Masarykova univerzita Lékařská fakulta
Význam ovoce v lidské výživě Bakalářská práce
Autor Marie Motáčková Výživa člověka
Vedoucí bakalářské práce PaedDr. Věra Bulková
Brno Květen 2006
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením PaedDr. Věry Bulkové a uvedla jsem v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 5. května 2006
Tímto bych chtěla poděkovat paní PaedDr. Věře Bulkové za konzultace, připomínky a cenné rady, které mi poskytla. Stejně tak patří poděkování všem, kteří byli jakkoli nápomocni při tvorbě této bakalářské práce.
Obsah 1. Úvod .........................................................................................................6 2. Definice ovoce ..........................................................................................7 3. Významné účinné složky ovoce................................................................8 3.1 Vitamin C ................................................................................................................8 3.1.1 Fyziologická úloha ..............................................................................................8 3.2 Karotenoidy ............................................................................................................9 3.2.1 β-karoten ............................................................................................................9 3.2.2 Lykopen ..............................................................................................................9 3.2.3 Význam karotenoidů ........................................................................................... 9 3.3 Vláknina ................................................................................................................ 10 3.3.1 Definice a rozdělení .......................................................................................... 10 3.3.2 Fyziologické účinky vlákniny ........................................................................... 10 3.4 Polyfenolické sloučeniny ....................................................................................... 11 3.4.1 Fenolové kyseliny ............................................................................................. 11 3.4.1.1 Vlastnosti fenolových kyselin ............................................................................ 11 3.4.2 Flavonoidy ...................................................................................................... 11 3.4.2.1 Vlastnosti flavonoidů ........................................................................................ 12 3.4.2.2 Mechanismy antikarcinogenních účinků potravinových flavonoidů ................... 12
4. Antioxidační aktivita .............................................................................13 4.1 Nejčastější metody stanovení antioxidační aktivity ................................................. 13
5. Charakteristika jednotlivých druhů ovoce ..........................................15 5.1 Jádrové ovoce ...................................................................................................... 15
5.1.1 Aronie černá .................................................................................................... 15 5.1.1.1 Nutriční hodnoty ............................................................................................... 15 5.1.1.2 Biologické účinky ............................................................................................. 15 5.1.2 Jablko .............................................................................................................. 15 5.1.2.1 Nutriční hodnoty ............................................................................................... 16 5.1.2.2 Zdravotní účinky konzumace jablek .................................................................. 16 5.1.2.3 Antioxidační aktivita čerstvých jablek ............................................................... 16 5.1.3 Hrušky ............................................................................................................. 17 5.1.3.1 Nutriční hodnoty ............................................................................................... 17 5.1.3.2 Biologické účinky ............................................................................................. 17 5.1.4 Jeřabiny ........................................................................................................... 17 5.1.4.1 Nutriční hodnoty ............................................................................................... 17 5.1.4.2 Biologické účinky ............................................................................................. 17 5.1.5 Kdoule ................................................................................................................ 18 5.1.5.1 Nutriční hodnoty ............................................................................................... 18
5.1.5.2 Biologické účinky ............................................................................................. 18 5.1.6 Mišpule ............................................................................................................... 18 5.1.6.1 Nutriční hodnoty ............................................................................................... 18 5.1.6.2 Biologické účinky ............................................................................................. 18
5.2 Peckové ovoce ..........................................................................................................19
5.2.1 Broskve ...................................................................................................................19 5.2.1.1 Nutriční hodnoty ...................................................................................................19 5.2.2 Meruňky .................................................................................................................19 5.2.2.1 Nutriční hodnoty ...................................................................................................19 5.2.3 Slivoně ....................................................................................................................20 5.2.3.1 Biologické účinky .................................................................................................20 5.2.4 Třešně .....................................................................................................................20 5.2.4.1 Nutriční hodnoty ...................................................................................................20 5.2.5 Višně .......................................................................................................................21 5.2.5.1 Nutriční hodnoty ...................................................................................................21 5.2.5.2 Biologické účinky .................................................................................................21
5.3 Bobulové ovoce .........................................................................................................22
5.3.1 Bezinky ...................................................................................................................22 5.3.1.1 Nutriční hodnoty a biologické účinky ....................................................................22 5.3.2 Angrešt ...................................................................................................................23 5.3.2.1 Nutriční hodnoty ...................................................................................................23 5.3.3 Rybíz černý ............................................................................................................23 5.3.3.1 Nutriční hodnoty ...................................................................................................23 5.3.3.2 Biologické účinky .................................................................................................24 5.3.4 Rybíz červebý a bílý ...............................................................................................24 5.3.5 Meruzalka zlatá .....................................................................................................24 5.3.6 Maliny ....................................................................................................................24 5.3.6.1 Nutriční hodnoty ...................................................................................................24 5.3.6.2 Biologické účinky .................................................................................................25 5.3.7 Ostružiny ................................................................................................................25 5.3.7.1 Nutriční hodnoty ...................................................................................................25 5.3.7.2 Biologické účinky .................................................................................................25 5.3.8 Šípky .......................................................................................................................26 5.3.8.1 Nutriční hodnoty ...................................................................................................26 5.3.8.2 Biologické účinky .................................................................................................26 5.3.9 Borůvky ..................................................................................................................26 5.3.9.1 Nutriční hodnoty ...................................................................................................26 5.3.9.2 Biologické účinky .................................................................................................26 5.3.10 Brusinky ...............................................................................................................27 5.3.10.1 Nutriční hodnoty .................................................................................................27 5.3.10.2 Biologické účinky ...............................................................................................27 5.3.11 Klikve ...................................................................................................................27 5.3.11.1 Biologické účinky ...............................................................................................28 5.3.12 Dřínky ..................................................................................................................28 5.3.12.1 Nutriční hodnoty .................................................................................................28
5.3.13 Moruše ...............................................................................................................28 5.3.13.1 Nutriční hodnoty ..............................................................................................29 5.3.14 Rakytník řešetlákový ........................................................................................29 5.3.14.1 Nutriční hodnoty ..............................................................................................29 5.3.15 Jahody lesní .......................................................................................................29 5.3.16 Jahody zahradní ................................................................................................29 5.3.16.1 Nutriční hodnoty ..............................................................................................30 5.3.16.2 Biologické účinky ............................................................................................30 5.3.17 Vinné hrozny .....................................................................................................30 5.3.17.1 Nutriční hodnoty ..............................................................................................31 5.3.17.2 Resveratrol .......................................................................................................31 5.3.17.2.1 Funkce resveratrolu v rostlině ........................................................................31 5.3.17.3 Biologické účinky ............................................................................................31 5.4 Tropické a subtropické plody ................................................................................32 5.4.1 Ananas .................................................................................................................32 5.4.1.1 Nutriční hodnoty ................................................................................................32 5.4.1.2 Biologické účinky ..............................................................................................32 5.4.2 Kiwi .....................................................................................................................32 5.4.2.1 Nutriční hodnoty ................................................................................................32 5.4.2.2 Biologické účinky ..............................................................................................32 5.4.3 Citrony ................................................................................................................33 5.4.4 Mandarinky .........................................................................................................33 5.4.5 Kumkvát ..............................................................................................................33 5.4.5.1 Nutriční hodnoty ................................................................................................33 5.4.6 Pomeranče ...........................................................................................................33 5.4.6.1 Flavonoidy pomerančů .......................................................................................34 5.4.7 Grapefruity .........................................................................................................34 5.4.7.1 Vliv grapefruitů na účinnost některých léků .......................................................34 5.4.7.2 Flavonoidy citrusového ovoce a jejich účinky ....................................................35 5.4.7.3 Limonen ............................................................................................................35 5.4.8 Banány .................................................................................................................36 5.4.8.1 Nutriční hodnoty ................................................................................................36 5.4.9 Avokádo ..............................................................................................................36 5.4.9.1 Nutriční hodnoty ................................................................................................37 5.4.9.2 Biologické účinky ..............................................................................................37 5.4.10 Papája ................................................................................................................37 5.4.10.1 Nutriční hodnoty ..............................................................................................37 5.4.10.2 Biologické účinky ............................................................................................38 5.4.11 Granátové jablko ..............................................................................................38 5.4.11.1 Nutriční hodnoty ..............................................................................................38 5.4.11.2 Biologické účinky ............................................................................................38 5.4.12 Mučenka ............................................................................................................39 5.4.12.1 Nutriční hodnoty ..............................................................................................39 5.4.12.2 Biologické účinky ............................................................................................39 5.4.12.3 Granadilla ........................................................................................................39 5.4.13 Liči .....................................................................................................................39 5.4.14 Mango ................................................................................................................40 5.4.14.1 Nutriční hodnoty ..............................................................................................40
5.4.15 Kaki ...................................................................................................................40 5.4.15.1 Nutriční hodnoty ..............................................................................................40 5.4.16 Datle ...................................................................................................................40 5.4.16.1 Nutriční hodnoty ..............................................................................................41 5.4.17 Fíky ....................................................................................................................41 5.4.17.1 Nutriční hodnoty ..............................................................................................41 5.4.17.2 Biologické účinky ............................................................................................41 5.4.18 Acerola ..............................................................................................................42 5.4.18.1 Nutriční hodnoty ..............................................................................................42 5.4.18.2 Biologické účinky ............................................................................................42 5.4.19 Opuncie .............................................................................................................42 5.4.19.1 Nutriční hodnoty ..............................................................................................42 5.4.20 Čerimoja ............................................................................................................43 5.4.20.1 Nutriční hodnoty ..............................................................................................43 5.4.21 Kvajáva .............................................................................................................43 5.4.21.1 Nutriční hodnoty ..............................................................................................43
6.Význam ovoce v prevenci nádorových onemocnění …………………. 44
6.1 Inhibice GJIC ..........................................................................................................44 6.2 Konzumace ovoce a výsledky studií .........................................................................44
7. Závěr …………………………………………………………………… 46
Obrazová příloha..........................................................................................................47
Seznam zkratek
AUC CRP DNA E. coli FEV1 G0 fáze G1 fáze G2 fáze GSH HDL HSV IL LDL MZe M fáze NO ox-LDL pH RE TAG TE TNF α UV záření WHO
area under curve C- reaktivní protein deoxyribonukleová kyselina Escherichia coli forced expiratory volume (usilovný expirační objem za 1 sekundu) postmitotická fáze buněčného cyklu, klidová fáze růstu buňky fáze zdvojování organel buňky, tvorba struktur pro dělení buňky redukovaný glutathion high density lipoprotein (lipoprotein vysoké hustoty) herpes simplex virus interleukin low density lipoprotein (lipoprotein nízké hustoty) Ministerstvo zemědělství fáze mitotická, jaderné dělení a vlastní cytokineze oxid dusnatý oxidovaný lipoprotein nízké hustoty veličina vyjadřující koncentraci vodíkových iontů retinol equivalent triacylglycerol tokoferol equivalent tumor nekrotizující faktor α ultrafialové záření World Health Organisation
V seznamu nejsou uvedeny symboly a zkratky všeobecně známé nebo používané. Některé jsou vysvětleny přímo v textu.
1. Úvod
Ovoce společně se zeleninou má ve výživě člověka nenahraditelnou úlohu.Optimální průměrná spotřeba ovoce na jednoho člověka by se měla pohybovat v hranicích 80-100 kg ročně. Ovoce obsahuje množství důležitých minerálních látek, vitaminů, tříslovin, enzymů, flavonoidů, aromatických a dalších látek. Významný je také obsah vlákniny. Tyto látky jsou v ovoci obsaženy v biologicky ideální formě a nelze je proto zcela adekvátně nahradit uměle syntetizovanými produkty. Ovoce působí v zažívacím traktu celkově příznivě jako odkyselující složka potravy díky přítomnosti kationtů jako převažující složky. Tím pomáhá udržovat acidobazickou rovnováhu celého organismu. Ovoce svou chutností a obsahem organických kyselin podporuje vylučování trávicích šťáv, zahání žízeň, podporuje tvorbu krve a vylučování vody, snižuje krevní tlak, pomáhá eliminaci dusíkatých odpadů, zlepšuje peristaltiku střev. Má relativně nízkou energetickou hodnotu, zvyšuje tělesnou i duševní svěžest a přispívá k udržení zdravého chrupu. Pomáhá předcházet vzniku chronických a neinfekčních chorob.
2. Definice ovoce
Ovocem rozumíme poživatelné plody kulturních i planě rostoucích vytrvalých rostlin. Společným charakteristickým znakem ovoce je poměrně vysoká kyselost (pH je zpravidla nižší než 4,3) a přiměřený obsah cukru (54). Dle vyhlášky MZe č.157/2003 Sb. se rozděluje na skupiny: ovoce jádrové, peckové, bobulové a skořápkové ovoce. Poslední skupinu tvoří ovoce tropického a subtropického pásma. Podskupinami jsou jednotlivé druhy ovoce. Ve třídění ovoce a zeleniny do skupin se stále nemohou shodnout odborníci na celém světě, protože třídících kritérií je hodně. V USA a dalších zemích jsou melouny pokládány za ovoce, v Evropě je to spíše zelenina. Kritérium kulinární je nepoužitelné, protože ovoce i zelenina se konzumují na sladko nebo na slano. Také kritérium botanické příslušnosti je nepoužitelné. Základem dnešního třídění je kombinované rozdělení podle části rostliny, která se konzumuje, a podle morfologie (jádrové, skořápkové…). Rozhodující je rozdělení podle zákona dané země. V textu jsou použity hodnoty slovenských potravinových tabulek ovoce a zeleniny kolektivu autorů (Kováčiková a kol.). Pro větší přehlednost uvedeny hodnoty průměrné. Nalezené hodnoty látkového složení bývají velmi variabilní v závislosti na odrůdových vlastnostech , místu pěstování a agroekologických podmínkách.
3. Významné účinné složky ovoce 3.1 Vitamin C
Je jeden z nejdůležitějších ve vodě rozpustných vitaminů. 3.1.1 Fyziologická úloha ▪ antioxidační účinky – eliminace aktivních forem kyslíku ▪ redukce oxidativní modifikace LDL cholesterolu vychytáváním volných radikálů ve vodném prostředí, které by mohly reagovat s LDL ▪ zvýšení hladiny HDL cholesterolu ▪ mezi další antiaterogenní účinky patří redukce adheze leukocytů k endotelu cév a posílení aktivity oxidu dusnatého, který stimuluje relaxaci buněk hladkého svalu cév ▪ redukce iontů železa a zvýšení jeho intestinální absorpce ▪ regenerace glutathionu a tokoferolu z oxidované formy ▪ syntéza kolagenu, karnitinu, neurotransmiterů ▪ ovlivnění aktivity 7 α-oxygenázy v metabolismu cholesterolu a jeho přeměna na žlučové kyseliny, deficit vitaminu vede k akumulaci cholesterolu v játrech, hypercholesterolemii ▪ imunomodulační účinky (29). Vitamin C stimuluje imunitní systém zvýšením proliferace T buněk při infekci. Tento mechanismus umožňuje zvýšení imunitní odpovědi (2). Zvyšuje aktivitu fagocytů a chrání jejich membrány před oxidačním poškozením, zvyšuje hladinu protilátek. Optimálně fungující imunitní systém snižuje riziko karcinogeneze (29). ▪ antikarcinogenní účinky Vitamin C bojuje proti rakovině účastí na syntéze kolagenu, a tak brání invazi nádorů do okolní tkáně. Řada studií ukazuje cytotoxické a antikarcinogenní účinky v různých modelových nádorových systémech. Inhibuje vznik karcinogenních N-nitroso sloučenin z dusičnanů a dusitanů. Nejvíce se studie shodují v souvislosti mezi konzumací potravin bohatých na vitamin C a redukcí rizika vzniku rakoviny žaludku. Možný je také antikarcinogenní účinek u karcinomu jazyka, hltanu, jícnu, plic, pankreatu a děložního hrdla (2, 29). Polynenasycené mastné kyseliny tvoří 20 % váhy mozku a velmi snadno oxidují. Toto poškozování má vliv na vývoj závažných chorob jako Parkinsonova a Alzheimerova choroba. O potřebě antioxidantů při ochraně mozkových buněk svědčí skutečnost, že v mozkomíšní tekutině je koncentrace vitaminu C 10 x vyšší než v ostatních tkáních a v mozkových buňkách dokonce 100 x vyšší než v krvi (68). Požadavek na příjem vitaminu C se zvyšuje při extrémní tělesné zátěži, trvalém psychickém stresu, abúzu drog a alkoholu, u infekčních onemocnění a u kuřáků (29). Bohaté zdroje: jeřabiny, jahody, černý rybíz, šípky, rakytník, citrusy, acerola.
3.2 Karotenoidy
V přírodě se vyskytuje více než 800 karotenoidů. Zdrojem karotenoidů v ovoci jsou především žluté a oranžové plody. 3.2.1 β-karoten Je nejrozšířenějším provitaminem A, hydrolýzou ve střevě poskytne 2 molekuly retinolu. Retinol (vitamin A) ovlivňuje metabolismus rodopsinu, působí na diferenciaci a růst epitelových buněk, je nezbytný pro udržení stability biologických membrán. β-karoten má významné antioxidační vlastnosti. Může inaktivovat excitované molekuly. Příkladem takové molekuky je singletový molekulární kyslík (102). Hraje důležitou roli v prevenci peroxidace lipidů in vivo. Většina epidemiologických studií prokázala inverzní vztah mezi koncentracemi β-karotenu v séru nebo tukové tkáni a rizikem vzniku kardiovaskulárního onemocnění. Byla prokázána významná spojitost mezi sérovou hladinou kyseliny sialové, indikátoru zánětlivých procesů, a sníženou hladinou β-karotenu v séru, zvýšené hladiny C- reaktivního proteinu byly stanoveny u mnoha osob s nízkými hladinami α- i β- karotenu, lykopenu a luteinu (29). 3.2.2 Lykopen Lykopen je acyklický karotenoid, nepůsobí jako provitamin A, je však významným antioxidantem. Nejnovější studie prokazují, že je nejúčinnějším vychytávačem kyslíkových radikálů než ostatní karotenoidy. Má nejvyšší antioxidační aktivitu. (obr. příl. Tab 1) Podíl jednotlivých karotenoidů na celkové koncentraci v séru je značný: β-karoten 15-30 %, lykopen 20-40 %, β-kryptoxantin 13-20 %, lutein 10-20 %, α- karoten 5-10 %. Lykopen a βkaroten převládají v séru, lutein v erytrocytech (29). 3.2.3 Význam karotenoidů Karotenoidy jsou včleněny do buněčné membrány nebo jsou spojeny s lipoproteiny. Přítomnost karotenoidů v lipofilních komponentech buněk poskytuje větší rezistenci lipidů a lipoproteinů proti oxidačnímu poškození. Oxidace LDL cholesterolu je důležitým krokem v iniciaci aterogeneze. Významný antikarcinogenní efekt adekvátního příjmu karotenů ve stravě byl zjištěn při sledování výskytu karcinomu v dutině ústní, hltanu, jícnu, žaludku, plicích, slinivce břišní, prsu a močovém měchýři (29). Vitamin A je zodpovědný za zachování normálního stavu slizničních tkání. Proto jeho nedostatek umožňuje vstup patogenů mukózními povrchy, kde by normálně byly likvidovány (137).
3.3 Vláknina
3.3.1 Definice a rozdělení Vlákninu tvoří jedlé části rostlin nebo analogické sacharidy, které jsou rezistentní k trávení a absorpci v tenkém střevě člověka, přičemž v tlustém střevě dochází k jejich úplné nebo částečné fermentaci(64). Podle rozpustnosti ve vodě se vláknina dělí: ▪ na rozpustnou vlákninu, kterou tvoří část hemiceluloz, β - glukanů a pektiny, slizy, polysacharidy mořských řas, modifikované škroby a modifikované celulozy ▪ nerozpustnou vlákninu, kterou tvoří celuloza, část hemiceluloz a lignin (39). 3.3.2 Fyziologické účinky vlákniny
Tuhost potravin obsahujících větší množství nerozpustné vlákniny vyžaduje intenzivní kousání, což přispívá ke zvýšení pevnosti zubů v čelisti. Při žvýkání se zčásti odstraňuje zubní plak, zvýšená tvorba slin pomáhá neutralizovat vznikající kyseliny, což obojí přispívá k prevenci vzniku zubního kazu. Nerozpustná vláknina váže značné množství vody, zpomaluje průchod potravy žaludkem, tyto děje snižují pocit hladu, a tím i příjem potravy. Vláknina zvětšuje objem tráveniny a zkracuje dobu jejího průchodu tenkým střevem. Zpomalené vstřebávání glukozy vede k nižšímu nárůstu její hladiny v krvi. V menší míře se vstřebávají i žlučové kyseliny. Jejich nižší cirkulace vyvolává vyšší potřebu tvorby nových kyselin oxidací cholesterolu. Důsledkem je snížení hladiny krevního cholesterolu. Větší objem stolice urychluje peristaltiku střeva, dochází ke zkrácení doby kontaktu škodlivých složek stolice se stěnou střevní. Rozpustná vláknina podléhá v tlustém střevě fermentaci, při které se vytvářejí krátké mastné kyseliny: propionová, octová, máselná, které jsou živinou pro enterocyty. Kyselina máselná navíc působí antineoplasticky. Nižší pH inhibuje konverzi primárních žlučových kyselin na sekundární, které působí jako promotory buněčné proliferace a jsou rizikovým faktorem střevní karcinogeneze (39,119). Tab. 3.1 Vliv vlákniny na lidský organismus podle Kalače 2003 (39). Účinky Zpevňování zubů a prevence zubního kazu Snížení přijímané energie Omezení pocitu hladu Snížení hladiny glukozy v krvi Snížení hladiny krevního cholesterolu Vyvázání toxických složek tráveniny Podpora činnosti střev Urychlení průchodu tráveniny střevním traktem Žádoucí fermentace v tlustém střevě
Nerozpustná vláknina +++ +++ + + 0 + +++ +++ 0
Rozpustná vláknina 0 +++ +++ + +++ + + 0 +++
0 … bez účinku, + … slabý příznivý vliv, ++ … zřetelně příznivý vliv, +++ … velmi výrazný příznivý vliv
Obsah vlákniny některých druhů ovoce je uveden v obrazové příloze Tab 3,4
3.4 Polyfenolické sloučeniny
Polyfenolické sloučeniny představují jednu z nejpočetnějších a nejvíce zastoupených skupin rostlinných sekundárních metabolitů. Je známo více než 8000 těchto sloučenin. Dříve zajímaly vědce pro jejich esenciální funkci ve fyziologii rostlin. Postupně došlo k poznání jejich biologických, zvláště antioxidačních účinků u člověka. Polyfenoly mohou být rozděleny do několika skupin v závislosti na počtu benzenových kruhů a podle způsobu, jak jsou jednotlivé kruhy vázány jeden k druhému. Jsou rozděleny do čtyř skupin (fenolové kyseliny,flavonoidy, stilbeny a lignany). (Obraz. příl. Tab 6) Ovoce je bohatší na polyfenoly než zelenina. Fenolové kyseliny představují 1/3 z celkového příjmu polyfenolů, flavonoidy pak zbylé 2/3. Lidé konzumující pestrou stravu by měli přijmout více než 1 g flavonoidů a fenolových kyselin denně (76,106). 3.4.1 Fenolové kyseliny Obsahují v molekule jeden benzenový kruh. Rozlišujeme 2 třídy fenolových kyselin: deriváty kyseliny benzoové (kyselina ellagová, gallová) a deriváty kyseliny skořicové (kyselina kumarová, kávová,chlorogenová, ferulová, sinapová). Hydroxyskořicové kyseliny jsou v naší stravě běžnější. Nejrozšířenější je kyselina kávová a představuje více než 75 % z celkového obsahu hydroxyskořicových kyselin obsažených v ovoci (76). 3.4.1.1 Vlastnosti fenolových kyselin Jsou silnými antioxidanty, redukují hydroperoxidy nenasycených mastných kyselin in vivo. Působí jako ochranný faktor proti ateroskleróze a trombogenezi (145). 3.4.2 Flavonoidy Tyto sloučeniny s patnáctiuhlíkatým skeletem obsahují dvě fenolová jádra a kyslíkatý heterocyklus. Vedlejší fenolové jádro je připojeno v poloze 2. Vznikají z phenylalaninu a malonátu. Uhlíky mohou nést různé kombinace substituentů (hydroxylovou, metoxylovou skupinu). Dle stupně oxidace kyslíkového heterocyklu (C kruhu) rozeznáváme několik podtříd. Vyskytují se ve formě konjugátů v glykosilované nebo esterifikované podobě (76,106). Obr.3.1
Generická struktura flavonoidů
3.4.2.1 Vlastnosti flavonoidů Jejich antioxidační aktivita je založena na silně redukční povaze dané jejich chemickou strukturou. Působí také jako chelatační činidla. Stabilizují kyselinu askorbovou, mají protektivní vliv na SH- aminokyseliny a na redukovaný glutathion. Blokují lipidovou peroxidaci, stabilizují buněčné membrány. Inhibují enzymy fosfolipázu A2 , cyklooxygenázu a lipooxygenázu, působí tedy protizánětlivě, antialergenně, imunostimulačně. Zvýšený příjem zdrojů těchto látek a hladina jejich metabolitů v krvi je v nepřímém vztahu k incidenci kardiovaskulárních chorob a k výskytu některých nádorových onemocnění (145). 3.4.2.2 Mechanismy antikarcinogenních účinků potravinových flavonoidů Interagují a vážou se na mutagenní /karcinogenní metabolity a znemožňují tak jejich vazbu na DNA. Vytvářejí addukty přímo s DNA, a tím brání vazbě karcinogenům nebo mutagenům. Dále mohou flavonoidy působit inhibici nebo blokaci biosyntézy enzymů účastnících se na sledu reakcí vyžadovaných pro transformaci prokarcinogenních sloučenin na základní karcinogeny. Kvercetin a pravděpodobně některé další flavonoidy jsou špatně vstřebávány z gastrointestinálního traktu, mechanismus jejich působení je tedy spojen s jejich schopností vzájemně reagovat s karcinogeny ve střevech, a tak je činit méně vstřebatelnými. Je možné klasifikovat flavonoidy podle místa účinku na (a) ty, které působí mimobuněčně , tedy brání absorpci karcinogenů nebo je pomáhají odstranit/deaktivovat; (b) ty, které působí nitrobuněčně, modulací metabolických procesů a blokováním interakce DNA a karcinogenu; (c) ty, které působí na již iniciované rakovinné buňky modulací aktivace nádorů nebo bráněním invaze maligních buněk (118). Další výzkumy nutně musejí směřovat k objasnění absorpce flavonoidů, jejich metabolismu, biochemickému působení a interakci s dalšími složkami potravy u člověka (115).
4. Antioxidační aktivita Poznatky soudobého výzkumu nádorových, srdečně cévních, zánětlivých chorob a procesů stárnutí ukazují, že všechny tyto i některé další děje těsně souvisejí s regulací oxidačních pochodů v živých buňkách. Oxidační/antioxidační rovnováha je organismem účinně regulována. Pokud však dojde k výrazné nadprodukci reaktivních sloučenin kyslíku a dusíku, organismus je vystaven oxidačnímu stresu. Radikály reagují s biomolekulami jako jsou DNA, lipidy i proteiny. Oxidace DNA vyvolává mutace a zvyšuje riziko vzniku nádorů, oxidace bílkovin urychluje stárnutí a spolu s oxidací mastných kyselin vzrůstá rozsah aterosklerózy (39). Organismus je vybaven prostředky silné antioxidační ochrany. Nejdůležitějšími složkami jsou enzymy superoxiddismutáza, glutathionperoxidáza, kataláza a endogenní antioxidanty (redukovaný glutathion – GSH, transferin, feritin, ceruloplazmin, albumin) a antioxidanty přijímané potravou vitamin C, vitamin E, karotenoidy a flavonoidy. Jedním z příznaků oxidačního stresu je pokles hladiny GSH (7). Antioxidační kapacita neboli aktivita má dominující úlohu mezi příznivými biologickými účinky potravin na zdraví člověka. Považuje se za jedno ze základních kritérií biologické hodnoty potravin. Dnešní úroveň přístrojové techniky používané v analytické chemii umožňuje stanovit obsah a strukturu všech reálně se vyskytujících přírodních látek. Umožňuje také stanovit celkovou antioxidační kapacitu (TAC) potravin (121). 4.1 Nejčastější metody stanovení antioxidační aktivity
Metoda FRAP (Ferric Reduction Ability of Plasma) je založena na měření rychlosti redukce železitého komplexu na železnatý přidáním vzorku. Metoda DMPD (dimethylfenylendiamin)- tato sloučenina se nejprve chemickou reakcí převede na radikálovou (barevnou) formu, která se pak redukuje (odbarvuje) antioxidanty přítomnými ve vzorku. Metoda LPX využívá stimulovanou lipidovou peroxidaci v homogenátu krysího mozku. Po přidání testovaného vzorku se určuje velikost inhibice této peroxidace antioxidanty ve vzorku. Metoda ORAC (Oxygen Radical Absorbance Capacity) je založena na vytvoření peroxylového radikálu, který se kvantitativně stanovuje fluorimetricky. Hodnotí se úbytek fluorescence po přidání testovaného vzorku. Metoda TEAC (Trolox Equivalent Antioxidant Activity) využívá také fluorimetrického měření (121, 144). Tab 4.1Hodnoty TAC vybraných vzorků každou ze 3 metod v mg kyseliny gallové/100 g čerstvého vzorku podle Zlocha a kol. 2005 (144).
Vzorek potraviny
Avokádo Hruška letní Jablko letní Mandarinka Grapefruit Citron Pomeranč Hrozen červený Hrozen bílý Víno červené (Frankovka) Víno bílé (Veltlín)
Metoda FRAP 51,0 86,0 92,4 116,7 187,3 48,3 84,1 379,0 456,0 1323 56,6
Metoda DMPD 66,6 8,5 432,0 296,0 297,5 287 113,9 108,2 178,2
Metoda LPX 9,0 24,8 7,3 10,7 17,9 14,1 7,1 56,8 65,2 -
Tab 4.2 Obsah viaminu C, fenolických kyselin (jako kyselina gallová) a polyfenolů (jako katechin) ve vzorcích potravin v mg/100 g čerstvého vzorku (144).
Vzorek potraviny
Avokádo Hruška letní Jablko letní Mandarinka Grapefruit Citron Pomeranč Hrozen červený Hrozen bílý Víno červené (Frankovka) Víno bílé (Veltlín)
Vitamin C 3,2 2,5 10,5 46,8 51,3 41,4 56,0 0,3 0,5 0,4 -
Fenoly 83,0 155,0 20,7 20,4 19,7 113,2 259,0 202,0 60,8 23,2
Polyfenoly 11,0 11,0 61,3 8,3 10,7 7,4 15,5 25,0 48,0 45,7 6,8
Tab 4.3 Celková antioxidační aktivita vybraných druhů ovoce (jako vitamin C) v µmol/g ovoce (Jeanelle Boyer ,2004),(4).
5. Charakteristika jednotlivých druhů ovoce 5.1 Jádrové ovoce 5.1.1 Aronie černá (Aronia melanocarpa), čeleď: Růžovité (Rosaceae)
Plodem jsou lesklé malvice černé nebo tmavě modré barvy, seskupené do chocholíku, dozrávající koncem srpna. (Obr 1) Mají typickou sladkotrpkou chuť. Převážně se zpracovávají na šťávy a ve směsi s jiným ovocem na kompoty a džemy. Ze sušených plodů se připravují čaje. Po lehkém zamrznutí se obsah cukrů zvyšuje (13). 5.1.1.1 Nutriční hodnoty Plody obsahují ve 100 g ovoce: 20,11 g sacharidů, 2,13 g vlákniny, 26,3 mg fosforu, 19,2 mg hořčíku, 223 mg draslíku, 44,3 mg vápníku 0,42 mg železa, 64 mg vitaminu C. Energetická hodnota je 318 kJ (57). Aronie jsou významné pro svůj obsah antokyanů (1480 mg.100g-1 čerstvého ovoce), největší podíl tvoří: kyanidin-3-galactosid (65,6 %), kyanidin-3-arabinosid (28,3 %), kyanidin-3xylosid (3,7 %), kyanidin-3- glukosid (2,5 %) (139). 5.1.1.2 Biologické účinky Byly zkoumány účinky extraktu aronie na růst střevních rakovinných buněk. Léčené buňky vykazovaly inhibici růstu o 50 % a ovlivnění buněčného cyklu na úrovni G0/G1 a G2/M fáze. Došlo také ke snížení genové exprese enzymu cyklooxygenázy-2 buněk vystavených účinkům extraktu o 35 % (143). V další studii byla skupina 26 pacientů po infarktu myokardu rozdělena do 2 skupin, jedna skupina dostávala 3×100 mg/den antokyanů aronie , druhá placebo. V první skupině došlo k signifikantnímu snížení krevního tlaku, množství IL-6 v séru o 27 %, ox-LDL o 26 %, CRP o 18 %. Antokyany upravují uvolňování NO z endotelu cév a trombocytů, redukují oxidační stres a inhibují cytokiny indukovanou zánětlivou odpověď u pacientů s infarktem myokardu (85). Denní konzumace 200 ml šťávy z aronie po dobu 3 měsíců snížila hladinu glukozy (fasting blood glukose) a hladinu lipidů u lidí s inzulin non dependentním diabetem mellitu. Antokyany a jiné flavonoidy mohou snižovat lipidovou oxidaci a glykosylaci proteinů. Inhibují aldoza reduktázu in vitro, katalyzující redukci glukozy na glucitol, který při svém nadbytku může způsobit osmotické poškození oční čočky. Aronie pomáhají snižovat nepříznivé důsledky tohoto onemocnění (32). 5.1.2
Jablka (Malus domestica), čeleď : Růžovité (Rosaceae)
Pravlastí jablka je střední Asie. Patří k nejrozšířenějšímu ovoci a významně se podílí na harmonické stravě. Z hlediska obsahu vitaminů nepatří k nejbohatším druhům ovoce. Nejvíce vitaminu C mají polokulturní a plané typy a klasické starší odrůdy : od 3mg až do 80 mg ve 100 g ovoce (70).
5.1.2.1 Nutriční hodnoty Plody obsahují ve 100 g: 12,95 g sacharidů, 1,1 g pektinu, 3,14 g vlákniny, 0,46 g kyseliny jablečné, 0,64 g organických kyselin, 0,4 mg boru, 139,6 mg draslíku a 12,2 mg fosforu, 0,57 mg železa, 0,046 mg karotenoidů, 9, 28 mg vitaminu C, 175 kJ (57). Ve skupině polyfenolů převažují flavonoly (kvercetin, kemferol), katechiny a prokyanidiny a z fenolických kyselin je to kyselina hydroxyskořicová (derivátem je kyselina chlorogenová) (104). Jablka obsahují 13,2 mg biologicky aktivního flavonolu kvercetinu, 9,35 mg prokyanidinu B, 9,02 mg kyseliny chlorogenové, 8,65 mg epikatechinu, 5,59 mg floretinu ve 100 g ovoce (4). 5.1.2.2 Zdravotní účinky konzumace jablek Kyseliny mají osvěžující účinek, podporují peristaltiku střev, poněkud snižují horečku. Jablka mají celkově posilující vliv. Doporučují se rekonvalescentům při onemocnění srdce, cév, ledvin, obezitě, hypertenzi, při revmatismu, dně, artritidách a otocích (70). Jablka pomáhají snižovat hladinu cholesterolu působením rozpustné vlákniny pektinu. Ovocné kyseliny a pektin jsou příčinou schopnosti předcházet zácpě a zároveň působit proti průjmu. Jablka podporují trávení a vylučování škodlivých látek z organismu, pomáhají při kloubních problémech (96). Britští vědci zjistili, že u lidí , kteří jedí minimálně 2 jablka týdně, je riziko vzniku astmatu o 22-32% nižší než u těch, kteří jablka konzumují pouze minimálně. Propuknutí astmatu mohou redukovat flavonoidy z jablek prostřednictvím antioxidační, antialergenní a protizánětlivé odezvy (47). Účastníci finské studie (10 000), kteří konzumovali 5 a více jablek za týden měli vyšší FEV1 o 138 ml ve srovnání s těmi, kdo jablka nekonzumují (4). Epidemiologové z finského Národního institutu veřejného zdraví a výzkumníci z Havaje zjistili , že konzumace jablek pomáhá inhibovat růst rakovinných buněk v tlustém střevě a v plicích. Souvislost mezi konzumací jablek a snížením rizika vzniku rakoviny plic byla prokázána především u mladých lidí a nekuřáků pro epiteliální buněčný karcinom (4). Fytonutrienty v jablkách chrání před vznikem kardiovaskulárních onemocnění tím, že zabraňují oxidaci LDL cholesterolu. Navíc snižují riziko náhlých příhod mozkových (48). Ženy v Women’s Health Study, které přijímaly ve stravě vyšší množství flavonoidů, měly riziko kardiovaskulárního onemocnění o 35 % nižší (4). Jablečný extrakt je zdrojem dihydrochalkonu floretinu a jeho glykosidu floridzinu. Floridzin působí jako inhibitor lipozomální a mikrozomální peroxidace podobně jako 17β-estradiol a může vykazovat podobné kardioprotektivní a antioxidační účinky jako estrogeny. Polyfenoly absorbují UV paprsky a floridzin byl identifikován jako jedna z důležitých substancí stimulující produkci kožního pigmentu melaninu (48). 5.1.2.3 Antioxidační aktivita čerstvých jablek Studie ukázaly, že 100 g čerstvých jablek má antioxidační aktivitu ekvivalentní 1500 mg vitaminu C. Antioxidační aktivita jablečného extraku byla měřena pomocí metody TOSC (Total Oxyradical Scavenging Capacity). Metoda ukázala, že celá jablka mají vyšší antioxidační aktivitu než pouze dužina. Je to dáno větším obsahem flavonoidů především kvercetinu ve slupce. Jablečný extrakt (50 mg.ml-1 ) snížil proliferaci nádorových buněk střeva a jater o 57±0.21 % (extrakt se slupkou) a o 40±0.64% (beze slupky). Inhibice proliferace in vitro byla umožněna kombinací fytochemikálií (fenolických kyselin a flavonoidů) (4,16). Polyfenolické sloučeniny vybraných odrůd jablek jsou uvedeny v obrazové příloze Tab 7,8.
5.1.3 Hrušky (Pyrus communis), čeleď: Růžovité (Rosaceae)
Plody hrušně obecné pocházejí z oblasti střední Asie. Silnostěnné buňky prosycené křemičitany způsobují, že jsou hrušky hůře stravitelné. Proto se nedoporučují jíst na noc. Ve staročeské kuchyni měly hrušky stálé místo nejen jako sušené křížaly, ale i jako prachanda, což jsou sušené hrušky umleté na prášek, jímž se sypaly sladké pokrmy (114). Vařené hrušky jsou lépe stravitelné. Hruškový kompot je vhodný jako svačina (103). 5.1.3.1 Nutriční hodnoty Plody obsahují ve 100 g: 13,42 g sacharidů, 1,64 g lignoceluloz, 0,58 g pektinu, 3,33 g vlákniny, 0,22 g organických kyselin, 126,27 mg draslíku, 16,6 mg fosforu , 0,036 mg karotenoidů, 0,41mg tokoferolu, 3,7 mg vitaminu C, 178 kJ (57). Rozpustná vláknina v hruškách tvoří pouze 7 % z celkové vlákniny (102). Hrušky obsahují flavanoly katechin a epikatechin v rozmezí 70-420 mg /kg (115). Množství kyseliny chlorogenové je 73,1-249 mg.kg -1, kávové kyseliny 2,4-11,4 mg.kg-1, para kumarová kyselina je obsažena nejméně do 3 mg.kg-1. Celkový obsah fenolů se pohybuje mezi 196-457 mg.kg-1 (128). (Obraz. příl. Tab 9) 5.1.3.2 Biologické účinky Díky diuretickým účinkům pomáhají snižovat krevní tlak. Působí proti hnilobným procesům ve střevech , proti plynatosti při kolitidě (103). 5.1.4 Jeřabiny (Sorbus aucuparia var. edulis), čeleď: Růžovité (Rosaceae)
U nás roste asi deset druhů jeřábů, ale k požívání jsou vhodné plody jeřábu sladkoplodého.(Obr 2) Syrové sladkokyselé plody nejsou vhodné pro přímý konzum. Sklízí se od poloviny září.Vyrábí se z nich kompoty, suší se pro přípravu čaje. Jsou vhodné jako příloha ke zvěřině. Mají velké uplatnění při zdobení pokrmů slaných i sladkých (71). 5.1.4.1 Nutriční hodnoty Plody obsahují ve 100 g ovoce: 21,1 g sacharidů, 0,86 g pektinu, 3,01 g lignoceluloz, 3,88 vlákniny, 2,3 g kyseliny jablečné, 2,01 g organických kyselin, 0,53 g tříslovin, 246 mg draslíku, 32,5 mg vápníku, 1,64 mg manganu, 1,32 mg železa, 3,52 mg karotenoidů, 61,59 mg vitaminu C, 298 kJ (57). Existují nové sladké odrůdy jeřabin s vysokým obsahem fenolických sloučenin (550-1014 mg.100 g -1), vysokým obsahem kyseliny chlorogenové (29-160 mg.100 g-1) (31). 5.1.4.2 Biologické účinky V malvicích se nejvíce cení obsah vitaminu C , karotenoidů , pektinu, hořčin, tříslovin, rutinu a organických kyselin (sorbová, parasorbová, jablečná). Kyselina sorbová má antimikrobní účinky a používá se jako konzervační činidlo. Plody mají mírně projímavý a močopudný účinek Dále se používají při onemocnění dýchacích cest (71).
Xylitol, alkoholický cukr, přítomný ve švestkách, jahodách, malinách a jeřabinách, inhibuje růst Streptococcus pneumoniae .Ve 2 klinických studiích ukazuje preventivní účinky proti vzniku akutního zánětu středního ucha (78). 5.1.5 Kdoule (Cydonia oblonga),čeleď: Růžovité (Rosaceae)
Kdouloň patří k jedné z nejstarších kulturních rostlin. Ve starém Řecku byla symbolem štěstí, lásky a plodnosti. Plodem je mnohosemenná velmi aromatická kulovitá malvice sytě žluté barvy. (Obr 3) V čerstvém stavu se kdoule nepoužívají. Sklízejí se začátkem října. Připravují se z nich kompoty, marmelády nebo rosoly (71). Kdoule je možné konzumovat ve formě želé se sýrem, tofu, tvarohem (103). 5.1.5.1 Nutriční hodnoty Plody obsahují ve 100 g ovoce: 14,03 g sacharidů, 1,22 g pektinu,1,86 g lignoceluloz, 4,88 g vlákniny, 0,86 g organických kyselin, 0,37 g tříslovin, 41,82 mg flavonoidů, 0,14 mg boru, 145 mg draslíku, 1,2 mg železa, 16, 52 mg vápníku, 0,02 mg karotenu, 21,37 mg vitaminu C, 175 kJ (57). Zvýšené množství aminokyselin se podílí na chuti a aromatu, který je tvořen estery kyselin, aldehydy a silicemi. Semena obsahují slizové látky (až 22%), třísloviny a pektiny (109). 5.1.5.2 Biologické účinky V lidovém léčitelství se kdoule používá při některých žaludečních chorobách (71). Díky obsahu taninů má kdoule stahující a protizánětlivý účinek na střevní sliznici a pomáhá zmírnit průjmy (103). 5.1.6 Mišpule (Mespilus gernica), čeleď: Růžovité (Rosaceae)
Původním domovem plodů mišpule německé je Malá Asie. Odtud se dostaly až do středověkých klášterních zahrad v Německu. Dnes má mišpule své uplatnění jako okrasná dřevina v parcích díky dekorativním listům a květům bílé barvy. Plody hnědé hruškovité malvičky s kališními lístky obsahují 5 jader.(Obr 4) Jsou poživatelné až po změknutí a zhniličkování. Nejlepší jsou, přejdou-li je mrazy, kdy je dužina sladce navinulá (83). 5.1.6.1 Nutriční hodnoty Plody obsahují ve 100 g : 10,6 g sacharidů, 9,2 g vlákniny, 30 mg vápníku, 0,5 mg železa, 11 mg hořčíku, 28 mg fosforu, 250 mg draslíku, 0,17 mg mědi, 2 mg vitaminu C, 178 kJ (55). 5.1.6.2 Biologické účinky
V lidovém léčitelství se používaly k tlumení střevních chorob (83). Působí svíravě, hepatoprotektivně, diureticky (103).
5.2 Peckové ovoce 5.2.1 Broskve (Prunus persica), čeleď: Růžovité (Rosaceae)
Původní vlastí broskvoní byla nejspíše Čína, dnes broskvoně zdomácněly i ve Středomoří. Pěstují se odrůdy tzv. tvrdky s plstnatou slupkou. Lysé broskve se nazývají nektarinky (mají lehce odlučitelnou slupku od dužiny) nebo bryňonky (s těžko odlučitelnou slupkou). Broskve se uplatňují při výrobě kompotů, dětských přesnídávek, pyré. Pro lehkou stravitelnost se broskve uplatňují v dietním stravování (88). 5.2.1.1 Nutriční hodnoty Plody obsahují ve 100 g ovoce: 12,09 g sacharidů, 0,7 g pektinu, 2,17 g vlákniny, 0,75 g organických kyselin, 0,11 g tříslovin, 214 mg draslíku, 24,18 mg fosforu, 1,09 mg železa, 0,42 mg karotenoidů, 0,86 mg niacinu, 6,5 mg vitaminu C, 174 kJ (57). Je také uváděna hodnota vlákniny 54,2 g.100g-1 suché hmoty, 19,1 g rozpustné vlákniny, 35,4 g vlákniny nerozpustné (89). Obsah kyseliny chlorogenové v broskvích je 125,43 mg.kg-1. Broskve i meruňky ukazují podobné hodnoty rutinu 4,6 a 4,84 mg.kg-1 (117). 5.2.2 Meruňky (Prunus armeniaca), čeleď: Růžovité (Rosaceae)
Meruňka byla asi před 2000 lety přenesena z Číny do Střední Asie a poté do Evropy přes oblast Malé Asie. Kulturní meruňky tvoří tři typy: s plstnatými plody, s hladkými plody a se sladkým semenem (13). 5.2.2.1 Nutriční hodnoty Plody obsahují ve 100 g: 11,9 g sacharidů, 1,09 g lignoceluloz, 0,97 g pektinu, 2,87 g vlákniny, 1,2 g organických kyselin, 0,08 g tříslovin, 0,47 mg boru, 10,7 mg hořčíku, 272 mg draslíku, 16,4 mg vápníku, 0,77 mg železa, 1,9 mg karotenoidů,0,5 mg tokoferolu, 10,5 mg vitaminu C, 162 kJ (57). Byly identifikovány některé fenolické sloučeniny: chlorogenová a neochlorogenová kyselina, prokyanidin B1, B2, B4, kvercetin-3-rutinosid, kemferol-3-rhamnosyl-hexosid, kvercetin-3acetyl-hexosid, kyanidin-3-rutinosid, kyanidin-3-glukosid v slupce i dužině některých odrůd. Celkový obsah polyfenolů se pohybuje 32,6-160 mg.100g-1 poživatelného podílu. Nebyla zjištěna žádná korelace mezi barvou dužiny a obsahem polyfenolů (108). Dle kolorimetrické metody se celkový obsah karotenoidů ve skupině 37 odrůd meruněk pohyboval od 1,512 do 16,5 µg.100g-1 jedlého podílu s ß-karotenem jako hlavním pigmentem, následovaným ß-kryptoxantinem, γ-karotenem (107). Vysoký obsah antioxidačních karotenoidů pomáhá snižovat riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, šedého zákalu a rakoviny, draslík přispívá k prevenci a léčbě vysokého krevního tlaku (88).
5.2.3 Slivoně (Prunus domestica), čeleď: Růžovité (Rosaceae)
Všechny odrůdy slivoní mají svůj původ v oblasti přední Asie. Poněvadž se nyní pěstuje větší počet odrůd slivoní, třídí se do následujících pomologických skupin: švestky, pološvestky, mirabelky, slívy a renklódy. Švestky tvoří podlouhlé plody s modrou ojíněnou slupkou. Pološvestky se v poslední době pěstují častěji, neboť jsou více odolné proti virové chorobě – šarce švestek. Slívy tvoří kulovité plody s červenomodrou až tmavomodrou slupkou.. Mirabelky jsou plody veliké podobně jako třešně se zlatožlutou slupkou. Renklódy tvoří zelenožluté nebo modročervené plody zpravidla kulatého tvaru. Čím déle zůstává modré peckové ovoce na stromě, tím více vitaminů vytvoří (13). Nutriční hodnoty vybraných druhů slivoní jsou uvedeny v obrazové příloze Tab 14. Zvláště cenné jsou pro svůj obsah pektinu a organických kyselin. 5.2.3.1 Biologické účinky . Konzumace švestek snižuje koncentraci glukozy a lipidů v plazmě v experimentu ve srovnání s kontrolní skupinou potkanů. Během dvou týdnů podávání švestek došlo ke snížení plochy pod křivkou (AUC) pro glukozu a inzulin během tolerančního testu glukozy. Zvýšila se také koncentrace adiponektinu. Švestky tedy mohou zvyšovat citlivost k inzulinu u potkanů pomocí účinku adiponektinu. Adiponektin je peptidový hormon vyplavovaný z adipocytů, který prostřednictvím AMPK (aktivované proteinové kinázy) stimuluje glukozový metabolismus a zlepšuje citlivost k inzulinu ve svalech (25,132). V experimentu byly potkanům ve stravě podávány sušené švestky po 10 dnů. Strava signifikantně snižovala koncentraci žlučových kyselin ve stolici (140). Sušené švestky podávané potkanům po ovariektomii v období 60 dnů zvyšovaly kostní hmotu, zlepšovaly mikroarchitektonické vlastnosti dlouhých kostí (12). 5.2.4 Třešně (Prunus avium), čeleď: Růžovité (Rosaceae)
Pravlastí třešní je považována oblast Malé Asie, i když ptáčnice Cerasus avium roste planě po celé Evropě a je pokládána za jediného předka kulturních třešní. Třešně rozdělujeme na chrupky, polochrupky a srdcovky (13). 5.2.4.1 Nutriční hodnoty Plody obsahují ve 100g ovoce: 14,3 g sacharidů, 0,62 g pektinu, 2,03 g vlákniny, 0,11 g tříslovin, 0,76 g organických kyselin 214,7 mg draslíku,17,93 mg vápníku, 22,93 mg fosforu, 0,14 mg karotenoidů, 10,08 mg vitaminu C, 225 kJ (57). V plodech byly stanoveny hodnoty antokyanů ve 100 g ovoce: kyanidin-3-glukosylrutinosid 4,95 mg, kyanidin-3-rutinosid 21 mg. Tatáž studie ukazuje, že přítomné antokyany vykazují 45 % a 47 % inhibiční aktivitu cyklooxygenázy 1 a 2 (111).
5.2.5 Višně (Prunus cerasus), čeleď: Růžovité (Rosaceae)
Višeň roste planě v oblasti Zakavkazska. Pěstované višně se dělí na pravé višně, kam patří kyselky a amarelky, a na sladkovišně, kam patří tmavé sladkovišně a skleněnky (13). 5.2.5.1 Nutriční hodnoty Plody obsahují ve 100 g ovoce: 12,17 g sacharidů, 0,86 g pektinu, 2,43 g vlákniny, 1,4 g kyseliny jablečné, 1,54 g organických kyselin, 217 mg draslíku, 0,97 mg železa, 5,87 vitaminu C (57). Antokyany třešní i višní jsou zastoupeny především deriváty kyanidinu a peonidinu. Fenolické kyseliny zastupuje kyselina chlorogenová, neochlorogenová, para kumarová a jejich deriváty. Byly nalezeny také deriváty kvercetinu, kemferolu, isorhamnetinu. Višně mají celkový obsah fenolů vyšší než třešně díky vyšší koncentraci antokyanů a kyseliny hydroxyskořicové (43). Tab 5.1 Celkový obsah fenolů v mg ekvivalentu kyseliny gallové / 100 g Kim Do 2005,(43). třešně 92,1-146,8 višně
146,1-312,4
Tab 5.2 Celkový obsah antokyanů v mg ekvivalentu kyanidin -3-glukosidu / 100 g Kim Do 2005, (43). třešně 30,2-76,6 višně 49,1-109,2
5.2.5.2 Biologické účinky Výsledky studií ukazují, že třešně a višně díky obsahu polyfenolů chrání nervové buňky v experimentu před poškozením oxidačním stresem (43). Antokyany obsažené ve višních, inhibují enzymy cyklooxygenázu 1 a 2, a zabraňují vzniku zánětlivých procesů. Mohou zmírňovat bolesti spojené se záněty, artritidou a dnou (53). U potkanů bylo jako účinná dávka na zmírnění zánětlivé bolesti a otoku podáváno množství 400 mg extraktu višní na kg hmotnosti zvířete (127). Tým pracovníků z kalifornské univerzity sledoval spojitost mezi konzumací višní a zvýšenou exkrecí kyseliny močové do moče. Do výzkumu byly zapojeny ženy, které konzumovaly 280 g višní. Vzorky krve a moči byly odebírány před a po konzumaci. Hladina kyseliny močové v plazmě se po pěti hodinách po podání višní snížila na 183 µmol/l z původní hladiny před podáním višní, která činila v průměru 214 µmol/l (52).
5.3 Bobulové ovoce Ve srovnání s jinými skupinami ovoce je zde nadprůměrný obsah vitaminů, minerálních látek a vlákniny. Z organických kyselin převažuje kyselina citronová. Zastoupení pofenolických sloučenin bobulového ovoce je uvedeno v obrazové příloze Tab 10. 5.3.1 Bezinky (Sambucus nigra), čeleď: Zimolezovité (Caprifoliaceae)
Rychle rostoucí keř bezu černého se vyskytuje v celé Evropě. Plody tmavé barvy se používají při výrobě vína, šťáv a marmelád, nejčastěji s jiným ovocem.(Obr 6) Své místo mají mezi potravinářskými barvivy. Známé je přísloví: „ Před heřmánkem smekni, před bezem však klekni.“ Největším producentem je Rakousko (14,44). 5.3.1.1 Nutriční hodnoty a biologické účinky Bílé květy obsahují rutin (až 3%), kyanogenní glykosid sambunigrin, silice, organické kyseliny, slizy. Sušené květy mají potopudný, močopudný a mírně projímavý účinek .(Obr 5) Uplatňují se při výrobě sirupů. Květní nálev se užívá při onemocnění horních cest dýchacích, rozpouští hleny a klidní zanícenou sliznici. Má výrazně protikřečový účinek (14, 37). Plody obsahují ve 100g: 17,4 g sacharidů, 0,91 g pektinu, 6,8 g lignoceluloz, 7,71 g vlákniny, 0,9 g organických kyselin, 305 mg draslíku, 57 mg fosforu, 35 mg vápníku, 0,36 mg karotenoidů, 18 mg vitaminu C, 1,4 mg niacinu, 229 kJ (57). Plody obsahují alkaloid sambucin a cholin účinné proti skleróze. Zahřátím plodů nad 90°C ztrácejí alkaloidy svoji účinnost. Nálev z bezinek působí projímavě, často se používal při migrénách, zánětech trojklaného nervu. V lidovém léčitelství se používal také odvar z kůry a listů (14,37). Plody mají diaforetické, diuretické, adstringentní, laxativní a mírně emetické účinky. Obsahují flavonoly kvercetin a rutin, významný je obsah antokyanů: kyanidin-3-glukosid a kyanidin-3-sambubiosid. Přítomný je kyanogenní glykosid sambunigrin (3). Antokyany se včleňují do buněčné membrány endotelu a zvyšují odolnost vůči poškození volnými radikály. Zlepšují imunitní funkce zvyšováním produkce cytokinů, proteinů napomáhajících regulaci imunitní odezvy. Bezinkový extrakt má antivirové účinky, in vitro inhibuje reprodukci řady kmenů chřipky A i B v buněčných kulturách (44). Antivirové účinky jsou dány schopností deaktivovat vyčnívající části hemaglutininu na povrchu virů, tím je zabráněno vstupu virů do buňky, ovlivní se tak jejich schopnost replikace. Působí také proti Herpes simplex viru 1 (HSV-1) in vitro (3). V lidovém léčitelství se plody používají k léčbě chřipky, nachlazení, zánětu vedlejších nosních dutin. Pacienti, kteří dostávali 15 ml sirupu bezinek čtyřikrát denně po dobu 5 dnů, byli dříve zbaveni příznaků (průměrně o 4 dny) než placebo skupina (142). U rostlinného přípravku Sambucol, který obsahuje extrakt bezinek, byly testovány imunomodulační účinky. Snižuje produkci prozánětlivých faktorů (IL-6, IL-8, TNFα, IL-1ß) a zvyšuje produkci protizánětlivého IL-10 faktoru (3). Extrakt bezinek inkubovaný s buňkami pankreatu potkanů stimuloval sekreci inzulinu (3). Nízké dávky extraktu mají nevýznamný účinek na sérum lipidů, avšak vyšší nutričně významné dávky mohou signifikantně snižovat postprandiální lipidové sérum (84).
Nebyly zjištěny žádné nežádoucí účinky bezinek, pouze při konzumaci syrových plodů ve větším množství se může objevit zvracení nebo průjem. Zvýšená pozornost je věnována vlivu na vývoj plodu, těhotenství a laktaci (3). 5.3.2 Angrešt (Ribes glossularia), čeleď: Lomikamenovité (Saxifragaceae)
Kulturní angrešty vznikly pravděpodobně zdomácněním evropského druhu Glossularia uvacrispa. Dnes se pěstují odrůdy bílé, žluté, zelené, červené lysé i ochmýřené (13). Opylováním černého rybízu pylem angreštu vznikla velmi chutná odrůda bobulového ovoce Josta Ribes dinigrolaria. Postupně dozrávající plody jsou větší než bobule černého rybízu a velmi chutné. (Obr 7) Plody působí močopudně, podporují trávení a mají jemné projímavé účinky (30). 5.3.2.1 Nutriční hodnoty Plody obsahují ve 100 g ovoce: 9,64 g sacharidů, 1,6 g lignoceluloz, 1,19 g celuloz, 0,75 g pektinu, 2,95 g vlákniny, 2,11 g organických kyselin, 196 mg draslíku, 13,83 mg hořčíku, 33,54 mg fosforu, 31 mg vápníku, 0,16 mg karotenoidů, 0,4 mg tokoferolu, 29,6 mg vitaminu C, 127 kJ (57). V plodech angreštu byl nalezen nejnižší obsah antokyanů z celé skupiny bobulovin. Autoři dle analýzy uvádí obsah 0,07 mg.100g-1 čerstvého ovoce (138). 5.3.3 Rybíz černý (Ribes nigrum), čeleď: Lomikamenovité (Saxifragaceae)
Za primární centrum pěstování černého rybízu lze označit Rusko. Je to poměrně mladý kulturní druh. Plody se používají k výrobě džemů, marmelád, sirupů, šťáv a k přibarvení dalších potravinářských výrobků. Listy obsahují flavonoidy kemferol, kvercetin, myricetin, katechinové třísloviny, silice. Jejich účinky jsou močopudné, potopudné a působí proti průjmu. Listy se používají k přípravě čajů (37). Obsahy vitaminů a minerálních látek odrůd rybízu jsou uvedeny v obrazové příloze. (Tab 15) 5.3.3.1 Nutriční hodnoty Tab 5.3 Procentuální zastoupení mastných kyselin oleje černého rybízu podle Velíška 2002 (133). Mastná kyselina linolová γ-linolenová α-linolenová olejová
% 45-50 14-20 12-15 9-13
Tab 5.4 Procentuální zastoupení antokyanů černého rybízu (Rubinskiene 2005) (105). Antokyany Kyanidin-3-rutinosid Delfinidin-3-rutinosid Kyanidin-3-glukosid Delfinidin-3-glukosid
% 33-38 27-34 8-10 8-10
Antokyany jsou tvořeny především rutinosidy a glukosidy delfinidinu a kyanidinu. Ve větším množství je zastoupena fenolová kyselina para kumarová. Poprvé byly identifikovány dvě složky černého rybízu, a to: aureusidin a 1-cinnamoyl-β-glukosid. Uvedené polyfenoly pravděpodobně chrání vysoce citlivé polynenasycené mastné kyseliny v neporušených semenech černého rybízu před oxidací (65). Plody černého rybízu se vyznačují vysokým podílem ligninu (59,3 %) z celkového množství vlákniny (86). 5.3.3.2 Biologické účinky Olej černého rybízu zvyšuje proporci n-6 mastných kyselin v triacylglycerolech. Snižuje hladinu LDL cholesterolu (65). 5.3.4 Rybíz červený a bílý (Ribes rubrum), čeleď: Lomikamenovité (Saxifragaceae)
U nás se červený rybíz pěstuje od 16.století , dlouho ale pod názvem „ víno sv. Jana“, což souviselo s dobou zrání okolo svátku sv. Jana. Zpracovává se podobně jako rybíz černý (114). Odrůdy bílého a červeného rybízu obsahují méně vitaminu C i sacharidů. (Tab 15) 5.3.5 Meruzalka zlatá (Ribes aureum), čeleď: Lomikamenovité (Saxifragaceae)
Tuto plodovou meruzalku vyšlechtil náš přední šlechtitel ovoce Karel Jašík z Valtic. Vínově červené nebo tmavě modré plody jsou větší než plody rybízu černého. Plody obsahují méně vitaminu C 60 mg.100g-1. Obsah organických kyselin je 1,55 %. Obsahem sacharidů však překonávají ostatní odrůdy rybízu. Mají pikantní kořenitou chuť (13). 5.3.6 Maliny (Rubus idaeus), čeleď: Růžovité (Rosaceacae)
Maliník patří mezi nejstarší ovocné rostliny. Jeho plodem jsou matně červené souplodí peckoviček. Zdravotním účinkem malin se zabývali již antičtí lékaři a doporučovali malinovou šťávu při poruchách trávení. Působí mírně žlučopudně a močopudně (71). Listy obsahují třísloviny (8-10%), organické kyseliny. Působí mírně proti průjmu, zlepšují vylučování žluči (37). 5.3.6.1 Nutriční hodnoty Plody obsahují ve 100 g: 12,84 g sacharidů, 3,99 g lignoceluloz, 0,48 g pektinu, 6,37 g vlákniny, 1,42 g organických kyselin, 0,24 g tříslovin, 177,8 mg draslíku, 27,7 mg hořčíku, 44,46 mg fosforu, 40,5 mg vápníku, 1,02 g železa, 0,09 mg karotenoidů, 2,4 mg tokoferolu, 24,3 mg vitaminu C, 144 kJ (57). Množství fenolických sloučenin se liší v závislosti na odrůdě. Plody obsahují ve 100 g: 0,32-1,55 mg kvercetinu, 38- 118 mg kyseliny ellagové, 0-51 mg antokyanů, 192-359 mg celkových fenolických sloučenin (81). Pecičky malin obsahují 87,8 % ellagové kyseliny, 12,2 % je přítomno ve dřeni. Je také uváděno množství kyseliny ellagové 1500 µg.g-1 suché hmoty. Výsledky dané studie ukazují stejný obsah kyseliny ellagové v ostružinách, zatímco množství v jahodách je 630 µg.g-1
suché hmoty. Rozdílné je umístění této kyseliny v jahodách. Studie uvádí 95,7 % ellagové kyseliny je ve dřeni a 4,3 % v nažkách jahod (17). 5.3.6.2 Biologické účinky Byla zkoumána supresivní účinnost karcinogeneze vodných extraktů, získaných z peciček a dřeně 5 odrůd malin. Výsledky ukázaly, že extrakty mají potenciální antiproliferativní účinnost proti rakovinným střevním buňkám in vitro. Antiproliferativní aktivita extraktu peciček korelovala s obsahem kyseliny ellagové. Účinnost se neprojevila na normálních buňkách (77,146). Hlavní aromatická sloučenina malin nese strukturní název 4-(4-hydroxyphenyl)butan-2-on a je ketonem, který má podobnou strukturu jako kapsaicin, což je sloučenina, schopná měnit metabolismus lipidů. Studie byla provedena u hlodavců, kteří dostávali vysokotučnou stravu společně s malinovým ketonem. Keton malin brání zvýšení tělesné hmotnosti a zvýšení množství viscerálního tuku. Snižuje obsah triacylglycerolů v játrech. Signifikantně zvyšuje norepinefrinem indukovanou lipolýzu spojenou s translokací hormon-senzitivní lipázy z cytosolu do tukových kapének (36). 5.3.7 Ostružiny (Rubus fruticosus), čeleď: Růžovité (Rosaceacae)
U nás roste v přírodě velké množství podskupin druhu ostružiníku křovitého Rubus fruticosus, ale i další: ostružiník moruška a ostružiník skalní. Kulturní odrůdy pocházejí především z Ameriky. Toto souplodí malých peckoviček se vyznačuje obsahem antokyanů, slizů. Prospěšný význam mají také listy s obsahem tříslovin. Mají mírné dezinfekční a baktericidní účinky. Čaje z nich se uplatňují při léčení střevních chorob, průjmu a zánětu ústní dutiny (71). 5.3.7.1 Nutriční hodnoty Plody obsahují ve 100 g: 12,5 g sacharidů, 3,82 g lignoceluloz, 0,62 g pektinu, 5,55 g vlákniny, 1,4 g organických kyselin, 179 mg draslíku, 32,2 mg fosforu, 28,32 mg hořčíku, 0,5 mg manganu, 0,05 mg jódu, 0,18 mg karotenoidů, 3 mg tokoferolu, 17,92 mg viaminu C, 160 kJ (57). 5.3.7.2 Biologické účinky Byla zkoumána schopnost odrůd ostružin inhibovat karcinogenem indukovanou mutagenezi, která hraje hlavní roli v iniciaci a progresi karcinogeneze. Pomocí Amesova testu byly měřeny účinky ostružin na mutaci indukovanou 2-aminoantracenem (2AA). Všechny odrůdy mutaci potlačovaly. Extrakt borůvek, jahod, malin může navíc snižovat mutagenezi indukovanou přímým karcinogenem methylmethansulfonátem (MMS) (129). Šťáva z ostružin obsahující kyanidin-3-glukosid „zháší“ peroxynitrit, má protektivní účinky proti endoteliální dysfunkci buněk umbilikálních žil in vitro. Redukuje potlačení mitochondriální respirace, poškození DNA buněk exponovaných peroxynitritu (112).
5.3.8 Šípky (Rosa L.), čeleď: Růžovité (Rosaceacae)
Je mnoho botanických druhů růží, jejichž květy jsou dekorativní a jejichž plody dávají užitek. Druhy, které mají mimořádně vysoký obsah vitaminů a velmi dobrý poměr dužiny k nažkám, jsou ke konzumaci nejvhodnější. Plody, souplodí nažek, růže dužnoplodé (jablíčkové) Rosa pomifera jsou nejvýznamnější. Omezují krvácení z vlásečnic, působí příznivě na činnost střev a jsou součástí čajů proti nachlazení.. Plody se sklízejí v plné zralosti, nepřemrzlé. Vyrábí se z nich protlaky, rosoly, džemy. Suší se pro přípravu čajových směsí. Z korunních plátků růží se dříve vyráběl sirup osvěžující při horečkách a ledvinových chorobách. V Turecku jsou oblíbené cukrované růžové lístky, víno a likéry (71). 5.3.8.1 Nutriční hodnoty Obsah ve 100 g ovoce: 40,14 g sacharidů, 15 g lignoceluloz, 4 g pektinu, 23,3 g vlákniny, 2,5 organických kyselin, 0,29 g tříslovin, 99 mg hořčíku, 97,6 mg fosforu, 582 mg draslíku, 340 mg vápníku, 2,8 g manganu, 3,3 mg železa, 4,25 mg karotenoidů, 747 mg vitaminu C, 348 kJ (57). 5.3.8.2 Biologické účinky Šípky jsou bohatým zdrojem flavonolu rutinu, který brání oxidaci vitaminu C, zvyšuje jeho účinnost, pomáhá udržovat pevnost kapilár, zvyšuje odolnost vůči infekci, napomáhá snižovat krevní tlak, plní úlohu v prevenci aterosklerózy (92). 5.3.9 Borůvky (Vaccinium myrtillus), čeleď: Borůvkovité (Vacciniaceacae)
Borůvka černá roste v řidších jehličnatých lesích. Listy obsahují flavonové glykosidy isokvercitrin, neratin, avikularin, katechinové třísloviny. Působí dezinfekčně, proti průjmu, zánětům v ústní dutině (37). Z borůvek se vyrábějí kompoty, mošty, marmelády nebo se mrazí a suší. V zahrádkách lze pěstovat borůvku hroznovitou neboli kanadskou Vaccinium corymbosum s většími plody, které dozrávají postupně. Účinky, složení i použití mají podobné jako borůvky lesní (71). 5.3.9.1 Nutriční hodnoty Plody obsahují ve 100 g: 11,46 g sacharidů, 2,24 g lignoceluloz, 0,49 g pektinu, 4,9 g vlákniny, 1,19 g organických kyselin, 0,23 g tříslovin, 4,9 mg hořčíku, 70,9 mg draslíku, 0,92 mg manganu, 0,11 mg karotenoidů, 3,15 mg tokoferolu, 16,6 mg vitaminu C, 138 kJ (57). 5.3.9.2 Biologické účinky Léčebně důležité jsou antokyany myrtilin a neomyrtilin, které mají schopnost snižovat hladinu glukozy v krvi. Působí dezinfekčně, proti průjmu, zánětům v ústní dutině, zlepšují kapilární oběh, přispívají regeneraci očního purpuru (37). In vitro byla zkoumána schopnost vybraných druhů ovoce vázat žlučové kyseliny. Dle výsledků nejvíce úspěšné byly borůvky>švestky = sušené švestky = jahody =třešně= brusinky > jablka. Mohou tedy působit protektivně proti vzniku karcinomu střev (38).
Antokyany bobulového ovoce inhibují aktivitu enzymu α-glukosidázy a α-amylázy, mohou redukovat hladinu glukozy v krvi (80). Borůvky a černý rybíz, ovoce obsahující velké množství antokyanů, efektivněji inhibuje α-glukosidázu. Jahody a maliny, obsahující znatelné množství rozpustných taninů, inhibují α-amylázu (79). 5.3.10 Brusinky (Vaccinium vitis idaea), čeleď: Borůvkovité (Vacciniaceacae)
Plodem je zprvu bílá, později červená, mnohosemenná bobule, moučnatá, se svíravě kyselou, chutí. (Obr 8) V čerstvém stavu se brusinky nepožívají. Používají se k přípravě kompotů vhodných ke zvěřině. Zavařené se nekazí, obsahují kyselinu benzoovou - přirozený konzervační prostředek. Je přítomna jako glykosid vakcinin v množství kolem 0,2%. Lístky brusinek obsahují glykosid arbutin 4-9 %, třísloviny do 5 %. Působí jako spolehlivé dezinficiens močových cest a antiseptikum (37). 5.3.10.1 Nutriční hodnoty Plody obsahují ve 100 g ovoce: 12,09 g sacharidů, 1,3 g pektinu, 1,6 g lignoceluloz, 3,6 g vlákniny, 1,96 g organických kyselin, 0,24 g tříslovin, 76 mg draslíku, 18,04 mg vápníku, 0,04 mg karotenoidů, 12,5 mg vitaminu C, 161 kJ (57). 5.3.10.2 Biologické účinky Dle výsledků studií, že brusinky napomáhají v boji proti bakteriálním infekcím močových cest, mohou převzít v ústech podobnou funkci. Zamezují hromadění bakterií na zubech a vytváření zubního plaku. Neboť doba prodlevy brusinkových nápojů v ústech je příliš krátká, prospěšné by bylo obohacování zubní pasty nebo žvýkaček složkami z brusinek (61). In vitro studie ukazují schopnost inhibovat adherenci Escherichia coli a dalších gramnegativních uropatogenů na buněčný povrch sliznice. Brusinky inhibují hemaglutinaci E.coli pomocí fruktozy a proantokyanidinů. Signifikantně snižují výskyt bakteriurie a pyurie a dalších příznaků infekce močových cest. Mohou sloužit jako doplňková léčba Candida infekcí a dalších dermatofytických infekcí. Jedna studie ukazuje, že brusinky mohou zvyšovat absorpci vitamínu B12 u pacientů užívajících inhibitory protonové pumpy. Dlouhodobá konzumace však zvyšuje riziko vzniku oxalátových ledvinových kamenů u pacientů s anamnézou tohoto onemocnění. Doporučená dávka pro prevenci infekce je užití tablety extraktu brusinek 300-400 mg dvakrát denně (8,61). 5.3.11 Klikve (Oxycoccus quadripetalus), čeleď: Borůvkovité (Vacciniaceacae)
Klikva žoravina je velmi příbuzná brusince, někdy se také nazývá mechová brusinka. Plody klikvy jsou červené tečkované bobule.(Obr 9) Pojídají se buď čerstvé nebo se upravují jako kompot, šťáva nebo sirup. Klikva má podobné složení jako brusinka. Také obsahuje kyselinu benzoovou, organické kyseliny, třísloviny a další látky a má podobné účinky (71). V USA se nyní začíná pěstovat bílá klikva se stejnými nutričními znaky, doba sklizně probíhá o několik týdnů dříve, může se sklízet dvakrát do roka. Má mnohem jemnější méně kyselou chuť (45).
5.3.11.1 Biologické účinky Pití 250 ml klikvové šťávy brání zachycení antibioticky rezistentních bakterií v močových cestách ze 79 %. Účinnost klikvové šťávy nastupuje již po dvou hodinách po požití.Výzkumníci se domnívají, že antiadhezní účinky vykazují především proantokyanidiny a taniny v klikvě (97). Nové výzkumy ukazují, že klikva může snižovat poškození mozkových buněk způsobené mrtvicí. Mozkové buňky krys byly vystaveny simulovaným podmínkám mrtvice. Působením koncentrovaného extraktu z klikvy došlo ke snížení počtu odumřelých mozkových buněk o polovinu. Klikva sice nemůže mrtvici v počáteční fázi zabránit, může ale výrazně redukovat intenzitu jejího průběhu. K potvrzení získaných výsledků je zapotřebí řada dalších animálních a humánních studií (50). Pracovníci tchajwanské univerzity naznačují, že klikva může působit jako lék na opary. Proantokyanidin A-1 výrazně potlačuje opar způsobený virem HSV-2 in vitro. Klikva nesnižuje infekčnost viru, ale redukuje účinky infekce prevencí zachycování a pronikání virů a zamezením pozdějších stádií infekce. Je však potřebný další výzkum (49). Flavonoidy v klikvě inhibují aktivitu cytochromu P 450, který se podílí na rozkladu antikoagulancia warfarinu, prodlužují účinky tohoto léku, a tak zvyšují riziko vnitřního krvácení. Podobné účinky může mít brusinková šťáva (51). 5.3.12 Dřínky (Cornus mas), čeleď: Dřínovité (Cornaceae)
Dřín obecný je okrasný keř vysoký až osm metrů. Na jaře vytváří krásné žluté květy. U nás roste na jižní Moravě. Plody dřínu obecného jsou podlouhlé peckovičky jasně červené barvy. (Obr 10) Dozrávají od srpna do října. Dají se konzumovat v čerstvém stavu nebo se zpracovávají na marmelády, pasty. Suší se na přípravu chutného čaje (71). 5.3.12.1 Nutriční hodnoty Plody obsahují ve 100 g: 14 g sacharidů, 1,74 g lignoceluloz, 0, 79 g pektinu, 2,53 g vlákniny, 2 g organických kyselin, 0,6 g tříslovin, 363 mg draslíku, 34 mg fosforu, 26 mg hořčíku, 58 mg vápníku, 4 mg železa, 20,4 mg vitaminu C, 204 kJ (57). Pěstování dřínu je v USA velmi rozšířené. Vzniká zde mnoho nových odrůd. V plodech odrůdy Cornus mas se vyskytují tyto antokyany v mg/g čerstvého ovoce: kyanidin3-O-galaktosid (0,47), pelargonidin-3-O-galaktosid (1,66), kyanidin-3-O-glukosid. Ovoce se používá k úpravě jaterních a ledvinných funkcí. Je také uváděna antibakteriální, protizánětlivá a antimalarická aktivita (33). 5.3.13 Moruše (Morus nigra), čeleď: Morušovité (Moraceae)
Souplodí moruše vypadá jako malina válcovitého tvaru. Moruší známe více druhů. Morušovník bílý pochází z Číny a jeho listy se krmí bourec morušový. Morušovník trnavský byl poprvé botanicky zařazen a popsán až v roce 1948. Plody morušovníku černého jsou nejrozšířenější.(Obr 11) Působí proti zácpě, při zánětech v dutině ústní. Plody je možné požívat syrové, nebo se z nich připravují kompoty, šťávy a sirupy (71).
5.3.13.1 Nutriční hodnoty Plody obsahují ve 100 g: 13,4 g sacharidů, 0,8 g lignoceluloz, 0,2 g pektinu, 1 g vlákniny, 0,13 g organických kyselin, 200 mg draslíku, 28 mg vápníku, 1,3 mg železa, 19 mg vitaminu C, 210 kJ (57). 5.3.14 Rakytník řešetlákový (Hippophaë rhamnoides), čeleď: Hlošinovité (Elaeagnaceae)
Rakytník řešetlákový roste ve volné přírodě, ale vysazuje se i jako okrasná rostlina. Plody jsou červenooranžové bobule, mohou být využity ve farmaceutickém, kosmetickém, ale především potravinářském průmyslu (69). (Obr 12) 2.3.14.1 Nutriční hodnoty Plody obsahují ve 100g: 6,05 g lipidů, 7,84 g sacharidů, 3,19 g vlákniny, 2,68 g organických kyselin, 30 mg hořčíku, 133 mg draslíku, 42 mg vápníku, 1,5 mg karotenoidů, 3,7 mg tokoferolu, 255 mg vitaminu C, 0,21 mg riboflavinu, 0,26 mg niacinu, 332 kJ (57). Cenné jsou fytosteroly: nejvíce je zastoupen β-sitosterol (40%) a 24-metylencykloartanol (29%). Plody rakytníku obsahují průměrně 114,8-288,2 mg leukoantokyanidinů, 62,8-134,3 mg katechinů, 157,72-236,58 mg flavonolů, 32,93-73,30 mg fenolkarboxylových kyselin ve 100 g plodů. Ve zralých plodech je 0,025-0,105 % taninů. Flavonoidní komplex představuje především glykosidy izoramnetinu a kvercetinu, myricetinu. Pro rakytník je typický glykosid odvozený od kvercetinu - rutin. Z fenolkarboxylových kyselin jsou nejvíce zastoupeny kyseliny kávová a gallová. Šlechtěním nových hybridů se odborníci snaží o získání nových typů s vysokým obsahem nutričně významných látek, především vitamínu C. A také o šlechtění na vysoký obsah karotenu nebo oleje, který má značný protizánětlivý a hojivý účinek při poraněních a spáleninách kůže (69). 5.3.15 Jahody lesní (Fragaria vesca), čeleď: Růžovité (Rosaceacae)
Jahodník obecný roste v celé Evropě a Asii. Plodem je jahoda (souplodí nažek na zdužnatělém květním lůžku). V lidovém léčitelství se využívají listy planě rostoucího jahodníku podobně jako listy maliníku. Jsou součástí směsi bylinných čajů. Obsahují 5 % tříslovin , jejichž většinu tvoří gallotaniny, ellagitaniny a katechinové třísloviny. Dále jsou přítomny kvercetin, kemferol a jejich glykosidy. Silice představuje hlavně citral. Listy působí adstringentně, antiflogisticky a diureticky. Používají se ke zmírnění průjmů, při zánětech sliznice střev, proti ledvinovým kamenům. Také jako dezinficiens ústní dutiny (37). O plodech hovoří další kapitola. 5.3.16 Jahody zahradní (Fragaria grandiflora), čeleď: Růžovité (Rosaceae)
Uvádí se, že existuje zhruba tři tisíce odrůd kulturního jahodníku. Jahody patří k nejoblíbenějšímu ovoci.
5.3.16.1 Nutriční hodnoty Plody obsahují ve 100g: 8,73 g sacharidů, 1,88 g lignoceluloz, 0,71 g pektinu, 2,99 g vlákniny, 1,02 g organických kyselin, 0,15 g tříslovin, 0,1 mg boru, 16,7 mg hořčíku, 153,13 mg draslíku, 28,4 mg vápníku, 0,94 mg železa, 0,05 mg karotenoidů, 0,17 mg tokoferolu, 66,6 mg vitaminu C, 121 kJ (57). Kaekkinen a kol., 2000 uvádí 396-522 µg.g-1 kyseliny ellagové, 3-5 µg.g-1 kvercetinu, 2-9 µg.g-1 kemferolu.V řadě studií mají jahody nejvyšší antioxidační aktivitu porovnávaných druhů ovoce. Z naměřených hodnot ORAC (Oxygen Radical Absorbance Capacity) se ukázalo, že antioxidační aktivita jahod představuje 1,3 násobek antioxidační aktivity pomerančů, dvojnásobek červených hroznů a čtyřnásobek muškátového melounu (66). Nejvyšší hodnotu vykazovaly plané odrůdy jahod, dále kulturní jahody a potom jablka, kiwi, meruňky, broskve (99,110). Celkový obsah antokyanů se pohybuje mezi 200-600 mg.kg-1 s pelargonidin-3-glukosidem, který tvoří 77-90 % celkového množství antokyanů, následně pelargonidin-3-rutinosid tvoří 611 % , kyanidin-3-glukosid 3-10 % (73). 5.3.16.2 Biologické účinky Antikarcinogenní účinky jahod spočívají v blokaci iniciace karcinogeneze a v potlačování progrese a proliferace nádorů, tyto účinky se přisuzují především ellagové kyselině a kvercetinu. Jahody inhibují oxidaci LDL-cholesterolu a peroxidaci lipidů. Flavonoidy inhibují shlukování krevních destiček, neboť inhibují syntézu tromboxanu, čímž se snižuje riziko infarktu, i když kyselina ellagová podporuje koagulaci krve, je nutné brát v úvahu celkový účinek látek obsažených v jahodách. Antioxidační účinek jahod má pozitivní vliv na činnost mozku u stárnoucí populace. Díky schopnosti inhibice cyklooxygenázy, působí protizánětlivě. Kvercetin se ukázal jako účinný proti několika typům virů. Ellagová kyselina má inhibiční účinek na Helicobacter pylori , který byl izolován od pacientů s peptickými vředy (66). In vitro jsou ellagitaniny obzvláště účinné vůči rakovině jícnu. Konzumace jahod významně snižovala výskyt chemicky indukovaných nádorů jícnu (67). Kvercetin a extrakt jahod a švestek působí na životaschopnost jaterních rakovinných lidských buněk. Dochází k zastavení buněčného cyklu v G1 fázi a apoptóze buňky (101). 5.3.17 Vinné hrozny (Vitis vinifera), čeleď: (Vitaceae)
Réva vinná pochází pravděpodobně ze západní Asie a je jednou z nejdéle pěstovaných plodin. Její moštové a stolní odrůdy se v Evropě pěstují mezi 30.-50. rovnoběžkou po mnoho století. (88). Rostlina nás provází od počátku světa. Už ve starých egyptských hrobkách byla objevena semena révy vinné a podrobnosti o pěstování a lisování hroznů najdeme v egyptských hieroglyfech. Také nesmíme opomenout zmínky o vinné révě v Bibli, řecké a římské mytologii (74). Zatím připadá jen 10 % světové sklizně hroznů na mošt a hrozinky, dalších 10 % se konzumuje v čerstvém stavu a 80 % se kvasí na víno (72).
5.3.17.1 Nutriční hodnoty: Plody obsahují ve 100g: 16,93 g sacharidů, 1,32 g lignoceluloz, 0,27 g pektinu, 2,13 g vlákniny, 1,02 g organických kyselin, 0,57 g kyseliny vinné, 1,2 g tříslovin, 242,7 mg draslíku, 29,41 mg fosforu, 21,25 mg vápníku, 0,78 mg železa, 0,03 karotenoidů, 3,79 mg vitaminu C, 257 kJ (57). Jako chemoprotektivní složky vína byly určeny estery kyseliny vinné, kyselina skořicová, vitaminy, minerální látky a především stilbenoly zastoupené resveratrolem. Byla prokázána jejich antioxidační aktivita a protizánětlivá aktivita, která je dána především celkovým obsahem polyfenolů, kyseliny gallové, katechinu, myricetinu, kvercetinu, kávové kyseliny, rutinu, epikatechinu, kyanidinu a malvidin-3-0-glukosidu. Resveratrolu se přisuzuje příznivé působení na prevenci kardiovaskulárních chorob. Má vliv na srážlivost krve, působí na snížení tuků v krevním séru, má antiaterogenní účinek. Může chránit společně s dalšími složkami před nádorovým onemocněním (56). Pití šťávy z tmavých hroznů po dobu 1 týdne, snížilo shlukování destiček o 77 %, zatímco šťáva z pomerančů a grapefruitů tento účinek neměla (41). 5.3.17.2 Resveratrol Resveratrol se nachází převážně ve slupce bobulí révy vinné a během zrání může dosáhnout až 20 mg.kg-1. Vína z vyšších nadmořských výšek a z chladnějších oblastí obsahovala více resveratrolu. Množství resveratrolu ve vínech je však závislé na technologii výroby. Jeho obsah postupně vzrůstá, je-li víno připravováno nakvášením se slupkami (56). Komplexnější poznatky o resveratrolu byly získány v osmdesátých letech minulého století, kdy přístrojové vybavení umožnilo sledování jeho výskytu a koncentrace ve vinné révě. Koncentrace v červených vínech je 2-6 mg.l-1, v bílých vínech je jeho koncentrace nižší 0,20,8 mg.l-1. Resveratrol je svou strukturou 3,4,5-trihydroxystilben. Z geometrických isomerů převažuje trans-isomer, ve formě glykosidů (126). 5.3.17.2.1 Funkce resveratrolu v rostlině Resveratrol patří mezi fytoalexiny, což jsou sekundární metabolity rostlin, které se začnou tvořit de novo nebo ve zvýšené míře jako odpověď na stres (mechanické poškození, UV záření, ozon) nebo po napadení rostliny nepatogenními nebo avirulentními bakteriemi, viry či houbami. Po napadení hroznu révy vinné plísní Botrytis cinerea lze pozorovat, jak rostlina vytváří resveratrolovou bariéru okolo napadeného místa (126). 2.3.17.3 Biologické účinky Bioflavonidy a trans-resveratrol podporují vazodilataci ovlivněním produkce oxidu dusnatého v cévním endotelu (93). Resveratrol může pomoci snižovat riziko vzniku degenerativních chorob mozku, neboť aktivuje enzym mozkových buněk „map-kinázu“ , který podporuje regeneraci nervových přívěsků (72). Lyofilizovaný prášek hroznů (36g) byl podáván po dobu 4 týdnů 24 premenopauzálním ženám a 20 ženám po menopauze. Hladina triacylglycerolů v séru se snížila o 15 % a o 6 %. Také snižuje hladinu TNF-α a LDL cholesterolu, které přispívají k procesu aterogeneze (131). Prospěšné účinky mírné konzumace alkoholu, především červeného vína, se uplatňují v prevenci srdečně cévních onemocnění. Snižuje riziko poklesu kognitivních funkcí, demence a Alzheimerovy choroby (95).
5.4 Tropické a subtropické plody 5.4.1 Ananas (Ananas sativus), čeleď: Bromeliovité (Bromeliaceae)
Ananas pochází ze Střední a Jižní Ameriky. Dnes se nejvíce pěstuje na Havajských ostrovech, v Malajsii, Číně a Brazílii. Ananas je nepravým plodem mnohaleté tropické byliny. Vlastní plody srůstají se zdužnatělou lodyhou s masitým základem listenů v mohutná plodenství až 3 kg těžká. Dužina se po odstranění pokožky konzumuje syrová nebo ji lze zpracovat na marmeládu, rosol, kompot nebo šťávu. Nezralé plody jsou jedovaté a vyvolávají silný průjem. Šťáva z listů slouží k ošetření spálenin. Proteolytický enzym bromelain slouží k výrobě léků na zažívání. Ananas se přidává k tuhému masu, které jeho působením změkne (87). 5.4.1.1 Nutriční hodnoty Plody obsahují ve 100g: 12,7 g sacharidů (převažuje sacharoza), 1,5 g pektinu, 1,95 g vlákniny, 0,65 g organických kyselin, 190 mg draslíku, 17,18 mg hořčíku, 20 mg vápníku, 0,24 mg manganu, 0,67 mg železa, 0,16 mg karotenoidů, 20,56 mg vitaminu C, 184 kJ (57). 5.4.1.2 Biologické účinky Ananas odstraňuje pigmentové stařecké skvrny na rukou. Bromelain brání srážení krve a pomáhá snižovat riziko aterosklerózy. Ve střevech napomáhá odstranění škodlivých bakterií. Také působí protizánětlivě blokací účinků prostaglandinů (88). 5.4.2 Kiwi (Actinidia chinensis), čeleď: Aktinidiovité (Actinidiaceae)
Popínavá liána aktinidie čínská pochází z Číny. Dnes se nejvíce pěstuje na Novém Zélandu, v Kalifornii a Španělsku. Doporučuje se hlavně dětem, starším lidem a rekonvalescentům pro svůj obsah vitaminu C k posílení imunitního systému (13). 5.4.2.1 Nutriční hodnoty Plody obsahují ve 100 g: 13,85 g sacharidů, 0,74 g pektinu, 3,01 g vlákniny, 23,8 mg hořčíku, 295 mg draslíku, 38 mg vápníku, 0,8 mg železa, 0,2 mg karotenoidů, 0,41 mg niacinu, 71 mg vitaminu C, 211 kJ (57). 5.4.2.2 Biologické účinky Konzumací kiwi dochází k modifikaci aktivity krevních destiček a lipidů plazmy u účastníků randomizované cross-over studie. Konzumace dvou nebo tří plodů kiwi po 28 dnů snížila agregaci destiček ve srovnání s kontrolní skupinou o 18 % a hladinu triacylglyceridů o 15 %. Žádné účinky na hladinu cholesterolu nebyly prokázány. Konzumace kiwi je prospěšná u kardiovaskulárního onemocnění (11).
5.4.3 Citrony (Citrus limon), čeleď: Routovité (Rutaceae)
Citroník pochází zřejmě ze severní Indie nebo Barmy. V 1.tisíciletí před Kristem ho Arabové přinesli do Evropy. Dnes se pěstuje ve středomořských a subtropických oblastech celého světa. Šťáva plodů se používá k ochucení pokrmů a nápojů. Nastrouhaná čerstvá nebo kandovaná kůra chemicky neošetřená se používá ke kořenění pečiva a sladkostí. Horká citronová šťáva se doporučuje k prevenci a léčbě nachlazení. Snižuje teplotu, působí protizánětlivě a projímavě. Silice (limonen a citral) v kůře tvoří součást mýdel a parfémů. Velmi hodnotnou aromatickou náhražkou citronů jsou kyseloplodé lajmy (Citrus aurantifolia) (87). Nutriční hodnoty ovoce rodu Citrus jsou uvedeny v obrazové příloze Tab 12. 5.4.4 Mandarinky (Citrus reticulata), čeleď: Routovité (Rutaceae)
Mandarinka je domovem v jihovýchodní Asii. Od poloviny 19.století se hojně pěstuje i ve Středomoří a Střední Americe. Tento druh zahrnuje četné poddruhy se sporným vymezením a taxonomií, které se liší chutí, velikostí plodů a charakterem oplodí a jsou známé jako klementinky, satsumy a další. Společným rysem všech odrůd je snadná oddělitelnost oplodí od dužiny (87). 5.4.5 Kumkvát (Fortunella margarita), čeleď: Routovité (Rutaceae)
Plody rodu Fortunella odpovídají svou stavbou plodům rodu Citrus, jsou však podstatně menší a mají jedlé sladké oplodí. (Obr 13) Druh se pěstuje v jižní Číně a Indočíně. V poslední době se jeho pěstování rozšiřuje. Podává se k masu (87). 5.4.5.1 Nutriční hodnoty Plody obsahují ve 100 g ovoce: 9,3 g sacharidů, 3,8 g vlákniny, 25 mg vápníku, 0,6 mg železa, 13 mg hořčíku, 180 mg draslíku, 0,17 mg karotenoidů, 0,5 mg niacinu, 39 mg vitaminu C, 30 mg flavonoidů (55). Plody obsahují glykosid flavanonů poncirin. Hlavním flavonoidem je však dihydrochalkon: 3´, 5´-di-C-ß-glukopyranosylfloretin. Slupky obsahují 6,5-15,2 mg.g-1suché váhy floretinu, šťáva 1,5-10,5 mg.g-1. Plody působí inhibičně na transport glukozy membránou a růst rakovinných buněk (40). 5.4.6 Pomeranče (Citrus sinensis), čeleď: Routovité (Rutaceae)
Původní místo výskytu pomerančovníku je zřejmě v jižní Číně. Dnes se dováží z jižní Afriky, Kalifornie a Středomoří. Mezi nejvýznamnější skupiny odrůd patří pupečné, žlutomasé nebo krvavé pomeranče. Dužina se konzumuje syrová, tvoří součást ovocných salátů, používá se k výrobě marmelád a rosolů nebo se společně s oplodím kanduje. Olej z oplodí se používá k aromatizaci sladkostí, potravin a nápojů (87). Vnější oranžové oplodí flavedo obsahuje éterické oleje, vonné silice a pektiny. Pod ním je vnitřní bělavé oplodí hořké chuti albedo a teprve potom šťavnatá dužina (114).
5.4.6.1 Flavonoidy pomerančů V citrusových plodech se ve vyšších koncentracích vyskytují bezbarvá nebo světle žlutá barviva flavanony. Jsou lokalizovány jako glykosidy především v albedu, hlavním glykosidem u pomerančů je hesperidin. Obsah se pohybuje v rozmezí 1-6 g v jednom plodu (135). Množství a spektrum flavonoidů ve šťávách z citrusů je stejně jako v oplodí proměnlivé. Ve šťávách z různých odrůd červených pomerančů jsou ve větším množství obsaženy narirutin (19-58 mg/l), hesperidin (128-565 mg/l), didymin (5,5-46,2 mg/l) (115). Antioxidační aktivita čerstvých šťáv červených pomerančů je dána především obsahem antokyanů (1,2-278,4 µg/ml u vybraných odrůd). Vitamin C přispívá pouze minimálně (méně než 15 %). Kyanidin-3-glukosid je hlavním antokyanem s antioxidačním působením. Anokyany mají ochranný a prospěšný účinek v léčbě diabetické retinopatie a různých poruch mikrocirkulace. Působí antineoplasticky, protizánětlivě a hepatoprotektivně (26). 5.4.7 Grapefruity (Citrus paradisi), čeleď: Routovité (Rutaceae)
Grapefruit je pravděpodobně novější druh, který vznikl křížením šedoku a pomeranče. Byl objeven v polovině 18. století v karibské oblasti a dnes se pěstuje v tropech a subtropech celého světa. Velká část plodů na export se produkuje v Izraeli a na Floridě. Existují žlutomasé, červené nebo růžově zbarvené odrůdy. Požívají se syrové nebo se zpracovávají na šťávy a rosoly. Šedok, pomelo (Citrus grandis), má ze všech citrusových plodů největší bobule, které jsou hruškovité, zelenavě zbarvené. Oplodí lze snadno odstranit. Dužinové váčky mají sladkou až kyselou chuť, bez hořké příchuti (87). (Obr 14) Růžový grapefruit je bohatým zdrojem lykopenu. Hlúbik a Opltová 1994 uvádí hodnotu 3,36 mg.100g-1 (29). 5.4.7.1 Vliv grapefruitu na účinnost některých léků Interakce mezi grapefruitovou šťávou (dále jen GJ) a léky byla poprvé pozorována v roce 1989. Pozornost byla věnována furanokumarinům, které jsou součástí silic citrusů.O těchto látkách se předpokládá, že jsou specifickými inhibitory cytochromu CYP 3A4 a pglykoproteinu v enterocytech a buňkách jater. Mezi aktivní látky způsobující inhibici patří především deriváty: 6,7 -dihydrobergamotin a bergapten (5- methoxypsoralen), které jsou nejvíce zastoupeny právě v grapefruitu (120 mg.kg-1). Inhibice těchto systémů může vyvolat nežádoucí změny ve farmakokinetice, farmakodynamice a biologické využitelnosti některých léků. Účinky GJ spočívají v inhibici enzymového systému (CYP 3A4) v tenkém střevě, který metabolizuje některé léky dříve než se absorbují do krevního řečiště. Léky, které jsou ovlivněny touto interakcí, se metabolizují méně než obvykle, pokud se užívají společně s konzumací GJ. Tím dochází k tomu, že se do krevního řečiště dostává větší množství léků a to způsobuje zvýšení klinických účinků nebo nežádoucích vedlejších účinků. GJ také ovlivňuje P-glykoproteinové transportéry , které se vyskytují v kartáčovém lemu proximálního tubulu ledvin, v játrech a mukóze střev. Jsou-li transportéry aktivovány , dochází k redukci stupně léku v séru, díky schopnosti transportéru vylučovat některé absorbované léky zpět do lumen střeva. Současná konzumace GJ může mít těžké nežádoucí následky u pacientů, zvláště pokud mají léky úzký terapeutický index. Současná konzumace felodipinu a GJ má za následek zvýšení koncentrace tohoto léku v plazmě. Felodipin je antagonistou vstupu Ca iontů, vazodilatant, antihypertenzivum. Interakce GJ s léky byly
zkoumány také u blokátorů kalciových kanálů (z řady dihydropiridinů), léků podávaných při arytmii, statinů, antidepresiv (22, 90). 5.4.7.2 Flavonoidy citrusového ovoce a jejich účinky Vliv flavonoidů citrusů na mírnění krvácivosti a lomivosti kapilár poprvé popsal Szent Gyrgyi koncem 30. let 20. století a flavonoidy byly označeny jako vitamin P. Citrusové flavonoidy zejména metoxylované flavony (nobiletin a tangeretin) působí také antitromboticky, podobné slabší účinky vykazují také kvercetin, naringin a hesperidin. Strukturální předpoklady těchto látek umožňují schopnost zhášet singletový kyslík, superoxidový radikál i hydroxylový radikál. Učinný je hlavně naringin (hlavní glykosid flavanonů grapefruitů) a tangeretin. Významná je také jejich schopnost bránit oxidaci LDL částic. Byly popsány také účinky protizánětlivé a protialergické ( působí tak hesperidin). V experimentálních podmínkách byly zaznamenány protivirové účinky kvercetinu a hesperidinu, naproti naringin tuto aktivitu postrádá. Citrus sinensis obsahuje také několik polymetoxylovaných flavonů –sinensin, kvercetagetin, nobiletin, heptamethoxyflavon, scutellarein, tangeretin. Uvádí se, že pomerančová šťáva obsahuje až 2 mg/240 ml polymetoxylovaných flavonů , jež dle výsledků experimentálních studií, mají protinádorovou aktivitu. Je však třeba náležitě prostudovat jejich přímý účinek na lidský organismus (115). Jako čisté látky se používají flavonoidy izolované z oplodí citrusových plodů- diosmin, hesperidin, naringin a polosyntetický derivát - hesperidin methylchalkon, jako venofarmakum a k léčbě hemoroidů (116). 3-methoxy flavony jsou testovány jako antivirové sloučeniny. Působí proti rinoviru, který způsobuje zánět horních cest dýchacích (118). Červený grapefruit má vyšší obsah bioaktivních sloučenin a vyšší antioxidační potenciál než žluté odrůdy. 76 dobrovolníků s hyperlipidémií a by-passem bylo rozděleno na 3 skupiny, dostávající červené, žluté grapefruity a kontrolní skupinu bez příjmu grapefruitů po dobu 30 dnů. Koncentrace lipidů se po konzumaci grapefruitů snížila. V kontrolní skupině nedošlo k žádné změně, koncentrace se nesnížila (24). Tab 5.5 Konzumace červeného grapefruitu a snížení hladin lipidů (Gorinstein 2006) (24). Kontrolní skupina v mmol/l Celkový cholesterol LDL TAG
7,92
6,29 2,32
Skupina červený grapefruit v mmol/l
Snížení Skupina žlutý Snížení koncentrace v grapefruit koncentrace v % v mmol/l %
5,01 1,69
20,3 17,2
6,69
15,5
7,32
5,62 2,19
7,6
10,7 5,6
5.4.7.3 Limonen Limonen je běžným monocyklickým uhlovodíkem monoterpenů. Terpenové uhlovodíky tvoří aroma prakticky všech druhů ovoce, zeleniny a koření. D-limonen je hlavní součástí éterických olejů slupky citrusových plodů. V organismu je plně absorbován a metabolizován. V moči je vylučován jako limonen-8,9-diol, isomer kyseliny perillové, perillalkohol. V pokusu na myších se podařilo podáním limonenu inhibovat růst nádorů indukovaných přídavkem karcinogenních látek. Příznivě ovlivňuje aktivitu enzymu glutathion-S-transferázy v játrech a tenkém střevě myši. Může se ukládat v tukové a prsní
tkáni, proto se zkoumají jeho možné toxické účinky a je nutné určit přijatelnou dávku pro člověka (122). Další studie ukazují, že podávaní citrusových olejů před přívodem karcinogenů v experimentu, má za následek inhibici vývoje tumoru plic, prsu a žaludku (119). Při pokusech bránila lokální aplikace D-limonenu (10 mg/0,1 ml) vývoji chemicky indukovaných kožních nádorů. Při orálním příjmu při dávce 20 g/osobu má D-limonen nepatrný toxický účinek. Jen výjimečně jsou zaznamenány zvýšené hodnoty bílkovin v moči a průjmy. Avšak denní příjem D-limonenu je při normální stravě obvykle jen 0,27 mg/kg tělesné hmotnosti (113). 5.4.8 Banány (Musa sapientium), čeleď: Banánovníkovité (Musaceae)
Banánovníky v počtu téměř třiceti, převážně planě rostoucích druhů, pocházejí z jihovýchodní Asie, odkud se rozšířily do tropických oblastí celého světa. V závislosti na odrůdě mají tenčí nebo silnější slupku, která je zvenčí žlutá, zelenavá nebo červenooranžová. Dužina je zbarvena smetanově, světle žlutě nebo světle oranžově. Konzumuje se oloupaný plod, podle odrůdy buď jako ovoce nebo jako zelenina. Ovocné banány se jedí syrové, jako součást salátů nebo se suší. Zeleninové banány „ plantýny“ mají nižší obsah monosacharidů a více škrobu. Konzumují se vařené, pečené, rozemílají se na mouku; v tropických zemích patří mezi základní potraviny. Používají se i jako náhražka kávy (87). 5.4.8.1 Nutriční hodnoty Plody obsahují ve 100 g: 21,83 g sacharidů, 10,62 g sacharozy, 3,76 g škrobu, 0,53 g pektinu, 2,04 g vlákniny, 0,41 g organických kyselin, 0,1 mg boru, 34,26 mg hořčíku, 381, 31 mg draslíku, 1,09 mg železa, 0,67 mg niacinu, 0,385 mg tokoferolu, 0,055 mg kyseliny listové, 10,95 mg vitaminu C, 340 kJ (57). Jsou bohatým zdrojem draslíku, proto se doporučují při onemocnění srdce, pomáhají při průjmu (88). 5.4.9 Avokádo (Persea americana), čeleď: Vavřínovité (Lauraceae)
Avokádo pochází ze střední Ameriky, je úzce spjato s kulturou Mayů. Dnes se pěstuje také v Brazílii, Izraeli a dalších státech. Plody mají hruškovitý tvar, zelenou nebo fialovou slupku a velké nepoživatelné semeno. Žlutozelená máslovitá dužina má jemnou ořechovou chuť a obsahuje kolem 25 % tuku, což je u ovoce zcela neobvyklé. Konzumuje se syrová. Tepelně zpracované avokádo chutná hořce, vzniká zde totiž v nadprahových koncentracích 1,2,4trihydroxy-heptadeka-16-en a jeho hořký 1-acetyl-derivát (87,134). Nejčastěji se dužina upravuje s citronovou šťávou , solí, pepřem a pak se vybírá ze slupky lžičkou. Dužina pomletá s cibulí a citronem se používá jako majonéza. Možná je i konzumace ve formě ovocných salátů a mléčných koktejlů s cukrem (87).
5.4.9.1 Nutriční hodnoty Plody obsahují ve 100 g: 23,5 g tuku, 15,6 g kyseliny olejové, 5,98 g sacharidů, 4,81 g vlákniny, 503,0 mg draslíku, 1,3 mg tokoferolu, 1,1 mg niacinu, 1,1 mg kyseliny pantotenové, 13 mg vitaminu C , 936 kJ (57). Avokádový olej obsahuje především monoenovou kyselinu olejovou, ta tvoří 56-74 % veškerých mastných kyselin. Avokádo má poněkud zvláštní složení monosacharidů, obsahuje řadu heptuloz, oktuloz a nonuloz v množství 0,2-5 % hmotnosti (133). Mezi hlavní fytosteroly patří β-sitosterol (76,4 mg.100g-1), dále kampesterol (5,1mg.100g-1), stigmasterol (<3 mg.100g-1) (15). Tab 5.6 Karotenoidy a tokoferoly (µg/100g), Quing – Yi Lu, 2005, (98). lutein
zeaxantin
23
11
β kryptoxantin 25
α karoten
β karoten
γ tokoferol
α tokoferol
25
60
334
2871
5.4.9.2 Biologické účinky Studie prokázala, že některé druhy ovoce, zvláště avokádo, mají schopnost potlačovat poškození jater indukované D-galaktosaminem u potkanů. Tuto aktivitu vykazují deriváty mastných kyselin. Mechanismus účinku těchto látek je třeba dále zkoumat (60). Fytosteroly působí hypocholesterolemicky. Snižují vstřebávání cholesterolu v tenkém střevě a snižují syntézu cholesterolu v játrech (15). Lutein tvoří 70 % z celkového množství karotenoidů. Karotenoidy a tokoferoly ukazují schopnost inhibice růstu androgen-dependentních a androgen-independentních (PC-3) rakovinných buněk prostaty in vitro. Inkubace PC-3 buněk s extraktem avokáda vede k zastavení G2/M fáze buněčného cyklu . Samotný lutein tyto účinky nemá. Díky obsahu tuku mohou být bioaktivní karotenoidy lépe vstřebány do krevního řečiště (98). 5.4.10 Papája (Carica papaya), čeleď: Papájovité (Caricaceae)
Pochází z jižního Mexika a z Guatemaly, nyní se pěstuje také v Indii, Peru, Brazílii. Celá rostlina je prostoupena mléčnicemi, ze kterých vytéká po poranění latex, obsahující proteolytický enzym papain a chymopapain. Ve zralých plodech se papain téměř nevyskytuje. Dužina žluté až karmínové barvy se konzumuje syrová, bez slupky a semen.(Obr 15) Obvykle se pokape citronovou šťávou. Používá se k výrobě šťáv. Černá semena papáji obsahují glukosinolát glukotropeolin a pro svoji štiplavou chuť se mleté používají jako náhrada pepře. Mladé listy a zelené plody se vařené jedí jako zelenina. Urychlují hojení spálenin (87). 5.4.10.1 Nutriční hodnoty Plody obsahují ve 100 g: 10,9 g sacharidů, 1,9 g vlákniny, 40,5 mg hořčíku, 211 mg draslíku, 20,7 mg vápníku, 1,16 mg karotenoidů, 81,14 mg vitaminu C, 154 kJ (57).
5.4.10.2 Biologické účinky V časopise British Journal of Nutrition byly zveřejněny výsledky studie, která se zabývala vyhodnocením bezpečnosti papáji při konzumaci v těhotenství. Na základě pokusů na potkanech došli vědci k závěru, že běžná konzumace zralých plodů v těhotenství nepředstavuje žádné riziko. Avšak nezralá nebo polozralá papája obsahuje vysoké koncentrace latexu, který vyvolává zřetelné kontrakce dělohy, což může být v těhotenství nebezpečné (63). Po čtyřech týdnech konzumace papáji (400g/den) mladými muži došlo ke zvýšení množství antioxidantů v plazmě a hladiny glutathion peroxidázy (100). Rostlinné cystein proteinázy ovoce nebo rostlin produkujících latex jako jsou papája , ananas a fíky, mají vysokou proteolytickou aktivitu, která je známá v použití k rozkladu kutikul hlístů. Což může být použito v tradiční medicíně v léčbě lidí i zvířat (120). Semena papáji mají antibakteriální účinky, inhibují růst gram pozitivních i gram negativních bakterií: Bacillus cereus > Escherichia coli > Staphylococcus faecalis > Staphylococcus aureus > Staphylococcus flexneri (9). 5.4.11 Granátové jablko (Punica granatum), čeleď: Granátovníkovité (Punicaceae)
Granátové jablko patří mezi nejstarší ovoce. Planě roste v oblasti Přední Asie. Dnes se pěstuje ve Středomoří, Kalifornii a na Floridě. Plodem je kulatá bobule s vytrvalými kališními lístky. Pokožka je silná, bradavičnatá. Vnitřek plodu je rozdělen kožovitými přepážkami do několika pouzder, v nichž se nachází několik semen uložených ve sklovitém červeném nebo růžovém míšku (arillus), který obsahuje sladkokyselou šťávu. Po dozrání pokožka explozivně puká a semena jsou vystřelena do okolí, proto se plodu říká granátové jablko. (Obr 16) Šťavnaté míšky se jedí se semeny nebo bez nich. Připravuje se z nich šťáva grenadina, víno nebo želé. Pokožka plodů má stahující účinky , používá se proti průjmu, obsahuje barvivo, které se používá k barvení hedvábí (87). 5.4.11.1 Nutriční hodnoty Plody obsahují ve 100 g: 17,22 g sacharidů, 2,67 g vlákniny, 290 mg draslíku, 7 mg vitaminu C, 263 kJ (57). Jedlá semena obsahují polyfenoly, tuky s převahou polynenasycených mastných kyselin. Extrakt semen vykazuje vysokou antioxidační aktivitu. Mezi hlavní antokyany těchto plodů patří delfinidin-3-glukosid a kyanidin-3-glukosid. Koncentrace antokyanů na konci druhého měsíce skladování je 50,5 mg/l (20). 5.4.11.2 Biologické účinky Díky vysoké antioxidační aktivitě a protizánětlivým vlastnostem byla zkoumána schopnost inhibovat růst nádorových buněk a následovanou apoptózu vysoce agresivních nádorových buněk prostaty s průběžnou redukcí sekrece prostatického specifického antigenu (PSA) v séru (75). Granátové jablko může inhibovat proliferaci nádorových buněk modulací buněčných transkripčních faktorů a signálních faktorů. Ellagitaniny inhibují proliferaci a indukují apoptózu střevních rakovinných buněk. Šťáva (50 mg/l) snižuje expresi enzymu cyklooxygenázy 2 o 79 % (1).
Dobrovolníci s ischemickou chorobou srdeční byli rozděleni do dvou skupin. První skupina dostávala každý den 240 ml šťávy z granátového jablka, druhá placebo. V první skupině došlo po 3 měsících ke snížení rozsahu stresem indukované ischemie a upravení perfuze myokardu. (124). 5.4.12 Mučenka (Passiflora), čeleď: Mučenkovité (Passifloraceae)
Velmi početný druh mučenky (asi 350 druhů) původem většinou z Jižní a Střední Ameriky, tvoří liány s často jedlými plody. Pěstuje se také na Havaji a v Austrálii. Jedním z nejznámějších druhů je mučenka jedlá Passiflora edulis .(Obr 17) Kulovitá bobule s fialovou pokožkou obsahuje semena uložená ve velkém míšku, který je naplněn oranžovou dření s výraznou aromatickou chutí. Konzumuje se syrová jako dezert , chutná a aromatická šťáva se míchá s jinými druhy ovoce méně výrazné chuti (87). 5.4.12.1 Nutriční hodnoty Plody obsahují ve 100 g: 20,5 g sacharidů, 1,45 g vlákniny, 344 mg draslíku, 1,3 mg železa, 0,71 mg karotenoidů, 2,1 mg niacinu, 24 mg vitaminu C, 354 kJ energie (57). 5.4.12.2 Biologické účinky Semena jsou bohatým zdrojem nerozpustné vlákniny, která působí hypocholesterolemicky a zvyšuje objem stolice (34). Listy mučenky mají (Passiflora alata, Passiflora edulis) uklidňující a anxiolytické účinky. Často se využívají v tradiční medicíně (94). 5.4.12.3 Granadilla Granadilla Passiflora quadrangularis má ze všech mučenek největší plody. Pokožka je světle zelená. Na rozdíl od ostatních mučenek je zde jedlý nejen semenný míšek, ale též bělavá dužina, která je však prakticky bez chuti. Přesto je velmi oblíbeným ovocem. Syrové kousky ovoce, oslazené a pokapané citronem, tvoří součást ovocných salátů. Plody mají uklidňující účinek, mírní bolesti hlavy, astmatické obtíže a průjem a pomáhají proti nespavosti (87). 5.4.13 Liči (Litchi chinensis), čeleď: Mýdelníkovité (Sapindaceae)
Liči se také nazývá čínská švestka a pochází z jižní Číny. Dnes se pěstuje v Austrálii, Brazílii, Africe. Slupka plodu je červená, nápadně bradavičnatá. Plody se musí sbírat až tehdy, kdy se slupka napne a peckovice jsou plně vyzrálé. Uvnitř plodu je velké tmavé semeno, obalené bělavým až narůžovělým míškem jemné sladce navinulé chuti.(Obr 18) Míšky jsou součástí salátů, lze z nich připravit kompot. V Číně se plody suší a přidávají se do čaje (87). V nezralém ovoci liči , hlavně však v jeho semenech, je přítomna amino (2methylencyklopropyl)octová kyselina, jenž má hypoglykemické účinky (133). Listy liči mají protizánětlivé, analgetické, antipyretické účinky. Látky odpovědné za tuto účinnost se v plodech vyskytují v menším množství (87).
Plody liči obsahují ve 100 g: 14,3 g sacharidů, 1,5 g vlákniny, 160 mg draslíku, 45 mg vitaminu C, 248 kJ (55). 5.4.14 Mango (Magnifera indica), čeleď: Ledvinovníkovité (Anacardiaceae)
Na indickém subkontinentě se mangovník pěstuje již 4000 let. Odtud se pěstování rozšířilo téměř do všech tropických oblastí světa. Dužina je šťavnatá, bledě žlutá až oranžová, někdy s příchutí terpentýnu a vláknitá. V kvalitě a chuti dužiny jsou značné rozdíly. Zploštělá pecka velmi pevně drží v dužině. Plody se konzumují čerstvé, jsou významnou součástí ovocných salátů, zpracovávají se do kompotů nebo se suší. V Asii se sušené rozemleté mango používá jako koření. Mají zde své uplatnění také listy, jedlé květy a pryskyřice z větví. Nezralé plody se upravují jako zelenina (87). 5.4.14.1 Nutriční hodnoty Plody obsahují ve 100 g: 16,45 g sacharidů, 1,7 g vlákniny, 190 mg draslíku, 18 mg hořčíku, 2 mg karotenoidů, 1 mg tokoferolu, 38 mg vitaminu C, 259 kJ (57). Celkový obsah fenolů v dužině je 2,4±0,3 mg.g-1 ekvivalentu kyseliny gallové (GAE) (141). 5.4.15 Kaki (Diospyros kaki), čeleď: Ebenovité (Ebenaceae)
Kaki ( churma, tomel japonský) pochází z Himaláje. Pěstuje se v subtropických a tropických oblastech nejlépe od nadmořské výšky 1000 m. Plody jsou kulaté bobule se zvětšeným kalichem, oranžové, někdy až hnědé. Pokožka plodu je tenká, hladká. Dužina je oranžová, sladká a lehce mazlavá.(Obr 19) Nedozrálé plody mají mnoho tříslovin. Konzumují se syrové, je možné je konzumovat s citronovou šťávou jako součást ovocných salátů, s jogurtem jako náplň do palačinek. Některé odrůdy obsahují semena, jež slouží jako náhražka kávy (87). 5.4.15.1 Nutriční hodnoty Plody obsahují ve 100 g: 18,6 g sacharidů,1,6 g vlákniny, 210 mg draslíku, 10 mg vápníku, 11 mg hořčíku, 0,3 mg manganu, 19 mg vitaminu C, 311 kJ (55). Dle množství taninů se plody rozdělují na adstringentní a neadstringetní sladké plody. Plody obsahují především para kumarovou a gallovou kyselinu a proantokyanidiny. Taniny tvoří katechin, katechin-gallát, gallokatechin, gallokatechin-gallát. Katechiny mají antioxidační, antikarcinogenní, antimutagenní a kardioprotektivní účinky (125). V tradiční čínské medicíně se listy kaki používají k léčbě mozkové mrtvice a jako hypotenzní léčiva (18). 5.4.16 Datle (Phoenix dactylifera), čeleď: Arekovité (Arecaceae)
Datlová palma patří již 5000 let k významným kulturním rostlinám subtropických oblastí. Daří se jí v blízkosti oáz. Hlavní oblastí pěstování je Sahara a Přední východ. Mohou se dožít věku až 200 let. Plod je jednosemenná šťavnatá až suchá bobule žluté, červenohnědé a černohnědé barvy. Konzumují se čerstvé i sušené. Vyrábí se z nich pasty, sirupy. Olej z pecek
se používá při výrobě mýdel a kosmetiky. Z naříznutých výhonů se stáčí šťáva, sloužící k výrobě palmového vína a cukru (87). Datle se používají k oslazení mnoha pokrmů, ovocných salátů, koláčů, pečiva. Hodí se obvzlášť dobře k tvarohu, jogurtu nebo pudinku. Díky vysokému obsahu aminokyseliny tryptofanu jsou vhodné pro lidi trpící nespavostí. Neboť tryptofan se v epifýze přeměňuje na spánkový hormon melatonin (88). 5.4.16.1 Nutriční hodnoty Sušené plody obsahují ve 100 g: 68 g sacharidů, 7,8 g vlákniny, 45 mg vápníku, 41 mg hořčíku, 700 mg draslíku, 1,8 mg niacinu, 1151 kJ energie (55). Celkový obsah fenolů je uváděn 1461 mg ekvivalentu kyseliny gallové/100g suché váhy (82). 5.4.17 Fíky (Ficus carica), čeleď: Morušovníkovité (Moraceae)
Fíkovník smokvoň pravděpodobně pochází ze západní oblasti Malé Asie. Dnes jsou stále ještě největšími producenty země v oblasti Středozemí. Fíkovník je stejně jako datlovník rostlina dvoudomá a její plody dozrávají dvakrát do roka. Plodenství fíkovníku nemá mezi rostlinami obdoby. Nazývá se sykonium, má tvar hrušky a obsahuje velké množství drobných nažek.(Obr 20) Celá rostlina je prostoupena mléčnicemi, která roní po poranění bílý latex. Během vegetace tvoří fíkovníky tři generace plodenství (71). Fíky mají ze všech potravin nejvyšší alkalickou hodnotu. Proto se hodí k neutralizaci kyselinotvorných potravin. Působí projímavě a jsou rychlým zdrojem energie. Obzvlášť chutné jsou s jogurtem nebo tvarohem. Zvláště vhodné jsou při zvýšené potřebě živin (88). 5.4.17.1 Nutriční hodnoty Sušené plody obsahují ve 100 g: 52,9 g sacharidů, 12,4 g vlákniny, 250 mg vápníku, 4,2 mg železa, 80 mg hořčíku, 970 mg draslíku, 967 kJ energie (55). 5.4.17.2 Biologické účinky Fíky obsahují proteolytický enzym ficin a díky obsahu vlákniny, především ligninu, usnadňují a urychlují trávení a vyprazdňování. Jsou vhodné v případě chronické bronchitidy, prochladnutí, velmi vhodná je jejich konzumace při fyzické i psychické únavě. Sušené fíky povařené v mléce jsou vhodné k mírnění kašle (19). Fíky jsou zdrojem fytosterolů. Obsahují především sitosterol (68,6 %), fukosterol (16,5 %), stigmasterol (10,6 %) a kampestrol (4,3 %).Fytosteroly snižují hladinu cholesterolu v séru, podle nejnovějších poznatků mají vliv na léčbu nezhoubné prostatické hyperplazie, revmatické artritidy, alergie a inhibují vývoj rakoviny tlustého střeva. Hlavní mastnou kyselinou sušených fíků je kyselina linoleová (53,1 %), dále linolová (21,1 %), palmitová (13,8 %) a olejová (9,8 %) (62). Fíkové extrakty bývají součástí preparátů používaných k odstranění bradavic. Zkoumá se jejich antimikrobiální působení proti Escherichia coli a Salmonella. Nakrájené fíky byly smíseny s vodou , do které byly poté přidány bakteriální kmeny. Po 24 hodinách inkubace došlo ke snížení bakteriálního růstu (46).
5.4.18 Acerola (Malpighia glabra), čeleď: Acerolovité: (Malpighiaceae)
Je domovem v karibské oblasti a na severu Jižní Ameriky. Plody jsou oranžově červené, vypadají jako větší třešně, proto se jim říká barbadoské nebo antilské třešně, dle ostrovů, na nichž se pěstují. Každý plod obsahuje s dužinou pevně spojené tři pecky (87). (Obr 21) Plody se konzumují čerstvé nebo se rychle zpracovávají, protože se velmi rychle kazí. Ze štávy se vyrábí džemy nebo sirupy. Acerolové furé s přídavkem cukru snižuje přirozenou kyselost. Pro kojence byla navržena směs acerolové a jablečné šťávy. U nás se s čerstvými plody nesetkáme. Jsou však dostupné doplňky stravy ve formě tablet ze sušených produktů (91). 5.4.18.1 Nutriční hodnoty Plody obsahují 5,5 % sacharidů, větší množství draslíku, vápníku, hořčíku, karotenu, 1-3 % vitaminu C, v sušeném koncentrátu může být 45 % vitaminu C. Acerola je označována za druhý nejbohatší zdroj tohoto antioxidantu. Nejbohatším zdrojem jsou plody peruánského stromu kamu-kamu (Myriaria dubia), jehož tři plody stačí jako jedna denní dávka vitaminu C. K antioxidační účinnosti přispívají kromě vitaminu C a karotenu antokyany, kyselina kávová, ferulová a chlorogenová. Čerstvé plody obsahují 0,4 % fenolových látek, sušené 3,6 % (91). Uvádí se průměrný obsah vitaminu C 1,79 g.100 g-1 čerstvého ovoce (136). Zastoupení karotenoidů ve 100 g: β-karoten 265,5-1669,4 µg, lutein 37,6-100,7 µg, βkryptoxantin 16,3-56,5 µg, α-karoten 7,8-59,3 µg (10). 5.4.18.2 Biologické účinky Acerolové produkty účinně potlačují tvorbu volných radikálů. Preparáty byly navrženy i do kosmetických výrobků pro ošetření pokožky (91). Plody se v tradiční medicíně používají k léčení jaterních chorob, proti průjmům a nachlazení (87). 5.4.19 Opuncie (Opuntia ), čeleď: Kaktusovité (Cactaceae)
Opuncie pochází z Mexika. Plodem je bobule, různé barvy dle odrůdy. Pokožka je často pokryta trny. Černá semena jsou uložena v zelenavé až načervenalé dřeni.(Obr 22) Plody se konzumují čerstvé. Dužina se vybere lžičkou včetně semen. Plody se kandují a zavařují (87). 2.4.19.1 Nutriční hodnoty Z extraktů byly izolovány flavonoly kvercetin, kemferol, isorhamnetin. Byly zjišťovány antioxidační sloučeniny v extraktech některých druhů opuncie. Opuntia lindheimeri s nachovou slupkou obsahovala nejvíce flavonoidů (93,5±12,4 µg/g čerstvé hmoty). Opuntia streptacantha s červenou slupkou měla nejvyšší hodnotu vitaminu C (815 µg/g čerstvé hmoty). Opuntia stricta se žlutou slupkou obsahovala nejvíce karotenoidů (23,7 µg/g čerstvé hmoty). Antioxidační aktivita byla nejvyšší u nachové odrůdy. Získané údaje naznačují, že plody opuncie jsou bohatým zdrojem přirozených antioxidantů (59).
5.4.20 Čerimoja (Annona cherimola), čeleď: Láhevníkovité (Annonaceae)
Čerimoja je domovem v Andách (od Kolumbie po Bolívii), kde roste ve vysokých nadmořských výškách. Kulturní odrůdy se pěstují také v oblasti Středomoří. Plod má tvar srdce, je pokryt zelenou šupinatou pokožkou připomínající hada, bílá dužina obsahuje černá semena.(Obr 23) Pro přímou konzumaci se plody rozkrojí a měkká, šťavnatá dužina se vybírá lžičkou. Z plodů lze připravit džem, ovocný salát a zmrzlinu (87). 2.4.20.1 Nutriční hodnoty Plody obsahují ve100 g: 21,6 g sacharidů, 2,4 g vlákniny, 0,1 mg thiaminu, 0,11 mg riboflavinu, 1,3 mg niacinu, 14 µg kyseliny listové, 0,2 mg pyridoxinu, 9 mg vitaminu C, 23 mg vápníku, 40 mg fosforu, 0,5 mg železa, 264 mg draslíku. Energetická hodnota je 394 kJ. Plody zasytí, působí močopudně, jemná dužina chrání žaludeční sliznici (103). 5.4.21 Kvajáva (Psidium quajava), čeleď: Myrtovité (Myrtaceae)
Kvajáva pochází ze Střední Ameriky a dnes se pěstuje v tropech a subtropech celého světa. Plodem je jablkovitá zelená až zelenožlutá bobule. Růžová dužina je šťavnatá, aromatická s množstvím drobných semen.(Obr 24) Plody se konzumují syrové i se semeny, zavařují se na kompot, vyrábí se z nich marmeláda, přidávají se do ovocných pudinků. Nezralé, pocukrované, skořicí posypané plody jsou oblíbenou pochoutkou v Asii (87). 2.4.21.1 Nutriční hodnoty Plody obsahují ve 100 g: 6,4 g sacharidů, 5,4 g vlákniny, 0, 31 mg železa, 1,3 mg niacinu, 14 µg kyseliny listové, 184 mg vitaminu C, 79 µg RE, 1,12 mg α- TE., jsou bohatým zdrojem lykopenu. (Tab 2) Po tříměsíční pravidelné konzumaci kvajávy se u 61 dobrovolníků s hypertenzí snížil systolický tlak o 9 mm Hg a diastolický o 8 mm Hg. Tedy z průměrné hodnoty 150/90 na 141/82 (103).
6. Význam ovoce v prevenci nádorových onemocnění
Počet nádorových onemocnění stále stoupá. Proces karcinogeneze probíhá ve třech hlavních etapách: iniciaci, promoci a progresi. Rozvoj karcinogeneze je mimo jiné spojen se změnami intercelulárních a intracelulárních cest přenosu signálu a buněčných pohybů v cílových buňkách. 6.1 Inhibice GJIC Jedním z biomarkerů promoce kancerogeneze je inhibice mezibuněčné komunikace zprostředkované mezerovými spoji (gap junctional intercellular communication – GJIC). Tyto spoje hrají důležitou roli v udržování homeostázy v organismu. Řada látek v rostlinné říši patří mezi významné inhibitory tumoru, podílející se na otvírání mezerových spojů. Jsou to především některé flavonoidy, karotenoidy a stilben resveratrol. Mezi nejúčinnější stimulátory GJIC patří tangeretin citrusového ovoce. Prevence inhibice GJIC může být jednou z možností preventivní terapie nádorového bujení (58). Další důležitou vlastností fytochemikálií je jejich antioxidační účinnost. Oxidační stres způsobuje poškození biomolekul jako jsou lipidy, proteiny a DNA, který vede ke zvýšenému riziku vzniku rakoviny. Ovoce, zelenina a celozrnné výrobky obsahují širokou řadu antioxidantů, které mohou pomáhat chránit buňky před oxidačním poškozením (106). 6.2 Konzumace ovoce a výsledky studií Epidemiologické studie ukazují, že pravidelná konzumace ovoce a zeleniny redukuje riziko rakoviny. Ve studiích byl zkoumán vztah mezi konzumací ovoce a zeleniny a rakovinou plic, střev, prsu, krčku děložního, jícnu, dutiny ústní, žaludku, močového měchýře, pankreatu a vaječníku. Signifikantní protekce byla nalezena ve 24 z 25 studií (106). V časopise Journal of the American Dietetic Association z roku1996 jsou uvedeny výsledky prospektivních case-control studií. Dle výsledků studií se ukazuje nejsilnější opačná asociace mezi konzumací ovoce a vznikem rakoviny v případě rakoviny plic. Dále následuje protektivní účinek v případě rakoviny pankreatu, žaludku, dutiny ústní, hltanu a konečníku v tomto pořadí. Samotné citrusové ovoce ukazuje ve všech studiích v případě rakoviny jícnu 100% opačnou souvislost, účinnější je také v případě rakoviny žaludku, dutiny ústní, hltanu a konečníku (42,119). Michael Hill 1994 uvádí, že ovoce působí protektivně především v případě rakoviny horní části trávicího traktu., močového měchýře, prostaty, méně silně v případě rakoviny prsu a endometria (28). Tab 6.1 Ovoce a zelenina a vztah k různým typům nádorového onemocnění podle E. Gintera r.2000 (23). Náznak důkazu Silný důkaz Velmi silný důkaz játra, pankreas, prs, hltan, žaludek, plíce, dutina ústní, ledviny, Snížení rizika Zelenina vaječníky, prostata močový měchýř tlusté střevo Ovoce játra, pankreas, prs, dutina ústní, hltan, tlusté střevo, plíce, vaječníky, ledviny žaludek, hrtan močový měchýř Vláknina tlusté střevo, pankreas
IARC (International Agency for Research on Cancer) našla silnou negativní asociaci mezi rizikem rakoviny jícnu a příjmem riboflavinu, vitaminu A a vitaminu C. Rakovina jícnu opačně koreluje s konzumací ovoce a hladinou vitaminu C v séru (35).
Ženy, které pro rakovinu prsu podstoupily operaci a dříve konzumovaly více ovoce a zeleniny, měly nádory s příznivějšími prognostickými charakteristikami zahrnující menší rozměry, více diferencovaných buněk, méně cévních invazí a pozitivní estrogenový receptorový stav (119). Bylo zaznamenáno snížení rizika rakoviny prsu spojeného s příjmem rajčat, špenátu, kukuřice, mrkve, okurek, melounů, bobulovin, jablek, hrušek, citronů a lajmů. Silný protektivní účinek je spojený s vyšším příjmem α-karotenu, β-karotenu, luteinu a zeaxantinu. Snížení rizika je také spojeno s příjmem vitaminu C, α-tokoferolu a kyseliny listové. Konzumace ovoce vykazuje méně silnou asociaci než konzumace zeleniny.Účinky vitaminu C jsou spíše vysloveny pro postmenopauzální ženy než pro premenopauzální ženy (21). Kyselina askorbová inhibuje středně pokročilou fázi karcinogeneze redukcí nitrosace v žaludku, β-karoten inhibuje pozdější fázi karcinogeneze zhášením volných radikálů a otevřením intercelulárních gap junction komunikací (42).
7. Závěr WHO doporučuje konzumaci 2-4 porcí ovoce denně. Toto doporučení je zcela oprávněné a konzumace ovoce by neměla být podceňována ani opomíjena. Ve výživě člověka má nenahraditelnou úlohu. Významná je role v prevenci vzniku kardiovaskulárních a dalších onemocnění, která je dána především obsahem antioxidačních a dalších protektivních látek v ovoci. Rozmanité ovocné druhy nám umožňují vytvářet bohatý a pestrý jídelníček. Každý oběd nebo večeře by měl být zakončen ovocem, které zlepšuje stravitelnost a využitelnost všech jídel.
Obrazová příloha
Obrázek 1
Plody aronie Obrázek 2
Plody jeřábu sladkoplodého Obrázek 3
Plod kdouloně obecné
Obrázek 4
Plod mišpule německé Obrázek 5
Květy černého bezu Obrázek 6
Plody černého bezu – bezinky
Obrázek 7
Josta Obrázek 8
Brusinky Obrázek 9
Klikva
Obrázek 10
Dřínky Obrázek 11
Plody moruše černé
Obrázek 12
Rakytník řešetlákový
Obrázek 13
Kumkvát Obrázek 14
Pomelo Obrázek 15
Papája
Obrázek 16
Granátové jablko Obrázek 17
Mučenka
Obrázek 18
Liči
Obrázek 19
Kaki Obrázek 20
Čerstvé fíky Obrázek 21
Acerola
Obrázek 22
Opuncie Obrázek 23
Čerimoja
Obrázek 24
Kvajáva
Tab 1 Srovnání hodnot trolox equivalent antioxidant capacity (TEAC) vybraných karotenoidů (John Shi et al., 2004) (113).
Tab 2 Obsah lykopenu ve vybraném ovoci (Bramley, 2000) (5).
Tab 3 Procentuální zastoupení vlákniny ve vybraných druzích ovoce (Nawirska, 2005) (86).
Tab 4 Zastoupení vlákniny ve vybraných druzích ovoce (Nawirska, 2005) (86).
Tab 5 Průměrný obsah živin v ovoci v množství 2,3,4 porcí (Brázdová, 2000) 1 porce = 100 g (6). Živiny Porce Porce Porce 2 3 4 511 767 1023 kcal energie g 1,8 2,7 3,6 proteiny g 0,6 0,9 1,2 tuk g 32,2 48,3 64,4 sacharidy mg 44 65 87 kalcium mg 1,6 2,4 3,2 železo mg 350 525 700 draslík g 4,6 6,9 9,2 vláknina µg 176 264 352 Vitamin A 0,1 0,1 0,2 Vitamin B1 mg 0,1 0,1 0,2 Vitamin B2 mg 0,1 0,2 0,3 Vitamin B6 mg 0 0 0 Vitamin B12 mg mg 31 47 62 Vitamin C mg 0,2 0,3 0,4 Vitamin E
Tab 6 Rozdělení fytochemikálií
Tab 7 Flavonoidy vybraných odrůd jablek (jako katechin) (Jeanelle Boyer, 2004) (4).
Tab 8 Fenolické sloučeniny vybraných odrůd jablek (jako gallová kyselina) (Jeanelle Boyer, 2004) (4).
Tab 9 Obsah fenolických sloučenin vybraných odrůd hrušek (Tanriöven Dilek et al., 2005) (128). Pear cultivars
Soluble solids (%)
Chlorogenic acid (mg/l)
Epicatechin(mg/l)
Caffeic acid (mg/l)
Coumaric acid(mg/l)
Total phenolics(mg/l)a
Şeker
8.4
95.1
17.6
3.4
–
375
Santa Maria
11.2
73.1
11.9
4.1
–
196
Passa Crassane
10.8
148
37.5
9.1
0.72
417
Akça
13.2
248
21.9
2.4
0.97
455
Ankara
9.6
148
21.4
10.1
0.46
371
Williams
11.4
174
34.9
11.0
0.66
457
Starkrimson
13.6
166
81.3
11.4
3.00
423
Tab 10 Procentuální zastoupení fenolických sloučenin vybraných druhů ovoce (Häkkinen et al.,1999) (27).
Tab 11 Množství fenolických sloučenin v µg/g, (Rong Teak, 2003) (130).
Tab 12 Citrusové plody – nutriční hodnoty (57). Složka/plodina Základní složky v g/100g sacharidy lignocelulozy pektin vláknina organické kys. k.citronová Min.látky a vitaminy v mg/100g draslík vápník hořčík fosfor železo karotenoidy tokoferol niacin vitamin C Energie v kJ/100g
citron
mandarinka
pomeranč
grapefruit
9,21 1,07 1,64 3,62 6,03 5,16
9,39 0,62 0,97 1,7 0,93 0,69
11,04 0,82 1,3 3,07 1,23 1,14
10,00 0,54 1,5 2,04 2,25 1,25
178,7 25,72 23,09 22,59 1,02 0,01 0,2 0,22 48,63
228,6 40,08 14,2 23,17 0,33 0,5 0,32 0,18 31,54
214,3 44,3 15,45 25,02 0,9 0,12 0,22 0,32 50,65
179,57 20,09 17,4 18,65 0,3 0,015 0,25 0,22 47,77
119
144
149
142
Tab 13 Beta sitosterol v ovoci (Karen C Duester, 2001) (15).
Tab 14 Slivoně – nutriční hodnoty (57). Složka/plodina Švestky Renklódy Mirabelky Energie kJ/100 g 212 226 230 Základní složky v g/100 g sacharidy 14,65 15,75 14,1 lignocelulozy 0,63 0,81 0,72 pektin 0,86 0,98 vláknina 2,24 2,69 0,72 organické kyseliny 1,04 0,96 0,95 třísloviny 0,09 0,15 0,15 Miner. látky a vitaminy v mg /100 g hořčík 11,45 12,26 15 draslík 222,63 225,33 230 vápník 15,51 13,48 12 fosfor 21,33 20,72 33 železo 0,74 0,8 0,5 thiamin 0,07 0,05 0,1 riboflavin 0,04 0,03 0,04 vitamin C 4,69 6,16 6,8 karotenoidy 0,28 0,11 0,11
Tab 15 Nutriční hodnoty - rybíz (57). Složka/Plodina Rybíz černý Rybíz červený Rybíz bílý 194 143 138 Energie kJ/100 g Zákl. složky, g/100g sacharidy 17,20 12,78 13,75 lignocelulozy 4,25 4,01 4,40 celuloza 1,95 0,88 hemicelulozy 0,50 0,40 pektin 1,68 1,01 1,72 vláknina 6,80 5,43 6,12 organické kyseliny 2,62 2,01 1,98 třísloviny 0,36 0,13 Minerální látky, mg/100g bor 0,21 0,24 hořčík 18,56 11,62 8,80 fosfor 50,16 30,12 23,10 draslík 306,39 224,83 268 vápník 44,57 28,39 33,05 mangan 0,51 0,50 železo 1,36 1,05 0,97 zinek 0,22 0,25 měď 0,12 0,09 0,14 Vitaminy, mg/100g karotenoidy 0,11 0,04 tokoferol 1,00 0,15 thiamin 0,05 0,04 0,08 riboflavin 0,05 0,02 0,02 niacin 0,29 0,24 0,20 k.pantotenová 0,40 0,33 vitamin C 166,22 34,49 44,12
Seznam použité literatury
1. Adams LS et al, Pomegranate juice, total pomegranate ellagitannins and punicalagin suppress inflammatory cell signaling in colon cancer cells, J Agric Food Chem, 2006, 54, 3, 980-5, www.ncbi.nlm.nih.gov, cit.18.3.2006 2. Akhilender K Naidu, Vitamin C in human health and disease is still a mystery ? An overview, Nutrition Journal, 2003, 2:7, www.nutritionj.com/content/2/1/7, cit. 18.3.2006 3. Alternative Medicine Review, Sambucus nigra, 2005, 10, 1, p.51-54 4. Boyer Jeanelle et al, Apple phytochemicals and thein health benefits, Nurition Journal 2004, 3:5, http://www.nutritionj.com/content/3/1/5, cit. 2.2.2006 5. Bramley M. Peter, Is lycopene benefitial to human health?, Phytochemistry 2000, 54, 3, p.223-236, www.sciencedirect.com, cit. 13.4.2006 6. Brázdová, Z., Výživová doporučení CINDI, SZÚ, Praha, 2000, 40 s. 7. Čelakovský, Jan, Ovlivnění antioxidační obranyschopnosti a oxidačního poškození organismu omezeným příjmem potravy, Výživa a potraviny, 2005, 60, 3, str.73-75 8. Darren M. Lynch et al, Cranberry for Prevention of Urinary Tract Infection, American Family Physitian, 2004, 70, 11, p.2175, www.proquest.umi.com, cit.11.3.2006 9. Dawkins G., Antibacterial effects of carica papaya fruit on common wound organisms, West indian med J , 2003, 52, 4, 290-2, www.ncbi.nlm.nih.gov, cit.18.3.2006 10. De RossoV V, Mercandante A.Z., Karotenoid composition of two Brazilian genotype soft acerola from two harvest, Food Research International, 2005, 38, 8-9, p.10731077, www.sciencedirect.com, cit.13.4.2006 11. Dettarov AK et al, Effects of kiwi fruit consumption on platelet aggregation and plasma lipids in healthy human volunteers. Platelets 2004, 15, 5, p.287-92, www.scencedirect.com, cit. 12.3.2006 12. Deyhim F, Dried plum reverses bone loss in an osteopenic rat model of osteoporosis, Menopause, 2005, 12, 6, 755-762, www.ncbi.nlm.nih.gov, cit.12.3.2006 13. Dlouhá, J. a kol, Ovoce, Aventinum, Praha, 1995, 223 s. 14. Dolejší A., Kott a kol., Méně známé ovoce,Brázda, Praha, 1991, 149 s. 15. Duester C. Karen MS, Avocado Fruit is a Rich Source of Beta-Sitosterol, Journal of the American Dietetic Association, 2001, 101, 4, p. 404-405, www.scincedirect.com, cit.16.3.2006 16. Eberhardt V. Marian et al., Antioxidant activity of fresh apple ,2002, 405, Nature, 22 June, p.903-904
17. Elaine M. Daniel et al, Extraction, stability and quantification of ellagic acid in various fruits and nuts, Journal of Food Composition and Analysis, 1989, 2, 4, p.338349, www.sciencedirect.com, cit. 7.2.2006 18. Fan JP et al, Single step preparative separation of barbinervic acid and its epimer (rotungenic acid), slony with two other pentacyclic triterpene acids from the leaves of Diospyros kaki, J. of liquid chromatography & related technologies 2006, 29, 6, p.815-827, http://portal.isiknowledge.com/portal.cgi, cit. 13.3.2006 19. Fíky a zdraví, cit.21.3.2006
http://www.biosfera.cz/product_info.php/products_id/558,
20. Fontes Catarina et al., Anthocyanin Concentration of Assaria Pomegranate Fruits During Different Cold Storage Conditions , Biomed Biotechnol, 2004, 5, p. 338-342, www.pubmedcentral.nih.gov, cit.18.3.2006 21. Freudenheim Z. Jo et al, Premenopausal Breast Cancer Risk and Intake of Vegetables, Fruits and Related Nutrients, Journal of the National Cancer Institute, 1996, 88, 6, p. 340-348 22. Gareth E Lim et al, Interactions of grapefruit juice and cardiovascular medications: A potencial risk of toxicity, Exp Clin Cardiol, 2003, 8, 2, p.99-106 23. Ginter Emil , Úloha výživy v prevenci nádorových onemocnění, Výživa a potraviny, 2000, 55, 1, str.2-3 24. Gorinstein S., Red Grapefruit Positively Influences Serum Triglyceride Level in patiens Suffering from Coronary Atherosclerosis: Studies in vitro and in Humans, J Agric Food Chem, 2006, 54, 5, 1887-1892, www.ncbi.nlm.gov, cit.11.3.2006 25. Hainer Vojtěch a kol., Sekreční fáze tukové tkáně, In Základy klinické obezitologie, Grada, Praha 2004, str.131-132 26. Hapisarda Paolo et al, Antioxidant Effectiveness As Influenced by Phenolic Content of fresh Orange Juices, J. Agric. Food Chem., 1999, 47, 4718-4723 27. Häkkinen S. et al, Screening of selected flavonoids and phenolic acids in 19 berries, Food Research International, 1999, 32, 5, p. 345-353, www.sciencedirect.com, cit.3.3.2006 28. Hill Michael, Fruit and Vegetable Consumption and Cancer Risk, European Cancer Prevention Organization News, 1994, 26, p.3-4 29. Hlúbik, P., Opltová, L., Vitaminy, Grada, Praha, 2004, 232 s 30. Hričovský a kol, Drobné ovoce a méně známé druhy, Bratislava:Príroda 2002, 104 s. 31. Hukkanen AT, Antioxidant capacity and phenolic content of sweet rowanberries, Journal of Agricultural and Food Chemistry , 2006, 54, 1, p.112-119, http://portal.isiknowledge.com/portal.cgi, cit.21.2.2006
32. Chambers K Belina et al, Can cramberry supplementatin benefit adults with type 2 diabetes ?, Diabetes care, 2003, 26, 9, pg. 2695, http://proqest.umi.com/, cit.21.2.2006 33. Char-Thanh Du et al, Anthocyanins from Cornus mas, Phytochemistry, 1973, 12, 10, p.2487-2489 www.proquest.umi.com, cit.8.3.2006 34. Chau CF et al, Effects of the insoluble fiber derived from Passiflora edulis seed on plasma and hepatic lipids and fecal output, Mol Nutr Food Res, 2005, 49, 8, 786-90, www.ncbi.nih.gov, cit.18.3.2006 35. Cheng K.K., Day N. E., Nutrition and esophageal cancer, Cancer Causes and Control 1996, 7, p.33-40 36. Chie Morimoto et al, Anti-obese action of raspberry keton, Life Science, 2005, 77, 2, p. 194-204, www.sciencedirect.com, cit.7.2.2006 37. Jirásek V., Starý F., Atlas léčivých rostlin, Praha, SPN, 1986, 112 s. 38. Kahlon T.S et al, In vitro binding of bile acids by blueberries, plums, prunes, strawberries, cherries, cranberries and apples, Food Chemistry, Article in Press, Corrected Proof, www.sciencedirect.com, cit.13.3.2006 39. Kalač, Pavel, Funkční potraviny – kroky ke zdraví, České Budějovice, 2003, 130 s. 40. Kazonuri Ogawa et al, 3´,5´-di-C-ß-glucopyranosylphloretin, a flavonoid characteristic of the genus Fortunella, Phytochemistry, 2001, 57, 5, p.737-742, www.sciencedirect.com, cit.15.3.2006 41. Keevil J. G. et al, Grape juice but not Orange Juice or Grapefruit juice Inhibits Human Platelet Aggregation, J.Nutr., 2000, 130, p. 53-56 42. Key Thimoty, Micronutrients and cancer aetilogy: the epidemiological evidence, Proceedings of the Nutrition Society, 1994, 53, p. 605-614 43. Kim DO et al, Sweet and sour cherry phenolics and their protective effect on neuronal cells, J Agric Food Chem, 2005, 53, 26, 9921-9927, www.ncbi.nlm.nih.gov , cit.11.3.2006 44. Kopáčová, Olga, Bezinky prospívají zdraví, www.agronavigator.cz, cit.10.2.2006
2001,
45. Kopáčová, Olga, Bílá klikva, www.agronavigator.cz, cit.17.11.2005 46. Kopáčová, Olga, Fíky proti patogenům v potravinách, www.agronavigator.cz/default.asp?ids=150&ch=13&typ=1&val=26904, cit.21.3.2006 47. Kopáčová, Olga, Jablka mohou snižovat riziko vzniku astmatu, 2002, www.agronavigator.cz, cit. 6.2. 2006
48. Kopáčová, Olga, Jablka pro zdraví, www.agronavigator.cz , cit. 6.2.2006 49. Kopáčová ,Olga, Klikva lékem na herpes?, www.agronavigator.cz, 2004, cit.11.2.2006 50. Kopáčová, Olga, Klikva proti mrtvici?, www.agronavigator.cz, 2003, cit.11.2.2006 51. Kopáčová, Olga, Kombinace šťávy z klikvy a léků na srdce může být nebezpečná, www.agronavigator.cz, cit.6.2.2006 52. Kopáčová, Olga, Višně proti dně, www.agronavigator.cz, 2003, cit. 4.11. 2005 53. Kopáčová, Olga, Zdravé višně, www.agronavigátor.cz, 2001, cit. 6.2.2006 54. Kopec, K., Přednášky Potraviny rostlinného původu – ovoce a zelenina, LF MU Brno, 2005 55. Kopec, K., Tabulky nutričních hodnot ovoce a zeleniny, ÚZPI, Praha, 1998 56. Kopec, K., Stilbenoly – chemoprotektivní složky hroznů a vín, Výživa a potraviny, 2000, 55, 1, str.5 57. Kováčiková, E., Ovocie a zelenina, Potravinové tabul´ky, Výskumný ústav potravinárský, Bratislava, 1997, 208 s 58. Kvasničková Alexandra, Antikancerogenní www.agronavigator.cz, cit.6.2.2006 59. Kvasničková Alexandra, Antioxidační www.agronavigator.cz, cit.17.11.2006
účinky
sloučeniny
přírodních v plodech
látek, kaktusu,
60. Kvasničková, A., Avokádo potlačuje poškození jater, www.agronavigator.cz, 2001, cit.17.11.2005 61. Kvasničková A.,, Brusinky a prevence onemocnění dásní, www.agronavigator.cz, 2002 cit. 6.11.2005 62. Kvasničková Alexandra, Fytosteroly a mastné kyseliny ve fíkách, www.agronavigator.cz/default.asp?ids=161&ch=13&typ=1&val=2074, cit.21.3.2006 63. Kvasničková A. , Konzumovat papáju může být nebezpečné, www.agronavigator.cz, 2003, cit. 17.11.2005 64. Kvasničková Alexandra, Nová definice vlákniny, www.agronavigator.cz, cit.28.1.2006 65. Kvasničková A., Polyfenolové složky semen černého rybízu, www.agronavigator.cz, 2003, cit. 11.2.2006 66. Kvasničková Alexandra, Vliv jahod na lidské zdraví, www.agronavigator.cz, 2004, cit. 6.2.2006
67. Kvasničková A., Zvyšování obsahu www.agronavigator.cz, 2005, cit.11.2.2006
ellagové
kyseliny
v jahodách,
68. Kužela, Lubomír, Blattná Jarmila, Přirozené protektivní látky ve stravě dětí, Výživa a potraviny, 2003, 58, 5, str.67-68 69. Lachman J., a kol., Rakytník řešetlákový – netradiční zdroj vitamínů a nutričně významných látek, Výživa a potraviny, 1995, 50, č.2, str.43-44 70. Lánská, Dagmar, O jablku, Výživa a potraviny, 1997, 52, 4, str.40 71. Lánská, Dagmar, Vitamíny z domova i zdaleka, Praha, Práce, 1982, 239 s. 72. Lepešková Ivana, Výživná pochoutka: hrozny, www.agronavigator.cz, 2001, cit.6.2.2006 73. Lopes da Silva, Fátima, Antocyanin pigments in strawberry, LWT-Food Science and Technology, Article in Press, Corrested proof-Note to users, www.sciencedorect.com, cit. 14.3.2006 74. Machalová Jana, cit.25.4.2006
Vinné
hrozny,
www.vareni.cz/knihovna_chuti/ovoce/187/,
75. Malik A et al, Prostate cancer prevention through pomegranate fruit, Cell Cycle, 2006, 5, 4, p. 371-3, www.ncbi.nlm.nih.gov, cit.18.3.2006 76. Mandlíková,L., Polyfenoly: rozdělení a zdroje v potravě, Výživa a potraviny, 2005, 60, 1, str. 11-14 77. Mar Larrosa et al, The dietary hydrolysable tannin punicalagin release ellagic acid that induces apoptosis in human colon adenocarcinoma Caco-2 cells by using the mitochondrial pathway, The Journal of Nutritional Biochemistry, Article in Press, Corrected Proof-Note to users, www.scincedirect.com, cit.7.2.2006 78. Matti Ujati et al, Xylitol in preventing acute otitis media , Vaccine, 2000, 19, supl.1, p.S144-S147, cit. 24.2.2006 79. McDougall GJ et al, Different polyphenolic components of soft fruits inhibit alphaamylase and-glucosidase, J Agric Food Chem, 2005, 53, 7, p.2760-6, www.ncbi.nlm.nih.gov, cit.24.3.2006 80. McDougall GJ et al, The inhibitory effects of berry polyphenols on digestive enzymes, Biofactors, 2005, 23, 4, p.189-195, www.ncbi.nlm.nih.gov, cit.24.3.2006 81. Mikko J. Anttonen et al, Enviromental and genetic variation of phenolic compounds in red raspberry, Journal of Food Composition and Analysis, 2005, 18, 8, p.759-769, www.sciencedirect.com, (cit. 7.2.2005)
82. Mohamed DA et al, In vitro evaluation of antioxidant activity of different extracts of Phoenix dactylifera fruits as functional foods, Deutsche Lebensmittel-Rundschau, 2005, 101, 7, p. 305-308, http://portal.isiknowledge.com/portal.cgi, cit.21.3.2006 83. Muchka Bohumír, Ovoce neprávem opomínané, Receptář, 2005, 16, 10, str.13 84. Murkovic M. et al, Effect of elderberry juice on fasting and postprandial serum lipid and serum lipids and LDL oxidation in healthy volunteers: a randomized, doubleblind, placebo-controlled study, Eur J Clin Nutr , 2004, 58, 2, p. 244-9 www.ncbi.nlm.nih.gov , 27.2.2006 85. Naruszewicz, M. et al, Effect of anthokyanins from chokeberry on blood pressure , inflamatory mediators and cell adhesion molecules in patiens with a history of myocardial infarction, XXIIth International Symposium on atherosclerosis , September 28-October 2, 2003, Kyoto, Japan, http://www.sciencedirect.com/, cit. 21.2.2006 86. Nawirska A. et al, Dietary fibre fraction from fruit and vegetable processing waste, Food Chemistry, 2005, 91, 2, p. 221-225, www.sciencedirect.com, cit. 7.3.2006 87. Nowak B., Schulzová B., Tropické plody, Knižní klub, Praha, 2002, 239 s. 88. Oberbeil, K., Lentzová, Ch., Léčba ovocem a zeleninou, Praha, Fortuna Print, 2003, 294 s. 89. Pagan J. et al, Extraction and rheologocal properties of pectin from fresh peach pomace, Journal of Food Engineering, 1999, 39, 2, p.193-201, www.sciencedirect.com cit.11.3.2006 90. Paine Maryet al, Grapefruit juice esatblishes furanocoumarins as mediators of the grapefruit juice-felodipine juice interaction, Amer J of Clin Nutrition, 2006, January 24, www.ars.usda.gov, cit.18.2.2006 91. Parkányiová Jana, Pokorný Jan , Acerola-málo známé exotické ovoce, Výživa a potraviny, 2005, 60, 5, str.137-138 92. Pavlíčková Iva, Pohanka-nejbohatší zdroj rutinu, Výživa a potraviny, 2003, 58, 5, str.151-152 93. Perlín Ctibor, Víno jako antioxidant, www.agronavigator.cz, 2001, cit. 6.2.2006 94. Petry RD, Comparative pharmacological study of hydroethanol extracts of Passiflora alata and Passiflora edulis leaves, Phytother Res, 2001, 15, 2, p.162-4, www.ncbi.nih.gov, cit. 24.3.2006 95. Pinder Pinder, Wine, alkohol and cognition, Annals of General Psychiatry 2006, 5 (Suppl 1): S64, www.annals-general-psychiatry.com/content/5/S1/S64, Cit. 23.3.2006 96. Poluniová Miriam, Potraviny pro zdraví a dobrou kondici, Perfekt, Bratislava, 1998, 157 s.
97. Potravinářské aktuality 10/ 2002 98. Qing-Yi Lu, Inhibition of prostate cancer cell growth by an avocado extract: role of lipid-soluble bioactive substances, The Journal of Nutritional Biochemistry, 2005, 16, 1, p.23-30, www.sciencedirect.com, cit.14.3.2006 99. Rabahah TM, Effect of ascorbic acid and dehydratation on concentrations of total phenolics, antioxidant capacity, anthocyanins and color in fruits, J Agric Food Chem, 2005, 53, 11, p.4444-7, www.ncbi.nlm.nih.gov, cit.11.3.2006 100. Rahmat A et al, The effects of consumation of guava or papaya on total antioxidant and lipid profile in normal male youth., Asia Pac J Clin Nutr, 2004, 13, (Suppl): S106, www.ncbi.nlm.nih.gov, cit.18.3.2006 101. Ramos S, Comparative effects of food-derived polyfenols on the viability and apoptosis of a human hepatoma cell line (Hep G2), J Agric Food Chem, 2005, 53, 4, p.1271-80, www.ncbi.nlm.nih.gov, cit.12.3.2006 102. Ramulu Punna et al., Total, insoluble and soluble dietary fiber contents of Indian fruits , Journal of Food Composition and Analysis, 2003, 16, p.677-685 103. Roger D.Pamplona, George, Encyklopedie léčivých potravin, Praha, 2005, 385s. 104. Rosa M, Alonso-Salces, Classification of apple fruits according to their maturity state by pattern recognition analysis of their pholyphenolic compositions, Food Chemistry, 2005, 93, 1, p.113-123, www.sciencedirect.com, cit.24.3.2006 105. Rubinskiene M.et al, Impact of various factors on the composition and stability of black currant anthocyanins, Food Research International, 2005, 38, 8-9, p. 867871, www.sciencedirect.com, cit. 7.3.2006 106. Rui Hai Liu, Potential Synergy of Phytochemicals in Cancer Prevention: Mechanism of Action 1, The Journal of Nutrition, 2004, 134, 12, p.3479-3485, http://proquest.umi.com, cit.1.3.2006 107. Ruiz D et al, Carotenoids from new apricot (Prunus armeniaca) varieties and their relationship with flesh and skin color, J Agric Food Chem, 2005, 53, 16, 636874, www.ncbi.nlm.nih.gov, cit.11.3.2006 108. Ruiz D et al, Characterization and quantitation of phenolic compounds in new apricots varieties, J Agric Food Chem, 2005, 53, 24, 9544-52, www.ncbi.nlm.nih.gov , cit.11.3.2006 109. Řezníček, V., Kdoule kvalitní, ale opomíjené ovoce, Výživa a potraviny, 2001, 56, 3, str. 72-73 110. Scalzo J., Plant genotype affects total antioxidant capacity and phenolic contents in fruit, Nutrition, 2005, 21, 2, p.207-13, www.ncbi.nlm.nih.gov, cit.12.3.2006
111. Seeram NP et al, Cyclooxygenase inhibitory and antioxidant cyanidin glykosides in cherries and berries, Phytomedicine, 2001, 8, 5, p.362-369, www.ncbi.nlm.nih.gov, cit. 12.3.2006 112. Serraino Ivana et al, Protective effect of cyanidin-3-O-glucoside from blackberry extrakt againts peroxynitrite-induced endothelial dysfunction and vascular failure, Life Sciences, 2003, 73, 9, p.1097-1114, www.sciencedirect.com, cit.7.3.2006 113. Shi, John et al, Stability and Synergistic Effect of Antioxidative Properties of Lycopene and Other Active Components, Critical Reviews in Food Science and Nutrition, 2004, 44, Is. 7/8; pg. 559, 15 pgs, www.proquest.umi.com, cit.7.3.2006 114.
Skorňakov, S., a kol., Zelená kuchyně, Praha , Lid nakl., 1991, 399 s.
115. Spilková, J., Dietetický význam flavonoidů, Časopis českých lékárníků, 2001 , 73, 9, str.12-14 116. Spilková J., Flavonoidy a jejich uplatnění v terapii, Časopis českých lékárníků, 2001, 73 8, str.18-20 117. Stampar F et al, Selected polyphenols in fruits of different cultivars of genus Prunus, Phyton-annales rei botanicae 2005, 45, 3, p. 375-383 , www.sciencedirect.com, cit.11.3.2006 118. Stavric B., Matula T.I., Flavonoids in foods: Their significance for nutrition and health, In A S H Ong L Packer Lipid Soluble Antioxidants: Biochemistry and Clinical Application , 1992, Burkhauser Verlag, Basel, Switzerland 119. Steinmetz, A., Kristi, Potter D. John, Vegetables, fruit and cancer. II. Mechanisms, Cancer Causes and Control, 1991, 2, p.427-442 120. Stepek Gillian et al., Natural plant cysteine proteinases as anthelmintics?, Trends in Parasitology, 2004, 20, 7, p. 322-327, www.sciencedirect.com, cit.18.3.2006 121. Suková, cit.6.2.2006
Irena,
Antioxidační
aktivita
122. Suková Irena, D-limonen z citrusů www.agronavigator.cz, 2003, cit.13.2.2006 123. Suková cit.13.2.2006
Irena,
Význam
monoterpenů,
potravin,
www.agronavigator.cz,
s antikarcinogenním
účinkem,
www.agronavigator.cz,
2002,
124. Sumner MD et al, Effects of pomegranate juice consumption on myocardial perfusion in patients with coronary heart disease, Am J Cardiol, 2005, 96, 6, p.810-4, www.ncbi.nih.gov, cit.18.3.2006
125. Suzuki T., Comparative study of catechin compositions in five Japanese persimmons, Food Chem, 2005, 93, 1, p.149-152, http://portal.isiknowledge.com/portal.cgi, cit.21.3.2006 126.
Šmidrkal Jan a kol., Resveratrol, Chem.listy, 2001, 95, str. 602-609
127. Tall JM et al, Tart cherry anthocyanins supress inflammation-induced pain behavior in rat, Nebav Brain Res, 2004, 153, 1, p. 181-8, www.ncbi.nlm.nih.gov, cit.11.3.2006 128. Tanriöven Dilek et al., Phenolic compounds in pear juice in different cultivars, Food Chemistry, 2005, 93, 1, p.89-93, www.sciencedirect.com/science, cit. 24.2.2006 129. Tate Patricia et al, Comparative effect of eight varieties of blackberry, Nutrition Research, 2003, 23, 7, p.971-971, www.sciencedirect.com, cit.7.2.2006 130. Teak Rong et al, Optimization of a new mobile phase to know the complex and real polyphenolic composition: towards a total phenolic index using high-performance liquid chromatography, Journal of Chromathography A, 2003, 1018, 1, p. 29-40 131. Tosca L Zern et al, Grape Polyphenols Exert a Cardioprotective Effect in Preand Postmenopausal Women by liwering Plasma lipids and Reducing Oxidative Stress, The Journal of Nutrition, 2005, 135, 8, p.1911, 7 pgs., www.proquest.umi.com, cit.24.3.2006 132. Utsunomiya H.et al, Anti-hyperglycemic effects of plum in a rat model of obesity and type 2 diabetes, Wistar fatty rat, Biomed Res, 2005, 26, 5, p.193-200, www.ncbi.nlm.nih.gov, cit. 11.3.2006 133.
Velíšek, J., Chemie potravin I., Ossis, Tábor, 2002, 331 s.
134.
Velíšek, J., Chemie potravin II. ,Ossis,Tábor, 2002, 303 s.
135.
Velíšek, J., Chemie potravin III.,Ossis Tábor, 2002, 343 s.
136. Visentainer JV et al, Physico-chemical characterization of acerola (Malphigia glabra) produced in maringa, Parana State, Brazil, Arch Latinoam Nutr 1997, 47, 1, p.70-2 137. Votruba, Tomáš, Role vitaminů v lidské imunitě, Výživa lidu, 1990, 45, 1, str.4-5 138. Wu X et al,Charakterization of antocyanins and proantocyanidins in some cultivars of Ribes, Aronia and Sambucus and their antioxidant capacity, J Agric Food Chem, 2004, 52, 26, p.7846-7856 139. Xianli et al, Aglycones and Sugar Moieties Alter Anthocyanin Absorption and Metabolism after Berry Consumption in Weanling Pigs 1,2, The Journal of Nutrition . Bethesda, 2005, 135, 10, p.2417 (8 pages)
140. Yang Y et al, Effect on dried plums on colon cancer risk factors in rats, Nutr Cancer, 2005, 53, 1, p.117-125, www.ncbi.nlm.nih.gov, cit. 12.3.2006 141. Yean-Yean Soong, Antioxidant activity and phenolic content of selected fruit seeds, Food Chemistry, 2004, 88, 3, p.411-417, www.sciencedirect.com, cit. 14.3.2006 142. Zakay-Rones Z et al, Randomized study of the efficacy and safety of oral elderberry extrakt in the treatment of influenza A and B virus infections, J Int Med Res. 2004, 32, 2, p. 132-140, www.ncbi.nlm.nih.gov, cit.27.2.2006 143. Zhao C et al, Effects of commercial anthocyanin – rich extracts on colonic cancer and nontumorigenic colonic cell growth, J. of Agr. and Food Chemistry, 2004, 52, 20, p. 6122-6128 144. Zloch, Zdeněk a kol, Celková antioxidační kapacita vybrané skupiny našich potravin, Výživa a potraviny, 2005, 60, 5, str.128-130 145. Zloch, Zdeněk, Chemoprotektivní látky v potravinách-současný stav a perspektiva, Vojenské zdravotnické listy, 2001, 70, 3, str.132-136 146. Zorica Juranic et al, Antiproliferative action of water extrakt of seed or pulp of five different raspberry cultivars, Food Chemistry, 2005, 93, 1, p.39-45, www.sciencedirect.com, cit. 7.2.2006
