Vzdělávání zaměřené na kompetence v praxi
Ivan Smolka Waldorfské lyceum Praha
Jak vzdělávat ? Waldorfské školy jsme zakládali s tím, že je potřeba jiné pojetí vzdělávání. -
že klasický model, založený především na předávání informací, již neodpovídá stavu a potřebám společnosti
-
že naši současní žáci budou muset několikrát za život změnit profesi, naučit se úplně nové věci, přizpůsobit se zcela změněným podmínkám (Strategie Evropa 2020 uvádí, že během následujících pěti let vznikne 40 %
nových typů zaměstnání) -
že od „výcviku“ ke konkrétním znalostem, dovednostem a rolím je potřeba přejít k podpoře celkového vývoje žáka, tedy k vytváření schopností a
vlastností.
Pokus o reformu V 90-tých letech tu byly tendence k reformě vzdělávání směrem ke kompetencím. Jenže učitelům nikdo nevysvětlil, jak by mělo takové vzdělávání vypadat, a
úředníci sepisující Rámcové vzdělávací program si rozvojové vzdělávání také nedovedli představit. Reforma se nepovedla, naopak stále sílí opačný trend – snaha utužit tradiční pojetí vzdělávání prostřednictvím jednotných osnov, jednotných testů, přijímaček a maturit, dosahovat výsledků represí a strachem z neúspěchu. Ale to už dnes fungovat nemůže, je to cesta tak 30 let dozadu, rozhodně ne do budoucnosti.
Pomůže tlak zvenčí ? V posledních letech někteří představitelé průmyslu začali mluvit o tom, že dnešní absolventi škol jsou pro ně nepoužitelní: - že sice mají plnou hlavu konkrétních znalostí, ale nemají potřebné schopnosti a vlastnosti. - že přetrvávající nastavení škol na předávání informací je absurdní, ty se přeci dnes dají získat velmi rychle, a navíc se velmi rychle mění. - a že by se školy měly zaměřit právě na vytváření obecnějších schopností a vlastností, protože ty je potřeba vytvářet dlouhodobě a vydrží celý život. Ale to naše školství neumí. Po zpackané reformě rezignovalo na hledání cest k rozvojovému pojetí vzdělávání, k vytváření kompetencí. Raději se zabývá tím, jak dělat lépe a důsledněji to, co přece kdysi fungovalo.
Jde o změnu Určitá bezradnost, co se vzděláváním, se projevila i v materiálu Průmysl 4.0,
vydaném v r. 2015 Svazem průmyslu. Všude se tam mluví o „zásadní proměně“, „zcela nových přístupech“, „obrovském průlomu ve stylu myšlení „…, ale u vzdělávání jde o „zkvalitnění“.
Tedy budeme dále dělat to co dosud, jen to budeme dělat o trochu lépe.
Rád bych tedy zde řekl, že i ve vzdělávání jde o „zásadní změnu pojetí“, ne jen o „zvýšení kvality“.
Změna důrazů Ta změna je jednoduchá. Stačí změnit pořadí důrazů. Dnes je na většině škol hlavním tématem „Co máme naučit?“, s tím, že se tím samozřejmě také v žákovi něco rozvine. Tou zásadní změnou přístupu je přestat spoléhat na to, že rozvoj schopností a vlastností se uděje jaksi mimochodem, v druhém plánu nebo mimo školu. Znamená to dát rozvoj schopností a vlastností do 1. plánu s tím, že získávání poznatků je jen jedním z prvků celkového rozvoje žáka, ne tím jediným či hlavním. Začít se ptát: „Co všechno potřebuje náš žák, aby obstál v životě? Jak můžeme přispět k rozvoji jeho potencialit, k postupnému vyzrávání jeho schopností a vlastností?“
Waldorfské lyceum v Praze •
Na změně pořadí důrazů jsme postavili naši školu – Waldorfské lyceum v Praze.
•
Naší první otázkou je, co máme v mladých lidech věku středoškoláků rozvinout, jaké kompetence budou v životě potřebovat. Až druhým tématem je, že to děláme prostřednictvím nějaké učební látky.
•
Vývojová hlediska a témata jsou východiskem i pro učební plán. Základní body jsem se pokusil shrnout do následující tabulky .
•
V tabulce vymezená témata a otázky se snaží v jednotlivých ročnících reflektovat všechny předměty a projekty, které realizujeme.
témata
I. ročník
II. ročník záměrnost jednání
způsob myšlení
realizace vlastních cílů
vnější zákonitosti
vnitřní zákonitosti
světonázorové otázky
zapojení do současného světa
charakter
– osobní impulsy, empatie, harmonie, která je daná tím, co můžeme myslet, - určitá danost; jsem vržen do skutečnosti; intenční typy (setkání s někým, vrstvy skutečnosti) -
- různé pohledy na skutečnost, - nasměrování se někam porovnávání variant, teorií, světonázorů - cesta vykonání - zohlednění sociální skupiny -- já se v rámci společenství, ve kterém se – to, v jaké skupině se nacházím, to formuje mou individualitu
nacházím, vydávám do života, realizuji se
- to, co je objektivně dané a poznatelné, poznání své životní situace, obraz jasnosti, danosti, čitelnosti
- určité napětí, něco, k čemu se můžeme přiblížit, počátek vnitřního pohybu osobnosti, nějakého směřování, jsem sám se sebou
spočitatelnost
myslitelnost
poznatelnost
vykonatelnost
Co je příčinou?
Co bylo impulsem?
Co je motivem vývoje, smyslem života?
Jak se zapojit do života?
Jaké musí nastat podmínky?
Proč jsou věci zrovna takové?
Jakými způsoby se lze dívat na svět?
Jaké je možné nalézt společné zákonitosti?
Proč události probíhaly právě tímto způsobem?
Které způsoby pohledu jsou čemu přiměřené?
Kde mohu použít své schopnosti a dovednost?
Dokážeme předpovědět výsledek?
Jaké jsou záměry lidského jednání?
Jak se uskutečňují ideje?
Mohu já jako jednotlivec nějak ovlivnit věci ve světě? Za co se dokážu postavit?
- porovnávání
- analýza
- syntéza
- reflexe skutečnosti
- chápání důsledků z příčin a podmínek
- chápání procesů, myšlení nekonečna
- chápání celků
- chápání svého místa ve společnosti
- symetrie, polarity
- abstraktní myšlení, obrazné pojmy
- souhrnné přehledy
- kladení si vlastních cílů
- kompozice, forma na čem pracujeme
IV. ročník
příčiny věcí a jevů - struktura tohoto světa, temperamenty, prostor, orientace v něm
hlavní otázky
III. ročník
- věci, které nevidíme, ale můžeme si je - procesy přeměny - hledání zákonitostí v jevech, které může představit - sledovat budoucnost v dnešním stavu myšlení přezkoumat - utváření prostředí člověkem věcí
- cílené jednání
- mechanické, konstrukční, či vývojové principy
- lidské vztahy
- vnímat ideu ve skutečnosti
- nasměrování profesního zaměření
- sociální zákonitosti
- hledání světonázoru a stylu myšlení
- přesnost v jednání
- nahlédnutí dovnitř, niternost
- vlastní stanovisko
- situace ve světě a má osobní budoucnost v něm
- objektivita, jasnost v myšlení
- subjektivita
- pochopitelnost světa
- otevřenost k tomu, co přináší život
- hledání vlastního postoje, počátek individuální samostatnosti (a zodpovědnosti)
- rozvoj empatie, vcítění se
- zodpovědnost jednotlivce za společenství
- ochota přijmout zodpovědnost
- život jako cesta
- spolupráce na dosažení cíle
- samostatná vůle - sebeprezentace
Naše další principy •
Koncentrované vyučování - hlavní témata učební látky (určená k poznávání) zpracováváme formou, tzv. epoch. Epocha je souvislý dvouhodinový blok na začátku každého dne, v němž se po dobu 2-4 týdnů probírá jeden předmět. Každá epocha má charakter samostatného projektu. Takovéto soustředěné učení a umožňuje důsledně pracovat na rozšiřování znalostí, vyzrávání schopností a prohlubování prožitků.
•
Předměty vyžadující pravidelné procvičování se vyučují v průběhu celého roku v klasických 45 minutových vyučovacích hodinách.
•
Umělecké a praktické předměty jsou většinou sdružovány do různých bloků.
•
Exemplární pojetí výuky - nezahlcujeme studenty encyklopedickými přehledy, ale věnujeme se hlouběji vybraným jevům - fenoménům - které následně zařazujeme do systémových souvislostí. Tak je možno dostat se i k jádru komplexních problémů a pochopit základní procesy, aniž bychom se ztratili a zabředli do detailů. Tento přístup rozvíjí i schopnost bádat a objevovat, odhalovat a formulovat problém, hledat různé varianty a postupy jeho řešení.
•
Objevitelské vyučování - žákům nejsou poznatky sdělovány, ale přicházejí na ně spolu s učitelem.
Používáme tzv. trojkrok: Pozorování – Popis – Vyvozování závěrů. - nejprve jde o pečlivé pozorování reality (fyzikální pokus, vykreslení dějinné situace apod.). - následuje důkladný popis toho, co jsme viděli, čeho jsme si všimli, a nastolení otázek, aby mohli žáci do druhého dne přemýšlet, čeho by pozorované mohlo být důsledkem, jaké jsou varianty řešení apod. - a teprve třetí fází (druhý den ráno) je vyvozování závěrů.
Žáci se tak podílí na řešení, mohou přicházet s vlastními náměty a pohledy na věc, mají čas o tom přemýšlet, popř. si dohledávat informace. Vedeme je tím k vlastnímu myšlení, ne jen přebírání myšlenek od autorit.
Metodické, sociální a osobnostní kompetence Snažíme se o rozvoj obecných metodických, sociálních a osobnostních kompetencí. Některé příklady toho, co v žácích cíleně pěstujeme:
- práce s textem a informacemi - samostatné práce - komunikace a prezentace na veřejnosti - dotahovat věci do konce - pozornost, pečlivost, důslednost - aplikovat své znalosti v praxi - nebát se neznámých situací - komunikace s jinými typy lidí (sociální praktikum) - zkušenosti se světem práce (profesní praktikum) - tvůrčí přístup k řešení problémů - aktivní přístup k řešení problémů - prožívání a chápání umění – výtvarného, hudebního, pohybového - utváření společenství a spolupodílení se na řešení a nesení věcí - utváření pracovních týmů ……
Výsledky Část lidí se domnívá, že vzdělávání, které rozvíjí osobnost žáka, nemá výsledky, že se děti nic nenaučí. Ale to je nesmysl. Když je dobře prováděné, je daleko efektivnější i v oblasti znalostí: • •
•
•
ze základní waldorfské školy v Praze, kde jsem pracoval, se opakovaně dostávalo 40-50 % absolventů na gymnazia, přičemž pražský průměr byl 10-12 %. absolventi pražského waldorfského lycea se v roce 2011 umístili na 1.místě v ČR mezi středními odbornými školami ve státní maturitě, absolventi semilského waldorfského lycea byli první v Libereckém kraji. podle průzkumu v Německu v r. 2009 byla nezaměstnanost waldorfských absolventů pouze čtvrtinová oproti celoněmeckému průměru. Podobná čísla jsou i z Dánska. i nezaměstnanost absolventů oboru Kombinované lyceum (který je realizován na pražském Waldorfském lyceu) je velmi nízká. Např. v r. 2014 byla 1,7%, zatímco u ostatních SOŠ byla 11,6% a u gymnazií 4,4%.
Co dál ?
•
je potřeba si uvědomit, že v počátečním vzdělávání (ZŠ a SŠ) už škola nemůže být jen institucí k předávání informací, ale měla by se stát především prostředím podporujícím celkový rozvoj žáka.
•
obrátit pořadí důrazů a vydat se k hledání nových cest rozvojového způsobu vzdělávání.
•
waldorfské školy realizují toto pojetí již řadu desetiletí. Je to určitě jen jedna z možných cest, ale mohou nabídnout zkušenosti a inspiraci ostatním. Ukázat, jak může rozvojově pojaté vzdělávání fungovat. Pomoci tomu, aby i další školy nastoupily cestu rozvojového vzdělávání.
Děkuji za pozornost
[email protected]
