1 ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ P EHLED VÝZNAM P STOVÁNÍ OVOCNÝCH DRUH CHEMICKÉ SLOŽENÍ JABLEK... 12

OBSAH 1

ÚVOD ................................................................................................................................................ 9

2

CÍL PRÁCE ..................................................................................................................................... 10

3

LITERÁRNÍ PěEHLED .................................................................................................................. 11

3.1 VÝZNAM PċSTOVÁNÍ OVOCNÝCH DRUHģ........................................................................... 11 3.2 CHEMICKÉ SLOŽENÍ JABLEK.................................................................................................... 12 4

PċSTITELSKÉ PODMÍNKY JABLONÍ ........................................................................................ 13

4.1 STANOVIŠTNÍ NÁROKY ............................................................................................................. 13 4.2 HNOJENÍ OVOCNÝCH KULTUR ................................................................................................ 14 4.3 OPYLOVACÍ POMċRY ................................................................................................................. 16 4.3.1 ZÁSADY STANOVENÍ OPYLOVACÍCH POMċRģ ................................................................... 16 5

TYPY VÝSADEB............................................................................................................................ 17

5.1 VÝSADBY STARŠÍHO TYPU ....................................................................................................... 17 5.2 MODERNÍ TVARY VÝSADEB ..................................................................................................... 18 5.2.1 ŠTÍHLÉ VěETENO ........................................................................................................................ 18 5.2.2 METODICKÝ POSTUP, JAK ZAPċSTOVAT ŠTÍHLÉ VěETENO ............................................ 18 5.2.3 METODICKÝ POSTUP, JAK ZAPċSTOVAT PċSTITELSKÝ TVAR SOLAX ......................... 20 5.3 DALŠÍ TYPY VÝSADEB ............................................................................................................... 22 5.3.1 HYTEC SYSTÉM ............................................................................................................................ 22 5.3.2 V-SYSTÉM ...................................................................................................................................... 23 5.3.3 VEDENÍ TATURA .......................................................................................................................... 23 5.3.4 ŽENEVSKÉ Y VEDENÍ ................................................................................................................. 23 5.3.5 PÁSOVÉ VÝSADBY ...................................................................................................................... 24 5.3.6 STċNOVÉ VÝSADBY ................................................................................................................... 24 6

PROBÍRKA...................................................................................................................................... 24

6.1 RUýNÍ PROBÍRKA ........................................................................................................................ 24 6.2 CHEMICKÁ PROBÍRKA ............................................................................................................... 25 6.2.1 PROBÍRKA KVċTģ ....................................................................................................................... 25 6.2.2 PROBÍRKA PLģDKģ .................................................................................................................... 25 7

CHOROBY A ŠKģDCI OVOCNÝCH STROMģ.......................................................................... 26

7.1 FYZIOLOGICKÉ CHOROBY JABLONÍ....................................................................................... 26 7.2 VIROVÉ CHOROBY JABLONÍ ..................................................................................................... 27 7.3 HOUBOVÉ CHOROBY .................................................................................................................. 28 7.4 ŠKģDCI JABLONÍ ......................................................................................................................... 29 8

ěEZ .................................................................................................................................................. 31

$)0=/8Y%UQČ

8.1 VÝCHOVNÝ ěEZ .......................................................................................................................... 31 8.2 UDRŽOVACÍ ěEZ .......................................................................................................................... 31 8.3 ZMLAZOVACÍ ěEZ ....................................................................................................................... 32 9

SKLIZEĕ JABLEK ......................................................................................................................... 32

9.1 SKLIZĕOVÁ ZRALOST ................................................................................................................ 32 9.2 ORGANIZACE SKLIZNċ .............................................................................................................. 33 9.2.1 SKLIZEĕ DO MALOOBJEMOVÝCH OBALģ ............................................................................ 33 9.2.2 DċLENÁ SKLIZEĕ ........................................................................................................................ 33 9.2.3 SKLIZEĕ DO VELKOOBJEMOVÝCH BOXģ............................................................................. 33 9.2.4 PROUDOVÁ SKLIZEĕ .................................................................................................................. 33 10

POSKLIZĕOVÁ ÚPRAVA............................................................................................................. 34

10.1 NASKLADĕOVÁNÍ ....................................................................................................................... 34 10.2 SKLADOVÁNÍ................................................................................................................................ 34 10.2.1SKLADOVÁNÍ V CHLAZENÝCH SKLADECH ......................................................................... 34 10.2.2SKLADOVÁNÍ V ěÍZENÉ ATMOSFÉěE ................................................................................... 35 11

EXPERIMENTÁLNÍ ýÁST ............................................................................................................ 36

11.1 CÍL PRÁCE ..................................................................................................................................... 36 11.2 CHARAKTERISTIKA ZEAS LYSICE........................................................................................... 36 11.2.1 ŽIVOýIŠNÁ VÝROBA ................................................................................................................. 36 11.2.2ROSTLINNÁ VÝROBA ................................................................................................................ 36 11.2.3OVOCNÁěSTVÍ ............................................................................................................................ 37 11.2.4OBCHODNÍ ýINNOSTI V ZEAS LYSICE .................................................................................. 38 12

POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU VÝSADEB .................................................................................. 39

12.1 CHARAKTERISTIKA ODRģD JABLONÍ V LYSICKÝCH SADECH ....................................... 39 12.1.1 ODRģDA ANGOLD...................................................................................................................... 39 12.1.2ODRģDABOHEMIA ..................................................................................................................... 40 12.2 ODRģDA JONAGOLD .................................................................................................................. 40 12.3 ODRģDA OTAVA .......................................................................................................................... 41 12.4 ODRģDA ROSANA ....................................................................................................................... 42 12.5 ODRģDA RUBINOLA ..................................................................................................................... 43 12.6 ODRģDA ŠAMPION ....................................................................................................................... 43 12.7 ODRģDA RUBÍN ............................................................................................................................. 44 12.8 ODRģDA IDARED .......................................................................................................................... 45 12.9 ODRģDA JULIA .............................................................................................................................. 46

$)0=/8Y%UQČ

12.10ODRģDA TOPAZ ............................................................................................................................ 46 12.11ODRģDA GOLDSTAR .................................................................................................................... 47 12.12ODRģDA JAMES GRIEVE.............................................................................................................. 47 12.13ODRģDA RAJKA ............................................................................................................................. 48 12.14ODRģDA DISCOVERY ................................................................................................................... 49 13

CHARAKTERISTIKA ODRUD RYBÍZU ýERVENÉHO V LYSICKÝCH SADECH ................ 50

13.1 ODRģDA DETVAN ......................................................................................................................... 50 13.2 ODRģDA HOLANDSKÝ ýERVENÝ ............................................................................................... 50 13.3 ODRģDA LOSAN ............................................................................................................................ 51 13.4 ODRģDA RUBIGO ........................................................................................................................ 52 13.5 ODRģDA HEINEMANNģV POZDNÍ .......................................................................................... 52 13.6 ODRģDA TRENT ........................................................................................................................... 53 13.7 ODRģDA VITAN ........................................................................................................................... 53 14

SROVNÁNÍ ODRģD JABLONÍ DLE STÁěÍ VÝSADEB............................................................ 55

15

SROVNÁNÍ ODRģD JABLONÍ DLE PċSTITELSKÉHO TVARU ............................................. 56

15.1 MODERNÍ ZPģSOBY PċSTOVÁNÍ ............................................................................................. 56 15.2 JEDNOěÁDKOVÉ VÝSADBY ....................................................................................................... 57 16

CELKOVÝ PěEHLED PODNOŽÍ V LYSICKÝCH SADECH ..................................................... 58

16.1 POPIS JEDNOTLIVÝCH PODNOŽÍ ............................................................................................. 58 16.2 KLIMATICKO-PģDNÍ POMċRY LYSICKA ............................................................................... 60 16.3 POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU VÝSADEB .................................................................................. 62 17

EVIDENCE SISPO V ZEAS LYSICE ............................................................................................ 63

17.1 EVIDENCE ZÁZNAMģ O VÝVOJI TEPLOTY A VLHKOSTI VZDUCHU .............................. 64 17.1.1SEZNAM TECHNICKÝCH ZAěÍZENÍ KE ZJIŠġOVÁNÍ TEPLOTY A VLHKOSTI VZDUCHU ................................................................................................................................................ 64 17.2 VEDENÍ ZÁZNAMģ O POUŽITÍ PROSTěEDKģ PRO SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU ŠKODLIVÝCH ýINITELģ ...................................................................................................................... 65 17.2.1SEZNAM PROSTěEDKģ PRO SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU ŠKODLIVÝCH ORGANISMģ V OVOCNÉM SADU ............................................................................................................................... 65 17.3 PěÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN ...................................................................................... 65 17.3.ZAKÁZANÉ PESTICIDY ................................................................................................................ 65 17.4 EVIDENCE O POUŽITÍ HNOJIV, STATKOVÝCH HNOJIV, POMOCNÝCH LÁTEK A UPRAVENÝCH KALģ ............................................................................................................................ 66 17.5 CHEMICKÁ OCHRANA V ZEAS LYSICE .................................................................................. 66 18

CHARAKTERISTIKA KLIMATICKÝCH A PģDNÍCH PODMÍNEK ........................................ 68

$)0=/8Y%UQČ

18.1 GEOGRAFICKÁ POLOHA ............................................................................................................ 68 18.2 POVRCH LYSIC ............................................................................................................................... 68 18.3 PODNEBÍ NA LYSICKU .................................................................................................................. 69 18.4 VODSTVO NA LYSICKU .............................................................................................................. 71 18.5 PģDNÍ POKRYV.............................................................................................................................. 71 18.6 GEOLOGIE OBLASTI .................................................................................................................... 73 19

DOSAŽENÉ VÝSLEDKY .............................................................................................................. 76

19.1 HARMONOGRAM PRACÍ V LYSICKÝCH SADECH ................................................................ 76 19.1.1JABLONċ....................................................................................................................................... 76 19.1.2RYBÍZ ýERVENÝ ......................................................................................................................... 76 19.2 SROVNÁNÍ VÝNOSģ JEDNOTLIVÝCH ODRģD JABLONÍ V LETECH 2009 A 2010 .......... 77 19.3 VLIV POýASÍ NA CELKOVÝ VÝNOS ........................................................................................ 78 19.4 ZMAPOVÁNÍ LYSICKÝCH SADģ .............................................................................................. 80 20

DISKUZE ......................................................................................................................................... 82

21

ZÁVċR ............................................................................................................................................ 84

22

POUŽITÁ LITERATURA ............................................................................................................... 85

22.1 JINÉ ZDROJE:................................................................................................................................. 87 23

SEZNAM TABULEK ...................................................................................................................... 88

24

SEZNAM OBRÁZKģ ..................................................................................................................... 88

$)0=/8Y%UQČ

1

ÚVOD

JablonČ patĜí mezi naše nejvýznamnČjší ovocné druhy a produkce ovoce v intenzivních sadech se pohybuje kolem 150 tis. tun roþnČ a má podíl pĜibližnČ 80 % na celkové produkci ovoce z intenzivních výsadeb v ýR. Celková plocha intenzivních výsadeb kolísá kolem 9000 hektarĤ. (Blažek a kol., 2005) PČstování ovoce patĜí mezi aplikované biologické vČdy. Odlišují se od pČstování polních plodin, protože se sklizeĖ dostavuje zpravidla až po nČkolika letech. Další rozdíl spoþívá pĜedevším v tom, že musíme nejprve vypČstovat stromky a teprve potom je mĤžeme sázet na své stanovištČ. Ovocné stromy vyžadují také specifickou agrotechniku, pĜípravu pĤdy, pravidelný Ĝez a tvarování koruny. Zásahy, které dČláme v sadu, se zpravidla neprojeví ihned, ale až po delším þase. Každý chybný krok a opatĜení mají vliv na snížení výnosu. PČstování ovoce patĜí do rostlinné výroby a má obrovský národohospodáĜský, estetický a zdravotní význam. Ovocné stromy pČstujeme pro jejich plody, které nazýváme ovocem. (http://www3.czu.cz) JabloĖ (Malus) Ĝadíme mezi opadavé stromy. PatĜí do þeledi rĤžovitých a jsou to dvoudČložné rostliny. Jejich pĜirozeným stanovištČm je mírný pás severní polokoule. V ýR je pĤvodním druhem jabloĖ lesní (Malus silvestris). Avšak dnešní pČstované jablonČ vznikly ze stĜedoasijského druhu Malus reversi, bez pĜispČní jiných druhĤ, to znamená, že nešlo o hybridizaci. Ve svČtČ byla vyšlechtČna celá škála odrĤd a v ýR máme vyšší poþet jabloní než obyvatel. (http://cs.wikipedia.org) MĤžeme Ĝíct, že jablko provází þlovČka již od dávné historie. V Bibli se píše o prvním hĜíchu lidstva, když Eva utrhla jablko ze zakázaného stromu. Napodobenina jablka byla také jedním ze symbolĤ královské moci. Jablko bylo též pĜedmČtem sváru v Ĝecké mytologii. Pomineme-li symbolický význam jablka, tak toto ovoce se stalo souþástí zdravého jídelníþku mnoha lidí. Jablka mĤžeme konzumovat syrová nebo mohou být upravena do rĤzných podob, napĜ.: džemy, džusy, mošty, kompoty, þaje a aroma do jiných jídel. (http://cs.wikipedia.org) JablonČ u nás patĜí mezi nejpČstovanČjší druh ovoce, jak po pČstitelské stránce, tak i po zastoupení v celkové produkci. Dlouhodobý vývoj našeho ovocnáĜství 9

$)0=/8Y%UQČ

pĜedpokládá rozšíĜení výsadeb jabloní a zintenzivnČní jejich výroby. DĤsledkem tČchto opatĜení je zajištČní racionální výživy. NárĤst produkce oþekáváme pĜedevším od ovocnáĜských závodĤ, které budují moderní ovocnáĜské odvČtví. NárĤst produkce je velmi složitý a dlouhodobý proces. JablonČ se dokážou velmi dobĜe pĜizpĤsobit klimatickým a pĤdním podmínkám, tím pádem se dají pČstovat v nejrĤznČjších pČstitelských oblastech. Je tedy jen na pČstiteli, jak vhodnČ vybere podnož, tvar, typ výsadby a odrĤdy a podĜídí se pĜírodním podmínkám. JedinČ tehdy mĤže dosáhnout požadovaný úspČch, výnos a sníží pracnost. (DvoĜák, 1980) VýmČra ovocných sadĤ v ýR k 31.5.2009 je podle ýSÚ 21 738 ha, to je o 598 ha více v porovnání s rokem 2008. NejvČtší plochy sadĤ v ýeské republice se nacházejí v kraji Jihomoravském (5236 ha), dále pak následují kraje StĜedoþeský (3641ha), Královéhradecký (2577 ha) a Olomoucký kraj (2303 ha). CelkovČ se v ýR vyprodukovalo v roce 2008 jablek 274 tis. tun a bylo to o 25 % více než v roce 2007. Za roky 2003 – 2007 byla produkce jablek o 13 % vyšší. Jablka, která sklidíme v ýR, se podílejí pĜibližnČ 2 % na produkci EU. V rámci ovocnáĜství je produkce jablek v ýR nejdĤležitČjší. Na zisku v ovocnáĜských podnicích se podílejí 60 – 70 %. Jablka jsou velmi dĤležitou komoditou, jejíž rentabilita pČstování je pĜímo úmČrná k rentabilitČ celého ovocnáĜství. Tuto komoditu musíme považovat za hlavní a citlivou komoditu sektoru. (Buchtová, 2008)

2

CÍL PRÁCE

Cílem této diplomové práce je zhodnocení druhové a odrĤdové skladby ovocných výsadeb v zemČdČlském družstvu Zeas Lysice a.s. Práce je þlenČná na dvČ þásti, jedna je literární pĜehled a druhá þást je experimentální. V literárním pĜehledu budou popsány požadavky ovocných výsadeb z dostupné literatury. Bude uveden též zdravotní význam ovoce pro lidské zdraví a budou popsány všeobecné podmínky pČstování ovocných druhĤ, vþetnČ agrotechniky. V experimentální þásti bude popsána charakteristika Zeas Lysice, bude zhodnocen stávající stav výsadeb vþetnČ agrotechniky a klimatických a pĤdních podmínek. Dosažené výsledky budou uvedeny na konci této práce vþetnČ grafického znázornČní výnosĤ v roce 2009 a 2010.

10

$)0=/8Y%UQČ

3 3.1

LITERÁRNÍ PěEHLED Význam pČstování ovocných druhĤ

Ovoce patĜilo již

v dávných

dobách

k neodmyslitelné

souþásti

lidské

výživy.

V moderní dobČ na základČ nových poznatkĤ se zvláštČ oceĖuje jeho dietetický a zdravotní význam. (Šrot, 1998) Ovoce má ve výživČ þlovČka nenahraditelnou úlohu. SpotĜeba ovoce na jednoho þlovČka by se mČla optimálnČ pohybovat v rozmezí 80 – 100 kg za rok. V ýR se spotĜeba ovoce pohybuje v rozmezí 70 – 75 kg. NejvČtší význam pČstování ovoce je nejþastČji pĜikládán obsahu vitamínĤ. NČkteré ovocné druhy jsou bohaté na vitamín C. Nejbohatší je v tomto smČru þerný rybíz, který obsahuje 90 – 250 mg% a jahody 30 – 95 mg%, jsou to vyšší obsahy, než mají citrusové plody. Jablka však obsahují vitamínu C podstatnČ ménČ, to je 0,5 – 20mg% dle odrĤdy. (Blažek, 1998) Vitamin A obsahuje ovoce ve formČ provitamínu karotenu. Podporuje normální vývoj sliznic, kĤže a sítnice, zvyšuje odolnost organismu proti infekcím. Osoby, které mají obzvláštČ zvýšenou potĜebu karotenu, jsou dČti, diabetici a osoby s jaterními chorobami. Vitamíny skupiny B podporují dobrou þinnost nervového systému a látkové pĜemČny v organismu. Vitamín E je potĜebný obzvláštČ v dospívání a ke správné þinnosti pohlavních orgánĤ. Z minerálních látek obsažených v ovoci je pĜedevším draslík, který podporuje správnou funkci ledvin, nervĤ, srdce a ovlivĖuje hospodaĜení s vodou v tČle. HoĜþík, fosfor a vápník jsou nenahraditelné pro stavbu kostí, železo pro tvorbu krevního barviva. Pro zdraví þlovČka je dĤležitá i vláknina a pektiny. Zlepšují þinnost stĜev, adsorbují v nich cholesterol, pĤsobí antiskleroticky, vážou tČžké kovy a vytváĜejí podmínky pro vylouþení tČchto látek z tČla. Ve stĜevech zabraĖují rozvoji škodlivých mikroorganismĤ a tím omezují vzniku napĜ. rakoviny stĜev. Fenolové slouþeniny zpevĖují cévy, tĜísloviny pomáhají proti prĤjmĤm a zmírĖují pĤsobení jedĤ. Ke správné þinnosti organismu pomáhají i chuĢové a aromatické látky a také enzymy. (Šrot, 1998)

11

$)0=/8Y%UQČ

3.2

Chemické složení jablek •

Voda

Obsah vody v jablkách je 78 – 86 % a tento obsah rozhoduje o šĢavnatosti. Voda v jablkách je vázána koloidními þásticemi, proto je výtČžnost šĢávy vždy nižší. (Blažek, 2001) •

Cukry

Celkový podíl cukrĤ je 10 – 15 %. Zralá jablka obsahují témČĜ všechny cukry. Nejsladší je sacharóza, ménČ sladká je fruktóza a nejménČ sladká je glukóza. PĜezrávání plodĤ obsah cukrĤ snižuje. Zralá jablka obsahují 0,2 – 1,8 % pektinĤ,

dle stupnČ zralosti.

Nejvíce pektinĤ obsahuje slupka a jádĜinec. Z nestravitelných cukrĤ je zde zastoupena buniþina 1,3 %. (Blažek, 2001) •

Obsah kyselin

Závisí na odrĤdČ, pohybuje se od 0,2 do 1,6 %. NejvČtší podíl má kyselina jableþná a v menší míĜe kyselina citrónová. Pro vyváženou chuĢ musí být kyseliny a cukr v urþitém pomČru. Dle odrĤdy se pohybuje pH od 2,5 do 5. (Blažek, 2001) •

TĜísloviny

Katcheiny zpĤsobují trpkost plodĤ, jejich obsah je 0,02 – 0,3 %. Vyšší obsah tĜíslovin mají plané jablonČ. Projevuje se svíravou chutí. V nezralých plodech pĜevažuje tanin. Výsledná chuĢ jablek je dána pomČrem cukrĤ, kyselin a tĜíslovin. Zráním plodĤ se obsah tĜíslovin snižuje a zvyšuje se obsah cukrĤ, þímž se zastírá natrpklá chuĢ. (Blažek, 2001) •

Aromatické látky

Jsou to pĜedevším estery kyselin, aldehydy a silice, které plodĤm dodávají typickou odrĤdovou vĤni. (Blažek, 2001) •

Dusíkaté látky

Jablka obsahují málo dusíkatých látek, obvykle do 0,8 %. Polovinu z nich tvoĜí bílkoviny, zbytek dusíkaté látky rozpustné ve vodČ dusiþnany a dusitany. (Blažek, 2001)

12

$)0=/8Y%UQČ

•

Vitaminy

Jsou v jablku zastoupeny velmi rozdílnČ. NapĜíklad jablka téže odrĤdy vypČstovaná ve vyšší poloze mají více vitaminu C než z teplejší oblasti. Malé plody také mívají vyšší obsah vitaminu C než plody velké. (Blažek, 2001) •

Minerální látky

Podílejí se na hmotnosti plodĤ 0,2 – 0,6 %. Obsahují draslík, fosfor, vápník, hoĜþík a železo. Pro lidský organismus jsou tyto látky v jablku obsaženy ve velmi pĜístupných formách. (Blažek, 2001)

4 4.1

PċSTITELSKÉ PODMÍNKY JABLONÍ Stanovištní nároky

Je to velmi pĜizpĤsobivý druh ke klimatickým podmínkám. PrĤmČrná teplota na stanovišti by mČla být mezi 7 – 9 °C. PĤdy jsou vhodné slabČ kyselé až alkalické s pH 6,2 – 8, ideální je obsah humusu nad 2 %. Kvalitu jablek mĤžeme ovlivnit pravidelnou závlahou a dĤležitá je i expozice svahĤ a oslunČní. PČstování jabloní mĤžeme rozþlenit do tĜí oblastí, které se þlení podle nadmoĜské výšky, prĤmČrné roþní teploty a roþního úhrnu srážek. (Richter, 2002) Teplá oblast 200 – 350 m.n.m., teplota nad 7,5 °C, srážky 500 – 800 mm StĜední oblast 200 – 500 m.n.m., teplota nad 7 °C, srážky 500 – 800 mm Chladná oblast 600 – 700 m.n.m., teplota nad 6 °C, srážky nad 800 mm (Richter, 2002) Pro ovocné výsadby jsou nejvhodnČjší polohy, které jsou pĜirozenČ chránČny pĜed vpády studeného vzduchu pĜirozenou bariérou – pásmy hor, kopcĤ, lesĤ, atd. Vhodné jsou mírné svahy, kde je zajištČn odvod studeného vzduchu. JabloĖ je však málo nároþný druh a lze ji pČstovat i na severních svazích. (Blažek, 2001) Nároky na svČtlo mají ovocné druhy rĤzné, i když mĤžeme Ĝíct, že všechny jsou svČtlomilné. NároþnČjší na svČtlo jsou pozdní odrĤdy jabloní. PĤda má pro pČstování jabloní mimoĜádný význam, protože rozhoduje o výnosech a tím o návratnosti investic, které byly vynaloženy na založení ovocné výsadby. Pro polní plodiny má nejvČtší význam kvalita ornice. Ovocné stromy však 13

$)0=/8Y%UQČ

potĜebují i pĜíznivé vlastnosti podorniþních vrstev. Kvalitní pĤda musí umožĖovat vytváĜení hlubokého koĜenového systému. ýím hlubší je koĜenový systém, tím rostliny snášejí lépe sucho, lépe rostou a více plodí. JablonČ na vzrĤstnČjších podnožích vyžadují hloubku pĤdy od 130 do 170 cm, na zakrslých podnožích vyžadují hloubku pĤdy od 100 do 130 cm. PĜibližnČ stejné požadavky mají na hladinu spodní vody. JablonČ jsou tolerantnČjší k mČlþí vrstvČ pĤdy tam, kde je pĤda úrodnČjší a má vČtší vodní jímavost. (Blažek, 1998)

4.2

Hnojení ovocných kultur

Významný vliv pro trvalé kultury má dosycení hlubších vrstev pĤdy málo pohyblivými živinami pĜed výsadbou. DĤležitou roli ve skladovatelnosti hraje vhodné zastoupení vápníku, hoĜþíku a draslíku. Prohlubování a dosycování pĤdy pĜed výsadbou se dČje postupnČ bČhem dvou let, aby se živiny zpracovaly vícekrát a tak se lépe promísily v pĤdním profilu. (StanČk a kol., 1990) JablonČ mají velký odbČr dusíku, draslíku a vápníku, kyselina fosforeþná je také dĤležitá, ale je jí spotĜebováváno daleko ménČ. Plodící stromy odebírají daleko vČtší množství živin, než stromy, které neplodí. PĤda musí obsahovat živiny v pĜístupné formČ. Jednotlivé biogenní prvky mají vliv na rĤst, vývoj a plodnost stromĤ. (DvoĜák, 1980) Z chemických rozborĤ známe množství odþerpaných živin sklizenými plody. K produkci 45 t ovoce z ha je potĜeba 14-20 kg N, 8-9 kg P2 O5 , 48-64 kg K2 O5, 4-5 kg Ca O, 3,2 kg Mg. Forma a dávka hnojiv musí vycházet z pĤdních podmínek, pĜiþemž za nejdĤležitČjší údaj je pokládána hodnota pĤdní reakce. (Blažek a kol., 2005) •

Dusík (N)

DĤležitá složka hnojení, pĤsobí hlavnČ na rĤst nadzemních i podzemních orgánĤ rostliny a ovlivĖuje úrodnost a plodnost jabloní. Podílí se na všech životních pochodech. Dusík spoleþnČ s fosforem ovlivĖuje poþet opylených kvČtĤ a po odkvČtu snižuje propad plĤdkĤ. Podporuje tvorbu zelených þástí, zvyšuje asimilaþní schopnost, podporuje tvorbu dlouhých letorostĤ a dostatek chlorofylu. Dusík musí být dodán do pĤdy i s ostatními živinami, hlavnČ s draslíkem. PĜehnojené rostliny nastupují pozdČji do plodnosti, nestejnomČrnČ dozrávají, plody jsou hĤĜe skladovatelné, snáze je napadají choroby. Vysoký obsah dusíku také zpĤsobuje, prodlužování vegetace, letorosty špatnČ 14

$)0=/8Y%UQČ

vyzrávají, mají dlouho listy a v tuhých zimách Ĝídká pletiva snadno zmrznou. Naopak pĜi nedostatku dusíku jsou listy malé, žluté. ěapíky a nervy jsou naþervenalé. ěapíky jsou tČsnČ pĜitisknuty k letorostĤm. ZmČny v barvČ mĤžeme pozorovat hlavnČ na spodních listech. Plody pĜi nedostatku dusíku pĜedþasnČ opadávají. Dusík se špatnČ sorbuje do pĤdy, proto jím nehnojíme do zásoby. Týká se to hlavnČ lehkých a písþitých pĤd, kdy hnojíme dusíkem až na jaĜe a je vhodné ho rozdČlit do nČkolika menších dávek. (DvoĜák, 1980) PĜehnané hojení dusíkem zpĤsobuje, že stromy málo nasazují na kvČt, plody lehce hnijí a u jablek se vyskytuje sklovitost. (Šrot, 2006) •

Draslík (K)

Má vliv na tvorbu zásobních látek pĜi asimilaci v listech. Má-li jabloĖ hodnČ draslíku, letorosty jsou dobĜe vyzrálé a odolné proti mrazu. Ovoce dobĜe zásobené draslíkem je kvalitnČjší a trvanlivČjší. Draselná hnojiva aplikujeme po 2 až 4 letech. PĤdy pĜehnojené draslíkem nejsou schopny v dostateþné míĜe pĜijímat hoĜþík a vápník, což se negativnČ odráží na kvalitČ produkce. Nedostatek draslíku zpĤsobuje hoĜkou pihovatost. (Šrot, 2006) •

Vápník (Ca)

PĜi pČstování ovoce se bez vápnČní neobejdeme. Vápník je dĤležitou živinou pro ovocné stromy, ale také upravuje pĤdní reakci a podporuje vyzrávání dĜeva a chrání pĜed nČkterými chorobami. Ovocné stromy vápníme melioraþními dávkami jednorázovČ pĜed výsadbou a dále udržovacími dávkami v prĤbČhu vegetace v urþitých þasových cyklech. Dávky vápenatých hnojiv pro melioraþní vápnČní se pĜed výsadbou vypoþítají dle zrnitostního složení pĤdy a pĤdní reakce. Pro melioraþní vápnČní se nejþastČji používá mletý vápenec, popĜ. dolomitický. Pálené vápno se používá jen na tČžkých pĤdách, na kterých se ovocné plantáže zakládají jen zĜídka. Jednorázová dávka by nemČla být vyšší než 0,25 kg na m2, jinak je možné, že vlivem antagonistických vztahĤ je zhoršena výživa ostatními živinami. Udržovací þi melioraþní dávky hnojiv vypoþítáme dle odborných kritérií. Udržovací vápnČní se provádí každým tĜetím až þtvrtým rokem a nahrazuje rostlinami odebraný vápník. V sadech vápníme na široko, u stromĤ do kruhových obvodĤ pod korunou. (Baier, Baierová, 1988) •

HoĜþík (Mg) a Mangan (Mn) 15

$)0=/8Y%UQČ

OvlivĖují kvalitu listĤ, i slabý nedostatek tČchto prvkĤ má špatný vliv na vývoj listĤ na jaĜe. PĜi nedostatku tČchto prvkĤ jsou listy svČtle zelené a je omezována fotosyntéza. PĜi nedostatku se doporuþuje aplikace Mg v podobČ síranu hoĜeþnatého (7-15 kg/ha) nebo ledku hoĜeþnatého (4,5-6 kg/ha). (Blažek a kol., 2005) •

Fosfor (P)

Fosfor je v pĤdČ minimálnČ pohyblivý a nehrozí tedy žádné riziko jeho vyplavování. PĜi aplikaci na povrch pĤdy však hrozí to, že se splaví s erodovanou pĤdou. Tyto poznatky mĤžeme využít k tomu, že nejlepší cestou k zásobení pĤdy je jeho jednorázové zapravení pĜed výsadbou na celou dobu trvání sadu. PĜed výsadbou mĤžeme bez finanþní a technické nároþnosti obohatit pĤdu v profilu 35 cm. Podmínkou pĜístupnosti pro rostlinu je dobrá pĤdní reakce. Spolu se zásobním hnojení fosforem je vhodné zapravit velké množství organických hnojiv (až 80 t/ha). Vhodné je použití kompostu obohaceného surovým fosfátem nebo superfosfátem. Ovocné dĜeviny nelze sázet ihned po takovémto hnojení, proto je vhodné takovéto hnojení provést rok pĜed výsadbou. (Blažek, 1998)

4.3

Opylovací pomČry

VČtšina pČstovaných jabloní je v našich klimatických podmínkách cizosprašná a potĜebují opylovaþe. I odrĤdy, které jsou považovány za samosprašné, nejsou schopny pĜinést bez opylovaþe významnČjší sklizeĖ. Pro opylení je dĤležité, aby pĜíslušné odrĤdy kvetly zhruba ve stejnou dobu. Doba kvetení mĤže být jeden až dva týdny. Jestliže v dobČ kvetení se vyskytnou vysoké teploty, mĤže vČtšina odrĤd kvést témČĜ souþasnČ. Jestliže je však poþasí chladné a deštivé, kvetení jednotlivých odrĤd se nemusí vĤbec pĜekrývat. V takovémto pĜípadČ ranČ kvetoucí odrĤdy odkvetou pĜed zaþátkem kvetení pozdČ kvetoucích odrĤd. Za poþátek kvetení považujeme, když rozkvete 25 % kvČtĤ. Za konec kvetení považujeme to, když 75 % kvČtĤ odkvete. (Blažek a kol., 2005) 4.3.1 Zásady stanovení opylovacích pomČrĤ 1) Pro návrh konkrétních opylovaþĤ se musí prostudovat pylová kompatibilita 2) Doba kvČtu opylovaných odrĤd se musí pĜekrývat a nemČla by se lišit o více jak 2 dny. 16

$)0=/8Y%UQČ

3) OdrĤda a opylovaþ by mČli pĜijít do plodnosti ve stejném roce. 4) Opylovaþ musí každý rok plodit. 5) SklizeĖ odrĤdy a opylovaþe by mČla být ve stejném termínu. 6) Triploidní odrĤdy vysazovat s více opylovaþi. 7) V sadu zajistit dostatek vþelstev (Blažek a kol., 2005)

5

TYPY VÝSADEB

Bylo dokázáno, že nejjednodušším zpĤsobem, jak zvýšit výnos na jednotku plochy je výsadba vČtšího poþtu stromĤ. ZemČ, která byla prĤkopníkem ve zmČnČ poþtu stromĤ na hektar, bylo Holandsko. Po 2. SvČtové válce vysadili 100 stromĤ na hektar, za dalších deset let už 400 – 800 stromĤ a v 80. letech v 63 % ovocnáĜských podnikĤ pĜekroþil poþet stromĤ 2400 na hektar. (Krška, 2004)

5.1

Výsadby staršího typu

Pásové výsadby zákrskĤ – u nás jsou nejvíce rozšíĜené, tvar stromu je podle volnČ rostoucího zákrsku. Ideální spon je 5 x 2,5 – 3 m. na hektaru bývá okolo 600 – 800 jedincĤ. Dle odrĤdy štČpujeme na stĜednČ vzrĤstné podnože. Koruny nemají patra, mají þtyĜi až pČt boþních vČtví na terminálu. Typ opory volíme podle použité podnože. Pro podnože málo kotvící v pĤdČ budujeme opČrnou konstrukci, pro podnože dostateþnČ kotvící staþí jednoduchý opČrný systém. (Krška, 2004) Zákrskové výsadby – Na hektaru bývá okolo 500 – 660 jedincĤ. Bývají zakládány jako volnČjší prostorové tvary ve sponu 5 x 3 – 4 m. (Krška, 2004) Pásové výsadby þtvrtkmenĤ – U této výsadby bývá kolem 420 jedincĤ na hektar a obdČláváme pouze meziĜadí. Koruna se zde zapČstovává jako oválná ve smČru Ĝad. Spon u tohoto typu výsadby je 6 x 4 m. (Krška, 2004) ýtvrtkmenné výsadby – U tohoto typu výsadby bývá vysazováno 270 – 350 jedincĤ na hektar. PĜi pČstování vycházíme z prostorových tvarĤ þtvrtkmenĤ s kruhovým pĤdorysem koruny. NejþastČjší spon bývá 6 x 6 – 5 m. (Krška, 2004)

17

$)0=/8Y%UQČ

5.2

Moderní tvary výsadeb

5.2.1

Štíhlé vĜeteno

Je v dnešní dobČ nejpČstovanČjším pČstitelským tvarem ve velkovýrobních ovocných sadech. PostupnČ se tento pČstitelský tvar zabydluje i v našich zahradách. Nejlépe je zvládnuta technologie pČstování u jabloní, ale tímto zpĤsobem pČstování se dají pČstovat témČĜ všechny ovocné druhy, napĜ. (hrušnČ, broskvonČ, tĜešnČ a višnČ, slivonČ, meruĖky), technologie pČstování oĜechu ve tvaru štíhlého vĜetene zatím nebyla zvládnuta. (http://www.floranazahrade.cz/200201/vreteno.htm) NejvČtší výhodou štíhlého vĜetene je pĜedevším jeho tvar a velikost, která u zapČstovaného stromu není vyšší než 2,2 až 2,4 m. Jelikož není strom vysoký, umožĖuje bezproblémový pĜístup bČhem celé vegetace. PĜi proĜezávce a tvarování koruny se þlovČk bez problémĤ dostane až k nejvrchnČjší þásti stromu bez použití žebĜíku nebo plošiny. PodobnČ je tomu i s chemickou ochranou, kde postĜikovaþ rovnomČrnČ pokryje celý strom a nepokryje jen þást stromu, na kterou postĜikovaþ dosáhne. Snazší je i sklizeĖ, kdy se plody dají bez problémĤ sklízet i ze zemČ bez použití žebĜíku a jiných zaĜízení. Pracnost pĜi ošetĜování štíhlého vĜetene je menší ve srovnání se staršími typy výsadeb. Podmínka správného pČstování je dobrý Ĝez, ošetĜování, použití slabČ rostoucích podnoží a musí mít po celou dobu pČstování stálou oporu. Hlavní rozdíl oproti starším tvarĤm je ten, že se nezvČstovávají silné kosterní vČtve. Na hlavní ose musí zĤstat pouze polokosterní vČtve rozmístČné okolo hlavní osy. Protože kosterní vČtve nesmí být pĜíliš silné, po 5 až 7 letech se nahrazují mladším plodným dĜevem. Nejnižší þást osy stromku vyvazujeme bČhem vegetaþního období k opČrné konstrukci. ěezem bychom mČli udržovat pyramidální tvar koruny. MĤžeme všeobecnČ Ĝíct, že slabČji rostoucí podnože a na nich naštČpené odrĤdy jsou vhodné pro pČstování ve tvaru štíhlého vĜetene. Závisí však také na odrĤdČ. NejvhodnČjší jsou odrĤdy, jejichž vČtve rostou pod tupým úhlem od hlavní osy a nemají výraznou apikální dominaci. (http://www.floranazahrade.cz/200201/vreteno.htm) 5.2.2 Metodický postup, jak zapČstovat štíhlé vĜeteno Základem štíhlého vĜetene je jeho vertikální osa, která má být porostlá krátkými plodnými vČtvemi. Štíhlá vĜetena mají mít kruhový prĤĜez. Koruny slabČji vzrĤstných odrĤd mají prĤmČr kolem 1 m, u vzrĤstnČjších odrĤd mívají prĤmČr do 1,5 m. Když se 18

$)0=/8Y%UQČ

na stromek podíváme z boku, jeho profil je kuželovitý, tento kužel má být asi 2 m vysoký a tento tvar docílíme vČtším Ĝezem horních vČtví. Nutností pro zapČstování tvaru tenkého vĜetene je opora, která má vydržet na stanovišti po celou dobu životnosti sadu. Opora nahrazuje v prvních letech výsadby pĜirozenou kostru stromu. (www.vsuo.cz) Pro oporu se nejvíce hodí dĜevČné kĤly, které jsou dobĜe naimpregnované nebo mĤžeme zvolit bambusové tyþe, které ještČ musíme ukotvit k drátČnce. ýasto jsou náklady na zbudování drátČnky vyšší než samotný výsadbový materiál. (www.vsuo.cz) U štíhlých vĜeten je základem co nejvČtší poþet postranních malých vČtviþek, které jsou krátké. PĜi zapČstovávání štíhlých vĜeten musíme dát pozor na to, aby na stromku nevznikala holá místa. Vycházíme totiž z toho, že pro výnos a jakost plodĤ je nejlepší velký poþet krátkých vČtví s malým poþtem plodĤ než malý poþet dlouhých vČtví s vČtším poþtem plodĤ. Tvar štíhlého vĜetene zajišĢuje ideální osvit celé koruny a tím pádem produkci velmi chutných a probarvených plodĤ. NejprobarvenČjší plody jsou po obvodu koruny, které mají navíc nejlepší skladovatelnost. V dĤsledku rozšiĜování koruny se stává stĜed takovéhoto stromu ménČ produktivní a s výškou stromu klesá produktivnost báze. Nejlepší plodnost poskytují štíhlá vĜetena, je-li strom vysoký 2 m a široký 1-1,5 m, dle vzrĤstnosti odrĤdy. (www.vsuo.cz) Nejlepší materiál pro zapČstování štíhlého vĜetene jsou jednoleté oþkovance s pĜedþasnČ založenou korunkou nebo tzv. knip baum (dvouletý stromek s jednoletou korunkou) Jestliže použijeme tento výsadbový materiál, musíme seĜíznout terminál o 0,2-0,3 m nad nejvyšším výhonem. Postranní výhony neĜežeme. Jestliže vysazujeme stromek, který nemá žádné postranní výhony, tak jej seĜízneme ve výšce 0,8-1,1 od zemČ. Jestliže má stromek rozložitČjší rĤst, mĤžeme ho seĜíznout i výše, pokud má rĤst vzpĜímený, Ĝežeme ho níže. Jestliže vysazujeme dvouleté stromky s korunkou, Ĝežeme stĜední výhon 0,3-0,4 m nad nejvýše postaveným boþním výhonem. Jestliže je stromek slabší a má více výhonĤ, seĜízneme ho silnČji, asi 0,2 m nad boþním rozvČtvením. Kratší Ĝez podporuje tloušĢku boþních výhonĤ. Výhony, které jsou postranní se nezkracují, výjimku tvoĜí výhony delší než 0,6 m. Musíme odstraĖovat výhony, které jsou níže než 0,5-0,6 m. (www.vsuo.cz) Výhony, které rostou vzhĤru ohýbáme do horizontální polohy, buć za použití provázku, nebo závažíþek. StĜední osu a terminální výhon vždy vyvazujeme k opoĜe. Ve druhém roce stĜední prodlužující výhon seĜízneme asi na polovinu, Ĝídíme se intenzitou 19

$)0=/8Y%UQČ

rĤstu. Jestliže mají nejspodnČjší vČtve pupeny kvČtní, zakrátíme je nad pupeny. Plody, které z kvČtĤ vzniknou, budou dostateþnČ brzdit rĤst stromku. Tyto vČtve mĤžeme odstranit, až strom vstoupí do plné plodnosti. Kde je to tĜeba, všechny vČtve v mČsíci kvČtnu vyvážeme k opoĜe. Pokud nám stromky špatnČ rostou, nejspíše je slabý terminál a stromek se musí silnČ seĜíznout, aby se podpoĜilo rozvČtvování a tím pádem se nám vytvoĜila hezká symetrická koruna. DobĜe rostoucí stromky by nám mČly pĜinést úrodu již ve druhém roce po výsadbČ. (www.vsuo.cz) Delší a silnČjší vČtve správnČ zakrátíme na rozvČtvení nebo na kvČtní pupen. Avšak na stĜední ose neodstraĖujeme žádné plodné vČtve. StĜední terminál Ĝežeme tak, aby stĜední osa rovnomČrnČ obrĤstala. Takzvané vlky musíme vþas vylamovat. Vlky neodĜezáváme, ale vytrháváme, vzniknou dlouhé úzké rány, které se však brzy zahojí. Nesmíme dopustit, aby štíhlé vĜeteno þasem pĜerostlo do vČtších rozmČrĤ. PĜi zmlazovacím Ĝezu se vracíme ke starému dĜevu a Ĝežeme jej v místČ rozvČtvení. Žádné postranní výhony však neodstraĖujeme úplnČ. VČtviþky Ĝežeme na krátký þípek a z ponechaných þípkĤ nám vyrĤstají nové vČtviþky. ěez pĜizpĤsobujeme i množství kvČtních pupenĤ. (www.vsuo.cz) Štíhlé vĜeteno má charakteristický kuželovitý tvar, to znamená, že nahoĜe jsou nekratší vČtviþky a smČrem dolĤ ke kmínku se vČtviþky prodlužují. Jestliže však necháme tuto korunu bez péþe, její tvar se brzy zmČní. VČtve nahoĜe v korunČ brzy zaþnou hodnČ rĤst a koruna se zmČní na kulovitou nebo válcovitou, nČkdy i deštníkovitou. Proto musíme vČnovat Ĝezu velkou péþi, abychom tomuto pĜedešli. PĜedcházíme tomu tím, že pravidelnČ odstraĖujeme silnČ rostoucí výhony v korunČ vylamováním. (www.vsuo.cz) 5.2.3 Metodický postup, jak zapČstovat pČstitelský tvar solax Solax v þeštinČ znamená sluneþní osa. Solax využívá v porovnání se štíhlým vĜetenem lepší biologický potenciál, to znamená, dává nám vČtší úrodu kvalitnČjšího ovoce. Pro tento tvar se vycházelo z poznatku, když se vČtve pĜirozenČ ohýbaly pod vahou plodĤ. (www.vsuo.cz) Nejedna moderní odrĤda vytváĜí kvČty již na jednoletých výhonech. Tomuto se Ĝíká takzvaná plodnost jednoletého dĜeva. U jiných odrĤd se zase diferencují kvČtní pupeny, které až v pĜíštím roce vytváĜejí kvČty a plody na jednoletých výhonech. Avšak 20

$)0=/8Y%UQČ

u obou skupin odrĤd se vČtve pod tíhou plodĤ ohýbají do pĜevislé polohy. Na slabších vČtvích se následnČ vyvinou brachyblasty, které jsou základem vysoké plodnosti. (www.vsuo.cz) Tvar solax by mČl být ve srovnání se štíhlým vĜetenem užší a vyšší. V podmínkách ýR je optimální výška tvaru solax 2,5-3,0 m. Ve srovnání se štíhlým vĜetenem je solax vyšší, proto potĜebuje mít i vyšší opČrnou konstrukci, což je neblahý ekonomický dĤsledek vyššího vzrĤstu. RovnČž pĜi sklizni se musí poþítat s tím, že se musí poĜídit pojízdné plošiny, které nám usnadní sklizeĖ. (www.vsuo.cz)

Obr. 1 Srovnání tvaru solax a štíhlé vĜeteno

Obrázek ukazuje názorný rozdíl mezi solaxem (vlevo) a štíhlým vĜetenem. Štíhlé vĜeteno má rovnomČrnČ vodorovnČ rozmístČné plodné vČtve a tyto vČtve jsou z profilu seĜezávány do kužele, aby si vČtve co nejménČ stínily. U solaxu máme vČtve pĜibližnČ stejné velikosti rovnomČrnČ rozmístČné po celém obvodu. Vrchol ohýbáme po zapČstování, aby nám vyplnil volné místo mezi stromy. U solaxu dosahujeme vČtšího osvČtlení plodĤ a máme i menší pracnost Ĝezu. Tento pČstitelský tvar se používá pĜedevším v jižní EvropČ. (www.vsuo.cz) Jestliže zakládáme výsadu ve tvaru solaxu, nejvhodnČjší je pro tento úþel jednoletý štČpovanec nebo oþkovanec na podnoži M 9 s minimální výškou 1,3 m bez 21

$)0=/8Y%UQČ

postraních vČtviþek. Stromek zkrátíme na výšku 1,3 m. Nejvyšší pupen necháme rĤst, ale 4-5 pupenĤ pod nejvyšším pupenem vyslepíme. Díky tomuto opatĜení rostou vČtve v tupém úhlu a nekonkurují terminálu. OdstraĖujeme také výhony, které rostou do 0,8 m nad zemí. Osu musíme pravidelnČ vyvazovat k opoĜe. (www.vsuo.cz) Terminál se ve druhém roce zakrátí na výšku zhruba 0,5-0,6 m nad posledním rozvČtvením. První pupen pod Ĝezem však necháme k dalšímu rĤstu jako terminál. V dobČ rašení odstraníme dalších 4-5 pupenĤ. Jestliže máme optimální podmínky, loĖské vČtve zakvetou a vytvoĜí se na nich 10-20 plodĤ. Pokud je jich více, musíme je zredukovat. Na horní þásti terminálu se vytvoĜí 4-6 nových letorostĤ, které již ve vČtšinČ pĜípadĤ rostou pod tupým úhlem. Vrchní þást stromku opČt vyvážeme k opoĜe. Všechny boþní výhony, které mají délku pĜes 40 cm, vyvážeme do pĜevislé polohy jako v minulém roce. Ve vegetaþním období stromy intenzivnČ pĜihnojujeme na list. V místČ plodĤ se tvoĜí další plodné dĜevo. Z boþních pupenĤ se také diferencují kvČtní pupeny. Z vrchních þástí obloukĤ rostou pĜevislé výhony, které odstraĖujeme vylamováním. Slabé výhony rostoucí ven z koruny ponecháváme. (www.vsuo.cz) Ve tĜetím roce terminál dle potĜeby zkrátíme. Jestliže terminál neĜežeme, opČt vyslepíme 4-5 pupenĤ pod terminálem. Na plodných vČtvích není vČtšinou potĜeba nic Ĝezat, stromy vstupují do velké plodnosti. Optimální zatížení plodĤ na strom je 40-60. Až pĜeroste terminál výšku horního drátu, tak ho ohneme ve smČru Ĝady. Kde jsou hustší koruny, tak je prosvČtlíme v rámci letního Ĝezu. (www.vsuo.cz) Ve þtvrtém roce máme vČtšinou již tvar solax zapČstován. Osa je již rovnomČrnČ osazena plodnými vČtvemi. Pokud je nČkde hodnČ vČtví, lze je v pĜedjaĜí probrat prĤklestem. Odstraníme také nízké vČtve. Pokud byl terminál zkrácen ve tĜetím roce, ohneme ho ve smČru Ĝad. V dobČ vegetace odstraníme všechny silné vČtve, vČtve nízko položené. Ve vegetaci odstraĖujeme nadmČrnČ silné výhony. (www.vsuo.cz)

5.3

Další typy výsadeb

5.3.1 Hytec systém Jedná se o samostatné, 3 m vysoké kuželovité stromy s terminálem. PČstujeme je ve vysoké hustotČ v jednoĜádkovém systému na zakrslých podnožích. Jedná se o systém, který je napĤl mezi štíhlým vĜetenem a solaxem. Abychom se u tohoto typu výsadby 22

$)0=/8Y%UQČ

doþkali oþekávaných výsledkĤ, je podmínkou nízký vzrĤst a ranost. K dosáhnutí dobré produkce se stromky pČstují v jednoĜádkovém systému 1400-2300 ks na hektar. Spon mají tyto výsadby 1,25 – 2 m x 3,5 – 4,25 m. Stromy jsou spojeny k sobČ, jsou vedeny na trojdrátČnce a mají pĜi sobČ opČrný kĤl, který slouží jako kotvení pro drátČnku. Opora zamezuje naklánČní a zlomení stromkĤ a slouží jako podpora pro vzpĜímený rĤst stromkĤ. ZapČstované stromy mají výšku 3 m a jsou široké na bázi 1,5 – 2,25 m. VČtve tvarujeme ohýbáním do horizontální polohy s odklonem 30°. (Krška, 2004) U hytec systému dosahujeme bohaté úrody. Významný vliv mají i podnože, které pĜivedou strom k brzké plodnosti. Stromy jsou rozvČtvené a mají potĜebu minimálního Ĝezu. Velký výnos dostáváme z pomČrnČ vysokých stromĤ a z velkého objemu koruny. U tohoto pČstitelského tvaru bývá úžeh plodĤ minimální, díky boþním vČtviþkám, které poskytují þásteþný stín plodĤm. (Krška, 2004) 5.3.2 V-systém Název V-systém je pĜedevším odvozen podle tvaru vedení vČtví. Jsou dva typy korunní klenby. Tvar Y, který má vertikální kmen a dvČ protilehlá ramena vedená k opaþným stranám drátČnky. Tvar V, kdy je strom opĜen o jednu stranu drátČnky a druhý strom je veden na opaþnou stranu. (Krška, 2004) 5.3.3 Vedení tatura Tento systém se pČstuje ve tvaru Y, kde postranní vČtve svírají s horizontální rovinou úhel 60°. Na každém stromČ jsou dvČ kosterní vČtve, sekundární vČtve Ĝežeme ve stylu palmety. Pro tento typ vedení se požívají stĜednČ vzrĤstné podnože, drátČnka bývá vysoká 3,0 m se 6 dráty po obou stranách. NejþastČjší spon bývá 1 x 5 m. Stromky po výsadbČ seĜízneme na 50 cm. Necháme vyvinout pouze dva výhony, které jsou vedeny na opaþnou stranu drátČnky. Druhotné výhony odkloníme od hlavních vČtví pod úhlem 45° a vyvážeme k drátĤm. (Krška, 2004) 5.3.4 Ženevské Y vedení V tomto vedení jsou vČtve pod úhlem 60° vzhledem k horizontální rovinČ. Oproti vedení tatura je zde zakládáno více kosterních vČtví ve vČjíĜovitém uspoĜádání. Podnože se používají M 9 a M 26. Vedení se požívá vysoké 2,0 m se tĜemi dráty na obou stranách. NejþastČjší spon bývá 1,5 – 1,8 x 4,0 m. Po výsadbČ seĜízneme stromky ve 23

$)0=/8Y%UQČ

výšce 70 cm. Použijeme 6 – 10 výhonĤ, polovinu vedeme na opaþnou stranu ve vČjíĜovitém uspoĜádání. (Krška, 2004) 5.3.5 Pásové výsadby Mají zploštČlý pĤdorys koruny, ve výsadbČ vytváĜí zapojený pás. PČstitelský tvar volíme dle druhu pČstovaného ovoce. Ve tvaru zákrsku pČstujeme jádroviny, ve tvaru þtvrtkmenu pČstujeme peckoviny. Jakou oporu zvolíme, závisí na podnoži. NejþastČjší spon u zákrskĤ je v rozmezí 4,0 -5,0 x 2,0 – 4,0 m a nejþastČjší spon u þtvrtkmenĤ je 6,0 – 7,0 x 3,5 – 5,0 m. (Blažek a kol., 1982) 5.3.6 StČnové výsadby Mají rovnČž zploštČlý tvar stromkĤ, pČstují se ve tvaru palmety, musíme je více tvarovat. Jejich spon je hustší než u pásových výsadeb, nejþastČji se jedná o spon u jádrovin 3,5 – 4,5 x 1,5 – 2 m, u peckovin se jedná o spon 5 – 6 m x 3 – 4,5 m. Tento typ výsadby má vyšší pracnost pĜi Ĝezu, vyvazování, rovnČž vyžaduje vČtší finanþní prostĜedky na zbudování opČrné konstrukce. (Blažek a kol., 1982)

6

PROBÍRKA

V podmínkách ýR kvetou ovocné stromy velmi bohatČ, to vede k velkému poþtu malých a nekvalitních plodĤ. PĜi pĜeplození jsou vysoké náklady na tĜídČní skliznČ. Dalším negativním faktorem je stĜídavá plodnost v dalším roce. (Krška a kol., 2004)

6.1

Ruþní probírka

NejvČtší pĜedností ruþní probírky je optimální poþet plodĤ na stromČ, vþetnČ jejich rozmístČní.

Také máme jistotu v úþinnosti probírkového zásahu, protože ten není

závislý na klimatických podmínkách. A navíc k provedení zásahu je delší þasové období. Existuje malé riziko, že na stromČ zĤstane moc nebo málo plodĤ. PĜi tomto zpĤsobu probírky se prostĜedí nezatČžuje škodlivými látkami. Proti ruþní probírce hovoĜí zejména velmi vysoká pracnost, na 1 ha se poþítá s 80 až 250 h ruþní práce. Ruþní probírka vČtšinou nezmenší kvČtní násadu a neĜeší stĜídavou plodnost. Ruþní probírka se provádí ihned po þervnovém opadu. Nadbyteþné plody se ustĜihnou tak, aby þást stopky zĤstala na plodonoši. (Kosina, 2007)

24

$)0=/8Y%UQČ

6.2

Chemická probírka

PĜed aplikací chemických probírkových pĜípravkĤ je nutné zvážit, zda je tento zásah úþelný, ekonomicky rentabilní a pĜinese oþekávaný efekt. Probírka je zbyteþná u stromĤ, které pravidelnČ plodí a pĜináší ovoce vysoké kvality. (StanČk a kol., 1990) V komerþním ovocnáĜství je chemická probírka jedním z nejdĤležitČjších opatĜení pro zlepšování kvality plodĤ. Oproti ruþní probírce je tato metoda rychlejší a levnČjší a navíc zamezuje stĜídavé plodnosti tím, že podporuje tvorbu kvČtních pupenĤ pro další rok. Redukce plĤdkĤ nastává již v raném stádiu jejich vývoje. Nízký obsah giberelinĤ v rostlinČ se projeví zvýšenou diferenciací kvČtních pupenĤ a pĜispČje k lepší násadČ kvČtĤ v následujícím roce. (Kosina, 2007) 6.2.1 Probírka kvČtĤ Chemický pĜípravek se aplikuje v dobČ kvetení s cílem spálit kvČtní pupeny. Po aplikaci nastane nevratné poškození kvČtĤ a z tČchto kvČtĤ se nemohou plody již dále vyvíjet. KvČty na stromČ jsou v rĤzných fázích vývoje a mají rĤznou citlivost k poškození. Nejprve kvetou centrální kvČty a teprve potom postranní kvČty. KvČty, které byly opyleny pĜed aplikací probírkové chemikálie, nejsou touto chemikálií poškozeny. Ovšem zasažení neopylených kvČtĤ má výrazný probírkový efekt. NejþastČji používané probírkové chemikálie jsou: ATS (thisíran amonný), moþovina, dusiþnan vápenatý, polysulfid vápenatý. Mezi hlavní nevýhody této aplikace patĜí: další snížení násady vlivem pozdních mrazĤ, možnost popálení listĤ, dodání dusíku, možné zvýšení rzivosti u nČkterých odrĤd. Mezi výhody této aplikace patĜí pozitivní vliv na násadu následujícího roku. (Kosina, 2007) 6.2.2 Probírka plĤdkĤ V rámci stromu je silná konkurence mezi plĤdky a vegetativními a generativními orgány. Dodáním chemické látky z vnČjšku podporujeme pĜirozenou soutČž mezi plĤdky. Na vČtší plĤdky nemá chemické ošetĜení vČtší vliv a zĤstávají na stromČ. Menší plĤdky jsou chemickou látkou eliminovány. Každá odrĤda reaguje na chemickou probírku jinak, proto by mČl pČstitel nejprve vyzkoušet látku na malé ploše a teprve dalším rokem ji použít celoplošnČ. Jarní mrazíky zvyšují úþinnost probírkových chemikálií, taktéž úþinnost zvyšuje deštivé poþasí 3-5 dní pĜed aplikací. Chemické látky totiž snadnČji pronikají pĜes voskovou vrstvu do rostlinných pletiv. PĜi vyšší teplotČ jsou 25

$)0=/8Y%UQČ

probírkové pĜípravky úþinnČjší, optimální teplota pro aplikaci je 20 až 22 °C. Nad tuto hranici však mĤže dojít k popálení listĤ. (Kosina, 2007)

7

CHOROBY A ŠKģDCI OVOCNÝCH STROMģ

JablonČ mĤže napadat mnoho chorob a škĤdcĤ, kteĜí pĜi pĜemnožení znaþnČ snižují sklizeĖ nebo ji úplnČ znehodnotí. (DvoĜák, 1980)

7.1

Fyziologické choroby jabloní •

Žloutenka jabloní

PatĜí k nejstarším chorobám, které u jabloní známe. Projevuje se žloutnutím listĤ (chloróza). Žloutnutí mĤže být zpĤsobeno namrznutím bČhem vegetace a pĜi oteplení se rychle ztrácí. PĜemokĜené pĤdy taktéž vyvolávají žloutenku, ale nejþastČjší pĜíþinou je nedostatek železa. Nemoc se projevuje špatným rĤstem stromĤ, zkracují se internodia, což má vliv na rĤst a pĜedevším plodnost. V podmínkách ýR bývá v pĤdČ uhliþitanĤ dost, ale u pĤd s alkalickou reakcí není pĜístupné. Léþení chlorózy spoþívá v dodání rozpustného železa do pĤdy. (DvoĜák, 1980) •

KĜenþení – hnČdá skvrnitost dužniny

Tuto poruchu zpĤsobuje nedostatek bóru a nevyvážená výživa. KĜenþení odstraníme dodáním bóru do pĤdy nebo postĜikem na list. (DvoĜák, 1980) •

Fyziologická skvrnitost jablek

Bývá oznaþována jako choroba z blahobytu a je zpĤsobena špatným pomČrem draslíku, hoĜþíku a vápníku v plodech. Této chorobČ zamezíme vyrovnanou výživou. (DvoĜák, 1980) •

Sklovitost jablek

Na povrchu plodĤ se tvoĜí tvrdé zelené skvrny a vnitĜek plodĤ se vyplĖuje vodnatou tekutinou. Jedná se o fyziologickou poruchu, kde je narušen vodní režim. ChuĢové vlastnosti nebývají narušeny. (DvoĜák, 1980)

26

$)0=/8Y%UQČ

7.2

Virové choroby jabloní •

Proliferace jabloní

Za pĤvodce profilace je považována fytoplazma. Profilace jabloní má celou Ĝadu pĜíznakĤ a nemusí být rozpoznatelné. Typickým pĜíznakem je však zmČna palistĤ u paty listĤ. Palisty bývají zvČtšeny a mají nápadnČ zoubkovaný okraj a jsou zĜetelnČ rozlišeny v Ĝapík a rozšíĜenou þepel. Profilace má hlavnČ špatný vliv na mladé stromky ve školce. Stromky mají menší pĜírĤstky a nadmČrnČ vČtví. Plody jsou velmi malé, nevybarvené, zploštČlé. Nemocné plody mají malý poþet semen a špatný pomČr cukrĤ a kyselin v plodech. Choroba se pĜenáší oþky, rouby, podnožemi. (Blažek, 1998) •

Mozaika jablonČ

PĜíznaky této choroby bývají velmi rozmanité. Na listech se objevují skvrny rĤzných tvarĤ a velikostí. Od barvy bílé pĜes žlutou až po narĤžovČlou. NejþastČji se vyskytuje žilková mozaika, ale þasto se objevuje i proužková mozaika. PĜíznaky v korunách nebývají stejné, napadení v rĤzných letech kolísá nebo mĤže i ustoupit. Proto se slabČ napadené stromy nemusí likvidovat. Výsadbový materiál se léþí teplem. (DvoĜák, 1980) •

ZploštČlost jablonČ

V ýR tato choroba nejvíce napadá odrĤdu Wagnerovo. Poþáteþní pĜíznaky jsou oválné tmavší skvrny na dvouletém dĜevČ. PozdČji se tyto skvrny prohlubují a vytváĜejí rýhy ve dĜevČ, které se prohlubují. PrĤĜez vČtví se mČní na elipsoidní. V další fázi onemocnČní odumírá kambium vČtví a vytváĜí se hluboké otevĜené rýhy a pĜedþasnČ hynou. Na plodnost tato choroba nemá velký vliv, ale znaþnČ klesá kvalita plodĤ. (DvoĜák, 1980) •

Gumovitost jablonČ

PĜíznaky gumovitosti jsou vláþnost a ohebnost dvou i víceletých vČtví, protože pletiva jsou málo zdĜevnatČlá z pĜíþiny nedostateþné signifikace. Tato choroba nemusí postihnout všechny vČtve. Nemocné stromy špatnČ rostou a plodí, starší vČtve po nČkolika letech þásteþnČ zdĜevnatí. Nemocné stromy snadno namrzají, choroba se pĜenáší rouby a oþky. Nemocné stromy je lépe vþas odstranit a nahradit zdravými. (Blažek, 2001)

27

$)0=/8Y%UQČ

7.3

Houbové choroby •

Padlí jabloĖové

ZpĤsobuje ji houba Podosphaera leucotriha, konidiové stádium oidium farinosum. Škodí pĜevážnČ v sušších a teplejších oblastech. Mycelium na napadených stromech tvoĜí bílé povlaky a vniká do hostitelských bunČk haustoriemi. Padlí pĜezimuje v podobČ mycelia v listových a kvČtních pupenech. Z nich vyrostlé listy nebo kvČty bývají napadeny. Infekce se šíĜí nad 20 °C. Ochrana proti padlí je nároþná. Po mrazivých zimách se padlí témČĜ nevyskytuje, protože teploty pod -20 °C niþí mycelium. ŠíĜení choroby mĤžeme zabránit i za vegetace mechanickým odstraĖováním primárnČ napadených þástí stromu. Chemická ochrana se musí dČlat pravidelnČ 7-10 dní od fenofáze do poloviny þervence. (Blažek, 1998) •

Strupovitost jabloní

Jedná se o vážnou chorobu jabloní a hrušní, zasaženy mohou být všechny þásti stromu. PĜi napadení se na listech udČlají tmavČ zelené až hnČdé skvrny, na vČtviþkách se objeví puchýĜe a plody jsou silnČ deformované. (Hessayon, 1995) •

Moniliová hniloba

Touto chorobou jsou poškozovány hlavnČ plody, menší poškození zpĤsobuje na kvČtech a vČtviþkách. Plod již hnije bČhem vegetace, napadená þást hnČdne, na napadeném místČ se utváĜí koncentricky uspoĜádané kruhy s konidiemi. Plody, které zĤstávají viset na stromČ, jsou zdrojem nákazy v pĜíštím roce. Ve skládce houba vyvolá þernou hnilobu plodĤ, pĜi níž jsou plody tmavČ þerné bez koncentrických kruhĤ. Konidiové stádium Manilia fructigena s konidiemi se vyvíjí bČhem vegetace na stromech, pozdČji na skládce a na jaĜe na mumifikovaných plodech, které jsou zdrojem prvotní a druhotné infekce. Nákazu do rostlin zanáší hmyz drobnými poranČními plodĤ nebo rostliny. Prevencí pĜed touto chorobou je dobrá agrotechnika a odstraĖování mumifikovaných plodĤ. Chemická ochrana se provádí zároveĖ pĜi postĜicích proti houbovým chorobám. (DvoĜák, 1980) •

Spála rĤžovitých

NovČ se vyskytující choroba, která je zaĜazená mezi karanténní choroby. To znamená povinnost pČstitele nahlásit výskyt na Státní rostlinolékaĜské správČ. Chorobu zpĤsobuje bakterie Erwinia amylovou, která napadá další druhy z rodu rĤžovitých, zejména jeĜáby, 28

$)0=/8Y%UQČ

hlohy, kdoulonČ. Choroba se mĤže volnČ pĜenášet z rostliny na rostlinu. NejvČtší nebezpeþí nákazy hrozí v dobČ kvetení a v dobČ intenzivního rĤstu. Nemoc se dobĜe šíĜí ve vlhkém a teplém poþasí. Nemoc se rozšiĜuje nejvíce prostĜednictvím hmyzu a ptákĤ, dále pak deštČm a vČtrem. Ve výsadbách, kde se objevila spála, by se mČly provádČt postĜiky mČdnatými pĜípravky. V oblastech, kde je ohrožení spálou velké by se mČlo upravit pH na 5,5-6,5, dále se nedoporuþuje v tČchto místech používat závlahu. (Blažek, 2001)

7.4

ŠkĤdci jabloní •

Obaleþ jableþný (Ernarmonia pomonella)

Jsou to bledČ rĤžové housenky, které se zavrtávají do plodĤ. NejvČtší výskyt tČchto þervĤ v ovoci je v þervenci a srpnu. Zda jsou, þervi v ovoci poznáme podle typické piliny v plodech. PostĜik se aplikuje v první polovinČ þervna (Dimilin, Zolone EC, Sumithion super). (Hessayon, 1995) •

Svilušky (Tetranychidae)

Jsou to takzvaní nespecializovaní škĤdci, kteĜí škodí na více druzích ovocných stromĤ. Používají se proti nim olejopĜípravky. (Blažek, 1998) •

Mšice jabloĖová (Aphidula pomi)

Jedná se o zelenČ zbarvenou mšici, která škodí sáním a vyvolává deformace letorostĤ. NejškodlivČjší úþinek má na mladých stromcích, které se teprve tvarují. PĜezimuje pomocí vajíþek. VytváĜí až 13 generací za rok, ale naštČstí mají spoustu pĜirozených nepĜátel, jako je napĜíklad slunéþko sedmiteþné a zlatooþka obecná. Chemickou ochranu provádíme pĜedevším oleopĜípravky. (Blažek, 2001) •

Obaleþ jableþný (Tmetocera ocellana)

PatĜí mezi nejznámČjší škĤdce jabloní, zpĤsobuje þervivost jablek. Jedná se o motýla s rozpČtím kĜídel 16 – 20 mm. První motýli, kteĜí se objeví v kvČtnu. Samiþky nakladou vajíþka ve svém okolí na plĤdky, listy a výhony. Od jedné samiþky je až 120 vajíþek. Samiþky kladou vajíþka za veþerĤ nad 16 °C. Housenky se vylíhnou po 8-15 dnech a zavrtávají se do plodĤ. Jedna housenka zniþí 2-3 plody. Ochranu proti tomuto škĤdci mĤžeme kombinovat. PĜilákáme do sadu sýkory, které housenky hubí, používáme

29

$)0=/8Y%UQČ

feromonové lapaþe. Chemická ochrana požívá ovicidy (Insear, Dimilin) a aplikuje se v dobČ kladení vajíþek. (Blažek, 2001) •

Píćalka podzimní (Operophtera brumata)

•

Píćalka jableþná (Hoplocampa testudinea)

Jedná se o housenky, které rozežírají list a poupata, po odkvetení poškozují plĤdky. Ochrana

proti

píćalkám

spoþívá

v upevĖování

papírových

páskĤ

natĜených

housenkovým lepem Cirine nebo Chemstop. Pásky se upevní na strom v Ĝíjnu a zlikvidují v prosinci. Je vhodný také postĜik olejopĜípravky. (Dolejší a kol., 1990) •

KvČtopas jabloĖový (Anthonomus pomorum)

Jedná se o brouka, jehož larvy škodí vyžíráním vnitĜku poupat. KvČtní plátky hnČdnou a již se nerozvíjejí a škĤdce se v nich kuklí. VČtšinou je škĤdce pĜemnožen na nČkolik rokĤ. Brouky likvidujeme olejopĜípravky. (Blažek, 1998) •

Mera jabloĖová (Psylla mali)

Larvy mery jabloĖové napadají pupeny jabloní. KvČtenství hnČdnou jako pĜi poškození mrazem. Mery jsou bílé až žlutavé a pĜipomínají mšice, avšak jsou plošší. Že je strom napadený merou se pozná podle lepkavé medovice. Úþinnou ochranou proti tČmto škĤdcĤm je zimní postĜik a postĜik po vyrašení pupenĤ. (Hessayon, 1995) •

Vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum)

Jedná se o kolonii mšic, které žijí na vČtvích a vyluþují bílou voskovitou vatu, kterou jsou chránČny. ZpĤsobují tvorbu korkovitých hálek a ty jsou vstupní branou pro spóry rakovinotvorných hub. Bílá vata se musí odstranit a použije se postĜik proti mšicím. (Hessayon, 1995) •

Štítenka zhoubná (Quadraspidiotus perniciosus)

Štítenky pĜezimují jako larvy prvního stupnČ pod þerným štítkem. Poþátkem kvČtna dospívají samiþky, které rodí opČt larvy. Larvy vylézají ze spodu mateĜských štítkĤ a pĜisávají se na vhodných místech. V nejteplejších místech ýR mĤže mít až tĜi generace. Je to obávaný škĤdce všech ovocných stromĤ. Ochranu proti štítenkám zajišĢujeme dĤslednými zimními postĜiky. (DvoĜák, 1980) •

BekynČ velkohlavá (Lymantria dispar)

•

Bourec prstenþivý (Malocosoma phaeorrhoea) 30

$)0=/8Y%UQČ

•

BekynČ zlatoĜitná (Euproctis phaeorrhoea)

Tyto housenky zpĤsobují škody hlavnČ v neošetĜených sadech, kde zpĤsobují holožír. DospČlí motýli již škody nepĤsobí. Housenky lze lehce niþit dotykovými pĜípravky. (DvoĜák, 1980) •

Hryzec vodní (Arvicola terrestris)

Jedná se o hlodavce, který je dlouhý 13 – 14 cm, ve dne se tento živoþich zdržuje v dČrách a v noci hledá potravu, kterou zatahuje do dČr. Do roka má þtyĜi vrhy mláćat, obvykle po sedmi kusech, nory má hluboké pĤl metru. Na podzim a v zimČ škodí tím, že ohlodávají koĜeny ovocných stromĤ. Niþení hryzcĤ je velmi obtížné, proto se doporuþuje více zpĤsobĤ. Jsou to napĜíklad zplyĖovací látky, vykuĜovací patróny, otrávená návnada, pasti. Škody zpĤsobují pĜedevším na podnožích M 9, které s oblibou vyhledávají. (DvoĜák, 1980)

8

ěEZ

ěez se dČlí podle toho, kdy jej provádíme a máme Ĝez po výsadbČ, výchovný Ĝez, udržovací Ĝez a zmlazovací Ĝez. Výchovným Ĝezem se tvaruje koruna až do její koneþné podoby. U vĜeten je délka zapČstování koruny až pČt let, u vysokokmenĤ osm až deset let. Udržovacím Ĝezem se drží v rovnováze rĤst výhonĤ a tvorba plodĤ. MČlo by se Ĝezat jen tolik, kolik je nezbytnČ nutné. Provádí-li se Ĝez pravidelnČ, odpadá zmlazování. Jestliže se nechá strom bez prĤklestu, rostou hlavnČ pupeny, listy a plody a již nerostou nové letorosty a tím dĜevina stárne. RĤst letorostĤ se povzbudí zpČtným hlubším Ĝezem. (Holzforster, 2005)

8.1

Výchovný Ĝez

Provádíme v mládí ovocného stromu, nČkdy i pozdČji, napĜíklad pĜi zapČstování náhradní vČtve z jednoletého výhonu. Tímto Ĝezem se tvarují pevné a pružné kostry koruny s kosterními a polokosterními vČtvemi s plodonosným obrostem. Výchovným Ĝezem se také zabezpeþuje svČtelný režim v korunČ a urychluje se nástup do plodnosti. (Kadlec, 1997)

8.2

Udržovací Ĝez

Udržovacím Ĝezem se zajišĢuje pravidelná a bohatá sklizeĖ kvalitního ovoce. VytváĜí se podmínky pro obnovu plodného dĜeva a udržuje se vhodný pomČr mezi rĤstem a 31

$)0=/8Y%UQČ

plodností. S nástupem plodnosti a ubýváním intenzivního rĤstĤ dostává Ĝez jiný úkol. V tomto období se obmČĖují plodné vČtve, protože se stáĜím klesá kvalita ovoce a zabraĖuje se zahušĢování koruny. Aby byla obmČna vČtví možná je podmínkou tvorba dostateþnČ dlouhých výhonĤ (nikoliv vlkĤ) Délka pĜírĤstkĤ by mČla být 50 cm pĜi správném zatížení ovocem. DČlá se pĜevážnČ prosvČtlovací Ĝez. Zakracování využíváme pouze pĜi potĜebČ vyplnit volný prostor v korunČ následným rozvČtvením. Jakmile dosáhne stĜední osa stanovené výšky, seĜízne se nebo se úplnČ odstraní. ýím starší je strom, tím více pĜevažuje Ĝez zmlazovací. Udržovací Ĝez vyžaduje individuální pĜístup ke každému stromu a neexistuje jednotný návod. Lze však doporuþit urþitý postup: 1) Nemocné a poškozené vČtve odstranit k zdravému rozvČtvení. 2) VČtve, které brání bČžnému provozu odstranit. 3) Udržovat korunu v té výšce, aby byla pĜístupná pro sklizeĖ. 4) U starých vČtví, kde je omezen prodlužovací rĤst, zmladit nebo odstranit. 5) ProsvČtlit korunu od nevhodných vČtví a výhonĤ 6) Vyplnit uvolnČný prostor vyvazováním nebo zkracováním (Kadlec, 1997)

8.3

Zmlazovací Ĝez

Hluboký zmlazovací Ĝez pĜi pravidelném prĤklestu není potĜeba. Provádíme ho v tČch pĜípadech, kdy zdravé stromy nemají dostateþné pĜírĤstky a na udržovací Ĝez nereagují. PĜi tomto Ĝezu se vČtve seĜezávají o polovinu až dvČ tĜetiny. NahoĜe se seĜezávají více, dole ménČ a tímto dostaneme pyramidální tvar. Po tomto zákroku rostou intenzivnČ bujné letorosty, které nejsou vhodné pro další tvarování, a proto se musí odstranit bČhem druhé poloviny þervna až zaþátkem þervence vylamováním. (Blažek, 1998)

9 9.1

SKLIZEĕ JABLEK SklizĖová zralost

Za optimální dobu skliznČ se považuje takové období, kdy jablka nejlépe snášejí transport, skladování a dosahují nejlepší kvality. Takovéto období trvá 7-20 dní v závislosti na odrĤdČ a klimatických podmínkách. PĜedþasná sklizeĖ zpĤsobuje pČstiteli ekonomické ztráty, protože jablka v poslední fázi zrání rychle zvyšují svoji hmotnost, v období srpna a záĜí je to o 1-2 % dennČ. Pokud se jablka sklidí o týden dĜíve, mĤže dojít ke ztrátám z hektaru o 2-4t. Z pohledu konzumenta mají jablka horší 32

$)0=/8Y%UQČ

chuĢ, protože mají ménČ aromatických látek, cukrĤ a trpí urþitými fyziologickými poruchami. (Blažek, 2001)

9.2

Organizace skliznČ

V praxi se uplatĖují pĜedevším þtyĜi varianty organizace skliznČ. 9.2.1 SklizeĖ do maloobjemových obalĤ Obaly se pĜedem rozvezou a rozmístí do meziĜadí dle velikosti skliznČ. ýeše se buć, pĜímo do obalĤ, nebo do þesacích nádob. Po naþesání se obaly ruþnČ naloží na palety tažené na traktorovém návČsu nebo svozných saních a následné vyvezení z Ĝad. (Blažek a kol., 1983) 9.2.2 DČlená sklizeĖ Ovoce se sklízí do þesacích sáþkĤ pĜedem rozvezených a umístČných buć na stromech, nebo pod stromy. Po naplnČní zĤstávají na stromech a sáþky sbírá a vysypává pĜepravní skupina do ohradových palet, které jsou vezeny na nízkoplošinovém návČsu nebo svozných saních. (Blažek a kol., 1983) 9.2.3 SklizeĖ do velkoobjemových boxĤ Boxy se rozvezou do meziĜadí na potĜebnou vzdálenost dle objemu skliznČ. Jablka se sklízí do þesacích nádob, které se pak vyprazdĖují do velkoobjemového boxu. NaplnČné boxy se odváží ze sadu pomocí vysokozdvižného vozíku nebo zvedacího zaĜízení na traktoru. (Blažek a kol., 1983) 9.2.4 Proudová sklizeĖ Velkoobjemové boxy jsou taženy na traktorovém návČsu nebo svozných saních a projíždí souþasnČ meziĜadím se skupinou þesáþĤ, kteĜí sklízí plody do þesacích nádob, po naplnČní je pĜedají pracovníkovi, který je na dopravním prostĜedku a þesací nádobu vyprázdní a podá zpČt. (Blažek a kol., 1983)

33

$)0=/8Y%UQČ

10 POSKLIZĕOVÁ ÚPRAVA 10.1 NaskladĖování U velkokapacitních skladĤ je plná paletizace a kontejnerizace a veškerá manipulace se dČje prostĜednictvím paletových vysokozdvižných vozíkĤ. Ovoce se buć pĜímo skladuje ve velkoobjemových bednách, nebo je skladováno na paletách v pĜepravkách nebo pĜepravních obalech. Bedny s ovocem se ukládají pĜímo proti výparníkĤm. Komory se naskladĖují v pĤdorysné síti podle rozmČru palet. PĤdorysná síĢ, vþetnČ cest, manipulaþních ploch a vČtracích a kontrolních uliþek se vyznaþuje na podlaze barvou. Pro zabezpeþení vČtrání musí být zabezpeþeno, aby vzdálenost skladovaného zboží od zemČ byla 150 mm, vzdálenost od stČn 400-600 mm a poþet kontrolních uliþek o rozmČrech 500-600 mm musí být takový, aby se mohlo sledovat 50-60 % uložených jablek. Obaly musí být v poĜádku, stohování se musí provádČt v souladu s provozními stanovami. V ýR není pro stohování do vČtších výšek technické vybavení a nejsou ani normotvorné pĜedpoklady. NaskladnČní komory by nemČlo trvat déle než 5 dní. (Blažek, 1998)

10.2 Skladování Ovoce, které je uskladnČné se musí pravidelnČ kontrolovat a odstraĖovat nakažené plody. Ideální podmínky pro skladování jsou teplota okolo 3-5 °C a vzdušná vlhkost 8590 %. (Stangl, 1992) V Lysicích je uskladnČní jablek v chlazených skladech a uskladnČní s Ĝízenou atmosférou, proto tyto systémy uskladnČní popíšu. 10.2.1 Skladování v chlazených skladech VýraznČ prodlužuje uchovatelnost a snižuje skladovací ztráty. Pro rĤzné odrĤdy se používají skladovací teploty od 0 do 5 °C. (Blažek, 2001) Úkolem chladícího zaĜízení je odvádČt ze skladovacího prostoru teplo, vzniklé dýcháním ovoce, teplo, které proniklo dovnitĜ stČnami, teplo, které se uvolní pĜi obsluze chladícího zaĜízení. Cílem je zchladit ovoce na požadovanou teplotu a tuto teplotu udržovat po celou dobu skladování. Je požíváno nČkolik typĤ chladících zaĜízení podle druhu chladiva, zpĤsobu jeho rozvodu do komor, výkonu a umístČní ve skladu. Chladivem jsou plyny, které mají tuhnutí pod bodem mrazu, napĜ. amoniak, 34

$)0=/8Y%UQČ

metylchlorid, freony. Podle umístČní ve skladu je chlazení centrální nebo decentralizované. PĜi centrálním rozvodu se rozvádí látka potrubím do jednotlivých komor. PĜi decentralizovaném je v každé komoĜe chladící zaĜízení. (Blažek, 1998) 10.2.2 Skladování v Ĝízené atmosféĜe UskladnČní jablek v Ĝízené atmosféĜe prodlužuje uskladnČní témČĜ na dvojnásobek. Uchovatelnost jablek dle odrĤdy se pohybuje od 5 do 10 mČsícĤ. NČkteré odrĤdy vyžadují rĤzné složení atmosféry. (Blažek, 2001) V Ĝízené atmosféĜe se obsah kyslíku nejþastČji pohybuje kolem 2,5 – 3 %, obsah oxidu uhliþitého podle odrĤdy se pohybuje od 2 – 5 %. Požadovaného složení atmosféry by se mČlo dosáhnout do 4 dnĤ po uzavĜení komory. (Blažek, 1982) Podobné výsledky jako v Ĝízené atmosféĜe se dají pĜirozeným zpĤsobem dosáhnout v hermetických komorách v obalech z plastické fólie. PĜi použití vhodné fólie s dobrou propustností pro vodní páry, kyslík a oxid uhliþitý se dá vytvoĜit atmosféra s vysokou vlhkostí, sníženým obsahem kyslíku na 3-4 % a obsahem oxidu uhliþitého do 10 %. Pro rychlejší dosažení parametrĤ se do komor vžene atmosféra odpovídajícího složení. (Blažek, 1998)

35

$)0=/8Y%UQČ

11 EXPERIMENTÁLNÍ ýÁST 11.1 Cíl práce 11.2 Charakteristika Zeas Lysice Spoleþnost ZEAS Lysice, a.s. vznikla k datu 30.12.1996 a od 1.1.1998 pĜevzala hospodáĜskou þinnost od ZemČdČlského družstva Lysice. Ve spoleþnosti pracuje 110 pracovníkĤ a obhospodaĜuje pozemky na území 14 obcí v okrese Blansko a z menší þásti i na okrese Brno-venkov v celkové výmČĜe 2320 ha. NadmoĜská výška pozemkĤ je v rozsahu od 350 do 650 m.n.m. (Zeas Lysice) 11.2.1 Živoþišná výroba Hlavní náplní živoþišné výroby je výkrm skotu s kapacitou do 600 ks dle režimu stanice kontroly výkrmnosti a rozmnožovací chov prasniþek v Drnovicích. Dále má Zeas: •

460 kusĤ dojnic, které jsou ustájeny ve 2 stájích s volným ustájením.

•

Chová kuĜecí brojlery o kapacitČ 50 000 kusĤ v turnusech

•

Má i výkrm prasat o kapacitČ 2 600 kusĤ V Ĝíjnu 2000 byla postavena stáj pro 350 dojnic takzvanČ na zelené louce, která

svým technickým vybavením a Ĝešení patĜí mezi nejlepší stáje v ýR. (Zeas Lysice) Zeas má i vlastní výrobnu krmiv v Býkovicích, která pokrývá vlastní potĜebu krmiv pro živoþišnou výrobu. Výrobna je podstatným úsekem družstva. Výrobna krmiv dokáže zajistit krmiva nejen pro vlastní potĜebu a toho náležitČ využívají cizí odbČratelé. Nemalou úlohu hrají v odbytu i drobní chovatelé, kteĜí kupují napĜíklad smČsi pro králíky, konČ, nosnice, atd. Výrobna dokáže za mČsíc vyrobit asi 350 tun kompletních krmných smČsí a po nákladné a velké rekonstrukci obdržela registraci od ÚKZUZ Brno. (Zeas Lysice) 11.2.2 Rostlinná výroba Na úseku rostlinné výroby jsou nejvíce zastoupeny obiloviny pro potravináĜské využití, dále pak pro produkci osiv a krmného obilí, Ĝepky, sóji, cukrovky a další plodiny pro krmné úþely. (Zeas Lysice) 36

$)0=/8Y%UQČ

Pšenice se v souþasnosti pČstuje na ploše okolo 520 ha, jeþmen ozimý zaujímá plochu 70 ha, jeþmen jarní se pČstuje na ploše 220 ha a Ĝepka má výmČru zhruba 110 ha. V minulosti byla v Zeas Lysice velmi výnosnou plodinou cukrová Ĝepa, kde Zeas dosahoval prvotĜídních výsledkĤ mezi dodavateli do Cukrovaru Hrušovany. (Zeas Lysice) Protože Zeas má i živoþišnou výrobu, tak je dĤležitá produkce obilí, které je základem krmných smČsí pro prasata a skot. Zeas Lysice navázal spolupráci i s rĤznými osiváĜskými firmami, pro které pČstuje množitelské porosty nových odrĤd a dále zakládá poloprovozní a demonstraþní pokusy. V Zeasu se snaží držet trend s moderními poznatky a požadavky trhu, proto plodiny alimentárního využití se snaží obmČĖovat, doplĖovat i nahrazovat napĜíklad sójou, lnem, hoĜþicí a svazenkou. (Zeas Lysice) Trvalé travní porosty se pČstují na ploše 530 ha. S ohledem na využití, polohu a pĜístupnost pozemkĤ narĤstá plocha trvalých travních porostĤ oproti pĤdČ orné. Tento nárĤst trvalých travních porostĤ je v souladu se strategiemi evropské unijní politiky, která se zamČĜuje pĜedevším na využívání mimoprodukþních funkcí zemČdČlství. Extenzivní zpĤsob využívání trvalých travních porostĤ je jedním z nejdĤležitČjších aspektĤ pro údržbu krajiny. Zeas Lysice má asi 48 % pozemkĤ v ménČ pĜíznivých oblastech (oblasti LFA), proto si mĤže dovolit zvyšovat plochu trvalých travních porostĤ s extenzivním hospodaĜením. (Zeas Lysice) 11.2.3 OvocnáĜství HodnČ specifickou souþástí rostlinné výroby je úsek ovocnáĜství, kde se v Zeasu pĜevážnČ pČstují jablka, avšak ovocnáĜství je zde ještČ doplnČno o pČstování rybízu a jahod. Intenzivní sady mají celkovou výmČru 94 ha. Od roku 1996 jsou postupnČ obnovovány intenzivní sady výsadbou nových odrĤd jabloní a þerveného rybízu. Na ostatních plochách jsou vysazovány nové porosty. Velkou a nepostradatelnou investicí bylo vystavČní nového skladu s Ĝízenou atmosférou v roce 2003. Výstavba skladu byla þásteþnČ podpoĜena z dotací EU v programu SAPARD a umožĖuje v klimatizovaných skladech bezproblémové uskladnČní asi 210 tun jablek od sbČru až do þervna následujícího roku. Ovoce Zeas distribuuje do spotĜebitelské sítČ prostĜednictvím odbytového družstva CZ fruit Praha, které má pĤsobnost na území celé ýeské republiky. Zeas Lysice se rozhodl v roce 2004 vstoupit do registru integrované 37

$)0=/8Y%UQČ

produkce ovoce. Tento registr kontroluje a sleduje dodržování požadavkĤ na používání chemických pĜípravkĤ na ochranu ovoce. Jestliže jsou splnČny všechny požadavky pro integrované pČstování ovoce po dobu nejménČ 3 rokĤ, mĤže být pČstiteli udČlen certifikát SISPO s právem užívat tuto ochrannou známku. Zeas tuto ochrannou známku získal a je na ni náležitČ hrdý. (Zeas Lysice) 11.2.4 Obchodní þinnosti v Zeas Lysice OddČlení dopravy a mechanizace se stará o potĜeby podniku, ale nabízí i služby ostatním mimopodnikovým odbČratelĤm. Služby poskytované mimopodnikovým odbČratelĤm jsou napĜíklad silážování do velkoobjemových vakĤ lisem Rotopres a Manitoba, senážování, mlácení kombajny Claas, setí kukuĜice s pĜihnojováním pod patu a služby poskytující autodopravu jak osobní, tak i nákladní. (Zeas Lysice) Zeas Lysice provozuje i nezemČdČlské þinnosti, jak je napĜíklad šití pracovních pomĤcek, které jsou zhotovovány na zakázku s atestem státní zkušebny. (Zeas Lysice) Mezi další významné obchodní þinnosti patĜí servis a prodej krmných vozĤ Luclar, prodej pneumatik se službami pneuservisu pro traktory a nákladní automobily. Prodej náhradních dílĤ na zemČdČlské stroje. Zeas celkovČ jako firma dosahuje obrat za rok asi 150 milionĤ Kþ a dbá na to, aby mohl spolupracovat s obcemi, ve kterých hospodaĜí a podílel se na udržování vzhledu naší krajiny. (Zeas Lysice) Zeas chce být producentem zdravých a kvalitních þeských potravin. Proto chce pĜevážnČ spolupracovat s tuzemskými zpracovatelskými firmami, které mají potenciál pĜinášet na náš trh kvalitní a cenovČ dostupné výrobky. (Zeas Lysice) Z obchodní þinnosti je významný prodej a servis krmných vozĤ LUCLAR, prodej náhradních dílĤ na zemČdČlské stroje vþetnČ prodeje pneumatik. Dále rozšíĜili obchodní þinnost o prodej stavebnin a pneuservis pro traktory a nákladní automobily. Firma

dosahuje

roþní

obrat

ve

výši

cca

150

mil.

Kþ.

Zájmem Zeasu je spolupráce s obcemi, ve kterých hospodaĜí, s cílem pĤsobit jako pozitivní þinitel pĜi tvorbČ a údržbČ kulturního rázu naší krajiny. Chce, aby jejich produkce byla základem zdravých kvalitních þeských potravin. Proto preferuje spolupráci s tuzemskými zpracovatelskými firmami, které na trh pĜináší kvalitní výrobky pro naše odbČratele. (Zeas Lysice) 38

$)0=/8Y%UQČ

12 POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU VÝSADEB 12.1 CHARAKTERISTIKA ODRģD JABLONÍ V LYSICKÝCH SADECH 12.1.1 OdrĤda Angold Tato odrĤda byla v Lysických sadech vysázena v roce 1996 a pČstuje se na podnoži JTE-E na celkové výmČĜe 0,8 ha. Angold je þeská odrĤda a byla vyšlechtČna pod názvem (HL-362) v Holovousích ve VŠÚO zkĜížením semenáþe Antonovka a Golden Delicious. Registrována byla v roce 1995 a je právnČ chránČná. Požadavky: Nemá velké nároky na pĤdu ani klima. Ovšem je nároþná na letní Ĝez Vlastnosti odrĤdy: V zaþátcích roste pomČrnČ bujnČ, pozdČji je rĤst slabší. TvoĜí pĜevislé koruny Plod: PomČrnČ velký, svČtle zelený, který je více než z poloviny pĜekryt hnČdoþerveným líþkem. Dužnina je bílá až krémová, nasládlá a dosti šĢavnatá, aromatická. Plodnost: Vysoká, hojná, obzvláštČ s probírkou plodĤ SklizeĖ: Sklízí se ke konci záĜí, konzumní zralosti dosahuje ke konci listopadu nebo až v prosinci. Ve skladech s Ĝízenou atmosférou vydrží až do konce bĜezna. Odolnost: Je odolná proti strupovitosti, ale je náchylná k napadení padlí, obzvláštČ v teplejších a mírnČ teplých oblastí. Celkové hodnocení: Dává kvalitnČjší produkci pĜi pČstování v chladnČjších polohách. Avšak v teplejších polohách je vhodná i k prĤmyslovému zpracování, pĜedevším moštování. Pro pČstování se hodí slabČji rostoucí podnože s výše založenou korunou. Je to zimní odrĤda, která se hodí pro prĤmyslové zpracování i pĜímý konzum. Je vhodná do ekologického hospodaĜení, tak i do extenzivních podmínek, díky své odolnosti proti chorobám. PČstování této odrĤdy v Zeas Lysice bych vidČl jak bezproblémové a ekonomicky výhodné. (ýepiþka, 1998, Rychter a kol., 2002, Voráþek, 1999)

39

$)0=/8Y%UQČ

12.1.2 OdrĤda Bohemia V Lysických sadech se pČstuje na výmČĜe 1,03 ha a byla vysazena na podzim v roce 1996. Je pČstována na podnoži M 9. Bohemia vznikla jako náhodná barevná mutace odrĤdy Rubín. Tuto mutaci objevil pan Josef ThoĜ z PČnþína u Turnova. Je právnČ chránČná. Požadavky: Na pĤdu má vyšší národy, vyžaduje pĤdy polopropustné s dostatkem vláhy a živin. Vlastnosti odrĤdy: Je podobná odrĤdČ Rubín, rozdíl je ovšem ve vybarvenosti plodĤ. Plodí na dlouhém dĜevČ, má sklon k vyholování vČtví. Plod: Velký, kulovitý, žlutý, pĜekrytý rozmytou þervení. Má krémovitou barvu dužniny, která je sladká, aromatická a šĢavnatá. Slupka je tenká, hladká a otlaþuje se. Plodnost: Je polopozdní a poskytuje stĜední, vcelku pravidelné výnosy. SklizeĖ: Sklízí se ke konci záĜí a na zaþátku Ĝíjna. Je urþena buć k pĜímé konzumaci, nebo ji lze také skladovat v chladírnČ, kde bez problémĤ vydrží do konce února. Odolnost: Je stĜednČ dobrá proti houbovým chorobám. Celkové hodnocení: Jedná se o zimní odrĤdu urþenou pro pĜímý konzum, transport i konzervaci. Má hezké plody s chruplavou a šĢavnatou dužninou. Plodí na dlouhém dĜevČ. Vhodná pro pČstitele do všech oblastí. (ýepiþka, 1998, Rychter a kol., 2002, Voráþek, 1999)

12.2 OdrĤda Jonagold Je na honu U Kamene pČstována v celkové výmČĜe 7,60 ha na podnožích MM 106. Na honu Plantáž se pČstuje odrĤda Jonagold ve výmČĜe 1,51 ha na podnožích J-TE-H a M 9, v þemž mĤžeme spatĜovat urþité zlepšení, protože tyto podnože se pro pČstování této odrĤdy hodí daleko více. A v Lysických sadech se celkovČ pČstuje na výmČĜe 9,11 ha. Výsadba stromĤ U Kamene probČhla na podzim v roce 1996 a na honu Plantáž probČhla výsadba v roce 2003. Vznikla v Americe a byla vyšlechtČna kĜížením odrĤd Golden Delicious a Jonathan. Byla registrována v roce 1991.

40

$)0=/8Y%UQČ

Požadavky: Vyžaduje pĤdy s dostatkem živin a vláhy, mČly by to být pĤdy polopropustné a záhĜevné. Vlastnosti odrĤdy: Má bujný rĤst, pozdČji stĜední. TvoĜí husté kulovité koruny s vČtším podílem listové plochy. Má dobré výnosy i na krátkém dĜevČ. Plod: StĜednČ velký až velký, kuželovitého tvaru, zelenožlutý, pĜekrytý ze 2/3 rozmytou þervení. Dužnina je krémová, lehce šĢavnatá, aromatická, dobré chuti. Slupka je suchá, hladká tenká a má sklon k otlaþování. Plodnost: StĜednČ raná, dobrá, s nutností probírky plodĤ. SklizeĖ: Je ke konci záĜí a na poþátku Ĝíjna. V chladírnČ vydrží uskladnČné až do bĜezna. Odolnost: Je ménČ odolná na strupovitost, namrzání ve dĜevČ a padlí Celkové hodnocení: Pro lepší zbarvení ovoce jsou výhodnČjší jihozápadní svahy teplejších oblastí, na podnožích slabČ a stĜednČ vzrĤstných. Jedná se o zimní odrĤdu pro konzumaci, konzervaci a transport. Nevýhoda této odrĤdy je, že má vyšší nároky na chemickou ochranu. (ýepiþka, 1998, Rychter a kol., 2002, Voráþek, 1999)

12.3 OdrĤda Otava PČstuje se na honu U Kamene v celkové výmČĜe 0,31ha. Na nevyhovujících podnožích MM 106. OpČt bych doporuþil ménČ silné podnože. OdrĤda vznikla v ýeské republice, registrována byla v roce 1997 a vznikla kĜížením odrĤd Šampionu a Jolany. Požadavky: Vyžaduje pĤdy dobĜe zásobené živinami a vláhou, pĤdy by mČly být polopropustné. Vlastnosti odrĤdy: RĤst je slabší až stĜednČ bujný, koruna je kulovitá, zahuštČná plodonoši. Plod: Malý až stĜední, zelenožlutý, kulovitý, nČkdy pĜekrytý líþkem. Plodnost: Velmi vysoká, plodí brzy, nevýhodou této odrĤdy je, že plodí ve shlucích a je nutná probírka. SklizeĖ: Je ke konci záĜí, skladování je možné do bĜezna. 41

$)0=/8Y%UQČ

Odolnost: Má nízkou odolnost proti padlím, avšak výhodou této odrĤdy je, že je rezistentní proti strupovitosti. Celkové hodnocení: Nemá zvláštní nároky na pČstování a je vhodná do všech oblastí. Jedná se o zimní odrĤdu s chruplavou dužninou. Tato odrĤda je vhodná pro konzum, konzervaci i transport. (ýepiþka, 1998, Rychter a kol., 2002, Voráþek, 1999)

12.4 OdrĤda Rosana PČstuje se na honu U Kamene v celkové výmČĜe na 0,22 ha. Je to výsadba pocházející z roku 2006 na vhodných podnožích M 9. Vznikla v ýeské Republice a byla vyšlechtČna pod oznaþením (ÚEB 1838/5 ) ve výzkumné stanici Ústavu experimentální botaniky AV ýR ve StĜížovicích jako kĜíženec odrĤd Lord Lambourne a Jolana. Je právnČ chránČná. Požadavky: Vyžaduje pĤdy s dostatkem živin a vláhy, pĤdy by mČly být polopropustné. Vlastnosti odrĤdy: RĤst je zpoþátku stĜednČ bujný, pozdČji rĤst slabší. Má sklon k vyholování vČtví, koruna je kulovitá. Plod: Plod je velký, kulovitý, svČtlezelené barvy, pĜekrytý rozmytým þerveným zbarvením. Dužnina je krémovČ zbarvená, sladce navinulá, aromatická. Slupka je stĜední tloušĢky, hladká a suchá. Plodnost: Je nadprĤmČrná, pravidelná, plodí ve shlucích. SklizeĖ: Probíhá ke konci záĜí, skladovat lze do února. Odolnost: Je náchylná k padlím na listech a letorostech, proto se více hodí do vyšších poloh. Avšak je rezistentní vĤþi strupovitosti. Celkové hodnocení: Jedná se o zimní odrĤdu pro konzum a konzervaci. Hodí se spíše do stĜedních a vyšších poloh. Pro kvalitnČjší plody je nutná probírka, jinak se plody pĜed sklizní vytlaþují. Nehodí se pro pČstování na podnožích M 4 a M 2, protože jsou bujnČji rostoucí. (ýepiþka, 1998, Rychter a kol., 2002, Voráþek, 1999)

42

$)0=/8Y%UQČ

12.5 OdrĤda Rubinola Je pČstována na honu U Kamene ve výmČĜe 0,73 ha na podnoži M 26 a také se pČstuje na honu Hostce ve výmČĜe 1,33 ha a celkovČ se v Zeasu Lysice pČstuje na výmČĜe 2,06 ha. Je ýeská odrĤda a byla vyšlechtČna pod pĤvodním oznaþením (ÚEB – 1822/1), v experimentálním ústavu botaniky ve StĜížovicích, jako kĜíženec odrĤd Rubín a Prima a je právnČ chránČná. Požadavky: Vyžaduje pĤdy dostateþnČ zásobené živinami, s dostatkem vláhy. Rubinole se daĜí na polopropustných pĤdách. Vlastnosti odrĤdy: RĤst má zpoþátku bujný, pozdČji roste stĜednČ, roste do široce rozvČtvených korun, má sklon k vyholování vČtví. Plod: Plody jsou stĜední velikosti, pĜipomínající tvar koule se zploštČním nahoĜe i dole. Jsou žlutavé, pĜekryté tmavším þerveným žíháním. Dužnina se vyznaþuje krémovou barvou, až do žluta. Dužnina je nasládlá, šĢavnatá, aromatická, jemné konzistence. Plodnost: Plodí na stĜednČ dlouhém dĜevČ. A je pravidelná a vysoká. SklizeĖ: Provádíme ke konci záĜí, je to zimní odrĤda. Odolnost: Je rezistentní proti strupovitosti, proti padlí je také hodnČ odolná, protože jím trpí jen v nejteplejších regionech ýR. Celkové hodnocení: Jedná se o zimní odrĤdu pro pĜímý konzum, transport i konzervaci. Plody má atraktivní. Hodí se pro pČstování na slabČ a stĜednČ vzrĤstných podnožích, zvolených vhodnČ k pČstitelskému tvaru a pĤdním podmínkám. Zakrslé a vzrĤstné podnože se nedoporuþují. Hodí se pro pČstování do všech oblastí ýR. (ýepiþka, 1998, Rychter a kol., 2002, Voráþek, 1999)

12.6 OdrĤda Šampion PČstuje se na honu u kamene ve výmČĜe 0,37 ha, na honu Plantáž se pČstuje ve výmČĜe 0,21 ha a na honu Hostce se pČstuje ve výmČĜe 0,25 ha. CelkovČ se odrĤda šampion v Lysických sadech pČstuje na výmČĜe 0,83 ha.

43

$)0=/8Y%UQČ

Byla vyšlechtČna v ýeské republice panem Ottem Loudou ve StĜížovicích u Turnova jako kĜíženec odrĤd Golden Delicious a Coxova oranžová reneta. Byla registrována v roce 1977. Požadavky: Vyžaduje pĤdy s dostatkem vápníku. Má rád pĤdy polopropustné, s dostatkem vláhy a živin. Vlastnosti odrĤdy: Má stĜední rĤst. Plodí na krátkých plodonosných vČtvích. Plod: Plody má stĜední velikosti, kulovitého tvaru, žlutý, pĜekrytý ze 2/3 þerveným žíháním. Dužnina je krémovČ žluté barvy, sladce navinulá, aromatická. Plodnost: Velká, plodí brzy ve shlucích, je nutná probírka plodĤ. SklizeĖ: Sklízí se koncem záĜí, ale pro konzum je ideální sklizeĖ v listopadu. Odolnost: Padlím netrpí, ale je náchylná na houbové choroby. Celkové zhodnocení: Má kvalitnČjší plody pĜi pČstování ve vyšších polohách, kde ji mĤžeme pČstovat na bujnČjších podnožích typu MM 106, M 26, M 4, M 1. (ýepiþka, 1998, Rychter a kol., 2002, Voráþek, 1999)

12.7 OdrĤda Rubín Je pČstována na honu Plantáž na výmČĜe 2,53 ha, na podnoži M 4, ve tvaru zákrsku. OdrĤda vznikla v ýeské republice a vyšlechtil ji Otto Louda zkĜížením odrĤd Lord Lambourne a Golden Delicious. Tato odrĤda je právnČ chránČná. Požadavky: Vyžaduje pĤdy zásobené vápnem, živinami a vláhou. Této odrĤdČ vyhovují polopropustné pĤdy. Vlastnosti odrĤdy: Zpoþátku má rĤst velmi bujný, pozdČji roste stĜednČ. VytváĜí rozkladité koruny s tendencí k vyholování vČtví. Plodnost má na dlouhém dĜevČ. Plod: Má velký, kulovitý, žlutý, krytý karmínovČ þerveným žíháním. Dužnina je krémová až žlutá, stĜednČ šĢavnatá a aromatická. Slupka se otlaþuje a je lesklá, tenká hladká. Plodnost: Plodí pozdČji, ale zato dobĜe a pravidelnČ. SklizeĖ: Je vhodné provádČt ke konci záĜí až zaþátkem Ĝíjna. V chladírnČ ji lze skladovat až do poloviny ledna. 44

$)0=/8Y%UQČ

Odolnost: Padlím netrpí, má stĜední náchylnost ke strupovitosti. Celkové hodnocení: Pro dosažení nejlepších výnosĤ jsou vhodné ménČ rostoucí podnože. Pro horší pĤdy však mĤžeme použít i bujnČji rostoucí podnože typu MM 106, M 26, M 4. Je vhodná pro pČstitele do všech oblastí. (ýepiþka, 1998, Rychter a kol., 2002, Voráþek, 1999)

12.8 OdrĤda Idared Na honu Plantáž se pČstuje ve výmČĜe 2,67 ha, ve tvaru štíhlého vĜetena na podnoži MM 106. Na honu Hostce se odrĤda Idared pČstuje ve výmČĜe 5,56 ha, ve tvaru štíhlého vĜetena na podnoži M 9. A na honu Nová se Idared pČstuje ve výmČĜe 10,7 ha na podnoži A 2 ve tvaru zákrsku. CelkovČ se Idared v Lysických sadech pČstuje na výmČĜe 18,93 ha. Tato odrĤda vznikla v Americe, je to kĜíženec odrĤd Jonathan a Wagenerovo. Byla registrována v roce 1970. Požadavky: Vyžaduje pĤdy zásobené živinami a vláhou, mČly by být polopropustné. Vlastnosti odrĤdy: RĤst má stĜednČ bujný, pozdČji slabší. Korunu tvoĜí vzdušnou, kulovitČ zploštČlou. Plodnost má na krátkém dĜevČ. Plod: StĜední velikosti až velké, ploše kulovitý, zelenožlutý, pĜekrytý jasnou þervenou barvou. Slupku má velmi tuhou, silnou a suchou, což je nevýhoda pĜi konzumaci, protože velmi tuhá slupka vadí. Dužninu má málo aromatickou, kĜehkou, bílou. Plodnost: Nastupuje brzy a je dostateþnČ velká. SklizeĖ: SklizeĖ probíhá v polovinČ Ĝíjna a v chladírnČ je mĤžeme skladovat až do þervna. Odolnost: Velmi citlivá na padlí a strupovitost. Celkové hodnocení: Je to zimní odrĤda pro konzum a transport. Má dlouhou skladovatelnost plodĤ. PĜi pČstování má velké nároky na chemickou ochranu. Hodí se do všech oblastí. (ýepiþka, 1998, Rychter a kol., 2002, Voráþek, 1999)

45

$)0=/8Y%UQČ

12.9

OdrĤda Julia

Je na honu Hostce pČstována ve výmČĜe 0,47 ha na podnoži MM 106. Jedná se o podzimní výsadbu z roku 2006 a je pČstována ve tvaru štíhlých vĜeten. Je to ýeská odrĤda a byla vyšlechtČna pod názvem (HL-461) v Holovousech kĜížením odrĤdy Quinte a Discovery. Je právnČ chránČná. Požadavky: Je nároþnČjší na letní Ĝez, mČli bychom ji pČstovat na polopropustných pĤdách, zásobených živinami. Vlastnosti odrĤdy: Roste stĜednČ bujnČ, má sklon k vyholování vČtví. Plod: StĜednČ velký, pĜekrytý tmavou rozmytou þervení, tvaru kuželovitého. Dužnina je krémové barvy, aromatická, sladce navinulá, Plod má slupku silnou, suchou, hladkou, neotlaþuje se. Plodnost: Pravidelná, brzká a v celku vysoká. SklizeĖ: Sklízí se ke konci þervence, ihned zraje, maximální skladovatelnost až 1 mČsíc Odolnost: Je stĜednČ odolná proti napadení padlím jabloĖovým a má vysokou odolnost proti napadení strupovitostí. Celkové hodnocení: Je vhodná do všech oblastí a to pĜedevším na podnožích M 26, JOH-A, M 9, Oltem, J-TE-E, J-TE-F, J-TE-G, J-TE-H. Plody má atraktivní, je to letní odrĤda pro pĜímý konzum. (ýepiþka, 1998, Rychter a kol., 2002, Voráþek, 1999)

12.10 OdrĤda Topaz PČstuje se na honu Hostce, ve výmČĜe 1ha, na podnoži MM 106, ve tvaru štíhlého vĜetene a byla vysazena na podzim v roce 2000. OdrĤda Topaz se na tomto honu také pČstuje ve výmČĜe 0,77 ha na podnoži M 26, také ve tvaru štíhlého vĜetene. Je to pĤvodní ýeská odrĤda a byla vyšlechtČna pod pĤvodním názvem (ÚEB2359/2) ve ŠtĜížovicích jako kĜíženec odrĤd Rubín a Vanda. Je právnČ chránČná. Požadavky: PĤdy dostateþnČ zásobené živinami a vláhou, polopropustné. Vlastnosti odrĤdy: Má slabší rĤst, Plodí na stĜednČ dlouhém, plodonosném dĜevu. VytváĜí kulovité koruny.

46

$)0=/8Y%UQČ

Plod: Má menší plody, ploše kulovité, Barva plodĤ je žlutozelená, pĜekrytá þerveným žíháním. Dužnina je aromatická, pevná, krémová, šĢavnatá. Slupka se otlaþuje a je tenká a hladká. Plodnost: Plodí brzy a pravidelnČ SklizeĖ: Sklízíme poþátkem Ĝíjna, konzumní zralost nastává v prosinci, skladovatelnost je až do dubna. Odolnost: Padlím netrpí, je rezistentní proti strupovitosti. Celkové hodnocení: Je to zimní odrĤda, vhodná pro transport, konzum a konzervaci. Pro intenzivnČjší využití je tato odrĤda vhodná do teplejších oblastí na slabČ rostoucích podnožích. Do vyšších nadmoĜských výšek musíme použít bujnČji rostoucí podnože, jinak dává malé plody. (ýepiþka, 1998, Rychter a kol., 2002, Voráþek, 1999)

12.11 OdrĤda Goldstar Je pČstována v Lysických sadech na výmČĜe 1,06 ha, na podnoži M 26, ve tvaru štíhlého vĜetene a tato výsadba byla vysazena na podzim v roce 2001. Požadavky: Vyžaduje vápenité pĤdy, polopropustné s dostatkem vláhy. Vlastnosti odrĤdy: RĤst má stĜednČ bujný, koruna je kuželovitá, zahuštČná krátkými plodonoši. Plod: Velký, zelenožlutý, pozdČji zbarven do žluta. Slupka je stĜednČ tlustá, lesklá a hladká. Dužnina je bílá, aromatická, nasládlá, šĢavnatá. Plodnost: Velká a brzká, je nutná probírka plodĤ. SklizeĖ: Sklízíme zaþátkem Ĝíjna, skladovat lze do dubna. Odolnost: Není náchylný na padlí, je rezistentní proti strupovitosti Celkové hodnocení: Zimní odrĤda vhodná pro transport, konzum i konzervaci. Je vhodná pro pČstitele do všech oblastí. (ýepiþka, 1998, Rychter a kol., 2002, Voráþek, 1999)

12.12 OdrĤda James Grieve PČstuje se v Zeasu na výmČĜe 0,26 ha, ve formČ štíhlého vĜetene a je pČstována na podnoži J-TE-E. Tato výsadba pochází z podzimu roku 2001. 47

$)0=/8Y%UQČ

PĤvodem je ze Skotska, ze semenáþe Pottového. Barevné mutace byly vyšlechtČny ve VŠÚO Holovousy. Požadavky: Vyžaduje pĤdy polopropustné s dostatkem živin a vláhy, pĜiþemž barevné mutace jsou nároþnČjší na výživu. Vlastnosti odrĤdy: RĤst má stĜednČ bujný, koruna je kulovitého tvaru, plodí na krátkém plodonosném obrostu. Plod: StĜednČ velký až velký kulovitého až kuželovitého tvaru. Zelenožlutý, pĜekrytý þerveným žíháním. Dužnina má krémovou barvu a je aromatická, sladce navinulá, dlouho šĢavnatá. Plodnost: Pro kvalitní plody musíme regulovat hlavnČ Ĝezem, ale jinak je plodnost velká, brzká, pravidelná. SklizeĖ: Sklízíme koncem srpna, konzumace nastává brzo po sklizni, skladovat lze do konce záĜí. Odolnost: Náchylná k napadení strupovitosti, proti padlí je odolná, v deštivých letech se objevuje moniliová hniloba plodĤ. Celkové hodnocení: Je vhodná do všech poloh, je nároþnČjší na chemickou ochranu, je to letní odrĤda pro pĜímý konzum, není vhodná k transportu. (ýepiþka, 1998, Rychter a kol., 2002, Voráþek, 1999)

12.13 OdrĤda Rajka PČstuje se v Zeasu na výmČĜe 0,84 ha, ve tvaru štíhlého vĜetene, na podnoži M 26 a výsadba této odrĤdy pochází z podzimu 2001. Je to ýeská odrĤda a byla vyšlechtČna experimentálním ústavem ve StĜížovicích, je kĜíženec odrĤd Šampion x Jolana x Rubín. Požadavky: Vyžaduje pĤdy s dostatkem vláhy, zásadité, polopropustné. Vlastnosti odrĤdy: Korunu má zahuštČnou plodonoši, je kulovitá a rĤst má bujný. Plod: StĜední až velký, tvaru kulovitČ kuželovitého, barvu má zelenožlutou, pĜekrytou rozmytou þervení. Dužnina je krémová, aromatická, šĢavnatá, sladká. Slupka je suchá a hladká. 48

$)0=/8Y%UQČ

Plodnost: Pravidelná, dobrá, raná. SklizeĖ: Sklízíme ke konci záĜí, až zaþátkem Ĝíjna, zraje v listopadu, skladovat mĤžeme do konce února. Odolnost: Je rezistentní proti strupovitosti, padlím netrpí. Celkové hodnocení: Zimní odrĤda, pro konzum, transport i konzervaci. Není nároþná, hodí se i do vyšších poloh. (ýepiþka, 1998, Rychter a kol., 2002, Voráþek, 1999)

12.14 OdrĤda Discovery Je v Lysických sadech pČstována na výmČĜe 2,0 ha, na podnoži A 2, v pČstitelském tvaru zákrsku. Výsadba byla vysazena na jaĜe roku 1976. PĤvodem je z Velké Británie, ze semenáþe Worcesterské Parmény. Registrována byla v roce 1991. Požadavky: Vyžaduje pĤdy s dostatkem bóru a vláhy, polopropustné. Vlastnosti odrĤdy: Roste stĜednČ bujnČ, v plodnosti je rĤst slabší, koruna je kulovitá, vzdušná, dobĜe tvarovatelná. Plod: StĜednČ velký, ploše kulovitý, zelenožlutý, pĜekrytý rozmytou þervení. Dužnina je bílá, voĖavá, sladce navinulá. Plodnost: Pravidelná, brzká. SklizeĖ: Sklízíme v srpnu, do zralosti pĜechází ihned, skladovat ji mĤžeme až do konce záĜí. Odolnost: Není náchylná na houbové choroby. Celkové hodnocení: Jedná se o letní odrĤdu s hezkými plody pro pĜímý konzum i transport, odrĤda je vhodná do všech oblastí, ale je nároþnČjší na hnojení stopovými prvky. (ýepiþka, 1998, Rychter a kol., 2002, Voráþek, 1999)

49

$)0=/8Y%UQČ

13 CHARAKTERISTIKA ODRUD RYBÍZU ýERVENÉHO V LYSICKÝCH SADECH 13.1 OdrĤda Detvan V Lysicích na honu U OĜecha je pČstována na výmČĜe 1,57 ha, tato výsadba pochází z jara roku 1999. Dále se Detvan pČstuje na honu Antoníþek a na tomto honu se pČstují dvČ výsadby z rĤzného roku. Jedna je z podzimu roku 2004 a má výmČru 1,44 ha, druhá je z jara roku 2005 a má výmČru pouze 0,24 ha. Slovenská odrĤda, vznikla kĜížením odrĤd Jonkheer van Tets x HeinemannĤv pozdní, registrace v roce 1985. (ýepiþka, 1998, Rychter a kol., 2002) Požadavky: Pro tuto odrĤdu jsou vhodnČjší lehþí humózní pĤdy a daĜí se jí spíše v nižších až stĜedních polohách. Vlastnosti odrĤdy: KeĜ je polovzpĜímený až vzpĜímený, vysoký, s vyšším poþtem základních vČtví. Hrozen: Je dlouhý, bobule jsou velké, barvy stĜednČ þervené. Bobule jsou aromatické a mají kyselou chuĢ. Obsah vitamínu C je prĤmČrnČ 36 mg %. Plodnost: Dobrá, velká, pravidelná. SklizeĖ: Druhý týden v þervenci. Odolnost: Má vysokou odolnost proti napadení ankarózou, netrpí pĜedþasným opadem listĤ vlivem letního sucha. Není náchylný abi na okrajovou spálu listĤ. Celkové hodnocení: Kvalitní odrĤda, urþená pĜedevším do nižšíh poloh, plodnost je raná. Vyznaþuje se snadnou sklizní. (ýepiþka, 1998, Rychter a kol., 2002)

13.2 OdrĤda Holandský þervený Na honu U OĜecha se pČstuje na výmČĜe 1,29 ha, na honu U Perné se pČstuje na výmČĜe 7,20 ha a celkovČ se Holandský þervený rybíz pČstuje na výmČĜe 8,49 ha. PĤvod této odrĤdy není jistý, ale pravdČpodobnČ pochází z Holandska. Tato odrĤda se pČstuje již dlouho, od poloviny 19. století. Požadavky: Hodí se do chladnČjších oblastí ýR, v ĜepaĜské a kukuĜiþné oblasti sprchává po odkvČtu. V dobČ kvetení má nároky na vyšší vzdušnou vlhkost. 50

$)0=/8Y%UQČ

Vlastnosti odrĤdy: KeĜ je vzpĜímený, vyšší a hustý, základ keĜe tvoĜí tuhé a tlusté vČtve. Hrozen: Je stĜednČ dlouhý, s kratší stopkou, delší tĜapinou. Bobule jsou svČtle þervené, vČtší, aromatické, se sladkokyselou chutí. Plodnost: PrĤmČrná a je závislá na tom, jaké podmínky byly v dobČ kvČtu. SklizeĖ: Zaþátkem srpna. Odolnost: Velmi dobrá, proti napadení antraknózou. Celkové hodnocení: Má vysokou odolnost proti nízkým teplotám, kvete pozdČji a snáší i prostĜedí mrazových kotlin. Tuto odrĤdu lze sklízet rybízovými kombajny. (ýepiþka, 1998, Rychter a kol., 2002)

13.3 OdrĤda Losan Je pČstována v Lysických sadech na honu Luka od rybníka na výmČĜe 2,80 ha, na honu U OĜecha se pČstuje ve výmČĜe 1,35 ha, na honu Luka od cesty se pČstuje na výmČĜe 1,09 ha a na honu U oĜecha – od Perné se pČstuje na výmČĜe 1,71 ha. CelkovČ se tato odrĤda v Zeasu pČstuje na výmČĜe 6,95 ha. Tato odrĤda má þeský pĤvod, byla vyšlechtČna kĜížením odrĤd Chenonceaux x Vierlandenský þervený. Je právnČ chránČna, registrována byla v roce 1985. Požadavky: PĤdy dobĜe zásobené živinami, hluboké, s dobrou zásobou vody. Vlastnosti odrĤdy: KeĜ je vyšší, stĜednČ hustý, polorozložitý. Hrozen: Je stĜednČ dlouhý, taktéž stĜednČ dlouhá je stĜapina i stopka. Bobule jsou velké, tmavČ þervené barvy, chuĢovČ jsou sladší, aromatické. Plodnost: Vysoká, pravidelná. SklizeĖ: Dozrává ve druhém týdnu v þervenci. Odolnost: StĜednČ odolná k ankaróze. Celkové hodnocení: Vhodná pro pČstování ve velkovýsadbách, i pro drobné pČstitele. V suchých oblastech má þasto sprchlý hrozen a keĜ rychle stárne. Mechanizovaná sklizeĖ není vhodná, protože dochází k poškozování kosterních vČtví a regenerace tČchto vČtví je pomalá. (ýepiþka, 1998, Rychter a kol., 2002) 51

$)0=/8Y%UQČ

13.4 OdrĤda Rubigo PČstuje se na honu U OĜecha ve výmČĜe 5,38 ha, jedná se o výsadbu rybízu z jara roku 1999, další výsadba na tomto honu pochází z podzimu roku 2003 a jedná se o výmČru 0,78 ha. Na honu Luka od rybníka se odrĤda Rubigo pČstuje ve výmČĜe 1,58 ha, na honu Luka od cesty se pČstuje ve výmČĜe 0,61 ha a na honu U OĜecha od Perné se pČstuje ve výmČĜe 2,08 ha. Celková pČstovaná výmČra této odrĤdy je 10,43 ha. Tato odrĤda má pĤvod v ýeské republice (šlechtitelská stanice Velké Losiny), vznikla kĜížením odrĤd Vierlandenský þervený x Kavkazský þervený. Je právnČ chránČná. Požadavky: Lehþí humózní pĤdy s dostatkem srážek. Vlastnosti odrĤdy: Vysoký, polorozložitý keĜ, stĜednČ hustý, kosterní vČtve jsou pevné, tlustší. Hrozen: Je stĜednČ dlouhý, bobule jsou stĜednČ velké, tmavČ þervené barvy, chuĢovČ jsou sladkokyselé, aromatické. Plodnost: Pravidelná, velká. SklizeĖ: Dozrává ve druhém týdnu v þervenci. Odolnost: Netrpí ankarózou, pĜedþasným opadem listĤ, ani okrajovou spálou listĤ. Celkové hodnocení: Vhodná do všech oblastí, hodí se jako stolní, tak i na šĢávy a mrazení. (ýepiþka, 1998, Rychter a kol., 2002)

13.5 OdrĤda HeinemannĤv pozdní PČstuje se na honu U OĜecha-od Perné ve dvou výsadbách. Jedna je z jara roku 2002 a má výmČru 0,43 ha. Druhá výsadba je z jara roku 2004 a má výmČru 2,80 ha. CelkovČ se v Lysických sadech tato odrĤda pČstuje na výmČĜe 3,23 ha. NČmecká odrĤda, k nám se dostala až v roce 1943. Vznikla kĜížením odrĤd Holandský þervený x (Alwin Lorgus x Holandský þervený) Požadavky: Odolná proti suchu, nenároþná. Vlastnosti odrĤdy: KeĜ je vysoký, stĜednČ hustý, polorozložitý. Hrozen: Stopka i stĜapina jsou dlouhé, tlusté, bobule jsou stĜednČ velké, þervené. 52

$)0=/8Y%UQČ

Plodnost: Pravidelná a velká. SklizeĖ: Dozrává od poloviny srpna. Odolnost: Antraknózou netrpí, v suchých oblastech trpí okrajovou spálou listĤ. Celkové hodnocení: Dozrává jako poslední odrĤda mezi našimi rybízy. Není vhodná pro pČstování v mrazových kotlinách.

13.6 OdrĤda Trent Je pČstována na honu U oĜecha-od Perné, na výmČĜe 0,2 ha, tato výsadba pochází z jara roku 2002. Je to ýeská odrĤda, byla registrována v roce 1999, vznikla kĜížením odrĤd Vierlandenského þerveného x Kavkazského þerveného. Požadavky: Tato odrĤda vyžaduje vlhþí stanovištČ a daĜí se jí ve stĜedních polohách. Vlastnosti odrĤdy: Hlavní vČtve jsou pevné až tlusté, keĜ je stĜednČ vysoký až stĜednČ hustý. Hrozen: Je stĜední délky, bobule jsou tmavČ þervené, mají pevnČjší slupku a konzistence je tužší. ChuĢ sladkokyselá, aromatická. Plodnost: Plodí pravidelnČ, hodnČ. SklizeĖ: Sklízí se ve druhém týdnu v þervenci. Odolnost: Velká proti antraknóze. (ýepiþka, 1998, Rychter a kol., 2002) Celkové hodnocení: Plody se hodí jak ke konzumaci, tak i zpracování na šĢávy, džemy, marmelády. Jedná se o ranou odrĤdu. (ýepiþka, 1998, Rychter a kol., 2002)

13.7 OdrĤda Vitan Je na honu Luka od rybníka pČstována ve výmČĜe 0,56 ha a tato výsadba pochází z jara roku 1990, na honu Luka od cesty se pČstuje tato odrĤda ve výmČĜe 0,22 ha a tato výsadba pochází také z jara roku 1990. Je to ýeská odrĤda, vznikla kĜížením odrĤd Vierlandenského þerveného x Chenoneauxu ve Velkých Losinách, byla registrována v roce 1991.

53

$)0=/8Y%UQČ

Požadavky: KeĜi se daĜí v humidních oblastech, v suchých oblastech keĜ rychle stárne a hrozen þásteþnČ sprchává. Vlastnosti odrĤdy: KeĜ je polovzpĜímeného tvaru, stĜednČ vysoký, stĜednČ hustý. Hlavní vČtve jsou stĜednČ silné. Hrozen: Bobule jsou hruškovitého tvaru, velké, stĜednČ þervené barvy. ChuĢ je sladkokyselá, mírnČ aromatická. Plodnost: PrĤmČrná až velká. SklizeĖ: Probíhá ve tĜetím týdnu v þervenci. Odolnost: PrĤmČrná k antraknóze, ve vlhþích podmínkách není náchylný na okrajovou spálu listĤ a pĜedþasný opad listĤ. Celkové hodnocení: Není vhodná pro malopČstitele, hodí se pro mechanizovanou sklizeĖ. Je to stĜednČ raná odrĤda pro konzervárenské zpracování. (ýepiþka, 1998, Rychter a kol., 2002)

54

$)0=/8Y%UQČ

14 SROVNÁNÍ ODRģD ODR JABLONÍ DLE STÁěÍÍ VÝSADEB Hon Plantáž

Hon Nová

VýmČra dle roku výsadby [ha] ϭϵϲϴ

ϮϬϬϯ ϭ͕ϬϮ͖ ϲй

VýmČra dle roku výsadby [ha]

ϮϬϬϲ ϮϬϬϴ Ϯ͕ϱϯ͖ ϭϰй

ϭϵϳϲ

ϰ͕ϳϯ͖ Ϯϳй

ϰ͕ϯϵ͖ Ϯϰй

ϭϬ͕ϭϴ͖ ϱϲй

ϮϬϬϲ

ϭϮ͕ϳ͖ ϳϯй

Obr. 2 Graf stáĜíí hon Plantáž

Obr. 3 Graf stáĜíí hon Nová

Na honu Plantáž nevyhovuje výsadba

Na honu Nováá nevyhovuje výsadba z roku

z roku 1968, protože její stáĜí stá je 43 rokĤ

1976, protože její stáĜí stá je 35 rokĤ.

a optimální doba výsadby na stanovišti se pohybuje kolem 15-20 20 rokĤ. rok

Hon Hostce

U Kamene

VýmČra dle roku výsadby [ha]

VýmČra dle roku výsadby [ha]

ϮϬϬϬ

ϮϬϬϭ

ϭϵϵϲ

ϭ͕ϳϮ͖ ϭϱй

ϭϭ͕ϲ͖ ϭϬϬй

ϵ͕ϴϮ͖ ϴϱй Obr. 4 Graf stáĜíí hon Hostce

Obr. 5 Graf stáĜíí hon U Kamene

Výsadba vyhovuje

Výsadba vyhovuje

55

$)0=/8Y%UQČ

15 SROVNÁNÍ ODRģD JABLONÍ DLE PċSTITELSKÉHO TVARU Tab. 1 Zastoupení odrĤd na jednotlivých honech Plantáž 2,53 ha ZK1) 5,41ha ŠV2)

Nová 12,7 ha ZK

Hostce 11,54 ha ŠV

U kamene 11,06 ha ŠV

PČstitelské tvary zákrskĤ již nejsou vhodné a mČly by být nahrazeny modernČjším pČstitelským tvarem a to buć: vertikální osou bez opory, štíhlým vĜetenem nebo HYTEC systémem. Tab. 2 Srovnání pČstitelských tvarĤ Charakteristika Výška m Vzdálenost v Ĝádku vm Mezi Ĝádky StromĤ na ha Podnož Opora Pracnost Nástup plodnosti 1

Vertikální osa bez opory 3,3 - 4,2 2,4 – 3,0

Štíhlé vĜeteno

HY-TEC systém

zákrsek

2,1 – 2,4 0,9 – 1,5

2,7 – 3,3 1,2 – 1,8

2,5 – 3,5 2- 4

4,5 – 5,4 1000 - 1600 MM 106 ne vysoká

3,0 – 3,6 3200 - 5200 M 27, M 9 ano stĜední

3,3 – 4,2 2000 - 3600 M 9, M 26 ano stĜední

4-6 600 - 1250 MM 106 Ne velmi vysoká

pozdní

þasný

þasný

pozdní

15.1 Moderní zpĤsoby pČstování Aby pČstování ovoce pĜinášelo zisky a pocit z dobĜe vykonané práce je zapotĜebí zajímat se o moderní trendy a neustále využívat nových poznatkĤ v praxi. Moderní a intenzivní zpĤsoby pČstování jsou v dnešní dobČ nutností! NejvČtší problém pĜi pČstování jabloní je ekonomika produkce s cílem dosáhnout zisk.Proto se zkouší rĤzné pČstitelské systémy a hustoty výsadby v Ĝadách. Zjistilo se, že nejsnadnČjším zpĤsobem, jak zvýšit výnos je vysázení vČtšího poþtu stromĤ na hektar. Bylo zjištČno, že i toto pČstování má své nedostatky. Nedostatky jsou, že hustota výsadby není pĜímo úmČrná vysázenému poþtu stromĤ. Další nedostatek je

-12
 42)  ( 

/0 30

56

$)0=/8Y%UQČ

takový, že s hustotou výsadby rychle stoupá cena výsadby a þím více se zvyšuje hustota, tak jsou plody drobnČjší. V ýR zatím zĤstává nejrozšíĜenČjším Ĝešením jednoĜádek štíhlého vĜetene o sponu 3,2-3,5 x 1-1,5m s dobou životnosti 20 rokĤ na pozemku. Zahraniþní ovocnáĜi tvrdí, že velmi úzká vĜetena jsou ekonomicky výhodnČjší. (Krška, 2004)

15.2 JednoĜádkové výsadby Vysazená štíhlá vĜetena musí mít dobré osvČtlení, musí zaruþovat dlouhou životnost ve výsadbČ, jsou kladeny požadavky na to, aby obdČlávání bylo co nejsnazší a pĜi tom byla garantována stálá vysoká produkce. Aby mohlo být tohoto dosaženo, jsou v dnešní dobČ preferovány JednoĜádkové výsadby. NejþastČji se u tČchto výsadeb používá sponu 2,83,5 x 0,6-1,2 m s hustotou jedincĤ na hektar 2300-5950 kusĤ. Hustota výsadby rozhoduje o životnosti celého sadu, kvalitČ produkce a výnosech. Je otázkou, jaký ideální spon zvolit. A závisí to na mnoha þinitelích. Mezi nejdĤležitČjší þinitele Ĝadíme typ pĤdy, tvar koruny, odrĤdu a typ podnože. Z mechanizaþního faktoru jsou ještČ rozhodující otázky týkající se úrovnČ vybavení podniku, pracující síla a velikost ovocnáĜského podniku. Pro silnČ rostoucí odrĤdy na slabČ rostoucích podnožích nebo pro polozakrslé podnože je dobrá pásová výsadba ve sponu 4 x 1,2 m s poþtem jedincĤ na hektar asi 2000 stromĤ. Tímto zpĤsobem získáme již z mladých stromĤ vysoké výnosy. Stromy na slabČ vzrĤstných podnožích a slabČ rostoucí odrĤdy (napĜ. Šampion) sázíme ve sponu 3,5 x 1,5 m. ŠíĜku meziĜadí volíme v závislosti na používané mechanizaci. Pokud je k dispozici úzkorozchodný traktor, mĤžeme vzdálenost Ĝad zmenšit až o 0,5 m. Podle holandského vzoru je pro jednoĜádkové systémy ideální spon 3-3,25 x 11,5m. nejvČtší výhoda tohoto systému tkví pĜedevším ve vþasné a vysoké sklizni ve výši 20-30t/ha. (Krška, 2004)

57

$)0=/8Y%UQČ

16 CELKOVÝ PěEHLED PODNOŽÍ V LYSICKÝCH SADECH Tab. 3 PĜehled podnoží v sadech Podnož VýmČra v ha % zastoupení

J-TE-E 1,06

M9 7,47

MM 106 12,51

M 26 4,73

J-TE-H 1,22

M4 2,53

A2 12,7

2,51

17,7

29,63

11,20

2,89

6

30,08

Z pĜedchozí tabulky vidíme, že nejvíce je zastoupená podnož A 2 a druhá nejvíce zastoupená podnož je MM 106. Naopak mezi nejménČ zastoupené odnože patĜí J-TE-E a J-TE-H.

16.1 Popis jednotlivých podnoží Jednotlivé podnože jsou popisovány podle hektarového zastoupení v sadech, od nejvČtšího po nejmenší. A 2 (Alnarap 2) V ýR máme 3 klony. DobĜe se množí pomocí oddČlkĤ. V podnožových mateþnicích máme zisk až 274 000 ks.ha. PĜi oþkování musíme kontrolovat mízu, protože ji mĤže brzy ztratit. VzrĤstnost je stejná jako u generativních podnoží. Plodnost, od které mĤžeme þekat již nČjaký výnos, nastupuje od 4. roku. (Voráþek, Zeman 2004) MM 106 (M 1 x Northern Spy) Byla do LPO zapsána až v roce 1991, ale v ýR již byla využívána jako dobrá podnož. Má stĜední odolnost proti pĤdní asfyxii. Nehodí se do výsušných pĤd. Roste o 25% slabČji než kotví v pĤdČ, proto opora mĤže být pouze doþasná. Raší brzy a má dlouhou vegetaþní dobu. Tato podnož je odolná vĤþi simazinovým herbicidĤm. Dává nám stĜední výnosy zakoĜenČných oddenkĤ, což je asi 190000ks.ha. Dá se výbornČ namnožit z dĜevnatých ĜízkĤ. Má rychlý nástup do plodnosti a podporuje specifickou plodnost. Má vyšší plodnost ve srovnání s podnožemi M 2 a M 7, asi o 16-32 %. Zvyšuje náchylnost ke stĜídání plodnosti i u odrĤd, které plodí pravidelnČ. Z podnoží MM tvoĜí nejménČ koĜenových výmladkĤ. Má vysokou odolnost proti mšici krvavé ale je náchylná k bakteriální spále (Bacterium amylovorum, vysoce náchylnou je i na Agrobacterium tumefaciens a na krþkovou hnilobu (Phytophtora cactorum) a je také náchylná k nekróze spojení (Stem pitting virus). (Voráþek, Zeman 2004) 58

$)0=/8Y%UQČ

M 9 (žluté metzké janþe) PĤvod této odrĤdy sahá až do orientu, první dochovaná zmínka o této podnoži je již z roku 1536. A ve školkách se používá už pĜes 300 let. Název vznikl odvozením od barvy plodĤ, ale také od mČsta Metz ve Francii. V souþasnosti máme v ýR asi 9 klonĤ této odrĤdy. Tato podnož oslabuje rĤst o 40-50 % ve srovnání s plánČtem. Je to moderní podnož, která se používá pro intenzivní pČstování jabloní ve vyspČlých zemích. NapĜ. 95% jabloní v Holandsku je pČstováno na M 9. V Holandsku se ztrácí význam podnoží M 26 a MM 106. Tato podnož více oslabuje rĤst, je li oþkována výše nad zemí. Ve Francii a USA se bČžnČ oþkuje 30 cm nad koĜenovým krþkem. Toto oþkování má výhody v podobČ nižší pracnosti, ale také mĤžeme stromky vysadit hloubČji do pĤdy, takže se nevyvrací. Podnož M 9 má totiž mČlký koĜenový systém. Jestliže ji nevysadíme hloubČji, potĜebuje oporu. Je náchylná na boulovitost koĜenĤ, bílou hnilobu koĜenĤ, bakteriální spálu a mšici krvavou. Je vnímavČjší na simazinové herbicidy. Má kratší dormanci a v tužších zimách mĤže namrznout. Podnož M 9 se vyznaþuje vysokou plodností, ve srovnání s jinými podnožemi mĤže dosahovat až dvojnásobku, oproti podnožím M 4 nebo A 2. Tato podnož je charakteristická tím, že si dovede udržet plody i z hĤĜe opylených plodĤ. (Voráþek, Zeman 2004) M 26 (vznikla kĜížením M 9 x M 16) PatĜí mezi staré podnože, vyšlechtČní této podnože se datuje na rok 1929. Pro jablonČ je to vynikající podnož. RĤst má stĜednČ slabý, v porovnání s jabloĖovým plánČtem zeslabuje rĤst o 30 – 35 %. RĤstovými schopnostmi se Ĝadí mez MM 106 a M 9. V pĤdČ kotví lépe než M 9, protože má vyvinutČjší koĜenový systém. Podnož M 26 mĤže nahradit podnož M 4, i když pro nČkteré odrĤdy není vhodná, protože pozdČji raší, konþí vegetaci a pozdČji ji lze oþkovat. Má vyšší citlivost k pĤdní asfyxii, nedaĜí se jí na tČžších pĤdách. Je náchylná na bakteriální spálu a mšici krvavou, zato je odolná ke krþkové hnilobČ. Tato podnož má dobrý nástup plodnosti, dobĜe probarvuje plody, ale má nižší skladovatelnost. NejménČ z M typĤ podnoží tvoĜí výmladky z koĜenového krþku. Je vhodná pro sady o 1000-2000 stromech na hektar s maximálním sponem 5 x 2m. (Voráþek, Zeman 2004)

59

$)0=/8Y%UQČ

M 4 ( holštýnský duzén ) Ve šlechtČní máme 4 klony: SE-2064, SE-2065, SE-2083 a SE-2084. V podnožové mateþnici má vzpĜímený rĤst a kĤru svČtlehnČdé barvy. Drží krátkou dobu mízu, proto ji musíme naoþkovat nejdĜíve. Má velmi mČlký koĜenový systém, proto tato podnož není vhodná do vČtrných poloh. Pokud tuto podnož do vČtrnČjších míst chceme požít, tak vyžaduje alespoĖ ze zaþátku oporu. Nevadí jí v pĤdČ vyšší obsah Ca Co3, v porovnání s podnoží M 2 nebo M 9. Nemá ráda tČžké pĤdy, protože je v nich náchylná na asfyxii. Tato podnož zvyšuje vybarvenost plodĤ, podporuje zaþátek plodnosti, vyrovnanost plodĤ. Je náchylná k onemocnČní proliferace, odolná k Erwinia amylovou a krþkové hnilobČ. Ideální spon pro volnČ pČstovaný zákrsek je 5 x 3 m. (Voráþek, Zeman 2004) J-TE-H (M 9 x Anýzové þeské) Má lépe vyvinutý koĜenový systém, proto v pĤdČ lépe kotví než M 9, ale pĜesto potĜebuje oporu. Zpoþátku má rĤst o 10-15 % bujnČjší než M 9, pozdČji se vyrovnává a roste stejnČ bujnČ. MĤžeme pČstovat i na pĤdách ménČ úrodných. Z koĜenového krþku má ménČ výmladkĤ než M 9. Má dobrý vliv na plodnost naštČpených odrĤd. Má vysoký prĤmČrný výnos z hektaru, 57 t/ha. Podnož se hodí i pro velmi plodné odrĤdy. Pro pČstování se doporuþuje spon 4 x 1,5 až 3,5 x 1,2 m. (Voráþek, Zeman 2004) J-TE-E ( M 9 x Croncelské) Má bujnČjší rĤst asi o 7 % než M 9, proto se více hodí pro slabČji rostoucí odrĤdy a dosti plodné odrĤdy. KoĜeny má kĜehké, ale pevnČjší než M 9. Nemá ráda mechanizovanou sklizeĖ oddČlkĤ, protož v matenici po 5 letech mechanizované skliznČ zbývá pouze 40 % matek. Má dlouho mízu, z toho vyplývá výborné ujmutí oþek (85100 %) ideálním sponem pro pČstování je 4 x 1,5 až 3,5 x 1,2 m. (Voráþek, Zeman 2004)

16.2 Klimaticko-pĤdní pomČry Lysicka PrĤmČrná teplota na pozemcích obhospodaĜovaných družstvem se pohybuje okolo 7,69 °C, srážkový úhrn je 580 mm a pĤdy jsou zastoupeny degradovanými hnČdozemČmi na podloží spraší. Rozbory pĤdy se dČlají jako souþást agrochemického zkoušení pĤd. V bezprostĜedním okolí ovocných výsadeb není žádný velký zdroj zneþištČní, který by zneþišĢoval ovzduší a kontaminoval pĤdu. (Zeas Lysice) 60

$)0=/8Y%UQČ

Obr. 6 Klimatické oblasti (Gymnázium Karviná 2011)

61

$)0=/8Y%UQČ

Tab. 4 Klimatické oblasti (Gymnázium Karviná 2011)

16.3 Popis stávajícího stavu výsadeb Nejstarší výsadba jabloní je z roku 1966 – 1976, jedná se o pásovou výsadbu zákrskĤ ve sponu 6 x 3,5 m, na podnoži M 1, a A 2. V tČchto letech zde byla vysazena odrĤda Idared. Podnož M 1 byla vyšlechtČna v Anglii, tato podnož se hodí do úrodných pĤd, zásobených vodou a používáme ji pro zákrsky ménČ rostoucích odrĤd. MĤžeme ji ale také použít pro þtvrtkmeny odrĤd ostatních. Druhá nejstarší výsadba jabloní je z roku 1995, je to pásová výsadba zákrskĤ ve sponu 4 x 2 m, na podnoži MM 106. Hlavní odrĤdou zde byla Selena, která byla pĜeroubována na odrĤdu Jonagold a Jonalord. Další výsadba je již nojvČjších roþníkĤ a to je z roku 2000 – 2001. Tato výsadba je pásová výsadba vĜeten ve sponu 4 x 1,8 m a 3,5 m x 1,4 m, na podnožích MM 106 a M 9. Hlavní odrĤdy v tČchto výsadbách jsou Idared, Rubinola, Rajka, Goldstar a Topaz. Poslední výsadba jabloní probČhla v roce 2003, jedná se taktéž o pásovou výsadbu vĜeten ve sponu 4 x 1,8 m, na podnoži MM 106. V tČchto výsadbách jsou vysazeny odrĤdy Idared MM106 a Jonagold na podnožích M26 a M9. Zeas Lysice má vČtšinu svých jabloĖových sadĤ na podnožích MM 106, tato podnož byla vyselektována v Anglii ( East Malling ) Podnož má rĤst v mateþných porostech silnČjší až bujnČjší, odnožování je na prĤmČrné úrovni. Stromky naštČpované 62

$)0=/8Y%UQČ

na této podnoži jsou bujnČjšího rĤstu, rostou rychleji než na M 26. KoĜenový systém zasahuje hluboko do pĤdy a stromy jsou v pĤdČ dobĜe uchyceny, z toho vyplývá, že opora mĤže být jenom pĜechodná. Tato podnož zaþíná brzy plodit, je raná a její plodnost je vysoká. Její nevýhody jsou: Je nevhodná do suchých pĤd, je velmi citlivá k bakteriální spále, k boulovitosti koĜenĤ a ke krþkové hnilobČ. Tab. 5 VýmČra ploch ovocných výsadeb OdrĤda Jablka Letní ovoce Ovoce celkem

celková výmČra [ha] 52,79 35,89 88,68

plodící výsadba [ha] 42,22 35,89 78,11

výmČra SISPO [ha] 42,22 35,89 78,11

17 EVIDENCE SISPO V ZEAS LYSICE Od roku 2005 funguje v ýR to, že se mohou ovocnáĜi pĜihlásit do podpoĜení, s názvem ,,Postupy šetrné k životnímu prostĜedí“ do titulu ,,Integrovaná produkce ovoce“. Ti, kteĜí se rozhodnou využít této možnosti mají urþité povinnosti vyplývající z pĜíslušných právních dokumentĤ. Jde o všeobecné podmínky, které jsou dány § 4 a pĜílohou þ. 2 a 3 a specifické podmínky pro integrovanou produkci ovoce v rámci § 8 NV þ. 79/2007 sb. Sešit, do kterého se vede evidence SISPO má celkem 4 þásti dané pĜíslušnými pĜedpisy k vedení záznamĤ dle tabulek, jejichž forma je závazná zákony a je požadována pĜi kontrolách ze strany SZIF. (sešit evidence SISPO) Jedná se o tyto závazné tabulky: •

Evidence záznamĤ o vývoji teploty a vlhkosti vzduchu (podle NV þ. 79/2007 sb. § 8 odstavce 4 písma c) a pĜíloha þíslo 7 NV þíslo 79/2007 sb.)

•

Vedení záznamĤ o použití prostĜedkĤ pro sledování výskytu škodlivých þinitelĤ (§ 8 odstavec 4 písma d) a pĜíloha þ. 9 NV þ. 79/2007 sbírky)

•

Evidence používání pĜípravkĤ na ochranu rostlin (podle vyhlášky þ. 371/2006 sb., kterou se mČní vyhláška þ. 329/2004 sbírky o pĜípravcích a dalších prostĜedcích na ochranu rostlin

•

Evidence o použití hnojiv, statkových hnojiv, pomocných látek a upravených kalĤ (dle zákona þ. 156/1998 sbírky v platném znČní vyhlášky þ. 91/2007 sbírky) KromČ této závazné evidence mají žadatelé povinnost dodržovat další 63

$)0=/8Y%UQČ

podmínky. Ty lze zjistit z výše citovaných zákonĤ a v nejpĜehlednČjší formČ je lze získat v elektronické podobČ na stránkách Státního a zemČdČlského intervenþního fondu (www.szif.cz) nebo v tištČné podobČ na regionálních odborech této instituce. Dokument se jmenuje ,,Metodika k provádČní naĜízení vlády þ. 79/2007 sbírky “. Informace lze také získat na internetových stránkách OvocnáĜské unie ( www.ovocnarska-unie.cz ) nebo SISPO ( www.sispo.cz ) (sešit evidence SISPO)

17.1 Evidence záznamĤ o vývoji teploty a vlhkosti vzduchu •

Evidují se každý den, v období od 1.3. do 30.9. podle NV þ. 79/2007 sbírky § 8 odstavce 4 písma c.

•

V okruhu nejvýše 5 km od kterékoliv þásti pĤdního bloku zaĜazeného do tohoto opatĜení musí být umístČno alespoĖ jedno technické zaĜízení

•

UmístČní technického zaĜízení si žadatel sám vyznaþí do mapové pĜílohy k žádosti o zaĜazení a odevzdá takto doplnČnou mapu na pĜíslušné ZA – PÚ pĜi podání této žádosti

•

ZaĜízení musí být umístČno na pĤdním bloku þi jeho díle, který žadatel užívá nebo na jiném pozemku ke kterému má žadatel platný právní dĤvod

•

Není-li žadatel schopen zjistit prĤmČrnou denní vlhkost, mĤže uvést aktuální vlhkost vzduchu v dobČ mČĜení. Musí k tomuto mČĜení poznamenat hodinu, kdy údaj zjistil.

•

Žadatel musí uchovávat záznamy po dobu 10 let následujících po roce, ve kterém bylo sledování provedeno. (sešit evidence SISPO)

17.1.1 Seznam technických zaĜízení ke zjišĢování teploty a vlhkosti vzduchu (dle pĜílohy 7 NV þ. 79/2007 sbírky) •

VlhkomČr a maximo – minimální teplomČr

•

MČĜiþ teploty a vzdušné vlhkosti

•

Meteorologická stanice (sešit evidence SISPO)

64

$)0=/8Y%UQČ

17.2 Vedení záznamĤ o použití prostĜedkĤ pro sledování výskytu škodlivých þinitelĤ (podle § 8 odstavce 4 písm. D a dle pĜílohy þ. 9 NV þ. 79/2007 sbírky) •

Žadatel musí uchovávat záznamy po dobu 10 let následujících po roce, ve kterém bylo sledování provedeno

•

Každý žadatel musí použít alespoĖ jeden z níže uvedených prostĜedkĤ (sešit evidence SISPO)

17.2.1 Seznam prostĜedkĤ pro sledování výskytu škodlivých organismĤ v ovocném sadu •

Feromonové lapaþe

•

Lepové desky

•

SvČtelné lapáky

•

Nasávací a zemní pasti

•

ZaĜízení ke sklepávání škodlivých þinitelĤ

•

Optické vodní lapaþe (sešit evidence SISPO)

17.3 PĜípravky na ochranu rostlin (podle evidence vyhlášky þíslo 371/2006 sbírky) •

Evidenci pĜípravkĤ na ochranu rostlin je farmáĜ povinen vést prĤbČžnČ a uchovávat ji po dobu 7 let. (sešit evidence SISPO)

17.3.1 Zakázané pesticidy (dle pĜílohy þ. 8 NV 79/200 sbírky) •

Alpha – cypermetrin

•

Bifenthrin

•

Carbofuran

•

Deltamethrin

•

Dimethoate

•

Fenazaquin

•

Fenpyroximate 65

$)0=/8Y%UQČ

•

Chlorpyrifos

•

Chlorothalonil

•

Lambda – cyhalothrin

•

Pirimiphos – methyl

•

Pyretriny

•

Triazamate

•

Zeta – cypermethrin

17.4 Evidence o použití hnojiv, statkových hnojiv, pomocných látek a upravených kalĤ (dle zákona þ. 156/1998 sbírky, v platném znČní a vyhlášky þ. 91/2007 sbírky) •

Evidenci hnojiv, statkových hnojiv a pomocných látek je farmáĜ povinen uchovávat po dobu 7 let. (sešit evidence SISPO)

17.5 Chemická ochrana v Zeas Lysice Tab. 6 Chemická ochrana jabloní

JablonČ 8 ha 10 ha

PĜípravek a þíslo šarže Redlan 40 EC Thiram Granuflo Kumulus WG Chorus

Množství aplikovaného pĜípravku v kg/l

Tercel Calupso 480 SC Score Merpan Silvet Regalis

66

5,05 30,00 30,00 2,00

Dávkování kg(l)/ha 0,63 3,00 3,00 0,25

25,00 2,50 2,00 20,00 0,40 8,75

2,50 0,25 0,20 2,00 0,04 1,25

Úþel aplikace mšice strupovitost padlí strupovitost strupovitost a padlí pilatka jableþná strupovitost strupovitost smáþedlo regulace rĤstu

$)0=/8Y%UQČ

Tab. 7 Chemická ochrana rybízu

Rybíz þervený 4 ha

6 ha

PĜípravek a þíslo šarže Casaron Dithane Neotec Moþovina Silvet Dithane Neotec Moþovina Silvet

Množství aplikovaného pĜípravku v kg/l 227,00 5,00 10,00 0,10 10,00 20,00 0,20

Dávkování kg(l)/ha 21.78 13,00 2,50 0,03 1,60 3,30 0,20

Úþel aplikace herbicid antraknóza rybízu listová výživa smáþedlo fungicid listová výživa smáþedlo

Chemická ochrana se provádí na všech pozemcích stejnými pĜípravky a liší se pouze v ošetĜované ploše. Pro jablonČ jsem zvolil názornou tabulku z honu U kamene. Druhá tabulka se týká ochrany rybízu.

67

$)0=/8Y%UQČ

18 CHARAKTERISTIKA KLIMATICKÝCH A PģDNÍCH PODMÍNEK 18.1 Geografická poloha Lysicko je spádová oblast, do které spadají další menší obce. Jsou to: BedĜichov, Býkovice, ýernovice, Drnovice, Hodonín, Kozárov, Krhov, Kunþina Ves, Kunice, Laþnov, Lhota u Lysic, ŠtČchov, Tasovice, VodČrady a ŽerĤtky. (Bretšnajdr a kol., 1999) Pro tyto obce Lysice nabízejí Ĝadu služeb, jako mateĜskou školu, základní školu, lékaĜská zaĜízení, úĜady a obchody. (Bretšnajdr a kol., 1999) Obec Lysice se rozprostírá asi uprostĜed okresu Blansko, v jeho západní þásti. Lysice leží severozápadnČ od Blanska a jihozápadnČ od Boskovic. PrĤmČrná nadmoĜská výška je v Lysicích 366 m.n.m. Poloha Lysic vymezená zemČpisnými souĜadnicemi je 49° 27´ severní zemČpisné šíĜky a 16° 32´ východní zemČpisné délky. Mezi nejbližší mČsta patĜí Blansko, vzdálené od Lysic asi 12 km a Boskovice, které je vzdálené 9 km. Hromadnou dopravu z Lysic do Boskovic i Blanska zprostĜedkovává pouze autobusová doprava. Ve Skalici nad Svitavou je nejbližší železniþní stanice, odkud lze cestovat vlakem do Boskovic, Brna, ýeské TĜebové. Až do roku 1960 spadaly Lysice pod okres Boskovice, od téhož roku nastala zmČna v územní samosprávČ a Lysice se staly souþástí okresu Blansko. Sousedi regionu Lysicka jsou na severu Olešnicko a Kunštátsko, na východČ je to region Boskovicka, na jihu sousedí s ýernohorskem a na jihozápadČ s Tišnovskem. (Bretšnajdr a kol., 1999)

18.2 Povrch Lysic Lysice se Ĝadí z hlediska regionu k územnímu celku ýeská vysoþina. Podle podrobnČjšího þlenČní mĤžeme toto území rozdČlit ještČ na subprovincie, oblasti, celky a podcelky. (Bretšnajdr a kol., 1999) Lysicko náleží k subprovincii ýesko – moravskou, oblast ýeskomoravská vrchovina, celek Hornosvratecká vrchovina a Boskovická brázda, podcelek NedvČdická vrchovina a Malá Haná. Lysicko spadá do NedvČdické vrchoviny s nejvyššími body Niva 647m, Na stráži 587m, Kamínky 549m, Vysoká hora 501 m a Marek 475 m. Kopec marek se 68

$)0=/8Y%UQČ

nachází v tČsné blízkosti ti Lysic. SmČrem Sm rem na západ se Lysická sníženina rychle m mČní na NedvČdickou dickou vrchovinu. Na východu území se rozprostírá B Boskovická brázda s pahorkatinným povrchem. (Bretšnajdr a kol., 1999) Sníženiny jsou podmínČny podmín ny tektonicky, projevil se však dlouhodobý pr proces, kdy ménČ odolné horniny byly odneseny vČtrem v trem nebo vodou. Vyšší reliéf ppĜedstavují tektonicky zdvižené kry rozþleĖované roz erozí. SmČrem rem na východ se vypínají dva svČdecké decké kopce budované kĜídovými k sedimenty – Malý Chlum 489 m a Velký Chlum 464 m u Krhova.

NadmoĜská výška [m n.m.]

Nadmo NadmoĜská výška Lysicka ϳϬϬ ϲϬϬ ϱϬϬ ϰϬϬ ϯϬϬ ϮϬϬ ϭϬϬ Ϭ

ϲϬϬ

ϲϬϯ

ϲϮϯ ϱϯϱ

ϰϴϬ ϯϲϲ

ϱϴϬ ϰϳϬ

ϰϬϬ

ϯϲϬ

ϯϴϬ

ϯϱϬ

Obce na Lysicku

Obr. 7 Srovnání nadmoĜských ských výšek jednotlivých obcí

18.3 Podnebí na Lysicku Podnebí je dlouhodobý stav ovzduší v konkrétní oblasti. Máme-li li pĜesnČ pĜesn urþit podnebí, musíme peþlivČ sledovat denní i roþní ro chod v dané oblasti. Poþasí þasí je oka okamžitý stav ovzduší, který je dán teplotou vzduchu, oblaþností, obla ností, množstvím a druhem srážek, smČrem a silou vČtru. (Bretšnajdr a kol., kol. 1999) ýeská eská republika leží v severním mírném podnebném pásu. Na podnebí v tak malé oblasti, jako je lysicko, má vliv poloha, poloh vzdálenost odd moĜe, moĜ ale pĜedevším nadmoĜská ská výška a terénní morfologie. morfologie (Bretšnajdr a kol., 1999) Dle morfologie mĤžeme m na Lysicku rozlišit dvČ oblasti. Jedna je níže položená oblast mírnČ teplá s normálnČ normáln dlouhým létem i zimou a patĜíí tam tyto obce (VodČrady, ( 69

$)0=/8Y%UQČ

Drnovice, Lysice, Býkovice) V tČchto obcích dovoluje podnebí bez problémĤ pČstovat ovocné stromy, v chránČných polohách mĤžeme pČstovat i vinnou révu a meruĖky. Druhá oblast je výše položená a spadají do ní následující obce (ŠtČchov, BedĜichov, ýernovice) zde se také jedná o mírnČ teplou oblast, avšak s kratším létem a normální zimou. Teploty v této oblasti bývají nižší a snČhová pokrývka zde leží více dní. V zimním období jsou na Lysicku þasté teplotní inverze, kde v nižší oblasti je zataženo nízkou oblaþností z mlh a je zde i nižší teplota, než v oblasti vyšší, kde je jasno. (Bretšnajdr a kol., 1999) PrĤmČrné roþní teploty se na Lysicku pohybují okolo 8 – 9 °C, roþní úhrn srážek je 420mm za rok. Jsou ovšem roky, kdy se tyto údaje znaþnČ odlišují od prĤmČru. V poslední dobČ byl trend takový, že se lednové teploty byly nad svým prĤmČrem a ty þervencové teploty byly naopak podprĤmČrné, logicky se i snížil poþet dnĤ se snČhovou pokrývkou. Poþet letních dnĤ se mĤže znaþnČ lišit a bývá v rozmezí 10–50, poþet mrazových dnĤ je 110-160. (Bretšnajdr a kol., 1999)

Teploty Lysicka v letech 2004-2010 40 30

Teploty [°C]

20 10

Nejnižší

0

Nejvyšší

2004 -10

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Roþní prĤmČr

-20 -30

roky

Graf 1 Vývoj teplot za roky 2004-2010

PĜevládající proudČní je severozápadní až západní. Severozápadní proudČní pĜináší v letních mČsících ochlazení, naopak v zimČ je toto proudČní poslem oteplení. Východní až jihovýchodní proudČní pĜináší v létČ hezké sluneþné poþasí s vysokými teplotami, v zimČ naopak poþasí s nízkými teplotami. (Bretšnajdr a kol, 1999) 70

$)0=/8Y%UQČ

18.4 Vodstvo na Lysicku ýR náleží k úmoĜím tĜí moĜí: ýerného, Baltského a Severního. VČtšina území Lysicka náleží k povodí Ĝeky Svitavy, což je úmoĜí ýerného moĜe. Z této oblasti je voda odvádČna pravými pĜítoky Svitavy – potokem ÚmoĜí (16 km) a Býkovkou (17 km), kde její tok tvoĜí hranici mezi Lysickou kotlinou a Blanenským prĤlomem. Do Býkovky se vlévá i Lysický potok. Na Lysickém potoku mĤžeme najít rybník, kterému se lidovČ Ĝíká Molák. Na potoku ÚmoĜí mĤžeme spatĜit starý náhon, který žene vodu na tzv. FindeisĤv mlýn. Objevit další mlýn, který se jmenuje Hrázka, mĤžeme v Lysicích na potoce. Na Lysickém potoce mĤžeme ještČ objevit malý rybníþek, který byl zĜízen jako chovný a nachází se na samotČ Perná. Menší vodní nádrže mĤžeme najít ještČ v následujících

obcích:

VodČradech,

Drnovicích,

Býkovicích,

ýernovicích

a

BedĜichovČ. PĜítoky všech potokĤ stékají z východní þásti Hornosvratecké vrchoviny a rozrušují tĜetihorní sedimenty Boskovické brázdy v široké valové hĜbety. (Bretšnajdr a kol., 1999)

18.5 PĤdní pokryv PĤdou nazýváme nejsvrchnČjší vrstvu zemské kĤry, která vznikla pĜemČnou horniny spolupĤsobením vzduchu, sluneþního záĜení, vody, rostlinstva, živoþišstva a mikroorganismĤ. Základem pro vznik pĤdy jsou zvČtraliny. Skládají se z minerálních zrn o rĤzné velikosti od zrnek viditelných pouze mikroskopem až po písek a kameny. (Bretšnajdr a kol., 1999) Velikost pĤdních þástic a to, jak pĤda propouští vodu, podmiĖuje rozdČlení pĤd na pĤdní druhy (písþité, hlinité, jílovité). Podle obsahu živin (humusu) dČlíme pĤdu na pĤdní typy (þernozem, hnČdozem, podzolová pĤda). (Bretšnajdr a kol., 1999) Lidé využívají úrodnost pĤdy, obdČlávají ji a pČstují na ní plodiny, které potĜebují pro svou obživu. PĤda, kterou nČjakým zpĤsobem využívají zemČdČlci, je zemČdČlská pĤda. Její souþástí je orná pĤda, která se obdČlává. V oblastech lesních porostĤ najdeme pĤdu lesní. (Bretšnajdr a kol., 1999) Soubor pĤd urþitého území oznaþujeme jako pĤdní pokryv. Vzhledem k rozmanitým geologickým podmínkám se na lysicku rozvinuly rĤzné pĤdní typy. Nalezneme zde úrodné þernozemČ, hnČdozemČ a nivní pĤdy, podél nČkterých menších vodních tokĤ 71

$)0=/8Y%UQČ

(ÚmoĜí) najdeme pĤdy glejové. Západní þást oblasti pokrývá ménČ úrodná hnČdá pĤda. Zde pĜevládají lesy nad ornou pĤdou. Ve východní þásti pĜevládají þernozemČ a hnČdozemČ, a proto zde pĜevažuje zemČdČlská výroba. (Bretšnajdr a kol., 1999)

Obr. 8 PĤdní pokryv okresu Blansko(Bretšnajdr a kol, 1999)

72

$)0=/8Y%UQČ

18.6 Geologie oblasti •

Krystalický vápenec

Na Lysicku je asi nejznámnČjší horninou krystalický vápenec, nČkdy oznaþovaný jako Lysický mramor. Je to nejstarší hornina na Lysicku a vytvoĜila se v období starohor, stáĜí se odhaduje na 600 mil. let. Tento mramor si v Lysicích mĤžeme doslova prohlédnout na každém kroku, protože podezdívky mnohých rodinných domkĤ jsou obloženy právČ tímto materiálem. (Bretšnajdr a kol., 1999) Na pohled vidíme, že se jedná o zrnitou horninu se zrnky, které mají barvu bílou, tmavou a jsou i prĤhledné. Nejvíce je v této horninČ svČtlých zrnek, protože obsahují vápenec, uhliþitan vápenatý, prĤhledná zrnka jsou tvoĜena kĜemenem, lesklé šupinky na povrchu Lysického mramoru jsou krystalky slídy, tmavá zrnka jsou tvoĜena tuhou a þistým uhlíkem. (Bretšnajdr a kol., 1999) Krystalický vápenec není tvoĜen velkým masivem, výskyt má spíše ostrĤvkovitý. Nalezneme ho v Lysickém lomu, pak ve dvou menších lomech pod ŠtČchovem a v bývalé zámecké oboĜe. DĜíve se Lysický mramor tČžil a využíval se jako stavební kámen, v souþasnosti již tČžba neprobíhá. (Bretšnajdr a kol., 1999) •

Opuka

Opuku mĤžeme na Lysicku najít témČĜ na každém kroku. Jedná se o usazeninu vápence, písku a zpevnČného jílu. Vznikla usazováním na moĜském dnČ asi pĜed 120 mil. let v druhohorách, v období kĜídy. V druhohorách k nám zasahoval výbČžek teplého mČlkého moĜe a toto moĜe bylo bohaté na život. Proto dnes mĤžeme najít v opuce mnoho zkamenČlých živoþichĤ. Jsou to napĜíklad moĜské ježovky, hvČzdice, lastury mlžĤ a zkamenČliny hlavonožcĤ amonitĤ, které jsou dnes vystaveny v Národním muzeu v Praze. TČžila se jako stavební kámen, výhodou je, že se dá dobĜe opracovat, avšak má i své nevýhody, je pórovitá, snadno v ní vzlíná voda a rychle zvČtrává a drolí se, takže není trvanlivá. Na židovském hĜbitovČ v Boskovicích byly náhrobky udČlány z opuky a dnes již vČtšina jmen není k pĜeþtení. (Bretšnajdr a kol., 1999) •

Písky a pískovce

Jedná se rovnČž o usazeniny zhruba stejného stáĜí jako opuka. Jejich výskyt je na Chlumech u Krhova, ve VodČradech, u Kunštátu a v Boskovicích. Písek se tČžil na Malém Chlumu a dodnes mĤžeme vidČt na vytČžené stČnČ vrstvy tak, jak se v prĤbČhu 73

$)0=/8Y%UQČ

sedimentace ukládaly nad sebou. Pískovec vyniká snadnou opracovatelností stejnČ jako opuka, ale má i podobné, pro þlovČka z hlediska trvanlivosti nepĜíznivé vlastnosti. V Rudce u Kunštátu jsou do pískovce vytesány sochy bájných blanických rytíĜĤ. V Rudce u Kunštátu byla vytesána nejvČtší socha prvorepublikového prezidenta T.G. Masaryka, kterou ovšem za druhé svČtové války zniþili nacisti, dnes tuto sochu mĤžeme vidČt pouze na starých fotografiích. (Bretšnajdr a kol., 1999) •

Ruly

Jsou velmi staré (asi pĤl miliardy let) a vznikly ve starohorách. Jejich výskyt je na rozsáhlém území a táhne se od Lomnice na sever kolem Kozárova, BedĜichova, ýernovic, Hodonína, Tasovic, ŠtČchova, Lysic a dále. (Bretšnajdr a kol., 1999) Ruly nemají stejný vzhled, protože vznikaly z velmi rozmanitých hornin. Pro ruly je typická jejich bĜidliþnatost, to znamená, že má uspoĜádnání jako by po vrstvách. Ruly se mohou štípat, mají deskovitou odluþnost. (Bretšnajdr a kol., 1999) •

Svory

Mají vysoký obsah slídy, z toho vyplývá, že se snadno drolí. Ve svorech mĤžeme þasto nacházet granáty, v podobČ krystalkĤ, které se zvČtráváním uvolĖují. ZvČtrávání svoru vznikají velmi neúrodné pĤdy, protože slída je chemicky velmi stálá a nerozpustná, proto rostlinám nedodává výživné látky. (Bretšnajdr a kol., 1999) ěíkávalo se, kde je slída, tam je bída. •

Fylity

Je to málo pĜemČnČná hornina. Fylity mají na povrchu jemné krystalky, které zpĤsobují lesk štČpných ploch. Destiþky fylitu byly v minulosti využívány jako stĜešní krytina. (Bretšnajdr a kol., 1999) •

Žula

Jedná se o vyvĜelinu a tČží se v okolí Doubravice, kde je velký lom a tČží se tam štČrk na výstavbu železniþních náspĤ. VČtší kvádry se zde netČží, protože je zde žula dosti rozpukavá. OdbornČ tuto žulu nazýváme biotický granodiorit, protože je to pĜechodný typ mezi dioritem a žulou. Tato hornina je souþástí BrnČnské vyvĜeliny a táhne se až ke Knínicím u Boskovic. Boskovický hrad byl také postaven na žulové skále. Druhý

74

$)0=/8Y%UQČ

výbČžek brnČnské vyvĜeliny dosahuje až k ýerné HoĜe a mĤžeme zde najít vyvĜeliny, napĜíklad: aplitickou žulu, granodiorit. (Bretšnajdr a kol, 1999)

Obr. 9 Geologie Boskovické brázdy (Bretšnajdr a kol, 1999)

75

$)0=/8Y%UQČ

19 DOSAŽENÉ VÝSLEDKY 19.1 Harmonogram prací v Lysických sadech 19.1.1 JablonČ •

ěez ovocných stromĤ probíhá od 1.12. – 30.4.

•

Vyhrnutí vČtví a pálení

•

Vyvláþení pozemku

•

Hnojení N v kvČtu LAV 27,5

•

PostĜik herbicidy 2x za rok

•

PostĜik proti chorobám a škĤdcĤm dle signalizace SklizeĖ jablek probíhá dvČma zpĤsoby:

•

navážení velkoobjemových boxĤ do Ĝádku a sklízí jeden pracovník

•

prĤbČžná sklizeĖ probíhá s traktorem + plošina na traktoru, sklízí skupina lidí

19.1.2 Rybíz þervený •

ěez se u þerveného rybízu neprovádí

•

PostĜik herbicidy 2x za rok

•

Hnojení N – síran amonný

•

PostĜik proti chorobám a škĤdcĤm

•

SklizeĖ probíhá pomocí rybízového kombajnu do velkoobjemových obalĤ a PE obalĤ

76

$)0=/8Y%UQČ

19.2 Srovnání výnosĤ jednotlivých odrĤd jabloní v letech 2009 a 2010 Tab. 8 Výnos vybraných odrĤd za rok 2009

OdrĤda Idared Idared Idared Rajka Jonagold Otava Goldstar Topaz Discovery James Grieve Šampión Šampión Šampión Bohemia Rosana

PČstitelský tvar ZK ŠV ŠV ŠV ŠV ŠV ŠV ŠV ZK ŠV ŠV ŠV ŠV ŠV ŠV

ýistá plocha Celková Výnos Název sadu [ha] sklizeĖ v [t] [t/ha] Nová 10,28 317,63 30,91 Hostce 5,00 236,84 47,33 Plantáž 2,56 9,76 3,81 Hostce 0,79 13,85 17,49 7,01 U Kamene 147,62 21,06 0,30 U Kamene 5,69 19,16 0,95 Hostce 26,68 28,07 Hostce 0,86 34,63 40,08 Nová 1,73 13,81 7,98 Hostce 0,25 4,99 19,77 U Kamene 0,35 9,69 27,38 Plantáž 0,20 2,09 10,25 Hostce 0,22 6,05 27,99 U Kamene 0,95 16,99 17,98 U Kamene 0,19 5,88 30,35

Tab. 9 Výnos vybraných odrĤd za rok 2010

OdrĤda Idared Idared Idared Rajka Jonagold Otava Goldstar Topaz Discovery James Grieve Šampión Šampión Šampión Bohemia Rosana

PČstitelsk ý tvar ZK ŠV ŠV ŠV ŠV ŠV ŠV ŠV ZK ŠV ŠV ŠV ŠV ŠV ŠV

ýistá Celková Výnos Název sadu plocha [ha] sklizeĖ v [t] [t/ha] Nová 10,28 376,28 36,62 Hostce 5,00 147,54 29,49 Plantáž 2,56 47,79 18,64 Hostce 0,79 25,12 31,71 7,01 U Kamene 154,88 22,10 0,30 U Kamene 7,33 24,66 0,95 Hostce 20,34 21,40 Hostce 0,86 45,82 53,03 Nová 1,73 6,86 3,97 Hostce 0,25 4,23 16,75 U Kamene 0,35 8,90 25,15 Plantáž 0,20 2,73 13,38 Hostce 0,22 7,96 36,83 U Kamene 0,95 15,97 16,89 U Kamene 0,19 10,47 54,03

77

$)0=/8Y%UQČ

^ƌŽǀŶĄŶşǀljŶŽƐƽnjĂƐůĞĚŽǀĂŶĠŽďĚŽďş ^ŬůŝĞŸǀƌŽĐĞϮϬϬϵǀ΀ƚ΁

^ŬůŝnjĞŸǀƌŽĐĞϮϬϭϬǀ΀ƚ΁

ϯϳϲ͕ϯ ϯϭϳ͕ϲ Ϯϯϲ͕ϴ ϭϰϳ͕ϱ

ϭϱϰ͕ϵ ϭϰϳ͕ϲ ϰϳ͕ϴ Ϯϱ͕ϭ ϵ͕ϴ ϭϯ͕ϵ ϳ͕ϯ ϮϬ͕ϯ ϰϱ͕ϴ ϱ͕ϳ Ϯϲ͕ϳ ϯϰ͕ϲ ϲ͕ϵ ϭϯ͕ϴ ϱ͕Ϭϰ͕Ϯ ϴ͕ϵ Ϯ͕ϳ ϵ͕ϳ Ϯ͕ϭ

ϴ͕Ϭ ϭϲ͕Ϭ ϲ͕Ϭ ϭϳ͕Ϭ

ϭϬ͕ϱ ϱ͕ϵ

Obr. 10 Srovnávací graf

Na první pohled je patrné, trné, že se výnosy v letech 2009 a 2010 jsou odlišné. odlišné Za rok 2010 byl zaznamenán u sledovaných odrĤd odr vyšší výnos o 3,52 % (což což je 29,99 t) t než v roce 2009.

19.3 Vliv poþasí así na celkový výnos

Obr. 11 PrĤmČrný rný klimadiagram za 50-ti 50 leté období

78

$)0=/8Y%UQČ

Obr. 12 Klimadiagram za rok 2009

Obr. 13 Klimadiagram za rok 2010

Z následujících klimadiagramĤ vidíme, že oproti dlouhodobému prĤmČru jsou roky 2009 a 2010 na srážky daleko bohatší, v prĤmČru o 37,5 %. Rok 2009 byl charakteristický nevyrovnaností množství srážek. Zpoþátku vegetaþního období byl úhrn srážek minimální, v dubnu až kvČtnu byly velké pĜísušky a v mČsíci srpnu byl zaznamenán úhrn srážek 440 mm. Nevyrovnanost srážek se podílela na snížení výnosu v roce 2009, i když tento rok byl nadprĤmČrnČ teplý. Možný vliv na výnos mČla z organizaþních dĤvodĤ dĜíve zapoþatá sklizeĖ. Jablka v srpnu a záĜí mají nejvyšší hmotnostní pĜírĤstky a podle Blažka o týden dĜívČjší sklizeĖ mĤže snížit výnos z hektaru až o 4 t. 79

$)0=/8Y%UQČ

19.4 Zmapování Lysických sadĤ Tab. 10 Výsadby

80

$)0=/8Y%UQČ

81

$)0=/8Y%UQČ

Obr. 14 Mapka umístČní jednotlivých honĤ

20 DISKUZE Poþet odrĤd v intenzivních sadech þítá více než 130 odrĤd. VČtšina je zastoupena pouze minimálnČ. Skoro 80 odrĤd jabloní má výmČru jen do 5 ha. Za hlavní odrĤdy se v ýR poþítají ty odrĤdy, které mají podíl na celkové výmČĜe více než 1 %. TČchto odrĤd je evidováno více než 15. Nejvíce zastoupené odrĤdy v þeských sadech jsou Golden Delicious a Idared, které dohromady tvoĜí 43 % ploch jabloní. (CZ Fruit, 2007) Podíváme-li se na odrĤdové složení v Lysických sadech, zjistíme, že se tu Golden Delicious nepČstuje vĤbec, ale odrĤda Idared je zde pČstována na výmČĜe 18,93 ha, což pĜedstavuje nejvČtší výmČru mezi odrĤdami. Druhou nejvíce pČstovanou odrĤdou v Lysicích je Jonagold, s výmČrou 9,11 ha. MĤžeme Ĝíci, že tato odrĤda se Ĝadí v celorepublikovém srovnání mezi hlavní odrĤdy. 82

$)0=/8Y%UQČ

TĜetí odrĤda s nejvyšším zastoupením je Rubín a tato odrĤda se rovnČž Ĝadí k hlavním odrĤdám v republice. Ostatní odrĤdy jsou v Lysicích zastoupeny pouze do 2 ha, takže je mĤžeme považovat za okrajové. Podle doporuþení CZ Fruitu jsou hlavní pČstované odrĤdy i do budoucna uplatnitelné, avšak mČla by se snížit výmČra odrĤdy Idared, protože je zatím obchodnČ únosná, technologicky a výnosovČ dobrá, dotaþnČ podporovaná, ale oþekává se nižší zájem spotĜebitelĤ o tuto odrĤdu, avšak v Lysicích dává Idared pČstovaný ve tvaru štíhlého vĜetene výnos 47,33 t z hektaru a je tak nejvýnosnČjší odrĤdou. Mezi další nejvýnosnČjší odrĤdy se Ĝadí Topaz s výnosem 40 t na ha a Rosana, která však mČla promČnlivý výnos v roce 2010 to bylo 54,03 t a v roce 2009 to bylo 30,35 tun. V Lysicích by se mČly vysadit nové odrĤdy, zejména Golden Delicious, protože podle doporuþení odbytového družstva se stává nosnou odrĤdou svČtového trhu. Otázkou je, zda by se odrĤdČ Golden Delicious v klimatických podmínkách Lysicka daĜilo. Dále je doporuþeno vysazovat podnože, které jsou odolné proti chorobám. Musím ovšem konstatovat, že evidence výnosĤ není pĜesná, protože se odrĤdy s malým hektarovým zastoupením pĜidávají k odrĤdám, které jsou zastoupeny na vČtší ploše, což znaþnČ mĤže zkreslovat výsledky a evidují se spoleþnČ s jinými odrĤdami. Na Honu Nová se v Lysicích pČstují odrĤdy Discovery a Idared v pČstitelském tvaru zákrsku. Tento tvar je již v dnešní dobČ zastaralý a má velkou pracnost a menší pokryvnost postĜikové kapaliny ve srovnání s tenkými vĜeteny, avšak v Lysicích dává pomČrnČ vysoké výnosy, takže je otázkou, zda na tomto honu pĜistoupit k modernČjším pČstitelským tvarĤm. V Zeas Lysice pČstují okrajovČ i þervený rybíz. Po konzultaci s panem ing. Sedláþkem jsem zjistil, že výkupní cena rybízu jsou 3 Kþ za kilogram a pouhé náklady na aplikaci herbicidĤ a sklizeĖ jsou vyšší, než co se dá prodejem þerveného rybízu vydČlat. Proto bych doporuþoval pČstovat jinou rentabilnČjší plodinu.

83

$)0=/8Y%UQČ

21 ZÁVċR Tato práce se zabývá hodnocením ovocných výsadeb v zemČdČlském družstvu Zeas Lysice, a.s. V této práci byly popsány odrĤdy a podnože ovocných dĜevin. Bylo stanoveno hektarové zastoupení odrĤd a byly seĜazeny podnože podle jejich zastoupení v sadech. Je uveden popis, pĤdních a klimatických podmínek v okolí Lysic. Uvádím tabulky s chemickým ošetĜením výsadeb jabloní a rybízu. Tabulky jsou uvedeny pouze dvČ, protože na všech honech se dČlá stejná chemická ochrana. Pouze v pĜípadČ výskytu choroby nebo škĤdce se zvolí individuální ochrana konkrétního sadu. Zabýval jsem se hodnocením výnosĤ v uplynulých dvou letech. Výnos má charakter multifaktoriální závislosti záležející na poloze konkrétního sadu, pČstitelském tvaru, odrĤdČ, podnoži, podloží, množství živin v pĤdČ a prĤbČhu poþasí v konkrétním roce. Sestavil jsem klimadiagramy z poskytnutých dat a snažil jsem se najít závislost mezi poþasím v daném roce a sklizní. Zjistil jsem, že i v teplejším roce mĤže být výnos nižší, pĜi nevyrovnaných srážkách, než v roce prĤmČrnČ chladnČjším pĜi srážkách rovnomČrnČ rozdČlených do vegetaþního období

84

$)0=/8Y%UQČ

22 POUŽITÁ LITERATURA BAIER, J., BAIEROVÁ, V., Jak hnojit na zahrádce, Státní zemČdČlské nakladatelství Praha 1988, 208 s. BISCHOF, H., SUS, J., ěez ovocných stromĤ a keĜĤ, Ottovo nakladatelství, Praha 2003, ISBN 80-7181-821-6 BLAŽEK, J., PČstujeme jablonČ, nakladatelství Brázda, s.r.o., Praha, 2001, 255 s. ISBN 80-209-0294-5 BLAŽEK, J. a kol. Ovocnictví, nakladatelství kvČt, Praha, 1998, 383 s. ISBN 80-8536233-3 BLAŽEK, J. a kol. Systém velkovýrobního pČstování jabloní, Holovousy 1982, 56 s. BLAŽEK, J. a kol. Metodika intenzifikace starších výsadeb jabloní, Holovousy 2005, 43 s. ISBN 80-902636-6-6 BÍLEK, O. a HANUŠ, B., ŠtČpování, vydalo, státní zemČdČlské nakladatelství Praha, 1984, BRUNSOVÁ, S. a HUCHE, K., Co dČdeþek ještČ vČdČl, nakladatelství Granit s.r.o., v Praze, 1992, 68 s. ISBN 80-901195-6-5 BUCHTOVÁ, I., Situaþní a výhledová zpráva ovoce, Ministerstvo zemČdČlství, Praha 2008, 80 s. ISBN 978-80-7084-798-5 ýEPIýKA, J. a kol., Popis odrĤd hlavních ovocných druhĤ, vydala ovocnáĜská unie ýR, tisk, tiskárna Sládek, Znojmo, 1998 DVOěÁK, A., PČstování jabloní, Státní zemČdČlské nakladatelství, Praha, 1980, 256 s. HESSAYON, D. G., Ovoce v zahradČ, nakladatelství BETA – Dobrovský a Ševþík, Praha, 1999, ISBN 80-86278-29-8 KOSINA, J., Metodika probírky plodĤ u jabloní, vydal, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnáĜský, Holovousy 2007, 22 s. ISBN 978-80-87030-11-0 MÁRA, J., a kol., RukovČĢ zahrádkáĜe 1991 * 1992, vydalo Státní zemČdČlské nakladatelství v Praze, ve spolupráci s þeským zahrádkáĜským svazem, 1990, 239 s. ISBN 80-209-0130-2 HOLFÖRSTER, H., ěez ovocných stromĤ a keĜĤ, vydalo Ottovo nakladatelství, s.r.o., Praha 2006, 63 s. ISBN 80-7360-441-8 JANTRA, H., Ovocná zahrada, vydavatelství a nakladatelství Blesk, 1996, 157 s. ISBN 80-85606-74-7 85

$)0=/8Y%UQČ

BRETŠNAJDR, A. a kol., Lysice a okolí, tisk SHR, spol. s.r.o., Blansko, 1999, 74 s. KADLEC, J., ěez ovocných stromĤ a keĜĤ, Grada publishing 1997, 88 s. ISBN 807169-491-6 KOLEKTIV AUTORģ, VŠÚO Holovousy, Inovace pČstování ovocných plodin Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnáĜský Holovousy 2007, 214 s. ISBN 978-8087030-03-5 KRŠKA, B., Ovocnictví – vybrané kapitoly pČstování jabloní, vydavatel, Mendelova zemČdČlská a lesnická univerzita v BrnČ, 2004, 51 s. ISBN 80-7157-908-8 RICHTER, M. a kol., Velký atlas odrĤd ovoce a révy, TG Tisk s.r.o., Lanškroun 2002, 158 s. ISBN 80-238-9461-7 STANGL, M., Rok na zahrádce, PĜíroda a. s., 1994, 104 s. ISBN 80-07-00633-8 SUS, J., 365 dnĤ s ovocem – nové rady pro pČstitele, Tiskárny Vimperk, a. s., ISBN 807222-147-7 STAĕEK, J. a kol., Racionalizace výroby jablek, Agrodat, Nové MČsto, 1990, 119 s. ŠROT, R., 1000 dobrých rad zahrádkáĜĤm, nakladatelství Brázda s.r.o., Praha 2006, ISBN 80-209-0346-1 ŠROT, R., Rady pČstitelĤm ovoce, Europoint ModĜany, a.s., Praha 2005, vydání druhé, ISBN 80-7151-256-7 THINNES, G., ěez ovocných dĜevin, Granit s.r.o., 4. Vydání, PĜíbram 2004, ISBN 807296-031-8 VORÁýEK, P., Podnože pro ovocné stromky, Fytos PlzeĖ, ovocná a okrasná školka VORÁýEK, P., Intenzivní zpĤsoby pČstČní, Fytos PlzeĖ, ovocná a okrasná školka 30 s. Zeman, V., Štíhlá vĜetena na zahrádce, Nakladatelství KvČt, Praha, 2004, ISBN 8085362-54-6

86

$)0=/8Y%UQČ

22.1 Jiné zdroje: BLAŽEK, 2006, Metodické postupy zapČstování štíhlých vĜeten a tvaru solax u jabloní, online 5.3.2011, Dostupný na: http://www.vsuo.cz/index.php?page=711  ANONYM, 2011, Ovocné druhy vhodné pro tvar štíhlého vĜetene, online 22.3.2011. Dostupné na: http://www.floranazahrade.cz/200201/vreteno.htm ANONYM, Není dostupné, Ovocnictví, online 26.3.2011. Dostupný http://www3.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=4&idkapitola=204

na:

WIKIPEDIE, 2011, JABLOĕ (MALUS), online 1.4.2011. Dostupný na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jablo%C5%88 GYMNÁZIUM KARVINÁ, 2011, PĜíroda, online 16.4.2011. Dostupný na: http://www.gym-karvina.cz/gis/Klima1.htm EVIDENCE SISPO, Sešit integrované produkce ovoce, Vydala, OvocnáĜská Unie ýR

87

$)0=/8Y%UQČ

23 SEZNAM TABULEK Tab. 1 Zastoupení odrĤd na jednotlivých honech ........................................................... 56 Tab. 2 Srovnání pČstitelských tvarĤ ................................................................................ 56 Tab. 3 PĜehled podnoží v sadech .................................................................................... 58 Tab. 4 Klimatické oblasti ............................................................................................... 62 Tab. 5 VýmČra ploch ovocných výsadeb ........................................................................ 63 Tab. 6 Chemická ochrana jabloní ................................................................................... 66 Tab. 7 Chemická ochrana rybízu .................................................................................... 67 Tab. 8 Výnos vybraných odrĤd za rok 2009 ................................................................... 77 Tab. 9 Výnos vybraných odrĤd za rok 2010 ................................................................... 77 Tab. 10 Výsadby ............................................................................................................. 80

24 SEZNAM OBRÁZKģ Obr. 1 Srovnání tvaru solax a štíhlé vĜeteno ................................................................... 21 Obr. 2 Graf stáĜí hon Plantáž .......................................................................................... 55 Obr. 3 Graf stáĜí hon Nová ............................................................................................. 55 Obr. 4 Graf stáĜí hon Hostce ........................................................................................... 55 Obr. 5 Graf stáĜí hon U Kamene ..................................................................................... 55 Obr. 6 Klimatické oblasi ................................................................................................. 61 Obr. 7 Srovnání nadmoĜských výšek jednotlivých obcí ................................................. 69 Obr. 8 PĤdní pokryv okresu Blansko .............................................................................. 72 Obr. 9 Geologie Boskovické brázdy ............................................................................... 75 Obr. 10 Srovnávací graf .................................................................................................. 78 Obr. 11 PrĤmČrný klimadiagram za 50-ti leté období .................................................... 78 Obr. 12 Klimadiagram za rok 2009 ................................................................................ 79 Obr. 13 Klimadiagram za rok 2010 ................................................................................ 79 Obr. 14 Mapka umístČní jednotlivých honĤ ................................................................... 82 Obr. 15 Hon Hostce .................................................................................................PĜíloha Obr. 16 Hon Hostce, SZ pohled ...............................................................................PĜíloha Obr. 17 Hon Hostce západní pohled ........................................................................PĜíloha Obr. 18 Hon Hostce detailní pohled ........................................................................PĜíloha Obr. 19 Hon Nová, zákrsek z roku 1976 .................................................................PĜíloha Obr. 20 Hon Nová, celkový pohled .........................................................................PĜíloha 88

$)0=/8Y%UQČ

Obr. 21 ýásteþnČ je na honu Nová i výsadba štíhlých vĜeten ..................................PĜíloha Obr. 22 Detail štíhlého vĜetene na honu Nová.........................................................PĜíloha Obr. 23 Celkový pohled na hon Plantáž ..................................................................PĜíloha Obr. 24 Detail štíhlého vĜetene odrĤdy Jonagored ..................................................PĜíloha Obr. 25 Hon U Kamene, vĜeteno pĜed Ĝezem ..........................................................PĜíloha Obr. 26 VĜeteno po Ĝezu na honu U Kamene ..........................................................PĜíloha Obr. 27 Pohled na správní budovu s manipulaþní plochou .....................................PĜíloha Obr. 28 Sklad jablek ................................................................................................PĜíloha Obr. 29 Pohled na hon Antoníþek, kde se pČstuje þervený rybíz ............................PĜíloha Obr. 30 Detailní pohled na keĜ u Antoníþka ............................................................PĜíloha Obr. 31 Rybíz na honu Luka od Perné.....................................................................PĜíloha Obr. 32 Rybíz na honu Perná ...................................................................................PĜíloha Obr. 33 Rybíz na honu u OĜecha .............................................................................PĜíloha Obr. 34 Detailní pohled na rybíz u OĜecha ..............................................................PĜíloha Obr. 35 Pohled na nejvíce zarostlý hon Za Dálnicí .................................................PĜíloha

89