EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 3/2015
Ladislav PrĤša
VÝZNAM STAROBNÍCH DģCHODģ PěI ZABEZPEýENÍ POTěEB SENIORģ V ZÁVISLOSTI NA MÍěE JEJICH SOBċSTAýNOSTI V ýR 1 Abstract: The ageing of population requires to devote attention to the material security of seniors. The aim of this paper is to characterize the basic theoretical approaches to the retirement pensions and to assess the importance in securing the needs of seniors in the Czech Republic. Based on the evaluation of data from household budget surveys, attention is paid to the financial possibilities for securing the needs of seniors in the area of social services. One of the expressions of ageing is a growing need for social services as a reset of seniors’ worsening health. Funds spent for the payment of the care benefit are not effectively utilised, which is going to require to find new solutions to an significant increase in the efficiency of social services financing in future years. Keywords: retirement pension, seniors needs, household budget survey, social services, care benefit JEL: F 68, H 55, I 38 Úvod V následujících letech bude nutno v souvislosti s oþekávanými demografickými trendy ke krytí potĜeb osob v poproduktivním vČku využívat vedle dĤchodĤ vyplácených ze základního systému dĤchodového pojištČní i další finanþní zdroje plynoucí z doplĖkového dĤchodového spoĜení, osobního spoĜení seniorĤ nebo rĤzných forem životního pojištČní. Role státu a veĜejné správy se v oblasti základního systému dĤchodového pojištČní bude pravdČpodobnČ omezovat k zajištČní pouze minimální výše dĤchodu, v oblasti životních podmínek na zajištČní optimální formy pĜimČĜeného bydlení a potĜebných sociálních a zdravotních služeb v jejich pĜirozeném domácím prostĜedí. Tyto tendence vyžadují, aby problematika dĤchodové reformy nebyla Ĝešena izolovanČ bez vazeb na související politiky, ale tak, aby byly komplexnČ zhodnoceny potĜeby starých osob v závislosti na možnostech jejich kvalitního zajištČní. Cílem tohoto pĜíspČvku je proto na základČ charakteristiky základních teoretických 1 Tento pĜíspČvek byl zpracován v rámci projektu „Review þeského penzijního systému“ financovaného Vysokou školou finanþní a správní v Praze. 323
EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 3/2015
pĜístupĤ k pojetí starobního dĤchodu seniorĤ posoudit, jaký význam mají dĤchody v ýeské republice v souþasné dobČ pĜi zabezpeþení potĜeb seniorĤ. Z tohoto pohledu je proto analyzován vývoj nČkterých základních charakteristik úrovnČ starobního dĤchodu po r. 1990 a struktura spotĜeby domácností dĤchodcĤ bez ekonomicky aktivních þlenĤ podle údajĤ ze statistiky rodinných úþtĤ. S ohledem na výši nákladĤ souvisejících se zabezpeþením potĜebných sociálních služeb je následnČ samostatná pozornost vČnována rovnČž této otázce. Problematice zabezpeþení potĜeb seniorĤ je vČnována pozornost i v rámci Národního akþního plánu podporujícího pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 [6]. V rámci tohoto dokumentu je m. j. vČnována i pozornost problematice zamČstnávání starších pracovníkĤ ve vazbČ na systém dĤchodového pojištČní. V materiálu se m.j. konstatuje, že pĜedpokladem vytvoĜení úþinné komplexní strategie podporující ekonomickou aktivitu starších pracovníkĤ je i vhodné nastavení dĤchodového systému, neboĢ maximální využití potenciálu pracovní síly je pĜedpokladem dlouhodobé finanþní udržitelnosti a schopnosti dĤchodového systému v budoucnu poskytovat pĜislíbené dávky. 1 Teoretické pĜístupy k pojetí starobního dĤchodu z hlediska zabezpeþení potĜeb seniorĤ PĜi hodnocení toho, jak dĤchody pĜispívají k zabezpeþení potĜeb seniorĤ, je potĜeba vycházet z toho, jaká je funkce starobního dĤchodu z hlediska jejich hmotného zabezpeþení. Ve vývoji dĤchodových systémĤ lze pozorovat dvČ rĤzná pojetí starobního dĤchodu. PĜi dosažení vČkové hranice pro vznik nároku na starobní dĤchod si obþan buć zaslouží právo na odpoþinek (presumpce zásluhy), nebo se pĜedpokládá, že je práce neschopný (fikce invalidity) [4]. Presumpce zásluhy je založena na pomyslné ekvivalenci mezi celoživotní prací þlovČka a jeho nárokem na starobní dĤchod. Fikce invalidity se projevuje tím, že starobní dĤchod se poskytuje ve vČku, kdy lze z obecné zkušenosti dovodit, že zmČny zdravotního stavu dosáhly takového stupnČ, že pĜivodily invaliditu. Rozdíl mezi obČma pojetími se stírá, pokud se pĜedpokládá, že senioĜi mívají zásluhy až ve vysokém vČku, kdy už jsou zpravidla invalidní. DĤsledné uplatĖování presumpce zásluh nebo fikce invalidity vede k rozdílĤm v konstrukci podmínek pro vznik nároku na starobní dĤchod a dobu jeho výplaty. Pokud je uplatĖována presumpce zásluh, lze jej vyplácet bez ohledu na zmČny ve výdČleþné schopnosti, v pĜípadČ, že je uplatĖována fikce invalidity, lze hovoĜit o momentu potĜebnosti seniora. RĤznost obou pojetí vede k rĤznému úþelu starobního dĤchodu, který mĤže buć zajišĢovat osobám urþitého vČku dostateþný pĜíjem umožĖující úplný nebo þásteþný odchod do dĤchodu, nebo kompenzovat snížení, popĜ. ztrátu výdČlku zpĤsobenou pĜedpokládanou invaliditou. Jak lze na základČ tČchto základních teoretických východisek hodnotit pojetí starobního dĤchodu v ýeské republice? Pokud po dosažení vČkové hranice pro vznik nároku na starobní dĤchod mĤže obþan pokraþovat ve své ekonomické aktivitČ pĜi 324
EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 3/2015
soubČžném pobírání starobního dĤchodu, lze hovoĜit o tom, že je pĜi jeho koncipování v souþasné dobČ uplatĖována presumpce zásluhy. Pokud se však vČková hranice pro vznik nároku na starobní dĤchod podle dnes platného právního stavu každoroþnČ zvyšuje bez toho, aby byla stanovena cílová vČková hranice,2 je zĜejmé, že v dlouhodobém þasovém horizontu bude toto pojetí postupnČ nahrazeno fikcí invalidity. 2 StáĜí jako sociální událost Stárnutí þlovČka je pĜirozený proces, který má u každého þlovČka jiný charakter. Je doprovázeno zpravidla pozvolným omezováním jeho pracovních schopností, které je dĤsledkem anatomických i funkþních zmČn. V dĤsledku stárnutí þlovČka dochází k urþité modifikaci jeho potĜeb. PonČkud se mČní skladba stravy, klesají požadavky na ošacení a bydlení, naopak se zvyšují životní náklady o nČkteré potĜeby, které jsou vyvolané vyšší nemocností a rĤznými degenerativními procesy v organismu. Pokud se odmyslí, že požadavky na rodinný rozpoþet se mČní s dovršením výchovy dČtí v rodinČ, lze konstatovat, že potĜeby lidí se ve svém úhrnu nemČní, ale mČní se jejich vnitĜní skladba. [5] Rostoucí závislost þlovČka na potĜebČ sociálních služeb lze sledovat napĜ. pomocí dvou charakteristik: pĜi poskytování sociálních služeb vývojem podílu pĜíjemcĤ pĜíspČvku na péþi na celkovém poþtu osob v dané vČkové skupinČ (viz tabulka þ. 1), pĜi poskytování zdravotní péþe vývojem výdajĤ zdravotních pojišĢoven na jednoho pojištČnce (viz graf þ. 1). Z tČchto údajĤ je napĜ. zĜejmé, že: prakticky ve všech vČkových skupinách a u obou pohlaví dochází ve III. a IV. stupni závislosti k rĤstu podílu osob pobírajících pĜíspČvek na péþi na celkovém poþtu osob v této vČkové skupinČ, u osob ve vyšších vČkových skupinách (nad 76 let) je míra závislosti žen vyšší než u mužĤ, nejvyšší rozdíl je ve IV. stupni závislosti ve vČkové skupinČ nad 90 let, kdy v r. 2010 byla míra závislosti žen o 11,3 p.b. vyšší než u mužĤ, tyto rozdíly mezi obČma pohlavími se od r. 2007 pravidelnČ zvyšují, míra závislosti u osob v mladších vČkových skupinách je pĜedevším u nižších stupĖĤ závislosti prakticky nemČnná, z hlediska pohlaví je pĜitom nepatrnČ vyšší u mužĤ, v r. 2010 došlo k výraznému nárĤstu pĜíjemcĤ pĜíspČvku na péþi všech stupĖĤ závislosti ve vČkové skupinČ osob starších 90 let; tento nárĤst je pravdČpodobnČ zpĤsoben dĤsledky ekonomické krize, kdy rĤst životních nákladĤ nebyl v r. 2010 kompenzován zvýšením dĤchodĤ, naopak byla v sociální oblasti realizována Ĝada úsporných opatĜení, a proto rodiny hledaly náhradu chybČjících pĜíjmĤ v relativnČ snadno dostupném systému. [1] 2 Pokud by v budoucnu nedošlo ke zmČnČ tohoto ustanovení, dČti, které se narodí v r. 2175, získají nárok na starobní dĤchod pĜi dosažení 100 let. 325
326
1,63
3,65
7,75
16,65
23,62
23,71
66 - 70
71 - 75
76 - 80
81 - 85
86 - 90
90 +
21,72
23,36
17,03
8,29
3,84
1,77
0,96
0,65
0,43
15,66
8,82
3,75
2,08
1,34
0,97
0,65
19,11
21,77
15,88
7,86
3,50
1,66
0,92
0,61
0,40
I.
17,20
14,62
7,82
3,49
1,92
1,22
0,90
0,63
0,46
I.
2009
20,37
18,91
15,38
7,63
3,32
1,56
0,92
0,60
0,40
I.
26,15
12,40
7,41
3,37
1,87
1,20
0,90
0,64
0,46
I.
2010
27,05
17,20
10,11
4,64
2,07
1,05
0,65
0,48
0,36
II.
20,73
10,99
6,20
3,04
1,83
1,19
0,88
0,60
0,46
II.
2007
24,51
17,34
10,50
4,89
2,21
1,14
0,71
0,52
0,39
II.
20,04
11,46
6,33
3,28
1,92
1,27
0,92
0,66
0,47
II.
2008
21,50
16,15
9,77
4,63
2,09
1,08
0,68
0,49
0,37
II.
17,36
10,73
5,83
3,20
1,82
1,21
0,87
0,62
0,44
II.
2009
21,84
14,11
9,83
4,60
2,07
1,08
0,69
0,51
0,38
II.
25,88
8,95
6,00
3,06
1,84
1,20
0,91
0,65
0,45
II.
2010
11,12
5,81
2,96
1,35
0,60
0,34
0,19
0,14
0,12
III.
6,89
3,50
2,01
1,08
0,65
0,39
0,25
0,17
0,13
III.
2007
14,93
7,97
4,30
1,98
0,86
0,46
0,27
0,20
0,17
III.
10,63
5,19
3,07
1,59
0,93
0,58
0,36
0,28
0,19
III.
2008
19,11
10,42
5,54
2,57
1,12
0,55
0,35
0,27
0,21
III.
14,37
6,50
3,78
1,87
1,10
0,72
0,47
0,35
0,25
III.
2009
26,32
9,26
5,54
2,54
1,09
0,56
0,37
0,29
0,23
III.
18,33
5,76
3,67
1,98
1,10
0,75
0,51
0,37
0,27
III.
2010
8,64
3,73
1,84
0,77
0,33
0,15
0,09
0,06
0,05
IV.
4,29
1,96
1,08
0,58
0,35
0,20
0,11
0,07
0,06
IV.
2007
14,25
5,98
2,90
1,20
0,54
0,23
0,14
0,12
0,09
IV.
6,78
2,96
1,69
0,93
0,52
0,32
0,19
0,12
0,10
IV.
2008
15,88
6,93
3,19
1,32
0,57
0,26
0,17
0,14
0,10
IV.
7,58
3,20
1,74
1,02
0,59
0,34
0,21
0,14
0,12
IV.
2009
20,98
5,91
3,34
1,38
0,61
0,27
0,19
0,14
0,12
IV.
9,61
2,82
1,85
1,02
0,61
0,35
0,22
0,16
0,13
IV.
2010
Tab. þ. 1
3 Po zmČnČ správce poþítaþových systémĤ na MPSV data za r. 2012 – 2013 nejsou v požadované struktuĜe k dispozici, data za r. 2014 budou k dispozici cca v polovinČ r. 2015.
Pramen: [1].
0,92
21,13
90 +
0,60
15,25
86 - 90
61 - 65
8,90
81 - 85
56 - 60
I.
3,75
76 - 80
I.
2,04
71 - 75
0,41
1,31
66 - 70
ženy
0,93
61 - 65
51 - 55
19,75
0,62
56 - 60
0,47
0,44
51 - 55
I.
2008
I.
2007
muži
Vývoj podílu pĜíjemcĤ pĜíspČvku na péþi na celkovém poþtu osob dané vČkové skupiny v závislosti na pohlaví, vČku a míĜe závislosti v letech 2007 – 2010 3
EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW ROýNÍK 44., 3/2015
EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 3/2015
Graf þ. 1
Pramen: [7].
Z uvedeného grafu je zĜejmé, že s rostoucím vČkem se zvyšují výdaje zdravotních pojišĢoven na zdravotní péþi na jednoho pojištČnce, pĜiþemž ve všech vČkových skupinách jsou výdaje na tuto péþi u mužĤ vyšší než u žen. Z porovnání vývoje obou výše uvedených charakteristik je zĜejmé, že zatímco potĜeba sociálních služeb vyjádĜenou mírou závislosti je ve všech vČkových kategoriích vyšší u žen, náklady na zdravotní péþi je naopak vyšší u mužĤ. Tato skuteþnost je pravdČpodobnČ zpĤsobena skuteþností, že stĜední délka života žen je o cca 6 let vyšší, a proto po ovdovČní se zvyšuje jejich závislost na poskytování sociálních služeb v dĤsledku neschopnosti si sami nČkteré þinnosti souvisejících se zajištČním bČžných aktivit denního života. 3 Základní makroekonomické charakteristiky Výdaje na dĤchody pĜedstavují nejvyšší podíl ze sociálních pĜíjmĤ obyvatelstva, od r. 1990 vzrostly více než 8 x, v r. 2013 dosáhly úrovnČ více než 382 mld Kþ, v relaci k objemu HDP dosáhly úrovnČ 9,4 % (podrobnČji viz graf þ. 2).
327
EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 3/2015
Graf þ. 2
Pramen: [10] a vlastní zpracování.
Ve stejném období vzrostla prĤmČrná výše starobního dĤchodu více než 6,3 x, v r. 2013 dosáhla úrovnČ 11 007 Kþ, v relaci k výši prĤmČrné þisté mzdy se však jeho výše snížila o více než 11 procentních bodĤ (podrobnČji viz graf þ. 3).
328
EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 3/2015
Graf þ. 3
Pramen: vlastní zpracování.
VýraznČ v hodnoceném období vzrostla diferenciace ve výši starobních dĤchodĤ. Zatímco v r. 1990 þinil podíl minimálního starobního dĤchodu na prĤmČrné výši starobního dĤchodu více než 77 %, v r. 2013 to bylo již pouze 28,2 % (podrobnČji viz graf þ. 4).
329
EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 3/2015
Graf þ. 4
Pramen: vlastní zpracování.
RĤst této diferenciace se projevil i ve vývoji rozložení vyplácených starobních dĤchodĤ podle výše dĤchodu v kvantilovém vyjádĜení (viz graf þ. 5).
330
EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 3/2015
Graf þ. 5
Pramen: [8] a vlastní zpracování.
Je zĜejmé, že rĤst této diferenciace se projevuje i v tom, že Ĝada pĜíjemcĤ starobních dĤchodĤ je pro krytí svých životních nákladĤ odkázána i na dávky ze systému státní sociální podpory (pĜíspČvek na bydlení) a pomoci v hmotné nouzi (doplatek na bydlení, pĜíspČvek na živobytí). Vedle pĜíjmu ze základního systému dĤchodového pojištČní mohou pĜíjmovou úroveĖ seniorĤ ovlivnit rovnČž pĜíjmy ze systému doplĖkového dĤchodového spoĜení (dĜíve penzijní pĜipojištČní se státním pĜíspČvkem). Do tohoto systému je v souþasné dobČ zapojeno více než 4,8 mil. osob, prĤmČrná výše pĜíspČvku úþastníka však k 30. záĜí 2014 þinila pouze 564 Kþ mČsíþnČ. [13] Poþet osob, kterým je v souþasné dobČ z tohoto systému penze vyplácena, není znám (nesleduje ho ani statistika ministerstva financí, ani statistika Asociálních penzijních spoleþností ýR), lze však vyslovit domnČnku, že vČtšina osob, která již penzi þerpá, si nechala vyplatit jednorázovČ celý naspoĜený obnos.4 Z tohoto pohledu proto doplĖkové dĤchodové spoĜení neplní svoji pĤvodní roli. SouhrnnČ je nutno konstatovat, že dĤchodový systém by mČl ponechat každému obþanovi co nejširší prostor pro individuální volbu zpĤsobu jeho odchodu do dĤ4 Podle orientaþních propoþtĤ lze odhadovat, že þlovČk, který si založil svoje penzijní pĜipojištČní již pĜi jeho založení v r. 1994 a platil si pĜíspČvek vždy v maximální výši, do které stát poskytuje podporu, má v souþasné dobČ naspoĜeno cca 450 tis. Kþ. V pĜípadČ, že by letos zaþal þerpat penzi v pravidelných mČsíþních splátkách, þinila by její prĤmČrná výše cca 2 205 Kþ v závislosti na nastavení parametrĤ pojistného plánu daného fondu, tj. cca 17 % pĜíjmu dĤchodce. 331
EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 3/2015
chodu a nemČl by vytváĜet podnČty k pĜedþasnému opuštČní trhu práce ani bariéry pro ekonomickou aktivitu seniorĤ. UvolnČní regulace výdČleþné þinnosti v soubČhu s pobíráním dĤchodu v uplynulém období vedlo k hojnému masovému využívání tohoto institutu. Z údajĤ výbČrového šetĜení pracovních sil, jehož souþástí bylo i zjišĢování údajĤ o pracujících seniorech, vyplývá, že v prvních tĜech þtvrtletích 2012 pracovalo v národním hospodáĜství v prĤmČru 230 tis. osob, které pobíraly dĤchod. PĜevažující þást z nich – 150 tis. – tvoĜili senioĜi pobírající starobní dĤchod, 80 tis. pracujících osob bylo pĜíjemci invalidních dĤchodcĤ všech tĜí stupĖĤ. Z údajĤ ze sþítání lidu, domĤ a bytĤ z roku 2011 vyplývá, že v dobČ provádČní sþítání vykonávalo ekonomickou aktivitu 86 170 pracujících seniorĤ ve vČku 65 a více let. [6] Tato skuteþnost je m.j. dĤsledkem pĜenesení þásti odpovČdnosti za zabezpeþení ve stáĜí ze státu na jedince a odpovČdného pĜístupu jedince za toto vlastní zabezpeþení, neboĢ redukce pĜi výpoþtu dĤchodu (napĜ. pĜi odchodu do starobního dĤchodu r. 2015 bude osobní vymČĜovací základ vyšší než 11 709 Kþ redukován na 26 % a osobní vymČĜovací základ vyšší než 106 444 Kþ nebude pĜi výpoþtu starobního dĤchodu zohledĖován) a nízká motivace k pĜesluhování (zvýšení procentní sazby dĤchodu o 1,5 % za každých 90 dnĤ výdČleþné þinnosti po dosažení dĤchodového vČku bez pobírání dĤchodu) pĜímo vybízí každého k tomu, aby pĜi dosažení dĤchodového vČku okamžitČ požádal o pĜiznání starobního dĤchodu a souþasnČ pokraþoval ve vlastní ekonomické aktivitČ. 4 Struktura spotĜeby domácností dĤchodcĤ O tom, jaká je úloha dĤchodĤ pĜi zabezpeþení potĜeb starých osob svČdþí nejlépe údaje charakterizující strukturu spotĜeby seniorĤ. Rozbor údajĤ získaných ze statistiky rodinných úþtĤ [9] potvrzuje, že odchodem do dĤchodu se potĜeby lidí ve svém úhrnu nemČní, ale mČní se jejich vnitĜní skladba (viz tabulka þ. 2).
332
EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 3/2015
Tab. þ. 2 ýistá penČžní vydání domácností podle postavení osoby v jejím þele z toho domácnosti domácnosti celkem
zamČstnancĤ celkem
s nižším s vyšším vzdČláním vzdČláním 11 683 14 570
samostatnČ nezamČstþinných naných
dĤchodcĤ bez EA þlenĤ
þisté penČžní pĜíjmy celkem
12 541
13 244
11 628
7 231
12 128
z toho: dĤchody
3 117
749
870
646
1 075
1 220
11 132
þistá penČžní vydání celkem
11 107
11 398
9 911
12 661
10 616
7 342
11 476
0
0
0
0
0
0
0
10 069
10 252
9 188
11 156
9 919
7 085
10 226
1 038
1 145
723
1 505
696
257
1 250
0
0
0
0
0
0
0
2 594
2 539
2 417
2 644
2 500
1 866
2 950
3 030
3 318
2 867
3 701
2 983
1 725
2 525
služby
3 822
3 765
3 220
4 228
3 705
3 069
4 219
platby a jiná vydání
1 660
1 775
1 407
2 088
1 428
683
1 781
- podle úþelu použití: spotĜební vydání vydání neklasifikovaná jako spotĜební - podle druhu vydání: potraviny, nápoje, veĜejné stravování prĤmyslové zboží
Pramen: [9].
Z podrobnČjších údajĤ o struktuĜe penČžních výdajĤ domácností podle skupin penČžních vydání pĜipadajících na spotĜební jednotku je zĜejmČ, že spotĜební vydání dĤchodcĤ jsou zhruba na stejné úrovni jako domácnosti zamČstnancĤ s nižším vzdČláním, pĜiþemž výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje, bydlení, vodu, energie a paliva a na zdraví jsou u domácností dĤchodcĤ vyšší než u domácností zamČstnancĤ, a naopak výdaje na odívání a obuv, dopravu, pošty a telekomunikace, rekreaci a kulturu, vzdČlávání a na ubytování a stravování jsou u domácností dĤchodcĤ nižší než u domácností zamČstnancĤ (tabulka þ. 3).
333
EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 3/2015
Tab. þ. 3 ýistá penČžní vydání domácností podle postavení osoby v jejím þele pĜipadající na spotĜební jednotku z toho domácnosti domácnosti celkem
zamČstnancĤ s nižším s vyšším celkem vzdČláním vzdČláním
samostatnČ nezamČstþinných naných
dĤchodcĤ bez EA þlenĤ
þistá penČžní vydání celkem
13 839
14 657
12 741
16 285
13 820
9 235
12 768
A. spotĜební vydání
12 546
13 184
11 812
14 349
12 913
8 912
11 377
2 539
2 488
2 468
2 505
2 507
1 997
2 768
352
342
374
315
353
286
353
594
697
559
815
719
317
326
2 788
2 662
2 491
2 808
2 584
2 607
3 283
690
746
645
831
697
339
602
329
283
237
322
256
161
499
1 375
1 652
1 429
1 842
1 390
907
790
541
573
539
602
592
466
449
1 166
1 239
982
1 458
1 365
644
914
-
potraviny a nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva bytová vybavení, zaĜízení domácnosti opravy
-
zdraví
-
doprava
-
pošty a telekomunikace
-
rekreace a kultura
-
vzdČlávání
70
91
66
113
98
37
12
-
stravování a ubytování
646
779
593
937
761
346
330
-
ostatní zboží a služby
1 458
1 631
1 431
1 802
1 593
804
1 052
z toho. sociální péþe
10
5
2
8
1
0
32
1 293
1 473
929
1 935
906
323
1 391
B. vydání neklasifikovaná jako spotĜební
Pramen: [9].
Z výše uvedených údajĤ je zĜejmé, že dĤchody jsou dominantním pĜíjmem dĤchodcĤ pĜi zabezpeþování jejich potĜeb. Ze struktury jejich spotĜeby je zĜejmé, nejvyšší podíl zaujímají výdaje na bydlení, vodu, energie a paliva (28,85 %) a výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje (24,33 %) – viz graf þ. 6.
334
EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 3/2015
Graf þ. 6
Pramen: [9] a vlastní zpracování.
Vydání na sociální péþi jsou ve statistice rodinných úþtĤ sledovány v rámci položky „ostatní zboží a služby“; v r. 2013 þinily výdaje domácností dĤchodcĤ bez ekonomicky aktivních þlenĤ celkem 32 Kþ mČsíþnČ (prĤmČr na ekonomickou spotĜební jednotku). Skuteþné výdaje klientĤ za poskytované sociální služby jsou definovány ve vyhlášce þ. 505/2006 Sb., kterou se provádČjí nČkterá ustanovení zákona o sociálních službách, v platném znČní. Podle této vyhlášky þiní maximální výše úhrady napĜ. u peþovatelské služby: 130 Kþ za hodinu péþe pĜi zajišĢování pomoci pĜi zvládání bČžných úkonĤ péþe o vlastní osobu nebo pĜi zajišĢování pomoci pĜi osobní hygienČ, 170 Kþ dennČ za poskytnutí celodenní stravy v rozsahu minimálnČ 3 hlavních jídel nebo 75 Kþ za obČd (vþetnČ provozních nákladĤ souvisejících s pĜípravou stravy), 30 Kþ za dovoz nebo donášku jídla. PĜi poskytování služeb v domovČ pro seniory þiní maximální výše úhrady 210 Kþ dennČ za poskytnutí ubytování a 170 Kþ dennČ za poskytnutí celodenní stravy v rozsahu minimálnČ 3 hlavních jídel nebo 75 Kþ za obČd (vþetnČ provozních nákladĤ souvisejících s pĜípravou stravy). Souhrnné údaje jsou sledovány v rámci resortní statistiky MPSV [10], podle ní v r. 2013 zaplatili klienti napĜ. za služby v domovech pro seniory v prĤmČru 12 333 Kþ mČsíþnČ (= 55,4 % prĤmČrných neinvestiþních výdajĤ na jedno místo) nebo 498 Kþ za úkony poskytované pĜi peþovatelské služby (= 30,3 % výdajĤ na tuto službu). 335
EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 3/2015
5 Krytí potĜeb v oblasti sociálních služeb Jedním z projevĤ stárnutí je rostoucí potĜeba sociálních služeb v dĤsledku zhoršujícího se zdravotního stavu seniorĤ. Výše starobního dĤchodu však klientĤm vyžadujícím sociální služby, zejména v pobytových zaĜízeních, náklady na potĜebné sociální služby neumožĖuje uhradit; napĜ. v r. 2013 þinila prĤmČrná výše neinvestiþních výdajĤ na jedno místo v domovČ pro seniory 22 500 Kþ. Z tohoto titulu byla v r. 2007 v souvislosti s pĜijetím zákona þ. 108/2006 Sb. o sociálních službách koncipována nová sociální dávka – pĜíspČvek na péþi. Cílem zavedení této dávky jako nového nástroje financování sociálních služeb bylo: zabezpeþit svobodnou volbu zpĤsobu zabezpeþení služeb a reverzibilní pĜechod od „pasivního závislého pacientství“ k „aktivnímu klientství“, sjednotit podmínky pro získání veĜejných prostĜedkĤ všemi subjekty poskytujícími péþi za podmínek jejich registrace, zvýšit prvek spoluúþasti obþana pĜi Ĝešení jeho sociální situace, zrušit paušalizaci pohledu na zdravotnČ postižené obþany a starobní dĤchodce, nastartovat proces deinstitucionalizace a individualizace péþe [2]. Dávka je poskytována ve 4 stupních, pro osoby starší 18 let þiní její výše za kalendáĜní mČsíc 800 Kþ mČsíþnČ v I. stupni závislosti, 4 000 Kþ mČsíþnČ ve II. stupni závislosti, 8 000 Kþ mČsíþnČ ve III. stupni závislosti, 12 000 Kþ mČsíþnČ ve IV. stupni závislosti. Doposud získané poznatky však ukazují, že tyto cíle se nepodaĜilo v plném rozsahu realizovat a zmČna systému financování nepĜispČla k žádoucímu rozvoji sociálních služeb. V rámci dĜíve realizovaných terénních šetĜení a pilotních výzkumĤ byly z hlediska naplnČní potĜeb pĜíjemcĤ pĜíspČvku na péþi získány tyto stČžejní poznatky: více než dvČ tĜetiny pĜíjemcĤ pĜíspČvku na péþi nevyužívají pro zabezpeþení svých potĜeb služeb žádného registrovaného poskytovatele sociálních služeb, necelá jedna pČtina využívá služby v pobytových zaĜízeních, necelá jedna desetina v terénních zaĜízeních a necelá jedna dvacetina v ambulantních zaĜízeních, tĜi pČtiny pĜíjemcĤ pĜíspČvku na péþi, kteĜí nevyužívají služeb v pobytových zaĜízeních, hradí z tohoto pĜíspČvku léky a více než þtvrtina z nich hradí z pĜíspČvku na péþi náklady na dopravu (jízdné a pohonné hmoty), služby, na jejichž úhradu je pĜíspČvek na péþi primárnČ urþen, hradí výraznČ ménČ dotázaných, napĜ. úklidové služby hradí z pĜíspČvku na péþi pĜibližnČ þtvrtina pĜíjemcĤ pĜíspČvku na péþi, dovoz nebo donášku obČdĤ necelá pČtina a peþovatele/ peþovatelku pĜibližnČ desetina pĜíjemcĤ pĜíspČvku na péþi, nejþastČjším dĤvodem pro nevyužívání profesionálních služeb je jejich vysoká cena, dalším dĤvodem je nedostatek informací o tČchto službách a o místČ jejich poskytování, špatná dopravní obslužnost je pĜíþinou nevyužívání služeb od registrovaných 336
EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 3/2015
poskytovatelĤ pĜedevším na vesnicích, kde je nabídka služeb menší než ve mČstech, sociální pracovníci nemají pĜesné povČdomí o lidech, kteĜí nevČdí, že by o pĜíspČvek na péþi mohli požádat, tyto lidi vyhledávají jen v omezené míĜe v rámci terénních šetĜení, informace o nich dostávají pĜedevším od praktických lékaĜĤ, ze zdravotnických zaĜízení, od sousedĤ nebo pĜímo od poskytovatelĤ sociálních služeb. [3] V dalším období je proto nutno hledat nová Ĝešení, která by pĜispČla k tomu, aby finanþní prostĜedky, které stát vynakládá na výplatu pĜíspČvku na péþi, byly vynakládány s podstatnČ vyšší efektivností, než je tomu v souþasné dobČ. ZávČr Charakteristika základních podmínek pro pĜiznání starobního dĤchodu ukázala, že v souþasné dobČ je pĜi jeho koncipování uplatĖována presumpce zásluhy, pĜiþemž ale v dlouhodobém þasovém horizontu – pokud se vČková hranice pro vznik nároku na starobní dĤchod podle dnes platného právního stavu bude každoroþnČ nadále zvyšovat bez toho, aby byla stanovena cílová vČková hranice – bude toto pojetí postupnČ nahrazováno fikcí invalidity. Je pĜitom zĜejmé, že stárnutí þlovČka je pĜirozený proces, který je doprovázen omezováním jeho pracovních schopností, pĜiþemž dochází k urþité modifikaci jeho potĜeb, mČní se skladba stravy, klesají požadavky na ošacení a bydlení, zvyšují se náklady na sociální a zdravotní služby. PĜes soustavnČ se zvyšující úroveĖ dĤchodĤ a rostoucí výdaje na výplatu dĤchodĤ, relace prĤmČrné výše dĤchodu k výši prĤmČrné mzdy se dlouhodobČ snižuje. V následujícím období lze oþekávat, že podíl dĤchodĤ na krytí potĜeb osob v seniorském vČku se bude snižovat, poroste význam pĜíjmĤ z doplĖkového penzijního spoĜení a dalších pĜíjmových zdrojĤ seniorĤ. Z údajĤ statistiky rodinných úþtĤ vyplývá, že spotĜební vydání domácností dĤchodcĤ bez ekonomicky aktivních þlenĤ jsou zhruba na stejné úrovni jako domácnosti zamČstnancĤ s nižším vzdČláním, pĜiþemž výdaje na potraviny, bydlení a na zdraví jsou u domácností dĤchodcĤ vyšší než u domácností zamČstnancĤ, a naopak výdaje na odívání, dopravu, rekreaci, kulturu a vzdČlávání u domácností dĤchodcĤ nižší než u domácností zamČstnancĤ. PĜi krytí nákladĤ tČchto potĜeb hrají dominantní roli dĤchody, které jsou vypláceny ze základního systému dĤchodového pojištČní. Z porovnání výše tČchto dĤchodĤ s náklady na zajištČní potĜebných sociálních služeb je zĜejmé, výše starobního dĤchodu neumožĖuje klientĤm vyžadujícím sociální služby, zejména v pobytových zaĜízeních, tyto náklady uhradit. Tato skuteþnost vedla k zavedení pĜíspČvku na péþi tak, aby si klient, který potĜebné služby potĜebuje, je mohl «koupit»; potĜebný rozvoj služeb však díky závislosti poskytovatelĤ sociálních služeb na pĜiznání dotací z veĜejných zdrojĤ nebyl nastartován, prostĜedky vynakládané na výplatu pĜíspČvku na péþi jsou neefektivnČ využívány. Tato skuteþnost musí vést k tomu, aby v nejbližším období byla hledána nová Ĝešení,
337
EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW
ROýNÍK 44., 3/2015
která by pĜispČla k výraznému zvýšení efektivnosti pĜi financování sociálních služeb a k jejich žádoucímu rozvoji. Literatura [1]
JEěÁBKOVÁ, V. – PRģŠA, L.: PĜíspČvek na péþi. Praha: VÚPSV, 2014. ISBN 978-80-7416-145-2.
[2]
PRģŠA, L.: PĜíspČvek na péþi – þerná díra reformy sociálního systému. In: FÓRUM sociální politiky þ. 3/2009, ISSN 1802-5854.
[3]
PRģŠA, L.: Ekonomická efektivita zajišĢování péþe o pĜíjemce pĜíspČvku na péþi. Praha: VÚPSV, 2013. ISBN 978-80-7416-120-9.
[4]
TOMEŠ, Igor: Ke koncepci starobního dĤchodu. In: Sociální zabezpeþení þ. 7/1967.
[5]
TOMEŠ, Igor: Sociální politika: teorie a mezinárodní zkušenost. Praha: SOCIOKLUB, 2001. ISBN 80-86484-00-9.
[6]
Národní akþní plán podporujícího pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017. Praha: MPSV, 2012. http://www.mpsv.cz/files/clanky/14540/NAP_2013-2017_070114.pdf
[7]
SenioĜi v ýR. Praha: ýSÚ, 2014. Kód: 310035-14
[8]
Statistická roþenka z oblasti dĤchodového pojištČní 2013. Praha: ýSSZ, 2014. ISBN 978-80-8703936-6.
[9]
Vydání a spotĜeba domácnostní statistiky rodinných úþtĤ za rok 2013 domácnosti podle postavení osoby v þele, podle velikosti obce, pĜíjmová pásma, regiony soudržnosti. Praha: ýSÚ 2014. ISBN 97880-250-2557-4.
[10]
Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpeþení v ýeské republice ve vývojových grafech. Praha: MPSV, 2014. ISBN 978-80-7421-076-1.
[11]
http://www.mfcr.cz/
[12]
http://www.mpsv.cz
[13]
http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/monitoring/vyvoj-penzijniho-pripojisteni/2014/zakladniukazatele-vyvoje-penzijniho-pri-19743
338