1 Vážení kolegové, v posledních letech se kromě jiných koníčků zabývám trochu historií průmyslové výroby elektrických měřicích přístrojů na Blanensku. František Jelínek mě vyzval, abych na našich stránkách zveřejnil přednášku, kterou jsem na toto téma přednesl 11. září 2009 na odborném semináři muzejních pracovníků při příležitosti oslav 155. výročí začátků muzejnictví v Blansku a 50. výročí institucionálního založení Muzea Blansko. Takže tak činím. Snad to někoho z Vás bude zajímat. A pokud byste měli nápad na případné vylepšení popisované expozice, tak mi dejte vědět. Jaroslav Šejnoha
Vznik sbírky o tradici výroby měřicí techniky na Blanensku Jaroslav Šejnoha, foto František Jelínek
Vážení přátelé, ve svém vystoupení bych vám chtěl povědět příběh. Příběh o vzniku sbírky dokumentující tradici výroby měřicí techniky na Blanensku. V úvodu bych vás chtěl požádat o shovívavost. Celý život jsem pracoval v průmyslu, a proto moje vyjadřování z pohledu muzejnického bude někdy poněkud neodborné. Prosím proto o shovívavost. Nejprve několik slov k předmětu sbírky. Za dva roky, v roce 2011 to bude 100 let od chvíle, co zde v Blansku v malé dílně byly vyrobeny první elektrické měřicí přístroje. Byly to jedny z prvních měřicích přístrojů vyrobených v tehdejším Rakousko – Uhersku a celé Evropě. Začala tak tradice průmyslové výroby měřicí techniky na Blanensku. U zrodu této tradice stál významný moravský technik, průmyslník a vynálezce ing. Erich Roučka. A proč právě v Blansku. O významných událostech někdy rozhodují z pohledu historie nepodstatné maličkosti. Ing. Erich Roučka se narodil v roce 1888 ve Velkém Meziříčí. Od útlého mládí propadl elektrotechnice. Již v 10 letech zkonstruoval vlastní ampérmetr. Po ukončení obecné školy a reálky ve Velkém Meziříčí vystudoval elektrotechnickou průmyslovku v Brně. Již v té době v něm uzrála vize, že založí fabriku na výrobu měřicích přístrojů. Po maturitě pracoval dva roky v Praze. Po získání zkušeností z tohoto krátkého období praxe se vrátil domů, aby uskutečnil svůj sen. A zde rozhodla ona zmíněná maličkost. Jeho starší bratr měl už prosperující stavební firmu v Blansku a nabídl se, že mu továrnu postaví. Ing. Roučka si proto již v průběhu roku 1911, kdy se fabrika stavěla, získal v Blansku vhodné spolupracovníky a s jejich pomocí začal vyrábět. První přístroje 1
2 vznikly ještě v pronajaté suterénní místnosti na Husově ulici, ale na konci roku 1911 stála již v Blansku malá továrna na výrobu měřicích přístrojů. Byla postavena na úvěr. A to bylo prosím během jediného roku. Erichu Roučkovi bylo teprve 23 let. Firma měla obchodní název ELEKTROMETR a používala stylizovanou značku ER (počáteční písmena jména Erich Roučka). Aby získal inspiraci a další potřebné zkušenosti, odejel ing. Roučka koncem roku 1919 na více jak roční zkušenou do Ameriky. Pracoval mimo jiné i u T. A. Edisona. V písemné pozůstalosti Ericha Roučky se zachovaly i jeho poznámky z té doby. Kupodivu se o poměrech v laboratořích T. A. Edisona nevyjadřuje nijak pochvalně. Firma ELEKTROMETR v té době již měla dobré jméno, obchodní úspěch a rychle se rozrůstala. Byl to výsledek technického umu, pracovitosti, vynalézavosti i podnikatelského ducha Ericha Roučky. V rámci příprav expozice o historii měřicí techniky na Blanensku jsem měl možnost prostudovat materiály, které jsou z těchto dob uloženy v Zemském archivu v Brně – v pobočce v Třebíči. Byl jsem přímo nadšen precisností, s jakou měl ing. Roučka připraven ve 30. letech obchodní program své továrny. Ke každému přístroji měl zpracovánu dokumentaci s podrobnými technickými daty, výsledky zkoušek a návody na použití. Nechybí dobrozdání od významných firem, kterým dal své nové výrobky vždy na ověření před uvedením na trh. Pro výrobu tak rozsáhlého sortimentu potřeboval Roučka další rozšíření své továrny. Ale zde narazil na nepochopení tehdejšího vedení města, které mu nechtělo dovolit rozšířit továrnu v místě jeho stávající firmy. Po neúspěšných jednáních se ing. Roučka nakonec rozhodl firmu v Blansku prodat a zahájil své nové působení ve Slatině, kde mu nabídli podstatně výhodnější podmínky. Nový majitel firmy pan Sochor byl sice významný podnikatel, ale v textilním průmyslu. Měřicím přístrojům nerozuměl. Firma ztratila svého ducha a stagnovala. Brzy po válce byla znárodněna a začala působit pod obchodním názvem METRA BLANSKO. Bylo štěstím, že do jejího vedení se dostali lidé s potřebným rozhledem a podnikatelským duchem. Obdobně jako Erich Roučka pochopili, že úspěch výrobní firmy záleží především na kvalifikaci lidí a dobrých nových výrobcích. Proto se vedení od začátku věnovalo rozvoji svého učiliště, ve kterém si vychovávala firma své budoucí kvalifikované zaměstnance. Významným mezníkem v tomto úsilí bylo v roce 1967 otevření nového podnikového učiliště, které v té době bylo
určitě nemodernějším v celém
Československu. Rovněž založení vlastního výzkumného ústavu v roce 1947 bylo jedním ze základních důvodů budoucího významného postavení Metry jako evropského výrobce měřicí techniky. Metra Blansko se postupně stala jedním z předních podniků československého elektrotechnického průmyslu a uznávaným partnerem nejen v rámci tehdejšího východního bloku, ale i pro výrobce měřicí techniky na Západě. Z původně malé firmy se postupně rozrostla na druhého největšího zaměstnavatele v blanenském regionu. V 80. letech měla spolu 2
3 s pobočnými závody v Šumperku a Linharticích více jak 5200 zaměstnanců. Firma se účastnila tvorby technických norem z oblasti měřicí techniky. Zavedla licenční výrobu svých přístrojů v Rumunsku a Bulharsku. Významným oceněním pro technickou úroveň Metry v 70. a 80. letech byla spolupráce s německou firmou Metrawatt. Pro ni jsme ve vývoji v Metře vyvíjeli nové klešťové přístroje, které byly vyráběny pod značkou Metrawatt. Díky silnému technickému zázemí, které měla ve svém výzkumném a vývojovém středisku, se Metra stala vyhledávaným realizátorem výzkumných projektů státních výzkumných ústavů, zejména Výzkumného ústavu matematických strojů, Výzkumného ústavu automatizačních prostředků a Ústavu přístrojové techniky ČSAV Brno. Pracovníci vývojového střediska Metry, znalí zvyklostí a technologických možností výroby, tvořili jakýsi interface mezi výzkumem a výrobou. Přejímali ze státních ústavů rozpracované projekty, dokončovali vývojové etapy a řídili pak zavedení nových výrobků do výroby. Světlo světa tak spatřily velké řídící a informační systémy na všech tepelných elektrárnách, budovaných těch letech v Československu, inteligentní terminály a výpočetní systémy včetně měřicích systémů či špičkové laserové odměřovací systémy pro měření délek apod. Po roce 1990 díky některým neuváženým krokům tehdejšího vedení podniku Metra Blansko své postavení významného výrobce měřicí techniky ztratila. V blanenském regionu však vznikly některé nové firmy z oblasti elektrotechniky, které využily kvalifikovaných zaměstnanců Metry a dobrou pověst Blanenska jako regionu elektrotechnického průmyslu dále rozvíjejí (GMC, ILLKO, Buse a další). Vraťme se nyní ještě několika poznámkami k dalšímu osudu ing. Ericha Roučky. Řekl jsem, že další etapu svého podnikání přenesl do Slatiny u Brna. Zde se věnoval dalšímu technickému oboru – tepelným kotlům, především jejich regulaci a optimalizaci procesu spalování. S vrozenou důsledností studoval tento obor a udělal v něm řadu nových objevů. Po 2. světové válce se již neúčastnil řízení firmy, ale nějakou dobu tam ještě pracoval na svých výzkumech ve vymezené pokusné dílně. V roce 1948 byl podnik znárodněn. Ing. Roučka si pak na nějaký čas zřídil svou pokusnou dílnu v Brně, později pracoval jako externí pracovník EGÚ Brno. Zklamání z toho, že nemohl své vynálezy uplatnit v praxi, ho vedlo k osudovému rozhodnutí, že v roce 1959 ve svých 70 letech emigroval do Spolkové republiky Německo. Je obdivuhodné, že našel dostatek sil, aby se věnoval dalšímu, od předchozích zcela odlišnému oboru – medicínskému bádání, zejména zdravé životosprávě a dietologii. Zemřel v roce 1986 ve svých 98 letech. 4. listopadu 1996 se z iniciativy dlouholetého pracovníka a vedoucího propagace Metry Blansko ing. Antonína Kováře sešla skupina techniků a ekonomů, aby připravila společné setkání
3
4 bývalých zaměstnanců firem Metra Blansko, ZPA Brno a TESLA MLP, koncern Brno. Tedy podniků, které se dříve v regionu zabývaly výrobou měřicí techniky. Svolané „Setkání seniorů“, konané dne 26. listopadu 1996 za účasti 27 bývalých pracovníků těchto institucí přijalo společné Prohlášení. V něm se přihlásili k iniciativě „obnovení paměti identity měřicí techniky v regionu“ a zvolili skupinu pro přípravu občanského sdružení, které by tento záměr naplňovalo. Ustavující valná hromada občanského sdružení, které přijalo název „Společnost pro identitu měřicí techniky – SPRIMT“ se konala 18. března 1997. Valná hromada přijala program sdružení, schválila stanovy a zvolila výbor. Hlavním posláním sdružení se stalo vytvoření a uspořádání důstojné expozice připomínající výsledky práce minulých generací v oboru měřicí techniky v regionu. Zakladatelé společnosti museli nejprve splnit řadu základních povinností, jako byla registrace sdružení na Ministerstvu vnitra ČR, otevření účtu v bance, ohlašovací povinnost na Finančním úřadu apod. Současně s tím ale okamžitě zahájili praktické práce na uskutečňování stanovených cílů společnosti. Bylo nutné velmi spěchat. Devadesátá léta minulého století byla obdobím obrovského přerodu průmyslu a celého hospodářství v českých zemích. V nebývalém rozsahu se likvidovaly stávající průmyslové provozy, stará pracoviště v elektrárnách, v ústavech a školách. Spolu s tím byla likvidována i používaná technika. Pokud jsme chtěli pro budoucnost uchovat vzorky vyráběných měřicích přístrojů, měli jsme často poslední příležitost. Zahájili jsme proto rozsáhlou akci shánění vzorků měřicích přístrojů vyráběných v Blansku i v závodech, které v určitém období pod základní závod v Blansku patřily. Nakupovali jsme je z prostředků, které jsme získali z příspěvků od členů společnosti a sponzorů. Byla zde tedy skupina lidí, která měla ideu, elán a snad i trochu finančních prostředků. Scházely nám ale prostory, kde bychom mohli svůj záměr uskutečnit. Šťastné, a jak se později ukázalo, pro budoucnost společnosti rozhodující bylo navázání spolupráce s Muzeem Blansko. Společnost našla potřebné pochopení u ředitelky Muzea Blansko paní Mgr. Nečasové. Vznikla tak oboustranně velmi výhodná spolupráce. Muzeum nám poskytlo pro práci potřebné prostory, my jsme zase pro Muzeum byli příslibem pro vznik jednoho z nových zaměření jeho činnosti. Hlavní však bylo, že činnost naší společnosti dostala správný rozměr – naším cílem se stalo vybudování stálé expozice historie výroby měřicí techniky v Muzeu Blansko. Vyvrcholením společného snažení byla první prezentace expozice elektrické měřicí techniky v prostorách blanenského zámku, která měla svou vernisáž 4. července 1998 a trvala do 20. září téhož roku. Novou podobu již stálé expozice historie měřicí techniky spatřila veřejnost poprvé v rámci oslav 40. výročí založení Muzea Blansko při slavnostní vernisáži dne 3. 9. 1999. V nové, vylepšené podobě jsme expozici představili v roce 2000. Expozice se stala součástí prohlídkových tras pro
4
5 návštěvníky blanenského muzea a viděli ji tak nejen tuzemští, ale i zahraniční návštěvníci. Významným mezníkem naší spolupráce s Muzeem Blansko byl 24. květen 2002, kdy jsme za účasti starosty a dalších představitelů města Blansko předali v červeném salonku blanenského zámku první část sbírky měřicích přístrojů bezplatně do majetku Muzea Blansko. Od té doby se už uskutečnily další tři takové etapy předání našich sbírek. V roce 2003 jsme bohužel museli z technických důvodů – neodkladné likvidace dřevomorky v prostorách blanenského zámku expozici historie měřicí techniky z původního místa vystěhovat a vlastními silami za pomoci pracovníků Muzea Blansko ji vybudovat znovu v nových prostorách zámku. Zde se nachází až do dnešních dnů. Členská základna se od založení SPRIMTu postupně rozrůstala až do počtu cca 70 individuálních členů (občanů) a 10 kolektivních členů (firem a organizací). Vedle plnění svého hlavního cíle – dokumentování historie výroby měřicí techniky na Blanensku společnost realizovala i další body svých plánů. Pravidelně každé čtvrtletí vycházel náš interní časopis INFOservis, ve kterém jsme informovali své členy o dění ve SPRIMTu. Pro své členy jsme organizovali každoročně jeden až dva tématické zájezdy na významná technická díla, kde se měřicí technika používá. Když Národní technické muzeum v Praze zveřejnilo svůj záměr vydat publikaci o historii vývoje průmyslu v českých zemích, nelenili jsme. Díky iniciativě členů naší společnosti je v 7. svazku devítisvazkové publikaci Studie o technice v českých zemích, který Národní technické muzeum vydalo v roce 2003, velmi důstojné místo (téměř 30 stran) věnováno historii výroby měřicí techniky na Blanensku. Člen výboru naší společnosti pan Miroslav Starycha je spoluautorem knihy o ing. Roučkovi, kterou v roce 2007 vydalo Technické muzeum v Brně. Hlavní úsilí SPRIMTu v posledním období bylo zaměřeno na dokončení a uspořádání nových částí sbírek dokumentujících výrobu měřicí techniky a na přípravu poslední etapy jejich předání Muzeu Blansko. V říjnu 2007 byla podpisem příslušné smlouvy předána Muzeu Blansko poslední část dosud shromážděných sbírek. O celkovém rozsahu sbírky dokumentů o historii měřicí techniky na Blanensku podá nejlepší obraz její stručný přehled. Sbírka obsahuje: -
více jak 1100 měřicích přístrojů reprezentujících jednotlivé skupiny vyráběných přístrojů od dob zakladatele tradice výroby Ericha Roučky až po současnost
-
25 unikátních technologických zařízení, na kterých se měřicí přístroje na Blanensku vyráběly
5
6 -
několik tisíc fotografií přístrojů a záběrů z jejich výroby, prodeje a užití (včetně profesionálních velkoplošných fotografií)
-
20 panelů s fotografiemi a texty o tradici výroby měřicí techniky na Blanensku
-
12 souborů diapozitivů a 13 krátkých filmů z historie výroby a prodeje
-
více jak 100 knih z oblasti odborné literatury o měřicí technice
-
18 VHS kazet, zejména o aplikaci měřicích přístrojů v praxi, ale i o činnosti SPRIMTu
-
ve třech vyhotoveních ucelené soubory všech ročníků odborného technického časopisu Metry Blansko „Měřicí technika“
-
pro historiky velmi významným zdrojem informací určitě bude téměř úplný soubor čísel všech ročníků závodního časopisu INFORMETRA včetně historického prvního čísla, vydaného závodní a odborovou radou firmy METRA BLANSKO - ER dne 15. května 1946
-
velmi rozsáhlý soubor katalogových listů, propagačních materiálů a návodů k obsluze vyráběných měřicích přístrojů
-
ukázka výrobní dokumentace, výkresů, kusovníků a technologických postupů, v tomto směru si zvláštní pozornost zaslouží na pauzovacím papíře ručně psané technologické postupy používané ve firmě Erich Roučka v roce 1914
-
historicky velmi cenné písemné a tištěné dokumenty dokumentující významné události v závodě (např. stavební výkresy z rozšiřování továrny v roce 1914 či dokumenty z období znárodňování závodu po 2. světové válce apod.)
V Muzeu Blansko vznikla sbírka, která je svým zaměřením a rozsahem unikátní nejen v České republice. Společnost SPRIMT tak splnila hlavní cíl, který si stanovila při svém založení. Nejvyšší orgán společnosti - Valná hromada - konaná na začátku března 2007 proto přijala usnesení, ve kterém se uvádí: Společnost dosáhla cílů, pro které byla založena, k termínu 31. října 2007 ukončí svou činnost a ve smyslu článku VI, bodu 1 svých stanov zanikne dobrovolným rozpuštěním. Jedním z vážných důvodů, které nás vedly k ukončení oficiální činnosti, byl vysoký věk členů společnosti; v době rozpuštění společnosti činil hodně přes 70 let. Ne vše, co jsme měli v záměrech, se nám podařilo splnit. Jedním z důležitých bodů našich plánů bylo vybudování ukázkové dílny, která by dokumentovala způsob výroby měřicích přístrojů. Pro tyto účely se nám podařilo zajistit i potřebná technologická zařízení. Bohužel narazili jsme zase
6
7 na nedostatek prostorů, kde bychom mohli takovou dílnu vybudovat. Nakonec neúspěšně skončila i naše jednání o vybudování takové dílny v prostorách Metry Blansko. Práce na dokumentaci historie měřicí techniky však nezanikla. Aktivní zájemci o takovou práci v ní dále pokračují, ovšem už jako dobrovolní spolupracovníci Muzea Blansko. Věříme, že se v budoucnu najdou potřebné prostředky pro vybudování důstojné expozice, která by umožňovala ukázat nashromážděné sbírky veřejnosti ve větším rozsahu.
7
8
Poznámka pro čtenáře mého příspěvku: Pokud pojedete kolem Blanska a budete mít zájem expozici navštívit, dejte mi vědět, rád Vás expozicí provedu. Ing. Jaroslav Šejnoha Čelakovského 30, 678 01 Blansko, tel. 516 414 526, mobil 728 107 593, email
[email protected] 8
