Význam hotovostního platebního styku na počátku 21. století

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů

Význam hotovostního platebního styku na počátku 21. století Bakalářská práce

Autor:

Michaela Mrázová, DiS. Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Martin Kohel

Červen, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

Ve Studánce dne 13. června 2010

Michaela Mrázová

Poděkování: Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucímu práce panu Ing. Martinu Kohelovi za odborné a metodické vedení, za náměty a připomínky, kterých jsem využila při zpracování své bakalářské práce.

Anotace Obsahem bakalářské práce je význam hotovostního platebního styku na počátku 21. století. Práce se dělí na 8 kapitol. Teoretická část je zaměřena na podání základních informací o hotovostním platebním styku, kapitálové přiměřenosti, pokladní a směnárenské činnosti. Praktická část se pak zaměřuje na alternativy, výhody a nevýhody hotovostního platebního styku, peněžní oběh a platební styk v České republice a dále zhodnocuje dosavadní vývoje v oblasti platebního styku.

Annotation

The content of the bachelor thesis is an importace of cash payments in the early 21st cenury. The work dissertation is divided into eight chapters. The theoretical part of the thesis is focused on giving basic information about the cash payments, the capital adequacy, the cash and exchange activities. Practical part is focused on alternatives, advantages and disadvantages of the cash payments, the monetary circulation and the system of payments in the Czech Republic and evaluates the results of the present development in the area of cash payments.

Obsah Úvod………………………………………………………………………...8 1

Platební styk………………………………………………………………11

1.1

Zásady podnikání obchodních bank……………………………………….11

1.2

Produkty dle odrazu v bilanci……………………………………………...12

1.3

Bilance centrální banky……………………………………………………13

1.3.1

Aktiva a pasiva centrální banky……………………………………………14

1.4

Pravidla obezřetnosti………………………………………………………14

2

Hotovostní platební styk…………………………………………………15

2.1

Legislativní úprava hotovostního platebního styku………………………..15

2.2

Účastníci hotovostních operací…………………………………………….17

2.3

Způsob provádění hotovostního platebního styku…………………………18

2.4

Nástroje bankovního hotovostního platebního styku……………………...18

2.5

Využití platebních karet……………………………………………………20

2.5.1

Výběr hotovosti v bankomatech…………………………………………...20

2.5.2

Výběr hotovosti na pobočkách bank……………………………………….20

2.5.3

Výběr hotovosti v obchodech……………………………………………...21

2.5.4

Ověření transakce …………………………………………………………21

2.5.5

Výhody a nevýhody platebních karet……………………………………...22

2.6

Poštovní poukázky…………………………………………………………22

3

Kapitálová přiměřenost…………………………………………………..23

3.1

Bankovní regulace Basel II………………………………………………...24

3.2

Operační riziko…………………………………………………………….26

3.2.1

Zahrnutí operačního rizika…………………………………………………27

4

Pokladní a směnárenská činnost………………………………………...27

4.1

Pokladní úsek a jeho úloha………………………………………………...27

4.1.1

Pokladní místa……………………………………………………………..28

4.1.2

Pokladník…………………………………………………………………..29

4.2

Výdej a příjem hotovosti…………………………………………………..30

4.2.1

Obecná ustanovení………………………………………………………...30

4.2.2

Výdej hotovosti…………………………………………………………….31

4.2.3

Příjem hotovosti……………………………………………………………31

4.2.3.1

Zvláštní formy příjmu hotovosti…………………………………………...32

4.3

Zpracování hotovosti v zázemí banky…………………………..…………33

4.4

Úschova hotovosti……………….…………………………………………33

4.4.1

Fyzická ochrana……………………………………………………………34

4.4.2

Mechanická ochrana……………………………………………………….34

4.4.3

Technická ochrana…………………………………………………………34

4.5

Směnárenská činnost………………………………………………………34

5

Alternativy k hotovostnímu platebnímu styku…………………………35

5.1

Praktické využití platebních karet…………………………………………36

5.1.1

Platební karty podle způsobu zúčtování transakcí…………………………36

5.1.1.1

Debetní karta………………………………………………………………37

5.1.1.2

Kreditní karta………………………………………………………………37

5.1.1.3

Charge karta………………………………………………………………..38

5.1.1.4

Úvěrová karta………………………………………………………………38

5.1.2

Platební karty podle druhu záznamu na kartě……………………………...38

5.1.2.1

Karta s magnetickým proužkem…………………………………………...38

5.1.2.2

Karta s čipem………………………………………………………………38

5.1.2.3

Hybridní karta……………………………………………………………...39

5.1.3

Přijímání platebních karet pomocí elektronických terminálů……………...39

5.1.4

Porovnání vývoje platebních karet v ČR za léta 2000 – 2009……………..39

5.1.5

Využívání platebních karet vydaných v ČR……………………………….42

5.1.6

Akceptační síť platebních karet v podmínkách ČR………………………..43

5.2

Cash Advance……………………………………………………………...46

5.3

Cash Back a jeho zavedení na trh v roce 2006…………………………….47

5.3.1

Současnost služby Cashback v podmínkách ČR…………………………..48

5.4

Pay Pass……………………………………………………………………50

5.5

Historie bankomatů………………………………………………………...51

5.5.1

Historie bankomatů v ČR………………………………………………….51

5.5.2

Druhy bankomatů………………………………………………………….52

5.5.2.1

Bankomat – ATM………………………………………………………….52

5.5.2.2

Depozitní (duální bankomaty)……………………………………………..52

6

Výhody a nevýhody hotovostního platebního styku……………………54

6.1

Zákonné omezení plateb v hotovosti………………………………………55

6.2

Poplatky účtované bankami za hotovostní operace občanům……………..57

6.2.1

Poplatky za vklady hotovosti………………………………………………57

6.2.2

Poplatky za výběry hotovosti ……………………………………………...59

7

Peněžní oběh a platební styk v ČR za rok 2009………………………...61

7.1

Peněžní oběh……………………………………………………………….61

7.2

Bezhotovostní platební styk………………………………………………..62

7.2.1

CERTIS – systém mezibankovního platebního styku……………………..62

8

Zhodnocení dosavadního vývoje v oblasti platebního styku…………...64 Závěr………………………………………………………………………66 Seznam použité literatury…………….…………………………………..68 Seznam tabulek a grafů……………………….………………………….71 Přílohy………………………………………….………………………….73

Úvod Na počátku 21. století je zcela běžné a stává se velkou samozřejmostí, že společnost využívá k uskutečňování plateb a převodů finančních prostředků bankovní účty. Vzhledem k jednoduchosti, časové úspornosti, ale i bezpečnosti, je v současné době jak pro velké společnosti, firmy, tak i fyzické osoby nepředstavitelné, že by různé druhy běžných účtů nevyužívali. Na přelomu století se však objevilo tzv. elektronické bankovnictví jako alternativa klasického platebního styku. Hlavní příčinou tohoto trendu je rozšíření mobilních telefonů a internetu, tudíž můžeme elektronické bankovnictví, které se stalo standardem, rozlišit na domácí, telefonní a internetové bankovnictví. Pokud bychom měli bankovní styk rozdělit na dvě základní formy, pak bychom hovořili o platebním styku hotovostním a bezhotovostním. V případě bezhotovostního platebního styku se jedná o převody peněz bez fyzické účasti na nich, např. prostřednictvím internet-bankingu za využití finančních prostředků na účtu již vložených. U hotovostního platebního styku jde o přímou manipulaci s finančními prostředky, ať již formou vkladu na bankovní účet, nebo výběru z něj. V České republice organizuje platby oběživem kromě bankovních subjektů také Česká pošta, která provádí úhrady pomocí poštovních poukázek několika typů. Cílem mé práce je analyzovat hotovostní platební styk na počátku 21. století, zmapovat alternativy, které se používají k hotovostnímu placení, zamyslet se nad výhodami a nevýhodami, které sebou veškeré manipulace s hotovostí přinášejí a dále porovnat vývoj jednotlivých transakcí a vyhodnotit jejich možný další průběh. Ve své práci se snažím členit výklad od obecného ke konkrétnímu celku tak, aby podal jasný obraz o problematice hotovostního platebního styku. Výklad člením do osmi kapitol, přičemž první čtyři kapitoly jsou teoretické a na zbývající čtyři nahlížím z hlediska praktického. Zdrojem informací, z kterých jsem čerpala mi byly tištěné publikace a ve větší míře články, výroční zprávy a sazebníky bank publikované na internetu.

8

V první kapitole se zabývám platebním stykem, který se řadí mezi základní služby poskytované bankami svým klientům. Dále objasňuji zásady podnikání obchodních bank, jejichž hlavním cílem je maximalizace hodnoty a zisku. A následně se zaměřuji na to, do jaké skupiny bankovních obchodů se řadí platební styk. Také popisuji bilanci centrální banky, jako banky státu, která může jako jediná emitovat oběživo, ovlivňovat množství peněz v oběhu a především zabezpečovat vnitřní a vnější stabilitu měny. Jelikož banky musí čelit při své činnosti mnoha ohrožením, zmiňuji se o obezřetnostních pravidlech, které musí dodržovat. V druhé kapitole se věnuji výhradně hotovostnímu platebnímu styku, jeho legislativní úpravou, která je dosti obsáhlá a také jsem nezapomněla zmínit účastníky hotovostních operací, dále pak způsoby a nástroje používané při provádění hotovostního platebního styku. V další části kapitoly popisuji problematiku kapitálové přiměřenosti, která stanovuje bankám udržovat určitou minimální výši kapitálu vzhledem k objemu, struktuře a rizikovosti svých aktiv. Důležitou roli však v této oblasti sehrává Basel II, který reaguje na nastupující trendy v řízení úvěrového rizika a rozšiřuje záběr bankovní regulace o operační rizika, která ve výkladu také uvádím. Čtvrtá kapitola je zaměřená na pokladní činnosti, pokladní úsek a jeho úlohu při výdeji a příjmu hotovosti, dále jakým způsobem se zpracovává hotovost v zázemí banky a jak se provádí úschova hotovosti. Některé banky a instituce poskytují směnárenské služby a proto je také neopomínám zmínit. V páté kapitole se zabývám alternativami k hotovostnímu platebnímu styku, které ať chceme či nikoliv jsme nuceni technologickým pokrokem akceptovat. Širokou škálu možností nám přinášejí platební karty, jejichž vývoj a využití v České republice jsem zmapovala za poslední desetiletí. Dalším mým zkoumáním je vývoj počtu obchodních míst akceptující karty a vývoj počtu bankomatů. Také popisuji nové služby Cash Advance, Cash Back a Pay Pass společně s vylepšenými typy bankomatů, které máme v současnosti možnost využívat.

9

V následující kapitole rozebírám výhody a nevýhody hotovostního platebního styku jak z pohledu klienta, tak z pohledu banky. Dále objasňuji problematiku zákona o omezení plateb v hotovosti, která nabyla účinnosti v roce 2004 a porovnávám poplatky při výběru či vkladu hotovosti na účet. Náplní sedmé kapitoly je peněžní oběh a platební styk v České republice. Uvádím zde kolik množství oběživa Česká národní banka dala do oběhu za poslední desetiletí a dále kolik činily její hotovostní obraty na pokladnách poboček. Poslední osmá kapitola zhodnocuje dosavadní vývoj v oblasti platebního styku, hodnotí současný stav a zároveň se též zabývá předpokládanými trendy v budoucnosti.

10

1 Platební styk Mezi základní služby, které poskytují banky svým klientům, patří realizace platebního styku, tedy hotovostní a bezhotovostní přesuny peněžních prostředků mezi jednotlivými subjekty hospodářského života – fyzickými i právnickými osobami, a to jak v rámci jednoho státu, tak i v zahraničí. Banky však nabízejí svým klientům mnohem více než jen přesuny peněžních prostředků. Platební styk ve své abstrakci představuje třívrstvovou architekturu produktů platebního styku, operací bank a nebankovních institucí, kde služba v každé vyšší vrstvě předpokládá využití služby v nižší vrstvě, přičemž na pozadí platebního styku probíhá jeho zúčtování. Na základě tohoto obecného pohledu lze hovořit o nástrojích platebního styku, úrovních zajištění a záruk a nakonec o financování obchodu. Platební styk je nekončící inovací služeb bank a nebankovních institucí, proto třívrstvový model není konečným modelem komunikace bank a jejich klientů.1

1.1 Zásady podnikání obchodních bank Bezhotovostní peníze, které banky emitují představují množství peněz v oběhu, jenž je významnou makroekonomickou veličinou. Platební styk, který zajišťují banky, je životně důležitý pro chod každé ekonomiky. Banky používají především svěřené peníze, nemohou s nimi tedy nakládat zcela podle svého vlastního uvážení. Aktiva a pasiva bank mají specifickou strukturu ve srovnání s aktivy a pasivy nebankovních firem. Banky mají spíše dlouhodobá aktiva a krátkodobá pasiva. Bankovní oblast je potenciálně vysoce zisková a proto láká podvodníky. Bankovní úpadky mají mnohem horší důsledky pro ekonomiku než úpadky průmyslových a obchodních firem, protože při úpadku banky dochází ke ztrátě velké části aktiv a nelze vyplatit vklady. Neproplácení vkladů by mohlo

1

MÁČE, M. Platební styk klasický a elektronický. [on line] [cit.2010-04-18]. Dostupné z WWW: .

11

vést k obavě vkladatelů u dalších bank o jejich prostředky a tedy k hromadným výběrům vkladů, což by mohlo vést ke zhroucení bankovního systému.2 Hlavním cílem zásad řízení banky je maximalizace hodnoty banky a zisku. K maximalizaci zisku vede řízení marže, nákladů, daní, likvidity a vlastních prostředků. Schopnost banky dostát svým závazkům v odpovídající objemové a časové struktuře - schopnost reagovat na požadavky vkladatelů na vyzvednutí dočasně svěřených prostředků se nazývá bankovní likvidita. Klient může požadovat výplatu v hotovosti, proto banka část aktiv udržuje v absolutně likvidní formě.3

1.2 Produkty dle odrazu v bilanci Význam vymezení bankovních produktů a jejich členění nelze vidět pouze z hlediska potřeb výkladu jednotlivých produktů, ale může mít své praktické dopady. Ty se mohou odrážet např. v organizačním uspořádání banky, v účetním zobrazení bankovních produktů, v neposlední řadě i ve stanovení regulačního rámce pro činnost bank či sjednávání bankovních produktů. Velmi rozšířený, možno říci klasický, je přístup členění bankovních produktů (obchodů) podle jejich odrazu v bilanci banky na aktivní, pasivní a neutrální (indiferentní). V dnešní době se ale s tímto klasickým členěním bankovních produktů setkáváme poměrně zřídka.4 Neutrální bankovní obchody jsou takové obchody, při nichž banka aktuálně nevystupuje ani ve věřitelském ani v dlužnickém postavení, a proto se tyto obchody neobjevují v rozvaze banky, jsou rozvahově neutrální. Do této skupiny lze zařadit poměrně různorodou skupinu bankovních obchodů. Patří sem obchody, při kterých banka provádí určitou službu pro klienta, aniž by jí z toho vznikla určitá pohledávka či přijetí finančních zdrojů na úvěrovém principu jako je například zajišťování platebního styku, směnárenská 2

Zásady podnikání obchodních bank, otázka č. 3 – Absolutorium, VOŠ Klatovy Tamtéž 4 DVOŘÁK, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. str. 254 3

12

činnost, pokladní operace, poradenská činnost aj. A dále obchody, které pro banku představují budoucí pohledávku či závazek.5 V České republice se od roku 1993 buduje systém bankovnictví založený na jedné centrální bance a ostatních bankách komerčních. Jedná se tedy o dvou stupňové bankovní schéma. Centrální banka představuje státní nepodnikatelskou instituci, která plní úkoly a cíle především v oblasti monetární politiky. 6

1.3 Bilance centrální banky Podobně jako u komerčních bank vypovídá o struktuře a významu obchodů prováděných centrální bankou její bilance. Při porovnání s bilancí komerčních bank zde najdeme řadu společných rysů, nicméně jsou zde i velmi významné rozdíly. Společné rysy vyplývají z toho, že i centrální banka je bankou a provádí v tomto směru obchody podobné jako banky komerční. Nicméně obchody prováděné centrální bankou primárně vyplývají z provádění měnové politiky. V bilanci centrální banky je třeba upozornit na oběživo, resp. pokladní hotovost. Zatímco hotovost, kterou drží komerční banky, je samozřejmě jedním k aktiv, centrální bance jako emitentovi se emitované bankovky a mince objeví jako oběživo v pasivech. Důvodem, proč je emitované oběživo závazkem centrální banky můžeme pochopit na následujícím případu. Např. centrální banka emituje hotové peníze tak, že odkupuje od banky nějaké aktivum (např. cenný papír). Za toto aktivum zaplatí centrální banka tak, že „vytiskne bankovku“. Ta potom představuje v podstatě její závazek směnit tuto bankovku zpět za nějaké aktivum.7

5

DVOŘÁK, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. str. 255 ABC.CZ Banky v České republice. [online] [cit. 2010-04-24]. Dostupné z WWW: 7 DVOŘÁK, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. str. 156 - 157 6

13

1.3.1 Aktiva a pasiva centrální banky Aktiva centrální banky ukazují samozřejmě strukturu majetku v držení centrální banky, ukazují ovšem i na způsoby, jakými centrální banka emituje peníze (hotovostní i bezhotovostní) do oběhu. Za získaná aktiva totiž centrální banka platí tak, že zvýší stav na účtu vedeném tomu (většinou jde o banku), kdo provádí dané aktivum, nebo emituje hotovost. V obou případech se jedná o emisi peněz centrální banky. Pro úplnost je třeba dodat, že centrální banka může za získané aktivum zaplatit i jiným aktivem. Je zřejmé, že výše uvedené se týká pouze té části aktiv, které na pasivech odpovídají cizí zdroje, závazky centrální banky. Hodnota aktiv odpovídající vlastnímu kapitálu představuje tu část majetku, která by centrální bance pomyslně zůstala, pokud by stáhla z oběhu všechny své emitované (hotovostní i bezhotovostní peníze). Pasiva centrální banky se skládají z vlastního kapitálu a cizích zdrojů (závazků). Cizí zdroje centrální banky ukazují na to, v jaké formě (hotovostní nebo bezhotovostní) a jakými subjekty jsou drženy peníze emitované centrální bankou. Emise oběživa představuje závazek centrální banky z titulu vydaných bankovek a mincí, které se nacházejí v pokladnách bank a u nebankovní veřejnosti.8

1.4 Pravidla obezřetnosti Banky čelí při své činnosti, stejně jako jiné podnikatelské subjekty, mnoha ohrožením. Rozhodujícím rizikem je pro většinu z nich nebezpečí, že klienti, kterým banka půjčila finanční prostředky, svoje závazky nesplatí. Banka může utrpět ztrátu také tím, že její nakoupené cenné papíry ztratí v průběhu času svoji hodnotu. Znehodnocení aktiv, které vlastní, ale i jiné nedostatky pak mohou vést až k její neschopnosti plnit závazky včas nebo se dokonce mohou projevit až v dlouhodobé neschopnosti banky uhrazovat vlastní závazky.9 8 9

DVOŘÁK, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. str. 158 - 159 KOHEL, M. Přednášky - VOŠ

14

Ve snaze zajistit, aby banky dokázaly řešit nepříznivé situace, byla postupem času vytvořena tzv. obezřetnostní pravidla, která musí při své činnosti dodržovat. Jsou předmětem sledování regulátorů a mají zajistit stabilitu finančních systémů včetně ochrany vkladů klientů u bank. Nejdůležitějším pravidlem je tzv. kapitálová přiměřenost.10

2 Hotovostní platební styk Hotovostní platební styk je jednou z forem platebního styku. Je charakterizován jako všechny hotovostní platby, které jsou uskutečňovány bankami, jinými právními osobami nebo fyzickými osobami jak pro svou potřebu, tak pro potřebu klientů.11

2.1 Legislativní úprava hotovostního platebního styku Hotovostní platební styk v ČR se řídí zákonem č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti s účinností od 1. července 2004, který stanoví, že veškeré platby (mimo jasně specifikovaných – např. platba daní a poplatků, mzdy, důchody z důchodového pojištění, úschovy u notáře, výplaty pojistného plnění ze soukromého pojištění apod.), jejichž výše překračuje částku 15 000 eur, musí být provedeny bezhotovostní platbou. Bezhotovostní platbou se rozumí platba provedená bezhotovostním převodem peněžních prostředků prostřednictvím peněžního ústavu v české nebo cizí měně z území ČR na území jiného státu.12 Dále pak zákonem č. 219/1995 Sb., devizový zákon, který upravuje mimo jiné pojem devizové hodnoty. Vyhláška 434/2002 Sb. stanoví mimo jiné povinnosti devizových míst při nákupu nebo prodeji cizí měny. 13

10

KOHEL, M. Přednášky - VOŠ SCHLOSSBERGER, O. ; SOLDÁNOVÁ, M. Platební styk str. 205 12 MÁČE, M. Platební styk klasický a elektronický. [on line] [cit.2010-04-18]. Dostupné z WWW: . 13 SCHLOSSBERGER, O.; SOLDÁNOVÁ, M. Platební styk. str. 206 11

15

Dalším zákonem, kterým se řídí hotovostní platební styk je zákon č. 61/1996 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (zákon „ o praní špinavých peněz“). Z kterého vyplývá jednoznačná oznamovací povinnost od 1. září 2004 každé fyzické osobě vstupující nebo vystupující z tuzemska mimo celní území Evropského společenství. Jedná se o povinnost písemně oznámit celnímu úřadu mimo jiné dovoz nebo vývoz platných bankovek a mincí v české měně v celkové částce převyšující 15 000 eur. Dalším legislativním předpisem je vyhláška ČNB č. 434/2002 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o udělení devizové licence, předpoklady a podmínky pro provádění některých obchodů s devizovými hodnotami a postup pro nakládání s padělanými nebo pozměněnými prostředky. O hotovosti, byť okrajově, se zmiňuje také zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech, který je zkráceně označován jako zákon o platebním styku. Charakterizuje převod jako operaci prováděnou na základě příkazu, který dal příkazce své převádějící instituci za účelem převedení peněžních prostředků ve prospěch příjemce. Převod může být v souladu se zákonem uskutečněn také složením hotovosti příkazcem nebo výplatou hotovosti příjemci.14 Česká národní banka dále v oblasti hotovostního platebního styku stanoví vyhláškami např.: 

postup fyzických a právnických osob při příjmu zákonných peněz a nakládání s nimi, včetně postupu při odebírání padělaných bankovek a mincí;



ukončení platnosti bankovek a mincí a způsob a dobu jejich výměny za jiné bankovky a mince;



nominální hodnoty, rozměry, hmotnost, materiál, vzhled a další náležitosti bankovek a mincí a jejich vydání do oběhu;



14

poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince;

SCHLOSSBERGER, O.; SOLDÁNOVÁ, M. Platební styk. str. 206 - 207

16



podmínky, za kterých lze reprodukovat symboly peněz nebo vyrábět předměty, které je úpravou napodobují.15

2.2 Účastníci hotovostních operací 1. Zákazníci – fyzické i právnické osoby, nadace apod. Vybírají si bankovky z účtů (např. na přepážkách bank nebo prostřednictvím elektronického platebního prostředku). Takto získanou hotovost dávají do oběhu při platbách za zboží nebo služby. Ukládají si hotovost na účty u bank nebo podobných institucí. 2. Obchodníci – podnikatelé a právnické osoby Přijímají za své zboží a služby hotové peníze od zákazníků. Část takto získaných hotovostí ukládají v bankách. 3. Komerční banky – banky působící na území ČR v souladu se zákonem o bankách Přijímají hotové peníze od občanů, podnikatelů i právnických osob. Takto získanou hotovost spolu s další hotovostí získanou od centrální banky použijí na uspokojení dalších potřeb klientů v oblasti hotovostního platebního styku. Přebytečnou část hotovosti odvedou do centrální banky. 4. Centrální banka Hotové peníze přijaté z oběhu třídí na hotové peníze schopné dalšího oběhu a hotové peníze pro oběh neupotřebitelné. Neupotřebitelné hotové peníze v souladu stahuje z oběhu a ničí. V souladu se zákonem zavádí do oběhu nové bankovky a mince.16

15 16

SCHLOSSBERGER, O.; SOLDÁNOVÁ, M. Platební styk. str. 207 Tamtéž, str. 208

17

2.3 Způsob provádění hotovostního platebního styku Banky umožňují svým klientům provádět hotovostní platby v následujících formách: 

složením hotovosti ve prospěch účtu příjemce se provádí nejčastěji prostřednictvím pokladní složenky přímo na pokladnách poboček banky vedoucí účet, eventuálně i u poboček jiných bank (pokud je to mezi těmito bankami dohodnuto). Vedle pokladní složenky je možné s bankou dohodnout i jiné formy, např. prostřednictvím nočního trezoru nebo inkasačními brašnami



poukazem peněžních prostředků ze svého účtu k výplatě v hotovosti se využívá v takových případech, kdy chce klient poukázat ze svého účtu určitou částku, kterou bude oprávněná osoba čerpat v hotovosti (např. organizační jednotka podniku, mající sídlo mimo obvod působnosti pobočky vedoucí účet mateřského podniku). Klient poukazuje příkazem k úhradě prostředky ze svého účtu ve prospěch vyplácející pobočky a současně zasílá vyplácející pobočce avízo



šekem, který je určen k výplatě v hotovosti



výběrem hotovosti prostřednictvím výběrního lístku. Výběrní lístek musí být opatřen podpisem oprávněné osoby dle podpisového vzoru k účtu. Pokud není dohodnuto ve smlouvě o účtu jinak, je klient při vybírání hotovosti povinen prokázat svoji totožnost. Vždy je povinen potvrdit svým podpisem na výběrním lístku příjem hotovosti



bankovní platební kartou může klient vybírat hotovost na pokladnách poboček bank nebo prostřednictvím bankomatů.17

2.4 Nástroje bankovního hotovostního platebního styku Hotovostní platební styk v bankách se uskutečňuje prostřednictvím různých tiskopisů k příjmu nebo výdeji peněz. Pokladní doklad k příjmu nebo výdeji musí splňovat zákonné náležitosti. 18

17 18

DVOŘÁK, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. str. 344 SCHLOSSBERGER, O.; SOLDÁNOVÁ, M. Platební styk. str. 238

18

Nástrojem platebního styku rozumíme druh instrumentu, na základě kterého banky a jiné instituce provádějí platební operace. Pokladní složenka se používá při vkladu peněz na účet.19 Náležitosti: 

měna účtu a hotovosti



číslo účtu



částka



jméno, příjmení a adresa složitele



variabilní symbol (specifikuje platbu nebo plátce)



konstantní symbol (jde o ekonomický charakter platby)



podpis složitele

Výběrní lístek slouží k výběru hotovosti. Výběr může provést jen majitel účtu nebo osoby s dispozičním právem.20 Náležitosti: 

měna účtu a hotovosti



číslo účtu



částka



jméno a příjmení a příjemce



variabilní symbol



konstantní symbol



podpis příkazce

Součástí pokladní složenky a výběrního lístku je i výčetka hodnot.

19 20

viz. Příloha č. 1 viz. Příloha č. 2

19

2.5 Využití platebních karet Platební karty nabízejí držitelům různé možnosti využití, mohou s nimi být spojeny i některé doprovodné služby. Za základní formy použití platebních karet lze považovat: 

výběr hotovosti v bankomatech



výběr hotovosti na pobočkách bank



výběr hotovosti v obchodech



bezhotovostní placení21

2.5.1 Výběr hotovosti v bankomatech Platební karta není jen nástrojem bezhotovostního placení, ale slouží rovněž k přístupu držitele k hotovým penězům uloženým na účtu, k němuž je vydána. Jedná se o hotovostní operaci. Na rozdíl od placení v obchodě výběr z bankomatu probíhá výlučně elektronicky. Identifikace držitele je prováděna vždy zadáním PIN (Personal Identification Number). Současně bankomaty pracují výhradně v online režimu, proto umožňují autorizaci každé realizované transakce. Autorizací se rozumí ověření oprávněnosti provést danou platební kartou příslušnou transakci.

2.5.2 Výběr hotovosti na pobočkách bank Pomocí platebních karet je možné vybírat hotovost i na pobočkách bank, směnáren či v mezinárodních hotelích. Držitel karty musí předkládat kromě karty i průkaz totožnosti, platba musí být vždy autorizována.22

21

MÁČE, M. Platební styk klasický a elektronický. [on line] [cit.2010-04-18]. Dostupné z WWW: 22 Tamtéž

20

Tento způsob výběru není pro klienta příliš výhodný, protože je zatížen relativně vysokým poplatkem. Proto je využíván obvykle pouze v případech, kdy nelze využít bankomat (bankomat není dostupný, popř. částka přesahuje limit stanovený pro výběr z bankomatu).23

2.5.3 Výběr hotovosti v obchodech Klient při placení kartou v obchodě může požádat vyplacení určité částky v hotovosti. Účet klienta je tak zatížen nejen provedenou platbou za nákup, ale i vybranou hotovostí. Transakce obvykle vyžaduje zadání PIN kódu.

2.5.4 Ověření transakce (autorizace) Ověření transakce spočívá jednak v kontrole údajů na kartě (kontrola ochranných prvků – zda-li není zfalšovaná, kontrola čísla karty – zda-li není uvedena na seznamu zakázaných karet, kontrola platnosti kary apod.) K autorizaci dochází zcela automaticky v případě, že se jedná o transakci prováděnou prostřednictvím zařízení online napojeného na síť bankomatů nebo platebních terminálů. V tomto případě se ověřuje i osobní identifikační kód – PIN držitele karty, který musí pomocí klávesnice uvést při použití karty. Celý proces autorizace trvá jen několik málo vteřin.24

23

MÁČE, M. Platební styk klasický a elektronický. [on line] [cit.2010-04-18]. Dostupné z WWW: 24 Tamtéž

21

2.5.5 Výhody a nevýhody platebních karet Za hlavní výhody platebních karet pro klienta můžeme považovat: 

jednoduchý přístup k potřebným finančním prostředkům. Držitel karty čerpá prostředky ze svého účtu až v době provedení platby (resp. později v závislosti na druhu karty)



vyšší bezpečnost oproti hotovosti



úspora času a poplatků spojených se směnou hotovostí



výhodnější kurz pro zúčtování plateb (je provedeno kurzem deviza prodej)



doplňkové služby pro držitele spojené s kartou Na druhé straně je třeba poznamenat, že s vystavením i použitím karet mohou být

spojeny určité poplatky, v případě ztráty hrozí i riziko zneužití.25

2.6 Poštovní poukázky Poštovní poukázky nejsou v pravém slova smyslu nástrojem platebního styku bank, nýbrž České pošty. Jejich zařazení do základních instrumentů platebního styku je opravené s ohledem na dlouholetou praxi jejich zúčtování prostřednictvím bank, resp. několika vybraných bankovních ústavů. Původně banky zpracovávaly poštovní poukázky: 

vzorce A, které slouží k zasílání peněžních částek složených v hotovosti fyzickými osobami ne poštovní provozovně k bezhotovostnímu připsání ve prospěch účtu klienta banky



vzorce B, které slouží k výplatě částky v hotovosti prostřednictvím pošty z účtu klienta vedené u banky



Ostatní vzorce C a D banky v podstatě nevyužívaly, protože zprostředkovávaly pouze hotovostní transakce mezi složitelem a příjemcem peněžních prostředků.

25

MÁČE, M. Platební styk klasický a elektronický. [on line] [cit.2010-04-18]. Dostupné z WWW:

22

Obecně však lze konstatovat, že poštovní poukázky podporují tlak na zvýšení hotovostních operací, které jsou realizovány mimo banky. Proto banky působí na jejich postupné omezování a nahrazování vhodnějšími nástroji pouze bezhotovostního platebního styku.26

3 Kapitálová přiměřenost Kapitálová přiměřenost představuje dnes jeden ze základních nástrojů bankovní regulace. Její základní filozofie spočívá v tom, že stanovuje bankám určitou minimální výši kapitálu, který banka musí vzhledem k objemu, struktuře a rizikovosti svých obchodů udržovat. 27 Kapitálovou přiměřenost postuloval Basilejský výbor pro bankovní dohled poprvé v roce 1988 jako tzv. kapitálovou dohodu (The Capital Accord), jinak nazývanou také Basel I. Dohoda, byť znamená doporučení, byla postupně implementována ve více než sto zemích světa.28 V ČR se poprvé principy kapitálové přiměřenosti promítly do metodiky ČNB v roce 1992, postupně byla implementována řada změn, z nichž zásadní spočívala v zahrnutí tržních rizik v roce 1999. Vstupem ČR do EU se pro nás stala závaznou pravidla kapitálové přiměřenosti stanovená směrnicemi EU. 29 Význam kapitálové přiměřenosti můžeme doložit i tím, že podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, musí ČNB odebrat licenci takové bance, jejíž kapitálová přiměřenost klesne pod jednu třetinu stanoveného limitu.30

26

MÁČE, M. Platební styk klasický a elektronický. [on line] [cit.2010-04-18]. Dostupné z WWW: 27 DVOŘÁK, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. str. 200 28 EFK.VSB.CZ 3. Mezinárodní konference řízení a modelování rizik. [on line] [cit.2010-04-13]. 29 DVOŘÁK, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. str. 203 30 EKF.VSB.CZ 3. Mezinárodní konference řízení a modelování rizik. [on line] [cit.2010-04-13]. Dostupné z WWW:

23

3.1 Bankovní regulace Basel II V posledních dvou desetiletích dochází ve světovém bankovnictví k rychlé internacionalizaci a propojenosti národních peněžních a kapitálových trhů. Hovoří se dokonce o „globalizaci bankovnictví“. Čím dál tím více je zřejmé, že účinnost regulace a dohledu bankovních institucí, které své aktivity rozvíjejí na mezinárodním poli, je do značné míry podmíněna spoluprácí a stupněm harmonizace pravidel mezi příslušnými institucemi regulace a dohledu jednotlivých zemí. Nejvýznamnější místo v této oblasti má basilejská Banka pro mezinárodní platby a její Basilejský výbor bankovního dohledu (Basel Committe on Banking Supervision). Tento Výbor založili v září roku 1974 guvernéři centrálních bank zemí „Skupiny 10“ a Lucemburska. Nejznámějším výsledkem činnosti Výboru jsou pravidla kapitálové přiměřenosti (Cooke – ratio aj.). Nový koncept kapitálové přiměřenosti známý jako Basel II se povinně zavedl pro banky a obchodníky s cennými papíry v Evropské unii od 1. ledna 2007. Basel II reaguje na nastupující trendy v řízení úvěrového rizika, aplikované zejména mezinárodně činnými velkými bankami. Dále rozšiřuje záběr bankovní regulace o operační riziko a tím reaguje na bouřlivý rozvoj informačních technologií a rizika z toho vyplývající. V oblasti tržního rizika koncept přebírá dosavadní metodiku stanovení kapitálového požadavku. Zároveň umožňuje bankám, aby zvolily i jednodušší metody stanovení kapitálových požadavků, pokud se tak rozhodnou. Nový koncept kapitálové přiměřenosti nahradil Basel I, který po bankách vyžaduje držet ke každému rizikovému aktivu konstantní 8% výši kapitálového požadavku bez ohledu na kvalitu dlužníka. Basel II umožňuje jít jak cestou standardizovaných metod, tak cestou vytváření vlastních modelů, a tím optimalizovat kapitálové požadavky odpovídající rizikovému profilu dané banky.31 Většina evropských bank při implementaci usilovala o zavedení vlastních modelů. Basel II tento přístup nazývá přístup založený na interním ratingu, jenž je koncepčně použitelný jak pro oblast úvěrového, tak operačního rizika. Tento systém vyžaduje značné nároky na data, jež by měla banka uchovávat alespoň po dobu pěti let pro každý typ aktiva 31

EKF.VSB.CZ 3. Mezinárodní konference řízení a modelování rizik. [on line] [cit.2010-04-13]. Dostupné z WWW:

24

v případě úvěrového rizika, nebo po dobu minimálně dvou let pro každý typ ztrátové události (sedm ztrátových událostí podle Basel II) a každý typ obchodní linie (osm obchodních linií podle Basel II) v případě operačního rizika. Cesta vytváření těchto modelů je v první fázi náročnější, nicméně přináší dlouhodobé výhody spojené s kvalitativně vyšší úrovní systému řízení rizik a možnostmi efektivnějšího využití kapitálu.32 Výhodou nového konceptu je právě jeho flexibilita ve výběru metod a možnosti ušít kapitálové požadavky na míru jednotlivým bankám podle jejich rizikovému profilu. Basel II podporuje tržní disciplínu zavedením rozsáhlých požadavků na zveřejňování informací bankami, což mimo jiné podporuje úvěrování podle tržních kritérií a zesiluje hráz proti pronikání klientismu do bankovnictví. Tato hráz stojí na vnitřním řídicím a kontrolním systému banky. Basel II tento základ zpevňuje tím, že pro něj stanoví obsáhlé požadavky. Jako regulatorní dokument je Basel II postaven na třech pilířích. První stanovuje způsob výpočtu kapitálových požadavků. Nabízí tři metody pro úvěrové a operační riziko. Druhý se zabývá ohodnocením celkové adekvátnosti kapitálové přiměřenosti z pohledu regulátora a zkoumá, jak souvisí tato výše s celkovým rizikovým profilem banky a naplňováním kvalitativních standardů regulátora. Třetí pilíř se zabývá tržní disciplínou a formuje základ nové kultury předávání informací ohledně rizikového profilu banky investorům a kapitálovým trhům. Z dlouhodobé perspektivy, ve vazbě na zlepšení ekonomických, právních a institucionálních podmínek v České republice, by však banky měly s používáním nových metod řízení rizik a alokace kapitálu dosáhnout zlepšení kvality hodnocení rizik a úspor kapitálu.33

32

EKF.VSB.CZ 3. Mezinárodní konference řízení rizik a modelování rizik. [on line] [cit.2010-04-13]. Dostupné z WWW: 33 Tamtéž

25

3.2 Operační riziko Specifikum operačního rizika spočívá v jeho nefinanční povaze i v poměrně širokém záběru situací, které pod ně obvykle bývají zahrnovány.34 Operační riziko je riziko ztráty v důsledku chyb interních operačních systémů nebo osob, které s nimi pracují. Má různé formy: Transakční riziko je riziko ztráty z prováděných operací v důsledku nejrůznějších chyb (chyby v lidském faktoru včetně podvodů, chyby v důsledku složitosti produktů, účetní chyby, chyby ve vypořádání obchodů aj.). Riziko operačního řízení je riziko ztráty v důsledku chyb managementu (např. ve front, middle a back office větších bank). Velmi často je jeho příčinou nedostatečná nebo neadekvátní kontrola s nejasně definovanými kompetencemi, která umožní provádění obchodů nad limit, neautorizované obchodování či dokonce obchodování do vlastní kapsy. Proto tzv. „pravidlo čtyř očí“ je základním pravidlem kontroly v bankách. Z hlediska bankovního dohledu ČNB je banka nejčastěji vytýkána právě nedostatečná obezřetnost kontrolních mechanismů (tedy sklon k rizikovosti), nikoli vystavení se příliš velkému riziku. Z toho důvodu pak operační riziko patří paradoxně mezi nejvýznamnější typy rizik. Riziko systému (nezaměňovat se systémovým rizikem) je riziko ztráty v důsledku chyb v počítačových programech včetně jejich nabourání počítačovými hackery či přímo zaměstnanci bank, chyby v použitých matematických modelech včetně nesprávného odhadu jejich parametrů, opožděné nebo zkreslené informování managementu apod.35 Vzhledem k tomu, že pojem operační riziko můžeme chápat v několika pojetích je tedy obtížné ho nejen definovat, ale zejména kvantifikovat a řídit. V obecné rovině lze doporučit identifikaci operačního rizika v konkrétním případě, prevenci, důslednou kontrolu správnosti a dodržování vnitřních zásad směrnic a v neposlední řadě i pojištění vybraných forem operačního rizika.36

34

PŮLPÁNOVÁ, S. Komerční bankovnictví v České republice. str. 185 .CIPRA, T. Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví, str. 19 36 EKF.VSB.CZ 3. Mezinárodní konference řízení a modelování rizik.[on line] [cit.2010-04-13]. Dostupné z WWW: 35

26

Nezbytnost

zabývat

se

operačním

rizikem

vyplývá

z rostoucí

složitosti

a rozmanitosti obchodních činností banky i z jejich vysoké podpory sofistikovanými informačními systémy a technologiemi. Operační riziko, hlavně ve smyslu intenzity dopadu jeho událostí, se tak v poslední době stále zřetelněji přesouvá z manuálních procesů do sféry technologií a systémů.37

3.2.1 Zahrnutí operačního rizika Zahrnutí operačního rizika do výpočtu kapitálové přiměřenosti je velkou výzvou pro národní dohledy. Basilejský výbor operační riziko definuje jako riziko přímých nebo nepřímých ztrát v důsledku neadekvátních jevů a chyb ve vnitřních procesech, systémech a lidském faktoru regulované instituce nebo v důsledku vnějších jevů. O nutnosti jeho zohlednění v rámci regulace finančních rizik mluví skutečnost, že podle seriozních odhadů velké banky již dnes alokují na pokrytí operačního rizika minimálně 20 % svého regulačního kapitálu (dosažení této úrovně si také kladou za cíl příslušná doporučení z nové Basel II).38 Mezi operační rizika hotovostního platebního styku patří ale i krádež, loupež, zpronevěra, chyba zaměstnance - omylem vydá větší částku nebo přijme padělek.

4 Pokladní a směnárenská činnost 4.1 Pokladní úsek a jeho úloha V bankách se hotovými penězi zabývají především pokladní místa. V pokladní službě, při manipulaci s penězi, musí být vždy dodržováno základní pravidlo přítomnosti minimálně dvou pracovníků, tzv. pravidlo čtyř očí, které zaručuje vzájemnou kontrolu

37 38

PŮLPÁNOVÁ, S. Komerční bankovnictví v České republice. str. 186 CIPRA, T. Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví. kap. 10.3.

27

pracovníků, kteří manipulují s penězi. Toto pravidlo je splněno i při manipulaci s penězi vůči klientovi, v tomto případě právě on plní funkci druhé osoby. 39

4.1.1 Pokladní místa Mezi pokladní místa můžeme zahrnout zejména pokladny a peněžní automaty. Pokladna je speciálně upravené místo, které umožňuje bezpečnou manipulaci s penězi, ve větších bankách je pravidlem zřízení jedné hlavní pokladny a dále několika vedlejších pokladen. Hlavní pokladna zajišťuje veškeré operace s penězi – příjem dotací a zpracování odvodů v českých korunách a cizí měně, dotace bankomatů a peněžních automatů a jiných organizačních jednotek. Peněžní automaty jsou speciální úseky, kde jsou prováděny pokladníky nebo obchodníky v omezené míře hotovostní operace typu výběr nebo příjem peněz. Tyto operace jsou i omezeny maximální výší. Peněžní automaty (bankomaty) obsluhované klienty jsou speciální úseky, umístěné většinou mimo centrální prostor určený pro styk s klientelou, tedy u vchodu do bank, na plášti budovy nebo na frekventovaných místech (nádraží, pěší zóny, supermarkety).40 Ke standardnímu vybavení pokladny patří: 

příruční uschovací prostor nebo zařízení na hotovosti (kazeta pokladníka)



doplňkový uschovací prostor nebo zařízení



prostředky pokladní mechanizační techniky – počítačky peněz, přístroje na rozpoznání padělků



prostředky výpočetní techniky



kartotéka platidel, kde jsou uvedeny zákonné bankovky a mince a jejich ochranné prvky. 41

39

SCHLOSSBERGER, O.; SOLDÁNOVÁ, M. Platební styk. str. Tamtéž, str. 238 41 Tamtéž, str. 239 40

28

Pokladna musí splňovat veškeré parametry ergonomické (ventilace, osvětlení, efektivnost a kvalita komunikace s klientem) a bezpečnostní (mechanická odolnost, napojení na bezpečnostní systém).42

4.1.2 Pokladník Pokladníkem bývá zpravidla zaměstnanec, který provádí hotovostní operace v českých korunách i cizí měně. Pro pokladníka platí následující pravidla: 

nesmí být mladší 18-ti let



musí mít právní způsobilost



musí mít čistý trestní rejstřík



nesmí být v příbuzenském vztahu k nejbližšímu nadřízenému



musí být řádně proškolený



musí mít uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti



nesmí v prostorách pokladního místa uschovávat jinou hotovost, než tu, kterou přijal při výkonu své pokladní činnosti. 43 Pokladník dále musí být seznámen s předpisy banky týkajícími se bezprostředně

jeho práce a dále musí být zručný, zkušený a musí splňovat přísná morální kritéria. Pokladník zodpovídá za pravost, platnost, neporušenost a správný počet přijímaných a vyplácených peněz. Pokladník musí peníze, za které nese odpovědnost, uložit mimo dosah klientely i ostatních osob. V případě, že opouští své pracoviště, je povinen peníze bezpečně uschovat a v prostorech, kde manipuluje s penězi, nesmějí být ponechány peníze a osobní věci osob, které zde pracují. 44

42

SCHLOSSBERGER, O.; SOLDÁNOVÁ, M. Platební styk. str. 239 Tamtéž, str. 239 - 240 44 Tamtéž, str. 240 43

29

4.2 Výdej a příjem hotovosti 4.2.1 Obecná ustanovení Každý pokladník si musí před zahájením své činnosti nejprve připravit hotovost a své pracovní místo. Nejprve si z trezoru vyzvedne kazetu, kde má uloženy peníze a zkontroluje, zda kazeta není poškozena a zda nebyla následně otevřena. Další potřebné peníze získá pokladní dotací z trezoru, kde peníze spravují klíčníci. Klíčník je zaměstnanec banky se zvláštním pověřením, který zodpovídá za obsah a uzavření trezoru, za příjem a výdej hotovosti z tohoto trezoru. Pokladník peníze od klíčníků převezme a odsouhlasí jejich správný počet. O veškerých pohybech je vedena evidence včetně účetní (trezorové knihy, zásobníky, pokladní knihy, výpočetní technika). Pokladník tedy může zahájit vlastní činnost, jakmile zkontroluje svoji kazetu a peníze z dotace podchytí ve své operativní evidenci, v evidenci zainteresovaných pracovníků pokladní služby a pořídí tyto údaje do informačního systému banky. Pokladník musí na pokladním místě udržovat v průběhu celého provozního období pokladní limit, což je maximální množství hotovosti pro jedno pokladní místo v průběhu pracovní doby Po skončení pracovní doby provádí pokladník úkony v souladu s vnitřními předpisy banky – třídí přijatou hotovost, balíčkuje, provádí účetní závěrku a fyzické přepočítání hotovosti. Při zjištění pokladního rozdílu musí informovat určeného pracovníka banky o této skutečnosti – schodek je pokladník povinen uhradit v plné výši. 45

45

SCHLOSSBERGER, O.; SOLDÁNOVÁ, M. Platební styk. str. 241 - 242

30

4.2.2 Výdej hotovosti Výdej uskutečňuje pokladník na základě pokladních výdajových dokladů předložených klientem (výběrní lístek, šek, výplatní doklad), na kterých překontroluje veškeré náležitosti nebo na základě ústního pokynu. Pokladník nesmí provádět jakékoliv úpravy a opravy dokladů, které mu byly předloženy. Pokladník dále ověří výši zůstatku na účtu, zkontroluje podpis podle podpisového vzoru a ověří totožnost žadatele v souladu s platnými předpisy. Poté si pokladník připraví nejprve celou částku k výplatě na pracovní plochu a teprve pak ji vyplatí klientovi. Pokladní doklad potvrdí, originál si ponechá a založí jej do svých pokladních dokladů, kopii předá klientovi a celou transakci pořídí do informačního systému.46

4.2.3 Příjem hotovosti Příjem hotovosti uskutečňuje pokladník na základě pokladních příjmových dokladů předložených klientem, které překontroluje z hlediska veškerých náležitostí. Obdobně jako u výdajového dokladu nesmí provádět na pokladních dokladech žádné opravy a úpravy. Pokladník přepočítá hotovost před klientem s důrazem na nominální hodnotu a na kontrolu z hlediska pravosti a celistvosti, a ověří totožnost klienta v souladu s předepsanými předpisy. Platí zásada, že přijímané peníze pokladník odkládá na pracovní plochu tak, aby byly neustále pod kontrolou klienta a nebyly sloučeny s ostatními penězi na pokladně do konečného odsouhlasení částkou uvedenou na dokladu. Jestliže jsou přejímané peníze padělané či pozměněné nebo vznikne-li takové podezření, pokladník je odebere bez náhrady a vystaví potvrzení o jejich odebrání. Vždy musí být dodržena zásada vizuální kontroly předmětných peněz předložitelem do doby jejich vložení do obálky a zapečetění (tyto peníze se zasílají do zkušebny platidel ČNB).47

46 47

SCHLOSSBERGER, O.; SOLDÁNOVÁ, M. Platební styk. str. 242 Tamtéž. str. 243

31

Po konečném převzetí peněz a odsouhlasení převzaté částky s částkou uvedenou na dokladu pokladník doklad potvrdí, kopii předá klientovi a transakci pořídí do informačního systému banky. Po skončení pracovního dne pokladník provede uzávěrku pokladny, provede kontrolu zůstatku peněz v pokladně a jeho odsouhlasení v operativní evidenci a s údaji z informačního systému. V případě diference je zaevidována a zaúčtována a ve vztahu k pokladníkovi je řešena v rámci platných právních předpisů.48 Z přijatých peněz pokladník utvoří balíčky bankovek nebo sáčky mincí podle jednotlivých nominálních hodnot, potvrdí je otiskem razítka a jeho podpisem a peníze, které nepotřebuje, odvede do trezoru.49

4.2.3.1 Zvláštní formy příjmu hotovosti Většina bank umožňuje svým klientům i zvláštní formy příjmů peněz: Jedná se především o vybrané klienty, kterým je nabízena možnost předávat bance hotovost ve velkých částkách v tzv. uzavřených obalech na základě smluvního vztahu (viz. Příloha č. 5) Klient si vyzvedne na příslušném pracovišti banky uzavřený obal, do kterého uloží hotovost. Ta je pak následně prověřena, převzata a připsána ve prospěch účtu klienta. Další velmi používaný způsob, jakým klient může předat hotovost, je prostřednictvím nočního trezoru. (viz. Příloha č. 6). Jedná se o předání hotovosti bance potom, co ji skončí pracovní doba. Opět na základně smluvního vztahu klient obdrží od banky dohodnutý počet kazet a klíče od vhazovacího zařízení nočního trezoru. Klient pak uloží hotovost do kazety spolu s výčetkou vložené hotovosti a následující pracovní den je s hotovostí nakládáno stejným způsobem, jako při přebírání hotovosti v uzavřených obalech.50

48

SCHLOSSBERGER, O.; SOLDÁNOVÁ, M. Platební styk. str. 243 Tamtéž, str. 244 50 Tamtéž, str. 244 49

32

4.3 Zpracování hotovosti v zázemí banky Ve

většině

bank

jsou

hotovosti

odváděné

pokladníky

zpracovány

na

specializovaných pracovištích, tzv. počítárnách platidel. V počítárně platidel mohou pracovat buď trvale přidělení pracovníci, pokladníci počítárny nebo pokladníci, kteří jsou počítárně přiděleni na přechodnou dobu. Tito pracovníci zodpovídají za peníze zpracovávané a uložené v počítárně platidel. Při zpracování peněz v bankách se využívá specializovaná technika – příruční počítačky bankovek a mincí nebo výkonnější a techniky dokonalejší stroje. Peníze se ve většině případů zasílají prostřednictvím specializovaných přepravních agentur nebo poštou. Přepravce ručí za převzatý počet obalů (pytlů, kontejnerů) a za bezpečné doručení zásilky na místo určení. Při příjmu zásilky banka nejprve prověří a kontroluje neporušenost obalů zásilky, jejich uzavřenost a zapečetění a správnost údajů na dokladech k zásilce. Pokud je zásilka doručena v pořádku, banka přepravci potvrdí její příjem a zásilku převezme k dalšímu zpracování. Zjistí-li banka při příjmu zásilky, že některý obal je poškozen nebo je porušen uzávěr, musí zkontrolovat obsah ihned za přítomnosti doručitele (přepravce). Zásilky peněz se otevírají, pokud je to možné ihned po doručení, a zpracovávají vždy komisionálně.51

4.4 Úschova hotovosti Hotovost je v bankách zpravidla chráněna třemi základními způsoby, mezi které patří fyzická ochrana, mechanická ochrana a technická ochrana.52

51 52

SCHLOSSBERGER, O.; SOLDÁNOVÁ, M. Platební styk. str. 245 Tamtéž, 247

33

4.4.1 Fyzická ochrana Fyzickou ochranu si banka zajišťuje sama nebo ji zabezpečuje smluvně u profesionálních organizací, případně přímo u policie. Tato ochrana je zaměřena především na preventivní působení vůči okolí. Pracovníci fyzické ochrany na základě požadavků banky zajišťují také ochranu přepravovaných peněz. Veškeré informace týkající se přeprav peněz musejí být utajeny před nepovolanými osobami.53

4.4.2 Mechanická ochrana Viditelné umístění některých prvků mechanické ochrany má na klienty i na pachatele obdobný psychologický vliv jako přítomnost pracovníka fyzické ochrany. Mezi prvky mechanické ochrany patří např. trezory, mříže, bezpečností skla, speciální zámky na dveře něco čipy.54

4.4.3 Technická ochrana Technická ochrana se dělí na zařízení elektronické zabezpečovací signalizace, videosystémy a záznamová zařízení, a jiná doplňující zařízení. I v případě prvků technické ochrany má jejich viditelné umístění preventivní význam. Technická ochrana ovlivňuje přípravu a provedení kvalifikovaného zásahu a z hlediska dokumentačního má velký význam pro orgány činné v trestním řízení a pro pojišťovny.

4.5 Směnárenská činnost Směnárenská činnost je charakteristická prodejem a nákupem valut podle předem stanoveného devizového kurzu (cena zahraniční peněžní jednotky vyjádřená v domácích peněžních jednotkách), je upravena devizovým zákonem.55 53

SCHLOSSBERGER, O.; SOLDÁNOVÁ, M. Platební styk. str. 247 Tamtéž, str. 247 55 Tamtéž, str. 249 54

34

Pracovník pokladní služby, který vykonává směnárenské operace, musí mít perfektní znalosti o cizích penězích a ke své činnosti používá také různé typy katalogů nebo kartoték platidel. Pro příjem a výplatu cizích peněz je jedním z nejdůležitějších údajů doba platnosti peněz, každá centrální banka může rozhodnout o nové emisi peněz, banka u starých peněz vyhlašuje výměnnou lhůtu peněz. K rozpoznání některých znaků peněz slouží také různé přístroje a zařízení, jako jsou zvětšovací skla a mikroskopy, lampy s ultrafialovým světlem nebo detekční pera. Pravidla pro nakládání s cizími penězi : 

v případě přebytku cizích peněz se tyto peníze neodvádějí centrální bance, banky je samy nakupují nebo prodávají prostřednictvím dealerských operací



jsou stanovena pravidla pro vyvážení a dovážení peněz z dané země a velmi často bývá omezena výše prostředků, které mohou klienti nakoupit nebo prodat.56

5 Alternativy k hotovostnímu platebnímu styku V teoretické části jsem zmiňovala několik způsobů, které můžeme využít při vkladu či výběru hotovosti. Klasický způsob, jak vybrat či uložit hotovost na účet, je navštívit pobočku banky. Tento způsob je již ale poněkud zastaralý a hlavně představuje nejdražší cestu, jak se dostat k hotovým penězům na účtu. Ovšem pokud vlastníme jen debetní kartu a potřebujeme vybrat větší obnos peněz, návštěvě na pobočce se bohužel nevyhneme. V dnešní moderní době se nám nabízí několik alternativních způsobů k hotovostnímu platebnímu styku, které nám usnadní a zpříjemní život, hlavně však z velké části uspoří naše finanční prostředky. Jednou z nabízených možností, jak přijít snadným způsobem k hotovosti je použití platební karty prostřednictvím sítě bankomatů. Z toho důvodu se budu v následujícím textu zabývat problematikou platebních karet a jejich využití.

56

SCHLOSSBERGER, O.; SOLDÁNOVÁ, M. Platební styk. str. 250

35

5.1 Praktické využití platebních karet Platební karty se staly součástí běžného života a vlastní je čím dál více lidí. Ke konci roku 2009 bylo vydáno přes devět milionů platebních karet – 7,3 milionu debetních

a 1,6 milionu kreditních karet včetně charge.57 Potom, co se prolomí

desetimilionová hranice, bude se ČR přibližovat k poměru jedné platební karty na každého obyvatele.58 Platební karta umožňuje svým držitelům jednoduše a bezpečně platit za zboží a služby v obchodech, v restauracích, v hotelech a dokonce i na internetu. Navíc umožňuje také vybírat hotovost z bankomatů, na bankovních přepážkách nebo ve vybraných směnárnách a jiných finančních institucích.59 Při případných transakcích bychom neměli zapomínat na limity. Ty v podstatě představují maximální částku, určující množství finančních prostředků, jež je možné uhradit prostřednictvím karty za určité období (den, týden).

5.1.1 Platební karty podle způsobu zúčtování transakcí Základním kritériem při členění karet je tzv. způsob zúčtování, podle kterého můžeme platební karty rozdělit do několika skupin a to především na debetní, kreditní, charge a úvěrové karty. 60

57

CARDMAG.CARDZONE.CZ Karty v číslech. [on line] [cit.2010-04-24]. Dostupné z WWW: 58 BANKOVNICTVI.IHNED.CZ Počet platebních karet přesáhl v ČR hranici 10 milionů. [on line] [cit.2010-04-24].Dostupné z WWW: 59 MASTERCARD.COM Co je kreditní karta. [on line] [cit.2010-04-24]. Dostupné z WWW: 60 SFINANCE.CZ Platební karty využíváme stále častěji. [on line] [cit.2010-04-24]. Dostupné z WWW:

36

5.1.1.1 Debetní karta Debetní karta je pevně svázána s bankovním účtem. Je určena především pro platby u obchodníků a pro výběry peněz z bankomatů. Debetní kartou lze čerpat finanční prostředky pouze do výše zůstatku na běžném účtu (či do výše disponibilního zůstatku na účtu s kontokorentním úvěrem). Jednotlivé platby či výběry z bankomatu jsou tedy přímo strhávány z bankovního účtu. Debetní karta může mít jak domácí, tak i mezinárodní platnost. V závislosti na konkrétní značce karty a na podmínkách finanční instituce, která kartu vydala, mohou být s kartou spojeny další doplňkové služby (cestovní a úrazové pojištění apod.).61

5.1.1.2 Kreditní karta Na rozdíl od debetní karty nepředstavuje kreditní karta klíč k finančním prostředkům na běžném účtu, ale jak již sám název napovídá, ztělesňuje úvěr neboli kredit. Použitím kreditní karty při výběru peněz z bankomatu nebo placení u obchodníka je čerpána půjčka, kterou později držitel karty splácí. Takto čerpaný úvěr je úročen úrokovou sazbou, která je zpravidla uvedena v měsíčním vyjádření.62 Pokud klient částku splatí v tzv. bezúročném období, neplatí žádný úrok.63 Ve většině případů se toto bezúročné období nevztahuje na částky vybírané z bankomatu nebo cash advance.64 Pro mnoho lidí je dnes kreditní karta velmi populárním a jednoduchým zdrojem peněžních prostředků. Máme tak možnost nakupovat zboží nebo služby i v případě, že u sebe zrovna nemáme dostatečné množství finančních prostředků. Při platbách v zahraničí obvykle dosáhneme výhodnějšího směnného kurzu, než jakého bychom dosáhli ve směnárně a navíc neplatíme žádné směnárenské poplatky.65

61

MASTERCARD.COM Způsob zúčtování platby. [on line] [cit.2010-04-24]. Dostupné z WWW: < http://www.mastercard.com/cz/personal/cz/viceokartach/typy_karet_zpusob_zuctovani_platby.html> 62 Tamtéž 63 SFINANCE.CZ Platební karty využíváme stále častěji. [on line] [cit.2010-04-24]. Dostupné z WWW: 64 MASTERCARD.COM Způsob zúčtování platby. [on line] [cit.2010-04-24]. Dostupné z WWW: < http://www.mastercard.com/cz/personal/cz/viceokartach/typy_karet_zpusob_zuctovani_platby.html> 65 MASTERCARD.COM Způsob zúčtování platby. [on line] [cit.2010-04-24]. Dostupné z WWW: < http://www.mastercard.com/cz/personal/cz/viceokartach/typy_karet_zpusob_zuctovani_platby.html>

37

5.1.1.3 Charge karta Charge karty fungují obdobně jako kreditní karty s tím rozdílem, že s ní nenakupujeme na úvěr. Při zúčtování, které je také stanovené k určitému datu, musíte splatit jednorázově celou dlužnou částku, z které není účtován žádný úrok.

5.1.1.4 Úvěrová karta Úvěrové karty jsou kreditní karty, vydávané nebankovními institucemi. Jsou podobné kartám kreditním, ale neznají pojem bezúročného období.66

5.1.2 Platební karty podle druhu záznamu na kartě S dobou, po kterou jsou platební karty na světě, dochází i k vývoji jejich technologií. V současné době jsou u nás nejvíce používány tři technologie, podle nichž jsou karty vyráběny jako: karty s magnetickým proužkem, karty s čipem a hybridní karty.

5.1.2.1 Karta s magnetickým proužkem Magnetický proužek na zadní straně karty slouží jako médium pro záznam identifikačních údajů při elektronických transakcích. Je složen ze tří stop, přičemž u každé z nich je přesně určená struktura dat a účel použití.

5.1.2.2 Karta s čipem Karta s čipem obsahuje zabudovaný mikroprocesor, do něhož lze bezpečně uložit informace potřebné k ověření osobního kódu klienta. V budoucnu bude většina platebních karet vydávána jako čipové.67 Ke konci roku 2009 jich bylo vydáno přes 7,8 milionu.68

66

SFINANCE.CZ Platební karty využíváme stále častěji. [on line] [cit.2010-04-24]. Dostupné z WWW:

38

5.1.2.3 Hybridní karta Hybridní karta obsahuje čip i magnetický proužek. Tato karta má tedy výhody obou předchozích karet. Lze ji použít na všech obchodních místech a navíc je bezpečnější.69

5.1.3 Přijímání platebních karet pomocí elektronických terminálů Elektronické platební terminály jsou moderním, efektivním a bezpečným řešením pro přijímání platebních karet. Řada bank nabízí vybavení obchodního místa elektronickým terminálem formou bezplatného pronájmu, takže obchodník nemusí terminál hradit z vlastních prostředků. Vzhledem k širokým možnostem uplatnění a k rostoucímu počtu čipových karet by měl obchodník preferovat takové zařízení, které pracuje také s čipovými kartami.70

5.1.4 Porovnání vývoje platebních karet v ČR za léta 2000 až 2009 V ČR jsou bankami vydávány převážně karty systémů MasterCard a Visa. Z nebankovních karet jsou v současné době v ČR vydávané karty American Express, Diners Club a karty společnosti CCS. Trh platebních karet je v jednotlivých zemích dosti rozdílný. Například v USA nebo Velké Británii dominovali zásadním způsobem v letech 2000 až 2005 karty kreditní, jinde jako třeba u nás nebo v sousedním Německu získali oblibu karty debetní.71

67

SFINANCE.CZ Platební karty využíváme stále častěji. [on line] [cit.2010-04-24]. Dostupné z WWW: 68 CARDMAG.CARDZONE.CZ Karty v číslech. [on line] [cit.2010-04-24]. Dostupné z WWW: 69 SFINANCE.CZ Platební karty využíváme stále častěji. [on line] [cit.2010-04-24]. Dostupné z WWW: 70 MASTERCARD.COM Slovníček. [on line] [cit.2010-04-24]. Dostupné z WWW: 71 SFINANCE.CZ Platební karty využíváme stále častěji. [on line] [cit.2010-04-24]. Dostupné z WWW:

39

Vývoj počtu vydaných, tzv. aktivních karet (karty evidované v databázích vydavatelů jako použitelné) podávají následující Tabulky a Grafy č. 1 - 2:

Tabulka č. 1: Vývoj počtu aktivních karet v ČR Počty vydaných karet Počet karet celkem z toho: debetní kreditní (včetně charge) čipové Počty vydaných karet Počet karet celkem z toho: debetní kreditní (včetně charge) čipové

2000 3 960 978 3 749 164 37 689 662 914 2005 7 390 357 6 418 446 971 911 2 830 302

2001 4 658 902 4 504 285 48 520 794 592 2006 7 865 227 6 603 621 1 261 606 3 488 627

2002 5 296 067 5 194 057 97 629 800 551 2007 8 623 124 6 974 147 1 648 977 5 811 912

2003 6 373 591 5 829 857 203 274 1 428 732 2008 8 931 872 7 220 667 1 711 205 7 242 426

2004 6 867 733 5 873 728 372 933 2 166 418 2009 9 054 308 7 372 327 1 681 981 7 891 543

Zdroj: vlastní úprava dle CARDMAG.CARDZONE.CZ Vývoj platebních karet v ČR za léta 2000 až 2009 Graf č. 1 Vývoj počtu vydaných karet v ČR 10 000 000 9 000 000 8 000 000 7 000 000

Počet karet z toho debetní kreditní (včetně charge) čipové

6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Zdroj: vlastní úprava dle CARDMAG.CARDZONE.CZ Vývoj platebních karet v ČR za léta 2000 až 2009

40

Tabulka č. 2: Vývoj meziročních nárůstů aktivních karet v ČR Meziroční nárůst (%) Počet karet z toho debetní kreditní čipové Meziroční nárůst (%) Počet karet z toho debetní kreditní čipové

2001/2000 17,62 20,14 28,74 19,86 2006/2005 6,43 2,89 29,81 23,26

2002/2001 13,68 15,31 101,21 0,75 2007/2006 9,64 5,61 30,70 66,60

2003/2002 20,35 12,24 108,21 78,47 2008/2007 3,58 3,53 3,77 24,61

2004/2003 7,75 0,75 83,46 51,63 2009/2008 1,37 2,10 -1,71 8,96

2005/2004 7,61 9,27 160,61 30,64

Zdroj: vlastní úprava dle CARDMAG.CARDZONE.CZ Vývoj platebních karet v ČR za léta 2000 až 2009 Graf č. 2 Vývoj meziročních nárůstů počtu karet (%) 180,00 160,00 140,00 120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00 -20,00

Počet karet z toho debetní kreditní

20 08

09 /

20 07 20

08 /

20 06 20

07 /

20 05 20

20

06 /

20 04

05 /

20 03 20

04 /

20 02 20

03 /

20 01 20

02 / 20

20

01 /

20 00

čipové

Zdroj: vlastní úprava dle CARDMAG.CARDZONE.CZ Vývoj platebních karet v ČR za léta 2000 až 2009 První a druhá tabulka ukazuje počet a růst jednotlivých druhů platebních karet na českém trhu. Zajímavý je ohromující rozdíl mezi růstem počtu debetních a kreditních karet. Zatímco kreditní karty u nás rostou rychlejším tempem než karty debetní (mezi rokem 2004 a 2005 došlo dokonce k více než 160% navýšení) a byť je rozdíl mezi nimi stále poměrně velký, rychle se snižuje. Můžeme říci, že odpor, který české domácnosti vůči zadlužování měly slábne a navíc kreditní karta často slouží i jako nevyužívaný rezervní zdroj finančních prostředků.72 Růst celkového počtu kreditních karet se postupně snižuje (v roce 2009 byl zaznamenán dokonce pokles o téměř 2%), což je 72

SFINANCE.CZ Platební karty využíváme stále častěji. [on line] [cit.2010-04-24]. Dostupné z WWW:

41

důsledek postupného nasycování trhu platebních karet. Ovšem pohled na vývoj meziročních nárůstů čipových karet nám jasně ukazuje rostoucí zájem jak ze strany vydavatelů, tak i zákazníků.

5.1.5 Využívání platebních karet vydaných v ČR Zajímavé srovnání přináší třetí a čtvrtá tabulka – jde o počet plateb kartou u obchodníků a počet výběrů hotovosti v bankomatech doma i v zahraničí. Poměr mezi těmito dvěma ukazateli se pomalu mění ve prospěch plateb, což je logické. Klienti přicházejí na chuť platbám u obchodníka z toho důvodu, že výběr z bankomatu je zpoplatněn, zatímco platba kartou za zboží nikoliv. Pokud jde ovšem o objem celkových částek, platby za výběrem zaostávají (viz. Tabulky a Grafy č. 3 – 4) Tabulka č. 3: Vývoj používání platebních karet k platbám u obchodníků Platby kartou u obchodníků: Počet plateb Objem plateb (tis.Kč) Platby kartou u obchodníků: Počet plateb Objem plateb (tis.Kč)

2 000 10 741 312 20 162 625

2 001 21 886 186 32 896 682

2 002 35 815 952 42 484 356

2 003 67 652 432 77 588 299

2 004 83 493 644 91 727 996

2 005 99 756 686 114 584 198

2 006 116 890 828 133 746 846

2 007 137 899 579 155 830 892

2 008 169 254 912 188 964 124

2 009 194 231 582 200 924 496

Zdroj: vlastní úprava dle: CARDMAG.CARDZONE.CZ Využívání platebních karet vydaných v ČR Graf č. 3 Vývoj počtu a objemu plateb kartou 250 000 000 200 000 000 150 000 000

Počet plateb

100 000 000

Objem plateb (tis.Kč)

50 000 000

2

2

00 0 00 1 2 00 2 2 00 3 2 00 4 2 00 5 2 00 6 2 00 7 2 00 8 2 00 9

0

Zdroj: vlastní úprava dle: CARDMAG.CARDZONE.CZ Využívání platebních karet vydaných v ČR 42

Tabulka č. 4: Vývoj používání platebních karet k výběrům hotovosti z bankomatů doma i v zahraničí Rok Počet výběrů Objem výběrů (tis. Kč) Rok Počet výběrů Objem výběrů (tis. Kč)

2 000 76 423 737 160 865 645 2 005 125 159 933 422 183 267

2 001 97 579 382 226 858 984 2 006 133 737 642 475 192 728

2 002 108 807 976 268 310 261 2 007 144 062 332 531 282 074

2 003 118 096 693 344 853 470 2 008 155 495 854 587 490 302

2 004 119 815 016 382 434 935 2 009 156 490 704 579 401 141

Zdroj: vlastní úprava dle: CARDMAG.CARDZONE.CZ Využívání platebních karet vydaných v ČR Graf č. 4 Výv oj počtu a obje mu v ýbě rů hotov osti z bankomatů 700 000 000 600 000 000 500 000 000 400 000 000

Počet výběrů

300 000 000

Objem výběrů (tis. Kč)

200 000 000 100 000 000

00 9 2

00 8 2

00 7 2

00 6 2

00 5 2

00 4 2

00 3 2

00 2 2

00 1 2

2

00 0

0

Zdroj: vlastní úprava dle: CARDMAG.CARDZONE.CZ Využívání platebních karet vydaných v ČR

5.1.6 Akceptační síť platebních karet v podmínkách ČR Významnou charakteristikou trhu platebních karet je akceptační prostředí, které zahrnuje údaje o počtu akceptačních míst a o platbách kartami u smluvních obchodníků českých bank a o výběrech hotovosti z bankomatů instalovaných českými bankami na území ČR. Českými bankami rozumíme banky s bankovní licencí platnou pro území ČR. Licenční oprávnění od mezinárodních karetních asociací k uzavírání smluv na akceptaci platebních karet v ČR mají následující banky: Česká spořitelna, a.s.; ČSOB, a.s.; Unicredit Bank, a. s. (do r. 2007 HVB Bank Czech Republic, a. s.); Komerční banka, a. s.; Raiffeinsenbank, a. s. (činnost bývalé banky, a. s. ).73

73

CARDMAG.CARDZONE.CZ Akceptační síť platebních karet. [on line] [cit.2010-04-24]. Dostupné z WWW:

43

Následující pátá tabulka znázorňuje vývoj počtu obchodních míst, která přijímají platební karty k platbám, viz. také Graf č. 5. Tabulka č. 5: Vývoj počtu obchodních míst a platebních terminálů v ČR Rok Počet obchodních míst Počet plat. terminálů Rok Počet obchodních míst Počet plat. terminálů

2 000 33 807 12 543 2 005 54 667 44 661

2 001 38 956 18 998 2 006 53 265 41 875

2 002 40 224 25 439 2 007 54 340 50 529

2 003 48 723 31 678 2 008 58 007 55 783

2 004 51 393 37 394 2 009 62 614 66 901

Zdroj: vlastní úprava dle: CARDMAG.CARDZONE.CZ Akceptační síť platebních karet Graf č. 5 Vývoj počtu obchodních míst akceptujících karty 80 000 70 000 60 000 50 000

Počet obchodních míst

40 000

Počet plat. terminálů

30 000 20 000 10 000 0 2 000 2 001 2 002 2 003 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008 2 009

Zdroj: vlastní úprava dle: CARDMAG.CARDZONE.CZ Akceptační síť platebních karet Postupný rozvoj platebních karet se u nás promítá i do počtu instalovaných platebních terminálů. V tabulce si můžeme všimnout počátečního poměrně prudkého nárůstu počtu vybavenosti elektronickými platebními terminály, který je zpomalován nutností výměny prvních typů za novější, umožňující akceptaci čipových platebních karet. Tato výměna byla v r. 2004 prakticky dokončena.74 Pokud jde o počet obchodních míst, ten stále narůstá a svého vrcholu dosáhl v loňském roce. Zajímavým je rok 2006, kdy došlo k poněkud výraznému poklesu počtu obchodních míst, ovšem v následujícím roce 2007 počet vzrostl, ale nedosáhl už vrcholu z roku 2005. Podle sdružení českých spotřebitelů byla redukce počtu maloobchodních míst v roce 2006 důsledkem dynamiky trhu, kdy podle měnících se ekonomických podmínek 74

CARDMAG.CARDZONE.CZ Vývoj platebních karet v ČR za léta 2000 až 2004. [on line] [cit.2010-04-25]. Dostupné z WWW:

44

ukončila obchodní místa svoji činnost nebo byla neaktivní místa postupně bankami z výkazů vyřazována.75 Tabulka č. 6 znázorňuje vývoj počtu bankomatů v ČR. V letech 2001 a 2002 se poměrně zvýšil počet bankomatů, což bylo vyvoláno zvýšením mezibankovních poplatků za využívání bankomatů klienty jiných bank. V letech 2003 a 2004 se snahou bank o rozšíření vlastních sítí tento počet postupně snížil. Příčinou byly vysoké pořizovací a provozní náklady a také přechod bankomatových sítí na čipovou technologii.76 Zlomovým byl rok 2005, kdy se růst počtu bankomatů téměř zastavil, což je patrné jak z níže uvedené Tabulky, tak z Grafu č. 6.

Tabulka č. 6: Vývoj počtu bankomatů Rok Počet bankomatů (ATM) Rok Počet bankomatů (ATM)

2 000 1 589 2 005 2 892

2 001 1 909 2 006 3 096

2 002 2 350 2 007 3 363

2 003 2 669 2 008 3 534

2 004 2 850 2 009 3 679

Zdroj: vlastní úprava dle: CARDMAG.CARDZONE.CZ Akceptační síť platebních karet Graf č. 6 Vývoj počtu bankomatů 4000 3500 3000 2500 2000

Počet bankomatů (ATM)

1500 1000 500 0 2 000 2 001 2 002 2 003 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008 2 009

Zdroj: vlastní úprava dle: CARDMAG.CARDZONE.CZ Akceptační síť platebních karet

75

BANKOVNIPOPLATKY.COM. [on line]. [cit.2010-05-25]. Platební karty – statistika. Dostupné z WWW: 76 CARDMAG.CARDZONE.CZ Vývoj platebních karet v ČR za léta 2000 až 2004. [on line] [cit.2010-05-25]. Dostupné z WWW:

45

Poslední Tabulka č. 7 podává přehled o výběrech hotovosti v bankomatech v ČR. Stejně jako u bankomatových transakcí „českých“ platebních karet je patrné zastavení vývoje počtu výběrů díky převažujícímu podílu využívání bankomatů domácími držiteli. Tabulka č. 7: Vývoj výběrů hotovosti Rok Počet výběrů Objem výběrů (tis. Kč) Rok Počet výběrů Objem výběrů (tis. Kč)

2 000 81 642 767 171 821 008 2 005 133 508 321 447 277 044

2 001 96 291 492 233 991 533 2 006 145 681 337 508 918 549

2 002 108 249 306 292 493 921 2 007 152 097 961 554 989 857

2 003 116 825 220 352 253 009 2 008 162 688 149 609 466 254

2 004 126 816 788 401 818 137 2 009 166 703 439 610 956 301

Zdroj: vlastní úprava dle: CARDMAG.CARDZONE.CZ Akceptační síť platebních karet Graf č. 7 Vývoj výběru hotovosti 700000000 600000000 500000000 400000000

Počet výběrů

300000000

Objem výběrů (tis. Kč)

200000000 100000000 0 2 000 2 001 2 002 2 003 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008 2 009

Zdroj: vlastní úprava dle: CARDMAG.CARDZONE.CZ Akceptační síť platebních karet

5.2 Cash Advance Pokud nezvolíme výběr hotovosti z bankomatu nabízí se nám další alternativa v podobě služby Cash Advance. Ta znamená výběr hotovosti na výplatních místech (pobočkách bank, směnárnách) proti předložení platební karty a dokladu totožnosti. Výplatní místo musí být označeno logem platebního systému, které nese platební karta.77

77

MASTERCARD.COM Slovníček . [on line] [cit.2010-04-24]. Dostupné z WWW:

46

Tabulka č. 8 Cash Advance v číslech za rok 2009 Počet provozoven poskytujících cash Advance Počet transakcí Objem transakcí

2 063 55 397 2 361 693

Zdroj: vlastní úprava dle: Souhrnné statistiky SBK za rok 2009

5.3 Cash back a jeho zavedení na trh v roce 2006 Cash back, nebo-li výběr hotovosti na pokladně současně s placením nákupu byl v Česku možný již od listopadu roku 2006. Společnosti AHOLD Czech Republic, a.s.78 a ČSOB byli první, které tuto revoluční službu společně na český trh přinesli a umožnili tak razantně rozšířit možnosti přístupu k hotovosti. V podstatě tak přinesli inovaci, která klientům zpříjemnila život.79 Služba Cash back , jako alternativní způsob výběru hotovosti, představuje dostupný a jednoduchý doplněk k bankomatům. Výběr obvykle není zpoplatněn, záleží však na typu platební karty a bankovního subjektu, který platební kartu vydal. Klienti tak ušetří za výběr hotovosti v bankomatech a mohou pravidelně vybírat menší částky. Obchodníci nabízí v podobě Cashbacku užitečnou dodatkovou službu a zbavují se tak hotovosti přímo na pokladnách.80 Klienti ČSOB a Poštovní spořitelny mohli pro přístup ke svým penězům v roce 2006 využít více než 562 bankomatů, u Poštovní spořitelny 3 300 pošt a navíc se k nim přidalo více než 2 500 pokladen v bezmála 300 prodejnách společnosti Ahold. Tím se stali v roce 2006 naprosto nejdostupnější bankou na českém trhu. Obě společnosti mají

78

dceřinná společnost nadnárodní společnosti Royal Ahold se sídlem v nizozemském Amsterdamu POSTOVNISPORITELNA.CZ Na pokladnách prodejen Albert a Hypernova si budou moci zákazníci ČSOB a PS vybírat peníze [on line] [cit.2010-04-30]. Dostupné z WWW: 80 POSTOVNISPORITELNA.CZ CashBack má za sebou první rok úspěšného fungování v České republice. [on line] [cit.2010-04-30]. Dostupné z WWW: 79

47

s cashbackem mnohaleté zkušenosti ze zahraničí. V USA nabízejí dceřinné společnosti Royal Aholdu službu Cash back již více než 16 let.81 Po dvou měsících od zavedení služby Cash back, ředitel útvaru Karty ČSOB, Pavel Prokop uvedl, že si klienti ČSOB i Poštovní spořitelny na novou službu zvykli a začali ji každodenně používat. Dokazuje to tak skutečnost, že v předvánočním týdnu roku 2006, klienti uskutečnili bezmála 1 500 výběrů, což bylo o 24 % více (bezmála čtvrtina), než kolik činil průměr za předchozí období - listopad 2006.82 V roce 2007 měl za sebou Cash back první rok úspěšného fungování v ČR. Využití této služby v obchodní síti dosáhlo bezmála hranice 100 miliónů korun, které byly s pomocí Cashbacku vydány klientům. 83

5.3.1 Současnost služby Cashback v podmínkách ČR Vybírat hotovost mohou nejen klienti ČSOB a Poštovní spořitelny, ale i klienti ostatních bank, působících na českém trhu. Tuto praktickou službu mohou držitelé karet využít například v obchodní síti prodejen Albert (tam si však exkluzivitu drží výhradně ČSOB)9, u čerpacích stanic ČEPRO EuroOil, ve většině prodejen řetězce COOP a také v řetězcích Spar a Globus a na kterémkoli místě označeném nálepkou CashBack.

84

Hotovost je možné vybírat při nákupu nad 300 Kč. Výběr lze uskutečnit ve výši od 100 do 1500 Kč, přičemž vybíraná částka musí být vždy v celých stokorunách.8 V dubnu letošního roku začala poskytovat tuto službu i tuzemská UniCredit Bank, jejíž prvním velkým obchodníkem je síť drogerií Schlecker.85

81

POSTOVNISPORITELNA.CZ Na pokladnách prodejen Albert a Hypernova si budou moci zákazníci ČSOB a PS vybírat peníze. [on line] [cit.2010-04-30]. Dostupné z WWW: 82 POSTOVNISPORITELNA.CZ CashBack trhal před Vánoci rekordy. [on line] [cit.2010-04-30]. Dostupné z WWW: 83 POSTOVNISPORITELNA.CZ Na pokladnách prodejen Albert a Hypernova si budou moci zákazníci ČSOB a PS vybírat peníze. [on line] [cit.2010-04-30]. Dostupné z WWW: 84 POSTOVNISPORITELNA.CZ CashBack už funguje i v síti prodejen COOP [on line] [cit.2010-04-30]. Dostupné z WWW: 85 MAM.IHNED.CZ UniCredit Bank nabízí službu cashback. [on line] [cit.2010-04-30]. Dostupné z WWW: < http://mam.ihned.cz/c1-42152500-unicredit-bank-nabizi-sluzbu-cashback>

48

Tabulka č. 9: Cash back v číslech za rok 2009 Počet provozoven poskytujících cash back Počet transakcí Objem transakcí Průměrná výše transakce (v Kč) Průměrný počet transakcí na měsíc

3 899 105 419 115 976 000 1 100 8 785

Zdroj: vlastní úprava dle: Souhrnné statistiky SBK za rok 2009 Pokud se rozhodneme využít službu Cash back, výběr hotovosti nemá žádný vliv na rychlost u pokladen, vzhledem k jednoduchému fungování systému. Postup při využívání Cash backu: 1. oznámit před platbou prodavači, jakou částku si budeme vybírat 2. zadání požadavku prodavačem na Cash back do systému společně s požadavkem na platbu kartou 3. ověření obou požadavků současně platebním terminálem 4. obdržení účtenek jak z pokladny, tak z terminálu, na nichž bude částka cashbacku, částka nákupu a částka celkem V praxi to znamená, že vybíraná hotovost bude na účtence jako jedna položka navíc, ale rozhodně nebude zdržovat placení.86 Zavedením služby Cash back se podstatným způsobem zvýšil počet míst, kde můžeme jako vlastníci platební karty získat hotovost, a to v jaké výši je tato služba zpoplatněna značným způsobem ovlivňuje míru jejího využívání.87

86

POSTOVNISPORITELNA.CZ Na pokladnách prodejen Albert a Hypernova si budou moci zákazníci ČSOB a PS vybírat peníze. [on line] [cit.2010-04-30]. Dostupné z WWW: 87 BANKOVNIPOPLATKY.COM Banky usnadní výběr hotovosti [on line] [cit.2010-04-30]. Dostupné z WWW:

49

5.4 Pay Pass Technologie PayPass, je bezkontaktní platební metoda, která se již osvědčila v řadě evropských zemí a výrazně urychluje proces platby. V roce 2008 Společnost MasterCard Worldwide uzavřela dohodu s firmou Global Payments Europe o jejím zavedení v ČR. Zkušenosti ukazují, že celá platební transakce trvá méně než 5 sekund. Nejčastěji je využívána k placení nižších částek - pod hranicí 500 Kč. Při transakcích převyšujících stanovenou částku je držitel karty požádán o autorizaci svým podpisem nebo zadáním PIN. Tuto jednoduchou funkci lze přidat k jakékoliv kreditní, debetní nebo předplacené kartě MasterCard, případně ke kartě Maestro či ke kartám "private lable", které vydávají maloobchodní prodejci. Karty MasterCard PayPass a Maestro PayPass mají zabudovaný čip a rádiovou anténu. Když ji přiložíme ke snímači podporujícímu PayPass, vyšle karta bezdrátově informace o platbě, takže není nutné vkládat kartu či zadávat PIN. Informace o účtu jsou přeneseny do čtecího zařízení a následně obvyklým způsobem zpracovány prostřednictvím zabezpečené sítě pro příjem karet. Ihned poté, co přiložíme svou kartu ke čtecímu zařízení, obdržíme potvrzení o zaplacení. 88 Technologii MasterCard PayPass je možné zabudovat například do hodinek, mobilního telefonu nebo klíčenky a používat tyto nosiče k platbám za zboží a služby. Ideální využití bude mít třeba v prodejnách rychlého občerstvení, trafikách, parkovištích nebo v městské hromadné dopravě. Například Slovensko patří mezi první ve východní Evropě, kde je možné platit bezkontaktní technologií. V Česku však světová finanční krize zbrzdila zavádění technologie Pay Pass, protože znamená značnou investici do platebních terminálů a vydávání nových karet. Navíc jsou s ní spojené zvýšené nároky i na karetní systémy v bankách.89

88

BANKOVNIPOPLATKY.COM Bezkontaktní platební metoda (Logistika). [on line] [cit.2010-05-01]. Dostupné z WWW: < http://www.bankovnipoplatky.com/bezkontaktni-platebni-metoda-logistika3902.html> 89 VYHLEDAVANI IHNED.CZ Chceme dostat karty i do menších obchodů. [on line] [cit.2010-05-01]. Dostupné z WWW:

50

5.5 Historie bankomatů Přelomovým vynálezem, který otevřel platební kartě nové možnosti, se stal dozajista bankomat. Jednalo se o první počítačový přístroj používaný širokou veřejností. Důvodem vzniku vynálezu pana J. S. Baronna byla myšlenka umožnit výplatu hotovosti „skrz zeď“ a vyřešit tak krátké otevírací doby bank. První tzv. Cash Dispencer byl zprovozněn v roce 1967 v londýnském Enfieldu.90

5.5.1 Historie bankomatů v ČR V lednu roku 2009 uplynulo 20 let od uvedení provozu prvního bankomatu v tehdejším Československu. Zasloužila se o to Česká státní spořitelna, bankomat zprovozněný v její pobočce byl určen nejprve pro vlastní zaměstnance, postupně byly v rámci „sporožirového“ programu instalovány další stroje určené pro držitele „sporožirových“ karet. Ve stejnou dobu byl zprovozněn i bankomat Slovenské státní spořitelny v Bratislavě. V té době pracovaly bankomaty v režimu „off-line“ bez síťového propojení, šlo tedy o čistě věrnostní program určený pouze klientům jediného vydavatele. Díky změnám roku 1989 došlo k liberalizaci bankovnictví a do Československa rychle pronikl technický rozvoj oboru platebních karet a už v roce 1992 byly v Praze instalovány

první

bankomaty 91

Eurocard/MasterCard/Cirrus.

propojené

„on-line“

s mezinárodní

sítí

Jednou z nevýhod zavedení bankomatů bylo jejich

jednosměrné použití tj. pouze výběr.92

90

WIKIPEDIA.ORG Historie platebních karet. [on line] [cit.2010-05-01]. Dostupné z WWW: 91 WWW.CNB.CZ Výroční zpráva 2008. [on line] [cit.2010-05-01]. Dostupné z WWW: 92 CARDMAG.CARDZONE.CZ Dvacet let bankomatů v Česku. [on line] [cit.2010-05-01]. Dostupné z WWW:

51

5.5.2 Druhy bankomatů 5.5.2.1 Bankomat - ATM (Automat Teller Machine) Bankomat je samoobslužné výplatní zařízení, které umožňuje výběr hotovosti prostřednictvím platební karty zasouvané do speciální čtečky.93 Bankomaty akceptují ty platební karty, kterých logo/značka je na příslušném bankomatu uvedena/zobrazena. Např. bankomaty platebního systému MasterCard jsou označeny logy MasterCard, Maestro, Cirrus.94 Po vložení karty, zadání PIN (čtyřmístného číselného kódu) a požadované částky jsou bankovky, do té doby uložené v trezoru bankomatu, vydány. Současné bankomaty jsou on-line napojeny na autorizační systém, který ověřuje pravost informací uložených na platební kartě, správnost PIN a dostatečný zůstatek hotovosti na účtu klienta.95 Některé bankomaty dnes již běžně nabízejí i jiné služby než pouze výběr hotovosti. Patří mezi ně např. dobití mobilního telefonu, znázornění zůstatku bankovního účtu, úhrada faktur a složenek, či zažádání o spotřebitelský úvěr, aj.96

5.5.2.2 Depozitní (duální) bankomaty Depozitní bankomat je v podstatě speciální bankomat, poskytující kromě standardních služeb také vkládání hotovosti. Vkládat hotovost pomocí těchto bankomatů může držitel debetní karty na účet, ke kterému byla vydána. Tato služba je navíc pro majitele postžirových účtů ČSOB a Poštovní spořitelny zdarma.97 93

PROFINANCE.CZ Bankomaty. [on line] [cit.2010-05-01]. Dostupné z WWW: 94 MASTERCARD.COM Slovníček. [on line] [cit.2010-05-01]. Dostupné z WWW: 95 PROFINANCE.CZ Bankomaty. [on line] [cit.2010-05-01]. Dostupné z WWW: 96 MASTERCARD.COM Slovníček. [on line] [cit.2010-05-01]. Dostupné z WWW: 97 POSTOVNISPORITELNA. CZ ČSOB a poštovní spořitelna zavádějí depozitní bankomaty. [on line] [cit.2010-05-01]. Dostupný z WWW:

52

První bankou, která nabídla možnost vkladu hotovosti prostřednictvím sítě bankomatů byla před 12 lety Unicredit Bank, respektive její předchůdkyně Živnostenská banka.9 Počátkem roku 2009 opět přišly ČSOB a Poštovní spořitelna s novinkou z oblasti technologií a služeb v podobě zavedení depozitních bankomatů. V roce 2009 bylo zabudování depozitních bankomatů instalováno pouze na třech pobočkách, z toho dvě se nachází v Praze, a jedna také v Ostravě. V letošním roce 2010 ČSOB a Poštovní spořitelna počítá s rozšířením na další místa po celé ČR.98 Po čtyřech měsících fungování depozitních bankomatů se ukázalo, že lidé našli v této novince zalíbení. Dokazuje to fakt, že objem vkladů oproti minulým měsícům stoupl o 49 %, což je necelá polovina. Zajímavá je ovšem skutečnost, že zákazníci průběžně využívají depozitní bankomaty k uložení peněz během pracovních dnů, přičemž o víkendech jde počet vkladů rapidně dolů, někdy klesá dokonce až k nule.99 Pokud se klient rozhodne pro vklad hotovosti pomocí depozitního bankomatu, nemusí mít žádné obavy s obsluhou takového zařízení, neboť postup je velmi jednoduchý. V hlavním menu stačí po zadání PINu zvolit „Vklad hotovosti“ a poté vložit bankovky do vstupní přihrádky. Bankomat poté bankovky zpracuje, zobrazí přehled včetně jednotlivých hodnot a celkové sumy. Poté pak finální částku převede na účet, ke kterému je platební karta vydána. Po skončení celé operace bankomat vytiskne stvrzenku a pokud je vklad proveden v otevírací době banky, je hotovost ihned připsána na účet. Výhody depozitních bankomatů: 1. jednoduchá obsluha 2. vklad peněz je rychlejší než na pobočce 3. vklad hotovosti je možný 24 hodin denně, 7 dní v týdnu 100 V červenci roku 2009 připravili ČSOB a Poštovní spořitelna další novinku, byť se jedná jen o maličkost. Jedná se o službu „Rychlý výběr“, která zjednodušuje a zrychluje vybírání hotovosti z bankomatů. Důvodem vzniku této novinky byl fakt, že lidé často 98

POSTOVNISPORITELNA.CZ ČSOB a Poštovní spořitelna zavádějí depozitní bankomaty. [on line] [cit.2010-05-02]. Dostupné z WWW: http://www.postovnisporitelna.cz/Informace-z-PS/Promedia/Stranky/tz090211a.aspx 99 POSTOVNISPORITELNA.CZ Depozitní bankomaty ČSOB a Poštovní spořitelny si získaly mezi lidmi oblibu. [on line] [cit.2010-05-02]. Dostupné z WWW: 100 POSTOVNISPORITELNA.CZ ČSOB a Poštovní spořitelna zavádějí depozitní bankomaty. [on line] [cit.2010-05-02]. Dostupné z WWW: http://www.postovnisporitelna.cz/Informace-z-PS/Promedia/Stranky/tz090211a.aspx

53

vybírají stále stejnou částku a díky této službě přijdou k bankomatu, a místo vybírání různých funkcí a výše hotovosti jednoduše dostanou peníze v nejkratší možné době.101 V současné době se zavádí i tzv. recyklační bankomaty, které přijaté peníze po ověření bezpečnostních prvků rovnou zařadí do výdejních kazet a bankovky mohou být použity pro výdej peněz. 102

6 Výhody a nevýhody hotovostního platebního styku Při hotovostním platebním styku manipulujeme s hotovostí, jak už sám název o sobě vypovídá, ale spíše než výhod se s touto formou placení pojí řada nevýhod. Z pohledu klienta Při hotovostní formě úhrady existuje případné riziko odcizení, ztráty nebo výskytu padělaných peněz. Navíc z hotovostních prostředků nemohou běžet klientovi úroky a představují proto "mrtvé zdroje". Další nevýhodou je, že představuje potřebu setkání se plátce s příjemcem platby ve stejnou dobu, na stejném místě. K tomu všemu ještě nesmíme zapomenout na skutečnost, že se hotovost musí včas obstarat, bezpečně uložit a překontrolovat. Potíže přináší rovněž hotovostní forma úhrady v zahraničí nebo v cizí měně. Může to znamenat určité břemeno pro plátce, který musí znát a respektovat zahraniční právní předpisy (především mimo státy Evropského hospodářského prostoru).103 Z pohledu banky S hotovostí jsou také spojené značné náklady pro banku plynoucí z oblasti techniky pro úschovu, manipulaci a zpracování hotovostí. Objemově nejvýznamnější výdaje jsou dlouhodobě směrovány do oblasti techniky na zpracování hotovostí, kde dochází k její 101

POSTOVNISPORITELNA.CZ ČSOB a PS spouští službu „Rychlý výběr“. [on line] [2010-05-02]. Dostupný z WWW: 102 IDNES.CZ Pokroku se neubrání ani bankomaty, výdej peněz však bude dominovat. [on line] [2010-0502]. Dostupné z WWW: 103 PRAVNIRADCE.IHNED.CZ Právní regulace bezhotovostního platebního styku. [on line] [2010-05-02]. Dostupné z WWW:

54

nutné periodické obměně současně spojené se zvyšováním kapacity strojů na zpracováváni hotovostí. Kupříkladu v roce 2008 byl v pobočce ČNB Ostrava zahájen pilotní projekt multinominálního zpracování bankovek, spočívající v úpravě a doplnění jednoho stroje na zpracování bankovek, který umožňuje zpracovávat v rámci odvodu od jednoho klienta současně různé nominální hodnoty bankovek. Další, již už méně významné, jsou výdaje spojené s pořízením obalového materiálu na bankovky a mince.104 Naopak velmi výhodná je skutečnost, že ten, kdo disponuje dostatečnými hotovostními prostředky, může okamžitě splnit svůj peněžitý závazek.105 A co se týče bank, ty mezi sebou mohou konkurovat v oblasti poplatkové politiky prováděním hotovostních operací.

6.1 Zákonné omezení plateb v hotovosti Tak jako v každé zemi i v České republice existoval rozsáhlý hotovostní platební styk. Vše se však změnilo v souvislosti s naším vstupem do EU. Vláda tak přišla s návrhem rozšíření bezhotovostní formy platebního styku a omezení plateb v hotovosti nad hranici stanovenou podle obdobných úprav v členských zemích EU. Účelem zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, je především snaha omezit daňové úniky, racionalizovat a optimalizovat peněžní hotovostní oběh, zvýšit bezpečnost zúčastněných subjektů a v neposlední řadě působit proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (viz. zákon „ o praní špinavých peněz“).106 V zákoně o omezení plateb v hotovosti se stanoví povinnost provádět platby nad stanovený limit (15 000 eur) pouze bezhotovostně prostřednictvím účtu vedeného u peněžního ústavu, např. převodními příkazy, platebními kartami či šekem. Za platbu se považuje také platba prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Naopak, za platbu 104

CARDMAG.CARDZONE.CZ Banky s automatizovaným vkladem hotovosti. [on line] [2010-05-02]. Dostupné z WWW: 105 WIKIPEDIA.ORG Moderní historie platebních karet. [on line] [2010-05-02]. Dostupné z WWW: 106 PRAVNIPRADCE.IHNED.CZ Omezení plateb v hotovosti. [on line] [2010-05-02]. Dostupné z WWW:

55

se nepovažuje platba vkladem nebo výběrem u peněžního ústavu. Povinnost provádět platby nad stanovený limit pouze bezhotovostně se týká vzájemných plateb všech právnických i fyzických osob bydlících nebo majících sídlo na území ČR a dále plateb prováděných těmito osobami ve prospěch osob bydlících nebo majících sídlo v zahraničí. Povinnost provádět výše uvedené platby bezhotovostně se vztahuje též na pobočky nebo organizační složky zahraničních osob zřízené na území ČR. Za porušení povinnosti provádět platby nad stanovený limit 15 000 eur pouze bezhotovostně může kontrolní orgán uložit pokutu jak poskytovateli platby, tak rovněž příjemci hotovostní platby, neboť musel vědět, že jejím uskutečněním došlo k porušení tohoto zákona. Většina občanů negativní důsledky zavedení zákona o omezení plateb v hotovosti zřejmě nepocítila. Ale určitý počet občanů, zejména prodávajících, může pocítit negativní důsledky, pokud narazí na smluvní stranu s nepoctivými úmysly. V případě, že se tedy octneme v situaci, kdy prodáváme dům, chatu nebo jiné věci v hodnotě nad 15 000 eur, měli bychom se snažit předejít vzniku problémům s realizací platby tím, že se obrátíme na advokáta, notáře nebo realitní kancelář, což se dosud vždy neděje.107 Obecně z toho lze vyvodit, že úprava obsažená v zákoně o omezení plateb v hotovosti výrazným způsobem motivuje obě strany platební transakce k bezhotovostní formě

placení

(větších

částek).

Tento

předpis

tak

nepřímo

zvyšuje

význam

bezhotovostních plateb a přispívá k rozvoji této bezpečnější formy platebního styku.108

107

PRAVNIPRADCE.IHNED.CZ Omezení plateb v hotovosti. [on line] [2010-05-02]. Dostupné z WWW: 108 PRAVNIRADCE.IHNED.CZ Právní regulace bezhotovostního platebního styku. [on line] [2010-05-02]. Dostupné z WWW:

56

6.2 Poplatky účtované bankami za hotovostní operace občanům Hotovostní operace jsou nejstarším a nejrozšířenějším platebním instrumentem na světě. Hotovostní operací se rozumí transakce, jako je např. platba a výběr, při které použijeme hotovost . Jsou určeny fyzickým osobám – občanům, právnickým osobám a fyzickým

osobám-podnikatelům,

a

dále

subjektům

provádějícím

jinou

než

podnikatelskou činnost (města, státní orgány, rozpočtové a příspěvkové organizace, nadace apod.). Mezi hlavní výhody hotovostních operací se řadí rychlost, jednoduchost a dostupnost.109 Pro zajímavost jsem poplatky za hotovostní operace uvedla do následujících tabulek, podkladem mi byly tři největší banky (podle objemu aktiv).

6.2.1 Poplatky za vklady hotovosti Na pokladnách poboček bank můžeme vkládat hotovost na vlastní účty, na účty třetích osob a nebo ve prospěch účtů vedených u jiných bank. Výhodou této hotovostní operace je, že peněžní prostředky jsou ihned připsány v reálném čase ve prospěch účtu, na který byly složeny. Obecně by se dalo říci, že banky většinou poplatek za vložení hotovosti majitelům účtů neúčtují, v případě že ano, pohybuje se obvykle ve výši do 10 korun. O to více si však vezmou při vkladu hotovosti na účet třetí osobou.110 Třetí osoba je osoba, která není majitelem účtu nebo oprávněnou osobou, ve prospěch kterého je prováděna platba v hotovosti.111 V následující tabulce si pak můžeme všimnout, že poplatky za vklad hotovosti třetí osobou se někdy liší řádově desítkami korun. Za vklad hotovosti na účet v jiné bance si ale banky účtují ještě více, a to z toho důvodu, že se jedná o příjem hotovosti a následný mezibankovní převod.112 Ve většině 109

CSOB.CZ Sazebník ČSOB pro fyzické osoby – občany. [on line] [2010-05-02]. Dostupné z WWW: 110 BANKOVNIPOPLATKY.COM Vyhněte se vkladům hotovosti na cizí účty – jsou většinou příliš drahé. [on line] [2010-05-02]. Dostupné z WWW: 111 SAZEBNIK-KB.CZ Sazebník KB pro občany. [on line] [2010-05-02]. Dostupné z WWW: 112 BANKOVNIPOPLATKY.COM Vyhněte se vkladům hotovosti na cizí účty – jsou většinou příliš drahé. [on line] [2010-05-02]. Dostupné z WWW:

57

případů si banky účtují 2 procenta z vkládané částky, nejméně však 100 korun. Například KB neumožňuje vklad hotovosti ve prospěch účtu v jiné bance v ČR s výjimkou svých dceřinných společností.113 Pokud se nám nabízí možnost vkladu hotovosti prostřednictvím depozitních bankomatů, ČSOB tuto službu zpoplatňuje 6 korunami jak s použitím debetní, tak kreditní karty. U debetní karty je poplatek účtován k tíži účtu, na který klient vkládá. Vklad ve prospěch úvěrového účtu kreditní karty, spořícího účtu nebo termínovaného účtu je zdarma.114 Naproti tomu rozlišuje ČS účtování poplatků za vklad hotovosti na účty vedené u své banky (6 korun) a na účty vedené u jiných bank v ČR (25 korun + 0,5 % z vkládané částky).115 Z výše uvedeného vyplývá, že vkládání hotovosti na cizí bankovní účet je na pobočkách většiny českých bank drahé. Proto je lepší předat peníze v obálce osobně, ať s nimi příjemce platby udělá, co uzná za vhodné, a nebo využít služeb České pošty, kde vyplníme poštovní poukázku typu A. 116 Tabulka č. 10: Poplatky za vklady hotovosti na účet Banka KB ČSOB ČS

Vklad hotovosti Vklad hotovosti majitelem účtu třetí osobou zdarma zdarma1 9 50 8 45

Vklad hotovosti ve prospěch účtu v jiné bance není v sazebníku 2% z vkládané částky, min. 100,2% z vkládané částky, min. 100,-

Zdroj: dle vlastní úpravy Aktuální sazebníky jednotlivých bank pro občany

113

SAZEBNIK-KB.CZ Sazebník KB pro občany. [on line] [2010-05-04]. Dostupné z WWW: 114 CSOB.CZ Sazebník ČSOB pro fyzické osoby – občany. [on line] [2010-05-04]. Dostupné z WWW: 115 CSAS.CZ Sazebník ČSOB – Soukromá klientela. [on line] [2010-05-04].Dostupné z WWW: 116 BANKOVNIPOPLATKY.COM Vyhněte se vkladům hotovosti na cizí účty – jsou většinou příliš drahé. [on line] [2010-05-04]. Dostupné z WWW:

58

6.2.2 Poplatky za výběry v hotovosti Vybrat hotovost na přepážce banky můžeme na základě dokladu nebo platební karty, od jejíhož druhu se poplatky za výběr odvíjejí. Při výběru nadměrných částek (limity se u jednotlivých bank liší) se výběr musí bance nahlásit zpravidla několik dní předem, obvykle to bývají 2 dny. Výběr hotovosti dokladem na přepážce je nejdražší variantou. Ovšem pokud půjdeme do banky, která nám platební kartu vydala a zažádáme o výběr hotovosti platební kartou (tzv. cash advance), v průměru zaplatíme o polovinu méně, než kdybychom použili doklad. Snazší variantou, jak se dostat k hotovosti je výběr prostřednictvím bankomatu. Pokud chceme ušetřit, měli bychom zvolit pro výběr hotovosti bankomat té banky, která nám platební kartu vydala. Pokud jsme v situaci, kdy se v naší blízkosti žádný takový bankomat nenachází, nezbývá nic jiného než si vybrat hotovost z bankomatu jiné banky. V takovém případě tak zaplatíme podstatně více. Důležité je poznamenat, že banky nabízí k účtům různé balíčky služeb, přičemž klienti pak mají možnost několika výběrů z bankomatu měsíčně zdarma (obvykle 1-3 výběry). Poplatky za výběr z bankomatu kreditní kartou bývají vyšší než u debetní karty a to z toho důvodu, že kreditní karta je určena především pro bezhotovostní platby. Pokud budeme pobývat v zahraničí a jsme vlastníky kreditní karty s mezinárodní platností, je pro nás transakce provedená kreditní kartou výhodnější, než případná platba v hotovosti.117 Nesmíme také zapomenout na výběr hotovosti na pokladnách (tzv. cash back), kde jsme v tomto případě limitováni horní hranicí vybírané částky, a proto jestliže potřebujeme větší objem prostředků, zajdeme si pro hotovost do bankomatu, případně do banky. Při výběru hotovosti pomocí platebních karet bychom především neměli zapomínat na limity ke kartě a limity k účtu, ty jsou u některých bank stanoveny jako denní jinde zase jako týdenní. 117

BANKOVNIPOPLATKY.COM Používání karty. [on line] [2010-05-04]. Dostupné z WWW:

59

Tabulka č. 11: Poplatky za výběr hotovosti účtované Komerční bankou, a. s. Výběry kartou vydané bankou z bankomatu téže banky vydanou bankou na přepážkách téže banky vydanou bankou z jiných bankomatů z bankomatu v zahraničí na obchodních místech (cash back) Výběry dokladem na přepážce

Debetní Kreditní 5,1 % z vyb. částky min. 30,1% min. 30,- 1% min. 100,35,1% z vyb. částky min. 50,1% z vybírané částky min. 100,zdarma 60,-

Zdroj: dle vlastní úpravy: Aktuální Sazebník KB pro občany Tabulka č. 12: Poplatky za výběr hotovosti účtované ČSOB, a. s. Výběry kartou vydané bankou z bankomatu téže banky vydanou bankou na přepážkách téže banky vydanou bankou z jiných bankomatů z bankomatu v zahraničí na obchodních místech (cash back) Výběry dokladem na přepážce

Debetní

Kreditní 6,60, + 1,5 % 150,- + 0,5 % 150,- + 1,5 % 30,30,- + 1,5 % 80,- + 0,5 % 80,- + 1,5 % zdarma 60,-

Zdroj: dle vlastní úpravy Sazebník ČSOB pro občany Tabulka č. 13: Poplatky za výběr hotovosti účtované Českou Spořitelnou, a. s. Výběry kartou vydané bankou z bankomatu téže banky vydanou bankou na přepážkách téže banky vydanou bankou z jiných bankomatů z bankomatu v zahraničí na obchodních místech (cash back) Výběry dokladem na přepážce do 15 tis.Kč Výběry dokladem na přepážce nad 15 - 500 tis. Kč

Debetní Kreditní 6,4,25,- + 0,5 % 20,- + 0,5 % 25,- + 0,5 % 20,- + 0,5 % 6,6,4,4,45,- + 8,15,- + 8,-

Zdroj: dle vlastní úpravy Sazebník ČS, a.s .pro občany Z poplatků za výběr či vklad hotovosti, které banky účtují svým klientům vyplývá, že se banky snaží co nejvíce zvýhodňovat transakce platební kartou.

60

7. Peněžní oběh a platební styk v ČR za rok 2009 7.1 Peněžní oběh Hodnota oběživa se v roce 2009 snížila o 11,9 mld. Kč a na konci roku činila 387,3 mld. Kč. K meziročnímu poklesu došlo poprvé od zavedení české měny v roce 1993. Důvodem snížení hodnoty oběživa bylo postupné rozpouštění tezaurovaného oběživa, které bylo v mimořádném množství vybráno z bankovních účtů v říjnu 2008 jako reakce na celosvětovou finanční krizi. K 31.

12.

2009

evidovala

ČNB

v oběhu

349,8 mil.

kusů

bankovek

a 1 647,9 mil. kusů mincí. Počet kusů bankovek v oběhu klesl stejně jako oběživo v korunovém vyjádření. Množství mincí v oběhu se snížilo o 1 060,9 mil. kusů na 1 647,9 mil. kusů. Tento výrazný propad byl způsoben ukončením možnosti výměny mincí 10 a 20 haléřů v říjnu 2009. Bez vlivu těchto dvou nominálních hodnot by se množství mincí v oběhu naopak zvýšilo o 40,5 mil. kusů. Hotovostní obraty na pokladnách poboček ČNB dosáhly v roce 2009 částky 1 481 mld. Kč (1 587 mld. Kč v roce 2008), což představuje pokles o 6,7 %. Pokles hotovostních operací na pokladnách ČNB je způsoben snížením ekonomické aktivity v důsledku hospodářské krize. Objemy pokladních operací jsou z 99 % tvořeny hotovostními operacemi bank.118

Tabulka č. 14: Struktura peněz v oběhu za roky 2000 – 2009 Výše oběživa (mld. Kč) Počet kusů bankovek (mil. Kč) Počet kusů mincí (mil. Kč) Výše oběživa (mld. Kč) Počet kusů bankovek (mil. Kč) Počet kusů mincí (mil. Kč)

2000 211,8 239,1 2 068,4 2005 287,8 302,3 2 471,0

2001 207,6 251,1 2 249,6 2006 321,5 315,1 2 587,9

2002 225,5 257,7 2 385,1 2007 353,7 340,7 2 653,8

2003 248,4 270,3 2 335,5 2008 399,2 360,5 2 708,8

2004 263,3 282,5 2 377,6 2009 387,3 349,8 1 647,9

Zdroj: dle vlastní úpravy: WWW.CNB.CZ Struktura peněz v oběhu (podle stavu k 31.12. 2000 – 2009) 118

WWW.CNB.CZ Výroční zpráva ČNB 2009. [on line] [2010-05-07]. Dostupné z WWW:< http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/vyrocni_zpravy/download/vyroc ni_zprava_2009.pdf>

61

Graf č. 8 Struktura peněz v oběhu (podle stavu k 31.12. 2000 - 2009) 3 000 2 500

Výše oběživa (mld. Kč)

2 000 1 500

Počet kusů bankovek (mil. Kč)

1 000

Počet kusů mincí (mil. Kč)

500 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Zdroj: dle vlastní úpravy: WWW.CNB.CZ Struktura peněz v oběhu (podle stavu k 31.12. 2000 – 2009)

Tabulka č. 15: Hotovostní obraty na pokladnách poboček ČNB Hotovostní obraty na pokladnách poboček ČNB (mld. Kč)

2006

2007

2008

2009

1 416

1 587

1 481

1 511

Zdroj: dle vlastní úpravy: Výroční zprávy ČNB 2006-2009

7.2 Bezhotovostní platební styk Česká národní banka na základě ustanovení zákona provádí bezhotovostní platební styk, tj. vedení účtů centrální banky, zajišťování mezibankovních plateb a vypořádání obchodů s krátkodobými cennými papíry. Operace bezhotovostního platebního styku jsou realizovány prostřednictvím systémů CERTIS, SKD a ABO.

7.2.1 CERTIS– systém mezibankovního platebního styku Systém CERTIS zajišťuje mezibankovní platební styk v České republice. Účastníky systému jsou banky, spořitelní a úvěrní družstva a pobočky zahraničních bank. Každý rok 62

se v tomto systému mění počet přímých účastníků a tzv. třetích stran – institucí zajišťujících například zúčtování transakcí z platebních karet, obchodů s cennými papíry apod. K 31. 12. 2009 měl CERTIS 44 přímých účastníků a 7 tzv. třetích stran. V roce 2009 zpracoval systém CERTIS celkem 450 mil. transakcí (což představuje meziroční nárůst o 3,2 %), v celkové hodnotě 131 679 mld. Kč (pokles 19,2 %). Průměrně bylo denně zpracováno 1,79 mil. transakcí. Průměrná denní hodnota transakcí činila 525 mld. Kč. Níže uvedená tabulka znázorňuje vývoj počtu zpracovávaných transakcí a objem převáděných prostředků v systému CERTIS od roku 2006.

Tabulka č. 16: Vývoj počtu zpracovávaných transakcí a objem převáděných prostředků v systému CERTIS Celkový počet transakcí (mil.) Celková hodnota (mld.) Průměrný denní počet transakcí (mil.) Průměrná denní hodnota transakcí (mld.)

2006 382 151 537 1,52 607

2007 411 174 854 1,64 697

2008 436 162 993 1,72 644

2009 450 131 679 1,79 525

Zdroj: dle vlastní úpravy: Výroční zprávy ČNB 2006-2009 Graf č. 9 Průměrný denní počet transakcí

mil. Kč

1,85 1,80 1,75 1,70 1,65 1,60 1,55 1,50 1,45 1,40 1,35 2006

2007

2008

Zdroj: dle vlastní úpravy: Výroční zprávy ČNB 2006-2009

63

2009

Graf č. 10 Průměrná denní hodnota transakcí 800 700

mld. Kč

600 500 400 300 200 100 0 2006

2007

2008

2009

Zdroj: dle vlastní úpravy: Výroční zprávy ČNB 2006-2009

8 Zhodnocení dosavadního vývoje v oblasti platebního styku Na začátku sledovaného období byl značně rozšířen hotovostní platební styk, poté však banky začaly nabízet širokou škálu platebních karet a tak v podstatě přiměly obyvatelstvo k jejímu užívání. Důsledkem toho se značně omezil hotovostní platební styk. Dalším důvodem pro větší užívání bezhotovostního platebního styku bylo schválení zákona o omezení plateb v hotovosti, tím bezhotovostní platební styk získal obrovskou převahu a v současnosti tak dominuje nad hotovostním platebním stykem. Dalším podstatným záměrem zavedení bezhotovostního styku je zabránění praní špinavých peněz. Dále jsou banky nuceny svými vlastníky ke snižování režijních nákladů (počet zaměstnanců, náklady na úschovu a přepravu peněz atd.), z toho důvodu nabízejí svým klientům stále nové a výhodnější služby v bezhotovostním platebním styku a zároveň zdražují služby spojené s hotovostním platebním stykem. Je zcela jasné, že bezhotovostní platební styk snižuje operační rizika spojená s manipulací hotovostí jako jsou například (chyby zaměstnance, zpronevěra, krádež apod.).

64

Objem vydaných karet významných karetních společností se za poslední desetiletí zvýšil více než o dvojnásobek a z toho lze usuzovat, že stejně tomu bude tak i nadále, dokud se jimi trh zcela nenasytí. Největší růstový potenciál můžeme zaznamenat u čipových karet, které se těší velké oblibě a stejně tak se tímto směrem budou pravděpodobně ubírat dle mého názoru i do budoucna. Na tento popud bude klesat zřejmě zájem zbývajících druhů platebních karet a to jak ze strany vydavatelů, tak i klientů. Využití čipových karet v současnosti nahrazuje především úhrady malých částek například v dopravě, čímž razantně omezuje manipulaci s hotovostí. Použití platebních karet poskytuje velký záběr služeb spojených s těmito transakcemi. Můžeme jimi vybírat hotovost z bankomatů, na přepážkách bank, pokladnách u obchodníků a dále můžeme platebními kartami vkládat hotovost prostřednictvím depozitních bankomatů. Tyto hotovostní operace uskutečněné platebními kartami nám podstatně snižují náklady spojené s těmito transakcemi, než kdybychom jich nevyužívali. V případě, že nejsme vlastníky platebních karet a potřebujeme se dostat k hotovosti, zamíříme do banky, přičemž se setkáme s vysokými poplatky. Děje se tak díky tomu, že banky se snaží znevýhodňovat služby, které jsou pro ni nákladné, v tomto případě se jedná o služby na pobočkách bank a to se evidentně dotýká určitého množství klientů. Obecně jsou pro banky nejvýhodnější a nejlevnější internetové služby, přičemž se odstraňuje veškerá manipulace s hotovostí. Ovšem internetové bankovnictví se stalo cílem moderních krádeží peněz z kont klientů, a proto budou zřejmě banky do budoucna vynakládat stále vetší úsilí na to, aby zabezpečily konta svých klientů proti tomuto druhu krádeží. Což je nutné i z toho důvodu, aby se stalo pro klienty atraktivnější, neztratili v něm důvěru a přimělo je více využívat těchto služeb.

65

Závěr Tato bakalářská práce se zamýšlí nad významem hotovostního platebního styku na počátku 21. století. V České republice má platba v hotovosti velkou tradici a v minulém století byla pro fyzické osoby v podstatě jedinou možnou variantou plateb. V dnešní době se situace mění ve prospěch bezhotovostních plateb, ale u velké části obyvatel a to hlavně starších ročníků jsou stále velice populární platby v hotovosti a to hned z několika důvodů. Pro starší generaci, která neměla možnost seznámit se a naučit pracovat s počítačem, je ještě pořád velkým problémem vypořádat se s novými službami platebního styku, jako je například elektronické bankovnictví, platba kartou a nebo použití sítě bankomatů. To, co se nám mladší generaci zdá jako samozřejmé, se tito starší lidé těžko učí a zároveň pro ně hotovost znamená určitou jistotu a tradici v jejich mysli zakotvenou mnoho let. Pro podnikatelské subjekty navzdory zákonu o omezení plateb v hotovosti znamená bohužel v mnoha případech bezhotovostní platba velká rizika nezaplacení úhrady za provedenou službu. Všichni víme, že vymahatelnost pohledávek je potom velice nákladná, zdlouhavá a v mnoha případech i nevymožitelná, proto i tyto firmy raději volí formu bezhotovostních zálohových úhrad za své služby a nebo dokonce dávají přednost formě hotovostních úhrad. V hotovostním platebním styku je stále určitý prostor pro praní špinavých peněz, a proto by měla hlavně státní správa spolu s českou justicí zajistit co největší a nejrychlejší vymahatelnost pro právnické i fyzické osoby jejich oprávněných pohledávek. Pro banky je hotovostní platební styk méně efektivní a proto se musí snažit co nejvíce rozšířit bezhotovostní platby. Stále platí to, že hotovostní operace jsou velmi rizikové a na minimalizaci rizik a zabezpečení hotových peněz musí banky vynakládat velmi vysoké finanční prostředky. Dle mého názoru očekávám do budoucna větší rozšíření způsobu používání platebních karet, zvyšující se počet obchodních míst akceptující karty a rozšiřování funkcí bankomatů. Dále se domnívám, že lidé začnou využívat nových alternativ k placení, 66

přestože mnohé doposud nepronikly do podvědomí občanů. Tuto skutečnost by tak mohla napravit větší informovanost a propagace ve sdělovacích prostředcích. Přesto, že má hotovostní platební styk spíše tendenci k poklesu, jsem toho názoru, že nedojde k jeho absolutnímu útlumu a stále mu budeme dávat přednost při úhradách menších částek, i když se v současnosti nabízejí nové možnosti, nahrazující právě tuto formu úhrady zmiňovaných částek. Nicméně internetové bankovnictví, telebanking, GMS – banking, a možná i videobankovnictví bude mít stále převahu, což představuje určitý životní styl a trend do budoucna.

67

Seznam použité literatury Tištěná publikace: 1. CIPRA, Tomáš. Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví. 1. vyd. Praha : Ekopress, s.r.o., 2002. ISBN 80-86119-54-8 2. DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přepracované a rozšířené vyd. Praha : Linde, 2005. ISBN 80-7201-515 s. 681 3. PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. 1. vyd. Praha : Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1180-1 s. 338 4. SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ M. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vyd. Praha : Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2007. ISBN 97880-7265-107-8 s. 435

Elektronická publikace: ABC.CZ Banky v České republice. [online] [cit. 2010-04-24]. Dostupné z WWW: http://www.abc-banky.cz/ BANKOVNIPOPLATKY.COM Bezkontaktní platební metoda (Logistika). [on line] [cit.2010-05-01]. Dostupné z WWW: < http://www.bankovnipoplatky.com/bezkontaktni-platebni-metoda-logistika-3902.html BANKOVNIPOPLATKY.COM Vyhněte se vkladům hotovosti na cizí účty – jsou většinou příliš drahé. [on line] [2010-05-02]. Dostupné z WWW: http://www.bankovnipoplatky.com/vyhnete-se-vkladum-hotovostina-cizi-ucty---jsou-vetsinou-prilis-drahe-8988.html BANKOVNIPOPLATKY.COM Používání karty. [on line] [2010-05-04]. Dostupné z WWW: http://bankovnipoplatky.com/vii-pouzivani-karty-9920.htmlWIKIPEDIA.ORG Historie platebních karet. [on line] [cit.2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Historie_platebn%C3%ADch_karet BANKOVNIPOPLATKY.COM Vyhněte se vkladům hotovosti na cizí účty – jsou většinou příliš drahé. [on line] [2010-05-04]. Dostupné z WWW: http://www.bankovnipoplatky.com/vyhnete-se-vkladum-hotovostina-cizi-ucty---jsou-vetsinou-prilis-drahe-8988.html BANKOVNICTVI.IHNED.CZ Počet platebních karet přesáhl v ČR hranici 10 milionů. [on line] [cit.201004-24].Dostupné z WWW: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-25551940-pocet-platebnich-karet-presahl-v-crhranici-10-milionu BANKOVNIPOPLATKY.COM Bezkontaktní platební metoda (Logistika). [on line] [cit.2010-05-01]. Dostupné z WWW: < http://www.bankovnipoplatky.com/bezkontaktni-platebni-metoda-logistika-3902.html BANKOVNIPOPLATKY.COM Vyhněte se vkladům hotovosti na cizí účty – jsou většinou příliš drahé. [on line] [2010-05-04]. Dostupné z WWW: http://www.bankovnipoplatky.com/vyhnete-se-vkladum-hotovostina-cizi-ucty---jsou-vetsinou-prilis-drahe-8988.html

68

CARDMAG.CARDZONE.CZ Banky s automatizovaným vkladem hotovosti. [on line] [2010-05-02]. Dostupné z WWW: http://cardmag.cardzone.cz/archiv/cm1_2009.pdf .CARDMAG.CARDZONE.CZ Karty v číslech. [on line] [cit.2010-04-24]. Dostupné z WWW: http://cardmag.cardzone.cz/archiv/cm1_2010.pdf CARDMAG.CARDZONE.CZ Vývoj platebních karet v ČR za léta 2000 až 2004. [on line] [cit.2010-04-25]. Dostupné z WWW: http://cardmag.cardzone.cz/archiv/cm1_2005.pdf CNB.CZ Výroční zpráva 2006. [on line] [cit.2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/download/cnb_vysledky_hospo dareni_2006.pdf CNB.CZ Výroční zpráva 2007. [on line] [cit.2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/download/cnb_vysledky_hospo dareni_2007.pdf CNB.CZ Výroční zpráva 2008. [on line] [cit.2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/vyrocni_zpravy/download/vyroc ni_zprava_2008.pdf CNB.CZ Výroční zpráva ČNB 2009. [on line] [2010-05-07]. Dostupné z WWW:< http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/vyrocni_zpravy/download/vyroc ni_zprava_2009.pdf EFK.VSB.CZ 3. Mezinárodní konference řízení a modelování rizik. [on line] [cit.2010-04-13]. http://www.ekf.vsb.cz/shared/uploadedfiles/cul33/Dana.Foriskova.pdf IDNES.CZ Pokroku se neubrání ani bankomaty, výdej peněz však bude dominovat. [on line] [2010-05-02]. Dostupné z WWW: http://www.novinky.cz/ekonomika/185596-pokroku-se-neubrani-ani-bankomaty-vydejpenez-vsak-bude-dominovat.html MÁČE, M. Platební styk klasický a elektronický. [on line] [cit.2010-04-18]. Dostupné z WWW:http://books.google.com/books?id=HffkVPVgrFsC&printsec=frontcover&dq=M%C3%A1%C4%8D e+Miroslav+Platebn%C3%AD+styk&hl=cs&ei=OUQdTLj1OITLONK28IMM&sa=X&oi=book_result&ct= result&resnum=1&ved=0CC0Q6AEwAA#v=onepage&q&f=false

MASTERCARD.COM Co je kreditní karta. [on line] [cit.2010-04-24]. Dostupné z WWW: http://www.mastercard.com/cz/personal/cz/viceokartach/vyber_karty_kreditni.html MASTERCARD.COM Slovníček. [on line] [cit.2010-04-24]. Dostupné z WWW: http://www.mastercard.com/cz/personal/cz/general/slovnicek.html MASTERCARD.COM Způsob zúčtování platby. [on line] [cit.2010-04-24]. Dostupné z WWW: < http://www.mastercard.com/cz/personal/cz/viceokartach/typy_karet_zpusob_zuctovani_platby.html> MAM.IHNED.CZ UniCredit Bank nabízí službu cashback. [on line] [cit.2010-04-30]. Dostupné z WWW: < http://mam.ihned.cz/c1-42152500-unicredit-bank-nabizi-sluzbu-cashback> POSTOVNISPORITELNA.CZ Na pokladnách prodejen Albert a Hypernova si budou moci zákazníci ČSOB a PS vybírat peníze. [on line] [cit.2010-04-30]. Dostupné z WWW: http://www.postovnisporitelna.cz/Informace-z-PS/Pro-media/Stranky/229.aspx

69

POSTOVNISPORITELNA.CZ CashBack trhal před Vánoci rekordy. [on line] [cit.2010-04-30]. Dostupné z WWW: http://www.postovnisporitelna.cz/Informace-z-PS/Pro-media/Stranky/197.aspx POSTOVNISPORITELNA.CZ CashBack už funguje i v síti prodejen COOP [on line] [cit.2010-04-30]. Dostupné z WWW: http://www.postovnisporitelna.cz/Informace-z-PS/Pro-media/Stranky/tz091217a.aspx WIKIPEDIA.ORG Moderní historie platebních karet. [on line] [2010-05-02]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Historie_platebn%C3%ADch_karet VYHLEDAVANI IHNED.CZ Chceme dostat karty i do menších obchodů. [on line] [cit.2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://vyhledavani.ihned.cz/109-38630480-on-Pay+Pass-M00000_d-c3 PROFINANCE.CZ Bankomaty. [on line] [cit.2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.profinance.cz/bankomaty.html POSTOVNISPORITELNA. CZ ČSOB a poštovní spořitelna zavádějí depozitní bankomaty. [on line] [cit.2010-05-01]. Dostupný z WWW: http://www.postovnisporitelna.cz/Informace-z-PS/Promedia/Stranky/tz090211a.aspx POSTOVNISPORITELNA.CZ Depozitní bankomaty ČSOB a Poštovní spořitelny si získaly mezi lidmi oblibu. [on line] [cit.2010-05-02]. Dostupné z WWW: http://www.postovnisporitelna.cz/Informace-z-PS/Promedia/Stranky/tz090713a.aspx POSTOVNISPORITELNA.CZ ČSOB a PS spouští službu „Rychlý výběr“. [on line] [2010-05-02]. Dostupný z WWW: http://www.postovnisporitelna.cz/Informace-z-PS/Pro-media/Stranky/tz090701a.aspx IDNES.CZ Pokroku se neubrání ani bankomaty, výdej peněz však bude dominovat. [on line] [2010-05-02]. Dostupné z WWW: http://www.novinky.cz/ekonomika/185596-pokroku-se-neubrani-ani-bankomaty-vydejpenez-vsak-bude-dominovat.html PRAVNIRADCE.IHNED.CZ Právní regulace bezhotovostního platebního styku. [on line] [2010-05-02]. Dostupné z WWW: http://pravniradce.ihned.cz/c1-22286300-pravni-regulace-bezhotovostniho-platebnihostyku PRAVNIPRADCE.IHNED.CZ Omezení plateb v hotovosti. [on line] [2010-05-02]. Dostupné z WWW: http://pravniradce.ihned.cz/c1-14535290-omezeni-plateb-v-hotovosti CSOB.CZ Sazebník ČSOB pro fyzické osoby – občany. [on line] [2010-05-02]. Dostupné z WWW: http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/Sazebniky/Sazebnik_FO_cz.pdf SAZEBNIK-KB.CZ Sazebník KB pro občany. [on line] [2010-05-02]. Dostupné z WWW: http://www.sazebnik-kb.cz/file/cms/cs/sazebniky/kb-sazebnik-1.pdf?20100601 CSAS.CZ Sazebník ČSOB – Soukromá klientela. [on line] [2010-05-04].Dostupné z WWW: http://www.csas.cz/banka/menu/cs/banka/nav00081_saz_sk_platebni_styk

70

Seznam tabulek a grafů Tabulka č. 1

Vývoj počtu aktivních karet

Tabulka č. 2

Vývoj meziročních nárůstů aktivních karet v ČR

Tabulka č. 3

Vývoj používání platebních karet k platbám u obchodníků

Tabulka č. 4

Vývoj využívání platebních karet k výběrům hotovosti z bankomatů doma i v zahraničí

Tabulka č. 5

Vývoj počtu obchodních míst a platebních terminálů v ČR

Tabulka č. 6

Vývoj počtu bankomatů

Tabulka č. 7

Vývoj výběru hotovosti

Tabulka č. 8

Cash Advance v číslech za rok 2009 - 2009

Tabulka č. 9

Cash back v číslech

Tabulka č. 10

Poplatky za vklady hotovosti na účet

Tabulka č. 11

Poplatky za výběr hotovosti účtované Komerční bankou, a. s.

Tabulka č. 12

Poplatky za výběr hotovosti účtované ČSOB, a. s.

Tabulka č. 13

Poplatky za výběr hotovosti účtované Českou spořitelnou, a. s.

Tabulka č. 14

Struktura peněz v oběhu za roky 2000 - 2009

71

Graf č. 1

Vývoj počtu vydaných karet

Graf č. 2

Vývoj meziročních nárůstů počtu karet

Graf č. 3

Vývoj počtu a objemu plateb kartou

Graf č. 4

Vývoj počtu a objemu výběrů hotovosti z bankomatů

Graf č. 5

Vývoj počtu obchodních míst akceptujících karty

Graf č. 6

Vývoj počtu bankomatů

Graf č. 7

Vývoj výběru hotovosti

Graf č. 8

Struktura peněz v oběhu

Graf č. 9

Průměrný denní počet transakcí

Graf č. 10

Průměrná denní hodnota transakcí

72

Přílohy Příloha č. 1

Pokladní složenka

Příloha č. 2

Výběrní lístek

Příloha č. 3

Výčetka k výběru hotovosti (do 500 tisíc Kč)

Příloha č. 4

Výčetka k výběru hotovosti v Kč (nad 500 tisíc Kč)

Příloha č. 5

Smlouva o předávání hotovosti v uzavřených obalech

Příloha č. 6

Smlouva o užívání nočního trezoru

Příloha č. 7

Objednávka k výběru hotovosti v cizí měně

73

Příloha č. 1 Pokladní složenka

Výběrní lístek

Příloha č. 2

Výčetka

Příloha č. 3

Výčetka k výběru hotovosti v Kč

Příloha č. 4

Smlouva o předávání hotovosti v uzavřených obalech 1/3

Příloha č. 5

Smlouva o předávání hotovosti v uzavřených obalech 2/3

Smlouva o předávání hotovosti v uzavřených obalech 3/3

Smlouva o užívání nočního trezoru 1/3

Příloha č. 6

Smlouva o užívání nočního trezoru 2/3

Smlouva o užívání nočního trezoru 3/3

Objednávka k výběru hotovosti v cizí měně

Příloha č. 7