Vzdělávací modul o Evropské unii pro inspektory České školní inspekce

Dvoudenní vzdělávací modul o EU pro inspektory České školní inspekce

Vzdělávací modul o Evropské unii pro inspektory České školní inspekce

Projekt byl uskutečněn za finanční podpory Úřadu vlády ČR v rámci realizace Koncepce informování o evropských záležitostech v ČR.


Slovníček základních pojmů AKT (Africa, Carribic and Pacific - ACP) - 69 států Afriky, Karibské oblasti a Tichomoří, které podepsaly Dohodu z Lomé o jejich přidružení k EU a na něž se vztahují zvláštní výhody. Acquis communautaire – vše, čeho dosud Společenství dosáhla. Současný stav práva Evropských společenství. SZP (CAP Common Agriculture Policy) - Společná zemědělská politika. COREPER Comité des Représentants Permanents de la CEE - Výbor stálých zástupců - připravují právní předpisy pro Radu ministrů. Rada Evropské unie (Council of the European Union) - hlavní „zákonodárný“ orgán Unie, zastupuje zájmy ČS. Rada Evropy (Council of Europe) - organizace založená v roce 1949, jejímiž členy je 46 zemí, která je aktivní zejména v oblastech vzdělávání a kulturní spolupráce, odpovídá za Evropský soud pro lidská práva a sídlí ve Štrasburku. S Evropskou unií nemá téměř nic společného. Neplést s Evropskou radou! Výbor regionů (The Committee of the Regions) - poradní orgán zastupující regiony EU. Hospodářský a sociální výbor (The Economic and Social Committee) - poradní orgán složený ze jmenovaných zástupců průmyslu, zemědělství, odborových organizací a obchodních a spotřebitelských sdružení ESUO (Evropské společenství uhlí a oceli - ECSC European Coal and Steel Community) - první ze tří Společenství, které bylo založeno Pařížskou smlouvou v roce 1951. Zaniklo v roce 2002. ERF (Evropský rozvojový fond - EDF European Development Fund) - fond na podporu sociálního a hospodářského rozvoje zemí AKT. EFRR (Evropský fond pro regionální rozvoj - ERDF European Regional Development Fund) - evropský fond na podporu rozvoje regionů ČS. ESF (Evropský sociální fond - European Social Fund - ESF) - fond na podporu sociální oblasti (zejména na boj s nezaměstnaností). EZOZF (Evropský zemědělský orientační a záruční fond - EAGGF European Agricultural Guidance and Guarantee Fund) - fond sloužící k dotaci zemědělské produkce, pomoci zemědělcům a zemědělským oblastem. FNOR (Finanční nástroj pro orientaci rybolovu - FIFG Financial Instrument for Fisheries Guidance) - nejmenší strukturální fond pro podporu rybářských oblastí a usměrňování rybolovu. Fond soudržnosti (Cohesion Fund) - fond na podporu nejslabších států Unie, které nedosahují 90% průměrného HDP EU. EURATOM (též ESAE) a EHS (European Atomic Energy Community - EURATOM a European Economic Community - EEC) - Evropské společenství pro atomovou energii a Evropské hospodářské společenství; byly založeny společně Římskými smlouvami v roce 1957. Evropská rada (European Council) - pravidelné setkání nejvyšších představitelů ČS Evropské unie (předsedů vlád nebo hlav států). Evropský parlament (European Parliament - EP) - parlament z poslanců volených každých 5 let ve všech členských státech EU; sídlí ve Štrasburku. Účastní se na rozhodování Společenství. ČS (nejde o oficiálně používanou zkratku) (MS - Member States) - členské státy Evropské unie. Evropský soudní dvůr, též Soudní dvůr Evropských společenství (European Court of Justice) - soud Evropských společenství sídlící v Lucembursku. Nejvyšší soud pro otázky týkající se práva Evropských společenství.

European Training and Consulting

Strana 2


Evropský účetní dvůr (European Court of Auditors) - kontrolní účetní orgán hospodaření Evropských společenství. Sídlí v Lucemburku. Evropský soud pro lidská práva - soudní dvůr Rady Evropy sídlící ve Štrasburku – nemá nic společného s Unií! Komise Evropských společenství nebo jen Komise (The Commission of the European Communities, or Commission) - výkonný orgán Evropské unie reprezentovaný 25 komisaři. GATT (General Agreement on Tariffs and Trade) - Všeobecná dohoda o clech a obchodu. Orgán, který reguloval světový obchod. Podepsána v Ženevě v roce 1947. WTO (World Trade Organisation) - Světová obchodní organizace. Následnická organizace GATT. MMF (IMF - International Monetary Fund) - Mezinárodní měnový fond. OECD (Organisation for Economic Cooperation and Development) - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj; vznikla v roce 1961 jako nástupnická organizace Organizace pro Evropskou hospodářskou spolupráci OEEC, která byla ustanovena v roce 1948 na řízení pomoci v rámci Marshallova plánu. Sídlí v Paříži. ESVO (Evropské sdružení volného obchodu - EFTA European Free Trade Association) - mezivládní hospodářská organizace se sídlem v Ženevě; založena r. 1960. Po odchodu většiny států z ESVO do EU v něm zbývá jen Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. JEA (Jednotný evropský akt - Single European Act SEA) - akt upravující původní smlouvy, jehož cílem bylo zejména vytvoření jednotného trhu. Vstoupil v platnost r. 1987 a platil do Maastrichtské smlouvy. SEU (Smlouva o založení Evropské unie, zkráceně Smlouva o EU - Treaty on European Union, TEU) - součást Maastrichtské smlouvy, která definuje Evropskou unii a její rozdělení na tři pilíře. Evropské dohody (European Agreements) - dohody mezi Evropskými společenstvími a zeměmi střední a východní Evropy o obchodní, hospodářské, kulturní a politické spolupráci (také asociační dohody). S ČSFR podepsána v r. 1991, s Českou republikou znovu v r. 1993. Phare (Poland and Hungary: Assistance for Restructuring the Economy) - program Evropských společenství, který financoval pomoc hospodářským a sociálním reformám ve střední a východní Evropě před vstupem států do EU. TACIS (Technical Assistance to the Commonwealth of Independent States) - program Evropských společenství, který financuje technickou pomoc novým nezávislým státům vzniklým po rozpadu SSSR. Hospodářská a měnová unie, HMU (v ČJ nejde o oficiálně používanou zkratku - Economic and Monetary Union, EMU) - projekt vytvoření jednotné měny v EU. Jednotný (vnitřní) trh (Single (Internal) Market) - volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob přes vnitřní hranice Evropských společenství. Vznikl na základě Jednotného evropského aktu od 1.1.1993. Evropský hospodářský prostor, EHP (European Economic Area - EEA) Rozšíření čtyř svobod Evropských společenství (viz jednotný trh) na země ESVO od 1.1.1994. Nevztahuje se na Švýcarsko, které se na základě výsledku referenda ke smlouvě nepřipojilo. KBSE (Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě - Conference on Security and Cooperation in Europe) - 52 evropských států podepsalo Pařížskou chartu pro novou Evropu, ve které se praví, že rozdělení Evropy bylo ukončeno. Charta je založena na těchto principech: lidská práva, hospodářská spolupráce a bezpečnost, demokracie a základní svobody. OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě - Organisation for Security and Cooperation in Europe) KBSE byla v prosinci 1994 přejmenována na OBSE. SZBP (Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Common Foreign and Security Policy - CFSP) - tzv. 2. pilíř Evropské unie upravující koordinaci zahraniční a bezpečnostní politiky členských států. (1. pilíř jsou původní společenství a jejich právní předpisy).


Strana 3


Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (Police and Judicial Cooperation in Criminal Matters) - tzv. 3. pilíř Evropské unie pojednávající o koordinaci záležitostí vnitra a justice. Mezivládní konference – (Intergovernmental Conference – IGC) - konference zástupců členských států svolávána k projednání zásadních změn v Unii týkajících se většinou úpravy zakládajících smluv. EIB (Evropská investiční banka - European Investment Bank) – banka neziskovým poskytováním půjček a záruk usnadňuje financování projektů na rozvoj Evropských společenství. ECB (Evropská centrální banka - European Central Bank) - centrální banka řídící měnovou politiku států eurozóny (tj. států, které zavedly společnou měnu). ESCB (Evropský systém centrálních bank - European System of Central Banks) - zástupci centrálních bank států eurozóny.


Strana 4


Důležité momenty ve vývoji ES/EU 1951

Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli (27.7.1952) Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko

1957

Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství (1.1.1958) Smlouva o založení Euratomu (1.1.1958 vstup v platnost) Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko

1965

Slučovací smlouva (1.7.1967 vstup v platnost)

1973

První rozšíření (na 9 - Velká Británie, Irsko, Dánsko)

1981

Druhé rozšíření (10) Řecko

1986

Třetí rozšíření (na 12 - Španělsko, Portugalsko) Podepsán Akt o jednotné Evropě (1.7.1987 vstoupil v platnost)

1992

Maastrichtská smlouva (1.11.1993 vstoupila v platnost)

1995

Čtvrté rozšíření (15 - Rakousko, Finsko, Švédsko)

1997

Amsterodamská smlouva (1.5.1999 vstoupila v platnost)

2000

Podepsána Niceská smlouva (1.2.2003 vstoupila v platnost)

2002

Zánik smlouvy o ESUO Ukončení jednání o přistoupení desítky kandidátských států

2003

Ratifikace smluv o přistoupení desítky kandidátských států Ukončena práce Konventu – vytvořen návrh ústavní smlouvy

2004

Páté rozšíření (na 25 o Českou republiku, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Kypr a Maltu) Volby do Evropského parlamentu a nový EP Evropská rada schválila návrh Smlouvy o založení Ústavy pro Evropu a členské státy ji podepsaly (29.10. 2004) Sestavení nové Evropské komise Chorvatsko novým kandidátským státem

2005

Podpis přístupové smlouvy s Bulharskem a Rumunskem Po neúspěšných referendech ve Francii a Nizozemí pozastavena ratifikace Smlouvy o Ústavě pro Evropu Zahájení plánu D – Demokracie, dialog, diskuse Zahájena přístupová jednání s Tureckem a Chorvatskem Makedonie se stává kandidátským státem Schválen finanční rámec pro sedmileté období 2007–2013


Strana 5


Základní principy Evropské unie Nadstátnost (supranacionalita)

vytvoření Společenství - nadstátní organizace s vlastní svrchovaností dobrovolné předání vymezené svrchovanosti na tuto organizaci členskými státy přechod svrchovaných práv jen v určitých, přesně vymezených oblastech v Niceské smlouvě Společenství má pravomoc tvořit vlastní právo právo Společenství je nadřazeno právu jednotlivých členských států Společenství má vlastní finanční příjmy a je na státech nezávislé

Subsidiarita

Společenství jedná jen v těch oblastech, ve kterých cílů zamýšlené činnosti nelze uspokojivě dosáhnout samotnými členskými státy ve Smlouvě je přesné určení rozsahu pravomocí Společenství vůči členským státům oblasti jsou specifikovány členskými státy činnost Společenství nepřekročí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů smlouvy v případě rozporu rozhodne Evropský soudní dvůr obecněji - činnost bude vykonávána na nejnižší úrovni, která je dostatečně kompetentní k provedení úkolu

Flexibilita (užší, úzká spolupráce)

členské státy se mohou mezi sebou dohodnout na úzké spolupráci a rychlejším pokroku v některých oblastech úzká spolupráce musí být v souladu s obecnými zásadami, na kterých je Unie vybudována nesmí se týkat oblastí, které jsou ve výlučné působnosti Společenství, a nenarušuje její politiky a neohrožuje ostatní členské státy státy mohou využít orgány, postupy a mechanizmy Unie užije se jako poslední prostředek, jestliže by nemohlo být cílů dosaženo společně neohrožuje acquis communautaire zahrnuje alespoň osm členských států je otevřena všem členským státům a dovoluje neúčastnícím se členským státům kdykoliv se připojit je povolena Radou členské státy, které se neúčastní, nebrání provedení úzké spolupráce

Právním základem Evropské unie je Smlouva o Evropské unii. Součástí EU jsou dvě Evropská společenství (tvoří její první pilíř), která mají vlastní zakládající smlouvy. Společně tyto tři smlouvy tvoří primární legislativu. Jaký je rozdíl mezi Evropským hospodářským společenstvím, Evropským společenstvím, Evropskými společenstvími a Evropskou unií? Evropské hospodářské společenství bylo jedním ze tří společenství, které existovalo celá 60., 70. a 80. léta. Protože bylo zdaleka nejdůležitější a nejviditelnější ze všech, celé integrační západoevropské uskupení se zjednodušeně označovalo jako EHS, tj. Evropské hospodářské společenství. Maastrichtská smlouva přejmenovala Evropské hospodářské společenství pouze na Evropské společenství. Od podzimu 1993, kdy Maastrichtská smlouva vstoupila v platnost, máme tedy jen Evropské společenství, ES. Evropská společenství jsou všechna společenství dohromady. Dnes to je Evropské společenství a Evropské společenství pro atomovou energii (to je totéž co Euratom). Evropská unie je na světě teprve od roku 1993, kdy Maastrichtská smlouva vstoupila v platnost, a skládá se z Evropských společenství, která tvoří první, nejmasivnější pilíř, a dalších dvou výše jmenovaných mezivládních pilířů: Společné zahraniční a bezpečností politiky a Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech. Evropská společenství jsou tedy pouze součástí Evropské unie.


Strana 6


Instituce Evropských společenství Evropská komise Výkonný orgán Evropských společenství • reprezentuje zájmy Společenství • monopol na předkládání návrhů legislativních aktů

Poslání:

iniciativa - navrhuje zákonodárství dohled - dohlíží nad dodržováním smluv zavádění zákonodárství - zabezpečuje provádění Smluv a aktů Společenství rozhodování - rozhoduje v rámci legislativních pravomocí stanovených ve smlouvách správa fondů - řídí fondy Evropské unie a je za ně zodpovědná

Organizace Evropské komise: Komisaři z každé země jen jeden komisař – celkem 25 komisařů pětileté funkční období každý komisař je zodpovědný za určitý resort hlavní pracovní jazyky - angličtina, francouzština a němčina všechny oficiální dokumenty překládány do všech oficiálních jazyků Unie sídlí v Bruselu Kabinet nejbližší spolupracovníci jednotlivých komisařů zajišťuje informace pro komisaře styční pracovníci s ostatními částmi Komise vytvářejí podporu pro návrhy komisařů Generální ředitelství (Directorate General - DG) ostatní administrativa rozdělení do jednotlivých resortů překladatelé, dočasní zaměstnanci další dělení na ředitelství a divize

Komisaři a jim podřízená generální ředitelství Komisař/ka

JOSÉ MANUEL DURAO BARROSO (Portugalsko) Předseda

MARGOT WALLSTRÖM (Švédsko) Místopředsedkyně


Odpovědnost Resort Politické vedení Komise. Organizování Komise s cílem zajistit Generální sekretariát efektivní fungování na základě Právní služby kolegiality. Mluvčí Přidělování pravomocí a odpovědností. Tým poradců (GOPA) Předseda pracovní skupiny pro Lisabonskou strategii. Předseda pracovní skupiny pro vnější vztahy. Vztahy s ostatními orgány a s národními parlamenty. GŘ tisk a komunikace včetně zastoupení Zastupování předsedy v jeho v členských zemích nepřítomnosti.

Strana 7


Komisařka pro vztahy s evropskými institucemi a komunikační strategii

Koordinace mediální a komunikační strategie. Předsedkyně pracovní skupiny pro komunikaci a program.

Průmysl a podnikání. Koordinace aktivit Komise v rámci Rady pro konkurenceschopnost. Předseda pracovní skupiny pro Radu Místopředseda pro konkurenceschopnost. Komisař pro průmysl a podnikání Místopředseda pracovní skupiny pro Lisabonskou strategii. GÜNTER VERHEUGEN (SRN)

JACQUES BARROT (Francie) Místopředseda

Doprava.

Komisař pro dopravu

Reforma administrativy. Lidské zdroje a administrativa. Rozpočtové výdaje. Místopředseda Interní audit. Boj s podvody. Komisař pro administrativní Bezpečnost. záležitosti, audit a boj s podvody Předseda Výboru pro audit. SIIM KALLAS (Estonsko)

FRANCO FRATTINI ((Itálie) Místopředseda

Justice a vnitřní záležitosti.

Komisař pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost VIVIANE REDING Informační společnost. (Lucembursko) Politika v oblasti audiovize. Komisařka pro informační Koordinace mediálních záležitostí. společnost a sdělovací prostředky STAVROS DIMAS (Řecko) Komisař pro životní prostředí

Životní prostředí.

JOAQUÍN ALMUNIA Hospodářské a finanční záležitosti. (Španělsko) Měnové záležitosti. Komisař pro hospodářské a měnové Statistický úřad. záležitosti Regionální politika. DANUTA HÜBNER (Polsko) Fond soudržnosti. Komisařka pro regionální politiku Fond solidarity. Rybolov. JOE BORG (Malta) Koordinace námořních záležitostí. Komisař pro rybolov a námořní Předseda pracovní skupiny, která má záležitosti navrhnout námořní politiku. Finanční plánování. DALIA GRYBAUSKAITE (Litva) Rozpočet.


GŘ průmysl a podnikání Agentury: EMEA (Evropská agentura pro posuzování farmaceutických produktů) ECA (Evropská agentura pro chemické látky) Oblast dopravy na GŘ doprava a energetika Agentury: EMSA (Evropská agentura pro námořní bezpečnost) EASA (Evropská agentura pro leteckou bezpečnost) ERA (Evropská agentura pro železnice) GŘ lidské zdroje a administrativa Vnitřní audit Evropský úřad pro boj s podvody (OLAF) GŘ informatika Úřad pro správu a výplatu individuálních nároků Úřady pro infrastrukturu a logistiku Vztahy s náborovou kanceláří pro evropské instituce GŘ spravedlnost, svoboda a bezpečnost Agentury: EMCDDA (Evropské centrum pro sledování drog a drogových závislostí) EUMC (Evropské centrum pro sledování rasismu a xenofobie) Ostraha hranic (Evropská agentura pro koordinaci ostrahy vnějších hranic) GŘ informační společnost Agentury: ENISA (Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací) GŘ životní prostředí Agentury: EEA (Evropská agentura pro životní prostředí) GŘ hospodářské a finanční záležitosti Statistický úřad

GŘ regionální politika GŘ rybolov a námořní záležitosti, Agentury: CFCA (Agentura pro kontrolu rybolovu) GŘ rozpočet

Strana 8


Komisařka pro finanční plánování a rozpočet JANEZ POTOČNIK Věda, výzkum a vývoj. (Slovinsko) Společné výzkumné centrum (JRC). Komisař pro vědu a výzkum

JÁN FIGEĽ (Slovensko) Komisař pro školství, vzdělání, kulturu a vícejazyčnost

MARKOS KYPRIANOU (Kypr) Komisař zdravotnictví a ochranu spotřebitele

OLLI REHN (Finsko) Komisař pro rozšíření LOUIS MICHEL (Belgie) Komisař pro rozvojovou a humanitární pomoc ANDRIS PIEBALGS (Lotyšsko) Komisař pro energetiku NEELIE KROES (Nizozemsko) Komisařka pro hospodářskou soutěž MARIANN FISCHER BOEL (Dánsko) Komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova

Školství a vzdělání. Mládež, tělovýchova, občanská společnost. Kultura. Překlady a tlumočení.

Veřejné zdraví. Ochrana spotřebitele.

Kandidátské země (Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko, Turecko, Makedonie). Západní Balkán.

GŘ výzkum JRC GŘ školství a kultura GŘ tlumočnictví (SCIC) GŘ překladatelství Vztahy s kanceláří pro tiskoviny evropských institucí (OPOCE) Agentury: CEDEFOP (Evropské centrum pro rozvoj učňovského školství) ETF (Evropská nadace pro vzdělání) CdT (překladatelské středisko pro evropské orgány) GŘ zdraví a ochrana zákazníka Agentury: CPVO (Úřad pro rostlinnou diverzitu) ECDC (Evropské centrum pro prevenci a kontrolu chorob) EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) GŘ rozšíření, přidáno Ředitelství pro západní Balkán z GŘ RELEX Agentury: EAR (Evropská agentura pro obnovu)

Rozvojová pomoc a spolupráce. Humanitární pomoc.

GŘ rozvoj Kancelář pro humanitární pomoc (ECHO)

Energetickou politiku. Jaderná bezpečnost.

Záležitosti energetiky v GŘ doprava a energetika

Hospodářská soutěž.

GŘ hospodářská soutěž

Zemědělství. Rozvoj venkova.

GŘ zemědělství a rozvoj venkova

Vnější vztahy. Společná zahraniční a bezpečnostní politika. GŘ vnější vztahy Evropská sousedská politika. Úřad pro spolupráci EuropeAid Delegace v nečlenských zemích. Místopředsedkyně pracovní skupiny pro vnější vztahy. GŘ vnitřní trh a služby Agentury: CHARLIE MCCREEVY Vnitřní trh. (Irsko) OHIM (Úřad pro harmonizaci vnitřního Finanční služby. Komisař pro vnitřní trh a služby trhu – obchodní známky a průmyslové vzory) Zaměstnanost. GŘ zaměstnanost, sociální věci a rovné VLADIMÍR ŠPIDLA Sociální věci. příležitosti (Česká republika) Komisař pro zaměstnanost, sociální Rovné příležitosti. Agentury: věci a rovné příležitosti Předseda pracovní skupiny pro rovné EUROFOUND (Evropská nadace pro BENITA FERREROWALDNER (Rakousko) Komisařka pro vnější vztahy a evropskou sousedskou politiku


Strana 9


příležitosti.

PETER MANDELSON (Velká Británie) Komisař pro obchod

Obchodní politika. Mezinárodní dimenze konkurenceschopnosti. Člen pracovní skupiny pro Radu pro konkurenceschopnost.

LASZLÓ KOVÁCS (Maďarsko) Cla. Komisař pro daňové záležitosti a Daně celní unii

zlepšování životních a pracovních podmínek) EU-OSHA (Evropská agentura pro bezpečnost a zdraví při práci)

GŘ obchod

GŘ daňová a celní unie

Rada Evropské unie Hlavní rozhodovací orgán Evropské unie reprezentuje zájmy členských států hlavní zákonodárná instituce

Poslání:

činit politická a legislativní rozhodnutí - schvalování zákonů presentace názorů a zájmů členských států - zastupuje zájmy jednotlivých členských států

Organizace Rady Evropské unie: Rada ministrů skládá se z ministrů jednotlivých ČS Unie legálně jenom jedna Rada, v praxi asi 9 všechny Rady mají stejné pravomoci nejčastěji se schází ministři zemědělství, Ecofin a General Council ministři se mohou nechat zastoupit každého zástupce doprovází národní delegace jednání řídí předseda z předsedajícího ČS zasedání jsou jedno- až dvoudenní Úřad stálé mise národní delegace každého ČS Stálý zástupce (představitel) Výbor stálých zástupců (představitelů) (COREPER I a II) Zvláštní výbor pro zemědělství (SCA) sekretariát Rady diplomatická úroveň jednání Výbory a pracovní skupiny nejnižší článek rozhodování odborná úroveň jednání Sekretariát Rady napomáhá Radě při plnění úkolů v čele Generální tajemník, který je současně Vysokým zmocněncem pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku v současnosti Javier Solana přispívá k formulování SZBP a vede politický dialog


Strana 10


Hlasování v Radě Jednomyslné postupně omezováno, užíváno pro 2. a 3. pilíř, "ústavní záležitosti", změna návrhu Komise

Kvalifikovaná většina většina rozhodnutí, kvalifikovanou většinu tvoří 232 hlasů z 321 možných

Prostá většina používáno velmi výjimečně, procedurální otázky, některé tarify

Počty hlasů při hlasování kvalifikovanou většinou v Radě Počet hlasů - Rada EU Francie Německo Velká Británie Itálie Polsko Španělsko Nizozemí Belgie Česká republika Maďarsko Portugalsko Řecko Rakousko Švédsko

29 29 29 29 27 27 13 12 12 12 12 12 10 10

Slovensko Finsko Dánsko Irsko Litva Slovinsko Lotyšsko Estonsko Lucembursko Kypr Malta Celkem Kvalifikovaná většina

7 7 7 7 7 4 4 4 4 4 3 321 232

Pořadí předsednictví v Radě EU Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

První polovina roku Irsko Lucembursko Rakousko Německo Slovinsko Česká republika Španělsko Maďarsko Dánsko Irsko Řecko Slovensko

Druhá polovina roku Nizozemí Velká Británie Finsko Portugalsko Francie Švédsko Belgie Polsko Kypr Lotyšsko Itálie Lucembursko

Evropský parlament Demokraticky volený orgán Evropských společenství • jediná instituce volená v přímých všeobecných volbách • podílí se na rozhodování a kontrole

Poslání:

účast na legislativním procesu - různá míra účasti podle druhu procedury – (hlavní procedury konzultační, kooperační, spolurozhodovací, schvalovací) žádost Komisi o předložení návrhu (Komise nemusí reagovat)


Strana 11


kontrola rozpočtu - omezené pravomoci při kontrole kontrola orgánů - vztahuje se prakticky jen na omezenou kontrolu Komise

Organizace Evropského parlamentu: Poslanci 732 poslanců volených v přímých volbách na 5 let ve všech ČS volby v červnu 2004 předseda Josep Borrell politické frakce složené z poslanců různých ČS poslanci sedí podle stran volby poněkud stranou zájmu poslanci pracují ve stálých výborech, členové na 2,5r, zkoumají návrhy pléna ve Štrasburku, výbory v Bruselu, sekretariát v Lucemburku

Počet poslanců v Evropském parlamentu Německo Velká Británie Francie Itálie Španělsko Polsko Nizozemí Řecko Belgie Portugalsko Česká republika Maďarsko Švédsko

99 78 78 78 54 54 27 24 24 24 24 24 19

Rakousko Slovensko Dánsko Finsko Irsko Litva Lotyšsko Slovinsko Estonsko Kypr Lucembursko Malta Celkem

18 14 14 14 13 13 9 7 6 6 6 5 732

Evropská rada Hlavní politický orgán Evropské unie

Poslání:

fórum nejvyšší politické úrovně pro vytváření porozumění a důvěry mezi státy EU určení středně- a dlouhodobých cílů iniciace hlavních politik a směrů přispívání ke koordinaci cílů a aktivit EU rozhodování o věcech nejvyšší důležitosti a citlivosti tvoření zásad zahraniční politiky

Evropská rada není zákonodárce! Její rozhodnutí jsou pouze politická rozhodnutí!

Organizace Evropské rady:

předsedové vlád a hlavy států ČS a předseda Komise jsou jí nápomocni ministři zahraničních věcí a člen Komise schází se alespoň 2x ročně za předsednictví státu, který předsedá Radě

Projednávaná agenda stálá horká témata témata důležitá pro Komisi nebo předsedající stát zásadní průlomové otázky otázky, které nezvládá vyřešit Rada ministrů věci, které zůstaly nedořešeny z minulého summitu mezinárodní aktuální problémy


Strana 12


zvláštní záležitosti

Evropský soudní dvůr Zajišťuje dodržování práva při výkladu a provádění Smluv

Poslání: rozhodování - rozhoduje určité druhy sporů - zejména mezi orgány, orgány a ČS a mezi ČS navzájem výklad práva - hlavní vykladatel evropského práva Rozhoduje v oblasti komunitárního práva (tzv. první pilíř EU).

Organizace Evropského soudního dvora:

25 soudců jmenovaných na 6 let předseda ESD na tři roky zvolený soudci z jejich středu 8 generálních advokátů jmenováni společnou dohodou vlád ČS Soud prvního stupně sídlo v Lucembursku

Právní rámec na jehož základě rozhoduje Soudní dvůr: zakládající smlouvy akty orgánů Společenství mezinárodní právo obecné právní principy právní interpretace

Akty orgánů Společenství (Sekundární legislativa)

nařízení (regulation) - má obecnou závaznost pro ČS směrnice (directive) - je závazná pokud jde o výsledek. Volba formy dosažení výsledku je ponechána na ČS. rozhodnutí (decision) - je závazné pro toho, pro koho je určeno doporučení (recommendation), stanoviska (position) nejsou závazná, ale mají politickou váhu

Evropský účetní dvůr

finanční dohled nad hospodařením Společenství

Evropská centrální banka

určuje zásady měnové politiky států eurozóny

Výbor regionů

poradní orgán složený ze zástupců regionální a místní správy

Hospodářský a sociální výbor

poradní orgán složený ze zástupců zaměstnavatelů, zaměstnanců a ostatních složek

Evropská investiční banka

pomoc při financování investičních programů společenství

Jednotný vnitřní trh Čtyři svobody: • volný pohyb zboží • volný pohyb osob


Strana 13


• volný pohyb služeb • volný pohyb kapitálu

Volný pohyb zboží • • • • • • • • • • • •

zákaz ukládání cel a jiných dávek s obdobným účinkem uvnitř Společenství jednotný celní tarif navenek zákaz daňové diskriminace zákaz diskriminace mezi příslušníky členských států státními monopoly komerční povahy omezení státních podpor zrušení kvantitativního omezení dovozu a vývozu uvnitř Společenství zrušení opatření s obdobným účinkem jako kvantitativní omezení zákaz zvláštních podmínek pro dovážené zboží, které neplatí pro zboží domácí (normy) zákaz znesnadňování dovozů diskriminací mezi jednotlivými obchodními kanály zákaz preferenčních režimů pro domácí výrobky uvolnění hospodářské soutěže zákaz zneužívání státních zakázek pro řízení oběhu zboží

povolené výjimky: veřejná morálka veřejný pořádek veřejná bezpečnost ochrana zdraví a života lidí a zvířat a ochrana rostlin ochrana pokladů národního bohatství ochrana průmyslového a obchodního vlastnictví

Volný pohyb osob

volné přemísťování osob změna místa pobytu za účelem pracovní činnosti nebo podnikání volnost pohybu pro osoby žijící z nezávislých příjmů ( důchodci, studenti, rentiéři) zákaz diskriminace mezi příslušníky členských států Schengenské dohody a občanství EU jednotná vízová, azylová a přistěhovalecká politika pracovně právní aspekty (diskriminace) a sociální zabezpečení pracovníci mohou: o přijímat nabídky zaměstnání kdekoliv o pohybovat se za tímto účelem po ČS o pobývat v ČS za účelem výkonu povolání při dodržení místních nařízení o zůstat v ČS potom, co zaměstnání skončilo o vztahuje se i na rodinné příslušníky

Omezení:

veřejný pořádek veřejná bezpečnost ochrana zdraví státní služba

Volný pohyb služeb Službami se rozumí zejména činnosti průmyslové činnosti obchodní činnosti řemeslné činnosti v oblasti svobodných povolání


Strana 14


pojišťovnictví a bankovnictví ostatní služby svoboda usazování osob vykonávajících nezávislou činnost (živnostníci, podnikatelé, svobodná povolání atd.) právo zakládat a provozovat podniky – svoboda podnikání (za podmínek stanovených pro vlastní příslušníky) volný pohyb i pro právnické osoby stejné zacházení pro společnosti založené podle práva některého členského státu, které mají sídlo nebo správu uvnitř Společenství poskytování služeb i přes hranice Omezení:

veřejný pořádek veřejná bezpečnost ochrana zdraví účast na výkonu státní moci kvalifikační předpoklady zvláštní pravidla pro výkon určitých povolání (objektivně odůvodnitelné, nemají diskriminační charakter, nejsou-li v nepoměru ke svému účelu)

Volný pohyb kapitálu

zákaz omezení pohybu kapitálu mezi členskými státy a mezi ČS a třetími zeměmi zákaz omezení plateb mezi ČS a mezi ČS a třetími zeměmi pohyb kapitálu do třetích zemí či z nich v oblasti přímých investic, investic do nemovitého majetku, finanční služby, vstupy cenných papírů na kapitálové trhy

není dotčeno právo členských zemí: uplatňovat příslušná daňová opatření rozlišující mezi poplatníky podle místa bydliště učinit nezbytná opatření, jež by zabránila porušování vnitrostátních předpisů v oblasti daní, dohledu nad finančními institucemi, ohlašování kapitálových pohybů, opatření odůvodnitelná veřejným pořádkem a bezpečností možnost Rady učinit ochranná opatření vůči třetím zemím na dobu menší než 6 měsíců

Stručný přehled politik Společné politiky: Společná zemědělská politika Společná zemědělská politika je politikou, která se datuje již od zrodu EHS. Stala se nejkomplexnější, nejpropracovanější, ale i nejdražší, nejproblematičtější a nejreformovanější politikou ze všech. U zrodu Společné zemědělské politiky stála snaha států dosáhnout soběstačnosti v oblasti zemědělské výroby (po druhé světové válce zakládající státy soběstačné nebyly, proto bylo potřeba zvýšit zemědělskou produkci), stabilizace zemědělských trhů a zlepšení postavení chudých zemědělců. V té době nebyla žádná regionální politika, a protože na zemědělství závislé oblasti byly současně ty nejchudší, pomoc zemědělcům znamenala pomoc nejproblémovějším regionům. Zemědělská politika suplovala regionální politiku. V současné době se intenzívně diskutuje o reformě zemědělské politiky, protože již v současné době neodpovídá potřebám členských států a je příliš finančně náročná. Postupně se mají snižovat výdaje na tuto politiku a kolem roku 2010 se otevře zásadní debata o další budoucnosti této politiky. Společná obchodní politika Společná obchodní politika přímo vyplývá ze zavedení volného pohybu zboží. Jestliže mají být dokonale odstraněny veškeré bariéry pohybu zboží přes vnitřní hranice, není jiného řešení než současně sjednotit podmínky obchodu se třetími zeměmi.


Strana 15


V prostředí, kde se zboží přelévá bez jakéhokoliv omezení přes vnitrounijní hranice, není možné, aby si jednotlivé státy určovaly samy své zvláštní obchodní vztahy s nečlenskými zeměmi. Dovozce zboží z třetí země by totiž dovážel zboží přes stát, který by měl pro dovoz jeho druhu zboží nejměkčí podmínky a nejmenší clo. Tam by zboží odbavil a potom by bez jakýchkoliv dalších bariér či poplatků mohl zboží dovézt do kterékoliv jiné členské země. Proto si žádná země nemůže jen sama za sebe uzavírat dvoustranné obchodní dohody s jinými státy, ale obchodní dohody musí dělat Evropské společenství pro všechny státy jednotně. Je stanoven i celoevropský jednotný celní sazebník, aby dovozci nemohli zneužívat nejednotnosti celních sazeb a vozit zboží do Evropy vždy přes zemi s nejnižšími tarify pro dané zboží. Měnová politika Při zavedení společné měny není jiná cesta než současně zavést společnou měnovou politiku. Měnově propojené země jednoduše nemohou mít v každé zemi například rozdílné úrokové sazby, které by si určovaly nezávislé centrální banky nebo není možné, aby se každý stát individuálně rozhodoval, kolik eurobankovek a euromincí dá do oběhu. Pro státy spojené jednotnou měnou tedy dělá jednotná rozhodnutí Evropská centrální banka ve Frankfurtu nad Mohanem. V Evropské centrální bance jsou zastoupeny všechny státy eurozóny, které společně rozhodují o nastavení měnové politiky. Státy se navíc musí doma snažit udržet své státní rozpočty pod kontrolou. Společná dopravní politika Uvolnění pohybu zboží a osob by nebylo úplné, kdyby neexistovaly dostatečné přepravní kapacity, vyspělé dopravní služby a samotné cesty kudy by osoby i zboží po Evropě proudilo. Fungující doprava je nutnou podmínkou pro využití odstranění administrativních bariér. Společná dopravní politika má více rozměrů. Evropská unie přispívá z vlastních prostředků v rámci strukturální politiky na samotný rozvoj dopravní infrastruktury. Snaží se zejména zcelovat dopravní sítě jednotlivých členských států do jednoho celku. V této souvislosti se mluví zejména o transevropských sítích. Další oblastí je snaha o liberalizaci v dopravě – podpora volné soutěži při nabízení dopravních služeb a omezování státních monopolů a dohledu nad dopravou má pomoci při rozvoji dopravy. Mimo to se dopravní politika Evropských společenství dotýká i harmonizace fiskálních, technických a sociálních předpisů v dopravě, starosti o dopravní propojení a odstranění dopravních bariér při pohybu zboží a osob přes hranice členských států, sjednocení technických parametrů v dopravě, výzkumu a vývoje v této oblasti, společného postupu v oblasti dopravy nebezpečných věcí apod.

Koordinované politiky: Další politiky už nemají charakter politik společných. Znamená to, že Evropská unie nemá v těchto oblastech výlučné pravomoci, ale podílí se na řízení těchto oblastí společně s členskými státy. Ty mají při jejich provádění hlavní slovo a EU má úlohu spíše koordinační, řeší záležitosti, které přerůstají významem nebo rozsahem hranice členských států nebo financuje programy v těchto oblastech. Politika soudržnosti Politika soudržnosti (nazývaná i politika strukturální nebo regionální) je založena na principu solidarity mezi státy a regiony. Jedná se o přerozdělování prostředků od bohatších směrem k chudším - investování do zaostávajících oblastí Společenství. Hlavním smyslem je pomoci rozvoji znevýhodněných oblastí a tím i k zvýšení výkonnosti celého Jednotného vnitřního trhu. Vízová, azylová a přistěhovalecká politika Po zavedení Schengenských dohod, na jejichž základě jsou odstraňovány fyzické kontroly na hranicích mezi členskými zeměmi, musel být řešen problém nekontrolovaného pohybu osob z nečlenských zemí. Díky společnému prostoru nelze omezit pohyb osob ze třetích zemí na území jednoho státu. V případě velmi odlišné politiky vízové, azylové a přistěhovalecké by tyto osoby mohly vstupovat na společné území přes stát s pro ně nejmírnějšími požadavky a po vybavení administrativních formalit by se mohli libovolně přemísťovat do států jiných. Pokud by jim bylo odmítnuto udělení azylu v jedné zemi, mohly by zkoušet štěstí postupně u všech členských států a doufat, že někde to vyjde. To by představovala neúnosnou finanční a administrativní zátěž na státy EU. Sjednocují se proto azylová a vízová pravidla tak, aby osoby ze třetích zemí musely podstoupit stejný proces imigračního odbavení, ať už vstupují na společné území přes kterýkoliv stát. Navíc mohou žádat o azyl jen jednou v jedné členské zemi a je budován systém, který by měl omezit zneužitelnost azylového systému ze strany neoprávněných notorických žadatelů. Sociální politika, ochrana zdraví a politika zaměstnanosti Politika sociální se značně prolíná i s dalšími, již pojednanými, oblastmi. Souvisí s volným pohybem osob a pracovních sil. Financování opatření na zvýšení zaměstnanosti je rovněž podstatnou součástí strukturální politiky a prioritou celého Sociálního fondu. Sociální politika se ale mimo jiné zabývá i koordinací boje proti nezaměstnanosti, např. vytvářením akčních plánů, podporou malého a středního podnikání, které mají nabídnout nová pracovní místa, stanovením


Strana 16


minimálních standardů sociální ochrany, starostí o sociální dialog mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Se sociální oblastí rozhodně souvisí i ochrana zdraví a bezpečnosti na pracovišti. Politika životního prostředí V politice životního prostředí lze začít spojitostí se strukturálními fondy, kde je pamatováno na investice do této oblasti. Krom toho se tato politika zabývá hodnocením dopadu na životní prostředí, zajištěním volného přístupu k informacím o životním prostředí, ekologickým auditem a ekologickým značením i vlastní ochranou přírody přírodními parky a chráněnými územími. Nemalou součástí práce na tomto poli je i stanovování minimálních standardů směřujících ke snížení znečištění životního prostředí v oblasti kvality vody a vzduchu, ochrany proti hluku, nakládání s chemickými produkty a hospodaření s odpady. Průmyslová politika, výzkum a vývoj Evropa zaostává v oblasti moderních technologií za světovými velmocemi USA a Japonskem. Proto se rozhodla ze společného rozpočtu podpořit i tuto oblast. Financuje nejen vlastní výzkumné laboratoře, ale přispívá i na zavádění vědeckotechnických poznatků do praxe. Na tyto činnosti je pamatováno asi 5% z celkového rozpočtu Evropské unie. V oblasti průmyslové politiky se EU snaží pouze o koordinaci snah členských zemí. Hospodářská soutěž Ochrana hospodářské soutěže je zcela nedílnou součástí Jednotného trhu, který je založen na dobře fungující konkurenci mezi účastníky na trhu. Hospodářskou soutěž mohou poškozovat velké firmy kartelovými dohodami, zneužíváním dominantního postavení na trhu, nekalými praktikami, vynucováním nevýhodných smluv apod. Férovost soutěže mohou ale narušovat i samotné členské státy. Co je rovného na soutěži, kde by jeden stát pomáhal ze státních peněz vybraným domácím výrobcům, jejichž výrobky by se potom střetávaly na jednotném trhu s výrobky z ostatních zemí, kde stát žádné dotace nerozdává? Státní dotace jsou proto zakázané. Stejně tak jsou kontrolovány i veřejné soutěže, protože ty lze lehko zneužít jako nástroje neférové pomoci. Stačí zadat bez výběrového řízení veřejnou zakázku za obzvláště výhodných podmínek předem určeným výrobcům a je to podpora jenom v jiném hávu. Výběrová řízení jsou proto povinná a musí probíhat podle standardních procedur v celé Evropě. Rozvojové spolupráce Evropská unie je největším dárcem pomoci rozvojovým zemím v celosvětovém měřítku. Podporuje zapojování rozvojových zemí do světové ekonomiky a bojuje proti chudobě rozvojových zemí. Má zvláštní vztahy s chudými zeměmi ACP (Afrika, Karibik a Tichomoří), kterým pomáhá nejen financemi, ale i lepšími podmínkami pro přístup zboží z těchto zemí na jednotný trh EU. Evropská unie se zapojuje i do potravinových programů pomoci nejchudším zemím. Ochrana spotřebitele Jestliže jednotný trh má mít jednotné standardní podmínky na celém svém území, je potřeba stanovit i základní parametry ochrany spotřebitelů. Má to i své ekonomické důvody: ochrana spotřebitelů a jejich zájmů něco stojí. Např. zaručení dlouhé záruční doby je celkem nákladná záležitost. Není možné, aby v některých částech jednotného trhu dosahovaly výrobci vyšších zisků jenom proto, že poškozují spotřebitele, a tím dosahovaly i lepšího postavení na trhu než firmy v jiných zemích, které jsou výrobci donuceni k přísné ochraně spotřebitele. Ochrana spotřebitele se týká široké oblasti – od již zmíněných záručních dob, přes ochranu před nečistými praktikami při podomním prodeji až po ochranu před klamavou reklamou a nepříjemnostmi vzniklými při špatném označování výrobků. Nejdůležitější je ale jasně stanovená odpovědnost výrobců či prvních dovozců za chyby svých výrobků.

Politiky v oblasti energie, civilní obrany, kultury, zdravotnictví a turistiky

Jedná se o politiky, kde je úloha EU koordinační. Jsou vydávána doporučení a vytyčovány hlavní směry dalšího rozvoje, ale praktické provádění těchto politik je na členských zemích. EU se omezeně věnuje i finanční podpoře v některých oblastech (zejména kultura a turistika) v rámci strukturálních fondů. V oblasti energie se EU ještě snaží zavedením co největší konkurence zabezpečit nižší ceny energií pro evropské spotřebitele.

EU vzdělávání a odborné vzdělávání Společenství přispívá k rozvoji kvalitního vzdělávání podporou spolupráce mezi členskými státy, a je-li to nezbytné, podporováním a doplňováním činnosti členských států při plném respektování jejich odpovědnosti za obsah výuky, za organizaci vzdělávacích systémů a za jejich kulturní a jazykovou rozmanitost. Společenství a členské státy podporují


Strana 17


spolupráci v oblasti vzdělávání se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi, zejména s Radou Evropy. Činnost Společenství je zaměřena na: rozvoj evropského rozměru ve vzdělávání, zvláště výukou a šířením jazyků členských států podporu mobility studentů a učitelů, také prostřednictvím podpory akademického uznávání diplomů a započítáváním doby studia podporu spolupráce mezi vzdělávacími institucemi rozvoj výměny informací a zkušeností týkajících se otázek, které jsou společné vzdělávacím systémům členských států podporu rozvoje výměn mládeže a pedagogických pracovníků podporu rozvoje dálkového vzdělávání Společenství provádí i politiku odborného vzdělávání, jež podporuje a doplňuje činnost členských států při plném respektování jejich odpovědnosti za obsah a organizaci odborného vzdělávání. Činnost Společenství v oblasti odborného vzdělávání je zaměřena na: usnadňování adaptace na změny v průmyslu, zejména odborným vzděláváním a rekvalifikací zlepšování základního a dalšího odborného vzdělávání za účelem usnadnění profesního začlenění a znovuzačlenění na trhu práce usnadňování přístupu k odbornému vzdělávání, podporu mobility vyučujících a osob vyučovaných v rámci odborné výuky, obzvláště mladých lidí podporu spolupráce v oblasti odborného vzdělávání mezi institucemi odborného vzdělávání či výcviku a podniky rozvoj výměny informací a zkušeností týkajících se otázek, které jsou společné systémům odborného vzdělávání členských států

Budoucnost EU

předpokládaný vstup Bulharska, Rumunska (2007?) jednání s Chorvatskem, Tureckem, Makedonií o vstupu jednání o přidružení s Černou Horou, Srbskem, Albánií, Bosnou a Hercegovinou postupný vstup nových členských zemí do měnové unie začlenění nových zemí do Schengenského systému postupný konec přechodných období další vývoj ratifikace Smlouvy o Ústavě pro Evropu společná zahraniční, bezpečnostní a obranná politika výrazně se zvýší příliv unijních peněz na rozvoj chudších oblastí. ČR by měla v období 2007 - 2013 ročně dostat kolem 95 mld. Kč.

Smlouva o Ústavě pro Evropu Jedná se o další postupnou změnu zakládajících smluv. Cílem bylo zjednodušit a zpřehlednit dosavadní právní rámec a přidělit právní subjektivitu Evropské unii. Smlouva z velké části přebírá a případně formulačně upřesňuje ustanovení již existujících smluv, do nichž jsou zapracovány některé nové články a změny ve fungování EU oproti současnému stavu. Tyto změny se týkají: 1. 2. 3.

oblastí spolupráce v rámci EU (tj. jednotlivých společných politik) složení evropských institucí způsobů rozhodování

Hlavní novinky

byla začleněna Charta základních práv EU do textu ústavní smlouvy byla zřízena funkce předsedy Evropské rady byla zřízena funkce evropského ministra zahraničních věcí předsednictví Rady bude ponecháno v kompetenci členských států. Bude je vykonávat vždy skupina tří zemí, které se na základě vnitřní rotace během osmnácti měsíců vystřídají v čele všech formací Rady EU


Strana 18


byl zjednodušen soubor legislativních nástrojů (oproti existujícím 15 navržených pouze 6), byly vytvořeny evropské rámcové zákony a evropské zákony byly jasně vymezeny působnosti EU: výlučná a sdílená působnost, podpůrné, koordinační a doplňkové činnosti zřetelně byly rozděleny a definovány kompetence mezi jednotlivými institucemi EU hlasování kvalifikovanou většinou: ke schválení příslušných rozhodnutí bude zapotřebí souhlasu 55% členských států, které představují nejméně 15 členských států a které zastupují členské státy představující nejméně 65 % celkového počtu obyvatel Unie. Zároveň byla ale schválena pojistka proti blokační menšině tří nejlidnatějších států, které disponují více než 35 % celkového počtu obyvatel. Kvalifikované většiny bude totiž podle schváleného textu dosaženo i tehdy, pokud se proti rozhodnutí postaví méně než čtyři členské státy. (Zjednodušeně řečeno: kvalifikovanou většinou se rozumí dvojitá většina 55 % zemí tvořených minimálně 15 členskými státy a reprezentujících minimálně 65 % obyvatelstva EU. K zablokování rozhodnutí bude ovšem zapotřebí nejméně čtyř zemí reprezentujících alespoň 35 % populace Unie.) U návrhů nepředkládaných Komisí ani ministrem zahraničí EU je potřebná většina 72% zemí a 65% obyvatelstva. Evropská komise a zastoupení jednotlivých zemí v ní: do roku 2014 bude zachován princip každá země – jeden komisař. Poté bude počet komisařů snížen na dvě třetiny celkového počtu členských zemí. To znamená, že každá země bude mít svého zástupce v Komisi pravidelně vždy ve dvou ze tří funkčních období. Evropskému parlamentu se přiznává větší vliv než nyní, zároveň se mění celkový počet a rozdělení mandátů mezi členskými státy (zvýšení minimálního počtu zástupců jedné země z 5 na 6, snížení maximálního počtu z 99 na 96; celkově by počet zástupců v parlamentu neměl překročit 750). zcela nově přináší jasně definovaný mechanismus dobrovolného vystoupení členského státu z Evropské unie Státy, které evropskou ústavní smlouvu dosud schválily (stav k červnu 2006): 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

Litva 11. listopadu 2004 parlament Maďarsko 20. prosince 2004 parlament Slovinsko 1. února 2005 parlament Španělsko 20. února 2005 referendum Itálie 6. dubna 2005 parlament Řecko 19. dubna 2005 parlament Slovensko 11. května 2005 parlament Rakousko 25. května 2005 parlament Lotyšsko 2. června 2005 parlament Kypr 30. června 2005 parlament Malta 6. července 2005 parlament Lucembursko 10. července 2005 referendum Belgie 8. února 2006 parlament Estonsko 9. května 2006 parlament Německo* - Německý dvoukomorový parlament se vyslovil pro evropskou ústavní smlouvu 12. a 27. května 2005, prezident SRN smlouvu podepíše poté, co ústavní soud prošetří žalobu na slučitelnost textu s německou ústavou.

Státy, které evropskou ústavní smlouvu odmítly: 16. Francie 29. května 2005 referendum 17. Nizozemsko 1. června 2005 referendum Státy, které smlouvu ještě neschvalovaly: Finsko, Česká republika, Irsko, Polsko, Portugalsko, Velká Británie, Dánsko, Švédsko Stav ratifikace lze sledovat na http://europa.eu.int/constitution/ratification_en.htm

Česká republika v Evropské unii Česká republika zřetelné pozice v oblasti zahraniční politiky a lidských práv (Bělorusko, Kuba) snaha prodloužit úlevy na DPH podpora liberní směrnice o volném pohybu služeb zájem na omezení volného pohybu pracovníků


Strana 19


zájem na konci zákazu vnitrostátní přepravy zboží

Češi v EU zřízena česká škola – sekce Evropské školy katolická misie v Bruselu, Lucemburku, Štrasburku nejvýše postavený Čech v EU: Vladimír Špidla, komisař EK Miroslav Ouzký, místopředseda EP Karel Kovanda, zástupce generálního ředitele DG pro vnější vztahy Marie Bohatá, generální ředitelka Eurostatu Ivan Pilip, místopředseda řídícího výboru EIB Jiří Malenovský, soudce ESD Jan Kinšt, člen EÚD Jiří Buriánek, ředitel, Generální sekretariát Rady Ladislav Miko, ředitel, DG pro ŽP Česká republika, „infringement procedure“ a žaloby řízení pro porušení smlouvy úřední oznámení (výzvy, formální upozornění) odůvodněné stanovisko žaloba Komise u ESD dosud zaslala Evropská komise České republice cca 300 formálních upozornění podle čl. 226 Smlouvy o ES Komise podala na ČR zatím 4 žaloby (autorské právo, řízení hluku ve venkovním prostředí, kvalifikace lékařů a zubařů)

ČR a předsednictví v Radě ČR bude předsedat Radě v 1. pololetí 2009, před námi Francie, po nás Švédsko. Úkoly předsednické země předsedá zasedáním Rady jednotliví ministři: 3x - 7x za předsednictví COREPER: týdně 1x - 3x experti pracovním skupinám: (250 skupin a podskupin, cca 3000 zasedání) předseda vlády předsedá Evropské radě (stálý předseda Evropské rady?) reprezentace EU vůči „třetím zemím“ vytvořit doprovodný program zapojit národní parlament, regiony, soukromý sektor, nevládní organizace určit zodpovědnost subjektů koordinovat kalendář akcí vytvořit zvací a akreditační systém bezpečnostní zajištění akcí kontakty s Francií a Švédskem spolupráce s institucemi EU zajistit komunikaci s ostatními orgány EU (EK a EP) a ostatními členskými státy vytvořit obsahový a koordinační tým Nároky

posílení Stálého zastoupení (až o 150) koordinační týmy (10 – 20) dočasné pracovní síly (logistika, doprovod – max. 1,5 roku) posílení resortů (max. 10) bezpečnostní složky jazyková a předmětná příprava osob 2007 – 2009: minimální náklady 60 mil.€ náklady na vzdělávání státní správy neformální akce (zasedání Rady 5 - 15, COREPER, konference – cca desítky) summity s regionálními uskupeními


Strana 20


Témata, která se budou pravděpodobně během předsednictví ČR řešit: zásadní reforma rozpočtu reforma Společné zemědělské politiky závěr jednání o vstupu Chorvatska do EU spuštění satelitního systém Galileo volný pohyb osob - otevření pracovních trhů zemí, které to do té doby neudělají volby do Evropského parlamentu konec funkčního období nynější EK a vytvoření nové

Zdroje informací o EU Evropská unie

http://europa.eu

Server europa.eu je vstupní branou k informačním systémům Evropské unie. Shromažďuje všeobecné informace o celém Společenství, jeho institucích a organizacích, politikách, akcích, novinkách a veškerém dění. Evropská komise http://ec.europa.eu Evropský parlament http://www.europarl.europa.eu Rada EU http://www.consilium.europa.eu Evropský soudní dvůr http://curia.eu.int Evropský účetní dvůr http://www.eca.eu.int Hospodářský a sociální výbor http://www.ces.eu.int Výbor regionů http://www.cor.europa.eu Evropská investiční banka http://www.eib.org Evropská centrální banka http://www.ecb.eu Přehled pracovních a studijních příležitostí v rámci zemí EU http://ec.europa.eu/eures Vzdělávací příležitosti, možnosti v rámci EU a granty najdete na adrese http://ec.europa.eu/ploteus/portal Úřad pro oficiální publikace Evropských společenství http://europa.eu/eur-lex Obsahuje legislativní akty, uveřejněné v Úředním věstníku, smlouvy, návrhy legislativních textů, denní aktualizace. Některé další důležité adresy, kde naleznete informace o EU: Bezplatná informační linka Eurofon: 800 200 200 (pondělí - pátek 10 – 18 hod.) Euroskop – oficiální server Úřadu vlády ČR o EU http://www.euroskop.cz Obsahuje množství informací o evropské problematice, včetně smluv, programových dokumentů, analýz a dat, doplněných o obrázky, grafy a zvukové soubory. Je v češtině. Eurocentrum Praha – hlavní české informační centrum o EU Jungmannova 24, 110 00 Praha 1 e-mail: [email protected] tel. 800 200 200, fax: 221 455 320 Ostatní regionální Eurocentra naleznete na těchto stránkách: www.euroskop.cz/eurocentra Zastoupení Evropské komise v České republice Evropský dům, Jungmannova 24, 110 00 Praha 1 tel. 224 312 835

http://www.evropska-unie.cz e-mail: [email protected]

Vláda České republiky www.vlada.cz V části isap naleznete některé překlady legislativních aktů Společenství. Jednotlivá ministerstva mají na svých internetových stránkách odkazy na problematiku spojenou s EU. Evropská dokumentační střediska (EDS) jsou součástí sítě, která zahrnuje více než 300 dokumentačních středisek po celém světě. Byla založena s cílem podporovat výzkum a výuku problematiky EU a umožnit přístup k dokumentům


Strana 21


publikovaným v rámci EU. Evropská unie poskytuje střediskům, založeným zpravidla při universitách, výtisky svých publikací v angličtině zdarma. Za všechny jmenujme např. Official Journal of the European Communities. Evropské dokumentační středisko UK http://www.eis.cuni.cz Evropské dokumentační středisko při VŠE Praha tel. 224 095 185 Dále jsou EDS v Brně, Olomouci, Plzni a Českých Budějovicích. Euro Info Centra (EIC) Z iniciativy Evropské komise vznikají EIC, aby poskytovala informační a poradenské služby pro malé a střední podnikání a usnadnila jím tím vstup na jednotný trh. V ČR je řada EIC, o nichž společné informace můžete najít na adrese http://www.euroinfocentrum.cz EIC Praha

http://www.crr.cz

Regionální rozvojové agentury (RRA), resp. Agentury pro regionální rozvoj (ARR), podporují regionální podnikání, cestovního ruchu, aj. Byly ustaveny ve všech vyšších územně správních celcích (kromě Prahy). Za všechny uvádíme např. RRA Ústeckého kraje http://www.rra.cz Centrum pro evropskou integraci Hospodářské komory ČR

http://www.komora.cz/eu

Náborová kancelář EPSO http://europa.eu/epso/ Stránka poskytuje informace o výběrových řízeních a jednotlivých konkurzech na úřednická místa v institucích EU. Jsou zde i ukázky testů. Podrobné informace o personální politice Komise nabízí Generální ředitelství pro personální záležitosti na adrese: http://europa.eu.int/comm/dgs/personnel_administration/index_en.htm. Stálé zastoupení České republiky při EU Permanent Representation of the Czech Republic to the European Union Rue Caroly 15, Bruxelles 1050, telefon: 00322/2130110, 111 fax: 00322/5137154 http://www.mzv.cz/wwwo/?zu=representation.brussels e-mail: [email protected]


Strana 22

Vzdělávací modul o Evropské unii pro inspektory České školní inspekce

Recommend Documents