Význam zemědělství pro kulturní krajinu v Krušných horách Zpracovala: Ing. Helena Součková, CSc. UJEP Ústí nad Labem
1 Půdní fond regionu Severozápad Budeme-li se zamýšlet nad kulturní krajinou a sledovat vliv člověka – zemědělce, je nutné si připomenout několik číselných hodnot z tabulek o vývoji půdního fondu ve vazbě na obyvatelstvo ze Statistických ročenek o půdním fondu. K 1. 1. 2009 v Ústeckém kraji dosahuje výměra zemědělské půdy na obyvatele 0,3325 ha, u orné půdy 0,2208 ha při počtu 831 180 obyvatel Ústeckého kraje. V Karlovarském kraji dosahuje výměra zemědělské půdy na obyvatele 0,4037 ha, u orné půdy 0,1777 ha při počtu 307 449 obyvatel Karlovarského kraje. Za ČR dosahují tyto hodnoty ve výměře zemědělské půdy 0,4088 ha na obyvatele a u orné půdy 0,2915 ha na obyvatele ČR. Už tímto jedním ze základních ukazatelů, dokumentujeme v Ústeckém a Karlovarském kraji s výjimkou bývalých okresů Litoměřice a Louny zájem člověka o jiné např. průmyslové aktivity v krajině Podkrušnohoří. Tab.1 Přehled úhrnných hodnot druhů pozemků ČR v ha Druh pozemku k 1.1. 2009 k 1.1.2005 k 1.1.2000 k.1.1.1994 Orná půda 3 025 597 3 054 654 3 095 960 3 173 406 Chmelnice 10 762 11 045 11 268 11 415 Vinice 19 131 18 278 15 494 15 678 Zahrady 162 642 161 548 160 329 158 203 Ovocné sady 46 231 47 300 49 196 50 390 Travní porosty 979 918 971 748 950 199 873 050 Zemědělská půda 4 244 281 4 264 573 4 282 446 4 282 142 Lesní pozemky 2 653 033 2 645 737 2 634 470 2 628 628 Pramen: Statistická ročenka o půdním fondu, ČÚZK 2009 - 1994
k 1.1.1991 3 219 030 11 315 15 821 157 747 51 079 832 495 4 287 487 2 629 483
k 1.1.1986 3 268 974 11 213 16 226 155 284 52 663 823 087 4 327 447 2 626 059
k 1.4.1966 3 351 570 9 427 7 984 146 960 48 092 950 100 4 514 133 2 599 628
Podíváme-li se na tabulku 1 – 3 podrobněji, vidíme jak v České republice, tak i v bývalých okresech obou krajů regionu Severozápad, tj. v Ústeckém a Karlovarském kraji do kterých zasahuje Podkrušnohoří a Krušné hory tyto trendy: • snižování výměry orné půdy a snižování % zornění; • nárůst výměry trvalých travních porostů, tj. luk a pastvin; • nárůst vinic; • stabilizaci ploch ovocných sadů.
1
Tab. 2 Přehled úhrnných hodnot druhů pozemků ČR v ha podle okresů k 1. 1. 2009 Most Teplice Druh pozemku Cheb Karlovy Vary Sokolov Sokolov Děčín Chomutov Litoměřice Louny Ústí nad L. Orná půda 26 426 23 841 4 382 10 771 22 903 60 129 66 911 9 442 8 185 5 136 Chmelnice 0 0 0 0 16 1 477 4 863 0 0 0 Vinice 0 0 0 0 20 249 15 106 0 0 Zahrady 1 001 1 182 819 2 361 820 1 989 1 211 570 947 972 Ovocné sady 57 546 31 358 863 2 646 1 165 414 394 200 Travní porosty 22 864 27 611 15 350 22 886 14 333 7 079 5 621 30 009 6 316 11 979 Zemědělská půda 50 348 53 180 20 582 36 376 38 955 73 569 79 786 40 541 15 842 18 287 Lesní pozemky 40 558 64 630 38 261 44 781 35 201 16 863 17 547 15 587 17 405 12 823 Celková výměra 104 593 151 492 75 360 90 858 93 532 103 216 111 761 46 712 46 901 40 472 Pramen: Statistická ročenka o půdním fondu, ČÚZK 2009 Pozn. Celková výměra okresu vč. vodních, zastavěných a ostatních ploch
Tab. 3 Přehled úhrnných hodnot druhů pozemků ČR v ha podle okresů k 1. 1. 2004 Most Teplice Druh pozemku Cheb Karlovy Vary Sokolov Sokolov Děčín Chomutov Litoměřice Louny Ústí nad L. Orná půda 25 070 27 034 4 717 11 640 23 802 60 293 67 294 9 462 8 303 5 305 Chmelnice 0 0 0 0 16 1 509 4 928 0 0 0 Vinice 0 0 0 0 22 250 12 103 0 0 Zahrady 961 1 208 817 2 339 820 1 961 1 201 555 929 949 Ovocné sady 57 550 33 386 913 2 709 1 193 422 407 212 Travní porosty 17 637 31 497 15 009 22 056 13 676 7 030 5 625 3 008 6 333 11 956 Zemědělská půda 43 725 60 289 20 576 36 421 39 249 73 752 80 253 13 550 15 972 18 422 Lesní pozemky 37 164 67 947 38 187 44 797 34 429 16 831 17 514 15 486 17 291 12 682 Celková výměra 93 173 162 820 75 360 90 886 93 534 103 211 1 111 775 46 715 46 923 40 445 Pramen: Statistická ročenka o půdním fondu, ČÚZK 2009 Pozn. Celková výměra okresu vč. vodních, zastavěných a ostatních ploch
2
2 Ukazatele agrárního sektoru v národním hospodářství Následující tabulky, ve kterých sledujeme význam zemědělství v národním hospodářství, jsou převzaty z publikace Kol. MZe: Zemědělství 2008. Povšimněme si klesajícího podílu zemědělství na HPH ve statistice národních účtů. Dále se zabývejme podílem zaměstnanosti na celkovém počtu pracovníků v národním hospodářství, který má klesající tendenci a dosáhl v roce 2008 výše 3,45 %. Zajímavá jsou též čísla vývoje počtu pracovníků v zemědělství, kdy v zemědělství máme 23,7 % pracovníků úrovně roku 1989, tj. v absolutních číslech 126 400 pracovníků. Vzhledem ke snížení počtu pracovníků a dotacím se zvyšuje mzda v zemědělství. Vzhledem k tendencím, které jsou celorepublikové v zemědělství, sektor zemědělství nabývá nových významů. Zemědělství kromě produkce potravin a surovin plní funkci mimoprodukční, je významným sektorem, který zabezpečuje tvorbu a ochranu krajiny. Zemědělci úzce spolupracují s pracovníky ochrany přírody v agroenvironmentálních programech. Tyto trendy jsou významné jak pro Českou republiku, ale tím spíše pro méně produkční oblasti Podkrušnohoří. V dalších tabulkách uvádíme podle podkladů z MZe přehled národních podpor a hodnocení Společné zemědělské politiky v roce 2008.
3
4
3 Přehled národních podpor
5
4 Společná zemědělská politika
Pramen: MZe, Zemědělství 2008
6
Pramen: MZe, Zemědělství 2008
7
5 Program rozvoje venkova Agroenvironmentální opatření (viz osa II) Významné pro zemědělství Podkrušnohoří a Krušných hor je Nařízení č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření § 2 Agroenvironmentální opatření zahrnují tato podopatření: a) podopatření postupy šetrné k životnímu prostředí, které se člení na tituly 1. ekologické zemědělství, 2. integrovaná produkce, b) podopatření ošetřování travních porostů, které se člení na tituly 1. louky, 2. mezofilní a vlhkomilné louky, 3. horské a suchomilné louky, 4. trvale podmáčené a rašelinné louky, 5. ptačí lokality na travních porostech - hnízdiště bahňáků, 6. ptačí lokality na travních porostech - hnízdiště chřástala polního, 7. pastviny, 8. druhově bohaté pastviny, 9. suché stepní trávníky a vřesoviště, c) podopatření péče o krajinu, které se člení na tituly 1. zatravňování orné půdy, 2. pěstování meziplodin, 3. biopásy.
T2.1/01 - Přehled o AEO - HRDP v roce 2007 AEO Ekologické zemědělství Ošetřování travních porostů Zatravňování orné půdy Tvorba travnatých pásů na svažitých půdách Pěstování meziplodin Trvale podmáčené a rašelinné louky Ptačí lokality na travních porostech Biopásy Osevní postup v ochranných zónách jeskyní Integrovaná produkce (ovoce, réva vinná) Celkem
1)
Podané Vyplaceno Požadovaná Požadované žádosti celkem výměra dotace v roce 2007 o dotace 2) počet tis. ha mil. Kč mil. Kč 426 120,9 165,3 313,9 5 984 557,3 1 449,5 1 857,9 1 650 33,8 245,9 242,2 15 0,09 0,9 0,7 3 171 203,0 929,9 915,7 36 0,1 1,5 2,5 115 5,1 26,7 31,6 137 1,2 12,7 13,9 1 0,05 0,03 0,05 83 5,3 53,9 158,2 9 426 927,1 2 886,3 3 536,5
1) Údaje k 31. 12. 2007. 2) V rámci jedné žádosti o dotaci může být žádáno o více titulů, proto je souhrnný počet žádostí nižší než součet žádostí na jednotlivé tituly. Pramen: IS SZIF Zpracoval: I. Darmovzalová (VÚZE)
Ekologické zemědělství Z aktuálních statistických údajů vyplývá, že počet ekologických zemědělců rapidně narůstá. K 31.12. 2009 jich hospodařilo již 2 689 a to na výměře téměř 400 tis. ha, což představuje podíl 9,38 % z celkové výměry zemědělské půdy. Stabilně se zvyšuje výměra orné půdy,
8
zvyšuje se výměra vinic a sadů v ekologickém zemědělství, do režimu ekologického zemědělství se dostaly první chmelnice.
Počet ekofarem se zvýšil za rok 2009 o 50 %, počet výrobců biopotravin již přesáhl 500 provozoven. Hlavním důvodem nárůstu je stabilní státní podpora v této oblasti. Ekozemědělci jsou podporováni prostřednictvím Programu rozvoje venkova, a to formou dotací na plochu v rámci agroenvironmentálních opatření (Osa II) i formou bodového zvýhodnění při hodnocení investičních projektů v některých opatřeních Osy I a III (například Podpora mladých zemědělců, Modernizace zemědělských podniků). V následujícím schématu je uveden přehled prioritních os, opatření a podopatření Programu rozvoje venkova.
9
10
11
12
V tab. 26, převzaté z informací SZIF Praha, kde je uveden přehled všech zaregistrovaných žádostí za dobu existence Programu rozvoje venkova, a vidíme nízký zájem zemědělců a venkovanů z regionu Severozápad, který má pracoviště Regionálního odboru SZIF v Ústí nad Labem (zkratka UL). Obdobně nízký zájem je v Moravskoslezském regionu (zkratka OP). CP značí centrální pracoviště a jedná se o technickou pomoc.
13
6 Náměty pro rozvoj zemědělství a venkova regionu Severozápad Zcela zásadní pro rozvoj venkova a zemědělství je zkvalitnění poradenských služeb pro zemědělce a starosty obcí. Doporučuji diskusi k danému tématu.
6.1 Obnovitelné zdroje energie Neuvádíme celou šíři obnovitelných zdrojů energie (dále OZE), která by mohla být nabídkou pro další příjmy zemědělcům a podnikatelům na venkově. Uvádíme pouze příležitosti u alternativních tekutých paliv jako je MEŘO – metylester řepkového oleje, nebo bioetanol. Slibně se rozvíjí bioplynové zemědělské stanice, centrální zásobování teplem v obcích s pomocí biomasy. S využitím biomasy souvisí cílené pěstování biomasy a zvláště využití přebytečné biomasy jako je obilní sláma dřevní odpad.
14
Pramen: MZe, Zemědělství 2008
15
6.2 Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny Skupina rostlin označovaných jako LAKR je další příležitostí se zárukou odbytu v ČR. Význam v zájmovém území má jak sběr rostlin v přírodě, tak i cílené pěstování.
Pramen: MZe, Zemědělství 2008
6.3 Agroturistika a venkovská turistika Agroturistika a venkovská turistika je další dosud málo ceněnou příležitostí pro rozvoj Krušnohoří. Stále málo se využívá příležitostí Programu rozvoje venkova v prioritní ose III. Agroturistika je předmětem dalšího workshopu.
16
