Faktory ovlivňující podnikání na venkově v praxi

Faktory ovlivňující podnikání na venkově v praxi Jan Rosenberg, Veronika Bumberová VUT Brno, Fakulta podnikatelská, Kolejní 2906/4 , 612 00 Brno [email protected], [email protected]

Abstrakt Tato studie je zpracována jako dílčí úkol při spolupráci se společností GaREP, spol. s r.o. na projektu WD-39-07-1 Rozvojový interaktivní audit. Jedná se o případovou studii, která byla provedena v obci Tvrdonice, jako příklad dobré praxe. Jsou zde porovnány názory na podnikání v obci tří subjektů: společnosti Eckelmann, s.r.o., Vinařství Čech, s.r.o. a obce Tvrdonice.

Klíčová slova podnik, podnikatel, podnikání, faktory, investice, problém, výhody, nevýhody

Abstract This study is compiled as sectional task close to cooperation company GaREP, s.r.o. on project WD-39-07-1 Developing interactive audit. This is case study was executed in municipality Tvrdonice, as example good practice. In this study are comparing opinions about entrepreneurship of three subject in municipality: company Eckelmann, s.r.o., Vinařství Čech, s.r.o. and municipality Tvrdonice.

Key words company, entrepriser, entrepreneurship, factors, investments, issue, advantages, disadvantages

Úvod Při spolupráci se společností GaREP, spol. s r.o. na projektu WD-39-07-1 Rozvojový interaktivní audit byl, jako dílčí část, zadán úkol nazvaný Faktory ovlivňující podnikání v podmínkách venkovských sídel, v jehož rámci měla být kromě jiného provedena případová studie. Celkem bylo odhaleno a následně popsáno asi 55 faktorů, které mohou ovlivňovat podnikání na venkově. Ve studii, která byla přednesena na konferenci společnosti GaREP, spol. s r.o. ve Křtinách dne 2. prosince 2010 [1], byly porovnány tři různé přístupy k faktorům ovlivňujícím podnikání, ze kterých jsme převážně vycházeli, a bylo vybráno několik faktorů, které jsme použili jako základ do případové studie. Porovnány byly přístupy uvedené v publikacích: Rozvoj mikroregionálního podnikatelského prostředí, Ladislav Ludvík; Regionální vyhodnocení kvality podnikatelského prostředí v České republice, Milan Viturka a kolektiv; Faktory ovlivňující úspěšnost podnikání, Český statistický úřad. [2] [8] [1] Případová studie, o které pojednává tato práce, byla provedena v obci Tvrdonice (region Podluží) [4] [5], jako příklad dobré praxe. Cílem je porovnat pomocí případové studie u tří místních subjektů zjištěné názory o působení jednotlivých faktorů a vyhodnotit stávající situaci. Těmito třemi subjekty byly dceřiná společnost Eckelmann, s.r.o., Vinařství Čech a Obec Tvrdonice (zastupována panem starostou Zdeňkem Tesaříkem).

Použitá metodologie Dokumentární analýza založená na sekundárních datech Sběr primárních dat pomocí částečně strukturovaného kvalitativního rozhovoru Párová metoda analýza – syntéza

1. Výzkum 1.1 Obec Tvrdonice Obec Tvrdonice leží na Jižní Moravě ve výšce 176 m nad mořem na hraně vysoké, zemědělsky soustavně obdělávané terasy s poli a vinohrady vypínající se nad říčkou Kyjovkou. První věrohodná písemná zmínka pochází z roku 1264. Od nepaměti byly Tvrdonice zemědělskou osadou, jejíž důležitou součástí bylo rybářství a rybáři zde měli i vlastní cech. Dnes jsou Tvrdonice dynamicky se rozvíjející obec s asi 2100 obyvateli. Obec se snaží dbát o ochranu stavebních památek, váží si tradice předků, které udržuje a rozvíjí. Vyvrcholením folklórního dění v celém regionu jsou národopisné slavnosti Podluží v písni a tanci, které se konají přímo v obci. Také zde existuje chráněná přírodní rezervace Stiburkovská jezera. V obci je nespočet vinných sklepů a národopisný areál, který přitahuje spoustu turistů. V obci se nachází kostel, lékárna, pošta, základní škola, mateřská školka, prodejny potravin atd. [3] Nyní uvedeme jednotlivé faktory, na které jsem se dotazovali a odpovědi na ně. a) potenciál prostředí – Podle pana starosty v obci rozhodně potenciál pro uplatnění se v podnikání je – vhodná je hlavně zemědělská půda. b) normalita prostředí – Lidé jsou zde prý přátelští, nemají příliš zájem o to, se někam stěhovat a lpí na tradicích, jsou tedy spíše konzervativní. c) cestovní ruch – Cestovní ruch podle obce nemá významný negativní dopad na podnikání v obci. d) historické a věcné charakteristiky území – Kromě jiného zde historie dala vzniknout dobrým základům pro ovocnářství a zelinářství. e) ekonomika obcí – Volné finanční prostředky jsou zde investovány především do oprav, nové zástavby rodinných domů a podnikatelské zóny. Obec spatřuje problém v tom, že v jejich katastrálním území se vyskytuje řada firem, které zde nemají své sídlo, ale pouze provozovnu. Tyto společnosti chtějí po obci, aby se v jejich blízkosti starala např. o opravy komunikací apod., ale do obce nepřichází (díky jinému sídlu společností) tolik finančních prostředků. f) jak dobře zná obec (mikroregion) podnikatele a jeho kvalitu – Obec si myslí, že místní podnikatele zná dostatečně. g) společné zájmy firmy a obce – Hlavní společný zájem obec spatřuje ve vytvoření a udržování podnikatelské zóny. Problém vidí v tom, že není dostatečná vzájemná spolupráce. Např. místní podnikatelé by uvítali obecní bytový dům. Starosta jim nabízí prostor pro to, aby tento bytový dům postavili sami podnikatelé, protože obec nemá dostatek financí. Po výstavbě by si zde obec pronajímala nějaké byty jako obecní a zbytek by mohl patři podnikatelům. Tomuto přístupu se podnikatelé ovšem brání. Jiný problém je např., že podnikatelé by se rádi prezentovali v obecním stánku, který je postaven při některých slavnostech. Po vedení obce chtějí každoroční zřízení tohoto stánku, který stojí 500 000,- Kč. Když jim obec nabídne, že tento stánek postaví, ale jedině s přímou finanční podporou podnikatelů, tak se tomu opět brání.

h) postoj obyvatel k rozvoji podnikání v daném regionu – Občané jsou prý pro rozvoj podnikání v obci, ale jen pokud to nezatěžuje životní prostředí nebo je neobtěžuje nepříjemný zápach apod. V současné době je v obci problém s jedním podnikem chovajícím králíky, který obtěžuje zápachem okolí. Vzhledem k nedodržení ani základních hygienických požadavků bude zřejmě zavřen. i) zda existuje vůbec prostor pro rozšiřování podnikatelské zástavby – Obec ví, že v tomto ohledu není moc možností, kam se rozšiřovat, protože se v této oblasti nacházejí ložiska lignitu, plynu a nafty a velice často se vyskytují nějaká ochranná pásma. Volných prostranství vhodných pro podnikání jsou asi 2 ha. j) z hlediska samotných obcí:
existence nějaký skupiny nebo pověřené osoby zabývající se problematikou podnikání v obci
zmapování možnosti podnikání v obci a udržování těchto informací v aktuálním stavu
informace o podnicích a organizacích působících v dané oblasti + udržování aktuálnosti
poradenské služby podnikatelům Podle starosty takto formalizovaný systém není třeba, protože Tvrdonice se považují za malou obec a všechny důležité informace jsou prý všeobecně známy.
schopnost obce získat dostatek financí pro investiční záměry – Podle starosty je zde jedna významná překážka. Obec má dostatek financí na dofinancování projektů s dotací kolem tří milionů korun. Ale „vyšší moc“ nutí obec žádat o dotace na komplexní projekty někde kolem dvaceti pěti milionů korun a obec ovšem nemá dostatek peněz, aby takto velké projekty dofinancovala.
schopnost sdružit se v mikroregionu – Obec docela dobře využívá regionu Podluží ke kulturním akcím nebo např. k projektu ozelenění obcí apod. k) výše mezd a produktivita práce v daném regionu – Starosta považuje mzdy v regionu za poměrně nízké a tím pádem je zde levná pracovní síla. l) poskytování nezbytných informací od státních orgánů a úřadů – Není prý problém v poskytování informací od úřadů, především tedy na místním obecním úřadu. m) kvalita a kvalifikovanost pracovní síly – Místní občané jsou prý ochotni naučit se novým věcem. n) jazyková úroveň obyvatelstva – Podle obce významnější požadavky na jazykovou vybavenost místní společnosti spíš nevyužívají. o) loajalita zaměstnanců – Většina zaměstnanců je prý loajální a odchod ze zaměstnání volí spíš z důvodů nízkých mezd. p) lidský faktor – Míněním starosty je, že umí komunikovat s lidmi i se společnostmi, protože by jinak nebyl volen znovu. Problém vidí v negativní vlastnosti místních občanů, a to závisti. Další problém je s některými podnikateli v jejich chamtivosti. V případě, kdy jede starosta někam reprezentovat obec a požádá místní vinaře o dar v podobě několika lahví vína, narazí na problém. Někteří víno poskytnou bez problémů a rádi. Jiní vidí v těchto darovaných lahvích ušlý zisk a nevidí v nich prezentaci vlastního vinařství, které je uvedeno a etiketě.

1.2 Eckelmann, s.r.o. Tato společnost vznikla původně jako dceřiná společnost Taunus Elekro Bau Česká, s.r.o. v roce 2005 zabývající se elektrovýrobou a elektromontáží především do chladících zařízení. Při hledání vhodné oblasti pro umístění výroby byly zvoleny právě Tvrdonice díky předchozí dobré zkušenosti s touto oblastí a také díky strategické poloze Tvrodnic, kdy byla stejná vzdálenost do Plzně a do Maďarska, kde byly hlavní odběratelé a dodavatelé společnosti. Skupina se dostala v roce 2008 do takových problémů, že byla nabídnuta k odkupu společnosti Eckelmann, s.r.o., která byla největším věřitelem skupiny. Společnost Eckelmann převzala zmiňovanou dceřinou společnost a zachovala ji téměř v nezměněné podobě včetně výroby a zaměstnanců, kterých je v současné době asi 25. V současnosti si pobočka ve Tvrdonicích vede dobře a uvažuje nad rozšířením výrobních prostor buď pronájmem nebo výstavbou vlastních výrobních hal. [zpracováno z interwie] Nyní uvedeme jednotlivé faktory, na které jsem se dotazovali a odpovědi na ně. a) potenciál prostředí – Podle společnosti Eckelmann, s.r.o. je v této obci příznivé prostředí pro podnikání. Je zde vyšší nezaměstnanost, a proto je možný výběr z většího počtu zájemců a je zde dostupná kvalifikovaná síla do elektrovýroby a elektromontáže. Úroveň této kvalifikace není třeba příliš vysoká. Problém nastává tehdy, když je potřeba vyšší odbornost. Jako příklad lze uvést, že se doposud v dané oblasti nepodařilo nalézt schopného člověka, který by zastoupil současného ředitele. b) historické a věcné charakteristiky území – Jediné, co pro tuto společnost má nějaký význam, je průmyslová tradice v Břeclavi. Vinařskou a rybářskou tradici v daném regionu nevidí ani jako výhodu ani jako nevýhodu. c) normalita prostředí – Společnost vnímá především rozdíl venkov – město. Hlavní prvek, který je zde považován za normalitu, je to, že lidé chtějí začínat s pracovní dobou pokud možno co nejdříve, aby mohli brzo skončit a jít obdělávat vinohrad, hospodářství nebo se starat o rodinu. d) cestovní ruch – Co se týká cestovního ruchu, tak pro tuto společnost představuje výhodu v tom, že jsou v obci ubytovací kapacity, které lze využít pro ubytování případných návštěv podniku. e) ekonomika obcí – Obec vkládá finanční prostředky spíše do kulturních akcí, ale nějaké výrazné investice (např. výstavba nových komunikací, zasíťování, zřizování podnikatelských zón) na přímou podporu podnikání neprovádí. f) jak dobře zná obec (mikroregion) podnikatele a jeho kvalitu – Obec kvalitu podnikatele výraznějším způsobem nezjišťuje, ale např. společnost Eckelmann, při žádání o odkup obecních pozemků pro rozšíření výroby, by dostala tyto pozemky nejdříve do pronájmu a k odkupu až po kolaudaci výrobních prostor. Tím se obec chce pojistit, aby pozemky neprodala a následně se na nich nepostavilo něco jiného. Podobným způsobem postupuje pravděpodobně ve většině podobných případů. g) společné zájmy firmy a obce – Firma vidí jako hlavní společný zájem růst současného podnikání. Ovšem jak firma, tak obec, spatřují růst v něčem jiném. Obec by chtěla růst ohledně počtu zaměstnaných lidí a společnost zase růst objemu výroby a tím i prodeje, samozřejmě nejlépe při zachování stávajících kapacit a nákladů. h) postoj obyvatel k rozvoji podnikání v daném regionu – Postoj obyvatel k podnikání je prý takový, že podnikání v obci jim rozhodně nevadí. To je zřejmě usuzováno z toho, že není patrná větší nespokojenost obyvatel. i) zda existuje vůbec prostor pro rozšiřování podnikatelské zástavby – Podle názoru této společnosti jistý prostor existuje, ale je velice omezený a malý. O existujícím prostoru ví, protože jednala s vedením obce o odkupu pozemků pro rozšíření svých výrobních prostor. Obec má prý zájem na tom, aby byl prostor využit k podnikání. Největší problém je spatřován v tom, že na jedné straně obce je povodňová zóna, ve které by

nikdo výrobní halu nepostavil, protože je takový objekt v podstatě nepojistitelný. Druhý velký problém je v tom, že Tvrdonice leží na nalezišti plynu a existují jistá ochranná pásma, která je třeba dodržovat. j) z hlediska samotných obcí:
existence nějaký skupiny nebo pověřené osoby zabývající se problematikou podnikání v obci
zmapování možnosti podnikání v obci a udržování těchto informací v aktuálním stavu
informace o podnicích a organizacích působících v dané oblasti + udržování aktuálnosti
poradenské služby podnikatelům Tak systematicky, jak byly tyto předchozí faktory popsány, rozhodně nepůsobí.
schopnost obce získat dostatek financí pro investiční záměry – Podle této firmy je vedení obce spíše pasivní. Lepší dosažený výsledek vidí především v použití aktivního přístupu.
schopnost sdružit se v mikroregionu – Schopnost sdružit se pro podpoření podnikání v dané oblasti je prý velice malá, není zde ochota. Tato schopnost se prý ukazuje spíše v oblasti kulturní roviny, kde je více využívána. k) výše mezd a produktivita práce v daném regionu – Společnost vyplácí o něco málo vyšší mzdy než je průměr v regionu. V porovnání s mateřskou společností v Německu jsou tyto mzdy velice nízké, ale s konkurencí v Maďarsku, jsou příliš vysoké. Co se týče produktivity práce definované jako tržby/mzdy, tak je tato produktivita nižší než např. v Německu, a to díky používaným technologiím. Ohledně produktivity vlastní práce je na tom společnost velice dobře, protože práci, kterou jinde nebo dříve vykonávali 4 pracovníci, v dnešní době zvládají dva. l) poskytování nezbytných informací od státních orgánů a úřadů – S tímto poskytování je firma spíše nespokojena. Problém vidí v neochotě, nezájmu a složitém přístupu. m) kvalita a kvalifikovanost pracovní síly – Kvalifikace byla popsána v potenciálu prostředí. Ohledně kvality pracovní síly panuje ve společnosti spokojenost, protože mají nízkou nemocnost (1-2 %) oproti normálu (cca 10 %) a především mají nízkou fluktuaci zaměstnanců. n) jazyková úroveň obyvatelstva – Pro potřeby společnosti není prý problém sehnat někoho jazykově vybaveného, ale všeobecně v regionu panuje nízká úroveň. o) loajalita zaměstnanců – Ta zde relativně panuje. Protože firma leží v zemědělské a vinařské oblasti, společnost umožňuje svým zaměstnancům začínat brzy ráno, v letních měsících už např. v pět hodin, aby byl možný dřívější odchod domů. Protože zaměstnanci pracují na tzv. časový fond, mohou v případě nejvyšší nouze opustit pracoviště dříve a tuto dobu si přijít nadpracovat jindy. Také např. v letních měsících je více práce a pokud je potřeba někdy dělat přesčas, tak zde existuje malá skupinka lidí, kteří jsou velice uvědomělí a tzv. „zaberou, když je to potřeba“. Tato skupinka působí velice pozitivně a strhne s sebou většinu zaměstnancům, kterým pak není třeba zdlouhavě a složitě vysvětlovat, proč by měli zůstat déle v práci. p) lidský faktor – Úspěch, kterého bylo doposud dosaženo, nebyl založen na výborných lidských vlastnostech. Problém je zde spatřován např. v závisti místních obyvatel vůči sobě. Jako příklad lze uvést důchodce, který u společnosti pracuje a když má dělat přesčas, tak tuto možnost odmítá, aby mu lidé nezáviděli, že bere důchod, mzdu a ještě navíc ještě příplatek za přesčas.

1.3 Vinařství Čech, s.r.o. Toto vinařství vzniklo původně v roce 1996 jako společnost dvou místních vinařů pod názvem Čebav, s.r.o. Spolumajitelé se ovšem rozhodli jít každý svou vlastní cestou, a proto se rozdělili. Společnost Vinařství Čech, s.r.o. existuje od října 2010. Toto vinařství je rodinného charakteru a má dlouhou tradici, protože již dědeček nynějšího vedoucího podniku Ing. Petra Čecha pěstoval víno. V současné době má společnost asi 8 zaměstnanců, přičemž asi tři jsou ukrajinské národnosti. Vína z tohoto vinařství vyhrávají mnohé soutěže a mají četná ocenění. [7] Nyní uvedeme jednotlivé faktory, na které jsem se dotazovali a odpovědi na ně. a) potenciál prostředí – Tato společnost hlavní výhodu pro podnikání vidí v zemědělské půdě a v tom, že obec patří mezi nejjižnější oblasti. b) normalita prostředí – V dřívějších dobách si zde lidé prý více pomáhali. Dnes už tomu tak úplně není. c) cestovní ruch – Na tuto společnost cestovní ruch působí jedině pozitivně. Díky vinařským stezkám mají dobrou reklamu. d) historické a věcné charakteristiky území – Celkově historický vývoj v oblasti byl vhodný pro vznik vinařství. e) ekonomika obcí – Jako nedostatek společnost vidí neschopnost získat finanční prostředky na chybějící kanalizaci v podnikatelské zóně a v malé podpoře podnikatelů. f) jak dobře zná obec (mikroregion) podnikatele a jeho kvalitu – Obecně se prý ví o tom, jaký podnikatel je a jaká je jeho kvalita. Při vzájemných jednáních obec nedělá problémy, ale aktivní prý není. g) společné zájmy firmy a obce – Tato vinařská firma vidí jako hlavní společný zájem místní folklórní akce. Když se v obci pořádají nějaké slavnosti, tak to přitáhne lidi do vinařství. Když vinařství přitáhne lidi na nějakou svou akci, tak ti mohou navštívit i folklórní slavnosti. h) postoj obyvatel k rozvoji podnikání v daném regionu – Postoj obyvatel je spíš lhostejný. Když si zde založí společnost někdo cizí, tak je jim to jedno, ale pokud začne podnikat místní občan, tak mu závidí. i) zda existuje vůbec prostor pro rozšiřování podnikatelské zástavby – V současné době prý není prostor v podnikatelské zóně na novou výstavbu, protože poslední parcelu zastavěl právě druhý ze společníků z bývalé společnosti Čebav, s.r.o., ale je zájem o změnu územního plánu. j) z hlediska samotných obcí:
existence nějaký skupiny nebo pověřené osoby zabývající se problematikou podnikání v obci
zmapování možnosti podnikání v obci a udržování těchto informací v aktuálním stavu
informace o podnicích a organizacích působících v dané oblasti + udržování aktuálnosti
poradenské služby podnikatelům Takto formalizovaně to v obci nefunguje. Všechny tyto funkce zastává místní starosta, který má přehled o možnostech podnikání, stávajících společnostech apod.
schopnost obce získat dostatek financí pro investiční záměry – Tak tuto schopnost prý obec rozhodně nemá.
schopnost sdružit se v mikroregionu – Obec je schopna se sdružit, ale netýká se to podnikatelských ale spíše kulturních aktivit.

k) výše mezd a produktivita práce v daném regionu – Vzhledem k tomu, že vinařství zaměstnává i několik lidí jiné národnosti, tak jim vyplácí nižší mzdy a jejich produktivita je prý vyšší, ale celkově je společnost se situací spokojena. l) poskytování nezbytných informací od státních orgánů a úřadů – Ohledně poskytování informací je na tom nejlépe místní obecní úřad, od kterého společnost dostane všechny informace, které potřebuje. Problém vidí např. na stavebním úřadu v Břeclavi, kde už je více papírování a ochota není tak velká jako na obci. m) kvalita a kvalifikovanost pracovní síly – Společnost vidí kvalitu a kvalifikovanost místních jako podprůměrné. Zaměstnanci jiných národností jsou na tom prý lépe. n) jazyková úroveň obyvatelstva – V rámci podniku je požadovaná jazyková znalost dostačující. o) loajalita zaměstnanců – Větší loajalitu svých zaměstnanců firma spatřuje u pracovníků ukrajinské národnosti a má i nějaké problémové zaměstnance. p) lidský faktor – Zastupitelstvo, starosta a majitel nebo vedoucí podniku jsou spíše ve vzájemné synchronizaci, nedělají si naschvály a v podstatě se dá domluvit s každým. Jako problém je zde spatřována závist, protože např. když si zde založí společnost někdo cizí, tak je to místním v celku jedno, ale pokud začne podnikat místní občan, tak mu závidí. 2. VÝSLEDKY VÝZKUMU V této části uvedeme faktory, ve kterých se odpovědích jednotlivých subjektů absolutně rozcházejí a pokusíme se popsat, proč tomu tak je. a) normalita prostředí – V tomto případě se všechny tři subjekty rozcházejí v názoru na to, co je v dané oblasti považováno za normální. Vinařství Čech si myslí, že dříve si lidé pomáhali více a dnes už tomu tak není. Obec považuje místní obyvatele za přátelské, tvrdí, že lpí na tradicích a nemají zájem o stěhování se do jiných míst. Společnost Eckelmann vidí hlavní rozdíl ve venkovských a městských podmínkách, ve specifickém chování pracovníků. Tyto rozdíly jsou pravděpodobně dány tím, že dotazováni byly starosta obce, majitel vinařství a ředitel společnosti zabývající se elekrovýrobou a elektromontáží. Každý z nich totiž přichází do styku s různými lidmi, v různé době a v různých situacích, a proto nemohou mít stejný pohled na věc. b) ekonomika obcí – Podle Vinařství Čech se nějaké významnější investice obce na podporu podnikání nekonají. Podle obce se investice provádějí především do oprav, nové zástavby rodinných domů a do podnikatelské zóny (myšleno její zřízení a zasíťování) a problém vidí v tom, že společnosti mají v katastrálním území obce provozovnu, ale ne sídlo. Společnost Eckelmann vidí investování volných finančních prostředků spíše do kulturních akcí, ale nějaké výraznější investice obec nepodniká. Tento rozdíl je dán nejspíš v potřebách jednotlivých subjektů. Dvě zmiňované společnosti, by považovaly za vhodné, kdyby se více investovalo do podnikatelské zóny, což by podpořilo jejich podnikání. Ovšem na druhé straně obec potřebuje vkládat peníze i do jiných akcí, než jenom do podnikatelské zóny. Příkladem je nová zástavba rodinných domů, ve které podnikatelé pravděpodobně nevidí významnější podporu. c) společné zájmy firmy a obce – I zde každý subjekt vidí jiný společný zájem. Vinařství Čech vidí společný zájem ve folklórních slavnostech a zákaznících vinařství. Obec v podnikatelské zástavbě, přičemž problémem je vzájemná spolupráce a společnost Eckelmann vidí společný zájem v růstu společnosti, přestože obec i společnost si růst představují jinak. Rozdílnost v pohledu společnosti Eckelmann a Vinařství Čech na společné zájmy je dána předmětem podnikání. Odlišnost v pohledu obce je dána tím, že obec má pocit, že díky omezeným finančním prostředkům, investuje do

d)

e)

f)

g)

h)

podnikatelské zóny dostatek peněz, což si zmiňované dva podniky nemyslí, a proto v podnikatelské zóně nevidí společný zájem. z hlediska samotných obcí:
schopnost obce získat dostatek financí pro investiční záměry – Společnost Vinařství Čech si rozhodně nemyslí, že by obec měla schopnost získat dostatek financí na investiční záměry. Obec vidí problém v tom, že je „vyšší mocí“ nucena žádat o dotace v hodnotách okolo dvaceti pěti milionů korun a nemá dostatek peněz na dofinancování takto velkých projektů. Vyhovovaly by jí dotace okolo tří milionů na menší nebo spíše dílčí akce. Podle společnosti Eckelmann by získávání financí bylo lepší s aktivním přístupem. Hlavní rozdíl je zde pravděpodobně dán nevědomostí a nepochopením situací obce ze strany podnikatelů. Obec je zde totiž omezena objektivními důvody, o kterých podniky nejspíš ani nevědí. Tím ovšem není řečeno, že by se situace obce nedala řešit jiným způsobem. poskytování nezbytných informací od státních orgánů a úřadů – V tomto případě si společnost Vinařství Čech myslí, že ze strany obce je dostatečné poskytování potřebných informací, ale např. se stavebním úřadem v Břeclavi je už problém. Podle obce úřady poskytují všechny informace bez problémů. Ve společnosti Eckelmann panuje spíše nespokojenost, problém vidí v neochotě a nezájmu úřadů a ve složitém přístupu. Tyto rozdíly jsou pravděpodobně dány zkušenostmi jednotlivých subjektů. Obec pravděpodobně požaduje naprosto jiné informace od úřadů než podnikatelé a na druhé straně považuje svoje poskytování informací za dostačující. Zkušenosti podnikatelů jsou ovšem jiné. kvalita a kvalifikovanost pracovní síly – Protože Vinařství Čech zaměstnává i občany jiných národností, tak má srovnání a myslí si, že kvalita a kvalifikovanost místních je podprůměrná a že zaměstnanci z ciziny jsou na tom lépe. Obec spatřuje výhodu v tom, že místní občané jsou ochotni naučit se novým věcem. Společnost Eckelmann je spokojena, protože je zde nízká nemocnost a nízká fluktuace zaměstnanců. Rozdíly v této oblasti jsou dány tím, že na obecním úřadě jsou tři zaměstnanci a je to státní sféra. Vinařství Čech je sice výrobní podnik, ale zaměstnává i občany jiných národností a společnost Eckelmann je také výrobní podnik, ale zaměstnává většinou místní obyvatele a několik přespolních. loajalita zaměstnanců – Ve Vinařství Čech mají některé problémové zaměstnance, ale pracovníci ukrajinské národnosti, jsou prý bezproblémoví. Obec vnímá obecně občany jako loajální zaměstnance, kteří odcházejí ze zaměstnání nejčastěji z důvodu nízké mzdy. Společnost Eckelmann je s loajalitou svých zaměstnanců relativně spokojena. Rozdíl je zde nejspíše dán tím, že obec ani společnost Eckelmann nemají takové složení zaměstnanců jako Vinařství Čech, a proto nemohou provést takové srovnání. lidský faktor – Společnost Vinařství Čech vidí výhodu v tom, že zastupitelstvo, starosta a majitelé nebo vedoucí podniků jsou synchronizovaní, nedělají si naschvály a dá se prý domluvit s každým. Starosta vidí jako výhodu umění komunikovat s lidmi. Společnost Eckelmann si myslí, že dosažený úspěch nebyl rozhodně na základě výborných lidských vlastností. Jedna záporná lidská vlastnost, na které se v některém bodě shodly všechny tři subjekty, je závist. Jako další záporná vlastnost se objevila chamtivost a pomstychtivost.

3. DISKUZE K VÝZKUMU Po prostudování a porovnání názorů jednotlivých subjektů, jsme narazili na několik faktorů, ve kterých se všechny tři subjekty rozcházely. Tento nesoulad byl zapříčiněn různými, ať už subjektivními nebo objektivními, důvody, jako byly např. zkušenosti, různé zaměření subjektů, různá míra poznání a různé vnímání daného faktoru. Ty faktory, ve kterých se shodovaly, v těch se shodovaly buď absolutně nebo někdy jen částečně, ale vždy se shodly buď na pozitivním nebo negativním působení daného faktoru. ZÁVĚR Cílem této případové studie bylo ukázat příklad dobré praxe. V textu můžeme najít jak množství pozitivních tak negativních faktorů. Pozitivní faktory samozřejmě vhodně ovlivňují podnikání v obci. Při příjezdu a průjezdem obcí se můžeme přesvědčit, že je zde spousta podniků, a to i navzdory těm negativním faktorům, kterých byla nalezena také celá řada. Přestože těchto negativních faktorů je poměrně velké množství, tak podniky mají pravděpodobně zájem o to podnikat v této obci. Pevně věříme, že zadaný cíl se nám podařilo splnit. LITERATURA [1] Český statistický úřad [online]. 8.10.2007 [cit. 2010-09-28]. Faktory ovlivňující úspěšnost podnikání. Dostupné z WWW: . [2] LUDVÍK, Ladislav. Rozvoj mikroregionálního podnikatelského prostředí : Podpora malého a středního podnikání. první. Jilešovice : MAJ, 2000. 124 s. ISBN 80-86458-03-2. [3] Obec Tvrdonice [online]. 2005 .

[cit.

2010-12-03].

Hlavní

stránka.

Dostupné

z

WWW:

[4] Podluží [online]. c2009 [cit. 2010-11-14]. Podluží. Dostupné z WWW: . [5] Regionální rozvoj [online]. 2009 [cit. 2010-10-02]. Charakteristika Jihomoravského kraje. Dostupné z WWW: .

[6] ROSENBERG, Jan; BUMBEROVÁ, Veronika. Determinanty podnikání v podmínkách venkovských sídel. In Teorie a metody uplatnitelné v praxi regionálního rozvoje. Brno : GaREP, s.r.o., 2010. s. 113. ISBN 97880-904308-5-3. [7] Vinařství Čech [online]. 2010 [cit. .

2010-12-03].

O

nás.

Dostupné

z

WWW:

[8] VITURKA, Milan, et al. Regionální vyhodnocení kvality podnikatelského prostředí v České republice. první. Brno : Masarykova univerzita, 2003. 139 s. ISBN 80-210-3304-5.