniho
z
hejtmana a provedení
stavovského
ze
rady,
úedníka
Odpovdný
c) i
z
státní
nad
dozor
potebného
zástupce,
krajského
z
stavovské útárny.
i
novou instrukcí, jakož peneseno na krajské
touto
fíkontrování budiž
hejtmany.
Tyto práce depositní butež stavovskými úedníky výpoizovány úpln oddlen od jejich prací ve vlastním
d)
brími úedním
povolání a bez smíšení pokladen.
Všechny výlohy spojené
e)
skopisy, depositní knihy
s
a pod,
tmito pracemi za papír, tibudou pevzaty a poizovány
kamerálním erárem.
Zemským výbrim úedníkm bude
f)
nadpoetních prací zakroovati za
ukládaných
volno
míry
dle
odmnu
fondu
z
kamerálního.
Kdyby díve nebo pozdji
g)
úad
depositní
krajských
práce
nabyly takového rozsahu, že by hrozilo nebezpeí vlastním
zájmm
stavovským,
výhercích
úad
pro
anebo kdyby stavové vidli potebu,-
užiti
mohou
zase
vlastní
ústavy a
své
úely,
pevzaté depositní práce zamítnouti. 13.
Zpráva
rozhodnutím
Nejvyšším že
má
píšt
sice
se
rozdlování
o
z
30.
stavovský zástupce
súastniti,
ale
odmn zempanskou
že
má
odmn
na chov koní.
ervence 1844 ustanoveno,
pi rozdlování tchto
se obmeziti pouze
odmn
na doruování
komisí pirených.
Zemský výbor uznává,
že tím sice trpí vážnost stavovského
zastoupeni, ale pokládá všeliké zakroení za marné.
Nicmén na
návrh hrabte Herbersteina bylo vtšinou hlasv usneseno poprositi J. V., aby stavovská komise smla bezprostedn íditi
rozdlování
pad
odmn,
s
dodatkem, že
vrn
poslušní stavové v pí-
zamítnutí této prosby zamýšlejí vzdáti se úasti
rozdlování pro
neinné postavení svého zástupce
a
pi tomto na doru-
odmn Zútování náklad na národní slavnost, konanou v Olomouci pi zahájení severní státní ování
14.
železnice.
vysílati
stavovské
výbrí
píslušných krajv.
208
Na
tuto
(usnesením
konanou 19. srpna 1845 povolen byl ervence t. r.) náklad 11 12.000 zl. hotových a volných pebytk fondu dome-
slavnost
snmovním
konvenní mince
z
—
2],
stikálního.
Toto usnesení bylo císaským rozhodnutím
23.
z
záí
t.
r.
schváleno.
len
Dle zprávy gotsche
a to
Bukvky,
a
zvoleného k tomu komitétu, hrabat Schaffvýdaj
pekroen
hlavn nákladnou úpravou
zdražením cen díví
Na návrh
a
byl
místností,
o 2281
zl.
58-/4
^^•'>
nepíznivým poasím,
atd.
doporuení zemského výboru bylo usneseno, výdajv, pedložiti jek nejvyššímu potvrzení komitétu zasloužený dík za obezelé a namá-
schváliti toto zvýšení
lenm
a vzdáti
havé výkony. 15. Na optovné snmovní zakroení (z 29. záí 1840 a kvtna 1845) za píinou udlení titulu c. k. rady zemskému úetnímu Ignáci Krinnerovi dvorská kancelá konen presidiálním pípisem z 28. února 1846 odpovdla, že císa nejvyšším rozhodnutím 21. února t. r. této žádosti stav nevyhovl, ale 14.
aby se tato žádost po
dovohl,
Ponvadž není sice
tím
zmaena,
jisté
odmna úetnímu ale
pece
dob smla
zase pedložiti.
Krinnerovi stavy obmýšlená
odložena, usneseno na návrh zem-
ského výboru, nenechati tohoto výteného
na povzbuzující slovo a udliti
úedníka déle ekati
mu
pochvalný dekret za zvlášt pilné a úspšné konání služby. Stavové si vyhrazují, vymoci mu
asem
en
bu
uznání jeho zásluh od
Druhému místo
zastával s
J.
V.,
anebo
jej
jinak
pim-
odmniti. pokladníkovi
vrchního
Janu Košáloví,
pokladníka,
povolena
který ptkráte
odmna
300
zl.
výhradou nejvyššího schválení.
Pokraováni snmovní schze dne 27. kvtna 1846. 16. Do snmu nov uveden na svou Edvard Schónburg-Hartenstein,
žádost kníže majitel
Jindich
panství
staro-
brnnského. 17.
baron
O rozdlování
Schell
odmn
na chov koní pednesl ješt
pání k zemskému hejtmanovi, aby doruování
k
— odmn
ihned bylo
sveno
—
209
stavovským výbrim. Zemský hejtman
shbuje tak uiniti, 18. Zpráva o zízeni technického uilišt a penesení stavovské akademie z Olomouce do Brna. Komitét, jemuž snmovním usnesením z 14. kvtna 1845
bylo uloženo, o této vci vypracovati píslušný návrh, vypracovalo
dva návrhy: a)
na zízení úplného
Vtší,
souhlasila vtšina
njž
s
nímž
se prohlásili ti
Pi tchto I.
uilišt,
obmezuje na pouhou školu prmyslovou lenové komitétu.
b) Menší, který se a pro
technického
leml komitétu.
Který
z
návrzích
bží
obou návrh
o rozešení
má
ty
otázek:
se pijati?
Zemský výbor rozhodl se pro druhý návrh, menšinou navržený, který se obmezuje na praktickou školu prmyslovou, ponvadž jen ten lze provésti bez pekroení ureného maximálního nákladu 120.000
zl.
Po delším rokování po návrhu barona Schella vtšinou hlasv usneseno, druhý návrh na školu prmyslovou pedložiti J. V. k schválení. Ponvadž však ústavem tak obmezeného mítka se nevyhoví úpln potebám zem, na druhé stran pak stavovské prostedky nepostaují na založení rozsáhlejšího ústavu, budiž pipojena prosba k J. V., aby také této zemi bylo v Brn na náklad státní zízeno rozsáhlé uilišt, podobné polytechniku vídeskému nebo technickým ústavm v jiných zemích založeným. Stavové chtjí dle svých sil pispli k nadání ústavu jistinou 120.000 zl. vnovanou na školu prmyslovou. Kdyby se této prosb nevyhovlo, anebo kdyby zízení takového ústavu na státní útraty v dob tí let nebylo možno, stavové prosí, aby dle pedložené osnovy smli zíditi školu prmyslovou, aby tak aspo nejnaléhavjší poteb zemské bylo vyhovno, II.
Mají-li se
dv
stavovská stipendia po 200
zl.
pro cho-
vance školy malíské a sochaské pi vídeské c. k, akademii výtvarných umní promniti na stipendia pro posluchae vídeského polytechnického ústavu?
Ponvadž zkušenost uí, že ona dv stipendia jsou bez úspchu pro zdar umní, zemský výbor navrhuje promnní jich na tyi stipendia po 100 zl. pro žáky vídeské polytechniky. 14
—
210
-
Schváleno vtšinou hlas potud, pokud nebude zízeno technické uilišt v Brn potom nech se stipendia dávají žákm ;
nov
zízeného ústavu.
Jakým zpsobem má se tento ústav nadati, zdali najednou plnou jistinou nebo roními ástkami? Zemský výbor ve shod se stavovským komitétem navrhuje vyplácení roních stálých ástek, které se bez stavovského povolení nesmjí pekraovati. Po návrhu nejvyššího zemského sudího, hrabte Wolkensteina, bylo vtšinou hlasv usneseno: III.
píspvku na
Bude-li pijato nabídnutí stavovského
technického uilišt v
nutá
jistina
120.000
Brn zl.
zízení
státním nákladem, pak budiž nabíd-
mny
konvenní
sebrána
zpsobem
ustanoveným v kvtnu 1845, totiž pirážkou na da vrchnostenskou. se však návrh na zízeni školy prmyslové stavy, budiž na vydržování její ustanoven roní dchod 6000 zl. konvenní mny a uhrazován pedevším z fondu domestikálního, a teprve, když by nepostaoval, úpln nebo ásten poizován pirážkou na da vrchnostenskou. IV. Má-li stavovská akademie ihned, a to ped zízením technického uilišt, býti peložena z Olomouce do Brna? Zemský výbor v souhlase s komitétem navrhl neprodlené penesení, tak aby koncem ervna 1846 akademie skonila svou innost v Olomouci a poátkem nového školního roku 1. íjna 1846
Pjme-li
poala
již
v
Brn.
vtšinou 30 hlasv a usneseno, dáti o tomto opatení vdomost presidiu dvorské kanceláe, a zárove byl zemský hejtman požádán všemi pítomnými, aby dle svého uznání zvolil lena stavovského, jemuž by provedeni tohoto bylo sveno. Schváleno
tymi a
mst
žení,
hlasy
(olomucké kapituly, hrabte Vettra, Seilerna uinna námitka proti neprodlenému pelo-
královských)
pokud by nebyl schválen návrh školy
Hrab
technické.
peložení bez toho za loupež, vykonanou na universit. Záslupce kapituly olomucké, rytí Holle, poukázal na Vetter
prohlásil
slovné znní nejvyššího vysvítá,
že
rozhodnutí
penesení akademie
z
20.
kvtna
se povoluje s
1843,
z
nhož
výminkou zízení
Brn. „Stavové sami, praví dále, nechtjí míti akademii samostatným uilištm, nýbrž chtjí, aby nkteré pedškoly technické v
mty,
jako
umní
stavitelské,
geometrie,
ei
a p. zstaly
pi
211
Ústav technickém, jde tedy jen o úelnou a dob pimenou novou úpravu akademie ve spojeni s uilištm technickým. Císa i
by zajisté nedovolil bez závažných dvodv odstranní akademie Oiomouce, pro kteréž místo dle závti hrabte Saka z Bohu-
z
ze dne 1. záí 1725 jest založena, k emuž msto Olomouc bezplatným vnováním stavebního místa znan pisplo; krom toho nkolik píi akademii, totiž živé ei, polní hospodáství a ímské právo obanské jsou podstatnými ástkami zemské university. Vysoké úady tomu také dosud tak rozumly, ježto dosud neuinno opatení na doplnni uebných pi olomucké universit; zejména by se musilo nco uiniti pro dotaci zmínných tí pedmtv uebných, kdyby se pomýšlelo na neprodlené peložení akademie, jakož zejména stolice italské ei (1815) a eské ei (1828)^) zízena byla za úelem vzdlání státních úedníkv. Stavové sami na takové neprodlené peneseni akademie dosud nepomýšleli a píprav k nmu neuiniU."
ovic
pedmt
pedmt
„Nemá- li tedy
dívjších dob býti zbavena uebných prostedk, než ješt bude zízen ústav technický, navrhuji, aby penesení akademie bylo zastaveno do schváleni návrhu ústavu universita olomucká, která za
tšila se tak velikomyslné
podpoe stav,
technického." 19. Volba do zemského výboru tíského.
Ponvadž
ze
rytíi Josefu Laminetovi, zvolenému 14.
stavu kvtna
ry-
1845,
od pedepsané pítomnosti pi trojím snmování, pikroeno k nové volb, zvolen vtšinou 27 hlasv opt rytí Lamin et. a volba jeho se pedloží k nejcísa neudlil
žádané
dispense
i
vyššímu schválení. 20. Zpráva o provedení nových staveb v Lužánkách. Na zprávu tílenné komise proto zvolené (barona Bedicha Schella, Vojtcha Widmanna a hrabte Emanuela Dub-kého)
zemský výbor navrhuje, aby se dle pedloženého plánu i rozpotu a nákladem fondu domestikálního vystavl nový skleník za 2136 zl., aby se o povolení této ástky zadalo k nejvyšší dvorské kancelái, ale pro naléhavost vci aby se ihned se stavbou zapoalo. Dále navrhuje, aby na poízení obydlí i hostince se ')
Tato ve skutenosti zizena teprve
r.
1831. Pozn. vycl. 14*
— nepekroitelná
povolila
'21:2
—
ástka 30.000
zl.
s
dodatkem,
aby od
zmínné komise byl vypracován plán, dle nhož stavba by se provádla postupn a dle majetkových sil fondu domestikálniho.
—
Schváleno. 21.
nající
Volba stavovských zástupc do komise, jednavrácení starého zemského domu sta-
o
vovského. Nejvyšším rozhodnutím z 5. kvtna 1846 nebylo vyhovno z 19. kvtna 1845 za bezvýminené navráceni starého Zárove naízeno, aby vyjednáváni s moravíkými zemského. domu
prosb stav
náhradu se nezdržovalo, když by v komisi nedošlo k jednotnému mínni o navrácení zemského domu stavm moravským. Dvorská kancelá potom ohlásila guberniu, že zahájeni spolené komise bude naízeno, jakmile presidium dvorské kanceláe se dorozumí s dvorskou radou vojenskou a s dvorní komorou. Pro ten pípad bude potebí zvoliti zástupce stavovské. Zárove stavm pedložena osnova instrukce, dle které stavovští lenové komise by se mli zachovati. Pedevším mají psobiti co nejdíve byl stavm navrácen, k tomu, aby starý zemský stavy
o
dm
a kdyby se to ukázalo nemožným,
hrady.
Tehda by
se musil
dm
teprve
pipustiti
nestrann
otázku ná-
odhadnouti a jeho
cena vyšetiti v tom smru, aby za navrženou ástku náhradnou mohl býti vystavn nový zemský dm, který by vyhovoval po-
tebám
stavovským. Proto zemský výbor v dohodnuti se zvolenými
leny komise nech dá pipraviti plán a rozpoet na tuto budovu, jenž by byl vodítkem pro výši ástky náhradn. Kdyby byl uinn návrh, dáti stavm náhradou za starý njakou erární neb jinou budovu, nech na to zemský lenové komise pistoupí, posoudí nabízený pedmt stavební, pokud se hodí stavovskému úelu; potom nech se od znalc vyšetí, je-li potebí pístaveb, a je-li k tomu dosti místa, a jaká další ástka náhradná na úpravu by se mla požadovati pi tom by se ostatn mohly odeísti útraty, jichž by bylo potebí na úpravu starého zemského domu. Pro pípad navrácení starého zemského domu stavovští zástupci zmocují se ke konenému souhlasu, ve všech ostatních pípadech však mají si vyhraditi schválení stav na snme shromáždných.
dm
i
;
—
-IVi
—
Svobodný pán Vojtch Widmann poukazuje na pochybný výsledek odhadu a navrhuje,
aby stavové sami ihned ustanovili pi jednání komise méli žádati jako náhradu. K tomu dodává hrab Dubský, že by se pi ustanoveni této ástky mlo pihlížeti pouze k poteb nového zemského domu. Nejvyšší zemský sudí pimlouvá se za doslovné pijetí návrh zemského výboru. Prelát od sv. Tomáše míní, že by stailo, stavovské zástupce pouze zmocniti a vybídnouti, aby pi které by jejich
ástku,
ízení
zástupci
pokud možno
komise-
zájm stavovských, pokud domu zemského a kdyby
hájili
možno se v tom jednoty nedosáhlo,
psobili na navrácení starého
aby, pokud jde o potebu stavv zemského domu, další nabídky pijímali „ad referendum" a je potom zemskému výboru k dalšímu uvdomní stavv ohlásili. Tenlo návrh byl vtšinou pijat a za leny komise zvoleni: hrab Schafgotsch, hrab Dubský a prelát kláštera sv. Tomáše. a vlastního
Pohriování snmovní schze dne 28. hvtna 1846. Zpráva
22.
ú v
r
n
i
h
Peten tím
úelem
zízení
o
moravského
stavovského
ústavu
o. list
knížete
zvoleného,
v
Hugona Salma, pedsedy komitétu za nmž oznamuje zemskému hejtmanovi,
že píslušné proposice jsou již hotovy, že však
o této
osnov
zatím
jest
ústavech nedošly zprávy
z
zastavena,
Cech a
z
podrobná porada pokud by o podobných
Dolních Rakous,
Zemský hejtman dodal k tomu, že zatím z Cech verejšího dne došla žádaná sdlení o úvrním ústav, jejž tamjší stavové usnesli se zíditi, z Dolních Rakous pak že došla odpov, že taková zpráva bude poslána teprve po skonení porad o tom konaných. si brzkého uskutenní tohoto zámru, zemi na návrh barona Schella a hrabte Stockaua usnesU se nevykati již zprávy z Dolních Rakous, ale požádati knížete Salma, aby dle pomcek z Cech došlých dal podrobnji vypracovati pipravenou osnovu, aby v píští schzi snmovní a tebas i ped tím v mimoádném shromáždní stavovském se pikroilo k porad a ke konenému usnesení.
Stavové, pejíce
tolik
dležitého,
bu
23.
Zpráva
o
poízeni stíbrného píboru
stolního.
—
214 -
Z jistin, které pocházejí z dob vnováni stíbrného stolního píboru (1793) na pokraování ve válce, bylo do konce dubna 184& ušeteno na úrocích 12,142 zl. 9-/^ kr. konvenní mny. Zemský výbor navrhuje, aby z tchto penz byl zakoupen nový stolní píbor a pedkládá rozpoty firmy Mayerhoírovy ve Vídni.
Svobodný pán
Vojtch Widmann
vyslovuje
podivení^
potebného píboru porculánového a sklenného, ježto nynjší stav tohoto píboru pivádí zemského hejtmana do nepíjemného postavení, aby pi pohošování zemské že se nenavrhuje také poízení
komise dával upravovati tabuli zpsobem dstojenství stavovskému nepimeným. Vinu toho vidí v liknavosti zemského purkrabího, jemuž inventá stavovský byl odevzdán, že totiž pevzav moravský stavovský stolní píbor po zemelém zemském hejtmanovi, o ztrát mnohých kus zemskému výboru nic neoznámil, a o doplnní píboru se nepostaral; i navrhuje, aby se mu ze snmu udlila dtka. Stavové se usnesli, aby dle návrhu zemského výboru a ve smyslu dodatku barona Widmanna (s prominutím navržené dtky) byl zakoupen stolní píbor i s potebným náiním porculánovým a sklenným. Koup svena hrabti Emanuelovi Dubskému s dodatkem, že se nemá vázati pedloženými rozpoty, nýbrž že, pokud staí ástka svrchu uvedená, má voliti píbor pimené úpravy a co nejvtší váhu kus stíbrných. Svobodný pán Bretton a hrab B e 1 c r e d i hlasovali proti poízení píboru, podotknuvše, že by dstojenství stavovskému bylo pimenjší, kdyby se tyto úspory vnovaly úelu obecn užitenému. 24.
Mužskému dobroinnému spolku brnnskému
byla také na z
r. 1847 povolena podporu 1500 fondu domestikálního,
25.
Zpráva o
dobytka
rozdlování
odmn
zl.
konvenní
na chov
mny
hovzího
za rok 1846.
Usneseno zíditi komitét, do nhož zvoleni hrabata Kalnoky, Stockau, Daun, Hompesch, Podstatský, Dubský, Bukvka a svobodný pán Antonín Widmann, aby podle pozorování, uinných pi rozdlování odmn, radil se netoliko o prostedcích ku zvelebení chovu hovzího dobytka vbec, nýbrž i vzal na úvahu pimené zmny a dopliiky nynjších pedpisv o rozdlování
:
— odmn,
a aby
výsledek
315
tchto porad odevzdal zemskému
hejt-
manovi.
Hrab na
své
Kalnoky k této stati podal velmi obšírné ohrazeni ospravedlnní a po petení jeho opustil shromáždní
stavovské.^) 26. Zpráva komise zvolené 18. záí 1844 na prozkoumání úetního závrku fondu doraestikálního
za rok 1843.
V
komisi
byli
rajhradský,
prelát
Widmann, rytí Laminet a
svobodný
pán Vojtch
magistrátní rada Feifalik.
První oddlení. Zjištna shoda úhrnného dokladu o penzích íondu domestikálního a)
39
s
úetním závrkem.
splavnní eky Moravy
na
Jistina
ve výši 1264
zl.
kr.
Na návrh zemského výboru usneseno, aby úroky této jistiny umoování státních dluh byly pouze zemskou
uložené u fondu na
stavovskou útárnou v patrnosti udržovány a zútovány. b) Pebytková jistina z domestikálního dluhu úvrního ve výši 11.020
14%
zl.
kr.
vdomost
Vzata na
zpráva zemského výboru,
že stavovský
místoúetní zkoumá pvod a právní povahu této vypracovaná zpráva bude potom stavm pedložena.
jistiny a že
Druhé oddlení. Zkoumání úhrnného dokladu penz fondu domestikálního po stránce správní. c)
Nová
instrukce
pro
stavovskou hlavní pokladnu a pro
stavovskou útárnu.
Vysvtlení zemského výboru o nové instrukci, která dvorskou kanceláí jest již schválena a rokem 1847 má býti zavedena, pi emž stavm se ponechává na vli, aby si vymohli potebné
zmny, d)
V
vzato jest bez pipomenutí na
Pomr zemského výboru té píin usneseno
vdomost.
ke stavm.
neupouštti úpln od sepsání instrukce zemskému výboru a jednacího ádu jim samým, ale pedevším dáti komisí poíditi a]
sbírku ')
pedpis Ohrazeni
platných
jest
pro
opsáno na
sti-.
stavovskou
psobnost
a ústavní
Ii7.— 159. pisluSného probjkolu.
;
;
pomry,
a po
sestavení
216
tchto pedpisv a
dle
nich
vc
vzíti
v úvahu (i) zemský výbor vybídnouti, aby rozpoet každoron, nežli odevzdá zempanskému úadu, pedložil snmu a za tím úelem si vyžádal na nejvyšším míst potebného rozšíení lhty pedpisv ad a) zmínná svena komitétu, do /') sbírka nhož zvoleni: prelát od sv. Tomáše, hrab Schaffgotsch a rytí
jej
Vojkovský. e) Náklad na robotárnu. Pijata na vdomost zpráva zemského výboru, že náklad také za rok 1844 a 1845 jest piražen na pozemkovou da
zemskou a že došel k zptnému pijetí fondu domestikálnímu. f)
Výslužné, provise,
a]
píspvky
vychovávací.
Zemský výbor podotýká, že smi povolovati a poukazovati tyto položky jen, pokud jsou schváleny, a navrhl, aby zstalo pi dosavadním zpsobu, ponvadž beztoho stanovení nových výdaj pedkládá se snmovnímu schválení. Návrh pijat jednosvorn. Stavovská almužna ve (^) oznaení, v jaké g)
ron
mn
Odmna
se
má
1000
zl,
ponechána
bez
vypláceti.
opisování
za
výši
pokladních
knih ve
výši
80
zl.
na návrh zemského výboru zatím ponechána. h)
Podobn
stalo se s
odmnou
80
zl.
roních zahradníkovi
Kahlovi za ošetování Františkova. i) Zemský výbor vysvtlil pekroení rozpotené ástky na doasná adjuta, pokud se týe udlení podpory 150 zl. šermískému mistru Taraclovi, což vzato bylo na vdomost.
j)
a)
Nájemné. Vzato na
vysvtlení zemského výboru, že pi zahradníka v Lužánkách pomýšlí se na slou-
vdomost
ustanovení nového
ení tohoto místa
se zahradnictvím
na Františkov.
Komise navrhuje, aby stavové nájemné 102 zl., jež se Fósselov za umístní stavovských listin, pojali do náhradn ástky, které budou po pípad žádati za starý zemský dm. Na návrh zemského výboru bylo usneseno, této náhrady z titulu starého zemského domu nežádati, avšak zástupcové (3)
platí v
dom
stav mají zemského
;
tento nárok uvésti za
kdyby v
pípad
dvod
navrácení starého
domu
vráceni erár žádal náhrady za stavby
>
— V
dom
tom provedené, má
úelem vzájemné
se
tímto
nárokem za
výboru o zajištní
stavovských
vystoupiti
s
náhrady.
návrh zemského
k) Pijat
—
217
poteb úedních. paušály
Cestovní
1)
stavovských
výhercích
v
Hranicích,
v Hradišti a v Olomouci.
Ponvadž
brím
jsou
pímo
spojena železnici,
a vý-
odvádní berních ástek po dráze, navrhuje paušálv. O tom uloženo zemskému výboru, aby zemskou útárnou podal další zprávu v píští
komise snížení v
msta
tato
uloženo
dohod
se
schzi.
m) Vzato na vdomost vysvtlení zemského výboru, že útraty za komise dchodkových úedníkv, kteí byli pibíráni na skontrováni perovského úadu výbrího. n) Vzato na vdomost, že zemský výbor zakroil, aby zastaven byl stavovský píspvek 1550 zl. na platy professor práv pi olomucké universit.
pestaly
o)
Podobn
spvek 100 státní
zavede se další jednáni,
18
zl.
kr.
na kanceláské
aby zrušen byl pí-
útraty
provinciální
k.
c.
útárny. p)
Po návrhu komise, aby
cen
erár vydával dukáty
tedy dalších q)
máhati
návrh
Podobn
na
odmnu
jmenovité, zemský výbor podotýká, že dvorská
chovu kancelá takovou žádost dekretem koní v
dubna 1845
z 3.
zamítla, nelze
initi.
usneseno po návrhu
požadavku
zastaralého
75.000
zemského výboru nevyv bankocedulich na
zl.
zakoupeni kobyl. r)
Pokud
se
týe zmenšení nadaních míst
vojenské akademii
pesvdil,
stalo-li
a aby podal o tom se
v
novomstské
aby se zemský výbor se také v jiných zemích podobné obmezení, z
12 na
snmu
9,
usneseno,
další zprávu.
s) O robotárn navrhuje komise požádati gubernium, aby stavm dovolilo nahlížeti do píslušných rozpotv a útv,
aby stavové
vdh,
kolik mají
platiti
a
mže-li
zem
tyto
ástky
hraditi.
Vtšinou usneseno, žádati za takové nahlédnuti jen tomu zvláštní pohnutka. t) O stolním píboru již svrchu vyízeio.
naskytne-li se k
tenkrát,
i!lS
na vdomost,
u) Pijato
ve výši 360
zl.
zem=ký výbor
že
zastavil
odmny
za rozvrhováni berní.
Že pevzetí rozliných kamerálních prací od stavovských zakládá se na instrukci císaem stvrzené, že erár za to pispívá lía platy výbrich kontroloriiv a že zemský výbor za v)
výbrich
ruení. každé píležitosti odmítl všelikou odpovdnost w) Vysvtleno zemským výborem, že nepoužité medaile za chov hovzího dobytka uschovávají se ve stavovských pokladnách i
depositních. x) Stavovský archivá a historiograf Boek a jeho výkony. Komise poznamenala, že nyní, kdy Boek snesl znaný materiál, bylo by na ase, aby se zabýval potebnými prpravnými pracemi k djinám zem, což by nejlépe osvdil jednotlivými pojednáními, jež by vydával na veejnost bez nárok na fond domestikální. Vysloveno pouze pání, aby historické poklady, sebrané nákladem
fondu
byly také
domestikálního,
opatrnosti
uinny
pístupnými,
aby
Zemský výbor stavy ubezpeil, a
že cena
se potká
zajisté
se umožnilo
V tomto smyslu mohl by archivá
altera pars".
zastává
badatelm
jiným
s
že
za
náležité
„audiatur et
býti vybídnut.
Boek svj úad estn
i užitek materiálu jím na svtlo vyneseného uznáním všeobecným, jakmile jeho cestovní
roku 1845 budou otištny. kancelá Bokovi každého roku vyslovovala své pochvalné uznáni, že roku 1845 vydal IV. svazek svého „Godex diplomaticus" a že mu estným projevem dvorského a státního kanclée knížete Metternicha bylo dovoleno užiti tajného dvorského a státního archivu. S návrhem, aby sebrané djepisné poklady byly také jiným zprávy podle
Na podporu
snmovního usnesení stavv uvádí,
dvry
z
že dvorská
dojezpytcm oteveny na používání, zemský výbor nemže sounicmén neodepe se výminené použití mužm odborným a dobré povsti používajícím za pedchozího souhlasu hlasiti;
presidia.
Prohlášení zemského vyberu schváleno. y)
Rovnž
nenamítá proti
nic se
užití kancelisty
Chytila
ve službách archiváových. z)
Na vdomost
násobném uzavení
vzaty: výkaz o pokladní hotovosti, o troj-
pi
depositní a archive, o z
r.
1806
ve
výši
hlavní
pjovn,
29.852
zl.
pokladn, o pokladn za pozemkovou da konvenní mince, pak vysvtlení a záložní o
náhrad
L
— zemského
ál9
-
pro koncem r. 1843 pokladní hotovosti ve konvenní mince nebylo užito na úhradu (reíun-
výJDoru,
výši 60.983
zl.
daci) zálohy pro stavbu silnic.
Úty
aa)
fondu silniního byly pikázány snmovní komisi
k prozkoumání.
Pokud
bb)
camerale",
se
usneseno
týe nedoplatk v píspvcích na vykati koneného rozhodnutí,
platy „od
podobn
o fondu úsporném.
Usneseno
cc)
dáti
komisí
sestaviti
hlavní
majetkový
inventá.
Upuštno od majetkového nároku na nkdejší sta-
dd)
vovský zemský
dm
v Olomouci (1765 ponechán domipozdji tam umístna fara a diecezánní alumnát, který za nynjšího arcibiskupa byl velkolepým zpsobem pe-
nikánm, stavn).
O
ee)
ského z
r.
náhrad
výboru
1845, ff)
usneseno
podobn
Pokud
se
o
da
za nápojovou po návrhu zemvykati vyízení snmovního zakroení
zemském fondu ubytovacím. starých nedoplatk dan nápojové,
týe
vtšina položek jest již odbyta. Osnova instrukce pro zkušebné komise byla s nkterými dodatky schválena a revisní komisi na návrh zemského výboru vzdány povinné diky za dkladné prozkoumání úetního závrku.
Pokraování snmovní schze dne 29. kvtna 1846. Zpráva revisní r.
komise o útech fondu domestikálního za
1844.
Na vdomost
mnách
vzato vysvtlení zemského výboru o zánkterých rubrik a o nových instrukcích pro stavovskou
hlavní pokladnu a útárnu,
O úhrnných dokladech usneseno naíditi zemské stavovské útárn, aby vyhovla požadavkm snmovní komise, pokud se nepii platným pedpism. Vysvtlení zemského výboru o opateních proti možným zpronevrám pi zemských výhercích úadech vzato na vdomost. Co
se
týe administraních výloh stavovského fondu
niního, jež záležejí ve vydáních za papír, pro nepatrnost tchto ástek ponechati
útování pi fonde domestikálnim.
tisk a porto,
jich
sil-
usnesena
pi hromadném
2-20
O
Lužáneckých usneseno vyzvati editelství
J3udovách
každoron
žánek, aby
a v
píhodnou dobu
Lii-
dalo presidiem zem-
ského výbora tyto budovy komisionálno ohledati. O požadavku na Lužánky má se rok co rok sestaviti rozpoet a podati jako píloha k hlavnímu rozpotu. 27. Re višní zpráva snmovní komise o úetním
závrku
r. 1845. uhrazení užité základní jistiny usneseno na tento rok
za
Na
a)
vynaložiti pouze úhrnnou ástku 10.442 zl. ^l^ kr. konvenní pokud tato ástka staí, 4% slosovatelné mince a koupiti za papíry staršího státního dluhu, pedevším pak moravské era-
n
památky.
riální
Dále navrhuje
b)
archivá
a historiograí
odvodnný
dání
snmovní Ant.
revisní komise, aby stavovský
Boek
sestavil
na djepisná ba-
cestovní návrh a jeho rozdlení, tento pak aby
dobrým zdáním zemského výboru byl pedložen snmu. Zemský výbor poukázal na pekážky a nesnáze pi sestavování takového vše-
s
obecného cestovního návrhu, zvlášt na to, že pedem nelze uriti dobu pobytu na rozliných místech, ponvadž výzkumy se stanou asto hojnjšími, nežli se mohlo nadíti, a látka asto se musí pracn vyhledávati z archiv, které nebývají vždy spoádány. Zárove zemský výbor oznámil, že Boek bez toho každoron pedkládá program badatelské cesty, kterou míní podniknouti, a tato že dosud vždy se konila nejšastnjším úspchem, jemuž dvorskou kanceláí se dostalo uznání. Po tomto vysvtlení snm upustil od požadavku komise. c) Návrh komise, aby se záloha 4000 zl., vyplacená zemskému úadu na vnitní zaízení robotárny, uhradila bžnou na-
i
dací, zamítá se dle
Zpráva
í:^8.
na
r.
dívjšího usnesení snmovního. o
rozpotu fondu domestikálního
1847. revisní i zem. výborem. mezi jiným, platební lhtu na rozšíení ro1847 ve výši 8461 zl. 30 kr. uhraditi bez pi-
Rozpoet prozkoumán leny komise a)
botárny rážky
z
b) pitál
Usneseno za
r.
pebytku fondu domestikálního.
O
jest
úrocích
z
moravského fondu ubytovacího, jehož ka-
umoování státního dluhu, nestalo ponvadž zemský hejtman oznámil, že tento uren na jezdecké kasárny pro Moravu.
uložen u fondu na
se platné usnesení,
fond bude od
J.
V.
—
2-21
c) Usneseno na návrh zemského výboru zastaviti koncem íjna 1846 plat 300 zl. zatímnímu uiteh tance Poletnovi. d) editelstvím Františkova i Lužánek má se uložiti, aby pedkládaly zvláštní rozpoty.
poznámek snmovní komise vzato pouze na posavadní píspvek 1000 zl. na okrašlovací sady msta Brna. Ponvadž mstu pevzetím hrdelních nákladv od zem dostalo se podstatné úlevy, bylo vtšinou hlasv usneseno, aby píspvek z rozpotu byl vylouen. na rok píští zvoleni dosavadní leNa zkoumání Ze zvláštních
zstati
má-li
úvahu,
út
nové komise.
Konen usneseno,
aby
události
za
Halii
v
rmoucení, jakým
zlomné a k
jejich
rytíe Baratty bylo jednomysln píinou nejnovjších politování hodných
návrh
na
mor.
vrnosti,
ddinému domu
J.
V. byl
stavové
podán projev nejhlubšího zanaplnni,
jsou
oddanosti
úcty k
a
s
ujištním ne-
nejmil.
zempánu
císaskému. Sestavení této adresy
sveno
nejvyššímu zemskému sudímu.
Ostatn pedneseno
vdomost:
a vzato na
Gubernium pedkládá program, v nmž obsaženy jsou podmínky k dosaženi nadaního místa v tereziánské rytíské aka1.
demii ve Vídni. 2.
Nejvyšším rozhodnutím
z 22.
kvtna 1845 dvorský rada
Rudolf hrab Stadion jmenován moravským a slezským udlena mu hodnost
spojené dvorské kanceláe
zemským guvernérem
i
tajného rady.
rozhodnutím z 19. dubna 1845 povoluje se 3. Nejvyšším udlení osobního pídavku roních 200 zl. konvenní mny vý-
pravímu stavovských novin, Ondeji Siedlerovi; zárove se stavm moravským ponechává na vli, má-li se nakladatelství novin pronajmouti 4.
branou msta píspvku na 5.
í
stavovský
z
domek
kvtna
1845,
konsumní
ped
26.
že
se po-
Veselou
Brna a domestikální fond se sprošuje žádaného
rozšíení strážnice
pi
vnitní Veselé brán.
Moravsko-slezský zemský soud oznamuje, že Josef rytí do desk zemských jako majitel statku je zapsán
Laminet
Rant
ponechati ve vlastní správ.
Dekret dvorské kanceláe rozboiti
voluje
i
ov
a.
Perovský krajský úad oznamuje, že Zdekovi hrapipadlo drženi léna Valašsko -Mezii -
6.
bti Žerotínovi ského. 7.
Nejvyšším rozhodnutim
vplatnosti potrvala dispense,
Koláovi,
z 13.
udlená
jako majiteli statku
kvtna 1845 dovoleno, aby 4.
dubna 1818 Františku
Laškova,
o schopnosti deskové.
kanceláe z 25. ervna 1845, jímž se vyhlašuje amnestie všem uprchlým brancm, kteí by vzhledemDekret
8.
k snížené 9.
kníže
dob
dvorské
kapitulaní chtli se zase k své povinnosti
Moravsko-slezský zemský soud oznamuje, že Schónburg-Hartenstein je zapsán do
vrátiti.
Edvard zemských
desk jako majitel panství Starobrnnského. 10. Týž oznamuje, že po úmrtí Anny svobodné paní Le-
dererové zjejí polovice deskových statk Hrádku, Mladoti c a Roketnice tvrtina pipadla Karlovi Augustovi svobodnému pánu L e d e r e r o v a ti tvrtiny paní Karolín z Henneberka. 11. Týž oznaniuje, že Luisa hrabnka Chotková zai
psána
jest
do zemských desk jako majitelka statk
Pímtic,
KravskéaS ucho hrdel. 12. Dekret dvorské kanceláe ze 7. srpna 1845, že není potebí nového propjení inkolátu moravského princezn na zapsání deskového statku Moravce, ponvadž V as o v i po vykonané rozluce manželské dle smlouvy podržela jméno a erb rozvedeného manžela, tedy i ostatní práva stavovská, k nimž náleží zejména inkolát, udlený princi Vasovi nejvyšším listem z 22. ledna 1830 a z 3. února 1831. 13. Vypsání dan výdlkové a židovské na rok 1846. 14. Usnesení nmeckého spolkového shromáždní z 9. listopadu 1837 o ochran literárních a umleckých plod, vyšlých
n
uvnit nmeckého území spolkového. 15. Znojemský krajský úad oznamuje, že rytí G
1
a
ud u i
s
prodal statek Dukovany Františku Lettmayerovi. 16. Vdova Anna a synové František Antonín a Jan Nepomuk po zemelém pekaském mislrovi Antonínu Leupoldovi z Nové íše smjí užívati šlechtického názvu „z L ó w e n-
thalu". 17.
Zemský soud oznamuje,
Siná je a Krh o v
zapsán a.
že
Jií
do desk zemských jako
svobodný pán Hrotovic
majitel
eský
Potvrzuje se
18.
s t a r o
b rn
n
s
k é
Edvarda
inkolát knížete
burga-Hartensteina
vzhledem k
S c h o nnabytému panství
nov
m u.
Udleni tí Teufenbachových nadaních míst v
19.
R o d e r c h o v hrabti M n o v Bohuslavovi rytíi W d m a n n o v fovi Stell w agovi z Car ion u. rytíské
akademii
i
i
i,
i
Nejvyšším rozhodnutím
20.
z
rytíi Laminetovi udlena
i
22. listopadu 1845
tereziánské e r c a
a
n d
i-
Rudol-
Josefovi
dispense od tíletého docházení
do snmu, za úelem volby do zemského výboru. 21. Nejvyšším rozhodnutím z 22. listopadu 1845 povoleno, aby moravský stavovský pokladník Vincenc Supp sml býti s plným aktivním platem dán do výslužby,
22. Zvýšení
cla
pšenice, žita,
z
jemene
a ovsa dováženého
do Slezska. 23. Dekret dvorské
kanceláe
z
31. prosince
1845 o nejvyšší
František, Libor, Albert a Hubert Kleinové smli doživotn držeti panství vizmberské. 24. Olomucký krajský úad oznamuje, že statek J e s e n e c po zemelém fiskálním adjunktovi Janu Polanském pešel na jeho ddice Adolfa, Eugena a Terezii. povolení, aby bratí
"25. Nejvyšší
vésti
rozhodnutí
23. prosince 1845, jímž se schvas
obchod ve velkém, ustanovena byla
týe prodeje lihu, že 26. Josef M rytí
z
aby nejmenší míra koalky,
luje návrh,
ádu
smjí obchodníci vdrem, avšak, co se
kterou 1
se jim neukládá žádné obmezení. 1 1
e
appelaní rada a purkmistr pražský, povýšen do stavu rytíského (29. pro-
r, c.
Leopoldova,
k.
since 1845).
Moravsko-slezský
27.
hostimské
zemský soud
oznamuje,
že
panství
Boskovštejnem
pešly ddictvím na nezletilé dti zemelého tajného rady a generálmajora hrabte M e r a v g i a, totiž na M a r i, Eleonoru, Terezii, F e r d ii
1
i
nandinu 28.
se statkem
a
Antonii.
Dekret dvorské kanceláe
z 26.
února 1846, že zemský
hrab Stadion-Tann-
guvernér v
Pímoí, František
h
postoupil hrabci práva náelníka rodiny Stadiónový
a
u
s e n,
zemskému guvernérovi moravsko-slezskému,
s
titulem
,
Jasnosti".
—
2^4
29.
O pedchozím potebném
tvarných
umni
studiu
akademii výžák na
pro
ve Vídni a o podmínkách pijetí
ústav tom. 30.
Moravsko-slezský zemský soud oznamuje,
hrab
Vrbna
že
Rudolf
23. bezna 1846 deskové panství n c i. 31. Nejvyšším rozhodnutím z 13. prosince 1845 vzata na vdomost optovná prosba moravských stavv, aby byli vyznamenáni lenové komise pro stavbu silnice jablonecké. 32. Dekret dvorské kanceláe z 5. bezna 1846, jímž se krajské úady zmocují, aby potvrzovaly smlouvy vrchnosti s poddanými o zakupování drobných vrchnostenských parcel na stavbu z
Holešov
a statek
zakoupil
Ry m
i
obydlí.
kanceláe naizuje vydání rytíského diplomu 33.
dvorské
Dekret
Vincenci Leopoldovi
bezna brnnskému
z
9.
Buntschovi,
1846,
jímž
majiteli
jehož
se
domu pedek
Alexius byl roku 1720 do rytíského stavu povýšen. 34.
O
podpisech jmen
v
písm židovském
ili he-
brejském.
úad oznamuje, že panství Koryvtlený podíl statku mouchnického kupní dubna 1846 pešlo v majetek S. M. svobod-
35. Hradištský krajský
nho
a n y a do
smlouvou
z 25.
ného pána Rothschilda. 36. Znojemský krajský úad šlechtice Hopfena (6. dubna
Ho p fen
37. Jihlavský
advokát Dr. (23.
dubna 38.
má
jeho vnuk se
Lodnického, krajský úad oznamuje,
ujati
držení
panství
a
Dvoáek
že
dvorský a soudní
ve Vídni získal dražbou statek
Maíž
1846). z 20. dubna 1846, že císa stav moravských, aby stvrzenky o vlastním
Dekret dvorské kanceláe
nevyhovl
žádosti
chovu dobytka, pedvádného k poplatku.
1846)
po dosažení plnoletosti
Miroslavského
Josefa František
oznamuje, že po smrti
odmn,
byly sproštny kolkovního
—
225
15. snniovni schze konané
Protokol
1.,
2.,
4.,
a
5.
7.
ervna 1847
za pedsednidvi Eudolfa hrabete Stadiona.
Nov
uveden do snmu hrab Alois Serenyi, nápadník panství Lomnického, Telešického a Luhaovického.^) Postulata v dosavadním znni povolena s obvyklým 2. díkem za slevu 66^^100 7o ^ pídavku dan pozemkové. Po návrhu svobodného pána Vojtcha Widmanna však optn poukázáno na nepomr, v jakém zem Moravská jest obtížena danmi, proti všem sousedním zemím a zejména echám, tak že od r. 1820 zaplatila za tohoto nerovného tlaku na státní vydání asi o 25 milion zlatých více. „Nejistá útcha, že se zemi 1.
dostane úlevy novým katastrem, mizí pi zkušenostech, jakých nabýváme pi postupe tchto operátv. Stavové již pedešlého roku pedložili o tom své prosby a stížnosti V. V., a jsou novými nesrovnalostmi
nuceni
také
letos podati zvláštní stížnost o ka-
tastrálních pracích."
„Dívjšími
nejv.
reskripty
slibovaná berní úleva pro
Mo-
ravskou zemi neposkytuje však náhrady za minulost a pítomnost,
ponvadž zem,
a stavové musí se dovolávati spravedlnosti V. V.,
by jinak mla býti blahodárnými, jest již po 27 let proti jiným rakouským zemím trvale petžována a tím i vysílena, jak lze dosvditi všemi veejnými knihami hypoteními, zemskými deskami, knihami mstskými i pozemko-
pes pokojná
léta, jež
vými. "
„Na námitku stav naídilo z
5.
V. V. nejvyšším rozhodnutím února 1845 pevzetí hrdelních náklad v markrabství Mo-
ravském na
státní
poklad,
1847
a 1848 požaduje se
Tím
se
v
požadavku,
avšak v postulátech za správní rok
na zemi
bemenech zem
zem
platí
proti
nic
ástka na výdaje hrdelní. nezmnilo, leda forma nejv. táž
dívjším letm
o 51.286
zl.
Tím
se rok za rokem množí dluhy veškerých poplatníkv,
jest
veliký
danských, i
úroky
nedostatek,
kteí stále
upadají stoupají,
což
zvlášt
do
rukou
poplatník
cítí
majitelé
lichváv
a
pozemk
více.
penz pod-
ponvadž dan
rychlým krokem jde vstíc
úplnému zniení." ')
na
Ostatn
Morav
viz
seznam a poádek
konaného, na
str.
len
posledního
snmu
stavovského,
202.
15
:
:
-
226
—
„Tomu
dalo by se z ásti zabrániti nejvyšším schválením pedložených stavy V. V. na založení reálního ústavu hypoteního zemi Moravské za správy ruení stavovského. Tu však by bylo teba jednak zmírniti berní požadavek za správní rok 1849 v pomru k berním ostatních zemí, jednak neponechávati bemene hrdelních píspvk toliko na dani pozemkové a domovní inžovní, nýbrž rozšíiti je také na ostatní poplatníky a konen vyíditi prosby stav, pokud se týe reálního spolku hypoteního a výkupu dávek urbariálních." „Raiž V. V, pijmouti ujištní, že stavové moravští jen s bolestným srdcem pedkládají toto vrné líení rychle pokraujícího ochuzování poddaných, ale jakožto jediní zástupci pozemku
stanov
i
pokládají za svou povinnost, V. V. vylíiti
pravdy, a doufají neoslyší 3.
pevn,
pravý stav
vrn
dle
že otcovská láska a spravedlnost V. V.
snažných proseb vrn poslušných stav moravských." Zpráva týkající se zízení hypoteního ústavu
pro markrabství Moravské.
Na
snmu
žádost
z
17.
záí 1844
J.
zmocnilo stavy
V.
mo-
ravské, aby konali pípravy k založení spolku úvrního.
Stavové v snmovní schzi z 16. kvtna 1845 svili úkol zvolenému komitétu, jemuž zárove (^ali na uváženou, zdali a pokud by se Slezsko tohoto podniku mohlo úastniti. Píslušné návrhy komitétu, jenž vypracoval stanovy moravského stavovského ústavu hypoteního i jednací ád pro nj a
tomu svou
pedsedou komitétu, knížetem Salmem, 19. ledna 1847 podány zemskému výboru, který doprovodiv je svým dobrým zdáním, pedkládá je snmu s tmito
pipojil k
zprávu, byly
otázkami a) Má-li se
b) Mají-li c)
vbec hypotení
Má-li v tomto
domestikální
ústav na
Morav
zíditi?
stavové sami pevzíti jeho vedení?
pípad
za
ústav
ruiti
stavovský
fond
?
Zemský výbor uváživ vše zevrubn, odpovídá na všechny otázky kladn a stavové také jednomysln s tím projevili svj souhlas.
Dle toho
pikroeno k projednání
dalších otázek, a to
A) Co jest pro ústav hypotékou? B) Do jaké výše ceny hypotékami mají se G) Jakými procenty mají se
pjky
pjky poskytovati ?
ústavu zúrokovati?
2-27
zpsobem má
D) Jakým
—
se
pjka,
u
ústavu
ujednaná,
opláceti?
E)
mají
procenty
Kolika
se
úrokovati
papiry
ústavem
vydávané ? F) Jak se mají tyto papiry zase stahovati? G)
Kdo uhradi náklady zaizovaci
a správni?
zemský výbor podali o všech tchto vcech urité návrhy. Po zevrubném rokování bylo usneseno: Ad A) Pijmouti také vrchnostenská práva jako hypotéku pi ústav hypotením, neiniti žádného rozdílu mezi dlitelnými a nedlitelnými pozemky, vylouiti z hypotéky všechny domy. Ad B) Pjovati na statky a pozemky do Ys jejich ceny. s výhradou práva zmny úroAd C) Ustanovovati kovou míru na 47oAd D) Zavésti umoování pjek splátkami roními ve výši Komitét
i
—
—
nejmén 72% pvodní jmenovité ceny jistinové. Ad E) Ustanovovati úrokování zástavních list na 47oAd F) Stahovati zástavní listy slosováním. Ad Gi Uhraditi první zaizovaci a správní náklady zatím zálohou z fondu domestikálního a ustanoviti píspvek dlužníkv na náklady správní ve výši
72% ron.
Potom probrány, doplnny
a opraveny jednotlivé odstavce
navržených stanov.
Porady o jednacim hrabte
píští den. Návrh
ádu
ústavu hypoteního odloženy na
Viléma Mitrovského,
aby
sta-
vové pi snmovních schzích, které tentokráte potrvají nkolik dni, smli se úastniti v erném odvu a nikoliv v uniform, byl zamítnut 38 proti 8
hlasm
(lavice
duchovních zdržela se hlasování).
Pokraováni snmovní schze dne
2.
ervna 1847.
ád ústavu hypoteního. zemský výbor, hledíce k rozdlené psobnosti stav moravských a slezských i jiným nesnázím, bránícím spolupsobení, zaujali stanovisko zamítavé. I bylo stavy usneseno, aby pipojení Slezska k ústavu bylo Projednán,
Proti
doplnn
úastenství
a opraven tištný
Slezska
komitét
i
zamítnuto.
Dodatkem usneseno po návrhu komitétu podati prosbu
J.
i
zemského výboru
V., 15*
—
—
228
aby uritými pedpisy byly upraveny právní
a)
žadavk
pomry
po-
sirotích;
aby vydán byl ád, platný pro knihy pozemkové na Motyto prosby pedkládají se k nejvyššímu vyízení i pro rav. pípad, že by nebyl schválen návrh na zízení ústavu hypoteního. b)
Ob
náhrad
O
4.
da
za
Nejvyšším rozhodnutím
aby se
stavm
byly získány
nin)
r.
pi obou
mny;
i
listopadu 1846 bylo schváleno,
náhrad
nabídly pebytky, jež
daních nápojových (vnitrozemské
byla tedy
dodatkem, že
ustanovení,
základ k
Tyto pebytky
1829.
konvenní výši s
jakožto
nápojovou.
z 28.
má
býti
jak je stavové
tehda
dosáhly
i
stavm nabídnuta náhrada odvádna z téhož práva a
mh
dle pedcházejících
pohra-
101.400
výše
zl.
v této za táž
recessv. a
výhradou všech práv, která dle recess pro pípad njaké píští by byla státní správ piena. Požadavek stav dle snmovního usnesení z r. 1829 znl na 132.000 zl. konvenní mny, v tom však bylo zahrnuto 27.f'00 zl. na tuto ástku státní správa ze zrušeného poplatku židovského tedy nemla zetele. Zbývá tedy 105.000 zl., tedy o 3600 zl. více než se nabízí. Nabídka jest dosti píznivá, uváží-li se, že za posledních 9 let ob dan nápojové mly pebytek roní pouze 3
zmny
;
66.849
zl.
Nicmén
dlužno
kální jest obtížen
podotknouti,
stavovský fond domesti-
že
rozhnými píspvky a
poplatky, jichž
právní
nárok se zakládá na úsporách ze židovského poplatku a na vý-
tžcích
úady
z
dan
mnoho
již
nápojové.
Jsou
v zemi ve výši 7525
zl.,
to
píspvky na rozliné
o jejichž
vyjednávalo, ale dosud se nestalo vyízení.
dan
píspvky, domestikm, jsou:
jež
vojenské akademii ve
Vídeském Novém
Jiné
na na
odmny odmny
státní
odepsání a zrušení se
po zrušení
chovu koského pro chov hovzího dobytka
Na úhradu
nápojové
pešly na
Mst ....
5000 3000 780
zl.
zl.
zl.
všech tchto vydání domestikální fond dostával
nápojové ron 47.879 zl. Tato ástka jest zapotena do výdaj dan nápojové za rok 1829, a o tuto ástku byl tedy pebytek za rok 1829 zmenšen na úkor domestika a tím i na úkor ástky náhradn. Stavové mohli by tedy právem žádati náhrady vyšší o tchto 47.879 zl. z
vnitrozemské
dan
—
229
Aby se však toto vyjednávání co nejdíve skoncovalo, zemský výbor navrhuje, aby se stavové spokojili náhradou ve výši 101.400 zl., bude-H domestikálni fond zárove zbaven systemálnich a platových píspvk, jež dosud státní pokladn odvádl, a to jak za minulost vzhledem k nedoplatkm, tak za pítomnost i
i
budoucnost.
V píin lhty asové, od pláceti,
upustili
které by se náhrada mla vyzemský výbor navrhuje, aby pro snadnjší dohodu stavové od právního nároku za minulost, t. j. od výplaty poátkem
roku 1829, a spokojiU se poukázáním náhrady ode dne, kdy nejvyšší rozhodnutí jest datováno. Stavové pijali návrh zemského výboru s dodatkem, že se nevzdávají
doplatku
za
minulost,
nýbrž
že
si
vyhrazují
další
kroky, jakmile dojde nejvyšší rozhodnutí o tomto prohlášení.
Rovnž
schválen byl návrh císaského recessu, jak
jej
zemský
výbor pedložil. *
Pokraováni snmovní schze dne
4.
ervna 1847.
Pijaty dodatky ku stanovám ústavu hypoteního, navržené baronem Schellem a baronem Vojtchem Widmannem na zvolení komise, jež by upravila ád hotového placení poddaným. Do komise zvoleni pedsedou nejvyšší zemský sudí hrab Wolkenstein, ostatními leny baron Vojtch Widmann, hrab Stockau, rytí Ignác Laminet a zpravodaj pedešlého komitétu rytí Josef :
Laminet.
Na konec zemský hejtman
vzdal díky komitétu a jeho Salmovi za namáhavé a dmyslné zpracování stanov i rádu pro ústav hypotení. Po návrhu jeho také usneseno obnoviti žádost za udlení titulu císaského rady Ignáci Krinnerovi, zemskému, úetnímu, za vydatnou podporu v innosti
pedsedovi
knížeti
tohoto komitétu.
Hled
k
náhrad
za
da
nápojovou,
iní prelát od
Tomáše dotaz, zdali by stavové nemli se po pípad spokojiti roním dchodem, kdyby vyplacení jistiny bylo odepeno. Usneseno, prozatím o tom se nezmiovati. sv.
5.
Zpráva
o
výkupu robot
Stavm oznámeno obsahující
ustanovení
a
desátk v.
nejvyšší rozhodnutí z 14. prosince 1846,
o podporování dobrovolných
úmluv mezi
:
:
;
— pozemkovými
a desátkovými
230
pány a
jejich
poddanými o naturální
roboty a desátky.
Zemský výbor navrhl aby se J. V. vzdaly nejoddanjší díky za vyslovené tam neztenené zachovám všech odvodnných práv vrchností pozemkových a desátkových, pak za to, že usnadnny jsou výkupy z robot a desátk nkterými, proti dosavadním zákonitým ustanovením rozšíenými ústupky. b) Pi tom však budiž nejoddanji namítnuto, že tento všeobecný zákon, pro nkolik zemí vydaný, by vyžadoval mnohých doplkv a zmn, jež ve zpráv zvlášt jsou uvedeny a odvodnny, aby se pizpsobil pomrm této zem, a že za úelem stejnomrného provedení výkup jest pedevším potebí zákonitého ustanovení ceny robot i desátkv, za dosazení politickoc) Proto nech se u J. V. poprosí se uradila komise, která by o potebných zmnách a stavovské a)
bližších ustanoveních
zákona a navrhla
je
k nejvyššímu schváleni,
psobila na podporování výkupv a na požádání obou stran zakroovala a prostedkovala. Svobodný pán Vojtch Widmann souhlasí úpln s prvním
která by však také
návrhem,
nebo
že bez vybídnutí
„stavové mají
optn
píinu
býti
J.
V.
vdní
za to.
chce uznati a chrániti práva urbariální
odstrauje mylné domnní poplatník, ponvadž vždy od vzpoury z roku 1821 stálou propagandou, která pes nejvtší bdlost celou zemí se táhne, bují sím pochybnosti rovnž dlužno s díkem pijati prohláo právním pvod jejich šeni, že jest páním J, V., aby se selským hospodástvím poskytlo úlev na základ dobrovolné dohody a bez újmy jakýchkoliv tím
se
ješt
;
práv." že nemáme se nikterak pouštti do odstavc, nýbrž odpovdti J. V,, že stavové chtjí pání J. V. vyhovti a je podporovati, jakož i všechny selské pomry dobe uvážiti a také doplky, které pes povolené úlevy jeví se nutnými a žádoucími, vhodným zpsobem na nejvyšším míst pedložiti. Proto také by se zatím nemla jmenovati komise smíšená, nýbrž ryze stavovská, jež, opírajíc se o data referátu a došlých zvláštních dobrých zdání, uvážila by všechny pomry vrchnostenské i poddanské a umožnila
„Domnívám
se
však,
posuzování jednotlivých
dvojí
vc,
a to
—
á31
—
aby se výkup urbariální stal všeobecným, b) aby podbyl na to pipraven a poukázán, aby asu, jehož nabyl
a)
daný zbavením roboty,
užil netoliko
k lepšimu opateni svého hospo-
aby se rau udaly prostedky k snadnjšímu dáství, nýbrž plnni povinností, které smlouvou vzal na sebe.-' „Navrhuji tedy, k emu by zvlášt mla komise míti zetel; i
jest to: a) zlepšení
obecního zízení,
b) zlepšení
venkovského
c)
zmna zmna
školství,
kolkového patentu,
ddického zákona pi selských hospodástvích, cen soli pro dobytek, zmírnní e) í) zevrubná úvaha agrárních zákon, g) pípadné rozšíeni stavovského reálního ústavu hypoteního na urbariální výkupy, d)
li) i)
živelní pojišováni,
zpsob piznání
urbariálního."
„Tato stavovská komise nech ihned zahájí svou innost, a zemský hejtman budiž požádán, aby jakmile komise svou zprávu odevzdá, svolal mimoádné shromáždní, aby se co nejdíve J. V, podal dobe uvážený majestátní spis o stavovském usnesení. Ponvadž výkup robot i desátk zpsobí úplný pevrat
obdlávání pozemk, dlužno tomuto dležitému i innost, má-li všem úastníkm vnovati veškera sílu státi se užiteným/' Kníže Salm poukázal na to, že ve zpráv zemského výboru jsou vyteny zevrubn pochybnosti, pekážky a zápletky, které by mohly vzniknouti zákonem o výkupe robot a desátkv. Ale teprve praktickým provedením se ukáže, jsou-li obavy odvodnny a nebudou-li zmny zemským výborem navržené zbytený, a zase, nevyskytnou-li se jiné pekážky nepedvídané, u kterých bude potebí nápravy. Zmny ty mohly by také v zemi vzbuditi nedvru, jakoby stavové chtli si vymoci výhodnjších ustanovení proti poddaným. Budiž tedy zákon zstaven praktickému provedení a potom teprve nech se uváži, které zmny by se ve
správ
pedmtu
mly
J.
i
V. navrhnouti.
Hrab Egbert Belcredi souhlasí vcelku se zprávou zemského výboru, ale vyjaduje hlubohou bolest nad tím, že stavové nikdy nejsou slyšeni o radu ped vydáním dležitých zákon v a
jiných opatení státní správy, jako na píklad jest poslední
pjka,
pomrv.
smluvená za nepíznivých asových
mi také podntem, abych stavy upozornil na prozkoumání a upravení selských pomrv, ponvadž robotním zákonem se pipravuje úplný pevrat všeho „To
naléhavou
jest
nutnost
dosavadního."
„V dob, kdy dávno že
jen
slouením všech
již sil
všeobecné platnosti nabyla zásada, za jediným cílem lze dosáhnouti
skuten velikého a dobrého ku blahu a zdaru všech, kdy vyšší požadavky života i vzdlání nutn mají za následek vtší námahu za dosažením potebných prostedk hmotných, kdy poet a ochuzováni nižších tíd vzrstají v hrozivém pomru, chudinství a komunismus strašideln stojí u brány budoucnosti, kdy konen svobodná podnikavost státního
obana
a tím
umožnné
duševní
povzneseni státu jediné shbují pokoj, štstí a další trvání: ocitá se naše obecní zízení, základ
dobe
smutnjším úpadku. Dlouholeté
organisovaného
zdržující
státu, v nej-
poruníkování nieho
než tohoto nedosáhlo!"
„Svží a
živá
mysl pospolitá,
ve
které
jediné
tkví
nej-
obanovy, láska k vlasti a obtovná vrnost k zempánu i k domovu, a vzkvétají ku zdaru požehnání plnému, vymizela beze stopy, hmotný majetek jest promrhán neb špatn vynaložen neteností, podvodným sobectvím a nevdomostí, veškeren krásný, dalšího vývoje schopný ústav obecní leží ladem a zpustlý zvráceným nakládáním a nátlakem bezduchého poušlechtilejší ctnosti
runíkování." ,,Jest
pedevším potebí znovuoživení svobodným zí-
tedy
zením obecním."
„Nemén dkladné
naléhavou
a
a rozsáhlé zlepšení
záící svtlo pravdy
všeobecn
potebou
cítnou
jest
národního školství. Dávno
dosvdilo nesrovnalost vty,
že nižší
již
tídy
musí býti udržovány v temnot, aby mohly býti náležit ízeny a vedeny, v celé její nevkusnosti a nemravnosti, ano práv naopak dokázalo, že skuten nebezpeným mže býti jen
lidu
lid
v bludu, duševní lenosti a
zájm, u nhož
pove
tedy nejspíše jest
pokleslý, jenž nezná vyšších
možný klam
o jeho nejbližších
prospších a každá okamžitá, v nezmnitelných pomrech sových
záležející
píina k
nespokojenosti
pákou k nejnásilnjším pevratm."
mže
se státi
a-
mocnou
— „Zlepšení
národního
'i>33
vyuování
stalo se neodkladnou potebou, nebo za nynjších okolností vyhovuje sotva nejskrovnjším požadavkm, kde uitelstvo postrádá nejnutnjších vdomostí pravého povoláni, ano ponejvíce i nejnutnjších poteb životních veejné vážnosti, mládež pak za své krátké školní náa tím vštvy, asto perušované ješt nepohodou, vzdáleností a výpomocí pi práci, nenauí se niemu než nuzným poátkm tení, psaní a poítání a mechanicky z pamti, bez odvodnní hlubšího mravního a náboženského citu, katechismu. Trocha, emu se snad pece nauily, vytratí se pozdji v návale životním, ponvadž není lidových knih a tedy duševního spojení s tím, emu se ve škole nauily; bez dalšího vzdlávání jest zapomenutí nei
vyhnutelné."
„Že
ješt
daleko
svém majetku zbaven
dosti uinno, aby sedlák byl na bemen, nepovzneseme-li ho zárove
není
tížících
mravn pimenými ústavy vzdlávacími, vbec k tomu dkazu potebí."
snadno
lze dokázati,
je-h
„Stav sedlákv na státních statcích, kde robota od již
vykoupena,
povinnými
že mezi
ukazuje,
jest jen
nepatrný
umnjším hospodáem
let jest
nimi a sedláky robotou dosud
rozdíl.
Není pracovitjším ani roz-
než tento, naopak chtivjší ješt svátkv
aspo obmezením cenu asu. Proto musí výkup bemen, utvoení svobodného, života schopného zízení obecního a zlepšení národního školství jíti pospolu a jen od jejich spojení a spolení lze se nadíti blahodárného povzneseni a prospívání zem." „Konen zdají se mi ješt dv vci hodnými porady, ponvadž za nynjších okolností škodliv psobí na sedláka i na a slavností nežli tam, kde sedlák poznal
nejnižší tídy
První jest
lidu.
zákon kolkový
kový, který práv nejchudším tídám Na sedláka psobí zhoubn, ponvadž
lidu
a
poplat-
jest nejobtížnjší.
pohyb onch ješt mže zjednati na podporu svého oteseného blahobytu a na zlepšení svého hospodáství, vrhá jej do nesetných výdajv a nad to ješt udržuje v stálé bázni ped kolkovými pokutami, které pi libovolném výklad zákona snadno mohou vzrsti a tím psobí nejvýš škodliv na všeliké obchodní málo
jistin,
které
zadržuje
si
spojeni."
„Druhá
vc
týká se
pomru
zdanni piva
a
koalky,
iežto jím pivo, nápoj zdravý a výživný, iní se rolníkovi nedosa-
:
— žitelným a jest tedy se
234
výhradn odkázán na
pimenou zmnou
mohlo zde psobiti
požitek koalky.
Kdyby
ve zdanní, podporoval
by se tím úel, brániti výhradnému, nemírnému pití koalky, v zájmu lidskosti více, než všemi spolky stídmosti." Hrab Ferdinand Spiegel poukázal na neAryhnutelnou potebu toho, aby navržená stavy hypotení banka pispívala k výkupm bemen urbariálních; pro pípad, že by ústav ten nebyl schválen, bude teba poprositi J. V., aby oteven byl jiný pramen, z nhož by se potebné prostedky penžité na tyto výkupy mohly bráti. Ostatn souhlasí s mínním knížete Salma.
Hrab
Bedich Sylva-Taroucca
„Uznávám o výkupe
spolu
robot jedno
ve
s
ostatními
stavy
z
nejvtších
dobrodiní,
projevil se takto
vydaném patente jehož se novjší
zemím ddiným. Nicmén tím jediné selský stav se nepovznese z nynjší duševní a hmotné zanedbanosti; pipojuji se k pesvdení barona Widmanna a hrabte Belcredihe, že jest potebí, aby as od sedláka získaný výkupem roboty a vtší blahobyt byl vyšším jeho vzdláním upraven a pro všeobecnost využitkován. Uznávám výbornost organisace našich škol národních a píslušných zákonv, ale pomry asové vzbuzují nové poteby a vyžadují jejich ukojení, jehož naši národní uitelé, jak nyní práv jsou, nemohou dáti. Tito nemají vzdlání, jehož dobou dostalo
c. k.
národní uitel potebuje k rozešení svého veledležitého úkolu,
prostedky jsou tak skrovné, že na nich nelze Nech stavové vnují pozornost hmotnému postavení uitelstva, aby se stalo takovým, jak toho úad jeho vyžaduje a aby nebylo nuceno zabývati se pracemi, kterými jeho mravy zdivoují a které ho olupují o vážnost lidu. Mlo by se mu dostávati vyššího vzdlání v ústavech, které by bezprostedn byly podízeny diecezanním biskupm, arcibiskupovi olomuckému a biskupovi brnnskému, a tyto vzdlávací ústavy mly by míti a jejich životní
více požadovati.
lidový základ,"
pi národním Tomuto, zásluhou vyuování. snad biskup, nechybí všeobecn potebného vzdlání, ale chybí jim píliš asto prostedek, aby své vzdlání lidu vštípili; nedostává se jim moci a vlády nad eí lidu. Píina tkví v rakouské školní osnov. Nastávající duchovni „Vedle uitel psobí podstatn duchovenstvo
správce
bu
pochází
z
krajin
nmeckých
mální poínaje až do theologie,
a neslyší,
slova eského,
školou nor-
anebo
si
pinesl
:
— SVOU eskou
e mateskou
vyschne nadobro,
235
ke vstupu do studií co
domu
;
tam však
tato
nepostaí to, ponvadž jeho posvátný úad vyžaduje více, nežU znalost ei nižších stavv. Odtud ledy asto tak skrovná psobnost na vzdláni lidu, jaké dosahuje správce duchovní, by vynikal znamenitými vdomostmi ponvadž sám zápasí s eí, nedovede pojmy lidu objasniti, je obohacovati, ani nové probuzovati, nebo lidu stala se mu cizí. Již z té píiny bylo by páním, aby vtšiny v našem markrabství Moravském, byla zemská e, do studií zavedena jako pedmt závazný; stavové jsou k tomu povoláni, pednésti tato pání k trnu J. V., ponvadž se proslýchá, že se pipravuje nová školní osnova pro gymnasia v c. k. zemích ddiných." Rytí L a m n e t pednesl toto mínní a podrží-li
i,
si
z
pinesl,
i
;
e
e
i
„Úelem
nejvyššího
poddanému
rozhodnutí
z
14. prosince
184G jest
pozemk
výkup vrchnostenských práv a tak pozemek pout zbaviti. Proto byly ustanoveny výjimky ze všeobecného zákona, a poddaným i obcím bylo povoleno volnjší nakládání s jejich majetkem/' usnadniti
„Ponvadž zeni
toto nejvyšší rozhodnutí bylo ve všech
ddiných úpln stejn
zemích
tchto zemí není
mže
majiteli
stejné,
vydáno, vysvítá
z
nmeckých
toho, ježto zí-
pirozený závrek, že toto rozhodnutí ustanovení bez ohledu na
obsahovati jen nejpovšechnjší
rozliné
pomry
zemské."
by nasvdovala, že J. V. v této dležité asové spoléhá na spolupsobení stavv a že jest hotov pijímati píslušné návrhy. Stavové tedy nemli by se pouštti do posuzujících dobrých zdáni o tomto rozhodnuti, aniž oznaovati nkterá jeho ustanovení pro Moravu za nezpsobilá. Spíše „Tato
okolnost
otázce
by se mly J. V. vzdáti nejoddanjší díky za zamýšlené vybavení poddanského majetku z pout a zárove by mli stavové poznamenati, že se cítí povzbuzenými, pedložiti J. V. návrhy, jak by se tohoto nejvyššího rozhodnutí užilo pro markrabství Moravské,
hledíc na jeho
„Proto nejvyšší pojal
své
ml
zemské."
by se však ihned
zvoliti
komitét,
jenž by vzal
rozhodnutí na poradu, vci zemským výborem
porady a se zetelem na zdání, které by se pedložilo
základ
za
dobré
máždní
pomry
a
potom
J.
V."
stav
zem
vytené odevzdal
mimoádnému
shro-
-
236
„Ponvadž událostmi asovými a nejvyšším rozhodnutím u poddaného, závazky urbariálními stíženého, vzbuzena jest neodolatehiá touha, aby se zbavil tchto bemen, bylo by toto nejvyšší rozhodnuti jen podntem k nesplnitelným a zklamaným nadjím a z toho pošlému rozhoení, kdyby se zárovei nepoídily prostedky, jež by poddanému umožnily dosažení naznaeného cíle." „Poízením penžitých prostedk za obvyklých podmínek nebezpeí se ješt v celé své velikosti neodstraní, ponvadž se tím zpsobí jiný nemén povážlivý stav penžitého obtížení poddanského majetku pozemkového, jenž bude míti v záptí nesetná vypuzení nynjších majitel
z jejich
hospodáství."
„Jediným pomocným prostedkem hypotení, a ani tento úpln nepostaí. komitét další úkol navrhnouti zvláštní
tu pokládati
ústav
Ml
by tedy zmínný oddlení ústavu hypoteního,
bemen
usnadoval výkup
který by
lze
urbariálních,
pi
emž
po-
poddaných od píspvku správního, na vtlování požadavku v roní dávce po uritou adu let a na osvobození od poplatk knihy pozemkové,'" ukazuji jen na osvobození
výkupem bemen urbariálních nastane pozemku nová doba a že se vytvoí nový by se tedy vzíti na úvahu veškeren stav poddaného, nyní a jak se vytvoí v budoucnosti, s dobou pe-
„Nelze
poddanému stav.
Ml
jaký jest
upíti,
že
majiteli
i
chodní. Jesti
uznanou
,a)
pravdou,
že
as
jest
nejvtším
pokladem
lidským a že jako jeho dobré upotebení pináší štstí a požehnání,
jeho špatné
užití vzbuzuje zkázu. Není tedy ješt z daleka vše vykonáno, utvoí-li se poddanému msíce v každém roce, nena-
uíme-h ho zárove od
úeln
jich vy užitkovati."
„Úelným, pirozeným postupem jest, aby se pouta trvající ponenáhlu odstraovala; pouení jest tím naléhavjší,
staletí
stalo-li se toto
stavové
mli
odpoutání najednou. uvážiti
stav
školství
rovnž pikázati zmínnému
Domnívám
se
tedy,
že
by
národního a poradu o tom
komitétu."
psobí na povahu poddaného, psobiti dojmem mocnjším, než díve. Jest to pedevším náklonnost k nemírnému požívání pirozen, mravn obansky niící koalky. I tato vc nech se b)
Všechny okolnosti,
budou za
zmnných
nyní
i
pikáže komitétu na úvahu.
které
pomr
—
237
Poddaný majetek pozemkový bude výkupem závazkv obtížen zajisté znaným dluhem penžitým. Že by poddaný výkupem byl úpln zbaven bemen urbariálních, bylo by mylným náhledem, nebo bude ješt týž etz vléei za sebou po mnoho desítiletí, tebas mravní tlak se zmírnil. Poddaný výkupem zhorší svj stav finanní, bude jej však snášeti ochotn c)
urbariálních
a radostn,
ponvadž
dosáhl
dlouho vytouženého,
cíle
Penžní bemena
vení roboty a desátkv.
spoívající
totiž
zba-
na jeho
pozemku budou ho však
nutiti ku zvýšené innosti, k prmyslovému provozování svého hospodáství, bude tísnn do mnohých právních styk a pomrv a tím k astému uzavírání smluv a k soudním krokm. Nech tedy zmínný komitét pojme do úvahy také soudnictví na venkov a pedpisy kolkové a poplatkové. d) Komitét nech vyšeti, kterými okolnostmi, v zákonodári
ství
dosud píliš byl
založenými,
zadržen rozkvt hospodáství
vezme zetel na da ze soh, hebinství, nedostatek ádných hospodáských úedníkv, zákon honební a ád lesní. e) Zízení obecní v markrabství Moravském octlo se na
polního a lesního.
špatnou polní
Pi tom nech
se
policii,
nejnižším stupni. Za silného vývoje jeho by se leckterá
psobí
která jednotlivci
bemena,
mohla ulehiti a mnohá zaízení, chudobince atd. by se mohla v život
obtíže,
na piklad školy, aby založila blahobyt a sesílení obce a tím i jednotlivcv. na tuto vc by se ml komitét upozorniti. Též by se mu mlo
jako
uvésti, I
pozemkové zákonodárství a vbec vše, co se na p. ddický zákon vzhledem k statkm selským, patent branecký atd. Podrobné naizování jest zbyteno,
pidliti
veškero
dotýká selských
ponvadž
s
pomr,
upokojením
lze
spolehnouti
se
na zkušenost
len
komitétu, kteí nejvtší ást roku tráví mezi svými poddanými a
tedy
dobe
znají jejich
pomry
a poteby."
Tím bylo rokování ukoneno a pikroeno k hlasování. a) Pedevším hlasovali všichni pro 1. odstavec zemského výboru o dkovné adrese J. V. b)
Vtšinou 27
proti 14
hlasm usneseno
ponechati zákon
o výkupe robot zatím praktickému provedení. 6.
Zpráva
o
udíleni
zpráv
a
opis v
šlechtických
Jo
vcech
a inkolátních. Nejvyšším rozhodnutím z 21. listopadu 1846 byla pízniv
vyízena snmovní námitka stav
z
16.
kvtna
1846.
:
—
238
—
Zemský výbor podotkl k tomu, že uinil píslušná opateni, aby žádané zprávy a opisy mohly žadatelm ihned býti udíleny.
Zprávaodopravmsínich penz
7.
žel ezni ci. Ukázalo
že tato doprava nebezpeími a že
se,
stojnostmi, ano
jest
spojena
s
se tím získává
berních po
mnohými nepípece jen velmi
Na návrh zemského výboru usneseno pi dosavadním zpsobe odvádní msíních penz berních. Zpráva o zízení 4 stipendií technických.
nepatrná a nejistá úspora. setrvati 8.
Nejvyšším rozhodnutím z 22. srpna 1846 jest povoleno promniti ob stavovská 200zlatová stipendia pro sochae a malíe ve 4 stipendia po 100 zl. pro studující obor technických a stadáno na vh, propjovati tato stipendia žákm polytechnika vídeiského, a až bude zízena technická škola v Brn, žákm tohoto ústavu. Usneseno, aby zemský výbor od pípadu k pípadu uvádl snmu na vdomost osoby, jímž stipendia byla propjena,
vm
dle jména, rodopisu
i
vlastností.
úad
Jan T h u m ponechán v po peložení akademického vyuováni jezdeckého z Olomouce do Brna. Vrchní dozorce jízdárny
9.
i
Oprodeji budovy stavovské akademievOlo-
10.
mouc
i.
Budova byla nabídnuta na koupi místnímu pevnostnímu Toto po delším vyjednávání nabídlo cenu mny, což bylo nejvyšším rozhodnutím prosince 1846 schváleno a na návrh zemského výboru pi-
editelství v Olomouci.
18.000 z 18.
zl.
jato též 11.
konvenní
snmem. Jednání komise
o
navrácení zemského domu.
dosud nebylo zahájeno, ale dle došlého dekretu dvorské kanceláe lze oekávati, že zapone co nejdíve. Zemský výbor navrhuje, aby se stavovským zástupcm do komise udlila rozšíená instrukce a v podstat plná moc tohoto obsahu Jednání
a)
Pedevším nech zástupcové
požadavku, aby zemský
dm
byl roku 1784 vojenskému b)
setrvají,
pokud možno, na
byl navrácen se všemi ástmi, jak
úadu
odevzdán.
Jen kdyby navrácení nebylo možno uskuteniti, mají dle
šetení, jež
zatím bylo konáno o výši nákladu na stavbu stejné
budovy, žádati náhradou 340.000
zl.
konvenní mny,
ale výhra-
:
ií39
—
za umlecká díla a neodkladné ponechání prostoru, kde nyní stojí erární pekárna; erární budovy na tomto míst stojící budou bud" odklizeny erárem anebo se odklizení ponechá stavm za s ponecháním staviva diti
si
pi tom slušnou náhradu
bezplatné
uritou náhradu. (•)
Budiž
uinna
podmínka, aby, jako
domu zemského, tak nového domu zemského smh
úad
vojenský zstane
dokonení
v držení starého
zase stavové po
stavby
užívati místností, jež mají
v
dom
dikasteriálním.
d) Pro pípad jinaké náhrady stavm má býti dovoleno, aby pejali do svého majetku všechny stavovské orly a pohyblivé 32 kamenných znak moravských rodin stavovodznaky, jakož i
umístny Zárove pedkládá
ských, jež jsou
píslušného podání na
v sále
II.
zemský
výbor
snmu
znní
hotové
V.^)
J.
Hrab Emanuel Dubský navrhuje, aby o penžitou náhradu nevyj ednávali zástupci stavovští v komisi, nýbrž zemský výbor, dále aby se v podání na císae nevyslovovala uritá ástka náhradná, nýbrž aby se pouze namítlo, že hled na cenu budovy a umleckých poklad v ní obsažených, ástka ta jest velmi znaná a že by se snad monturní komise mohla lacinji umístiti; konen namítá, že stavební plocha pekárny není dostatená na stavbu nového zemského domu a že by se tedy mlo žádati za rozsáhlejší stavební místo.
Svobodný pán
W
a n n poukazuje
na pozemek, jenž 1836 na stavbu zemského domu a kdyby se toho nedosáhlo, navrhuje, aby se požádalo za jiné pimené místo ve vnitním v ploše nejmén 1170 tvereních šáhv. I bylo usneseno byl
i
d
ro
navržen roku
mst
a) podati
b)
zemským výborem navržené podání k
stavovským
lenm
komise
udliti
J.
V.;
navrženou instrukci
pouze se zmnou, navrženou svobodným pánem Widmannem a ásten též hrabtem Dubským, aby totiž v pípad náhrady se žádal pozemek, který byl vyšeten r. 1836 pro zamýšlenou tehda stavbu zemského domu, kdyby pak ponechání tohoto pozemku nebylo možno, aby se žádalo jiné místo ve vnitním nejmén o 1170 tvereních sázích.
mst
')
Jest
k protokolu doslovn pipojeno.
240
i i
—
12. Potom pijaty nkteré návrhy, zdárný.
Zpráva
13.
o
týkající se
obchod
volném
s
stavovské
koalkou
ve
velkém. Guberniálním obžníkem z 15. íjna 1846 byl obchod s koalkou ve velkém prohlášen za zamstnání svobodné a každému dovolené.
Zemskému výboru
dekretem
kanceláe zavedené v Dolních Rakousích, rozšíiti také na Moravu, bez újmy zdejšího práva propinaního, píslušného podle zízení vrchnostem a mstským obcím. Proti tomu ohradil se zemský výbor, odvolávaje se na píslušná ústavní a zákonodárná ustanovení a na škodlivé následky, jaké by z tohoto opatení mohly vzniknouti zdejšímu pomru s emíyteuty a jaké by stihly stranu oprávnnou. Pes tuto námitku však dle došlého guberniálního obžníku dvorská kancelá dekretem z 3. íjna 1846, dohodnuvši se s c. k. dvorskou komorou, prohlásila obchod s koalkou ve velkém za svobodné zamstnání. Zemský výbor rozebral pedevším otázku, je-li v propinaním práv, zakládajícím se na zízení moravském, obsažen také obchod s koalkou ve velkém ? z
16.
byl
ervence 1844 podán
již
dotaz,
dvorské
Ize-U toto povolení,
—
—
V
ervence 1712 a v robotním oprávnnost vrchností , nenechávati dovážeti cizího vína, piva nebo koalky na vlastní pozemek,'' Právo toto bylo by zrušeno, kdyby byl obchod s koalkou prohlášen za volný a oprávnné vrchnosti se povolilo pouze šetení jejích práv v píin drobného odbytu. Nebo tím by bylo každému dovoleno, pivážeti odkudkoliv cizí koalku do vlastního skladišt a na pozemku oprávnné vrchnosti ji prodávati. Jest však nepopiratelným právem vrchností a oprávnných mst od nejstarších dob, aby nepouštly na svou pdu cizí koalky. Tyto nikdy se toho práva nezekly a dovoz cizí koalky byl bezvýjimen trestán jako zasahováni do práv pozemkové vrchnosti. Ješt nejvyšším rozhodnutím z 12. íjna 1815 císa V obchod s koalkou má zstati pi dosavadních nanaídil ízeních a pi vyrábní koalky i všehkém obchodním spojení vbec má se šetiti zemského zízení a platných pedpisv. Dle toho vrchnosti jsou dosud oprávnny zakázati všeliký dovoz cizí nejvyšším
patente z roku
:
patente
z
18.
1738 uznána
jest
,
—
241
—
koalky na svou pftdu. Ponvadž ostatn ve zmínném obžníku obchod s koalkou v soudku jednovderním prohlašuje se za obchod ve velkém, dotklo by se asi tím zhoubnji práva propinaního, ponvadž každý, kdo nemá také velkých prostedk, mže se takovým obchodem s tak nepatrnými ástkami zabývati.
již
nech
má-H se proti tomuto pokoalkou, jakožto porušení jejich ústavn založeného práva propinaního, podati námitka, i má-li se pouze podati prosba, že jen takový obchod s koalkou má býti prohlášen za velkoobchod a za volné zamstnání, pi nmž by prodejné množství nekleslo pod nádobu o 10 vdrech. Zemský výbor se domnívá, že pi nepatrné nadji na úplné odstranní zmínného naízení by se ml voliti druhý pípad. Nicmén stavové na návrh knížete Salma vtšinou 24 hlas Stavové
volení velkoobchodu
se tedy usnesou, s
proti 18 usnesli se podati
vbec
námitku proti prohlášení velko-
koalkou za svobodné zamstnání a prosbu k císai, aby píslušný obžník byl úpln zrušen, tím spíše, ježto vrchnosti obchodu
s
za tohoto roku
mnoho
musily vykonati pro své poddané. *
Pokraováni snmovní schze dne
5.
ervna 1847.
Hrab Stockau uvádí ješt jednou na petes otázku výkupu z robot a desátk v. Oekává od stav moravských vci inn a s odbornou znalostí, ježto oi na stavy upeny a usnesení snmovní hledí se vstíc s velkým naptím. Povinností každého lena stavovského jest pispti svou hivnou na rozešení této otázky, blahu všech že uchopí se celé
zem
statká
této
jsou
pi hlasováni bylo jen nahodilé nkteí kladh ponkud píliš písné obžníku, ímž by dobré stránky jeho
veledležité. Rozštpení
a záleželo pouze v tom, že
mítko byly
na nedostatky
zastínny.
adu pání
Druzí
zase
z
pílišné
horlivosti
pipojili
celou
poteb. Naší povinností jest, abychom spolen psobili na rozešení otázky. Tu jde pedevším o to, aby o všech potebách poddaného statkáe, o tom, jak smýšlí o vydaném obžníku a o výkupe vbec, dostalo se zemskému výboru zevrubných zpráv z celé zem, zejména je-li poddaný schopen a ochoten, výkup uskuteniti pozemkem i penzi, mže-li a chce-li použiti pispní zamýšlené banky hypotení a zdali bude moci dostáti smluveným platebním závazkm; jaký a cítných
16
—
M'2
—
výkup na jeho blahobyt, na jeho hmotný život na jeho vývoj mravní; nevykládajl-li si nesprávn obžník dobe mínný a jak by se nkde poddaní každému porušení poádku dalo pedejíti a jak dalece ten neb onen nalézá ve vyjednáváni úinnou podporu u krajského úadu nebo naopak pozoruj e-li opané psobeni zbraující. Konen bude potebí podati zprávy o výkupech dosud uskutenných a
Úinek bude
miti
a v dalších dsledcích
;
o jejich výsledku.
Na
sbírání
takového
materiálu
ustanoví dva až tí lenové
stavovští,
písemném spojení
v ústním neb
lhtu podávali
o sebraných
a za
nech
se v
každém
kteí by mezi sebou
msíc neb
jinou
kraji
byli
uritou
zkušenostech zprávu zemskému vý-
boru, který by všechny tyto zlomky zpracoval v soustavný celek a
snmu
potom podal o jeho
v celé
zemi,
o jeho
mravním
bud
se strany
se úkol
mnohem
se
jasný
o potebách rolníkových pání vzhledem k výkupu,
obraz
schopnosti
a
po pípad o pekážkách, které by poddaných neb úad naskytly. Podle toho by snáze mohl provésti.
smýšlení,
i
Svobodný pán Schell ve shod s pedešlým eníkem úelem sbírání dat pedkládá tyto urité otázky:
za
sedlákovým v píin výkupv, penzi i odstoupením pozemku a kloní-li není-liž obavy, nebude-li v druhém pípad majetková podstata sedlákova píliš seslabena a tím stav selský uvržen do úpadku; jsou-li a v jaké míe jsou prostedky k výkupu penzi pohotov; jaké pekážky se kladou výkupm; jaká jest asi pibližná cena místní, slušná a spravedlivá obma stranám pi výkupech?
Co
jest
se
Kníže
páním
více
k
Salm
a
zámrem
výkupu
vyslovuje
obavu,
že
by lenové
vyšetující
komise musili se míchati do záležitosti svých sousedv a jiných statká, z ehož by mohly vznikati nepíjemnosti. Navrhuje tedy, aby všichni statkái v zemi byli poveni zodpovídáním píslušných otázek, týkajících se
výkupu robot a desátkv,
s
pipojením svých
pání a návrhv. Zárove nech se požádá vlastenecká hospodáská spolenost, aby prostedky, které jí jsou po ruce, sbírala data a oznámila je zemskému výboru.
Hrab Stockau pochybuje, že statkám mlo oekávaný úinek,
by takové vybídnutí ke všem ježto jsouc nezávazno, by u mnohých mohlo zstati bez povšimnutí, kdežto lenové komise
—
ádn stáli.
243
k tomu zvolení budou hledti, aby svdomit úkolu doSvobodný pán S c h e hledí oba návrhy slouiti. Snm však vtšinou 29 hlas pipojil se k návrhu knížete 1
1
Salma, aby navržené otázky nebyly dány k zodpovídání jednotlivým voleným komisam, nýbrž všem statkám v zemi a
hospodáské spolenosti. Tito mají data sebraná v msíních zprávách oznamovati zemskému výboru, který má sebraný masestaviti v soustavný návrhy píštímu snmu. teriál
Vyízeny návrhy komise
14.
o
úetním závrku
jejich
a pedložiti
celek
námahu vzdány
za rok
1846
jej
s
píslušnými
zemského výboru
a
lenm
a
komise^)
za
díky.
15. Pi tom pojednáno o rozpotu fondu do mest ikálního na rok 1848, a zvolena komise na pojednání o píštím rozpotu (hrab Emanuel Dubský, hrab Jií Stoekau a rytí
Karel Baratta). 16. O zásadách a podmínkách pro doklady pijmuv urbariálnich a desátko v ýchvz hledem kstá-
lému katastru. Nejvyšším patentem ve všech
nmeckých
soustavu
dan
z
pozemkové.
1817 naízeno provésti zemích spravedlivou a pevnou
23. prosince
a italských
V
§
17.
tohoto
patentu se praví, že
výsledk mení i odhadováni rozvrhne se ástka pozemkové, požadovaná ron dle poteb státních, tím
dle opravených
dan
zpsobem, že každá zem, každý kraj, každý okres, každá obec a každý jednotlivý majitel domu a pozemku má z vyšeteného výtžku zapraviti jakožto da pozemkovou urité procento, pi-
mené
summ.
berní
Dle tohoto patentu podrobují se dani pozemkové: istý výtžek pozemkv; výtžky z budov, totiž jejich stavební plocha
a)
b)
i
výtžek
inžovní.
Píjmy
urbariální a desátkové,
jakož
i
z
penosného
tímto
patentem se do dan pozemkové nezahrnují, a dle § 14. také za odhadování výtžku pozemkového a domovního nebyl vzat zetel na dluhy jistinové, poplatky služební ani na závazky robotní a desátkové. 1)
Byli to
:
prelát rajhradský Viktor Schlossar,
rytí Josef Laminel a magistrátní rada Jan Fejfalik.
baron Vojtch Widmann,
—
244
—
Podle toho byly zahájeny práce pro
stálý
nový katastr bez
jakýchkoliv ustanovení vzhledem na vrchnostenské
píjmy urba-
riálni a desátkové.
smru stal se nejvyšším postulátovým záí 1825 na správní rok 1826, v nmž zemi piznána byla sleva 71%% ^ pídavkové ástky bern pozemkové; tam pipojen byl požadavek spravedlivého vyrovnám v zempanském zdanní mezi pozemkovým majetkem vrchnostenským První popud v tom
reskriptem
a
z
5.
poddanským.
zavedení
Proti
provisoria ve
tomu stavové zdanní není
snažili
se dovoditi,
nerovnosti.
že
od
Nejvyšším re-
ervna 1826 bylo stavm dáno na jevo, že takové požadované na vrchnostech nemlo by zptného úinku. vyrovnání vyízení zstalo, až došel dekret dvorské kanceláe Pi tomto z 31. íjna 1845 o nejvyšším rozhodnutí z 19. srpna t. r. Tímto se stavové opt vyzývají, aby se vyslovili o spravedhvém vyrovnání zdanní pozemkového a za tím úelem oznámena podrobná skriptem
z 20.
ustanovení, která v té
píin
mají platnost v Dolních Rakousieh.
dáno na vli, kdyby se proti naznaeným podmínkám vyrovnávacím naskytly vážné námitky, aby navrhli také jiná opatení, tomuto úelu pimená. Jde pedevším o to, aby se vyšetil hlavní základ pro namezi pozemkovým majetkem stávající vyrovnání ve zdanni vrchnostenským a poddanským, pak o zpsob tohoto vyrovnáni. Hlavním dvodem nové berní soustavy v ministerském pi-
Stavm
však
bylo
nepomr ve zdanní mezi pozemkovým majetkem vrchnostenským a poddanským, že totiž oba mají pozemkového, dani podrobeného, odvádti stejné z výtžku procento berní, že však vrchnostenský majitel pozemku z pravidla má výtžek pozemkový neztenený, poddaný majitel pak vzhledem k svému pozemku zavázán jest vrchnosti rozlinými dávkami penz, práce i plodin, kterými se jeho výtžek pozemkový pímo nepímo ztenuje a jemu tedy nezbývá podílu, pedepsaného v zdanní.
píše z roku 1825 se uvádí
i
K dekret
dalšímu z 31.
vysvtlení
íjna 1845:
tohoto
Na Morav
nepomru podotýká dvorní onen zpsob zda-
trvá dosud
nni, který byl zaveden provisoriem dan pozemkové z r. 1820, dle nhož ástka v pomru k upravené cen tchto píjm vyšetená sráží se z celé postulátní ástky, jakožto da urbariální a desátková, a vybírá se od tch, kteí mají právo urbariální
--
i
'i45
—
Tím zmenšená všeobecná ástka
desátkové.
postulátni rozvrhuje
procentem na pozemkový výtžek vrchnostenský poddanský, a tedy i statkái mají podíl ve zmenšení ástky postulátni. kteí požívají úpln svého výtžku pozemkového, dávkami urbariálnimi a desátkovými nezteneného. Tento patrný nepomr mohl by,' dle pipíšu ministerského, jen tehda býti vyrovnán, kdyby závazky, jimiž jest povinen poddaimý majitel pozemku vrchnostenskému, byly od jeho pozemkového výtžku odeteny a kdyby tedy jen zbývajícím výtžkem k dani pispíval, odetená ástka pak byla ku zdanni tomu pedepsána, komu tyto dávky plynou. Také dvorský dekret z roku 1845 vyslovuje zásadu, že píjmy urbariální a desátkové jsou jen podíly pozemkového výtžku dani podrobeného, a že jest tedy spravedlívo, aby berní podíl na tyto podíly pipadající byl hrazen pouze oprávnnými, kdežto závazkem stížení, kteí dobírají neúplný, nýbrž ztenený výnos pozemkový, mají dostati slevu v berním požadavku. se zcela stejným i
tomu zemský výbor namítá
Proti
Ustanovený
pozemku
záleží
toto
:
nepomr mezi
bu
obtíženým a neobtíženým majitelem v rozdílné vlastnosti majetku a pechází
na každého nástupce, anebo v platných titulech a smlouvách, bez ohledu na vlastnost majetku. initi obtížení pozemkové s ni
pedmtem
berního
Pozemková
vyrovnání neshoduje se
s
písnýni právem.
spoívá na pozemku a ídí se jeho jakostí a rozsahem, bez ohledu na bemena, která na lpí z jakýchkoli titulv. Tato jsou podrobena nejrozmanitjším zmnám a bráti zetel jakýmsi vyrovnáním dan beze škody nelze na ostatních poplatník. Bemeny pozemkovými nemní se pedmt dani podrobený, mohou pohltiti ást istého výtžku, proto však nejsou ješt nutnými podíly výtžku pozemkového, dani podrobeného. Bemena pozemková nejsou pedmtem zdanni, a proto nelze na míti zetel pi zdanní pozemku. Majitel domu, podrobeného dani inžovní, musí platiti domovní da inžovní, tebas na vázlo sebe více dluhv a jiných bemen. Urbariální a desátkové povinnosti jsou však bemena pozemková a mohou na zapravování dan práv tak málo psobiti, jako dluhy na majetku váznoucí. Urbaiálni a desátková bemena tvoí ást ceny pozemkové a zmenšují kupní cenu práv tak, jako jiné dluhy daii
nm
n
n
nm
na majetek pevzaté.
Majitel
mže
docíliti
zase plné ceny
umo-
—
246
ováníra dluh, výkupem urbariálních povinností, služebností a bemen a pece nesmí potom býti pojat do vyššího zdanní. Kdyby obtíženému majiteli pozemku mlo se dostati ve zdanní úlevy na újmu neobtížených, bude míti pak mén píiny, aby úspory vnoval na výkup svých bemen pozemkových. Urbariální a desátkové
píjmy
dosud vždy zvláštním stavy pevzatá má za úel, aby statkám vbec, jednm druhým, poskytla úlevu v bemenech berních. Byla až do roku 1819 mimoádnou (extraordinarium) a byla rok co rok zvlášt požadována a povolována a pirážena na všechny statky vrchnostenské od zavedeni provisoria sráží se uritou vyšetenou ástkou od všeobecné ástky postnlátní, piráží se na oprávnnce urbariální a desátkové a jest takto dle pvodního svého urení na úlevu všem poplatníkm dan pozemkové, ponvadž na se piráží jen zbývající ástka postulátní stejným procentem. Na tuto úlevu mají stejný nárok jak vrchnostenští, tak poddaní majitelé pozemkv, neobtížení obtížení. Kteí jsou zavázáni dávkami urbariálními a desátkovými, nemohou si tedy proti neobtíženým nebo tm, kteí se výkupem tchto dávek zbavili, osobovati žádné zvláštní výhody
pedmtem dan
vrchnostenské;
byly
da
tato
i
;
n
i
i
výme.
v berní
Pite-U
se urbariální a desátková
da,
jakožto podíl dani
podrobeného výtžku pozemkového, jen na dobro statkáe ženého,
majetek
*
vyluují si
se tím
všichni
ostatní,
bu
obtí-
neobtížený
obtmi se tohoto bemene spronutn do mnohem vyššího zdanní; tím se právní pomr.
zakoupili a velkými
stih a upadnou tedy
také znií dosavadní
Státní správou zamýšlené vyrovnání
obtíženým
kteí
majitelem
pozemku úpln
mezi obtíženým a ne-
mní
povahu
a podstatu,
úel dan urbariální; urbariále pestává býti zvláštním jakož pedmtem zdanní a vstupuje jakožto podíl pozemkového výtžku dani podrobeného do oboru dan pozemkové, nikoliv na i
úlevu
zem
ve zdanní, nýbrž jakožto výhoda obtíženého majetku
pozemkového tím pestává zvláštní podíl dan urbariální a pro tuto výhodu obtíženého pozemku musí nutn z ustanoveného veškerého berního požadavku pipadnouti vyšší všeobecné berní procento na veškeren poplatný výtžek pozemkový a tím také ;
na všechny majitele pozemkv. Kdežto tedy státní správa obtíženému majiteli pozemku, v pomru k jeho bemenm, chce
:
—
247
ulehiti,
zpsobí tím neobtíženému novou pirážku
To
jiné obtížení.
zemk, kteí
nespravedlivo
jest
obtmi
se velikými
a)
berní,
tedy
pro všechny majitele po-
dávek
sprostili
urbariálních a
kteí se dluhem, jenž na jejich pozemku vázne a musí býti zúrokován, zbavili anebo chtjí zbaviti bemen urbariálnííth a desátkových, c) pro vrchnosti, které, vedle pevzaté desátkových, b) pro
dan
ty,
musily by snášeti ješt zvýšené berní procento.
urbariální,
Zemský výbor
se tedy domnívá, že
stavm
nelze se uchýliti
od prohlášení z 19. íjna 1825 a uznati nepomr zempanského zdanní mezi vrchnostenskými a poddanými majiteli pozemkv, jenž by vyžadoval vyrovnáni, že však za to uznají potebu, aby se za spravedlivým
nová piznání o ze
cházejících
ústavním celé
provedením
píjmech
jejich
svazku
nové berní soustavy
odevzdala
urbariálních a desátkových,
poddanství
zpsobem njaká ást
a
pevzala
starobylým
poneb
nejvyššího postulátu na úlevu
zem
anebo všech poplatník dan pozemkové. Nejvyšší zemský sudí, hrab Karel Wolkenstein-Trostburg,
vyslovil se o
vci
takto
vývoje
^Dle historického
zpravodajova jest urbariální
da
poplatkem z píjm, který stavové pevzali k úlev dan pozemkové na píjem z rozliných vrchnostenských dchodv." není s dani pozemkovou ve vnitní ani vnjší a Tato da souvislosti, jako každá jiná da, na piklad da jistinová, nepímé dan atd., které mají nebo mohou míti úinek na úlevu dan pozemkové." ,Dle nové soustavy však má da urbariální býti bezprostedn ástí dan pozemkové."
ásteným
„ást dan pozemkové nemá
totiž
býti
vybírána
majitelem pozemku, nýbrž dle ustanoveného podílu totiž
vrchnostmi,
o nichž
se
v platnosti.
„Dv
jest dle
tetím, podílu
pdy, pokud stálý mého mínní základní
katastr
omyl."
stejnomrným
nestejnomrné síly hned pi východisku velmi obtížným, nalézti cenný, pravý podíl, jak tomu bude teprve za delší obtžují se
zcela
bemenem. pravý
V tom
samým
že dle téhož
pedpokládá,
mají a budou míti podíl na výtžku
bude
nkým
Jeví- li se
pomr
období?" „Není
totiž dle
z
dchodv
s
cenou a
a výsad
dchodem
mého soudu
mly z
stejný
správno,
anebo
pozemku samého."
aby
jen
cena a píjem
obdobný postup
—
248
„Za jiné píležitosti jsem poukázal na veliký
který
rozdíl,
týe bezpenosti, pevnosti a dobytelnosti mezi majetkem pozemku a majetkem výsad. Tato bezpenost a dobytelnost jest zajisté asi z nejdležitjších, pi tom však v íslicích nevypoitatelný moment k ureni ceny a výtžku vci njaké." „Totéž platí o velikosti píjmu; majitel pozemku má namnoze v moci, aby výtžek majetku zvýšil, za to však jak obmezena jest tato možnost u majitele dchodv! Majitel pozemku co se
jest,
má nadji
dchodu
na zvýšení výnosu, u majitele
pedpoví-
lze
dati pravý opak."
„Obrazn mluveno hoejší zásadou spahují se spolu zdravé a toto má práv tak rychle bžeti
a stárnoucí chorobné tlo,
jako tlo zdravé."
úpln
„Zkušenost potvrzuje této
výtžkem
zemk a z
tyto obavy."
„Tam, kde, jako na píklad v Tyrolsku, se postupuje dle zásady, objevila se nápadná nesrovnalost mezi skuteným a obtížením vrchnostenských
dchodv
z
jedné a po-
druhé strany."
z
„Mám doklad, že z majetku, jenž záleží vtšinou z desátkv úrok pozemkových, v letech 1840 až 1843 prmrn za-
placeno
istého
1800
bylo
veejných dávek,
zl.
dchodu pouze
900
zl.,
tedy
kdežto
zbylo
majiteli
tetina
sotva
veškerých
pijmuv." „Tento
dchod
istý
nezstal
však
proto,
nkolik horských
pastvin, které poskytují istý
jsou velmi nízce
zdanny
„Vyjdeme-li tedy katastru
dchody,
odhadnuty,
že
s
majetkem
a pevzaly
jako
majiteli
náhodou
dchodu, nýbrž
dchod
asi
400
zl.,
dchodv."
pasivní zbytek
nutného pedpokladu, že v
z
zbytek
spojeno
jest
dob
zízení
tak jako ony horské pastviny, byly spravedliv
vidíme
z
tohoto
píkladu, jak
rzným smrem
šlo
obojí od té doby."
„Oprávnní pejí ástku náhradnou, jako jehož který
nemohou „Nemohu
si
tam výkupu
spíše,
aby
z
dchodv
byli zbaveni
nikoliv
bemene
pro
berního,
sehnati."
tedy
uznati za spravedlivý
zpsob
vyrovnávací,
svou zásadou dospívá k nápadným nerovnostem ve zdanní."
„Druhou právní námitku shledávám v tomto:" „Vyžaduj e-li spravedlnost, aby výsady založené byly podrobeny
stejnomrnému zdanní, jako
pda
v
pozemku
sama, pak
Ž49
musí
této zásady býti
ských, nýbrž
—
šeteno netoliko pi výsadách vrchnosten-
pi každém právu
stejného druhu."
„Tu však máji netohko vrchnosti takové výsady
vi
poddaným, nýbrž i poddaní vrchnostem, a konen tetí osoby požívají dchod zcela stejného druhu jak od vrchností tak i od poddaných." „Za tetí. Vše historicky vytvoené srostlo s jinými pomry. S dosavadními zásadami zdaovacími bez odporu v souvislosti
vi
i
jsou všechna ostatní platná ustanovení o pispívání vrchností na
stavby
kostelv a veejné poteby
škol,
silnic,
na ostatní
jsou takové,
;
jaké byly dosud.
aby z tohoto pak bylo ponecháno." vedlnosti,
ano
byly tak
ústroji
na bemena patronátní a vymeny, ponvadž pomry i
Nezdá se mi, že vyhovuje spraást byla vytržena, všechno ostatní
Stavové, hledíce
k nespravedlnosti a nesprávnosti zásady správou pro zamýšlené berní vyrovnání, jak bylo zemským výborem a nejvyšším zemským sudím vyloženo, usnesli
pojaté
státní
pi prohlášení snmovním z 19. íjna 1825, že naprosto neuznávají nijakého nepomru v zempanském zdanní mezi pozemkovým majetkem vrchnostenským a poddanským a neshledávají tedy podntu k zkoumání a posuzování návodv a pose setrvati
drobných ustanovení platných v Dolních Rakousích. Návrh zemského výboru na podáni nových piznání urbariálních byl zamítnut 35 hlasy proti 3 (kapituly olomucké, preláta rajhradského a svatotomášského).
Ostatn bylo že za riální
jících
za této píležitosti vysloveno všeobecné
mínní,
nynjších okolností nezbývá, než aby dosavadní da urbazatím neztenen byla zapravována a aby pi nastávavýkupech z robot a desátk nebylo žádáno odpisování
této
dan.
bte
Egberta Belcrediho a hrabte Michaela Bukvky, týkající se
17. Prohlášení
prací
svobodného pána Vojtcha Widmanna, hra-
stálého katastru.
„V snmovní schzi z roku 1846 bylo usneseno podati císai námitku proti pracím stálého katastru." „Avšak z podntu reklamaci vyskytly se nové nepístojnosti, že totiž díve vyšetený, zdanní podrobený istý výtžek zárove s tídou kulturní byl zmnn a znan zvýšen, ímž jednak reklamace byla odstranna, jednak zpsobeno ásten vyšší zda-
:
250
není.
do
uznali
I
instrukci,
—
jsme za dobré, když nám bylo dovoleno nahlédnouti vydaných 26. ervna 1840, odhadním komisaem
pedložiti výsledek
stavm
její
„Nejvyšší patent
k posouzení."
22. prosince 1817
z
obsahuje
povšechn
nejsprávnjší pedpisy stejnomrného odhadování všech pedmt dani podrobených, k jejichž plnému ocenní však dlužno vyšetiti:
diných, dle toho
prohlásili se
má
d-
stejn jako stavové ostatních zemi
Zdali stavové moravští,
bezvýminen
se vyšetiti berní
pro jejich
ponvadž
pijetí,
ástka požadovaná
dle § 26
"
„Teprve je-H na tuto otázku dostaten odpovdno, možno vystihující úsudek o zásadách samých, ponvadž však zatím jde jen o posouzení praktického použiti, pokládáme, upouštjíce pro nynjšek úpln od oné dležité pedbžné otázky, za nutné poznamenati, že v odhadní instrukci z 26. ervna 1840, zvlášt poínaje tetím dílem jejím, jeví se nápadné nedbání a kolísavé zvrácené užívání zásad obsažených v patente z 22. prosince 1817; podobné shledáváme v poueni pro berní okresní
vysloviti
vrchnosti
z
17.
ervna
1840."
zpsobem pvodní úmysl uznání zvrátil se v pímý opak, jak o tom
,,Tím libovli,
hodný, eliti všeliké také
svdí nesetné
všeobecné známé pípady praktické a k emuž mnoho také asi pispla okolnost, že instrukce pro odhadní komisae zstala
písným úedním „Poplatník
tajemstvím.''
mže
dle toho
jen reklamovati proti výsledku
odhadu, povinností stav, jakožto zástupc
zpsob odhadování dkladnému
robiti
zem
však jest pod-
nebo
zkoumání,
jest to
jednak jejich historickým, v zemském zízení založeným právem, jednak zjevné úchylky a libovolnosti, jak svrchu naznaeno, posunuly bez toho celý základ a uinily nutnými nová ustanovení.''
„Kdyby
se stavové
chtli pohížiti do
bludišt nesetných
§§ a ustanovení odhadní instrukce, upadli by do téže chyby, jako se stalo pes nepopiratelný nejlepší úmysl státním
úadm
t.
j.
pro spoustu podrobnosti
spojení
se
zásadami,
a
by ni, která prostedkuje by se do odporv práv tak
ztratili
dostali
velikých."
„Bylo by tedy nejlépe, kdyby se stavové v
ským hejtmanem dohodli zásad
vyslovených
o svrchu
patentem
z
roku
zmínné 1817,
porad
otázce,
jakož
i
se
zem-
týkající se
o
zpsobe
—
251
jejich praktického použiti, a pojaté usnesení pedložili nejvyššímu
schválení."
Svobodný pán
bžná porada ženém
z
len
Prelát
Widraann pipojil k návrhu, že by pedpedmte mla se státi v komitéte, slo-
o tomto
zemského výboru a shledává
sv.-tomášský
volených
z
hlavní
zlo
len v
stavovských.
tom,
že
není
klíe na urování ceny a že tedy reklamace nemohou býti náležit sepsány a odvodnny. Loským usnesením byla císai po-
dána prosba za potebná píslušná sdlení, i bylo by nejlépe vykati s dalšími návrhy, až dojde takové nejvyšší rozhodnutí. Nejvyšší zemský komoí hrab Sedl nicky navrhuje podání
aby
prosby k císai,
instrukce
pro katastrální
práce byly
oznámeny všem vrchnostem k potebné informaci, aby statkám dostalo se pevného podkladu k dalšímu chování, zejména aby odtud zvdli, maji-li dvod k reklamaci ili nic. Na konec snm se usnesl, aby zemský výbor spolu s navrhovateli a nkterými jinými leny stavovskými, jejichž jmenování sveno zemskému hejtmanovi, konal poradu o tom, shodují-li se instrukce pozdji vydané se zásadami nejvyššího patentu z roku 1817, a aby dle toho pak další kroky zaídil. Dosavadní 1. zemský stavovský tajemník Alois 18. Raschka po 401eté služb dán jest do výslužby, a po návrhu zemského výboru jmenován za nho dosavadní 2. tajemník
František Mayer; praktikant J o
s
e
f
W
i
druhým
e s e
r,
tajemníkem
a koncipistovi
zvolen
konceptní
Antonínu Pozor-
nému, který pro nedoslýchavost nemohl na místo býti navržen, povolen roní pídavek 300 zl. 19.
Výpisem
z
guberniálního
protokolu
z
6.
srpna
1846
zemskému výboru oznámena žádost velkoobchodníka Františka Lettmayera, aby mu dle mšanského práva brnnbyla
ského
byla
piena schopnost držeti zakoupený
statek Dukovany. LeLtmayer odvolával se na „Smlouvu", uzavenou roku 1486 mezi
obma
vyššími
stavy
a
msty
královskými,
potvrzenou
mšanm
královských
králem Vladislavem roku 1493, dle které mst piznáno bylo právo kupovati a držeti
zemské statky za
rovné právo vyšších stav, držeti mstské domy.
Zemský výbor doložil zevrubn,
Obnoveným zízením zemským
že tato
a pozdjšími
„Smlouva" byla zrušena pedpisy habilitaními.
— V Obnoveném
zízení
252
udluje
se
mšan
dle
majetek deskových statkv
21.)
(fol.
iní se závislým na povolení.
Toto povolení za všech
statku deskového. Stavové vždy se pidržovali zásady, že jest zrušena z 29.
pípad
zemským knížetem. Není jediného pípadu, kde by „Smlouvy" a bez zempanského povolení byl nabyl
Obnoveným zízením,
listopadu 1725 tribunálu
zásada netoliko
že nebyla
„Smlouva"
dokazují jejich
což
projevy
roku 1775 k -císaovn. Tato zavi-žena, nýbrž všude zempánem a
z
uznána.
„Smlouva" nutími,
aspo
jež
znjí
jest také zrušena
stav rytíský,
„Smlouvy"
že pouze
tak,
v tomto
pozdjšími nejvyššími rozhodinkolát,
k
nmuž
se vyžaduje
opravuje k majetku deskovému. Zachování
pípad
nelze
si
myshti bez zvrácení nej-
pedpis, bez otesení zemského
zízení, bez citelného do ústavních práv vyšších stavv. Nebo potom by mšané královských mst byli na tom lépe, nežli vyšší osoby stavovské, ježto by se pouze vykazovali vlastností mšanskou, kdežto tito musí s velkou námahou i nákladem nabývati inkolátu; a ponvadž „Smlouva" se nezmiuje o domorodých mšanech, sml by každý, kdo by si pál koupiti deskový statek, získati si jen mšanské právo v nkterém královském a s prominutím habilitaních pedpisv i královského souhlasu (konsensu) deskových statk si nakoupiti, kolik by mu bylo libo. Pi tom byl by možný pípad, že by tolik deskových majetk pešlo do
vyšších
zasáhnutí
mst
rukou nestavovskvch, že by v snmovních shromáždních se musila pociovati
by
znaná
konen
prázdnota, celé stavovské ústrojí porušující.
majestátní právo k udílení inkolátu
I
bylo
zmaeno, a právo
k udílení schopnosti, držeti deskové statky, bylo by vloženo do rukou magistrát královských mst. Dle tchto vývod zemský výbor vyprošuje si na stavech zmocnní, odevzdati dobré zdání guberniu, že stavové protestují proti právu, jež si Lettmayer osobuje k držení statk deskových,
mšan
nkterého msta královského, ponvadž takové zízení a obmezuje práva stavv a že tedy Lettmayer má se se svou žádostí zamítnouti a odkázati na platné zákonité i ústavní pedpisy habilitaní.
jakožto
právo se
píí zemskému
S tímto návrhem duchovního,
panského
projevili
a
souhlas
rytíského,
zemského komoího, že pi jeho
s
všichni lenové stavu poznámkou nejvyššího
odvodnni
dlužno stanouti jen
—
253
—
pd
na zákonné a neiniti tedy zmínky o obmezeni práv vyšších stavv. Deputovaní mst královských však byh opaného mínní, jehož již pi pedchozí porad zemského výboru se zastávah, že totiž mšané královských mst ješt posud požívají práva k drženi deskových reaht a dah v té píin toto do protokolu: „Odkazujíce na zvláštní prohlášení obou písedících zemského výboru stavu mšanského, dodáváme toto: „Nejzávažnjší dvod proti nároku král. mst jest tvrzení, že smlouva Vladislavská jest zrušena neb opravena Obnoveným zízením zemským. Podaí-li se dokázati, že zempán v pozdjších naízeních, vydaných po Obnoveném zízení, uznával platnost této smlouvy, rozpadne se toto tvrzení samo sebou, které bez toho s jinými místy v témže zízení jest v odporu. Tento dkaz nalezla královská msta ve dvou dokladech. Jest to pedn nejvyšší reskript z 3. února 1646, vydaný na stížnost královského msta Brna, který se výslovn odvolává na starou smlouvu. Druhým pak jest seznam potvrzených privilegii, vydaný roku 1628, kde se naskýtá potvrzení priviligia ze smlouvy Vladislavské. Z tchto doklad lze vyvoditi, že Vladislavská smlouva, která výslovným zákonem zemským zrušena nebyla, dosud jest v platnosti, a dlouhým mlením královských mst nemohla nieho na své psobnosti ztratiti." vci vyžádalo , Královská msta tedy prosí, aby se o této nejvyššího rozhodnutí a k tomu aby se také jejich zvláštní prohlášeni pedložila na nejvyšším míst." Hrab Belcredi uznává prosbu královských mst za správnou a stavm samým musí na tom záležeti, aby se vc se všech stran osvtlila. Mohla by se velmi snadno stavovským opatením a usnesením vytknouti jednostrannost, nestanou-li se jejich pohnutky všeobecn známými. Stavové by tu mohU císae ve zvláštním zakroení poprositi za dovoleni, aby snmovní jednání
smlo
býti
uveejnno.
S pedložením zvláštních prohlášení souhlasili všichni lepes návrh na uveejnní snmovního jednání se pešlo k dennímu poádku. I bylo 35 hlasy proti 1 usneseno, aby se odevzdalo o žádosti Františka Lettmayera prohlášení tak, jak je navrhl zemský výbor, ale k zevrubnému objasnní vci, aby se piložila nejen ob zvláštní prohlášení len zemského nové, avšak
—
—
254
prohlášení snmovních závýboru stavu mšanského, nýbrž stupc tohoto stavu. 20. Na míst c, k. rady a brnnského purkmistra Jana i
R
vtšinou do zemského t s c h 1 a, jehož šestiletí došlo, zvolen výboru brnnský magistrátní rada Jan Fejfalík. i
*
Pokraováni snmovní schze dne
ervna 1847.
O stavovském stolním píboru.
21.
Hrab Emanuel Dubský z 28.
7.
kvtna 1846
dle
snmovního
usnesení
zakoupil ve Vídni nový stíbrný píbor
slušným sklem a porculánem celkem za 12.936
ureny ušetené úroky
z
18
zl.
kr.
i
s
pí-
Na úhradu
píborového kapitálu ve výši 12.142 zl., Dubskému, jemuž za tuto službu vzdány
ostatek vyplatí se hrabti
jsou díky,
z
dále plynoucích
Píbor odevzdá
se
úrok
téhož kapitálu.
zemskému purkrabímu do stavovského
inventáe; zemský výbor navrhuje, aby zbytené pedmty starého inventáe byly vydraženy na prospch fondu píborového. Stavové návrh pijali a projevili živou pochvalu krásné, vkusné a i tento ušlechtilé
form píboru
a hrabti
Dubskému nejpovinnjší
díky
za jeho námahu.
Hrab Dubský pedložil ješt seznam pedmt, jimiž by píbor ml doplniti a oznail za zvlášt potebné dva menší dána mu k tomu plná moc a stolní píbory po bok hlavnímu;
se
i
1800 — 2000
povoleno bude uhrazeno
zl.
z
fondu domestikálního, což pak zase
z úrok fondu píborového. O stavovských nadaních místech mstské vojenské akademii.
22.
v
novo-
z 30. ledna a 6. ervence 1754 moravským roní píspvek 5000 zl. bylo pieno právo navrhovati chovance pro 12 nadaních míst ve vojenské akademii ve Vídeském Novém mst.
Nejvyšší reskripty
stavm
za
—
1802
Pozdji žádán
—
dekretem byl
dvorního
kanceláe
drahotní pídavek po 100
zl.
z
21.
listopadu
a placen stavy
cd roku 1803 do roku 1809. Roku 1810 se od pvodního nadání upustilo, a dekretem dvorního kanceláe z 11. dubna 1810
úpln
ustanoveno,
že
se
výdaje za chovance.
mají
každoron
zaplatiti
všechny vypotené
— Od
2ob
—
rokem. Na nkoliz 10. záí 1823, keré stavovských míst byl moravských z 12 snížen na 9; jimž poet pvodní píspvek 5000 zl. již nebyl pi tom zstalo podnes, a té
doby vzrstaly
námitky
došel
tyto náklady rok za
dvorního kanceláe
dekret
pekroen.
út
za
r.
však pi zpráv o útech Stavovská komise na zkoumání 1843 poznamenala, že obmezení nadaních míst se nesho-
stavm má za paunadaních, a stavové žo tedy mají právo žádati za obnovení plného potu. Stavové v snmovní schzi z 28. kvtna 1846 uložili zemskému výboru, aby se pesvdil, stala-li se také v jiných zemích podobná obmezení. Zemský výbor opatil si zprávy z ech, Slezska, z Horních a Dolních Rakous, ze Štýrska, Korutanska a Kraska, z nichž duje
šální
s
ujištním daným roku 1754, že
ástku 5000
zl.
zstati
13
totiž
míst
všude ješt trvá pvodní íslo stavovských míst nadaních, že však se jjiplácí na pvodní píspvek. Ponvadž však moravský fond domestikální by takové píspvky nesnadno uhradil, navrhuje, aby se od žádosti za obnovení 12 míst upustilo. Svobodný pan Vojtch Widmann tvrdil, že stavové za smluvený paušál 5000 zl. mají právo žádati 12 míst nadaních a že se o píslušné prosb má poukázati na to, že tu nejde o zízení nových tí míst a tedy nikoliv o zvýšený výdaj pro c. k. erár, nýbrž jen o to, aby z etných dosavadních císaských míst nadaních ti místa, jakmile budou uprázdnna, byla stavm vysvítá, že sice
moravským k navrhováni ponechána. Hrab Dubský rovnž souhlasí,
že
stavm
náleží navrho-
na 12 míst a že toto právo mohlo roku 1823 s úspchem b^i hájeno; nyní však, když stavové naped po nkolik let na paušál dopláceh a konen sami navrhli obmezení mist nadaních, nepokládá nárok takový za pimený. Svobodný pán Widmann míní, že by vc aspo na potomní doby mla se zachovati v patrnosti, až by nkterá jiná zem podobný krok uinila.
vací právo
Snm
usnesl se neiniti
krok,
ale vybídnouti
zemíký výbor,
aby vci vnoval pozornost. 23.
O rozdlováni
odložiti usnesení
24.
odmn
do vyízení prosby
na chov z
k oni, usneseno
minulé schze,
Mužskému dobroinnému spolku brnnskému
povolen na rok 1848 obvyklý
píspvek 1500
zl.,
nov zízenému
—
256
—
Ústavu polévkovému 1000 zl,, a to 500 zl. na prospch osob, jež za tím úelem navrhne mužský spolek dobroinný, ostatních 500 zl, dáno spolku k samostatnému upotebení, pi emž však má se bráti zetel netoliko na osoby v Brn rodilé nebo do Brna píslušné, nýbrž také na venkovské, jestliže již po delší as v Brn bydlily. Za této píležitosti hrab Vilém Mitrovský a svobodný pán Vojtch Widmann dali na uváženou, že rozdlováni hotových penz chudým z dvod zkušeností osvdených není tak úelno, jako podlování potravinami, šatstvem, dívím atd., ponvadž hotové peníze asto se vynakládají na vci zbytené, odplynou do koalen, loterních sbren atd., a tím zamýšleného úelu, pomáhati vlastním potebám chudiny, v mnohých pípadech se vbec nedosáhne neb nezcela bezpen, jak toho lze oekávati pi rozdlování pírodnin, jichž nelze snadno zneužiti. I bylo usneseno, dáti dobroinnému spolku pokyn, aby píšt nepodlovai chudých hotovými penzi, nýbrž hlavn plodinami a jen tu a tam, kde by toho práv bylo potebí, pidával nco penz. 25. Potom stavové schválili nové pedpisy na rozdlování za chov hovzího dobytka, jež byly vypracovány
odmn
zvláštním komitétem, a usnesli se pedložiti nejvyššímu schválení
výdaje tím vzrostlé. 26.
Dodaten
zamítá se žádost sekretáe
Aloisa Raschky,
daného do výslužby, za udlení osobního pídavku. 27. Za poizování berních rozvržení (reparticí) byla díve vždy úedníkm zemské stavovské útárny, kteí se tím zamstnávali v mimoúedních hodinách, vyplácena 360 zl. konvenní mny. Stavovská komise na zkoumání naléhala na zastaveni tohoto platu, ponvadž prý zemská útárna obvyklými pracovními silami mže úkol ten zastati, když se ji postulátní ísUce oznamuje mnohem díve, než tomu kdysi bývalo. Zemský výbor dle toho zastavil tento plat na rok 1847
odmna
út
což
bylo v
snmovním shromáždní
z
28.
kvtna
1846
vzato
na vdomost. Ale ukázalo se, že pes dívjší konání snm rozvržení pece teprve koncem správního roku mohou býti vypracována, ponvadž dlužno míti zetel na zmny v pedmtech berních, na odepisování a pipisování daní, jež se za rok udalo, nehled
— k tomu, že
zmny
v
summ
— nového vypoídoba na vypracováni
poslulátní vyžadují
Zbývá tedy jen
távání berní.
-Ibl
zcela krátká
obsažné práce, kterou nelze obvyklými silami zdolati a jest teba užiti
tomu mimoádných hodin. Ponvadž repartice za rok 1847
k
byly poízeny 1^ úetními úedníky ve volných hodinách, navrhuje zemský výbor, aby jim dívjší odmna úhrnem 360 zl. byla vyplacena a aby jemu dle
snmovního
usnesení
z 17.
íjna 1828 do odvoláni bylo povoleno,
odmnu udlovati, — Schváleno jednomysln. Invalidm na Františkov a v Lužánkách po
každoron 28,
tuto
návrhu zemského výboru zvýšena denní mzda.
O zízení jízdné cesty kolem
29.
n
e c
ký
sad
lužá-
c h.
procházkami a místy na zotavenou, nemá zvláštního místa pro obecenstvo, projíždjící se na vozích. Za tím úelem a zárove, aby se za nynjšího nedostatku Brno,
bohaté
výdlkového a drahoty nezamstnanému lidu zjednal zdroj výživy, zemský výbor na podnt editelstva Lužánek navrhuje zízení jízdné cesty kolem Lužánek. Náklad na cestu s kamenným základem rozpoten jest na 4732 zl,, k emuž však se pidají útraty výkupu dvou polních pozemk pi vrchu lužáneckém a na založení sadových skupin, pak pípadná náhrada za letoší sklize na upotebené ploše jiná menší vydání, takže by bylo teba povoliti i
5800-6000 zl. Ponvadž se stavbou poskytne pomoc nezamstnané chudin, žádá zemský výbor, aby sml ihned práci ve vlastni správ podasi
niknouti,
kterou
provésti.
Zárove
bratí Kleinové se nabízejí za udanou ástku navrhuje, aby
nímu kontrolorovi Václavovi na tuto stavbu, jakož
smlo
i
brnnskému mstskému který rozpotem
Stolzovi,
staveb-
a plány
si vehkou zásluhu, ástky rozpotené „pro
jinými pracemi zjednal
se vyplatiti jako dar
40 dukát
z
decoro statuum".
Návrhy tyto vtšinou 15 proti 8 hlasm byly schváleny dodatkem hrabte Belcrediho, aby brnnskému továrníkovi Karlovi Oííermannovi. který pi upravení Lužánek velmi ochotn psobil a který jest pvodcem návrhu jízdné dráhy, byly vyslos
veny povinné
díky.
Rytí Karel B obšírné
odvodnni,
a r a jež
1 1
a
podal
pidáno
jest
proti
zízení
jízdné
cesty
k protokolu. Poukazuje na 17
— to,
náklad
že
vzroste
258
mnohem
— výše (na 18.000
Ghtjí-li bohatší stavové, kteí v
pi
zL),
emž
ástka výdlku (1263
se nepatrná
chudému Udu poskytne
Brn
bydlí
pes zimu
zl).
a nejvýše
ješt v kvtnu tu pobudou, mšané, továrníci a jiní majitelé koní míti korso na své ekypáže, aby se týdn jednou neb dvakrát ukázali, nech si uhradí cestu subskripcí soukromou; stavovské
prostedky jsou ureny lepším a ušlechtilejším
úelm.
Na stavbu nového skleníka v Lužánkách krom povolených loni 2136 zl. povoleno dalších 713 zl. Návrh výboru zemského, aby se vnovalo 40.000 zl. na stavbu hostince a obydlí v Lužánkách, byl 12 hlasy proti 10 zamítnut.
O historickém archive stavovském.
30.
Úmrtím
Boka
Antonína
jest
uprázdnno místo
vovského archiváe a historiografa, a jde o to, co se se stavovským archivem. Zemský výbor navrhuje:
má
stastáti
a)
Místo archiváe a historiografa nebudiž zatím obsazováno.
b)
Pedevším
toho, co zde
prospšným
potebí,
jest
a historikm
i
zjednati
sebraný
a uiniti
jest,
si
zevrubnou
znalost
materiál
obecn
historický
literátm pístupným.
Za tím úelem teba dáti tomuto materiálu doporuující poíditi dkladné seznamy všech listin s poi úpravu, drobným katalogem o vtších rukopisech a uveejniti je tiskem. c)
poádek
„Godex diplomaticus et epistolaris", Bokem v 5 svazcích vydaný, budiž dále vydáván stavovským nákladem do r. 1620. d)
e)
Obnovení poádku v archive a sestavení katalog budiž
za odmnu sveno stavovskému professorovi eské ei Aloisovi Šemberovi, který jest k tomu úpln schopen a který by
práce zastával vedle svého hlavního povolání jako professor ve
volných hodinách za
odmnu
;
jemu na práce písaské budiž pidlen rovnž
stavovský
kancelista
Josef Chytil,
který
jest
dosud pi stavovském archive zamstnán. f)
Potebné zkoumání,
postaí-li pohotový materiál na další
sveno eskému stavovskému histoFrantiškovi Palackému a nkdejšímu zdejšímu
vydávání diplomatáe, budiž riografovi
professorovi pátrati
po
Semberou
djin
listinách
v
as
ehoi pro
Volnému.
diplomatár.
prázdninový.
budiž
Kdyby bylo potebí provedeno
Aloisem
—
259
g) Historický
arcliiv
a osoby
nm
pi
zamstnané budtež
podizeny vrchnímu dozoru a ízení nkterého lena stavovského nebo komise. h) Konen budiž Hterární pozstalost Bokova, kterou vdova chce ponechati za 5000 zl. konvenní mny, zakoudoslechu dle pena do archivu stavovského a odevzdána zatím Palackému k prozkoumání vzhledem k dležitosti pro djiny vlastenecké a k cen penžní; podle vyjádení Palackého budiž vdov Bokov uinna nabídka do 5000 zl. s výhradou nejvyššího schválení. Návrhy zemského výboru pijaty jednosvorn, s jedinou že totiž zkoumáním pozstalosti Bokovy a toliko úchylkou, materiálu pro diplomatá nemá býti poven Palacký, nýbrž Volný a Alois Šembera. domácí znalci djin, mezi nimi 31. Na rozšíení rob o tárny usneseno zaplatiti druhou lhtu z fondu domestikálniho poátkem r. 1848.
eho
Stavovský šermirský mistr T a r a c 1 o, stížený ochromením ústroj hlasových, dán s celým platem 500 zl. do výslužby. 33. Inženýrovi c. k. stavebního editelství Antonínovi Navrátilovi za technické práce pi stavovských silnicích povolena 32.
odmna 400 zl. (9 hlas pro Františku Pibilovi,
12 hlasy 34.
umni pi vadní
C
stavovské
n
e
tanenímu
1 1
i
m u,
uiteli
zl.)
professoru
stavitelského
akademii, peložením do Brna a na dosa-
povolen
zásluhy
a r g
200
pídavek
professorovi
200
italské
Purzpichlerovi
zl.,
Antonínovi
ei, pídavek 150 pídavek 50
zl. s
zl.,
výhradou
nejvyššího schválení.
stavovském píspvku 100 zl. na kanceláské poteby státní útárny, proti kterému, úetní komise uinila námitku, usneseno na návrh svobodného pána Vojtcha Widmanna 35.
O
provinciální
uiniti
také
uinném 36.
zrušení tohoto
da
stavovské
nejvyššího místa schváleno a také
sem bylo peneseno, nyní
prohlášení,
nápojovou.
O volb editele stavovské akademie.
Ponvadž peložení s
píspvku podmínkou pi
o pnjetí náhrady za
vykonati
volba
táže
akademie do Brna bylo nkolik odborv uebných
již
se prelát svatotomášský, má-li se již
editele
pro Brno, nebo má-li zde zstati
zatímn ustanovené editelství a v Olomouci dosavadní editel, až budou všechny pedmty sem peloženy. Usneseno zstati zatím pi nynjším stavu. 17*
—
260
37. O aktivnijistin do mestikálního fondu úvrního ve výši 11020 zl. 14 kr. s úroky. i
Zemský výbor oznámil, že pi konversi moravských stavovských památek na slosovatelné památky erariální z úhradné jistiny z domestikálniho úvrního dluhu pebývá 1 1020 zl. 14 kr. i s úroky za 48V2 roku ve výši 9053 zl. 6 kr. vídeské mny, jakožto nepopiratelný majetek fondu domestikálniho, proto zemský výbor
na nj tyto peníze penésti. Místoúetnímu Budalovskému, jehož práci dlužno tento skvlý výsledek finanní pisouditi, piena odmna 300 zl. a vysloveno dal
mu
stavy uznání.
38. Návrh preláta svatotomášského na zízení pojišovny proti krupobití a pohromám živelním.
Mezi pohromami, jimž jest zemdlství vydáno, nejcitelnj-
zpsobené krupobitím a bouemi. Také se dosud rozumu nepodailo, tmto nehodám njak pítrž
šími jsou škody
lidskému
musí ponechati osudu, znií-li v rozpoutaném vzteku nadje. v okamžiku jeho námahy
uiniti. Rolník
boue
krupobití a Jest
i
pomoc
jediná
neštstím jsou postiženi,
a jediná
útcha tm, kdož takovým
všeobecné pojištní rolníkovo proti krupobití a boukám. Ve všeobecném sjednocení všech za jednoho lze s nepatrnými obtmi jednotlivc docíliti výsledku velikého, neštstí uiniti
penou
totiž
snesitelným
a blahobytu rolníkovu zjednati bez-
oporu.
Utvoily
se
sice
za
tímto
dležitým
úelem
jednotlivé
pojišovací spolenosti v cizin a jedna také v Terste; poskytují sice
stíženým
jakousi
pomoc,
ale
všechny
nedostatky, jimiž se jejich dobroinné
trpí více
psoben:
neb
mén
seslabuje, a tím
se také zdržuje všeobecné pistupování. a) Giní
zajišují
si
nárok
své
na
dchody
hojné
zúrokování vloženého kapitálu a
možným ztrátám ješt mimo pebytenými podíly.
proti
zpravidla záložními fondy a
to
b) Správa závodu stává se nutnou opatrností, jednatelstvím, komisionálním šetením, odhady atd. nákladnou a musí býti
pojištncem hrazena. c)
Vklady
prmrných
prémiové jsou
obyejn
založeny na výpotech
a pravdpodobných, které bohužel píliš asto nepo-
skytuji plné náhrady, v
jakou postižený doufá a na jakou spoléhá.
:
— d)
Pistupování
jest
261
volné,
— ímž pravdpodobný
výpoet,
bez toho kolísavý, stává se ješt nejistjším a podmiiuje se tedy nejvyšším vkladem prémiovým. e) Pi nkolika ústavech, jako na píklad pi Gothajském, pestává pojištní polních plodin díve, než nebezpeí ztráty, totiž okamžikem, jakmile jsou poseeny, a má tedy platnost jen potud, pokud stéblo jest spojeno s koenem. musí í) Nepostaují-U peníze prémiové a dívjší pebytky, se spláceti dodatené píspvky až do tetiny prémie, a to co na náhrady ješt chybí, uhrazuje se po lhtách obmezováním
náhrady.
Pi
nad prémii žádného doplatku ale poškození nesmjí initi vtšího nároku, nežli co po vyšetení všech nehod z veškeré prémiové ástky po srážce útrat vyšetovacích pipadne všem úastníkm Ve správném pomru. Nepostauje-li ástka prémiová na úplné zaplacení, musí poškození pokati se zbytkem, až se v píštích letech naskytne pebytek, ale od 5 k 5 letm vyhasnou všeliké nároky na dodatenou náhradu, a spolek jest sproštn všeho dalšího závazku. Z toho vysvítá poteba, aby se poškozeným pisplo uspokojivým zpsobem na pomoc. Tebas rozešení této úlohy se zdá nesnadným, pece za spolupsobení stav lze je snadno provésti. Hlavní podmínky blahodárného podniku by byly a) Rozšíiti pojištní na celou zemi a na veškeren dani podrobený pozemek, bezvýjimeným závazkem pro každého majitele neb uživatele pozemku. Vyaty by byly jen lesy, pastviny, koviska a rybníky z tohoto všeobecného pojištní. b) Obmeziti pojištní na výši výtžku, pozemkového dani podrobeného, dle nhož se vypote podíl píspvkový každého majitele pozemku, a náhrada se poskytne v pomru poškozeného dílu. c) Náhrady za škody, zpsobené krupobitím neb boukami, pirazí se na veškeru pozemkovou da zemskou a za tím úelem se v berních rozvrzích zahájí rubrika pro podíl pirážkový tato se bude vybírati zároveíi s berní, ale v menším potu lht terstské spolenosti není
;
msíních. Náhrada pozemkového výtžku dje úplnou nebo ástenou ztrátu sklizn. d)
se jen za
skutenou
—
2()á
Vyšetování, popisování a vypoítávání náhrady lze nejjednodušším zpsobem pipojiti k pedpisu o slevách berních z píiny škod živelních s nepatrnými zmnami a dodatky, jak e)
zemský úetní Krinner, s nímž jsem o té vci pojednal, v pedloženém dobrém zdání velmi jasn a zeteln vyložil. by se srazily pi náf) Berní slevy ze škod živelních hrad, nebo by se pipsaly fondu pojišovacímu na dobro. pouze výloha na úedníka g) Celému podniku by vznikla zemské útárny, což by stavm, hledi-li k úelu tak dležitému, nepipadlo obtížným. Ostatn by se i tento výdaj dal nahraditi
bu
doasným
zužitkováním pokladní hotovosti tohoto fondu pojišo-
vacího, a tedy celý podnik by se
mohl
vésti
úpln
bez
útrat.
h) Stavové chtjí zíditi hypotení ústav úvrní zárove na
Pi tom stává se pesné zúrokování odvádní roních splátek podstatnou podmínkou; jen pojištním polních plodin a výrobk pdy mže poškozený statká dostáti závazku, jejž vzal na sebe pi ústav úvrním. Výkupy robot a desátk zpsobí nové závazky roních dchod neb úrok z dluh na pozemek pevzatých; pojištním svých polních plodin dotený majitel bude moci také tmto novým závazkm tím bezpenji dostáti. Polní plodiny a výrobky jsou rolníkovi podmínkami živobytí
úlevu poddaných rolník. a
a blahobytu. Neblahá hodina dostaí, by zniila
plody jeho píle
a potu.
Kdyby stavové chtli pistoupiti k tomuto mínni
a usnésti
všeobecné pojišovny proti krupobití a škodám živelním, navrhoval bych volbu komise po dvou lenech z každého stavu a jejího pedsedy, která piberouc si zemského úetního Krinnera za zpravodaje, sestavila by stanovy a spolen se zemským výborem by se o nich uradila. Zemský výbor by stanovy se
o
zízení
odevzdal zemskému hejtmanovi vyššího i
schválení
a
aby
tu
s
prosbou,
vc
by jim vymohl nej-
podporoval
svou
pímluvou
svým vlivem." Stavové usnesli se jednomysln zíditi všeobecnou pojišovnu
proti krupobití
i
škodám živelním
a
dle
návrh pednesených
do pípravné komise preláta svato-tomášského, svobodného pána Vojtcha Widmanna, hrabte Emanuela Dubského a rytíe Barattu, kteí si piberou zemského úetního Krinnera za zvolili
zpravodaje.
:
- 263
Na
39.
koneíí
svobodný pán Vojtch Widmann dal na uvá-
len stavovských za píinou snmovního úedn (ex eo) asto velmi obsažné zásilky
ženou, že moravských svolávání docházejí a
psobí jim znané poštovní
útraty, kdežto stavové jiných zemí>
zejména Dolních Rakous, jak se zdá, požívají v úedních vcech volnosti portovní, alespo pi 'pozvánkách snmovních tím, že
oznaeny úedních dalo
Snad by se podobné výhody ve vcech moravským stavm dosáhnouti. usnesli uložiti zemskému výboru, aby v té vci
„ex oífo".
jsou
i
Stavové se
uinil píslušné opatení.
Ostatn pedneseno a vzato na vdomost 1. Olomoucký krajský úad oznamuje, že panství Borotínské se Slatinou a Blou (Albendorf) porunictvem Františka rytíe Haydenburga jest prodána Jiímu svobodnému pánu Sinoví. 2.
na
snm
Brnnská kapitola oznamuje, že zvolila svými zástupci Josefa rytíe Vokál a, prvního infulovaného preláta
a dkana na dóme, a Antonína vaného preláta a arcijáhna. 3.
skému,
Janu Ritschlovi,
k,
c.
udlena dispense od tí
volitelnosti
rytíe Hoffmanna,
infulo-
radovi a purkmistrovi
brnnúelem
interkalárních
let
za
do zemského výboru.
4. Perovský krajský úad oznamuje, že hrab Karel Maximilian Seilern-Aspang zddil po svém strýci Josefovi
Janovi allodiálni panství
Starý Jiín.
Obžník moravsko-slezského gubernia
z 15. kvtna 1846, íjnem 1845 zízený a nov organisovaný magistrát, zárove hrdelní soud kraje perovského v Novém Jiín, ponvadž jest obsazen zkoušeným purkmistrem a tymi zkou5.
dle
nhož
šenými z 27.
1.
rady,
dle
§
26.
zákona
kolkového
ledna 1840 musí se pokládati za soud
všechna podání stran k 6.
nmu
a
poplatkového a tedy
kollegiální,
mají se kolkovati 15
kr.
za arch.
úad oznamuje, že svobodný pán zddil po své matce Otilii (f 1 kvtna 1 846)
Olomoucký krajský
Klement Gudenau
.
Žadlovské. 7. Inkolát udlen guberniálnímu Václavovi rytíi Kopplovi. panství
8.
Vypsání
dan výdlkové
radovi a professorovi práv
a židovské na rok
1847.
264
O
9.
povinnosti vrchnosti platiti Vs
pirazí na berní podíl kraje, 10. Majitelé
dom
svých
udržovati v
stav
z
nhož onemocnlý
dom v Brn
11. Nejvyšší
prosbu
;
o-statni -/s plati
osoba stavu selskému, pak se všechen náklad
Nenáleží-li
stát.
náklad na léení
onemocnlých
selských nemajetných osob, píjicí
dobrém
rozhodnutí
moravských
pochází.
a v okolních osadách mají krytbu stavu. 30.
z
ervna
1846,
jímž
se
na
jablonecká poátkem
silnice
správního roku 1847 pejímá do státní správy.
ervence 1846, jímž se na stavbu nového skleníku v Lužánkách a schvaluje se pekroení rozpotu na slavnosti pi zahájení železniní jízdy z Olomouce do Prahy. 13. Povoluje se odmna 300 zl. druhému stavovskému pokladníkovi Janu Košáloví za to, že ptkrát zastával vrchního Dekret dvorské kanceláe
12.
náklady
povolují
fondu
z
z
11.
domestikálního
pokladníka. 14. Moravské stavovské nadaní místo, uprázdnné po rytíi Antonínu Slámoví, udleno Karlu rytíi Holi o v i. 15. Dekret dvorské komory z 26. kvtna 1846 o mýtních poplatcích na erární silnici lomnické.
ddic
žádosti
statek
držeti
ervence 1846 nevyhovno po Janu Polanském, aby smli doživotn
Nejvyšším rozhodnutím
16.
odevzdati
Jesenecký; do
nkterému deskovému
z 14.
desíti
má
let
se
tento
statek
majiteli.
Ruší se dívjší ustanovení (viz . 5.) o kolkovním závazku pi hrdelním soud novojiínském. 17.
z
18. Povoluje se denní píspvek 12 kr. konvenní mny fondu domestikálního osleplému diurnistovi Ignáci Hartlovi. 19.
rozhodnutím
Nejvyšším
volba rytíe Josefa
Lamineta
z
4.
srpna
za písedícího
1846
potvrzena
zemského výboru.
20. Moravskému stavovskému registrátorovi Janu Gottliebovi povoluje se osobní pídavek 300 zl. konvenní mny, staosobní pídavek vovskému úetnímu Františku K u p d o v i
300
i
zl.
21.
Udlení 4 nadaních
mist
Teufenbacho vých
v tere-
ziánské rytíské akademii. 22. Karlu
statek
hrabti
Kojatický
z
Nmí dovoleno
pipojiti vrchnostenský
k Frstovu svenství.
— Povoleno
23.
ského
slouení úední správy panství
Mys libo -
Hrotovského.
a
Nejvyšším rozhodnutím
24.
státní
pro
stolice
265
z 22.
záí 1846 zízena v Brn nebylo zízeno
úetnictví, pokud by
uilišt technické, a podízena editelství filosofického studia, 25. Hradišský krajský úad oznamuje, že rytí Rudolf Lówenfeld, zemelý 20. íjna 1846, odkázal své vdov vtší díl statku Dolních Moštnic majetkem, ostatek pak k doživotnímu užívání.
úad oznamuje, že panství Louka Hodonicemi pešlo do výhradního
Znojemský krajský
26. i
se statky
Milfronem
a
majetku rytíe Leopolda Františka
úad
Olomucký krajský
27.
Liebenberga. oznamuje, že zemel (22. záí
Cech hrab Ervin Sylva-Taroucca Bedich a August pihlásili se k svenské
1846) majitel panství a že bratí jeho pozstalosti.
28. Nejvyšší patent z 11. listopadu
ochranných
kova
mocností v
píin
1846 obsahující usnesení
optného slouení msta Kra-
rakouským císastvím. zemský soud oznamuje, že svobodný do zemských desk jako majitel zapsán pán Jií Siná jest s
29. Moravsko-slezský
panství
Velehradského.
30. Moravsko-slezský
Kolá
postoupil statek
zemský soud oznamuje, že František
Laškovský
svénm synu Františkovi
Adolfovi Koláovi. 31. Deki^etem dvorské
zízeni
kanceláe
technického uilišt
komitétu
z
len
gubernia
i
v
z 24.
Brn
stavovských,
srpna 1846 v
píin
naizuje se sestavení jenž
má
se
uraditi
o organisaci tohoto ústavu a výsledky porad co nejdíve oznámiti.
eský udlen manželce kurfita hesského svobodné paní Karolín Berleps chove, jež zárove povýšena do 32. Inkolát
rakouského stavu hrabcího. 33. Udlení Teufenbachova nadaního místa rytíi Augustovi 34.
se
Beckov
v
Terezián
i.
Nejvyšším kabinetním listem
soukromým jednotlivcm
i
z
16.
ledna 1847 zakazuje
spolenostem
zizování
t
e
1
e-
D
o
1
o-
gráfv, 35.
Olomucký krajský
plazský,
úad
oznamuje,
že
statek
jehož pedešlý majitel se od delší doby vzdálil, ne-
—
ii66
—
známo kam, koupen jest exekun 4. února 1847 r3'tíem Jindichem H o e m, praelátem sciiolastikem olomuckým. 1 1
36.
Spolek na založení soukromé díky za podporu 1000 zl. na 3
spoitelny
v
Brn
léta z domestikálního vzdává fondu povolenou a od císae schválenou. 37. Zpráva zemského úadu z 18. bezna 1847 o otevení
moravsko-slezského ústavu slepc v Brn. 38. Zemské presidium oznamuje poad smuteních obarcivévodu Karla a šestinedlní dvorní za zemelého
ad
smutek poátkem
4,
kvtna
1847.
I
z akt koruiiovaiucli
1792, 1836).
(1791,
1. Relace FrantišJca
Xav.
šlechtice
Pillersdorfa o holdováni a koru-
nováni císae a krále Leopolda II. v Praze
se zvláštnim
zetelem
k úastenství stav moravských.
Vysoce ctní pani stavové!
Pi
nastoupeni císae Leopolda
roku 1790, aby v zemi; odvolávali
již
mu smli
II.
prosili
holdovati zde v
stavové nrioravští
Brn
anebo
aspo
pi tom na holdování krále Matyáše a této prosb nebylo vyhovno, nýbrž usne-
se
Ferdinanda III. ale seno, aby stavové vykonali tentokráte holdování v Praze, bude-li tam pedsevzato eské korunování. ;
Potšeni tímto nejvyšším píkazem moravští stavové prosili jen za poukázání zvláštního vhodného místa, kdež by jako oddlený stavovský sbor mohli se pod svým vlastním zemským hejtmanem objeviti.
To
bylo sice na nejvyšším
míst
schváleno,
ale
vykázáno
jakým moravští stavové mohli tím mén býti spokojeni, ježto by tím jednak byla vysvítala závislost a podíeským stavm, jednak se nenalezlo pikladu, že by zenost takové
místo,
s
vi
Moravané v Cechách kdy byli holdovali. A ponvadž ceremoniál o tom pes usilovné namáhání zemského hejtmana ani ve Vídni pi eské kancelái, ani v žádném archive nemohl býti vypátrán, stavové v oddanosti ohlásili dále, že sice uznávají, že jsou králi
eskému
poddáni, ale že
zenost
vi
vlastni
zemské zízení.
nemohou
eským stavm,
pipustiti,
aby ukázali podísborem a mají
ježto jsou zvláštním
—
268
Tato námitka byla tím více odvodnna, ježto z prvních dob by se mohlo dokázati, že Morava od prvního poátku byla královstvím, Cechy však jen vévodstvím, které teprve pozdji za království bylo povýšeno, a akoliv Morava královskou hodnost ztratila a obdržela hodnost markrabskou, zachovali si pece moravští stavové svou neodvislost a rovnost proti eským tak, že se echy nemohly žádnou pedností vykázati, nýbrž spíše od krále Ladislava
samého
stavové u tohoto
krále
byli o náležité
míe poueni
a moravští
n
svou nezávislost, když na podízenost a uchvátiti si nad nimi
zachovali
ešti stavové chtli uvaliti jakousi pravomoc.
Tyto okolnosti pohnuly stavy k další námitce, že pi své vrnosti k císai jest jim lhostejno jakékoliv místo, kde by holdováním dali svou vrnost na jevo, že však k zachování pradávné nezávislosti na eských stavech jsou nuceni optovn prositi, aby jim bylo vykázáno zvláštní vhodné místo, anebo spíše aby jim bylo dovoleno holdování vykonati zde v zemi, ponvadž jest známo, že moravští stavové také králi Ferdinandovi III. holdovaU ve Znojm, když byl na cest skrze
osvdené
zemi Moravskou.
Na 1.
to došlo
se
rozhodnutí, že
konati v Praze 4. záí 1791,
mají stavové moravští holdovati
2. že
vání,
úadu
od nejvyššího
eské korunování bude
pi emž jim bude vykázáno
zvláštní
pi eském korunovhodné místo za ve-
dení jejich zemského hejtmana; 3.
z
že za tím
úelem
mají k holdování vypraviti deputované
každého stavu; 4.
raziti
deputovaní mají pijati
27. 5.
vjezdu
srpna 1791, a dále
bylo od nejvyššího
do
Prahy
objeviti
J.
jej
v
Znojm, kam míní do-
na cest doprovázeti;
úadu se
V. ve
pi uniform
stanoveno, že stavové mají
kampaové
parádní
panský se šestispežím, stav duchovni a rytíský se tyspežím, anebo v nedostatku voz na koni, ale v jezdeckých botách a s jedním pacholkem. (Galauniforra), a to stav
Tímto rozhodnutím stavové byli uspokojeni; 22. ervna 1791 zatím ustanoveno, shromáždní a v má vyplatiti lenm, kteí by se vypravili kolik stavovská pokladna do Prahy. I bylo umluveno pro zemského hejtmana 10.000 zl.»
bylo konáno stavovské
nm
— pro stav panský 4500
mšanský
pro stav
Ponvadž
zl.,
1000
se dalo
'269
pro stav rytíský a duchovní 3500
zl.,
zl.
snadno pedvídati, že deputovani
s
touto
ástkou nevystaí, navrhl zemský hejtman, aby se hlásili lenové, kteí by byli ochotni deputaci pijati, kdyby byli zvoleni. Hlásili se tedy ze stavu duchovního všichni, vyjma kanovníka barona Boula; ze stavu panského hrab Chorinský, hrab Petr Blmegen,
hrab Dietrichstein, hrab Frstenberg; zemského písae
mšanského
generál
hrab
hrab
Haugwitz,
šlechtice
;
rada Werthenpreiss, Gzikann, Búrger.
Potom vykonána byla písemná volba brnnský biskup Lachenbauer
a
duchovního Haugwitz,
stavu
ze
Hentschl,
šlechtic
panského hrab
stavu
ze
Sinzendorf,
Sinzendorf,
vyjma nejvyššího Binka a staršího pana Gejku ze stavu
ze stavu rytíského všichni
ze
stavu
Petr
mladý
rytíského
kanovník
Blmogen
pán
mšanského
zvoleni: ze stavu
a
z
rada
a
baron
hrab
a Werthenpreiss Pillersdorfa
a Gzikann.
Ihned
o
tom
povolení urychlilo,
uinno oznámení aby deputovaným
byly co nejrychleji dorueny,
J.
V.
s
ponvadž doba
aby se penžité ástky
prosbou,
vymené
jest již velmi krátká
k pípravám. Deputovani, jf;ouce uznalí za dbalí
cti
znakem
dvru
svých plnomocnitelv,
svého národa a nadšení horlivostí, aby také vnjším
dali
zempánu ped oima eských stav na
oddanost svých
velých
srdcí,
nešetili
jevo
vrnou
nákladu ani námahy a
ani svých povujících listv, do Vídn, aby se tam náležit opatili všemi potebami. Byla doba již píliš krátká, tak že se nesml takka ani den ztratiti, ve Vídni již všechno bylo naped objednáno a pracemi zaneseno, ímž ceny neobyejn se zvýšily a dosti smutno, že zde v Brn nkteré vci nebylo lze ani dostati a co by se bylo dostalo, píslušní emeslníci nechtli ani pevzíti a tedy potebnou cestou do Vídn se výlohy ješt zvýšily.
nevykali
nejvyššího
nýbrž odebrali
rozhodnutí
se bez prodlení
Dne 7. ervence došla od nejvyššího kanclée zpráva zemskému hejtmanovi, že se moravským deputovaným od eráru nemohlo opatiti postelní náadí a stáje, nýbrž že se musí depupostarati. Zemský hejtman to deputovaným tovani sami o
n
— ihned
9.
ervence
oznámil,
270
ježto
nemohl
zajistiti,
že
by jeho
námitka došla sluchu. Tato však mla žádaný úinek, nebo deputovaným byly poukázány netoliko dostatené byty, nýbrž i stáje pro 4 kon a klna pro dva vozy, jen že bylo pedloženo nejvyššímu rozhodnutí, mají-li stáje a klny býti zapraveny od eráru i od deputovaných.
Dne 30. ervence 1791 bylo usneseno uiniti podání J. V., aby se ustanovilo, jakým zpsobem mají moravští stavové v Praze holdovati, aby však za tím úelem byl pibrán zemský hejtman
hrab
ponvadž stavové, jsouce pesvdeni o jeho horlivé nj plnou dvru, že holdování bude vykonáno zetelem na neodvislost od eských stav, dle ped-
Ugarte,
innosti, mají v s
náležitým
zemského zízení fol. 3, kteréž podání zemský hejtman štafetou doruil 31. ervence nejvyššímu úadu.
pisu
Dne
srpna
31.
(sicij^)
došla
odpov,
že
není
pražádné
moravských stavv a že také pi shromáždní eských stav nebylo zmínky o ceremoniálu Moravan, nýbrž že ceremoniál bude sepsán od nejvyššího hofmistra a že stavové zatím budou o tom zpraveni.
pochybnosti
o
neodvislosti
Dne 4. srpna oznámil dvorní ubytovatel šlechtic Edlersberg zemskému hejtmanovi, že poukázané byty musí deputace zaplatiti, nemohl žádných bytv opatiti a že tedy musí míti ml zemský hejtman za dobu svého pobytu zaplatiti 500 zl., kanovník baron Haugwitz 350 zl., ostatní deputovaní po 450 zl. Zemský hejtman odpovdl ihned, aby to pan Edlersberg jen ponechal pi poukázaných bytech, ponvadž o žádaném placení dojde v píhodný as rozhodnutí; zárove však poslal zemský hejtman štafetu nejvyššímu kancléi hrabti Kolovratovi s námitkou, jak velice jsou deputovaní trpce doteni a do poslední hodiny klamáni. Ponvadž se jim poruilo, aby se dostavili, a také byty od prvního poátku jim byly slíbeny, jest tento požadavek a nejnovjší zmna tak nápadnou, že v tomto píípad by stavové radji zstali doma.
jinak že by
spšnou odpov. Dle jeho rozpotu
Dne
4.
skému 3000 1)
Má
z 29. ervence, dle 6000 zl, stavu panduchovnímu a rytískému po 2330 zl. a
srpna došel také dvorský dekret
nhož zemskému zl.,
hejtmanovi bylo stavu
býti asi 81.
ervence.
vymeno
— mstskému 670
stavu ztratiti
4000
ml
Tím zpsobem
stav panský 1500
zl.,
mšanský
zl.
—
Ž71
zemský
hejtman
duchovni a rytíský 1170 zl. bylo tím nespravedlivjším,
zl,,
by stavovským eelým podílem nemohl vystaiti, nýbrž beztoho by ze svého ješt znan musil dokládati, jednak se všichni na celou ástku úpln spolehli, ponvadž po celou dlouhou dobu od 22. ervna do 4. srpna žádné obmezení se nestalo. I uznali deputovaní za nutné, uiniti námitku k J. V. a poprositi za doplnní ztenené ástky. S touto námitkou odebral a
330
zl.
;
to
ponvadž jednak nikdo
na spolené útraty do Vídn, aby proto bylo dopsáno)
baron Haugwitz
se kanovník s
však
se
hrabtem Prosperem Sinzendorfem (jemuž
u J. V. císae si vyžádal slyšení, jemu stav vcí vyložil, žádost doruil a vymohl nejvyšší povolení. Týmže dvorským dekretem byla volba deputovaných po-
mla
tvrzena;
uvítati
J.
V. ve
Znojm,
dalšího doprovázeni však
byla sproštna.
Dne
ml
5.
srpna v noci odebral se baron Haugw^itz do
Vídn
sem zprávu s hrabtem Sinzendorfem, že J, V. shledalo tím slušnjším, aby deputovaným ztenená ástka byla doplnna, ježto mu jednak o zmínné srážce nic a
nebylo
audienci, o které podal
7.
známo, jednak by pro deputaci bylo
obmezovalo,
co
ji
už bylo povoleno,
trapné,
konen
a
aby se
ji
že tuto výlohu
neplatí erár, nýbrž pokladna stavovská.
Zatím došlo nejvyšší jest sproštna povinnosti, se to
má
rozhodnutí
toliko v Libni
státi
zemský hejtman
má
z
císae
uvítati
30.
srpna,
míti k císai uvítací
tedy dle pohodlí nastoupiti cestu
5. i
srpna,
že
deputace
Znojm, nýbrž že pi emž moravský
ve
e.
Deputovaní mohli i bylo jim
bezprostedn odtud,
naízeno, aby byli v Praze nejdéle 28. srpna. Pípisem z 13. srpna bylo deputovaným oznámeno, že zstává pi bytech jim 29. ervence poukázaných; ale za nkolik dni došel dekret dvorský z 19. srpna, kterým byla zamítnuta jejich
žádost,
aby
jim
stavovský
píspvek
byl
beze
srážky
ponechán. Mezi 23. a 25. srpnem zemský hejtman a deputovaní odeS9 do Prahy, kamž mezi 26. a 27. dorazili, aby se po obdrženém pokynu 28. objevili u zemského hejtmana: to uinili
brali
a
zvdli od nho,
každý zvlášt.
že nemají konati
návštvy hromadn, nýbrž
272
Dne
29.
srpna deputovaní
vykonali
návštvu u nejvyšších
zemských officír eských, u knížete-arcibiskupa pražského a olomuckého, ii nejvyššího komoího presidenta hrabte Ghotka a u dvorních rad eské kanceláe. o 4.
Dne 30. srpna deputovaní jeli hodin odpolední do Libn, a
ani v parádních vozích, nýbrž v
zemským hejtmanem
se
parádním odvu Hbovolném odvu. Tam se shroto
ani v
máždily tyto osoby: 1.
skými
Nejvyšší purkrabí šlechtic Rothenhan
s
nejvyššími zem-
officíry.
Moravský zemský hejtman hrab Ugarte s deputovanými. Královské zemské gubernium. Všichni vstoupili do budovy patící 4. Pražský magistrát. pražskému magistrátu a oekávali pedvolání k audienci. Kníže Karel Lichtenstein konal komornickou službu a pedvolal nejdíve nejvyššího purkrabího s nejvyššími zemskými officíry, potom zemského hejtmana s deputovanými. V pokoji bylo Jeho císaské Velienstvo v bílé generální uniform, po pravici jeho byl nejvyšší hofmistr kníže Stahremberg a nejvyšší komoí kníže Rosenberg, po levici J. V. císaovna a vedle ní nejvyšší hofmistrová knžna Bathianyová. Zemský hejtman ml krátký proslov k císai s nejkratší titulaturou, avšak s výrazem: jakožto 2.
3.
markrabí moravský, stivou
odpovdí, tenou
z
což
J.
V.
zodpovdlo
netoliko milo-
papíru, nýbrž v potomních dnech dána
zemskému hejtmanovi na jevo ode dvora
nejvyšší spokojenost
struností tohoto oslovení, dstojností pednesu, který byl pednesen z pamti a nikoli pedítán z papíru. Vebylo vidti arcivévody Františka dlejší pokoj byl oteven a v
mocnáova nad
nm
Leopolda a Karla, jakož i arcivévodkyn a jiné dvorní dámy. Celý obad trval do 6. hodiny veerní, potom zase všichni jeh
dom.
Dne 31. srpna z rána o 11. hodin musiU se jak všichni eští stavové, tak moravští deputovaní shromážditi u invalidovny,
ped branou, v poádku naped vyznaeném; modeputovaní vyjeli tedy, jako eští, po jednotlivu a oekávali v pipraveném salon s ostatními leny pomíseni píchodu císae
tvrt hodiny ravští
Tento nastal o pl 2. hodin z Libn. Naped jeli troubící postilionové, pak vz nejvyššího poštmistra knížete Paara. a císaovny.
Císa
objevil se v zelené
uniform
se znaky
ádovými
za
prvodu
I
— nejvyššího
hofmistra
-
273
komoího.
nejvyššího
a
mla
Císaovna
bohatý dvorní odv, erný pláštík a byla provázena svým nejvyšším hofmistrem hrabtem Thurnem. Pak poal hned prvod, jehož popis jest bez toho vytištn; moravští stavové neinili zde
oddleného sboru, nýbrž úastnili se prvodu spolen eskými; poádek nebyl nikde porušen, tak že se ne-
zvláštního se stavy
nejmenší neštstí,
stalo ani
vidti;
nebylo se 6
ano
z
sloužící
na
opatrnosti
pistoupili
most
teprve
nikoho
u
brány
brnnskému dáno naízení, že má vyjeti komi. Práv proto, že poádek nikde nebyl porušen, docelý prvod již o pl 5. hodin k zámku na Hradanech, biskupovi
špitálské;
razil
livrejovaní
s eskými stavy odebrali se do kostela a pítomni Tedeum, jež sloužil pražský arcibiskup; potom šli všichni do zámku a dle libosti k 6. hodin vrátili se dom.
kdež deputovani spolu byli
Dne
4.
záí
v otisku piložen.
jehož
holdování,
nastalo
deputovani
Moravští
popis
nepijeli
rovnž
hromadn
jest (in
zemským hejtmanem, nýbrž každý pro sebe, ke dvoru, jako eští stavové, a tam byli všichni mezi sebou pomíseni a shromáždni; podobn beze všeho poádku a poadí dle hodcorpore) se
ností
šli
ode dvora do kostela a
z
kostela
opt
ke dvoru,
do tak zvaného sálu stavovského. Slavnost, která se
a to
tam konala,
rovnž v piloženém výtisku popsána. Moravští deputovani se zemským hejtmanem stah hned vedle stav eských po levici. Ponvadž však eští nejvyšší zemští officíi a lenové gubernia
jest
královským a tedy ped ostatními moravskými, mohli by si moravští stavové vyaby budoucn stejným právem jejich zemský prositi milost, hejtman rovnž stál mezi eskými nejvyššími zemskými officíry, a tedy rovnž ped stavy eskými a moravskými. Zde jsme toho stáli
stavy
nejblíže
eskými
ped stupnm
i
nechtli podniknouti,
ponvadž jednak as
byl
píliš krátký a
njakém roztídní díve nic známo nebylo, až když jsme se sami octli v podobném postaveni, jednak ponvadž deputovani o
bez
pedchozího
nechtU
vdní
nic podniknouti.
oslovení jak nejvyššího
sboru stavovského
celého
a schválení
To pedpokládaje podotýkám, kanclée, tak
byla na všechny stavy Cech, Moravy a
i
že všechna
samého namíena Slezska, ano že v písežní krále
formuli král se nazýval markrabím lužickým, akoliv ani ze Slezska se deputovani nedostavili,
tím
mén nkdo
z
Lužice mohl býti
pítomen. 18
274
Písaha, byla
pedítána po
byla
která
souasn od
echv
dílem v eské, dílem v
nmeku
i
esku,
po
Moravan skládána a opakována nmecké ei; potom za nepestávajícího
prvod šel naped nejvyšší
a
volání Vivat
bez poadí
chvilku
purkrabí
s
do dvora,
kde za krátkou
eskými nejvyššími
officíry
zemskými a po nich moravský zemský hejtman s deputovanými byl pedvolán do komnaty královy a tam skládal díky, že J, V. pijalo holdování.
Po skonené slavnosti každý dle libosti odebral se dom; poznamenávám, že 1. pi vyjíždní moravští deputovaní, jako Cechové,
nechávali služebnictvo pedstupovati
moravští
deputovaní
ped vz
mšanští rovnž mli pístup
;
1.
že
ke dvoru;
ml
vojenskou uniformu zelenou a ervenou, se všemi znaky ádovými a klobouk na hlav; 4. že jeho oslovení bylo tak tklivé, že vtšina musila prolévati slzy radostí, ponvadž 3.
že král
slíbil
netoliko potvrditi
pedešlá stavovská
privilegia,
nýbrž
i
pi
všech píležitostech rozmnožovati taková, která by byla ku blahu
zem, na prospch stavv
a na upevnní trnu; 5. že sice pro Cechy byla ihned postulata za rok 1792 odevzdána a veejn petena, Moravan však, pokud se týe jejich zem, nic nedošlo a tam nic od nich žádáno nebylo. Dne 6. záí bylo vykonáno korunování, a to dle popisu, který jest sub D) piložen. Moravští stavové shromáždili se
u dvora, jako eští stavové, jednotliv a zvláš, tedy nikoliv hromadn (in corpore), též bez hodnostního poadí odebrali se do kostela,
kdež
jim
lavice za stavy
bylo zvláštní místo vyhrazeno, totiž poslední
eskými
;
zemský hejtman však sedl
dle
své
hodnosti mezi tajnými radami.
Pomazání a korunování pražský kníže Píchovský, ale
královo
mše
vykonal
sice
arcibiskup
a litanie všech svatých, jakož
vysvcení mee svatého Václava bylo vykonáno od arcibiskupa olomuckého, knížete Kolloreda. i
Žezla se dotýkali moravští deputovaní, jako eští, bez hod-
nostního
poadí
a
tebas
král
rytíe svatého Václava, záležela
ád
pasoval
pouze eské kavalíry za
píina
toho v tom, že se o tento
žádný Moravan nepihlásil, za to však pi vyvolávání komorních pán byli také moravští kavalíi jmenováni, totiž hrab Antonín Mitrovský, hrab Leopold Podstatský, hrab Ignác Ghorinský a
hrab
Taífe.
— Pravé tak
byli moravští deputovaní, jako eští stavové,
zváni k tabulím u dvora, a to s
pi císaské
pražským
pi
nejvyššího
tabuli
275
po-
kníže-arcibiskup olomucký stoloval
:
tabuli
samé,
purkrabího,
zemský hejtman stoloval
ostatní
deputovaní
pi
však
tabulích nejvyšších zemských oíficírv.
Po skonené hostin
odebrali
všemi ostatními eskými stavy bez
se
moravští
deputovaní se
poádku hodnostního
ke dvoru odtud dle libosti tak, že každý o 2. hodin se mohl ode dvora vzdáliti. Zde pipomínám pro budoucnost, že ohlašování, co každého dne se melo státi, dalo se velmi nepoádn a až do poslední
dom
a odešli
hodiny
že
tak,
jsme netoliko o velmi málo vcech
nýbrž ani jsme nedoitávah zpráv, když jsme
byli zpraveni,
skuten
zvláš jsme tedy vtšiny se dohadovati a nezídka že ješt v poslední hodin, kdy všechno mlo býti
dotazovali;
se
musili
se stávalo,
vyjednáno, pišel dodatek.
Práv
by pání hodno,
bylo
tak
budoucn
aby se uinilo podání
rovnž tak pedvozemským hejtmanem, jako eští svým nejvyšším purkrabím, pi slovech: „Pojme k našemu korunovanému králi a pánu ddinému piznání uime".^) Dne 8. záí byla arcivévodkyn Marie Anna installována arcivévodou Františkem za knžnu pražského dámského ústavu svatého Jií, pi emž pražský suffragán a svtící biskup Krieger a nejvyšší purkrabí hrab Rothenhan konali píslušné obady, k
J.
aby
V.,
lávání
svým
tohoto
obadu
moravští stavové byh
však ani eští stavové ani moravští deputovaní se
neúastnili.
Dne
záí olomucký kníže-arcibiskup
10.
léno ped trnem, k
hrab
Kounic,
emuž
Kolloredo
netoliko lenní vasalové,
Josef Seilern,
František
Pillersdorf
Hentschel, nýbrž také zemský hejtman a ostatní Hrové,
kteí
se
tak že slavnostní
dostavili,
prvod
své
poslali
parádní
skládal se ze trnácti
pijal
hrab Arnošt a
Kristián
moravští kava-
vozy a
voz
sloužící,
spolu
s
vozy
arcibiskupa a metropolitní kapitoly.
O
10.
hodin
objevil se kníže
arcibiskup
provázen knížaty
Auerspergem a Schwarzenbergem v družin jeho byl kapitolní dkan baron Minkwitz a arcijáhen hrab Vetter, hrab Glary, ;
1)
Tato
slova
pronášela
se
pi obade korunovaním
jen
po
esku.
Pozn. vyd. 18*
— hrab Sereny kapitolni
dno
a
dkan
nejvyšším
doteno
hrab Trautmannsdorf; proslov k císai ml císav nejmilostivji odpovkancléem hrabtem Kolovratem, kdež chvaln
i
bylo na rozkaz
bylo výtených
dm
276
vlastností
potom
knížete
arcibiskupa
a zásluh
trnu, složil písahu, kterou mu dvorní rada hrab Saurau pedítal, políbil hrušku císaského mee a vrátil se na své staré místo; jeho
o
císaský;
arcibiskup
odebral
se
k
e
potom hrab Vetter pronesl dkovnou a celý prvod se vzdálil. Dne 12. záí císaovna dala se za královnu korunovati, pi emž stavové objevili se v témže potu a zpsobu, ale bez jakéhokoliv poadí, jako pi korunování králov; v píloze E jest dokonalé vypsání korunovace a pro Moravany dlužno pouze poznamenati, že jim bylo
jako
vykázáno
místo v kostele,
zvláštní
pi korunovaci králov; olomucký
a to táž lavice
kníže arcibiskup
ml
mši,
pomazáni však a ostatní funkci vykonal pražský kníže arcibiskup.
Obad poal teprve o 10. hodin a byl skonen; akoliv tabule trvala déle nežli po
již
hodin ponvadž si
o 72^.
prvé,
císaovna vymínila hostinu déle nežli král konati.^) Pi tabuli císaovny a císae stoloval též kníže arcibiskup olomucký, pi ostatních 12 tabulích jenom dámy a žádný kavalír. Dne 15. záí moravští deputovaní mli u J. V. císae a u arcivévody Františka audienci na rozlouenou, pi emž písedící moravského snmovního výboru svobodný pán František Roden vykonával službu komorníka mezi 23. a 26. záím dorazili zase do Brna. Toto jest, co pánm stavm dle naízení z 22. ervna 1791 z povinnosti oznamuji a podávám netoliko korunovaní denník (k emuž dodána bude ješt ást další), nýbrž i otištný korunovaní ceremoniál krále a královny^) s dodatkem, že stala-li se moje relace ponkud obšírnjší, píina toho záleží pouze v tom, ;
že
výše
zmínné naízení požadovalo
nejpesnjší
nosti radji obšírnji nežli
V Brn
14.
nejdkladnjší
a
zprávy a proto jsem hledl vyhovti své povin-
mlce.
íjna 1791. František Xaver šlechtic Pillersdorf,
deputovaný rytístva. ')
Veta tato jest pozdji v textu škrtnuta.
-) Všechny tyto doklady jsou skuten v aktech korunovaních, ale proveUkou obšírnost nebylo možno je otisknouti. O prbhu korunovace eské možno se doisti v mých Dj. Moravy, V., str. 1293—1302.
:
—
271
2. Relace Josefa hrabte
DíetricJisteina,
gubemiálniho rady,
slezského
o
c.
k.
'komoího a moravsko-
stav moravských Praze za krále eského.
úastenství
korunovaci císae Františka II.
v
pi
Pedevším pipomínám, že mor. páni stavové, proniknuti páním, již roku pedešlého projeveným, aby jakožto sbor úpln samostatný, s eskými stavy v žádné souvislosti nestávající, také si zjednali zvláštní, od eského zcela oddlené holdování, ve schzi rozšíeného výboru, zvláš 11. ervna t. r. konané, ihned vzali v úvahu, jak by J. V. se dalo pohnouti, aby moravským stavm poskytlo zvláštní akt holdovací, za který již roku pedešlého prosili, ponvadž již tehda byla bezpená zpráva, že J. V. ješt tohoto roku se dá v Praze korunovati, nicmén dotené zákonné vyhlášení a pozváni moravských stav nedošlo ani zemského hejtmana, ani královského gubernia.
Podstata námitky, usnesené ve schzi
prostedn I.
k
J.
V. dalo vykonati holdování
J.
z
11.
ervna
a bez-
V. podané, záležela v tom, aby
stav moravských
Brn
v
snad na zpátení cest z Prahy, ímž by se mu žádná zacházka nezpsobila, kteráž prosba vedle jiných dvodv opena byla
djinami Ferdinandv, Obnoveným zízením zemským a píkladem
oknžnného
hrabství tyrolského
kdyby J. V. tuto prosbu nepijalo a naídilo, aby po píklad pedešlého roku moravští stavové zvláštní deputaci se II.
eské korunovace, budiž jim dovoleno, zatím vypraviti do Vídn, která by pednesla všechny nepístojnosti, naskytnuvší se roku pedešlého jednak, co se týe v píin byt, jednak píspvk cestovních, potom v píin ceremoniálu a posúastnili
deputaci
prosila za jejich odstranni.
Konen námitka,
za
ped
bylo v stavovském
získáním
asu
shromáždni usneseno, aby
a na vypravení
deputace^ do
tato
Vlídn
odjezdem J. V. do Frankfurta, nepodávala se obyejným skrze zemské gubernium, nýbrž bezprostedn J, V. skrze stavovského dvorního agenta svobodného pána Múllera. Marn ekali stavové po delší as na nejvyšší rozhodnutí této námitce, až konen zemské gubernium odevzdalo nejvyšší o reskript z 27. ervna, kde J. V. vyhlásilo, že se eská korunovace bude letošího roku konati, ale beze vší okázalosti a s vynecháním
ješt
zpsobem,
—
278
—
slavnostního vjezdu, pak oznámilo, že obvyklé itinerarium se pro tento rok promíjí, a
moravští stavové
z
dáno na jevo, že také v tomto roce
odesláním
eského korunování, po jednom
konen
deputace mají se úastniti
vlastní
ale tentokráte jen
každého stavu se
tymi
deputo vánými,
zvtšeném výboru, konaném
Reskript pednesený ve
totiž
objeviti.
er-
8.
piml
pány stavy podati J. V. novou námitku skrze gubernium, kdež upouštjí od první prosby za holdování v Brn a zárove se spokojují na ten as odesláním jen ty deputovaných, ale zárove prosí, aby moravští deputo vání v Praze nebyli smíšeni s eskými stavy, nýbrž zvlášt složili písahu holdovací jménem vrn poslušných stav moravských a k tomu nebyli vyvoláni od nejvyššího purkrabího, nýbrž od svého hejt-
vence,
mana zemského. Brzy potom došel nový nejvyšší reskript z 28. ervna, který optuje to. co v reskript z 27. ervna bylo obsaženo, zárove dával na rati
vdomost,
ponvadž
že
do Prahy Moravou,
má
také
J.
nebude
V. tentokráte
sejíti z
se ubí-
uvítání na hranicích
stavovské deputace. Téhož dne došel také
od
další nejvyšší reskript
ervna, jímž holdovací den v Praze ustanoven byl na den korunovace J. V. císae na 9., J. V. císaovny na den 11. srpna. 7. Dne 15. ervence oznámilo zemské gubernium stavm dvorský ervence, který stavm na jejich dekret,' poslaný mu ze dne 11. z 30.
ervence odpovídal, že tentokráte má zstati pi rozhodnutí, že obady korunovace a holdonejvyšším výslovném tak, jako se staly za císae Leopolda II., zcela vykonati váni mají se ani zvláštní skládání holdovací povoliti se a že tedy nemže ani jich vyvolávání od jejich moravskými, písaby deputovanými námitku
z
2.
zemského hejtmana.
Ostatn
spokojiti zajištním, jež bylo
to
nemá
býti
Konen
na úkor
doruen
jejich
byl
že však
dáno
již
mohou
se
samostatnosti
stavm
stavové
úpln
roku pedešlého, že všechno
vi
stavm eským.
nejvyšší dekret ze dne 5.
er-
pedbžné deputace vence, kdež bylo ustanoveno, že k vypravení letošek moravským pro že souhlas, do Vídn nemže se dáti deputovaným od stav eských budou poukázány bezplatné byty, proež aby jen zemský hejtman se dorozuml s nejvyšším purkrabím, konen že se tentokráte deputovaným vedle cestovného
ádné sútování vymené.
mají na
vyplatiti diety
pi
stavovských deputacích
;
279
Všechna
tato nejvyšší rozhodnutí byla
konaném dne
17.
pednesena ve snme,
ervence, a tamtéž pedevším pikroeno k volb
depntovaných.
K
deputaci se nabídli ze
a)
biskup brnnský,
stavu duchovního:
b) prelát raj hradský, c) prelát od sv. Tomáše ze stavu panského: podepsaný; ze stavu rytíského: František šlechtic Dietrich docela jediný, ježto appellanímu radovi Františku šlechtici
Piliersdorffo vi,
který se
rovnž
mínil
ucházeti, presídiálním
pípisem nejvyššího iustiního presidenta hrabte Klaryho bylo to zakázáno. a)
b) c)
Konen
brnnský brnnský unovský
ze stavu mšanského: magistrátní rada Jan Gzikann, magistrátní rada Alois Kotzurek, magistrátní rada a písedící výboru zemského hlásiU
se
Ignác Hóchsmann. Tak jako ze stavu panského a rytíského, kde bylo jen po jediném uchazei, nebylo vlastn žádné volby, tak ze stavu duchovního zvoleni byli jednosvorn (per unanimia) biskup brnnský a z mšanského magistrátní rada Jan Gzikann vtšinou hlas (per unanimiter majora) za deputované a jim vyhotovena potebná plnomocenství s rozkazem, aby každý spolehliv dne 29. do Prahy se dostavil, tuto volbu na nejvyšších místech ohlásil a za poukázání potebných byt se obrátil na nejvyššího purkrabího. Volba byla dvorským dekretem 24. ervence potvrzena, kteréž
má zárove stavm
rozhodnutí
býti
pravidlem,
ježto
v
nm
vzhledem k nepístojnosti, kárané od nejvyššího zemského komoího a appellaního presidenta, není-li vypravení podepsaného,
stavovské deputací na pekážku vlastnost zempanského úadu, výslovn a in formalibus v tomto nejvyšším dekrete dáno bylo na jevo, že nejvyšší roz-
jakožto guberniálniho rady, ve
nhož zempanští
úedníci nemají zárove pijímati služeb stavovských, netýká se deputace k slavnostnímu koruno-
hodnutí, dle
vání a holdování. Události v Praze:
Dne a ohlásili se nestalo,
ervence všichni deputovaní již dorazili do Prahy u zemského hejtmana; 30. nic dležitého ježto návštvy deputace u c. k. ministr pro opoždný
29.
se náležit
:
— píchod byl
280
jejich musily se odložiti
uren píjezd
J.
V.,
!
na píští den
;
31.
ervence, kdy
deputace vedením zemského hejtmana
se odebrala ráno o 8. hodin jak ku kabinetnímu ministrovi hrabti Golloredovi, tak i k nejvyššímu kancléi hrabti Kolovratovi, aby tam vykonala povinnou návštvu, avšak nebyla
Potom odebrala se deputace do nádvoí kaple sv. Vojs rovnž shromáždnými zemskými stavy eskými vykala píchodu J. V. Tento stal se o 1 hodin, kdy J. V. v cestovním voze pibylo ped kapli sv. Vojtcha, vyslechlo eské proslovení nejvyššího purkrabího ješt ve voze, a potom nmecky pijata.
tcha, aby tam
odpovdlo pak
se odebralo do kaple sv. Vojtcha a odtud do chrámu, aby bylo pítomno Te Deum a odtud konen do zámku. Tam dostalo se moravské deputaci milosti, aby ješt ped eskými zemskými officíry a ped tamjším guberniem ústy svého zemského hejtmana dle piložené krátké, ;
kathedrálního
ei^) opakovala ujištní nezlomné vrnosti, jež byla ode dávna tak podstatným znakem moravských stavv. Na to
ale jadrné
V. strun ujistilo deputaci, jak velice jest potšeno ochotou moravských stav, složiti holdovací písahu v Praze a že nieho toužebnji si nepeje, nežU spolen se stavy svým státm zjednati onen blahobyt, jehož si tak toužebn peje; potom deputace se odebrala k J. V. císaovn, kde zemský hejtman optn ml piložené proslovení^), jež od J. V. rovnž
J.
'
milostiv bylo
zodpovdno.
O Prosloveni
tato
znla:
a)
k císai
Nejjasnjší, nejmocnjší císai, králi germánský, uherský, eský, haliský
vladimský, arcivévodo rakouský, jakož i markrabí moravský Dnešní šastný píchod V. V. jest také pro stavy moravské dležitou epochou. On oživuje dnešní radostný den, kdy oni skrze mne a zde pítomnou deputaci mají složiti veejný slavnostní slib oddanosti, vrnosti a poslušnosti, slib, který každý z nich, v každou denní hodinu s nejvelejším citem ve svém
a
srdci obnovuje.
aby se vyznamenali píchylností by tedy nemly býti jejich pocity neobmezené lásky ke knížeti, jehož ochran, jehož nejmilostivjší podpoe markrabství Moi-avské se tšilo již ped nastoupením jeho vlády, za slavného a nezapomenutelného panování císae Leopolda II. Tato vzpomínka bude povždy vryta v srdcích vrných obyvatel Moravy, ona každým okamžikem vzbudí pání, podati V. V. úinné dkazy, že uznávají cenu nejvzácnjšího Moravští
k nejjasnjšímu
stavové
závodili
povždy,
domu Rakouskému,
citu lidského srdce
tuto nevyhasitelnou
—
jakž
totiž vdnosti. Ratež nejmilostivjší mocnái pijati vzpomínku jako záruku neobmezené vrnosti, oddanosti a
:
!
— Po skonené
Zatím od
ervence do
31.
dne k holdování ureného, nestalo
Dne
se týkalo deputace.
7.
nej-
srpna, jakožto
pozoruhodného, co by
se nic
srpna
7.
obdvala u
veškera deputace
slavnosti
vyššího purkrabího.
^
281
poalo
slavnostní
holdování
týmže zpsobem, jak se konalo roku 1791, a jak od pítomného tehda v Praze deputovaného moravského rytístva pana Františka Pillersdorffa v jeho relaci, vysoce váženým pánm stavm podané ze dne 14. íjna 1791, obšírn bylo vyUeno. Podepsaný proto, aby se vyhnul rozvlánosti a ušetil zbyteného opakování jak o obadech, zachovávaných v korunovaní o holdování, tak den J. V. císae i J. V. císaovny, které se úpln stejn konaly, jako roku pedešlého, uznává za vhodné na onu relaci jednoduše i
poznamenává, že moravští deputovaní optn spolen se stavy eskými na pedchozí pedvolání pana nejvyššího purkrabího písahu skládali. Po skoneném obad holdovacím však moravské deputaci dostalo se milosti, aby nejuctivji podkovala J. V. zvlášt jménem stav moravských za nejmilostivjší pijetí písahy holdovací. Dne 9. konala se korunovace J. V. císae a dne 11. J. V. císaovny obvyklým zpsobem. Pi obojím bylo vykonáno korunování a pomazání od pana arcibiskupa pražského, knížete Píchovského, ostatní ceremonie však od pana arcibiskupa olomuckého, knížete Colloreda. Pi prvním obdval pan zemský hejtman pi stole odkázati
a
nejvyššího
pouze
zde
purkrabího a ostatní
deputovaní
pi druhém
vyšších zemských officírv;
rovnání roku minulého stala se pouze ta poslušnosti moravských
stav. Vnujte jim
budou ji povždy pokládati dtinskou lásku. b)
za
další
pi
však v
zmna,
stole
pán
obadech u pože tohoto roku
Svou pi^ize a milost
nejdražší a nejpíjemnjší
nej-
odmnu
za
a oni
svou
K císaovn Nejjasnjší císaovno, královno Nejmilostivjší paní!
Vašeho Velienstva moravští stavové pinášejí skrze mne a zde pítomnou deputaci nejvelejší páni k Vašemu dnešnímu šastnému píchodu.
K nohám
panovnice,
Nejjasnjší
jehož ctnosti sdihte,
nejdstojnjší
On jemu úpln
pijmte
jako
ob
choti
nejvznešenjšího
z
knížat,
našich srdcí, jež zcela pro Vašeho
jsou zasvcena. Popejte vrným stavm jsou otevena a moravským své pízné a milosti, jichž dkaz jiným zemím již se dostalo a našim celým snažením bude, abychom výtenou neobmezenou oddaností a
zempána
vrnosti
stali
se
jí
hodnými.
— krom
282
-
knžen, dam palácových a manželek nejvyšších zemských tajných rad a komoí J. V. do kostela
officírv také manželky
doprovázely. 12. srpna deputace mla u J. V. císae nejoddanjší na rozlouenou, a tak se vykonaly opt návštvy na rozlouenou u pana kabinetního ministra hrabte Golloreda a u pana nejvyššího kanclée hrabte Kolovrata. Dne 14. nastoupil svj odjezd pan zemský hejtman, aby oekával J. V, na jeho prjezdné cest v Jihlav, dne 16. ostatní deputovaní a tak se skonila tato deputace, jejíž útraty zpsobily stavovskému fondu domestikálnímu výdaj 2212 zl. 16 kr. a tím se podepsaný zhostil píslušného úkolu svého.
Dne
audienci
V Brn
15.
íjna 1792. Josef
c. k.
hrab
Dietrichstein,
komoí, mor.-slezský guberniální rada
a stavovský deputovaný.
3. Giwerner moravsko-slesshj
moravskému. J.
hrab
—
V
Alois
Brn
7.
TJgarte zemskému výboru bezna 1836.
císa nejvyšším kabinetním listem ze dne
V.
6.
ledna
ráil ustanoviti, že Jeho korunování za krále eského a je cházející
ddiné
píštího
msíce
stanoví
se,
zástupci
že
má
se
vykonati
v první
r.
ped-
polovici
Dalším nejvyšším rozhodnutím z 27. ledna Moravy vedle zemského hejtmana mají pijíti po jednom-li i po dvou, zstavuje J. V. na
záí. z
—
stav
vli každému
holdování
t.
stavu.
Ke knížatm slezským (ježto stavové jednotlivých knížectví pijíti) došly bezprostedn nejvyšší reskripty, aby se
nemají
ke korunování dostavila.
O tom dávám slavnému zemskému
výboru dle presidiálního 29. m. m. pedchozí známost
výnosu vysoké dvorské kanceláe z s dodatkem, že, maje zení k veliké dležitosti a slavnosti zmínného holdovacího aktu, poet a volbu vyslanc vyhrazuji všeobecnému zemskému snmovnímu shromáždni stav, k jichž zvolení na konec dubna neb na poátek kvtna vymohu si nejvyšší schválení.
—
283
—
4. Guvernér moravsko-slezshj hrab morcwslcému.
—
Alois
V Brn
30.
zemskému výboru bezna 1836.
Ugarte
Dle došlého naízení
vysoké dvorské kanceláe \í t. ni. aby k volb jednotlivých len monení námitky ravské stavovské deputace, která se má k ddinému holdováni a korunování J. V. do Prahy dostaviti, bylo svoláno shromáždni všech stav zem Moravské. Dávám slavnému zemskému výboru o tom v dodatku k svému pipomenutí z 7. t. m. vdomost s vybídnutím, aby na toto shromáždní, které jsem ustanovil na den 2, kvtna t. r., byly napsány obvyklé zvací listy a co nejrychleji vypraveny a aby pi zemském výbore vše, co k porad jest potebné, bylo pipraveno. O všech poradných pedmtech proti tomu,
budiž mi od slavného zemského výboru pedložen program.
5. Zpráva k snmovní schzi mimoádného shromáždni stav z 2. kvtna 1836, týkající se korunování J. V. v Fráze, volby a vyslání deputace
moravských stav k
ddinému
Zemský hejtman oznámil J.
7.
holdováni tamtéž.^)
bezna zemskému výboru,
V. císa nejvyšším kabinetním listem ze
dne
6.
že
ledna ustanovil,
Jeho korunování za krále eského a pedcházející ddiné holdování má se vykonati v první polovici píštího msíce zái, a dle dalšího nejvyššího rozhodnutí z 27. ledna mají se pi ddiném holdováni a korunování z Moravy vedle zemského hejtmana že
stav dostaviti, jimž však J. V. nejmilostivji ponechává urení potu, chtjí-li po jedné i po dvou osobách z každého stavu vypraviti. Dne 30. bezna bylo další sdlení uinno, že dle došlého výnosu dvorské kanceláe z 12. bezna není pekážky, aby k volb jednotlivých len moravsko-stavovské deputace, která se má k ddinému holdování a korunování také zástupci
shromáždní všech stav zem moravské. Zárove s tímto oznámením byl zemský výbor vybídnut, aby pipravil o tom zprávu.
J.
do
V.
')
Prahy
Tuto zprávu
dostaviti,
nebylo
sepsal pisedici
kláštera svatotomášského.
svoláno
zemského výboru, Clyrill Napp, opat
— Nejvyšším reskriptem že
V.
J,
ustanovilo,
že
z
—
284
29. ledna
také
bylo
korunování
J,
stavm oznámeno, císaovny má se
V.
msíce záí. Na tato vybídnutí zemský výbor se vynasnažil, aby z pohotov jsoucích korunovaních a holdovacích akt dívjších císa,
vykonati v první polovici
králv také markrabí moravských, všechno vyhledal a sestavil, co by pisplo k pouení a k platnému usnesení stav. Pokud vysvítá z akt stavovské registratury a z knih pai
mátkových, moravští
holdování,
poslední
Ferdinandovi
bylo
zde
líI.
zemi
v
mimo císae Leopolda
ve
žádného II.
na
které
Znojm
1628.
r.
holdování
nedali
si
Morav Od
té
se konalo,
doby markrabí
nepijímali
vbec
a
stav
od moravských
hol-
dovati,
Holdovací písaha,
markrabti mají 2
b)
a
tamtéž
kterou moravští
skládati, fol.
3
jest
a— b
stavové
králi
jakožto
obsažena v zemském zízení
jest
písaha,
fol.
kterou král jakožto
markrabí moravský má skládati, pijímá-li holdováni na Morav. O holdování markrabím Matyáši a Ferdinandovi III. v stavovských knihách památkových mluví se obšírn. Nástupci Ferdinanda dali za krále
eské
III.,
až po Marii Terezii,
kdykoliv se
korunovati, zvali k tomuto výkonu také
mo-
ravské osoby stavovské do Prahy, ale jen jako hosty, a nikoliv,
aby tam skládali holdování za markrabství moravské. V nejpoddanjších desideriíeh moravských stav z 10. ervence 1790 k J. V. císai Leopoldovi IL byla podána prosba, aby J. V. ráilo pijati holdováni jakožto markrabí moravský a poznamenáno, že tento výkon holdovací jest poutem, v
Brn
které váže otce
s
dtmi, v
nm že mocná se provolává,
poddaný
aby ddiné právo následnické, v zákonech a skrze konen že práva zempánu píslušné slavn prohlásil v stav se uznávají, potvrzují, chrání; a tento vzájemný výkon,
pak
vybízí,
n
;
nm
konstitutivním dle zvyk našich pedk jest základním zákonem, jest i „pactum sociále", dle nhož markrabství morakouský dle platného ddiného ravské uznává nejjasnjší rádu za svého nejvyššího vládce.
který
dm
Moravští stavové piložili k této Vladislava, privilegium Ferdinandeum,
prosb zárove
list
krále
Obnovené zízení zemské
holdovací akt z roku 1608, aby J. V. dle vlastního uznání oprávnnosti této prosby nejmilostivji se rozhodlo a své vrné
a
— ddiné
markrabstvi, pak 4
nejvyšší
pítomností netoliko
ddiného
holdování
285
stav
jeho,
osobn
s
i
celým národem, svou tento
obad
mst Brn
ráilo
nýbrž
oblažilo,
v hlavním
také
pijati.
O této nejpoddanjší prosb bylo stavm dáno na jevo, dne 29. dubna 1791, „ponvadž korunování a holdování v Praze pro eské zem bez toho jest již ustanoveno, k emuž ze
budou pozváni, stav moravských pijme v Praze."
také moravští stavové
Díve než 20.
dubna
1791
vrných
V. holdování
J.
došlo toto pozvání, nejvyšším reskriptem ze dne
1791,
usnesli
že
se
v snmovní schzi ze dne 5. dubna tomu podati námitku, s odvoláním a
stavové proti
uvedením nejpoddanjších desiderií, ve kteréž sice projevili ochotu spchati tam a dáti tam holdovacím výkonem na jevo svou
poddanost,
jejich
potomkm
ale
aby
prosili,
pro
tak dležitý, jenž se
byl ustanoven zvláštní
výkon,
tento
má
stavm
zevrubný a od
uritý, obšírný,
a
provésti deputovanými, J.
V. po-
obad, který by zárove naznaoval, jaká vlastn tato moravská stavovská deputace, jež do Prahy k holdování má býti
tvrzený
vypravena, by
holdovacím
;
mla
býti a jaký podíl
dále, jaké místo a
má
poadí
jí
vaních, jakožto nejpednjší vtlené zemi, vyhradí, ježto slavnosti,
vaní
akt
vrn
J.
obad
V. nejmilostivji
pi
nejposlušnjší stavové markrabstvi
ponvadž pi
zárove slaví pro Moravu, nemohli by se pi tom zvlášt
tomto
míti v
pi obadech korunotéto
se také holdo-
ní
smíšeni
objeviti
Anokdyby jim takové zvláštní místo a poadí nemlo býti od J. V. vykázáno, pak prosí J. V. za prominutí, jestliže optují svou prosbu ze dne 10. ervence 1790, aby mohh holdování ihned v Brn slaviti. Moravští stavové nezneuznávají, že Morava jest vtlená zem Cech; také jsou daleci toho, aby tento svaz rozMorava poutali anebo nové pednosti ped echami hledali se stavy království
eského, aniž by tím práva svá
porušili.
.
náleží sice ke
korun eské,
ale
eským stavm
.
.
jest tím
mén
podrobena, ježto moravští zemští stavové tvoí pro sebe vlastní zcela neodvislý sbor stavovský
(corpus
statuum), mají netoliko
zemského hejtmana a snmovního direktora, vlastní nejvyšší zemské officíry, nýbrž mají v rukou list, jímž na rozkaz krále Vladislava výslovn od eských stav se piznává, že Morava sice jest pivtlena ke korun eské, ale ve všem od svého
vlastního
—
286
—
po ruce jsoucí spisy, že dotený král eský, po korunování v Praze, po každé k holdování odešel na Moravu, zejména králové Ladislav, Friedrich V. (sic!), Matyáši., Rudolf 11., Ferdinand III. a tam si dali holdovati. Stavové prosili konen, aby J. V. se ráilo rozhodnouti, staaby píchozímu tam moravskému zemskému hejtmanovi vovským deputovaným bylo vyhrazeno zvláštní slušné místo a poadí, od eských stavv úpln odlouené. O této námitce došel nejdíve ministerský pipiš z 26. dubna 1791, . 986, který prozatím oznamoval, že vzhledem k poadí u eských stav žádné není v obyeji, ale že jest navrženo, aby zemskému hejtmanovi bylo vykázáno místo hned za eskými nejvyššími zemskými officíry a že pi ddiném holdování moravsko-slezští deputovaní budou pohromad a zemský hejtman ní nezávislá;
i
ukazují
i
v jich ele. O tomto sdlení moravští stavové v 3.
kvtna 1791
prohlásili,
že oni,
snmovní schzi
stavové,
jsou
ochotni
ze
dne
složiti
písahu své neoblomné vrnosti, kdekoliv to J. V. rozkáže, a dkaz své neobmezené lásky, tím si, že tím dávají nový
lichotí
holdování pro
ježto
více,
se neslavilo
;
avšak doufají
markrabství Moravské nikdy v Praze
práv
tak
neobmezen
ve spravedlnost
že jejich námitku a prosbu z 5. dubna t, r. ocení, aby poprvé zahájené dostavení se k holdování do Prahy nebylo nikterak na úkor jejich starobylým právm, svobodám a výsadám a aby tedy svou nezávislost od eských stav zachovali a aby pi všech tchto slavnostech a výkonech moravští deputovaní byU pokládáni za sbor pod vedením svého zemského hejtmana od eských stavv oddlený a jako s takovým aby s nimi bylo
J. V.,
toto
jednáno; ... a aby pi urování místa pro stavovskou deputaci byl vzat náležitý zetel na poadí, markrabství Moravskému ode-
hned po eských staví ch, ped vévodstvíra Bez tohoto povolení by stavové musili spíše prositi, aby byli úpln sproštni povinnosti objeviti se pi eském korunování k složení ddiné holdovací písahy, což jest beztoho dávna
náležející,
slezským.
nco
zcela nového.
ervence 1791 došlo nejvyšší rozhodnutí o námitce stav z 5. dubna, kdež se naznauje, že má zstati pi naízeném dostavení se moravsko-slezských deputovanýoh pi eském korunování k holdování do Prahy, což ani neodvislosti tchto stavv
Ze dne
1.
i
— od eských,
ani
výsadám není na škodu, a
jejich
stavové bez pekážky
287
mohou
Také svoluje
zachovati
že moravští
pednost ped
slez-
aby moravsko-slezští deputovani, neosobujíce si proto ješt pednosti njaké ped eskými, pi holdováni a korunování smli státi pohromad a zemského hejtskými.
J.
V,,
mana
míti v svém ele. Po nkterém vyjednávání v , 15.708, stavv vysoký dekret
té
píin
došel
dvorský, že
J,
z 5.
srpna 1791,
V. 20. srpna
,.in
Libn. Tebas od moravských stav
privatissimo" odebere se do Prahy a 30, dorazí do
tedy tímto
ve
zpsobem díve naízené
Znojm nemže
uvítání
bude deputace od
se konati,
J.
V, v Libni
pijata.
Konen
jest
v aktech relace o
obadech ddiného holdo-
eském
vzhledem na markrabství Moravské; tam píštím vodítkem se poznamenává, že moravští deputovani nikohv hromadn se zemským hejtmanem, nýbrž každý pro sebe, jeli ke dvoru a s eskými stavy smícháni že šli vání a korunování v království
kostela, tam však eských stav na levo
do
kanclée,
tak také krále
Cech, Moravy
i
zemským hejtmanem hned vedle
se stah,
že všechna
oslovení jak nejvyššího
samého ízena byla na všechny
stav}'
Slezska,
Poznamenává se ostatn v této relaci, že by bylo pání hodno, aby pro budoucnost moravští stavové rovnž svým zemským hejtmanem, jako eští svým nejvyšším purkrabím byli pedvoláváni, aby skládali holdování. Pi audienci v Libni zemský hejtman ml krátký proslov k J. V. s nejkratší titulaturou, ale se
rením: „jakožto markrabí moravský". *
Korunování a holdování J. V. císae Františka L Královským reskriptem 28. ervna 1792 bylo oznámeno, že J. V. se rozhodlo, vzíti ped se své své milované manželky korunováni i holdování v Cechách v nejbližším msíci srpnu: že i
k tomu korunování kolika
má
pijíti
gubernátor moravsko-slezský
leny moravsko-slezských stavv,
že
J.
s
n-
nebude má v úmyslu pi
V. tentokráte
cestu do Prahy konati Moravou, konen že korunování dle starého zvyku pasovati rytíe svatého Václava a že tedy se má seznam uchaze zaslati k eské dvorské kancelái. Potomním královským reskriptem ze dne 30. ervna 1792
byly
oznámeny dny ddiného holdování a korunování.
—
288
Vysokým dvorským dekretem
obady
ze dne 27.
ervna 1792 byly pi tom zárove
v nkolika odstavcích blíže ustanoveny a
ureno, že pi audienci nejvyšší purkrabí pedstaví,, nejdíve nejvyšší zemské officíry a gubernium a potom že moravský gubernátor v ele moravských deputovaných složí
poklonu
J.
V,
Jakmile moravští stavové doslechli, že korunování a holdování
má
se konati v Praze a moravští stavové že k
pozváni, uinili ihned ze
snmovní schze
nmu
ze dne 11.
budou
ervna 1792
na podnt zemského hejtmana nejpoddanjší zprávu k J. V., kdež vyjádili nejvroucnjší pání, že by nejvdnji pokládali za vrchovatou míru nejvyšší milosti, kdyby J. V. oblažilo msto Brno svou pítomností a kdyby si nechal zde od velikého sboru stavovského (Corpus statuum) nejslavnji holdovati. Poukázali pi tom na hoejší námitku k J. V. císai Leopoldu II. a doufali, že aby J. V. markrabství Moravskému popeje nejvtšího potšení, pouta, která víží otce s dtmi, vládce s jeho vasally a poddanými, ješt pevnji byla pedsevzetím ddiného holdovacího výkonu v zemi utužena a takka nov oživena. Ve zpráv potomní ze dne 2. ervna 1792 J. V. podána prosba, pro pípad, že by musilo zstati pi ddiném holdování Moravy v Praze, aby k odstranní všech obav o samostatnost, na by se jakkoli mohlo v budoucnosti odkazovati, pak k zachování výsad, aby vrn nejoddanjší stavové moravští smli buto hned po eských svou holdovací písahu oddlen složiti, anebo aby aspo skrze svého zemského hejtmana k ddinému holdování byli pedvoláni a vyzváni.
Na
tyto námitky bylo nejvyšším
dvorským dekretem
z 11.
er-
vence 1792 sdleno, že musí
pro tentokráte zstati
pi výslovném
nejvyšším rozhodnutí, že
obady ddiného
holdování a korunování, s jedinou výjimkou zmn stavm již ohlášených, mají se vykonati tak, jak to od J. V. císae Leopolda IL bylo pedepsáno, a že tedy nemže ani holdovací písaha býti oddlen skládána, ani moravští stavovští deputovaní býti zvlášt vyvoláváni;
nicmén
že
mže jim
(stavm moravským)
býti
plným
všechno upokojením ubezpeení dané již to nemá býti na újmu jejich nezávislosti od stav eských, jakož již ustanovené vyznamenání, že jim má býti roku pedešlého, že
i
— zvláštní stanovisko
v jejím ele
289
—
vykázáno a že deputace od zemského hejtmana, u obou c. k. Velienstev zvlášt má býti
stojícího,
uvedena.
V
tomto korunování a ddiném holdování, nalézapoznamenává, že, když J. V. pibylo do sídelního zámku, moravské deputaci dostalo se milosti, že J. V. eskými nejvyššími zemskými oíflcíry a tamjším ješt ústy svého zemského hejtmana v krátké ei opakoguberniem vala ujištní nezlomné vrnosti a oddanosti. Potom se odebrala' k císaovn, kdež pan zemský hejtman opt ml krátký proslov.
jící
relaci 'o
se v aktech, se
ped
*
To jsou tedy akty doložené pípady, na pouení stavv, aby mohli se usnésti v korunováni
J.
Ferdinanda
I.
V. nyní
píin
vládnoucího, našeho
Z tohoto historického znázornní
pi holdování
jež bylo
teba
nastávajícího
nejjasnjšího
vysvítá,
uvésti
císae
že moravští
sta-
Leopolda II. a Františka podali proti pedvolání, aby se k holdování volenou stavovskou deputací do Prahy dostavili, námitky na ohrazení své ústavní neodvislosti a na hájení svých starobylých a ústavních práv i svobod, a prosili, aby J. V. ráilo ddiný holdovací výkon jakožto markrabí dále že, když tato moravský pedsevzíti v tomto markrabství prosba byla odmítnuta, podali prosbu druhou, aby totiž holdování v Praze žádným zpsobem nebylo na újmu jejich starobylým svobodám a výsadám, aby jejich neodvislost od eských stav byla zachována, aby pi dotených slavnostech a výkonech movové
J.
V. císae
;
deputovaní byli pokládáni za sbor od eských stav odlouený, za vedení svého zemského hejtmana, a jako s takovým aby s nimi bylo jednáno, aby jim pi urování místa byla zachována náležitá pednost hned po eských stavech, ped vévodstvím slezským, aby konen smh svou holdovací písahu složiti oddlen, bd hned po eských stavích, nebo aspo aby skrze svého zemského hejtmana bylik ddinému holdování pedvoláni
ravští
a vyzváni.
námitkám moravských stav proti dostavení se do Prahy a prosb, aby ddiné holdování jakožto markrabti moravskému konalo se v Brn, nikdy nevyhovlo, nicmén jim, dvorským dekretem z 1. ervence 1791, . 1463„ Dále vysvítá, že
J.
V. sice
19
290
dáno ujištní, že toto dostaveni se k ddinému holdování do Prahy nemá býti na újmu ani nezávislosti moravských stavv od eských, ani jejich výsadám; také jim bylo povoleno, aby si bez pekážky zachovali pednost ped stavy slezskými, pi holdování stáli pohromad a smli míti zemského hejtmana v svém ele. Tato ujištní i výhody byly jim nejvyšším dekretem dvorským z 11.
má
ervence 1792 opakovány s dodatkem, že moravská deputace svým hejtmanem v ele zvlášt pedvedena u obou
býti se
Velienstev, císae
i
Roku 1792 žádané
císaovny.
dání holdovací písahy, jakož
i
zvláštní
vyvolávání
zvláštní sklá-
moravských
zemského hejtmana k holdování byly však posledn uvedeným dvorským dekretem odepeny s poznaením, že má pro tentokráte zstati pi tom, co již jest deputo váných
skrze jejich
naízeno.
A. Jest otázka, co se má státi v píin oznámeného moravským stavm korunování a ddiného holdování J. V. v Praze, a vzhledem k pozvání moravských stavv, aby tam skrze deputované se dostavili? Prosebná nejpoddanjší námitka k J. V., aby výkon holdovací jakožto markrabí moravský pedsevzal v Brn, byla by asi úpln bezvýslednou, ježto nelze oekávati, že by J. V. se uchýlilo od rozhodnutí již pojatého a od piprav dle toho zahájených. Pro ddiné holdování na Morav, kde od Ferdinanda II. roku 1628 žádného nebylo, musel by teprv vlastní obad býti sepsán a stanoven, nehled k jiným nesnázím a nesrovnalostem. Zemský výbor jest toho mínní, aby se od žádosti, která moravským stavm již od J. V. císae Leopolda II. a císae Františka I. byla odepena, prozatím upustilo a navrhuje, aby byl zemský hejtman požádán, aby vyslovil J. V. nejponíženjší dík vrn poslušných ty stav tohoto markrabství za
—
—
sdlení,
uinná
jim
6.
a 27. ledna
t,
r.
o nastávajícím
holdování a korunování v Cechách a za pozvání, k
ravským
ddiném
stavm mo-
aby se skrze vyslance dostavili k tomuto holdování a korunování. K tomu nech pipojí nejpoddanjší prohlášení, že vrn-poslušní stavové nemohou potlaiti svou lásku a oddanost pro svého zempána a že jest jejich srdenou touhou a nejvelejším páním, aby J. V. jakožto markrabí moravský pedsevzal ddiné holdování v Brn, nicmén že z úcty k nejvyšší vli projevené jsou píhš daleci toho, aby setrvali na prosb, podané došlá,
v desideriích
z
10.
ervence 1790 a od
té
doby opakované,
ale
— nikoliv povolené
polda
pi korunováni
a Františka L,
II.
291
inn osvdenou
nýbrž
—
a holdování s
vrností
JJ.
VV.
císa Leo-
pi každé
píležitosti
neobmezenou oddanosti se usnesli, podrobiti se co nejochotnji píslušnému nejvyššímu naízení, tam spchati a svou písahu neoblomné poddanosti s veselým srdcem tam složiti, kdekoliv J. V., našemu všeobecn milovanému a váženému zempánu, jest pijemno. Pouze prosí, aby J. V. z nejvyšší
ravskou a
pízn msto
stavv a od
celé
a
s
a milosti
Brno
zem
pi
této píležitosti oblažilo zemi
mo-
pítomností a tam ode všech pijalo dkazy neoblomné vrnosti a pínejvyšší
chylnosti.
Jako však ostatn neobmezená jest poslušnost moravských stav do vle svého nejmilostivjšího zempána, tak neobmezenou jest tentokráte jejich nadje a dvra v nejvyšší spravedlnost V., že toto naízené dostavení se k holdování do Prahy nebude zemi moravské nikterak na újmu nebo na škodu. A ponvadž moravským stavm nejvyšším dekretem z 1. ervence 1791 dáno
J.
jest nejmilostivjší
ujištní,
pro markrabstvi moravské
holdování,
že
má
jež v Praze
se pedsevzíti,
nemá
zárove
ani neodvi-
moravských stavv od eských, ani jejich výsadáni býti na úkor, a také bylo povoleno, že moravští stavové, a po pípad moravská stavovská deputace, bez pekážky smji zachovati pednost ped stavy slezskými, pi holdování státi pohromad a zemského hejtmana míti v svém ele. Tato ujištni a výhody stavm moravským v nejvyšším dvorském dekrete z 11. erslosti
vence 1792, z podntu nejvyššího korunování a holdování J. V. císae Františka I. byly nejmilostivji opakovány s dodatkem, že moravská deputace od zemského hejtmana, který bude v jejím ele, u obou Velienstev, císae
vedena.
I
osmluji
i
císaovny, zvláš
má
býti
ped-
se také tentokráte k ohrazeni svých starobylých
a ústavních práv svobod prositi, aby vrným stavm zem Moravské zajištní a výhody, udlené zmínnými nejvyššími dekrety z 1. ervence 1791 a 11. ervence 1792, také vzhledem k nastávajícímu korunování a holdování, jež dle rozkazu pro zemi Moravskou má se v Praze konati, optn byly zabezpeeny a i
povoleny.
Dvujíce
však v
pemíru
nejvyšší
pízn
a ve spra-
osmluji se vrn nejposlušnjší tyi stavové moravští, k píštímu úplnému odstranní všech jakýchkoli obav o samostatnost, na by se mohlo v budoucnosti odkazovati, vedlnost
J.
V.,
19*
292
—
pak k zachování výsad, opakovati další prosbu z 2. ervence 1792, aby stavové moravští hned po eských svou holdovací písahu oddlen smli složiti, a svým zemským hejtmanem k tomu byU pedvoláni a vyzváni; i tší se povolení této prosby tím spíše, ježto nejvyšší dekret dvorské kanceláe z 11. ervence 1792 jen pro tehdejší pípad neuznal za vhodné, upustiti od dosavadního naízení.
zemský hejtman a snmovní direktor poprosí, aby tyto prosby stav svou mocnou pímluvou co nej-
Zárove nech
se
usilovnji podporoval. B. Dalším odstavcem porady jest J.
V. ponechalo
nejposlušnjším
výkonu chtjí
urení potu deputovaných, ledna
nejvyšším rozhodnutím
z
stavm na
k tomuto
vli,
zdali
27.
t.
r.
vrn
slavnostnímu
každého stavu po jednom i po dvou depokládá za pimené dstojnosti
voliti z
putovaných. Zemský výbor
ureno a zvoleno direktora po 2 deputosnmovního vedle zemského hejtmana a jinému zemskému každému však vaných z každého stavu; pitom
zem, aby k
volno,
stavu jest
Zvolení
tak slavnostnímu zastoupení bylo
pipojiti
mají
deputovaní
se v Praze k této se
dostaviti
zvolené deputaci.
k slavnostnímu
koruno-
holdovanímu výkonu v zevnjší úprav, pimené dstojenství stavv, a proto jest teba, aby tmto deputovanvm k poízení slušného nového parádního odvu, liweje pro služebnictvo, k uhrazení daleké a nákladné dopravy mnohých potebpotebného ností, k nákladnjšímu stravování v Praze a jiného
vanímu
a
nákladu povolen byl pimený píspvek z fondu domestikálního odmeným, a aby na jejich ubytováni i s cestovným, dle stavu v Praze vykonány byly nutné pípravy a opatení.
Zde
se
poznamenává, že dle stavu pedbžných akt zvolení ohlásí
deputovaní
kanceláe a o
Pokud
se
J.
V.
skrze
presidium
vysoké
dvorské
jejich nejvyšší potvrzení se poprosí.
se tkne
vyšetení
byt
pro stavovskou deputaci, dvorské kanceláe, zemský
na došlý pokyn vysoké hejtman v dorozumní s nejvyšším purkrabím pražským a skrze
vstoupil,
deputovaným zjednáno bylo zaízeno, že moravským za to pi korunovaci však Musilo jich. poukázání bezplatné bylo císae Frankorunovaci pi zl., 3850 1791 roku císae Leopolda býti domestikálního fondu z dodaten zl. tiška roku 1792 1350 tohoto
zaplaceno.
Bude tedy
dle toho
i
tentokráte
teba požádati zem-
—
293
—
ského hejtmana, aby na náležitém míst zamluvil potebné byty nábytkem opatené se stájemi a kolnami jak pro svou osobu, tak i pro ostatní deputované. Pi tom bude potebí, aby depu-
potebu stájí s kolnami, pokud vezmou s sebou víc než a 1 vz, vysokému presidiu naped ohlásili. Poznamenává se, že pi korunování a holdování J. V. císae Leopolda II. stav panský a nejvyšší zemští officíi se 6 komi, preláti a rytíi se 4 komi vyjeli; jak se nyní má zaíditi, jest ješt neznámo a mlo by rovnž se požádati u zemského hejtmana o další dotaz tovaní
1
i
kon
a ohlášení.
Pi korunování císae Františka I. byl ješt všeobecný zemský smutek, tedy vjezd, všechny slavnosti a všechen náklad zapovzeny, proto tato korunovace nemže nynjší býti mítkem. sení
O píspvku pro depu tací budiž rozhodnuto dle mimoádného shromáždní stav z 22. ervna 1791
usnea za
úvahy, že od deputovaných nelze žádati, aby nový a velký náklad ze svého poizovali. Ponvadž píspvek jest nevyhnutelným ku zvelebení lesku nejmilostivjšího mocnáe samého i k poct veškerého moravského sboru stavovského, a to v dob, kde všechny zmínné poteby bude nutno dráže platiti, budiž povolena pro zemského hejtmana, jakožto vrchní hlavu stav k zmínnému cíli, jakož i k poízení cesty tam i zpt, bez nárok na další náhradu, ástka 10.000 zl., každému z deputovaných ze stavu panského po 4.500 zl., každému deputovanému ze stavu duchovního a rytíského po 3.500 zl. a stavu mšanského Stavové si hchotí, že J. V. neodepe tomu svého po 1000 zl.
—
schválení, ježto a)
nebude
chtíti uložiti
deputované, jenž by jejich b) depulovaní
se vší
musí
náklad tchto slavností na zvolené
sile
majetkové nebyl
se objevovati, ne-li s
pimen; nádherou,
aspo
možnou dstojností, zvlášt když pi této slavnosti stavové eského zajisté nieho ku zvelebení tohoto výkonu
království
neopominou; c)
hraditi, J.
není tento
v žádném
V. ráilo
si
náklad,
pomru
jenž
se
má
z
fondu domestikálního
k vydání, jehož by bylo teba, kdyby
dáti holdovati
na
Morav
;
pokladna doraestikální tento náklad zcela dobe mže hraditi a nemusí se utíkati k pjce nebo pirážce na da. d)
294
Zemsky hejtman
snmovní
direktor byl požádán, aby vymohl jeho neodkladné potvrzení, s dodatkem, že jednotliví deputovanl musí ihned s velkým spchem pipravovati si vše potebné a tedy v pípad, že by mimo oekávání tento stavovský píspvek nebyl povolen nebo i jen byl zmenšen, octli by se v nemalé nesnázi, ježto by vtšina
tento návrh doporuil
jich zase složila
píspvek
úad
a
J.
V. a
deputovaného,
který mohli jen pro tento
pijati.
Tento odvodnný návrh byl nejvyšším dvorským dekretem z 29. ervence 1791 pozmnn tak, že zemskému hejtmanovi bylo ze stavovské domestikální pokladny povoleno jen 6000 zl., deputovaným stavu panského po 3000 zl., stavu duchovenskému a rytískému po 2330 zl, a stavu mšanskému 670 zl. I nebylo možno prese všechny potomní námitky a prosby více, ba ani povolení cestovného a diet dosáhnouti.
Roku 1792 pi korunování a holdování císae Františka I., pi všeobecném zemském smutku, byly tyem deputovaným vedle
cestovních
vymené
s
hejtmanovi
panského
útrat
je
806 zl. 52 kr., po 431 zl., stavu
ského 217
zl.
24
diety
ádn
stavovským a to
likvidovali,
deputacím
zemskému
deputovaným stavu duchovního a rytíského
326
mšan-
stavu
zl.,
kr.
Vzhledem k tomu,
pece parádní prvody konati,
povoleny
výminkou, aby
že,
tebas slavnostního vjezdu nebude, nákladem se budou s velkým
a vjezdy
zemský výbor navrhuje jako píspvek
zemskému hejtmanovi a snmovnímu deputovaným stavu duchovního po deputovaným stavu panského po
z
domestika:
direktorovi
.
.
.
5000 1500 2000 1500 500
deputovaným stavu rytíského po deputovaným stavu mšanského po vedle, jak již svrchu poznamenáno, cestovného, stavm eného.
zl.,
zl., zl.,
zl.,
zl.
pim-
nech se odvodní s hlediska stavovského dstopotebného nákladu k tomu se strany jednotlivých deputovaných a zemský hejtman budiž požádán, aby k tomu vymohl nejvyšší schválení. Pi tom jen se poznamenává, že doNávrh
jenství
a
mestikální
fond tento výdaj, páící se na 16.000
nejmenšího nebezpeí pro své poteby
hraditi.
Na
zl.,
mže
bez
doklad toho
— má
se
nadbytkem
295
—
úetní výkaz o nynjší pokladní hoto-
piložili
vosti íonda domestikálniho.
Ostatn se 6
se tento návrh iní jen v oekáváni, že vjezdy u stavu panského a se 4 komi u stavu duchovního
komi
rytíského
a
se
nebudou
Kdyby
konati.
nepedvídaný
tento
by zemský výbor navrhnouti píspvky, které svrchu pi korunování císae Leopolda II. byly z nejvyšších míst povoleny, a to tira více, ježto za dnešních dn všechny požadavky výstroje musí se dráže platiti, nežli bylo roku 1791. Také dlužno uvážiti, neml-li by také zemský sekretá rytí Kronenfels k služb zemského hejtmana býti pibrán; zemský výbor to ponechává na vli J. E. a stane-li se tak, nech sekretá
pípad
musil
nastal,
likviduje cestovné a diety.
Na konec dlužno
dožádati
se
stavv
usneseni
tchto
o
vcech:
O
1.
daru
korunovaním
ili
korunovaním
itinerárním
nejvyšším
reskriptem
píspvku. Dle
akt
císaovna
bezna 1743
Marie
Terezie
od moravských stav, na hrazení nastávajících korunovaních útrat, donativum itinerarium 33.333 zl. 20 kr., jak to roku 1723 se stalo od císae Karla VI. Tomuto nejvyššímu požadavku moravští stavové podrobili se usnesením z
6.
21.
bezna
i
1743,
tabelly
vrhující
žádala
i
v
tento
byl
aktech
píspvek, podle
itinerární
uložené,
roz-
piražen na vrchnostenské
da
lány, pak na z kominv, a vybírán. Odvolávaje se na tento pípad, císa Leopold 11. nejvyšším
poddanské
z 28. ijna 1791, tedy po korunování, žádal od stav moravských touž ástku 33.333 zl. 20 kr. a naídil, aby byla piražena na da vrchnostenskou, s úplným ušetením poddanského poplatníka. Avšak J. V. s otcovskou milostí a láskou k vrným stavm ustanovilo, aby toto korunovaní itinerarium
reskriptem
bylo
ureno njakému zbožnému úelu v zemi
návrh, jak by chtli tohoto daru
pimenji
použiti.
Stavové
korunovaní
pevzali na tehdejší vrchnostenskou
novaní J.
láe
a ponechal
dle nejvyššího
da
zámru
itinerární
a založili
z
stavm co nej-
píspvek
nho
koru-
itinerární fond pro chorobinec a blázinec.
V
z 27.
.
císa František
ervna 1792
1792, rozhodl
se pijati
I.,
dle došlého deknitu dvorské kance-
komory z 6. ervence od eských stav obvyklý dar koruno-
a dekretu dvorské
296
vaní, za to však prominul, budoucnost, eským, jakož obvyklé itinerarium.
pedbžná
Ukazuji tedy
od
moravských o 33.333 zl, 20
pro tentokráte a bez
pipady, že od dob Karla Ví. korunovaní itinerarium pi každé korunovaci a že jen císa Franakta
stav žádáno kr.
dsledk pro stavm
moravským a slezským
i
i
bylo
dsledk, zekl. tomu má býti nyní pi ohlášeném korunování J. V., nyní vládnoucího, stavm dosud není známo. Dle mínní zemtišek
I.
se ho, bez
Jak
ského výboru bylo by nejvhodnjším požádati zemského hejtmana
snmovního direktora, aby o té vci vhodným zpsobem soukrom uinil dotaz a aby pro pípad, že by itinerární píspvek byl požadován, obvyklým zpsobem byl povolen, s prosbou, a
aby se
na
sml
piraziti na všechny berní povinnosti zemské, totiž pozemkovou, urbariální, domovní inžovní a domovní
da
tídní
Pro
2.
pípad,
by
že
blaha a na Moravu
vyššího
J.
V.
pijíti,
vrné zemi chtlo páti
nej-
byly by slavnostní pijetí a
pobyt v Brn spojeny s výlohami, k jichž uhrazení prozatím pibližná ástka rovnž by se mohla povoliti z domestika nebo aspoíi zapjiti. Tyto výlohy nemohou stavm býti tžkými, pi prvním objevení se všeobecn ctného zempána v zemi, nebo v pomru k výlohám holdovacím, kdyby se v zemi konalo,
bu
jen nepatrné. Které slavnosti by se mly konati, VVúin JJ, císai a císaovn pobyt zde co možná se zpíjemnil, záleželo by ásten na okolnostech a trvání nejvyššího pobytu. Zemský výbor pokládá tedy za pimené, aby veškeré
mohou
býti
aby
zaízení bylo ponecháno
moudrému dmyslu zemského hejtmana
tmto výlohám
a aby k
konvenní
mny
výlohách
stavm
pedbžn
z
povolena byla pibližná ástka 12.000 zl. fondu domestikálniho, s výminkou, aby o všech byl úet pedkládán a aby J. E. k tomu ješt
dosáhla nejvyššího schválení.
JJ. VV. pi nejvyšším píchode na Moravu mla na hranicích deputací a pi odjezdu doprovázena až na hranice, butež k tomu deputovaní jmenováni a jim z fondu domestikálniho povoleny diety a cestovné, vymené stavovským 3.
Kdyby
býti pijata
deputacím.
Konen má
aby o tomto pro budoucnost dležitém korunovaním a holdovacím 4.
se
zvolené
deputaci
udliti
rozkaz,
—
—
^97
pi tom zbhlých, o slavnostech, obadech vedla dkladný a tom podala obšírnou podrobnou
aktu, o všech událostech
ejích pi tom šetených
i
záznam a svého asu o která se potom uschová ve stavovském
o oby-
obšírný zprávu,
archivu.^)
6.
V Brn
2.
Ivtna 1836.
Stavové moravští oznamují Aloisovi hrabti Ugartovi, moravsko-slezskému guvernérovi, moravskému zemskému hejtmanovi a snmovnímu direktorovi, že by sice nejradji vidli, kdyby J.
V. pijal jejich holdování, jakožto markrabí moravský, v
že však bez ohledu
císae Leopolda
II.
na
to,
že jejich
a Františka
pání v
píin
této
a nyní znovu jsou
1.
Brn, již
za
zamítnuta,
osvdenou
vrností a oddaností se usnesh, vzdáti svj hold kde jemu se zalíbí. Pouze prosí, aby J. V. Moravu a msto Brno navštívilo a tam ode všech stavv i od celé zem pijalo dkazy nezlomné vrnosti a píchylnosti. Stavové však doufají, že toto dostavení se jich k holdování s
panovníkovi tam,
do Prahy nebude jim
nikterak
škodlivo.
Nejvyšším
dvorským
dekretem ze dne 1. ervence 1791 bylo jim ujištno, že holdování v Praze nezávislosti stav moravských od eských ani jejich výsadám nemá býti na škodu, dále že bylo dovoleno, aby moravská deputace mla pednost ped poselstvím slezským a pí holdování smla státi pohromad a v ele míti zemského hejtmana; tato ujištní a výhody byly opakovány také ke korunování císae Františka I. dvorským dekretem z 11. ervence 1792, zejména, že moravská deputace od svého hejtmana zemského bude pedvedena císai i císaovn; i prosí stavové zemského hejtmana, aby tytéž výhody a zajištní vymohl u
J.
V. také pro
tuto korunovaci.
odstranní všelikých obav o samostatnost a výsad opakují prosbu z 2. ervence 1792, aby hned po eských stavech smli oddlen složiti svou holdovací písahu, k emuž mají od svého zemského hejtmana býti Stavové
k zachování
^)
dne
2.
a
k
svých
Vyízení 'ó.
této
kvtna
zprávy
zemského výboru v snmovní snmovních, str. 11. a
1836, viz v Aktech
deputace o této korunovaci se nezachovala.
scIjzí, násl.
—
konané Zpráva
298
pedvoláni a vybídnuti. Doufají v povolení této prosby tím spíše^ dvorským dekretem z 11. ervence 1792 bylo jen pro tentokráte odepeno, uchýliti se od dosavadních zaízení. V dalším se oznamuje volba holdovací a korunovaní deputace a podává se prosba, aby zemský hejtman této volb
ježto
vymohl nejvyššího schválení.
7,
V Brn
2. Jcvétna
1836.
Guvernér moravsko-slezský a zemský hejtman moravský hrab Ugarte tuto žádost stav moravských pedkládá císai prostednictvím nejvyššího dvorského kanclée.
Alois
8. Guvernér moravskoslezský a zemský liejUnan moravský Alois hrab Ugarte J. E. Antonínovi BedcJiovi hrabti Mitrovskému, nejvyššímu
kancléi a presidentu studijní dvorské komise. Prohlášení t.
r.
v
píin
7.
kvtna 1836.
stav moravských v snmovní schzi
korunování a holdování
také nákladu a umístní zvolené
nemohly
býti pojaty
dovoluji
si
prositi V. E.
J.
z 2.
V. v Praze
deputace a
ponvadž
kvtna
týkají se
J.
V.,
pro deputované
z
vci
tyto
podané 2. kvtna za povolení tchto návrh:
do zprávy k
Píspvek
1.
— V Brn
t.
r.,
fondu domést i-
kálního. Již pi korunování císae Leopolda II. bylo v mimoádné schzi stavovské dne 22. ervna 1792 (sic]^) uznáno, že deputovaní nemohou tak veliký nevyhnutelný náklad ze svého poizovati, ponvadž musí se konati ku zvýšeni lesku nejmilostivjšího
mocnáe
i
ke
cti
veškerého
moravského
sboru
stavovského,
i
bylo tedy navrženo pro zemského hejtmana k poízení cestovních
i
jiných výloh
pro dva deputované ze stavu duchovního po 3500 pro dva deputované ze stavu panského po 4500 pro dva deputované ze stavu rytíského po 3500 1)
Má
býti: 1791.
10.000
zl.,
zl.
.
7.000
zl.,
zl.
.
9.000
zl.,
zl.
,
7.000
zl.,
;
— pro dva deputované ze stavu
mlo
což
;
:
nárok na
se bez
299
mšanského po
1000
jiné platy vyplatiti z
zl.
2.000
.
zl.,
fondu dcmesti-
kálniho.
Návrh byl takto podporován a) nemže býti úmyslem J. V., aby stavové sami
bím,
které jejich
jmní
není
b) stavové musí vystupovati, ne-li se
všemožným dstojenstvím,
zajisté c)
náklad
d)
J.
nádherou,
žádném pomru k
není v V. dalo
domestikální
neteba zemskou
a
e)
s
ježto stavové
bráti
holdovati na
si
pokladna
útoišt
k
výloze,
jsou pispjí; jež
by byla
Morav;
mže
pjce
náklad snadno uhraditi, nebo k pirážkám na da
deputovaní
zvolení jednotliví
se
pece eského
tedy
království
ku zvelebení tohoto vznešeného výkonu
nutná, kdyby
nesli toto
pimeno
nejvtší rychlostí vše potebné,
musí
poizovati
pípad,
již
nyní
že by mimo
tedy v s nadání stavovský píspvek nebyl povolen, anebo jen ml býti zmenšen, deputovaní octli by se v nemalé nesnázi, ježto by
úad
deputovaného, které mohli jen pro tento pívším zpsobem žádali náhradu zby-
vtšina
jich
spvek
pijati, zase složili a
ten uinných
výdaj
z
pokladny stavovské tím
pod touto výminkou volbu
spíše, ježto jen
pijali.
Potomním vysokým dekretem dvorské kanceláe byl tento návrh zmnn tak, že zemskému hejtmanovi 6000 zl.,
odvodnný
obma „ „
„
.
deputovaným stavu duchovenského po panského po „ „ rytíského po „ mšanského po „ „ ,,
....
......
2330 3000 2330 670
zl.,
zl, zl,,
zl.
ze stavovské pokladny domestikální bylo povoleno.
Všechny dvody, uvedené roku 1791, mají nyní tím spíše platnost, ježto jest všeobecn uznáno, že nynjší cena všech poteb není v žádném pomru s cenou z roku 1791. Ponvadž dle piloženého výkazu zemské útárny jest o hotovosti domestikální pokladny podán dkaz, že výdaj bez újmy pravidelných závazk lze snadno uhraditi, byl od stav ádn shromáždných uinn návrh, aby se smly požadovati cestovné zpt na ádné sútování, dále aby na bžné útraty výdaje tam 5000 zl., výstroje a pod. byl vyplacen paušál zern. hejtmanovi plnou
i
.
— obma „
„ „
tedy
300
—
deputovaným stavu duchovenského po panského po „ „ rytíského po „ „ mšanského po „ „
úhrnem 16.000
....
1500
zl.,
2000 1500 500
zl.,
zl.,
zl.,
zl.
Tento návrh však byl uhin jen v oekávání, že pi slavnostním výkonu nebudou jízdy stavu panského o 6 koních, stavu duchovního a rytíského o 4 koních, jinak by bylo nutno žádati ástky, které byly povoleny pi korunování císae Leopolda II. roku 1791, v úhrnné summ 22.660 zl. konvenní mny, ponvadž zvýšená drahota všech poteb proti roku 1791 deputovaným by
psobila ješt znané nesnáze. Jest tedy teba, aby aspo ástky nahoe uvedené byly povoleny neztenené, což navrhovati zemský hejtman pokládá tím více za svou povinnost, ježto by jinak bylo naprosto nemožno, zachovati dstojnost zastoupení zem Moravské a vyhnouti se jejímu zahanbení, což by stavm moravským, vyznamenávajícím se tak velice svým vrným smýšlením, musilo býti
neobyejn
citelným.
Ponvadž ostatn pro mnohonásobnou
službu, kterou taková
deputace iní nutnou, pidání stavovského sekretáe
jest
potebné,
budiž jemu vedle pravidelných diet povolena náhrada cestovného
na ádný úet. 2.
Bezplatný byt pro deputované
v
Praze.
Jakož jest dokázáno, že deputaci musí se udliti prostedky, aby pi slavnostním korunovaním a holdovacím výkonu mohli se objeviti v takovém zevnjšku, jak jest pimeno dstojenství stavovskému a aby mohli uhraditi velmi znané výdaje pro nové
parádní uniformy, livreje služebnictva, cestu a útraty transportní, nákladné stravování v Praze atd., práv tak nezbytno bude postarati se o i
s
kolnami,
bezplatné jich ubytování v Praze, pak pidlení jak
stájí
tomu bylo za korunování císae Leopolda
Moravští stavové, jimž dostávalo se vždy nejvýmluvnjších
II.
dkaz,
vdn
uznávýtené ohledy má k nim J. E. a je s ochotou vanou podporovala, prosí také v tomto pípad za vyšší pokyn v té vci k panu nejvyššímu purkrabímu eskému, aby toto bezplatné umístní vhodn vyšetil a pak v té píin vše další smluvil s moravským zemským hejtmanem.
jak
3.
Slavnosti za nejvyšší pítomnostiJ.
V,
vBrn.
—
301
—
Ponvadž moravští stavové doufají, že JJ. VV. oblaží vrnou zemi svou návštvou a njaký as v Brn pobudou,
tuto
byly
pi^i zemských hranicích, slavnosti za podoprovod pi nejvyšším odjezdu nevyhnuteln spojeny s výlohami a na to již nyní dlužno pomýšleti. Ponvadž svrchu piložený výkaz pokladní hotovosti domestikálního fondu podává uspokojivé pesvdení, že navržená pibližná ástka 12.000 zl. konvenní mny snadno se mže uhraditi, a k tomu se druží povznášející zetel, že první objevení se vele milovaného zempána v zemi dlužno dstojným zpsobem oslaviti, tyto útraty však jeví se velmi skrovnými u porovnání s onmi, jež by nastaly, Brn, stavové kdyby holdovaci výkon byl poádán v doufají, že i tato summa bude povolena. Jaké slavnosti za nejvyšší pítomnosti by se mly konati, aby JJ. VV. pobyt zdejší se co nejvíce zpíjemnil, záleží jednak na jeho trvání, a ostatn stavové kladou ve mne, jakožto zemského hejtmana a snmovního direktora, estnou dvru, že za mého ízení vše bude uspoádáno. Zatím bylo jen ustanoveno, že JJ. VV. mají od stavovské deputace zvlášt k tomu zvolené, pi nejvyšším píchodu býti slavnostn uvítána pi zemských hranicích a práv tak pi odjezdu až k nim doprovozena, pi emž deputovaným písluší právo na náhradu vymených diet a cestovného z fondu
by jak slavnostní uvítání
bytu, tak
i
mst
pimen
ádného útování. prosby stav moravských podávám V. E. v plném Tyto ti pesvdení, že V. E., bdíc nad blahem zem Moravské a majíc domestikálního za
s ní úastenství, kde jde o est zem a zachování stavovského dstojenství, o jejich splnní se v plné míe piiní. Ostatn o nastalých píbzích, slavnostech a zaízeních podána bude nejzevrubnjší zpráva.
laskavé
9. Zemský hejtman moravský Alois hrab
JJgarte
svobodnému pánu
Fiudolfovi Forgáéovi.
co
Aby se oekávaný pobyt JJ. VV. v Brn v msíci srpnu možná zpíjemnil, zamýšlím, na útraty moravských pán stav
uspoádati veejnou výstavu
leckých
a
prmyslový
ch
moravsko-slezských
výrobkv
a prositi
pítomnosti, aby uznal za hodné prohlédnouti
si
J.
um-
V. za jeho
pokroky doma-
— ího ducha umleckého
—
302
a prmyslového.
blahorodí uspoádalo takovou výstavu
dmyslem
a znalostí vci,
že se
jí
již
Ponvadž Vaše Vysokos tak výteným
roku 1833
dostalo
nejvyšší
i
všeobecné
len moravských pán stav pochvaly, vrchní ízení a dozor pi pevezmete tím ochotnji i tentokráte této výstav, ježto jde o uskutenní ist stavovského podniku, jemuž budu vnovati nejúinnjší podporu. O potebných pedbžných zaízeních, k nimž patí také volba vhodné místnosti, lichotím
že jakožto
si,
ratež se poraditi s písedícími zemského výboru, pány prelátem od svatého Tomáše a hrabtem Schafgotschem, které k tomu se spolen uradíte, zárove uruji za leny komise a na co nejdíve pedložiti.
em
mn
10. Guvernér moravskoslezský Alois hrab Ugarte moravskému stavov-
skému zemskému výboru.
—
V Brn
12.
ervna 1836.
Nejvyšším rozhodnutím ze dne 31. kvtna ustanoveno hol3. záí, korunování císae na 7., císaovny na 12. záí. Dle výnosu nejvyššího kanclée z 12. t. m. má se o tomto nejvyšším rozhodnutí neprodlen dáti všeobecná vdomost a posta-
dování na
aby písemná prohlášení jednotlivých len stavovských, týkající se závazku, dostaviti se osobn k nastávajícímu holdování, došla v náležitý as a aby o tom podán byl zvláštní osobní seznam k pedložení J. V.
rati
se,
J.
V. dále nejmilostivji
ustanovilo,
bez závazku pro píští
pípady, prominouti stavm eským, moravským a slezským zapravení jinak obvyklého itineráe o 100.000 zl. pro Cechy, 33.333 zl. pro Moravu, 6.666
zl.
pro
Slezsko,
a
práv tak sprostiti eské a moravské židovstvo od obvyklého píspvku o 150.000 zl. pro echy a 50.000 zl. pro Moravu. Pokud rytíe, mají
se
týe ucházení
lenové
stavovští,
slušné žádosti v pravý
se
o
hodnost svatováclavského
kteí se chtjí o ni ucházeti, pí-
as u mne
podati, abych je
mohl
sebrati
a pedložiti presidiu vysoké dvorské kanceláe.
Konen nejvyššího
mi
J.
E.
pan nejvyšší kanclé oznámil, že dle od stavovských deputovaných mo-
naízení uvítání
- 303
ravských
kdež
J.
nemá
se konati
na zemských hranicích, nýbrž v Brn,
V. míní pobýti.
11. Guvernér moravsko-slezsktj Alois výboru.
eské
hrab
— V Brn
Ugarte moravskému zemshému
11. ervence 1836.
zemské oznamuje dle dekretu dvorské kanceláe, že J. V. prominulo stavm eským, moravským a slezským obvyklý itinerá o 100.000, 33.333 a 6666 zl. a eskomoravské židovstvo sprostilo poplatku 150.000 zl. a -50.000 zl. Korunovaní dar míní J. V. císa a císaovna v obvyklých ástkách pijati, o emž co nejdíve potebné zvláš bude presidium
naízeno.
O tom
slavnému zemskému výboru výnosem podotením, že o tom, raají-li stavové moravští vbec podati dar korunovaní, i jen píspvek k nmu zapraviti, byl u vysoké c. k. dvorské kanceláe zárove dotaz uinn a zpráva o tom se asem slavnému zemskému výboru podá.
z
12.
se
dává
ervna vdomost
s
12. Guvernér moravsTiO-slezshj Alois
skému zemskému výboru. C. k.
hráb
Ugarte moravskému stavov-
— V Brn
dvorská kancelá dekretem
muje, že dle starodávné zvyklosti od
z
30. ervence 1836. 18.
ervence
stav moravských
t.
r.
ozna-
a slezských
nebyl požadován dar korunovaní.
O tom se dává slavnému moravskému zemskému výboru vdomost vzhledem na výpis z protokolu z 11. t. m. 13. Nejvyšší
dvorský kanclé Antonín
Bedich hrab
néru moravskoslezskému Aloisovi hrabti
3Iitrovský guver-
TJgartovi.
—
Ve ^idni
27. kvtna 1836.
Panu guvernérovi na zprávu ze 7. t. m. prozatím se sdluje, týe zabezpeení byt pro moravskou stavovskou deputaci v Praze se zetelem na výnosy dvorské kanceláe z 15. ervence 1791, pak 25. ervence a 5. srpna 1791, jest se dorozumti že co se
— s
se
304
—
panem nejvyšším purkrabím eským, jemuž zárove dostává potebného poukazu; ostatn dojdou o tom ješt nejvyšší
ustanovení.
14. Zemský hejtman moravský
lenm
14.
Ponvadž o zabezpeení
deputace korunovaní.
V Brn
ervna 1836.
dle došlého sdlení
byt
—
J.
E.
pana nejvyššího kanclée
pro moravskou stavovskou deputaci ke koru-
nování a holdování v Praze jest se dorozumti s panem nejvyšším purkrabím eským, tedy oekávám od Vás co nejdíve oznámení, kolik koní a voz míníte s sebou do Prahy vzíti, aby se zárove pro jejich umístní mohlo potebné zaíditi.
15.
V Brn
12.
kvtna 1836.
Hrab František Žerotín oznamuje zemskému hejtmanu moravskému, že jakožto len deputace pi korunování v Praze, pi rozsáhlosti (Weitschichtigkeit) msta Prahy a její hornaté poloze, potebuje stáj na 4 kon a kolnu na 3 vozy s prosbou^ aby pi bytu, který mu bude vykázán, na to byl. vzat zetel. 16. Guvernér moravskoslezský Alois liráb Ugarte moravskému stavovV Brn 18. ervence 1836. ského zemskému výboru.
—
ze dne 16. ervna: stavovských moravských a) o dostavení kompetenci a b) o len pi nastávajícím holdování v Praze, presidiálního o hodnost rytíe svatováclavského, oznamuje se dle výnosu vysoké dvorské kanceláe ze dne 15. ervence:
Na dotaz slavného zemského výboru se
ad
jednotlivých
Ponvadž moravští stavové, jakožto pi holdování a korunování v Praze
a)
stoupeni
jednothví lenové moravských
dování
osobn
jim píslušných,
Pokud však
dostavili
kterýžto
jednotliví
stav
anebo
celek
budou
deputací,
za-
nejsou
nikterak vázáni, aby se k hol-
podávali
prohlášení o závazcích
závazek týká se pouze eských stav.
lenové moravských stav pejí
si
na
vlastní
— Útraty pipojiti se ke
305
—
korunovaní deputaci, odcházející do Prahy,
neklade se jim žádná pekážka.
ad
b)
len
Vzhledem ke kompetenci
stavu
rytíského o hodnost rytíe svatováclavského,
šetené za císae Leopolda
zvyklosti,
tedy
pi
nejvyšší resoluci ze dne 31.
lenové mohou
se o tuto
presidium,
v
ale
pípad
II.
i
kvtna
panského
a
nech zstane pi
Františka t. r.,
I.
;
zstává
dle níž moravští
hodnost ucházeti skrze eské zemské povolení musí se v Praze osobn
objeviti.
17. Presidium moravského vi/horu semshélio Janu Ritschlovi, c. h. radovi a purkmistrovi v Brn. V Brn 20. ervence 1836.
—
aby mstské divadlo zdejší bylo pro pijetí vyzdobeno a osvtleno, vymalováno, vedle toho však aby pro byla nová pední opona; i zamýšlejí moravští páni stavové msto Brno v tom podporovati asi 500 zl. Jest potebí,
JJ.
VV. uvnit
pimen
nov
n
konvenní mny. Rate pane purkmiste tedy v té vci s panem písedícím zemského výboru Josefem hrabtem Schafgotschem další poradu konati a zavésti potebná opatení.
18. Presidium moravského zemského výboru všem zvoleným lenm koruV Brné 20. ervence 1836. novaní deputace.
—
Dle došlého
dekretu
dvorské kanceláe
z 23.
ervna
J.
V.
na vdomost volbu deputace ze dne 2. kvtna za píinou korunování a holdování v Praze vykonanou a naídilo, aby v holdování a skládání písahy šetilo se poádku stanoveného r. 1792.
nejvyšším rozhodnutím
z
21. ervfia
vzalo
Navržené paušální píspvky pro deputované se však nenýbrž tmto pieny jsou jen pravidelné diety, a to pro deputované stavu duchovního a panského 15 zl., stavu rytíského 10 zl. a mstského 6 zl., krom toho mají se jim ze stavovské pokladny nahraditi cestovné a byty v Praze a o všech poplatcích mají se po skonené cest jako obyejn pedložiti schvalují,
ádn
doložené cestovné výkazy. 2a
306
Dle došlého výnosu nejvyššího kanclée
z
ervna
12.
t.
r.
k nastávajícímu holdování v Praze den 3. zái, J. korunováni 7. a ke korunování Jejího Velienstva císasvému k ovny 12. záí tohoto roku. V.
urilo
Ponvadž
J.
V.
korunování v Praze
ustanovilo,
pi
že
nejvyšším
nastávajícím
lenm
udlí nkolika
panského a
stavu
lenm
rytíského hodnost svatováclavského rytíe, dává se
mo-
ravských stav na vli, aby se o tuto hodnost skrze eské zemské presidium
osobn
ucházeli,
ale v
pípad
povolení
musí
se
do Prahy
dostaviti.
Konen
kanclée
dle sdlení nejvyššího
nemá
se dle nej-
vyššího naízení uvítání od stavovských deputovaných moravských
na zemských hranicích, nýbrž v Brn, kde J. V. ustanovilo ti dny pobýti. O tom se Vám dává vdomost s dodatkem, že deputace má do Brna aspo dva dny ped nejvyšším píchodem, do Prahy den ped nejvyšším píchodem doraziti. Do Brna pijedou JJ. VV. asi 17. srpna, do Prahy asi 27. Bližší zpráva o tom ješt bude státi
podána. Páni purkmisti konen se vyzývají, aby co nejdíve udali, kolik koní a voz míní s sebou do Prahy vzíti, aby se o jejich ubytování mohla uiniti potebná opatení.
lenové pán stav moravských korunovaní deputaci, vypravené do Prahy, ponechává se jim úpln na vli. Všichni lenové stav dostavtež se do Brna aspo dva dny ped píchodem JJ. VV., aby se v pípad poteby mohla konati porada pi rozšíeném výboru zemském.
Pokud ostatn
na
jednotliví
vlastní útraty chtjí se pipojiti ke
19. Nejvyšší purlcrábi pražský
hrab
zemskému hrabti Aloisovi
Hned po
pijetí
ChoteJc moravslco-slezshému
TJgartovi.
listu V.
E. z
—
V
JPrase 1.
|^ ervence
pidlené
hejtmanu
srpna 1836.
1836
dal
jsem
korunovaní komisi, s pibráním c. k. rady a policejního vrchního komisae Heydy zabezpeiti byty pro moravské pány deputované. skrze guberniální rady Jánka a Grona,
Pro V. v
dom
E. jest najat byt o
c. k.
osmi úpln zaízených pokojích ulici . 273
hrabte Kounice na Malé Stran, Mostecké
I
— V
1.
poschodí za paušální
celou dobu korunovaní.
4
kon
pojati,
Páni
307
nájem
— 500 zl. konvenní mny pro však tamjší stáj mže jen
Ponvadž
pibrány jsou místnosti v
deputovaní
z
duchovního
paláci Jeho císaské Výsosti arcivévody
Novém
mst
.
890, náležejícím nyní
dom
stavu
sousedním.
obdrží v
nkdejším ulici na
Karla v Panské
dvornímu radovi knížete
Windisehgrátze Weithnerovi, v 2. poschodí, 6 úpln zaízených panských pokojv a dv pedsín, jež jsou tak rozdleny, že
každý z pán deputovaných mže použiti 4 pokoj se zvláštními vchody a s velkým pokojem pro ceremoniáe, jež by snad s sebou pivezh. Kon vozy pro lze v témže dom umístiti. Tento jest velmi blízko kostelu jak piaristskému, tak Jindišskému.
n
i
dm
Pro ských
J.
E. p. tajného radu
pokojích a
1
pedsíni v
hrabte Žerotína 1.
poschodí,
jest byt o
stáj
pro 4
4 pan-
kon
a
. 342 na Starém mst v novém stromoadí, patícím guberniálnímu a komernímu radovi Neu-
místnost pro 4 vozy v
dom
—
Podobný byt v témže dom v 1. poschodí byl najat komoího pana hrabte Schafgotsche, a oba byty jsou smluveny za paušální obnos 400 zl. konvenní mny. Kon i vozy pana hrabte Schafgotsche mohou se umístiti v protjším dom hrabte Šlika. mannovi. také pro
c.
k.
—
Deputovaní stavu rytíského, pan Antonín rytí Tersch a pan Arnošt rytí Paburg, obdrží úpln stejný byt, jako deputovaní stavu duchovního, v 2. poschodí zmínného domu Weithnerova a tamtéž jest místnost pro jejich
V
zadní ásti téhož
domu
kon
a vozy.
jsou 4 pokoje pro pány deputo-
vané stavu mšanského.
Všech 6 byt najatých v dom Weithnerov jest na dobu korunovaní, poítaje v to stáje pro 20 koní a 12 voz, smluveno za paušální nájem 2100 zl. konvenní mny a jest zárove postaráno, aby každý z tch byt byl zvláš oznaen a pro pány i jich služebníky dle pedpokládané poteby rozdlen a postelemi atd. opaten.
Hled na polohu a povahu tchto bytv a jejich zaízení, pak na mimoádnou, stále stoupající poptávku po zaízených bytech, nemohu než uznati vyšetený nájem za laciný a žádám V. E., aby v píin jeho poukázáni stalo se potebné opatení. 20*
—
308
20. Zemshj hejtman moravský Alois hráb
—
hrabti ChotJcovi v Praze,
nejvyššímu purlcrahi
TJgarte
V Brn
8.
srpna 1836.
laskavém sdlení V. E. ze dne 1. t. m. v píin vyšezpravil jsem ihned dotené pány deputované. Za laskavé psobeni vzdávám jménem svým i ostatních pán deputovaných nejzdvoilejší diky. Ježto ostatn nepochybuji, že urené zaízeny a také byty pro deputované stavu byty jsou mšanského opateny zvláštními vchody neváhám úhrnnou inži
O
tených byt
pimen
:
ve výši 2100
zl.
konvenní
mny
na kvitance, vydané od koru-
novaní komise, poukázati zdejší stavovské hlavní pokladn a žádám V. E., aby píslušní páni úastníci o tomto poukázání byli laskav zpraveni. *
Z presidia
zemského výboru.
Deputovaným dává Dále se oznamuje, 20., 21.
tam budou
slaviti
VV.
14.
t.
m.,
JJ.
pi
srpna.
najatých.
presidiálního výnosu dvorské
vjezd 1. záí. Páni deputovaní nech svj píchodem aby dorazili do Prahy den však jsem uznal za potebné, konati ped
ped
Ponvadž
píjezdem
8.
JJ. VV. pibudou do Brna 17. srpna a tam pak nastoupí cestu pes Litomyšl do Prahy,
srpna
odjezd tak zaídí, JJ.
V Brn
zpráva o bytech v Praze
že dle došlého
kanceláe z se zdrží do
6.
se
—
VV. do Brna poradu
s
pítomnými pány
stavy,
sesíleném výboru, zvou se k ní také páni deputovaní. *
Z presidia
zemského výboru.
—
V Brn
8.
srpna 1836.
Hlavní pokladn stavovské se poukazuje výplata 2100
konvenní
mny
na nájem
byt
pro korunovaní deputaci
zl.
stav
moravských v Praze.
21. Kanclé
Karel
hráb
Inzaghy
Aloisovi hrabti TJgartovi.
Ponvadž
dle
—
moravskoslezskému
Ve Vídni
guvernérovi
11. srpna 1836.
oznámení nejvyššího purkrabí eského byty
pro moravskou stavovskou deputaci ke korunování krále eského
—
309
—
V Praze jsou zabezpeeny, vyzývá se pan guvernér,
potebné k zaplacení nájemného
z
aby zaídil fondu domestikálního.
22. Ve Vídni Nejvyšší kanclé
21. srpna 1836.
hrab
Mitrovský oznamuje moravsko-slezhrabti Ugartovi, že dle kabinetniho listu ze dne 19. srpna t. r. zmocuje se moravské stavovské deputaci poukázati navržené ástky penžité, a to
skému
g-uvernerovi
:
zemskému hejtmanovi deputovaným stavu duchovního po
5000 1500 2000 1500 500
zl,, zl.,
deputovaným stavu panského po zl., deputovaným stavu rytíského po zl., deputovaným stavu mšanského po zl. konvenní mny z moravského stavovského fondu domestikálního. Za to nemají se poítati žádné diety ani cestovní výlohy.
23.
V Brn Na základ
tohoto
22. srpna 1836.
vyízení
nejvyšší
dvorské
kanceláe
guvernér, jakožto president zemského výboru, poukazuje jednot-
livým
lenm
deputace uvedené ástky, v celku 16.000
zl.
kon-
venní mny.
24. Zemshj hejtman moravský Alois hrah Ugarte nejvyššímu kancléi Antonínovi Bednchovi hrabti Mitrovskému z Mitrovic a z Nemysle. V Brn 12. srpna 1830.
—
tyi stavo x'é zem Moravské z mimoádné 2. kvtna t. r. konané, odvolávajíce se dne schze, snmovní 1. ervence 1701 a 11. ervence 1792, dne ze dekrety na nejvyšší a ústavních práv a svobod a starobylých k zachování svých Nejposlušnjší
k odstranní
všech obav o samostatnost,
též
pro
budoucnost,
—
—
310
mezi jiným podali ke stupm posvátného trnu nejponíženjší prosbu, aby vrným stavm zem Moravské pi nastávajícím ddiném holdování v Praze, jak tomu dle zmínných dekret bylo pi ddiném holdování JJ. VV. Leopolda II. a Františka I. roku 1791 a 1792, bylo vykázáno zvláštní místo, kde by se svým zemským hejtmanem pospolu stáH. V nejvyšším dekrete dvorské
kanceláe o tom vydaném 23. ervna poruilo, aby se stavm dalo na jevo,
r.
t.
že,
praví
se:
pokud
se
„že
týe
J.
V.
jejich
skládání písahy, má se šetiti poádku stanoveného i korunování posledn konaném roku 1792." Dle toho stavové vrné zem moravské mli uspokojivou
holdování
pi
nadji, že z nich zvolená a do Prahy vypravená deputace, práv tak jako roku 1792 zmínným dekretem ze dne 11. ervence bylo stanoveno a pi tehdejším holdování šeteno, obdrží zvláštní stanovišt
pi
nastávajícím holdování.
Avšak v ceremoniálu,
ddiné
jenž
pi
holdování v Praze,
mne
došel,
pro
nastávající
vlastním holdovacím aktu, o
mo-
nedje, a proto také ve vzorci tmto žádné místo se nezaujati, o postaveních, jež se mají zcela odchyln od ádu roku 1792 stanoveného uruje, ímž moravští stavové, po pípad jejich deputace z ddiného holdování takka bude vylouena. I pokládám za svou povinnost,
ravských deputovaných zmínka
se
—
—
snmovní
jakožto zemský hejtman a
direktor
pi
této okolnosti,
zetelem na nejoddanjší prosbu moravských stavv a na nejvyšší rozkaz o tom vydaný, V. E. co nejnaléhavji prositi za bližší urení ceremoniálu o nastávajícím holdování, aby se jím moravská stavovská deputace mohla íditi. se
25. Stavové moravští Aloisovi hrabti
Ugartovi^
Kravské, moravskoslezskému guhernatorovi.
Dvorský dekret
moravským
ervna
z 23.
pánm stavm
obsahuje nejvyšší rozkaz,
t.
r.,
pánu statk Pnmétic a
— V Brn 14. srpna 1836. oznámený dnešního dne
ve schzi sesíleného zemského výboru,
„aby se
jejich holdování a skládání
písahy
stavm dalo na jevo, má se šetiti poádku,
že
pi
stano-
veného za posledního korunování z roku 1792." Tento nejvyšší pedpis týká se tedy ádu, jehož teba šetiti pi holdování a
— písahy,
skládání
311
nemohou stavové v
i
nm
shledati
uspokojivého nejvyššího zajištni, za které prosili v
snmovním shromáždní
z 2.
kvtna
t.
r.,
onoho
mimoádném
jakého se jim dostalo
vysokým dvorským dekretem z 11. ervence 1792 dle nejvyššího rozhodnutí J. V. zemelého císae Františka I., že totiž holdování pedsevzaté v Praze zárovefí pro markrabství Moravské nemá býti na škodu ani nezávislosti moravských stavv od eských, ani jejich výsadám.
Ponvadž
však takové obnovené zabezpeení jest ve zízení a také od J. V. císae
zemském pro Moravu hluboce založeno
Leopolda II. stavm se ho dostalo, zemské zízení Moravy v mnohých vcech se podstatn odchyluje od zízení eského; ponvadž dále bez tohoto zabezpeení moravští stavové by se musili obávati, pi své osvdené vrnosti a píchylnosti k nejjasnjšímu domu císaskému, že ztratí svá starodávná a ústavní
píin
své nezávislosti od stav eských a dívjší výhody pi holdováni, které spíše svým potomkm zachovati pokládají za svou nejsvtjší povinnost; ponvadž konené vrní stavové moravští v neobme-
práva
i
svobody v
všechny k tomu píslušné
zené
dve
jsou
pesvdeni,
v
píze že
a milost svého nejspravedlivjšího
zempána
odmítnutí této nejoddanjší prosby sotva V.: prosí stavové V. E., jakožto zemského
by bylo úmyslem J. hejtmana a snmovního direktora, aby prosbu stav moravských ze dne 2. kvtna v píin nezávislosti jejich J. V" ústavní cestou ješt jednou pednesl a nejmilostivjší její povolení vymohl, zvlášt když stavové vrné zem Moravské tak asto se tšili nejvyšší pízni a tato prosba ješt pi každém dívjším holdování došla povšimnutí a byla vyslyšena a tedy nešetení její musilo by pro stavy býti velmi zarmucujícím a bolestným. Další prosba, kterou stavové moravští ješt pedkládají,
týe
ceremoniálu
se
pi
jejich
holdování
skládání
a
písahy
v Praze.
Dle nejvyššího rozkazu-
má
se
pi tom
šetiti
ádu
stano-
vydán pro veného nejtomuto docela nevyhovuje se, zdá že holdování, nastávající deputaci stavovské moravské není tam o vyššímu naízení, nebo ani zmínky a tedy také v schemat, jež se tam naskýtá, není jím zcela odchyln od ádu šeteného roku 1792, pražádné místo z
vykázáno.
roku
1792.
Avšak
ceremoniál,
který
byl
312
Pi prvodu vací byli,
zaazeni,
do oratoria do zámeckého kostela v den holdošeteného, také deputovani moravští
ádu díve
dle
nedje se o nich zmínka. Konen praví pedítanou písahu holdovací jak eští páni moravští páni deputovani mají opakovati,
tentokráte
starý ceremoniál, že
stavové, tak
i
v novém ceremoniálu o moravských deputovaných není zmínky. V ceremoniále za píchodu JJ. VV. do Prahy 1. záí rovnž nevdí moravští deputovani, mají-U v nádvoí kaple sv. Vojtcha
eskými
se stavy
k pijetí
Rovnž
VV^. se objeviti
JJ.
a kde se tam mají
novém ceremoniále zmínky o moravských -deputovaných pi prvodech, které se konají pi korunování JJ. postaviti
?
není v
VV. císae i císaovny, a neudává postaviti nebo piaditi.
se,
kde se mají objeviti a kde
Ponvadž
jest nejvelejším páním moravských stavv, aby deputace pi všech tchto slavnostních píležitostech zstala pohromad a k tomu cíh o poádku, jehož se má šetiti, náležit
jejich
byla
pouena,
ceremoniálu:
toto
poueni však
ctnému zemskému hejtmanovi nejzdvoileji podkovali
k
J.
E.
ravská
se
za potebné,
uznávají
a
se již
vysoce
direktorovi
co
stalo
m.
12.
t.
jež mozárove však další aby také k ostatním uvedeným námitkám a obavám
deputace
vymohla
snmovnímu
píin
nov vydaném jakožto
V. E.,
za zakroení, jež
panu nejvyššímu kancléi v
prosbu podali,
nenalézá v
aby
pi
má
holdování
stanoviska,
zaujati,
se bhžší ustanovení. *
V Brn
15. srpna 1836.
Žádost guvernéra moravsko-slezského, Aloisa hrabte Ugarte,
pedložena o tchto stížnostech
císai.
26. Nejvyšší JcancU
hrabti
Obracím
hrab Mitrovshj Bemskému hejtmanu moravskému TJgartovi.
—
se zároveíi k
Ve Vidní 18. srpna 1836.
prvnímu nejvyššímu hofmistrovi
knížeti Golloredo-Mannsfeldovi za
pro V. E. a pro moravské
J.
V.
poukázání zvláštního stanoviska
stavovské
deputované pi holdováni
v Praze a za opravení tohoto nedopatení
pi
ceremoniále,
na-
—
—
313
vrženém pro holdování, a žádám také nejvyššího hofmistra za urychlené vyízení tohoto pilného pí^edmtu.
F
tom oznamuji V. E. vzhledem na pipiš z 12. t. m., že vyízení jeho pijde co nejdíve bezprostedn od pana nejvyššího hofmistra nebo ode mne.
bu
27. kanclé hrcib
Nejvyšší
Ugartovi.
(ze
dne
zemskému guvernérovi hrabéti
Ve Vidní 21. srpna 1830.
o došlé námitce
Nežli
výboru
Mitrovský
—
14. srpna)
moravského stavovského zemského konené rozhodnutí, zemský
dojde
sem doloží, jaké místo moravští stavovští deputovaní zaujímaU pi posledním korunování za píležitostí, jež v námitce stav jsou naznaeny. Je-li u stav o ceremoniále tehda konaném bupísemný záznam iiebo njaký tištný doklad, budiž sem pedložen; nebo, ponvadž guvernér
nech neodkladn
moravští stavové
chtjí se vyhnouti všelikému sporu svých de-
díve zachovávaná zvyklost zevrubn naznaena a dlužno uriti, že moravští stavovšt deputovaní jen tam se objeví, kde jejich pítomnosti jest nevyhnuteln potebí a kde se to mže státi bez újmy jejich
putovaných se stavy eskými, musí býti
starých privilegii.
28. Zemský hejtman moravský hrab Ugarte nejvyššímu kancléi hrabti 3Iitrovskému.
—
V Srn
22. srpna 1836.
O otázce, jaké misto zaujímali moravští stavovští deputovaní pi posledním korunování za píležitostí, které v námitce stav byly naznaeny, spchám uvésti toto ve známost: Dle
roku
piložené
1792,
Dietrichsteina,
relace
moravského str.
17,
o
korunování
stavovského
poalo
7.
a
holdování v Praze
deputovaného
hrabte
srpna 1792 slavnostní holdováni
zpsobem, jako se konala roku 1790. Roku 1791 dle rovnž piložené tištné ohlášky mli pi holdování moravští týmže
deputovaní zvláštní místo. „Moravský zemský hejtman a moravští deputovaní stavu duchovního a panského pipojili se k první
:
—
314
—
ad
eských pán stav; deputovani stavu rytíského stáli za deputovanými stavu panského a za nimi deputovani stavu Peditanou písahu holdovaní jak eští stavové, šanského." tak moravští deputovani mli opakovati a dle piložené relace str. 18. stalo se to na pedchozí pedvolání nejvyššitio purkrabí. Dle téže relace str. 14. odebrala se moravská stavovská deputace 31. ervence 1792 na nádvoí kaple sv. Vojtcha, aby tam s rovnž shromáždnými eskými stavy zemskými vykala píchodu J. V. — Po holdovacím výkone moravské deputaci dostalo se milosti, aby J. V. zvlášt, jménem moravských stav, podkovala za nejmilostivjší pijetí holdovaci písahy (str. 18.). Ježto ostatn piložená relace odvolává se na dívjší relaci ze 14. íjna 1791 pana z Pillersdorfa o korunování J. V. císae Leopolda II., pikládám také tuto se žádostí, aby všechny tyto pílohy po upotebení byly moravským stavm vráceny.
m-
—
29. CoUoredo-Mannsfeld zemskému, hejtVe Vídni 21. srpna 1836. manovi moravskému hrabti JJgartovi.
Nejvyšší dvorní hofmistr
Nejvyšší 12.
t.
m.,
v
—
kanclé oznámil mi Vaše psaní ze dne
dvorní
nmž
Jcniše
pro
ddiné
holdování v Praze žádáte totéž
postavení moravských deputovaných na blízku trnu, jaké zaujímali za holdování roku 1792, a žádal mne, abych k zatímnému upokojení V. E. hned bezprostedn dle nejvyššího rozhodnutí, vydaného 21. ervna t. r., je vyídil a také jemu o tom dal zprávu, aby o ní mohl uvdomiti stavy moravské. Hlode k této žádosti, oznamuji toto V. E.
Práv zmínná
nejvyšší resoluce z 21.
ervna
t.
r.
stala se
vyjednáváním známou a dosud jsem pouze vdl, že se se strany stav moravských o holdování vyjednává, neznal jsem však bližších podrobností tohoto vyjednávání. Shledal jsem tedy pimeným, abych nepedbíhal v této vci oekávaného nejvyššího rozhodnutí, a tedy jsem užil v ceremoniální osnov o holdování jen povšechných pojmenování: jako, sta-
mi teprve tímto
vové, stav panský, rytíský atd., práv tak, jak tomu z 11. kvtna 1743, pi emž ani stavové eští,
bylo za holdování ani moravští
nebyU výslovn poznamenáni,
madným pojmenováním
tedy
dle
okolností
pod kterýmž hroby
se
byli
mohU
—
315
—
—
rozumti jak stavové tchto obou
kdyby to zemí, tak také pouze stavové eští. Ze tedy bží o první pípad, ježto nyní znám v té píin vydané nejvyšší rozhodnuti, leží v povaze samé. Jak málo však vbec bylo úmyslem, moravské stavovské deputované pi nastávajících slavnostech korunovaních vyluovati z jejich starodávných výsad, dokazuje s dostatek okolnost, že tito jak v osnov o ceremoniále pi nejvyšším píchodu v Praze, tak také v obou vzorcích o ceremoniále pi korunovacích obou Velienstev na píslušném míst zvlášt se uvádjí. V. E. tedy z tohoto sdlení nabude uspokojivého pesvd-
bylo usneseno bývalo
—
vd
pánm deputovaným pi nastávajícím holdování bude vykázáno místo, dle píkladu z r. 1792 jim píslušné.
ení, že moravským zajisté
30. císav hiiše Colloredo-Mannsfeld zemsTiému hejtV Praze 29. srpna 1836. manu moravskému hrabti Ugartovi.
Nejvyšší hofmistr
—
Vaše podání k nejvyššímu kancléi ze dne 22. t. m. o postavení moravské deputace pi nastávajících slavnostech v Praze bylo mi oznámeno. Pro naléhavost vci odevzdám V. E. opis listu, který jsem v této záležitosti vydal zárove nejvyššímu kancléi: List nejvyššímu kancléi ze dne 29. srpna 1836.
Podání zemského hejtmana moravského obmezilo se v podstat na námitku, že moravské stavovské deputaci pi nastávajícím holdování v Praze práv tak, jako roku 1792, má býti vlastní stanovisko vykázáno, i pokládal jsem za vhodné, ve své odpovdi ze dne 21. t. m. pouze této vci zevrubnji se dotknouti.
Z laskavého pipíšu V. E. ze dne 25. t. m. (jejíž pílohy díkem pipojené vracejí) však se dovídám, že zmínný pan hejtman zemský uznal za potebné uvésti na petes také ješt nkteré jiné otázky, týkající se ceremoniálu pi nastávajících slavnostech korunovaních, a vyžádati si o nich bližších zpráv. se s
mi s potšením, že mohu V. E. ujistiti, že v té píin již uinná opatení jsou úpln taková, aby pana zemského hejtmana o postavení moravské stavovské deputace pi nastávajících Jest
slavnostech zcela uspokojila.
—
—
316
Není totiž ani nejmenší závady, aby moravští depulovaní v den nejvyššího píchodu do Prahy k slavnostnímu uvítání Jejich Vehenstev, tak jako eští stavové, se neshromáždiU v nádvoí i
v den holdovací
prvod
potom pi
kaple svatého Vojtcha,
v oba dny korunovaní,
i
jak
toho dne,
tak
práv tak jako eští nicmén nemže se
se prvodu nesúastnili všech tchto píležitostech, práv tak, jak tomu dle konaných zde listinných šetení a dle piložené relace stavovského
stavové, pokaždé
jim
;
pi
deputovaného
hrabte
zvláštní místo,
nýbrž
bylo roku 1792, vykázati ponechává na vli, aby se smísili po každé se stavy eskými bez jakéhokoliv poádku hodnostního, Ghtjí-li se ostatn páni deputovaní pi tom pokud
možno
držeti
Jen
optn
pohromad,
nelze toho dbáti k
oznámil,
Dietrichsteina se jim
nelze jim v
tom
odvodnní njakého
pi holdování budou
míti,
jak jsem
holdovaním
vlastní stanovisko v sále
pi obou korunovacích
sice brániti,
nicmén
právního nároku.
zvláštní místa v kostele
již
a
dne 21,
t.
m.
budou pro
n
pipravena.
Ze také stavovská deputace moravská má holdovací písahu optovati, jest v povaze vci samé a výslovná zmínka v ceremoniální osnov nestala se o tom jen z dvodu, udaného v novém pípise
z 21.
Co
se
t,
m.
konen
týe dkování deputace za nejmilostivjší není o tom nikde stopy ani ve velmi
pijetí holdovací písahy,
obšírných dvorských protokolech
moniálních pedpisech, návodech
holdovaní
slavnosti
njakým
z
let
atd,,
1791 a 1792,
ani v cere-
že by se to bylo stalo
pi
zvlášt pozoruhodným zpsobem,
že toto podkování se stalo pouze hlubokou poklonou ped nejvyšším trnem na konci obadu od moravské deputace práv tak, jako od stav eských.
proto dlužno se domýšleti,
Kdyby však pan zemský hejtman byl toho mínní, že se mlenlivým projevem úcty spokojiti, nech na nejvyšším míst si vymže soukromou audienci, ve kteréž by deputace své nejpoddanjší díky J. V. mohla k nohám položiti. nelze tímto
Tento pipiš v opise zaslán
zemskému hejtmanu moravskému.
též
pro naléhavost vci panu
-
317
—
31. Nejvyšší kanclé
hrab Mitrovský zemskému hejtmanu moravskému
hrabti
Pi
Ugartovi.
—
Ve Vídni
ze
dne 21. ervna
poádek stanovený
za
poslední
uspokojení nikterak
1S36.
holdování a skládání písahy moravských stav dle nejrozhodnutí
vyššího
mi
1.
pro
nemá
stavy,
že také nynjší
na újmu;
býti
t.
r.
má
korunovace, proto
z
poádek stavové
s
se zachovávati
ehož vyplývá výsadám poukázáním na
jejich
uinná jim r. 1792 mají se o tom Ostatn odkazuje na pípisy nejvyššího hofmistra
sdlení a ubezpeení
Golloreda-Mannsfelda
z
zpraviti.
knížete
21. a 29. srpna.
32. Josef rytí Hoch,
zemskému
c.
hejtmanu
mstský hejtman a policejní editel v Praze, moravskému Aloisovi hrabti Ugartovi. V Praze 16. srpna 1836.
k.
—
dom hrabte Kounice jest postaráno. dovídám, V. E. míní s sebou vzíti etnjší jak se služebnictvo a také si peje kuchyn pro svou potebu, oznamuji, že o služebnictvo jest postaráno, o kuchyni si však vyprošuji dalšího rozkazu a také, aby sem prozatím byl poslán kucha. O byt V. Ponvadž však,
Šest
koní
V.
E.
E.
v
mže
bu
býti
pohromad
v
dom
majitele
nebo tyi mohou býti umístni v dom hrabte Kounice a dva v ísle 277 v Mostecké ulici. Prosím ze laskavé sdlení, kterému umístní V. E. dává pednost. Pro pány deputované stavu duchovního a rytíského, kteí mají bydleti v dom Weithnerov v Panské uhci na Novém Mst, musila býti najata zvláštní stáj na Koiském trhu, ponvadž nepítomný majitel domu Weithner díve již svou stáj penechal smlouvou jinam, což zde nebylo známo. cihelny Hergeta na
Nové
ulici,
33.
V Brn Zemský hejtman
a
22. srpna 1836.
guvernér
Alois
hrab
Ugarte
dkuje
rytíi Hochovi za obstarání bytu a sdluje, že jeho služebnictvem
bude komorník, kucha a tyi mužští
sloužící,
pak
3 koí, a žádá,
—
318
—
aby se dle toho iDotebné v byt zaídilo. O kuchy postará se kucha, který beztoho se služebnictvem pijede do Prahy o nkolik díve. Kon si peji míti tyi v dom hrabte Kounice a druhé dva v dom ís. 277 v Mostecké ulici, je-li pi tom zárove po-
dn
voz.
staráno o umístní
K umístní duchovního
stáje
mimo
dm
pro pány deputované stavu rytíského a
Weithnerv na Koském
trhu,
nemohu
zmna
bude pro pány deputované, jimž o tom dávám zprávu, s rozliným nepohodlím spojena a tudy jim velmi nepíjemná. Nenalezne-li se naprosto jiná pohodlnjší náprava, nezbude asi pro krátkost asu, než se tomuto nepohodlí podrobiti a rate mi oznámiti, jaký paušální nájem dlužno zapraviti zatajiti,
že tato
za byty v stáje?
dom
V kterém
Weithnerov bez
dom
a kde se umístí vozy
pán
páni deputovaní
se chystají
tam
dorazí:
již
stájí
odkazuji je
a jaký
Koském
a ísle na
nov
za
najaté
trhu nové stáje jsou
deputovaných ? Ponvadž však nkteí na cestu do Prahy a tedy díve k bližším zprávám o tchto stájích na
Vaše Blahorodí.
34.
Hráb
Gliotek
h obti
Ugaríovi.
Dle sdlení ze dne
8.
—
V
Praze 21. srpna 1836.
srpna V. E. poukázala nájemné pro
moravsko-slezské pány deputované ve výši 2100
zl.
u moravské
stavovské hlavní pokladny.
K této summ pistoupila ješt smluvená ástka 90 zl. konvenní mny za dodatený nájem stáje pro 18 koní, který jakožto pídavek z té píiny musil býti zajištn, ponvadž ješt není jisto, budou- h kon hrabte Schafgotsche moci býti umístny v dom hrabte Šlika a ponvadž omylem od správce domu Weithnerova v Panské ulici udán byl pípustný nájem stáje na 20 koní, kde již
ped
tím 12 stáno visk bylo pronajato,
vratu dvorního rady Weithnera vysvtlilo stáj
musila se zabezpeiti v
dom
naproti hostinci Keifertovu, aby tito
;
což se teprve po ná-
tedy tato
u Gharousfi na
pi píchodu
pán
výpomocná
Koském
trhu
deputovaných
nebyli vydáni nesnázi.
skrze
Ostatn navrhuji V. E., aby ona celková summa 2190 zl. moravskou hlavní pokladnu byla poukázána bu kamerál-
—
—
31<)
nímu platebnímu úadu nebo eské stavovské vrchní pokladn
ponvadž pro
v Praze,
jeno
s
nesnázemi, aby
strany, které mají peníze pijati, jest sposi
je
Brn
v
vybíraly.
35.
F Brn
23. prosince 1836.
Zemský hejtman moravský hrab Ugarte oznamuje moravskému stavovskému výboru zemskému, že mu nejvyšší komorní úad odeslal pimený poet bronzových mincí, ražených z píiny korunovace císae a císaovny za krále a královnu eskou. Dle mítka vysloveného zemským výborem 18. íjna t. r., má každý len stavovský, který dostal minci zlatou, dostati také bronzovou minci korunovaní proto odevzdává zemskému výboru ;
46 takových mincí k rozdlení, nepoítaje v to mince pro zemského hejtmana a pro nejvyšší zemské officíry, jsoucí ve státní služb, totiž pro presidenta zemského soudu pro nejvyššího písae zemského, konen pro hrabte z Bubna (dohromady 8 kus). Dle dívjšího sdleni zemského hejtmana (ze dne 18. íjna) bylo po odeteni zemského hejtmana, zemského appellaního presidenta, presidenta zemského soudu a nejvyššího písae zemského rozdleno: 3 veliké zlaté, 24 malých zlatých, 46 velkých stíbrných a 46 malých stíbrných mincí. i
36. Zpráva
o
úasti zemsTiého sehretáe Kronenfelsa
Bez
V
pi
korunovaci.
—
data.
dne 23. ervna 1836 (dle pipojena byla poznámka, že se stavovský sekretá zemský k moravské stavovské deputaci nemá pibírati, ponvadž pro nho v Praze není psobnosti. Ale ve schzi rozšíeného výboru zemského ze dne 14. srpna stavové jednomysln se usnesli, odvolávajíce se na platný ád z roku 1792, že, ponvadž tehda deputaci byl sekretá pidán a jemu dekretem dvorské kanceláe z 21. záí 1792 byly pedepsané dekrete
dvorské kanceláe
nejvyššího rozhodnutí 21.
ervna
diety povoleny, také nyní se tak zují,
vyrostla
pi
ze
t. r.)
má
státi;
nebo
jak akta doka-
takové deputaci písemná agenda vždy na více
;
— než 100 ísel a
krom
320
pochzky a ústní Ponvadž chvíU znané vlastními
toho piházejí se etné
vyizování, jež ze slušnosti musí vyšší úedník vykonávati.
k tomu se hodící eští úedníci jsou v té pracemi zaneseni, mohla by deputaci vzniknouti velmi nepíjemná nesnáz a musila by vbec postrádati stavovského úedníka, jemuž
dvru
by mohla svou z 2.
kvtna
vnovati.
Nad
jest ustanoveno, že se
má
to
snmovním usnesením
o veškeré slavnosti,
pokud
moravští stavové tu spolupsobí, podati pro archiv obšírná zpráva tato práce se
nemže
slušn žádnému deputovanému
ukládati,
k tomu povolán jest sekretá.
Tyto ohledy a dstojenství a
další okolnost, že s tím
spojeno
ponvadž by nebylo vhodno,
úedník, pimly
stavy na
snme
jest
stavovské
užívati služeb cizích
shromáždné, požádati zem-
ského hejtmana, aby tuto nepístojnost vytkl na nejvyšším a vymohl
deputaci
svolení,
aby
smla do Prahy
s
sebou
míst vzíti
stavovského sekretáe. První stavovský sekretá Emanuel rytí Kronenfels pipojil se také
osobn
k této
prosb, podané
hejtmana (15. srpna 1836). Na tuto prosbu, guvernérem
císai
skrze
zemského
hrabtem Ugartem drazn
podporovanou, nejvyšší kanclé hrab Mitrovský oznámil tomuto, že se pibrání stavovského sekretáe k naznaeným pracem povoluje (21. srpna), naež hned potom (24. srpna) presidium zemského výboru u zemské hlavní pokladny poukázalo 1. stavovskému sekretái Kronenfelsovi 500 zl. z fondu domestikálního. I byl vybídnut (25. srpna), aby se ihned pipravil k odjezdu do Prahy, tam nejdéle do 29. srpna dorazil a oekával další rozkazy
zemského hejtmana. Když potom sekretá Kronenfels z korunovaní cesty zase do Brna se navrátil, bylo mu od spojené kanceláe dvorské vytknuto, že podal úty z onch 500 zl. píhš pozd a na urité vybídnutí, dále že ono sútování nebylo správným. I musil Kronenfels ješt jednou všechny své výdaje dopodrobna uvésti a pak teprve na pímluvu guvernérovu byl výkaz jeho od nejvyššího kanclée schválen.
I.
Rejstík jmen osobních a místních. Adlerels
Belrupt Karel, hrab, S2.
71.
Berchtoldová Ludmila, hrab., 179. Beriepschova Karolina, svob. pani, 265.
Adlertreu 178.
Alinkov
1(X).
Allhannova, hrabnka, 51.
Blá
Apfaltern Václav, svob. pán, 178.
Biala 30,
Arenbergova Arnoéta, knžna,
Binder Viktor 109, 118.
Aspany
29,
(Albendorf) 263.
Binko
84.
Auersperg, knize,
269.
šl.
Bitov 100,
-Tib.
Blankenstein Jind., hrab, 99.
Badenfeld Eduard, svob. pán,
140.
Blankenstein Karel, hrab, 99.
Badenfeld Karel, svob. pán, 100, 140, 161.
Blansko
Badenfeld Vilém, svob. pán, KX).
Bl.tžovice 178.
42, 71,
81-,
131,
161.
Baillou Jos., svob. pán, 69.
BUimegen
Baldacci Ant., svob. pán, 107.
Blíimegenova Frant., hrab.,
Baltz 147.
Boek
Baratta Karel,
rytií-,
159, 167, 169, 199,
202, 221, 243, 257, 264.
Bartenstein
Eman.,
Petr,
hrab,
baron,
43, 73, 84,
Bartenstein Josef, baron, 120, 150, 151, 167, 202.
220, 258, 259.
Bohunice 70. Bochnia 30. Bolikov 30, 70. Boos-Waldek Klement, hrab, 160.
Bartošovice 121.
Borotin 263.
Batelov 99.
Boskovice 178.
Bathianyova, knžna, 272.
Boskovštejn 223.
Baycr Josef, Dr., lOl. Beck August, rytí, 265. Bees Jii, svob pán, lOG. Beesova Leop. 83, 106. Belcredi Edvard, hrab, 99.
Bosonohy
Egbert,
hrab,
214, 231, 249, 253, 257.
Bellinghausen 99. Belrupt,
hrab,
27.
83, 84.
Ant. 36, 52, 69, 99, 197, 198, 218,
Bohdalice 159.
102, 120, 167.
Belcredi
269.
99,
199.
Boul, baron, 269. Braida,
hrab,
18.
Braida Moic, hrab, 30, 83. Braida Petr 30. 199, 202,
Branky
179.
Breteld, baron, 52.
Bretton Klaudius, svob. pán, 83. Bretton Vilém, svob. pán, 202, 211. 21
3
Brno
i\
8,
16, 17. 18, áO, 26, 27.
lo,
14,
30, 37, 47, 49, 52, 54, 58, 50, 6U, 61,
62, 63, 64, 65, 71. 72, 74. 76, 80, 81, 86, 89, 90, 94, 98,
101, 108, 109, 110,
115, 120, 121, 123. 128, 130, 141, 144, 155, 161, 166, 173, 174,
146, 147, 151,
175, 176, 182, 183, 185, 186, 192, 193, 196, 201, 202, 204, 209, 210, 221, 238,
256, 257, 258, 259, 26
1,
265, 266, 267,
Brno Staré
108, 262, 212.
12,
30,
— Cakovský
Frant. 129.
echy
(u
ejka
269.
ekyn erin
Olom.) 31, 265.
82. 179.
ermákovice
70, lOS,
erná Hora 71, z ernic 120. erný 89, 146. ervená Voda
269, 287, 296, 305, 806, 308.
Brumov
''2
92.
Dalberg Bedich, svob. pán.
197, 202.
121.
Dalberg Karel, svob. pán,
Bruntál 92. 174,
169,
Bríix Vincenc 73. 94
10^,
194 201.
191,
Bubna Josef z Litic, hrab, Bubna Otakar, hrab, 118.
Daun Jindich, hrab, 69, 319.
liralt. 99,
162.
Desfours-Walderode Jos.
Bsirske Frant. 110, 147.
Budalovský Karel Bucliov 199.
76, 108, 167.
Desfours-Walderode Frant.,
Beclava 77. Bezovice 137.
Dtichov
99.
~
100, 178, 21
i.
200.
Diesenberg 98.
73.
Dietrich Frant., šlechtic, 279. Dietrichstein,
Budkov
15S.
158.
hrab,
83.
137.
Buchlov
Dietrichstein. kníže, 18,
EHetrichstein Fi-ant. z Proskova,
Bukvka, hrab,
Bukvka Bukvka
20.
179.
Karel,
hrab,
116.
hrab,
178. 119.
hrab,
Dietrichstein Josef,
Michael, hral), 119. 137, 142,
269, 277, 282.
Dietrichsteinová Ant., hrab., 178. 168, 201, 208, 214, 249.
159, 162, 167,
Dietrichsteinová Marie, hrab., 178.
Buntsch Vine. Leop. 224.
Brger
Dittersdorf 200.
269.
Bušovec
Dobromlice
140.
Bystice p. H. Bzenec 179.
119.
Doioplazy 199, 265. 71.
Domaželice 140. Drachenthal 82. Drescher Frant,
(Dargnelli Ant. 259.
Garier Alfred de
Drnholec
Tour de Carup
109, 118.
Devohostice
Gastle de Molineu 30.
Dinov
Cerroni 167, 197.
Dubany
Clary,
hrab,
275.
CoUoredo, arcib. olom., 274. 275. 10,
24,
80, ,s3,
312. 314, 315.
Coudenhove Eduard, hrab. 119. .oudenhove Frant. K., hrab, 107, Czikann Jan 269, 279. Czikann Josef 129, 198.
100.
1
161.
iO,
99.
H(jrni 70, 108, 158.
Dubská Antonie, hrabnka, Dub.ský Eman., hrab, 24,
(Uaudius, rytí, 222.
Colloredo-Mannsfeld, knize,
2.
77, 78.
82,
93,
137,
139,
160. 32, 51, 64,
142,
156, 159,
160, 162, 167, 186, 191, 198,202, 211,
213, 214, 2.39. 243. 2-54. 2.55, 262.
Dubský 160.
Fr., svob. p. z
Tebomyshc, 179. Tebo-
Duh.ský Otakar, 'vobodný pán z myslic, 28.
Dukovany
222. 251.
323
Dvory
30.
Gláser Antonín, ryli, 199.
Dvoáek,
doktor. 'IM.
Goés
Edlersberg
70.
Gretzmiiller Richard 15.
:270.
Eicbbolf Josef, ryli. 82. svob.
Petr.
Eiseiiach Felix,
Ejvanovice
pán,
28, 83,
119.
97.
šl.,
Grundemann, hrab, 52. Gudenau Klement, svobodný (idenauova Otilie 263.
pán, 263.
71.
Habrovany
ElIinKer 21.
Endsmaiin Ant
Endsmaim Erdody
Petr, hrabe. 10.
Gottlieb Jan 204, 264.
Eberle Kainnind. svob. pán.
Eichhof
-
ryti, 181.
,
70.
Hanisch Jan 137. Hanxleden 98.
Jan. ryti. 93, 107.
H^rnoncourt Hubert, hiab,
71.
93, 98,
101,
142, 149, 197.
Jan
Feifalik 243,
137.
140,
168,
186,
^21b,
254..
Feistmantel 18.
Harrach František Arn., hrab, 162. Harrachove 120. Hartel Ignác 206, 264.
Ferdinand
I.
Ferdinand
Este,
císa,
(V.),
11,
74.
Hassenmiiller 27.
arcikníže, 71.
Fiquehnont Karel Ludvik,
hrabe,
Haugwitz, baron, 269, 270, 271. 118.
Flik Jan 75.
Fólsch, svobodný pán, 107.
Haugwitz, hrab, 269.
Haugwitzova Jindiiška 28. Haugwitz Jindich, hrab, 140. Haugwitz Karel, hrab, 28, 97, 140. Haydenburg František, ryti, 263. Haydenburg Hugo, šlechtic, 8-2.
Forgá (Forgatsch) Ignác, baron, 108. Forgá Michal, baron, 118, 202. Forgá Rudolf, baron, 48, 202, 301. Forgá Vilém, baron, 70. Forgáová Adela 70, 108.
Haydenburg Hayek 130.
Fossel 216.
Heintl František,
František
císa,
1.,
2,
25, 277.
Jan, rytí, 83.
99,
rytíí.
Fratitišek Karel, ai-civévoda, 83, 200.
Heintl Karel 99.
František Leopold, arcivévoda, 272
Heintl Vilém 99.
Frendl Josef 137.
Helcelet dr. 187.
Freyenstein Antonín, rytí, 108. Friedenthal 30.
Henneberg Bohumil 28. Hennebergova Karolina
Friedrich Jan 204.
Hentschl
Friedrichsthal Emanuel, ryti, 139.
Fryšava
1(17,
70.
158,
Fiinfkirchenová Fiirstenberg,
179.
Zdeka, hrabnka,
hrab,
Gaal,
šleclitic,
(iallat
Jan 72.
143, 150, 151,
173, 202.
Henuy František 199.
269.
Herberstein
Josef, rytí, 120.
Jindich,
hrab,
73,
101,
127, 142. 145, 163, 167. 197, 201, 202,
206.
77.
Herring Jan 70.
Geisslern Jan N., svobodný pán, 71, 81,
Herringova Františka
Geisslernova Josefina, 71, 81, 140, 158.
Herrmannová Anna
Gindl František, biskuj).
Hisl 123.
Gintl 158.
222.
Filip, ryti, 138,
Hentschl Kristián, šlechtic, 269, 275. Hentschlova Jindiška, svob. pani, 138,
Fullstein 140.
Fuhiek 140,
108.
Heintl Josef 99.
15.
Hobzí Staré
70.
160.
75, 139.
21*
324
Hochsmann Ignác
Janovice 118, 162.
279.
Jaroslavice 70
Hodanice 265.
Hoffmann Antonín,
rytí, 202,
Hohenzollern-Sigmaringen,
Jarošovice 49.
2B.S.
kníže,
109,
Hoch
Nm.
160.
Jedovnice 180.
Josef, rytí, 317.
Holešov
Jehnice 160.
71, 224.
Jindich,
Holle
kanovník
rytí,
olom.,
202, 210, 266.
143, 159,
HoUing Antonín, svob. pán,
Jimramov
108.
hrab,
70, 142, li6,
64, 202.
Hopfen František, šlechtic, 82, Hopfen Josef, šlechtic, 224.
Kahl
224.
158, 308.
4, 8, 11, 42.
Petr 94, 107.
Kalina Matiáš,
rytí z Játhensteina, 81.
Kalnoky Gustav, hrab,
Vilém, 41.
43, 93. 94,
102,
142, 145, 150, 162, 167, 169, 173, 174,
223.
202, 214, 215.
Hoštice 81, 140.
Karel, arcikníže, 83, 266, 272.
Hradec Štýrský 61, 62, 88. Hrádek 222. Hradisko Malé 178. Hradišt (u Znojma) 163, 166.
Karlovec 179. Karlovice Dol. 199.
Kastner Jan 68. Kehlau, šlechtic, 99.
Hranice 217.
HrdHka
83,
John 123. Josef U., císa,
190, 202, 214.
Honrichs Josef, baron,
Hostim 199,
99, 199.
Jnzaghy Karel, hrab,
Holzer Michal 94, 109, 145. Vilém,
Jiín Starý 263. Jihlava 81, 120, 202, 282.
166, 173, 186, Í202.
Hompesch
Jemnice 139, 161. Jerusalem Leopold 138. Jesenec 22H, 264.
Holle Karel, rytí, 264.
Holle Štpán, rytí, 116, 137,
Horn
Jasenice
Játhenstein, rytí, 81.
138.
Keifert 318.
Josef 74, 110, 123.
Keller
Hrotovice 222, 265.
Hrozenkov Nový 199. Hugenstein Hugo, rytí, Hukovice 140.
Hustope
(u Hranic) 69.
Hvozdec
199.
Ondej
Klevka
110, 20S.
83.
Klein Alb. 199, 223.
200.
Klein František 199, 223. Klein Hubert 199, 223.
Klein Libos 199, 223.
Kleinové bratí 11, 117, 157, 194, 199,
Chlumecký Antonín, šlechtic, 159. Chorinský Ignác, hrab, 18, 269. Chotek, hrab, 272. Chotek Karel, hrab, 107, 306, 308, Chotkova Luisa, hrabnka, 222.
223, 257. 274-
Klinkerfuss Jan 38, 39, 84.
Koj atice 264. 318.
Kojátky 159.
Chvalkovice, 161.
Kolá Kolá
Chvalnov
Kolovrat,
29.
Chytil Josef 218, 258.
Jablonné 75, Jahn Bedich
Jakta
76, 92,
51.
]5<).
Jan, arcikníže, 83.
František Adolf 265. František 2^2, 265.
hrab,
270.
Kolovrat František Leopold, 107,
116, 118.
hrab,
Kolovrat František X., hrab, 137. Kolovrat Leopold, hrab, 137.
Kolovratova
Komín
199.
Julie,
hrabnka,
137.
83.
— Konigsbrunn IS. Koppel Václav, ryti, .68.
Koiyany
— Ledvinka Maxim., ryti, 71. Leesova Leop., svob. pani, 83 (má
208, 26 i.
Lehmann
Kolzurek Alois 279.
Kašp., ryti, 160.
Koiinic Arnošt, hrabe, 275.
Leon Frant., ryti, Leopold II., cisa,
Kolmice Horni 100.
Lesonice 161, 178.
Kovalovice 138.
Lesná 83, 106. Lettmayer Frant. 222, 251, 253. Leupold Ant. 222. Leupold Bedich 27. Leupold Frant. 222. Leupold Jan 27, 222. Leupold Petr 27. Lhota Bila 118, 202.
Krakov 265. Kralice 84, 177.
Králové Pole 121. Kravská 222, 310. Krhov 222. Krinner Ignác, 48, 73, 8U, 106, 156, 192, 19i, 201, 202, 208, 229, 262.
Kronenfels Adolf, ryti, 97
Kronenfels Emanuel, 4-2,
ryti,
202.
Libe
sekr. zem.,
48, 70, 94, 107, 135, 175, 319, 320.
Krtika Jan Ketin 162.
z
Jadena
159.
271, 272.
Liebenberg Kar. Em., ryti,
83, 116, 166,
202.
Liechtenstein Alois Jos., kníže, 68, 179. Liechtenstein Jan Jos., knize, 68, 179.
Kubeck Karel, svob. pán,
107, 119, 139.
Kupide Franti.?ek 204, 264. Kurovice 177. Kyjov 120, 202
Liechtenstein Karel, knize, 272.
Liechtensteinová Leopoklina, knžna, 70 Lilienau 82.
LiUenheim Alfred 118. Lihenwald Adolf, ryti, Limbek Jan, ryti, 82.
Kyjovico 70.
Nmecké
98. 13, 267.
Liebenberg Leop. Frant., ryti, 83, 265.
Krtiny 178.
Kynice
84, 120, 199.
28, 161, 179.
Kyselovice 1U9.
Lindenberg,
Lachenbauer 269. Lamberg Ant., hrabe, 107. Laminet Ignác, ryti, 229.
Linec 54, 88.
Laminet
Lipovský Bed., svob. pán, 108.
1^6,
,
83.
142, 146, 150, 167, 202.
Josef, ryti, 167, 168, 179, 181,
235, 243.
Lanckoronský, hrab, 83. Larisch-Mónich Jindich, hrab,
šl
Linhart Ferd., ryti, 10, 100, 109, 116,
191, 198, 202, 211, 215, 221, 223,
Líše
199.
Litenice
29.
Litomice 97.
Lar sch-Monichova Jindiška, hrab., 28. Larisch-Monichova Kateina, hrabnka.
Lažanský, hrab, 157. 179.
120.
Litomyšl 308.
Lobkovic, knize, 139. Locella Oto, svob. pán, 107.
Lodnice
1-20.
Laškov 222, 265. Lazy 118.
Lehedov
zniti:
Beesova).
99, 224.
Koíál Jan
3:>5
82, 224.
Lomnice (Lobnik) 75, 76. Lomnice (u Brna) 225. Loudon Olivier, svob. pán, Louka 265.
71.
Lederer Kar. Aug., svob. pán, 222.
Lovéšice 179,
Ledererova Anna 222. Lednice 77.
Lowenfeld Rudolf, ryti, 265. Línvenstein Jii, knize, 199.
101.
326
Lowenthal 22á.
Mitrovský Vladimír, hrab, 163, 167, 202.
Ludvik, aicikniže, 83.
Mittelwalde 117.
Luhaovice
Mladotice 222.
225.
Lukavec 140. Luky 179. Lysice
Moravec 199, 222. Moštnice Dolní 265. Moštnice Horní 179.
160.
.51,
Machek 18. Malomice
hrab, hrabnka, Mouchnice 224. Múhlbeck Ignác 2. MúUer Josef 223.
161.
Mannagetta Albert,
šL,
199.
Manner Josef, ryti, 159. Manner Michal, ryti, 159, Manner Volfgang, ryti, 3,
201, 202.
121, 150.
Maria Brunn 86, 87. Marie Terezie, císaovna,
Maíž
82.
Mottlova,
99.
Mundi, baron, 150, 167. Miinch Josef, svob. pán z BellinLih
.
99.
1
20.
Miinch Konstantin 99. 6.
Mušov 78, 79. Muth Petr, šl., Hutná 161.
Martinice 177.
Marykov
Mottel Alex.,
Múller, svob. pán, 277.
102,
30, 93,
I
199.
98, 159.
Mysliboice
28.
29, 265.
Mattencloit Konrád, svob. pán, 141, 143.
Matuška Jind., hrab, 100. Mayer Frant. 130, 202, 251. Mayer Jan 74. Mazzuchelli, hrab, 19. Meesery de Tsoor Karel. svob. pán Meinert Hugo
Nádherný
Námš
83.
O. 140.
n.
Napp CyriU 122, 160.
202, 204, 213, 216, 260, 283.
Mennsdorf-Pouilly Eman, hrab, 107.
Nestler Jan 87.
Mennsdorfová Terezie, hrabnka,
Nestler Karel 99.
178.
Neumann Maxim,
Mercandini Roderich, hrab, 223. Meziii Valašské 222.
Milíron 265.
Milonice 179.
Minkwitz, baron, 275.
hrab,
199. 223.
Miravigliova Eleonora 199, 223. Miravigliova Ferdinanda 199, 223.
Nová Nové Nové Nový Nový
Miravigliova Marie 199, 223. Miravigliova Terezie 199, 223.
Miroslav 82, 224.
Mitrov 199.
49,
Ant. 83,
Bedich, hrab,
158,
16,
Nmí Nmí
Miravigliova Antonie 199, 223.
36,
29.
274,
173.
15U, 151, 167,
191.
Neuwall Eman, ryti, 116, 167. Neuwall Ignác, rytí, 116, 166, 202. Neuwall Leopold, rytí, 167, 173, 202. Neuwall Samuel Aug,, ryti. 150, 151.202. Nezdenice 82, 161.
Mikulov 166, 178.
Mitrovský
šl.,
Neuwall Albert, rytí, 169,
70.
Miraviglia Ant.,
111,
138, 165, 166. 186. 191,
Navrátil Ant. 198, 206, 259.
121.
Meziíí Velké
25, 32, 43, 80.
12,
1,
128, 136,
5,
28,
298, 303, 309,
Karel,
iše
i.
166, 222.
Sídlo 79.
Zámky
dvr
(kraj
Offermann Karel Olešná es. 65,
hradištský) 179.
2'i.
Jiín 123, 203, 264.
Olomouc
312, 313, 317, 320.
Mitrovský Vilém, hr., 93, lOl, 167,227,25
hrab, 82. hrab, 264
Josef,
69,
1,
257.
98.
30, 41, 58, 59,61, Ó2, 63, 64,
72,
81,
87. 90, 91,
115, 120,
8-.>7
—
\-2S,
140,
141,
145, 151, 173, 174, ISU,
Podstat 108.
IS^.
1S8,
187,
18S. lOlJ, áOO, áOi, 202,
Poiger 21.
209, 210, 211. 217, 219, 238, 259, 264.
Opava
30, SI, 92, 120.
Oiosz Erviu
180.
Polanský Eugen 22 i. Polanský Jan 223. 264.
1(51.
šl.
Oslavany 13S. Osovská Bytýška
Poletna 221.
140.
Porges Jidáš 121.
Ostensteiu 27.
Oujezd
Porges Mojžíš 121.
159.
Paar, kníže, 272. Paburg Arnošt, ryti,
Paburg Jan, ryti, Palavice 29.
Pozorný Ant. 251. Praha 14, 54, 61, 7{),
307.
12, 32, 43, 52, 76, 93.
1
5(
l.
314
Prusinovice 71.
159.
Pestavlky
Pallavicini Alfons, markýz,
139,
161.
70.
Pibil Frant. 259.
Palupin 99.
Pichovský, kniže-arcib., 274.
Panoš Ant. z KreutzinfeMa IIS. Panoš Frant. 118. Panoš Josef 118. Paskov 11. Pauspartl Jan 82, 121, 161. Pauspartl Tobiáš 82, 121, 161. Pavlovice Horní 140.
Pimtice
Xm.
Rabensburg
Peniky
Rajhrad 166.
Rantiov 28, 161, 179, 221. Raschka Alois 251, 356. Raymaiui Jan 101. Razuniovský Lev, hrab, 30, 70. Reichenbach Karel, hrab, 161, 178.
141.
Frant. 101.
Pein
Reichenbach Vilém, hrab, 179. Reicbenbachova Emihe, hrabnka
S-2.
Penschiitz Vilém,
šl.,
82.
Fr^nt., svob. pán,
Peteany Jan, rytí,
12,
16
Reichen])acbova Luisa 179. Ressenier de Miremont Eman., markýz,
70.
Jan 24, 30,
159.
160.
Pillersdorf Ant., svob. pán, 24, 51, 146.
ešíce
Pillersdorf Frant., svob. pán, 158.
Rezek Václav
Pillersdoi-f 27.5,
Frant.
Xav.,
137,
šl.,
140,
267.
269,
178.
175,
263, 305. Frant., svob. pán, 276.
Plavec 203.
Roden
Podmole
Roketnice 82, 222.
83.
Frant.,
199.
Richter 83. Ritschel Jan 10, 100, 119, 192, 201, 254,
276, 279, 281.
í*iovice 179.
Podstatský
svob.
161,
178.
.
Petrovice 140, 179. Pfetferkorn
77.
Rájec 71, 180.
Pech-Strafford 152.
Pecháek
222, 310.
Purzpichler Josef 72, 73, 259.
Pavlovice Dolní 140. Pavlovice
141,200,
Prostjov 120, Provodovice 27.
Palacký Frant. 52, 53, Si, 258, 259.
Leopold
88, 89, 128,
264, 267, 270, 271, 306, 308, 311, 312,
Pálffy Alois, hrabe, 120. Pálffy
Polanská Terezie 223. Polanský Adolf 223.
pán, 29,
127,
142, 146.
Ronov 93, 107, 146, Rosenbaum Václav,
150, 167,
181.
rytí, 109, 2C0.
Podstatský Gustav, hrai)é, 150, 2o2, 214.
Rosenberg, kníže, 272.
Podstatský Leop., hrab, 150, 167, 274.
Rosice 179.
— Rosice 100.
Hothenhan. hrahé, 27^. 275. Rolhkirch-Panthen Karel, hrab, 160. ' Rothschild Sam. 30, 162, 169, 171, 172, 173, 179, 224.
Schindler Josef 121
Schindler Theod. 121.
Schindlerova Marie 121. Schlepps Frant. 114.
12'.
SchlepDs
199.
ím
52.
Sak
z
Reiferscheidt
183, 211.
94,
Krautheim Hugo,
-
mlad.^i,
101, 103,
IbO, 191, 213, 229, -
Reiferscheidt
starohrab,
136,
142.
145^
Krautheim Hugo,
-
starší,
136,
137, 142,
24. 145,
187, 191, 192, 19.3, 195, 197, 202, 208,
209, 24-2, 243.
SchOnburg-Hartenstein Jindich Eduard, 162, 208, 222, 223.
Schreiik Alois, svob. pán, 82.
Schiitzenau 82.
161.
Schwab Eduard
Saurau, hrub. 276. Sedlnický Ant.,
127,
149, 157, 159, 167, 169, 174, 176, 185,
knize.
15.
Sandor Moic, hrab,
Ddiné
94,
231,242.
Salzgeber Albin 118.
Sedhiice
64,
12, 32, 45, 71, 84,
127,
149, 157, 162, 163, 166, 169, 173, 174,
Salm
32, 33, 57. 76. 77,
Schmidt Theodor, šl., 99. Schmied 198. SchoU (Schell) Bedich, svob. pán, 43,
starohrab, 93,
31.
Schlossar Viktor 168, 186. 201, 202, 243.
Bohuovic, svob. pán, -
Karel
114, 115.
159.
Salemfels 138. Salni
kníže,
Schindler Alex. 121.
108.
íany
Vilém,
Schenkl Konrád 110.
Rymice 71. Rymnice 224.
ikovice
Jií
Schellova, vdova, 123.
92.
ekovice
Scharfova Johanna 138. Scharschmid František, rytí, 178. 160.
Rudoltice 140.
eice
Scharf Jan, svob. pán. 80. 102, 18s. Scharfova Františka 1.38.
Schaumburg-Lippe
Rousinov 42. Rudolec 70.
Rymaov
i
3'2S
102, 112, 113, 124, 138.
Schweidler 187, 192, 201.
121.
hrab,
24,
80,
85, 86.
180, 200, 202, 251.
Siedler
Leopod
2, 26.
Siedler
Ondej
176, 221.
Sedlnický Hugo, hrab, 82, 143, 166.
Siná Jan, svob. pán, 179.
Seifert Josef 148,
Siná Jií Šimon, svolí, pán, 29, 17K, 199,
Seilern-Aspang
175.
Kar. Max.,
Seilern Josef August, 116,
167,
189,
173.
hrab,
hrab,
263,
8i, 94, 103,
222, 263,
Sinzendorf Bosper, hrab, 269, 271.
177, 202, 210.
Josef Jan, hrab, 84, 177, 275. Seka Ferd. 202.
Skalice 100.
Sereny Alois, hrab, 225.
Sláma
hrab,
158.
178, 276.
Schafgotsche Josef, hrab, 30, 22, 47, 48, 65, 69, 150, '
1-56,
159,
12,
133,
24. 26^
137, 145,
Ant., rytí, 26í. ICO, 263.
Sokolnice 178.
Sonnleithner Josef
2.
Spálov 161. Spaur, hrab, 1£0.
.216, 307.
180, 202.
Skalická 29.
Slatina
166.201,202,^03,213,
Schafgotsche Ant.,
26.5.
Siíme Frant. 37.
Seilern
Sereiiy Jan.
hrab
arcibiskup
,
liíl,
S|»eil
z
Ostheimu. rytí. 118.
Spiegel. baron. 2n.
329
Spiegel Ferdinand, hrab6. 98, Spie^el 142,
Kašpar
hrabe,
Filip,
146, 150,
KW
!234.
69,
106,
Stadion-Tannhausen Frant., hrab, '223. Stadion-Tannhausen Rudolf, hrab, 200,
159.
Šebetov 162.
Šembera Alois
187, 258, 259.
Šternberk 179.
202, 221. 223, 225.
Stáhlo va Polixena,
Syrovice Nové 82.
Šardiky
167.
163,
—
Šumberk
158.
šl.,
Šumíce
Stahremberg, knize, 272.
92, 185.
55.
Steinberk, rytí, 12, 70.
Taafe Ludvik, hrab, 69. Tannenberg Rudolf, hrab,
Steiner JVIaxim.
Taraclo Mikuláš 73, 94, 216, 259.
Steinach Gustav 30.
4'2.
Stelhvag-Garion Jind.
šl.,
Stellwag-Garion Rudolf,
Taroucea Ervin, hrab, Tasov 199.
103.
šl.,
223.
Sternbach Ferd., svob. pán, 178, 199.
Telešice 225.
Sterniiach Jos. Šeb., svob. pán., 199.
Tersch
Stettenhoen Joach., rytí. 199. St. Genois Filip, hrab, 11, 70, 202, 204. Stillfried Filip,
svob. pán, 84.
Antonín,
rytí,
31, 94.
12,
Tersch František, rytí,
49, 64, 93,
Terschova Eufrosina 106.
Stix Mariin
Teschenthal, šlechtic, 68.
hrab, 29. St. Julien Klement, hrab, 29. Stockau Frant., hrab, 101, 127.
Tšin
Julien Frant.,
167,
(iS,
202, 213,
163,
214.
1.j8.
179.
Stolz Václav 2")7.
Strohiiach
šl..
Troyer Ferdinand, hrab, 179.
162.
Troyer František, hrab, 5. Troyer Jan, hrab, 24, 30, 51, 133.
140.
Troyerová Josefina
157.
Tebí 27.
Suchohrdly 222.
Snpp Vincenc 24, 101, Svtecký Ant. 120. Svtecký Fihp 120. Svtecký Ignác 120. Svtlo v 28, 97, 120.
110. 193. 223.
Teš
178,
199.
Tulešice 70, 108, 158, 178.
Tíirkheim Jan
N.,
svobodný pán,
158.
Tiirkheim Karel, svobodný pán, 158. Tíirkheim Ludvik,
svoi)odný
pán, 140,
158, 161, 163, 167, 202.
Svitavy 141.
Svoboda Marlúi
51, 84.
199.
Tebová eská 141, 161. Tebová Moravská 101. Temeškov 118.
Stelná 200.
hrab.
Karel, rytí, 97.
Trautmannsdorf Jos., hrab, 98, 1(53, 27(i. Trautmannsdorfová, hrabnka, 139.
69.
Stebice 177. Stuker.
Thomkfe Jií 118. Thum Jan 238. Thurn, hrab, 273.
Treuenfeld Jan, šlechtic, 138.
hrab, Strachwitz Moric, hrab, Strachwitz Karel,
Stránský Frant..
81.
Trautmann
229, 241, 242, 243.
Stockrnar Krist. Redich, svob. pán,
100,
Thiel Vilém 51.
168, 173.
Stockau Jií, hrai)é,
69, 93,
167.
Stillfriedová, hrab.. 84.
St.
43,
102, 116, 201, 202, 307.
102, 119, 137, 139,
155.
51, 70.
94.
Sylva-Taroucca August, hrab, 265.
Tiirkheimová Josefina, 81,
140,
svobodná pani,
158.
Sylva-Taroucca Bedich, hrab, 234, 265.
Turský Jan August, rytí, 139.
Sylva-Taroucca Ervin, hrab, 265.
Tuany
178.
— Ugarte Alois
st.,
Ugarte Alois
ml.,
hrab. 270, 27-2. hrab, 1, 11, 24
33U
Wasa
31,
49, 71, 85. 93,100, 110, 122, 128, 141,
Gustav, piinc, 199,
Wasovna, princezna,
i
22.
222.
Weintritt Vincenc 202.
309, 310, 312, 313, 315, 317, 318, 319.
Weissmandel Matyáš 175. Weithner 307, 317, 318. Welsersheimb Karel, hrab,
99.
320.
Welzenstein Jan, rytí,
10,
159,
148,
162,
180,
196,200,282,283,
297, 298, 301, 302, 303, 304, 306, 308,
Ugarte Josef, hrab, 159.
Uherský Brod 55. Uherské Hradišt
11,
55,
76, 81.
120,
Widmann Widmann
179.
Vážany
baron,
114.
142,
hrab. 161. Vetter Karel z Lilie, hrab, 30 Vetter Vincenc z Lilie, hrab. 1, Veveí
1(>,
7U.
197,
Vojtch 43,
32,
(Adalbert,
73,
Albert),
76, 93, 102,
127,
146, 148, 150, 167, 168, 187, 192,
243. 249,
2:^9,
2.-»l,
255, 256,
Wiedersperg Jan, rytí, 70. Wieser Josef 202, 251. Wilzek, hrab, 119.
111, 201, 202.
\Vinkler 123. 41, 73, 88, 99.
128,
140.
179, 224, 267, 269, 271.
Vihmov
167,
Bohuslav, rytí. 223.
229, 230,
199.
Vlika 30. Víde 30, 36,
svobodný pán,
259, 262, 263.
187, 202, 210.
116,
75.
202. 203, 204. 211, 213. 214, 215, 225,
121.
Vestfalen Josef,
99,
Ant.,
74.
202. 214.
185, 202.
Valice
Welzensteinová Thekla Werthenpreis 269.
Widmann
139.
Unverzagt, hrab, 98.
Úsov
26, 29,
Welzenstein Karel, rytí, 29.
202, 217.
Uhice Uniov
4,
75, 85, 93.
71,
Ugaite Klement, hrab, 159.
3,
Wolkenstein-Trossburg Karel, hrab. 158, 160,
199.
166,
172, 178, 180, 181, 200, 202,
229, 247.
Vistonice Dolní 77, 78, T^.
Višová
69, 98,
Vizmberk
Zábrdovice
106.
Zábeh
199, 223.
Závis Antonín, svobodný pán. 161.
Vizovice 83, 84.
Vojkovský Karel, rytí.
138,
143, 167,
Závis Moic, svobodný pán, 161.
Zborovice 106.
173, 202, 216.
Vokál
178.
141.
Josef, rytí, 51, 70, 82,
148,
162,
Zdislavice 179.
Zerboni
178, 191, 202, 263.
eho
Zho
Volný 258, 259. Vranický Pavel 57. Vražné Velké 160. Vrbna Jan Nep., hrab, 200.
Vrbna Rudolf, hrab, 224. Vrbnova Barbora, hiabnka,
svobodný pán,
di Sporetti
Znojmu
120,
185,
Žaliená Lhota
202, 268, 271.
82.
Žadlovice 263. Žeravice 179. 71.
Žerotin Frant. Jos.,
hrab,
Vrchoslavice 99. 304, 307.
Víechovice 27.
Žerotin
Wachtler
Jan, .šlechtic,
AValderode 99. Waltersdorf 20'>.
1-59.
159.
70.
Zdenk, hrab,
Zítko v 161. Žitov 121.
222.
12, 69,
145,
331
II.
Rejstík
vcný
(týká se jen akt íiiémovnich str.
Agent dvorský, stavovský 2, 15. Akademie novomstská 39, 99, lOS,
254— -255.
140, 200,
Akademie stavovská 80-81, 90—93, 99, 173—175, 182,
151,
Akademie 69,
144-145
101,
187, 209, 238, 259
umni
36
— 37
102-103, 110, 138
99,
94,
59— (jo
25,
1,
výtvarnýcli
73,
118,
147, 204, 224.
Archiv zemský
Bankovky
v.
Iiistoriogratie.
Františkov
138.
inkolát.
v.
Historiografie 52. 69, 84, 197, 218. 220,
Briinner Zeitung
2,
258—259.
Brúnner Zeitun^. 26, 176-177, 221,
Cla 27, 29, 68, 69, 82, 119, 22.?. Codex dipl. Moraviae 99, 218, 258—259.
Holdování
27, 30, 97.
Da nápojová 109, 125, 194, 219, 228—229. Da potravní 18, 26, 98. Da pozemková 108, 118, 181. Da výdlková 27, 30, 97, 118, 1.58,
162, 180.
v.
korunovace.
Chirurg zemský 38—39,
84.
Cholera 27, 72. Inkolát
ddická
94, 101, 102, 176, 198,
3, 47,
Hazardní hry 120.
editelství 178. v.
Da
Fond hrdelní (kriminální) v. soudnictví. Fond silniní 219. Fond škol normálních 99. Fond ubytovací 5—8, 26, 84, 95—97, 103—104, 126, 193, 219. Fond úsporný 115—116, 195, 219. Fond záložní (reservni) 45.
Habilitace
177.
Brnnské Noviny
Da
-2f>6)
216. 2.57.
Banka pjovní
Báské
—
1
28,
29,
68, 70, 71, 81, 83, 98,
138—140, 158—161, 169—172. 178—169, 192 až 193, 199, 222—224. 237, 251—254, 99. 107, 109, 118, 119, 120,
263.
Invase
z
roku
18í)9.
20—23, 82-83.
Jízdárna stavovská 240.
židovská 27, 30, 97, 118, Ibb, KL'.
Kasárny
180.
—
poddanské pomry. Desky zemské 108. Diety stavovské 130—134, 150—151. v.
Korunovaní dar
chudinský.
Emfyteuti 40, 65—68.
100,
49—50,
110,
148, 149, 163—16.5. 175, 181,
12.3,
110,
119,
4,
— 42,
12.3,
194—195.
31,
25,
198,
53—54, 83 101, 211—212, 216. 220.
257—258. 128,
202-203,
127,
51,
128,
215, 260.
55, 75,
221,
74, 83.
5, 26, 47,
Mapa Moravy Museum
a Slezska 101, 110.
Františkovo 61—62, 90—93.
Nadace Františkova
Fond domestikálni 168,
3,
69,
225—226. 84, 99,
Lužánky 103,
24, 31,
68.
Kroje moravské 41
mstské 15 — 16, 51. Dobroiímý spolek v. ústav Divadlo
Finance zemské 1. 71—72, 84, 93,
fond zem. ubytovací.
249-251. Kolek novináský 152 155, 176, 221. Korunovace eská 11—15, 24.
Depositní peníze 106, 196, ŽOii— 207.
Desátky
v.
Katastrální práce 10,203—204,
U^,
a
Karolinina
43.
28, 29, 30,
97.
74, 176.
Nadace Teufenbachova 107,
118, 263.
33-2
Orlmny na chov
koni a hovzího do-
Soudnictví hrdelní (kriminální) 34—36,
bytka 43, 81, 95, 113, 155—156, 176, 193,
208—209, 214,
207,
122—127, 143—144,
224,
217,
Spoitelna stavovská 146, 166—167, 192,
255, 256.
266.
Officii zemští 138, 160,
148—150, 159—
160, 180, 263.
3,
lU, 29, 69, 70, 131,
4,
stavovská 86—87, 254—255. Stíbro stolní 213—214, 254.
Stipendia
175—176, 180, 221,
187,
209,
238,
Poddanské pomry 55—57, 80, 98, 113, 190—191, 229—237, 241—243, 243—
58— 65, 71, 72—73, 80—81, 138, 173—175, 181—187, 209-211, 232—233, 234—235. Šlechtictví 27, 28, 30, 71, 81-87, 98, 119—121, 138—140, 178-179, 192— 193, 199, 222—224, 237, 263—266. Školství
149.
Plán
144,
msta Brna
147.
Pojišovací ústav
44—45,
85, 106,
260
—262.
Pomník na Františkov Pomník rousinovský 42 Postulata
28,
111.
— 43.
—
Tanení mistr stavovský 72 73, 98. Technický ústav 59—65, 80—81. 90- 91, 145, 173—175, 181—187, 204, 209—
v. finance.
Právo pasivy 113, 193. Prémie v. odmny. Propinaní pj-ávo 10, 46 47, 57, 82, 104—105, 111, 121, 139, 205—206,
211. 265.
—
2-23,
t:
Teleg-raf 265.
Terezianum
40— 241.
„Recta tueri"
11,
Uniforma stavovská 31, 6'.), 227. Universita 62—65, 8U— 81, 90—91,
105.
Regulace, v. úprava.
.
—89,
109,
120,
140.
211. 217.
—
Kepartice 256—257.
Robotárna zemská
39, 82.
16—17, 54—55. 88 127, 139, 146-147,
175, 205, 216, 259. v. poddanské pomry. Rozkouskování pozemk 11, 39
Úprava Dyje 77 80. Úprava Moravy 215. Urbariální dávky 65—68, 193, —237, 241—243, 243—249.
Úady
Roboty,
—41.
zemské,
226, 229
officii zemští,
v.
Úedníci (zízenci) zemští
2,
—
5
6,
24,
25, 26, 28, 74, 110, 130, 135, 178, 193,
193, 224.
204, 206, 208, 251.
Sady brnnské 52, 74, 94,
Sbírka
(kolišté) 2, 8,
26, 37,
101, 102, 155, 175.
Cerroniho
Severní dráha
Seznam
17,
167- -168,
197—198.
2U0— 201.
len snmu
Schlafkreuzerfond
stavovského 202.
7.
92—93, 97, 107, 118, 135-137, 156—158, 179—180, 188—190, 193,
Silnice 28, 30, 69, 75 -76,
116—117, 168—169,
Ústav hypotení 165, 191—192, 213, 226
—227,
229, 236.
Ústav chudinský 74,
94,
1,
100, 110,
10, 25, 26, 54,
130,
214, 2.55.
Ústav úvrní,
Uvedení do
v.
ústav hypotení.
snmu
11, 31, 49,
Volby do zemského výboru 25, 30, 51, 70, 71, 82, 85, 93,
264.
Smlouva
109, 111, 118, 120. 137, 159,
krále Vladislava 251.
141, 202,
208, 225.
194, 198, 199, 224, 264.
Slavnosti stavovské 47--49, 71, 201, 208,
72,
151. 176, 193,
264.
162, 178,
1,
10, 24'
100, 107,
138-140,
148,
181, 211, 223, 254, 263,
— "Výkup z robot a 'im,
desátk ^-JO— 237,
241,
243—249.
Výstava umlecká a prmyslová
25, 4S,
108, 179.
— 87—88, 114-115, —213, 238—239.
Zemský
a poplatkový 109, 118,
233.
Železnice 178,
dm
18—20,
26,
dm
158,
177.
stavovský
v
195,
212
Olomouci
219.
Zákon kolkovní Zemský
333
stavovský v
Brn
31—34, 57—58,
8
—
lU,
76—77,
30,
82,
128,
141—142.
17.5,
2()0— 201, 207, 238.
Židé 29, 97,
162— 16 í, 169—172.
179.
1
OBSAH. z akt snénovnich (1835—1848) 1.
2. 3.
Protokol .,
«
4.
JI
5.
)>
6.
.
j,
8.
)i
10.
"
13. 14. 15. 16. 17.
«
z 28.
71
z
>5
l.s.
r
19.
V
7)
)?
17
,
18. a 20.
Z 14. ,15., 16., 17.
93
HO
zái 1844 a 19.
85 100
mimoádné schze snmovní z 4. ledna 1842 ádné schze snmovní z 20. záí 1842 mimoádné schze snmovní z 29. prosince 1842 ádné schze snmovní z 19. záí 1843 JI
31
49
.....
1839
J?
»
24
.
zái 1840 a 29. zái 1841
z 29.
„
1
11
zái 1838
11-
mimoádné schze snmovní z 28. kvtna ádné schze snmovní z 24. zái 1839
!1
11.
lá.
z
„
7.
9.
Strana:
ádné schze snmovrii z 16. íjna 1835 mimoádné schze snmovní Z 2. a 3. kvtna 1836 .... ádné schze snmovní z 30. zái 1836 mhnoádné schze snmovní z 28. a 29. prosince 1836 ádné schze snmovní z 19. a 20. zái 1837
122
128
....
141
148
....
162
kvtna 1845 180
mimoádné schze snmovní z 21. ervence 1845 .... ádné schze snmovní z 26. 27., 28. a 29. kvtna 1846 z 1-. 2., 4., 5. a 7. ervna 1847 ,
200
.
202
.
225
.
277
DODATEK. z akt korunovaních: 1.
Kelace Pillersdoríbva o korunovaci
2.
Relace Dietrichštejnova o korunovaci
3.
Hr. Ugarte zem. výhoru
4. 5.
G. 7.
8. 9.
10.
11. 12.
13.
cis.
moravskému
a krále Leopolda
cis. (7.
hezna
267
II
a krále Františka
II.
(I.)
1836)
Týž témuž (30. bezna 1836) Zpráva zem. výhoru vzhledem k úasti stav mor. \m korunovaci císae a krále Ferdinanda V. (2. kvtna 1836") Stavové mor. hrabti Ugartovi (2. kvtna 1836) Hr Ugarte císai (2. kvtna 1836) Hr. Ugarte iiejv. kancléi hr. Ant. B. Mitrovskému (7. kvtna 1836) Hr. Ugarte svob. pánu Rud. Forgáovi (24. kvtna 1836) .... Hr. Ugarte zem. výboru mor. (12. ervna 183G) Týž témuž (11. ervence 1836) Týž témuž (30. erve.ice I83ii) Nejv. kanclé Ant. B. hr. Mitrovský hr. Ugartovi (27. kvtna 1836)
282 283 283
297
298 298 30 302 30 303
1
303
— lenm
H3o
—
14.
Zeia. hejtman mor.
1").
Hraljé Franl. Žerotin zem. hejtmanovi mor. (lá.
16.
17.
19.
30Í-
.
ervence 18 56)
30")
Presidium zem výboru leniim korunov. deputace (ŽO. ervence 1836) 305 Nejv. purkrabí pražský hr. Chotek hrabti Ugartovi (I. srpna 1S36) 306 Ugarte hrabti Chotkovi.
deputovaným korunov.
Hr,
-21.
pokladn (8. srpna 1836) Kanclé hr. Inzaghy hr. Ugartovi (11. srpna 1836) Nejv. kanclé hr. Mitrovský hr. Ugartovi (21. srpna
•23.
Hr. Ugarte korunov. deputaci (22. srpna 1836)
'24.
Hr Ugarte
!25.
.
Ugarle mor. výboru zemskému (18. ervence 1836) 301 Presidium zem. výboru .Jan(n-i Ritschelovi, purkmistru Itrnénskému
•20.
2-2.
3()1-
.
.
hrab
Guvernér
(:21.
15.
(14. ervna 183G) kvtna 1836)
deputace korunovaní
a
stavovskr
30S
308 309
kancléi hr Mitrovskému (IŽ. srpna 1^36) Stavové mor. hrabti Ugartovi (14. srpna 1836) nejv.
26. Nejv.
hr.
Mitrovský hr. Ugartovi
(18.
srpna 1836)
•27.
kanclé Nejv. kanclé
hr.
Mitrovský hr. Ugartovi
(21.
srpna 1836)
-'8.
Hr. Ugarte nejv. kancléi hr. Mitrovskému (22. srpna 1836)
29. Nejvyšší (21.
....
309
310 312
313
....
313
dvorní hofmistr kníže Colloredo-Mannsíéld hrabti Ugartovi
srpna 1836)
314
•
30. Nejvyšší dvorní hofmistr kníže (29.
309
1836)
Collnredo-Mannsfeld
liraliéti
Ugartovi
315
srpna 1836)
31. Nejvyšší
kanclé hrab Mitrovský hrabti Ugartovi
32. Jos. ryt.
Hoch,
polic,
editel v Praze, hr. Ugartovi
33. Hr.
Ugarte rytii Hochovi
34. Hr.
Chotek
tir.
Ugartovi
(22.
(21.
(1.
(16.
zái 1836)
.
.
srpna 1836)
srpna 1836)
.'!5.
Hr. Ugarte zem. výboru mor. (23. prosince 1836)
36.
Zpráva o úa.sti stavovského sekretáe Kronenfelsa pi korunovaci (bez data)
317
srpna 1836) 317
317
318 319 319
^Wf^fá ^^'^^^^^^^^ ^m^w.wcjm '^^y-
xíl^
xti)>^
)iK )^^ ^4
xíiižCiiífec ^iik:
A ^ M<
xox
^^iC
^^ *^^ í^<
A ^ -•—--
"i
xk j)^ Af?<)^ >^^ ^i, X^ ^^x ^á^^ J^á^ ái
?d^
^ ^ ^ á^ ^ ^ ^ ^ ^ ^^ ^^ ^^ ^^^ m ^ %t ^
Wii
:^^š
X5^
:^
)^.)Š^
'^^-^
:ží^ x9>^ ^^y^
^^^
^*^^
J^é
^^^ ^^^ ^^^
^^^'
^^'
•
^^^
^^'^^
^*^
'"^^ "^''^ ^''^
^^ií^^qi^
^5^
^ ^^ ^^ '^^ ^^^ #fe^ ^^ M^ ^ ^^ mmm^^^m» :^ <:
^"^"^
if^
yd<
xQiC
,^fec
>fp.
^P^
:íí!;íž^
XDii
xífec
x9^
M-fc:
'^
:í^^
)^íl ívQ^
.>í't^
^^)^ Jš^)šKWiiWM.)M)Š-^^'MáMá
(3>L
>
'áMá^^^M^m, x\ ^m. T^HK ym:
i!SK
Míí
%
7?ISK
m
A\5kL
mi
Mi^
^.%^'mW.yi^'ým'm^í^
\í
M
'^U álh
My >M Wá
mW%\
^i^
m ^ M> ^é w ^ A'^ ^ w )^ ^ ^ ^< yk éiá ^á^ ^í^
^fj^
M^ií
.^ ^^^
^d)^
)iM
^-éy-
:í^>
^
3>^
^
^^^
>?bx
^5^4
^^c
)iííž^
yéX ^íi %k
^ ^ ^ ^ Má ^<
% <^ ^^:r^^
>iSlkL
^
>sí?>í:
:mKM
^'^ém ^^ ^R ^^ ^^ %i
^^ M^ A» ^á ^f %^.
w ^K ;^m
}^íSK
j
Morevie (M&rgravate) Zemsky' snem Jednáni snmu morr.vskych v letech I792-CI84.83
BP4
>W^
m^iKM^
m
m^é PLEASE
CARDS OR
DO NOT REMOVE
SLIPS
UNIVERSITY
FROM
THIS
OF TORONTO
POCKET
LIBRARY
K;^
m J^
•N
^-WN
:>?p: :^i5K ^Oií NiOV
vOv
^-w-v /-w \ ^-\j'\ x-o-N
/^u=\ /^o^s
^iDK
)?CJ?\
/?íP^
'^U^'
UkL
70V iO>^
^Ov.
'XÍI^í'
>iO>í'
'^tHy:
^C^
\)?lax:5^ ".vOi,'
VO:^ v-O-V VO-v V-Ov' vO-^
vO-v- v-0.^
vO.
'
.mOv
