VÝZNAM MALÝCH A STŘEDNÍCH LESNÍCH PODNIKŮ PRO ROZVOJ REGIONU THE IMPORTANCE OF SMALL AND MEDIUM-SIZED FOREST ENTERPRISES FOR THE REGIONAL DEVELOPMENT Petra Hlaváčková – David Březina
ABSTRACT Small and medium-sized enterprises are an important part of the national economy. Small and medium-sized enterprises have a major impact on the regional development. A support of small and medium-sized enterprises, even in the case of forestry, should be a priority of the economic policy. The aim of this paper is to analyse the small and medium enterprise sector in the Czech Republic and determine the importance of this enterprise type for the region development with a focus on entities engaged in the forestry. The forestry is a specific field of an economic activity. In the Czech Republic, a forestry entrepreneur can choose from several alternatives of keeping accounting records of his economic activities in for the purpose of paying the right amount of tax liability. The article focuses on the description of the economic activity evidence of individual enterprises in the forestry and to outline possibilities in the tax liability optimization for an income tax of individuals in the Czech Republic. Possibilities of supporting of small and medium enterprise and forestry are followed. The article presents a theoretical background which will be used for further research in an assessment of a contribution of small and medium-sized forest enterprises to the regional development. KEY WORDS Economic. Small and Medium-sized Enterprises. Forestry. Regional Development. Income Tax. Czech Republic. JEL classification: Q23, Q57.
ABSTRAKT Malé a střední podnikání tvoří významnou část národního hospodářství. Malé a střední podniky mají zásadní vliv na rozvoj regionů. Podpora malého a středního podnikání, a to i v případě lesního hospodářství, by měla být prioritou hospodářské politiky státu. Cílem příspěvku je 56
analýza sektoru malých a středních podniků v České republice a zjištění významu tohoto typu podniků pro rozvoj regionu se zaměřením na subjekty podnikající v lesním hospodářství. Lesní hospodářství je specifickým oborem činnosti. V České republice si podnikatel v lesním hospodářství může vybrat z několika možností vedení evidence své podnikatelské činnosti s cílem odvedení správné výše daňové povinnosti. Článek se zaměří i na popis evidence hospodářské činnosti fyzických osob podnikajících v lesním hospodářství a nástin možností optimalizace daňové povinnosti k dani z příjmů fyzických osob v České republice. Dále budou uvedeny možnosti podpory malého a středního podnikání a lesního hospodářství. Článek předkládá teoretická východiska, která bude možné využít pro další výzkum v oblasti hodnocení přínosu malých a středních lesních podniků k rozvoji regionu. KLÍČOVÁ SLOVA Ekonomika. Malé a střední podniky. Lesní hospodářství. Regionální rozvoj. Daň z příjmů. Česká republika.
ÚVOD Definice drobného, malého a středního podnikatele používaná v Evropské unii vychází z přílohy č. 1 Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. 8. 2008. Malé a střední podniky (Small and Medium-sized Enterprises, SME) tvoří významnou složku hospodářství každého státu, jsou faktorem sociální stability a hospodářského růstu. Malé a střední podniky mají zásadní vliv na zaměstnanost, ekonomiku dodavatelů a odběratelů v regionech a tím jsou důležité i pro stát. Význam malých a středních podniků si uvědomuje i Evropská unie, jejíž politika v této oblasti si klade za cíl především zvýšit regionální konkurenceschopnost a výkonnost. SME jsou výrazněji ovlivňovány výkyvy na trhu než podniky velké, z tohoto důvode je nutné je podporovat prostřednictvím např. nabídky různých programů podpor, které jsou realizovány Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky (MPO), až po podpory poskytované v rámci operačních programů Evropské unie (např. Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost). Lesní hospodářství je z pohledu hospodářské činnosti a výrobních podmínek specifickým odvětvím, jež je ovlivňováno, jak uvádí Pulkrab et al. (2007), různými faktory, jako jsou přírodní podmínky (průměrná nadmořská výška, terénní náročnost, ohrožení lesa imisemi, klimatické,
57
srážkové a sněhové podmínky apod.), vnitřní ekonomické podmínky (např. výměra podniku, lesnatost, hustota dopravní sítě, taxační charakteristiky, kvalifikační struktura, vybavenost strojními investicemi), vnější ekonomické podmínky (hustota obyvatel v zájmovém území, tržní podmínky apod.), výrobní úkoly (objem pěstební a těžební činnosti, ostatní činnost atd.). Posuzování vlivu výrobních podmínek a hospodářských opatření na předpokládané výsledky je v lesním hospodaření velmi náročné a zpravidla vyžaduje individuální přístup (Kupčák 2012). V podnikatelském prostředí lesního hospodářství v ČR jsou podnikatelské subjekty koncentrovány ve větších celcích. Na druhé straně existují početné podnikatelské subjekty místního významu a jednotlivé osoby samostatně výdělečně činné. (MZe 2014) V České republice si podnikatel v lesním hospodářství může vybrat z několika možností vedení evidence své podnikatelské činnosti s cílem odvedení správné výše daňové povinnosti. Ač počátky evidence především obchodní činnosti spadají do dávné minulosti, jsou právní předpisy upravující evidenci podnikatelské činnosti a daňové povinnosti jedněmi z nejčastěji se měnících v současné době. Česká republika prošla velkou změnou v systému daní a evidence hospodářských činností podnikatelů fyzických osob, v současnosti především z pohledu změn souvisejících s rekodifikací práva, tedy nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, zákona o obchodních korporacích, zákona o veřejných rejstřících a další navazující legislativy od 1. 1. 2014. V současné době závisí přežití podnikatelských subjektů nejen na ekonomické výkonnosti, ale je také třeba dokázat kladný postoj organizace k různým zúčastněným stranám, tzv. stakeholderům, kteří jsou činností podniku ovlivněny. Jinými slovy, podniky čelí rostoucímu tlaku svého okolí, aby jednaly sociálně odpovědným způsobem (Bučiúniene, Kazlauskaité 2012). Narůstající význam ochrany životního prostředí má vliv na všechny činnosti podniku. Cílem příspěvku je analýza sektoru malých a středních podniků v České republice a zjištění významu tohoto typu podniků pro rozvoj regionu se zaměřením na subjekty podnikající v lesním hospodářství. Článek se zaměří i na povinnosti podnikatelů v lesním hospodářství v souvislosti s odvedením správné výše daňové povinnosti a možnosti její optimalizace. Dále budou nastíněny možnosti využití podpory v oblasti malého a středního podnikání a lesního hospodářství. Článek předkládá teoretická východiska, která bude možné využít pro další výzkum v oblasti hodnocení přínosu malých a středních lesních podniků k rozvoji regionu. MATERIÁL A METODIKA Materiál pro zpracování stanovené problematiky byl získán především pomocí sekundárního výzkumu, který se zaměřil na literární rešerši dostupných tuzemských a zahraničních zdrojů, vědeckých a odborných článků z oblasti malého a středního podnikání, přínosu těchto subjektů pro 58
regionální rozvoj, podnikatelských subjektů v lesním hospodářství, evropských i národních zdrojů podpor malých a středních podniků, ekonomické lokalizace. Při zjišťování významu malých a středních podniků z pohledu Evropské unie, byly prostudovány dokumenty, směrnice a sdělení. Jedná se např. o:
COM(2008) 394 Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů. Small Business Act pro Evropu,
COM(2011) 78 Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů. Přezkum iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu,
COM(2012) 795 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů. Akční plán podnikání 2020. Opětovné probuzení podnikatelského ducha v Evropě,
Evropská charta pro malé podniky (European Union 2004),
Pro hodnocení malého a středního podnikání bylo třeba nejprve stanovit kritéria posouzení velikosti podniků, jelikož právě členění podle velikosti je stěžejní. Konkrétní definice SME se liší v jednotlivých zemích, případně závisí na autorovi, které se této problematice věnuje (Lebiedzik 2003). Z tohoto důvodu byla vybrána kritéria využívané Evropskou komisí. Mezi základní kritéria pro posouzení velikosti podnikatele dle Nařízení Komise č. 800/2008 patří počet zaměstnanců, velikost ročního obratu a bilanční suma roční rozvahy (velikosti aktiv/majetku). Tabulka 1 uvádí rozdělení podniků dle kritérií do kategorií mikro, malý a střední podnik. Tab. 1 Definice malých a středních podniků Kategorie podniku
Počet zaměstnanců
Mikro
< 10
≤ 2 mil. EUR
≤ 2 mil. EUR
Malý
< 50
≤ 10 mil. EUR
≤ 10 mil. EUR
Střední
< 250
≤ 50 mil. EUR
≤ 43 mil. EUR
Obrat
Nebo
Bilanční suma
Zdroj: European Union 2014a Aby bylo možné zjistit počet podniků bylo třeba identifikovat podnikatelské subjekty v lesním hospodářství. Dle Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) patří lesnímu hospodářství CZNACE 02, tedy Lesnictví a těžba dříví. K účelu zjištění počtu podniku a jejich charakteristik byla zakoupena databáze podnikatelských subjektů od Českého statistického úřadu (ČSÚ). Tato data by měla být platná k 17. 3. 2015. Databáze obsahovala následující informace o podnikatelských subjektech CZ-NACE 02:
59
identifikační číslo,
právní formu,
adresu sídla subjektu,
počty zaměstnanců,
obrat.
Pro další analýzy a to především z pohledu daňových povinností vyplývajících z hospodářské činnosti podnikatelů v lesním hospodářství, byly prostudovány legislativní předpisy a to především:
zákon č 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů, a další.
Možnosti podpor podnikání lze hledat na webových stránkách operačních programů Evropské unie, pro podnikání malých a středních podniků připravuje podrobné informace Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, pro podporu podnikatelských subjektů pak Ministerstvo zemědělství České republiky. DOSAŽENÉ VÝSLEDKY A DISKUSE Malé a střední podniky tvoří páteř národního hospodářství. Jak dokládají publikace Churcill, Lewis (1993); Tunkele, Marcinš, Domkins. (2011); Veber, Srpová (2012) a jiné nejdůležitější roli hrají z pohledu regionálního rozvoje a lokální ekonomiky. Podnikatel poskytuje regionu zaměstnanost, také v něm bydlí a je pod neustálou kontrolou svého okolí. SME jsou stabilizátorem společnosti, dalšími jejich výhodami jsou především jejich schopnost pružně reagovat na změny, např. na výkyvy na trhu, inovační kreativita, vytváření nových pracovních příležitostí, lepší odolnost proti hospodářské recesi, rychlejší přijímání podnikatelských rozhodnutí, menší náročnost
60
řízení, jsou projevem využití domácího kapitálu, vytvářejí konkurenční prostředí, působí proti monopolním tendencím, jsou často subdodavateli pro velké podniky (viz např. Veber, Srpová 2012; Baum 1994; Davidsson 1991; Hill 2001). Na druhou stranu publikace Saleh, Ndubisi (2006); Florido, Adame, Tagle (2015); Malach (2005) a další poukazují na mnoho problémů, kterým čelí malé a střední podniky. Jedná se o nedostatek finančních i jiných disponibilních zdrojů, slabou pozici na trhu, nízkou produktivitu, vyšší intenzita práce, méně příznivé pracovní podmínky, omezené možnosti získávání výhod z rozsahu, omezené prostředky na propagaci a reklamu, omezená možnost zaměstnávat odborníky, nedostatek manažerských schopností, nedostatečný přístup k technologiím, velké daňové zatížení atd. V rozvinutých ekonomikách představují malé a střední podniky téměř 100 % celkového počtu podniků, tvoří velký příspěvek k hrubému domácímu produktu, zaměstnanosti a ovlivňují život mnoha rodinám, jejichž přežití je závislé na existenci SME, to dokládají publikace zabývající se významem SME v Mexiku (Florido, Adame, Tagle 2015); Malajsii (Dorasamy et al. 2010); Číně (Man, Lau, Chan (2002); Walesu (Foreman-Peck, Makepeace, Morgan 2006); Indonézii (Berry, Rodriguez, Sandee 2002) apod. Malé a střední podniky v Evropské unii tvoří více než 99 % všech evropských podniků, poskytují dvě třetiny pracovních míst v soukromém sektoru a více než polovinou přispívají k celkové přidané hodnotě vytvářené podniky v EU (European Union 2014a). Pro SME má klíčový význam tzv. Evropská charta pro malé podniky (European Union 2004), která byla přijata členskými státy v roce 2000, která deklaruje, že SME jsou páteří evropské ekonomiky. V červnu roku 2008 přijala EU tzv. Small Business Act for Europe – SBA (COM(2008) 394), který odráží uznání Evropské komise, že malé a střední podniky hrají v hospodářství EU významnou roli (European Union 2014b). SBA zahrnuje soubor politických opatření, která jsou organizačně rozdělena na základě deseti zásad: od „podnikání“ přes „pružně reagující správu“ až po „internacionalizaci“ (European Commission 2013). Tímto byl zaveden politický rámec pro SME s cílem podporovat podnikání, pomáhat SME řešit problémy, které brání v jejich rozvoji. V únoru 2011 byl proveden přezkum SBA (COM(2011) 78), který překládá přehled o dosaženém pokroku a stanovuje nová opatření reagující na výzvy vyplývající z finanční a hospodářské krize. Vedle tohoto vývoje přijala Evropská komise Akční plán pro podnikání (Entrepreneurship 2020 Action Plan – COM(2012) 795), který je určen na podporu podnikatelského ducha v celé EU a odstranění překážek zahájení podnikání. Významem lesních SME v Evropské unii pro zaměstnanost, ekonomiku a regionální rozvoj se zabývali např. Tunkele, Marcinš, Domkins (2011).
61
Zhruba 93 % všech evropských podnikatelských subjektů má méně než deset zaměstnanců. V rámci rozšířené EU je registrováno přibližně 23 miliónů podnikatelských subjektů, zajišťujících zaměstnání pro přibližně 75 miliónů osob. Z celkového počtu podnikatelských subjektů zmíněných 93 % jsou mikrospolečnosti (0 až 9 zaměstnanců), 6 % jsou malé podniky (10 až 49 zaměstnanců), méně než 1 % jsou střední firmy (s 50 až 249 zaměstnanci) a pouze 0,1 % jsou velké společnosti (s 250 a více zaměstnanci). V rámci této podnikatelské struktury jsou dvě třetiny zaměstnanosti vytvářeny v SME, jedna třetina pak velkými společnostmi. Pro více informací např. European Union 2014a; 2014b. Segment malých a středních podniků hraje významnou roli i v České republice, kde v roce 2013 činil jeho podíl na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů 99,83 %, podíl přidané hodnoty dosáhl 54,8 % a podíl na celkovém počtu zaměstnanců byl 60 % (MPO 2014). Odvětví SME v ČR dominují, podobně jak je tomu v průměru v celé EU, mikropodniky s méně než 10 zaměstnanci, na které připadá jedna třetina všech pracovních míst a jedna pětina veškeré přidané hodnoty v ekonomice (European Commission 2013). Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ 2015) a údajů Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO 2014) zaznamenal sektor malého a středního podnikání v roce 2002 velký nárůst v počtu podniků. V roce 2001 byl celkový počet aktivních subjektů SME 746 127, v roce 2002 se jednalo o 971 210 subjektů, což činí nárůst o cca 30 %. Od tohoto roku až do roku 2013 byl vývoj aktivních subjektů SME až na drobné výkyvy stabilní. Tabulka 2 uvádí vývoj počtu aktivních SME, jejich rozdělení na fyzické a právnické osoby, podíl na celkovém počtu aktivních podniků a vybrané ekonomické ukazatele těchto podniků v České republice v letech 2009 – 2013.
62
Tab. 2 Malé a střední podniky v České republice v letech 2009 – 2013 Ukazatel
Podniky
2009
2010
2011
2012
2013
1 077 844
1 106 908
1 137 439
1 143 218
1 124 910
SME - fyzické osoby
839 573
850 032
865 235
914 654
869 279
SME - právnické osoby
238 271
256 876
272 204
228 564
255 631
1 079 668
1 108 736
1 139 267
1 144 943
1 126 880
99,83%
99,84%
99,84%
99,85%
99,83%
1 893
1 833
1 820
1 875
1 782
3 096
3 026
3 038
3 037
2972
61,14%
60,58%
59,91%
61,74%
59,96%
SME
1 223 803
1 314 831
1 344 581
1 395 128
1 396 068
Podniky celkem
2 266 575
2 424 509
2 489 155
2 485 123
2 547 973
podíl SME na celku
53,99%
54,23%
54,02%
56,14%
54,79%
SME
463 711
457 790
462 909
484 485
456 399
Podniky celkem
839 512
841 655
867 201
885 306
863 530
podíl SME na celku
55,24%
54,39%
53,38%
54,73%
52,85%
SME počet aktivních subjektů
Podniky celkem podíl SME na celku SME počet zaměstnanců (tis. osob) Podniky celkem podíl SME na celku přidaná hodnota (mil. Kč)
mzdy (mil. Kč)
Zdroj: ČSÚ 2015; MPO 2015 Tabulka 2 dokládá, jak významnou roli hrají malé a střední podniky v České republice. Podle statistik na konci roku 2013 vykazovalo podnikatelskou činnost celkem 1 126 880, z čehož 1 124 910 patří do kategorie malých a středních podniků, tedy s počtem zaměstnanců 0 – 249. Z tohoto dále 77,28 % činily osoby fyzické. SME se významným dílem (54,9 %) podílejí na zaměstnanosti v podnikatelské sféře v ČR, a vyplácejí více než polovinu všech mezd v podnikatelské sféře. V České republice činí celková lesní plocha 2,6 mil. ha, což představuje cca 34 % rozlohy ČR, hospodářsky využitelných je 75 % lesů, převládá vlastnictví státní. Vlastnickou strukturu lesů ČR uvádí tabulka 3. Tab. 3 Vlastnictví lesů v České republice Vlastnictví Státní lesy
Porostní plocha ha
% 1 552 603
59,74
76 439
2,94
Fyzické osoby
500 002
19,24
Obecní a městské lesy
438 096
16,86
30 494
1,17
1 502
0,06
4
0,00
2 599 142
100,00
Právnické osoby
Lesní družstva Církevní a náboženské společnosti Ostatní (nezařazené) lesy Celkem
Zdroj: MZe 2014
63
Databáze subjektů Českého statistického úřadu uvádí, že celkem se na území České republiky nachází 10 955 subjektů spadajících do klasifikace ekonomických činností CZ-NACE 02. Nepočetnější skupinu subjektů tvoří fyzické osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění. Počet subjektů v jednotlivých typech organizací uvádí tabulka 4. Tab. 4 Počet jednotlivých druhů organizací v lesním hospodářství v roce 2015 Právní forma Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona Fyzická osoba podnikající dle jiných zákonů než živnostenského a zákona o zemědělství Zemědělský podnikatel - fyzická osoba Veřejná obchodní společnost Společnost s ručením omezeným Společnost komanditní Akciová společnost Obecně prospěšná společnost Družstvo Státní podnik Příspěvková organizace Odštěpný závod zahraniční právnické osoby Zahraniční fyzická osoba Spolek
Počet subjektů 9 269 70 363 32 851 2 55 2 64 2 30 8 182 20
Zájmové sdružení právnických osob
3
Evropská společnost
2
Počet subjektů celkem
10 955
Zdroj: ČSÚ 2015 Nejpočetnější skupinou organizací v lesním hospodářství činní podnikatelé fyzické osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění. Těmto podnikatelským subjektům bude věnována další část příspěvku. Druhou nejpočetnější skupinu představují společnosti s ručením omezeným. Fyzické osoby podnikající v lesním hospodářství jsou nejméně prozkoumanou oblastí. Ani databáze ČSÚ o těchto podnikatelích neposkytuje mnoho informací. Z celkového počtu 9269 subjektů lze pouze u 41,48 % určit počet zaměstnanců. Z tohoto důvodu byla u zbylého počtu dohledávána výše obratu. Výše obratu je dle databáze ČSÚ rozdělena do jiných skupin, než odpovídá metodice Evropské unie. Bohužel i informaci o výši obratu bylo možné dohledat pouze u 4,41 % podniků. Více viz tabulka 5.
64
Tab. 5 Informace o fyzických osobách podnikajících v lesním hospodářství Počet zaměstnanců
Počet subjektů
Z toho výše obratu bez obratu
Neuvedeno
5 185
1 - 199 999 Kč
136
5 424 200 000 - 499 999 Kč
73
500 000 - 999 999 Kč
18
1 000 000 - 2 999 999 Kč
12
Bez zaměstnanců
3 711
1 - 5 zaměstnanců
118
6 - 9 zaměstnanců
14
10 - 19 zaměstnanců
1
25 - 49 zaměstnanců
1
Celkem
Počet subjektů
9 269
Zdroj: ČSÚ 2015; vlastní zpracování Podnikatelé (fyzické osoby) podnikající na základě živnostenského oprávnění mají v České republice tři možnosti, jak evidovat svoji hospodářskou činnost a následně splnit svoji daňovou povinnost vůči státu. Může uplatňovat výdaje procentem z příjmů (dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů), vést daňovou evidenci (dle zákona o daních z příjmů) nebo vést účetnictví (dle zákona č. 563/1991 SB., o účetnictví) a následně výsledek hospodaření přetransformovat na základ daně a z něho odvést daň z příjmů. Jelikož je účetnictví nejméně používanou formou evidence u fyzických osob, další pozornost bude zaměřena na zbylé dvě možnosti. Přirozenou snahou každého poplatníka daně je minimalizovat svoji daňovou povinnost za dané zdaňovací období, neboli hledat taková daňová řešení, která povedou k daňové optimalizaci s využitím všech zákonem daných odpočtů od základu daně a slev na dani. U poplatníka daně z příjmů fyzických osob to bude zejména plné využití:
nároku na odpočet nezdanitelných částí základu daně (dle § 15 zákona o daních z příjmů) – při neuplatnění těchto položek v příslušném zdaňovacím období totiž tyto propadají,
nároku na odpočet daňové ztráty od základu daně (dle § 15 zákona o daních z příjmů) – po pětiletém období neuplatněná ztráta propadá,
nárok na podporu výzkumu a výdaje (dle § 15 zákona o daních z příjmů) – po třech letech neuplatněný nárok propadá,
nárok na uplatnění slevy na dani na poplatníka a dalších slev (dle § 35 a následujících zákona o daních z příjmů) – při jejich neuplatnění v příslušném zdaňovacím období tyto slevy propadají,
65
nárok na odpočet slevy na dani z titulu zaměstnávání občanů se zdravotním postižením, který při neuplatnění v příslušném zdaňovacím období propadá,
paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem, pokud nebyl uplatněn výdaj na dopravu v prokázané výši.
Dále může fyzická osoba při optimalizaci své daňové povinnosti využít:
vedení daňové evidence nebo uplatnění výdajů procentem z příjmů – rozhodování o výhodnější variantě,
daňové odpisy dlouhodobého majetku (dle zákona o daních z příjmů),
tvorbu zákonných rezerv (dle zákona o rezervách), v lesním hospodářství především rezerv na pěstební činnost,
využití institutu spolupracující osoby.
Rozhodnutí, zda vést daňovou evidenci či uplatnit výdaje procentem z příjmů závisí na více faktorech. Základ daně se vypočte v daňové evidenci z rozdílu mezi zdanitelnými příjmy a zdanitelnými výdaji, u uplatňovaných výdajů se od celkových zdanitelných příjmů odečte 60 % a zbylá část tvoří základ daně. Z toho vyplývá, že pokud podnikatel nemá výdaje související s příjmy z podnikání vyšší než 60 %, vedení daňové evidence pro něj není výhodné. Uvedené platí však pouze do výše odpočtu nepřekračující částku 1 200 tis. Kč (to je hranice maximální výše odpočtu), tedy očekává-li podnikatel příjmy vyšší než 2 miliony korun za rok, je pro něj výhodnější vedení daňové evidence. A dále pokud uplatňuje podnikatel výdaje procentem z příjmů, nemůže uplatnit daňové zvýhodnění na dítě a slevu na manželku či manžela. Rezervy mají z pohledu podnikatele v lesním hospodaření specifické postavení mezi cizími zdroji, a to především rezerva na pěstební činnost vytvářená dle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách. Smyslem této rezervy je neodebrat lesnímu hospodáři v okamžiku realizace příjmů, tedy v okamžiku těžby dříví zdaněním prostředky, které by mu následně chyběly při provádění pěstebních prací. Tvorba rezervy tak odkládá zdanění tržeb na dobu realizace činností spojených s pěstební činností. Rezervy vytváří poplatníci daně z příjmů, kteří jsou povinni dle zákona č. 289/1995 Sb., provádět obnovu, ochranu a výchovu lesních porostů. Více o tvorbě rezervy na pěstební činnost v České republice viz Šafařík, Dudík, Hlaváčková (2011). V hospodaření podniků lesního hospodářství jsou začleněny všechny pilíře udržitelného rozvoje – ekonomická výkonnost, sociální odpovědnost i ekologické hledisko. Spojením pilířů udržitelného rozvoje na lokální úrovni se zabývá ekonomická lokalizace, kterou definoval Shuman (2000). Ekonomická lokalizace a její vztah k regionální ekonomice a politice byl řešen autory Douthwait (1996); Amstrong, Taylor (2000); Sack (2002); Došek (2006); Kutáček (2007); Hájek et
66
al. (2012); Šilhánová (2012); Rejmanová (2014) a dalšími. Rešerší uvedených prací a dalších zdrojů především z databází Scopus a Web of Science bylo zjištěno, že žádná publikace neřeší ekonomickou lokalizaci ve vztahu k lesnímu hospodářství či obecněji ve vztahu k ochraně životního prostředí. Uvedené důvody vedly výzkumný tým Ústavu lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky k podrobnějšímu výzkumu v dané problematice. První výsledky z provedených výzkumů zabývajících se zjišťováním přínosů organizace v oblasti ochrany přírody a krajiny, příp. lesního hospodářství k lokální ekonomice lze nalézt v publikacích Březina, Šafařík, Hlaváčková (2013); Hlaváčková, Šafařík (2013); Březina (2014); Hlaváčková, Březina (2015). Podnikání malých a středních podniků by nebylo možné bez podpory státu, popř. Evropské unie. Existence podpor podnikání SME dokládají jejich význam pro Českou republiku i Evropskou unii. Cílem podpor je vytvářet optimální podmínky vzniku, fungování a rozvoji SME. Podpory mají význam pro rozvoj a stabilizaci sektoru SME, kompenzují nedostatek vlastního kapitálu, obtížnou dostupnost úvěrů a omezené možnosti ručení vlastním majetkem. Podpora malých a středních podniků v České republice je zakotvena v zákoně č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Podnikatelé v lesním hospodářství mohou využít celé řady podpor, které jsou v gesci Evropské unie, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství a další. Z pohledu EU je možné využít pro financování projektů SME především strukturálních fondů a to konkrétně např. Evropského fondu regionálního rozvoje v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 – 2020. Podporu podnikání malých a středních firem obsahuje Prioritní osa 2. SME mohou získat podporu na základ široké škály programů EU zaměřených na půjčky, záruky a kapitálové financování s podporou EU. Pro podporu internacionalizace SME i mezinárodního dopadu mimo sféru podnikatelských subjektů jsou v EU zřizovány tzv. komunitární programy. Jedná se např. o programy COSME, Horizont 2020, Erasmus+ a další. Mezi národní programy patří program Ministerstva průmyslu a obchodu Záruka na období 2015 – 2023. Dále se jedná např. o program Inostart, který byl připraven v rámci Programu švýcarsko- české spolupráce a další. Důležité jsou také podpory pomocí specializovaných poradenských služeb. Z pohledu lesního hospodářství se dále přidávají Program rozvoje venkova, Operační program Životní prostředí. Více o jednotlivých programech podpory je dostupné na webových stránkách jednotlivých programů. Podpora SME v ČR je popsána např. v publikacích MPO (2012, 2014, 2015).
67
ZÁVĚR Příspěvek překládá několik úhlů pohledu na sektor malých a středních firem především se zaměřením na podnikatelské subjekty v lesním hospodářství. Možnosti pohledů na malé a střední lesní podniky však nebyly zcela vyčerpány. Malé a střední podniky jsou v České republice z hlediska počtu subjektů nejpočetnější skupinou podnikatelů. V České republice v oblasti lesního hospodářství je sice převládající vlastnictví státní, ale soukromé subjekty a především fyzické osoby tvoří také nezanedbatelnou část. Největší význam malých a střeních podniků, ať již obecně, či podniků v lesním hospodářství lze spatřovat v jejich přínosu pro regionální rozvoj a tzv. stakeholdery. Kromě výhod má malé a střední podnikání také své nevýhody. Provedenou analýzou databáze malých a středních podniků spadajících dle klasifikace ekonomických činností do CZNACE 02 a dalším sekundárním výzkumem bylo zjištěno, že malé a střední podnikání v lesním hospodářství je velmi málo prozkoumanou oblastí. Příspěvek se dále zaměřil na daňové povinnosti vyplývající z provozování hospodářské činnosti v lesním hospodářství fyzickou osobou na základě živnostenského oprávnění. Byly porovnávány dvě varianty evidence podnikatelské činnosti, a to vedení daňové evidence a uplatňování výdajů procentem z příjmů. Bylo prokázáno, že pro podnikatele, který je svobodný, nemá žádné děti, jehož výdaje související s jeho podnikatelskou činností nepřesáhnou 60 % zdanitelných příjmů a tyto příjmy nepřevyšují částku 2 mil. Kč za zdaňovací období, je výhodnější uplatňovat výdaje procentem z příjmů. V opačném případě je pro něj výhodnější vést daňovou evidenci. Malé a střední lesní podniky mohou v současné době využít množství evropských i národních programů podporujících tento ty podnikatelské činnosti. LITERATURA Armstrong, H., Taylor, J. (2000). Regional economics and policy. 3rd ed. Oxford [England]: Blackwell, 437 s. ISBN 0-631-21657-X. Baum, J. R. (1994). The Relationship of Traits, Competencies, Motivation, Strategy and Structure to Venture Growth, PhD disertation, University of Maryland. College Park, MD. Berry, A., Rodriguez, E., Sandee, H. (2002). Firm and Group Dynamics in the Small and Medium Enterprise Sector in Indonesia. Small Business Economics, 18. 141 – 161. Březina, D. (2014). Ekonomické aspekty Správy Národního parku Podyjí. Disertační práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně. 132 s. Březina, D., Šafařík, D., Hlaváčková, P. (2013). LM3-Local Multiplier in Environmental Economics. In Fialová, J. – Kubíčková, H. Public Recreation and Landscape Protection - with man hand in hand. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně. s. 77 – 81. ISBN 978-80-7375746-5.
68
Bučiúniene, I., Kazlauskaité, R. (2012). The linkage between HRM, CSR and performance outcomes. Baltic Journal of Management, Oxford: Emerald Group Publishing Limited. Vol. 7. No. 1. s. 5 -24. ISSN 1746-5265. COM(2008) 394 Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů. Small Business Act pro Evropu. 24 s. COM(2011) 78 Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů. Přezkum iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu. 26 s. COM(2012) 795 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů. Akční plán podnikání 2020. Opětovné probuzení podnikatelského ducha v Evropě. 34 s. ČSÚ. (2015). Počet aktivních podnikatelských subjektů. Český statistický úřad. [online]. [cit. 5. května 2015]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdb/ukazatele.jsp?typ=3. Davidsson, P. (1991). Continued Entrepreneurschip: Ability, Need, and Opportunity as Determinants of Small Firm Growth. Journal of Business Venturing. Vol. 6. pp. 405 – 429. Dorasamy, M., Marimuthu, M., Jayabalan, J., Raman, J., Kaliannan, M. (2010). Critical factors in outsourcing of accounting functions in malaysian small medium-sized enterprises (sme). Kajian Malaysia: Journal of Malaysian Studies. 2010, Vol. 28, Issue 2, p39 – 69. 31p. Došek, M. (2006). Lokální multiplikátor jako indikátor lokalizace: případová studie subjektů ve vymezené oblasti Litoměřicka. Master’s Thesis. Brno: Masaryk University. 81 s. Dostupné z: http://is.muni.cz. [online]. [cit. 12. května. 2015]. Douthwait,
R.
(1996).
Short
Circuit:
strengthening
local
economies
for
security
in an unstable world. Lilliput Press, Dublin: in association with The Lilliput Press, xiv, 386 s. Social work skills series. ISBN 18-700-9864-1. European Commission. (2013). Podniky a průmysl. Přehled údajů SBA 2013 Česká republika. 15 s. Dostupné
z:
http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/facts-figures-analysis/performance-
review/files/countries-sheets/2013/czechrepublic_cs.pdf. European Union. (2014b). [online]. Structural business statistics. Eurostat regional yearbook 2014. Lucembour: Publication Office of the European Union. 151 s. ISSN 2363-1716. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat/documents/3217494/5786301/KS-HA-14-001-06EN.PDF/0d146e4b-6ee9-4d14-b053-cc59b6fa00db?version=1.0. European Union. (2004). Evropská charta pro malé podniky. Lucemturg: Úřad pro tisky Evropských společenství. 15 s. ISBN 92-894-7608-7.
69
European Union. (2014a). Annual Report on European SMEs 2013/2014: A Partial and Fragile Recovery. Final Report – July 2014. SME Performance Review. 2013/2014. European Union. 123 s. ISBN 978-92-79-43758-8. Dostupné z: http://ec.europa.eu/growth/smes/businessfriendly-environment/performance-review/files/supporting-documents/2014/annual-reportsmes-2014_en.pdf Florido, J. S. V., Adame, M. G., Tagle, M. A. O. (2014). Financial strategies, the professional development of employers and performance of sme’s (AGASCALIENTES case). Social and Behavioral Sciences 174 (2015) 768 – 775. Foreman-Peck, J., Makepeace, G., Morgan, B. (2006). Growth and profitability of small and medium-sized enterprises: some Welsh evidence. Regional Studies. Vol. 40, Issue 4. s. 307 – 319. Hájek,
O.,
Novosák,
J.,
Zahradník,
P.,
Bednář,
P.
(2012).
Regionální
disparity
a financování regionální politiky. Politická ekonomie 60 (3). s. 330 – 348. ISSN 0032-3233. Hill, H. (2001). Small and Medium Enterprises In Indonesia: Old Policy Changes for a New Administration, Asian Survey. Vol. 41. No. 2. pp. 248 – 270. Hlaváčková, P., Březina, D. (2015). Methodological procedure for the economic assessment of the TFE importance in local economy. In FIALOVÁ, J. – PERNICOVÁ, D. Public recreation and landscape protection - with man hand in hand!. Astron studio CZ, a.s., Praha: Mendel University in Brno, s. 153 – 156. ISBN 978-80-7509-251-9. Hlaváčková, P., Šafařík, D. (2013). Metodická východiska kvantifikace významu rekreační funkce lesa v lokální ekonomice - představení projektu. In Financovanie 2013 Lesy-Drevo. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, s. 125 – 131. ISBN 978-80-228-2577-1. Churchill, N. C., Lewis, V. L. (1983). The Five Stages of Small Business Growth. Harvard Business Review. May-June. 50 p. Kupčák, V. (2012). Optimalizace a ekonomika lesního hospodářství. Pracovní metodika pro privátní poradce v lesnictví. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem. 58 s. Kutáček, S. (2007). Open space o lokálních ekonomikách a udržitelném rozvoji. Sborník ze semináře.
1.
vyd.
Brno:
Trast
pro
ekonomiku
a
společnost,
34
s.
ISBN 978-802-3996-203. Lebiedzik, M. (2003). Podpora malých a středních podniků v Evropské unii: historie a současnost. Malé a střední podniky před a po vstupu do Evropské unie = Małe i średnie przedsiębiorstwa przed i po integracji z Unią Europejską: sborník referátů z mezinárodní konference. Karviná: Slezká univerzita v Opavě. s. 403 – 409. ISBN 80-7248-194-0.
70
Malach, A. (2005). Jak podnikat po vstupu do EU: právo a podnikání, podnikatelské řízení, podpora podnikání v ČR a EU, podnikatelské a podpůrné instituce, podnikání a veřejná správa. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 524 s. ISBN 80-247-0906-6. Man, T., Lau, T., Chan, K. F. (2002). The Competitiveness of Small and Medium Enterprises. A Conseptualisation with Focus on Enterpreneurial Competencis. Journal of Business Venturing. Vol. 17, No. 2. s. 123 – 142. MPO. (2012). Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014 – 2020. 2013. Praha:
Ministerstvo
průmyslu
a
obchodu.
131
s.
Dostupné
z:
http://www.mpo.cz/dokument119071.html. MPO. (2014). Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2013. Praha: Ministerstvo
průmyslu
a
obchodu.
105
s.
Dostupné
z:
http://www.mpo.cz/dokument151050.html. MPO. (2015). Akční plán podpory malých a středních podnikatelů na rok 2015. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu. 24 s. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument157011.html. MZe. (2014). Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2013. Praha: Ministerstvo zemědělství České republiky. 134 s. ISBN 978-80-7434-153-3. Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách), zveřejněného v č. L 214/2008 Úředního věstníku Evropské unie, strana 3, dne 9. 8. 2008. Pulkrab, K., Šišák, L., Bartuněk, J., Bluďovský, Z. (2007). Ekonomika lesního hospodářství – vybrané kapitoly. Praha: Česká zemědělská univerzita. 284 s. ISBN 978-80-213-1409. Rejmanová, E. (2014). Ekonomická lokalizace a aplikace lokálního multiplikátoru. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno. 64 s. Dostupné z: http://is.mendelu.cz/zp/. [online]. [cit. 7. černa. 2015]. Sacks, J. (2002). The money trail: measuring your impact on the local economy using LM3. London: New Economics Foundation, 118 s. ISBN 18-994-0760-X. Saleh, A. S., Ndubisi, N. O. (2006). SME Development in Malaysia: Domestic and Global Challenges. International Review of Business Research Papers. Vol. 2, No. 1, s. 1 – 14. Shuman, M. (2000). Going local: creating self-reliant communities in a global age. New York: Routledge, xiv, 318 s. Social work skills series. ISBN 04-159-2768-4. Šafařík, D., Dudík, R., Hlaváčková, P. 2011. Účetní, daňové a finanční aspekty tvorby a čerpání rezerv na pěstební činnost. Zprávy lesnického výzkumu. sv. 56, č. 2. s. 125 – 128. ISSN 03229688. 71
Šilhánková,
V.
(2012).
Metodika
sledování
udržitelného
rozvoje
na
místní
úrovni.
Vyd. 1. Hradec Králové: Civitas per populi, 28 s. ISBN 978-80-904671-8-7. Tunkele, Š., Marcinš, J., Domkins, A. (2011). Management Competenses Assessment in small and medium-sized forest Enterprises, Research for Rural Development – International Scientific Conference. Vol. 2, No. 2. s. 71 – 77. Veber, J., Srpová, J. (2012). Podnikání malé a střední firmy. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada. 332 s. ISBN 978-80-247-4520-6. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. PODĚKOVÁNÍ Příspěvek byl zpracován s podporou projektu Interní grantové agentury Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně číslo LDF_VT_2015010. KONTAKTNÍ ADRESA Ing. Petra Hlaváčková, PhD., Ing. David Březina, PhD., Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 3, 613 00 Brno, Česká republika E-mail:
[email protected],
[email protected]
72
